NA PŘÍKOPĚ PRAHA 1 V Praze dne 27. listopadu 2014 Č.j.: 2014/64461/CNB/110 Počet stran: 9 Vypraveno dne: 2.

Transkript

1 NA PŘÍKOPĚ PRAHA 1 V Praze dne 27. listopadu 2014 Č.j.: 2014/64461/CNB/110 Počet stran: 9 Vypraveno dne: 2. prosince 2014 ROZHODNUTÍ O ROZKLADU Bankovní rada České národní banky (dále jen bankovní rada ) jako orgán příslušný podle 5 odst. 2 písm. h) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o České národní bance ), rozhodovat o rozkladech proti rozhodnutím České národní banky v prvním stupni přezkoumala na základě rozkladu ze dne , doplněného dne , podaného společností Československá obchodní banka, a.s., IČ , se sídlem Radlická 333/150, Praha 5 (dále jen účastník řízení ), rozhodnutí České národní banky ze dne , č.j. 2014/28515/570, ke sp. zn. Sp/2012/198/573, a po projednání rozkladu v rozkladové komisi ustavené podle 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ), rozhodla takto: Rozhodnutí České národní banky ze dne , č.j. 2014/28515/570, se podle 90 odst. 1 písm. c) správního řádu ve spojení s 46c zákona o České národní bance mění tak, že se ve výroku I slova Kč (slovy pět set nahrazují slovy Kč (slovy tři sta a ve výroku II se slova 90 dnů nahrazují slovy devíti měsíců. Ve zbytku se podle 90 odst. 5 správního řádu ve spojení s 46c zákona o České národní bance rozklad zamítá a napadené rozhodnutí se potvrzuje. ODŮVODNĚNÍ Oznámením o zahájení správního řízení ze dne bylo s účastníkem řízení zahájeno správní řízení pro podezření, že nezajišťuje příjem ani výměnu oběhem opotřebovaných a běžně poškozených tuzemských bankovek a mincí v souladu s ustanovením 7 odst. 6 ve spojení s ustanovením 6, 9 a 10 zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o oběhu bankovek a mincí ), čímž se může dopouštět správního deliktu podle ustanovení 29 odst. 5 písm. c) tohoto zákona. Dle správního orgánu prvního stupně bylo toto podezření ve správním řízení prokázáno a rozhodnutím ze dne , č.j. 2013/5236/570, bylo účastníkovi řízení uloženo, aby v souladu s 25 odst. 1 zákona o oběhu bankovek a mincí ve lhůtě 90 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí přijal takové nápravné opatření, že na pobočkách společnosti Česká pošta, s.p., IČO , se sídlem Politických vězňů 909/4, Praha 1 (dále jen Česká pošta ), které spadají do distribuční sítě Poštovní spořitelna, bude zajištěn příjem a výměna běžně poškozených a oběhem opotřebovaných tuzemských bankovek a mincí. Rozhodnutím o rozkladu ze dne , č.j. 2013/3145/110, bankovní rada rozhodnutí České národní banky ze dne , č.j. 2013/5236/570, zrušila, vrátila věc k novému projednání a uložila správnímu orgánu prvního stupně doplnit dokazování, postavit najisto skutkovou stránku věci týkající se poskytování služeb účastníka řízení prostřednictvím České pošty a v návaznosti na to posoudit nutnost opětovného uložení opatření k nápravě ve lhůtě přiměřené tomuto opatření. 1

2 V návaznosti na vrácení věci k novému projednání byla u účastníka řízení provedena státní kontrola a výsledky této kontroly se staly důvodem pro rozšíření předmětu správního řízení (oznámení o rozšíření předmětu správního řízení ze dne ). Současně byla vyžádána smluvní dokumentace uzavřená mezi účastníkem řízení a Českou poštou. Rozhodnutím ze dne , č.j. 2014/28515/570 (dále jen napadené rozhodnutí ), Česká národní banka jako správní orgán prvního stupně rozhodla, že účastník řízení jako úvěrová instituce nezajistil na pobočkách svého smluvního partnera Česká pošta, patřících do distribuční sítě Era/Poštovní spořitelna, a dne na dvou svých pobočkách umístěných na adresách Praha 7, Ovenecká 381/19 a Praha 8, Střelničná 1660 příjem ani výměnu oběhem opotřebovaných a běžně poškozených tuzemských bankovek a tuzemských mincí. Tím porušil ustanovení 7 odst. 6 ve spojení s ustanovením 6, 9 a 10 zákona o oběhu bankovek a mincí a dopustil se správního deliktu podle ustanovení 29 odst. 5 písm. c) zákona o oběhu bankovek a mincí. Za to mu byla podle ustanovení 31 písm. b) zákona o oběhu bankovek a mincí uložena pokuta ve výši Kč. Současně bylo účastníkovi řízení v souladu s 25 odst. 1 zákona o oběhu bankovek a mincí uloženo, aby ve lhůtě 90 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí přijal takové nápravné opatření, kterým na pobočkách svého smluvního partnera Česká pošta, které spadají do distribuční sítě Era/Poštovní spořitelna, zajistil příjem a výměnu běžně poškozených a oběhem opotřebovaných tuzemských bankovek a mincí a v téže lhůtě podal zprávu o provedení nápravy České národní bance. Dále byla účastníkovi řízení uložena podle ustanovení 79 odst. 5 správního řádu ve vazbě na ustanovení 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou ve výši Kč. Dne podal účastník řízení proti tomuto rozhodnutí rozklad, ve kterém se domáhal zrušení napadeného rozhodnutí v celém jeho rozsahu a zastavení řízení. Tento rozklad byl doplněn dne V řízení o rozkladu přezkoumala bankovní rada napadené rozhodnutí v rozsahu uvedeném v 89 odst. 2 správního řádu. Bankovní rada po přezkoumání napadeného rozhodnutí a řízení, které mu předcházelo, dospěla k závěru, že správní orgán prvního stupně shromáždil podklady v rozsahu, který je dostatečnou oporou pro rozhodnutí v souladu s 50 odst. 3 správního řádu. K jednotlivým námitkám obsaženým v rozkladu uvádí bankovní rada následující skutečnosti. Účastník řízení označuje výrok I napadeného rozhodnutí za nezákonný, neboť dle něj spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Z právní úpravy obsažené v zákoně o oběhu bankovek a mincí jednoznačně vyplývá, že povinnost přijímat a vyměňovat tuzemské bankovky a mince vzniká úvěrové instituci pouze za předpokladu, že jsou současně splněny dvě podmínky, a to že je prováděna pouze taková operace, která zcela splňuje znaky pokladní operace ve smyslu ustanovení 3 písm. b) zákona o oběhu bankovek a mincí, a současně že k jejímu provedení dochází výlučně v provozovnách úvěrové instituce. Dle názoru účastníka řízení v případě poboček České pošty není naplněna ani jedna z těchto zákonných podmínek. K pojmu obchodní operace uvádí, že k tomu, aby se jednalo o pokladní operaci ve smyslu zákona o oběhu bankovek a mincí, se musí jednat o přijetí vkladu/výplatu na účet (z účtu) klienta a nikoli z jakéhokoli účtu úvěrové instituce. Tvrzení správního orgánu prvního stupně, že vklady realizované na pobočkách České pošty jsou připisovány na účet (klienta) u účastníka řízení, není dostatečné pro závěr, že se jedná o vklad v rámci pokladní operace. K realizaci platebních služeb vkladu/výplaty hotovosti totiž na pobočkách České pošty dochází tak, že klient vloží hotovost do pokladny České pošty (nikoli účastníka řízení) a obdobným způsobem je i vyplácena hotovost. Argumentaci správního orgánu prvního stupně odmítá a uvádí, že závěr ČNB by pak znamenal, že by zákonnou povinnost vyměňovat 2

3 tuzemské bankovky a mince měly i všechny terminály Sazky, kde jsou prováděny podkladní operace Air Bank, a.s. Ve skutečnosti, že není současně postihována například též společnost Air Bank, a.s., která poskytuje výplaty bankovek na pobočkách České pošty, spatřuje porušení zásady legitimního očekávání. Závěr ČNB tedy označuje za nepodložený a překvapivý. Současně poukazuje na odlišnost situace, kdy jsou klienti účastníka řízení obsluhováni na pobočkách účastníka řízení či ERA Finančních center mimo pobočky České pošty. Účastník řízení nesouhlasí ani s pohledem správního orgánu prvního stupně na pojem provozovna. Dle něj nebylo možné při neexistenci definice provozovny v občanském zákoníku využít definici živnostenského zákona, který se na banky nevztahuje. Přitom poukazuje na zmínky o provozovnách v jiných právních předpisech. Účastník řízení dodává, že se správní orgán prvního stupně nevypořádal s výtkami, které byly uvedeny v rozhodnutí o rozkladu ze dne Bankovní rada s touto námitkou nesouhlasí a uvádí, že se již správní orgán prvního stupně zabýval vymezením pojmu provozovna ve smyslu zákona o oběhu bankovek a mincí dostatečným způsobem v napadeném rozhodnutí (body 97 až 113). Zde se mimo jiné uvádí, že vzhledem ke zrušení definice provozovny v obchodním zákoníku je nejbližším právním předpisem, který provozovnu definuje, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Bankovní rada s touto argumentací souhlasí a využití pojmu jiných (věcně blízkých) právních předpisů považuje za běžnou legislativní a výkladovou techniku, která neznamená, že by se tím současně rozšiřovala působnost živnostenského zákona na výkon bankovní činnosti. Jak pro soukromoprávní pojmy (tedy i pro pojmy týkající se obchodněprávních vztahů) uvádí 10 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nelze-li právní případ rozhodnout na základě výslovného ustanovení, posoudí se podle ustanovení, které se týká právního případu co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližšího. Není-li takové ustanovení, posoudí se právní případ podle principů spravedlnosti a zásad, na nichž spočívá tento zákon. V daném případě se tedy jedná o běžné vyplňování mezery v zákoně, ke kterým i judikatura správních soudů 1 dovozuje, že pokud existuje mezera v právu, je nutné ji vyplnit výkladem za pomocí ostatních ustanovení. Například rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 Afs 12/2004 dokonce výslovně dovozuje, že při absenci definice určitého pojmu, je třeba vyjít z definice obsažené v jiném zákoně. Opírá se přitom rovněž o názor Ústavního soudu, který ve svých nálezech 2 dovozuje, že jednotnost právního řádu je v rovině právního jazyka kromě jiného spjata s konstantností významů, přisuzovaných jazykovým výrazům. Rovněž z povahy věci a s přihlédnutím k ustanovení 3 písm. b) zákona o oběhu bankovek a mincí je pojem provozovna třeba vykládat jako místo, ve kterém jsou prováděny pokladní operace na účet a jménem úvěrové instituce. Správní orgán prvního stupně rovněž správně poukázal na skutečnost, že je z doručených stížností zřejmé, že běžná veřejnost vnímá distribuční síť Era/Poštovní spořitelna jako síť poboček banky (účastníka řízení) bez ohledu na to, zda je na přepážce přítomen zaměstnanec České pošty nebo zaměstnanec účastníka řízení. Bankovní rada proto stejně jako správní orgán prvního stupně zohlednila při své právní úvaze i tento aspekt vztahu České pošty a účastníka řízení tedy vnímání veřejnosti při vymezení pojmu provozovna ve smyslu zákona o oběhu bankovek a mincí. Bankovní rada nesouhlasí ani s námitkou účastníka řízení, že Česká pošta neprovádí vklady/výplaty hotovosti na účet účastníka řízení. Jak totiž vyplývá z bodu 3.2 Smlouvy o zajišťování služeb pro Československou obchodní banku, a.s. (uzavřené mezi Českou poštou, zde označenou ČP, a účastníkem řízení, zde označeným Banka ), ČP se zavazuje 1 Například rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Afs 109/ Například nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 124/96. 3

4 jménem Banky a na její účet zajišťovat prostřednictvím svých Obchodních míst 3 pro Banku činnosti (dále jen bankovní služby ), které: (i) patří mezi činnosti zákonem povolené bankám a (ii) Banka je má specifikovány ve své bankovní licenci (pokud k výkonu takové činnosti je taková specifikace v licenci nutná) a (iii) jsou konkretizovány v Příloze č. 3.2b. Není proto rozhodující, že k přijetí či výdeji hotovosti fakticky dochází do/z pokladny České pošty. Rozhodující je skutečnost, že se tak děje jménem a na účet účastníka řízení. Ze skutkových zjištění dále vyplývá, že z hlediska zobrazení pokladní operace na účtu vedeném účastníkem řízení není rozdíl, zda byl vklad/výběr proveden pobočkou účastníka řízení nebo pobočkou České pošty spadající do distribuční sítě Era/Poštovní spořitelna. Vedle závazku České pošty zajišťovat jménem účastníka řízení a na jeho účet prostřednictvím svých obchodních míst bankovní služby se Česká pošta uvedenou smlouvou zavazuje například též vykonávat akviziční činnost směřující k získávání nových zákazníků (bod 3.4 smlouvy) či zajišťovat dohodnuté související bankovní služby (bod 3.5 smlouvy). Jak z této smlouvy dále vyplývá, Česká pošta vytvořila za tímto účelem 5 skupin svých poboček, kdy kategorie 4 zahrnuje dokonce vytvoření specializované bankovní přepážky a kategorie 5 specializované bankovní přepážky se sezením (bod 4.2 smlouvy). Zřízením či existencí specializované přepážky není dotčena obsluha bankovních služeb na ostatních peněžních nebo univerzálních přepážkách (bod 4.4 smlouvy). Pobočka je označena logem Poštovní spořitelna, logo je umísťováno bezprostředně u vchodu (bod 7.1 smlouvy). Účastník řízení na své náklady doplní každou pobočku informačním stojanem a informační tabulí (bod 7.3 smlouvy). Poskytování bankovních služeb zajišťuje Česká pošta výhradně za použití tiskopisů, dokladů nebo platebních instrumentů vydávaných účastníkem řízení, za ceny určené účastníkem řízení (bod 7.4 smlouvy). Pobočka České pošty zabezpečuje k bankovním službám hotovostní obsluhu (pokladní službu), a to v CZK i EUR (bod 7.5 smlouvy). Z uvedených pasáží smlouvy je tedy zřejmé, že účastník řízení využívá poboček České pošty za účelem poskytování svých bankovních služeb, které Česká pošta poskytuje jménem a na účet účastníka řízení. Bankovní rada proto stejně jako správní orgán prvního stupně odmítá interpretaci účastníka řízení, který vykládá obecnou definici pojmu provozovna takovým způsobem, který by, dovedeno do důsledků, umožnil v určitých prostorách uskutečňovat bankovní činnosti (poskytování služeb zákazníkům pod značkou Era/Poštovní spořitelna), aniž by se na účastníka řízení vztahovaly všechny relevantní právní povinnosti související s poskytováním bankovních služeb. Podle názoru bankovní rady se úvěrová instituce nemůže vyhnout svým povinnostem argumentací, že prostor, v němž je uskutečňována její podnikatelská činnost, označí pouze za obchodní místo, na kterém jsou služby poskytovány formou outsourcingu s využitím třetí osoby. Bylo by totiž zcela proti smyslu právních předpisů, aby si v takové situaci konkrétní úvěrová instituce sama vybírala, které povinnosti bude na takovém obchodním místě dodržovat a které nikoli. Pokud účastník řízení přistoupil k outsourcingu provádění pokladních operací, nezbavil se tím povinnosti provádět je podle pravidel stanovených pro úvěrové instituce včetně výměny oběhem opotřebovaných a běžně poškozených tuzemských bankovek či mincí. Jak uvedl v napadeném rozhodnutí již správní orgán prvního stupně, dochází-li na jedné přepážce označené logem Era/Poštovní spořitelna k určitému souběhu činností (v daném případě činností poštovních a pokladních operací na účtech zákazníků účastníka řízení), není zde prostor k rozlišování klientů ve smyslu námitky účastníka řízení (klient České pošty a klient účastníka řízení). Stejně jako v případě jakékoli jiné provozovny úvěrové 3 Obchodním místem se dle Smlouvy o zajišťování služeb pro Československou obchodní banku, a.s., rozumí pracoviště České pošty, kde Česká pošta sama nebo se souhlasem účastníka řízení prostřednictvím jiné osoby poskytuje služby pro veřejnost přímým kontaktem s klienty a potenciálními klienty účastníka řízení. 4

5 instituce není povinnost přijímat a vyměňovat běžně poškozené a oběhem opotřebované tuzemské bankovky a mince stanovena jen vůči zákazníkům té které úvěrové instituce, ale vůči kterékoli osobě, jež se do provozovny úvěrové instituce dostaví. Stejný princip je zcela v souladu s účelem zákona o oběhu bankovek a mincí. Popsanou situaci u účastníka řízení pak nelze považovat za stejnou jako v případě těch subjektů, které s Českou poštou spolupracují a ve vztahu ke kterým provádí Česká pošta pouze zprostředkování smluv, avšak nikoli, jako je tomu v případě účastníka řízení, pokladní operace, na které jsou navázány další povinnosti podle zákona o oběhu bankovek a mincí. Závěry napadeného rozhodnutí proto nelze považovat za nepodložené, překvapivé či odporující zásadě legitimního očekávání. Pouze pro úplnost pak bankovní rada dodává, že jednání jiných subjektů není předmětem tohoto správního řízení. Závěrem k těmto námitkám bankovní rada konstatuje, že správní orgán prvního stupně doplněním smlouvy mezi Českou poštou a účastníkem řízení a provedením státní kontroly odstranil nedostatky rozhodnutí České národní banky ze dne , č.j. 2013/5236/570, které bylo rozhodnutím bankovní rady ze dne , č.j. 2013/3145/110, zrušeno a vráceno k novému projednání. Námitka tvrdící nevypořádání se s výtkami uvedenými v rozhodnutí o rozkladu ze dne tedy není důvodná. Účastník řízení namítá věcně a temporálně nesprávnou aplikaci práva ze strany ČNB. Dle účastníka řízení ČNB uložila pokutu za porušení zjištěná u stěžovatelky a u dalších stěžovatelů a za zjištění v průběhu státní kontroly. Dále se odkazuje na zásadu, že se trestnost činu posuzuje a trest ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Dle tvrzení účastníka řízení, ČNB u některých porušení vůbec neuvedla, kdy k nim mělo dojít, a nelze tedy zjistit účinné znění použitého právního předpisu, např. u definice provozovny. Tím dle něj mělo dojít k flagrantnímu porušení zásady zákazu retroaktivity. Účastník řízení současně uvádí, že ve výroku I napadeného rozhodnutí není jednoznačným způsobem vymezeno konkrétní protiprávní jednání tak, aby nebylo zaměnitelné s jiným skutkem. Bankovní rada s touto námitkou nesouhlasí. V návětí napadeného rozhodnutí je jasně vymezeno, že v daném řízení je postupováno dle zákona o oběhu bankovek a mincí ve znění pozdějších předpisů (tedy účinného k datu vydání rozhodnutí). Z toho správní orgán prvního stupně vycházel, když v bodě 25 napadeného rozhodnutí konstatoval, že provedené novelizace tohoto zákona neměly dopad do žádného z ustanovení, která jsou relevantní pro toto řízení. Účastník řízení byl tedy v napadeném rozhodnutí zcela jasně informován o tom, dle jakého znění zákona bylo jeho jednání hodnoceno. Z výroku napadeného rozhodnutí je dále zřejmé, že účastník řízení není trestán za jednání, kterého se dopustil ve vztahu k jednotlivým stěžovatelům, ale za dlouhodobě trvající protiprávní stav panující na pobočkách České pošty spadajících do distribuční sítě Era/Poštovní spořitelna, který trval i k okamžiku vydání napadeného rozhodnutí. U poboček České pošty tedy nejde o vymezení určitého časového úseku, ale o sdělení, že účastník řízení plnění povinnosti doposud systematicky nezajistil. Protože tento stav přetrvával i k okamžiku vydání napadeného rozhodnutí, bylo přistoupeno k uložení opatření k nápravě (viz argumentace v bodech 117 a 118 napadeného rozhodnutí). Sám účastník řízení v rámci své argumentace v průběhu celého správního řízení potvrzoval, že na pobočkách České pošty spadajících do distribuční sítě Era/Poštovní spořitelna povinnost dle 7 odst. 4 zákona o oběhu bankovek a mincí neplnil, neplní a ani dobrovolně plnit nehodlá, neboť podle jeho názoru na něj tato povinnost v rámci této sítě nedopadá. Ve výroku napadeného rozhodnutí je naproti tomu odlišeno jednání, ke kterému došlo při státní kontrole v konkrétní den na dvou pobočkách účastníka řízení. Toto jednání pak správní orgán prvního stupně nehodnotil jako trvající, ale jako dva útoky na právem chráněný zájem, které se staly v určitý (napadeným rozhodnutím jasně vymezený) časový okamžik. 5

6 Nelze proto konstatovat, že by v napadeném rozhodnutí nebylo jednoznačným způsobem vymezeno konkrétní protiprávní jednání účastníka řízení nebo že by toto jednání mohlo být zaměnitelné s jiným skutkem. Účastník řízení namítá, že ČNB v otázce outsourcingu odkazuje na zrušenou vyhlášku č. 23/2014 Sb. Porušení této vyhlášky neuvádí ČNB ve výroku rozhodnutí a tato vyhláška na posuzovanou situaci ani nedopadá. Účastníku řízení tak není zřejmé, z jakého důvodu na tuto vyhlášku odkazuje, a napadené rozhodnutí považuje za nesrozumitelné a zmatečné. Bankovní rada nesouhlasí, že by bylo napadené rozhodnutí nesrozumitelné či zmatečné. K otázce outsourcingu správní orgán prvního stupně správně deklaroval, že považuje smluvně zakotvený vztah mezi účastníkem řízení a Českou poštou za outsourcing vybraných činností účastníka řízení s cílem výrazného rozšíření vlastní distribuční sítě. Jak vyplývá z výroku napadeného rozhodnutí, správní orgán prvního stupně nekonstatuje, že účastník řízení porušil povinnost provedenou vyhláškou č. 23/2014 Sb. Odkaz na 12 odst. 1 a 2 této vyhlášky použil v rámci svého právního hodnocení pouze pro připomenutí skutečnosti, že outsourcingem jakýchkoli činností se dohlížený subjekt (zde účastník řízení) nemůže zprostit odpovědnosti za řádné dodržování stanovených povinností. Opačný závěr by vedl k absurdním závěrům a snadné možnosti obcházení vybraných povinností, jak bylo uvedeno výše. Je pravda, že vyhláška č. 23/2014 Sb. účinná od (kdy nahradila předchozí vyhlášku č. 123/2007 obsahující v otázce outsourcingu obdobné ustanovení v 11) byla zrušena dne a odkaz na takto označenou vyhlášku nebyl na místě. Tato skutečnost podle názoru bankovní rady zřejmě vznikla tím, že i když bylo napadené rozhodnutí vydáno až několik dní po nahrazení této vyhlášky dnes účinnou vyhláškou č. 163/2014 Sb., bylo připravováno ještě za účinnosti vyhlášky č. 23/2014 Sb. Aktuální vyhláška č. 163/2014 Sb. ovšem opět obsahuje věcně obdobnou povinnost v ustanovení 12. Skutečnost, že se outsourcingem jakýchkoli činností nemůže dohlížený subjekt zprostit odpovědnosti za řádné dodržování svých povinností, platí tedy nepřetržitě bez ohledu na přijímání nových vyhlášek. Bankovní rada tedy uzavírá, že ani zastaralý odkaz na jinak nezměněnou povinnost účastníka řízení (vyskytující se pouze v jediném bodě odůvodnění napadeného rozhodnutí) nemůže mít vliv na celkovou srozumitelnost napadeného rozhodnutí. Uvedení vyhlášky č. 23/2014 Sb. totiž nebylo pro popis protiprávní činnosti nijak podstatné a význam mělo, jak bylo uvedeno, pouze pro zdůraznění skutečnosti, že outsourcingem nemůže dojít ke zproštění odpovědnosti za plnění veřejnoprávních povinností. Účastník řízení dále poukazuje na nutnost dodržování základních právních zásad při správním rozhodování. Namítá, že vzhledem k neexistenci obecné právní úpravy a nejednotnosti zvláštních právních předpisů panují o pojmu provozovna značné výkladové pochybnosti. Stejně tak existují pochybnosti o skutkových zjištěních učiněných ve věci pokladních operací. Nelze proto dle něj, s ohledem na zásadu in dubio pro libertate (v pochybnostech ve prospěch obviněného), učinit účastníka řízení odpovědným za porušení ČNB tvrzené povinnosti či dokonce mu za takové porušení ukládat sankce. Účastník řízení má za to, že za dané situace není možné použít extenzivní analogický výklad pojmu provozovna způsobem, který provedla ČNB, neboť takový postup je zcela v rozporu se základní zásadou zákazu analogie v neprospěch odpovědné osoby a představuje nepřípustnou libovůli správního orgánu. Napadené rozhodnutí proto označuje za rozporné se základními právními zásadami a celkově vzato pak za nezákonné. Dále účastník řízení konstatuje, že aplikovaný názor veřejnosti, že pobočky České pošty jsou veřejností vnímány jako pobočky účastníka řízení, nebyl zjišťován ani prokázán. K tomu dodává, že ČNB obdržela dle svého tvrzení pouze čtyři stížnosti a na základě tohoto vzorku nelze dospět k závěru, že se jedná o názor běžné veřejnosti. Navíc uvádí, že neexistenci pojmu provozovna nelze názorem veřejnosti nahradit. 6

7 Bankovní rada s touto námitkou nesouhlasí a stejně jako správní orgán prvního stupně považuje smysl i gramatické vyjádření předmětné povinnosti (zajistit příjem a výměnu oběhem opotřebovaných a běžně poškozených tuzemských bankovek a mincí ve všech provozovnách, ve kterých se provádí pokladní operace) v zákoně o oběhu bankovek a mincí za zřejmé. V napadeném rozhodnutí bylo tedy jasně popsáno, z čeho vyplývá povinnost účastníka řízení postupovat požadovaným způsobem bez toho, že by došlo k použití analogie či dokonce analogie v neprospěch účastníka řízení. Odkazy účastníka řízení na soudní judikaturu tedy nejsou na místě, protože se bankovní rada nedomnívá, že by tato judikatura byla postupem České národní banky jakkoli dotčena. Účastník řízení se pouze snaží z důvodů spadajících mimo oblast standardních technik právního výkladu zpochybnit své zákonné povinnosti. Svojí argumentací tak vytváří stav, kdy na jedné straně profituje z rozsáhlé outsourcované distribuční sítě, na straně druhé ovšem odmítá dodržovat povinnosti, které jsou s touto činností spojené. Účastník řízení například ve své argumentaci nezpochybňuje, že předmětná povinnost podle zákona o oběhu bankovek a mincí na něj dopadá, pokud jde o jeho vlastní pobočky, na kterých jsou poskytovány stejné pokladní služby jako v případě poboček České pošty. Nelze proto hovořit o tom, že by se ze strany správního orgánu prvního stupně jednalo o nepřípustné vynucování určité povinnosti. Naopak, jedná se o naplňování smyslu jedné ze základních povinností stanovených zákonem o oběhu bankovek a mincí. Pokud jde o tvrzení účastníka řízení, že na základě čtyř stížností nelze dovozovat názor veřejnosti, bankovní rada uvádí, že skutečnosti uvedené ve stížnostech nebyly rozhodující pro konstatování správního orgánu prvního stupně, zda se správní delikt stal či nikoli (v opačném případě by bylo na místě provést svědecké výpovědi těchto stěžovatelů). Nešlo tedy o skutečnosti klíčové pro posouzení předmětného skutkového stavu, ale o skutečnosti, které správní orgán prvního stupně zohlednil při své právní úvaze o tomto případu. K vymezení pojmu provozovna pak bankovní rada odkazuje na argumentaci uvedenou výše, resp. argumentaci uvedenou v napadeném rozhodnutí (bod 97 a násl.). Účastník řízení označuje výrok I napadeného rozhodnutí o uložení pokuty za neurčitý a nepřezkoumatelný. Uvádí, že tento výrok zmiňuje vedle dvou poboček účastníka řízení i pobočky smluvního partnera České pošty, avšak již bez jasné konkretizace, kterých poboček se údajné porušení zákona týkalo. Z tohoto výroku tak není zřejmé, která konkrétní jednání jsou napadeným rozhodnutím sankcionována a na která konkrétní jednání se napadené rozhodnutí nevztahuje. Absence konkrétního místního vymezení údajného deliktního jednání účastníka řízení tak dle něj vytváří značnou nejistotu, zda v budoucnu nebude účastník řízení za stejné jednání opětovně šetřen a sankcionován. Z důvodu absence místního vymezení označuje výrok I za neurčitý a nepřezkoumatelný. Bankovní rada s touto námitkou nesouhlasí a považuje ji za účelovou. Jak již bylo uvedeno výše, ve výroku I napadeného rozhodnutí je zcela konkrétně vymezeno, že se účastník řízení deliktního jednání dopouštěl na pobočkách České pošty spadajících do distribuční sítě Era/Poštovní spořitelna. Jde tedy o všechny pobočky České pošty, na kterých jsou poskytovány služby účastníka řízení jeho jménem a na jeho účet. Účastník řízení v průběhu správního řízení nijak nenamítal, že by takovému vymezení distribuční sítě nerozuměl, ani nežádal upřesnění tohoto vymezení. Naopak argumentace účastníka řízení vždy vycházela ze znalosti místního rozsahu této distribuční sítě a vždy směřovala k tomu, že v rámci této sítě (myšleno sítě jako celku) k plnění předmětné povinnosti nedochází, neboť dle názoru účastníka řízení na něj tato povinnost nedopadá. Z místního vymezení ve výroku I napadeného rozhodnutí tedy jasně vyplývá, že se účastník řízení dopouštěl deliktního jednání na všech pobočkách České pošty spadajících do jeho distribuční sítě. Vedle toho výrok I napadeného rozhodnutí uvádí, že se účastník řízení uvedeného deliktního jednání (tj. nezajištění příjmu ani výměny oběhem opotřebovaných a běžně poškozených tuzemských bankovek a mincí) dopustil rovněž ve dvou svých pobočkách 7

8 umístěných na adresách Praha 7, Ovenecká 381/19 a Praha 8, Střelničná Jmenovité uvedení dvou konkrétních poboček účastníka řízení tedy znamená, že se deliktního jednání dopouštěl účastník řízení doposud vedle všech poboček České pošty spadajících do jeho distribuční sítě také ve výroku konkrétně stanoveném dni na těchto svých dvou pobočkách, které byly součástí kontrolního vzorku poboček účastníka řízení při státní kontrole a u kterých bylo předmětné deliktní jednání prokázáno. V případě poboček účastníka řízení tedy nebylo možné, na rozdíl od poboček České pošty spadajících do jeho distribuční sítě, konstatovat porušování zákona o oběhu bankovek a mincí na všech pobočkách a trvale. Bankovní rada dodává, že obava účastníka řízení o porušení zásady ne bis in idem není v tomto správním řízení na místě, neboť účastník řízení doposud za předmětné právní jednání postižen nebyl. Pokuta uložená výrokem I napadeného rozhodnutí je dle názoru účastníka řízení nepřiměřená. Maximální výše pokuty totiž činí 1 mil. Kč a účastníku řízení bylo uloženo 500 tisíc Kč. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že k uložení pokuty došlo (oproti předchozímu rozhodnutí správního orgánu prvního stupně) pouze za pochybení, že bylo porušování zákona zjištěno přímo na pobočkách účastníka řízení, konkrétně na dvou z pěti kontrolovaných poboček. Účastník řízení v této souvislosti uvádí, že pravidelně činí nejen preventivní kroky k napravení individuálních pochybení zjištěných na jeho pobočkách, ale zjištěná pochybení rovněž obratem řeší. Jednání svých zaměstnanců na předmětných pobočkách pak označuje za excesivní jednání, nikoli pochybení systémové. Proto nebyl dán důvod k uložení pokuty ve výši 50 % maximálně povolené výše. Česká národní banka dle něj nedostatečně posoudila intenzitu konkrétních skutkových okolností a nepřihlédla dostatečně ani k učiněným nápravným krokům na předmětných pobočkách. ČNB proto nezohlednila všechna zákonem stanovená kritéria a vybočila z mezí správního uvážení. Pokutu pak účastník řízení vnímá jako pokutu za odlišný právní názor. Navíc namítá porušení tzv. subsidiarity správního trestání, podle které má uložení pokuty smysl pouze v těch případech, kdy jiné prostředky nemohou vést k požadovanému cíli nebo jsou nedostatečné. Tuto námitku účastníka řízení považuje bankovní rada za částečně důvodnou. Na jednu stranu souhlasí se správním orgánem prvního stupně, že účastník řízení nevynaložil veškeré možné úsilí, které po něm bylo možné požadovat, aby zabránil porušení jemu stanovené povinnosti, a v uložení pokuty v předmětném případě nespatřuje porušení zásady subsidiarity správního trestání. Naopak, zjistí-li správní orgán porušení právní povinnosti, které není zcela bagatelní a naplňuje skutkovou podstatu správního deliktu, měl by za něj uložit pokutu, jako tomu bylo v napadeném rozhodnutí. Na druhou stranu však bankovní rada souhlasí s účastníkem řízení, že s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti lze považovat uloženou pokutu za nepřiměřenou. Vychází přitom ze skutečnosti, že v případě poboček účastníka řízení byla státní kontrola provedena v pěti pobočkách a pochybení bylo zjištěno pouze ve dvou z nich (na pobočkách účastníka řízení umístěných na adresách Praha 7, Ovenecká 381/19 a Praha 8, Střelničná 1660). Pokud tedy bylo při státní kontrole shledáno dodržování kontrolované povinnosti u většiny kontrolovaných poboček účastníka řízení, nebyl důvod uložit pokutu ve výši 50 % zákonem stanovené výše. V této logice a vzhledem k neuložení pokuty předchozím rozhodnutím České národní banky ze dne konstatujícím porušení povinnosti pouze na pobočkách České pošty spadajících do distribuční sítě účastníka řízení by měla být uložena pokuta nižší, Současně bankovní rada přihlédla k tomu, že účastník řízení učinil (s odkazem na svou zprávu o odstranění nedostatků ze dne , která tvoří přílohu č. 13 správního spisu) na pobočkách finančních center Era/Poštovní spořitelna nápravné kroky. Bankovní rada se však ohrazuje proti námitce, že by byl účastník řízení trestán za odlišný právní názor. Pokud by tomu tak bylo, musela by být pokuta současně odvozena (a to již předchozím rozhodnutím České národní banky ze dne ) od jednání na všech 8

9 pobočkách České pošty spadajících do distribuční sítě Era/Poštovní spořitelna. I když tedy napadené rozhodnutí (v bodech ) jinak poměrně jasně popisuje, jaké úvahy vedly správní orgán prvního stupně ke stanovení pokuty v uložené výši, rozhodla bankovní rada s ohledem na výše uvedené snížit uloženou pokutu na Kč. Tato výše pokuty dle názoru bankovní rady více odpovídá rozsahu zjištěných nedostatků na pobočkách účastníka řízení a je přiměřená okolnostem, za kterých k tomuto porušení povinnosti zákona o oběhu bankovek a mincí došlo. Účastník řízení namítá, že lhůta uložená ve výroku II napadeného rozhodnutí (o uložení opatření k nápravě) je nepřiměřená. Poukazuje přitom na rozhodnutí o rozkladu ze dne , dle kterého měla být lhůta k realizaci případně uloženého opatření k nápravě přiměřená úkonům, které bude muset účastník řízení k naplnění opatření provést. ČNB v napadeném rozhodnutí sama uvádí, že pobočková síť České pošty čítá několik tisíc obchodních míst a jedná se až o cca 10 tisíc zaměstnanců České pošty, kterých by se mohlo opatření dotknout. Už jen z toho důvodu účastník řízení označuje lhůtu 90 dnů za zcela nepřiměřenou. Pokud by totiž mělo dojít k jejich proškolení, trvalo by to vzhledem k maximálnímu počtu účastníků jednoho kurzu, četnosti jejich pořádání, ale i současnému zajištění chodu poboček České pošty déle než 1 rok. Rovněž pro zajištění a nastavení administrativních postupů a technického vybavení pro tak rozsáhlou pobočkovou síť označuje účastník řízení stanovenou lhůtu za nepřiměřenou. Za nedostatečné pak označuje konstatování správního orgánu prvního stupně, že účastník řízení neuvedl žádný objektivní důvod, proč by uložené opatření k nápravě nebylo možné ve stanovené lhůtě splnit. Tuto námitku považuje bankovní rada za důvodnou. Bankovní rada sice souhlasí se správním orgánem prvního stupně, že účastník řízení neuvedl žádný objektivní důvod, proč by uložené opatření k nápravě nebylo možné ve stanovené lhůtě splnit, současně však uznává, že ve stanovené lhůtě není důsledné splnění uloženého opatření k nápravě zcela reálné. Bankovní rada přitom vychází z dosavadní praxe způsobu proškolování osob v odborných kurzech o rozpoznávání bankovek a mincí podezřelých z padělání nebo pozměňování podle 33 odst. 3 písm. b) zákona o oběhu bankovek a mincí, kdy bylo během cca 10 měsíců Českou národní bankou proškoleno více než 9 tisíc osob. Vyjde-li bankovní rada z tvrzení účastníka řízení, že se uložené opatření k nápravě týká proškolení cca 10 tisíc zaměstnanců České pošty, stanoví účastníkovi řízení pro realizaci uloženého opatření k nápravě lhůtu devíti měsíců. Po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí je Česká národní banka současně připravena projednat a případně navýšit rozsah pořádaných odborných kurzů. Lhůtu devíti měsíců považuje bankovní rada za přiměřenou i pro zajištění a nastavení administrativních postupů a technického vybavení pro tak rozsáhlou pobočkovou síť, jakou využívá účastník řízení. Z výše uvedených důvodů proto rozhodla bankovní rada tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. POUČENÍ Proti tomuto rozhodnutí se v souladu s ustanovením 152 odst. 4 ve spojení s 91 odst. 1 správního řádu nelze dále odvolat. otisk úředního razítka podepsáno elektronicky podepsáno elektronicky 9

10 NA PŘÍKOPĚ PRAHA 1 Sekce licenčních a sankčních řízení V Praze dne 15. srpna 2014 Č. j / / 570 Ke spis.zn. Sp/2012/198/573 Počet stran: 22 R O Z H O D N U T Í Česká národní banka (dále také správní orgán ) jako orgán dohledu nad finančním trhem dle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o ČNB ), orgán dohledu podle zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o oběhu bankovek a mincí ) a podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o bankách ), rozhodla ve správním řízení zahájeném z moci úřední vedeném podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ) s účastníkem řízení společností Československá obchodní banka, a.s., IČO , se sídlem Radlická 333/150, Praha 5 (dále také jen účastník řízení ), t a k t o : I. Společnost Československá obchodní banka, a. s., IČO , se sídlem Radlická 333/150, Praha 5, jako úvěrová instituce nezajistila na pobočkách svého smluvního partnera Česká pošta, s.p. IČO , se sídlem Politických vězňů 909/4, PSČ Praha 1 patřících do distribuční sítě Era/Poštovní spořitelna a dne na dvou svých pobočkách umístěných na adresách Praha 7, Ovenecká 381/19 a Praha 8, Střelničná 1660 příjem ani výměnu oběhem opotřebovaných a běžně poškozených tuzemských bankovek a tuzemských mincí, t e d y p o r u š i l a ustanovení 7 odst. 6 ve spojení s ustanovením 6, 9 a 10 zákona o oběhu bankovek a mincí, č í m ž s e d o p u s t i l a správního deliktu podle ustanovení 29 odst. 5 písm. c) zákona o oběhu bankovek a mincí, z a c o ž s e j í u k l á d á podle ustanovení 31 písm. b) zákona o oběhu bankovek a mincí pokuta ve výši Kč (slovy pět set tisíc korun českých). Pokutu je společnost Československá obchodní banka, a. s., IČO , se sídlem Radlická 333/150, Praha 5, povinna zaplatit do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro hlavní město Prahu č /0710 vedený u České národní 1

11 banky, konstantní symbol 1148, variabilní symbol II. Společnosti Československá obchodní banka, a. s., IČO , se sídlem Radlická 333/150, Praha 5 se za porušení povinnosti dle 7 odst. 6 zákona o oběhu bankovek a mincí v souladu s 25 odst. 1 zákona o oběhu bankovek a mincí ukládá, aby ve lhůtě 90 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí přijala takové nápravné opatření, kterým na pobočkách svého smluvního partnera Česká pošta, s.p., IČO , se sídlem Politických vězňů 909/4, PSČ Praha 1, které spadají do distribuční sítě Era/Poštovní spořitelna, zajistí příjem a výměnu běžně poškozených a oběhem opotřebovaných tuzemských bankovek a mincí a v téže lhůtě podá zprávu o provedení nápravy České národní bance. III. Společnosti Československá obchodní banka, a. s., IČO , se sídlem Radlická 333/150, Praha 5, se podle ustanovení 79 odst. 5 správního řádu ve vazbě na ustanovení 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ukládá povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou ve výši Kč (slovy jeden tisíc korun českých). Náhrada nákladů řízení je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet České národní banky, č /0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol Identifikace účastníka řízení O D Ů V O D N Ě N Í 1. Účastník řízení je právnickou osobou, založenou dle českého práva, zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl BXXXVI, vložka 46. Účastník řízení je bankou dle 1 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 2. Předmětem podnikání účastníka řízení jsou činnosti uvedené v 1 odst. 1 písm. a) a b) zákona o bankách, další činnosti uvedené v 1 odst. 3 zákona o bankách a dále též vydávání hypotečních zástavních listů a činnosti vykonávané pro jiného, pokud souvisejí se zajištěním provozu společnosti a provozu jiných bank, finančních institucí a podniků pomocných bankovních služeb, nad nimiž účastník řízení vykonává kontrolu. 3. Účastník řízení je tedy úvěrovou institucí ve smyslu 3 písm. a) zákona o oběhu bankovek a mincí. Úkony správního orgánu před zahájením správního řízení 4. Česká národní banka obdržela v minulosti několik stížností na jednání účastníka řízení, resp. na jednání pracovníků poskytujících služby pod ochrannou značkou Poštovní spořitelna ( Poštovní spořitelna je jednou z obchodních značek skupiny účastníka řízení 4 ) na pobočkách České pošty s.p., IČO , se sídlem 4 Skupina ČSOB na českém trhu působí prostřednictvím svých dceřiných společností a čtyř hlavních obchodních značek, konkrétně ČSOB, Poštovní spořitelna, Hypoteční banka a ČMSS. (Výroční zpráva ČSOB za rok 2011, str. 22) 2

12 Politických vězňů 909/4, Praha 1 (dále jen Česká pošta ). Stížnosti se týkají odmítání příjmu a výměny bankovek opotřebených oběhem a běžně poškozených, tak jak je definuje zákon o oběhu bankovek a mincí. Konkrétně se stížnosti týkaly pobočky České pošty v Napajedlích, pobočky České pošty v Mšeně a pobočky České pošty ve Sportovní ulici 864/22 na Praze 10 (spis č.l. 4-15). 5. V reakci na obdržené stížnosti vyzval správní orgán účastníka řízení přípisem ze dne č.j. 2011/2469/170 (spis č.l. 16), aby v době co nejkratší uvedl situaci do souladu s právními předpisy, tedy zejména, aby zajistil, že na pracovištích České pošty, kde jsou poskytovány služby pokladních operací pod značkou Poštovní spořitelna, byly bankovky a mince přijímány a též vyměňovány v souladu se zákonem o oběhu bankovek a mincí. 6. Na tuto výzvu zareagoval účastník řízení přípisem doručeným správnímu orgánu dne (spis č.l. 17) s tím, že odmítl porušování zákona o oběhu bankovek a mincí. 7. Přípisem ze dne č.j. 2012/527/170 (spis č.l. 18) správní orgán účastníka řízení uvědomil, že jeho přístup k řešené problematice považuje za účelový, vymykající se běžné aplikaci práva. Správní orgán zopakoval, že považuje za zcela prokázané, že pracoviště České pošty, na kterých jsou poskytovány služby účastníka řízení pod značkou Poštovní spořitelna, jsou obchodními místy úvěrové instituce provozovanými na základě outsourcingu. Účastník řízení je tedy povinen dodržovat všechny povinnosti, které jsou úvěrovým institucím stanoveny příslušnými právními předpisy, tedy konkrétně i zajistit příjem a výměnu běžně poškozených a oběhem opotřebovaných bankovek a mincí. 8. Na přípis správního orgánu zareagoval účastník řízení dne (spis č.l. 20), kdy zopakoval svůj nesouhlas s výkladem, který zastává správní orgán. Průběh správního řízení Sp/2012/198/ Dne zahájil správní orgán s účastníkem řízení správní řízení ve věci důvodného podezření ze spáchání správního deliktu podle ustanovení 29 odst. 5 písm. c) zákona o oběhu bankovek a mincí (spis č.l. 22). 10. Účastník řízení se k zahájenému řízení vyjádřil dne pod č.j. 2012/10308/ Dne byl účastník řízení vyzván k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí, v rámci kterého byl účastník řízení opětovně vyzván ke zjednání dobrovolné nápravy. 12. Dne nahlédl účastník řízení do správního spisu (spis č.l. 44). 13. Dne vydal správní orgán rozhodnutí, kterým konstatoval, že účastník řízení v rámci své distribuční sítě Poštovní spořitelna porušuje povinnost dle 7 odst. 6 zákona o oběhu bankovek a mincí (spis č.l. 49). 14. Dne obdržel správní orgán rozklad účastníka řízení proti vydanému 3

13 rozhodnutí (spis č.l. 66). 15. Dne o podaném rozkladu účastníka řízení rozhodla bankovní rada tak, že napadené rozhodnutí zrušila a celou věc vrátila orgánu prvního stupně k novému projednání. Bankovní rada orgánu prvního stupně uložila doplnit dokazování, postavit najisto skutkovou stránku věci týkající se poskytování služeb účastníka řízení prostřednictvím České pošty s.p. a v návaznosti na to posoudit nutnost opětovného uložení opatření k nápravě (spis č.l. 78) 16. Dne provedli kontrolní pracovníci správního orgánu založení Era osobního účtu u účastníka řízení a následně řadu dalších kontrolních úkonů, jak bude popsáno dále v rámci skutkových zjištění (příloha správního spisu dokument č. 11). 17. Souběžně byl účastník řízení vyzván usnesením k předložení smlouvy uzavřené mezi ním a Českou poštou, kterou účastník řízení předložil dne (spis č.l. 84). 18. Sdělením ze dne byl účastník řízení informován, že je u něj prováděna kontrola ze strany správního orgánu (příloha správního spisu dokument č. 4). 19. S kontrolními závěry byl účastník řízení seznámen v rámci protokolu o kontrole (příloha správního spisu dokument č. 11). 20. Dne podal účastník řízení námitky proti protokolu o kontrole a dne podal účastník řízení Zprávu kontrolované osoby o odstranění nedostatků zjištěných při kontrole (příloha správního spisu dokument č. 12 a 13). 21. Dne bylo účastníku řízení oznámeno rozšíření předmětu správního řízení o skutečnosti zjištěné v průběhu provedené kontroly (spis č.l. 118). 22. Dne doručil účastník řízení své vyjádření k rozšířenému předmětu správního řízení (spis č.l. 125). 23. Dne bylo vydáno usnesení, kterým správní orgán vyzval účastníka řízení k seznámení se s podklady rozhodnutí (spis č.l. 131). 24. Dne nahlédl účastník řízení do správního spisu (spis č.l. 137). Vyjádření k podkladům rozhodnutí účastník řízení již nezaslal. Rozhodná právní úprava 25. Správní orgán posuzuje jednání účastníka řízení podle zákona o oběhu bankovek a mincí. Tento zákon byl od nabytí účinnosti novelizován dvakrát, a to zákonem č. 254/2012 Sb. a zákonem č. 278/2013 Sb., kterými však nebyla ustanovení relevantní pro toto správní řízení dotčena. 26. V souladu s ustanovením 7 odst. 6 zákona o oběhu bankovek a mincí ve spojení s ustanovením 6, 9 a 10 5 téhož zákona má úvěrová instituce ve všech svých 5 6 Výměna tuzemských bankovek a mincí (1) Česká národní banka a úvěrová instituce provádějící pokladní operace vyměňují a) tuzemské bankovky a mince za tuzemské bankovky a mince jiných nominálních hodnot, 4

14 provozovnách, ve kterých provádí pokladní operace, povinnost přijímat a vyměňovat běžně poškozené a oběhem opotřebované tuzemské bankovky a mince. Z důvodů bezpečnosti může úvěrová instituce omezit množství tuzemských bankovek a mincí, které v určitých provozovnách v jednotlivých případech přijímá nebo vyměňuje. Úvěrová instituce je povinna o tomto omezení v dotčených provozovnách písemně informovat. 27. Podle ustanovení 3 písm. a) zákona o oběhu bankovek a mincí se pro účely tohoto b) tuzemské bankovky a mince opotřebované oběhem a tuzemské bankovky a mince běžně poškozené za tuzemské bankovky a mince vhodné pro další oběh, c) tuzemské bankovky a mince prohlášené Českou národní bankou za neplatné za platné tuzemské bankovky a mince po dobu stanovenou na základě zákona upravujícího činnost a postavení České národní banky a d) pamětní mince za tuzemské bankovky nebo tuzemské mince, které nejsou pamětními mincemi. (2) Výměnu podle odstavce 1 písm. b) až d) lze provést i tak, že se na žádost toho, kdo předložil tuzemské bankovky nebo mince k výměně, převede nebo připíše částka odpovídající jejich nominální hodnotě na jím uvedený účet. (3) Česká národní banka a úvěrová instituce provádějící pokladní operace jsou povinny provést výměnu podle odstavce 1 písm. a) a b) až do 100 kusů jedné nominální hodnoty bezplatně, jsou-li bankovky a mince roztříděné podle nominálních hodnot. (4) Česká národní banka a úvěrová instituce provádějící pokladní operace jsou povinny provést výměnu podle odstavce 1 písm. c) a d) bezplatně bez omezení, jsou-li bankovky a mince roztříděné podle nominálních hodnot. 9 Příjem poškozených tuzemských bankovek a mincí (1) Běžně poškozené tuzemské bankovky a mince a) Česká národní banka přijímá a ze svých zásob nevydává zpět do oběhu, b) úvěrová instituce provádějící pokladní operace přijímá a nevrací zpět do oběhu, pokud 1. jsou celé, nebo 2. se jedná o bankovky celistvé nebo bankovky, které se skládají nejvýše ze 2 částí, které nepochybně patří k sobě, a celková plocha takových bankovek je větší než 50 %, c) jiná právnická osoba než uvedená v písmenech a) a b) a směnárník přijímají a nevracejí je zpět do oběhu, pokud jsou celé; pokud nejsou celé, mohou je odmítnout, d) může fyzická osoba s výjimkou směnárníka odmítnout přijmout. (2) Nestandardně poškozené tuzemské bankovky a mince a) Česká národní banka zadrží bez náhrady, b) úvěrová instituce provádějící pokladní operace a zpracovatel tuzemských bankovek a mincí zadrží bez náhrady a předají je České národní bance, c) může jiná osoba než uvedená v písmenu a) nebo b) odmítnout přijmout. 10 Výměna poškozených tuzemských bankovek a mincí a poskytování náhrad za ně (1) Česká národní banka a úvěrová instituce provádějící pokladní operace bezplatně vymění běžně poškozené tuzemské bankovky a mince za nepoškozené tuzemské bankovky a mince, jestliže a) jsou celé, nebo b) se jedná o bankovky, jejichž celková plocha je větší než 50 %, které jsou celistvé nebo které se skládají nejvýše ze 2 částí, jež nepochybně patří k sobě; v případě pochybností o tom, zda jednotlivé části bankovky patří k sobě, se posuzuje každá část samostatně. (2) Za běžně poškozené pamětní mince poskytují Česká národní banka a úvěrové instituce provádějící pokladní operace náhradu v tuzemských bankovkách a mincích, které nejsou mincemi pamětními. (3) Nestandardně poškozené tuzemské bankovky a mince se nevyměňují. Pokud byly nestandardně poškozené tuzemské bankovky nebo mince předány České národní bance, může za ně Česká národní banka ve výjimečných a odůvodněných případech, souvisejících zejména se živelní pohromou či jinou událostí vážně postihující nebo ohrožující život či majetek nebo s následkem trestného činu, na žádost toho, kdo jí je předal nebo komu byly zadrženy, poskytnout náhradu. (4) Výměnu podle odstavců 1 a 2 lze provést i tak, že se na žádost toho, kdo předložil tuzemské bankovky nebo mince k výměně, převede nebo připíše příslušná částka na jím uvedený účet. Náhrada podle odstavce 3 se poskytne tak, že se tomu, komu byly nestandardně poškozené tuzemské bankovky nebo mince zadrženy, anebo tomu, kdo o náhradu požádal, vyplatí příslušná částka v nepoškozených tuzemských bankovkách a mincích s výjimkou pamětních mincí, nebo se příslušná částka převede nebo připíše na účet uvedený touto osobou, jestliže o to požádá. (5) Prováděcí právní předpis stanoví postup při výměně tuzemských bankovek, které nejsou celé nebo celistvé. 5

15 zákona úvěrovou institucí rozumí banka, zahraniční banka v rozsahu, v němž vykonává činnost v České republice prostřednictvím pobočky, a spořitelní a úvěrní družstvo. 28. Podle ustanovení 3 písm. c) zákona o oběhu bankovek a mincí je pokladní operací přijetí vkladu tuzemských bankovek nebo tuzemských mincí na účet vedený úvěrovou institucí nebo výplata tuzemských bankovek nebo tuzemských mincí z tohoto účtu, prováděné v místě k tomu určeném zaměstnanci úvěrové instituce nebo osobami jednajícími jménem nebo na účet úvěrové instituce. 29. Podle ustanovení 7 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, se provozovnou rozumí prostor, v němž je uskutečňována určitá podnikatelská činnost. Skutková zjištění 30. Jak bylo již zmíněno, správní orgán obdržel několik stížností na jednání účastníka řízení, resp. na jednání pracovníků poskytujících služby v rámci distribuční sítě Poštovní spořitelna na pobočkách České pošty. 31. Konkrétně stěžovatelka (spis č.l. 4) ve své stížnosti uvedla, že dne požádala o výměnu natržené tisícikorunové bankovky na přepážce Poštovní spořitelny v budově mšenské pošty. Byla však odmítnuta s tím, že pracovníci na této přepážce mají zakázáno uskutečnit výměnu poškozené bankovky. tuto skutečnost reklamovala prostřednictvím reklamačního oddělení účastníka řízení, které telefonicky paní sdělilo, že vyměňovat běžně poškozené bankovky mohou jen pobočky a místa označená viditelně logem Poštovní spořitelny. 32. Stěžovatel (spis č.l. 6) pak bez upřesnění lokalizace uvedl, že vyzvedl z bankomatu Poštovní spořitelny poškozenou bankovku o nominální hodnotě 1000 Kč. Vstoupil proto do budovy, ve které byl umístěn bankomat a ve které se nacházela též pobočka České pošty. Zde požádal o výměnu poškozené bankovky. Byl však odmítnut s tím, že předložená bankovka nevykazovala znaky běžně poškozené bankovky. 33. Stěžovatel (spis č.l. 8) uvedl, že napajedelská pošta odmítá brát i lehce poškozené bankovky a její pracovník tvrdí, že to je příkaz z České národní banky. Stěžovatel k tomu doplňuje dotaz, zda má účastník řízení právo výměnu odmítat, když Poštovní spořitelna kopíruje stejné služby jako každá jiná banka? 34. Stěžovatel (spis č.l. 9) pak podal podnět ohledně dlouhodobého a opakovaného nedodržování zákona o oběhu bankovek a mincí na pobočce České pošty ve Sportovní ulici v Praze 10, která je zároveň oficiální pobočkou účastníka řízení pod obchodní značkou Poštovní spořitelna. Jádrem problému je každodenní a opakované odmítání přijímání poškozených bankovek zaměstnanci této pobočky. 35. Dle instrukce bankovní rady uvedené na str. 4 rozhodnutí o rozkladu (spis č.l. 81), aby byla postavena najisto skutková stránka věci týkající se poskytování služeb účastníka řízení prostřednictvím České pošty, provedl správní orgán u účastníka řízení kontrolu na místě. 36. V průběhu kontroly bylo zjištěno, že odmítl přijmout běžně poškozenou bankovku dne na pobočce České pošty, s.p. na adrese Praha 1, Jindřišská 909/14, dne na pobočce České pošty, s.p. na adrese Praha 1, Kaprova 40/12, dne na pobočce České pošty, s.p. na adrese Praha 1, Rybná 682/14, dne 6

16 na pobočce České pošty, s.p. na adrese Praha 1, Hybernská 2086/15, dne na pobočce České pošty, s.p. na adrese Praha 1, Petrská 1216/19, dne na pobočce účastníka řízení na adrese Praha 7, Ovenecká 381/19 a dne na pobočce účastníka řízení na adrese Praha 8, Střelničná Konkrétní zjištění kontrolních pracovníků byla následující (v podrobnostech odkazuje správní orgán na protokol o kontrole, který je součástí přílohy správního spisu): Vklady hotovosti na Era osobní účet 38. Dne navštívili kontrolní pracovníci a pobočku České pošty, s.p. na adrese Jindřišská 14, Praha 1 za účelem zřízení Era osobního účtu. si zřídil na své jméno Era osobní účet č. / a Červené konto č. /, vč. služby elektronického bankovnictví a vydání platební karty MAXkarta. 39. Pobočka České pošty na adrese Praha 1, Jindřišská 909/14. Dne provedl kontrolní pracovník za přítomnosti kontrolní pracovnice prvotní vklad hotovosti na Era osobní účet v požadované minimální výši 200,- Kč. Na vklad hotovosti byla použita běžně poškozená bankovka (vypraná a natržená) v nominální hodnotě 200 Kč, sériové číslo F Tuto bankovku pracovnice přepážky odmítla přijmout a uvedla, že pokud by byla bankovka pouze natržená, tak by ji přijala, ale vzhledem k její sepranosti a zmenšené velikosti ji nemůže přijmout, protože by ji pak musela uhradit. Kontrolní pracovník použil tedy k vkladu jinou, nepoškozenou bankovku v nominální hodnotě 200 Kč. vystavila doklad o vkladu 200,- Kč ( Potvrzení PRVNÍ VKLAD na Osobní účet/online účet ). Tento vklad hotovosti byl připsán na Era osobní účet dne Pobočka České pošty na adrese Praha 1, Jindřišská 909/14. Dne vložil kontrolní pracovník za přítomnosti kontrolní pracovnice na přepážce s logem Poštovní spořitelny hotovost ve výši 500,- Kč na Era osobní účet. Při vkladu hotovosti požadovala pracovnice přepážky platební kartu MAXkartu (ve výpisu z účtu je vklad označen jako Vklad hotovosti platební kartou ). Pracovnice přepážky vystavila doklad Potvrzení o transakcích provedených platební kartou/maxkartou". Tento vklad hotovosti byl připsán na Era osobní účet dne Pobočka České pošty na adrese Praha 1, Jindřišská 909/14. Dne vložila kontrolní pracovnice za přítomnosti kontrolního pracovníka hotovost ve výši 500,- Kč na jeho Era osobní účet prostřednictvím poštovní poukázky typu A. Tento vklad hotovosti byl připsán na Era osobní účet dne Pobočka účastníka řízení na adrese Praha 1, Revoluční 725/11. Kontrolní pracovník za přítomnosti kontrolní pracovnice dne v hodin vložil na svůj Era osobní účet v hotovosti částku 500,- Kč. Pracovník přepážky přijal hotovost a vystavil doklad o vkladu 500,- Kč. Tento vklad hotovosti byl připsán na Era osobní účet dne Pobočka České pošty na adrese Praha 1, Kaprova 40/12. Kontrolní pracovník za přítomnosti kontrolní pracovnice dne v 9.45 hodin chtěl vložit na svůj Era osobní účet v hotovosti 1000,- Kč. Na 7

17 přepážce č. 1 předložil necelou celistvou bankovku o ploše cca 68 % v nominální hodnotě 1000 Kč, sériové číslo E Pracovnice přepážky odmítla tuto bankovku přijmout s odůvodněním, že nejsou banka. 44. Pobočka České pošty na adrese Praha 1, Rybná 682/14. Kontrolní pracovník za přítomnosti kontrolní pracovnice dne v 10 hodin chtěl vložit na svůj Era osobní účet v hotovosti 1000,- Kč. Na přepážce č. 6 předložil celkem 5 běžně poškozených (vypraných) bankovek v nominální hodnotě 200 Kč (sériová čísla: F , F , F , E , F ), přičemž jedné z těchto bankovek (sériové číslo E ) chyběl růžek. Pracovnice přepážky odmítla tyto bankovky přijmout s odůvodněním, že nejsou banka. 45. Pobočka České pošty na adrese Praha 1, Hybernská 2086/15. Kontrolní pracovník za přítomnosti kontrolní pracovnice dne v hodin chtěl vložit na svůj účet v hotovosti 1000,- Kč. Na přepážce č. 1 předložil celkem 5 běžně poškozených (vypraných) bankovek v nominální hodnotě 200 Kč (sériová čísla: F , F , F , E , F ), přičemž jedné z těchto bankovek (sériové číslo E ) chyběl růžek. Na přepážce bylo uvedeno jméno a dále informace, že je v zácviku. Při vkladu bankovek byly na přepážce přítomny dvě pracovnice, které z předložených bankovek odmítly přijmout jednu bankovku v nominální hodnotě 200 Kč (sériové číslo E ). Zbylé čtyři bankovky pracovnice přepážky přijala a vydala doklad o vkladu 800,- Kč Potvrzení o transakcích provedených platební kartou/maxkartou. Tento vklad hotovosti byl připsán na Era osobní účet dne Pobočka České pošty na adrese Praha 1, Petrská 1216/19. Kontrolní pracovník za přítomnosti kontrolní pracovnice dne v hodin chtěl vložit na svůj Era osobní účet v hotovosti celkem 1000 Kč. Na přepážce č. 1 předložil necelou celistvou bankovku o ploše cca 68 % v nominální hodnotě 1000 Kč, sériové číslo E Pracovnice přepážky a další pracovnice, která byla v zácviku, odmítly tuto bankovku přijmout s odůvodněním, že nejsou banka. Dále uvedly, že tuto bankovku nevymění žádná jiná banka, pouze Česká národní banka. 47. Pobočka účastníka řízení na adrese Praha 1, Spálená 83/3. Dne vložil kontrolní pracovník za přítomnosti kontrolní pracovnice na svůj Era osobní účet hotovost ve výši 1000 Kč. Pro vklad byla použita poškozená bankovka (vypraná, s narušenou konturou portrétu) v nominální hodnotě 1000 Kč, sériové číslo F Pracovnice přepážky bankovku bez komentáře přijala a vystavila doklad o vkladu 1000 Kč. Vklad hotovosti byl připsán na Era osobní účet dne Pobočka účastníka řízení na adrese Praha 7, Ovenecká 381/19. Kontrolní pracovník se za přítomnosti kontrolní pracovnice dne ve hodin pokusil vložit na svůj Era osobní účet v hotovosti celkem 1000 Kč. Na levé přepážce od vchodu do pobočky předložil 5 běžně poškozených bankovek (vypraných s chybějícími růžky) v nominální hodnotě 200 Kč (sériová čísla bankovek: D , F , E , E a E ). Pracovnice přepážky odešla do provozních prostor pobočky a po návratu na přepážku odmítla bankovky přijmout a uvedla, že tyto bankovky vymění pouze Česká 8

18 národní banka. 49. Pobočka účastníka řízení na adrese Praha 8, Střelničná Kontrolní pracovník se za přítomnosti kontrolní pracovnice dne ve hodin pokusil vložit na svůj Era osobní účet v hotovosti celkem 1000 Kč. K vkladu použil celkem 5 běžně poškozených bankovek (vypraných s chybějícími růžky) v hodnotě 200 Kč (sériová čísla bankovek: D , F , E , E a E ). Pracovnice přepážky vydala doklad o vkladu 1000,- Kč na účet a teprve poté si vyžádala předložení bankovek. Předložené bankovky však odmítla převzít a sdělila, že takto poškozené bankovky vymění pouze Česká národní banka. Poté transakci o vkladu na účet stornovala. Vklad hotovosti a jeho storno byly zaznamenány na Era osobním účtu dne Pobočka účastníka řízení na adrese Praha 5, Štefánikova 18/25. Dne vložil kontrolní pracovník za přítomnosti kontrolní pracovnice na svůj Era osobní účet hotovost ve výši 500,- Kč. Pro vklad byla použita poškozená bankovka (natržená na dvou místech) v nominální hodnotě 500 Kč, sériové číslo E Pracovnice přepážky bankovku prohlédla a poté přijala a vystavila doklad o vkladu 500,- Kč. Vklad hotovosti byl připsán na Era osobní účet dne Pobočka účastníka řízení na adrese Praha 10, Vinohradská 3218/169. Dne vložil kontrolní pracovník za přítomnosti kontrolní pracovnice na svůj Era osobní účet hotovost ve výši 1000,- Kč. Pro vklad použil 5 ks poškozených bankovek (vypraných s chybějícími růžky) v nominální hodnotě 200 Kč, sériová čísla D , F , E , E a E Pracovnice přepážky bankovky prohlédla a poté opustila na delší dobu přepážku. Po návratu sdělila, že byla konzultovat vzhled bankovek s kolegyní, bankovky přepočítala, přijala a vydala doklad o vkladu 1000,- Kč na účet. Kontrolní pracovníci poté opustili pobočku. Během několika minut zkontaktovala telefonicky kontrolního pracovníka a požádala ho o návrat na pobočku kontrolované osoby. Jako důvod uvedla, že s předloženými bankovkami je velký problém. Po návratu kontrolních pracovníků na pobočku kontrolované osoby spolu s vedoucí pokladen sdělily kontrolním pracovníkům, že bankovky jsou podezřelé z padělání a musejí je zadržet a transakci stornovat. Ke stornování vkladu vystavila doklad o stornu transakce a k zadrženým bankovkám Potvrzení o zadržení bankovek nebo mincí. Vklad hotovosti i jeho storno byly zaznamenány ve výpisu z účtu dne Výběry hotovosti z Era osobního účtu 52. Pobočka účastníka řízení na adrese Praha 1, Revoluční 725/11. Dne vybral kontrolní pracovník za přítomnosti kontrolní pracovnice ze svého účtu hotovost ve výši 1000 Kč. Pracovník přepážky vystavil doklad o výplatě a vydal požadovanou hotovost. Částka transakce byla z účtu odepsána dne Pobočka České pošty na adrese Praha 1, Rybná 682/14. Dne vybral kontrolní pracovník za přítomnosti kontrolní pracovnice ze svého účtu hotovost ve výši 1000 Kč. Pracovnice přepážky s logem 9

19 Poštovní spořitelny vystavila Potvrzení o transakcích provedených platební kartou/maxkartou a vydala vyžádanou hotovost. Částka transakce byla z účtu odepsána dne Zjištění ohledně provádění pokladních operací 54. Z výše uvedeného přehledu je zcela patrné, že kontrolní pracovníci opakovaně prováděli vklady a výběry na/ze svého účtu vedeného u účastníka řízení, a to prostřednictvím poboček České pošty spadajících do sítě Era/Poštovní spořitelna. Kontrolou namístě tak bylo prokázáno provádění pokladních operací ve smyslu 3 písm. b) zákona o oběhu bankovek a mincí. 55. Jednotlivé pokladní operace provedené (tj. skutečně dokončené) v rámci státní kontroly jsou shrnuty v následující tabulce: Datum operace Místo Částka Způsob Datum operace na účtu Pobočka České pošty 200 Kč Vklad - hotově Pobočka České pošty 500 Kč Vklad - hotově Pobočka účastníka řízení 500 Kč Vklad - hotově Pobočka České pošty 800 Kč Vklad - hotově Pobočka České pošty 1000 Kč Výběr - hotově Pobočka účastníka řízení 1000 Kč Výběr - hotově Pobočka účastníka řízení 1000 Kč Vklad - hotově Pobočka účastníka řízení 1000 Kč Vklad - hotově Pobočka účastníka řízení 500 Kč Vklad - hotově Pobočka účastníka řízení 1000 Kč Vklad - hotově Účelem prováděných operací bylo ověřit nejen konkrétní podobu prováděných operací na pobočkách České pošty, ale též, zda má účastník řízení zavedeny mechanismy pro výměnu opotřebovaných a běžně poškozených bankovek a mincí i ve svých kmenových pobočkách. Námitky účastníka řízení I. Námitky účastníka řízení doručené před zrušením rozhodnutí ve věci 57. Účastník řízení ve svém vyjádření k zahájenému správnímu řízení (spis - č.l. 31) uvedl řadu námitek zejména proti právnímu názoru správního orgánu ohledně dovozování jeho povinnosti provádět výměnu oběhem opotřebovaných a běžně poškozených tuzemských bankovek a tuzemských mincí. 58. Účastník řízení rozdělil své námitky do několika částí, které správní orgán pro účely tohoto odůvodnění zachovává. Neurčitost oznámení o zahájení správního řízení 59. Podle účastníka řízení správní orgán v oznámení neuvedl, v čem konkrétně spočívá údajné porušení uvedené povinnosti uložené úvěrovým institucím. Z oznámení není patrné, k jakým konkrétním pochybením při obsluze poboček České pošty došlo a v souvislosti s jakou operací. Konečně není z oznámení ani patrné, v jakém rozsahu opotřebení či běžného poškození byly tuzemské bankovky klienty předkládány a ani 10

20 další okolnosti. Extenzívní výklad pojmu provozovna 60. Účastník řízení nesouhlasí, že místa, kde dochází k pokladním operacím na pobočkách České pošty pod značkou Poštovní spořitelna, získávají charakter provozovny účastníka řízení a jedná se tedy o provozovny úvěrové instituce. 61. Pobočka České pošty není provozovnou účastníka řízení. Provozovnou se rozumí prostor, v němž je uskutečňována určitá podnikatelská činnost. S tím je ale spojena další povinnost, kdy provozovna musí být označena obchodní firmou nebo jménem a příjmením anebo názvem podnikatele, k níž může být připojen název provozovny nebo jiné rozlišující označení. Pobočky České pošty jsou ve smyslu obchodního zákoníku řádně označeny jako provozovny České pošty, nikoli účastníka řízení. 62. Provozovna musí být prostorově vymezená a ohraničená. Provozovnou tak není prostá přepážka, která je mimo jiné označena lištou "Poštovní spořitelna". Provozovnou musí být prostor, jehož užívání má účastník řízení právní titul. Účastník řízení žádný takovýto užívací titul nemá. Přepážka označená lištou "Poštovní spořitelna" je obsluhována pracovníky České pošty. 63. Rovněž podle daňových předpisů platí, že provozovnou podnikatele je místo, které má stálé personální a materiální vybavení, jehož prostřednictvím uskutečňuje osoba povinná k dani své ekonomické činnosti. Účastník řízení personálně a do značné míry ani materiálně provozovny České pošty nevybavuje. 64. Výklad správního orgánu proto účastník řízení považuje za extenzívní a absurdní. Pokud by provozovnou úvěrové instituce mělo být jakékoliv místo, kde úvěrová instituce sama nebo prostřednictvím třetí osoby přijímá bankovky a mince se zdůvodněním, že má charakter provozovny, bylo by to v rozporu se smyslem a účelem regulace. Provozovnou ve smyslu obchodního zákoníku nejsou ani další obchodní místa, na kterých třetí osoby pro banky vykonávají některé hotovostní platební operace. Provozovnou tak není prostor, ve kterém je umístěn výdejní nebo vkladový bankomat, obchodní místo, na kterém je poskytována služba cash back, či jiné obchodní místo provozované třetí stranou, které zajišťuje některou službu pro bankovní klienty spojenou s vkladem nebo výběrem hotovosti. 65. Jak vyplývá z důvodové zprávy k zákonu o oběhu bankovek a mincí, je jeho smyslem mimo jiné vytvořit podmínky pro zajišťování plynulosti a efektivity hotovostního peněžního oběhu. Proto je jedním z cílů, aby banky prostřednictvím svých poboček stahovaly z oběhu oběživo, které je opotřebované nebo poškozené. Tento požadavek účastník řízení v síti svých poboček (provozoven) včetně klientských center Poštovní spořitelny spolu s rozsáhlou sítí ostatních bank bezesporu naplňuje. 66. Účastník řízení se domnívá, že správní orgán nepodloženým, neodůvodněným a extenzivním způsobem, s odkazem na obchodní zákoník, vykládá pojem provozovna úvěrové instituce. Pobočka České pošty, resp. přepážka s označením Poštovní spořitelna není provozovnou účastníka řízení jakožto úvěrové instituce ve smyslu zákona, ve které účastník řízení provádí hotovostní operace. Jestliže je přepážka České pošty součástí její provozovny, nemůže být součástí provozovny účastníka řízení. 67. Správní orgán si tohoto nedostatku je dle názoru účastníka řízení vědom, a proto se ho snaží překlenout tvrzením, že obchodní místa České pošty "získávají charakter 11