Půst znamená hledat cestu do Boží blízkosti.

Transkript

1 b ř e z e n n o v i n y f a r n o s t i s v. A n e ž k y n a S p o ř i l o v ě, r o č n í k I X Půst znamená hledat cestu do Boží blízkosti. Georges Rouault - Kristus na kříži, 1936

2 2. s t r a n a f a r n í n o v i n y ú n o r f a r n í n o v i n y b ř e z e n s t r a n a 3 Každému z nás se už stalo, že jsme se zmýlili, když jsme vytáčeli číslo telefonu. Na druhém konci se ozve jiný účastník. Jak reagujeme v takové situaci? Jedni se omluví: Promiňte, vytočil jsem špatné číslo. Jiní beze slova zavěsí. Jsou vzteklí, že jen tak zbůhdarma vyhodili peníze. Nadávají si do oslů, že nedávali pozor. Pokud se jedná jen o zmýlenou v telefonním čísle, nestalo se nic tragického. Jsou jiné věci v životě, ve kterých mohu provést špatnou volbu a také to často dělám. Kde jsou dnes měřítka, která platí pro tuto volbu? Měřítka mezi dobrem a zlem, mezi tím, co je špatné a co je správné? Tato měřítka jako nikdy předtím se stala nejasnými. Jen si poslechněme obyčejné lidi: Co bylo dříve označeno jako krádež, má dnes přídech starosti a péče o rodinu. Co bylo dříve smrtelným hříchem, je dnes označeno jako odpovědné rodičovství. Kde jsou dnes měřítka pro dobré a zlé? Jsem vůbec svobodný v této volbě? Nejsem výchovou, domovem, neurotickým tempem a veřejným míněním tak zatížen a určen, že nemohu jednat jinak? Kdo dovede osvobodit od toho, co se dělá, co všichni dělajií? Co ukazují statistiky a ankety? Kdo je dnes spokojen s rolí konzervativce a zpátečníka? To všechno je správné. Přesto existují lidé, kteří něčeho v životě litují. Zde je několik náhodných odpovědí z jedné ankety: Litujete něčeho ve vlastním životě? Že jsem si vzal tuto ženu. Že jsem podepsal tuto pracovní smlouvu. Že jsem se usadil v této krajině. Že jsem se dal do kupy s tímhle člověkem. V těchto odpovědích se stále opakuje slovo hloupost. To byla největší hloupost mého života. Avšak nemylme se. Lidé nelitují jen hlouposti, že se dali dohromady s tímhle člověkem. Je něco v člověku, co revoltuje, co se bouří proti zlu, kterého jsme se dopustili, co mu nedopřává klidu: hříchy mladých let; že jsme opustili nebo zradili nějakého člověka; špatné jednání vůči starým rodičům; nevěrnost. Skutečná lítost tohle všechno nemusí ještě být, avšak je to jakýsi předstupeň lítosti. Lítost vychází z toho, že se cítíme vinni před Bohem. Přiznávám se Bohu, co jsem špatně udělal. Před Bohem jsem svůj vlastní žalobce. Nevymlouvám se, že jsem nemohl jednat jinak. Co jsem udělal, neoznačuji za hloupost, neúspěch, osud nebo náhodu. Každý člověk má tendenci druhé dělat odpovědnými za své selhání, svalovat vinu na druhé. Už v ráji tomu tak bylo. Adam svaluje vinu na Evu, Eva na hada. Před Bohem má však každé dění úplně jinou tvář. Lítost nevyhledává žádné výmluvy a omluvy. Lítost se nesnaží sebe ospravedlnit. Taková lítost stala se dnes lidem cizí, není v kurzu. Není se co divit. Čím více se zatemňuje obraz osobního Boha, tím více mizí touha obnovit svůj vztah vůči Bohu lítostí, a to Job, ilustrace V. Sokola z knihy Čtení z Bible dokonce i u věřících lidí. Při příležitostném zpytování svědomí zjistí, co udělali nebo zanedbali. Avšak lítost je ještě něco víc. Nejde jen o zjištění: Vidím jednotlivé přestupky příkazů: a to dostačuje. Nýbrž jde o tohle: Byl jsem slepý pro Boha, pro jeho lásku a dobrotu. Všechno dobré jsem přijímal, jako by tomu tak muselo být. Lehkomyslně jsem opustil otcovský dům Boží. Místo u Boha hledal jsem své štěstí v lidech a věcech. Chci se navrátit k Bohu. Jestliže u mnoha lidí není žádná myšlenka lítosti, zpovědi, poznání sebe, vina je tu stejně jako kdysi. Můžeme pro to hledat jiná jména, jako například: hnus, znechucení, nuda, rozčarování, prázdnota, avšak vina zůstává. Proč je dnes tolik neurotiků, tolik nemocných, kterým nikdo nemůže pomoci? Jistě v mnoha případech proto, že se v jejich podvědomí něco uhnízdilo, vina, která není vyrována nebo odpuštěna. Připravil otec Řehoř

3 4. s t r a n a f a r n í n o v i n y ú n o r f a r n í n o v i n y b ř e z e n s t r a n a 5 Vážení přátelé, začátek roku 2007 je v neziskovém sektoru velice bouřlivý a napínavý. Některé neziskové organizace krachují, jiné jsou zadlužené, ty relativně stabilní mají na kontě pár drobných. Důvodem této neradostné situace je naprosto nestabilní finanční situace a změny způsobené zákonem. Ministerstvo práce a sociálních věcí sice před koncem roku vyhlásilo výše dotací pro jednotlivá zařízení, ale nedodrželo harmonogram výplat dotace. Dokonce nepřišlo ani rozhodnutí o přidělení dotace. Samozřejmě nepřišly ani peníze. Současně nebyly uvolněny ani finance na výplatu příspěvků na péči, takže peníze nedostali ani naši klienti. Po rozeslání vyúčtování lednových služeb většina klientů volala, že zaplatí za služby, až dostanou příspěvek na péči. O tom, že nám dluží dvě zdravotní pojišťovny dohromady necelých půl milionu snad už ani nemusím psát. Každé ráno mi chodí na mobil informace o stavu provozního účtu naší charity. Stále nebylo na výplaty. Obtelefonovala jsem pojišťovny, které nám dluží. Dozvěděla jsem se, že jsme v pořadí na konec února. Dostaneme ale pouze část dlužné částky. Na ministerstvu se tvářili neprůstřelně ještě den před dnem splatnosti výplat. V zásadě by stačilo, kdyby zaplatili všichni klienti ošetření v lednu. Ti ale nedostali příspěvky na péči. A tak zasedl krizový štáb = vedení charity a řešili jsme, jestli si půjčíme. Nakonec jsme se shodli, že raději oželíme své výplaty, dokud na ně nebudou peníze. Nebudu vás napínat, výplaty nakonec odešly z účtu v termínu splatnosti a v plné výši. Nevím, jestli mohu zveřejnit jméno dárce, ale musím mu moc poděkovat. Pouze díky daru, který dorovnal výši výplat, jsme celou situaci zvládli bez dluhu. Dnes ráno mne opět probudila smska s informací o výši našeho účtu. 1. splátka dotace byla konečně vyplacena. Současně se mi podařilo v tomto týdnu domluvit poměrně slušné smluvní podmínky se třemi zdravotními pojišťovnami. Přestože jsme stále limitováni (je určena částka, kterou můžeme pojišťovně fakturovat), budou nám propláceny všechny vykázané body. Pojišťovna pouze proplácí jiným způsobem body do limitu a body nad limit. Dohody o cenách na rok 2007 jsou podepsány, a tak nám zcela jistě peníze od pojišťoven přijdou na účet. Otázka je, s jakým zpožděním. Klienti své příspěvky na péči také snad dostanou a situace se stabilizuje. Přesto ještě není úplně vyhráno, jsme teprve na začátku roku a kvůli volbám v roce 2006 se zpožďují ostatní dotační programy. Teď je situace taková, že zcela jistě zvládneme výplaty za únor, splatné k 15. březnu. Pak se uvidí. Za celou tu dobu, co jsem ředitelkou Farní charity Chodov, bylo krizí spousta a všechny jsme přežili. Na kontě bylo Kč a já jsem v sobě měla pokoj. Po předchozích zkušenostech vím, že se mohu spolehnout na Pána. Věřila jsem, že nás nenechá padnout. Jsem vděčná všem, kteří mne podporují a pomáhají mi. Děkuji všem, kteří se za nás a naši charitu modlíte. Eva Černá Místní společenství Sekulárního františkánského řádu u kostela sv. Anežky v Praze-spořilově vás srdečně zve na poutní zájezd Z A S E S T R O U V O J T Ě C H O U v e d n e c h s r p n a Cestou navštívíme mnoho poutních míst. Předběžný prgram: Sobota : 7:00 hod. odjezd autobusem z Prahy od hotelu ILF, stanice metra Budějovická, 11:00 hod Olomouci Svatý Kopeček zahajovací mše sv. zastávka v poutním mariánském kostele ve Frýdku-Místku. Další zastávka ve Skočově rodném městě sv. Jana Sarkandera (návštěva muzea a farního chrámu). Dále pokračování v cestě do největšího polského poutního místa Čenstochová. Ubytování. Večerní návštěva jasnohorského poutního areálu prohlídka baziliky i okolí, adorace, křížová cesta. Neděle : Čenstochová účast na ranním ceremoniálu otvírání milostného obrazu a mše svatá. Pokračování v cestě přes Augustow a polsko litevské hranice do Kaunasu bývalého hlavního města Litvy. Ubytování večerní prohlídka starobylého středu města. Pondělí : Kaunas dokončení prohlídky, odjezd. Hora Křížů jedinečné poutní místo, kde jsou tisíce křížů z celé Evropy. Mše sv. ve františkánském kostele. Pokračování v cestě do Rigy prohlídka historického středu. Závěrečná část cesty přes Valgu do Tartu. Ubytování ve škole, kterou vede sestra Vojtěcha. Úterý : Tartu prohlídka školy, kláštera a historické části města event. i okolí (skanzen). Večer mše sv. ve farním kostele. Středa : Tallin prohlídka starého hanzovního města, nyní krásně obnoveného Čtvrtek : Celodenní výlet k Čudskému jezeru možnost koupání. Návštěva ženského pravoslavného kláštera. Pátek : Odjezd z Tartu v ranních hodinách do největšího lotyšského mariánského místa nyní krásně obnoveného Aglona. Mše svatá, prohlídka a pokračování v cestě do hlavního města Litvy Vilniusu. Ubytování. Sobota : Vilnius mše svatá na poutním místě u Ostrobramské Matky Boží, potom prohlídka starobylé části města včetně katedrály a hradu. Odjezd do Varšavy. Ubytování. Neděle : Varšava. Mše svatá a prohlídka historické části. Odjezd cesta přes Olomouc do Prahy. Cena: 7.500,- Kč/osoba, při účasti 35 osob sleva na děti 1000,- Kč. Cena zahrnuje: ubytování dle programu, dopravu autobusem, komplexní cestovní průvodce. Cena nezahrnuje: stravování a cestovní pojištění. Není třeba pas, postačuje nový občanský průkaz. Přihlášky a zálohu 1000, Kč nutno podat do 30.března. Přihlášky a informace: Dr. Marie Myslilová telefon: , Dr. František Reichel tel

4 6. s t r a n a f a r n í n o v i n y b ř e z e n f a r n í n o v i n y b ř e z e n s t r a n a 7 Farní knihovna byla založena a zpřístupněna díky práci otce františkána Mikuláše Šuse, tehdejšího farního administrátora, někdy na přelomu 30. a 40. let. Prostory pod kostelem nebyly v 50. a 60. letech přístupné věřícím. P. Cyril Kadlec se obával, že by mohly být církvi zabaveny pro jiné účely. V době uvolnění na konci 60. let se farníci pustili do oprav pod kostelem. Pan Ing. Müller vzpomíná: Dojem byl silný rozsáhlé prostory, zatuchlý vzduch, místy opadaná omítka. Pustili jsme se do práce, jak kdo uměl. Na tuto dobu vzpomíná i P. Řehoř: Začali jsme s mládeží pod kostelem. Upravili jsme si knihovnu, kde dlouhá léta plesnivěly knihy. V době normalizace byla knihovna uzavřena, znovu byla zpřístupněna až po revoluci díky nové generaci mládeže. Prostory knihovny již druhým rokem využívají malí skautíci Šnečci. Mezi opět zatuchajícími knihami tak opět nastal život a halas. Zájem o půjčování knih v novém tisíciletí totiž velmi upadl. Dlouholetou knihovnicí je paní Marcela Buřilová. Jaká je vaše profese? Učím knihovnictví a vše, co s ním souvisí, na Vyšší odborné škole informačních služeb. Co dělám v kostele, je vlastně částí mé profese. Než jsem začala učit, dlouho jsem pracovala v různých vědeckých vysokoškolských knihovnách. Byly výlučně odborné, takže s vedením knihovny, jaká je v kostele sv. Anežky, jsem neměla žádnou zkušenost. Jak dlouho jste farní knihovnicí? Asi deset let. Tehdy parta mladých sesta- vila katalog knih a připravila knihovnu k provozu. (Petr Kolář a Martin Čížek na počítači kýmsi darovaném vytvořili vlastní program pro katalogizování knížek, knihy uspořádali a odplísnili pozn. red.) Pak se hledal někdo, kdo by pravidelně dohlížel na chod knihovny, půjčování atd. Obrátil se na mne pan kostelník a já slíbila pomoc. Znáte historii knihovny? Hlavní fond pochází ze 3o. let, kdy byl kostel vysvěcen. Od počátku se počítalo s existencí knihovny v prostorách pod kostelem. Jaký byl život knihovny před vaším příchodem? V době komunismu nemohla knihovna pracovat, fond byl uzavřen a nedoplňoval se. Státní mocí byly povoleny jen bohoslužby, další činnost farnosti byla nepřípustná. Lidé zvenčí v podstatě ani o prostorách pod kostelem nevěděli. Zásadní změna nastala po listopadu 89. Jak je rozsáhlý depozitář, kolik má svazků a jaký typ knih zde můžeme najít? Celkový počet je zhruba 3000 svazků, což je poměrně hodně. Hlavní fond tvoří literatura související s náboženskou tematikou. Můžeme ji rozdělit do několika oblastí knihy přímo související s náboženstvím a liturgií (modlitební knihy, katechismus, kancionály, filosofická literatura, která podporuje hlavní teologické spisy) a beletrie (próza i poezie) křesťanských i přímo katolických autorů. Hojně je zastoupena literatura pro děti fond je ale spíše starší. Knihy se nedoplňují, a to sovisí s využitím naší knihovny. To je bohužel dosti tristní. Tím, že není o půjčování zájem, není ani tlak na dokupování knih. Našli bychom tam Káju Maříka? Kája tam není. Dětská literatura je klasická. Ale začátkem 90. let někdo daroval komiksy ty byly jednu dobu hojně půjčované. Ve fondu jsou dále knihy o umění související především s církevními památkami. Částečně vlastníme periodické dokumenty Katolický týdeník, starší čísla některých časopisů. Doplňování fakticky skončilo v polovině 90. let. Knihovna obsahuje i malý, omezený výběr audiokazet. Jaká je nejstarší kniha? Vyslovené poklady nemáme. Jen běžná literatura. Objev žádného prvotisku tedy nehrozí. Většina starších výtisků je součástí původního fondu. Typem na nejstarší dokument by mohly být Podlahovy Církevní památky z konce 19. století. Přijímá knihovna věcné knižní dary? Dary přijímáme, ale upřednostňujeme tituly s náboženskou tematikou. Ale jak vám řekne každý knihovník: Největší nepřítel je člověk, který chce darovat knihu. Většinou jde totiž o knihy staré, poškozené, které se nedají příliš využít, takže takový dar je pak spíše zátěž než pomoc. R O Z H O V O R S M A R C E L O U B U Ř I L O V O U Chci k vám přijít poprvé. Musím se přiznat, že za léta, co jsem zdejším farníkem, jsem do knihovny ještě nezavítal. Především budete vlídně přivítán. Seznámím vás s knihovnou. Všechny knihy máme v jedné místnosti, takže není problém se rychle zorientovat. Pokud si budete půjčovat nějakou knížku, budu po vás chtít pouze jméno a adresu. Jaká je výpůjční doba? Jsme velmi vlídní. Zachováváme výpůjční dobu jako ostatní knihovny jeden měsíc, ovšem není problém prodloužení. Nevybíráme žádné poplatky. Kdy je knihovna otevřena? Obvykle je otevřeno v neděli po ranní mši asi v půl deváté. Dříve jsme měli otevřeno i po dětské, ale vzhledem k nezájmu farníků jsme tuto dobu zrušili. Samozřejmě by nebyl problém tuto dobu opět obnovit či po domluvě zpřístupnit knihovnu i v jiný čas. Spopení na mne je: Připravil Pavel Smolek Paní Marcela Buřilová se snažila několik let ve farních novinách zvát čtenáře do farní knihovny upoutávkami na zajímavé knižní tituly, například: G. Bernanos, Deník venkovského faráře, D. Bonhoeffer, na cestě ke svobodě, Gertruda von le Fort: Pilátova žena, C. S. Lewis: Lev, čarodějnice a skříň, Josef Zvěřina: Teologie agapé, Alois Lang: John Henry Newman, Sv. Terezie od Ježíše: Život, Utrpení Páně podle Evangelií, Roark Bradford: Černošský Pánbůh a páni Izraeliti. Čekají tu na vás, i když mírně zaprášené.

5 8. strana farní noviny únor 2007 Ilustrační snímek skupiny Erastus z prosince 2006 (detail) - foto Dušan Dostál ERASTUS Ve čtvrtek 15. února jsme v sále našeho kostela po roce a půl opět přivítali vokálně-instrumentální skupinu Erastus. Soubor, působící na české hudební scéně již 35 let (a náležící mezi přední protagonisty svého žánru), se nám tentokrát představil v sedmičlenné sestavě, se dvěma pěveckými magnety Jitkou Vrbovou a Evou Kriz-Lifkovou. Hned v úvodu je třeba říci, že šlo o setkání radostné a osvěžující. Vedle tradičního repertoáru amerických černošských spirituálů, tradicionálů a blues (namátkou jmenuji: Nobody Knows, The upper Room, Joshua fit the Battle of Jericho) jsme mohli vyslechnout též několik francouzských šansonů (Les Feuilles moetes) vše v provedení stylově vytříbeném, přitom hudebně živém a tvořivém. Se zvláštním potěšením jsem sledoval, jak se obě sólistky navzájem doplňují, muzikantsky se hecují, kamarádsky si nahrávají, či se naopak podřizují jedna druhé. Intenzivní prožitek spojený s technickým nadhledem charakterizoval i výkony pánské části Erastu, a to jak sólových zpěváků, tak i zpívajících instrumentalistů (el. klavír, kytara, baskytara). Není proto divu, že radost a spontaneita nezůstaly uzavřeny na malé ploše pódia, ale že se postupně přelily do celého sálu. Ve finále pak publikum (tvořené zástupci několika generací) spolehlivě dotvářelo rytmiku uváděných písní. Sympatickou součástí večera bylo i vtipné a nepředimenzované konferování jednotlivých čísel, při němž posluchač dostal prostor k vydechnutí a zároveň k aktivaci chuťových orgánů před podáním dalšího chodu. Zároveň musím s uspokojením konstatovat, že se nenaplnily mé vlastní skeptické prognózy počtu návštěvníků, ale naopak, že i v době školních prázdnin a nevlídných únorových plískanic se našel dostatek lidí, kteří dokázali slušně naplnit náš kulturní stánek a věnovat čas poslechu kvalitní hudby. U východu ze sálu jsem toho večera nespatřil zamračenou tvář... Josef Bauer farní noviny únor 2007 strana 9 Při letošní masopustní veselici jsme se všichni vrátili do dětství, regenschori Pepa Bauer se převtělil do přísného učitele hudební výchovy, všem přítomným rozdal strunné a bicí hudební nástroje, rozdělil žáky do dvou skupin, a nutil je hrát. Výsledkem jeho pedagogické práce byl společný zpěv a doprovod masopustní písně Masopust držíme, nic se nevadíme, pospolu... Při následné velké přestávce se vyčerpaní žáci rádi občerstvili. Vzpomínkový večer na básníka a překladatele Josefa Kostohryze proběhl 1. března v sále pod kostelem při příležitosti 100. výročí jeho narození. Marie Kostohryzová, básníkova druhá žena, velmi autenticky vzpomínala na nelehký život svého muže. Jana Franková - Doležalová recitovala Kostohryzovy verše a z četla z jeho dopisů. Pásmo bylo proloženo skladbami pro dvoje housle od Bohuslava Martinů v podání Hany Hložkové a Josefa Bauera.

6 1 0. s t r a n a f a r n í n o v i n y b ř e z e n f a r n í n o v i n y b ř e z e n s t r a n a 1 1 O H L É D N U T Í Z A S K A U T S K Ý M S E M I N Á Ř E M Letos koncem ledna jsem se podruhé zúčastnila skautského semináře tradičně pořádaného Ekumenickou lesní školou v prostorách Salesiánského divadla. A tato skutečnost mě znovu nakopla, přesvědčila o tom, že skautský život opravdu stojí za to žít. Jak vlastně takový seminář probíhá? V sobotu ráno se v divadle sejde přibližně sto skautů z různých koutů republiky. L E T N Í T Á B O R Zveme všechny děti, zejména ty ve věku 8 12 let, aby se zúčastnily našeho tábora, který se bude konat v termínu Pojedeme na jednu ze skautských základen, přesné místo a cena budou v příštích čtrnácti dnech upřesněny a zveřejněny na nástěnce u vchodu do kostela. V případě zájmu prosím kontaktujte co nejdříve vedoucí oddílu Markétu Štromerovou, tel Většinou to jsou bývalí, stávající či budoucí vedoucí oddílů, věkově tak od 16 do 90 let. Na pódiu je náčelník Junáka, náčelník Svazu skautů a skautek ČR a činovník, který postupně na všechny čtyři světové strany zatroubí melodii mezinárodního skautského signálu Skautské ideály spojují svět. Všichni zúčastnění stojí v pozoru a zpravidla zdraví skautským pozdravem (třemi vztyčenými prsty pravé ruky ve výši ramen, palec překrývá malíček). Přednášky se dotýkají různých témat. Úvodní přednášku si pro nás letos připravil Pedro (Jan Zachariáš) a dal jí název Století skautingu. Upozornil posluchače na významná skautská výročí: let od narození zakladatele světového skautingu Roberta Baden-Powella; 100 let od konání prvního skautského tábora; let od narození Jestřába (Jaroslava Foglara). Další, psychologická přednáška nám přiblížila život adolescentní mládeže. Odpoledne se opět rozkrylo téma skautování za komunismu, při kterém byli aktivní hlavně ti starší bratři a sestry. Otázky viny či neviny, zapírání skautingu, zrady či hrdinského přiznání a bojování za skautské myšlenky jsou dosud velmi palčivé. Hlavní myšlenkou celého letošního semináře byli středověcí rytíři vzory skautů. Skauting ze středověkého rytířství velmi čerpá, dnešní skaut je (nebo by měl být) novodobým rytířem se všemi ctnostmi. To potvrdila i nedělní dopolední přednáška plk. v. v. Ing. Františka Valdštýna, která celý seminář uzavřela. A jak se skauti na skautském semináři loučí? Všichni si stoupnou do kruhu a spojí se zkříženýma rukama. Náčelník Junáka pak vyšle signál stisknutím ruky. Ten postupuje dál celým kruhem a jakmile se k němu vrátí, je skautský seminář tímto oficiálně uzavřen. Mimo přednášky je skautům na chodbách nabízena ke koupi skautská literatura. Ani já jsem neodolala a ze zakoupených knížek jsem načerpala spoustu zajímavých informací, jak praktických (například co se týká skautských základen v ČR i ve světě), tak teoretických, jež tvoří myšlenkovou podstatu skautingu. Bohu díky za seminář a za všechno, co nás může o kousek nasměrovat na tu správnou cestu. Markéta Štromerová Š N E Č C I N A B R U S L Í C H V neděli jsme šli bruslit. Sešlo se nás 19 bruslících Šnečků, s rodiči i prarodiči na bruslích i bez nich. První nadšení vyrazit na led se ukázalo již při samotném srazu, kdy většina přítomných již v hod. byla plně obuta a vyzbrojena zbraněmi (hokejkami, helmami či puky) bylo to o celých 15 minut dříve. Ale naštěstí ledová plocha byla prázdná. Někteří rodiče se uchýlili za mantinely a vydávali jen rozkazy typu to musíš bruslit, a ne padat! Jiní ochotně podpírali své ratolesti a povzbuzovali je. Zbytek se stal fotografujícími Japonci a nenechal si tuto oběť uniknout. Šlo nám to skvěle dokonce jsme zvládli nájezdy na brankáře Radima, Pondělí Pěvecký sbor Úterý Schůzka oddílu Koťata, Šnečci F A R N Í Ú Ř A D P. Řehoř Mareček Jihovýchodní IV. č. 25 tel úřední hodiny: po pá který měl co dělat, aby se do té branky někdy svévolně, jindy s dopomocí a ukázkou držení hole vešel. Chytrý Mareček neotálel a vpálil mu gól bez váhání, jiní, jako Dorotka, si počkali na pomoc Jarmily. Nejzkušenějším byl Davídek při volné hře v bráně a nejmladší Filípek a Amálka na ledu raději jezdili per botičky. Jeli jsme slalom mezi kužely, udílely se medaile a diplomy a Šneččí pokřik byl slyšet na rozloučenou. Veronika C O S E D Ě J E P O D K O S T E L E M Středa Klub matek 9.30 Výuka náboženství 14.30, Pátek Úklid kostela 8.00 Spolčo mladých B O H O S L U Ž B Y pondělí: Petýrkova ulice hod. úterý pátek: hod. neděle: hod dětská mše

7 1 2. s t r a n a f a r n í n o v i n y b ř e z e n Během postu se každý pátek od 18 hodin koná křížová cesta. V té době je příležitost ke svátosti smíření. S T A N E S E V neděli navštíví náš kostel pomocný biskup pražský Mons. Karel Herbst a bude sloužit ranní mši svatou v 7.30 hod sbírka na charitní činnost v arcidiecézi po mši svaté proběhne tradiční Josefské posezení. Nejen pro všechny farní Pepíčky zveme všechny zájemce o františkánské myšlenky na odpolední bohoslužbu v 15 hodin a následné setkání v 15 hodin divadelní představení skautů Evropy v 15 hodin otevíráme pro všechny děti v prostorách pod kostelem tvořivé odpoledne s velikonoční tematikou. Přijďte si ozdobit kraslici či perníček, vyzkoušet nové nápady. Zveme ke spolupráci tvořivé maminky a babičky, které by chtěly rozšířit nabídku výtvarných technik. Kontakt: Veronika Koběrská, tel , Markéta Štromerová, tel v 9.30 nácvik dětských zpěvů prováděných při bohoslužbách o hodinu a o 169 hodin později dětská křížová cesta na Petříně. Pravidelný úklid kostela v pátek v osm hodin (2. 3, 16.3, ). Kdo by chtěl pomoci, bude vítán. 1. K V Ě T N A P O U Ť D O A LT Ö T T I N G U, největšího poutního místa v sousedním Bavorsku, se zastávkou v Marktlu, rodišti Svatého otce Benedikta XVI. a v Pasově. Cena dopravy (bez pojištění) činí 630,- Kč, pro dospělé a 480,- Kč pro děti do 15 let. Písemné přihlášky se zálohou 300,- Kč přijímá Dr. Marie Myslilová, Hlavní 78, Praha 4, tel POZVÁNKA NA NEDĚLNÍ ODPOLEDNE v 15 hodin ve farním sále pod kostelem vám skauti Evropy zahrají divadlo ze života zakladatele skautingu Roberta Baden Powella a poté bude následovat zábavná prezentace naší organizace s promítáním fotografií z akcí našich jednotek. Všichni jste srdečně zváni. Lukáš Alexa Skauti Evropy působí zatím jen v Praze ve středisku sv. Vojtěcha, ve smečce vlčat, oddíle skautů a klanu roverů. Od září chceme založit nový oddíl vodních skautů, kteří budou mít klubovnu na lodi v holešovickém přístavu. Naše noviny si můžete nyní přečíst i na internetové adrese Cena: 4 Kč. Číslo vyšlo Redakce: Michaela Tučková, Magdalena Martinovská