Vážení předplatitelé,

Transkript

1 Sezona 2015/16

2 sezona

3 Vážení předplatitelé, vítejte v širším týmu Národního divadla. Opravdu. Je známo, že divadlo nemůže být bez diváků. A Vy, díky pravidelným návštěvám nejrůznějších titulů a žánrů, znáte celkový obraz naší tvorby. Umíte ji zařadit do souvislostí. Vnímáte ji v kontextu souborů i aktuálního společenského dění. Umělci velmi živě cítí atmosféru v hledišti. Pravidelný dialog mezi hledištěm a jevištěm vytváří ideální podmínky pro hlubší vzájemné pochopení. Ve Vašem případě násobené diváckou zkušeností. Rádi hrajeme pro každého diváka. Vystoupit na jevišti před divákem, který ví, viděl a slyšel, je pro nás radostí násobenou. Děkujeme Vám za zájem a věrnost. Je pro nás důležitá. Doc. MgA. Jan Burian ředitel Národního divadla 2014/15 3

4 Opera Národního divadla 4 PříhODy lišky BystROUšky, kateřina Jalovcová a Alžběta Poláčková foto: hana smejkalová

5 opera 5

6 Vážení příznivci opery, milí přátelé, co spojuje novou sezonu 2015/16 s tou pomalu končící, je nebývale pestrá nabídka a průměrně každý měsíc nová premiéra na některé z našich čtyř scén: Národního divadla, státní opery, stavovského divadla a Nové scény. Co je naopak od sebe odlišuje, jsou dva pomyslné horizonty vycházející z dvou pocitových protipólů. Po hledání katarze z témat závažných vám v sezoně 2015/16 chceme nabídnout více elánu a radosti. Nádhernou hudbu snoubící se s duchovním potěšením budeme spolu nalézat v inscenacích připravených pro jeden pohádkový večer v Národním divadle stravinského slavíka a Čajkovského Jolanty. Abychom pokračovali v linii představování mladých domácích režisérských osobností, přizvali jsme ke spolupráci režiséra Dominika Beneše. Oba tituly hudebně nastuduje Brit Jan latham-koenig, jenž se pražskému opernímu publiku představil poprvé před pěti lety ve státní opeře svým tristanem a isoldou a nyní sklízí obdiv publika i odborné kritiky coby šéfdirigent moskevské Nové opery. snový svět zůstane na jevišti Národního divadla přítomen ivnovém nastudování Martinů Julietty. Příběh odehrávající se v jižní Francii nám zprostředkuje režisérka, umělecká ředitelka Opery v Nice a dcera proslulého divadelníka Petera Brooka, irina Brook. Do Prahy přichází po úspěšných inscenacích v Deutsche Oper Berlin a Wiener staatsoper. téma lásky uprostřed revoluce jako smrtelně nebezpečnou kombinaci přinese do Národního divadla jeden z klenotů italského verismu, Giordanův Andrea Chénier. Dílo připravím společně s režisérem Michalem Dočekalem, který se opeře doposavad nevěnoval zajisté pouze z důvodu svého vytížení coby umělecký šéf Činohry naší první scény sezona

7 opera Přehršlí radosti vás zahrneme ve stavovském divadle, kterým se okouzlila maďarská režisérka a herečka Enikő Eszenyi, jež v Praze v letech zaujala premiérami tří shakespearových komedií. Nyní pro nás připravuje Rossiniho Popelku, dílo vrcholného belcanta. Dirigentem inscenace bude představitel mladší generace Jan kučera. Belcanto ovládne hned na začátku sezony i státní operu. Belliniho Normu režijně uchopí teprve šestatřicetiletý japonský režisér žijící v Berlíně tomo sugao. kromě několika realizací v rodném Japonsku ho úspěšný intendant Andreas homoki přizval ke spolupráci v komische Oper Berlin a poté v Opernhaus Zürich. Debut na jevišti státní opery zaznamenáme i ve spojitosti s jednou z nejvýraznějších osobností české operní režie Jiřím heřmanem. Ujme se Pucciniho Madam Butterfly, kterou s orchestrem nastuduje hudební ředitel státní opery Martin leginus. Po ní dostane prostor velká francouzská opera podle shakesperovského dramatu Romeo a Julie. Pro režii jsme oslovili slávu Daubnerovou, která tak nápaditě uchopila v prosinci 2014 dvě opery Dmitrije šostakoviče na Nové scéně, a hudební nastudování jsme nabídli dirigentovi Marcovi Guidarinimu. Jeho Mefistofeles byl pro nás přesvědčivým důkazem o jeho vynikajících schopnostech. Mimořádnou událost chystáme na konec sezony 2015/16. Po esteticky přelomové salome uvedeme další stěžejní dílo Richarda strausse Elektra. Poprvé se v České republice představí režisér mezinárodního renomé, který mj. vytvořil před třemi lety pro londýnskou Covent Garden Wagnerův Prsten Niebelungův a nezapomenutelnou inscenaci Andrey Cheniéra v Bregenzu s monumentální citací malby J.-l. Davida. Našim přáním je získat pro titulní roli fenomenální britskou sopranistku susan Bullock. těším se na setkávání s vámi v našich divadlech a přeji mnoho povznášejících zážitků. Petr kofroň, umělecký ředitel Opery Národního divadla a státní opery 2015/16

8 NÁRODNÍ DIVADLO PREMIÉRA igor stravinskij Slavík Hudební pohádka o třech jednáních podle hanse Christiana Andersena libreto: Igor Stravinskij a Stěpan Mitusov Petr iljič Čajkovskij Jolanta Lyrická opera o jednom jednání libreto: Modest Iljič Čajkovskij Dirigent: Jan Latham-Koenig Režie: Dominik Beneš Sbor a Orchestr Národního divadla První opera igora stravinského a poslední opera Petra iljiče Čajkovského pocházejí ze zcela odlišných hudebních světů Jolanta se ještě nese v duchu romantické noblesy, kterou známe z autorových oper, baletů a symfonií, zatímco o dvacet let mladší slavík již v sobě spojuje kouzlo impresionismu s hřmotným expresionistickým výrazem. Obě tato na první pohled vzdálená díla však mnohé spojuje, a to nejen pohádkový žánr, ale i jejich téma a, chcete-li, i poselství, které k pohádkám neodmyslitelně patří. Všemocný čínský císař vládne uprostřed neuvěřitelného luxusu, který člověka svazuje, dusí a otravuje svou vyumělkovaností, a nic netuší o prosté kráse přírody a jejích tvorů. Oči mu otevře teprve zpěv obyčejného slavíka. Princezna Jolanta je od narození slepá a její otec úzkostlivě dbá, aby se nikdy o své slepotě nedověděla. Žije proto v nádherné zahradě obehnané zdí a nikdo se před ní nesmí zmínit o světle, barvách či lidském zraku. Jednou však do zahrady vkročí rytíř Vaudémont, který se do slepé princezny zamiluje a vzbudí v ní touhu vidět. Přestože jde o díla dvou velkých mistrů světové hudby, nebyla ani jedna z těchto pohádkových oper dosud v Národním divadle nikdy inscenována. stravinského slavík zazněl pouze ve dvou koncertních provedeních roku k hudebnímu nastudování naší inscenace se do Prahy vrací proslulý britský dirigent Jan latham-koenig. Naopak poprvé bude v Národním divadle režírovat pozoruhodný talent české operní režie Dominik Beneš. Premiéry 22. a 23. října 2015 v Národním divadle 133. sezona

9 opera STAVOVSKÉ DIVADLO PREMIÉRA Gioacchino Rossini Popelka Opera o dvou jednáních libreto: Jacopo Ferretti Dirigent: Jan Kučera Režie: Enikő Eszenyi Sbor a Orchestr Národního divadla Jedno z nejhranějších děl mistra vrcholného belcanta Gioacchina Rossiniho mělo premiéru 25. ledna 11 v římském teatro Valle. Příběh vychází ze stejnojmenné pohádky francouzského spisovatele Charlese Perraulta, vydané poprvé roku 169 ve sbírce Pohádky mé matky husy. tak jako mnoho jiných, kteří se Perraultovou pohádkou inspirovali, vyprávějí Ferretti s Rossinim Popelku po svém, a nabízejí tak inscenátorům pestrou škálu situací od dojemných po komické, stejně jako vděčné typy postav s jejich skvělými hudebními čísly. Za všechny si připomeňme Popelčinu árii Nacqui all'affanno Non più mesta, proslavenou mnoha světovými pěvkyněmi. Příslibem originálního a poutavého jevištního ztvárnění je osobnost maďarské režisérky a herečky Enikő Eszenyi, kterou si pražské publikum může pamatovat jako autorku úspěšných shakespearovských inscenací ve stavovském divadle (komedie omylů, Mnoho povyku pro nic a Večer tříkrálový), ale také jako herečku ve Wilsonově opusu hudební nastudování bylo svěřeno mladému českému dirigentovi Janu kučerovi. V Národním divadle byla Popelka uvedena dosud pouze v jediné inscenaci v roce Premiéry 21. a 22. ledna 2016 ve Stavovském divadle 2015/16 9

10 NÁRODNÍ DIVADLO PREMIÉRA Bohuslav Martinů Juliette (Snář) Lyrická opera o třech jednáních libreto: Bohuslav Martinů podle divadelní hry Georgese Neuveuxe Dirigent: Jaroslav Kyzlink Režie: Irina Brook Sbor a Orchestr Národního divadla Opera Juliette (snář) Bohuslava Martinů je úzce spojena s Národním divadlem, její světová premiéra se totiž uskutečnila právě zde 16. března 193 v hudebním nastudování Václava talicha a v režii Jindřicha honzla, významných uměleckých osobností 1. poloviny 20. století. Předlohou libreta je hra francouzského surrealistického dramatika Georgese Neveuxe Juliette ou la Clé de songes (Julie aneb snář), jejíž premiéra se uskutečnila v pařížském théâtre de l Avenue v roce 1930 a už o dva roky později ji v překladu Jindřicha hořejšího uvedl na jeviště stavovského divadla režisér Jiří Frejka s Jiřinou šejbalovou a Eduardem kohoutem v hlavních rolích. Martinů se do psaní českého libreta a kompozice Julietty pustil koncem jara 1936 a v lednu následujícího roku ji dokončil. Během tohoto období vedl korespondenci s Jindřichem honzlem a Václavem talichem, který operu přijal k provozování v březnu 193. Odehrává se v poetické a fantastické atmosféře snu, v němž nic nedává smysl a zároveň vše je docela skutečné a vše něco znamená. Mladý pařížský knihkupec Michel přijíždí do jakéhosi podivného městečka, aby našel dívku Juliettu, jejíž hlas kdysi kdesi zaslechl. Jeho sen se mu ale stále více vymyká z rukou a žije si úplně po svém... Pro současnou inscenaci byla oslovena britská herečka a režisérka irina Brook, dcera slavného divadelníka Petera Brooka, která sama dosáhla mnoha úspěchů na mezinárodní scéně. k jejím nejnovějším operním inscenacím patří produkce v Deutsche Oper Berlin a Vídeňské státní opeře. Premiéry 24. a 25. března 2016 v Národním divadle sezona

11 opera NÁRODNÍ DIVADLO PREMIÉRA Umberto Giordano Andrea Chénier Historické drama o čtyřech jednáních libreto: Luigi Illica Dirigent: Petr Kofroň Režie: Michal Dočekal Sbor a Orchestr Národního divadla Jeden z klenotů italského verismu, Giordanova opera Andrea Chénier byla uvedena v Národním divadle jako žhavá novinka v roce 19, pouhý rok po světové premiéře v milánské scale a tři měsíce po její premiéře v hamburku, kterou řídil Gustav Mahler. Od té doby v Národním divadle nikdy nezazněla. strhující dramatická hudba i vypjatá emotivita a atmosféra příběhu z doby Francouzské revoluce ji ovšem řadí mezi vrcholy dobové operní tvorby. Její styl je nezaměnitelně italský, ve zvukové barevnosti a melodice blízký Puccinimu, v údernosti davových scén zase pozdnímu Verdimu. O úzké spřízněnosti s Puccinim svědčí koneckonců i jméno libretisty luigi illica byl mimo jiné spoluautorem Bohémy, tosky či Madam Butterfly. Pro Giordana sepsal fiktivní příběh skutečného francouzského básníka André Chéniera, jedné z posledních obětí Robespierrovy hrůzovlády v letech Giordanova opera je dramatem milostného trojúhelníku, v němž stojí aristokratka Maddalena, sluha Gérard a básník Chénier. Zprvu nevinné flirtování se vlivem revolučních událostí promění v zoufalou a zběsilou vášeň pronásledovaná Maddalena vyznává v tajných dopisech Chénierovi lásku, Gérard, nyní čelný představitel jakobínského režimu, zneužívá své moci k osobním zájmům o Maddalenu a snílek Chénier uprostřed revolučního teroru stále věří ve svobodu, inspiraci a lásku. láska uprostřed revoluce je však smrtelně nebezpečná věc. inscenace bude dílem dirigenta a uměleckého ředitele Opery Národního divadla Petra kofroně a činoherního režiséra Michala Dočekala. Premiéry 5. a 6. května 2016 v Národním divadle 2015/16 11

12 KONCERTY Operní galakoncert k 50. výročí založení Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech ec Dirigent: Libor Pešek Orchestr Národního divadla 8. listopadu 2015 v Národním divadle Adventní koncerty v Národním divadle Dirigent: David Švec Kühnův dětský sbor Orchestr Národního divadla 29. listopadu, 6., 13. a 20. prosince 2015 Mozartovy narozeniny 2016 Simona Houda Šaturová Orchestr Národního divadla 27. ledna 2016 ve Stavovském divadle sezona

13 opera NÁRODNÍ DIVADLO Bedřich smetana Prodaná nevěsta Komická opera o třech jednáních libreto: Karel Sabina Dirigent: Jaroslav Kyzlink / David Švec Režie: Magdalena Švecová Choreografie: Ladislava Košíková scéna: Petr Matásek kostýmy: Zuzana Přidalová sbormistr: Pavel Vaněk Sbor a Orchestr Národního divadla Ve spolupráci s Divadlem Continuo V Prodané nevěstě vytvořil Bedřich smetana zakladatelské dílo moderní české opery, které záhy přesáhlo domácí rámec a stalo se trvalou součástí světového operního repertoáru. Evergreen českého divadla a hudby v jubilejní 20. inscenaci Národního divadla je poprvé v historii divadla režírován ženou. inscenace nejde ani cestou provokativní či skandální interpretace, ani cestou konvenční nápodoby zastaralých vzorů. Groteskní, ale také velmi dojemný příběh Prodané nevěsty je Magdalenou švecovou uchopen s něhou, inteligentním vtipem a nadsázkou i s pochopením pro dávno zmizelý řád (i neřád) lidských životů na české vesnici. Charakteristickým prvkem inscenace jsou mimo jiné kostýmy Zuzany Přidalové, inspirované rostlinnými a zvířecími motivy, i stylová choreografie ladislavy košíkové, plná energie a bezprostřednosti. 2015/16 13

14 NÁRODNÍ DIVADLO Bedřich smetana Libuše Slavnostní opera o třech jednáních libreto: Josef Wenzig a Ervín Špindler Dirigent: Robert Jindra Režie: Petr Novotný scéna: Ivo Žídek ml. kostýmy: Irena Greifová sbormistr: Pavel Vaněk Sbor a Orchestr Národního divadla libuše není jen slavnostní operou, nýbrž představuje také významný symbol české národní kultury. Bedřich smetana dokončil tuto operu v roce 12, na jevišti však zazněla až o devět let později při prvním otevření Národního divadla. toto dílo je určeno především pro slavnostní příležitosti a i dnes je v Národním divadle uváděno pouze ve významné dny a o státních svátcích. smetana v něm zpracoval mytický příběh o bájné české kněžně a sporu dvou bratří, ústící v akt smíření a obraz věštby radostné budoucnosti českého národa. libuše je nerozlučně spjata s moderními českými dějinami i dějinami Národního divadla, kde mnohokrát v minulosti zazněla jako dílo zcela mimořádné svým humanistickým a společenským poselstvím sezona

15 opera NÁRODNÍ DIVADLO Antonín Dvořák Jakobín Opera o třech jednáních libreto: Marie Červinková-Riegrová Dirigent: Zbyněk Müller / David Švec Režie: Jiří Heřman scéna: Pavel Svoboda světelný design: Daniel Tesař kostýmy: Alexandra Grusková Choreografie: Lucie Holánková sbormistři: Pavel Vaněk a Jiří Chvála Kühnův dětský sbor Sbor a Orchestr Národního divadla Dvořákův Jakobín je jednou z nejoblíbenějších a nejuváděnějších českých oper. Příběh, líčící na jedné straně poměry českého maloměsta a na straně druhé návrat podezřelého emigranta zpět do vlasti, je díky Dvořákovu hudebnímu géniu nesen v atmosféře humorného nadhledu a sebeironie, ale i melancholie a sentimentu. Jako v mnoha jiných podobně laděných českých dramatických dílech končí i zde všechny nakupené a vyhrocené konflikty smířlivě a vlídně. Vedle tradičně uváděného názvu této Dvořákovy opery klade režisér Jiří heřman na stejnou úroveň i málo známý, původní název její libretní předlohy Matčina píseň. ten totiž vlastně mnohem výstižněji naznačuje to, s čím se v Dvořákově opeře setkáme s něhou, velkorysostí, láskyplnou péčí, ale také se schopností hudby obměkčit zatvrzelá srdce. hravá a poetická inscenace nás přivádí do všem dobře známého školního prostředí, kde vládne dobrosrdečný pan učitel Benda. Ve školních lavicích je dost místa pro děti i pro dávno dospělé! 2015/16 15

16 NÁRODNÍ DIVADLO Antonín Dvořák Čert a Káča Opera o třech jednáních libreto: Adolf Wenig Dirigent: Jan Chalupecký Režie: Marián Chudovský scéna a kostýmy: Adolf Born Choreografie: Daniel Wiesner sbormistr: Pavel Vaněk Sbor a Orchestr Národního divadla Námět roztomilé pohádkové opery Čert a káča vychází ze stejnojmenné pohádky Boženy Němcové o drzé a nebojácné káče, vychytralém ovčáku Jirkovi a oklamaném čertu Marbuelovi. Dvořákovi se v ní podařilo mistrně vytvořit kontrastní scény lidově jadrné, čertovsky ohnivé i dvorsky vznešené. Díky jeho geniální vynalézavosti v práci s hudebními motivy a v instrumentaci orchestru je Čert a káča dílo veskrze originální, v mnohém přesahující předchozí Dvořákovu operní tvorbu. scéna a kostýmy Adolfa Borna propůjčují naší inscenaci nezaměnitelný punc tohoto originálního a oblíbeného výtvarníka sezona

17 opera NÁRODNÍ DIVADLO Antonín Dvořák Rusalka Lyrická pohádka o třech jednáních libreto: Jaroslav Kvapil Dirigent: Jaroslav Kyzlink / Zbyněk Müller Režie: Jiří Heřman Choreografie: Jan Kodet scéna: Jaroslav Bönisch světelný design: Daniel Tesař kostýmy: Alexandra Grusková sbormistr: Pavel Vaněk Sbor a Orchestr Národního divadla Dvořákova Rusalka je skutečným klenotem české opery, který si získává diváky po celém světě. skladatelova vroucí melodika, něžná i dramaticky vypjatá, jeho mistrná práce s hudebními motivy a plnokrevná instrumentace orchestru spolu s pohádkovým libretem Jaroslava kvapila, upomínajícím na prosté a zároveň nesmírně působivé Erbenovy balady, činí z Rusalky dílo přímo úchvatné krásy, oslovující publikum bez věkových hranic. Rusalku bývá zvykem považovat za pouhou pohádku. Fantastičnost jejího děje a postavy lesních žínek, vodníka, vil nebo ježibaby pohádkové bezesporu jsou. Přes svou pohádkovost však toto vrcholné Dvořákovo dílo v sobě nese do pohádkových obrazů zašifrované hluboké poselství o základním uspořádání sil, živlů, energií a vášní v přirozeném, tedy i lidském světě. 2015/16 1

18 NÁRODNÍ DIVADLO leoš Janáček Z mrtvého domu Opera o třech jednáních libreto: Leoš Janáček podle F. M. Dostojevského Dirigent: Robert Jindra Režie: Daniel Špinar scéna: Lucia Škandíková kostýmy: Iva Němcová světelný design: Martin Špetlík Choreografie: Radim Vizváry sbormistři: Martin Buchta a Miriam Němcová Sbor a Orchestr Národního divadla Poslední opera leoše Janáčka je inspirovaná románem F. M. Dostojevského Zápisky z mrtvého domu. Do něj Dostojevskij přetavil vlastní zkušenost politického vězně se sibiřským trestaneckým lágrem i se širokou škálou lidí odsouzených za nejrůznější zločiny. Janáček tentokrát nechal stranou jím až dosud stále znovu zhudebňované příběhy velkých ženských dramatických postav a uzavřel se do světa mužského zločinu a trestu. Z metafory mrtvého domu vyrůstá i Janáčkovo zvláštní, jakoby antidramatické pojetí této opery. Život v lágru je sice vylíčen bohatě a velmi realisticky, ale to vše je pouhá kulisa, stále znovu se opakující a ubíjející rituál, předstíraný život. Ve skutečnosti vnímají vězni jako svůj pravý život jen svou minulost a přímo s posedlostí se do ní vracejí v mnohdy otřesných vyprávěních, aby se ujistili, že ještě žijí sezona

19 opera NÁRODNÍ DIVADLO leoš Janáček Její pastorkyňa Opera o třech jednáních libreto: Leoš Janáček podle hry Gabriely Preissové Dirigent: Robert Jindra Režie: Jiří Nekvasil scéna a kostýmy: Daniel Dvořák sbormistr: Pavel Vaněk Sbor a Orchestr Národního divadla spolu se smetanovou Prodanou nevěstou a Dvořákovou Rusalkou tvoří Její pastorkyňa trojici nejoblíbenějších českých děl světového operního repertoáru. Janáčka hluboce oslovilo realistické drama české spisovatelky Gabriely Preissové, která se však skladatelovu úmyslu námět zhudebnit zpočátku bránila. Velmi dlouhá a komplikovaná cesta vzniku Janáčkovy Její pastorkyně byla později korunována obrovským úspěchem na domácích i zahraničních scénách. Janáček se svým smyslem pro zemitou dramatičnost i s velkým soucitem vykreslil lidské vztahy utvářené prostředím drsného světa uzavřené vesnické komunity, kde člověk žije na očích druhým. to zasahuje do života dívky Jenůfy a především řídí jednání její nevlastní matky kostelničky, která se za každou cenu snaží udržet si pověst ctnostné ženy a respekt celé vesnice. Činí tak paradoxně tajnou vraždou Jenůfčina nemanželského dítěte. 2015/16 19

20 NÁRODNÍ DIVADLO leoš Janáček Příhody lišky Bystroušky Opera o třech jednáních libreto: Leoš Janáček podle novely Rudolfa těsnohlídka Dirigent: Robert Jindra / Zbyněk Müller Režie: Ondřej Havelka scéna: Martin Černý kostýmy: Kateřina Štefková sbormistr: Martin Buchta Sbor a Orchestr Národního divadla Po více než deseti letech se na repertoár Národního divadla vrátila Janáčkova slavná filosofická revue o zvířatech a lidech, o touze, zklamání ze života i moudrém smíření s věčnou přírodou. Příhody lišky Bystroušky, inspirované novinovým seriálem Rudolfa těsnohlídka a stanislava lolka, převedeným s velkým pochopením, citem i nadsázkou do operní podoby, jsou titulem s velkým diváckým potenciálem. svým vtipem, myšlenkovou hloubkou i emotivitou může oslovit dospělé publikum stejně jako svou malebností a výpravností publikum dětské. toto Janáčkovo dílo je ve světě jednou z nejslavnějších českých oper a je uváděno stále znovu a znovu. Ondřej havelka ve své inscenaci na jedné straně hravě a poeticky ztvárňuje groteskní zvířecí svět i svět rázovitých lidiček, na druhé straně však také míří pod povrch pouhé malebnosti a ukazuje, že mezilidské vztahy ani v této Janáčkově opeře zdaleka nejsou tak idylické, jak by se mohlo zdát sezona

21 opera NÁRODNÍ DIVADLO Marko ivanović Čarokraj Rodinná operní expedice na motivy knihy Geralda Durrella Mluvící balík libreto: Radek Malý, Ivan Arsenjev a Petr Forman Dirigent: Marko Ivanović / David Švec Režie: Petr Forman scéna: Andrea Sodomková a Matěj Forman kostýmy: Andrea Sodomková světelný design a projekce: Dáda Němeček Choreografie: Veronika Švábová sbormistr: Martin Buchta Sbor a Orchestr Národního divadla když v roce 194 vydal britský spisovatel a přírodovědec Gerald Durrell svou knihu Mluvící balík, stal se pro své čtenáře objevitelem fantastické říše s názvem Mytologie, v níž žijí bájní tvorové a bytosti, rostou podivuhodné květiny a vládnou neobvyklé přírodní zákony. O několik desítek let později se tým v čele se skladatelem Markem ivanovićem a bratry Petrem a Matějem Formanovými rozhodl v Durrellově bádání po svém pokračovat. V podzemí Národního divadla objevili tajný vchod do Mytologie, pro niž zavedli český název Čarokraj, a jali se zkoumat, co se tam od Durrellových dob odehrálo nového. Zjistili, že mytologické bytosti se dorozumívají zpěvem a že se každých padesát let scházejí k velké slavnosti, při níž jsou noví obyvatelé zapisováni do kouzelné Zpívající knihy. Náš badatelský tým se rozhodl fantastické tvory přemluvit a přivést je na samotné jeviště Národního divadla před zraky malých i velkých diváků. Vypravte se s námi do Čarokraje a kromě slavnosti tajemných zvířat a bytostí navštivte i tajemné podzemí Národního divadla! Poslechněte si, jak se zpívá v Čarokraji! 2015/16 21

22 NÁRODNÍ DIVADLO Modest Petrovič Musorgskij Boris Godunov Opera o osmi obrazech libreto: M. P. Musorgskij podle A. s. Puškina a N. M. karamzina Dirigent: Petr Kofroň / Jan Chalupecký Režie: Linda Keprtová scéna: Jan Štěpánek kostýmy: Eva Jiřikovská světelný design: Martin Bronec a Pavel Kremlík sbormistři: Pavel Vaněk, Lukáš Vasilek a Jiří Chvála Sbor a Orchestr Národního divadla Pražský filharmonický sbor a Kühnův dětský sbor Přestože jedna z nejslavnějších historických oper všech dob nese jméno po významném ruském carovi, Boris Godunov zdaleka není jedinou hlavní postavou Musorgského operní fresky. Podobně jako Puškinova dramatická předloha je i její operní verze shakespearovskou, mnohoznačnou a mnohovrstevnatou studií lidské společnosti na prahu krize krize autorit, krize tradic a zákonů, krize mravní. Puškin nazval svou hru ironicky komedií o skutečné bídě moskevského státu, o caru Borisovi a o Griškovi Otrepjevovi. Je to ovšem komedie, z níž mrazí. Po smrti posledních Rurikovců, ivana hrozného a jeho synů Fjodora a malého Dimitrije, je ruský trůn prázdný. V době, kdy neexistuje právoplatný dědic trůnu, je právoplatný ten, kdo pro svou právoplatnost více udělá a zná zásadu o účelu světícím prostředky. kdo si nakloní na svou stranu nevzdělaný lid snadno věřící báchorkám? kdo se lépe vyrovná s podrazy bojarů podílejících se na správě země? kdo v sobě dokáže neprobudit svědomí? Přichází čas Grišků, čas samozvanců sezona

23 opera NÁRODNÍ DIVADLO Georges Bizet Carmen Opera o čtyřech jednáních libreto: Henri Meilhac a Ludovic Halévy Dirigent: Robert Jindra / Zbyněk Müller Režie: Jozef Bednárik scéna: Vladimír Čáp kostýmy: Ľudmila Várossová sbormistr: Pavel Vaněk Sbor a Orchestr Národního divadla Kühnův dětský sbor Carmen je jednou z nejúspěšnějších stálic operního repertoáru a její autor, francouzský skladatel Georges Bizet, díky ní dosáhl světové proslulosti, přestože drtivá většina jeho děl dávno upadla v zapomnění. Bizetova poslední opera byla poprvé uvedena s nevalným ohlasem v Paříži v roce 15. krátce nato šestatřicetiletý autor náhle zemřel a o budoucím triumfu své opery se nikdy nedověděl. Příběh o divoké cikánce Carmen, jejíž lásku nikdy nikdo nezíská natrvalo a jejíž nespoutaný život skončí rukou odmítnutého milence, vojáka Dona Josého, zpracoval Bizet geniálním způsobem podle stejnojmenné novely francouzského spisovatele Prospera Mériméa. tuto operu plnou smyslných a vroucích melodií rozehrál v Národním divadle režisér Jozef Bednárik do velkolepé divadelní podívané. 2015/16 23

24 NÁRODNÍ DIVADLO Giuseppe Verdi Traviata Opera o čtyřech jednáních libreto: Francesco Maria Piave Dirigent: Jaroslav Kyzlink / Zbyněk Müller Režie: Jana Kališová scéna: Miloň Kališ kostýmy: Jan Růžička sbormistr: Pavel Vaněk Sbor a Orchestr Národního divadla Operní příběh volně zpracovaný podle Dumasova románu Dáma s kaméliemi o nemocné kurtizáně Violettě a její marné touze vymanit se z konvencí dobové společnosti dojímá posluchače již více než 150 let. Je typickým reprezentantem romantické opery, zkoumající a velmi často obhajující život člověka, který je společností respektován pouze tehdy, pokud jí přináší zisk, a který se nakonec stává obětí bezohlednosti a společenských pravidel. Na rozdíl od Dumase nepojímá Verdi hlavní postavu své opery jako ženu toužící po naprosté nezávislosti na druhých, nýbrž jako tragickou hrdinku obětující se pro osudovou lásku k milovanému muži. Jímavá Verdiho hudba romanticky idealizuje nešťastnou lásku Violetty k Alfrédovi a oslovuje více než teatrální efektností především hlubokou a emotivní lyrikou sezona

25 opera STAVOVSKÉ DIVADLO Wolfgang Amadeus Mozart Kouzelná flétna Singspiel o dvou jednáních libreto: Emanuel Schikaneder Dirigent: Jaroslav Kyzlink / David Švec Režie: Vladimír Morávek scéna: Miroslav Huptych a Martin Ondruš kostýmy: Tomáš Kypta sbormistři: Martin Buchta a Adolf Melichar Pohybová spolupráce: Leona Qaša Kvasnicová Sbor a Orchestr Národního divadla Poslední divadelní kus Wolfganga Amadea Mozarta byl určen pro lidové publikum Divadla na Vídeňce, kde byl poprvé uveden 30. září 191. Autoři vyšli z tradice starovídeňské kouzelné opery, jednoho z typů singspielu, zpěvohry kombinující zpívané a mluvené pasáže, v němž vedle postav ze světa lidí vystupovaly různé pohádkové bytosti i zvířata a své uplatnění našly i efekty jevištních mašinérií. kouzelná flétna se stala nejslavnější ukázkou tohoto žánru nejen díky pohádkovému příběhu, v němž princ tamino za pomoci kouzelné flétny a komického společníka Papagena hledá cestu k princezně Pamině, dceři královny noci, ale také díky odkazům na zednářskou symboliku a v neposlední řadě díky Mozartově okouzlující hudbě. Cestu do Prahy našla opera rok po vídeňské premiéře a poprvé byla hrána v budově dnešního stavovského divadla 25. října 192. Nová inscenace renomovaného českého režiséra Vladimíra Morávka je příslibem nevšedního divadelního zážitku. 2015/16 25

26 STAVOVSKÉ DIVADLO Wolfgang Amadeus Mozart Únos ze serailu Singspiel o třech jednáních libreto: Christoph Friedrich Bretzner a Johann Gottlieb Stephanie ml. Dirigent: David Švec Režie: Joël Lauwers scéna a kostýmy: Etienne Pluss sbormistr: Martin Buchta Sbor a Orchestr Národního divadla singspiel Únos ze serailu (Die Entführung aus dem serail), stojící na začátku Mozartova vrcholného období, vznikl na objednávku císaře Josefa ii. pro vídeňský Burgtheater. Na tomto díle Mozartovi nesmírně záleželo, bylo totiž jeho první zpěvohrou, kterou se ve Vídni prezentoval jako nezávislý a samostatný umělec bez závazků vůči svému někdejšímu salcburskému zaměstnavateli i bez těsných vazeb na svého až příliš starostlivého otce. Únos ze serailu svým tématem a zhudebněním v sobě nese mnohé z autorovy osobní revolty, i zde postavy příběhu touží po svobodě a útěku ze zajetí a narážejí na zlobu a aroganci, i zde když už se před nimi cesta na svobodu otevřela bojují s pochybnostmi o svých blízkých i o sobě. Jak je ovšem u Mozarta zvykem, melancholické či tísnivé momenty se střídají s odlehčenými, humornými až groteskními. Příběh o konstanci a její služebné Blondě, unesených tureckým pašou selimem do jeho harému, z nějž jsou složitě vysvobozovány svými nápadníky Belmontem a Pedrillem, je variací na mozartovsky životodárné téma hledání svobodné přirozenosti a rovnováhy v mezilidských vztazích a pochopitelně nejvíce ve vztahu mezi ženou a mužem. Propracování charakterů a hudební virtuozita sólových partů staví Mozartův singspiel vysoko nejen nad díla jeho současníků, ale potvrzují i přední skladatelovo místo mezi dramatickými umělci všech dob sezona

27 opera STAVOVSKÉ DIVADLO Wolfgang Amadeus Mozart Figarova svatba Komická opera o čtyřech jednáních libreto: Lorenzo da Ponte Dirigent: Jan Chalupecký / Robert Jindra / Jakub Klecker Režie: Josef Průdek scéna: Ján Zavarský kostýmy: Eva Farkašová-Zálešáková sbormistr: Martin Buchta Choreografie: Daniel Wiesner Sbor a Orchestr Národního divadla světoznámá operní verze Beaumarchaisovy zakázané divadelní hry se zrodila ve Vídni roku 16. Mozart si tento námět vybral sám a o libreto požádal italského básníka lorenza da Ponteho. Figarova svatba je osudově spojena s Prahou. Přestože se světová premiéra opery konala ve Vídni, teprve v Praze zažila svůj první skutečný triumf, díky němuž divadelní impresário Bondini u Mozarta objednal operu určenou speciálně pro Prahu tou byl později proslavený Don Giovanni. Je málo oper, které mají tak bohatý a zamotaný děj jako právě Figarova svatba. Podtitul stejnojmenné Beaumarchaisovy předlohy Bláznivý den trefně vystihuje její charakter. V této opeře o žárlivosti a lásce je Mozartem mistrovsky zpracována celá galerie postav a postaviček v čele s panským sluhou a vtipálkem Figarem, který se se svým děvčetem, komornou Zuzankou, dokáže postavit libovůli a nenapravitelnému sukničkářství hraběte Almavivy. 2015/16 2