PROGRAM PODPORY PODNIKÁNÍ PROJEKT SMECA

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PROGRAM PODPORY PODNIKÁNÍ PROJEKT SMECA"

Transkript

1 PROGRAM PODPORY PODNIKÁNÍ PROJEKT SMECA 1

2 Výzkumné a technologické nástroje /Je nutné doplnit čísla stran podle skutečnosti/ ZÁKLADNÍ INFORMACE SOUČASNÉ EVROPSKÉ STANOVY A SMĚRNICE VLIV NA MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY VÝHLED DO BUDOUCNOSTI SEZNAM SPOLEČNOSTÍ SYSTEMY NA OCHRANU PATENTŮ A DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ 2

3 ZÁKLADNÍ INFORMACE Evropský vliv v této oblasti a mezinárodní kontext 21. století, do kterého právě vstupujeme, bude stoletím vědy a technologie. Více jak kdykoliv předtím je investice do rozvoje výzkumu a technologií nejslibnějším pro naši budoucnost. Avšak v Evropě je situace týkající se výzkumu hrozivá. Bez koordinovaného postupu na nápravu tohoto stavu by mohl současný trend směřovat ke ztrátě růstu a konkurenceschopnosti v rámci vzrůstající globální ekonomiky. Vyrovnávání zaostalosti v jiných technologických oblastech ve světě bude mít narůstající trend. A je možné, že Evropa nebude úspěšná při přechodu na ekonomiku založenou na vědomostní báze. Proč takovýto negativní obraz? Průměrné výdaje na výzkum v rámci Evropské unie (rozdíly jsou podstatné při porovnávání jednotlivých zemí) jsou momentálně jenom 1, 8 % evropského HDP oproti 2, 8 % v USA a 2, 9 % v Japonsku. Navíc, tato propast se jeví narůstající. Rozdíly mezi celkovými veřejnými a soukromými výdaji na výzkum v USA a Evropě činily asi 60 miliard EUR v roku 1998 oproti 12 miliardám v roce Obchodní bilance v tzv. "high-tech" produktech vykázala v Evropě průměrný roční deficit 20 miliard EUR v průběhu uplynulých deseti let a ukazuje se, že tento deficit narůstá. Z hlediska počtu výzkumných pracovníků je jich v Evropě jen 2, 5 z tisíce zaměstnanců, v porovnaní se 6, 7 v USA a 6 v Japonsku. Počet evropských studentů v USA s akademickou hodností je dvakrát vyšší, jako počet amerických studentů na stejné úrovni v Evropě, přičemž 50 % evropských uchazečů o doktorát v USA tam zůstává na delší dobu, někdy i natrvalo. Nicméně výzkum a technologie se podílejí 25 % až 50 % na ekonomickém růstu a mají mocný vliv na konkurenceschopnost, zaměstnanost a kvalitu života Evropanů. Počet výzkumných pracovníků ve firmách je jen 2, 4 na 1000 (pracovní síla) v Evropské unii v porovnání s 5, 9 v USA a 6, 3 v Japonsku. Ačkoliv tyto údaje zakrývají značné odlišnosti mezi krajinami, regiony, firmami a sektory, není pochybností, že soukromý výzkum a zaměstnávání výzkumných pracovníků ve firmách by mělo být silně stimulující. Jestliže technologický pokrok vytváří pracovní místa pro zítřek, je to právě výzkum, který vytváří práci pro den, který následuje po zítřku. Současné trendy ve výzkumu by tak mohly mít negativní vliv na rozvoj zaměstnanosti v nejbližších létech. Evropa nejenom, že investuje stále méně a méně ze svého bohatství v prospěch vzdělanostního pokroku, avšak obraz evropského vědeckého potenciálu je také méně pozitivní jako předtím. Komuniké Evropské komise "Na cestě k evropské výzkumné zóně" navrhuje prostředky na zlepšení komunikace a budování sítí za účelem maximalizace výsledků z momentálně fragmentovaných národních výzkumněvývojových systémů a uvolnění evropského R&D potenciálu. Úsilí v oblasti veřejného výzkumu Výzkum sehrává hlavní roli v realizaci veřejné politiky a je také v srdci procesu vytváření politiky. V oblastech jako zdravotnictví, udržitelný rozvoj anebo průmysl, potravinová a jaderná bezpečnost, musí být politické alternativy a rozhodnutí založené na pevnějších vědeckých poznatcích a plném a správném pochopení ekonomických a sociálních aspektů, které doprovázejí dané problémy. Základní výzkum je v současnosti vykonáván v různých institucionálních rámcích: univerzity, výzkumné instituty, společnosti a konsorcia vícerých výše uvedených. V některých případech může být výzkum značně rychle využitelný v konkrétných aplikacích. V Spojených státech si činnosti základního výzkumu udržely a dokonce zvýšily svůj výzkumný program v posledních letech. A Japonsko, dychtivě se snažící dohnat zameškané, trvale zvyšuje své úsilí v teto oblasti. Evropa by učinila úplně nesprávný krok, pokud by v této sféře redukovala své investice. Věda je nakonec a vždy i byla jedním z nejvíce vzrušujících dobrodružství lidského ducha. Je výsledkem lidské tvořivosti, který nesmí zaniknout v Evropě 21. století. 3

4 Soukromé investice Soukromý sektor financuje více jako polovinu a realizuje dvě třetiny výzkumu a aktivit technologického rozvoje v Evropě. Soukromé investice v oblasti výzkumu a vývoje v Evropě, které předtím poklesly, zaznamenaly v posledních letech nárůst. Investice mezinárodních a nadnárodních koncernů v Evropě se udržují na vysoké úrovni a dokonce se zvyšují. Říká se, že globální nárůst výdajů na výzkum a vývoj v soukromém sektoru je menší v porovnání s hlavními konkurenty v USA a Asii. Ve své podstatě je to způsobené tak trochu omezenými výzkumnými aktivitami středních a malých podniků. Naposledy jmenované v Evropě pozůstávají ve své podstatě ze společností, které používají anebo by mohly používat technologie, a jejich budoucnost závisí na rozvoji jejich technologických kapacit. Avšak jenom malé množství malých podniků využívá potenciál vysoko vyspělých technologií a formování společností, které komercializují výsledky výzkumu a vývoje je v Evropě pořád na nízké úrovni. Na druhé straně však evropský finanční trh prozatím nedostatečně objevil ekonomickou hodnotu investicí do vědomostí. Zatímco už rizikový kapitál odstartoval svůj nárůst, jeho objem směřovaný do inovací je v Evropě neustále omezený. Investice tohoto typu kapitálu v oblasti vyspělých technologií a vzniku společností jsou mnohem nižší než v USA. Celkově vzato, klima pro investování do výzkumu v Evropě musí být zlepšeno. Organizace výzkumu v Evropě Vzájemná dohoda poskytuje Evropské unii právní základ pro opatření zaměřené na pomoc při rozvoji spolupráce v rámci EU v oblasti výzkumu a technologického rozvoje. Leč základní referenční rámec pro výzkumné aktivity v Evropě je stále na národní (státní) úrovni. Financování různých iniciativ Evropského společenství anebo mezivládní vědecké a technologické spolupráce nepřekročilo 17 % z celkových veřejných výdejů na evropský výzkum. Základním nástrojem doposud používaným v Evropě je Rámcový program Evropské unie v oblasti výzkumu. Ve finančním vyjádření to však znamená jen kolem 5, 4 % z celkového množství veřejných výdajů. Tenhle program je užitečným nástrojem pro podporu mezinárodní spolupráce, avšak sám o sobě neumožňuje dosažení lepší organizace na poli evropského výzkumu. Reální evropská politika - směrem k evropské výzkumní oblasti Dnes není možné hovořit o evropské politice v oblasti výzkumu. Státní politiky v oblasti výzkumu a politika unie se překrývají bez jakéhokoliv formování souvislého celku. Jestli má být vykonán větší pokrok, je nevyhnutelný širší postup než ten, který je přijatý v současné době. Nastávající rozšíření unie jedině zvýší tuto potřebu. Otevírá se tak perspektiva Evropy 25-ti anebo 30-ti zemí, které nebudou schopné fungovat podle doposud uplatňovaných postupů. V podstatě je neexistence evropské výzkumné zóny způsobená rozškatulkováním veřejných systémů výzkumu a nedostatkem koordinace v přístupech, jakými jsou realizované státní a evropská politika v oblasti výzkumu. Posilnění výzkumu vykonávaného společnostmi R&D (výzkum a vývoj) ze strany soukromých společností je důležitým ukazatelem inovačních možností země a členské země uplatňují rozmanité postupy na zlepšení své 4

5 činnosti. Země, kde je soukromý R&D slabý, mají tendenci přijímat všeobecnější programy a daňové stimuly, zatímco země s relativně silným firemním R&D často implementují selektivní opatření, která jsou specifická pro konkrétní typy společností (jako začínající startup firmy, malé a středné podniky, rychle rostoucí firmy anebo firmy s vysokou mírou výzkumu), anebo pro odvětví, resp. "klíčové technologie". Použití daňových opatření na stimulování firemního výzkumu a vývoje je už ustanovené ve více členských státech jako dlouhodobý nástroj politiky. Posilnění schopnosti malých a středních firem při aplikování technologií Rozšiřování schopností malých a středních firem při aplikování technologií je dalším tradičním pilířem inovační politiky. Vědecké parky, regionální technologické centra, kontaktní služby v akademických a výzkumných organizacích, ostatní druhy zprostředkování a vzorové projekty se zařazují k tradičnějším nástrojům. Veliké množství programů v členských státech má za cíl zajistit orientování požadavků na podporu malého a středního podnikání s určením nových technologií, které zodpovídají jejich specifickým potřebám. Zintensivnění spolupráce mezi výzkumem, univerzitami a společnostmi Tvůrci politiky v členských státech však čím dále tím více odmítají dichotomii mezi protisměrnou "stimulací výzkumu a vývoje" a "absorbováním technologií". Záměrem nové politiky "systémové" inovace jsou podstatné problémy lépe charakterizované jako (kulturní a manažerská) propast mezi vykonavateli výzkumu ve veřejném sektoru a těmi, kteří získávají výsledky v soukromém sektoru. Zvýšený důraz na soukromý sektor v jeho zdvojené úloze uživatele technologií a "překladatele" potřeb trhu do výzkumných problémů vedl k naléhavé potřebě nové politické agendy "zlepšování rozhraní mezi vědou a průmyslem". Podpora seskupování a kooperace pro účely inovace Jako odraz paradigmatu "inovačních systémů", formování sítí, seskupení a interakcí a vědomostních toků mezi nimi se stává narůstající prioritou ve většině politik členských států. Posun od podpory individuální společnosti směrem k podpoře konsorcií je patrný jako základní trend ve většině členských státech. Finsko započalo s dvěma iniciativami seskupování: regionálně orientované "Centrum expertizních programů" a "programy seskupování", jejichž úlohou je podpora výzkumu a vývoje, který posiluje existující průmyslová seskupení. Mezinárodní kontext Nejdůležitějším ukazatelem vhodnosti kapitálových podpůrných programů je velikost a stav rizikového kapitálu soukromého sektoru. Nedostatky v oblasti soukromého sektoru by mohly napomoci při stanovení úlohy vlády a navrhování programů. A tak se programy budou odlišovat podle faktorů spektra rizikového kapitálu od vysoce vyvinutého trhu rizikového kapitálu v USA přes méně rozvinuté trhy v Evropě a Japonsku, až po rodící se trhy v střední a východní Evropě. Úloha, kterou může sehrávat stát ve vyplnění finančních mezer bude také záviset na širších ekonomických, sociálních a rozpočtových faktorech. Dlouhodobým záměrem většiny programů je tvorba životaschopného soukromého rizikového kapitálu, který redukuje potřebu vládních programů. Dokonce i v prostředí vysoko rozvinutého kapitálového trhu jako např. v USA existují početné vládní kapitálové programy. Program SBA a program SBIR představují značné 5

6 výdaje na podporu malých a středních firem a rizikového kapitálu v USA. Navzdory množství programů, zejména kde rozpočet je stimulován na státní úrovni, je možné potvrdit, že americká vláda minimalizuje svůj vliv a rozhodování je ponechané soukromému sektoru. Náročné úlohy, kterým čelí rizikový kapitál v krajinách střední a východní Evropy jsou podstatně větší jako ve většině států OECD1. Tyto země mají silně těžkopádnou podnikatelskou strukturu a relativně málo malých a středních podniků. Bankovní systémy a kapitálové trhy nejsou rozvinuté a často je tu nerozvinutá obchodní kultura. Jejich právní a fiskální systémy a systémy národohospodářské evidence přecházejí podstatnými změnami. Kromě toho, tyto země mají rozpočtová omezení, která stěžují financování podpůrných programů. Navzdory tomu by se malé a střední firmy měly stát základem jejich ekonomik s podstatně restrukturalizovanými velkými firmami. Zakládání a rozvoj středně velkých a privatizovaných společností si bude vyžadovat dlouhodobé rizikové financování. V současné době je nedostatek finančních prostředků tohoto typu a málo investičních společností je zakládaných na dlouhodobé financování. Avšak vlády v těchto zemích už podnikají kroky na odstranění těchto problémů; např. Maďarsko přijalo nové zákony na podporu rizikového kapitálu. Přinejmenším v současném období, země přechodně mohou získat finanční prostředky z mezinárodních organizací jakými jsou Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), Euroasijská nadace a Podnikatelské fondy. Program Evropské unie PHARE poskytuje financování v prvotní fázi pro střední a východní Evropu a program TACIS nabízí podobné financování pro země bývalého Sovětského svazu. Záruky na úvěry Veliká většina zemí OECD nabízí jistou formu vládní záruky za úvěry pro malé firmy. Při takovémto programu vláda garantuje percenty / procenta/ stanoveného úvěru poskytnutého finanční institucí. V případě neplacení ze strany dlužníka je ztráta vykázána věřitelům jenom tou částkou úvěru, která není pokrytá zárukou. Záměrem těchto programů je podpora finančních institucí, především komerčních bank, při poskytování finančních prostředků malým firmám, které mají životaschopné projekty, ale nemohou splnit požadavky na zajištění. V některých zemích jsou programy záruky za úvěry financované vládou ale realizované přes delegování pravomoci na komerční banky (např. Velká Británie, USA a Kanada). V jiných zemích jsou tyto programy financované obchodními sdruženími a finančními institucemi na místní bázi a tyto fondy jsou garantované vládou (např. Německo, Francie a Japonsko). Programy rizikového kapitálu OECD Je mimo pochybnost, že investiční společnosti pro malé podniky (SBIC), které započaly svou činnost v USA v roce 1958, jsou nejznámějšími příklady vládní iniciativy v oblasti rizikového kapitálu. Tyto společnosti mají licenci vydanou Správou pro malé podniky (SBA) a jsou to soukromé firmy, které fungují jako zprostředkovatel mezi velkými investory a malými podniky, čímž poskytují malým podnikům základní kapitál. Pro většinu činností tohoto programu poskytla vláda půjčky pro SBIC. Program investičních společností pro malé podniky si získal vysoký zájem u ostatních zemí, z kterých mnohé zkoumají možnost zahájení podobného programu. Austrálie je v procesu implementování takovéhoto programu pod názvem Inovační investiční fond, který je modelován na některý stupeň programu SBIC. V Evropské unii byl v roce 1994 založený Evropský investiční fond (EIF), který má své sídlo v Luxemburgu. Počáteční základní kapitál jsou 2 miliardy ECU, z kterých 1, 78 miliard 6

7 bylo schválených: 600 mil. Evropskou komisí, 800 mil. Evropskou investiční bankou a 384 mil. soukromými bankami. Ke konci roka 1996 začne Evropský investiční fond prostřednictvím specializovaných zprostředkovatelů realizovat vlastní investice do malých firem. Většina ze 75 mil. ECU určených na počátečné získání kapitálu během následujících třech let bude směřovat do rychle rostoucích malých a středních firem - tzn. ty, kterých počet zaměstnanců nepřekračuje 500 a reálné základní jmění není větší jako 75 mil. ECU. Ve svých prvních dvou letech fungování byl EIF zaměřen na poskytování záruk na úvěry do projektů velikého rozsahu známých jako Transevropský systém projektů (TENS). V rámci rozpočtu Evropské unie existují i dodatečné zdroje kapitálu pro malé a středně velké firmy. Především je průměrně 10 % ze zdrojů Evropského regionálního rozvojového fondu (ERDF) na období určených pro malé a středně velké firmy. Tyto finanční prostředky jsou přidělovány formou nenávratné pomoci a jsou směřované do rozvojových programů. Úvod SOUČASNÉ EVROPSKÉ STANOVY A SMĚRNICE Pátý rámcový program (FP5) vytýčil priority výzkumu Evropské unie a činnosti technologického rozvoje a demonstrování (RTD) na období Tyto priority byly zvolené na základě vícerých všeobecných kriterií odrážejících obzvláště záležitosti vzrůstající průmyslové konkurenceschopnosti a kvality života občanů Evropy. Pátý rámcový program má 2 odlišné časti: rámcový program Evropského společenství (EC) pokrývající výzkum, technologický rozvoj a demonstrační aktivity; a rámcový program Euratom který se věnuje výzkumným a vzdělávacím aktivitám v atomovém sektoru. Tento program byl koncipován jako pomoc při řešení problémů a odpověď na zásadní sociálně-ekonomické úlohy, kterým Evropa čelí. S cílem maximalizace svého dopadu se program upírá na omezený počet výzkumných oblastí, kombinujíc tak technologické, průmyslové, ekonomické, sociální a kulturní aspekty. Program a klíčové funkce Hlavní novinkou Pátého rámcového programu je koncepce "Klíčových opatření". Implementované v konkrétních programech jsou tyto flexibilní nástroje zaměřené na získávání řešení pro oblasti hlavních problémů v Evropě. Struktura Pátého rámcového programu a jeho dvě hlavní složky: 1. Pátý (EC) RTD rámcový program pojímá čtyři cílené tematické programy implementující výzkum, technologický rozvoj a demonstrativní aktivity a tři širokospektrální horizontální programy; 2. Pátý (Euratom) rámcový program pojímá cílený tematický program implementující výzkumné a vzdělávací aktivity v atomovém sektoru. Každý z rámcových programů také obsahuje specifický program pokrývající přímé opatření RTD následně implementované Společným výzkumným centrem (JRC), které zahrnuje výzkumnou, vědeckou a technickou podporu institucionální povahy. 7

8 Čtyři tematické programy obsahují více nejznámějších problémů a tři horizontální programy odpovídají všeobecným požadavkům v rámci všech výzkumných oblastí. Rozpočet Na realizaci části programu FP5 Evropského společenství byl schválen rozpočet ve výšce 13, 700 mil. EUR. V kombinaci s 1, 260 mil. EURO nasměrovaného do programu Euratom by to mělo vytvořit celkový rozpočet na výzkum pro roky až ve výšce 14, 960 mil. EURO. (To představuje v absolutním vyjádření nárůst o 4, 61 % v porovnaní se Čtvrtým rámcovým programem.) NEPŘÍME OPATŘENÍ TEMATICKÉ PROGRAMY První aktivita Výzkumné a demonstrativní aktivity a aktivity technologického rozvoje. Indikativní rozpis podle témat (mld. EUR): 1. Kvalita života a řízení živých zdrojů (2, 413) 2. Uživatelsky přijatelná informační společnost (3, 6) 3. Konkurenceschopný a udržitelný růst (2, 705) 4. Energie, životní prostředí a udržitelný rozvoj Životní prostředí a udržitelný rozvoj (1, 083) Energie (1, 042) Mld. EUR (Aktuální ceny) 10, 843 (*) HORIZONTÁLNÍ PROGRAMY Druhá aktivita Zahájení spolupráce v oblasti programu RTD společenstva s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi Potvrzení mezinárodní role výzkumu v rámci Společenstva Třetí aktivita Rozšiřování a optimalizace výsledků aktivit ve výzkumu Společenstva Podpora inovací a povzbuzení účasti malých a středních podniků Čtvrtá aktivita Stimulování vzdělávání a mobility výzkumných pracovníků ve Společenství 0, 475 0, 363 1, 28 Zlepšování lidského výzkumného potenciálu a sociálně-ekonomické vědomostní bázi PŘÍMÁ OPATŘENÍ Společné výzkumné centrum (JRC) Výzkumné a vědecké aktivity a aktivity technické podpory institucionálního charakteru 0, 739 Maximální celková suma 13, 7 8

9 (*) Ze které v průměru 10 % je pro malé a střední podniky FP5 - Program Evropského společenstva: Maximální částky a rozpis ( ) NEPŘÍMÁ OPATŘENÍ Mld. EUR (Aktuální ceny) Výzkum a vzdělávání v oblasti atomové energie 0, 979 PŘÍMÁ OPATŘENÍ Společné výzkumné centrum 0, 281 Maximální celková suma 1, 260 Tematické programy obsahují: I. "Klíčová opatření II. Aktivity výzkumu a technologického rozvoje všeobecné povahy III. Aktivity na podporu výzkumné infrastruktury (I) "Klíčová opatření" Klíčová opatření jsou problémově orientovaná a jasně definovaná na základě společných kriterií. Jsou specificky zaměřená na cíle každého programu a želané výsledky, berouc v úvahu názory uživatelů. Budou mít jasný evropský záměr. "Klíčová opatření" jsou chápána jako seskupení malých a velkých, aplikovaných, všeobecných a případně i základních výzkumných projektů, které jsou zaměřené na společnou evropskou úlohu anebo problém bez toho, aby vylučovaly globální aspekty. Klíčová opatření jsou hlavními inovacemi Pátého rámcového programu. Všechny zúčastněné strany včetně komunity uživatelů budou zapojené do definování klíčových opatření. Jsou očekávané konkrétní výsledky, čímž se zabezpečí, aby výzkumné úsilí bylo efektivně přetlumočeno do praktických a viditelných výsledků. (II) Aktivity výzkumného a technologického rozvoje všeobecné povahy Tyto aktivity, které jsou podstatné při dosahování cílů tematických programů, budou vykonány v omezeném počtu oblastí, které nejsou obsažené v klíčových opatřeních. Doplňují klíčová opatření, jejichž hlavním cílem je pomoct Společenstvu udržovat a vylepšovat své vědecké a technologické schopnosti v oblastech výzkumu a umožnit širší zapojení těch technologií, které by měli být více používané. (III) Podpora výzkumné infrastruktury Vzhledem k tomu, že budování a provoz výzkumné infrastruktury je v kompetenci státních orgánů, podpora výzkumné infrastruktury ze strany Společenstva v souladu s cíly tematických programů by měla přispět k naplnění dvou základních požadavků na úrovni Společenstva: 9

10 1. potřeby optimálního využití existující výzkumné infrastruktury 2. potřeby nadnárodní spolupráce v oblasti racionálního a z hlediska nákladů efektivního rozvoje výzkumné infrastruktury. Úloha Společenstva by měla spočívat v poskytování přidané hodnoty, která by doplňovala národní a mezinárodní iniciativy. Podpora Společenstva může rozšířit přístup k infrastruktuře a bude obzvláště poskytovaná na soustavy výzkumné infrastruktury směřujíce k další komplementaritě, soustředění úsilí a/anebo specializaci na evropské úrovni. Horizontální programy: Obsah a organizace Horizontální témata jsou na křižovatkách výzkumné politiky Společenstva a politiky externích vztahů, inovace, malých a středních podniků a lidských zdrojů a otázek sociálních a zaměstnanosti. Každá z nich obsahuje: specifické aktivity - včetně (jestli to je nevyhnutelné) klíčových opatření - spojené se všeobecnými cíly politiky Společenstva s ohledem na externí vztahy, inovace, malé a střední podniky a lidské zdroje, které nejsou vykonávané jako součást témat první činnosti; činnosti spočívající ve formě koordinace, podpory a doprovodných aktivit na zabezpečení soudržnosti ekvivalentních aktivit provázených v rámci témat první činnosti. Společné výzkumné centrum (JRC) Přímá opatření RTD realizovaná společným výzkumným centrem (JRC) budou obsahovat výzkum a činnosti vědeckých aktivit a aktivit technické podpory institucionálního charakteru. JRC bude vykonávat své činnosti v těsné spolupráci s vědeckou komunitou a podniky v Evropě. Podporovaná bude vzájemná výměna mezi JRC a univerzitami, výzkumnými institucemi a průmyslem. Nový integrovaný a problémy řešící přístup Jedinou zásadně novou vlastností Pátého rámcového programu je integrovaný a problémy řešící přístup. Integrace je posilněná na třech úrovních: Koncepce klíčových opatření v tematických programech. Klíčová opatření umožnila zaměření se na mnohé a rozmanité aspekty ekonomických a sociálních problémů, a to integrováním celého spektra činností a odvětví potřebných na dosažení cílů. V rámci cílů horizontálních a tematických programů. Účast organizačních seskupení třetích zemí a mezinárodních organizací bude možná ve všech tematických programech, avšak při podmínkách rozdílných od těch, které jsou aplikované v horizontálním programu "Potvrzení mezinárodní úlohy výzkumu v rámci Společenstva". Podpora EU pro malé a střední podniky participující v projektech RTD Evropská unie věnuje celých 10 % svého RTD rozpočtu pro potřeby malých a středních 10

11 podniků (MSP) - všeobecně podniky s méně jako 250-ti zaměstnanci. Avšak menší firmy se právem obávají ze zdržení v byrokratických praktikách. To je i důvod, pro který EÚ zavedla zjednodušené procedury s ohledem na jejich zájmy. Malé a střední podniky v EU a jejich přidružených státech se mohou účastnit na libovolném typu RTD projektu - spolupráce v oblasti RTD, demonstrování, kombinování anebo inovace - právě tak jako větší firmy. Speciální kriteria pro malé a střední podniky - projekty CRAFT a ceny Exploratory Awards (Cena za výzkum) - nabízejí dodatečnou motivaci. A jeví se, že fungují: téměř malých a středních podniků se účastnilo na evropských RTD projektech v létech a nárůst při Pátém rámcovém programu je o 20 % větší při porovnaní se Čtvrtým rámcovým programem. Které podniky se mohou ucházet? Na získání podpory ze Zvláštních kriterií pro malé a střední podniky musí podnik: mít méně než 250 zaměstnanců (podmínku splňují i podniky s jednou osobou); mít anebo roční obrat nepřesahující 40 mil. EURO anebo celkovou účetní bilanci nepřesahující 27 mil. EUR; být v míře menší jako 25 % vlastněn většími organizacemi (pokud nejde o finanční investory jako banky anebo rizikový kapitál); provozovat činnost v členském anebo přidruženém státě a být tam zaregistrován. Specifická kriteria pro malé a střední podniky nejsou k dispozici pro společnosti, jakými jsou soukromá výzkumná centra, výzkumné instituty, dodavatelské výzkumné organizace anebo konzultanti. 11

12 Specifické kritéria pro malé a střední podniky - schéma informace a pomoc Síť národních kontaktních středisek pro MSP MSP podání rámcového návrhu podání přímého Krok 1 Cena za výzkum návrhu podání finálního návrhu Krok 2 Kooperativní výzkumný projekt (CRAFT) Finální návrh, jedna z následujících kategorii: RTD projekt Demonstrativní Kombinovaný na bázi projekt R&D a vzájemné demonstrativní spolupráce projekt Inovační projekt Síť národních kontaktních center pro malé a střední podniky Cena na výzkum (Krok 1) Kooperativní výzkum (CRAFT) Síť národních kontaktních center pro malé a střední podniky v členských státech, kandidátských státech a přidružených zemích Vám poskytuje informace a pomoc ohledně specifických kriterií. Návrhy mohou být podávané ve dvou fázích. Podání rámcového návrhu může dát podnět na udělení Ceny za výýkum (Krok 1) jako pomoci při pokrytí nákladů na přípravu finálního návrhu (Krok 2). Návrh ohledem udělení výzkumní ceny je volitelný (tzn. zúčastněné strany mohou přímo podávat finální návrhy). Typy projektových návrhů, které mohou být připravené na základě získání Ceny za výzkum jsou následující: Kooperativní výzkumné projekty umožňují skupinám malých a středních podniků s podobnými technickými prostředky a nedostatečnými prostředky na výzkum a vývoj zapojit třetí stranu (vykonavatelů RTD) na uskutečnění většiny výzkumu v jejich zájmu. Jiné typy projektů spadající mimo rámec Specifických kritérií pro malé a střední podniky: RTD projekty (společný výzkum), demonstrativní projekty, inovační projekty anebo kombinované R&D a demonstrativní projekty. Zatímco kooperativní výzkumné projekty jsou navrženy podle potřeb malých a středních podniků, RTD projekty (spolupráce v oblasti výzkumu), demonstrativní projekty, inovace a 12

13 kombinované R&D a demonstrativní projekty jsou otevřené pro všechny typy organizací. Výzkumné ceny Jsou udělovány malým a středným podnikům na pokrytí časti nákladů na přípravu kompletního návrhu v kroku 2 pro podání do některého z programů výzkumu a rozvoje (RTD) Evropského společenstva. Příspěvek Evropského společenstva Maximálně celkové přijatelné náklady jsou ve výši EUR Příspěvek Evropského společenstva je ve výši 75 % z celkových přijatelných nákladů do výši EUR. Délka trvání: Maximálně 12 měsíců Zúčastněné strany: nejméně dva účastníci, kteří: nejsou vzájemně sloučenými malými a středními podniky (1) pocházejí z rozdílných členských zemí (anebo alespoň z jednoho členského státu a přidruženého státu), a nebyla jim předtím udělená Cena za výzkum v rámci Pátého rámcového RTD programu Evropského společenstva ( ) Žádosti: Nepřetržitá možnost podání; pravidelné vyhodnocení hromadně až do 18. dubna Současně s celkovými cíly a prioritami nejméně tematického programu v rámci Pátého rámcového programu ( ): Kvalita života a řízení lidských zdrojů Uživatelsky přijatelná informační společnost Konkurenceschopný a trvale udržitelný růst Energie, životní prostředí a trvale udržitelný rozvoj CRAFT - osobitý typ projektu pro malé a střední podniky Jenom něco kolem 5 % malých a středních podniků v Evropě má své vlastní výzkumné kapacity. Projekty CRAFT (Společný výzkumný postup pro technologie) jsou určené zejména pro tyto podniky. V projektech CRAFT si skupiny malých a středních podniků společně nadefinují cíle výzkumného projektu a společně řídí práci organizací, které si vybraly na vykonání výzkumu (vykonavatelé RTD). Malé a střední podniky vlastní všechna práva na duševní vlastnictví, které je vytvořené v rámci výzkumu. Předmět návrhu je zvolený malými a střednými podniky, avšak musí být v souladu s celkovými záměry politiky výzkumu Evropského společenstva. Projekty CRAFT jsou z 50 % procent financované ze strany EU. Celkové náklady na projekt 13

14 se musí pohybovat v rozsahu až 2 miliony EUR. Návrhy na projekty CRAFT mohou být podávané v libovolném termínu do dubna Vlastnosti projektů CRAFT Řešení problémů společných pro skupinu malých a středních podniků. Zaměření na potřeby malých a středních firem s nedostatečnými prostředky na výzkum a vývoj. Malé a střední podniky nominují třetí strany na vykonání celého RTD výzkumu anebo jeho části. Vlastnictví a využití výsledků RTD patří malým a středním firmám. Účastníci (1) projektu CRAFT Navrhovatel z oblasti malých a středních firem každý navrhovatel musí splňovat všechna kriteria přijatelného malého a středního podniku musí v sobě začlenit alespoň tři malé a střední firmy, které: pocházejí z nejméně dvou rozdílných členských států (anebo aspoň jednoho členského státu a přidruženého státu), a jsou vzájemně nezávislé Vykonavatelé RTD organizace s prostředky RTD adekvátními na vykonávání výzkumu na žádost navrhovatelů ze sféry malých a středních podniků. nemohou být spojené se žádným navrhovatelem ze sféry malých a středních podniků jsou subdodavateli pro navrhovatele z oblasti MSP musí pocházet z členského státu anebo přidruženého státu (2) Délka trvání: 1 až 2 roky Tematické priority Projekty CRAFT se mohou věnovat jakýmkoliv tematickým prioritám, pokud jsou tyto v souladu s celkovými cíly alespoň jednoho tématického programu začleněného v Pátém rámcovém RTD programu Evropského společenstva ( ): Kvalita života a řízení lidských zdrojů Uživatelsky přijatelná informační společnost Konkurenceschopný a trvale udržitelný růst Energie, životní prostředí a trvale udržitelný rozvoj Náklady na projekt Celkové přijatelné náklady: 0, 3 až 2 milióny EUR Navrhovatelé ze sféry MSP až 40 % jejich společných příspěvků může pocházet od jednoho partnera anebo spojenců 14

15 až 60% jejich společných příspěvků může pocházet od navrhovatelů ze stejné země navrhovatelé musí zaplatit vykonavatelům RTD 100% smluvně dohodnutých nákladů na jejich činnost Vykonavatelé RTD musí zdůvodnit alespoň 40 % celkových odhadovaných nákladů na projekt musí zdůvodnit alespoň 50 % pracovního času zaměstnanců v rámci projektu Financování projektu Příspěvek Evropského společenstva představuje 50 % z celkových skutečných přijatelných nákladů na projekt (kromě nákladů vztahujících se na navrhovatele z třetích zemí). Příspěvek Evropského společenstva má prioritní použití jako platba pro vykonavatele výzkumu. Příspěvek Evropského společenstva pro jednotlivé navrhovatele nemůže překročit 50 % jejich(je) přijatelných nákladů. Navrhovatelé musí financovat všechny náklady projektu, které nejsou pokryté příspěvkem Evropského společenstva. Vyplacení příspěvku ze strany Evropského společenstva Příspěvek Evropského společenstva je k dispozici prostřednictvím platby předem na základě podepsání dohody (až do 40 %), po které následují pravidelné platby. Všechny příspěvky ze strany Evropského společenstva jsou placené koordinátoru pro MSP. Koordinátor pro MSP musí převést všechny příspěvky ze strany Evropského společenstva na ostatní účastníky bez omeškání a na základě dohodnutých podmínek. Ostatní projekty Demonstrativní projekty Demonstrativní projekty jsou předurčené pro organizace na prezentování se v reálném industriálním rozměru a prezentování životaschopnosti nových technologií povětšinou dokončených v rámci výzkumné fáze, ale které ustavičně čelí technickým a ekonomickým rizikům a proto nemůžou být přímo komercionalizované. Ačkoliv demonstrativní projekty mohou být připravené s přispěním Výzkumní ceny (Krok 1), jsou otevřené pro všechny účastníky. Inovační projekty Inovační projekty pokrývají adopci technologií, které se neodvíjejí od tématických programů a poskytují možnosti financování nadnárodního technologického transferu. Inovační projekty budou seskupovány na stimulaci vzájemných vědomostních, zdůrazněných metodologických aspektů a analýzu ekonomických, sociálních a organizačních aspektů inovace. Přestože inovační projekty mohou být připravené s přispěním Ceny za výzkum (Krok 1), jsou otevřené pro všechny účastníky. RTD projekty (společný výzkum) RTD projekty (společný výzkum) umožňují organizacím vykonávání jejich vlastního výzkumu a vývoje a shromažďovat tak nové poznatky na vývoj a zlepšování produktů, zpracování anebo služeb a/anebo plnění potřeb politiky Společenstva. Ačkoliv RTD projekty mohou být připravené s přispěním Ceny za výzkum (Krok 1), jsou otevřené pro všechny účastníky. 15

16 Kombinované výzkumně-vývojové a demonstrativní projekty Kombinované výzkumně-vývojové a demonstrativní projekty znamenají kombinaci RTD projektů a demonstrativních projektů. 16

17 VLIV NA MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY Zapojení MSP do mezinárodní technologické kooperace Inovace v malých firmách se stává stále důležitější jak pro malé firmy samotné tak i pro vlády. Operování na globálních trzích znamená, že inovace v oblasti produktů a procesů a v řízení malých a středních podniků všeobecně už není volitelnou ale nevyhnutelnou činností pro růst a stále více už i pro přežití. Závěry ze Soulské konference (1998) zdůrazňují, jak by se měla vláda věnovat určeným charakteristikám a pomáhat malým firmám při odpovědi na různé faktory a okolnosti, které na ně dopadají. Hlavní otázky jsou následující: Měla by se politika věnovat malým firmám individuálně nebo jako součást širší sítě? Jakým barierám, které je zrazují od zapojení se do mezinárodní spolupráce, musí podniky čelit a jaké překážky musí překonávat, jestli chtějí být zapojeny? Jaká jsou nejlepší institucionální uspořádání a specifické politické mechanizmy pro umožnění zapojení MSP do mezinárodní technologické spolupráce? Praxe v oblasti výzkumu, vývoje a inovací nabízí přinejmenším elementární rozsah základních schopností na zapojení se do mezinárodní technologické spolupráce. Nedávno zveřejněný průzkum produkční a procesní inovace v irském průmyslu v letech (FORFAS) a hlavně výsledky analýzy různých typů firem (10 a více zaměstnanců) Rozsah inovace poskytují některé ukazatele jak potenciální tak i skutečné spolupráce. Cílem průzkumu bylo zjistit míru inovací v irském průmyslu s použitím mnoha ukazatelů v oblasti vývoje produktů a zpracování. Z celkové úrovně bylo zjištěno, že: 50 % z 3450 firem z oblasti služeb výroby a mezinárodního obchodu s 10 a více zaměstnanci v zemi uvedlo, že vyvinulo anebo zavedlo aspoň jeden technologicky modifikovaný produkt v letech 1993 až Produkty, které byly uvedené anebo podstatně zdokonalené v letech 1993 až 1995 přinesly celkově v průmyslu 18 % obratu v r % společností uvedlo, že vyvinulo anebo zavedlo aspoň jeden technologicky modifikovaný proces v letech 1993 až Celkově 64 % společností tedy uvedlo, že vyvinulo anebo zavedlo aspoň jeden technologicky změněný produkt anebo proces v r % společností uvedlo, že se zapojily do některé z forem výzkumu a vývoje v r , ze kterých polovina (26 % ze všech společností) se vyjádřila, že jejich zapojení do výzkumu a vývoje mělo nepřetržitý charakter (např. tyto společnosti vynaložily prostředky na výzkum a vývoj v každém z let 1993, 1994 a 1995). V souhrnných ukazatelích je tu také dost komplexní obraz technologické inovace v rozdílných odvětvích průmyslu. Při zaobírání se komplexními zprávami poukazujícími na různé ukazatele byl aplikován celkový model "Rozsahu inovace" vzhledem na kombinaci ukazatelů. Je evidentní, že společnosti spadají do velmi rozdílných kategorií s ohledem na výkon v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. 17

18 Rozsah inovace Relativně silná angažovanost v technologických inovacích Relativně slabá angažovanost v technologických inovacích Velmi malá angažovanost technologických inovacích Absence jakýchkoliv technologických inovacích v 14 % Společnosti prohlašující, že podnikají výzkum a vývoj na nepřetržité bázi a min. 100k na výzkum a vývoj v roce % Společnosti, které vyvinuly aspoň jeden technologicky modifikovaný produkt anebo proces, mají technologicky kvalifikovaný personál, avšak vynaložily méně jako 100k na výzkum a vývoj v roce % Společnosti s jistou zmínkou o uvedení technologicky modifikovaných produktů anebo procesů v r , avšak bez jakéhokoliv zapojení se v oblasti výzkumu a vývoje 30% Žádné technologicky modifikované produkty anebo procesy v r a žádná angažovanost v oblasti výzkumu a vývoje Mezinárodní spolupráce zahrnující malé firmy Po prozkoumání některých počátečních údajů o potenciální a aktuální účasti MSP na technologické spolupráci můžeme teď pokračovat s pohledem na skutečnosti, které jsou zahrnuty pro MSP v zapojení se do mezinárodní spolupráce ve všeobecné rovině. Referenční studie byla vykonána z pověření Generálního ředitelství Evropské komise zodpovědné za politiku v oblasti podnikání, distribučního obchodu, turistiky a kooperace (DG XXIII). Studie zkoumala problémy a překážky, kterým čelí odvětví živnosti a malých podniků při snaze o založení kooperativních struktur s podniky z jiných členských států. Průzkum byl vykonaný týmem konzultantů, kteří oslovili celkově 84 malých podniků ve čtyřech zemích Evropské unie: Belgii, Dánsku, Irsku a Velké Británii. Celkové výsledky ukazují, jestliže malá společnost vstoupí do kooperačních vztahů s malou společností z jiného členského státu, je pravděpodobnější, že v tom zahrne realizaci zastoupení, exportní prodej anebo distribuci anebo marketingové dohody. Typ spolupráce Činnost kanceláře 31, 0 % Exportní prodej 38, 1 % Distribuce/Marketing 27, 4 % Společný podnik 16, 7 % Subdodávka 22, 6 % Výroba/Produkce 11, 9 % Franchising 0, 0 % Výzkum/Vývoj 11, 9 % Jiné 6, 0 % 18

19 MSP mají tendenci adaptovat krok za krokem přiblížení se ke kooperaci, při čemž preferují, např. započetí jednoduchého prodeje na export nebo distribuční vztahy a později vytvoření společného podniku nebo vazeb s ohledem společné produkce. Jako poslední krok by mohl být transfer technologií anebo know-how pro zahraničního partnera společnosti nebo pro společný podnik. Toto postupné přibližování se, je z velké míry v souladu s důrazem mnohých MSP na důležitost vybudování personálních vztahů s obchodními partnery. To jim dodá čas potřebný na získání poznatků o jejich zahraničních partnerech a odhaduje jejich charakteristiky před realizací dalších investic. Malé společnosti, které byli osloveny mají tendenci používat víceré způsoby na nalezení svých partnerů. Metody používané na nalezení partnerů Veletrhy 36, 9 % Obchodní komory 16, 7 % Velvyslanectví 13, 1 % BC-Net 11, 9 % Obchodní mise 9, 5 % Vyhledávací konzultanti 8, 3 % Vládní agentury 8, 3 % Profesní/Obchodní sdružení 8, 3 % Zámořské obchodní zastoupení 7, 1 % Síť BRE 4, 8 % Euro Info Centrum 4, 8 % Bankovní síť 4, 8 % Europartenariat 3, 6 % Účetní/právník 2, 4 % Interprise 1, 2 % Síť SPRINT 0, 0 % Jiné 44, 0 % Jedním z překvapujících výsledků průzkumu byla skutečnost, jak málo malých podniků využilo kapacity na vyhledávání partnerů nabízené Evropskou komisí, jakými jsou Euro Info Centra, poradci BC-NET, síť Sprint, Europartenariat, Interprise, atd. Hlavní příčinou se zdá být nedostatek potřebných informací. Průzkum odhalil, že hlavní problémy a komplikace, které se vyskytly, byly: jazykové a komunikační problémy, nedostatek zdrojů a prostředků provázených platebními problémy, obchodní kultura a hledání partnera. Zjištěné problémy Hledání partnera 16, 0 % Právní 6, 0 % Administrativní 14, 0 % Náklady 20, 0 % DPH 11, 0 % Nedostatek zdrojů 20 % 19

20 Předpisy/normy 10,0 % Rozdílné/nejasné cíle 8,0 % Jazyk/komunikace 20, 0 % Organizační 7, 0 % Obchodní kultura 17, 0 % Nedostatek informací 10, 0 % Platební problémy 18, 0 % Nevhodná kombinace podniků 6, 0 % Nedostatek angažovanosti/spolupráce 6, 0 % Jiné 8, 0 % Hlavní bariéry mezinárodní technologické spolupráce Inovační průzkum společenství pokrývající období ukázal, že finanční bariéry byly celkově nejvýznamnější pro podniky všech velikostí. Jsou v nich obsažené problémy spojené s vnímáním rizika; nedostatkem inovačních finančních prostředků; vysokými náklady na inovace; dlouhým obdobím návratností investic na inovace. Takže finanční problémy byly prvořadé mezi faktory, které zpomalují inovace anebo jim celkově brání. Více překvapivými podstatnými ukazateli se staly organizační strnulost a nedostatek kvalifikovaného personálu, zvláště mezi společnostmi poskytujícími služby. Specifické problémy související s účastí na mezinárodní technologické spolupráci a zvlášť na Pátém rámcovém programu EU jsou následující: Vysoké investice potřebné na přípravu návrhu projektu - vstupující přímo v plném rozsahu jako náklady na projekt výzkumu a technologického rozvoje a jsou hlavními investicemi ne bez rizika. Vysoké náklady na dokladování a zavádění režijních výdajů - zabezpečení toho, aby všechny náklady konsorcia byli korektně zaznamenány a uchovány na všech fakturách, příjmových dokladech a ústřižcích z cestovních lístků představuje značnou administrativní zátěž, kterou smluvní strany MSP považují za problematickou. Těžkosti, kterým je vystavené MSP při hledání vhodných partnerů; také problémy peněžních toků související s opožděním při platbách: menší firmy mají všeobecně větší problémy než velké ve vztahu k peněžním tokům. A proto jakékoliv opoždění v platebním procesu na ně dopadá velmi tvrdě. Nedostatek vhodných informací o potenciálních oblastech technologické spolupráce a možných partnerech představuje hlavní problémy pro malé firmy. Většina malých firem závisí na celé řadě externích zdrojů za účelem přístupu k informacím a technologií. Některé směrnice pro nejlepší praxi se objevily v práci publikované OECD, a to na zlepšení schopnosti a přístupu na úrovni firmy a redukování bariér. Vybavení podniků dostatečnými prostředky, zabezpečení přístupu k informacím a další "zpřístupnění" zdrojů se jeví jako nová paradigma veřejné politiky. 20

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

7. rámcový program EU pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace

7. rámcový program EU pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace 7. rámcový program EU pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace Regionální podpora výzkumu, vývoje a inovací kde a jak získat finance Brno, 25.1.2007 LENKA HAVLÍČKOVÁ NCP pro regiony TECHNOLOGICKÉ CENTRUM

Více

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Ročenka konkurenceschopnosti 2006-2007 Růst a stabilita Globalizace Konkurenceschopnost Institucionální

Více

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

Podpora podnikatelských projektů z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

Podpora podnikatelských projektů z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Podpora podnikatelských projektů z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Ing. Ondřej Ptáček odbor inovačního podnikání a investic 22. května 2014, Praha Konference Financování

Více

střední podniky - Podpora zakládání a rozvoje sítí Business Angels (Prosperita OPPI) - Finanční fóra pro malé a střední podniky

střední podniky - Podpora zakládání a rozvoje sítí Business Angels (Prosperita OPPI) - Finanční fóra pro malé a střední podniky Program Start Jeremie Progres Popis programu Realizace podnikatelských záměrů osob Podpora rizikového kapitálu, Umožnit realizaci rozvojových vstupujících do podnikání poprvé nebo mikropůjček a záruk pro

Více

Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT

Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT Petr Prášek Obsah Úvod Politika MŠMT v oblasti IPR OP VK OP VaVpI Vize pro nové programové období Východiska Strategie hospodářského rozvoje

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Téma: Charakteristika konkurenceschopnosti podniků ČR v souvislosti

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy konkurenceschopnosti Karlovarského kraje Problémy konkurenceschopnosti KVK Investiční priority podle návrhů nařízení ke strukturálním

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Rozdílná podpora výzkumu, vývoje a inovací v zemích EU: příspěvek k divergenci jejich ekonomik?

Rozdílná podpora výzkumu, vývoje a inovací v zemích EU: příspěvek k divergenci jejich ekonomik? Rozdílná podpora výzkumu, vývoje a inovací v zemích EU: příspěvek k divergenci jejich ekonomik? Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace

Více

Projekt BRIS a jeho přínos Zahajovací konference projektu RIS Zlínského kraje

Projekt BRIS a jeho přínos Zahajovací konference projektu RIS Zlínského kraje Projekt BRIS a jeho přínos Zahajovací konference projektu RIS Zlínského kraje Ing. Daniela Váchová Technologické centrum AV ČR, Praha BRIS - info v Bohemian Regional Innovation Strategy v Hlavní cíl -

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

Operační program Podnikání a inovace - nástroj podpory podnikatelů z prostředků evropských fondů

Operační program Podnikání a inovace - nástroj podpory podnikatelů z prostředků evropských fondů Operační program Podnikání a inovace - nástroj podpory podnikatelů z prostředků evropských fondů Ing. Petr Očko, Ph.D. ředitel sekce fondů EU, MPO 3. prosince 2013, Praha Strategická orientace OPPI Klíčový

Více

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Národní 3, 117 20 Praha 1 Zpracoval: Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Ing. Marcela Přesličková, tel.221 403 331, e-mail : preslickova@ kav.cas.cz str.1 1. Specifikace

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání

Více

Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest

Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest Programy podpory podnikáníaktuální výzvy OPPI Agentura CzechInvest 1. 11. 2011 Ing. Lenka Menzelová Regionální projektový manažer pro Královéhradecký kraj Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest

Více

Rozpočtové návrhy Komise pro rok 2001

Rozpočtové návrhy Komise pro rok 2001 IP/00/458 V Bruselu, 10. května 2000 Rozpočtové návrhy Komise pro rok 2001 Komise ve středu přijala předběžný návrh rozpočtu (PDB) na rok 2001. "Předběžný návrh rozpočtu na rok 2001 je rigorózním návrhem

Více

Evropská politika soudržnosti 2014 2020

Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Návrhy Evropské komise Politika soudržnosti Struktura prezentace 1. Proč Komise navrhuje změny pro roky 2014-2020? 2. Jaké jsou hlavní zmeny? 3. Jaké bude financování

Více

Transfer technologií v praxi. Regionální kancelář pro Jihočeský kraj Ing. Iva Smudková, 3.11.2015

Transfer technologií v praxi. Regionální kancelář pro Jihočeský kraj Ing. Iva Smudková, 3.11.2015 Transfer technologií v praxi Regionální kancelář pro Jihočeský kraj Ing. Iva Smudková, 3.11.2015 Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest je státní příspěvková organizace podřízená Ministerstvu

Více

Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu

Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Praha, 17. září 2015 MPO, podpora podnikání a tzv. Junckerův balíček MPO je dlouhodobě hlavním podporovatelem českého průmyslu a inovací

Více

NÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 1 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2015

NÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 1 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2015 EVROPSKÁ KOMISE Ve Štrasburku dne 13.1.2015 COM(2015) 11 final NÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 1 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2015 PŘIPOJENÝ K NÁVRHU NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY O EVROPSKÉM FONDU

Více

5.2.4 OSA IV - LEADER

5.2.4 OSA IV - LEADER 5.2.4 OSA IV - LEADER Účelem osy IV Leader je především zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického potenciálu a zhodnocení přírodního a kulturního dědictví venkova, spolu s

Více

Příprava na kohezní politiku EU nadnárodní, národní a krajská úroveň. Workshop pro zástupce ORP Olomouckého kraje,

Příprava na kohezní politiku EU nadnárodní, národní a krajská úroveň. Workshop pro zástupce ORP Olomouckého kraje, Příprava na kohezní politiku EU 2014+ - nadnárodní, národní a krajská úroveň Workshop pro zástupce ORP Olomouckého kraje, 26. 4. 2012, Přerov Hlavní milníky Strategie Evropa 2020 3/2010 5. kohezní zpráva

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy v oblasti životního prostředí Nedostatečné využití potenciálu obnovitelných zdrojů v kraji pro výrobu energie Zvýšená energetická

Více

Podpora V&V v regionech v 7. RP REGIONY ZNALOSTÍ, VÝZKUMNÝ POTENCIÁL

Podpora V&V v regionech v 7. RP REGIONY ZNALOSTÍ, VÝZKUMNÝ POTENCIÁL Podpora V&V v regionech v 7. RP REGIONY ZNALOSTÍ, VÝZKUMNÝ POTENCIÁL Setkání se zástupci regionů Brusel, 30. května 2008 Lenka Havlíčková, TC AV ČR REGIONAL NCP havlickova@tc.cz REGIONY ZNALOSTÍ CÍL posilování

Více

Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu. Senát PČR 10. 4. 2014

Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu. Senát PČR 10. 4. 2014 Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu Senát PČR 10. 4. 2014 Systém výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) v ČR Legislativa VaVaI zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experiment. vývoje

Více

29.02.2008 Brno. Aktuální a připravované výzvy v rámci Operačního programu podnikání a inovace. Mgr. et Mgr. Martin Potůček

29.02.2008 Brno. Aktuální a připravované výzvy v rámci Operačního programu podnikání a inovace. Mgr. et Mgr. Martin Potůček 29.02.2008 Brno Aktuální a připravované výzvy v rámci Operačního programu podnikání a inovace Mgr. et Mgr. Martin Potůček Priority, programy, alokace Operační program Podnikání a inovace Prioritní osa

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 INTEGROVANÉ TERITORIÁLNÍ INVESTICE POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

Průběh čerpání strukturálních fondů

Průběh čerpání strukturálních fondů Rámec podpory Společenství představuje základní strategii pro rozvoj regionů České republiky na období 2006. Řídicí orgán Rámce podpory Společenství (MMR) plní roli výkonného orgánu, který zajišťuje celkovou

Více

Komplementarita služeb MPO a TC AV ČR

Komplementarita služeb MPO a TC AV ČR Komplementarita služeb MPO a TC AV ČR 26. 11. 2014 Spolupráce při podpoře priorit MPO: ZVYŠOVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČR PODPORA A ROZVOJ PODNIKÁNÍ INTERNACIONALIZACE MSP PODPORA VÝZKUMU A INOVACÍ TRANSFER

Více

Program rozvoje venkova

Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova Možnosti čerpání evropských dotací pro obce, metoda LEADER Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova Rozpočet

Více

Konference Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Řídicí orgán OPPI

Konference Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Řídicí orgán OPPI Konference Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Řídicí orgán OPPI 9. prosince 2010, Praha Clarion Congress Hotel, Praha Operační program Podnikání a inovace 2007-2013 2013

Více

STRUKTURÁLNÍ POLITIKA V ZEMĚDĚLSTVÍ A MOŽNOSTI PODPORY Z FONDŮ EU.

STRUKTURÁLNÍ POLITIKA V ZEMĚDĚLSTVÍ A MOŽNOSTI PODPORY Z FONDŮ EU. STRUKTURÁLNÍ POLITIKA V ZEMĚDĚLSTVÍ A MOŽNOSTI PODPORY Z FONDŮ EU. Hrabánková M. Jihočeská Univerzita Strukturální fondy v ČR Celkový rozpočet 2004-2006 - 1,45 mld. EUR Fondy: ERDF, ESF, EAGGF, FIFG 5

Více

Sekce Výzkum, vývoj, inovace. Ing. Radek NOVOTNÝ, PhD.

Sekce Výzkum, vývoj, inovace. Ing. Radek NOVOTNÝ, PhD. Veřejn ejné projednání Kulatý stůl Programové dokumenty ČR R pro období 2007 2013 2013 - Sekce Výzkum, vývoj, inovace Ing. Radek NOVOTNÝ, PhD. Obsah presentace 1. SWOT analýza oblasti Výzkum, vývoj, inovace

Více

Regionální inovační strategie RIS3

Regionální inovační strategie RIS3 Jihočeský kraj Rozloha: 10 056 m2 (12 % rozlohy ČR) Počet obyvatel: 637 tisíc (nejnižší hustota zasídlení) Důležitá centra: Č. Budějovice, Tábor, Písek, Strakonice, Jindřichův Hradec Výhodná geografická

Více

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2 EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI KOHEZNÍ POLITIKA Regionalistika 2 SHRNUTÍ Základní charakteristika RP Nástroje RP Principy RP Úrovně realizace: primárně národní státy,

Více

Title. Sub-title. Podpora transferu technologií a možnosti financování VaV. Ing. Lukáš Gottesman BIC Ostrava projektový manager

Title. Sub-title. Podpora transferu technologií a možnosti financování VaV. Ing. Lukáš Gottesman BIC Ostrava projektový manager Podpora transferu technologií a možnosti financování VaV Title Ing. Lukáš Gottesman BIC Ostrava projektový manager Sub-title PLACE PARTNER S LOGO HERE European Commission Enterprise and Industry 2 Základní

Více

Doporučení pro hospodářskou politiku ČR v rámci evropského semestru: Jan Michal, vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR 15.

Doporučení pro hospodářskou politiku ČR v rámci evropského semestru: Jan Michal, vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR 15. Doporučení pro hospodářskou politiku ČR v rámci evropského semestru: Návrh Evropské komise 2016 Jan Michal, vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR 15. června 2016 Proč evropský semestr a doporučení EU?

Více

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST 2007-20132013 PhDr. Kateřina Pösingerová, CSc. Samostatné oddělení duben 2008 Evropských programů

Více

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí

Více

Význam inovací pro firmy v současném. Jan Heřman 26. říjen 2012

Význam inovací pro firmy v současném. Jan Heřman 26. říjen 2012 Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 26. říjen 2012 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného záměru IGA 2 Inovační management, který je realizován v letech 2012 2013. Je registrován

Více

Představení společnosti Concordia Consulting CONCORDIA CONSULTING

Představení společnosti Concordia Consulting CONCORDIA CONSULTING Představení společnosti Concordia Consulting CONCORDIA CONSULTING JSME PORADCI V OBLASTI INOVACÍ A NOVÝCH TECHNOLOGIÍ Popis společnosti Proč Concordia Consulting? Concordia Consulting je poradenská společnost,

Více

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Konference Rozdíly v konkurenceschopnosti mezi státy EU předpoklady a bariéry jejich překonání 11.dubna 2014, Brno Konkurenceschopnost - srovnání ČR s vybranými

Více

RPS/CSF Příprava NSRR v ČR z hlediska Rady vlády pro záležitosti romské komunity Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství

RPS/CSF Příprava NSRR v ČR z hlediska Rady vlády pro záležitosti romské komunity Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství RPS/CSF Příprava NSRR v ČR z hlediska Rady vlády pro záležitosti romské komunity Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor Rámce podpory Společenství

Více

EXPORTNÍ STRATEGIE ČR

EXPORTNÍ STRATEGIE ČR EXPORTNÍ STRATEGIE ČR 2012 2020 Nástroje k dosažení cílů a realizace Exportní konference 31. října j a 2011 EXPORT STRATEGY 2012-2020 OF THE CZECH REPUBLIC Pilíře Exportní strategie I. Zpravodajství pro

Více

Finanční podpory. Pavel Růžička, MŽP 14.12.2007, Brno

Finanční podpory. Pavel Růžička, MŽP 14.12.2007, Brno Finanční podpory Pavel Růžička, MŽP 14.12.2007, Brno Přehled finančních podpor Operační programy OPŽP Operační program Životní prostředí OPPI Operační program Podnikání a inovace Podpora malého a středního

Více

Možnosti financování MSP

Možnosti financování MSP Možnosti financování MSP Ing. Marian Piecha, Ph.D., L.LM ředitel sekce strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, investic a inovací 4. listopadu 2014 ZPĚT NA VRCHOL INSTITUCE, INOVACE A INFRASTRUKTURA

Více

Budoucnost kohezní politiky po roce 2013

Budoucnost kohezní politiky po roce 2013 Budoucnost kohezní politiky po roce 2013 Pozice Řídícího orgánu OPPI JUDr. Ing. Břetislav Grégr Ředitel odboru koordinace strukturálních fondů, MPO Co máme k dispozici Externí výstupy kolektivu okolo RNDr.

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

III. část. Lisabonský summit /1. LISABONSKÝ PROCES Evropská rada (2000) Znalostní společnost. Znalostní společnost. Peter F.

III. část. Lisabonský summit /1. LISABONSKÝ PROCES Evropská rada (2000) Znalostní společnost. Znalostní společnost. Peter F. III. část Vysoká škola finanční a správní Podzim 2005 Rozvoj manažerských schopností v oblasti dlouhodobé strategie a projektové činnosti středních škol Strategie rozvoje školy v podmínkách EU Jaroslava

Více

Podpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR 2014-2020

Podpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR 2014-2020 Podpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR 2014-2020 Ing. Jakub Pechlát Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy Kancelář výzkumu, vývoje a inovací Seminář Financování firemních inovací s výhledem

Více

OPPI nástroj podpory podnikatelů z prostředků evropských fondů, zejména v reakci na krizi

OPPI nástroj podpory podnikatelů z prostředků evropských fondů, zejména v reakci na krizi OPPI nástroj podpory podnikatelů z prostředků evropských fondů, zejména v reakci na krizi Ing. Petr Očko, Ph.D. ředitel sekce fondů EU, výzkumu a vývoje 5. prosince 2011, Praha Obsah vystoupení I. Operační

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

Fondy a programy EU - výsledky průzkumu -

Fondy a programy EU - výsledky průzkumu - Fondy a programy EU - výsledky průzkumu - prosinec 2005 Informace o průzkumu CEBRE ve spolupráci s portálem BusinessInfo.cz provedlo v průběhu září a října 2005 průzkum mezi českými firmami na téma Fondy

Více

Výzvy a milníky v přípravě inovační strategie Prahy Úvodní slovo k panelové diskusi

Výzvy a milníky v přípravě inovační strategie Prahy Úvodní slovo k panelové diskusi Výzvy a milníky v přípravě inovační strategie Prahy Úvodní slovo k panelové diskusi Kristýna Meislová [25. listopadu 2013] Agenda 1. Inteligentní specializace RIS Prahy v kontextu ČR 2. Průběh příprav

Více

Programy podpory pro inovativní

Programy podpory pro inovativní technologie a výrobky OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) Vodovody a kanalizace 2015 Praha 21.5. 2015 1 OP PIK - Cíl programu dosažení konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky založené

Více

Podpora rozvoje podnikatelských aktivit prostřednictvím Sektorového operačního programu Průmysl

Podpora rozvoje podnikatelských aktivit prostřednictvím Sektorového operačního programu Průmysl Podpora rozvoje podnikatelských aktivit prostřednictvím Sektorového operačního programu Průmysl Zdeněk Lukáš, Soukromá vysoká škola ekonomických studií Praha Příprava České republiky na vstup do Evropské

Více

Inostart v kontextu podpory MSP v České republice

Inostart v kontextu podpory MSP v České republice Inostart v kontextu podpory MSP v České republice Program švýcarsko české spolupráce Ing. Petr Očko, Ph.D. ředitel odboru podpory finančních nástrojů a řízení projektů Praha 2. 6. 2015 1 Jak může stát

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Ing. Hana Janáčková regionální projektová manažerka Brno, 26. února 2014 Regionální kancelář

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele 19. května 2014, Ostrava ZPĚT NA VRCHOL INSTITUCE, INOVACE A INFRASTRUKTURA Ing. Martin Kocourek ministr průmyslu

Více

Zdroje financování. Podpora podnikání

Zdroje financování. Podpora podnikání Zdroje financování Podpora podnikání Obsah přednášky Státní podpora podnikání Podpora z národních zdrojů Podpora z fondů EU Operační program rozvoje Získávání dotačních zdrojů Státní podpora podnikání

Více

VÝZKUMNÝ POTENCIÁL: CÍLE PROGRAMU, AKTUÁLNÍ VÝZVA Brno, 29. září 2009 Lenka Havlíčková, TC AV ČR REGIONAL NCP havlickova@tc.cz KONTEXT PROGRAMU V ROCE 2010 posílení potenciálu výzkumných institucí z méně

Více

Základní informace o programu

Základní informace o programu Základní informace o programu Jitka Genserová, březen 2013 1 Obsah prezentace Strategické dokumenty související s H2020 O programu HORIZON 2020 Hledání prostředků na financování výzkumu ve zdrojích EU

Více

Zaměření OP PIK 4 Prioritní osy (PO)

Zaměření OP PIK 4 Prioritní osy (PO) Zaměření OP PIK 4 Prioritní osy (PO) PO 1 Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace PO 2 Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a stř. podniků PO 3 Účinné nakládání energií, rozvoj energetické infrastruktury

Více

MANAŽERSKÝ SOUHRN VÝROČNÍ ZPRÁVA O PROVÁDĚNÍ REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI MORAVSKOSLEZSKO ZA ROK 2011

MANAŽERSKÝ SOUHRN VÝROČNÍ ZPRÁVA O PROVÁDĚNÍ REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI MORAVSKOSLEZSKO ZA ROK 2011 Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko Úřad Regionální rady MANAŽERSKÝ SOUHRN VÝROČNÍ ZPRÁVA O PROVÁDĚNÍ REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI MORAVSKOSLEZSKO ZA ROK 2011 ke

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Jan Balek j.balek@regionhranicko.cz Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání dotací Osnova prezentace:

Více

PŘEDSTAVENÍ OP PIK DOTACE NA NÁKUP STROJŮ

PŘEDSTAVENÍ OP PIK DOTACE NA NÁKUP STROJŮ PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI 201 CONSULTING s.r.o. Zajištění komplexních poradenských služeb v oblasti získání dotací z EU: - předběžné posouzení projektu - optimalizace projektového záměru - žádost o dotaci

Více

Pilotní projekt MPO na podporu začínajících firem formou kapitálových vstupů: seed fond

Pilotní projekt MPO na podporu začínajících firem formou kapitálových vstupů: seed fond Pilotní projekt MPO na podporu začínajících firem formou kapitálových vstupů: seed fond Ing. Petr Očko, Ph.D. ředitel sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Leden 2012, Praha Připravujeme pilotní projekt na

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního programu z pozice regionů

Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního programu z pozice regionů 4. ročník odborné konference EVROPSKÉ FONDY 2014 20. února 2014, zastupitelský sál MHMP Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního

Více

OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. www.oppik.cz www.czechinvest.org

OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. www.oppik.cz www.czechinvest.org OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost www.oppik.cz www.czechinvest.org Cíle OP PIK OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Důraz na rozvojové podpory Alokace: 260 852 142 EUR OPPI 2007-2013

Více

MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Porada OEÚ 22. června 2015

MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Porada OEÚ 22. června 2015 Úřad vlády České republiky MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Porada OEÚ 22. června 2015 Úřad pro budoucnost Poprvé je ve vládě místopředseda vlády plně zodpovědný

Více

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Podpora rozvoje znalostní ekonomiky... 2 Prioritní osa 2 - Podpora vstupu

Více

Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020

Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020 Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020 posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací zlepšení přístupu, využití a kvality informačních a komunikačních technologií

Více

Enterprise Europe Network

Enterprise Europe Network Enterprise Europe Network v České republice Ing. Daniela Váchová Financování pro malé a střední podniky 20.května 2008 Praha Základní informace Výzva EK v Rámcovém programu pro konkurenceschopnost a inovace

Více

(Informace) RADA. Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních (2006/C 297/01) 3.

(Informace) RADA. Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních (2006/C 297/01) 3. 7.12.2006 C 297/1 I (Informace) RADA Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů (2006/C 297/01) RADA EVROPSKÉ UNIE, Berouc v úvahu, že:

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

Předvstupní podpora (1) Komunitární programy nástroje k prohlubování spolupráce a řešení společných problémů členských zemí ve specifických oblastech

Předvstupní podpora (1) Komunitární programy nástroje k prohlubování spolupráce a řešení společných problémů členských zemí ve specifických oblastech FONDY EU 1990-2006 Předvstupní podpora Programové období 2000 2006 a její plnění v ČR Předvstupní podpora (1) Komunitární programy nástroje k prohlubování spolupráce a řešení společných problémů členských

Více

Aktuální možnosti podpory podnikání

Aktuální možnosti podpory podnikání Aktuální možnosti podpory podnikání 28.11. 2013 Regionální kancelář pro Středočeský kraj a Prahu - Reprezentuje CzechInvest v regionu - Poskytuje informace o možnostech podpory podnikání ze strukturálních

Více

Aktuální výzvy programů podpory. Operační program Podnikání a inovace. Ing. Matýsková Lenka CzechInvest Ostrava 27.11.2008

Aktuální výzvy programů podpory. Operační program Podnikání a inovace. Ing. Matýsková Lenka CzechInvest Ostrava 27.11.2008 Aktuální výzvy programů podpory Operační program Podnikání a inovace Ing. Matýsková Lenka CzechInvest Ostrava 27.11.2008 Regionální kanceláře Karlovy Vary Ústí nad Labem Liberec Hradec Králové Pardubice

Více

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2 1 A. Specifika podnikání 1. Východiska a cíle podpory vláda systematicky podporuje podnikání předpoklady a schopnosti MSP pro podporu - zmírňovat negativní důsledky

Více

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Potenciální ekonomické a

Více

Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Přehled priorit a opatření

Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Přehled priorit a opatření Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Přehled priorit a opatření Prosinec 2006 Prioritní osy programu Prioritní osa 1: Rozvoj kapacit výzkumu a vývoje... 2 Prioritní osa 2: Rozvoj spolupráce veřejného

Více

Jak na úřad a partnery města?

Jak na úřad a partnery města? PODZIMNÍ ŠKOLA NSZM ČR 5. 7. listopadu 2008, Hodonín ŠKOLA ZDRAVÝCH MĚST INSPIRACE PRO VÁS finance, osvědčená praxe, novinky 5. 11. 2008 diskusní workshop Jak na úřad a partnery města? Podnikatelé ukázky

Více

Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (2014-2020)

Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (2014-2020) Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (2014-2020) Programme for the Competitiveness of enterprises and SMEs (COSME) 2014-2020 CIP COSME a H2020 2007-2013 2014-2020

Více

Organizační výstavba podniku

Organizační výstavba podniku Organizační výstavba podniku Posláním organizování je vymezit a hospodárně zajistit plánované i jiné nezbytné činnosti lidí při plnění cílů a dalších potřeb firmy nebo její části. Formou sdružování činností

Více

Páteřní infrastruktura

Páteřní infrastruktura Páteřní infrastruktura SENÁT PČR, 23. 1. 2014 petr.moos@rek.cvut.cz mobilita, energetika, ICT, sítě ŽP Východiska, Priority SMK, NPR 2 Východiska Klíčové strategie pro budoucí kohezní politiku: Dopravní

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

Informace o aktuálním stavu příprav seed fondu

Informace o aktuálním stavu příprav seed fondu Informace o aktuálním stavu příprav seed fondu Ing. Petr Očko, Ph.D. ředitel sekce fondů EU, výzkumu a vývoje 5. prosince 2011, Praha Obsah vystoupení I. Východiska pro založení II. Základní pilíře(včetně

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 2020

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 2020 Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 2020 Řídící orgán: Ministerstvo průmyslu a obchodu Požadavky kladené na programy ze strany EK a evropské legislativy Proces přípravy programů

Více

2. Podnikatelské fórum Ústeckého kraje 2016

2. Podnikatelské fórum Ústeckého kraje 2016 2. Podnikatelské fórum Ústeckého kraje 2016 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D. náměstek ministra průmyslu a obchodu Sekce fondů EU, VaVaI a investičních pobídek 13. 14. června 2016, Ústí nad Labem Stav MSP

Více

Erasmus+: Jean Monnet

Erasmus+: Jean Monnet Erasmus+: Jean Monnet Jean Monnet Projekty pro podporu vynikající úrovně výuky a výzkumu v oblasti studií EU. evropská komparativní studia evropská komunikační a info. studia evropská studia ekonomie,

Více

WP 3.5.1 a 3.5.2 Meziodvětvová strategická doporučení a strategická doporučení týkající se historických budov PŘÍRUČKA

WP 3.5.1 a 3.5.2 Meziodvětvová strategická doporučení a strategická doporučení týkající se historických budov PŘÍRUČKA WP 3.5.1 a 3.5.2 Meziodvětvová strategická doporučení a strategická doporučení týkající se historických budov PŘÍRUČKA Autoři: Francesca Visintin, Alessia Vecchiet, Elisa Tomasinsig CETA Konečná verze:

Více

Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti a Národní inovační strategie (souhrn úkolů pro Radu pro výzkum, vývoj a inovace)

Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti a Národní inovační strategie (souhrn úkolů pro Radu pro výzkum, vývoj a inovace) 272/B2 Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti a Národní inovační strategie (souhrn úkolů pro Radu pro výzkum, vývoj a inovace) 1. Úvod 1.1. Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR Materiál Strategie

Více

OPPIK 2016 malé podniky 45 % podpory střední podniky 35 % podpory velké podniky 25 % podpory Aktuální informace :

OPPIK 2016 malé podniky 45 % podpory střední podniky 35 % podpory velké podniky 25 % podpory Aktuální informace : OPPIK 2016 malé podniky 45 % podpory střední podniky 35 % podpory velké podniky 25 % podpory Aktuální informace : http://www.czechinvest.org/oppik-cz Zaměření OP PIK Prioritní osy (PO) PO 1 Rozvoj výzkumu

Více

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,

Více

Operační program Podnikání a inovace

Operační program Podnikání a inovace Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014-20200 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D. náměstek ministra pro oblast fondů EU, výzkumu a vývoje, MPO 10. září 2014 Kohezní politika 2014+

Více