HORNOLIDESKO LOV LOVK A SPOLENOST. - uební texty -

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "HORNOLIDESKO LOV LOVK A SPOLENOST. - uební texty -"

Transkript

1 HORNOLIDESKO LOV LOVK A SPOLENOST - uební texty -

2 Uební text vytvoen v rámci projektu Spolená cesta ZŠ Horní Lide ZŠ Francova Lhota ZŠ Valašská Polanka Obec Horní Lide r Autoi: Mgr. Jan Smilek Mgr. Marie Škarpová Mgr. Jana Kurtinová TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOTEM ESKÉ REPUBLIKY 2

3 1. Djiny Hornolideska Djiny našeho národa nás vedou k poznání naší minulosti, vyvolávají v nás hrdost na naše pedky, uí nás pochopit motivy jejich chování v dané dob. Pro djiny regionu to platí dvojnásobn. Denn vidíme kolem sebe výsledky práce našich pedchdc, sledujeme jimi pemnnou pírodu a architekturu. Mnohdy však historii blízkého okolí píliš neznáme a neuvdomujeme si, že naše myšlení a jednání je i v dnešní zbsile bžící dob ovlivnno kulturou našich pedk, a to se všemi klady i zápory. Pokusme se tedy strun a srozumiteln projít minulostí našeho mikroregionu - Hornolideska. Djiny Hornolideska jsou nedílnou souástí historie Valašska - hornatého, nepíliš úrodného kraje, ležícího na úpatí Beskyd a Javorník. Krom polohy a reliéfu hrála v dávných dobách významnou roli existence jantarové stezky, která na okraji procházela, a pozdji poloha na hranicích s Uhrami. Zejména Vlárský prsmyk se stal místem, kudy na Valašsko smovala ada nájezd. K významným mezníkm valašských djin mžeme zaadit kolonizaci ve století, kdy došlo k trvalému osídlení kraje, tzv. pasekáskou kolonizaci v 16. století, valašská povstání za ticetileté války, tragédie za 2. svtové války a velké hospodáské a spoleenské zmny po nástupu komunismu v polovin 20. století Pravk Území našeho regionu neprošlo systematickým archeologickým výzkumem, doklady osídlení se objevily pedevším na jižní a stední Morav. Pesto se zde našlo nkolik unikátních nález, které dokládají pomrn astý výskyt lovka. První významnjší dkazy pítomnosti lidí na Hornolidesku pocházejí z doby bronzové ( p.n.l.). V tomto období zde sídlil lid lužické kultury, který se podle zpsobu pohbívání nazýval také lidem popelnicových polí. K nejvýznamnjším objevm patí nálezy bronzové sekyrky z Pulína a anténovitého bronzového mee od Horní Lide. Ve starší dob železné ( p.n.l.) se nad ertovými skalami u Lideka tyilo hradisko, které ovládalo strategicky dležitou cestu kolem Senice. V mladší dob železné (400 p.n.l. - 0) se v regionu objevuje lid s tzv. púchovskou kulturou. Pítomnost Kelt není pln doložena. V prvních staletích našeho letopotu byla Morava osídlena Germány, nejprve zde psobili Svébové, pozdji v 5. století Langobardi. Stopy po ímské armád se nenašly. Po odchodu Germán za tzv. velkého sthování národ se na Moravu ze severovýchodu sthují slovanské kmeny. Hornaté oblasti Valašska je však nelákaly a v prvním tisíciletí n.l. se zde neobjevují. 3

4 1. 2 Stedovk Ve století dochází k pelidnní v úrodnjších oblastech v nížinách a zaíná proces kolonizace horských oblastí. Kolonizace - zakládání nových vsí a osad postupuje proti proudu ek. Noví obyvatelé se usazovali v nezáplavových rovinatých místech. Tento proces zaíná na Kelesku, pokrauje na Meziísku a Rožnovsku, postupn je trvale osídlena vtšina Valašska. I náš mikroregion vystupuje z šera dávnovku a v písemných památkách nacházíme první zmínky o našich pedcích. Naše území bylo ve stedovku souástí tí panství: vsetínského, brumovského a vizovického. Není naší ambicí podrobn rozebrat historii jednotlivých panství a složitý vývoj v držení majetku. Zstaneme jen u podstatných údaj VSETÍNSKÉ PANSTVÍ Msto Vsetín se spolen s hradem Freudsbergem a kostelem uvádí poprvé v roce Poátky panství jsou spojeny s církevním ádem templá. Tento ád byl však soudním procesem zrušen a Vsetínsko pešlo do majetku pana Voka z Krava a jeho potomk. Poslední z nich, Lacek z Krava, zemel roku Po jeho smrti se zde vystídala ada majitel, mj. páni z Landštejna, Cimburka, uherský hrab Petr od sv. Jií a Pezinku a posléze páni z Kunštátu (od r.1502). V zemských deskách z let je z našeho mikroregionu jako souást jejich majetku jmenována pouze Seninka. Ve 2. polovin 16. století patilo panství Nekšm z Landeka. Posledním z tohoto rodu byla Lukrecie Nekšovna, která se svým prvním manželem Arklebem z Víckova vybudovala Vsetínský zámek (po roce 1603). Po jeho smrti se vdala za slavnou postavu našich djin, Albrechta z Valdštejna, který také panství po její smrti zddil BRUMOVSKÉ PANSTVÍ Stedem rozsáhlého panství byl Brumovský hrad. Jako první historicky doložený purkrabí se uvádí Smil ze Stílek, jehož psobení spadá minimáln do let Pvodn hrad vlastnili moravští markrabí, pozdji byl zastavován rzným šlechtickým rodm (páni z Krava a Kunštátu, Cimburkové ). Podle zástavní listiny císae Zikmunda Lucemburského patily k brumovskému panství mj. vesnice Lanov, Horní Lide, Lideko a Študlov. V 16. století získali majetek páni z Lomnice ( ). V této dob k nmu náležely vsi Lanov, Lideko, pustá ves Lomensko, Lužná, pustý hrad a ves Pulín, Stelná, Študlov a Valašské Píkazy. 4

5 1.2.3 VIZOVICKÉ PANSTVÍ Bylo nejvtším církevním panstvím v regionu. Majitelem se stal cisteriánský klášter ve Vizovicích. Založil jej brumovský purkrabí Smil ze Stílek roku V roce 1361 se klášter soudil s pány ze Šternberka o vsi Leskovec, Polanku a další. Bhem husitského hnutí dochází k vážným hospodáských ztrátám a majetek kláštera byl doasn rozebrán okolními šlechtici. V roce 1481 klášter zanikl. Panství se dostalo do rukou pán z Kunštátu. V roce 1549 jsou v zemských deskách jako souást jeho majetku jmenovány vsi Pozdchov, Prlov, Leskovec a Polanka PANSTVÍ PULÍN Pulínské skály byly obydleny odpradávna. Hrad, jehož pozstatky jsou dobe patrné, je poprvé zmínn v roce 1426, pochází však již možná ze 14. století. Patil pánm z Cimburka, postupn se stal souástí panství Brumov. Samostatný statek tvoila v letech i Francova Lhota. Je zde prokázána existence stedovké tvrze. I ona pozdji pipadla k Brumovu ZANIKLÉ STEDOVKÉ VESNICE Ve 2. polovin 14. století a ve století následujícím nastává na Morav doba úpadku. asté válené stety mezi markrabími Joštem a Prokopem, husitské války, konflikt mezi Jiím z Podbrad a uherským králem Matyášem Korvínem doprovázely epidemie a hladomor. Došlo k hospodáskému úpadku a úbytku obyvatelstva. Lidé opouštli osady s mén úrodnou pdou. V naší oblasti zanikly vesnice Lomná (dnes Lomensko u Lideka), Zubrvka (východn od Pulína) a pechodn v 1. polovin 16. století i Pulín. 1.3 Pedblohorská doba Pro období na pelomu století je charakteristický hospodáský rozvoj. Zem procházela dlouhým mírovým obdobím. Zvyšovala se intenzita hospodaení a vrchnost se snažila podnikat. Albrecht z Valdštejna založil ve Vsetín pivovar. Obchodovalo se se devem. Základem však byl chov ovcí a koz salašnickým zpsobem. Zajímavé jsou údaje o potu usedlostí ve vesnicích na poátku 16. století. Zatímco prmrný poet usedlostí v okolí se pohyboval od 10 do 20, Lideko (36), Lanov (31) a Francova Lhota (29) se adily na první místa. 1.4 Pasekáská kolonizace V 16. století dochází k osídlení dosud neobydlených oblastí regionu. Zde se objevuje název Valašsko a jeho obyvatelé Valaši. Pro tento jev existují dv teorie. Starší hovoí o píchodu koovných pastevc z Rumunska, kteí se pes Karpaty 5

6 pesunuli do ídce obydleného území na pomezí Moravy a Uher (Slovenska). Dnes je za správnjší považován názor o domácím pvodu Valach. Chudí horalé pásli dobytek bohatších sedlák, pijímali zpsob chovu ovcí a koz ze sousedního Slovenska a založili tzv. salašnickou kulturu. Dobytek spásal nezalesnné vrcholy kopc a spodní patro listnatého a smíšeného lesa. Zde je nutno podotknout, že v nm pevládal bukový a jedlový porost. Jméno valaši je v uritém smyslu názvem oznaujícím povolání (pastevci) a teprve pozdji pešlo v pojmenování obyvatel urité oblasti. Vznikaly paseky. Tuto innost podporovala a iniciovala i vrchnost, která mla z rozsáhlých les jen malý užitek. Dokládá to privilegium Jana Kuny z Kunštátu z poátku 16. století, podle kterého dovolil poddaným bezplatn kácet les a vytváet pole a louky. Teprve ve 2. polovin 16. století se majitelé panství snažili pes protesty poddaných vytváení pasek zpoplatnit. 1.5 Pohraniní spory Pasekáská kolonizace je spojena se spory o hranice jednotlivých panství. Hranice s Uhrami nebyla pesn stanovena, Slováci pásli dobytek na moravské stran a odvádli zde dokonce dan. Uherská strana si pak nárokovala území na naší stran hor. Tato situace perstala v ozbrojené stety a krádeže dobytka. Odnášeli to obyvatelé vsetínského i brumovského panství, jejichž majitelé se dostali do konfliktu s uherskými magnáty z Považské Bystrice a Lednice. Napíklad v r bylo uherským šlechticem Thékelessym z Lednice zajato a uvznno nkolik poddaných z Francovy Lhoty a v témže roce došlo k pepadení Stelné, kde Uhi nkolik muž zajali, zbili a vesnice je musela vyplatit 20 zlatými pokuty. Panovníci se snažili problém vyešit. Zasedalo nkolik hraniních komisí. V roce 1589 se jedna z nich konala v Leskovci. Byli zde vyslýcháni pamtníci, aby bylo možno stanovit hranici. Situace se však uklidnila až za ticetileté války. 1.6 Ticetiletá válka Ticetiletá válka ( ) se stala tragickým mezníkem v djinách regionu. Velké válené operace se sice Valašsku vyhnuly, ale valašská povstání pinesla mnoho obtí na životech a hospodáských ztrát. Kde hledat píiny odporu valašského lidu? Na prvním míst je teba uvést, že místní obyvatelé byli pedevším luteráni, popípad patili k jednot bratrské. Rekatolizaní snahy císae a Albrechta z Valdštejna, majitele vsetínského panství, vyvolávaly odpor. K tomu se pidávaly dvody hospodáské - snaha vrchnosti o omezení práv poddaných. Zajímavou a barvitou postavou byl nepochybn Albrecht z Valdštejna. Chudý a schopný šlechtic vynikl bezmeznou ctižádostí a bezohledností. Satkem s Lukrécií Nekšovnou z Landeka získal vsetínské a lukovské panství. Pestoupil na katolickou víru. Pokladnu moravských stav (tém zlatých) zrádn odvezl císai do Vídn. Nato byl vypovzen ze zem a jeho majetek byl zkonfiskován. Pozdji se proslavil jako vojevdce a vynikající hospodá na statcích v severních echách, jež 6

7 získal po porážce stavovského povstání. Nakonec byl na rozkaz císae zavraždn v Chebu. K prvnímu povstání Valach došlo v letech Valaši dobyli hrad Lukov, pozdji i Vizovice. Úspšn zaútoili i na Meziíí, nedaleko msta však v únoru 1621 utrpli tžkou porážku od císaských voják. Více než 300 zmordováno, neb toho po poli jako snop leželo. Útoky pokraovaly. V ele s Janem Adamem z Víckova, novým majitelem vsetínského panství, pepadli Valaši Holešov, Hranice, dobyli Helfštejn i Lipník, Kel, Kopivnici a Píbor. Získali mnoho koisti. Koncem roku 1622 se situace ukliduje. V roce 1626 násilí opt eskaluje. Do ech pitáhlo dánské vojsko, s nímž se vrátila ada šlechtic - emigrant. Pod vedením Jana Adama z Víckova a Václava Bítovského z Bítova Valaši opt dobyli Lukov, Meziíí a Holešov. Pišla odveta. V srpnu 1627 byl císaským vojskem vypálen Vsetín i Hovzí. V r zakoupil vsetínské panství arcibiskup kardinál Petr Pazmány. Poddaní jej odmítali uznat. Docházelo k loupežným pepadením. Uvádí se napíklad zbojnická parta hejtmana Ondrušky, syna fojta z Leskovce - pozdji byli popraveni v Olomouci. V roce 1642 probhla poslední fáze povstání. Podntem se stalo obsazení Moravy švédskými vojsky. Valaši navázali se Švédy spojenectví a pomáhali jim v zásobování armády. V ervnu 1642 pepadli u Jablnky kolonu císaského plukovníka Jana Winze a získali 20 voz naložených cennostmi (za asi zlatých). Spolen se Švédy dobyli a vypálili Kromíž. Utrpli však také ztráty. V roce 1643 bylo 220 Valach pobito u Holešova. Po ústupu Švéd bylo rozhodnuto podniknout proti Valachm rozhodující útok. Císaský plukovník Wellich porazil povstalce mezi Meziíím a Vsetínem. Kolem 200 Valach bylo na pelomu ledna a února 1644 popraveno na Vsetín. Byli s ati, všeni, lámáni kolem a tvrceni zaživa. ada vesnic byla vypálena, z našeho mikroregionu k nim patila Seninka, Prlov a Pozdchov. Ti, kteí pežili, museli žádat o odpuštní a složit poníženou písahu vrnosti. 1.7 Období od ticetileté války do zrušení roboty ( ) Náš region utrpl za ticetileté války velké hospodáské ztráty. Mnohé statky byly doasn neobydleny. Mimo vojenské akce hrály velkou roli na našem území obrovské náklady na vojska válících stran. Nejmén postiženy byly horské oblasti. Obnovit vypálené obce bylo v našem prostedí relativn jednoduché. Brzy po válce se projevilo výrazné hospodáské oživení. Vzrstal poet obyvatel i usedlostí. Zaaly se však objevovat konflikty mezi poddanými a vrchností. Rozmáhal se odpor proti robotám. Poddaní byli nuceni odvádt dan v penzích nebo naturáliích (oves, seno, drbež, vejce, devo). V roce 1700 byly upraveny robotní povinnosti a to podle majetku od jednoho do tí dn týdn. 7

8 Píznivý vývoj narušily útoky ze sousedních Uher. Souvisely jednak s expanzí Turk, jednak s protihabsburským povstáním Uhr. Prvním z nich byl v roce 1663 vpád Tatar, kteí jako spojenci Turk vtrhli íjna 1663 na Brumovsko. Údajn zajali nebo zabili 234 poddaných z Lideka, 426 z Valašské Senice, 512 z Francovy Lhoty, 156 z Horní Lide a 102 ze Stelné. Skutené ztráty byly zejm podstatn nižší. Údaje z lánových rejstík zaznamenaly, že nkolik let po tatarském vpádu zstalo v Horní Lidi 8 usedlostí pustých, ve Valašské Senici je uvedeno 5 a ve Valašské Polance 4 neobydlené majetky. Ve Francov Lhot prý jednoho zabili a ti odvlekli. Tyto a další vesnice (Prlov, Pozdchov, Seninka) byly úpln nebo ásten vypáleny. Snahy o obranu proti nájezdníkm - opevování hranice, záseky, najímání dobrovolník, nebyly píliš úspšné. V roce 1683 oddíly protihabsburského povstalce Imricha Tklyho bez problém pronikly na Moravu a vypálily Vsetín. Zaátkem 18. století nastaly útoky kuruc, uherských povstalc za povstání Františka Rákocziho proti Habsburkm. Vpády probíhaly opakovan. Roku 1708 byl opt vypálen Vsetín a ada vesnic. Z našeho miniregionu nejvíce utrply Leskovec, Francova Lhota, Pulín a Lanov. Teprve poté nastal klid, který umožoval další hospodáský rst. Ten byl perušen válkami s Pruskem za vlády Marie Terezie ( ) a posléze na poátku 19. století napoleonskými válkami. Ty bezprostedn k nám nedosáhly, ale vážn oblast postihly po stránce hospodáské. Obyvatelstvo muselo pispívat k zásobování armád. Nejvtší zátží pro poddané byly robotní povinnosti, pro vrchnost znamenaly podstatný zdroj píjm, a tak se snažila o jejich postupné zvyšování. Mezi lidem se šíily zvsti o zrušení roboty. Poddaní se bránili, zasílali stížnosti císai, odpírali pracovat, ale po dlouhé období byla jejich snaha marná. Vra me se k majitelm panství. Vsetínské panství se dostalo do rukou uherských rod. Pazmányové, jimž tato oblast patila od roku 1634, je za dukát prodali Jiímu Illésházymu. Tento magnát se dostal do finanních problém a prodal ást panství. Mimo jiné Seninka se stala ástí panství vizovického. Brumovské panství prošlo natolik složitým vývojem, že jej zde jen nastíníme. Majitel Mikuláš Forgách z Gýmeše jej rozdlil mezi 5 dcer, postupným vývojem pak vznikla panství Brumov I., II. a III. K prvnímu z nich patily námi sledované vesnice Polanka, Lanov, Pulín, Lužná, Leskovec, Francova Lhota, Horní Lide, Senice, Stelná a Študlov. Vlastníci Vsetína zaaly rozšiovat své dominium. Ddictvím po Marii Illésházyové (Forgáchové) získali Lanov, Leskovec, Lužnou a Pulín a posléze pikoupili i další ást brumovského panství, mj. Polanku, Stelnou, Lideko a Francovu Lhotu. Horní Lide patila k panství Brumov II. Pozdchov, Prlov a pozdji i Seninka se staly souástí vizovického panství. 1.8 Období od zrušení roboty do vzniku SR Revoluní rok 1848 se významn zapsal i do djin naší oblasti. Zprávy o lidových bouích ve Vídni a v Praze se šíily i na venkov a poddaní se zaínali 8

9 domáhat nápravy stávajících pomr. Zemskému snmu zaslali adu petic, ve kterých si stžovali na útlak ze strany vrchnosti, na pehnané robotní povinnosti, a požadovali náboženskou rovnoprávnost. Poddaní z Francovy Lhoty nap. žádali zrušení desátk. Pes porážku revoluního hnutí donutila politická situace císae k rozsáhlým ústupkm. 1.ervence 1848 byla zrušena robota.došlo k reorganizaci státní správy, vznikla okresní hejtmanství (pozdji zrušena) a soudní okresy. Z obcí našeho miniregionu náležely Valašská Polanka, Seninka a Leskovec do obvodu okresního soudu Vsetín, Pozdchov a Prlov k soudnímu okresu Vizovice, zbytek obcí spadal pod Valašské Klobouky. V r došlo k prvním volbám do obecních zastupitelstev. Stát také postupn pevzal ízení školství, s výjimkou výuky náboženství. Musíme si uvdomit, že naše oblast patila k siln zaostalým regionm. Neúrodná pda, nedostatek surovin a absence železniní dopravy brzdila další rozvoj. Negativn se projevovala i nevzdlanost obyvatel, v r více než jedna tetina z nich neumla íst a psát, což vysoko pevyšovalo prmrnou negramotnost v eských zemích. Základem obživy zstávalo i nadále zemdlství. Pevládalo pstování obilnin, brambor a pícnin. Chov ovcí ustupoval, zvyšoval se podíl skotu. Významným odvtvím se stalo zpracování deva, vetn výroby devného uhlí. Vsetínská firma Jakub a Josef Kohnové, která se zabývala výrobou nábytku z ohýbaného deva, postavila poboky v Horní Lidi (pozdji shoela) a v Lideku. Bezzemci a drobní rolníci si pivydlávali i podomáckou výrobou (domácí náadí, šindele, epce, košíkáství apod.). Další možnost poskytovaly sezónní zemdlské práce na Hané, i pomocné práce ve stavebnictví. Bída a nezamstnanost však lidi nutila k radikálnjšímu ešení. Koncem 19. století emigrovalo v nkolika vlnách mnoho Valach do USA, kde se usazovali pedevším v Texasu. Jen z Francovy Lhoty údajn odešlo 336 obyvatel. V politickém život u nás pevládal vliv katolicko-národní strany, pozdji sílila i sociální demokracie. Pro nás je zajímavé, že ve volbách do íšské rady za obce východní Moravy zvítzil T. G. Masaryk, tehdy pedseda eské strany pokrokové. 1. svtovou válku odstartoval atentát na rakousko-uherského následníka trnu Františka Ferdinanda d Este. Lidé ve válku obecn nevili. Jako blesk z istého nebe pišlo 31. srpna vyhlášení všeobecné mobilizace. Válené operace se navíc neekan protáhly na 4 roky. Nastalo zdražování a nedostatek potravin, došlo k zavedení pídlového systému a k omezení demokratických svobod. Nejhorší však byly obrovské ztráty na životech. V kronice každé obce najdeme poetný seznam muž, kteí padli v dalekém Rusku, Srbsku, i Itálii. ada voják dezertovala, upadla do zajetí, mnozí se zúastnili boj za naši vznikající republiku v adách eskoslovenských legií. Pro jejich píbuzné muselo být ekání na zprávu o jejich osudu traumatizujícím zážitkem. Ovšem i ty, kteí se š astn vrátili, poznamenala válka na celý život. 9

10 1.9 Region za 1. republiky Konec 1. svtové války a vznik našeho státu pivítali lidé s velkým nadšením a oekáváním do budoucna. Nejdležitjším úkolem bylo zabezpeit bezpenost a veejný poádek. Byly vytvoeny národní výbory, které suplovaly státní správu. Naše pohraniní oblasti byly ohroženy boji s Maary na Slovensku, do kterého se zapojovali zvlášt vracející se legionái. Problémem se stalo zásobování obyvatelstva. Ceny potravin strm rostly, rozmohl se erný trh. Podvyživenost obyvatelstva vyvolala rst potu nemocí, zejména dtská úmrtnost se stala alarmující, v našem regionu vysoko pekraovala prmr mladé republiky. Navíc se i u nás objevila epidemie španlské chipky, na níž zemelo v Evrop kolem 20 milion lidí. Situaci zhoršovala poválená hospodáská krize. Postupn docházelo ke stabilizaci pomr, ale život na Valašsku zstával stále velmi tžký. Nedostatek potravin vedl k využívání jen trochu vhodné pdy. Lesy pokrývaly mnohem menší plochu než v dnešní dob. Velká ást lesní pdy navíc zstávala v majetku velkostatk. Z hlediska prmyslu zstávala naše oblast zaostalá a zamstnanost zde stagnovala. Postupn zanikla výroba ohýbaného nábytku (Thonet, Kohn) Jisté pracovní píležitosti pinesla elektrotechnická dílna J. Sousedíka ve Vsetín a zvlášt obuvnická firma Ba a ve Zlín. Mnoho lidí získalo doasn práci pi výstavb železniních tratí Vsetín - Bylnice a Vsetín - Púchov. Nedlouho ped válkou vznikla na Vsetín poboka eské zbrojovky Brno, jež pozdji za okupace zamstnávala až dlník. Negativn se projevila hospodáská krize na poátku 30. let. Poet lidí bez práce prudce vzrostl. Týdenní podpory v nezamstnanosti inily 20 K pro ženaté, svobodní obdrželi poloviní ástku. Stát organizoval pomoc ve form staveb komunikací, most, veejných budov, atd., ale zvlášt situace bezzemk zstávala vážná. Objevily se však i pozitivní signály. V r zaalo vysílání rozhlasu, které umožnilo získávání bližších informací o dní ve svt. O 5 let pozdji (1928) bylo založeno gymnázium ve Vsetín, možnost studia ovšem využívalo jen velmi málo lidí z našich obcí. Na konci 30. let byla vtšina vesnic elektrifikována. Rozmáhala se také spolková innost. Vznikaly etné organizace hasi, sportovc, katolické spolky. Zastoupení ve vtšin obcí mly i politické strany, zvlášt lidová, agrární a sociáln demokratická. 10

11 Nádraží v Lideku 11

12 1.10 Nmecká okupace a 2. svtová válka Život v Protektorátu Dne vstoupily jednotky nmeckého wehrmachtu na území okresu Vsetín. Ve Vsetín v budov okresního úadu byla zízena úadovna gestapa. Fašisté zavedli adu nových opatení. Záhy byly rozpuštny dv zbývající politické strany a jedinou politickou organizací se stalo Národní souruenství. Zavedly se dvojjazyné nápisy, nmina byla ve škole zaazena k povinným pedmtm, došlo k zákazu nepohodlných knih, zaalo pronásledování Žid a Rom. Kurz koruny vi marce se direktivn zmnil z 3:1 na 10:1, což vedlo k tomu, že nmetí vojáci zaali hromadn vykupovat potraviny. Po vypuknutí 2. svtové války ( ) byly zavedeny potravinové lístky (maso, mléko, mouka, cukr, káva, aj ). Obyvatelé byli rozdleni do nkolika skupin: dti do 6 let, dti 6-14 let, obyejní pracující a velmi tžce pracující. V prbhu války byly pídly zpísovány a rozšíily se i na odv, obuv, šaty a palivo. Lidé reagovali po svém. Vznikl erný trh, lidé z mst zaali nakupovat ve vesnicích, tajn se provádly porážky dobytka, ze Slovenska se pašovaly potraviny, alkohol, tabák atd. Prmysl se stal souástí váleného hospodáství. Byl také proveden soupis zemdlské pdy a rolníci museli odvádt dodávky. Pod písnými tresty bylo zakázáno poslouchání zahraniního rozhlasu.zajímavým opatením se na silniních komunikacích stalo zavedení jízdy vpravo. Zvláštní kapitolu sehrály nucené práce v Nmecku. Místo nmeckých muž, bojujících na front, byli povoláni mladí lidé z okolních zemí. ada z nich zahynula pi spojeneckém bombardování. Mnozí riskovali útk a tajný pobyt doma. Nasazení se zpoátku dalo vyhnout fingovanými satky, pozdji však výjimka platila pouze pro thotné dívky. Dnes je pro nás velmi tžké vžít se do myšlení lidí, zejména dosplých, kteí kolem sebe vidli strašlivé tragédie, vyvražování celých rodin a museli žít v atmosfée nejistoty a strachu z budoucnosti. Jen z tohoto pohledu mžeme pochopit rostoucí nenávist proti Nmcm a poválené chování ásti našich lidí ODBOJ Obyvatelé se pesto stavli na odpor. Vznikly první odbojové organizace: Mezi nejvýznamnjší patila Obrana národa, již tvoili dstojníci v záloze, a v ilegalit psobící komunisté. Provádli zpravodajské akce, udržovali styk s Londýnem, shromažovali zbran. Významnou roli hrálo pevádní uprchlík pes slovenskou hranici. Jedna z cest vedla pes Horní Lide. V roce 1942 po atentátu na zastupujícího íšského protektora R.Heydricha nastala hrzovláda. Odbojové organizace byly tžce postiženy, mnozí jejich lenové pišli o život, i svobodu. Mezi obti se zaadily i manželé František a Františka Sivkovi ze Stelné - píbuzní 12

13 parašutisty Valíka. Odpor proti okupantm však neustával. K nejaktivnjším v okolí patily odbojová skupina továrníka Sousedíka ve Vsetín, skupina CLAY, jejíž jádro tvoili parašutisté z Londýna, skupina Pro vlast, složená z uprchlých sovtských válených zajatc a tzv. Comandos v Liptále. K výraznému nárstu protifašistické innosti dochází s píchodem I. partyzánské brigády Jana Žižky z Trocnova na Valašsko v roce 1944 v souvislosti se slovenským národním povstáním. Jádro oddílu vytvoili partyzáni vycviení v SSSR. Prvním velitelem byl poruík J.Ušiak, po jeho smrti na Knhyni zaujal jeho místo kapitán D.B.Murzin. Vynikající zásluhy a povst získal další sovtský partyzán kapitán I.P.Stpanov. K partyzánm se postupn pidali uprchlí sovtští válení zajatci, eši skrývající se ped nmeckými úady i mnozí místní obyvatelé, kteí se výrazn podíleli i na zásobování partyzán. Množily se pepady etnických stanic, nmeckých transport a jednotek a destrukní akce. Nemá zde smysl vypoítávat všechny akce v našem okolí. K nejvýznamnjším stetm patila pestelka mezi leny štábu 1. sl. partyzánské brigády a oddílem SS z Horní Lide mezi Lanovem a Pozdchovem, odzbrojení 60 maarských voják v Pozdchov, pumový útok na nmeckou celnici v Horní Lidi, stelba na ti nmecká auta v Prlov atd. Útoky vázaly nemalé množství nmeckých jednotek, vyvolaly však represe proti civilnímu obyvatelstvu, takže mezi pamtníky bychom na innost partyzán našli rozporuplné názory.. Nmci zorganizovali odvetné akce. Pipomenme si aspo nejkrvavjší incidenty v našem okolí. V Juíkov mlýn v Leskovci byl vybudován partyzánský kryt. Zrádce F.Bedná jej Nmcm prozradil. V noci ze 3.na 4. dubna 1945 byl mlýn obklíen. V pestelce zahynuli ti partyzáni a devatenáctiletý syn Jan Juíek. Další ošetovatel F.Bláha byl zajat. Po bezvýsledném muení byli všichni její zbývající lenové, rodie i dv dcery, šestnáctiletá Františka i trnáctiletá Marie, zasteleni. Mlýn byl pak zapálen. Dalším tragickým mementem se stal Prlov. Za pomoci maarského dstojníka, který uprchl z partyzánského zajetí, a mladého šestnáctiletého partyzána Aloise Oškery, jehož Nmci muili, získali okupanti dostatek informací o spolupráci místních obyvatel s partyzány došlo k trestní výprav. Obec byla obklíena stíhací skupinou SS Slovensko - krycí jméno Josef a skupinou Nmc. V místním hostinci pak Oškera s dstojníkem oznaovali spolupracovníky partyzán. Fašisté zapálili jejich domy, postíleli je a naházeli je do hoících chalup. Takto pišlo o život 10 muž a 5 žen: Jaroslav Heto, Antonín Jurá, Oldich Ková, Tomáš Ondrášek st., Jan Ondrášek, Anna Ondrášková, Jaroslav Ondrášek, Anežka Ondrášková, Antonín Rsek, Marie Rsková, Josef Trlica, Jan Turýn, Anna Turýnová, Jaroslav Žák a Terezie Žáková. Dojemný osud ekal Tomáše Ondráška, který a tžce ranný unikl z hoícího domu. Spoluobany byl obtav dopraven do vsetínské nemocnice, tam jej však objevili Nmci a pozdji byl popraven. Další ti obyvatelé Prlova Tomáš Heto, Antonín Ondrášek a Leopold Štach byli obšeni v Bratejov na samém sklonku války následovalo vraždní na Vaákových pasekách. 13

14 Vypálený dm v Prlov OSVOBOZENÍ Území našeho mikroregionu bylo osvobozeno 4. kvtna Podílely se nm 18. armáda generála Gastilovie, souást 4. ukrajinského frontu a 4. rumunská armáda pod velením generála Descanescu. V rámci 18. armády bojoval i 1 eskoslovenský armádní sbor v SSSR, jenž osvobodil Vsetín, povodí Senice však obsadili Rumuni. Postup byl rychlý, na ustupující Nmce útoili i partyzáni, ve Vsetín vypuklo povstání. 8. kvtna 1945 Nmecko kapitulovalo. Lidé pijali konec války s nadšením a velkým oekáváním. Mnozí však ekali na návrat svých pátel z koncentraních tábor a nucených prací, nkteí marn Od války k Únoru ( ) Bilance 2. svtové války byla tragická. Mnoho lidí v regionu pišlo o život, vznikly obrovské hospodáské ztráty. Došlo také ke zmn myšlení lidí. Oprávnná vdnost osvoboditelm a skutenost, že eskoslovenská republika byla zaazena do sféry sovtského vlivu, pedurila další politický vývoj. Ihned po osvobození pevzaly moc národní výbory, tvoené zástupci 4 politických stran - komunistické strany, s. strany lidové, s. strany sociáln demokratické a s. národn socialistické, jež se seskupily v tzv. Národní front. Ostatní politické strany zrušeny, vetn na venkov silné strany agrární. Po volbách v r byly národní výbory sestaveny podle výsledk voleb. V našem regionu získali nejsilnjší postavení ve vtšin vesnic lidovci. 14

15 1.12 Období socialismu ( ) Po únoru 1948 pevzali moc ve stát komunisté. Ve volbách byly sestavovány jednotné kandidátky, což prakticky znamenalo, že se volby staly manifestací podpory stávajícímu režimu. Postupn došlo ke znárodnní všech soukromých podnik vetn drobných živnostník. K tomu se pipojovaly etné brigády, závazky, oslavoval se 1. máj, vítzný únor, íjnová revoluce 1917 v Rusku. Sovtský svaz se stal naším vzorem. Zárove nastalo pronásledování nepátel lidovdemokratického zízení. Byly odhaleny odbojové organizace Svtlana a Libuše 23, jejichž lenové šíili letáky, shromažovali zbran a vyhrožovali funkcionám KS. Velký tlak byl vyvinut na církve, knží byli nuceni spolupracovat s režimem. Od r byly církve podízeny státu a zárove se zrušily katolické spolky. Vtšina místních obyvatel pesto setrvala ve víe. Výrazným pedlem v život regionu se stala kolektivizace zemdlství, to znamená zakládání jednotných zemdlských družstev. Tento proces zaal již v r. 1949, pes rozsáhlou agitaci však neml vtší úspch. Rolníci píliš lpli na své pd, která jim po generace zajiš ovala živobytí. Pešlo se k donucovacím prostedkm. Majetnjší sedláci, kteí se po sovtském vzoru nazývali kulaci, ale i drobní zemdlci, kteí odmítali vstup do JZD, picházeli o stroje, museli plnit nadmrné dodávky státu (maso, mléko atd). Byla jim svévoln zabavována kvalitnjší pda a pidlována mén úrodná. Docházelo i k osobnímu pronásledování, vznní, zaazování k Pomocným technickým praporm (PTP), tzv. erným baronm. Tyto snahy však byly dlouho neúspšné. První JZD u nás trvale vznikla až na konci 50. let. Stát podporoval jejich vznik vtším potem stroj a umlých hnojiv. Život len družstev byl v poátením období velmi obtížný. Mzdy, jež dostávali za tzv. pracovní jednotky, byly minimální, asto pežívali jen za pomoci záhumenk. Kolektivizace nakonec sdružila drtivou vtšinu pdy do JZD. Napomohla tomu jejich rostoucí úspšnost a odchod mladých lidí do továren, kde je pilákaly vyšší mzdy,ovšem trvale se narušil jejich vztah k pd. Nkteí rolníci z Valašské Senice a Seninky vstoupili do JZD až v 70. letech. Kolektivizace pinesla do regionu vtší mechanizaci a efektivnjší metody zemdlství, natrvalo však poškodila vztahy mezi lidmi ve vesnicích,z nichž nkteí združstevování prosazovali a další se cítili být jejími ob mi. Negativn na náladu obyvatel zapsobila také mnová reforma v r. 1953, která mnohé pipravila o celoživotní úspory. V rámci ptiletek se po sovtském vzoru budoval zvlášt tžký prmysl. Obyvatelé Hornolideska nacházeli pracovní možnosti pedevším ve strojírenství (Zbrojovka a MEZ Vsetín), rostoucí zamstnanost žen vedla k postupné výstavb školek a jeslí. Mládež byla sdružena v Pionýrské organizaci a eskoslovenském svazu mládeže. K pechodnému politickému a spoleenskému uvolnní došlo v r za tzv. pražského jara. Vpád vojsk Varšavské smlouvy demokratizaní proces zvrátil. V mysli mnoha lidí zanechala okupace hluboké stopy. Vdnost Rudé 15

16 armád za osvobození od fašismu byla otesena. Lidé se cítili zrazeni a pokoeni. V obcích se objevovaly nápisy požadující odchod spojeneckých vojsk. Stranické provrky vedly k vyluování a vyškrtávání z KS, což mlo zvlášt u úedník a uitel vliv na jejich další pracovní uplatnní. Kádrový profil rodi hrál nemalou roli i pi pijímání žák na stední školy. 70. léta byla však doprovázena i zvyšováním životní úrovn. Bylo dosaženo úplné zamstnanosti. Vtšina lidí pracovala v prmyslové sfée. Zaala se sluovat zemdlská družstva, v našem kraji se centry zemdlské výroby staly Valašská Polanka, Horní Lide a Francova Lhota. Direktivn naízené rozorávání mezí, jež naši pedkové budovali po staletí a nehospodárné obdlávání valašských hornatých oblastí ovšem zpsobilo obrovské ekologické škody. Vznikly stediskové obce. Trendem bylo sluování obcí, Seninka byla v r pipojena k Valašské Polance. Vesnice se mnila. Mizely staré devné chaloupky a byly nahrazovány prostornými zdnými domy. Stavly se kulturní domy, školy, sportovní areály, a to za výrazné brigádnické svépomoci obyvatel. Kvalitní úrovn a dostupnosti dosáhlo zdravotnictví, prudce stoupal poet automobil Vývoj po pádu komunismu Revoluní události v listopadu 1989 probhly v naší oblasti klidn. Brzy však následovaly dramatické spoleenské zmny. Došlo k navrácení soukromého majetku a k rozmachu podnikání. Mnozí drobní podnikatelé bohužel neuspli, po mnoha letech nebylo možno navázat na tradici, nebylo dost zkušeností a znalostí. Objevil se nový fenomén - nezamstnanost. V nových ekonomických podmínkách upadala zemdlská výroba. Zvlášt bývalí zamstnanci JZD se obtížn uplatovali na trhu práce.zásahem do života regionu bylo vzhledem k poloze i rozdlení eskoslovenska v r Pokraoval odliv mladých lidí za prací do mst, mladá generace využívá možnosti cestování i práce v cizin. Zvtšují se majetkové rozdíly. Problémem se stává nízká porodnost a postupné stárnutí obcí, ve vtšin z nich dochází k úbytku potu obyvatel.potíže psobí pedimenzovaná silniní doprava. Projevují se však i pozitivní jevy. Vesnice se plynofikovaly a vtšinou vzhledov zkrásnly. Objevují se úspšní podnikatelé. Výhledov zaíná být pro Hornolidesko zajímavý turistický ruch, kterému je ovšem nutno vytvoit lepší podmínky Náboženství Náboženství hrálo v život našich pedk daleko významnjší roli, než je tomu v dnešní dob. Velmi obtížn bychom hledali stedovkého lovka, jehož bychom mohli z dnešního pohledu oznait za nevícího. Katolická církev a zvlášt kláštery se staly nositeli vzdlanosti. Latina plnila funkci univerzálního jazyka, což zjednodušovalo šíení kultury, ale také nových zemdlských postup a plodin po celé Evrop. 16

17 Již poátky stedovkého kolonizaního procesu (13. stol.) jsou spojeny se dvma církevními ády. Templái osídlili Vsetín, cisterciáci založili ve Vizovicích jediný klášter na Valašsku - Smilheim. Do poátku 16. stol. jsou naše poznatky o církevním vývoji v našem kraji kusé. ada pramen byla zniena pi etných válených konfliktech. Zdá se, že husitská ideologie u nás nezanechala vtší stopy. V 15. stol. se do našeho regionu zaali sthovat i Židé, ale jejich vliv na Hornolidesku byl relativn zanedbatelný, takže se jimi nebudeme zabývat. V závru 16.stol.se na Valašsko zaalo šíit luterství z Nmecka a postupn získalo mezi obyvatelstvem rozhodující vliv. Snaha Albrechta z Valdštejna, majitele vsetínského panství, o rekatolizaci nebyla úspšná. Katolití knží, jež dosadil na fary, byli na poátku ticetileté války vyhnáni. Po bitv na Bílé hoe (1620) bylo oficiáln povoleno pouze katolické náboženství. Svobodné osoby se mohly vysthovat do okolních zemí, poddaní však byli nuceni pijmout katolickou víru. Tento fakt se stal jednou z hlavních píin tí válených povstání, které sice byly krvav potlaeny, ale nadále zstávaly v pamti generací. Ješt v r nebyl na vsetínském panství jediný katolický knz. Situaci zmnil až píchod misioná. Kázali na vesnicích, vyuovali dti a mládež. Misijní innost se však setkávala s velkými problémy. Kostely byly ve špatném stavu a pro mnohé obyvatele horských vsí obtížn dostupné, situaci komplikovaly vpády ze sousedních Uher. Mnozí poddaní se pod rznými záminkami vyhýbali zpovdím a schovávali doma zakázané knihy. Vzhledem k naší poloze na hranicích s Uhrami docházelo k etným kontaktm s evangelíky na Slovensku, odkud tajn picházeli i kazatelé. Evangelíkm v této dob hrozily drastické tresty. Mandát Karla VI. proti kacím z r stanovuje za pijímání podobojí rok nucených prací a v pípad setrvání na luterské víe vyhnanství do ciziny a po návratu pak trest smrti. Ta hrozila ve form sttí meem i zadrženým kazatelm.. Vlivem lepšící se struktury katolické církve a schopných knží se situace od 2. pol. 17. stol. zaala mnit.svdí o tom stavba kostel. Okolo r byl vybudován (možná na míst starší budovy) kostel sv. Kateiny v Lideku, v Pozdchov vznikl v letech kostel sv. Jií, ve Valašské Polance byl postaven kostel sv. Jana Ktitele(1779) a Francova Lhota se od let stala sídlem kostela sv. Štpána. Vliv ímsko-katolické církve v našem regionu zaal sílit. V období vlády Marie Terezie ( ) byla vrchnost pesvdena, že poet evangelík je již zanedbatelný. V r se ti katolití knží v ele s Janem Koistkou pokusili z vlastní iniciativy zjistit rozsah kacíství na Valašsku. Zveejnili ponkud neuvážen tzv. falešný toleranní patent. Výsledek byl z pohledu vlády alarmující. 72 obcí z Valašska se úpln nebo ásten pihlásilo k evangelické víe. Následovala série represivních opatení. Pesto se i v této dob konalo velké tajné shromáždní evangelík v Senince (1780). O rok pozdji vydal císa Josef II. toleranní patent, podle nhož bylo možno praktikovat i pravoslavné a evangelické náboženství. K úplnému zrovnoprávnní církví však došlo až r Do této doby mohli evangelíci stavt pouze devné motlitebny. Jediný kostel církve eskobratrské evangelické v našem mikroregionu stojí v Pozdchov, vysvcen byl r Mnohem pozdji byl vybudován sborový dm v Leskovci ( ). 17

18 Svobodné vyznání víry posílilo v naší oblasti paradoxn ímsko-katolickou církev. Rozšíení sít farností a kostel, zakládání katolických spolk a obtavá práce schopných knží se projevila pílivem vících a rozšíením vlivu. Obtížné údobí prožily církve za komunistické éry. Byly podízeny státu, nastala perzekuce knží, výuka náboženství byla omezena. Mnohé dti z vících rodin mly problémy s pijímáním na vyšší stupn škol. Pes všechno pronásledování zstala pozice církví v našem mikroregionu silná. Dkazem je vybudování kostela sv. Matouše ve Študlov (vysvcen r. 1995), kostela sv. Václava v Horní Lidi (1994) a kaple Panny Marie nanebevzaté ve Stelné (vysvcena r. 1992). V souasnosti v našem mikroregionu pevažuje církev ímsko-katolická. Zahrnuje pevážnou ást obyvatel Horní Lide a okolních obcí, Lužnou a vtšinu Valašské Polanky. K církci eskobratrské evangelické se hlásí obyvatelé Leskovce, Seninky a Prlova. Raritou je Pozdchov, v nmž se nachází kostely obou vyznání. Soužití mezi obma církvemi je v souasnosti bezkonfliktní a asto dochází k vzájemné spolupráci. Roste také poet smíšených manželství Školství Poátky školství na Valašsku lze vystopovat už v 16. stol. Z tohoto období máme velmi málo zpráv, pro náš mikroregion je však zajímavé, že mezi nejstarší školy v oblasti se zaadila i škola v Lideku. 17. století se vyznaovalo úpadkem školství. Za ticetileté války se krom Lideka zachovaly pouze školy ve Vsetín a Valašském Meziíí. Školy byly podízeny vrchnosti. Stavly se pi farním kostele, na nmž byly závislé. Mnohdy se vyuovalo v provizorních podmínkách, v soukromých domech, hostincích atd. Úrove uitel nebyla valná. asto se jimi stali zcestovalí vysloužilí vojáci, jejichž jedinou kvalifikací byla znalost tení a psaní. Problémy byly i s jejich obživou. Plat, který dostávali v naturáliích, byl závislý na potu žák. Docházka ovšem nebyla povinná a ani píliš vysoká. Uitelé se snažili pivydlávat si jako hudebníci a písai, jinak byli zcela odkázáni na faru. Poet škol pomalu narstal. K nejstarším v regionu se zaadila škola v Lužné (od 1725). K jistému pokroku došlo za tereziánských a josefínských reforem v 70. a 80. letech 18. stol. Stát zaal školství podporovat a zárove nad nimi pevzal dohled. Školy byly vtšinou triviální, draz se kladl na výuku náboženství. V této dob vznikly školy ve Valašské Polance (1778), Francov Lhot (1787) a Horní Lidi (1788), pozdji i ve zbývajících obcích mikroregionu s výjimkou Prlova. Dležitým mezníkem se stalo zavedení povinné školní docházky r Pesto však negramotnost v naší oblasti dosahovala alarmující úrovn. Poet žák na uitele nkolikrát pevyšoval dnešní praxi. Docházka do škol byla omezena velkými vzdálenostmi v ídce obydleném kraji a zvykem využívat dtské pracovní síly. Po vzniku eskoslovenska se úrove školství píliš nezmnila. Byla zrušena závislost na církvi a celibát uitelek.. Obtížné údobí pro vzdlávání nastalo za 2. svtové války. Školství bylo nuceno sloužit nmeckým vládcm, nmina se stala 18

19 povinným pedmtem. V r byly školy ve Valašské Polance a Horní Lidi rozšíeny na mš anské. Po r opt nastala ideologizace školství. Uitelé se ocitli pod tlakem, museli prosazovat myšlenky socialismu a spolen s žáky se úastnit veejných akcí. Omezovala se výuka náboženství. Pijímání žák na vyšší stupn škol neprobíhalo jen na základ jejich studijních výsledk, ale významnou roli hrál i kádrový posudek rodi. V 70. letech byly vybudovány moderní školy v Horní Lidi (1970) a ve Valašské Polance (1974). Problémem se stal úbytek žák. Postupn zanikly malotídní školy v Lužné, Valašské Senici, Valašských Píkazech a Senince. Zrušení škol je pitom dležitým zásahem do života obce. Po tzv. sametové revoluci dostaly školy více svobody a samostatnosti. Zlepšilo se jejich materiální vybavení. Rozšíila se výuka cizích jazyk, výrazn pokroila poítaová gramotnost. Vtší draz je kladen na rozvíjení osobnosti žáka. Rozšíily se také možnosti žák pi pijímání na stední školy a odborná uilišt. Škola v Lideku 1.16 Život na valašské vesnici V život valašské vesnice pevládaly v minulosti složité vztahy a pravidla. Dodržovaly se právní a zvykové normy, velkou roli hrála tradice. Základem spoleenských vztah byla rodina. Znan se lišila od dnešní. Pedevším byla poetnjší.ve stísnných podmínkách valašských chalup žilo nkolik generací. Pes vysokou dtskou úmrtnost, tém polovina z nich zemela ped dosažením dosplosti, dosahoval poet potomk výrazn vyšší úrovn. Rodinné vztahy se vyznaovaly pevností, rozvody nepipadaly v úvahu nejen ze spoleenských a náboženských dvod, ale také z pohledu materiální závislosti. Ve starším období docházelo k dlení majetku mezi syny. Od této praxe se postupn 19

20 ustupovalo, nebo jejím dsledkem bylo drobení hospodáství. Hlavou hospodáství byl hospodá, dležitou roli hrála i jeho žena. Když se z dvodu stáí, nemoci, i satku syna rozhodl pedat hospodáství, odcházel na výmnek, piemž jeho ddic mu právn zajistil dožití ve stáí. Statek obvykle ddil jeden syn, v pozdjší dob vtšinou nejstarší, ostatním dtem ml být vyplacen podíl. Sourozenci vtšinou zstávali v rodném dom, pracovali na bratrov poli a mnohdy i léta ekali na podíly, které jejich sourozenec nebyl schopen splatit. Nkteí odcházeli a osídlovali neúrodné oblasti v horských oblastech. Jako levná pracovní síla sloužily i dti. Pi satcích hrál velkou roli vliv rodi. Mladí lidé byli tlaeni do manželství s majetkov rovnocennými partnery. asto docházelo i k vkov nerovným satkm.vysoká úmrtnost rodiek vedla k tomu, že si hospodái brali dívky o desítky let mladší. Hlavní kvalifikací muže byla schopnost uživit rodinu. Postavení v obci záviselo pedevším na velikosti majetku. Výhodná místa v kostele nebo na hbitov pipadla movitým sedlákm, pro chudé rolníky a ele zbyla místa v pozadí. Nejvýznamnjší osobou byl fojt. Jeho úad vznikl v dob, kdy jej vrchnost svila založením nové obce. Dohlížel na odvádní dávek a byl osvobozen od vtšiny poddanských povinností. Po r tyto úady zanikly, ovšem mnohdy si fojtové vzhledem k vážnosti a majetku udrželi svj vliv i nadále a pešli do volené funkce starosty. Jejich uritou protiváhou se stala samospráva v ele purkmistrem. Hospodái se pravideln scházeli k poradám a ešili problémy obce. Celkem se dá íci, že vesnice mla své ustálené hierarchické uspoádání a vládly zde pevné vztahy. Ty se zvýrazovaly vzájemnou výpomocí pi sezónních pracích, pi sušení ovoce, draní peí, pedení apod. Tato situace petrvávala po staletí,zmnila se až po 2. svtové válce v souvislosti s kolektivizací a odchodem mladých lidí za prací do prmyslu Architektura Vtšina vesnic na Valašsku vznikla do konce 16. století. Jsou oznaovány jako valašské adové vsi. To znamená, že jinde u nás se podobná forma nevyskytuje. Proto se vžilo oznaení etzové (Leskovec, Francova Lhota, Stelná, Horní Lide apod.), údolní obce (Valašská Polanka, Lužná, Lideko). Hlavní osou bylo údolí potoka. Dležitou roli hrála studniní voda, sklon svah. Od údolí na ob strany byly vymezeny pásy pozemku až do les na okrajový heben katastru obce. Ráz lidové architektury je na celém Valašsku jednotný. Tvary poukazují na ustálený vývin v gotické sfée, hlavn pomrem velikosti stechy ke srubu. V elní stran pak plocha šítu - rovnoramenného trojúhelníka k obdélníku pední stny, dokonale vyešená z hlediska estetického i praktického, nese povšechní znaky gotického stavitelství. Základem pro vývoj lidové architektury na Valašsku byl tídílný roubený dm s jizbou, síní a komorou. Domky byly stavny z devných klád,mezery vycpány 20

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.18 Studie. 18 Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství o.p.s. SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav 1 Studie. 18 1. Úvod do problematiky BOZP, 2. souasný stav a specifika odvtví zemdlství v návaznosti

Více

Kokoínsko - okolí Úštku by Igor

Kokoínsko - okolí Úštku by Igor Kokoínsko - okolí Úštku by Igor Kokoínsko - okolí Úštku od domova cca 145 km pátek: camp Chmela; prohlídka Úštku sobota: Helfenburk, Kalvarie v Ostré,... pespat na parkovišti u Ostré nedle: cyklovýlet

Více

#$!%%%&'.,/ -01.2 0,-

#$!%%%&'.,/ -01.2 0,- !" #$!%%%&' Ro ník ()* $+#$, ()* $+#-.,/ -01.2 0,-,*/33/ PRAVLAST A EXPANZE KELT http://cs.wikipedia.org/wiki/keltov%c3%a9 Úkol: Vyhledej interaktivní mapu keltské a ímské expanze - http://resourcesforhistory.com/map.htm

Více

Roní plán pro 2.roník

Roní plán pro 2.roník Roní plán pro 2.roník ( Nakladatelství Fraus) 1.období záí íjen dodržuje zásady bezpeného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Orientuje se v budov školy, vysvtlí rozdíl v chování o

Více

STRATEGIE ROZVOJE OBCE POLERADY

STRATEGIE ROZVOJE OBCE POLERADY STRATEGIE ROZVOJE OBCE POLERADY Vypracovalo zastupitelstvo obce Polerady Dne 23. 3. 2007 Obsah 1. Úvod 2. Hlavní zámry obce Polerady 3. Rozbor souasné situace Obyvatelstvo Školská zaízení Sportovišt Zázemí

Více

#$!%%%&'.,/-01.2 0,-

#$!%%%&'.,/-01.2 0,- !" #$!%%%&' Ro ník ()* $+#$, ()* $+#-.,/-01.2 0,-,*/33/ ECKO PERSKÉ VÁLKY ROZSAH PERSKÉ ÍŠE Kolem roku 500 p.n.l. byla Perskáíše nejvtší na svt. Její východní hranici tvoila eka Indus, na západ sahala

Více

#$!%%%&'.,/-01.2 0,-

#$!%%%&'.,/-01.2 0,- !" #$!%%%&' Ro ník ()* $+#$, ()* $+#-.,/-01.2 0,-,*/33/!! Národ, který nezná svou minulost, se odsuzuje k tomu, aby ji znovu prožil. Giuseppe Ungaretti OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ 1) Jak se jmenovala mezinárodní

Více

Název vzdlávacího materiálu: Stední Evropa Polsko, Slovensko, Maarsko

Název vzdlávacího materiálu: Stední Evropa Polsko, Slovensko, Maarsko Název vzdlávacího materiálu: Stední Evropa Polsko, Slovensko, Maarsko Autor: Mgr. Martin Kovaka VY_32_INOVACE_Z1.14 Pedmt: Zempis Roník: 9. Tematický celek: Geografie svtadíl Evropa. Struný popis aktivity:

Více

NIŽŠÍ POŠTOVNÍ JEDNOTKY - POŠT. STEDISKA, POŠTOVNY apod.

NIŽŠÍ POŠTOVNÍ JEDNOTKY - POŠT. STEDISKA, POŠTOVNY apod. Jaroslav Punochá - Brnnské poštovní úady v bhu asu 2009 83 A NIŽŠÍ POŠTOVNÍ JEDNOTKY - POŠT. STEDISKA, POŠTOVNY apod. Poštovna Sobšice podízena p.ú. B12-Královo Pole A1 1901/10/1-22/6/10??? Veejná telefonní

Více

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje

Více

DĚJEPIS 8. ROČNÍK ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE, VLÁDA MARIE January TEREZIE 13, 2015 A JOSEFA II..

DĚJEPIS 8. ROČNÍK ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE, VLÁDA MARIE January TEREZIE 13, 2015 A JOSEFA II.. ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE České země zůstaly i nadále součástí Habsburské monarchie. Od r. 1663 hrozilo akutní nebezpečí ze strany osmanských Turků, 1683 byla Turky obléhána Vídeň, Turci byli vyhnáni.

Více

Roní plán pro 1.roník

Roní plán pro 1.roník Roní plán pro 1.roník ( Nakladatelství Fraus) 1.období záí íjen dodržuje zásady bezpeného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Orientuje se v budov školy, vysvtlí rozdíl v chování o

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znní pozdjších pedpis. Zákon. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Msto Vizovice, Masarykovo nám. 1007, PS 763 12. U S N E S E N Í ze zasedání Zastupitelstva msta Vizovice dne 23. 6. 2008

Msto Vizovice, Masarykovo nám. 1007, PS 763 12. U S N E S E N Í ze zasedání Zastupitelstva msta Vizovice dne 23. 6. 2008 Msto Vizovice, Masarykovo nám. 1007, PS 763 12 U S N E S E N Í ze zasedání Zastupitelstva msta Vizovice dne 23. 6. 2008 Zastupitelstvo msta Vizovice pijalo na svém zasedání dne 23. 6. 2008 následující

Více

Základní škola, Brno, Holzova 1, píspvková organizace ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY

Základní škola, Brno, Holzova 1, píspvková organizace ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY Obecná ustanovení Základní škola, Brno, Holzova 1, píspvková organizace ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY ást: 2. ŠKOLNÍ ÁD Na základ ustanovení 30, odst. 1) zákona. 561/2004 Sb. o pedškolním, základním stedním, vyšším

Více

#$!%%%&'.,/-01.2 0,-

#$!%%%&'.,/-01.2 0,- !" #$!%%%&' Ro ník ()* $+#$, ()* $+#-.,/-01.2 0,-,*/33/ http://www.chinatoday.com/culture/bamboo_and_chinese/bamboo_and_chinese_culture.htm HISTORIE A KULTURA poátek historie starovkéíny spojený s dobou

Více

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad.

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad. 1 2 3 1 2 3 4 5 6 4 5 6 7 8 9 7 8 9 10 11 12 10 11 12 Návod Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad. Pravidla

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 466 Autor: Jan Smija Datum: 17. 4. 2013 Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Česká republika Téma:

Více

Velká válka Češi na bojištích Evropy

Velká válka Češi na bojištích Evropy Pracovní listy k putovní výstavě Velká válka Češi na bojištích Evropy Pracovní listy jsou zpracovány jako doplňková vzdělávací pomůcka k výstavě Velká válka Češi na bojištích Evropy. Pracovní listy lze

Více

Vcný zámr zákona o zdravotnické záchranné služb (kroužkové íslo 295/2007)

Vcný zámr zákona o zdravotnické záchranné služb (kroužkové íslo 295/2007) http://osz.cmkos.cz E-mail: osz_cr@ cmkos.cz Telefony ústedna: 267 204 300 267 204 306 Fax 222 718 211 E-mail osz_cr@cmkos.cz MUDr. Tomáš J u l í n e k, M B A ministr zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví

Více

2. světová válka čs. odboj. Rozdělení čs. odboje, významné osobnosti odboje. Číslo projektu, šablona: Kdo vytvořil, ověřil: Martin Dolejší

2. světová válka čs. odboj. Rozdělení čs. odboje, významné osobnosti odboje. Číslo projektu, šablona: Kdo vytvořil, ověřil: Martin Dolejší Číslo projektu, šablona: Kdo vytvořil, ověřil: Předmět, ročník: Téma: Stručný popis: CZ.1.07/1.4.00/21.3132, III/2 Využívání informačních a komunikačních technologií ve výuce Martin Dolejší Dějepis, 9.

Více

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA MSTA LUHAOVICE. 1/1999. O místních záležitostech veejného poádku

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA MSTA LUHAOVICE. 1/1999. O místních záležitostech veejného poádku OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA MSTA LUHAOVICE. 1/1999 O místních záležitostech veejného poádku Mstské zastupitelstvo v Luhaovicích schválilo dne 9. 6.1999 v souladu s ustanovením 14, odst. 1, písm. i), 16, odst.

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

VÝRONÍ ZPRÁVA ZA ROK 2008

VÝRONÍ ZPRÁVA ZA ROK 2008 2 Škola obnovy venkova, o.p.s. se sídlem v Libšicích VÝRONÍ ZPRÁVA ZA ROK 2008 Základní údaje Název Používaná zkratka : Škola obnovy venkova, o.p.s. : ŠOV Právní forma : Obecn prospšná spolenost Sídlo

Více

Zdraví 21 Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R. Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem

Zdraví 21 Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R. Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem Cílem programu je zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R Jde o

Více

Nkolik poznámek k ochran technických ešení

Nkolik poznámek k ochran technických ešení Nkolik poznámek k ochran technických ešení Ing. Emil Jenerál, Úad prmyslového vlastnictví, Praha Pokud nkdo slyšel nebo dokonce nkdy prošel patentoprávním sporem, tedy zejména sporem o porušování svého

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_D5_20_10 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT I. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA VY_32_INOVACE_D5_20_10 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona:

Více

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Politická situace Po vítězství katolické ligy v bitvě na Bílé hoře nedaleko Prahy roku 1620, se ujal vlády Ferdinand II. (1620-1637). Záhy zkonfiskoval veškerý

Více

Znalecký posudek. 3506/2012

Znalecký posudek. 3506/2012 Znalecký posudek. 3506/2012 o cen nemovitosti - rodinného domu.p. 34 s píslušenstvím na pozemku. parc. 115 a pozemku tvoeného parcelami. 114 a 115 v kat. úz. Skuhrov u Mlníka, obec Velký Borek, okres Mlník,

Více

První světová válka 1914 1918 Dohoda: Velká Británie, Francie, Rusko Ústřední mocnosti: Německo, Rakousko Uhersko

První světová válka 1914 1918 Dohoda: Velká Británie, Francie, Rusko Ústřední mocnosti: Německo, Rakousko Uhersko Materiál pro domácí VY_07_Vla5E_11 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

Nové Město na Moravě. Historie a současnost část I.

Nové Město na Moravě. Historie a současnost část I. Nové Město na Moravě Historie a současnost část I. VY_32_INOVACE_ZE_ŠT_08 Digitální učební materiál Sada: Evropa Téma: Nové Město na Moravě-Historie a současnost 1 Předmět: Zeměpis Autor: Mgr. Benešová

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registranííslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3707 Šablona: III/2. materiálu: VY_32_INOVACE_463 Jméno autora: Mgr. Blanka Fajkisová Datum vytvoení:

Více

#$!%%%&'.,/ -01.2 0,-

#$!%%%&'.,/ -01.2 0,- !" #$!%%%&' Ro ník ()* $+#$, ()* $+#-.,/ -01.2 0,-,*/33/ ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY Díky archeologickým nálezm v bývalých keltských hradištích (oppidech) a na pohebištích je zejmé, že Keltové mli své zrunéemeslníky.

Více

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE IX 17 12:25 1 Anglická společnost na počátku 17. století - předpoklady pro průmyslovou společnost -vyspělé zemědělství - volná pracovní síla - nové stroje a výrobní postupy

Více

K 98k Mauser - nejlepší nmecká puška

K 98k Mauser - nejlepší nmecká puška K 98k Mauser - nejlepší nmecká puška Karabina Mauser 98k byla základní pchotní zbraní nmecké armády ve druhé svtové válce a nejrozšíenjším typem nmecké opakovací pušky v tomto období. Ve své dob pedstavovaly

Více

Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity Vzd lávací a sociální integrace osob s postižením prost ednictvím pohybových aktivit Cíle

Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity Vzd lávací a sociální integrace osob s postižením prost ednictvím pohybových aktivit Cíle Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity sponzorována a uznána Evropskou komisí v rámci programu Sokrates Vzdlávací a sociální integrace osob s postižením prostednictvím pohybových aktivit Pes podporu

Více

ZMNY.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE STARÁ PAKA I. NÁVRH ZMNY ÚZEMNÍHO PLÁNU. Textová ást

ZMNY.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE STARÁ PAKA I. NÁVRH ZMNY ÚZEMNÍHO PLÁNU. Textová ást ZMNY.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE STARÁ PAKA I. NÁVRH ZMNY ÚZEMNÍHO PLÁNU Textová ást Ing.arch.Milan Vojtch, Nerudova 77, Sezemice ervenec 2007 2 I. Textová ást zmny územního plánu str. A. Vymezení zastavného

Více

ORGÁNY SPOLENOSTI. - Pedstavenstvo. - Dozorí rada. - Management

ORGÁNY SPOLENOSTI. - Pedstavenstvo. - Dozorí rada. - Management VÝRONÍ ZPRÁVA SPOLENOSTI KM-PRONA, A.S. ZA ROK 2004 PROFIL SPOLENOSTI Akciová spolenost KM-PRONA, a.s. byla založena zakladatelskou smlouvou dne 23.7.2003 rozhodnutím jediného akcionáe pana Vladimíra Minaíka

Více

Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii

Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii Ústava schválena r., král mohl zákony pouze., volí jen občané, volí se i v. a v.... Politické

Více

Bhem války bylo udleno: cca. 450.000 VZK 1. t. s mei cca. 92.000 VZK 1. t. bez me cca. 6.000.000 VZK 2. t. s mei cca. 2.000.000 VZK 2. t.

Bhem války bylo udleno: cca. 450.000 VZK 1. t. s mei cca. 92.000 VZK 1. t. bez me cca. 6.000.000 VZK 2. t. s mei cca. 2.000.000 VZK 2. t. ž Vojnový záslužný kríž 2.triedy s memi + miniatúra, kríž s miniatúrou pochádza od bývalého vojaka Wehrmachtu z Viedne.Odznaky sa našli na pôvodnej uniforme v pivnici majitea.!! 100% Original Tzv. ád Váleného

Více

Veejné zdravotnictví z pohledu historie. PhDr. Helena Hnilicová, Ph.D. ŠVZ IPVZ Praha

Veejné zdravotnictví z pohledu historie. PhDr. Helena Hnilicová, Ph.D. ŠVZ IPVZ Praha Veejné zdravotnictví z pohledu historie PhDr. Helena Hnilicová, Ph.D. ŠVZ IPVZ Praha Obsah prezentace Myšlenkové zdroje a vývojové etapy VZ v našich zemích Struná charakteristika jednotlivých etap VZ po

Více

Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2

Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 1. ngelova kivka x poptávka po statku, M- dchod x luxusní komodita ( w >1) standardní komodita (0< w 1) podadná komodita ( w < 0) 2. Dchodový a substituní

Více

ÚZEMNÍ PLÁN MSTA ROTAVA

ÚZEMNÍ PLÁN MSTA ROTAVA ÚZEMNÍ PLÁN MSTA ROTAVA (k.ú. Rotava a Smolná) istopis územního plánu Závazná ást ÚP Poizovatel: Msto Rotava starosta: Mgr. Jií Holan Zpracovatel: Kadlec K.K. Nusle, spol. s r.o. Projektant: Ing. arch.

Více

Metodické poznámky: Materiál lze rozložit na více ástí a použít ve více vyuovacích hodinách. Materiál sloužící k osvojení a zapamatování uiva.

Metodické poznámky: Materiál lze rozložit na více ástí a použít ve více vyuovacích hodinách. Materiál sloužící k osvojení a zapamatování uiva. VY_32_INOVACE_Z1.16 Název vzdlávacího materiálu: Rusko a bývalé státy SSSR (Asie) Autor: Mgr. Martin Kovaka Pedmt: Zempis Roník: 9. Tematický celek: Geografie svtadíl Evropa. Struný popis aktivity: Zápis

Více

Třicetiletá válka v Evropě

Třicetiletá válka v Evropě Třicetiletá válka v Evropě Třicetiletá válka / 1618 1648 / 1/ válka česká 1618 1620 2/ válka falcká 1621 1624 3/ válka dánská 1624 1630 4/ válka francouzsko švédská 1630 1648 nábožensko politický konflikt

Více

FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY. razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R

FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY. razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R I. Úvodní ustanovení OBECNÁ PRAVIDLA HOSPODAENÍ (1) SRLA R v souladu se Stanovami

Více

MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN. ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLNÍHO ZEMDLSKÉHO PODNIKU ŽABICE.j. : 1080/2001

MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN. ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLNÍHO ZEMDLSKÉHO PODNIKU ŽABICE.j. : 1080/2001 MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLNÍHO ZEMDLSKÉHO PODNIKU ŽABICE.j. : 1080/2001 Úplné znní organizaního ádu ŠZP Žabice ve znní Zmn a doplk.j. 104/2007-981 schválených Akademickým

Více

37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství

37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství Píloha. 2 Strategická ást akního rozvoje sociálních služeb na rok 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství ze Cíl D.1 Zajistit sí krizových poradenských

Více

Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín. JUDr. Ondej Dostál

Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín. JUDr. Ondej Dostál Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín JUDr. Ondej Dostál Program pednášky Hierarchie právních norem Systém evropského práva Evropské právo a zdravotnictví Role lenských stát Role EU (volný pohyb služeb

Více

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Ing. Jaroslav Heinich, HBH Projekt spol. s r.o. pednáška na konferenci Bezpenos dopravy na pozemných komunikáciách 2008 ve Vyhne (SK) ÚVOD Bezpenostní

Více

eská veejnost a její pístup k volbám

eská veejnost a její pístup k volbám Vyšší odborná škola publicistiky, Praha eská veejnost a její pístup k volbám Josef Mašek Kontakt: josef@jmasek.com, 602 489 538 I. roník VOŠP, Sociologie Pednášející: PhDr. MgrTh. Jií Vymazal, CSc. 3.1.2005,

Více

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí Rada msta Vimperk v souladu s 102 odst. (2) písm. n) zákona. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znní a zákonem. 85/1990 Sb., o právu petiním,

Více

Minimální plán primární prevence pro školní rok 2009/2010

Minimální plán primární prevence pro školní rok 2009/2010 Základní škola Ddina Žukovského 580 Praha 6 Liboc 161 00, www.zsdedina.cz tel.: 2 35 35 92 29 fax.: 2 35 35 51 85, dundera@zsdedina.cz Minimální plán primární prevence pro školní rok 2009/2010 Primární

Více

ZNALECKÝ POSUDEK .7670/110/13

ZNALECKÝ POSUDEK .7670/110/13 íslo vyhotovení: ZNALECKÝ POSUDEK.7670/110/13 O cen stavby p.1807 (dle zápis v katastru nemovitostí objektu bydlení) s píslušenstvím a pozemkem.parc.4321 v katastrálním území a obci Ústí nad Labem, okres

Více

VYHLÁŠKA. 111/1981 Sb. o ištní komín

VYHLÁŠKA. 111/1981 Sb. o ištní komín VYHLÁŠKA. 111/1981 Sb. ministerstva vnitra eské socialistické republiky ze dne 24. íjna 1981 o ištní komín Ministerstvo vnitra eské socialistické republiky stanoví podle 30 odst. 3 zákona. 18/1958 Sb.,

Více

Efektivní uení. Žádná zpráva dobrá zpráva. (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold

Efektivní uení. Žádná zpráva dobrá zpráva. (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold Efektivní uení (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold Žádná zpráva dobrá zpráva 1 ásti efektivního uení Stanovení cíle (+ kritéria) Analýza úkolu Použití pimené podpory Volba

Více

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34 Oblast Ukazatel Cíl Mechanismy ovování 1. Vize Cíle a školní Propojit cíle Kontrola propagace vzdlávací s oekáváním a cíl v praxi - program potebami klient. (konzultace, dotazníky, ukázkové hodiny, lánky

Více

1 PROFIL MSTSKÉ ÁSTI... 1

1 PROFIL MSTSKÉ ÁSTI... 1 OBSAH 1 PROFIL MSTSKÉ ÁSTI... 1 1.2 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ... 8 1.3 INFRASTRUKTURA... 28 1.4 HOSPODÁSTVÍ... 38 1.5 TRH PRÁCE... 45 1.6 SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ INFRASTRUKTURA... 54 1.7 ŽIVOTNÍ PROSTEDÍ... 62

Více

Naízení msta Napajedla. 2/2012, kterým se vydává Tržní ád

Naízení msta Napajedla. 2/2012, kterým se vydává Tržní ád Naízení msta Napajedla. 2/2012, kterým se vydává Tržní ád Schváleno RM dne 06.06.2012 usnesením. 35/730/2012 Nabývá úinnosti dne 01.07.2012 NAÍZENÍ MSTA NAPAJEDLA. 2/2012, KTERÝM SE VYDÁVÁ TRŽNÍ ÁD Rada

Více

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA NÁKUP VYBAVENÍ LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Více

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GER2, přednáška 2 letní semestr 2008 Mgr. Michal Holub, holub@garmin.cz v České republice žije cca 10 450 000 lidí (9/2008) je to obdobný počet, jako v roce

Více

Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví

Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví 2. ze tí opakovaných odborných posudk Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013

Více

D i p l o m o v á p r á c e

D i p l o m o v á p r á c e Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindichov Hradci D i p l o m o v á p r á c e Martina Bartošová 2008 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindichov Hradci Katedra

Více

Úvodník. Globalizace: výzva a ešení

Úvodník. Globalizace: výzva a ešení OECD Employment Outlook 2005 Edition Summary in Czech Výhled zamstnanosti v zemích OECD vydání 2005 Pehled v eském jazyce Úvodník Globalizace: výzva a ešení John P. Martin editel zamstnanosti, práce a

Více

Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky. Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK. Semestrální projekt

Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky. Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK. Semestrální projekt Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK Semestrální projekt 18.1.2007 GN 262 Barbora Hejlková 1 OBSAH OBSAH...2 ZADÁNÍ...3

Více

Adolf Hitler. Kdo rozpoutal válku...

Adolf Hitler. Kdo rozpoutal válku... DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA Adolf Hitler Kdo rozpoutal válku... Začátek války (1939-1945) EVROPA Německo USA Itálie V. Británie Maďarsko Bojovali proti SSSR... Rumunsko Bulharsko Slovensko (a dalších 47 států)

Více

Zem. Potraviny Textil Slitiny Stroje Luxurie Zbran Drogy. 3 /t. 6 /t. 5/t. 12 /t. 26/t. 30 /t. 10 /t. 14 /t. 40 /t. 35 /t.

Zem. Potraviny Textil Slitiny Stroje Luxurie Zbran Drogy. 3 /t. 6 /t. 5/t. 12 /t. 26/t. 30 /t. 10 /t. 14 /t. 40 /t. 35 /t. Potraviny Zem 3 /t 5 /t 12 /t 10 /t 26/t 10 /t 35 /t 5/t 6 /t 14 /t 12 /t 30 /t 14 /t 40 /t Období I Potraviny Sirius 1 /t 6/t 5/t 17/t 13/t 22/t 32/t 2/t 8/t 8/t 21/t 16/t 24/t 36/t Období I Proxima Potraviny

Více

3.4. Úloha a struktura Hnutí. Cvi ení

3.4. Úloha a struktura Hnutí. Cvi ení 3.4 Úloha a struktura Hnutí Cviení CVIENÍ ÚLOHA A STRUKTURA CVIENÍ PREZENTACE NA TÉMA ÚLOHA A STRUKTURA HNUTÍ Individuální cviení as: 60' Úvod Byli jste požádáni panem XY, koordinátorem pro diseminaci

Více

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_13 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

Památky a tradice - jak na to v praxi?

Památky a tradice - jak na to v praxi? MAS -Partnerství Moštěnka Mikroregion Moštěnka Mikroregion Holešovsko Vzájemná spolupráce ve všech oblastech Zámek Dřevohostice Renesanční vodní zámek ze 16.století Do konce 19.stol -hodnotná botanická

Více

PROGRAM OBNOVY VESNICE

PROGRAM OBNOVY VESNICE Obec Ohrazenice Ohrazenice p. 81 511 01 Turnov Tel. 481 321885 IO 00275956 DI CZ 00275956 PROGRAM OBNOVY VESNICE Obec : Ohrazenice Katastrální území : Ohrazenice u Turnova Poet obyvatel : 1076 Obsah :

Více

U S N E S E N Í z 3.zasedání Zastupitelstva M Praha Kunratice konaného dne 26.února 2003

U S N E S E N Í z 3.zasedání Zastupitelstva M Praha Kunratice konaného dne 26.února 2003 3.zasedání Zastupitelstva M-Praha-Kunratice 26.2.2003 U S N E S E N Í z 3.zasedání Zastupitelstva M Praha Kunratice konaného dne 26.února 2003 Zastupitelstvo M návrhovou komisi ve složení: Ovovatele zápisu

Více

VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA.

VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. VEEJNÁ NABÍDKA POZEMK URENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. 95/1999 Sb., O PODMÍNKÁCH PEVODU ZEMDLSKÝCH A LESNÍCH POZEMK Z VLASTNICTVÍ STÁTU NA JINÉ OSOBY, VE ZNNÍ POZDJŠÍCH PEDPIS (DÁLE JEN ZÁKON O PRODEJI

Více

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Studie. 5 : Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvtvích

Více

Návrh. na vyhlášení zvlášt chrán ného území a ochranného pásma zvlášt chrán ného území

Návrh. na vyhlášení zvlášt chrán ného území a ochranného pásma zvlášt chrán ného území Návrh na vyhlášení zvlášt chránného území a ochranného pásma zvlášt chránného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona. 114/1992 Sb. o ochran pírody a krajiny v platném znní a 4 vyhlášky. 64/2011 Sb.

Více

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Strategický cíl: 3.C1 Opatení: 3.C1.1 Popis Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Služby pro obany jsou významným faktorem úrovn životního standartu, zdrojem pracovních

Více

9. Kombinatorika, pravd podobnost a statistika

9. Kombinatorika, pravd podobnost a statistika 9. Kombinatorika, pravdpodobnost a statistika VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOZE 1 V kódu je na prvním míst jedno z písmen A, B, C nebo D. Na dalších dvou pozicích je libovolné dvojciferné íslo od 11 do 45. (Existují

Více

Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová

Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová Akoli transformace ekonomiky, politiky a spolenosti probíhá již více než patnáct let, sídelní systém a prostorová redistribuce obyvatelstva

Více

Návrh projektu. Nápl projektu: Matematika osvojení pojm kilometr, metr a jejich pevody poítání ceny pohonných hmot

Návrh projektu. Nápl projektu: Matematika osvojení pojm kilometr, metr a jejich pevody poítání ceny pohonných hmot Návrh projektu Název: Moje msto Tída: 5. tída Doba trvání projektu: jednodenní, 6 vyuovacích hodin Vazby na pedmty: vlastivda, matematika, výtvarná výchova, eský jazyk, výpoetní technika, pracovní innosti

Více

Rozvojový strategický dokument obce Drnovice

Rozvojový strategický dokument obce Drnovice Rozvojový strategický dokument obce Drnovice 1 Rozvojový strategický dokument obce Drnovice Obsah: 1. Základní profil obce 3 1.1 Historie obce, památky, zajímavosti. 3 2. Současnost obce 4 2.1 Poloha obce..

Více

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 5. ročník Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace seznamuje žáky s odporem proti Rakousku-Uhersku během 1. světové války, jednáním zahraničního odboje, o

Více

TURISTIKA VENKOVSKÁ. v Rakousku, Èeské republice a Francii Koncept, aktivity a vzdìlávání. VENKOVSKÁ v Rakousku, Èeské republice a Francii

TURISTIKA VENKOVSKÁ. v Rakousku, Èeské republice a Francii Koncept, aktivity a vzdìlávání. VENKOVSKÁ v Rakousku, Èeské republice a Francii VENKOVSKÁ v Rakousku, Èeské republice a Francii Tato publikace vznikla za podpory projektu Vzájemná výmna informací a pedávání praktických zkušeností v oblasti venkovské turistiky. Tento projekt byl realizován

Více

Region Světelsko a Ledečsko

Region Světelsko a Ledečsko Region Světelsko a Ledečsko Region Světelsko a Ledečsko Církevní památky Zámek Zřícenina Židovské památky Kouty Tvrz Melechov První doložená zmínka o objektu stojícím při severozápadním okraji přírodní

Více

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Strategický cíl: 3.C2 Opatení: 3.C2.5 Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Popis V souladu s platnými metodickými pokyny a v návaznosti na závazné ásti

Více

I. Smlouva o Ústav pro Evropu. 1. Protokol o úloze vnitrostátních parlament v Evropské unii. proporcionality

I. Smlouva o Ústav pro Evropu. 1. Protokol o úloze vnitrostátních parlament v Evropské unii. proporcionality Závrený akt obsahuje seznam závazných protokol a nezávazných prohlášení Závrený akt KONFERENCE ZÁSTUPC VLÁD LENSKÝCH STÁT svolaná do Bruselu dne 30. záí 2003 s cílem pijmout spolenou dohodou Smlouvu o

Více

TECHNICKÝ POPIS K PROJEKTOVÉ DOKUMENTACI STAVBA ÁSTI OPLOCENÍ HBITOVA NA P.P..199/3, K.Ú. HRADIŠT U CHEBU

TECHNICKÝ POPIS K PROJEKTOVÉ DOKUMENTACI STAVBA ÁSTI OPLOCENÍ HBITOVA NA P.P..199/3, K.Ú. HRADIŠT U CHEBU TECHNICKÝ POPIS K PROJEKTOVÉ DOKUMENTACI STAVBA ÁSTI OPLOCENÍ HBITOVA NA P.P..199/3, K.Ú. HRADIŠT U CHEBU Název akce : Stupe PD : Místo stavby : Stavební úad : Investor (stavebník): Projektant: Zodpovdný

Více

Zápis. z 5. jednání rady msta, které se konalo v pondlí 19. února 2007 od 18.00 hodin.

Zápis. z 5. jednání rady msta, které se konalo v pondlí 19. února 2007 od 18.00 hodin. Zápis z 5. jednání rady msta, které se konalo v pondlí 19. února 2007 od 18.00 hodin. Program jednání: 1) Návrh ceny vodného a stoného na hospodáský rok 2007 2008 pro msto. 2) Návrh na poízení nového územního

Více

Zbytky zákaznického materiálu

Zbytky zákaznického materiálu Autoi: V Plzni 31.08.2010 Obsah ZBYTKOVÝ MATERIÁL... 3 1.1 Materiálová žádanka na peskladnní zbytk... 3 1.2 Skenování zbytk... 7 1.3 Vývozy zbytk ze skladu/makulatura... 7 2 1 Zbytkový materiál V souvislosti

Více

Projekt: Úkoly: Vyhledej na internetu. Napiš. Použij mapu. Úkol k zamyšlení

Projekt: Úkoly: Vyhledej na internetu. Napiš. Použij mapu. Úkol k zamyšlení Projekt: HOLICE MSTO, VE KTERÉM ŽIJI Úkoly: Napiš Vyhledej na internetu Použij mapu Úkol k zamyšlení Prohlédnte si mapu našeho msta a najdte ulici, ve které bydlíte, najdte ulici, kde se nachází naše škola

Více

OD PÍSMA K LITERATUE

OD PÍSMA K LITERATUE OD PÍSMA K LITERATUE (PÍSEMNICTVÍ SLOVESNOST LITERATURA) 37. roník filatelistické olympiády pro školní rok 2009/2010 Když lovk zaal mluvit, získal tím základní prostedek pro komunikaci s ostatními. Jenomže

Více

Dtské centrum pedagogika volného "asu v p#edškolním vku

Dtské centrum pedagogika volného asu v p#edškolním vku Univerzita Tomáše Bati ve Zlín Fakulta humanitních studií Institut mezioborových studií Brno Dtské centrum pedagogika volného "asu v p#edškolním vku (bakalá#ská práce) Vedoucí bakalá#ské práce: PaedDr.

Více

OBSAH: 1. ÚVOD... 1 2. ZAT ÍD NÍ SÍDEL DLE HISTORICKÉ P DORYSNÉ FORMY... 2

OBSAH: 1. ÚVOD... 1 2. ZAT ÍD NÍ SÍDEL DLE HISTORICKÉ P DORYSNÉ FORMY... 2 OBSAH: 1. ÚVOD... 1 2. ZATÍDNÍ SÍDEL DLE HISTORICKÉ PDORYSNÉ FORMY... 2 2.1. SÍDLA NEPRAVIDELNÁ... 3 2.1.1. sídla hromadná (shluková)... 3 2.1.2. sídla s rozptýlenou zástavbou... 4 2.2. SÍDLA FORMOVANÁ...

Více

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16-14 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

ORGÁNY SPOLENOSTI. - Pedstavenstvo. - Dozorí rada. - Management

ORGÁNY SPOLENOSTI. - Pedstavenstvo. - Dozorí rada. - Management VÝRONÍ ZPRÁVA SPOLENOSTI KM-PRONA, A.S. ZA ROK 2005 PROFIL SPOLENOSTI Akciová spolenost KM-PRONA, a.s. byla založena zakladatelskou smlouvou dne 23.7.2003 rozhodnutím jediného akcionáe pana Vladimíra Minaíka

Více

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_02 Tématický celek: Evropa a Evropané

Více

Projekt finanního vzdlávání bankovních klient

Projekt finanního vzdlávání bankovních klient ESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE Projekt finanního vzdlávání bankovních klient 13. bezna 2006 Obsah 11 2 3 Co ukázal przkum finanní vzdlanosti problémy eských rodinných financí Jak pomoci eským rodinným financím?

Více

Stanovení požadavk protismykových vlastností vozovek s ohledem na nehodovost

Stanovení požadavk protismykových vlastností vozovek s ohledem na nehodovost VUT Brno Fakulta stavební Studentská vdecká a odborná innost Akademický rok 2005/2006 Stanovení požadavk protismykových vlastností vozovek s ohledem na nehodovost Jméno a píjmení studenta : Roník, obor

Více

Jak v R využíváme slunení energii. Doc.Ing. Karel Brož, CSc.

Jak v R využíváme slunení energii. Doc.Ing. Karel Brož, CSc. Jak v R využíváme slunení energii Doc.Ing. Karel Brož, CSc. Dnes tžíme na našem území pouze uhlí a zásoby tohoto fosilního paliva byly vymezeny na následujících 30 rok. Potom budeme nuceni veškerá paliva

Více