TECNICALL ŽENA A VĚDA ČTVRTLETNÍK ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V PRAZE III 2010 POVEDENÝ ODLITEK JE JAKO VOŇAVÁ BÁBOVKA

Transkript

1 ČTVRTLETNÍK ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V PRAZE III 2010 ŽENA A VĚDA POVEDENÝ ODLITEK JE JAKO VOŇAVÁ BÁBOVKA STRANA 20 BOJOVNICE PROTI OSTEOPORÓZE SE NEVZDÁVÁ STRANA 23 JEDEN ROK S FORMULÍ ČVUT STRANA 7

2 KDE JINDE DOSTANETE TOLIK PŘÍLEŽITOSTÍ. Ve Skupině ČEZ se mohou skvěle uplatnit lidé téměř ze všech oborů. Nabízíme na tisíc různých pracovních pozic, od těch, které přímo souvisejí s energetikou, po řadu pozic typických pro všechny velké korporace. V ČEZu má každý jistotu stabilního zaměstnání a zároveň skvělé vyhlídky do budoucna.

3 POVEDENÝ ODLITEK JE JAKO VOŇAVÁ BÁBOVKA STRANA 20 BOJOVNICE PROTI OSTEOPORÓZE SE NEVZDÁVÁ STRANA 23 JEDEN ROK S FORMULÍ ČVUT STRANA 7 Vážené čtenářky a čtenáři, dovolte mi, abych uvedla již druhé vydání Tecnicallu, které je zaměřeno na problematiku žen a uplatnění žen ve vědeckém výzkumu a vysokém školství. Ženám nebývá věnováno tolik pozornosti jako jejich mužským kolegům, a proto vznikl například již v roce 1998 mezinárodní projekt For Women In Science. Přítomnost a úloha žen ve vědě a technologiích je základním tématem UNESCO International Report on Science, Technology and Gender U nás se postavením žen ve vědě a výzkumu dlouhodobě zabývá Sociologický ústav AV ČR. Příkladem je projekt Národního kontaktního centra - ženy a věda. S dalším rozvojem ČVUT, vznikem nových fakult a nových studijních oborů dochází k zvýšenému zájmu o obory, které jsou dnes atraktivní a zajímavé pro řadu dívek a žen. Díky tomu se dále rozšiřuje zastoupení žen i v oblastech, které byly dříve výhradně doménou mužů v technických oborech. Obecně se dá říct, že absolventky vysokých škol převyšují počty mužůabsolventů, roste počet studentek, žen v pozicích vysokoškolských asistentů, ale počet žen na pozicích docentů a profesorů přitom stagnuje. MGR. VERONIKA VYMĚTALOVÁ místopředsedkyně AS ČVUT Určitým problémem stále zůstává nízké zastoupení žen ve vedoucích a rozhodovacích pozicích. Například ze statistického šetření provedeného Centrem pro studium vysokého školství v minulých letech vyplynulo, že ve vedoucích akademických pozicích je jen kolem 18 % žen. Velmi podobná je situace ve výzkumu a vývoji, kde ženy jako řešitelky projektů jsou zastoupeny jen přibližně %. O rovné příležitosti žen a mužů ve vědě a výuce existuje řada odborných článků. Cílem tohoto vydání je proto pokračovat ve snaze dívkám a ženám ukázat, že i ve velmi náročných oborech, ve vedoucích a manažerských pozicích mohou vyniknout, realizovat se a dosáhnout výsledků na špičkové odborné úrovni. Domnívám se, že k tomu je potřeba se podle známého latinského přísloví Verba movent, exampla trahunt především inspirovat příklady žen, které byly ve svém oboru úspěšné a dosáhly mimořádných výsledků. Ráda bych vám popřála příjemné čtení zajímavých článků. Obsah AARGH!! KŘACH!! BANG BANG!! Architektku z ČVUT vyznamenal prezident Fakta o Generaci Y šokovala akademiky Vzhůru do Jámy lvové! Jeden rok s formulí ČVUT Výstava Jak se tvoří město Cenu Invence 2010 získali vědci z ČVUT ČVUT vystavovalo na strojírenském veletrhu v Brně Architektka navrhuje média Laserové zbraně Radky Bičišťové Dítě je nejzranitelnější účastník provozu Umělé neuronové sítě pomáhají léčit poruchy řeči Jak zkoumat ve 21. století středověkou vesnici? Povedený odlitek je jako voňavá bábovka Úspěšně se dají odstranit všechny bariéry. I ty lidské. Zasolené historické budovy potřebují pomoc Bojovnice proti osteoporóze se nevzdává Projekt Golem inspirovala sama příroda EDITORIAL / TIRÁŽ ČTVRTLETNÍK ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V PRAZE III 2010 TecniCall 3/2010 Vydavatel, adresa redakce Rektorát ČVUT Zikova 4, Praha 6 IČO: tecnicall@cvut.cz Datum vydání 30. listopad 2010 Periodicita čtvrtletník Náklad 5000 kusů Cena zdarma Evidenční číslo MK ČR E Šéfredaktorka Mgr. Andrea Vondráková vondrako@vc.cvut.cz Editorka Alexandra Hroncová hroncova@vc.cvut.cz Redakční rada Ing. Marie Gallová Fakulta stavební ČVUT marie.gallova@fsv.cvut.cz Mgr. Natálie Šeborová Fakulta elektrotechnická ČVUT seborova@fel.cvut.cz Ing. Libor Škoda Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT Libor.Skoda@fjfi.cvut.cz Ing. Zdeněk Říha, Ph.D. Fakulta dopravní ČVUT riha@fd.cvut.cz Ing. Ida Skopalová Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT skopalo@vc.cvut.cz doc. RNDr. Květoslava Lejčková, CSc. Rektorát ČVUT, odbor pro vědeckou a výzkumnou činnost lejckova@vc.cvut.cz Ing. Ivan Šiman, CSc. Fakulta strojní Ivan.Siman@fs.cvut.cz Jiří Horský Fakulta architektury jiri.horsky@fa.cvut.cz Korektury Redpen Design Marek Prchal Inzerce Alexandra Hroncová hroncova@vc.cvut.cz Distribuce ČVUT v Praze Fotograf Bc. Jiří Ryszawy jiri.ryszawy@vc.cvut.cz Tisk K&A Advertising ŽENA A VĚDA Titul Lukáš Vodička + Jan Uldrych Grafický arteliér Drawetc. Přetisk článků je možný pouze se souhlasem redakce a s uvedením zdroje. Fakulta, na které jsou ženy v přesile 11 Výchova inovačních akademiků na ČVUT 27 Práce s mladými lidmi Sentu Čermákovou baví 12 Aby zuby nebolely, a chrupavky zvláště 28 Ženám je u Bosche v Českých Budějovicích dobře Cítím v kostech, že jádro je to pravé 29 Ženský architektonický tandem projektuje sportovní haly 14 Nový život pražské Kolbenky 30 Designérka číslicových systémů navrhuje hardware 15 podzim

4 AKTUALITY ALEXANDRA HRONCOVÁ ì AARGH!! KŘACH!! BANG BANG!! aneb CVUT se představuje základním školám prostřednictvím komiksu Netradiční forma marketingu a využití všech možných komunikačních kanálů je už několik let silnou stránkou ČVUT v Praze. Pod hlavičkou konceptu Sedm statečných z ČVUT se skrývá celá řada komunikačních aktivit směrem ke studentům středních škol, která dostala nejstarší technickou univerzitu v zemi do podvědomí středoškoláků, učitelů, široké i odborné veřejnosti. Letos na podzim ČVUT představilo první publikaci určenou žákům základních škol komiks ČVUTIX. Pod názvem ČVUTIX se skrývá publikace o 76 stranách, na kterých se představuje všech osm fakult ČVUT prostřednictvím příběhů od osmi různých autorů, kteří patří ke špičce české komiksové scény. Všech osm statečných postaviček, se kterými se doposud mohli setkat pouze středoškoláci na webových stránkách, na sebe přebírá úlohu tradičních superhrdinů a v kreslených příbězích ukazují základním školám srozumitelnou a zábavnou formou, co vše se dá na ČVUT studovat. Přitom zachraňují zemi, bojují s nebezpečnými počítačovými i biologickými viry nebo stíhají černé pasažéry, kteří ohrožují veřejnou dopravu. Myšlenka pro vytvoření právě komiksové prezentace vyvstala ze dvou teoretických poznatků. V posledních desetiletých je v médiích velice patrný vizuální obrat text ustupuje na úkor obrazu, v novinách nalézáme stále větší fotografie, v publikacích všeho druhu se používají ikonky, více než kdykoli předtím. Vizuální studia dokázala, že dlouhý jednolitý text, který není obrazově doplněn, je čtenářem hůře přijímán, než jak tomu bylo v minulosti. ČVUT v Praze a jeho vědecko-výzkumné oblasti jsou samy o sobě poněkud složitější co se týče vysvětlení takové mladé cílové skupině, kterou jsou žáci základních škol ve věku od 8 do 12 let, což v kombinaci s tímto faktem vybídlo k hledání nového řešení. A druhým velice důležitým zjištěním, ke kterému došel Odbor vnějších vztahů ČVUT, jež se zabývá náborem potenciálních studentů ČVUT, bylo to, že je třeba začít s důraznou a svěží komunikací již na základních školách. Jak vyplynulo z několika výzkumů, posluchači středních škol již mají více či méně jasnou představu o svém zaměření, tedy o tom, zda budou studovat humanitní, přírodní, či technický obor. Propagační možnosti technické univerzity jsou zde již omezené. Žáci základních škol jsou naopak v tom správném věku, kdy je možné je motivovat a vysvětlit jim témata a výhody, které jim technická škola může poskytnout. ČVUTIX se dostává k žákům základních škol při jejich pravidelných debrujárských návštěvách na ČVUT, je zasílán zdarma pedagogickým pracovníkům, žáci o něj mohou soutěžit na internetu. Vzhledem ke svému poměrně malému nákladu, 5000 kusů, se stal i sběratelským artiklem komiksových nadšenců z celé České republiky, o čemž svědčí počet jeho internetových objednávek. Zpracování osmi příběhů se ujali renomovaní a známí ilustrátoři z ateliéru DRAWetc.: Vladimír Strejček, Jiří Franta, Jiří Grus, autor známého komiksu Voleman, či výtvarník David Böhm, autor komiksu Ticho hrocha a zároveň finalista Ceny Jindřicha Chalupeckého za rok 2009, Tomáš Kučerovský, Nyemi, Vojta Šeda a Nikkarin, který v nedávné době představil druhý díl své komiksové trilogie 130. Komiks ČVUTIX, který je první velkou aktivitou směrem k žákům základních škol, si odbyl svůj křest na letošním KomiksFEST!u a získal již celou řadu pozitivních recenzí. O jeho úspěchu hovoří i to, že si ČVUTIX převzal do distribuce Kosmas, největší internetové knihkupectví v zemi. Publikaci, jejíž součástí je i plakát, je možné si zakoupit přímo v kampusu ČVUT za 99,- Kč nebo objednat na internetu. Více informací naleznete na: komiks 4 podzim 2010

5 MGR. ANDREA VONDRÁKOVÁ ì Architektku z ČVUT vyznamenal prezident AKTUALITY 28. října 2008 byla profesorka Alena Šrámková oceněna na Pražském hradě Medailí Za zásluhy o stát z rukou prezidenta ČR Václava Klause za přínos v oblasti kultury a umění, a v letošním roce jí byla udělena Státní cena ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury, se kterou je spojena i jednorázová finanční odměna tři sta tisíc korun pro každého oceněného. Za ocenění jsem ráda, asi se mi trošku ulevilo z toho pocitu, že dělám samé chyby a že se ty moje domy moc nelíbí. Jsem tomu vlastně hodně ráda, uvedla profesorka Šrámková. Jednaosmdesátiletá prof. Alena Šrámková patří k nejvýraznějším osobnostem české architektury. Od 70. let minulého století zrealizovala řadu zajímavých staveb, které charakterizuje hlavně střídmost až minimalismus. Mezi nejznámější z nich patří slavná postmoderní budova ČKD v Praze na Můstku či odbavovací hala Hlavního nádraží Praha. Dle jejího návrhu se nyní dokončuje také Nová budova ČVUT v dejvickém kampusu. Od roku 1991 učí prof. Šrámková na Fakultě architektury ČVUT. V roce 1994 jí Obec architektů udělila cenu Osobnost české architektury, byla oceněna Českou komorou architektů a na Pražském hradě také Medailí Za zásluhy za svou celoživotní tvorbu a pedagogickou činnost. Letos převzala z rukou ministra kultury také Státní cenu za celoživotní tvorbu. FOTO Díky návrhu prof. Šrámkové budou mít brzy studenti architekury a informačních technologií nové učební prostory. ALEXANDRA HRONCOVÁ ì hroncova@vc.cvut.cz Fakta o Generaci Y šokovala akademiky V září 2010 se v prostorách Univerzity Palackého v Olomouci konala výroční konference s názvem Průvodce teenagera na cestě k technickým a přírodovědným oborům, kterou pořádalo MŠMT ČR v rámci svého projektu Podpora technických a přírodovědných oborů. Konference měla jediný cíl představit svým účastníkům Generaci Y, tedy skupinu dnešních středoškoláků a náctiletých, kteří jsou potenciálními uchazeči o studium technických a přírodovědeckých oborů, a možnosti komunikace s touto novou mladou generací. Pro řadu vysokoškolských pracovníků, kteří se konference zúčastnili, byla nová fakta o Generaci Y šokujícím překvapením, u některých dokonce vyvolala nesouhlas, u některých potvrzení toho, s čím se již ve své praxi setkali. Účastníkům konference se během tří dnů představila řada marketingových odborníků z České republiky i ze zahraničí. Příspěvek Kathryn Havlové s názvem Generace Y: Nebojí se ptát vyvolal vášnivou diskuzi plnou emocí. Britský vědec Michael Londesborough, který má svůj vlastní pořad na ČT, pobavil svojí ukázkou adrenalinové výuky chemie. ČVUT v Praze bylo zařazeno do dramaturgie konference jako úspěšná studie se svou kampaní Sedm statečných z ČVUT a sklidilo zasloužené ovace. Velký zájem vzbudila nejenom samotná realizace této netradiční formy marketingové komunikace, ale i ukázky návyků dnešních teenagerů. Vysoké školy se zaměřením na technické a přírodovědné obory se v dnešní době potýkají se stále většími problémy, jak si udržet zájem uchazečů o studium. Každé odborné setkání s těmi, kteří se specializují na marketingovou a PR komunikace v oblasti terciárního vzdělávání je proto velmi vítána. Konference Průvodce teenagera poskytla řadu návodů, doporučení a inspirace, a lze jen doufat, že MŠMT i v příštím roce znovu uspořádá tolik potřebné setkání. FOTO Angličan žijící v Česku, pracovník Akademie věd ČR a popularizátor vědy Michael Londesborough předvedl svoji zážitkovou výuku chemie, jak ji znají diváci z obrazovek ČT. Foto: Karmiana podzim

6 AKTUALITY BC. LUCIA FEDOROVÁ ì Vzhůru do Jámy lvové! Soutěž Jáma lvová si klade za cíl zábavnou formou vzdělávat talentované děti druhého stupně základních škol, povzbuzovat jejich zvídavost a samozřejmě jim představit ČVUT a jeho vědní oblasti. Korespondenční část soutěže je rozdělena na tři kola, v každém z nich řeší mladší i starší kategorie vždy pět úloh, především matematického a informatického rázu. Proběhlo i několik workshopů, přičemž v jednom z nich měly děti za úkol vytvořit konstrukci mostu z těstovin tak, aby odolala co největší zátěži. Vítězný návrh nespadl ani s dvoukilogramovým závažím. Kromě přednášek, workshopů a znalostních her byla pro děti připravena celá řada sportovních činností, od fotbalu po lacrosse, frisbee nebo lukostřelbu. Programátorská olympiáda překvapila a pobavila disciplínami, jako například hod disketou nebo vrh harddiskem. Celodenní pěší výlet k hradu Vrškamýk zpestřil dětem geocaching. FOTO O mimořádném zájmu o soutěž Jáma lvová svědčí i velké množství přihlášek, které na ČVUT přicházejí ze základních škol z celé České republiky. Odměnou za tvrdou práci během školního roku je pro nejlepší soutěžící účast na letním táboře. Jeho první ročník proběhl letos o prázdninách v Hrachově u Sedlčan. Základní myšlenkou tábora byla hra na šílené vědce, kteří během výzkumu Jámy lvové vyzkouší něco z toho, co se na ČVUT dělá. Každý den byl proto věnován jedné z fakult ČVUT. Organizátoři tábora si pro děti připravili krátkou přednášku na nějaké zajímavé téma z oblasti činnosti konkrétní fakulty, zasportovali si, a odpoledne pak následovaly hry nebo workshop, které buď volně navazovaly na přednášku, nebo se jinak dotýkaly dané fakulty. Kouřová clona z nepovedeného pokusu, která provázela přivítání účastníků tábora, jasně ukázala, že vědci-vedoucí si s výzkumem Jámy lvové sami neporadí. Proto požádali děti o pomoc a zbytek večera strávili seznamováním a představením týmů, které navzájem proti sobě soutěžily po celou dobu trvání tábora. Další den už začal naplno a rovnou zostra přednáškou o Mandelbrotově množině. Odpoledne si děti při hře vyzkoušely ovládání lidských robotů pomocí specifických sekvencí skoků a otáčení v kolečku. Při následujících přednáškách, které se týkaly technických témat, čekalo děti například povídání o GPS u Fakulty dopravní, na něž navázala velmi úspěšná hra na řidiče kamiónů, přepravující zboží mezi určenými místy. Kamionisté mohli přepravovat kromě legálního i nelegální náklad, tedy pokud je nechytil po lese pobíhající policista. Netřeba zmiňovat, který typ nákladu byl oblíbenější. Naopak biomedicínský pohled na svět poskytla přednáška o DNA a hra, jejímž cílem bylo zapamatovat si popis cévního zásobení mozku. Důležitou roli mělo několik přednášek o kódování, kompresi a šifrování dat. Znalosti z těchto přednášek našly upotřebení hlavně v celodenní šifrovací hře, při které se děti setkaly s různým typem šifer, od tradičních až například po zprávu v Morseově abecedě, která byla zakódována pomocí sladkých a kyselých gumových medvídků. Tábor se u dětí setkal s mimořádným ohlasem a v současné době již startuje druhý ročník soutěže Jáma lvová. Je jednou z dalších marketingových aktivit ČVUT, jejichž cílem je hledání mladých technických talentů a budoucích studentů. Více informací o táboře i soutěži naleznete na FOTO Táboroví účastníci se přesvedčili o tom, že i těstoviny mohou být zajímavým stavebním materiálem. Jejich výtvory byly posléze podrobeny stejným zatěžkávacím zkouškám, jako tomu je u projektů posluchačů Fakulty stavební ČVUT. 6 podzim 2010

7 LUKÁŠ PAPÍK ì Jeden rok s formulí ČVUT AKTUALITY Letošní rok byl pro formuli ČVUT a její univerzitní tým CTU CarTech, skládající se z 25 studentů z Fakulty strojní, Fakulty elektrotechnické ČVUT a jednoho studenta z VŠE, více než úspěšný. Studentům se podařilo postavit druhý vůz s typovým označením FS.02, který závodil v srpnu na mezinárodní soutěži Formula Student/ SAE na závodním okruhu v německém Hockenheimu. Soutěže se zúčastnilo 77 týmů z pěti kontinentů světa. jezdci. Je za něj největší počet bodů z celé soutěže. V tomto závodě vůz FS.02 dojel do cíle a obsadil v něm 16. místo. Po sečtení všech bodů jednotlivých disciplín se tým probojoval na 18. místo startovní listiny. FOTO Celý tým CTU CarTech věří, že nová formule studentů ČVUT uspěje na závodním okruhu v německém Hockenheimu i v roce Předsevzetí dostat se do první třicítky vozů se stalo skutečností, když formule dojela na 18. místě. Nový vůz byl zkonstruován na základě zkušeností z prvního vozu FS.01. Týmu se podařilo snížit hmotnost vozu o 65 kg. Nyní vůz váží 275 kg bez jezdce. V konstrukci byly nasazeny nové moderní materiály. V rámu jsou vlepeny sendvičové panely z uhlíkového kompozitu. Jde o kombinaci snížení hmotnosti a zvýšení tuhosti rámu. Těhlice jsou vyrobeny z hořčíkové slitiny a nově je použit i lehčí diferenciál Drexler. Výkon motoru se podařilo zvýšit na 63 kw, což je včetně 20mm restrikce v sání dle pravidel. Soutěž studentských formulí na okruhu Hockenheim Ring se letos konala ve dnech od 4. do 8. srpna. Týden před studentskou soutěží zde startovala soutěž Formule 1. Studenti pražského týmu museli nejprve projít technickou přejímkou, při které komisaři zkoumají vůz z hlediska dodržení pravidel. Zkouší se například i to, zda je jezdec schopen opustit vůz do 5 vteřin v případě požáru. Následuje kontrola převrhnutí prováděná pod úhlem 60. Další kontrolou je měření hlučnosti. Ta nesmí přesáhnout 110 db. Poslední kontrola, kterou vůz musí absolvovat, je zkouška brzd, při níž se musí zablokovat všechna čtyři kola a motor musí běžet. Po úspěšném absolvování těchto kontrol byla formule připuštěna k dynamickým disciplínám. Při statických disciplínách museli studenti prokázat technickou vyspělost vozu, finanční náklady na jeho výrobu a marketingovou studii představy sériové výroby. Akcelerace na 75 m, jízda v osmičce, autocross a endurance, je čtveřice dynamických disciplín. Nejdůležitější je vytrvalostní závod endurance, který se jede 22 km a v jeho polovině se mění Závodem v Hockenheimu sezóna formule nekončila. Dne 5. října se konal Den s formulí ČVUT, v jehož průběhu proběhla také tisková konference. Vedení týmu zde prezentovalo nový vůz a úspěch na závodech v Německu. Za účasti médií Ing. Radek Tichánek, Ph.D., převzal od generálního sponzora Škoda Auto a.s. šek na 350 tisíc korun a z fondu rektora ČVUT 300 tis. korun na stavbu nového úspěšnějšího vozu. Pro všechny příznivce formule byla připravena exhibice vozu v ulici Technická v kampusu ČVUT. Jezdec Tadeáš Nováček zúčastněným ukázal sílu a hbitost formule. Letošní výsledek a práci studentů stavějících závodní monopost ocenil i ministr průmyslu a obchodu Ing. Martin Kocourek. Při příležitosti koncertu v Betlémské kapli 13. října převzal tým studentů slavnostní diplomy za vynikající reprezentaci státu na soutěži Formula Student/SAE. Byla to největší pocta, které se týmu v historii dostalo. Při této příležitosti předal děkan Fakulty strojní ČVUT prof. František Hrdlička vedení týmu finanční podporu 150 tisíckorun. Nedílnou součástí projektu stavby vozu je podpora firem působících v českém průmyslu. Již zmiňovaným partnerem je tradičně Škoda Auto a.s. Mezi další patří např. TRW, Henkel, Festo, Swell, TÜV SÜD Czech nebo National Instruments. Pro stavbu stále lepšího vozu jsou zapotřebí nemalé finance. Tým proto stále hledá nové partnery, kteří by rádi podpořili unikátní projekt. podzim

8 AKTUALITY ING. ZDENĚK ŘÍHA, PH.D. ì Výstava Jak se tvoří město Doprava má odedávna určující vliv na umístění a vnitřní uspořádání lidských sídel. To se projevilo zejména při zakládání měst na křižovatkách cest a velkých řekách a také v průběhu průmyslové revoluce, během které města fatálně změnila svou velikost a podobu. Právě tímto obdobím vrcholné průmyslové revoluce na přelomu 19. a 20. století se zabývala výstava Jak se tvoří město, kterou návštěvníci mohli vidět do konce roku v Národní technické knihovně v Dejvicích. Výstava se zaměřila na přeměnu Prahy, která v této době opustila své středověké hranice a vyrostla ve velké a moderní město. Klíčovým okamžikem je datum 23. září 1875 den, kdy v Praze zahájila provoz koněspřežná tramvaj. Nebylo to na dlouho, už na konci století ji začaly nahrazovat elektrické tramvaje. A tam, kde tato veřejná doprava vedla, začal neobyčejný stavební ruch. Příkladem mohou být Vinohrady, kde se počet obyvatel mezi roky 1869 a 1930 znásobil osmnáctinásobně. Podobně tomu bylo i na Žižkově nebo Smíchově. Výstava se ale věnovala i dalším mezníkům vývoje města, jako je rušení pražských hradeb, asanace Starého města, založení Dopravního podniku hl. města Prahy a řadě dalších. Vše bylo zastřešeno příběhy jednotlivých pražských částí a tím, jak byly postupně dopravně připojovány k historickému jádru dnešní Prahy. Jednotlivé panely byly umístěny na ochozech knihovny ve 3., 4. a 5. patře. Expozice byla doplněna o dvě interaktivní tabule Smart Board, které návštěvníkům umožňovaly zhlédnout unikátní dobové dokumenty a plány (např. zápis z policejního protokolu zkoušky první koněspřežné tramvajové dráhy nebo plány prvních pražských tramvajových tratí), ale také prezentaci sestávající z fotografií srovnávající historickou a současnou podobu hlavního města. Výstavu zhlédlo za dobu jejího trvání několi set návštěvníků. Více informací o tom, jak výstava probíhala, naleztene na FOTO Zájemci si mohli výstavu Jak se tvoří město prohlédnout v dejvické Národní technické knihovně Sedm statečných z ČVUT vydává jedinečný komiks ČVUTIX! Seznamte se s Elektrikem, Jádrem, Biomedičkou, Architektkou a dalšími postavičkami z ČVUT! Publikace představuje celkem osm kreslených příběhů od různých autorů z ateliéru DRAWetc, prostřednictvím kterých se čtenáři můžou seznámit s osmi fakultami a vědními oblastmi ČVUT. ČVUTIX je určen žákům základních škol a za svůj si bere popularizovat vědu a techniku, potažmo studium na ČVUT, zábavnou a velice netradiční formou. Komiks ČVUT navazuje na dlouhodobý projekt Sedm statečných z ČVUT. Publikace má 76 stran a její součástí je plakát. Cena komiksu ČVUTIX je 99,- Kč. Více na 8 podzim 2010

9 MGR. ANDREA VONDRÁKOVÁ ì AKTUALITY Cenu Invence 2010 získali vědci z ČVUT V neděli 14. listopadu uděloval slavnostně projekt na podporu vědecké a technické inteligence Česká hlava národní ceny nejlepším osobnostem české vědy a techniky. Cenu Invence pro rok 2010 si odnesli prof. Vladimír Mařík a prof. Michal Pěchouček z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze, a to za výzkum aplikací takzvaných multiagentních technologií a jejich přenos do praxe. Multiagentní technologie jsou speciální počítačové programy, které disponují prvky umělé inteligence a které se umí spolu dorozumět. Umí také spolupracovat či jinak ovlivňovat své chování. Oba ocenění profesoři z ČVUT patří mezi tvůrce světem uznávané české školy vývoje těchto systémů. Výsledky svých teoretických výzkumů úspěšně převedli do praxe. Využívá je například letectvo a námořnictvo USA a NASA. Základ jejich softwaru sloužil i při simulaci chování pirátů v Adenském zálivu a je podkladem pro vývoj nových procesů řízení letového provozu v Česku. Technologie z ČVUT se používají primárně pro to, aby šlo modelovat nové způsoby řízení letového provozu v budoucnosti, kdy je potřeba zcela dramaticky zvýšit jak kapacitu, tak flexibilitu provozu letišť. Pro prof. Michala Pěchoučka je ocenění výsledkem týmové práce odborníků Centra agentních technologií ČVUT, s nimiž v posledních deseti letech úzce spolupracuje. K tomu dodává: V budoucnosti hodlám nadále bádat v oblasti multiagentnich systémů a agentního počítání. Hlavně se budu zabývat aplikacemi v oblastech, jako je modelování dopravy v městském prostředí či kolektivní robotiky. Jeden z mých cílů je co nejvíce provázat bakalářskou a magisterskou výuku s výzkumnou prací, a tím přitáhnout k vědě mladou generaci badatelů. Prof. Vladimír Mařík vnímá ocenění jako poctu kybernetickému a informatickému výzkumu na ČVUT. Osobně je pro mne ocenění spíše motivací k dalším aktivitám ve prospěch rozvoje ČVUT, výzvou k dalšímu zintenzivnění příprav na vybudování Českého institutu informatiky a kybernetiky v rámci ČVUT jako národního centra excelence. Rád bych takto posiloval pozici ČVUT ve světovém výzkumném prostoru, říká prof. Mařík. FOTO Prof. Michal Pěchouček a prof. Vladimír Mařík usilují o vybudování Českého institutu informatiky a kybernetiky v rámci ČVUT, který by byl nejen centrem špičkového výzkumu a excelentní výchovy magistrů a doktorandů, ale který by sobě zahrnoval též moderní inkubátor studentských start-upových firem a stal se efektivním nástrojem pro propojení ČVUT s praxí. ALEXANDRA HRONCOVÁ ì hroncova@vc.cvut.cz ČVUT vystavovalo na strojírenském veletrhu v Brně FOTO Prof. Jaromír Houša provází po expozici Výzkum ministra průmyslu a obchodu, Ing. Martina Kocourka. Svaz strojírenské technologie (SST) a Fakulta strojní ČVUT v Praze a Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii (VCCVTT) si připravily společnou expozici Výzkum při příležitosti Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. Expozice byla zaměřena na strojírenskou výrobní techniku a technologii a jejím cílem bylo atraktivním způsobem představit výzkum a vývoj v oboru strojírenské výrobní techniky mladým technikům, žákům středních a vysokých škol. Expozici rovněž navštívil ministr průmyslu a obchodu Ing. Martin Kocourek, kterého, jako absolventa ČVUT zajímaly univerzitní novinky z oblasti strojírenské technologie. Kromě toho se na stánku udála ještě jedna velmi významná událost prof. Ing. Jaromír Houša, DrSc., vedoucí a zakladatel VCSVTT, zakladatel Společnosti pro obráběcí stroje, spoluzakladatel platformy Strojírenství a platformy Strojírenské výrobní techniky a technologie, získal na MSV Brno 2010 zlatou medaili za celoživotní technickou tvůrčí práci a dosažené inovační činy. Společná expozice Výzkum splnila očekávání všech dokumentovala skutečnost, že dotace do oboru strojírenské výrobní techniky reálně zvyšují a podporují konkurenceschopnost tohoto oboru a prezentovala nejzajímavější výsledky vědy a výzkumu realizované ve VCSVTT ve spolupráci s jednotlivými výrobci výrobních strojů v České republice a které jsou reálně uplatnitelné na nových strojích. podzim

10 TÉMA MGR. ANDREA VONDRÁKOVÁ ì Architektka navrhuje média Výzkum Ing. arch. Kateřiny Novákové z Fakulty architektury ČVUT se týká způsobu výuky architektonického navrhování pomocí různých médií, jako jsou PC programy, touchpady, webová komunikační rozhraní (moodle) a 3D tiskárny. FOTO Ing. Kateřina Nováková z Fakulty architektury ČVUT 10 podzim 2010 V současné době spolupracuje se švýcarskou univerzitou ETH Zurich, kde by chtěla svůj výzkum pomocí experimentů posunout výrazně dopředu. K tomu by jí měl dopomoci i projekt zaměřený na propojení ČVUT a Zurišské univerzity pomocí zařízení Tabletop a Replay. Jde o využití obrovského Touchpadu, kamer a obrazovek k mezinárodní spolupráci na zadaném architektonickém návrhu. Musím přiznat, že v oblasti vědy a výzkumu stojím na prvním schodě, před sebou jen tuším dlouhatánské schodiště. Je možné si i klást otázku, zda architektura může být vědou v tom smyslu, jak tomu pojmu rozumíme. V mém případě půjde spíše o metodu Learning by doing. Již dva roky sbírám zkušenosti v pedagogické praxi a z té potom vzešla idea doktorského studia. Můj výzkum se týká způsobu výuky architektonického navrhování pomocí různých médií, jako jsou PC programy, touchpady, webová komunikační rozhraní moodle, 3D tiskárny, říká Ing. arch. Nováková. Lidstvo již velmi dobře umí komunikovat pomocí telekonferencí. Zjistilo se totiž, že ani v teoretických diskuzích nestačí pouze hlasová stopa a že k úplnému porozumění je třeba gest a mimiky. V architektuře a oblastech jí podobných chybí však ještě další intuitivní, volní složka vyjádření myšlenky. A tou je grafika, kresba, náčrtek. V praxi to bude znamenat, že na projektu, který se týká více stran, například řecké velvyslanectví v Paříži navrhované americkým architektem, budou zúčastněné strany moci kvalitně spolupracovat na dálku. Ušetří se peníze za dopravu, ubytování a čas. Vidím v tom i ekologický přínos pro společnost, dodává Ing. arch. Nováková. Doposud Ing. arch. Nováková testovala jen místní média (moodle) a jejich vliv na výuku a průběh semestru. Zjišťuji, že pokud si studenti zvyknou komunikaci na dálku využívat, usnadní to progresi celého ateliéru v případě neschopnosti studenta přijít. Dále jsem zkoušela nové prezentační metody, kde se kombinuje statický obraz, text, mluvené slovo, hudba a video, říká mladá vědkyně. Tato metoda získala ocenění na konferenci ecaade v Zurichu, takzvanou Cenu Ivana Petrovice. Do budoucna bych chtěla najít komunikační cestu pro mezinárodní přenos při různém technickém vybavení účastníků FOTO Účastníci výzkumu projektu. Důležité je ovšem také zadání ateliéru, ale snažím se držet nyní jen tu jednu linii vědeckého projektu, k níž bude můj výzkum zatím směřovat. Můj sen je například vyvíjet design v Čechách a potom poslat kód 3D obrázku švýcarskému robotu, který zhotoví výrobek v měřítku 1:1. Anebo naopak nechat vyrobit švýcarský design českého kováře nebo truhláře. Ing. arch. Nováková nevede výzkum jen v teoretické rovině. Například při shánění investorů pro studentské projekty komunikuje s partnery celý semestr pouze prostřednictvím on-line moodle systému. Díky této komunikaci si partneři mohou ověřit jednak pravost celého telefonického rozhovoru ( ového dopisování) a najdou zde podklady pro výrobu návrhů, tedy prezentace studentských prací. Svůj obor, kterým je architektura, vnímá víc jako pedagogiku. Je zajímavé sledovat vývoj studentů, usměrňovat a akcelerovat způsob, jakým se navzájem ovlivňují. Výjimečnost je myslím v zájmu o pedagogiku na poli architektury.

11 TÉMA VÁCLAV BERÁNEK ì Fakulta, na které jsou ženy v přesile Po pěti letech své existence má Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT na poli technických fakult z hlediska pohlaví záviděníhodnou pozici. V současné době navštěvuje fakultu přes studentů, přičemž dívky tvoří pozoruhodných 58 %. FOTO Fakulta biomedicínského inženýrství je jedinou fakultou ČVUT, kde dívky tvoří nadpoloviční většinu studujících. Příčinu vidí studenti i vedení fakulty podobnou: Nabízíme obory zajímavé pro obě skupiny, tedy dívky i chlapce, uvedl doc. Hozman, proděkan pro studijní záležitosti. Skladba oborů je na fakultě opravdu pestrá. Optika a optometrie, Fyzioterapie nebo Zdravotnický záchranář, to všechno jsou nové obory, které svým zaměřením lákají jak studenty, tak studentky. Ale i v ryze technickém a na fakultě nejdéle vyučovaném oboru Biomedicínský technik studuje přibližně 40 % dívek. Studium na fakultě je interdisciplinární. To znamená, že integruje aplikace inženýrských metod a postupů v oblasti biologie a medicíny. Vedle technických předmětů se zde totiž vyučují nezbytné znalosti z oborů, jako jsou biologie, anatomie nebo patologie. Je potěšující, že o vědeckou práci na fakultě mají zájem i ženy, což dokládá mimo jiné i fakt, že tvoří třetinu studentů doktorského studia.výzkum, který na fakultě probíhá, by se bez zapojení ženské části jen velice těžko obešel. Aplikace tenkých vrstev v lékařství nebo interakce XUV záření s biologickými objekty jsou jen některé oblasti, ve kterých v týmech spolupracují ženy. Zářným příkladem je Vladimíra Petráková, která za svou práci získala celkem dvě ceny Hlávkovy nadace (jednu za práci na mapování neuronových obvodů) a stihla při studiu vychovat nyní již pětiletou dceru Alenku, která je neformálně považována za nejmladší členku akademické obce FBMI. I další primát drží v rukách žena z FBMI, prof. Miroslava Vrbová, coby první žena ve funkci děkana v třísetleté historii Českého vysokého učení technického v Praze. Pod jejím vedením fakulta úspěšně zvládla první kroky, které sehrály klíčovou roli v dalším úspěšném rozvoji fakulty. Zajímavý pohled na studentstvo nabízí Dana Braunová ze studijního oddělení. Studentky se totiž obecně i podle svých vlastních slov považují v porovnání s mužskými kolegy za svědomitější. Zastoupení studentů a studentek ve skupině stipendistů jim však zcela za pravdu nedává. Obě skupiny si při studiu vedou stejně dobře. A jak na většinový podíl studentek nahlížejí samotní studenti? Rozhodně musíme přiznat, že dívky tu tvoří kulturnější prostředí. Kluci jsou donuceni, ač nepřímo, více dbát o svůj zevnějšek. Děvčata rovněž přinášejí do diskuze jiný, jemnější pohled na věc, shodují se studenti magisterského studia. Vladimíra Petráková k tomu s úsměvem dodává, že být studentkou technického oboru může mít tedy i své výhody. Nadchnout dívky pro studium technických oborů lze doporučit i kolegům z ostatních technických oborů. Fakulta nabízí rovněž velmi populární magisterský obor Systémová integrace procesů ve zdravotnictví, který je zaměřený na manažerskou a ekonomickou vzdělanost spojenou se znalostmi zdravotnické problematiky. Právě do tohoto oboru se hlásí čím dál více dívek, kterým právě toto interdisciplinární studium vyhovuje. FOTO Výzkum, který na biomedicíně probíhá, by se bez zapojení ženské části jen velice těžko obešel. podzim

12 HOST U ING. ILONA PRAUSOVÁ ì prausova@vc.cvut.cz Práce s mladými lidmi Sentu Čermákovou baví Paní Senta Čermáková studovala v letech Fakultu elektrotechnickou ČVUT v Praze, konkrétně obor Technická kybernetika. Což samo o sobě zní netradičně. Od roku 2002 pracuje pro společnost Hewlett-Packard, kde v současné době zastává pozici ředitelky globální komunikace pro technologické služby a vertikály. FOTO Mentorka Senta Čermáková pomáhá studentovi ČVUT v jeho budoucí kariéře. 12 podzim 2010 Senta Čermáková je vdaná a má dvě děti. Jejím manželem je její bývalý spolužák, známý publicista Miloš Čermák. V letošním roce se Senta zapojila do programu mentoring na ČVUT a stala se mentorkou studentovi Fakulty informačních technologií Adamovi Bičiště. Co byste řekla sama o sobě? Řekla bych, že jsem optimistická, ambiciózní a vytrvalá. Mám také spoustu ne tak skvělých vlastností, ale s těmi se raději svěřovat nebudu. Co vás vedlo k tomu, že jste si zvolila studium na technické univerzitě v oboru, který si dívky většinou nevybírají? Jako holku mě ve škole nejvíc zajímala matematika a biologie. Takže jsem se při výběru vysoké školy rozhodovala mezi MatFyzem, počítači a pediatrií. Na dni otevřených dveří na Fakultě elektrotechnické jsem zjistila, ze existuje obor biokybernetika, a bylo rozhodnuto. Absolvovala jste ČVUT Co bylo dál? Hned po škole jsem se vrhla do managementu nově vznikající společnosti Digital Equipment. Začala jsem řídit jejich marketing a komunikace. Někdo by mohl říct, že jsem tak zahodila to, co jsem pět let před tím v potu tváře na ČVUT studovala, ale já si to nemyslím. Naopak tvrdím, že jsem si nemohla kariéru vybrat lépe. Pět let jsem se učila matematiku, fyziku, technické kreslení, programování, systémové řízení, elektronické obvody, elektrické pole, a v posledních dvou letech také anatomii a lékařské přístroje. Analytické myšlení jsem ihned využila ve strategickém plánování, programováni a kreslení v project managementu, vědecký přístup mi výrazně pomohl v trpělivosti, v životním optimizmu a v touze neustále se osobně zdokonalovat a vzdělávat. Ale i kdybych některé získané znalosti nevyužila, tak bych jejich studium určitě nepovažovala za ztracený čas. Myslím si, že je pro život důležité studovat cokoliv, co vás donutí a naučí přemýšlet, a to ve věku, kdy mozek každého člověka pracuje na plné obrátky. Nechat ho ve dvaceti zahálet je zločin! Vy rozhodně nezahálíte! Jak vypadá dnes váš typický pracovní den? Jako ředitelka globální komunikace pro služby, telekomunikace, finanční segment, státní zprávu a výrobní sféru společnosti Hewlett-Packard Corporation řídím divizi tiskových mluvčích a manažerů pro vztahy s analytiky (např. IDC, Gartner, Forrester). Navrhuji komunikační strategie a komunikační kanály, řídím virtuální komunikační týmy pro strategická ohlášení, schvaluji tiskové zprávy a tisková prohlášení, komunikační kampaně, obsah ohlášení analytikům v rámci dohod o mlčenlivosti, řídím celosvětový summit pro analytiky. To je oficiální a asi hodně formální popis mé pracovní náplně. Jak vypadá můj typický den? Problém bude v tom, že nic jako typický den neznám. Můj program vypadá jinak, když jsem na cestách a v zahraničí, a jinak, když jsem doma. Můj pracovní den se může odehrát v pražské kanceláři, ale taky doma na home office. Ale jedna věc je pro můj pracovní den typická moje šéfová i většina kolegů či pracovních partnerů žije v Kalifornii, takže funguji ve svém časovém pásmu, ať jsem kdekoliv. Což znamená, že v Praze na otázku: Kolik je hodin? odpovídám dvěma údaji: místní čas a čas minus devět hodin. Prakticky to znamená, že když je potřeba, mám někdy v noci den a ve dne noc. Nyní působíte v projektu mentoring na ČVUT. Co hrálo roli při vašem rozhodování o účasti v letošním ročníku? Zafungovala alma mater? Samozřejmě. Mé studium a moje vděčnost ČVUT za to, co mi do života dala, hrály klíčovou roli v rozhodnutí zapojit se do ČVUT mentoringu. Podstatné bylo také to, že mně samotné mentoring a couching zajistily hladkou a úspěšnou kariéru. A především nebudu zastírat, že mě práce s mladými lidmi v mentoringovém programu baví. Jsou to inteligentní, schopní a ambiciózní lidé ve věku kolem dvaceti. A ve dvaceti je člověk ve svém prime timu, jak by se řeklo televizní hantýrkou. Jak jsem kdysi četla v rozhovoru s jedním byznysmenem: Být chytrý ve dvaceti není žádné umění, to s nadsázkou řečeno, pochopitelně umí každý. Chci tím říci asi tolik - mentoring je podobně jako třeba přednášky či vyučování na škole něčím, co obohacuje obě strany. Vy dáváte zkušenosti a vědomosti, ale od mladých lidí dostáváte inspiraci a energii. Celý rozhovor si můžete přečíst na www. tecnicall.cz

13 ING. ILONA PRAUSOVÁ ì Že-nám je u Bosche v Českých Budějovicích dobře... HOST U...pomalu svítá. Krávy už jsou podojené, teplé mléko stojí ve světnici a žena v zástěře vybírá popel z kamen, aby mohla zatopit a dát péct chléb, na který včera zadělala Z dobové literatury, okolo 1870 nadcházejícím matkám v případě jejich zájmu práci z pohodlí domova na částečný úvazek, poskytnutí čtvrtého roku neplaceného volna navíc či péči o děti v partnerských mateřských školkách Bosch. FOTO Město České Budějovice je atraktivní lokalita na jihu Čech s řadou kulturních a historických pamětihodností. Dávno pryč jsou časy, kdy žena jen stála u plotny moderní žena dneška to má v mnohém jednodušší, přesto je ale pod neustálým tlakem střetu zájmů rodiny, zaměstnavatele i společnosti. Pro pracující ženu-matku je velice důležitá opora rodiny, kterou ovlivňuje zaměstnavatel svým přístupem i propracovaným personálním programem na základě pronikání aktuálních genderových témat veřejností v České republice. Firma Robert Bosch České Budějovice jako několikanásobný vítěz soutěže Zaměstnavatel regionu reagovala jako jedna z prvních a přišla s řadou nápadů, které usnadňují rodičům skloubení pracovního a rodinného života. Kromě rovnocenného přístupu v podobě finančního ohodnocení a kariérních možností nabízí V současné době pracuje ve firmě Robert Bosch řada žen na vedoucích a specializovaných pozicích. Všechny inzerované technické i netechnické pracovní pozice jsou určeny i pro ženy. Bosch rozšiřuje tým o konstruktérky, technoložky, vývojové či zkušební inženýrky. Společnost Robert Bosch v Českých Budějovicích byla založena v roce 1992 jako dceřiná společnost celosvětového koncernu Bosch. Výrobní závod, který dodává autokomponenty téměř všem významným automobilkám, disponuje nejmodernějším vybavením na špičkové úrovni a rozsáhlým vývojovým a testovacím centrem. Aktuálně společnost zaměstnává přes 2000 zaměstnanců, kteří oceňují především možnost spolupráce na mezinárodních projektech, studijní a odborné pobyty v zahraničí a další možnosti profesně-odborného rozvoje Zveme vás na Den žen u firmy Bosch, který se bude konat , a přesvědčíte se o výhodách práce ve firmě Robert Bosch České Budějovice! Více informací na FOTO Barbora Schelová, vedoucí personálního oddělení, má dvouletého syna České Budějovice (německy Budweis, popřípadě Böhmisch Budweis) jsou statutární město a správní metropole Jihočeského kraje. Žije zde asi 96 tisíc obyvatel a i díky velkému počtu studentů z řad Jihočeské univerzity není nouze o kulturní a společenské vyžití. Město obklopené zelení leží v českobudějovické pánvi na soutoku řek Vltava a Malše a nachází se zde řada památek a muzeí. Další historicky cenná místa (Hluboká nad Vltavou, Český Krumlov, Zlatá Koruna, Vyšší Brod atd.) jsou častým cílem turistů i díky vynikající síti cyklostezek. podzim

14 TÉMA MGR. ANDREA VONDRÁKOVÁ ì Ženský architektonický tandem projektuje sportovní haly Tým architektek ve složení Ing. arch. Jitka Paroubková a Ing. arch. Irena Pátková z katedry architektury Fakulty stavební ČVUT pracoval v průběhu letošního roku na projektové přípravě sportovní haly ve Středočeském kraji a domova důchodců na okraji Prahy. Za sebou mají řadu dalších společných projektů. FOTO Vnitřní nádvoří radnice v Berouně moderní dostavba k původní budově 14 podzim 2010 Projektová příprava stavby je vždy dlouhodobý proces. Vymýšlíme, jak bude budova vypadat a jaké bude její provozní řešení. Na dalších stupních projektové přípravy se podílí velký počet dalších spolupracovníků, kteří se specializují na jednotlivé odbornosti, například na statiku, technické vybavení budovy, instalace, protipožární ochranu, tepelnou techniku a akustiku. Důležitou roli hrají finanční možnosti investora, říká první část tohoto ženského architektonického týmu, Jitka Paroubková. Projektová příprava musí předcházet realizaci stavby. To, jak je návrh stavby od počátku vymyšlen, hraje zásadní roli v tom, jak stavba po celou dobu svojí životnosti funguje. Architektky z ČVUT mají díky své praxi zkušenosti z realizace různých druhů staveb a dokáží je zúročit při každém dalším návrhu. Navíc, tyto zkušenosti a znalosti mohou využít při výuce studentů. Obě dvě totiž vyučují ateliérovou tvorbu na programu Architektura a stavitelství na Fakultě stavební ČVUT. Kromě toho tyto dvě dámy učí také nauku o budovách. Dá se tedy říci, že při své práci optimálně kloubí teoretické a praktické poznatky. Naše první větší společné dílo byla rekonstrukce a dostavba radnice v Berouně. To byl velký projekt, který se realizoval ve dvou etapách. Pracovaly jsme na ní od roku 1994 až po kolaudaci druhé etapy v roce Projekt obsahoval rekonstrukci přilehlé budovy a dostavbu nové části, která uzavřela celý radniční blok, vysvětluje druhá polovina tandemu, Irena Pátková. Kromě funkčních vazeb nového objektu se stávajícími, u nichž architektky musely respektovat stávající nosné konstrukce, řešily rovněž architektonickou návaznost novostavby s původními budovami, které byly pod památkovou ochranou. Navrhly tedy uzavřený blok, který obklopuje vnitřní nádvoří, v němž je zachována historická studna a vzrostlé stromy. Návrhem vnitřního nádvoří se podařilo vytvořit prostor, který je velmi příjemný jak pro zaměstnance radnice, tak pro její návštěvníky. Na průčelích budov, které nádvoří obklopují, se setkává tradiční architektura původních staveb s architekturou novostavby. Dalším společným úkolem architektek Paroubkové a Pátkové byl projekt domova důchodců ve Veselí nad Lužnicí. Původní záměr investora byl postavit rehabilitační zařízení pro zrakově postižené a takto začaly připravovat koncept stavby. Zjistily si spoustu specifických informací a požadavků, které bylo nutné při návrhu zařízení pro zrakově postižené respektovat. Poté byl ale investor při projednávání dotací na stavbu přinucen změnit původní záměr a náplň stavby se změnila na zařízení pro důchodce. Návrh stavby se tedy musel úplně přepracovat. Domov důchodců ve Veselí nad Lužnicí byl uveden do provozu v roce Máme zprávy, že funguje dobře, zcela bez problémů a klienti jsou v něm spokojeni, s radostí říká Jitka Paroubková. Z dalších společných prací tohoto silného architektonického dua můžeme jmenovat sportovní halu ve Stochově, studii ZŠ na Jižním Městě atd. Kromě toho mají obě ženy ještě řadu dalších vlastních projektů a realizací, které nebyly předmětem společné práce. Baví nás, že každá stavba je ojedinělá. Jiné je prostředí, do něhož je stavba koncipována, jiné jsou konkrétní požadavky na provoz, s čímž je nutné skloubit optimální návrh konstrukčního řešení. Když je pak stavba zkolaudována a uvedena do provozu, přijedeme se tam podívat a od jejích nových obyvatel se dozvíme, že se jim tam líbí, to je pro nás velká odměna, uzavírá Irena Pátková. FOTO Domov důchodců ve Veselí nad Lužnicí pohled ke vstupu

15 TÉMA JANA KUČEROVÁ ì Designérka číslicových systémů navrhuje hardware Doc. Ing. Hana Kubátová, CSc., vede na Fakultě informačních technologií ČVUT katedru číslicového návrhu, kde se zabývá návrhem číslicových systémů, konkrétně návrhem spolehlivých systémů s využitím programovatelného hardwaru a jeho možné rekonfigurace při poruše. FOTO Doc. Ing. Hana Kubátová, CSc. To znamená, že předmětem jeího výzkumu je návrh různých aplikací, kde je kombinováno využití procesorů, tedy programové (softwarové) řešení s rychlejší hardwarovou implementací. Řeší také testování a modelování těchto systémů a hledá nové metody pro výpočty jejich spolehlivostních ukazatelů. Její projekty se zabývají metodologií návrhu spolehlivých, poruchám odolných a bezpečných (tzv. fault-tolerant a fail-safe) systémů. Výsledky jsou využívány a ověřovány na reálné a praktické aplikaci, konkrétně pro návrh železničního zabezpečovacího zařízení na bázi programovatelných hradlových polí (FPGA). Celé zařízení, postup návrhu a výsledné ukazatele spolehlivosti, vypočtené podle vhodných modelů, musí odpovídat železničním normám. Když se nám to podaří, bude to mít zcela praktický význam pro možnost využití moderního hardwaru a moderních návrhových prostředků pro průmyslové oblasti. Využití nejmodernějších trendů a výsledků výzkumu povede k nižší pořizovací ceně zařízení, jeho nižší spotřebě, k návrhu zařízení s předem danými spolehlivostními ukazateli, ale také rychlejšímu návrhu, tedy k rychlejšímu využití v praxi, doplňuje doc. Kubátová. Její výzkum v této oblasti je doložen řadou publikací na světových konferencích i v uznávaných časopisech. Je členkou programových výborů konferencí zabývajících se číslicovým návrhem, například DSD Euromicro, DDECS, FPL. Několik z nich jich v Praze organizovala (ETS 2010, FPL 2009, DDECS 2006). Je členkou habilitačních komisí a oponentkou řady doktorských prací a časopiseckých článků. Mým cílem je realizovat komplexní metodologii návrhu spolehlivých systémů s předem danými parametry pro různé praktické účely a tuto metodologii ověřit na praktických projektech z průmyslu, říká doc. Kubátová. Co doc. Kubátovou na jejím výzkumu nejvíce baví? Návrh hardwaru jako takového není bohužel příliš populární. Každý student chce na informatiku, ale chce studovat nějaký software. Nejvíce mě baví ukazovat, co je to číslicový návrh na praktických aplikacích studenti si své návrhy okamžitě implementují například v přípravku s hradlovým polem a díky tomu získávat další výzkumníky z řad studentů pro řešení konkrétních projektů, v nichž se uplatní zajímavý mix znalostí ze softwaru i hardwaru. Zkušenosti z konferencí a napojení na světovou komunitu mi umožňuje zabývat se aktuálními problémy a aplikovat je na české poměry. Velmi oceňuji spolupráci ss svými kolegy a dobré výzkumné prostředí na svém pracovišti, tvrdí doc. Kubátová. Další informace o její práci najdete na Katedra číslicového návrhu je zaměřena na návrh procesorů, vestavných řídicích počítačů a počítačových komunikačních systémů, na vývoj programů pro speciální číslicová zařízení a pro ovládání jejich rozhraní směrem k uživatelům nebo jiným zařízením, na vývoj algoritmů, implementovaných na hranici hardware a software (HW/SW codesign) a optimalizovaných podle konkrétních požadavků na velikost zařízení (plochu čipu nebo programovatelného obvodu), pracovní frekvenci, spotřebu, spolehlivost i rychlost návrhu. Nedílnou součástí návrhů je i používání vhodných formálních modelů (např. Petriho sítí), modelování, emulace, simulace a verifikace. Členové katedry se budou podílet na řešení grantů a výzkumných projektů zaměřených na vývoj spolehlivých systémů na bázi programovatelných obvodů (FPGA) a systémů na čipu (SoC), na diagnostiku, on-line i off-line testování a jeho optimalizace a na návrh a implementaci moderních architektur pro realizaci procesorů a kryptografického hardwaru. 15

16 TÉMA ING. ILONA PRAUSOVÁ ì Laserové zbraně Radky Bičišťové Laserové technologie nyní nacházejí řadu uplatnění v průmyslu. Na jejich výzkumu, a zejména na hledání nových možností využití se podílí ing. Radka Bičišťová z Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii Fakulty strojní ČVUT. Radka Bičišťová se specializuje především na následující laserové technologie gravírování, texturování, leštění, popisování a dekorování. FOTO Naším přáním pro blízkou budoucnost je získání výkonnějšího robotizovaného laseru, který by umožnil rozšíření možností výzkumu na našem pracovišti zejména v oblasti tepelného zpracování a svařování, říká Radka Bičišťová, odbornice na laserové technologie z Fakulty strojní ČVUT. 16 podzim 2010 Ve většině případů výzkumů, které v centru probíhají, se jedná o optimalizaci parametrů laseru a pracovních podmínek pro dosažení požadovaného cíle. Ing. Bičišťová se v minulých letech zabývala optimalizací parametrů laseru pro technologii leštění, kde byla snaha dosáhnout co nejlepší kvality povrchu. Další technologií, která byla a je zkoumána, je texturování laserem. Zde je hlavním cílem vytvořit takové textury, které příznivě ovlivní funkční vlastnosti povrchu, např. snížením koeficientu tření. U technologie gravírování laserem je výzkum zaměřen na 3D gravírování prostorových dutin a na dosažení co nejlepší tvarové přesnosti. Další zajímavou oblastí je dekorování a popisování předmětů z keramických a skleněných materiálů prostřednictvím laseru. Výsledky výzkumu výše zmiňovaných technologií mají význam pro průmyslovou výrobu. Technologii gravírování a leštění laserem lze uplatnit např. při výrobě forem, detailů (logo), razníků a pečetidel, elektrod pro elektroerozivní obrábění nebo utvařečů třísky na břitových destičkách. Technologii leštění a texturování laserem lze využít např. pro úpravu povrchů nástrojů pro tváření za studena, kde lze dosáhnout lepších funkčních vlastností a delší trvanlivosti nástroje. Technologie popisování a dekorování skla a keramických předmětů rozšiřuje oblast využití laseru ve výrobě dekoračních předmětů. Za pracovní úspěch považuje Radka Bičišťová to, když se nakonec podaří dosáhnout požadovaného výsledku. Někdy však bývá cesta k dosažení kýženého výsledku dlouhá a je potřeba trpělivosti. Někdy se naopak stane, že při výzkumu jedné věci se přijde na další jiné, které lze také využít. Jedním z výsledků výzkumu bylo podání přihlášky vynálezu speciální metody dekorování a popisování skla laserem, uvádí tento zajímavý příklad odbornice z ČVUT. Pracovníci z Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii prezentují a aplikují své výsledky výzkumu v průmyslové praxi. Firmy se na ně mohou obrátit a obracejí se se svými požadavky. Tým odborníků je jim pak schopen odzkoušet vhodnost laserové technologie, nebo i vyrobit menší počet kusů. A co říká mladá vědkyně o svém oboru? Baví mě objevovat nové způsoby a možnosti využití laserových technologií. Unikátnost oboru vidím v jeho vlastní podstatě, že nástrojem je světlo, které může přinášet zajímavá řešení, a to nejen v průmyslových oblastech. Laser (z anglického Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation, tj. zesilování světla stimulovanou emisí záření) je optický zdroj elektromagnetického záření tj. světla v širším smyslu. Světlo je z laseru vyzařováno ve formě úzkého svazku; na rozdíl od světla přirozených zdrojů je koherentní a monochromatické. Princip laseru využívá zákonů kvantové mechaniky a termodynamiky.

17 TÉMA MGR. ANDREA VONDRÁKOVÁ ì Dítě je nejzranitelnější účastník dopravního provozu Téma bezpečnosti chodců se v posledních letech stalo velmi diskutovaným, a to jak z pohledu prevence, tak i z důvodu snižování následků již vzniklé dopravní nehody. Výzkumem bezpečnosti dětských chodců se již několik let zabývá Ing. Zuzana Schejbalová, Ph.D., z Ústavu soudního znalectví v dopravě Fakulty dopravní ČVUT. FOTO Ukázka experimentu odborníků z Ústavu soudního znalectví Fakulty dopravní ČVUT Zkoumá oblast prevence, dopravního vzdělávání, které je podle ní pro bezpečný pohyb dětí v dopravním prostoru klíčové, a dále oblast pasivní bezpečnosti, která případnou srážku řeší minimalizací následků na lidský organizmus. Při dopravních nehodách je totiž lidské tělo v důsledku setrvačnosti vystaveno působení silného akceleračního pole, přičemž jeho kinetická energie se spotřebovává převážně na deformační práci. Na úroveň bezpečnosti dětských chodců v případě kolize s vozidlem jsem se zaměřila především z toho důvodu, že zatímco bezpečnost posádky vozidel je v popředí zájmu výrobců automobilů již přes půl století, bezpečnost chodců se stala předmětem intenzivnějšího výzkumu zhruba posledních patnácti let a úvahy o interakci vozidla s chodcem jiného než průměrného vzrůstu jsou ještě mladší a tedy logicky nejméně rozvinuté, tvrdí Ing. Zuzana Schejbalová, Ph.D. V rámci projektu základního výzkumu MŠMT se nyní podílí na výzkumu rozvoje metod testování úrovně pasivní bezpečnosti dětských chodců v případě kolize s vozidlem. Současná legislativa totiž zohledňuje úroveň ochrany dětského chodce při srážce s osobním vozidlem pouze testem nárazovou maketou hlavy dítěte do kapoty. Tato dynamická zkouška je pro výrobce automobilů závazná v rámci homologace a simuluje podmínky nárazu hlavy na kapotu rychlostí 35km/h. Homologační předpis nezohledňuje interakci ostatních částí těla dětského chodce s přídí automobilu, a proto ani v současné době neexistuje testovací chodecká figurína s odpovídající biomechanickou věrností, která by reprezentovala průměrně vzrostlého dětského chodce ve věku, který je z hlediska samostatného pohybu v dopravním prostoru rizikový. Naše pracoviště se proto ve spolupráci s partnery z aplikační sféry zabývá návrhem způsobů detekce dynamických veličin pro objektivní deskripci závažnosti kolize osobního automobilu s dětským chodcem, dodává Dr. Schejbalová. Profese Dr. Schejbalové v sobě spojuje technické, lékařské a právní vědy spolu s mezioborovými disciplínami, jako je biomechanika. Člověk tak má možnost zjistit, kolik vědních oborů je zapotřebí k rozřešení dopravní nehody. Navíc práce v oblasti teoretického či aplikovaného výzkumu je tvůrčí činnost, která mě neustále motivuje dále se vzdělávat a sbírat nové informace. Mohu říci, že mám i štěstí na tým spolupracovníků, což je pro mou práci velmi důležité, neboť týmová spolupráce je alfou a omegou pro realizaci experimentální činnosti v tomto oboru, vysvětluje Zuzana Schejbalová. Ústav soudního znalectví Fakulty dopravní ČVUT spolupracuje s celou řadou institucí, jak z oblasti státní správy, tak i průmyslu. Na poli mezinárodní spolupráce v rozvoji nástrojů analýzy dopravních nehod byly navázány kontakty s několika evropskými univerzitami. Momentálně při realizaci experimentů z oblasti pasivní bezpečnosti chodců ústav velmi úzce spolupracuje se Škodou Auto, a.s., TÜV SÜD Czech s.r.o. a firmou SolidVision, s. r. o. FOTO Oblast bezpečnosti a ochrany lidského zdraví a života je jednou z primárních disciplín, která si zasluhuje pozornost nejen vědecké, ale i široké veřejnosti. A v případě, že se jedná o zmapování a vývoj opatření, která přispějí ke zvýšení bezpečnosti dětí, to platí dvojnásob. podzim

18 TÉMA MGR. ANDREA VONDRÁKOVÁ ì Umělé neuronové sítě pomáhají léčit poruchy řeči Aplikacemi umělých neuronových sítí v oblasti zpracování řečových signálů se již několik let úspěšně věnuje prof. Ing. Jana Tučková, CSc., z katedry teorie obvodů Fakulty elektrotechnické ČVUT. Specializuje se na modelování prozodických parametrů pro syntézu řeči včetně klasifikace emocí. Zkušenosti ze svého dlouholetého výzkumu využívá při analýze řeči dětí s neurologickými poruchami, konkrétně s vývojovou dysfázií. FOTO Všechny oblasti mého výzkumu jsou velmi rychle viditelné a ulehčují mnoha pacientům život, například v jejich práci nebo ve volném čase. To mě na mé práci zajímá nejvíc, říká Jana Tučková. Kromě umělých neuronových sítí používá prof. Tučková v aplikacích také standardní metody zpracování řečového signálu, znalosti z fonetiky a fonologie řeči a statistické metody pro vyhodnocování experimentů. Umělé neuronové sítě používá také pro analýzu vlivu rehabilitace na funkci pohybového ústrojí pacientů a zapojila se do výzkumu, který se týká oblasti asistivních technologií. V současné době se prof. Tučková rovněž věnuje dalším dvěma významným projektům. Náplní prvního z nich je zkvalitňování počítačově generované řeči z textu pomocí nových metod modelování prozodických a signálových vlastností řeči. Náplní druhého je analýza patologické řeči dětí. Zkvalitňování syntetické řeči je součástí komunikace člověka s počítačem, která přináší prospěch nevidomým lidem, ale je také součástí informačních systémů ve veřejných prostorách. Náš výzkum se týká češtiny, která má svá specifika, a pro kvalitní syntetickou řeč nelze přejímat beze zbytku zahraniční metody vyvinuté pro jiné jazyky, protože se odlišují syntaxí, skladbou, gramatikou, fonetickými inventáři, prozodickými rysy a jejich vyjádřením. Kvalitní prozodie zvyšuje přirozenost vytvářené syntetické řeči, a přispívá tak k lepšímu pocitu posluchačů, říká prof. Tučková. Výzkum v druhé oblasti v analýze řeči dětí s diagnózou vývojové dysfázie je také velmi významný. Tyto děti mají, kromě jiného, problémy s porozuměním řeči a následně i s její produkcí, což silně ovlivňuje jejich budoucí uplatnění a kvalitu života. V našem výzkumu se snažíme o pochopení této závažné poruchy a o vytvoření objektivní metody pro diagnostikování nemoci. Naším cílem je vytvoření uživatelsky příjemného prostředí určeného zejména pro lékaře, upřesňuje prof. Tučková. Toto prostředí umožní zpracovat různorodé informace o pacientech včetně automatické analýzy řečových projevů. Dále bude umožňovat archivaci dat a výsledků z lékařských vyšetření. Analýza dat bude sloužit pro hledání vzájemných korelací mezi výsledky počítačové analýzy řeči, výsledky lékařských vyšetření (EEG, traktografie), logopedických a psychologických vyšetření. Výzkum může přispět k modifikaci léčebných postupů. Do lékařství vnáší tato metoda nový neinvazivní přístup založený na počítačovém zpracování řečových signálů, které nebylo v lékařství dosud využíváno. Poslední ze zmiňovaných témat, tedy asistivní technologie, se budou podílet na zlepšení kvality života především seniorů nebo handicapovaných osob. Řešení problematiky vývojové dysfázie, na kterém se prof. Tučková podílela, bylo oceněno Cenou Ministra zdravotnictví ČR. Na základě publikační činnosti na řadě prestižních mezinárodních konferencích bylo prof. Tučkové nabídnuto členství v INNS (International Neural Network Society). Je zvána přednášet na zahraničních univerzitách, recenzuje odborné články v prestižních časopisech a na konferencích. Podílela se také na přípravě pořadu o neuronových sítích v pořadu ČT 24 Planeta-věda a účastnila se i natáčení tohoto pořadu. Neuronová síť je jedním z výpočetních modelů používaných v umělé inteligenci. Jejím vzorem je chování odpovídajících biologických struktur. Umělá neuronová síť je struktura určená pro distribuované paralelní zpracování dat. Skládá se z umělých (nebo také formálních) neuronů, jejichž předobrazem je biologický neuron. Neurony jsou vzájemně propojeny a navzájem si předávají signály a transformují je pomocí určitých přenosových funkcí. Neuron má libovolný počet vstupů, ale pouze jeden výstup. 18 podzim 2010

19 TÉMA ING. ARCH. ZUZANA PEŠKOVÁ, PH.D. ì Jak zkoumat ve 21. století středověkou vesnici? Ing. arch. Zuzana Pešková, Ph. D., z katedry architektury Fakulty stavební ČVUT se profesně věnuje oblasti, která nemá v současnosti příliš odborníků. Doktorku Peškovou zajímá venkovský prostor, konkrétně středověký lokační urbanizmus. Fascinuje ji proto, že ve středověku byly položeny základy vzhledu většiny našich sídel a byla vytvořena prakticky celá naše sídelní struktura. Kromě toho se zajímá o tvorbu obytného prostředí pro seniory na venkově. FOTO Bratronice u Kladna promítnutí pravděpodobného zakládacího schématu s naznačeným použitím modulového principu do kopie mapy stabilního katastru (císařského otisku) Středověké urbanistické uspořádání bez velkých zásahů fungovalo ve většině vesnic až do poloviny minulého století. Za posledních sto let se ale venkov radikálně změnil. Staleté tradice vzaly za své. Doménou venkovského obyvatelstva už není zemědělství. Převážná většina obyvatel pracuje ve službách a za prací dojíždí. Tím původní uspořádání vesnice, které především preferovalo vazbu na obdělávanou půdu, pozbylo svého významu. Je zcela logické, že současní lidé bydlící na venkově už nezbytně nepotřebují ke svému žití stodoly, stáje, kolny a ani dlouhé hluboké parcely. Původní sady se tak zastavují nebo stávají skládkami nepotřebných věcí, hospodářské příslušenství statků chátrá. čitelná i pro další generace, ale zároveň akceptovala současné potřeby lidí žijících na venkově, říká Zuzana Pešková. Za svůj největší vědecký úspěch považuje Zuzana Pešková prokázání používání modulového systému při vrcholně středověké lokaci vesnic, stanovení velikosti základního modulu v oblasti Rakovnicka a prokázání jeho přímé vazby na provazec středověkou měřičskou jednotku i pomůcku. Těžiště práce Zuzany Peškové jako odborné asistentky na katedře architektury Fakulty stavební je ve výuce. Proto i většina jejích pracovních aktivit je spojená s výukou. V hodinách ateliérové tvorby jsme s docentem Košatkou zadali studentům téma univerzitní mateřské školky na pozemcích za budovou D Fakulty stavební ČVUT. Tato úloha byla inspirována otevřením Univerzitní mateřské školky ČVUT Lvíčata. Studenti měli možnost si nově adaptované prostory školky prohlédnout ještě před jejím slavnostním otevřením. Domluvili jsme se dokonce, že klasickou klasifikaci se zápisem do indexu provedeme sice my pedagogové, ale další hodnocení bude samotnými dětmi ve školce. Všichni jsme zvědaví, nakolik se náš profesní pohled vzdálil od toho dětského, dodává Zuzana Pešková. Myslím si, že pro urbanisty je nutné, aby uměli pochopit původní historickou urbanistickou stopu v půdoryse sídla a ve svém návrhu na ni byli schopni citlivě reagovat, tak aby zůstala FOTO Dělá mi radost, když se mi podaří teoretické principy aplikovat na konkrétních projektech. Architektura a urbanizmus nejsou striktně technické obory. Vyžadují představivost, tvořivost. Dávají prostoru tvar. Vytvářejí naše životní prostředí. Odrážejí sociálně ekonomické jevy ve společnosti. Stále se mění, rozvíjí, otvírají další a další možnosti pohledu. Prostě jen tak neomrzí. podzim

20 TÉMA MGR. ANDREA VONDRÁKOVÁ ì Povedený odlitek je jako voňavá bábovka V oblasti vědy a výzkumu se Ing. Barbora Stunová z Ústavu strojírenské technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze zabývá zejména slitinami neželezných kovů, a to jak z hlediska vlastního materiálu, tak z hlediska výrobních technologií. Jejím oborem je technologie slévání. V tomto oboru se v poslední době zaměřuje na zajímavou problematiku slitin hořčíku. FOTO Slévačka na akademické půdě? Ing. Barbora Stunová z Ústavu strojírenské technologie Fakulty strojní ČVUT je jednou z mála žen, která se tomuto odvětví v rámci své profese věnuje. 20 podzim 2010 Na technologii slévání mě baví už její podstata vyrobení i velmi tvarově složitého předmětu v podstatě v jedné operaci, říká mladá vědkyně. Ta magičnost vlivu třeba i setin procenta některého prvku na vlastnosti odlitku. To vzrušení při odlévání a radost z povedeného odlitku, asi jako když vyndáte z trouby povedenou voňavou bábovku. Také to, že je to jedna z nejstarších výrobních technologií, známá již pět tisíc let, která se stále velmi progresivně rozvíjí. Tato technologie prakticky propojuje mnoho teoretických disciplín, jako je například nauka o materiálu a chemie, a dává vzniknout ať už čistě technickým strohým funkčním tvarům, nebo krásným uměleckým předmětům. Aktuálně se Ing. Stunová podílí na několika projektech podpořených Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. Je spoluřešitelkou projektu MPO TIP Výzkum a vývoj dvoudobého vznětového motoru s protiběžnými písty. Dále je členkou řešitelského týmu v rámci projektu Studentské grantové soutěže ČVUT Výzkum vlivu technologických procesů na zpracovatelnost perspektivních neželezných materiálů. Obecně se dá říci, že náš výzkum má význam v tom, že mimo jiné hledáme způsoby, jak zefektivňovat technologické procesy, aby se snižoval jejich dopad na životní prostředí ve všech jejich etapách. Stejně tak u dílů, například odlitků, v sestavách, a to v automobilech nebo konkrétně ve zmíněném leteckém motoru. Snažíme se zlepšením jejich užitných vlastností a snížením jejich hmotnosti snížit emise, a opět tak odlehčit ekologickou zátěž, vysvětluje Ing. Stunová. Barbora Stunová byla členkou týmu složeného z odborníků technických univerzit a podniků z praxe, který řešil projekt s cílem obnovit výrobu tlakových odlitků ze slitin hořčíku v České republice. Tomuto týmu se podařilo dovézt vývoj technologie do reálného provozu a produkovat tlakové hořčíkové odlitky. Jsem zároveň pedagog a za úspěch považuji, pokud se mi podaří něco ze svých znalostí a zkušeností předat studentům a ti toho dokážou využít. Velmi si také cením výborně hodnocených diplomových prací, které vznikly pod mým vedením a například přispěly některému podniku k vyřešení provozního problému, dodává Ing. Stunová. V oblasti spolupráce s aplikační sférou se snaží se svými kolegy intenzivně spolupracovat se slévárnami a dalšími průmyslovými subjekty. Pro výzkum a vývoj v aplikovaných oborech je toto spojení velmi důležité, oboustranně výhodné a potřebné. Této spolupráce si velmi váží, protože je to podle ní výborná možnost získávat poznatky z praxe a podílet se na řešení problémů. FOTO Strojárna už dávno není ryze maskulinní prostředí. S kolegy se mi pracuje dobře a myslím, že se vhodně doplňujeme. V některých ohledech je ale mužský kolektiv ženštější než ženský, říká Barbora Stunová.