Název originálu: The Case of the Confirmed Bachelor První vydání: Silhouette Books Přeložil: Pavel Dufek Odpovědný redaktor: Ladislav Dvořák

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Název originálu: The Case of the Confirmed Bachelor První vydání: Silhouette Books Přeložil: Pavel Dufek Odpovědný redaktor: Ladislav Dvořák"

Transkript

1

2 Název originálu: The Case of the Confirmed Bachelor První vydání: Silhouette Books Přeložil: Pavel Dufek Odpovědný redaktor: Ladislav Dvořák 1992 by Diana Palmer Harlequin Publishers, s.r.o., Praha 1993 Všechna práva vyhrazena, včetně práva na reprodukci celého díla nebo jeho částí v jakékoliv podobě. Tato kniha je vydána po dohodě s Harlequin Enterprises, B. V. Všechny postavy v této knize jsou fiktivní. Jakákoliv podobnost se skutečnými osobami, žijícími či zesnulými, je zcela náhodná. Znak firmy Harlequin i znaky všech edičních řad jsou chráněny ochrannou známkou. Sazba: Sdružení MAC, Praha Vytiskl: Elsnerdruck, SRN CENA 29,90 Kč ISBN

3

4 KAPITOLA PRVNÍ Byl to takový líný den na konci jara. Nick Reed to už nemohl vydržet. Práce v detektivní kanceláři Dana Lassitera byla zpočátku vzrušující a bavila ho. Jenže při pohledu z okna vedoucího do parku na něj doléhala touha se toulat. Pozoroval elegantní ženu procházející se s chundelatým psíkem a usmál se, protože mu připomněla Tabby, Tabithu Harveyovou. Nepokojně se zavrtěl v křesle. V posledních měsících se vědomě bránil tomu, aby na ni myslel. Byla to černá kapitola jeho života. Přihodilo se to, když se sestrou zavítali po delší době služebně do Washingtonu, kde pořád ještě vlastnili dům, ve kterém žili v dětství. Bylo akorát před Novým rokem a Tabby bydlela v sousedství. S Helen byly nerozlučné kamarádky. Všichni byli pozváni na večírek. Nick si toho večera všiml, že ho Tabby sleduje s nebývalým zájmem. Několikrát si zašla dolít z bowle a on zrovna tak. Tabby však nevěděla, že punč byl silně říznutý alkoholem. Zatlačila Nicka do kouta v prázdné místnosti a začala ho líbat. Ještě si vybavoval, jak byla ohnivá. Několik vteřin líbání vášnivě opětoval. Pak ji zarazil a žádal vysvětlení. Zmateně vysvětlovala, že ví, proč přijel z takové dálky jenom kvůli ní, aby ji viděl. A také prý ví, 6 případ přesvědčeného starého mládence že už se chce konečně usadit. Budou spolu šťastní, říkala zasněně a omámená alkoholem se usmívala. Nick neměl ponětí, kde na to přišla. Jestli na ni někdy myslel jako na ženu, je to už spousta let. Její zpověď ho zaskočila. Byl v šoku a měl zlost. Řekl něco ostrého a sarkastického a ona utekla. Vrátil se s Helen domů a sbalil se k odjezdu. Nikdy Helen přesně neřekl, co se stalo, ale dovedl si představit, že Tabby jí to vyklopila. Od té doby se s Tabby neviděl a neslyšel. Ne že by ho nemrzelo, co jí řekl, ale nezmohl se na omluvu. Mračil se nad takovými vzpomínkami. Do toho na dveře kanceláře zaklepala a bez vyzvání vešla Helen. Tak co, nechal sis to projít hlavou? zeptala se nedočkavě. Hněvivě na ni pohlédl a otočil se v křesle. Blonďaté vlasy mu ve světle zářily jako zlato. Tmavé oči mu jiskřily. Ano.

5 Uděláš to? zeptala se s úsměvem a odhrnula si vlasy z obličeje. Nechal jsem si to projít hlavou a neudělám to, objasnil. Zachmuřila se. Nicku, prosím! Ne, řekl pevně. Budeš si ty informace muset sehnat jinak. Košile je bližší než kabát, nemyslíš? naléhala Helen s nadějí. Jsem jediná ségra, kterou máš. Nicku, musíš mi pomoct! Ani náhodou, řekl lhostejně. Pomyslela si, jak by mu slušelo, kdyby visel na dlouhém provaze. To by pak ovšem zůstala na světě sama. Vlastně by jí zbyl ještě Harold, s nímž byla zasnoubená. Seš v naší detektivní kanceláři jedinej, kdo dělal agenta FBI, připomněla mu. Máš kontakty na správnejch místech. Stačí, když zvedneš zadek a sluchátko, trvala na svém. A upřela na něj velké hnědé oči zasazené do uličnického obličeje zarámovaného dlouhými, rovnými hnědými vlasy. Až na ty jeho blonďaté vlasy si byli velmi podobní. Měli stejnou vzdorovitou bradu, stejně elegantní nos, stejně živé tmavé oči. Nick však byl mnohem víc introvertní a tajnůstkářský. Byl takový celý život, už když spolu vyrůstali ve Washingtonu, kde potom ona chodila na vysokou a on pracoval u FBI. Za ta léta hodně cestoval a ona ho nevídala celé měsíce, někdy i roky, než dostal nabídku od Richarda Dana Lassitera. Seznámili se při řešení jednoho případu krátce předtím, než Dana, tehdy texaského jezdce, rozstříleli na kusy. Jakmile si Lassiter založil vlastní, soukromou detektivní kancelář, přetáhl Nicka od FBI a ten s sebou přivedl Helen. Díky dvěma ročníkům na vysoké ekonomické měla proti konkurenci výhodu. Přihnala se z Washingtonu s nadšením, že bude s bratrem. Rodiče byli již nějakou dobu po smrti, a tak jí dělalo dobře mít posledního člena rodiny nablízku. Ze začátku jí Tabitha Harveyová moc scházela, protože se kamarádily odmalička. Ještě si dopisovaly, jenom si Tabby dávala pozor, aby se nezeptala, jak se daří Nickovi. Její vzpomínky na Helenina bratra byly bolestné. Ne, opakoval. Nebudu kvůli tobě volat FBI. Zakřenila se. Tak to na tebe povím. Co? Žes byl s tou nádhernou blondýnkou, když jsi měl pro Dana dělat vočko. 8 případ přesvědčeného starého mládence Klidně běž a řekni mu to. Byla to moje informátorka. Ve službě s holkama nelaškuju.

6 Ale jinak s holkama laškuješ, co? zvážněla. Ty ženy nikdy nebereš vážně. Pokrčil rameny. Netroufám si. Já nejsem stvořenej pro fajfku, bačkory a děcka. Mám rád cestování a nebezpečnou práci a pak taky příležitostně hezkou blondýnku, pokud zrovna nedělám vočko. Škoda, povzdechla si a usmála se na něj. Ve svatebním by ti to slušelo. Kdo by si mě vzal? Měla co dělat, aby udržela jazyk za zuby a nezmínila se o Tabby. Jednou to udělala a málem vyskočil do stropu. Neviděl Tabby od Silvestra, kdy jel s Helen zkontrolovat dům po rodičích v malém washingtonském předměstí Torrington. Tabbyin otec dva roky předtím zemřel, ale ona se neodstěhovala. Její dům stál hned vedle Reedových. Nick se s Helen nikdy nebavil o tom, co se mezi ním a Tabby toho večera přihodilo, ale při každé zmínce o ní se naježil. Nájemníci z tátova domu se odstěhovali, řekla náhle. Nemůžu tam teď letět a postarat se o to. Nemohl bys ty? Rysy v obličeji mu ztuhly. A proč nemůžeš ty? Protože se nemůžu uvolnit, řekla podrážděně. Ale ty jo. Beztak si máš vybrat dovolenou. Mohl bys zabít dvě mouchy jednou ranou. To bych snad moh, odpověděl neochotně a oči mu na okamžik potemněly. Potom se zadíval sestře přes rameno a prudce nadzdvihl obočí. Hele, šéf přichází. Radši vypadni, než z tebe udělá další čárku v seznamu nezaměstnanejch. Jdi se vycpat, ty nádivo! Nějaké problémy? zeptal se Dan, když si oba prohlédl. Ani v nejmenším, šéfe, ujistila ho. Jenom jsme probírali jídlo. Dobře. A co vyšetřování případu Smart? Zašklebila se. Potřebuju jednu informaci, ale nemůžu ji vydolovat, řekla mrzutě. Nemůžu sehnat nikoho, kdo by mi řekl něco o práci Kerryho Smarta pro FBI. Tos nepoprosila bratra? Ten má přeci v FBI kontakty. Právě proto bych z něj nejradši udělala nádivku, řekla sladce. Nechce tam zavolat. Já mu to nařídit nemůžu. Nick si minulost u FBI nechává pro sebe. Nikdy o ní nemluví. Možná už s nimi nechce mít nic společného. Asi. No nic, doplahočím se za Adamsem. Ten tam míval pár přátel. Fajn. Jak se vede Tess a miminku?

7 Má se výborně. Ale malý vůbec nechce spát. Doktor říká, že to jednou dožene. Aspoň máme další společnou činnost hlídat dítě. Dyť vám to dělá radost. To určitě. V životě bych se vzdal čehokoliv, jenom ne své rodiny. A to jste byl zatvrzelej starej mládenec. Zakroutila hlavou. I silný jedinci v manželství změknou. Bacha, ať nezůstaneš přespočetná, varoval ji. Já ne, šéfe. Chci bejt ještě cennější než Nick. Jestli mě pustíte na pár dnů dělat u FBI, abych měla kontakty, až je budu potřebovat*. zvýšila hlas, aby to Nick nepřeslechl. Ale nezabralo to. Jen se jí výsměšně uklonil a vycouval ze dveří. Sestra nesestra, je to bojovník za zrovnoprávnění žen. Ať mají stejnou šanci. Tak jsem si ho vychovala, kysele se usmála nad svým osudem. Však já mu to povím. Ani nápad! Neumíte si představit, co tudle nakecal Haroldovi o tom, co jsem udělala, když mi byly dva roky. Musíte se postarat, aby se s Haroldem nevídal moc často. To říká Harold taky. Helen si přála, aby měla víc času a mohla sem tam zajít k Tess a za mimčem. Ale co byla Tess vdaná za Dana a měli spolu dítě, už k sobě neměly tak blízko. Občas si zašly na oběd, avšak Tess se teď víc kamarádila s Kit. Helen se vypravila za Adamsem, který měl opravdu na FBI nějaký kontakt. Zatelefonoval a informace, kterou potřebovala, byla na světě. Rychlá práce. Díky, řekla nadšeně. Odkašlal si. Jestli tě Harold nevezme na pizzu, koupím ti pivo, nabídl se. Jen tak, rozumíš, já vím, že seš zadaná. Usmála se. Byl sympatický. Velký a statný, trochu břichatý, ale jinak hezký. Díky, Adamsi, řekla upřímně. Někdy příště. Jistě, souhlasil ochotně. Zazubil se a vyšel ze dveří. Vždycky vypadal vyrovnaný. Helen ho trošku přišlo líto, ale byl to typ člověka, který se k lidem přimkne a už se neodpoutá. Z takového závazku měla strach. Tedy s každým, jenom ne s Haroldem. Tak co, o čem sis povídala s Adamsem? ozval se jí za zády Nick, sotva vyšla ze dveří. Zalapala po dechu a pak se zasmála. Neslyšela jsem tě. Jasně, že ne, řekl samolibě. Od toho jsem soukromej detektiv. Jsme cvičený, abysme za lidma slídili bez povšimnutí. Fakt? usmála se. To jsem nevěděla.

8 Cos tam dělala? Odráželas Adamse? Ne! Já ho mám ráda. Jistě. Já taky. Ale je to klíště. Jak si ho jednou pustíš k tělu, máš co dělat, aby ses ho zbavila. To ho pak musíš nakopnout, aby dal pokoj a vodprejsk. Vyprskla smíchy. Ty zvíře! A nemám pravdu? Ale jinak to není špatnej frajer. Však ty taky ne. Teda občas. Máš, cos potřebovala? Přikývla. Ale ne tvojí zásluhou. Lhostejně pokrčil rameny. Není špatný učit tě samostatnosti. Nebudu tady věčně. Tón, jakým to řekl, ji znepokojil. Nicku spustila. Neboj, neumírám, uklidňoval ji, když viděl, jak se zatvářila, a usmál se. Chci říct, že mě to táhne pryč. Asi brzo vypadnu. Zase tě láká se toulat? zeptala se laskavě. Přikývl. Na stejným místě se nudím. Tak jeď domů. Vem si dovolenou, odpočiň si. Do Washingtonu? Panenky se mu rozšířily. To nemyslíš vážně! Však tam najdeš cestu. Je to tichá ulice. Žádný překupníci drog, žádný přestřelky. Klid a mír. A tvoje kamarádka Tabby hned vedle, řekl ledově. Tabby chodí s moc hezkým historikem z fakulty. Oddechla si, když mu zamrkala víčka. Myslím, že je to vážný. Tak se před ní nebudeš muset schovávat. Když jsme tam byli začátkem roku, s nikým nechodila. Znělo to, jako by ji podezíral ze lži. To bylo tenkrát. Za pár měsíců se může ledacos změnit. Tabby je pětadvacet. Je na čase, aby se vdala a měla děti. Je usazená a má dobrou práci. Na to neodpověděl. Tvářil se jako štvaná zvěř. Jako by ho hnali do chomoutu. Cítil se tak. Proto změnil téma. Obstaral ti Adams tu informaci? zeptal se znovu. Ano. Musela jsem ji zjistit, abych svůj případ mohla dotáhnout do konce. Dan se mě zrovna ptal, jak jsem s tím daleko. Klient potřebuje zákulisní informace. Doufá, že mu to pomůže u soudu. Aha. Prsty jí přejel po nose. Asi ti nedošlo, že mám pádnej důvod, proč s lidma, který znám z FBI, nechci mluvit. Zvědavě ho zkoumala. Její bratr měl obličej vymodelovaný jako od umělce. Vysoké lícní kosti, rovný nos a dokonale vytvarovaná mužská ústa. Co koukáš? Neodpovědělas mi.

9 Zamyslela jsem se nad tím, jakej seš fešák. Vypadáš přesně jako táta. Není divu, že ženský vyhrožujou, že skočej z okna, jestli jim dáš kopačky. Nikdy o době, kdys byl u FBI, nemluvíš. A já nevím proč. Myslela jsem, že ti to chybí. Někdy jo, přiznal. Ale jenom někdy. Jenže nikdy není dobrý otvírat starý rány. Občas krvácej. Ano, přitakala nepřítomně. Je to tak. Pod se mnou něco zakousnout a při tom si popovídáme o tom, co uděláme s barákem. Už mě unavuje ho pronajímat. Jsou s tím těžkosti. Chci si s tebou promluvit o tom, že bysme ho prodali. Prodat naše dědictví? vybuchla. Povzdechl si. Tušil jsem, že budeš takle reagovat. Tak pod. Dáme si něco k snědku. Hádat se můžeme nad jídlem. Zavedl ji do pěkné restaurace, kde podávali mořské speciality. Počítala s nějakým hamburgrem, a tak se ve dveřích zarazila, nervózně si prohlédla svou starou černou sukni a černobíle kostkovanou halenku, rozpuštěné a neupravené vlasy. Co je? zeptal se netrpělivě. Nicku, na takovýdle místo nejsem oblečená. Nemůžeme jít někam, kde není tak draho? Cože? Do nějakýho automatu. Umělá hmota, papírový pytlíky, pěnový kelímky a tak. V žádným případě. Pod. Vzal ji za ruku a táhl ji dovnitř. Odkašlal si a velmi elegantně ji usadil ke stolu. Doufám, že zas tolik po pizze nešílíš. Tady ji nepodávaj. Usmála se. Jestli chceš znát pravdu, už nám s Haroldem malinko leze krkem, vylezla s barvou ven. Posadil se proti ní. Na stole hořela červená svíčka ve skleněné trubičce. Tohle světlo dělalo místnost ještě útulnější, stejně jako nevtíravá klasická hudba linoucí se z reproduktorů. Mám rád obsluhu, řekl. Staromódní obsluhu a dobrý jídlo. Tady maj obojí. Ještě nedomluvil, když se po jeho boku objevila štíhlá blondýna a podávala jim jídelní lístky. Zatímco si vybírali, dlouze si prohlížela Nickův obličej. Díky, Jean, řekl přívětivě. Usmála se na něj, vrhla závistivý pohled na Helen a šla po svých. Líbíš se jí.

10 Já vím. Ona mně taky. Ale to je všechno, dodal a na Helenin zvídavý pohled odpověděl vážným výrazem. Přestaň dělat dohazovačku. Jenom lidem komplikuješ život. Znělo to neuvěřitelně hořce. Nechceš mi něco říct? zeptala se tiše. Dyž sme byli naposledy doma, dávalas mě na tý silvestrovský oslavě dohromady s Tabby. Nezmínila ses mi, žes jí nakukala, že jsem letěl celou cestu z Houstonu jen proto, abych si ji odved. Při tom tónu ji zaplavil pocit viny. Netušila jsem, že vám to ublíží. Měla nějakej bláznívej dojem, že se moje city změnily a chci s ní navázat vztah, přerušil ji a tvářil se vyčítavě. Nebyl jsem na to připravenej, a reagoval jsem trochu přehnaně. Rozbrečela se. Tvář se mu ještě zpřísnila. Za celý léta, co Tabby známe, jsem ji nikdy neviděl brečet. Fakticky mě to vzalo. Helen znala Nicka moc dobře, aby věděla, co přišlo potom. Byls na ni tvrdý, co? vytušila. Už jsem ti řek, že sem na to nebyl připravenej. Chvíli mi vyprávěla o nějakým novým nálezu, kterej studovali v antropologii, a vzápětí odbočila k budoucnosti. Ten punč byl stříknutej, řekla. Já to nevěděla a nalila jsem jí dva pohárky. Konečně mi došlo, že je nadrátovaná, ale ty náhlý citový výlevy mě vyvedly z rovnováhy. Dal si ruce do kapes a byl celý nesvůj. Zpanikařil jsem. Tabby je kouzelná holka, ale není to můj typ. A kdo je? provokovala. Jako by z tebe promlouval zkušenej ženáč, a ne zatvrzelej starej mládenec. Mohl bys dopadnout mnohem hůř než s Tabby. Ona by mohla dopadnout mnohem líp než se mnou, odporoval. Nešetřím na chaloupku s laťkovým plotem. Chci se vydat na plavbu kolem světa. Byla by to taková výzkumná výprava. Do tý doby budu dělat detektiva, i když mě to začíná unavovat. Tabby je badatelka, věděls to? Zkoumala starověké záhady. To antropologové dělaj. Odhalujou případ přesvědčeného starého mládence 15 kultury starověkejch civilizací a jak se tenkrát pracovalo. Žádná mumie stará dva tisíce let se nejspíš v sarkofágu neposadí a nevytáhne na ni pistoli, namítal. To asi ne, připustila. Ale vyhrabávání pravdy je pro vás dva společný. Vztekle se drbal za krkem. Nechtěl jsem jí tak ublížit, řekl zprudka. Řek jsem jí ošklivý věci.

11 To už je za náma. Teď někoho má a vypadá to vážně, tak se nemusíš bát nějakejch komplikací, až se budeš rozhodovat, co s tátovým domem. Snad ne, uznal, ale stejně se netěšil, až Tabby zase uvidí. To, jak se k ní choval, ho znervózňovalo. A ona také nebude radostí bez sebe, až se s ním potká. Stejně jako Nick i ona litovala, že se neovládla. Ztráta hrdosti ji ranila zrovna tolik jako Nickova ostrá slova a ani jí by nebylo milé oživovat nepříjemné vzpomínky. To bude v pořádku, řekla Helen jemně. To říkáš vždycky. A co když ne? Proboha, uvažuj optimisticky. Kup si letenku a už ať seš ve Washingtonu. Asi to udělám. Ale pořád budu mít pochybnosti. Dva dny nato byl Nick s Lassiterovým požehnáním na cestě do starého domova v Torringtonu. Nic se tam nezměnilo, pomyslel si, když tudy projížděl v najatém autě. Duby sice poněkud zestárly, ostatně tak jako on sám, ale ulice byla klidná, stejně jako lidé, kteří v ní bydleli. Bezděky přelétl zrakem přes plochou čelní stěnu domu z červených cihel, v němž s Helen vyrůstali. Kolem dokola kvetly keře, svída krvavá. Třešně už odkvetly a měly malé zelené plody. Počasí bylo příjemné, bylo teplo, ale ne horko. Až dosud si neuvědomoval, jak je unavený Nakonec to byl nejspíš dobrý nápad, aby si vzal tuhle dovolenou, ačkoliv se jí bránil jako lev. Byl pátek, ale ne doba, kdy lidé odjíždějí, a tak nepředpokládal, že by se před domem potkal s Tabby. V mysli ji však měl před sebou: dlouhé hnědé vlasy do půli zad a velikánské tmavé oči, které ho sledovaly, kdykoliv ho zahlédla cestou ze školy. Byla vysoká, velmi štíhlá, bez viditelných křivek. To se nezměnilo. Vlasy měla v těchto dnech svázané do drdolu. Přehnaně se nelíčila a oblékala se stylově, ovšem ne sexy. Tělo měla stejně štíhlé jako v dospívání, takže by se do ní žádný muž nezamiloval, ledaže by ji měl rád. Ubohá Tabby. Přišlo mu jí líto a měl zlost na Helen, že tenkrát na Silvestra naaranžovala jejich setkání a nakukala Tabby, že na ní Nickovi záleží. Trochu ano, ale spíš tak nějak, jako by patřila do rodiny. Aspoň si tak vždycky vysvětloval svůj postoj. Nikdy se nezdálo, že by s ním chtěla mít tělesný styk. Až do onoho Silvestra. Snad ji ten kolega, co s ním chodí, miluje a udělá ji šťastnou. Život v podkroví, to nebylo nic pro Nicka. Už myslel na to, jak si podá žádost o místo v Interpolu nebo celního inspektora v karibské oblasti. Žít nezajímavě by pro něj bylo totéž, jako nežít vůbec. Zajel k domu a nějakou dobu seděl a díval se na něj. Domov. Nikdy nepřemýšlel o tom, co to pro člověka znamená, když se má kam vrátit. Bylo

12 to zvláštní. On, takový tulák a milovník svobody, se najednou cítil báječně, když stál před vlastním domem. Vlastnictví pro něj bylo něčím novým, stejně jako pocit prázdnoty, který měl od vánoční dovolené. Samotu nikdy dřív nezakusil. Bylo mu divné, proč by měl mít najednou pocit, jako by promarnil život, když ho měl tak bohatý a vzrušující. Jen co odemkl přední dveře a odnesl dovnitř zavazadlo, zhluboka se nadechl vůně dřeva, fermeže a osvěžovače vzduchu. Každý týden sem chodila uklízečka, aby dům udržovala. Pečlivě byly uchovávány věci po rodičích zůstaly přesně tak, jako když byli Nick a Helen ještě děti. Nic se tu nezměnilo. Vůně ani zařízení. To mu dodávalo pocit bezpečí a jistoty. Až při pohledu na zábradlí podél schodiště vedoucího ke třem ložnicím v patře se zamračil. Dlouhými prsty nepřítomně hladil staré dřevo. Celý dům i se zařízením měl v úmyslu prodat, ale nyní už o tom nebyl přesvědčen. Jak se den chýlil ke konci, byl si tím stále méně jistý. Posluhovačka zapnula elektřinu, takže lednice i kamna byly v provozu. Našel kávovar a vyrazil dokoupit zásoby. Vrátil se akorát ve chvíli, kdy vedle zaparkovalo malé modré auto. Zastavil se na schodech, paží svíral dva pytlíky s potravinami a díval se, jak žena vystupuje z vozu. Ona na něj nepohlédla ani jednou. Přešla ke vchodu, odemkla klíčem, který měla připravený v ruce, a zmizela z dohledu. Tabby. Chvíli za ní hleděl bez hnutí. Nezměnila se. Nic jiného ani nečekal. Ale nyní měl při pohledu na ni úplně jiný pocit, a to ho zmátlo. Nedovedl přesně určit, v čem ten rozdíl spočívá. Zašel dovnitř, uvařil si kafe a potom si k večeři osmažil biftek a namíchal salát. Při jídle přemítal o Tabbyině nezájmu o jeho přítomnost. Vždyť si musela všimnout, že má před domem auto, a zahlédnout ho, jak vchází do dveří. Ale nepodívala se jeho směrem ani na něj nepromluvila. Najednou z toho byl sklíčený a ještě víc litoval bariéry, kterou mezi nimi na Nový rok postavil. Byli dávní kamarádi. Skoro jedna rodina. Bylo by to hezké, posedět s Tabby a poklábosit o starých časech, kdy si všichni hrávali společně. Ale nepočítal s tím, že by se s ním Tabby ještě chtěla bavit. Jakmile dojedl a umyl nádobí, posadil se do obýváku s detektivkou. Televize nešla. Ani mu to nevadilo. Však už té zábavy bylo až moc kanály s nekonečným programem a výběr z desítek pořadů. To neustálé bombardování mu někdy lezlo na nervy, tak prostě televizi vypnul a raději si četl. Není nic lepšího než dobrá kniha, pomyslel si. Byl zcela ponořen do četby, když u dveří zadrnčel zvonek. Plný zvědavosti šel otevřít. Stála tam Tabby s vážnou tváří, vlasy úhledně smotané do drdolu, brýle posazené na špičku nosu, v obličeji výraz napětí a strachu. Měla na sobě šaty

13 a bílou blůzku, v kterých ji viděl vystupovat z auta. Bylo devět večer a ještě se nepřevlékla do domácího oblečení. Ahoj, pozdravil ji. Hned se mu ulevilo a pousmál se. Tabby úsměv neopětovala. Ruce měla složené na prsou. Neobtěžovala bych tě, spustila škrobeně, ale žádného jiného detektiva neznám. To je dílo prozřetelnosti, že jsi zrovna dnes přijel domů. Vážně? Proč? Polkla. Jsem podezřelá z krádeže. Dolní ret se jí chvěl, ale za okamžik se ovládla. Dokonce hrdě zvedla hlavu. Nic jsem nevzala a oficiálně mě ani neobvinili, ale jenom já jsem měla přístup k té věci, která zmizela. Je to vázička s klínovým nápisem z doby Sumerské říše. Myslí si, že jsem ji ukradla. DRUHÁ KAPITOLA Nick zvědavostí zdvihl obočí. Ty, a zloděj? Vždyť tys přece v šestnácti šla o dva bloky dál, jen abys vrátila starýmu Forbesovi dolar, kerej ztratil. Lidi se za devět let tolik nezměněj. Zdálo se, že se uvolnila. Díky za důvěru, ale já potřebuju důkaz, že jsem to neudělala. Jestli se ve městě pár dnů zdržíš, chci si tě najmout, abys mě očistil. Najmout? Má ty dobroto! zabručel. Tabby, ty si mě přece nemusíš najímat, abych pro tebe něco udělal. Je to kšeft, řekla pevně. A já nejsem chudák. Nemusím se dovolávat našeho starého kamarádství. Ani nevíš, jak to zní nedůtklivě. Pod dál a pověz mi o tom něco. Já ne, to nemůžu, odmítla a rozhlížela se kolem, jako by za každou záclonou někdo koukal. Proč ne? Už je docela pozdě a ty jsi doma sám. To myslíš vážně? Nejsme přece pod parou, řekl a přísně se na ni zahleděl. Já ne! A byla bych ráda, kdybys na to zapomněl. Byla jsem opilá.

14 To rozhodně, souhlasil. Nikdy dřív jsem tě takovou neviděl. Spadla ti maska. Už se to nikdy nestane. Doufám, že jsem ti tím nezpůsobila nesnáze. Ani ne. Tak poď přece dovnitř. Já skoro nikdy nespím se ženskejma v šatech. Tváře jí ještě víc zčervenaly. Přestaň s tím! Pokrčil rameny. Když myslíš. Zkřížil ruce na prsou. Košili měl u krku rozepnutou, takže mu byly vidět husté světlé chlupy. Zdálo se, jako by to Tabby rozrušilo, protože hned odvrátila zrak. Myslela jsem, kdybys měl čas, že bychom se sešli na obědě a já bych ti doplnila informace. Povzdechl si s předstíranou rezignací. To snad není nutný. Sáhl za sebe a rozsvítil baterku. Potom ji doprovodil dolů a usadil na schody, sedl si vedle ní a řekl: Tak, tady jsme na světle, aby všichni sousedi viděli, že nejsme nahatý. Je to tak lepší? Nicku! zuřila. Nebuď tak staromódní. Copak žiješ ve středověku? Někdo z nás musí, jinak civilizace přestane existovat. Nevšiml sis, kam to spěje v naší společnosti? Kdo by si nevšim? Drogy, pohlavní nemoci, ulice plné lidí bez střechy nad hlavou, profesionální zabijáci. Zakroutila hlavou. Většina lidí o starém Římě neví. Možná bys měla začít nosit tógu, abys přilákala pozornost. Ty se nikdy nezměníš. Určitě jo. Já bych příšerně smrděl, kdybych nosil pořád stejný hadry. Bylo to jako za starých časů, když Nick dělal vtipy a ona se popadala za břicho. Teď ale šlo o její bezúhonnost a budoucnost v zaměstnání. Vzal ji za bradu a natočil jí hlavu tak, aby si viděli do očí. Přetvářka skončila, když ji vyzval: Tabby, pověz mi o tom něco. Vytrhla se mu ze sevření, které ji vyrušovalo z klidu. Jde o starověký kus sumerského hliněného nádobí, který jsem ukazovala svým studentům při přednáškách o Sumerské říši. Byl to unikát s klínovým nápisem. V tom se nevyznám. Už je to pěknejch let, co jsem měl na vejšce západní civilizaci. Klínopis byla vymoženost sumerské kultury, o jeden stupeň výš než obrázkové písmo, vysvětlila. V klínopisu představuje každý znak ve tvaru klínu jednu slabiku. Existují tisíce sumerských nápisů na destičkách z pálené hlíny. Ale tenhle nápis, pokračovala, nebyl na destičce, ale na vázičce, dokonale dochovaný a starý přes pět tisíc let. Naklonila se dopředu. Nicku,

15 fakulta za ni zaplatila majlant. Byl to nejsenzačnější nález, jaký jsem kdy viděla, vzácný a naprosto nenahraditelný. Směla jsem ho používat jako vizuální pomůcku v jedné třídě. Nikoho nenapadlo, že by se to mohlo ztratit. Stálo to tisíce dolarů Jenom jedna vázička? Ano. Byl na mém stole. Měla jsem mít konzultaci s jednou studentkou v učebně a pak jsem měla vázičku vrátit na místo a zamknout. Nebyla jsem pryč déle než pět minut, a když jsem se vrátila, už tam nebyla. Kolem nikdo jiný nebyl a já teď nemůžu dokázat, že jsem ji nevzala. Může se za tebe zaručit ta studentka? Samozřejmě, ale ne, pokud jde o tu vázičku. Neviděla ji. Zahvízdl. Žádný svědci? Zavrtěla hlavou. Ani jeden. A mohl mít někdo motiv to ukrást? Takový nález by znamenal bohatství, ale jenom pro sběratele, připustila. Většina studentů v tom vidí prostě malou kuriozitu. Jenom pár zaměstnanců fakulty znalo skutečnou hodnotu. Třeba Daniel. Daniel? To je můj kolega. Daniel Myers. My chodíme spolu. Je čestný, dodala rychle. Je moc poctivý na to, aby něco ukradl. Většina zlodějů budí zdání poctivosti, řekl cynicky. Ale nenasytnost je přemůže. Nicku, to není fér, protestovala. Vždyť Daniela ani neznáš. To ne, řekl a měl vztek, že toho člověka hájí. Kdo to vůbec byl, tenhle kolega? Pátral po jejím pohledu. Řekni mi něco o Danielovi. Je moc sympatický. Rozvedený, má jednoho syna, skoro dospívajícího. Bydlí v centru Washingtonu. Neptal jsem se na jeho minulost. Chtěl jsem, abys mi řekla něco o něm. Je vysoký, štíhlý a velmi inteligentní. Milujete? Neklidně si poposedla. Myslím, že nemusíš vědět o mém osobním životě. Jenom o zaměstnání. Povzdechl si. No, nemáš nikoho, kdo by na tebe dával pozor. Když jsi dospívala, vždycky jsem ho na tebe dával já. To bylo tenkrát. Teď mi je dvacet pět. Nepotřebuju, aby se o mě někdo staral. Kromě toho, jsi jenom o pět let starší než já. O šest, skoro. Daniel si mě chce vzít. A co z toho budeš mít, jestli tě Daniel nemiluje? Vezmeš ten případ? zeptala se, aby rychle změnila téma.

16 Jistě. Ale Daniel by mi radši neměl lízt do cesty. To nebude, ujistila ho, ale s nevyslovenou výhradou. Napadlo ji, že by se Danielovi Nick nezamlouval. Horší bylo, že Nickovi se už teď nezamlouval Daniel. Bude to choulostivá situace, ale Tabby se již nyní třásla strachy. Potřebovala někoho na své straně. A kdo by to měl být jiný než Nick, podle jeho sestry jeden z nejlepších detektivů na světě. Rád bych se zejtra přijel podívat, kde pracuješ. Zítra je sobota, vykoktala ze sebe. Mně nezáleží na posluchačích. Daniel mě chtěl vzít na nákup Daniel si může koupit oblek někdy jindy. Nechce kupovat oblek, ale zásnubní prsten! Přimhouřil víčka. Tahle myšlenka mu vůbec neseděla. To bude muset počkat. Já se ve městě zdržím jenom do příštího pátku. Večer mu zavolám. Dobře. Vstala, uhladila si sukni a Nick se postavil vedle ní. Tvářil se ustaraně. Copak tě tvý kolegové vůbec neznaj? Ale jistě. Přesto to vypadá zle. Moje kancelář byla v tu dobu zamčená. A nikdo jiný klíč nemá. To je hřebíček do rakve, pomyslel si, ale nahlas to neřekl. Snaž se být klidná. Vymotáme se z toho. Tak jo. Díky, Nicku, řekla, aniž na něj pohlédla. Není zač. Ráno se pro tebe stavím kolem osmý. Není to moc brzo? Zavrtěla hlavou. Vždycky vstávám za svítání. Jako za starejch časů, připomněl si. Doufám, že nemáš v plánu tak jako za starejch časů taky lízt po okapový rouře do okna ložnice. Zalapala po dechu. To bylo jenom párkrát. A navíc to byla Helenina ložnice! Bylas taková divoška. Postrach v baseballu, nejzuřivější obránce ve fotbale a takýs dobře šplhala po stromech. Dnes vypadáš skoro jako tenkrát. Ušklíbla se. To vím taky. Ať jím, co chci, nemůžu přibrat ani kilo. Počkej ve středním věku. To už bude za pár let, řekla s mírným úsměvem. Ano. Za pár. Běž se vyspat. Ty taky. Dobrou noc. Jak se mu vrátila sentimentální nálada, pozoroval ji, dokud nezmizela ve dveřích. Staré časy. Myslel na teplé letní večery, kdy si vodil známé domů, všichni sedávali v křesílkách na trávníku a sledovali Helen a Tabby, které

17 byly o několik let mladší, a chytaly v trávě světlušky. Představoval si, že Tabby bude jednou pozorovat, jak totéž dělají její děti. Nechtěl na to myslet. Zašel zpátky do domu, snažil se vrátit k detektivce, jenže ho na ni přešla chuť. Odložil ji proto a šel si lehnout. O několik hodin dřív než obvykle. Když se ráno přesně v osm pro Tabby stavil, byla oblečena do květované sukně a bílé pletené halenky. On toho na sobě neměl o moc víc kalhoty a červenou pletenou košili. Musíš si pořád takle motat vlasy? Už hezky dlouho jsem je neviděl rozpuštěný, prohodil. Bylo by mi horko na krk, řekla uhýbavě. Rozpouštím si je jenom na noc. Pro Daniela? zeptal se uštěpačně. Pojedeme tvým autem, nebo mým? zeptala se, aby se vyhnula odpovědi. Určitě mým. Mám rád dost místa pro hlavu. Sedadlo se dá spustit dolů. Nemůžu řídit vleže na zádech. Pod. Vedl ji k velkému sedanu, který si najal, a pomohl jí nasednout. Naváděj mě. Už dlouho jsem tady nejezdil. Ne zas tak dlouho. Odešel jsi, až když jsi skončil u FBI. To je teprve čtyři roky. Někdy mi to připadá jako věčnost. Houston je asi podstatně jiný, co? Jedině když je zaplavenej. Jinak je to samej beton, ocel a dlažba. Tak jako v každým jiným městě. Je to takovej Washington s línou výslovností. Zasmála se. Řekla bych, že většina měst je stejných. Já jsem moc necestovala. A když, tak do míst, která na dnešní zvyklosti vypadají strašně primitivně. Za vykopávkama, ne? Přesně tak. Před pár lety jsem jela na Custerovo bojiště v Montaně pomáhat archeologům a jiným antropologům identifikovat ostatky. Pak jsem měla práci v Arizoně v troskách Hohokam a jednou jsem letěla do Georgie, kde se vykopával srub z osmnáctého století. To musí bejt vzrušující. Pro tebe ne. Ale pro mě je to první a poslední. Chci bádat v místech, která obývali domorodci v Austrálii, a v ruinách, které se začínají vykopávat v Řecku a Římě. Taky chci jet na Machu Picchu v Peru a na trosky staveb Mayů, Toltéků a Olméků v Mexiku a dalších středoamerických zemích. Oči

18 jí jiskřily vzrušením. Chci jet do Afriky a do Cíny Ach, Nicku, na vyřešení čeká hromada tajemství! Zíral na ni. Mluvíš jako detektiv. Vlastně jím tak trochu jsem. Já pátrám po stopách v minulosti a ty zase v přítomnosti. Obojí je to zkoumání. Obrátil pozornost k silnici. Jak se to vezme. Krátce si ho prohlédla. Ty nekouříš? Helen říkala, že jsi přestal. Už je to pět neděl. Byl jsem nervózní, když nás jednou Lassiter požádal, abysme mu pomohli a přestali. Jeho přiměla Tess, aby s tím skoncoval. Představ si ho, jak s ním točí ženská. Pochybuju, že s ním točí. Nejspíš ji má rád a chce, aby byla šťastná. A když nebude kouřit, bude žít déle. Všichni nakonec umřeme. Někerý o trošku dřív, ale nikdo nemáme moc na vybranou. Zákon entropie. Nadzdvihl obočí. Cože? Tak to nazývají vědci zákon entropie. To znamená, že všechno stárne a umírá. Pokud se na to budeme dívat vědecky, ušklíbl se. Narovnala si brýle. Nemusíš být tak uštěpačný. Tady zahni. Zajel na parkoviště a vůz postavil na jedno z míst vyhrazených pro návštěvníky. Tady? Nemáš nálepku, která opravňuje tady parkovat. Když budeš parkovat na místě vyhrazeném pro studenty, odtáhnou ti auto. To by se ti nelíbilo. Není to moje auto, připomněl. Najal sis ho. Musel by sis ho vyzvednout. Odkašlal si, vystoupil a pomohl jí z vozu. Pamatuješ, jaks ty otvírala mně, když jsem si zlomil nohu? Každej den s mě vozila do práce a zpátky domů. To jsem byla hodná, co? Ach, ty zlaté staré časy Tulák Nick. Ty asi jednou skončíš někde v přestřelce se špióny a připíchnou tě na zeď nebo něco takového. Krásná vyhlídka. To je od tebe moc milý. Kabinet mám v prvním patře. Vedla ho k velké cihlové budově, kolem vrátnice a nahoru po schodech vedoucích ke katedrám dějin a sociologie. Já sídlím támhle na konci chodby. Historici mají tohle křídlo. Katedra sociologie je poměrně malá, ale nabízíme zajímavé kursy. Antropologie je sociologie, poznamenal. Sám jsem ji měl krátkou dobu na vejšce. Sociologie a právo jdou ruku v ruce, víš?

19 Jistě, přitakala a odemkla kabinet. Vedle je biologická laboratoř. Jsou tu jenom dočasně, než jim upraví jejich místnosti. Mají tady hady, dodala a otřásla se. Chodbou s vysokým stropem se rozlehl vřískot. To je jeden z nich? zeptal se. Hadi nevřískají. Ne, tohle je Pal. Kdo? Nebo co? Pal je chybějící článek. Tak mu tady říkáme. Je to Australopithecus insidiosus. To je řecky? Latinsky, opravila ho. Pal je na opici příliš chytrý. Musíme ho zamykat. Rád trhá skripta. A když někde necháš ležet klíče v jeho dosahu, už se s nimi nesetkáš. On není v kleci? Obvykle je. Ale otvírá si zámek. Dala se do smíchu. Posledně když utekl, byla zrovna v aule porada správce a členů předsednictva. Pal tam přiběhl a začal přítomné zasypávat zbytky stravy. No to muselo na hosty zapůsobit báječně! Na hosty? Byl tam senátor z Marylandu. Za to jsme nedostali finanční prostředky potřebné na nový výzkumný projekt. To mě ani nepřekvapuje. Čistě ze zvědavosti: co ste to chtěli zkoumat? Oči se jí rozjasnily. Sociální chování primátů. Nick vyprskl smíchy. Tak se mi zdá, že si ho užijete dost i bez finančních prostředků. Přesně to řekl náš předseda. Tady. Otevřela dveře do skromného kabinetu, kde byl stůl, židle a knihovna přecpaná příručkami. Na stole ležely hromady papírů. Jako skoro každý jiný jsem poradce fakulty. Ve volném čase přednáším antropologii. Stál a hleděl na ni pln zvědavosti. Tys měla vždycky hlavu otevřenou. Někdy jsem z tebe míval hrůzu. Ať jsem znal cokoliv, tys věděla víc. Otevřená hlava může být pro mladou dívku prokletí, řekla s příchutí hořkosti a dodala: Ale zase to vydrží mnohem déle než svůdná postava a hezká tvářička. Na tobě není nic špatnýho. Až na to, že potřebuješ vykrmit. No, jednou přiberu. Tak tady ta vázička ležela, než zmizela. Ukázala na prostředek stolu. Kdy zmizela? Včera odpoledne. Přikývl a vytáhl z kapsy kožené pouzdro. Zatím si chvíli čti nebo vyřiď nějakej telefonát, než si tady něco udělám. Co budeš dělat?

20 Podívám se na otisky prstů a na nějaký stopy, to je jasný. Byl od tý doby u tohodle stolu ještě někdo jinej? Zavrtěla hlavou. Dobře. To nám to trochu usnadňuje. Kladla mu ještě další otázky, avšak on byl ponořen do vyšetřování a zahloubán. Pokrčila rameny a nechala ho o samotě. O několik minut později se napřímil, mrzutý, že nenašel otisky prstů. Stůl měl drsný povrch, takže bylo těžké je objevit. Ale na bílém papíře ležel vlásek. Sebral ho pinzetou a uložil do igelitového sáčku. Nebylo toho moc, ale pokud to byl lidský vlas, laboratoř FBI už z něj něco určí. Je úžasné, kolik údajů může jeden vlas poskytnout. Hned to pustil z hlavy, sotva se ve dveřích objevila Tabby. Přejel po ní očima a uvědomil si, že mu dodává pocit, jako by se právě vrátil z dlouhé cesty. Byl to prima pocit. Když byl s ní, neklid ho opouštěl. Našel jsi něco? zeptala se Tabby v naději. Moc ne. Nešlo najít celej otisk prstu Zarazil se, když ve dveřích za Tabby zahlédl vysokého muže s vážnou tváří. To je doktor Daniel Myers, představila příchozího, oblečeného do tmavomodrého obleku s bílou košilí a klasickou kravatou. Na sobotu byl oděn jako kazatel. Nick si hned doplnil obrázek o jeho pedantské osobě. Nick Reed, představil se. Ruku mu nepodal. Ani Daniel, což Nicka trochu rozveselilo. Musíte být diskrétní, upozornil Nicka. Jistě chápete, jak by taková krádež mohla poškodit pověst naší fakulty. Jistě. Stejně tak jsem si vědom toho, jak by to mohlo poznamenat Tabbyinu budoucnost. Tabbyinu? Naše rodiny spolu byly spjaty, co jsme naživu, vysvětlil Nick. To tykání se mi nelíbí, drahá, pronesl doktor Myers a dlouhou paží ovinul Tabby kolem útlých ramen. Nick se jen tak tak udržel, aby po něm neskočil. Bylo neuvěřitelné, jak s ním ten pohled zacloumal. Tabby pro něj byla něco jako sestra. Možná cítil povinnost ji chránit. Strčil igelitový pytlík do kapsy a řekl: Zavezu to do laboratoře. Mám tam kamaráda. A bude v sobotu v práci? Doufám, protože jsem mu večer telefonoval, aby tam na mě počkal. To je od něho hezké, řekla. Vyhodím tě cestou do FBI, nabídl se.

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Čekal tak toužebně, že by nebylo divu, kdyby se objevili ve

Více

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let)

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) JAOS povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) Kapitola I. Jak to začalo a jak to u nás vypadá? Proč zrovna já? Koukej, ať už jsi zpátky v regenerační komoře! řekl nějaký hlas, když

Více

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá-

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá- Soutěž Následujícího dne v šest hodin ráno se Halvar a Vike posilnili několika miskami ovesné polévky, kterou matka Ylva uměla tak výborně vařit, a vydali se k hromadám kamení. Mezi oběma hromadami byl

Více

Od chvíle, kdy se na ně podívala naposledy, neuplynuly ještě ani dvě minuty. Měla pocit, jako by se ocitla v nějaké časové pasti.

Od chvíle, kdy se na ně podívala naposledy, neuplynuly ještě ani dvě minuty. Měla pocit, jako by se ocitla v nějaké časové pasti. Kapitola 1 Už to máš? zeptala se Olivia Abbottová mámy. Olivii se konečně podařilo přimět tátu, aby si dal pauzu od svého pravidelného úterního maratonu tai-či tím, že mu zatřepala pompony přímo před obličejem,

Více

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny?

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Nikdo si mě za celý týden ani nevšiml. Jsem jen další nová studentka na nové škole. Přestoupila jsem z té minulé z toho důvodu, že se

Více

Co byste o této dívce řekli?

Co byste o této dívce řekli? Co byste o této dívce řekli? Jaké má vlastnosti? Co dělá? Jaká je to žákyně? Z jaké pochází rodiny? Upřesníte ještě něco v charakteristice této dívky? Doplníte teď něco na charakteristice dívky? Kdo by

Více

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy.

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Nedokázala jsem si představit život bez ní a to i přesto, že

Více

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam FAJN TROCHU OČISTNÉ ANO Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam se chtěl zamyslet nad možnými důsledky. Ve světle její reakce považoval za nutné to probrat detailněji. Nekaz to kouzlo, požádala

Více

Pravidla přátelství. Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel

Pravidla přátelství. Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel Pravidla přátelství Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel Original title: Código amistad Copyright 2015 Disney Enterprises, Inc. Vydalo nakladatelství EGMONT ČR, s.r.o., Žirovnická 3124, 106 00

Více

Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3

Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3 Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3 Jak dělat potíže, aniž by ses do nich sám namočil, jak řídit školu a být

Více

Otrokyně od Nilu. Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření.

Otrokyně od Nilu. Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření. Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření. Tati! Ucítila jsem, jak mě něco udeřilo do zátylku, a svět kolem mě zčernal. D o tváře mi šplíchala studená voda. Když jsem otevřela

Více

1. kapitola (Petra) No, já sama nevím, jak se ta zastávka jmenuje vím jen, že to kousek od Řešovské.

1. kapitola (Petra) No, já sama nevím, jak se ta zastávka jmenuje vím jen, že to kousek od Řešovské. 1. kapitola (Petra) Stojím na chodbě budovy FSV UK a snažím se zorientovat v plánku. Nervózně si přitom pohrávám s propiskou. Náhle za sebou uslyším povědomý hlas: Honzo, kolikrát jsem ti říkal, že nechci,

Více

Samuel van Tongel. Nevinnosti I

Samuel van Tongel. Nevinnosti I Samuel van Tongel Nevinnosti I Studený vítr ochlazoval jinak teplý večer při svitu zapadajícího slunce, jehož barva se měnila při každém mraku, který se na překrásném oranžovo-modrém nebi ocitl. Na stromech

Více

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude.

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude. 1. OSLAVA Byla jsem na devadesát devět procent přesvědčená, že je to jenom sen. Důvodů, proč jsem si byla tak jistá, bylo víc. Zaprvé jsem stála v zářivém kuželu slunečního světla v takovém tom oslepujícím

Více

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo!

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Ahoj kamarádi, tak co říkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kteří malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Vždyť je to ostuda, když se lidi k sobě chovají tak surově

Více

Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko

Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko e- kniha Copyright Fragment, 2014 Všechna práva vyhrazena.

Více

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu.

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu. Kapitola 2. ARIA Venku bylo zataženo. Žádná modrá obloha, ani slunce, ani stín. Proto bylo tak zvláštní, když se uprostřed parkoviště před nemocnicí jeden stín objevil. Nejdřív to byla jen taková skvrna,

Více

poznejbibli biblické příběhy pro děti

poznejbibli biblické příběhy pro děti Vyplň následující údaje Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: Vedoucí skupiny: 1. Příběh: Slepec vidí poznejbibli biblické příběhy pro děti Přečti si: Lukáš 18,35-43 Klíčový verš: Lukáš 18,43 Požádej někoho,

Více

m.cajthaml Na odstřel

m.cajthaml Na odstřel m.cajthaml Na odstřel Ach Bože! zakřičel směrem všude tam, kde nic nebylo. William Eastlake I. Já ho vůbec neznal. Teda předtím jsem ho vůbec neznal. I když bydlíte v jednom městě, tak nemůžete znát všechny

Více

Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém

Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém f r a n z k a f k a Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém obraze a nevydá ho. Raději skočí Markétce

Více

Binky a kouzelná kniha Binky and the Book of Spells

Binky a kouzelná kniha Binky and the Book of Spells Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího

Více

Příspěvek č. 21 Setkávání se smrtí

Příspěvek č. 21 Setkávání se smrtí Příspěvek č. 21 Setkávání se smrtí Plánuješ něco na víkend? ptal se mě Mario. Ehm něco s tebou? zeptala jsem se s úsměvem, protože mi došlo, že on něco plánuje. Přesně, usmál se, napadlo mě, že bychom

Více

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5 Klasické pohádky Medvídek Pú Page 1/5 Tady jde ze schodů za Kryštůfkem Robinem Michal Medvěd hlavou napřed, bum, bum, bum. Jinak to ani neumí, ale někdy mu připadá, že to přece jen musí jít taky jinak,

Více

ČTVRTÁ ITERACE. Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM

ČTVRTÁ ITERACE. Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM ČTVRTÁ ITERACE Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM HLAVNÍ CESTA Do střechy elektromobilu bubnoval déšť. Tim cítil, jak ho brýle pro noční vidění nepříjemně tlačí do čela.

Více

Bonbony. Bonbony. čokoláda. Něco na zub?

Bonbony. Bonbony. čokoláda. Něco na zub? Bonbony da a ybonbonybonbonybonbon Bonbony Něco na zub? čokoláda Kapitola 1 Pes, který uměl zpívat P odívej! řekla Maja. Už se to stalo zas! Maja podala Lassemu noviny a ukázala mu v nich prstem na jeden

Více

JMENUJI SE: To je otisk mé ruky: Baví mě: S čím si rád/a hraju: Namaluj/napiš na každý prst osobu, která ti pomáhá.

JMENUJI SE: To je otisk mé ruky: Baví mě: S čím si rád/a hraju: Namaluj/napiš na každý prst osobu, která ti pomáhá. To jsem JÁ 1I JMENUJI SE: Baví mě: To je otisk mé ruky: S čím si rád/a hraju: Namaluj/napiš na každý prst osobu, která ti pomáhá. 2I Jmenuji se......... a je mi... let. Žiju společně s: Bydlím v: Nejvíc

Více

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda a věděl proč. Levou zadní tlapku měl malou a hubenou, vypadala spíš jako uschlý vrbový lístek než jako pořádná myší noha, a tak si každou cestu musel předem

Více

1. KAPITOLA. Pýcha předchází pád

1. KAPITOLA. Pýcha předchází pád 1. KAPITOLA Pýcha předchází pád Babi, co je to? Babička vzhlédla od práce. Pro všechno na světě, holčičko, kde jsi to našla? Na půdě, odpověděla jsem. Co je to, babičko? Babička se pousmála a odpověděla:

Více

Jakmile Theo odešel ze soudní budovy, vrátil se do reality. Kapitola 15

Jakmile Theo odešel ze soudní budovy, vrátil se do reality. Kapitola 15 Kapitola 15 Jakmile Theo odešel ze soudní budovy, vrátil se do reality. Na chvilku se mu podařilo zapomenout na vlastní problém a ztratit se v potrhlém světě plivající lamy. Slečna Petunie byla bez sebe

Více

Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w.

Více

www.robotikmechacek.cz

www.robotikmechacek.cz ISBN 978-80-260-3610-4 (epub) ISBN 978-80-260-3611-1 (PDF) ISBN 978-80-260-3612-8 (MobiPocket) www.robotikmechacek.cz Na webu můžete výhodně koupit také elektronickou či tištěnou verzi prvního dílu knihy

Více

Kabát. Tomáš Dušek. Sehnal jsem kabát. Starý vojenský. Podobný, jaký nosil Dobrý voják Švejk. Prošel první světovou válkou.

Kabát. Tomáš Dušek. Sehnal jsem kabát. Starý vojenský. Podobný, jaký nosil Dobrý voják Švejk. Prošel první světovou válkou. Kabát Tomáš Dušek Sehnal jsem kabát. Starý vojenský. Podobný, jaký nosil Dobrý voják Švejk. Prošel první světovou válkou. Tyhle kabáty jsou už k nesehnání a cena bývá vysoká. Dost jsem za něj zaplatil,

Více

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla Jednoho dne na jeho límci. tento malý hmyz ven, měl učitel narozeniny. Ti lidé se zase předem domluvili: Co kdybychom vyhlásili soutěž o nejlepší oblečení jako dárek na učitelovy narozeniny? Musely ho

Více

SEDM ZLATÝCH OBLÁČKŮ

SEDM ZLATÝCH OBLÁČKŮ SEDM ZLATÝCH OBLÁČKŮ VOJTĚCH FILIP VĚNOVÁNO BOHU 3 4 Copyright Autor: Vojtěch Filip Fotografie na obálce s laskavým svolením Petra Pospíšila, Hoher Bogen 2009 Vydal: Martin Koláček E-knihy jedou 2014 ISBN:

Více

ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí.

ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí. ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí. Jenom proto, že je hezky, každý čeká, že budete venku a skotačitˮ nebo tak něco. A když venku netrávíte každou vteřinu, hned

Více

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš.

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš. Měsíc Do kluků jídlo doslova padalo. Jednak měli hlad jako vlci, ale také se už nemohli dočkat, až začnou pozorovat. Sotva dojedli poslední sousto, poprosili tatínka, aby jim dalekohled vynesl na zahradu.

Více

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých šišky vypadají jako velké hnědé knoflíky. V lese zavládlo

Více

2. Kapitola - Útěk. Kurtis:,,Mě se neptej..." Já:,,A jak ale mohl vzít roha?"

2. Kapitola - Útěk. Kurtis:,,Mě se neptej... Já:,,A jak ale mohl vzít roha? 2. Kapitola - Útěk,,Pink..probuď se!!" Já:,,Ehh...coo?? Nazdar Kurte.." Kurt:,,Pink, máme problém..pamatuješ na toho včerejšího návštěvníka?" Já:,,Na toho se nedá zapomenout...*zíív*" Kurt:,,Výborně..je

Více

No, jednou jsem takhle poprvé snědla moc třešní a pak jsem to zapila vodou.

No, jednou jsem takhle poprvé snědla moc třešní a pak jsem to zapila vodou. 40.V Ý S T U P Eva, Bára (EVA s BÁROU stojí na lávce, hraje Bářin magnetofon) Mami, byla jsi taky někdy takhle zamilovaná? Nemyslím do táty, myslím úplně poprvé? První láska! Když jsi cítila, že je to

Více

Fantastický Svět Pana Kaňky

Fantastický Svět Pana Kaňky Fantastický Svět Pana Kaňky Adam Nehůdka je chlapec, jenž velmi rád četl knížky. Doma a ve škole se mu nikdy nic nedařilo, a tak byl poslán do Akademie pana Kaňky. Chodili tam chlapci, jejichž jména začínala

Více

odrý Poťouch nevěděl, kde mají domy uši. Usoudil, že nejspíš někde na chodbě, protože tam se hlasy a kroky rozléhají nejvíc. Stůj zdráv!

odrý Poťouch nevěděl, kde mají domy uši. Usoudil, že nejspíš někde na chodbě, protože tam se hlasy a kroky rozléhají nejvíc. Stůj zdráv! odrý Poťouch nevěděl, kde mají domy uši. Usoudil, že nejspíš někde na chodbě, protože tam se hlasy a kroky rozléhají nejvíc. Stůj zdráv! pozdravil na chodbě dům číslo 14 a hned spustil: Stojíš pěkně, ale

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

Nechci tě už vidět Ozve se rána, když pěstí udeří do stolu. Kamil bez ohlédnutí odchází. Za ním se nese dávka nadávek.

Nechci tě už vidět Ozve se rána, když pěstí udeří do stolu. Kamil bez ohlédnutí odchází. Za ním se nese dávka nadávek. BYLINKY PRO ŠTĚSTÍ Každý krok v životě je krokem ke smrti pravil jeden francouzský dramatik. Stejná slova nyní zašeptal Richard do ticha nemocničního pokoje. Považoval je za výrok natolik kritický a reálný,

Více

"Marcela," představila se nejistě a téměř kajícně.

Marcela, představila se nejistě a téměř kajícně. "Marcela," představila se nejistě a téměř kajícně. "Ivan Toman," zareagoval stereotypně jako po každém zazvonění telefonu, a teprve poté si uvědomil, kdo volá. "To jsi ty, Marcelo?" nechtěl věřit tomu,

Více

Byl jednou jeden princ. Janči se jmenoval. A ten princ Janči byl chudý. Nebydlel v zámku, ale ve vesnici

Byl jednou jeden princ. Janči se jmenoval. A ten princ Janči byl chudý. Nebydlel v zámku, ale ve vesnici Kašpárek (Vypravěč) Princ Janči Chůva (Babička) Žába Princezna Janička Král Čert Světnice Vesnice Komnata Podhradí Les Přídavné kulisy: studna Smrk Kašpárek nebo vypravěč: Byl jednou jeden princ. Janči

Více

2. Čisté víno (Sem tam)

2. Čisté víno (Sem tam) 1. Čekání na zázrak (Sem tam) H # 1. Už padá půlnoc, zní jen můj těžký krok, oblohou snáší se k zemi mráz, vítr ztichl, zbyl jenom úplněk, () i čas zůstal na chvíli stát. 2. jinak nic, pouze průhledný

Více

Dokonale jsem si všechno připravil, včetně příchodu do třídy. Musel jsem zvolit správný krok. Sebejistý a cílevědomý. Když jsem si o víkendu

Dokonale jsem si všechno připravil, včetně příchodu do třídy. Musel jsem zvolit správný krok. Sebejistý a cílevědomý. Když jsem si o víkendu 3 Dokonale jsem si všechno připravil, včetně příchodu do třídy. Musel jsem zvolit správný krok. Sebejistý a cílevědomý. Když jsem si o víkendu nacvičoval větu: Mám rakovinu mozku, došel jsem k názoru,

Více

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky 2. Lekce klavíru Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky klavíru, svírala noty a snažila se potlačit napjaté chvění, které před lekcemi cítívala. Windy! Pojď dál, pojď dál! Drobná, elegantně oblečená

Více

Petra Soukupová. K moři

Petra Soukupová. K moři Petra Soukupová K moři Brno 2011 Petra Soukupová, 2007 Host vydavatelství, s. r. o., 2007, 2011 (elektronické vydání) ISBN 978 80 7294 420 0 Rodičům PETROVY DVĚ ŽENY 1/ Petr a Magda se potkávají Magda

Více

něco přišlo. Začali tedy spolu hovořit o všem možném, co je napadlo, nikoliv ale o moři, o ostrově a o muminím

něco přišlo. Začali tedy spolu hovořit o všem možném, co je napadlo, nikoliv ale o moři, o ostrově a o muminím Tak se mi zdá, řekla, tak se mi zdá, že nadešel čas, abychom podnikli nějaký opravdu pěkný výlet. S jídelním košem. A šla rovnou zpátky k majáku, aby se dala do balení. Když maminka sbalila všechno potřebné

Více

Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi

Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz František Ber Jak Ježíšek naděloval radost e-kniha Copyright Fragment, 2014 Všechna práva vyhrazena. Žádná část této

Více

1. kapitola. Najednou se odněkud přiřítil chlapec, o něco málo starší, než já. Co tu děláš? zeptal se překvapeně.

1. kapitola. Najednou se odněkud přiřítil chlapec, o něco málo starší, než já. Co tu děláš? zeptal se překvapeně. 1. kapitola Muselo se něco stát! Tohle přece není normální! víří mi hlavou. Okolo mě jezdily tanky a motorky. Co se to děje? Náhle mi hlavou bleskla strašlivá myšlenka: ocitla jsem se v minulosti. Ano,

Více

Tim 2,2 o.s. - www.web4kids.cz. 10. Omluva

Tim 2,2 o.s. - www.web4kids.cz. 10. Omluva 10. Omluva Tim 2,2 o.s. - www.web4kids.cz Podívej, kdo sem jde, upozornil Štefan přítele. Ten se napřímil a pohlédl k cestě. Po ní pomalu přicházel Viktor. No, ty lenochu, zasmál se mu Gimo naproti, když

Více

ISBN 978-80-257-1023-4

ISBN 978-80-257-1023-4 Z anglického originálu The Counselor. A Screenplay, vydaného nakladatelstvím Vintage Books v New Yorku roku 2013, přeložil Petr Fantys. Ilustrace na přebalu Jozef Gertli Danglár. Přebal a grafická úprava

Více

Potrestat nebo nepotrestat

Potrestat nebo nepotrestat 3 Potrestat nebo nepotrestat Náš třetí seminář ještě nezačal. Lidé byli pořád seskupeni do malých hloučků a hluboce zabraní do konverzace. Zaslechla jsem útržky vět. Za to, co řekla, má měsíc domácího

Více

Můj pohled pozorování

Můj pohled pozorování Můj pohled pozorování Přemysl Vřeský Veselí nad Moravou 2013 Ájurvédská Instituce Dhanvantri, Praha ÚVOD Jmenuji se Přemysl Vřeský a ukončil jsem druhý ročník studia Ajurvédské instituce Dhanvantri obor

Více

Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska.

Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska. Byla to láska Kytička milostné poezie Obsah: Když jsem byla hodně malá Pomalu vrůstám do tebe Kdybych to dovedl Byla to láska Magdaléna Štěpán Křivánek GRANO SALIS NETWORK 2004 www.granosalis.cz Když jsem

Více

Uvědomění Čtení s předvídáním Párové čtení jednotlivé části při četbě čtou děti ve dvojicích, ve dvojicích i předvídají. Viz text v příloze

Uvědomění Čtení s předvídáním Párové čtení jednotlivé části při četbě čtou děti ve dvojicích, ve dvojicích i předvídají. Viz text v příloze Čtenářská lekce: Petalík Zpracovatel: Mgr. B. Charvátová Ročník: 3. Časová náročnost: 1ČJ, PČ Cíle: Rozvoj čtenářské gramotnosti Vést ke vzájemné spolupráci a komunikaci Na základě částí textu vést k předvídání

Více

Jak ho oblékli -12- -13-

Jak ho oblékli -12- -13- Protože něco takovýho jsi ještě neviděl čert, kterýho sem poslali z pekla za trest, že prej když je dobrák, tak že mezi ně nepatří, že je pro peklo nepoužitelnej, směje se Melichárek, celý v černém starodávném

Více

To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď vážně. Pokračovala. Musíte zhubnout, nebo vám začnu předepisovat prášky.

To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď vážně. Pokračovala. Musíte zhubnout, nebo vám začnu předepisovat prášky. Neviditelnost Tomáš Dušek Byl jsem na kontrole. Našli mi v krvi zbytkový alkohol a špatný cholesterol. Ptal jsem se své doktorky, co to znamená. To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď

Více

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09 Žába Nenávidím žáby. Všechna zvířata mám rád, vím, že co do vznešenosti jsou si všechny výtvory přírody rovné, jen k žábám prostě cítím nepřekonatelný odpor. Povím vám proč, a to i přesto, že mi stačí

Více

14 16 KH-57-03-297 -CS-C

14 16 KH-57-03-297 -CS-C 14 16 KH-57-03-297-CS-C Vy krásné vlaštovky! Evropská komise Tuto publikaci zpracovalo Generální ředitelství pro životní prostředí. Vychází ve všech úředních jazycích Evropské unie. Publikace je také k

Více

Ano, které otevírá dveře

Ano, které otevírá dveře ČTVRTÝ PRINCIP Ano, které otevírá dveře Kdykoli objevím lidskou činnost, která funguje v praxi, okamžitě běžím k počítači, abych zjistil, jestli bude fungovat i teoreticky. typický ekonom Já jsem si řekla

Více

1. kapitola. Proč nic nejíte? Jím. Nejíte. Jím tolik, kolik potřebuju, nikdy jsem se nepřecpávala.

1. kapitola. Proč nic nejíte? Jím. Nejíte. Jím tolik, kolik potřebuju, nikdy jsem se nepřecpávala. 1. kapitola Proč nic nejíte? Jím. Nejíte. Jím tolik, kolik potřebuju, nikdy jsem se nepřecpávala. Nevypadáte, jako byste jedla tolik, kolik potřebujete. To vím líp než vy. Neřekla jsem to drze, jen s jistotou.

Více

Deník mých kachních let. Září. 10. září

Deník mých kachních let. Září. 10. září Deník mých kachních let Září 10. září Kdybych začínala psát o deset dní dříve, bylo by zrovna 1. září. Den, na který jsem se těšila po několik let pravidelně, protože začínala škola. V novém a voňavém

Více

Myši vzhůru nohama. podle Roalda Dahla

Myši vzhůru nohama. podle Roalda Dahla podle Roalda Dahla B yl jednou jeden starý pán, kterému bylo 87 let a jmenoval se Labon. Celý svůj život to byl klidný a mírumilovný člověk. Byl velmi chudý, ale velmi šťastný. Když Labon zjistil, že má

Více

rukavicemi na Maxe, Frankieho domácího mazlíčka. Ten spal, stočený na konci pohovky. Stejně si myslím, že psi by měli spát v pelechu.

rukavicemi na Maxe, Frankieho domácího mazlíčka. Ten spal, stočený na konci pohovky. Stejně si myslím, že psi by měli spát v pelechu. KAPITOLA 1 Můžeš si kousek poposednout? zeptala se Louisa, když přišla do obýváku. V ruce držela misku brambůrek. Frankie, který seděl na pohovce, se kousek posunul a při skl se na Charlieho. Dál už nemůžu,

Více

Zuzana Pospíšilová ilustrovala Zdeňka Študlarová Policejní pohádky

Zuzana Pospíšilová ilustrovala Zdeňka Študlarová Policejní pohádky Zuzana Pospíšilová ilustrovala Zdeňka Študlarová Policejní pohádky Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Zuzana Pospíšilová ilustrovala Zdeňka Študlarová Policejní pohádky Upozornění

Více

Když jsem se vrátil z tréninku, máma na mě čekala. Přes župan měla bílý pracovní plášť. To bylo dobré znamení. Když měla špatné dny, vůbec nevstávala

Když jsem se vrátil z tréninku, máma na mě čekala. Přes župan měla bílý pracovní plášť. To bylo dobré znamení. Když měla špatné dny, vůbec nevstávala 2. Když jsem se vrátil z tréninku, máma na mě čekala. Přes župan měla bílý pracovní plášť. To bylo dobré znamení. Když měla špatné dny, vůbec nevstávala z postele. Když měla špatné dny, musel jsem jí nosit

Více

PŮJČIT SI ZÁPALKU Překlad: Adéla Nakládalová

PŮJČIT SI ZÁPALKU Překlad: Adéla Nakládalová PŮJČIT SI ZÁPALKU Překlad: Adéla Nakládalová Můžete si myslet, že půjčit si zápalku na ulici je docela jednoduchá věc. Ovšem každý člověk, který to kdy zkusil, vás ujistí, že tak to rozhodně není. A každý

Více

První kapitola Katja vstoupila do Anniny secesní vily. Nestávalo se často, aby ji Anna nechala stát na chodbě, nic neřekla a odběhla. Katja ji hledala. Pomalu otevírala dveře a procházela místnostmi. Když

Více

Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ

Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ 1 Copyright Radomír Hanzelka, 2013 www.radomirhanzelka.cz Všechna práva vyhrazena Vytiskla a vydala: Nová Forma s.r.o. www.novaforma.cz Vydání první ISBN 2

Více

Chlupaté zadky, pruhované ocásky a kakao na uklidněnou

Chlupaté zadky, pruhované ocásky a kakao na uklidněnou Chlupaté zadky, pruhované ocásky a kakao na uklidněnou Flo poskakovala po schodech k domovním dvefiím v rytmu hudby. Strãila klíã do zámku, vytrhla si z u í sluchátka ipodu velká jako knoflíky a zarazila

Více

Hrnečku, vař! Karel Jaromír Erben

Hrnečku, vař! Karel Jaromír Erben Pro začátek Poklady a drahokamy patří, jak dobře každý ví, do truhlice, pokladnice či bankovního trezoru. Tam se uchovávají a odtud si je můžeme půjčit, prohlížet si je a těšit se s nimi. K takovým velkým

Více

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33 V poslední době se vám velmi daří. Vydali jste novou desku, sbíráte jedno ocenění za druhým a jste uprostřed vyprodaného turné. Co plánujete po jeho zakončení? 1 / 6 Turné se sice blíží ke svému závěru,

Více

Televizní expert. Michael Sodomka

Televizní expert. Michael Sodomka Televizní expert Michael Sodomka AKT I Scéna 1 Prázdná hospoda, pouze hospodský stojí za barem, vchází druhý muž, Karlík, míří za hospodským. Nazdar! Čau, Karliku. Moc plno tu teda nemáš. No nemám. Co

Více

To je blbost, prohlásila Molly ve sluchátku. Mělo by

To je blbost, prohlásila Molly ve sluchátku. Mělo by KAPITOLA 1 To je blbost, prohlásila Molly ve sluchátku. Mělo by se jim říkat robotolihně. To jsou olihněboti! trval jsem na svém. Protože takhle se jim říká v NanoŠprtovi číslo 83: Čas olihní vypršel.

Více

MATĚJ A STEGOSAURUS. prro prv. v ňáč ky. Z. Pospíšilová / I. Autratová

MATĚJ A STEGOSAURUS. prro prv. v ňáč ky. Z. Pospíšilová / I. Autratová Také miluješ dinosaury jako Matěj z téhle knížky? Pak je tento neuvěřitelný příběh právě pro tebe! S Matějem a jeho dinosauřím kamarádem tě čtení bude bavit jako procházka po dinoparku. Některé knihy mají

Více

Tereza Čierníková PŘELOMOVÝ OKAMŽIK. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Tereza Čierníková PŘELOMOVÝ OKAMŽIK. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz 1 Tereza Čierníková PŘELOMOVÝ OKAMŽIK 2 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Copyright: Autorka: Tereza Čierníková Vydal: Martin Koláček - E-knihy jedou 2015 ISBN: 978-80-7512-152-3

Více

Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat,

Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat, Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat, opustit všechny své kamarády a začít chodit do nové školy.

Více

MŮJ ŽIVOT S JERRYM PAVLA TOOLE

MŮJ ŽIVOT S JERRYM PAVLA TOOLE MŮJ ŽIVOT S JERRYM PAVLA TOOLE Copyright 2016 Pavla Toole Grafická úprava a sazba Lukáš Vik, 2016 1. vydání Lukáš Vik, 2016 ISBN epub formátu: 978-80-7536-065-6 (epub) ISBN mobi formátu: 978-80-7536-066-3

Více

Zuzana Pospíšilová ilustrovala Jana Valentovičová. Výlet do Pekla. čte pro. prv. ňáč. čte pro. prv. ňáč

Zuzana Pospíšilová ilustrovala Jana Valentovičová. Výlet do Pekla. čte pro. prv. ňáč. čte pro. prv. ňáč Zuzana Pospíšilová ilustrovala Jana Valentovičová Výlet do Pekla prv čte pro ky ní ňáč prv čte pro ky ní ňáč Zuzana Pospíšilová ilustrovala Jana Valentovičová Výlet do Pekla Upozornění pro čtenáře a uživatele

Více

Glen Sanderfur. Jak filozofie nejznámìjšího amerického mystika Edgara Cayceho autorovi pomohla vyrovnat se s tragickou událostí.

Glen Sanderfur. Jak filozofie nejznámìjšího amerického mystika Edgara Cayceho autorovi pomohla vyrovnat se s tragickou událostí. Glen Sanderfur Jak filozofie nejznámìjšího amerického mystika Edgara Cayceho autorovi pomohla vyrovnat se s tragickou událostí Eko konzult Co se mi stalo 3 Smrtelné zranìní Glenna Sanderfursta pøivedlo

Více

j. courtney sullivanová

j. courtney sullivanová j. courtney sullivanová Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Zásnuby j. courtney sullivanová j. courtney sullivanová brno 2014 J. Courtney Sullivan The Engagements Copyright 2013 by

Více

Zvedám mobil a ve sluchátku se ozve jeho hlas. Je tichý a velice pomalý.

Zvedám mobil a ve sluchátku se ozve jeho hlas. Je tichý a velice pomalý. Dnes ráno se mi vstává líp. Hlava mě nebolí a dokonce se mi už ani nemotá. Jsem desátý den po otřesu mozku a stále špatně spím. V nákupním centru nás s dcerou napadl cizí vyšinutý chlap a poranil mi krční

Více

duly. Mohutná loď se naklonila na stranu, jako by jí zmítala bouře. Z paluby se ozývaly hlasité povely a pobíhaly po ní temné postavy, rozčileně

duly. Mohutná loď se naklonila na stranu, jako by jí zmítala bouře. Z paluby se ozývaly hlasité povely a pobíhaly po ní temné postavy, rozčileně DUCH? Z temného moře se vynořila plachetnice se třemi stěžni. Plachty měla svěšené a trup hluboko ponořený, jako by byla naložená těžkým nákladem. Na středním a nejvyšším stěžni vlála malá černá vlajka.

Více

Viktor Dyk Krysař edice Knihovnicka.cz Tribun EU 2008

Viktor Dyk Krysař edice Knihovnicka.cz Tribun EU 2008 Viktor Dyk Krysař Viktor Dyk Krysař edice Knihovnicka.cz Tribun EU 2008 KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Dyk, Viktor Krysař / Viktor Dyk ; [ilustrovala Nela Vadlejchová]. -- V Tribunu EU vyd.

Více

Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech.

Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech. 1 SNĚHURKA A SEDM TRPASLÍKŮ Ach, to léto! Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech. Každý nesl v jedné ruce krumpáč a v druhé kyblík. Jak tak pochodovali lesem, hřálo je do zad

Více

Děkuju.-Prosím. Pozdravy : Ahoj! Nazdar! Dobrý den! Dobrou noc! Dobré ráno! Dobré odpoledne!

Děkuju.-Prosím. Pozdravy : Ahoj! Nazdar! Dobrý den! Dobrou noc! Dobré ráno! Dobré odpoledne! Sylabus 1.stupeň 2.třída Lekce 1 Co je to? Kolik to stojí? Jak se jmenujete? Jmenuju se.. Poslech CD 01 Děkuju.-Prosím. Pozdravy : Ahoj! Nazdar! Dobrý den! Dobrou noc! Dobré ráno! Dobré odpoledne! Zájmena

Více

řed mnoha a mnoha lety, v osmdesátých letech osmnáctého století, žil na Vasiljevském ostrově, v ulici nazývané První linie, majitel chlapecké

řed mnoha a mnoha lety, v osmdesátých letech osmnáctého století, žil na Vasiljevském ostrově, v ulici nazývané První linie, majitel chlapecké řed mnoha a mnoha lety, v osmdesátých letech osmnáctého století, žil na Vasiljevském ostrově, v ulici nazývané První linie, majitel chlapecké internátní školy. Jistě bychom i dnes našli o něm někde záznam

Více

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza MŮJ STRACH Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo

Více

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje.

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. Můj strach Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo

Více

žonglovala s míčem. Když se objevil Frankie, otočila se a vystřelila míč nízkým obloučkem na Charlieho. Ten se stále ještě rozcvičoval, ale bleskově

žonglovala s míčem. Když se objevil Frankie, otočila se a vystřelila míč nízkým obloučkem na Charlieho. Ten se stále ještě rozcvičoval, ale bleskově KAPITOLA 1 Frankie vyběhl na školní hřiště ve svém sportovním oblečení a těšil se, že si opět zahraje fotbal. Ostatní dě se již rozcvičovaly a i Charlie měl své brankářské rukavice. Charlie je to ž nosil

Více

Pavel Gaudore BAJKY PODLE EZOPA

Pavel Gaudore BAJKY PODLE EZOPA Pavel Gaudore BAJKY PODLE EZOPA Ilustrace Hedvika Vilgusová Aventinum, Praha 1996 OBSAH Kohout a perla... 3 Myš, žába a luňák... 4 Orel, hlemýžď a vrána... 5 Lev a myš... 6 Pes a kus masa... 7 Moucha a

Více

S dráčkem do pravěku

S dráčkem do pravěku S dráčkem do pravěku také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Napsal Michal Vaněček Ilustroval Ondřej Zahradníček S dráčkem do pravěku e-kniha Copyright Fragment, 2015 Všechna práva vyhrazena.

Více

Pod Kingstonem. Mobil hlasitě zapípal.

Pod Kingstonem. Mobil hlasitě zapípal. Pod Kingstonem Mobil hlasitě zapípal. Jsou lidé, které zapípání mobilu dokáže vážně vyvést z míry. Mohou pak začít splašeně pobíhat, křičet, ohrožovat všechno a všechny ve svém dosahu. Jiní zase začnou

Více

Telefonní budka. Varovný telefonát

Telefonní budka. Varovný telefonát MEZI NEBEM A ZEMÍ Mezi nebem a zemí Telefonní budka Tohle se prý stalo nedávno, někde na Kladně. Jednu mladou dívku právě proti její vůli opustil přítel a k tomu se přidaly jak problémy ve škole, tak

Více

Arnon Grunberg četl na 25. ročníku Festivalu spisovatelů Praha povídku Vítej doma, kterou přeložila Veronika ter Harmsel Havlíková.

Arnon Grunberg četl na 25. ročníku Festivalu spisovatelů Praha povídku Vítej doma, kterou přeložila Veronika ter Harmsel Havlíková. Festival 2015 Autoři Arnon Grunberg: Vítej doma Arnon Grunberg: Vítej doma Arnon Grunberg četl na 25. ročníku Festivalu spisovatelů Praha povídku Vítej doma, kterou přeložila Veronika ter Harmsel Havlíková.

Více