Le novità dell'emendamento alla legge sull IVA dal

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Le novità dell'emendamento alla legge sull IVA dal 1.1.2005"

Transkript

1 economicrevue { } inserto tecnico odborná příloha NORME E TRIBUTI ZÁKONY A DANĚ Le novità dell'emendamento alla legge sull IVA dal / Co přinesla novela zákona o DPH od Il silent partner nell ordinamento giuridico ceco / Tichý společník v českém právním řádu La società a responsabilità limitata (s r.o.) / Společnost s ručením omezeným (s. r. o.) La clausola della non concorrenza nel rapporto di lavoro / Konkurenční doložka v pracovním vztahu Orario di lavoro, pause e ferie / Pracovní doba, přestávky a dovolené Il nuovo trattamento fiscale dei dividendi in Italia / Nové zdanění dividend v Itálii Le novità dell'emendamento alla legge sull IVA dal È uscito il primo emendamento alla legge sull imposta sul valore aggiunto. Porta il numero 635/2004 Racc. ed è entrato in vigore il L emendamento è c.d. tecnico : il suo contenuto non è dato da modifiche sostanziali ma soprattutto da precisazioni, dall eliminazione di punti controversi o non sufficientemente regolamentati nella legge originaria n. 235/2004 Racc. Alcuni punti dell emendamento hanno tuttavia anche un impatto reale (anche se non significativo). Cosa può dunque interessare al soggetto passivo IVA di questo emendamento? 1. principio della rifatturazione Nella legge si torna al precedente principio della rifatturazione di energia e servizi. In sede di rifatturazione, il soggetto passivo può agire nel seguente modo: se esercita il diritto alla detrazione dell imposta a credito, sull operazione attiva effettuerà un operazione imponibile (applicherà l IVA), se non esercita il diritto alla detrazione dell'imposta a credito, non è obbligato a tassare le operazioni attive qualora rifatturi l operazione al massimo al prezzo di acquisto, registrandola poi regolarmente. Giorno di effettuazione dell operazione imponibile, in sede di rifatturazione, può essere sia la data di emissione del documento fiscale, sia il giorno di rilevamento dell ammontare di pagamento richiesto. Esempio 1 Una società che si occupa di affittare immobili, fornisce servizi di pulizia negli spazi affittati. In gennaio 2005 riceve due fatture: dalla società Lanna, soggetto passivo, per czk + IVA czk, e dalla società Sanna, soggetto non passivo, per czk. a) fattura dalla società Lanna Se la società esercita il diritto alla detrazione dell'imposta, deve applicare l IVA a debito sull operazione attiva. Qualora non eserciti la detrazione, non deve applicare l imposta, a condizione che successivamente fatturi al massimo per czk. Se fattura anche un margine, dovrà applicare l IVA a debito e registrarlo tra i ricavi. b) fattura dalla società Sanna Condizione per non tassare il servizio è mantenere il prezzo di czk. In tal caso, nè l acquisto nè la rifatturazione del servizio rientrano nella dichiarazione IVA. Vale ancora che, in caso di margine commerciale, è necessario applicare e versare l imposta sul valore aggiunto a debito. 2. imballaggi a rendere Anche nel caso degli imballaggi a rendere si torna alle precedenti disposizioni di legge. E stato eliminato il contenuto secondo il quale la restituzione di ogni imballaggio a rendere (a chiunque, anche ai cittadini) fosse considerato operazione imponibile. Ora, invece, operazione imponibile è solo la fornitura, da parte del soggetto che introduce imballaggi e beni sul mercato, degli imballaggi a rendere che non vengono restituiti dagli acquirenti entro la fine del periodo contabile. Le altre forniture di imballaggi a rendere, così come la loro restituzione, non costituiscono operazione imponibile. Esempio 2 Una birreria, soggetto passivo IVA trimestrale, acquista dal produttore bottiglie di vetro con IVA ed esercita la detrazione dell IVA a credito. Riempie queste bottiglie di birra e le vende ai commercianti, dai quali poi le riacquista nel c.d. sistema aperto (la proprietà delle bottiglie viene trasferita al commerciante). La cauzione per una bottiglia viene fissata in 3 czk. Le forniture di imballi (bottiglie) avvengono in modo standard senza IVA, così come la loro restituzione. La birreria, contemporaneamente, evidenzia i redditi e le uscite per tutto il periodo contabile. Qualora il saldo annuo sia, ad es. di bottiglie, il soggetto passivo dichiarerà e verserà l imposta sull ammontare di czk, e questo per l ultimo trimestre dell anno affitto a breve termine La legge stabilisce ex-novo che l affitto a breve termine di un immobile o di una sua parte, incluso l arredo interno e l energia, venga inteso come affitto al massimo per 48 ore ininterrotte. Esempio 3 Co přinesla novela zákona o DPH od První novela zákona o dani z přidané hodnoty je na světě. Má číslo 635/2004 Sb. a vstoupila v účinnost dnem Novela je označována jako technická - obsa-hem nejsou systémové změny, ale především upřesnění, odstranění sporných či nedostatečně upravených míst v původním zákoně č. 235/ 2004 Sb. Některé body novely Un hotel affitta una sala conferenze mají však i věcný (byť ne výrazný) dopad. Co tedy může plátce DPH po novele zajímat? 1. princip přefakturace incluso l arredo interno. In caso di affitto fino a 48 ore, fatturerà automaticamente il 19% di IVA. In caso di affitto più lungo si tratterà di un operazione esente da IVA. Se il locatario è soggetto passivo, sarà più conveniente per lui tassare l intero affitto all aliquota del 19%, anche se questa sua decisione dovrà essere comunicata dall hotel all Ufficio delle finanze. 4. ristrutturazione di spazi non residenziali in un immobile residenziale Sono inasprite le aliquote di imposta sulle riparazioni e ristrutturazioni che riguardano esclusivamente spazi non residenziali ubicati in case o edifici residenziali. Dal , sui suddetti spazi si applica l aliquota ordinaria del 19%. 5. aliquota del 5% sui servizi ricettivi È propizia, al contrario, la novità che riguarda i contribuenti che forniscono servizi ricettivi. Fino al si applicherà l aliquota ridotta del 5% (questa eccezione doveva valere originariamente solo fino alla fine del 2004). Le altre modifiche, alle quali non ci dedichiamo in questa sede, costituiscono soprattutto precisazioni minori; riguardano, ad esempio, i documenti fiscali, il luogo dell operazione su determinati servizi, l eliminazione dello speciale istituto del rappresentante fiscale (lo sostituisce la rappresentanza fiscale ordinaria) o l arrotondamento dell imposta ai cinquanta centesimi sui documenti fiscali. Nel Vostro caso concreto, saremo lieti di fornirvi consigli o spiegazioni in merito, contattando l { Martin Spad, Savino & Partners } Do zákona se vrací dřívější princip přefakturace (přeúčtování) energií a služeb. Plátce může při přefakturaci postupovat takto: uplatní-li nárok na odpočet na vstupu, pak na výstupu uskuteční zdanitelné plnění (bude účtovat s DPH), neuplatní-li nárok na odpočet na vstupu, není povinen na výstupu zdaňovat, pokud přefakturuje

2 II economicrevue { } inserto tecnico odborná příloha plnění nejvýše za pořizovací cenu a řádně o něm účtuje. Den uskutečnění zdanitelného plnění při přefakturaci může být jak datum vystavení daňového dokladu, tak i den zjištění požadované výše úplaty. Příklad 1 Společnost zabývající se pronájmem nemovitostí zajišťuje úklidové služby v pronajímaných prostorách. V lednu 2005 má dvě faktury - od společnosti Lanna, plátce DPH, na Kč + DPH Kč, a od společnosti Sanna, neplátce DPH, na Kč. a) faktura od společnosti Lanna Uplatní-li společnost nárok na odpočet, musí na výstupu vždy uplatnit DPH. Jestliže odpočet neuplatní, nemusí zdaňovat za podmínky, že dále fakturuje nejvýše za Kč. Bude-li účtovat marži, pak musí na výstupu uplatnit DPH a v účetnictví účtovat výsledkově (do výnosů). b) faktura od společnosti Sanna Podmínkou pro nezdanění služby je skutečnost, že bude dodržena cena Kč. V takovém případě nevstupuje nákup ani přeúčtování služby do přiznání k DPH. Opět platí, že v případě obchodní marže je nutné na výstupu uplatnit a odvést daň z přidané hodnoty. 2. vratné obaly Rovněž v případě vratných obalů se vrací předchozí úprava. Dochází tak k odstranění nesystémového stavu, kdy vrácení každého vratného obalu (kýmkoli, třeba i občanem) bylo považováno za zdanitelné plnění. Nově je zdanitelným plněním pouze dodání vratných obalů, které nejsou kupujícími do konce účetního období vráceny, tím subjektem, který uvádí obaly spolu se zbožím na trh. Ostatní dodání vratných obalů, stejně jako jejich vracení, není zdanitelným plněním. Příklad 2 Pivovar, který je čtvrtletním plátcem DPH, nakoupí od výrobce skleněné lahve s daní z přidané hodnoty a uplatní odpočet daně na vstupu. Tyto lahve plní pivem a prodává obchodníkům, od nichž je vykupuje zpět v tzv. otevřeném systému (vlastnictví lahve přechází na obchodníka). Záloha na jednu lahev je stanovena ve výši 3 Kč. Dodávky obalů (lahví) probíhají standardně bez DPH, stejně jako jejich vracení. Pivovar zároveň eviduje příjmy a výdeje po celé účetní období. Jestliže roční saldo činí např lahví, plátce přizná a odvede daň z částky Kč, a to za poslední čtvrtletí roku krátkodobý nájem Zákon nově upřesňuje, že krátkodobým nájmem nemovitosti nebo její části včetně vnitřního movitého vybavení a energií se rozumí pronájem nejvýše na 48 hodin nepřetržitě. Příklad 3 Hotel pronajímá přednáškový sál včetně vnitřního vybavení. Při pronájmu do 48 hodin tak bude automaticky účtovat 19 % DPH. Při pronájmu delším jde o plnění osvobozené od DPH. Je-li nájemcem plátce, bude zpravidla vhodnější zdaňovat celý pronájem sazbou 19 %, toto své rozhodnutí však musí hotel oznámit finančnímu úřadu. 4. rekonstrukce nebytových prostor v bytovém domě Il silent partner nell ordinamento giuridico ceco Nell ordinamento giuridico ceco, la partecipazione ad un affare in forma diversa dal contratto sociale non viene regolamentata da una legge autonoma così come avviene, invece, in alcuni Paesi europei. Nel sistema giuridico ceco, infatti, la c.d. silent partnership o contratto di associazione in partecipazione, viene contemplata dal Codice commerciale, Legge n. 513/1991 Racc. in vigore e, nel concreto, dagli articoli Con il contratto di silent partnership, l associato fornisce all imprenditore o associante un determinato conferimento e partecipa, insieme a quest ultimo, all attività imprenditoriale, mentre a sua volta l imprenditore si impegna a corrispondergli la parte di utile netto corrispondente alla quota dall associato conferita, dopo aver detratto la parte obbligatoria destinata al fondo di riserva. Il contratto richiede sempre la forma scritta obbligatoria. Con il contratto di associazione in partecipazione, tra le parti sorge un rapporto di obbligazione chiamato appunto associazione in partecipazione o silent partnership. Nonostante questo rapporto sia chiamato tale, dal contratto di associazione in partecipazione non sorge un nuovo soggetto di diritto. Per questo motivo, la silent partnership non viene iscritta presso il registro delle imprese e, per il soggetto giuridico esistente, non si registra neppure il fatto che, tra l imprenditore regolarmente iscritto nel registro commerciale e l associato, sia sorto un rapporto derivante dalla partnership. Associato può essere sia una persona giuridica che una persona fisica, anche straniera. I requisiti fondamentali di un contratto di associazione in partecipazione sono: a) l indicazione delle parti contrattuali, b) la determinazione dell oggetto e del valore del conferimento, c) l impegno dell associato a versare il conferimento all imprenditore, d) la determinazione della quota dell associato all utile, eventualmente alla perdita dell imprenditore. Quota La quota sull utile dell associato deve essere determinata in modo certo, di regola in percentuale sull utile. La legge inoltre non vieta di stabilire nel contratto di silent partnership una separata quota sull utile, in base ai singoli anni. Per quota sull utile si intende la quota sull utile netto, ovvero dopo la sua tassazione. Requisito fondamentale del contratto di associazione in partecipazione è la determinazione della quota dell associato all eventuale perdita della società e l ammontare della quota sull utile o sulla perdita deve essere sempre la stessa. In merito al numero di soggetti con i quali è possibile stipulare ogni singolo contratto di associazione in partecipazione, ovvero sulla questione se un imprenditore possa concludere un contratto con più soggetti in qualità di associati, la legge non fornisce alcuna indicazione chiara. Si consiglia pertanto, nell interesse della certezza giuridica delle parti del rapporto contrattuale, di concludere ogni singolo contratto di associazione in partecipazione con un solo soggetto. Questo tuttavia non significa che un imprenditore non possa avere più associati, tuttavia, sarebbe opportuno che ogni rapporto separato venisse fondato da un contratto autonomo. Zpřísněny jsou sazby daně u oprav a rekonstrukcí, které se týkají výhradně nebytových prostor umístěných v bytovém či rodinném domě. Od se v uvedených případech uplatní základní sazba daně 19 %. 5. sazba 5 % u ubytovacích služeb Příznivá je naopak zpráva pro poplatníky, kteří poskytují ubytovací služby. Až do platí nižší sazba 5 % (tato výjimka měla původně platit jen do konce roku 2004). Další změny, kterým se na tomto místě podrobně nevěnujeme, mají spíše charakter drobných upřesnění; týkají se např. daňových dokladů, místa plnění u vybraných služeb, zrušení speciálního institutu daňového zástupce (střídá jej běžné daňové zastupování) či zaokrouhlování daně na daňových dokladech na padesátihaléře. Vysvětlení či radu ve Vašem konkrétním případě Vám rádi poskytneme em na adrese { Martin Špád, Savino & Partners } Il contratto di silent partnership rientra, ai sensi della disposizione dell art. 261, comma 3 del Codice commerciale, tra le c.d. transazioni assolute, ovvero il Codice commerciale viene applicato dalle parti contrattuali anche senza considerare se l associato è o meno imprenditore. Differenza tra il contratto di associazione in partecipazione e il contratto di finanziamento La differenza fondamentale deriva dal fatto che il conferimento dell associato non deve essere necessariamente effettuato con mezzi finanziari (può essere qualsiasi altro bene mobile o immobile), e che l associato, a differenza di un finanziatore, non gode della maturazione sicura e stabile di interessi sul proprio conferimento. Il procedimento di approvazione di una silent partnership da parte degli organi dell imprenditore, cioè della società A partire dal , quando entrò in vigore la Legge n. 370/2000 Racc., il contratto di silent partnership deve essere approvato dall assemblea dei soci. Nelle società a responsabilità limitata, ai sensi dell art. 125, comma 1, lett. l) del Codice commerciale e nelle società per azioni, ai sensi dell art. 187, comma 1, lett. m) del Codice commerciale, nonché ai sensi dell art. 127, comma 3 del Codice commerciale, per l accettazione di

3 economicrevue { } inserto tecnico odborná příloha III questa delibera è sufficiente la maggioranza semplice dei voti dei soci presenti, qualora l atto costitutivo non stabilisca un maggior numero di voti. Trasferimento del diritto di proprietà sul conferimento dell associato Conferimento di beni mobili: qualora il contratto di associazione in partecipazione non stabilisca diversamente, il diritto di proprietà sul conferimento dell associato viene trasferito il giorno della sua consegna. Le parti, tuttavia, nel contratto possono riservarsi che il bene venga trasferito all imprenditore solo in uso. Conferimento di beni immobili: in questo caso vale il principio che l imprenditore utilizzi l immobile per tutto il periodo di validità del contratto di associazione in partecipazione; tuttavia, le parti contrattuali possono stabilire nel contratto anche il trasferimento del diritto di proprietà sull immobile all imprenditore tenendo conto che il trasferimento avverrà alle condizioni previste ai sensi delle disposizioni del codice civile, Legge n. 40/1964 Racc. in vigore. Quota sull utile e sulla perdita dell associato Tichý společník v českém právním řádu Tiché společenství není v českém právním řádu upraveno samostatným zákonem, tak jak je to v některých evropských zemích. V českém právním řádu je tiché společenství začleněno do obchodního zákoníku, zákona č. 513/1991 Sb., v platném znění, a to konkrétně v ustanoveních 673 až 681 obchodního zákoníku. Smlouvou o tichém společenství se zavazuje tichý společník poskytnout podnikateli určitý vklad a podílet se jím na jeho podnikání a podnikatel se zavazuje k placení čistého zisku po odečtení povinného přídělu do rezervního fondu, a to v alikvotní části vkladu tichého společníka. Smlouva vyžaduje vždy obligatorní písemnou formu. Smlouvou o tichém společenství vzniká mezi účastníky obligační, závazkový vztah, který se též často nazývá tichou společností. Přesto, že tento vztah je nazýván tichou společností, nevzniká ze smlouvy o tichém společenství nový subjekt práva. Z tohoto důvodu se tichá společnost nezapisuje do obchodního rejstříku a u existujícího právního subjektu se ani nezapisuje, že mezi podnikatelem řádně zapsaným v obchodním rejstříku a tichým společníkem vznikl vztah z tichého společenství. Tichým společníkem může být jak právnická, tak i fyzická osoba, a to i zahraniční právnická či fyzická. Podstatnými náležitostmi smlouvy o tichém společenství jsou: a) označení účastníků smlouvy, b) určení předmětu a hodnoty vkladu, c) závazek tichého společníka k poskytnutí vkladu podnikateli, d) určení podílu tichého společníka na zisku, případně ztrátě podnikatele. Podíl Podíl na zisku tichého společníka musí být vymezen určitě, a to zpravidla procentem na zisku. Zákon rovněž nezakazuje stanovit ve smlouvě o tichém společenství odlišný podíl na zisku, a to v návaznosti na jednotlivých kalendářních letech. Poddílem na zisku se rozumí podíl na zisku po jeho zdanění. Podstatnou náležitostí smlouvy o tichém společenství je určení podílu tichého společníka na eventuální ztrátě společnosti a že rozsah podílu na ztrátě či zisku musí být vždy stejný. Z hlediska počtu subjektů, se kterými lze uzavřít každou individuální smlouvu o tichém společenství mohu konstatovat, že zákon nedává jasnou odpověď na otázku, zdali může uzavřít jeden podnikatel jednu smlouvu s více účastníky na straně tichého společníka. Doporučuji však v zájmu právní jistoty účastníků smluvního vztahu uzavřít každou individuální smlouvu o tichém společenství s jedním subjektem. To však Quota sull utile: all associato sorge il diritto alla riscossione della quota sull utile entro 30 giorni dal giorno di redazione della chiusura contabile. Se l imprenditore è un soggetto giuridico, il termine dei 30 giorni inizia a decorrere a partire dal giorno di approvazione della chiusura contabile, per cui, ai sensi dell art. 128 del Codice commerciale, l assemblea dei soci che approva la chiusura contabile della società, deve tenersi al massimo entro 6 mesi dall ultimo giorno del periodo contabile. La quota all associato deve essere pagata, nel caso in cui la società produca utile nel rispettivo periodo solare, ovvero contabile, anche nel caso in cui questo pagamento sia a svantaggio della futura attività di impresa dell imprenditore. Nel caso in cui l imprenditore non versi nel termine sopra riportato all associato la quota sull utile, non viene in tal modo incrementato, così come accade regolarmente per i soci che figurano sull estratto camerale, il suo conferimento sulla società, ma si determina, nei confronti dell imprenditore, una posizione creditoria dell associato. neznamená, že by jeden podnikatel nemohl mít více tichých společníků, ale bylo by vhodné, aby každý separátní vztah byl založen samostatnou smlouvou. Smlouva o tichém společenství patří v souladu s ustanovením 261 odst. 3 obchodního zákoníku mezi tzv. absolutní obchody, což znamená, že obchodní zákoník se bude mezi smluvními stranami aplikovat i bez ohledu na to, zda tichý společník je či není podnikatelem. Rozdíl mezi smlouvou o tichém společenství a smlouvou o ú- věru Základní rozdíl spočívá v tom, že vkladem tichého společníka nemusí být pouze finanční prostředky (může jím být kterákoliv jiná věc movitá či nemovitá), a dále v tom, že tichý společník, na rozdíl od poskytovatele úvěru nemá zajištěno zhodnocení svého vkladu bezpečným a pevně stanoveným úrokem. Schvalovací postup smlouvy o tichém společenství ze strany orgánů podnikatele, tj. společností Quota sulla perdita: in caso di perdita, il conferimento dell associato sull attività di impresa viene ridotto. In questa ipotesi, al fine di appianare il conferimento, prima di tutto si utilizzerà la quota annuale sull utile. Tuttavia, il diritto alla quota sorge all associato solo dopo il raggiungimento dell ammontare originario del versamento. L associato, nel caso di perdita dell imprenditore, a differenza dei soci comuni, non è tenuto ad integrare il proprio conferimento e alla perdita partecipa solo nell ammontare del proprio conferimento. Nel caso in cui, con la quota sulla perdita, venisse utilizzato tutto il conferimento, il contratto di associazione in partecipazione cesserebbe nel modo stabilito tassativamente dall art. 679, comma 1, lett. c) del Codice commerciale. Periodo di disdetta Il periodo di disdetta è applicabile solo nel caso di contratti stipulati a tempo indeterminato. Nel caso in cui il contratto non stabilisca diversamente, si applica l art. 679, comma 2 del Codice commerciale, secondo il quale il contratto di associazione in partecipazione può essere disdetto al massimo entro 6 mesi prima della fine dell anno solare. { Dr. Vojtech Kocur, Savino & Partners } Smlouva o tichém společenství musí být s účinností od , kdy nabyl účinnosti zákon č. 370/2000 Sb., schválena valnou hromadou. U společnosti s ručením omezeným v souladu s ustanovením 125 odst. 1., písm. l) obchodního zákoníku a u akciové společnosti v souladu s ustanovením 187 odst. 1 písm. m) obchodního zákoníku, přičemž v souladu s ustanovením 127 odst. 3 obchodního zákoníku, postačí k přijetí takového usnesení valné hromady prostá většina hlasů přítomných společníků, pokud společenská smlouva nestanoví vyšší počet hlasů. Přechod vlastnického práva k vkladu tichého společníka Movité vklady nestanoví li smlouva o tichém společenství jinak, přechází vlastnické právo ke vkladu tichého společníka ke dni jeho předání. Strany si však mohou ve smlouvě vymínit, že věc přechází pouze do užívání podnikatele. Nemovité vklady zde platí zásada, že podnikatel nemovitost po dobu účinnosti smlouvy o tichém společenství užívá, nicméně strany smlouvy si mohou ve smlouvě ustanovit i převod vlastnického práva k nemovitosti na podnikatele s tím, že k převedení dojde za podmínek stanovených v příslušných ustanoveních občanského zákoníku, zákona č. 40/1964 Sb., v platném znění. Podíl na zisku a ztrátě tichého společníka Podíl na zisku tichému společníkovi vzniká nárok na vyplacení podílu na zisku, a to do 30 dnů ode dne vyhotovení účetní závěrky. Je li podnikatelem právnická osoba, běží tato 30 denní lhůta ode dne schválení účetní závěrky, přičemž dle ustanovení 128 obchodního zákoníku valná hromada, která schvaluje účetní závěrku společnosti, se musí konat maximálně ve lhůtě 6 měsíců ode dne posledního dne účetního období. Podíl

4 IV economicrevue { } inserto tecnico odborná příloha tichému společníkovi musí být v případě, že společnost v příslušném kalendářním, resp. účetním období vytvoří zisk vyplacen i v případě, že toto vyplacení by bylo pro další podnikání podnikatele nevýhodné. V případě, že podnikatel nevyplatí ve lhůtě výše uvedené tichému společníkovi podíl na zisku, nezvyšuje se tak, jak je to běžné u společníků, jež figurují ve výpise z obchodního rejstříku, jeho vklad na společnosti, ale má vůči podnikateli postavení věřitele. Podíl na ztrátě ztrátou se vklad tichého společníka na podnikání podnikatele zmenšuje. Pokud se ztrátou vklad tichého společníka zmenšil, použije se roční podíl na zisku nejprve na vyrovnání vkladu. Ovšem nárok na podíl vzniká tichému společníkovi až po dosažení původní výše vkladu. Tichý společník není při ztrátě podnikatele, na rozdíl od běžných společníků povinen doplňovat svůj vklad a na ztrátě se účastní pouze do výše svého vkladu. V případě, že by byl podílem na ztrátě vyčerpán celý vklad, smlouva o tichém společenství zaniká způsobem taxativně vymezeným v ustanovení 679 odst. 1 písm. c) obchodního zákoníku. Výpovědní doba Je možná pouze u smluv uzavřených na dobu neurčitou. V případě, že nestanoví smlouva žádnou výpovědní dobu, dojde k aplikaci ustanovení 679 odst. 2 obchodního zákoníku, dle kterého je smlouvu o tichém společenství možné vypovědět nejpozději 6 měsíců před skončením kalendářního roku. { Mgr. Vojtěch Kocur, Savino & Partners } La società a responsabilità limitata (s r.o.) La società a responsabilità limitata come la forma giuridica di società commerciale più utilizzata per la piccola e media attività imprenditoriale, nel Codice commerciale ceco viene regolata dagli artt , Legge n. 513/1991 Racc. ai sensi dell emendamento alla stessa legge e delle disposizioni più recenti. La ragione sociale deve contenere la dicitura società a responsabilità limitata, anche se è sufficiente l abbreviazione spol. s r.o., eventualmente solo s.r.o. Per la costituzione di una società a responsabilità limitata il Codice commerciale contempla due alternative valide: la costituzione da parte di un socio unico e la costituzione da parte di più soci. L art. 105, terzo comma, limita tuttavia il numero massimo di soci di una società a responsabilità limitata a 50. Inoltre, lo stesso articolo prevede che la società avente socio unico non possa essere fondatore unico o socio unico di un altra società. La legge prevede inoltre che una persona fisica possa essere socio unico al massimo in tre società a responsabilità limitata. Společnost s ručením omezeným jako nejrozšířenější právní forma obchodní společnosti využívaná pro malé a střední podnikání je v českém Obchodním zákoníku regulována 105 až 153, zákonem 513/1991 Sbírky ve znění pozdějších změn a novelizací. Firma společnosti musí nutně obsahovat označení společnost s ručením omezeným, plně dostačující L art. 106 del Codice commerciale stabilisce che la responsabilità per la violazione dei propri obblighi sia a carico della società, che risponde con tutto il proprio patrimonio, i soci dunque fino all ammontare dei propri conferimenti, versati o non versati. In merito al requisito di legge relativo all ammontare del capitale sociale, giuridicamente l art. 108 lo fissa in un valore minimo di corone ceche, considerando che l ammontare del conferimento del singolo socio non può essere inferiore alle czk. Ai sensi dell art. 109, ogni socio partecipa al capitale sociale solo con un unico conferimento. I singoli soci possono naturalmente avere conferimenti di entità diversa, ma devono essere divisibili per mille e l ammontare totale degli stessi deve corrispondere all ammontare del capitale sociale della società. Ai sensi dell art. 110, i diritti e doveri dei soci che svolgono attività di impresa nella forma giuridica della società a responsabilità limitata sono regolati dal contratto societario, il cui contenuto viene lasciato alla volontà dei soci partecipanti, tranne quanto stabilito dalla legge che ne stabilisce il Společnost s ručením omezeným (s. r. o.) je nicméně použití zkratek spol. s. r. o. popřípadě s. r. o. seguente contenuto minimo: 1) ditta e sede della società; 2) determinazione dei soci riportando la ditta, rispettivamente la ragione sociale e la sede se si tratta di persona giuridica e/o i nomi e la residenza in caso di persona fisica; 3) oggetto d impresa, ovvero dell attività che, di solito, non è solo una; 4) ammontare del capitale sociale e ammontare attuale del conferimento di ogni socio inclusa la modalità e il termine di versamento della quota; 5) nome, cognome e residenza degli amministratori della società e definizione sufficientemente chiara della modalità in cui agiscono a nome della società; 6) nome, cognome e residenza dei membri dell organo di controllo nel caso in cui venga istituito; 7) determinazione dell amministratore del conferimento e 8) altri dati richiesti dalla legge. Il codice commerciale inoltre ammette, in via facoltativa, che la società possa emettere lo Statuto che può regolare l organizzazione interna della società e sviluppare le informazioni contenute del contratto societario. L art. 111 del Codice commerciale regolamenta inoltre le condizioni di versamento dei singoli conferimenti del capitale sociale: prima della presentazione Pro založení společnosti s. r. o. existují dvě v Obchodním zákoníku regulované alternativy, založení jedním společníkem a založením více společníky, přičemž 105 odstavec třetí definuje, že jedna společnost s. r. o. může mít maximálně padesát společníků. Dále 105 definuje, že společnost s jediným společníkem nemůže být jediným zakladatelem nebo společníkem jiné společnosti. Rovněž platí, že jedna fyzická osoba může být jediným společníkem maxi-málně tří společností s. r. o. 106 Obchodního zákoníku určuje, že odpovědnost za porušení svých závazků nese společnost celým svým majetkem, společníci potom della richiesta di iscrizione nel registro commerciale è necessario, infatti, che vengano versate tutte le quote e, di ogni singolo conferimento monetario, almeno il 30 per cento. L intero valore dei conferimenti in denaro o in natura deve tuttavia raggiungere almeno le czk, ovvero la metà dell ammontare minimo di capitale sociale. Nel caso in cui la società venga costituita da un socio unico, la legge prevede che, alla presentazione della richiesta di iscrizione nel registro commerciale debba essere versato l intero capitale sociale. Inoltre, nel comma 112 è previsto che la richiesta di iscrizione presso il registro commerciale venga firmata obbligatoriamente da tutti gli amministratori. È inoltre necessario allegare alla richiesta di iscrizione nel registro commerciale, il contratto societario o l atto costitutivo, documentare l espletamento di tutti gli obblighi relativi ai conferimenti di cui al suddetto comma 111 e allegare la valutazione dei conferimenti in natura in forma di perizia. Ancora, è necessario dimostrare i requisiti previsti ai commi 30 e 31 del Codice commerciale, ad esempio la licenza di esercizio per l attività imprenditoriale al massimo al giorno di iscrizione nel registro commerciale o il titolo giuridico di utilizzo degli spazi destinati alla sede o al luogo di esercizio dell attività imprenditoriale del soggetto registrato. { P. Nesnidal } do výše svých splacených či nesplacených vkladů. Pokud se jedná o zákonný požadavek na výši základního kapitálu společnosti, právně zakotvuje 108 jeho minimální výši CZK, přičemž platí, že výše vkladu jednoho společníka musí dosahovat alespoň CZK. Dle dikce 109 se na základním kapitálu společnosti podílí každý ze společníků pouze jedním vkladem. Jednotlivý společníci mohou mít samozřejmě vklady v různé výši, tyto musí být nicméně dělitelné tisícem a celková výše vkladů musí

5 economicrevue { } inserto tecnico odborná příloha V souhlasit s výší základního jmění společnosti. Práva a povinnosti společníků podnikajících v právní formě společnosti s ručením omezeným jsou podle 110 regulovány společenskou smlouvou, jejíž obsah je ponechán na vůli zúčastněných společníků, je nicméně stanoven její minimální obsah, který zahrnuje: 1) firmu a sídlo společnosti, 2) určení společníků prostřednictvím uvedení firmy respektive názvu a sídla právnické osoby a/nebo jména a trvalého bydliště v případě fyzické osoby, 3) předmět podnikání respektive činnosti, kterých může být a zpravidla bývá více, 4) výši základního kapitálu a aktuální výši vkladu každého společníka včetně způsobu a lhůty splacení vkladu, 5) jména a bydliště jednatelů společnosti a dostatečně jasné určení způsobu, jakým jednají za společnost, 6) jména a bydliště členů dozorčí rady pro případ, že je zřizována, 7) určení správce vkladu a za 8) další údaje, které jsou vyžadovány tímto zákonem. Obchodní zákoník dále fakultativně připouští, že společnost může vydat stanovy, které mohou regulovat vnitřní organizaci společnosti a mohou rozvádět záležitosti obsažené ve společenské smlouvě. 111 Obchodního zákoníku reguluje potom podmínky splácení jednotlivých vkladů základního kapitálu, přičemž platí, že před předložením návrhu na zápis do obchodního rejstříku je nutno, aby bylo splaceno celé emisní ážio a z každého peněžitého vkladu musí být zaplaceno alespoň 30 procent. Celková hodnota peněžitých i nepeněžitých vkladů musí ovšem dosahovat minimálně CZK, tedy polovinu minimální výše základního kapitálu. Pro případ, že je společnost založena pouze jediným společníkem ze zákona platí, že v době podání žádosti o zápis do obchodního rejstříku musí být splacen základní kapitál v plné výši. Obchodní zákon dále určuje v paragrafu 112, že návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku podepisují obligatorně všichni jednatelé. Dále je nutno k návrhu na zápis do obchodního rejstříku připojit společenskou smlouvu nebo zakladatelskou listinu, doložit splnění vkladové povinnosti regulované ve výše uvedeném paragrafu 111 a ocenění nepeněžitých vkladů ve formě příslušného znaleckého posudku. Rovněž je nutno prokázat skutečnosti vyžadované paragrafy 30 a 31 Obchodního zákoníku, tedy například prokázat vznik živnostenského oprávnění k podnikatelské činnosti nejpozději ke dni zápisu do obchodního rejstříku nebo právní titul užívání prostor určených jako sídlo respektive místo podnikání registrovaného subjektu. { P. Nesnidal } La clausola della non concorrenza nel rapporto di lavoro Da quando, il primo gennaio 2001, la clausola della nonconcorrenza è stata introdotta nel Codice di lavoro, anche il datore di lavoro ceco ha iniziato ad inserirla sempre più spesso nei contratti di lavoro con determinati dipendenti. Il fine della clausola è quello di tutelarsi dai rischi che possono derivare dall interruzione del rapporto di lavoro con il dipendente. Questo particolare accordo mira infatti a limitare i rischi di una eventuale divulgazione di informazioni interne all azienda e considerate riservate. Il rischio deriva appunto dal fatto che l ex dipendente possa diffondere know-how, informazioni commerciali o di altro tipo presso il nuovo datore di lavoro operante nello stesso settore del precedente datore di lavoro o addirittura concorrente. Cosa prevede la legge Generalmente, la clausola prevede che il dipendente, per un determinato periodo di tempo dalla conclusione del rapporto di lavoro, non possa svolgere per un altro datore di lavoro o in qualità di lavoratore autonomo, un attività corrispondente o concorrenziale a quella del vecchio datore. La legge limita ad un massimo di un anno il periodo nel quale il dipendente deve astenersi dallo svolgere l attività prevista dalla clausola. La legge richiede che l attività che il soggetto non può esercitare venga descritta in modo concreto e dettagliato. Non è sufficiente, ad esempio, indicare solo attività commerciale in generale. Inoltre, la clausola può essere inserita solo qualora l attività del datore di lavoro possa essere realmente e gravemente compromessa. Konkurenční doložka v pracovním vztahu Od té doby, kdy byla 1. ledna 2001 vsunuta konkurenční doložka do textu zakoníku práce, ji také český zaměstnavatel stále častěji včleňuje do pracovních smluv s vybranými zaměstnanci. Jeho cílem je ochránit se proti rizikům, která mohou vzniknout následkem ukončení pracovního poměru. Tento speciální druh dohody se právě zaměřuje na omezení případného rizika rozšíření interních firemních informací a informací, které jsou považovány za důvěrné. Zmíněné riziko se odvíjí právě od skutečnosti, že by bývalý zaměstnanec mohl šířit knowhow, informace obchodního Il divieto ha un costo È espressamente previsto dalla legge, in particolare dall emendamento al codice del lavoro in vigore da marzo 2004 che, a fronte dell osservanza del divieto, l ex datore di lavoro riconosca al dipendente un compenso non inferiore alla retribuzione mensile media percepita dal dipendente uscente. È previsto inoltre che il suddetto compenso debba essere erogato per ogni mese in cui il dipendente osserva il divieto previsto dalla clausola contrattuale (art. 29a, comma 2, Cod. Lavoro). Per i contratti di lavoro stipulati fino al 29 febbraio 2004, non vale l obbligo del compenso, come sopra descritto, ma si applicano le disposizioni allora in vigore che non prevedevano alcuna retribuzione minima. E se il dipendente viola il divieto? La clausola può prevedere una multa contrattuale qualora il dipendente violi il divieto posto di svolgere l attività oggetto di impresa dell ex datore di lavoro. Con il pagamento della multa contrattuale, il divieto decade. Formalità della clausola rázu nebo jiného typu u nového zaměstnavatele působícího ve stejném oboru nebo dokonce u konkurenta předešlého zaměstnavatele. Co stanoví zákon... La clausola può essere stipulata solo ed esclusivamente in forma scritta e solo trascorso il periodo di prova. L accordo stipulato prima del periodo di prova è sempre invalido. Non è possibile nemmeno stipulare la clausola della non concorrenza prima che sia trascorso il periodo di prova e prevedere l entrata in efficacia dopo il periodo di prova stesso. Qualora datore di lavoro e dipendente si accordino reciprocamente, la clausola può essere revocata anche nel corso della sua applicazione, dopo un determinato periodo dall interruzione del rapporto di lavoro. La rescissione unilaterale da parte del datore di lavoro, invece, è ammessa solo durante la validità del contratto di lavoro. Il datore infatti, terminato il rapporto lavorativo, è tenuto ad osservare l intero periodo di non concorrenza concordato nella clausola, fino al termine ultimo. Questo vale anche per l ex dipendente, il quale deve per legge osservare il divieto sino al termine di tutto il periodo stabilito. Fa eccezione il caso in cui il dipendente non abbia percepito il compenso previsto dalla clausola, entro 15 giorni dalla scadenza del suo pagamento. In questo caso, l accordo decade a partire dal primo giorno del mese successivo a quello di consegna della revoca. Všeobecně řečeno, doložka předpokládá, že zaměstnanec určitou dobu po skončení pracovního poměru nesmí vykonávat pro jiného zaměstnavatele nebo nesmí sám podnikat v okruhu činností, který je shodný nebo konkurující oboru předchozího zaměstnavatele. Zákon omezuje dobu, během které se zaměstnanec musí zdržet činností uvedených v doložce na období maximálně jednoho roku. Zákon však také vyžaduje, aby činnost, kterou subjekt nesmí vykonávat, byla popsána přesným a podrobným způsobem. Nestačí například pouhé všeobecné označení obchodní činnost. Kromě toho doložka může být vložena jen tehdy, pokud by mohla být činnost zaměstnavatele skutečně a vážně ohrožena. Zákaz něco stojí... Zákon, přesněji řečeno jeho novelizace platná od března 2004, výslovně stanoví, že proti dodržení

6 VI economicrevue { } inserto tecnico odborná příloha zákazu musí bývalý zaměstnavatel bývalému zaměstnanci přiznat náhradu, která nesmí činit méně než jeho průměrný měsíční výdělek. Kromě toho zákon stanoví, že tato náhrada musí být vyplacena za každý měsíc, po který zaměstnanec dodrží zákaz vyjádřený v doložce ( 29a, odst. 2 zákoníku práce). Pro pracovní smlouvy uzavřené do 29. února 2004, neplatí povinnost náhrady tak, jak je popsána výše, ale řídí se do té doby platnou právní úpravou, jenž nepředpokládá žádnou minimální náhradu. A když zaměstnanec poruší zákaz? Doložka může stanovit smluvní pokutu pro případ, kdy poruší zaměstnanec stanovený zákaz vykonávat činnosti, které jsou předmětem podnikání bývalého zaměstnavatele. Zaplacením smluvní pokuty zákaz končí. Náležitosti doložky Doložka může být sjednána výslovně pouze písemně a jen po skončení zkušební doby. Dohoda sjednaná před zkušební dobou je vždy neplatná. Nelze ani podepsat konkurenční doložku dříve, než uplynula zkušební doba a odložit její účinnost až na dobu po jejím skončení. Kdyby se zaměstnavatel a zaměstnanec vzájemně dohodli, může být doložka odvolána i během doby její platnosti, po určité době po skončení pracovního poměru. Jednostranné zrušení ze strany zaměstnavatele je však možné pouze v době platnosti pracovní smlouvy. Zaměstnavatel je po skončení pracovního poměru povinen dodržet celou dobu stanovenou v konkurenční doložce až do jejího uplynutí. To platí také pro bývalého zaměstnance, který musí ze zákona dodržovat zákaz až do konce stanovené doby. Výjimkou je případ, kdyby zaměstnanec nedostal náhradu stanovenou v doložce do 15 dní od data její splatnosti. V takovém případě dohoda zaniká první den měsíce následujícího po měsíci, kdy došlo k doručení výpovědi. Orario di lavoro, pause e ferie Il testo della legge n. 435/2004 Racc., Codice del lavoro Prima parte mento interno può essere stabilito quanto tempo, di quello necessario per la pulizia personale al termine del lavoro, può rientrare nell orario di lavoro. Questo vale anche per i datori di lavoro che non svolgono attività imprenditoriali. Parte prima: Orario di lavoro e pause Art. 83 Terminologia fondamentale 1. L orario di lavoro è il periodo durante il quale il dipendente è obbligato a svolgere il proprio lavoro a favore del datore di lavoro. 2. Il periodo di riposo è l arco di tempo non corrispondente all orario di lavoro. 3. Il turno è la parte di orario di lavoro settimanale (art. 83a, comma 5), escluso il lavoro straordinario, che il dipendente è tenuto a impiegare lavorativamente, sulla base di un piano di turni di lavoro precedentemente stabilito, nell arco di 24 ore consecutive. 4. Il regime a doppio turno è il regime di lavoro nel quale i dipendenti si alternano reciprocamente in due turni nell arco di 24 ore consecutive. Il regime a triplo turno è il regime di lavoro nel quale i dipendenti si alternano reciprocamente in tre turni nell arco di 24 ore consecutive. Il regime continuato è il regime nel quale i dipendenti si alternano in turni nell arco di 24 ore consecutive nel caso dell esercizio ininterrotto dell attività del datore di lavoro; l attività continuativa prestazioni lavorative 24 ore al giorno per sette giorni la settimana. 5. Il periodo di disponibilità è il periodo nel quale il dipendente è pronto per un eventuale prestazione lavorativa che, in caso di indifferibile necessità, deve essere eseguita al di fuori dell orario del proprio turno lavorativo ai sensi del contratto. 6. Il lavoro straordinario è il lavoro svolto dal dipendente su ordine del datore o con il suo consenso, al di fuori dell orario settimanale stabilito, e che risulta da una ripartizione dell orario di lavoro precedentemente stabilita, e svolto al di fuori dell orario dei turni di lavoro (artt. 84, 85 e 87, comma 1). Per i dipendenti che godono di un orario di lavoro ridotto (art. 86, comma 1), il lavoro straordinario è il lavoro eccedente l orario settimanale stabilito (art. 83a); ai suddetti dipendenti è vietato assegnare lavoro straordinario. Non è considerato lavoro straordinario il caso in cui il dipendente recuperi il lavoro svolto al di fuori dell orario settimanale stabilito tramite un periodo di riposo concessogli dal datore su richiesta. Art. 83a 1. La durata dell orario di lavoro è stabilita in un massimo di 40 ore settimanali. 2. La durata dell orario di lavoro dei dipendenti: che lavorano nel sottosuolo per l estrazione di carbone, minerali e altre materie, in un impianto estrattivo e in siti minerari per la ricerca geologica, è stabilita in un massimo di 37,5 ore settimanali, nei regimi lavorativi a triplo turno e orario continuato, è stabilita in un massimo di 37,5 ore settimanali, in regime lavorativo a doppio turno, è stabilita in un massimo di 38,75 ore settimanali, minori di 16 anni è stabilita in un massimo di 30 ore settimanali purchè l orario di lavoro giornaliero non ecceda le 6 ore. 3. Il Ministero del Lavoro e degli Affari sociali, in accordo con il Ministero della salute, dopo consultazione con l Organo sindacale centrale di competenza e l Organizzazione dei datori di lavoro competente, permette l introduzione dell orario di lavoro ridotto senza riduzione del salario per motivi di salute nei limiti di quanto stabilito nei commi 1 e Ulteriori riduzioni dell orario di lavoro senza ribassi del salario nei limiti di quanto previsto ai commi precedenti, possono essere concordate nel contratto collettivo o stabilite nel regolamento interno. 5. L orario settimanale stabilito è l orario di lavoro ai sensi dei commi 1-4. Inizio e fine dell orario di lavoro Art Il datore di lavoro stabilisce l inizio e la fine dell orario di lavoro e il piano dei turni di lavoro, dopo trattativa con l organo sindacale di competenza. 2. Il datore di lavoro, dopo trattativa con l organo sindacale di competenza, può dividere il turno lavorativo in due parti; nei settori dell agricoltura, dei trasporti e delle comunicazioni, nelle strutture culturali e nel commercio, l orario di lavoro, nonchè i turni, possono essere suddivisi anche in più parti. Il datore di lavoro in questo caso deve assicurarsi che siano garantiti il trasporto regolare dei lavoratori sul posto di lavoro e l erogazione di energia elettrica, gas, riscaldamento, e che la suddivisione dell orario di lavoro non sia in contrasto con gli interessi dei cittadini. Art Il dipendente deve essere sul proprio posto di lavoro sin dall inizio dell orario di lavoro e andarsene da lì solo dopo la fine dell orario di lavoro. 2. Nel contratto collettivo o nel regola- Art. 89 Pause di lavoro 1. Il datore deve concedere ai lavoratori una pausa per i pasti e il riposo di almeno 30 minuti, almeno ogni sei ore di lavoro continuato; ai minorenni è prescritta una pausa almeno ogni 4 ore e mezza di lavoro continuato. Se si tratta di un lavoro che non può essere interrotto, i dipendenti hanno diritto, anche senza interrompere l esercizio dell attività o del lavoro, ad un conveniente periodo per il riposo e i pasti; ai minorenni deve essere sempre concessa la pausa per il pasto e il riposo ai sensi del primo capoverso. 2. Il datore di lavoro, dopo trattativa con l organo sindacale di competenza, può stabilire in modo adeguato la durata della pausa per i pasti. 3. Il datore stabilisce l inizio e la fine delle pause dopo trattativa con l organo sindacale di competenza. 4. Le pause per i pasti o il riposo non vengono concesse all inizio o alla fine dell orario di lavoro. 5. Le pause concesse per i pasti o il riposo non rientrano nell orario di lavoro. Art.90 Riposo continuato tra due turni 1. Il datore deve pianificare l orario di lavoro in modo tale che il lavoratore, tra la fine di un turno e l inizio del turno successivo, goda di un periodo di riposo ininterrotto di almeno 12 ore consecutive nel corso di 24 ore. 2. Il turno di riposo di cui al comma 1 può essere ridotto fino a 8 ore consecutive nell arco di 24 ore per i lavoratori maggiorenni, a condizione che il riposo successivo venga prolungato delle ore sottratte al precedente:

7 economicrevue { } inserto tecnico odborná příloha VII in caso di attività continuative, in caso di orari di lavoro ripartiti in modo irregolare e in caso di lavoro straordinario, nel settore agricolo, nelle mense pubbliche, nei centri culturali e nella prestazione di altri servizi ai cittadini, in caso di interventi urgenti di manutenzione, se si tratta di eliminare i rischi per la vita e la salute dei dipendenti, in caso di calamità naturali e altri casi simili straordinari. Il riposo alle dipendenti di sesso femminile nelle attività continuative può essere ridotto solo ad 11 ore consecutive nell arco di 24 ore, a condizione che il riposo successivo venga ridotto delle ore sottratte al precedente. Art.91 Giorni di riposo 1. I giorni di riposo dal lavoro sono i giorni della settimana e le feste nei quali spetta il riposo giornaliero al dipendente. 2. Il lavoro nei giorni di riposo va assegnato solo in via eccezionale e dopo trattativa con l organo sindacale di competenza. 3. In occasione di riposo giornaliero, il datore di lavoro può assegnare al dipendente solo quei lavori necessari che non possono essere eseguiti nei giorni lavorativi, ovvero: interventi urgenti di manutenzione, carico e scarico merci, inventario e bilanci, lavoro eseguito in attività continuative al posto di un dipendente che non si è presentato per il turno, lavori atti ad eliminare rischi sulla vita o sulla salute o in caso di calamità naturali e altri casi straordinari simili, lavori necessari al fine di soddisfare i bisogni ambientali, sanitari e culturali dei cittadini, lavori svolti da equipaggi navali, nutrimento e assistenza di animali da allevamento. 4. Nei giorni festivi al dipendente possono essere assegnati lavori che è possibile assegnare nei giorni di riposo durante la settimana, lavori in caso di attività continuativa e mansioni necessarie in caso di sorveglianza degli immobili del datore di lavoro. Art.92 Riposo continuato durante la settimana 1. Il datore deve pianificare l orario di lavoro in modo che il dipendente abbia un riposo continuato nel corso di un ogni periodo di sette giorni solari consecutivi della durata di almeno 35 ore. Per i dipendenti minorenni il riposo continuato durante la settimana non può essere inferiore alle 48 ore. 2. Qualora l attività del datore di lavoro lo permetta, il riposo giornaliero nella settimana viene assegnato nello stesso giorno a tutti i dipendenti e in modo che sia prevista anche la domenica. 3. In caso di: a necessità di migliorare sostanzialmente le condizioni dei lavoratori per un periodo provvisorio non eccedente i 5 mesi consecutivi nell anno solare, b) prestazione lavorativa nel settore delle comunicazioni, in strutture culturali, distretti sanitari, centri di assistenza sociale e nelle attività continuative, c prestazione lavorativa nella quale l orario di lavoro è pianificato in modo non regolare e in caso di prestazioni svolte al fine di eliminare le conseguenze di calamità naturali, in seguito al crollo di edifici o durante processi tecnologici che non possono essere interrotti, il datore, dopo trattativa con l organo sindacale competente, può pianificare l orario di lavoro dei dipendenti maggiorenni in modo tale che il riposo ininterrotto nell arco della settimana abbia una durata minima di 24 ore, a condizione che ai dipendenti venga concesso un riposo continuato della durata di almeno 70 ore nell arco di due settimane. 4. Nel settore agricolo può essere concordato con il dipendente o a livello di contrattazione collettiva, il riconoscimento di un riposo continuato in modo che, nell arco di tre settimane, questo riposo abbia una durata di almeno 105 ore complessive. Art. 93 In tutte le modifiche dell orario di lavoro ai sensi delle disposizioni di cui sopra, è necessario considerare la situazione energetica e dei trasporti; il datore di lavoro deve perciò attenersi alle disposizioni dell organo competente dell amministrazione statale, emesse dopo trattativa con l organo sindacale competente, in merito alla prestazione regolare del servizio di trasporto dei dipendenti e all erogazione di elettricità, gas e riscaldamento. Art.94 Evidenza dell orario di lavoro Il datore deve tenere l evidenza dell orario di lavoro, del lavoro straordinario, della disponibilità lavorativa e del lavoro notturno di ogni singolo dipendente. Su richiesta del dipendente, il datore di lavoro è obbligato a permettergli di visionare l evidenza del suo orario di lavoro. Art.95 Disponibilità al lavoro 1. Condizione per la disponibilità al lavoro è il presupposto dell esecuzione di un lavoro inderogabile al di fuori dell orario di lavoro del dipendente. La disponibilità al lavoro può essere sul posto di lavoro oppure in altro luogo concordato con il dipendente. 2. Il datore può concordare con il dipendente la disponibilità sul posto di lavoro nel limite massimo di 400 ore nell anno solare. Il datore può concordare con il dipendente la disponibilità al lavoro anche in un altro luogo concordato. Nell ambito della disponibilità al lavoro concordata, il datore può richiedere la disponibilità. Nel contratto collettivo aziendale è possibile ridurre la disponibilità sul posto di lavoro, eventualmente si può stabilire la misura della disponibilità in altro luogo concordato con il dipendente. 3. Per l esecuzione del lavoro nel periodo di disponibilità, al dipendente spetta un compenso; l esecuzione di un lavoro, nell ambito della disponibilità al lavoro, al di fuori dell orario di lavoro settimanale stabilito, è considerato lavoro straordinario ed è incluso nei limiti del lavoro straordinario. 4. La disponibilità lavorativa durante la quale non venga svolto lavoro, non viene inclusa nell orario di lavoro; per questo periodo al dipendente spetta un compenso ai sensi della norma di legge speciale. Parte seconda: lavoro straordinario e notturno Art Il datore può imporre lavoro straordinario solo in casi eccezionali, qualora vi siano importanti motivi aziendali e questo anche nel periodo di riposo continuato tra due turni, eventualmente alle condizioni di cui all art. 91, commi 2-4 anche nei giorni di riposo dal lavoro. Il lavoro assegnato al dipendente non deve eccedere le 8 ore alla settimana e 150 ore in un anno solare. 2. È possibile svolgere il lavoro al di fuori dei limiti previsti dal comma 1 solo in via eccezionale, qualora a tal fine il dipendente fornisca il proprio consenso. Il totale delle ore di lavoro straordinario non deve eccedere in media le 8 ore settimanali; nel contratto collettivo aziendale è possibile stabilire un limite inferiore di lavoro straordinario, per il quale il dipendente fornisce il proprio consenso, rispetto a quanto stabilisce la legge. 3. Nel numero di ore di lavoro straordinario massimo ammissibile non vanno incluse le ore di lavoro straordinario, a fronte delle quali al dipendente sia stato concesso un permesso sostitutivo. 4. Il periodo nel quale il lavoro straordinario non può eccedere in media le 8 ore settimanali, nel contratto collettivo o di un accordo tra datore e dipendente, può essere stabilito in caso di pianificazione irregolare dell orario di lavoro al massimo per sei mesi consecutivi. Nel contratto collettivo si può stabilire il periodo nel quale il lavoro straordinario non può eccedere in media le 8 ore settimanali fino a 12 mesi solari consecutivi. 5. Il lavoro straordinario non può essere eseguito da dipendenti ai quali l orario di lavoro è ridotto, per motivi di salute, senza riduzione del compenso. Art.97 Abrogato. Art. 98 Il volume complessivo di lavoro straordinario per il datore di lavoro, le singole unità organizzative o posti di lavoro, e il suo eventuale superamento, viene stabilito dal datore di lavoro, dopo trattativa con l organo sindacale competente. Art Il lavoro notturno è il lavoro eseguito durante la notte. La notte è compresa tra le ore 22 e le ore Per dipendente che lavora di notte si intende, ai fini della presente legge, il dipendente che, durante la notte, lavora almeno tre ore nell ambito del proprio orario di lavoro, nel corso di 24 ore consecutive; con questo non vengono toccate leggi speciali. 3. L orario di lavoro del dipendente che lavora di notte non deve eccedere le 8 ore nell arco delle 24 ore consecutive; qualora questo non sia possibile per motivi aziendali, il datore deve pianificare l orario di lavoro settimanale stabilito in modo tale che la durata media del turno non ecceda le 8 ore nell arco di un periodo non superiore a sei mesi consecutivi, in quanto nel calcolo della durata media del turno del dipendente che lavora di notte si fa riferimento alla settimana lavorativa di cinque giorni. 4. I datori di lavoro sono tenuti a garantire che il dipendente che lavora di notte venga visitato dal medico prima dell inserimento nel lavoro notturno, regolarmente secondo le necessità, tuttavia almeno una volta l anno, in qualsiasi momento durante l inserimento nel lavoro notturno per motivi di salute provocati dal lavoro di notte, qualora lo richieda il dipendente.

8 VIII economicrevue { } inserto tecnico odborná příloha Non può essere richiesto al dipendente il rimborso delle spese mediche. 5. Il datore deve trattare regolarmente con l organo sindacale competente le questioni relative alla sicurezza e tutela della salute sul lavoro e all organizzazione del lavoro notturno, nonché garantire servizi sociali adeguati al dipendente che lavora di notte, in particolare la possibilità di ristorarsi. 6. Il datore di lavoro deve attrezzare il luogo nel quale si lavora di notte con gli strumenti di primo soccorso, compresi i mezzi che permettono di chiamare il pronto soccorso medico. Art.99a Qualora le misure relative alla regolamentazione collettiva dell orario di lavoro (art. 84, comma 1, art. 85, comma 1, art. 85a, comma 1, artt. 87 e art.89, commi 2 e 3), l assegnazione di lavoro nei giorni di riposo (art. 91, comma 29) e il lavoro straordinario (art. 98), siano regolamentati dal contratto collettivo, non viene richiesto ai fini della loro applicazione, la trattativa con l organo sindacale competente. Pracovní doba, přestávky a dovolené Vyňatek ze zákona č. 435/2004 Sb. I. část Oddíl první: Pracovní doba a přestávky v práci 83 Vymezení pojmů (1) Pracovní doba je doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci. (2) Doba odpočinku je doba, která není pracovní dobou. (3) Směna je část stanovené týdenní pracovní doby ( 83a odst. 5) bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. (4) Dvousměnný pracovní režim je režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně střídají ve dvou směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Třísměnný pracovní režim je režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně střídají v rámci 24 hodin po sobě jdoucích ve třech směnách. Nepřetržitý pracovní režim je režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně střídají ve směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích v nepřetržitém provozu zaměstnavatele; nepřetržitý provoz je takový provoz, který vyžaduje výkon práce 24 hodin denně po sedm dnů v týdnu. (5) Pracovní pohotovost je doba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby provedena nad rámec jeho rozvrhu pracovních směn. (6) Prací přesčas je práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn ( 84, 85 a 87 odst. 1). U zaměstnanců s kratší pracovní dobou ( 86 odst. 1) je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu ( 83a); těmto zaměstnancům nelze práci přesčas nařídit. Prací přesčas není, napracovává-li zaměstnanec prací konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu pracovní volno, které mu zaměstnavatel poskytl na jeho žádost. 83a (1) Délka pracovní doby činí nejvýše 40 hodin týdně. (2) Délka pracovní doby zaměstnanců a) pracujících v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu činí nejvýše 37,5 hodiny týdně, b) s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem činí nejvýše 37,5 hodiny týdně, c) s dvousměnným pracovním režimem činí nejvýše 38,75 hodiny týdně, d) mladších 16 let činí nejvýše 30 hodin týdně s tím, že pracovní doba v jednotlivých dnech nesmí přesáhnout šest hodin. (3) Zavedení zkrácené pracovní doby bez snížení mzdy ze zdravotních důvodů pod rozsah stanovený v odstavcích 1 a 2 povoluje Ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví a po projednání s příslušným ústředním odborovým orgánem a příslušnou organizací zaměstnavatelů. (4) Další zkrácení pracovní doby bez snížení mzdy pod rozsah stanovený podle předchozích odstavců lze dohodnout v kolektivní smlouvě nebo stanovit ve vnitřním předpisu. (5) Stanovená týdenní pracovní doba je pracovní doba podle odstavců 1 až 4. Začátek a konec pracovní doby 87 (1) Začátek a konec pracovní doby a rozvrh pracovních směn stanoví zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem. (2) Pracovní dobu téže směny může zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem rozdělit na dvě části; v zemědělství, v dopravě, ve spojích, v kulturních zařízeních a v obchodě může být pracovní doba téže směny takto rozdělena i na více částí. Zaměstnavatel přitom přihlíží k možnostem zabezpečení plynulé dopravy pracujících do zaměstnání, zásobování elektřinou, plynem, topnou parou a k tomu, aby tato rozdělení pracovní doby nebyla v rozporu se zájmy obyvatelstva. 88 (1) Zaměstnanec je povinen být na začátku pracovní doby již na svém pracovišti a odcházet z něho až po skončení pracovní doby. (2) V kolektivní smlouvě lze sjednat, nebo ve vnitřním předpisu stanovit, jakou dobu z doby potřebné k osobní očistě po skončení práce lze započítat do pracovní doby. To platí i pro zaměstnavatele, kteří neprovozují podnikatelskou činnost. 89 Přestávky v práci (1) Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut; mladistvým musí být tato přestávka poskytnuta nejdéle po čtyřech a půl hodinách nepřetržité práce. Jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba pro oddech a jídlo; mladistvým musí vždy být poskytnuta přestávka na jídlo a oddech podle věty první. (2) Zaměstnavatel může po projednání s příslušným odborovým orgánem stanovit přiměřeně dlouhou přestávku na jídlo. (3) Začátek a konec těchto přestávek stanoví zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem. (4) Přestávky na jídlo a oddech se neposkytují na začátku a konci pracovní doby. (5) Poskytnuté přestávky na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby. 90 Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami (1) Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 12 hodin po sobě jdoucích během 24 hodin. (2) Odpočinek podle odstavce 1 může být zkrácen až na osm hodin po sobě jdoucích během 24 hodin zaměstnanci staršímu 18 let za podmínky, že následující odpočinek bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku a) v nepřetržitých provozech, při nerovnoměrně rozvržené pracovní době a při práci přesčas, b) v zemědělství, c) ve veřejném stravování, v kulturních zařízeních a při poskytování jiných služeb obyvatelstvu, d) u naléhavých opravných prací, jde-li o odvrácení nebezpečí pro život nebo zdraví zaměstnanců, e) při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech. Ženám pracujícím v nepřetržitých provozech může však být tento odpočinek zkrácen pouze na 11 hodin po sobě jdoucích během 24 hodin za podmínky, že následující odpočinek bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku. Dny pracovního klidu 91 (1) Dny pracovního klidu jsou dny,

9 economicrevue { } inserto tecnico odborná příloha IX na které připadá nepřetržitý odpočinek zaměstnance v týdnu, a svátky. (2) Práci ve dnech pracovního klidu lze nařídit jen výjimečně, a to po projednání s příslušným odborovým orgánem. (3) V den nepřetržitého odpočinku v týdnu lze zaměstnanci nařídit jen tyto nutné práce, které nemohou být provedeny v pracovních dnech: a) naléhavé opravné práce, b) nakládací a vykládací práce, c) inventurní a závěrkové práce, d) práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu, e) práce k odvrácení hrozícího nebezpečí pro život nebo zdraví nebo při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech, f) práce nutné se zřetelem na uspokojování životních, zdravotních a kulturních potřeb obyvatelstva, g) práce lodních posádek, h) krmení a ošetřování hospodářských zvířat. (4) Ve svátek lze zaměstnanci nařídit jen práce, které lze nařídit ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu, práce v nepřetržitém provozu a práce potřebné při střežení objektů zaměstnavatele. 92 Nepřetržitý odpočinek v týdnu (1) Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl nepřetržitý odpočinek v týdnu během každého období sedmi po sobě jdoucích kalendářních dnů v trvání alespoň 35 hodin. Nepřetržitý odpočinek v týdnu nesmí činit u mladistvého zaměstnance méně než 48 hodin. (2) Pokud to umožňuje provoz zaměstnavatele, stanoví se nepřetržitý odpočinek v týdnu všem zaměstnancům na stejný den a tak, aby do něho spadala neděle. (3) V případech a) nutnosti podstatně zvýšit stav zaměstnanců na přechodnou dobu nepřesahující pět měsíců po sobě jdoucích v kalendářním roce, b) prací ve spojích, v kulturních zařízeních, ve zdravotnických zařízeních, v zařízeních sociální péče a v nepřetržitých provozech, c) prací, u nichž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena, a pra-cí, které jsou konány k odvrácení následků živelních událostí, v důsledku havárií stavebních objektů nebo při technologických procesech, které nemohou být přerušeny, může zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem rozvrhnout pracovní dobu zaměstnanců starších 18 let tak, že doba nepřetržitého odpočinku v týdnu bude činit nejméně 24 hodin, s tím, že zaměstnancům bude poskytnut nepřetržitý odpočinek v týdnu tak, aby za období dvou týdnů činila délka tohoto odpočinku celkem alespoň 70 hodin. (4) V zemědělství může být v kolektivní smlouvě sjednáno nebo se zaměstnancem dohodnuto poskytnutí nepřetržitého odpočinku tak, že za období tří týdnů bude tento odpočinek činit celkem alespoň 105 hodin. 93 Při veškerých úpravách pracovní doby podle předchozích ustanovení je nutné brát zřetel na situaci v energetice a v dopravě; zaměstnavatel musí proto dbát pokynů příslušného orgánu státní správy vydaných po projednání s příslušným odborovým orgánem k zabezpečení plynulé dopravy pracujících a zásobování elektřinou, plynem a topnou parou. 94 Evidence pracovní doby Zaměstnavatel je povinen vést evidenci pracovní doby, práce přesčas, pracovní pohotovosti a noční práce u jednotlivých zaměstnanců. Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen umožnit mu nahlédnout do evidence jeho pracovní doby. 95 Pracovní pohotovost (1) Podmínkou pracovní pohotovosti je předpoklad výkonu neodkladné práce mimo rámec pracovní doby zaměstnance. Pracovní pohotovost může být na pracovišti nebo na jiném se zaměstnancem dohodnutém místě. (2) Zaměstnavatel může se zaměstnancem dohodnout pracovní pohotovost na pracovišti v rozsahu nejvýše 400 hodin v kalendářním roce. Zaměstnavatel může se zaměstnancem dohodnout pracovní pohotovost také na jiném dohodnutém místě. V rámci dohodnuté pracovní pohotovosti může zaměstnavatel zaměstnanci pracovní pohotovost nařídit. V podnikové kolektivní smlouvě lze snížit rozsah pracovní pohotovosti na pracovišti, případně stanovit rozsah pracovní pohotovosti na jiném se zaměstnancem dohodnutém místě. (3) Za výkon práce v době pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci mzda; výkon práce v rámci pracovní pohotovosti nad rozsah stanovené týdenní pracovní doby je prací přesčas a zahrnuje se do limitů práce přesčas. (4) Pracovní pohotovost, při které k výkonu práce nedojde, se do pracovní doby nezapočítává; zaměstnanci za tuto dobu přísluší odměna podle zvláštního právního předpisu. Oddíl druhý: Práce přesčas a noční práce 96 (1) Práci přesčas může zaměstnavatel nařídit jen ve výjimečných případech, jde-li o vážné provozní důvody, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě za podmínek uvedených v 91 odst. 2 až 4 i na dny pracovního klidu. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než osm hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. (2) Konat práce nad rámec uvedený v odstavci 1 lze pouze výjimečně, pokud k výkonu takové práce dá souhlas zaměstnanec. Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než osm hodin týdně; v podnikové kolektivní smlouvě lze stanovit nižší rozsah práce přesčas, k jejímuž výkonu dá souhlas zaměstnanec, než stanoví zákon. (3) Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas v roce se nezahrnují práce přesčas, za které bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno. (4) Období, ve kterém práce přesčas nesmí překročit v průměru osm hodin týdně, může být v kolektivní smlouvě nebo na základě dohody zaměstnance se zaměstnavatelem stanoveno u rovnoměrného rozvržení pracovní doby nejvýše na čtyři kalendářní měsíce po sobě jdoucí a u nerovnoměrného rozvržení pracovní doby nejvýše na šest kalendářních měsíců po sobě jdoucích. V kolektivní smlouvě lze stanovit období, ve kterém práce přesčas nesmí v průměru překročit osm hodin týdně, až na 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. (5) Práce přesčas nemůže být vykonávána zaměstnanci, jimž je zkrácena pracovní doba ze zdravotních důvodů bez snížení mzdy. 97 Zrušen. 98 Celkový rozsah přesčasové práce pro zaměstnavatele, jednotlivé organizační útvary nebo pracoviště a jeho případné překročení stanoví zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem. 99 (1) Noční práce je práce konaná v noční době. Noční doba je doba mezi 22. a 6. hodinou. (2) Zaměstnancem pracujícím v noci se pro účely tohoto zákoníku rozumí zaměstnanec, který během noční doby pravidelně odpracuje nejméně tři hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích; tím nejsou dotčeny zvláštní zákony. (3) Pracovní doba zaměstnance pracujícího v noci nesmí překročit osm hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích; není-li to z provozních důvodů možné, je zaměstnavatel povinen rozvrhnout stanovenou týdenní pracovní dobu tak, aby průměrná délka směny nepřekročila osm hodin v období nejdéle šesti kalendářních měsíců po sobě jdoucích, přičemž při výpočtu průměrné délky směny zaměstnance pracujícího v noci se vychází z pětidenního pracovního týdne. (4) Zaměstnavatelé jsou povinni zajistit, aby zaměstnanec pracující v noci byl vyšetřen lékařem a) před zařazením na noční práci, b) pravidelně podle potřeby, nejméně však jednou ročně, c) kdykoliv během zařazení na noční práci pro zdravotní poruchy vyvolané výkonem noční práce, pokud o to zaměstnanec požádá. Úhradu poskytnuté zdravotní péče nelze po zaměstnanci požadovat. (5) Zaměstnavatel je povinen pravidelně projednávat s příslušným odborovým orgánem otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a organizace práce v noci a zajišťovat pro zaměstnance pracující v noci přiměřené sociální služby, zejména možnost občerstvení. (6) Pracoviště, na kterém se pracuje v noci, je zaměstnavatel povinen vybavit prostředky pro poskytnutí první pomoci včetně zajištění prostředků umožňujících přivolat rychlou lékařskou pomoc. 99a Pokud opatření týkající se hromadné úpravy pracovní doby ( 84 odst. 1, 85 odst. 1, 85a odst. 1, 87 a 89 odst. 2 a 3), nařízení práce ve dnech pracovního klidu ( 91 odst. 2) a práce přesčas ( 98) jsou upravena v kolektivní smlouvě, nevyžaduje se k jejich uplatnění projednání s příslušným odborovým orgánem.

10 X economicrevue { } inserto tecnico odborná příloha Il nuovo trattamento fiscale dei dividendi in Italia convenzioni contro le doppie imposizioni in cui potrebbe essere prevista la riduzione o l eliminazione dell imposizione. Decorrenza Le novità più rilevanti della riforma, in tema di dividendi, sono costituite dall abolizione delle disposizioni sul credito d imposta e dall introduzione di un sistema di imposizione parziale dei proventi derivanti dalla partecipazione in società ed enti. La nuova normativa abbandona il precedente sistema dell imputazione del dividendo, che consisteva nel considerare il socio, e non la società, l effettivo possessore dell utile, considerando l imposta assolta dalla società come una sorta di acconto. Dal 2004 l utile è tassato solo al momento della produzione in capo alla società che lo produce, e non, tendenzialmente, in sede di distribuzione ai soci. Questo consentirà di assoggettare sia i dividendi nazionali che quelli di provenienza estera al medesimo trattamento, consistente, in linea generale, nella loro esclusione da imposizione in capo al percettore. Per quanto riguarda i dividendi percepiti da persone fisiche a titolo di reddito di capitale, il legislatore ha attuato, nel delineare il nuovo regime tributario, l'articolo 3, comma 1, lett. c), n. 5 della legge delega, laddove è prevista l'inclusione parziale nell'imponibile degli utili percepiti e delle plusvalenze realizzate, fuori dall'esercizio di impresa, su partecipazioni societarie qualificate, per ridurre gli effetti di doppia imposizione economica e, inoltre, tiene conto di quanto stabilito dalla successiva lett. d) che prevede il mantenimento di un regime fiscale sostitutivo per i redditi di natura finanziaria. In sintesi, la nuova tassazione dei dividendi prevede: persone fisiche che agiscono fuori del regime d impresa e possiedono partecipazioni qualificate: sono tassate sul 40% dei dividendi percepiti attraverso l applicazione delle aliquote sui redditi attualmente vigenti (aliquota massima 45%); persone fisiche che agiscono fuori del regime di impresa e possiedono partecipazioni non qualificate: il nuovo regime non sarà diverso da quello attualmente previsto in quanto i dividendi (ma anche le plusvalenze di cessione) subiranno un imposizione del 12,5%. Il socio sarà sempre e in ogni caso soggetto alla cedolare secca del 12,5% a titolo d imposta. Non sarà più possibile, quindi, richiedere alla società erogatrice degli utili la non applicazione della ritenuta e farli concorrere alla formazione del reddito secondo la tassazione ordinaria ad aliquote progressive (regime della dichiarazione); persone fisiche in regime d impresa: sono tassate sul 40% dei dividendi percepiti attraverso l applicazione delle aliquote sui redditi attualmente vigenti in riferimento a qualsiasi tipo di partecipazioni, qualificate e non qualificate; se il soggetto percettore dei dividendi è una società di capitali o un ente commerciale (e, in via transitoria, un ente non commerciale, secondo quanto prevede l art. 4, lettera q, del decreto legislativo n. 344 del 2003): è tassato solo il 5% dell ammontare del dividendo (è esente da imposizione il 95%), senza alcuna distinzione fra partecipazioni qualificate e non qualificate. In caso di opzione per il regime di trasparenza o per il consolidato fiscale, la tassazione viene meno. Se non hanno già concorso a formare il reddito dei soci per trasparenza, sulla base del nuovo Regime fiscale introdotto dall articolo 167, anche i dividendi percepiti dai soggetti IRES e provenienti da società ed enti non residenti concorrono parzialmente a formare il reddito imponibile, secondo le regole sopra illustrate (tassazione nei limiti del 5%). Ciò vale però solo se il soggetto erogante non risiede in uno degli Stati o territori a regime fiscale privilegiato individuati con D.M (c.d. black list). In quest ultima ipotesi, il dividendo sarà tassato interamente, salvo che, attraverso istanza d interpello, il percipiente dimostri che sin dall inizio del periodo di possesso della partecipazione l obiettivo non era quello di localizzare il reddito in un paese a tassazione ridotta. Va segnalato, infine, che sono assimilati agli utili, con conseguente applicazione del regime delle ritenute sui dividendi: le remunerazioni corrisposte con riferimento ai contratti di associazione in partecipazione o di cointeresse agli utili con apporto di capitale o misto; le remunerazioni dei finanziamenti eccedenti erogati in applicazione delle disposizioni dettate in materia di thin capitalization laddove vi sia diretta erogazione del finanziamento da parte del socio o di sua parte correlata; le remunerazioni degli strumenti finanziari costituite totalmente dalla partecipazione ai risultati economici della società emittente o di altre società dello stesso gruppo o dell affare in relazione al quale gli stessi strumenti sono stati emessi. Utili di fonte estera percepiti da persone fisiche al di fuori dell'esercizio di impresa Per le partecipazioni non qualificate, la novità consiste nell estensione del trattamento fiscale previsto per gli utili di fonte italiana a quelli provenienti da società non residenti. Il soggetto che interviene nella loro riscossione opera una ritenuta del 12,50% non più a titolo d'acconto, ma a titolo d'imposta. Nel caso in cui invece non c è l'intervento di un intermediario residente, il contribuente è tenuto a riportare l'utile nella dichiarazione dei redditi e liquidare l'imposta sostitutiva dovuta secondo le disposizioni del nuovo articolo 18 del TUIR, vale a dire applicando la stessa aliquota prevista per la ritenuta (12,5%) e senza la possibilità di optare per la tassazione ordinaria. In relazione, invece, a partecipazioni qualificate in società estere, rimane ferma l'applicazione sugli utili della ritenuta a titolo d acconto del 12,50%. Ma tale ritenuta è applicata su una ridotta quota imponibile degli utili, ossia sul 40 per cento del loro ammontare (con conseguente obbligo dichiarativo e scomputo del credito per le imposte pagate all'estero), al netto delle ritenute eventualmente applicate nello Stato estero. Utili erogati a soggetti non residenti Non è cambiato il regime impositivo sugli utili da partecipazione distribuiti da soggetti residenti in Italia erogati a soggetti non residenti. Pertanto, riguardo alle partecipazioni non relative a stabili organizzazioni nel territorio dello Stato si continuerà ad applicare la ritenuta fiscale del 27% a titolo d imposta. Ovviamente, nell applicazione della ritenuta bisognerà tener conto delle Le nuove disposizioni si applicano a tutti i dividendi percepiti dal 1 gennaio 2004, indipendentemente dal fatto che la relativa distribuzione sia stata o meno deliberata antecedentemente. Solo nel caso in cui si tratta di dividendi percepiti da società con esercizio non coincidente con l'anno solare valgono le vecchie regole e si continua ad applicare la disciplina del credito d'imposta (sia pur con le restrizioni introdotte dall'art. 40 del decreto legge n. 269 del 30 settembre vedi sotto). Ad esempio, nel caso di una società con periodo d'imposta 1 luglio giugno 2004 i dividendi percepiti entro il 30 giugno 2004 concorreranno ancora per intero alla formazione del reddito complessivo e si potrà fruire del credito d'imposta. Le limitazioni alla fruibilità del credito d'imposta introdotte dal decreto legge n. 269 del 2003 Relativamente alle distribuzioni di acconti sui dividendi e di utili portati a nuovo o accantonati a riserva, deliberate successivamente al 30 settembre 2003, sono state introdotte le seguenti restrizioni: 1. per le distribuzioni di riserve di utili non compete il credito d'imposta pieno (56,25%), ma solo quello limitato (51,51%); 2. per gli acconti sui dividendi deve applicarsi lo stesso regime fiscale dell'utile che sarà deliberato con riferimento al periodo d'imposta in cui è stato distribuito l'acconto. CONCETTO DI PARTECIPAZIO- NE QUALIFICATA Ricordiamo che per partecipazioni qualificate si intendono le azioni (diverse dalle azioni di risparmio) e ogni altra partecipazione al capitale o al patrimonio della società partecipata contraddistinte da una percentuale di diritti di voto esercitabili nell assemblea ordinaria superiore al 2% o al 20%, ovvero una partecipazione al capitale o al patrimonio superiore al 5% o al 25%, a seconda che si tratti di titoli negoziati in mercati regolamentati o di altre partecipazioni. { Dott. Piero Giovannini, Savino & Partners sro }

11 economicrevue { } inserto tecnico odborná příloha XI TABELLA RIASSUNTIVA persone fisiche (non in regime d impresa) con partecipazione non qualificata persone fisiche (non in regime di impresa) compresi i soci di società di persone con partecipazione qualificata persone fisiche (in regime di impresa) con partecipazioni qualificate e non qualificate persone giuridiche ed enti commerciali (e, in via transitoria, enti non commerciali) con partecipazione qualificata o non imposta sostitutiva del 12,5% (ritenuta alla fonte a titolo definitivo) il socio è tassato sul 40% del dividendo con applicazione delle aliquote attualmente vigenti senza credito di imposta il socio è tassato sul 40% del dividendo con applicazione delle aliquote attualmente vigenti senza credito di imposta solo il 5% del dividendo percepito è soggetto a tassazione senza credito d imposta (aliquota 33%) Nové zdanění dividend v Itálii Nejvýznamnějšími novinkami této reformy týkající se dividend je zrušení ustanovení o daňových úlevách a zavedení systému částečného zdanění příjmů z kapitálových účastí na společnostech a organizacích. Nové normativní ustanovení opouští předchozí systém zdanění dividend, který spočíval v tom, že se společník, nikoliv společnost, považoval za skutečného vlastníka zisku a uhrazená daň společností se považovala za určitý typ zálohy. Od roku 2004 je zisk zdaňován až v okamžiku jeho vytvoření u společnosti, která jej vytvoří, a nikoliv jako dříve v okamžiku jeho rozdělení mezi společníky. Toto umožní podrobit jak dividendy vzniklé na území státu tak vzniklé v zahraničí jednotnému zdanění, které v základních rysech spočívá ve vyloučení zdanění u příjemce. Pokud se týká dividend přijatých fyzickými osobami z titulu kapitálového příjmu, zákonodárce zavedl při vytváření nového daňového režimu článek 3, odstavec 1, písmeno c), bod 5 zákona pro případy, kde je stanoveno částečné začlenění přijatého zisku a vytvořených nadhodnot nad rámec činnosti podniku z kvalifikovaných účastí ve společnostech do základu daně za účelem snížení dopadů dvojího ekonomického zdanění, a dále přihlédl k ustanovení následujícího písmene d), kterým se předpokládá zachování náhradního daňového režimu u příjmů finančního typu. Souhrnně řečeno, nové zdanění dividend předpokládá následující: fyzické osoby - nepodnikatelé, které jsou vlastníky kvalifikovaných účastí: jejich přijaté dividendy jsou zdaňovány ze 40% za použití sazeb vztahujících se na příjmy, které jsou v současné době v platnosti (maximální sazba 45%); fyzické osoby - nepodnikatelé, které jsou vlastníky nekvalifikovaných účastí: nový režim nebude shodný se stávajícím režimem u dividend (ale i u postoupených nadhodnot), jelikož dividendy podléhají zdanění ve výši 12,5%. Pokud se týká tohoto příjmu, společník bude vždy aplikovat jednotnou sazbu 12,5%. Nebude již tedy možné požádat společnost, která zisk vyplácí, aby neprovedla srážkovou daň a aby zisk zahrnula do příjmů a řádně jej zdanila podle progresivních sazeb (daňový režim vztahující se na daňová přiznání); fyzické osoby - podnikatelé: jejich přijaté dividendy jsou zdaňovány ze 40% za použití sazeb vztahujících se na příjmy, které jsou v současné době v platnosti, bez rozdílu typu účasti: kvalifikovaná nebo nekvalifikovaná; pokud je osoba příjemce dividend kapitálovou společností nebo obchodním subjektem (a dočasně i neobchodním subjektem podle článku 4, písmena q) zákonného předpisu č. 344 z roku 2003), dividendy jsou zdaňovány pouze z 5% (celých 95% se nezdaňuje), bez rozdílu typu účasti: kvalifikovaná nebo nekvalifikovaná. V případě, kdy se zvolí transparentní režim anebo konsolidované zdanění, zdanění je ještě nižší. Pokud dividendy přijaté od subjektů podléhajících IRES /Daň z příjmu společností, která nahradila Daň z příjmu právnických osob/ a pocházející od společností a subjektů nerezidentů nebyly zahrnuty do příjmů společníků režim transparentnosti, na základě nového daňového režimu zavedeného článkem 167 se i tyto dividendy částečně podílejí na vytváření zdanitelných příjmů podle výše uvedených pravidel (zdanění do 5%). Toto však platí pouze tehdy, pokud se vyplácející subjekt nenachází v zemi nebo na území s privilegovaným režimem zdanění, jak je uvedeno v ministerské vyhlášce ze dne (tzv. black list). V tomto posledním případě budou dividendy zdaňovány v celé výši, pokud příjemce neprokáže společně s podanou žádostí, že již od počátku vlastnictví účasti nebylo cílem přemístit příjem do země s nižším zdaněním. Dále se uvádí, že za zisk se s následným použitím režimu srážek z dividend považuje: vyplácení částek na základě smluv o účasti nebo o spoluúčasti na zisku s kapitálovým nebo smíšeným vkladem; vyplácení částek z přebývajících finančních výpomocí prováděné ve smyslu pravidel stanovených v oblasti thin capitalization tam, kde dochází k přímému čerpání finančních výpomocí společníkem nebo s ním spřízněnou osobou; vyplácení finančních produktů, které jsou zcela vytvořeny účastmi na hospodářském výsledku vyplácející společnosti nebo jiných společností téže skupiny nebo na obchodním případu, v souvislosti se kterým byly vypláceny tytéž produkty. Zisk ze zahraničí vyplácený fyzickým osobám - nepodnikateli U nekvalifikovaných účastí je významnou novinkou rozšíření zdanění zisku pocházejícího z italského území i na zisk pocházející ze společností, které nemají sídlo v Itálii. Osoba, která tento zisk přijímá, provede srážku ve výši 12,50% nikoliv z titulu zálohy na daň, nýbrž z titulu daně samotné. V případě, kdy zde naopak není účast zprostředkovatele, který má sídlo v Itálii, je poplatník povinen uvést zisk do svého daňového přiznání a zaplatit tuto daň podle ustanovení nového článku 18 TUIR /Jednotné znění Zákona o dani z příjmu/, tj. použít tutéž sazbu, která je stanovena pro srážkovou daň (12,50%), aniž by zde byla možnost provést řádné zdanění. Pokud se však týká kvalifikovaných účastí na zahraničních společnostech, zůstává u zisků zachována aplikace srážky z titulu zálohy na dani ve výši 12,50%. Tato srážka se však použije na snížený daňový základ z příjmů, tj. na 40% jejich výše (s následnou oznamovací povinností a s odečtením daně zaplacené v zahraničí) bez případných srážek provedených v zahraničí. Zisk vyplácený osobám nerezidentům Režim zdanění zisků z účastí rozdělovaných osobami, které mají sídlo v Itálii, a přijímaných osobami nerezidenty nedoznal žádných změn. Z toho vyplývá, že pokud se týká účastí nesouvisejících se stálými provozovnami se sídlem na italském území, bude se nadále používat

12 XII economicrevue { } inserto tecnico odborná příloha srážková daň ve výši 27% placená z titulu daně. Samozřejmě při použití této srážkové daně je třeba zohlednit úmluvy o zamezení dvojího zdanění, ve kterých by mohlo být uvedeno snížení nebo vyloučení zdanění. Platnost Nová ustanovení se budou vztahovat na všechny dividendy přijaté od 1. ledna 2004 nezávisle na skutečnosti, zdali příslušné rozdělení bylo nebo nebylo rozhodnuto před tímto datem. Pouze v případě, kdy se jedná o dividendy přijímané společností, jejíž období činnosti neodpovídá kalendářnímu roku, platí původní pravidla a pokračuje se v používání principu daňových úlev (se zavedenými omezeními článkem 40 zákonného předpisu č. 269 ze dne 30. září 2003, viz níže). Například, pokud se jedná o společnost se zdaňovacím obdobím od 1. července 2003 do 30. června 2004, budou dividendy přijaté do 30. června 2004 v celé výši součástí celkového příjmu a bude se moci využít režimu daňových úlev. Omezení využitelnosti režimu daňových úlev zavedených zákonným předpisem č. 269 z roku 2003 Pokud se týká rozdělení záloh na dividendy a zisku převedeného na další období nebo použitého na rezervy na základě rozhodnutí po 30. září 2003, byla zavedena následující omezení: 1. na rozdělení rezerv ze zisku se nebude vztahovat plná daňová úleva (56,25%), nýbrž pouze částečná daňová úleva ve snížené výši (51,51%); 2. na zálohy na dividendy se bude vztahovat daňový režim aplikovaný na zisk, který bude stanoven s přihlédnutím na zdaňovací období, ve kterém byla záloha rozdělena. PODSTATA KVALIFIKOVANÉ ÚČASTI Připomínáme, že za kvalifikovanou účast se považují akcie (mimo spořících akcií) a jakákoliv jiná další účast na kapitálu a majetku společnosti, které souvisejí s procentuálním podílem na hlasovacích právech vykonatelných na řádných valných hromadách ve výši nad 2% nebo 20% neboli účast na kapitálu nebo na majetku v podílu vyšším než 5% nebo 25% podle toho, zdali se jedná o cenné papíry obchodovatelné na regulovaných trzích nebo o jiné účasti. { Dott. Piero Giovannini, Savino & Partners sro } SHRNUJÍCÍ TABULKA fyzické osoby (nepodnikatelé) s nekvalifikovanou účastí fyzické osoby (nepodnikatelé) včetně společníků nekapitálových společností s kvalifikovanou účastí fyzické osoby (podnikatelé) s kvalifikovanou a nekvalifikovanou účastí právnické osoby a obchodní subjekty (a dočasně i neobchodní subjekty) s kvalifikovanou a nekvalifikovanou účastí srážková daň ve výši 12,5% (jediná srážka u zdroje) společník zdaňuje 40% dividend a použije sazby, které jsou v současné době v platnosti, bez systému daňových úlev společník zdaňuje 40% dividend a použije sazby, které jsou v současné době v platnosti, bez systému daňových úlev zdaňuje se pouze 5% dividend, a to sazbou 33% bez systému daňových úlev CONSULENTI DI IMPRESA IN REPUBBLICA CECA DAL 1993 La Savino & Partners s.r.o. nasce nel 1999 dalla volontà e dall impegno di cinque Commercialisti italiani, già presenti in Repubblica Ceca sin dal 1993, a supporto degli investitori provenienti dall Italia e da altri Paesi Europei. La struttura operativa - con base a Praga 1 - oggi può contare su una organizzazione di circa trenta addetti, impegnati nelle varie tipologie di assistenza: Consulenza fiscale ceca e internazionale Contabilità e bilanci Consulenza finanziaria Costituzioni di società Consulenza legale, contrattualistica, diritto del lavoro Servizi e consulenza immobiliare Ricerche di mercato, studi di fattibilità Assistenza nelle pratiche di ottenimento dei fondi comunitari PORADCI PRO PODNIKY V ČESKÉ REPUBLICE OD ROKU 1993 Savino & Partners s.r.o. vznikla v roce 1999 díky úsilí a snaze pěti italských ekonomů, kteří působili v České republice již od roku 1993, jako pomoc investorům pocházejících z Itálie i ostatních evropských zemí. Základní organizaci se sídlem v Praze 1 dnes tvoří zhruba 30 odborníků poskytujících službyv různých oborech: české a mezinárodní daňové poradenství účetnictví a účetní uzávěrky finanční poradenství založení společnosti právní poradenství, smlouvy, pracovní právo služby a poradenství v oblasti nemovitostí průzkum trhu, studie proveditelnosti asistence při získání příspěvků z evropských fondů Savino & Partners s.r.o. Vojtěšská Praha 1 Czech Republic Tel Fax M E M B E R O F Corrispondente in Italia per RC e Russia: Zastoupení v Itálíi pro Českou republiku a Rusko: Padova, Italia Tel Fax

Risoluzione. nello stato idoneo all uso normale).

Risoluzione. nello stato idoneo all uso normale). economicrevue { 10 2004... 29 } inserto tecnico odborná příloha NORME E TRIBUTI ZÁKONY A DANĚ Il noleggio di beni mobili dall Italia alla Repubblica Ceca / Pronájem movitých věcí z Itálie do České republiky

Více

L IVA negli scambi con i Paesi EU prima parte

L IVA negli scambi con i Paesi EU prima parte economicrevue { 08 2004... 28 } inserto tecnico odborná příloha NORME E TRIBUTI ZÁKONY A DANĚ L IVA negli scambi con i Paesi EU prima parte / Pravidla obchodů se zeměmi EU z hlediska DPH první část L iscrizione

Více

Zah ebská 41 Soluzioni architettoniche Comparazione prezzi di vendita Ponte Carlo s.r.o.

Zah ebská 41 Soluzioni architettoniche Comparazione prezzi di vendita Ponte Carlo s.r.o. Zahřebská 41 Soluzioni architettoniche Comparazione prezzi di vendita Ponte Carlo s.r.o. Čelakovského sady 4, 110 00 Praha 1 Tel.: +420 222 327 822, Fax: +420 222 327 832 E-mail: info@pontecarlo.eu, www.pontecarlo.eu

Více

Legge sull'amministrazione delle imposte e delle tasse

Legge sull'amministrazione delle imposte e delle tasse economicrevue { 10 2003... 23 } inserto tecnico odborná příloha NORME E TRIBUTI ZÁKONY A DANĚ Legge sull amministrazione delle imposte e delle tasse / Zákon o správě daní a poplatků Cessione d azienda

Více

IT: Istruzioni d uso AM10 - Modulo regolazione in funzione della temperatura esterna

IT: Istruzioni d uso AM10 - Modulo regolazione in funzione della temperatura esterna 7215 4300 07/2005 EU Per l utente / pro u ivatele / pre obsluhujúceho IT: Istruzioni d uso AM10 - Modulo regolazione in funzione della temperatura esterna CZ: Návod k obsluze AM10 - Moduly pracující v

Více

in RC è prerogativa della persona straniera

in RC è prerogativa della persona straniera economicrevue { 02 2004... 25 } inserto tecnico odborná příloha NORME E TRIBUTI ZÁKONY A DANĚ Emendamento alla legge sull IVA Seconda parte/ Novela zákona o DPH II. Část Principi contabili internazionali

Více

Smlouva otichém společenství. Smlouva o tichém společenství. Tichá společnost???

Smlouva otichém společenství. Smlouva o tichém společenství. Tichá společnost??? Smlouva otichém společenství 2005 2007 Michal Černý, Ph.D. www.michalcerny.eu www.michalcerny.net Smlouva o tichém společenství Absolutní obchodní závazkový vztah (srv. 261/4), právní úprava obsažena jen

Více

Nozioni base di analisi di bilancio... e qualche considerazione

Nozioni base di analisi di bilancio... e qualche considerazione economicrevue { 04 2005... 32 } inserto tecnico odborná příloha NORME E TRIBUTI ZÁKONY A DANĚ Nozioni base di analisi di bilancio... e qualche considerazione / Základní pojmy z analýzy účetních závěrek,...

Více

Smlouva o tichém společenství

Smlouva o tichém společenství Smlouva o tichém společenství uzavřená v souladu s ustanovením 673 a následujících zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku Níže uvedeného dne, měsíce a roku smluvní strany:... se sídlem., za níž jedná..

Více

Společnost s ručením omezeným

Společnost s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným 2006 Michal Černý, Ph.D. www.michalcerny.eu www.michalcerny.net Právní charakteristika Právní úprava - 105 a následující Právnická osoba, obchodní společnost, má plnou právní

Více

consulenza ai portatori di handicap nella problematica di indebitamento approccio olistico rispetto a quello specializzato

consulenza ai portatori di handicap nella problematica di indebitamento approccio olistico rispetto a quello specializzato consulenza ai portatori di handicap nella problematica di indebitamento approccio olistico rispetto a quello specializzato Giornate europee di handicap a Ostrava Finanční (ne)gramotnost osob se znevýhodněním

Více

Obsah. Úvod 1. Obchodní společnosti 3 III. Právní předpisy a zkratky KAPITOLA 1. 1.1 Formy podnikání 2 KAPITOLA 2

Obsah. Úvod 1. Obchodní společnosti 3 III. Právní předpisy a zkratky KAPITOLA 1. 1.1 Formy podnikání 2 KAPITOLA 2 Obsah Právní předpisy a zkratky IX KAPITOLA 1 Úvod 1 1.1 Formy podnikání 2 KAPITOLA 2 Obchodní společnosti 3 2.1 Obchodní společnost jako právnická osoba 3 2.2 Osoby ve společnosti 4 2.2.1 Společníci 4

Více

Zkratky a úplné názvy předpisů a pokynů používaných v publikaci 10. Úvod 15. 1 Právní úprava společnosti s ručením omezeným 17

Zkratky a úplné názvy předpisů a pokynů používaných v publikaci 10. Úvod 15. 1 Právní úprava společnosti s ručením omezeným 17 Zkratky a úplné názvy předpisů a pokynů používaných v publikaci 10 Úvod 15 1 Právní úprava společnosti s ručením omezeným 17 1 Sídlo s. r. o. v bytě, který je v podílovém vlastnictví manželů 20 2 Povinné

Více

N O T Á Ř S K Ý Z Á P I S,

N O T Á Ř S K Ý Z Á P I S, NZ 28/2014 N 31/2014 N O T Á Ř S K Ý Z Á P I S, sepsaný dne 27.3.2014, slovy: dvacátého sedmého března roku dvoutisícího čtrnáctého, JUDr. Miroslavou Papežovou, notářkou se sídlem v Českém Brodě, Husovo

Více

Vztah k účetnictví Sestavit zahajovací rozvahu a otevřít účty.

Vztah k účetnictví Sestavit zahajovací rozvahu a otevřít účty. Založení obchodní společnosti Společnost se zakládá společenskou smlouvou podepsanou všemi zakladateli. Pravost podpisů zakladatelů musí být úředně ověřena. Společenská smlouva společnosti s ručením omezeným

Více

V případě přijetí úplaty před dnem zdanitelného plnění (záloha) se postupuje podle 37a

V případě přijetí úplaty před dnem zdanitelného plnění (záloha) se postupuje podle 37a DPH k 1.1.2013 Sazby DPH od 1.1.2013 (Zákon 500/2012 Sb.) Základní sazba 21% Snížená sazba 15% Přechodná ustanovení: dodání, odvod a čištění vody, dodání tepla a chladu rozdělení na období dodání elktřiny,

Více

Podkladový materiál pro přednášku: Kapitola 8 Daň z přidané hodnoty LS 2012. Základ DPH. Základ DPH. Výpočet DPH. Výsledná DPH

Podkladový materiál pro přednášku: Kapitola 8 Daň z přidané hodnoty LS 2012. Základ DPH. Základ DPH. Výpočet DPH. Výsledná DPH Základ DPH Základ DPH úplata bez DPH úplata včetně DPH Výpočet DPH úplata bez DPH krát: 0,14 (pro 14 %) 0,20 (pro 20 %) úplata včetně DPH krát koeficient: 0,1228 (pro 14 %) 0,1667 (pro 20 %) Výsledná DPH

Více

VALVOLA DI ZONA A 3 VIE CON BY-PASS 3-CESTNÝ ZÓNOVÝ VENTIL S BY-PASSEM Art. 2137

VALVOLA DI ZONA A 3 VIE CON BY-PASS 3-CESTNÝ ZÓNOVÝ VENTIL S BY-PASSEM Art. 2137 Le valvole motorizzate possono essere utilizzate nei più svariati settori dell impiantistica. Particolarmente indicate come valvole per la regolazione e contabilizzazione d impianti di riscaldamento singoli

Více

6. 7. 10. 2012 ITALIA IN OSTRAVA ITALSKÝ FESTIVAL NA SLEZSKOOSTRAVSKÉM HRADĚ

6. 7. 10. 2012 ITALIA IN OSTRAVA ITALSKÝ FESTIVAL NA SLEZSKOOSTRAVSKÉM HRADĚ 6. 7. 10. 2012 ITALIA IN OSTRAVA ITALSKÝ FESTIVAL NA SLEZSKOOSTRAVSKÉM HRADĚ ITALIA IN OSTRAVA ITALSKÝ FESTIVAL V OSTRAVĚ III. annualita di ITALIA IN OSTRAVA grande presentazione della cultura, cucina,

Více

Kapitálové společnosti Ing. Vojík ČVUT, fakulta strojní, 29. 10. 2007

Kapitálové společnosti Ing. Vojík ČVUT, fakulta strojní, 29. 10. 2007 Kapitálové společnosti Ing. Vojík ČVUT, fakulta strojní, 29. 10. 2007 Kapitálové společnosti Jedinou povinností společníků-zakladatelů je vnést do společnosti vklad. Jeho výše je stanovena zákonem a liší

Více

VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY

VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY 1 VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY Poskytovatel TDM real s.r.o. se sídlem Jelínkova 919/28, 616 00, Brno, IČ 02639441, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl C, vložka 8194, dále

Více

II. Pořízení zboží z jiného členského státu do tuzemska. Dashöfer Holding, Ltd. a Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o.

II. Pořízení zboží z jiného členského státu do tuzemska. Dashöfer Holding, Ltd. a Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o. II. Pořízení zboží z jiného členského státu do tuzemska Při pořízení zboží z jiného členského státu do tuzemska se řídí stejnými zásadami jako jeho dodání. Pořízení zboží pro účely zákona o DPH jsou upraveny

Více

Při poskytování stravovací služby je místem plnění místo, kde je tato služba skutečně poskytnuta.

Při poskytování stravovací služby je místem plnění místo, kde je tato služba skutečně poskytnuta. 1-110_DPH_2014_Sestava 1 25.3.14 13:49 Stránka 11 M í S to p l n ě n í 3051 3054 Slovenská společnost (plátce daně) nakoupí pro své zaměstnance deset vstupenek na představení do divadla v Čr. divadlo vystaví

Více

ČÁST PRVNÍ OBCHODNÍ KORPORACE HLAVA I. Díl 1 Společná ustanovení

ČÁST PRVNÍ OBCHODNÍ KORPORACE HLAVA I. Díl 1 Společná ustanovení ČÁST PRVNÍ OBCHODNÍ KORPORACE HLAVA I Díl 1 Společná ustanovení 1 (1) Obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti (dále jen společnost ) a družstva. (2) Společnostmi jsou veřejná obchodní společnost

Více

veřejná obchodní společnost

veřejná obchodní společnost veřejná obchodní společnost Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Karla Šimoníková. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb.cz/sablony, financovaného z ESF a státního rozpočtu

Více

Zakladatelskou listinu společnosti s ručením omezeným

Zakladatelskou listinu společnosti s ručením omezeným N 1504/2014 NZ 1384/2014 Strana první STEJNOPIS Notářský zápis sepsaný JUDr. Miroslavem Michálkem, notářem se sídlem v Třebíči, dne 7.10.2014 (slovy: sedmého října dva tisíce čtrnáct) v kanceláři notáře

Více

Postupy. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. při realizaci projektů v návaznosti na zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty

Postupy. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. při realizaci projektů v návaznosti na zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Postupy při realizaci projektů v návaznosti na zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (vydáno pro vnitřní potřebu řešitelů a spoluřešitelů

Více

Finanční zpravodaj 1/2014

Finanční zpravodaj 1/2014 Strana 12 Finanční zpravodaj 1/2014 9 Změna Českého účetního standardu č. 001 Účty a zásady účtování na účtech oznamuje Ministerstvo financí změnu Českého účetního standardu pro účetní jednotky, které

Více

ZÁKON O OBCHODNÍCH KORPORACÍCH S AKCENTEM NA SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM. JUDr. Jiří Janeba, advokát

ZÁKON O OBCHODNÍCH KORPORACÍCH S AKCENTEM NA SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM. JUDr. Jiří Janeba, advokát ZÁKON O OBCHODNÍCH KORPORACÍCH S AKCENTEM NA SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM JUDr. Jiří Janeba, advokát Společnost s ručením omezeným Podíl společníka Ručení společníků Zápočet na vkladovou povinnost Podíl

Více

ZÁKLADY PODNIKÁNÍ. Ing. Gabriela Dlasková dlaskova@v8-europe.com

ZÁKLADY PODNIKÁNÍ. Ing. Gabriela Dlasková dlaskova@v8-europe.com ZÁKLADY PODNIKÁNÍ Ing. Gabriela Dlasková dlaskova@v8-europe.com LITERATURA Povinná literatura: SRPOVÁ, J. -- ŘEHOŘ, V. Základy podnikání: teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů.

Více

Společnost s ručením omezeným. Mgr. Mikuláš Vargic

Společnost s ručením omezeným. Mgr. Mikuláš Vargic Společnost s ručením omezeným Mgr. Mikuláš Vargic Společnost s ručením omezeným Zákon o obchodních korporacích spolu s novým občanským zákoníkem přinesly zásadní změny v zakládání a fungování obchodních

Více

Příloha č. 4 SMLOUVA O ZAJIŠTĚNÍ SLUŽEB

Příloha č. 4 SMLOUVA O ZAJIŠTĚNÍ SLUŽEB Příloha č. 4 SMLOUVA O ZAJIŠTĚNÍ SLUŽEB uzavřená podle ustanovení 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů I. SMLUVNÍ STRANY: Objednatel Základní škola, Základní

Více

Vracení DPH osobám se zdravotním postižením

Vracení DPH osobám se zdravotním postižením Vracení DPH osobám se zdravotním postižením 2.8.2008 Na základě častých dotazů zpracovalo Ministerstva financí sdělení k vracení DPH osobám se zdravotním postižením podle 85 zákona č. 235/2004 Sb., o dani

Více

Pražská energetika, a.s.

Pražská energetika, a.s. Představenstvo společnosti se sídlem v Praze 10, Na Hroudě 1492/4, PSČ 100 05 zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, Sp.zn. B 2405 IČO: 60193913 (dále jen společnost ) svolává řádnou

Více

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í č.j.: 195/2014 MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í č. 170 ze dne 10.03.2014 Dodatek č. 3 k mandátní smlouvě č. 2013/01196/20.2 s firmou Správa majetkového portfolia Praha 3 a.s. Rada

Více

Zásady upravující postup při majetkoprávních úkonech s nemovitým majetkem ve vlastnictví Královéhradeckého kraje. Přehled

Zásady upravující postup při majetkoprávních úkonech s nemovitým majetkem ve vlastnictví Královéhradeckého kraje. Přehled Zásady upravující postup při majetkoprávních úkonech s nemovitým majetkem ve vlastnictví Královéhradeckého kraje Přehled Část I. Obecná ustanovení Předmět úpravy Související právní předpisy Evidence majetku

Více

Za třinácté - Zrušení společnosti : -------------------------- Společnost se zrušuje z důvodů uvedených v 68 a 151

Za třinácté - Zrušení společnosti : -------------------------- Společnost se zrušuje z důvodů uvedených v 68 a 151 Za první : Společnost s ručením omezeným byla založena dne 5.4. 2007 na dobu neurčitou. ------------------------------- Za druhé : Obchodní firma : -------------------------------- Obchodní firma společnosti

Více

Zkratky a úplné názvy předpisů použitých v publikaci 10. Úvod 11

Zkratky a úplné názvy předpisů použitých v publikaci 10. Úvod 11 Zkratky a úplné názvy předpisů použitých v publikaci 10 Úvod 11 1 Novela zákona o DPH od 1. 4. 2011 13 1 Oblasti, kterých se týká novela zákona o DPH 19 2 Změny zákona o DPH spočívající ve změně místa

Více

Oprava základu daně a výše daně, slevy a bonusy

Oprava základu daně a výše daně, slevy a bonusy VNITŘNÍ SMĚRNICE pro podnikatele 2011 1. aktualizace k 1. 4. 2011 Vzhledem k tomu, že novela č. 47/2011 Sb. s účinností od 1. 4. 2011 zrušila v zákoně č. 235/2004 Sb. pojmy daňový dobropis a daňový vrubopis,

Více

Úvodní ustanovení II. Předmět smlouvy

Úvodní ustanovení II. Předmět smlouvy NÁVRH SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE ČLENA PŘEDSTAVENSTVA AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI uzavřená ve smyslu ustanovení 59 zák. č. 90/2012 Sb. a 2430 zák. č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen ZOK

Více

Formy vlastnictví stavebních firem- klady a zápory. Management podniku Alice Černá 2013

Formy vlastnictví stavebních firem- klady a zápory. Management podniku Alice Černá 2013 Formy vlastnictví stavebních firem- klady a zápory Management podniku Alice Černá 2013 Členění podniků dle právní formy vlastnictví a) podniky jednotlivce (živnosti) - dle živnostenského zákona; - pravidelná

Více

6. Kapitálové účty a dlouhodobé závazky

6. Kapitálové účty a dlouhodobé závazky 6. Kapitálové účty a dlouhodobé závazky Obsah kapitoly: vlastní a cizí zdroje krytí majetku základní kapitál, změny základního kapitálu kapitálové fondy výsledek hospodaření (rozdělení zisku, úhrada ztráty)

Více

Převzetí jmění společníkem

Převzetí jmění společníkem KAPITOLA 21 Převzetí jmění společníkem 21.1 Vymezení převzetí jmění Zákon o přeměnách upravuje jako jednu z přeměn převzetí jmění společnosti přejímajícím společníkem. V důsledku této přeměny zaniká zanikající

Více

Daňový kalendář. 3. březen (pondělí) 10. březen (pondělí) 11. březen (úterý) 14. březen (pátek ) 17. březen (pondělí) 18.

Daňový kalendář. 3. březen (pondělí) 10. březen (pondělí) 11. březen (úterý) 14. březen (pátek ) 17. březen (pondělí) 18. Daňový kalendář 3. březen (pondělí) Daň z příjmů Podání vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za zdaňovací období 2007 10. březen (pondělí) Pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek

Více

Nájemní smlouva. uzavřená níže uvedeného dne, měsíce a roku podle ustanovení zák. č. 116/1990 Sb., v platném znění mezi. I.

Nájemní smlouva. uzavřená níže uvedeného dne, měsíce a roku podle ustanovení zák. č. 116/1990 Sb., v platném znění mezi. I. Příloha č. 8 Zásad vzorová nájemní smlouva pro pronájem nebytového prostoru ( doba určitá / neurčitá ) Nájemní smlouva uzavřená níže uvedeného dne, měsíce a roku podle ustanovení zák. č. 116/1990 Sb.,

Více

ZÁKON ze dne 27. října 2011, kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

ZÁKON ze dne 27. října 2011, kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Strana 4378 Sbírka zákonů č. 351 / 2011 351 ZÁKON ze dne 27. října 2011, kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl

Více

VZOR. Statut..., o. p. s. se sídlem..., IČ:...

VZOR. Statut..., o. p. s. se sídlem..., IČ:... VZOR Statut..., o. p. s. se sídlem..., IČ:... Čl. 1 Úvodní ustanovení 1.... (název vč. zkratky právní formy)...(dále jen společnost ) vznikla dne... zápisem do rejstříku obecně prospěšných společností

Více

Základní ustanovení - oddíl prvý

Základní ustanovení - oddíl prvý Základní ustanovení - oddíl prvý.. Stanovy Načeradské služby s.r.o. I. Založení společnosti Společnost byla založena Obcí Načeradec jako jediným zakladatelem. O založení společnosti rozhodlo v souladu

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

Návrh změny stanov pro jednání řádné valné hromady společnosti ENERGOAQUA a.s. konané dne 25. 6. 2010

Návrh změny stanov pro jednání řádné valné hromady společnosti ENERGOAQUA a.s. konané dne 25. 6. 2010 Návrh změny stanov pro jednání řádné valné hromady společnosti ENERGOAQUA a.s. konané dne 25. 6. 2010 Schváleno : na zasedání představenstva společnosti dne 28.4.2010 Předkládá : představenstvo společnosti

Více

STANOVY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI SAB Finance a.s.

STANOVY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI SAB Finance a.s. STANOVY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI SAB Finance a.s. 1. OBCHODNÍ FIRMA, SÍDLO, DOBA TRVÁNÍ 1.1 Obchodní firma společnosti: SAB Finance a.s. 1.2 Sídlo společnosti: Praha 1.3 Společnost se zakládá na dobu neurčitou.

Více

Projekt peníze SŠ. Střední škola obchodní a právní, s.r.o., Jablonec nad Nisou

Projekt peníze SŠ. Střední škola obchodní a právní, s.r.o., Jablonec nad Nisou Projekt peníze SŠ Střední škola obchodní a právní, s.r.o., Jablonec nad Nisou CZ.1.07/1.5.00/34.0040 Šablona III/2 č.e7_obchodní společnosti Ekonomika P4 Anotace: Materiál lze využít jako prezentaci a

Více

SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB

SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB Uzavřená níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi (dále jen uživatel ) a (dále jen poskytovatel ) I. Předmět smlouvy Předmětem této smlouvy je poskytování služeb, kterými se

Více

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í č.j.: 43/2014 MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í č. 41 ze dne 15.01.2014 Vzorová darovací smlouva pro poskytování darů z rozpočtu městské části Praha 3 a z účelových peněžních fondů

Více

6.2 DPH a její účtování

6.2 DPH a její účtování .2 DPH a její účtování Dosud jsme neuvažovali, že podnikatel je plátcem daně z přidané hodnoty, tzn. že při nákupech neměl nárok na odpočet daně na vstupu (DPH vstupovala do pořizovací ceny majetku, v

Více

Novela zákona o DPH k 1. 5. 2004

Novela zákona o DPH k 1. 5. 2004 Ing. Hana Čermáková Daňový poradce číslo 3037 Novela zákona o DPH k 1. 5. 2004 Zákon č. 235/2004 ze dne 1. dubna 2004 o dani z přidané hodnoty, kterým je nahrazen zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané

Více

KUPNÍ SMLOUVA A SMLOUVA O ZŘÍZENÍ ZÁSTAVNÍHO PRÁVA

KUPNÍ SMLOUVA A SMLOUVA O ZŘÍZENÍ ZÁSTAVNÍHO PRÁVA STATUTÁRNÍ MĚSTO OPAVA *MMOPP00DVT0B* KUPNÍ SMLOUVA A SMLOUVA O ZŘÍZENÍ ZÁSTAVNÍHO PRÁVA uzavřená dle 588 a následujících a 152 a následujících občanského zákoníku Článek I. Smluvní strany Prodávající:

Více

KURZ ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ

KURZ ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ KURZ ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ Centrum služeb pro podnikání s.r.o. 2014 UKÁZKA ŠKOLÍCÍCH MATERIÁLŮ Obsah: 2 1. Úvod do účetnictví 1.1. ZPŮSOBY VEDENÍ EVIDENCE PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI Daňová evidence je upravena

Více

PODNIKÁNÍ A PODNIKATELÉ

PODNIKÁNÍ A PODNIKATELÉ PODNIKÁNÍ A PODNIKATELÉ Podnikání Podnikání je činnost: ( 2 odst. 1 ObZ) 1. soustavná, 2. prováděná samostatně, 3. vlastním jménem podnikatele, 4. na vlastní odpovědnost, 5. za účelem dosažení zisku. Rozdělení

Více

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ E-učebnice Ekonomika snadno a rychle PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ Obchodní společnosti jsou právnické osoby založené za účelem podnikání. Zakladateli mohou být právnické i fyzické osoby. Známe tyto formy: Obchodní

Více

Systém certifikace a vzdělávání účetních v ČR

Systém certifikace a vzdělávání účetních v ČR PRÁVO (zkouška číslo 2) Cíl předmětu Získat základní informace o obsahu a rozsahu právního systému České republiky a oborech práva, které účetní při výkonu své praxe potřebuje s přihlédnutím k aktuálním

Více

VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY GEOMINE a.s. NÁKUPNÍ PODMÍNKY

VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY GEOMINE a.s. NÁKUPNÍ PODMÍNKY VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY GEOMINE a.s. NÁKUPNÍ PODMÍNKY 1. Úvodní ustanovení 1.1. Tyto všeobecné obchodní podmínky vydává obchodní společnost Geomine a.s. se sídlem Příbram VI, Husova 570, PSČ 261 02,

Více

KUPNÍ SMLOUVA. I. Smluvní strany. Dodavatel: [ ] Zastoupený: [ ] Sídlo: [ ] DIČ: [ ]

KUPNÍ SMLOUVA. I. Smluvní strany. Dodavatel: [ ] Zastoupený: [ ] Sídlo: [ ] DIČ: [ ] KUPNÍ SMLOUVA I. Smluvní strany Dodavatel: [ ] Zastoupený: [ ] Sídlo: [ ] IČ: [ ] DIČ: [ ] Bankovní spojení: [ ] Číslo účtu: [ ] Telefon: [ ] Tel./fax: [ ] E-mail: [ ] ( dále jen dodavatel) Objednatel:

Více

Veřejnoprávní smlouva o poskytnutí investiční dotace z rozpočtu města Česká Skalice číslo: 320 / 2015 / FPU

Veřejnoprávní smlouva o poskytnutí investiční dotace z rozpočtu města Česká Skalice číslo: 320 / 2015 / FPU 1 Veřejnoprávní smlouva o poskytnutí investiční dotace z rozpočtu města Česká Skalice číslo: 320 / 2015 / FPU (uzavřená dle 159 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů)

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Daň z přidané hodnoty 2011 Charakteristika a právní úprava

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

I. Firma a sídlo společnosti. 1. Obchodní firma společnosti zní: BEDENIKA s.r.o. -----------------------------------------------

I. Firma a sídlo společnosti. 1. Obchodní firma společnosti zní: BEDENIKA s.r.o. ----------------------------------------------- Společenská smlouva obchodní společnosti BEDENIKA s.r.o. v úplném znění ke dni 23. 6. 2010 se mění takto: --------------------------------------------------------------------------------- Dosavadní znění

Více

Osobní finace. Investiční instrumenty, spoření, úvěry a daně Ing. Gabriela Oškrdalová, Ph.D. e-mail: oskrdalo@econ.muni.cz.

Osobní finace. Investiční instrumenty, spoření, úvěry a daně Ing. Gabriela Oškrdalová, Ph.D. e-mail: oskrdalo@econ.muni.cz. Katedra práva Osobní finace Investiční instrumenty, spoření, úvěry a daně Ing. Gabriela Oškrdalová, Ph.D. e-mail: oskrdalo@econ.muni.cz Tento studijní materiál byl vytvořen jako výstup z projektu č. CZ.1.07/2.2.00/15.0189.

Více

Zásady postupu při prodeji bytů a bytových domů v majetku Města Horažďovice pro 2. etapu prodeje

Zásady postupu při prodeji bytů a bytových domů v majetku Města Horažďovice pro 2. etapu prodeje Zásady postupu při prodeji bytů a bytových domů v majetku Města Horažďovice pro. etapu prodeje Zastupitelstvo města Horažďovice schválilo svým usnesením č. 15. dne 19.05.014 tyto Zásady postupu při prodeji

Více

5. KAPITOLA: SPECIFIKA ÚČTOVÁNÍ VE SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM A AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI

5. KAPITOLA: SPECIFIKA ÚČTOVÁNÍ VE SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM A AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI ÚČETNICTVÍ 3 5. KAPITOLA: SPECIFIKA ÚČTOVÁNÍ VE SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM A AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České

Více

DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY

DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY 1. Podstata DPH Daň z přidané hodnoty (dále jen DPH) je jednou z nepřímých daní, tzn. že se neplatí přímo jako samostatná částka, ale je obsažena v ceně majetku (např. zboží, materiálu)

Více

Smlouva o poskytnutí dat

Smlouva o poskytnutí dat Smlouva o poskytnutí dat Subjekt Lesy České republiky, s.p. se sídlem: Hradec Králové, Přemyslova 1106, PSČ 501 68 zapsaný: v obchodním rejstříku u Krajského soudu v Hradci Králové, oddíl AXII, vložka

Více

Společnost s ručením omezeným

Společnost s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným 1 (1) Obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti (dále jen společnost ) a družstva. (2) Společnostmi jsou veřejná obchodní společnost a komanditní společnost (dále jen

Více

Smlouva o sdružení. dle ustanovení 829 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. smlouvu o sdružení : Preambule

Smlouva o sdružení. dle ustanovení 829 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. smlouvu o sdružení : Preambule Smlouva o sdružení dle ustanovení 829 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku Níže uvedeného dne, měsíce a roku smluvní strany... se sídlem., za níž jedná.. (dále jen Účastník 1 ) a se sídlem..,

Více

Gruppo idraulico. Art.4745. Hydraulická jednotka. Gruppo idraulico per impianti solari termici. Hydraulická solární jednotka

Gruppo idraulico. Art.4745. Hydraulická jednotka. Gruppo idraulico per impianti solari termici. Hydraulická solární jednotka Gruppo idraulico Art.4745 Gruppo idraulico per impianti solari termici Hydraulická solární jednotka DESCRIZIONE /POPIS Il gruppo di circolazione viene utilizzato sul circuito primario degli impianti solari

Více

OBCHODNÍ PRÁVO. Metodický list 1. Název tématického celku: Obchodní právo obecný úvod

OBCHODNÍ PRÁVO. Metodický list 1. Název tématického celku: Obchodní právo obecný úvod Metodický list 1 Název tématického celku: Obchodní právo obecný úvod Cíl: Tematický celek je věnován základním obecným institutům obchodního práva a uvádí k o problematiky právního oboru. Tematický celek

Více

Účastník činí přede mnou, notářkou, dnešního dne toto právní jednání - vyhotovuje tento : ---- PROJEKT ZMĚNY PRÁVNÍ FORMY SPOLEČNOSTI

Účastník činí přede mnou, notářkou, dnešního dne toto právní jednání - vyhotovuje tento : ---- PROJEKT ZMĚNY PRÁVNÍ FORMY SPOLEČNOSTI STEJNOPIS Strana první ------------------------------------------------------------------------------- NZ 254/2014 N 279/2014 N O T Á Ř S K Ý Z Á P I S sepsaný dne dvacátého čtvrtého listopadu roku dva

Více

Projekt fúze sloučením

Projekt fúze sloučením Projekt fúze sloučením LUTZ INDUSTRIA s.r.o. Techni Trade s.r.o. 1 Projekt fúze sloučením vypracovaný ve smyslu ustanovení 70 a následujících zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností

Více

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Pro schůzi Rady městské části U S N E S E N Í. č. 205 ze dne 27.03.2013

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Pro schůzi Rady městské části U S N E S E N Í. č. 205 ze dne 27.03.2013 č.j.: 222/2013 MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Pro schůzi Rady městské části U S N E S E N Í č. 205 ze dne 27.03.2013 Nájemní smlouva s FK Viktoria Žižkov a.s. Rada městské části I. r u š í II. III. 1. usnesení Rady

Více

Společnost s ručením omezeným. Základní kapitál. Změny základního kapitálu

Společnost s ručením omezeným. Základní kapitál. Změny základního kapitálu Společnost s ručením omezeným. Změny základního kapitálu SRO. 2007 Michal Černý Ph.D. www.michalcerny.eu Základní kapitál Základní kapitál (ZK) = V1 + V2 + + Vn Statická povaha Možnost změn změna vkladů

Více

OSOBNÍ DOPRAVA. D. daňové právo

OSOBNÍ DOPRAVA. D. daňové právo OSOBNÍ DOPRAVA D. daňové právo 1. Místní příslušnost správce daně, není-li stanoveno jinak, se řídí: a) u fyzické osoby jejím místem pobytu, u právnické osoby jejím sídlem b) u fyzické osoby jejím místem

Více

\%\\\\\N\\\\ N PROJEKT FÚZE SLOUČENÍM. Pražská strojírna as. PS - renovace s.ro. červenec 14

\%\\\\\N\\\\ N PROJEKT FÚZE SLOUČENÍM. Pražská strojírna as. PS - renovace s.ro. červenec 14 . \%\\\\\N\\\\ N N / PROJEKT FÚZE SLOUČENÍM Pražská strojírna as. PS - renovace s.ro. červenec 14 OBSAH: 1. PREAMBULE 2 2. Důvod realizace Fúze sloučením 2 3. Identifikace Zúčastněných společností 2 4.

Více

SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ TELEKOMUNIKAČNÍCH SLUŽEB PŘÍSTUPU K SÍTI INTERNET

SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ TELEKOMUNIKAČNÍCH SLUŽEB PŘÍSTUPU K SÍTI INTERNET Evidenční číslo smlouvy: SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ TELEKOMUNIKAČNÍCH SLUŽEB PŘÍSTUPU K SÍTI INTERNET v souladu s ust. 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen občanský zákoník ) uzavřená

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

NIGHT & DAY.SPEED. Elektromechanická závora. Návod k instalaci, použití a údržbu - 1 -

NIGHT & DAY.SPEED. Elektromechanická závora. Návod k instalaci, použití a údržbu - 1 - NIGHT & DAY.SPEED Elektromechanická závora Návod k instalaci, použití a údržbu UNAC ASSOCIAZIONE COSTRUTTORI DI INFISSI MOTORIZZATI E AUTOMATISMI PER SERRAMENTI IN GENERE - 1 - CE - DICHIARAZIONE DI CONFORMITÁ

Více

1. Legislativní úprava účetnictví v České republice a navazující právní předpisy... 11

1. Legislativní úprava účetnictví v České republice a navazující právní předpisy... 11 Obsah Úvod...9 I. Výklad k zákonu o účetnictví...11 1. Legislativní úprava účetnictví v České republice a navazující právní předpisy... 11 1.1 Zákon o účetnictví a jeho novela...11 1.2 Prováděcí vyhláška

Více

RÁMCOVÁ SMLOUVA. Číslo smlouvy objednatele: Číslo smlouvy zhotovitele:

RÁMCOVÁ SMLOUVA. Číslo smlouvy objednatele: Číslo smlouvy zhotovitele: RÁMCOVÁ SMLOUVA Číslo smlouvy objednatele: Číslo smlouvy zhotovitele: uzavřená dle 38 zákona o veřejných zakázkách a 269 odst. 2. Obchodního zákoníku, zákon č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Více

Příloha č. 3 Návrh smlouvy

Příloha č. 3 Návrh smlouvy Příloha č. 3 Návrh smlouvy Tyto obchodní podmínky je uchazeč povinen zapracovat do návrhu na uzavření smlouvy předkládaného jako součást nabídky na realizaci zakázky. Obsah obchodních podmínek může uchazeč

Více

POZVÁNKA NA ŘÁDNOU VALNOU HROMADU

POZVÁNKA NA ŘÁDNOU VALNOU HROMADU POZVÁNKA NA ŘÁDNOU VALNOU HROMADU Představenstvo společnosti Pražská teplárenská a.s., se sídlem Praha 7, Partyzánská 1/7, PSČ 170 00, zapsané v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze, sp. zn. B 1509

Více

Pražská energetika, a.s.

Pražská energetika, a.s. Představenstvo společnosti se sídlem v Praze 10, Na Hroudě 1492/4, PSČ 100 05 zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 2405 IČ: 601 93 913 (dále jen společnost ) svolává

Více

Vodovody a kanalizace Chrudim, a.s. Novoměstská 626, 537 28 Chrudim IČ: 48171590

Vodovody a kanalizace Chrudim, a.s. Novoměstská 626, 537 28 Chrudim IČ: 48171590 Vodovody a kanalizace Chrudim, a.s. Novoměstská 626, 537 28 Chrudim Pravidla odkupu vodárenské infrastruktury pořízené investory (fyzickými nebo právnickými osobami), kteří nejsou akcionáři společnosti

Více

N á v r h Z ÁKON. ze dne..2008, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o vlastnictví bytů ČÁST PRVNÍ

N á v r h Z ÁKON. ze dne..2008, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o vlastnictví bytů ČÁST PRVNÍ N á v r h Z ÁKON ze dne..2008, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o vlastnictví bytů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o dani dědické,

Více

Seznam souvisejících právních předpisů...18

Seznam souvisejících právních předpisů...18 Obsah Seznam souvisejících právních předpisů...18 1 Daně...24 1.1 Daň z příjmů fyzických osob obecně...24 1.1.1 Dílčí základy...24 1.1.2 Výdaje (náklady) u jednotlivých dílčích základů...28 1.1.3 Procentní

Více

Nájemní smlouva. uzavřená ve smyslu ust. 663 a násl. občanského zákoníku dále uvedeného dne, měsíce a roku,mezi: takto: I. Předmět a účel nájmu

Nájemní smlouva. uzavřená ve smyslu ust. 663 a násl. občanského zákoníku dále uvedeného dne, měsíce a roku,mezi: takto: I. Předmět a účel nájmu Nájemní smlouva uzavřená ve smyslu ust. 663 a násl. občanského zákoníku dále uvedeného dne, měsíce a roku,mezi: Obec Libhošť (IČ:72086718 Podíl:1/1) Libhošť č.p. 1 Libhošť, 742 57 jako pronajímatel na

Více

VLASTNÍ A CIZÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ AKTIV (STRUKTURA, PRACOVNÍ KAPITÁL, LIKVIDITA PODNIKU) 6.1 Vlastní zdroje základní kapitál, kapitálové fondy, fondy ze zisku, výsledek hospodaření za běžné období, za

Více

http://www.podnikatel.cz/clanky/jak-dostat-penize-z-firmy-kterouspoluvlastnite/ Jak můžete dostat peníze z firmy, kterou spoluvlastníte?

http://www.podnikatel.cz/clanky/jak-dostat-penize-z-firmy-kterouspoluvlastnite/ Jak můžete dostat peníze z firmy, kterou spoluvlastníte? http://www.podnikatel.cz/clanky/jak-dostat-penize-z-firmy-kterouspoluvlastnite/ Jak můžete dostat peníze z firmy, kterou spoluvlastníte? Poradíme vám 25. 7. Daniel Morávek Takřka všichni spolumajitelé

Více

Právní aspekty podnikání v Bulharsku

Právní aspekty podnikání v Bulharsku Právní aspekty podnikání v Bulharsku Martin Vacek Ředitel PETERKA & PARTNERS, Sofie www.peterkapartners.com Ochrana zahraničních investic Úprava systému podpory zahraničních investic od 17.3.2009: Došlo

Více