Setkání přátel komorní hudby a interpretační kurzy v Litomyšli analýza vývoje od založení po současnost

Transkript

1 JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra hudebních a humanitních věd a manažerství Studijní obor hudební manažerství Setkání přátel komorní hudby a interpretační kurzy v Litomyšli analýza vývoje od založení po současnost Bakalářská diplomová práce Autor práce: Karel Hampl Vedoucí práce: Mgr. MgA. Monika Holá, Ph. D. Oponent práce: Ing. MgA. Lucie Šilerová Brno 2012

2 Bibliografický záznam HAMPL, Karel. Setkání přátel komorní hudby a interpretační kurzy v Litomyšli; Analýza vývoje od založení po současnost. [Meeting of chamber music club and master classes in Litomyšl - historical development analysis]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra hudebních a humanitních věd a manažerství, s. Vedoucí diplomové práce Mgr. MgA. Monika Holá, Ph. D. Anotace Bakalářská práce "Setkání přátel komorní hudby a interpretační kurzy v Litomyšli; Analýza vývoje od založení po současnost" pojednává o interpretačních kurzech a setkání přátel komorní hudby v Litomyšli. První část se věnuje vzniku a vývoji kurzů v historickém kontextu. Další část pojednává o místech konání Setkání Bechyni a Litomyšli. Poslední část se věnuje představení hlavní organizátorky, popis organizace hudebních kurzů, způsoby realizace a celkový vývoj v přístupech během bezmála čtyřicetileté tradice hudebních kurzů. Annotation Bachelor thesis "Meeting of chamber music club and master classes in Litomyšl - historical development analysis" deals with masterclasses and chamber music, meeting friends in Litomyšl. The first part deals with the origin and development of courses in historical context. Another part deals with meeting venues Bechyně and Litomyšl. The last part is devoted to showing the main organizers, musical description of the organization of courses, methods of implementation and overall development in approaches during nearly forty-year tradition of music courses Klíčová slova Setkání přátel komorní hudby a interpretační kurzy, Eva Štrausová, Litomyšl, Bechyně, Česká hudební společnost Keywords Meeting of friends of chamber music and masterclasses, Mrs. Eva Štrausová, Litomyšl, Bechyně, The Czech Music Society

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval samostatně a použil jsem uvedené informační zdroje. V Brně, dne 2. května 2012 Karel Hampl

4 Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucí práce Mgr. MgA. Monice Holé, Ph. D. za vedení této práce a cenné rady při tvorbě. Především bych chtěl poděkovat paní Evě Štrausové, bez které by tato práce nemohla vzniknout. Velmi si vážím jejího obětavého přístupu k mému bádání.

5 Obsah PŘEDMLUVA... 7 ÚVOD MYŠLENKA A VZNIK SETKÁNÍ DŮVODY ZALOŽENÍ POSKYTOVANÉ OBORY ČASOVÝ ROZSAH KURZŮ SITUACE PEDAGOGŮ A ŽÁKŮ LŠU V ČESKOSLOVENSKU DO ROKU POŘADATELSKÁ ORGANIZACE ČESKÁ HUDEBNÍ SPOLEČNOST VZNIK NOVÉ SPOLEČNOSTI OSOBY SPOJENÉ S ORGANIZACÍ KURZŮ MÍSTA KONÁNÍ (BECHYNĚ, LITOMYŠL) BECHYNĚ O městě Bechyni Konání kurzů v Bechyni PŘESUN DO LITOMYŠLE LITOMYŠL O městě Litomyšli Konání kurzů v Litomyšli ANALÝZA VÝVOJE POČTU A ZAMĚŘENÍ ÚČASTNÍKŮ VÝVOJ POČTU ÚČASTNÍKŮ ZAMĚŘENÍ ÚČASTNÍKŮ VĚKOVÝ ROZSAH FREKVENTANTŮ ROZVRŽENÍ KURZŮ Závěrečný koncert HUHU večer čili humor v hudbě ROZPOČET SETKÁNÍ PŘÁTEL KOMORNÍ HUDBY A INTERPRETAČNÍCH KURZŮ V LETECH ROZPOČET BECHYNĚ ROZPOČET LITOMYŠL ROZHLASOVÉ NAHRÁVKY ZÁVĚREČNÝCH KONCERTŮ LEKTOŘI BÝVALÍ LEKTOŘI SOUČASNÍ LEKTOŘI CELOROČNÍ PŘÍPRAVA PROJEKTU NEGATIVA ORGANIZACE A POSKYTOVANÝCH SLUŽEB CENY A MARKETING CENY MARKETING... 35

6 ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA INTERNETOVÉ ZDROJE DALŠÍ ZDROJE SEZNAM PŘÍLOH V TEXTU PŘÍLOHY... 41

7 Předmluva Jako žák Základní umělecké školy v České Třebové jsem navštěvoval výuku hry na housle ve třídě pana ředitele MgA. Bohuslava Mimry. Právě tento pedagog a dirigent mě přivedl k tomu, abych se přihlásil na Setkání přátel komorní hudby a interpretační kurzy v Bechyni. Než jsem začal studovat na Konzervatoři Pavla Josefa Vejvanovského v Kroměříži, poznal jsem významné pedagogy a umělce nejen z koncertního pódia a od katedry. Mohl jsem jim naslouchat, sledovat jejich umění zvládat bravurně svůj nástroj a také vidět, že to jsou normální lidé, kteří znají svou cenu, přestože vynikají skromností. Později, když se Setkání přestěhovalo do Litomyšle a já už byl starší, lépe jsem vnímal smysl těchto prázdninových dní, které byly určeny k vytváření krásné hudby, jak sólové tak komorní, i nových přátelství v rámci jedné velké hudební rodiny. Považuji za velmi potřebné a nutné, napsat práci o Setkání z několika důvodů. V roce 2013, když se podaří nalézt finanční prostředky, bude Setkání přátel komorní hudby a interpretační kurzy v Litomyšli slavit 40. výročí založení. Každoroční hudební setkání, které poskytuje další rozvoj začínajících profesionálů i amatérů bez rozdílu věku, si dle mého názoru zasluhuje pozornost, kterou se právě tato bakalářská práce snaží být. I fakt, že přes polovinu trvání těchto kurzů je hlavní organizátorkou paní Eva Štrausová, nám dává příklad dobrého manažerského vedení, byť s osobitým přístupem

8 Úvod Tato bakalářská diplomová práce si klade za cíl zmapovat bezmála čtyřicetiletou tradici konání prázdninových Setkání přátel komorní hudby a interpretačních kurzů, které se konaly nejdříve v Bechyni a později v Litomyšli. Myšlenka poznat zákulisí organizace mě napadla už v době, kdy jsem ještě jako aktivní účastník kurzů v Bechyni a Litomyšli sledoval pořadatele a zjišťoval, jaké to je stát za celým setkáním, zařizovat vše potřebné, a snažit se o co nejpříjemnější pobyt všech účastníků. Dlouholetá tradice poskytování hudebních kurzů pro učitele, začínající profesionály a také amatéry, je závazkem toho, že stojí za to napsat komplexní zprávu z tohoto příjemného vzdělávacího setkání. Jako účastník několika ročníků setkání jsem mohl aktivně zkoumat a spatřovat problémy při samotné realizaci projektu. Cílem mé práce je představit a popsat okolnosti vzniku setkání, které souvisí se společenskými událostmi konce šedesátých let minulého století. Zároveň se zaměřuji na další aspekty vývoje pořadatelské organizace, osobnost hlavní organizátorky paní Evy Štrausové, bez níž by Setkání přátel komorní hudby a interpretační kurzy v Litomyšli, ani tato bakalářská diplomová práce vzniknout nemohly. Existenční problémy hudebního setkání na začátku druhého tisíciletí se podařilo překonat jen díky zásahu náhody. Nebylo daleko od ukončení dlouholeté tradice kurzů. Díky dobrým lidem, kteří mohli, a rádi poskytli organizátorům kurzů jim svěřené prostory (např. ZUŠ Bedřicha Smetany v Litomyšli), bylo možné přesunout konání kurzů z Bechyně do Litomyšle, a nadále tak pokračovat v rozvoji amatérských i profesionálních muzikantů. Přestože existuje kronika z let, kdy se hudební setkání konalo v Bechyni, je tato momentálně nedostupná, proto hlavní metodou sběru dat o tomto setkání byly především rozhovory s paní Evou Štrausovou (organizátorka a výkonná místopředsedkyně České hudební společnosti - Sdružení přátel krásných umění, o.s.), dále propagační materiály a internetové stránky setkání. Doplňující informace byly nalezeny na internetových stránkách škol, institucí a v neposlední řadě v odborné literatuře

9 Během historie konání kurzů i v současné době se několikrát měnil oficiální název setkání. Na internetových stránkách kurzů je uvedeno hned několik názvů: - Setkání přátel komorní hudby a interpretační kurzy v Litomyšli - Setkání přátel komorní hudby a interpretační semináře Litomyšl - Setkání přátel komorní hudby a mezinárodní interpretační kurzy v Litomyšli Protože nepoužívanější termín, na oficiálních dokumentech uváděný, je Setkání přátel komorní hudby a interpretační kurzy v Litomyšli, bude v této bakalářské diplomové práci užíván právě tento název. 1 Přínosem této práce by mělo být vytvoření souhrnné zprávy o významu, vývoji a hodnotě těchto hudebních setkání. Považuji za velmi nutné si uvědomit, v jaké době setkání vznikalo, které překážky museli organizátoři a lektoři překonat. Dlouholetý přínos v dalším vzdělávání učitelů lidových škol umění a umělecký rozvoj hudbymilovných amatérů je s odstupem let neoddiskutovatelný. Setkání přátel komorní hudby a interpretační kurzy v Litomyšli právem patří k významným hudebním setkáním v České republice, která poskytují možnost rozvoje všech hudebních generací. 1 Česká hudební společnost - sdružení přátel krásných umění [online]. [ ]. Dostupné z:

10 1. Myšlenka a vznik Setkání Po roce 1968 byla v Československu ze strany státu nastolena tvrdá kontrola mnoha odvětví lidských činností. Je zřejmé, že školství bylo velmi důležitou složkou celého systému, a tak přišlo o práci (či dostatečný prostor pro vlastní realizaci) mnoho pedagogů. Takto perzekuovaná skupina lidí, kterým nebylo lhostejné podrobit se režimu, se snažila o vznik myšlenky prázdninového setkání pro učitele lidových škol umění 2 i zapálené amatéry. V čele této myšlenky od počátku stál klavírista Radoslav Kvapil, který si k sobě přizval prof. Ivana Štrause, pedagoga houslové hry na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze 3. V sedmdesátých letech 20. století to byl právě on, který musel z politických důvodů opustit místo pedagoga HAMU. Bylo však nutné schválit toto budoucí setkání tehdejšími orgány státní moci 4 a zajistit pořadatelskou organizaci. Zásadním způsobem se o vznik Setkání zasadil Dr. Jiří Bajer, který byl pro ministerstvo kultury důvěryhodným členem Komunistické strany Československa 5, a obětavě zaštítil roku 1973 vznik České hudební společnosti 6. Díky němu pak bylo možné začít konkrétněji přemýšlet nad projektem prázdninového hudebního setkání. Prvním, nově zorganizovaným počinem České hudební společnosti, bylo už roku 1974 konání prvního ročníku Setkání přátel komorní hudby a interpretačních kurzů, nejprve v Příbrami. Setkání vzniklo původně jako tvůrčí dílna učitelů LŠU a středoškolských či vysokoškolských uměleckých pedagogů Důvody založení Prvotním a nejdůležitějším důvodem byla myšlenka dalšího vzdělávání učitelů hudby, kteří po absolvování svého studia neměli mnoho možností rozvíjet dále své pedagogické schopnosti. Nejprve učitelé navštěvovali tuto letní školu sami a pod dohledem zkušených pedagogů získávali informace, které pak sami svým žákům vštěpovali. Později začali učitelé hudby na kurzy brát i své žáky, takže tato letní škola získávala na rozmanitosti frekventantů. Zároveň zde byl již od začátku 2 Lidová škola umění - v dalším textu vždy zkratkou LŠU 3 Hudební akademie múzických umění v Praze - v dalším textu vždy zkratkou HAMU 4 Čerpáno z osobního rozhovoru s paní Štrausovou dne a DIENSTBIER, Jiří; LÁNSKÝ, Karel. Srpen Praha: Práce, dále KSČ

11 vytvořen prostor pro nadšené amatéry. Právě i neopomenutelná složka hudebních amatérů byla vítanou složkou letní školy. Nastolená normalizace byla pro mnoho svobodně smýšlejících lidí temným obdobím života. Paradoxně se právě v této době sešla na setkání komorní hudby skupina amatérů, kteří se v rámci svého zaměstnání nemohli plně realizovat (především z politických důvodů), což bylo jakýmsi impulzem pro osobní rozvoj na jiném poli - totiž v hudbě. Velmi záhy se povědomí o netradičním setkání rozšířilo po celé republice. Propagace probíhala v rámci oslovení LŠU formou dopisů a také ústní cestou Poskytované obory Setkání přátel komorní hudby v Bechyni od svého založení poskytovalo prostor pro další vzdělávání a rozvoj v oborech hra na klavír, housle, violu, violoncello, příčnou flétnu a hra v orchestru. Komorní hra v kombinaci výše zmíněných nástrojů byla a je stěžejní složkou těchto setkání. Po roce 1990 se přidala výuka hry na kontrabas Časový rozsah kurzů Časový rozsah kurzů byl nejprve stanoven na 14 dní pravidelně v měsíci červenci. Systém lekcí byl nastaven tak, aby zájemci o kurzy mohli přijet buď na první či druhý týden, nebo oba. Postupem let se osvědčilo, že nejlepší časové rozmezí je 10 až 11 dní vždy v prvních týdnech července. Každý aktivní účastník kurzů má garantované čtyři lekce individuální výuky s lektorem, dále se může zapojit do studia komorní hry. Konkrétní rozvrh vyučovacích lekcí si stanoví každý lektor sám spolu se svými frekventanty. Pro hráče na smyčcové nástroje je možno navštěvovat každý pracovní den orchestr Situace pedagogů a žáků LŠU v Československu do roku 1989 V tehdejší době (do roku 1989) probíhalo na území tehdejšího Československa jen několik málo soutěží pro mladé umělce (příklad obor hra na 6 Česká hudební společnost - v dalším textu také zkratkou ČHS

12 housle - Kocianova houslová soutěž v Ústí nad Orlicí apod.). Účast na nich, respektive možnost dobrého umístění, byla však pro české účastníky velmi mizivá. V konkurenci zahraničních hráčů z východního bloku nebylo často možné obstát. Postupem let, kdy systematicky tato letní škola pro učitele a žáky LŠU fungovala, bylo možné sledovat stále častěji úspěchy českých začínajících umělců. Jak získávali pedagogové zkušenosti na těchto setkáních, tak vznikala nová místa kvalitní hudební výuky po celé republice. Bylo to znát především na postupném stále častějším umisťování žáků na předních pozicích republikových soutěží (výše zmíněná Kocianova houslová soutěž a dalších). Hranice ve výsledcích zahraničních a tuzemských účastníků se postupně vyrovnávala. Hudební setkání v Bechyni umožnilo také učitelům a žákům LŠU možnost srovnání. Dříve bylo běžné, že učitel měl ve své třídě nadané dítě a poslal ho na soutěž. Zde však docházelo k velkým zklamáním jak pro učitele, tak především pro žáky. Učitelova umělecká představa o soutěžní látce měla mnohdy velmi daleko k požadované interpretaci. Právě díky bechyňským setkáním vznikla příležitost konfrontace a také porovnání vlastních kvalit či nedostatků. Zároveň bylo možné poznat umělecké špičky pedagogické i interpretační. Tvůrčí dílna byla a je pro všechny účastníky, jak z řad pedagogů, tak i frekventantů, velmi inspirativní a poučná. Učitelé, kteří jezdili do Bechyně, postupem let dovedli na svých školách učit lépe, získali potřebné zkušenosti a především věděli, co a jak mají svým žákům vštěpovat. Do roku 1989 se dle vlastního zkoumání lektorů bechyňského setkání situace v konkurenceschopnosti žáků LŠU natolik zlepšila, že bylo možné s jistotou říci, že toto setkání mělo smysl jak v rozvíjení schopností nadšených amatérů, tak i v přípravě talentů pro další profesionální úspěchy

13 2. Pořadatelská organizace (lidské zdroje, zázemí) 2.1. Česká hudební společnost Česká hudební společnost byla pod organizací Setkání přátel komorní hudby a interpretační kurzy podepsána plných 33 let. Vznik této společnosti souvisel se společenskými změnami po roce V sedmdesátých letech existovaly snahy tehdejšího režimu kontrolovat svobodnou činnost občanů. A právě hudba, respektive hudební spolky, byly ze začátku velmi obtížně kontrolovatelné. Především proto, že jich bylo velmi mnoho. Protože nebylo technicky proveditelné nasadit do všech hudebních spolků členy KSČ (pro možnou kontrolu jejich činnosti), bylo všech 27 společností sloučeno do jedné. Tak vznikla roku 1973 Česká hudební společnost. Předchůdkyní nově vzniklé České hudební společnosti, která se stala pořadatelskou organizací Setkání přátel komorní hudby a interpretačních kurzů v Bechyni, byla Společnost pro hudební výchovu, založená roku Úkolem ČHS bylo zaštiťovat ostatní menší hudební společnosti, které se dělily dle kategorií. Skladatelská frakce obsahovala například společnost A. Dvořáka, B. Smetany, L. Janáčka, B. Martinů, J. Suka, J. B. Foerstera, V. Nováka a jiných. Další frakce ČHS se skládala z profesních společností, věnujících se například oboru kytara, akordeon, lesní roh a jiným. Poslední složkou ČHS byly společnosti fungující v oborech hudební výchova, muzikoterapie a hudebně ekologické sdružení. Do roku 1990 fungovala ČHS jako většina tehdejších kulturních organizací na bázi současné příspěvkové organizace. V rámci tehdejší administrativy nebyla ČHS samostatnou organizací. Zřizovatelem byl nejprve Český hudební fond (fungující od roku 1954 jako jeden ze šesti tzv. kulturních fondů ČSR) 7 a později Hudební studio. Každý rok byl ČHS stanovený rozpočet, který vycházel z potřeb společnosti. Mnohdy se stávalo, že rozpočet byl stanoven nad rámec běžných ročních výdajů. V zájmu společnosti však bylo, veškeré finance utratit, protože by bylo nutné další rok přebytek vrátit. 7 Nadace Český hudební fond [online]. [ ]. Dostupné z:

14 Velké společenské změny roku 1989 odstartovaly na jednu stranu svobodný život v demokratické republice, ale co se týče Setkání přátel komorní hudby a interpretačních kurzů, či dokonce vlastní existence ČHS, stále více se objevovaly problémy s finančním zajištěním. Cíl ministerstva kultury byl tedy jednoznačný - co nejvíce organizací, existujících do té doby pod hlavičkou ministerstva, osamostatnit. Díky novému zákonu o sdružování občanů se ČHS změnila na občanské sdružení. Po roce 1989 ČHS fungovala pod Českým hudebním fondem, později samostatně od roku Roku 2004 byla situace již natolik neudržitelná, že nebylo možné z finančních důvodů zajistit ani omezený chod společnosti. V praxi to znamenalo, že finance nestačily ani na pronájem kanceláře a plat jednoho zaměstnance. Postupem let byly všechny společnosti včleněné do ČHS osamostatňovány, či přesunuty pod jiného zřizovatele. V posledních letech svého fungování zůstala pod Českou hudební společností pouze Sukova společnost. Jako aktivní činnost si ČHS ponechala organizaci Letního orchestru mladých 8 a právě Setkání přátel komorní hudby a interpretační kurzy v Bechyni. ČHS fungovala pouze prostřednictvím paní Evy Štrausové, jediné administrativní pracovnice, která pracovala bez nároku na mzdu. Posledním aktivním rokem společnosti byl rok 2006, kdy bylo rozhodnuto, že ČHS zanikne. Administrativní zrušení proběhlo v květnu roku Zároveň bylo rozhodnuto, že vznikne nová organizace, která bude zajišťovat činnosti výše zmíněných složek. ČHS zanikla bez jediného dluhu, což bylo v té době i dnes velmi neobvyklé Vznik nové společnosti Na soukromé adrese paní Evy Štrausové vznikla nová nástupnická organizace, která získala rozšířený název: Česká hudební společnost - sdružení přátel krásných umění o.s.. Předsedou sdružení se stal violoncellista Evžen Rattay, výkonnou místopředsedkyní paní Eva Štrausová, která zajišťuje chod sdružení. Dalšími členkami sdružení jsou paní Jana Klimtová (zaměstnankyně České filharmonie) a klavíristka a korepetitorka pražské HAMU paní Ludmila Čermáková. Sdružení si platí účetní firmu, která obstarává hospodaření sdružení a také daňové přiznání. Činnost sdružení je dle zákona nevýdělečná. 8 původně organizace Hudební mládež České republiky

15 2.3. Osoby spojené s organizací Setkání Bechyňské setkání bylo mezi lety 1974 až 1990 organizováno Dr. Annou Chorvátovou, pracovnicí ČHS, která po roce 1990 pracovně přešla na ministerstvo kultury. Od roku 1991 je vůdčí osobností Setkání paní Eva Štrausová (tajemnice ČHS v letech ), která je v současné době jedinou organizátorkou Setkání. Právě na ní spočívá veškerá manažerská činnost spojená s organizací kurzů. Přestože v současné době je pořadatelskou organizací jiná společnost, paní Eva Štrausová je stále vůdčí osobou v procesu přípravy a zdárného konání kurzů. Protože organizace kurzů je v posledních letech spojena výhradně s touto osobou, uvádím její stručný životopis. Paní Eva Štrausová (*1946) získala své první pracovní zkušenosti v kulturní sféře v Krajském ústavu památkové péče v Ústí nad Labem. Zde se věnovala mj. inventarizaci vybavení Děkanského kostela v Mostě před jeho přestěhováním. Roku 1970 nastoupila do nově vzniklé umělecké agentury Sever, kde měla na starosti organizaci koncertů vážné hudby a divadelních představení. V sedmdesátých letech byla paní Štrausová aktivní hned v několika hudebních organizacích. Roku 1972 pomáhala zakládat společnost Hudební mládež, kde poté pracovala na sekretariátu a v České hudební společnosti působila jako členka výboru. Po roce 1990 byla oslovena předsedou ČHS (již zmíněným Dr. Jiřím Bajerem), aby se ujala největšího a nejstaršího projektu ČHS - Setkání přátel komorní hudby a interpretačních kurzů v Bechyni. Vzhledem k nastalým finančním problémům ČHS na začátku nového tisíciletí založila paní Eva Štrausová nové občanské sdružení 9, které je dodnes pořadatelem Setkání (dnes probíhajícím v Litomyšli). Dlouholeté zkušenosti s organizací hudebního Setkání a vlastnosti jako flexibilita, spolehlivost, upřímnost, či organizační schopnosti, dávají tušit, že paní Eva Štrausová je ve své práci osobou na pravém místě. Mimo jiné je paní Eva Štrausová velmi aktivní žena, takže s přihlédnutím k výše zmíněnému si právem nikdo z lektorů ani z účastníků neumí představit někoho jiného na její pozici. 9 Česká hudební společnost - sdružení přátel krásných umění o.s

16 3. Místa konání (Bechyně, Litomyšl) Vzhledem k velice krátkodobému trvání Setkání přátel komorní hudby a interpretačních kurzů v Příbrami 10 se zaměřím v této kapitole na dvě dlouholetá místa konání této akce - na Bechyni 11 a Litomyšl 12. Cílem je stručně popsat prostředí obou těchto měst jak z kulturního hlediska, tak v kontextu dějin, dostupnosti a vhodného prostředí pro uskutečnění této akce Bechyně O městě Bechyni Jihočeské lázeňské město Bechyně patří se svými necelými 5500 obyvateli k malým městům naší republiky. Toto malebné městečko má však velmi zajímavou historii a díky první zmínce, pocházející již z roku 1120, patří k nejstarším sídlům v Čechách. Místní hrad, později přestavěný na zámek, vybudoval po roce 1268 Přemysl Otakar II. Roku 1491 byl založen Zdeslavem a Jaroslavem ze Šternberka klášter františkánů. Dvojlodní klášterní kostel se sklípkovou klenbou patří k nejrozsáhlejším a nejhodnotnějším stavbám tohoto druhu v České republice. V polovině 18. století byly ve městě založeny rašelino - železité lázně, které jsou dodnes velmi oblíbené. Bechyně se stala známou i na poli stavebně - technickém. Roku 1903 byl zahájen provoz na první elektrické dráze v Rakousku - Uhersku, a to z Tábora do Bechyně. Stavba nového betonového klenutého mostu přes řeku Lužnici umožnila roku 1928 více přiblížit železnici k městu a podpořit tak nový urbanistický vývoj města. Ihned po společenských změnách v roce 1989 byl střed města Bechyně prohlášen městskou památkovou rezervací První ročník setkání se konal v roce 1974 v Příbrami. Další ročníky se konaly v Bechyni a Litomyšli, proto není třeba se na konání kurzů v městě Příbrami více zaměřovat. 11 Setkání v Bechyni se konalo v letech Setkání v Litomyšli probíhají od roku 2005 do současnosti. 13 KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 1. díl A - G. Libri, Praha

17 Konání kurzů v Bechyni Hlavními prostory konání kurzů byl internát tehdejší keramické školy v Bechyni (dnešní Střední umělecko - průmyslová škola Bechyně) a prostory LŠU v Bechyni (dnes ZUŠ Václava Pichla). Základní umělecká škola Václava Pichla sídlí ve výše zmiňovaném klášteře. Prostředí tohoto malebného městečka se organizátorům kurzů jevilo jako velmi vhodné a perspektivní právě pro konání této nepolitické akce. I díky velké vstřícnosti tehdejší paní ředitelky LŠU Alice Riegelové byla Bechyně dobrou volbou. Ohlasy lektorů i frekventantů to potvrzovaly. Dobré vlakové i autobusové spojení (především do Prahy) plně dostačovalo. Výuka a většina koncertů probíhala v budově LŠU v klášteře, závěrečný večer, tak zvaný "HuHu" večer 14, se konal v kulturním domě. Ubytování, stravování a prostory pro zkoušky orchestru byly zajištěny na internátě zdejší keramické školy. Po mnoha letech a kulturních změnách ve společnosti i na půdě spolupořádající Základní umělecké školy Václava Pichla bylo na přelomu tisíciletí jasné, že ekonomická situace konání kurzů v Bechyni je již neúnosná. Poslední změna na postu ředitele ZUŠ, neustále se zvyšující nájemné za prostory školy, nedávaly naději na lepší vyhlídky. V této škole byl také nedostatek klavírů pro zabezpečení kvalitních lekcí, proto organizátoři kurzů na základě bezplatné nájemní smlouvy zajišťovali od společnosti Petrof zapůjčení koncertního křídla a šesti pianin. Původně byla zdarma jak doprava, tak nájem klavírů (společnost Petrof měla díky kurzům dobrou reklamu), později však bylo nutné za dopravu platit (60 tis tis. Kč). Jak se každým rokem nájem za prostory školy zvyšoval, bylo naprosto neúnosné setrvávat v Bechyni. Když na začátku roku 2006 internát keramické školy neblokoval své ubytovací kapacity pro interpretační kurzy v rámci již dohodnutého týdne v červenci, bylo organizátorkou kurzů rozhodnuto, že v roce 2006 bude po mnoha letech každoročního konání kurzů pauza. 14 Popsáno blíže v kapitole 4.6 "HuHu" večer čili Humor v Hudbě

18 3.2. Přesun do Litomyšle S rozhodnutím paní Evy Štrausové o přerušení konání kurzů se naštěstí nechtěli někteří lektoři smířit. Dlouholetý frekventant, později významný houslista a pedagog, Leoš Čepický přišel s nápadem, že jistě není nutné kurzy rušit úplně, a že by snad bylo možné, přesunout kurzy do Litomyšle. Velmi dobře se znal s tehdejším ředitelem litomyšlské ZUŠ Bedřicha Smetany, Mgr. Radomilem Kašparem, který projevil velkou vstřícnost při projednávání přesunu kurzů. V květnu roku 2006 byly domluveny podmínky působení Setkání na všech zainteresovaných místech. Tehdejší kastelánka státního zámku Litomyšl paní Mgr. Magda Žáková myšlenku nového hudebního setkání v Litomyšli také uvítala. Domov mládeže Vyšší odborné školy pedagogické a střední odborné pedagogické školy v červencovém termínu mohl poskytnout požadované ubytovací kapacity Litomyšl O městě Litomyšli Původně slavníkovské hradiště s první písemnou zmínkou z roku 981 je dodnes velkým kulturně historickým centrem širokého regionu. Blízkost Trstěnické stezky a pomezí Čech a Moravy dává tušit velký politický, kulturní a správní význam města v rámci Českého království. Kulturním vrcholem středověku bylo roku 1344 založení druhého českého biskupství, které přineslo městu nebývalý rozmach. Husitské války oproti tomu zasadili Litomyšli těžkou ránu, biskupství zaniklo. V 15. a 16. století za rodu Kostků z Postupic bylo vystavěno nové město. Nejvýznamnější historickou budovou je renesanční zámek z let , vybudovaný Vratislavem z Pernštejna, který je od roku 1999 zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO. Po Třicetileté válce se Litomyšl stala největším městem východních Čech. Během 19. století město zůstávalo mimo průmyslový rozvoj, vyhnula se mu roku 1845 hlavní trať z Olomouce do Prahy vedoucí přes Českou Třebovou. I přesto však centrum úřadů a škol bylo právě zde v Litomyšli. Buditelé českého národního obrození měli dobré podmínky pro své bádání a rozvoj českého elementu. Mnoho významných osobností působilo ve městě buď jako žáci či jako pedagogové. Roku 1824 se v zámeckém pivovaře narodil Bedřich Smetana, kterého

19 velmi zviditelnil další litomyšlský rodák, profesor Zdeněk Nejedlý 15. Roku 1949 se konal první ročník mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl, který v současné době láká do Litomyšle a jejích historických klenotů tisíce návštěvníků z domova i zahraničí. A právě do tohoto prostředí se Setkání přátel komorní hudby a interpretační kurzy stěhují Konání kurzů v Litomyšli První ročník Setkání se koná v Litomyšli od roku Hlavním sídlem kurzů je internát pedagogické školy, dále Základní umělecká škola Bedřicha Smetany a Kongresový sál zámku. Varhanní a flétnové koncerty se odehrávají i v kostele sv. Kříže. V roce 2006, kdy konání v Bechyni bylo nemožné z důvodu obsazenosti internátu a dalších dlouholetých problémů, vznikla iniciativa přesunu kurzů do Litomyšle. Ředitel ZUŠ Bedřicha Smetany Mgr. Radomil Kašpar 17 myšlenku přesunu podpořil a proto konání kurzů natrvalo zůstává v Litomyšli. Jediným vážnějším zádrhelem je nutnost domluvy zahájení setkání kvůli ukončení mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl, který zaplní všechny ubytovací kapacity ve městě. Jsou také zcela obsazeny prostory zámku. V letošním roce 2012 se bude 39. ročník kurzů konat od 9. července právě z výše uvedených důvodů. 15 Zdeněk Nejedlý ( ), pod jeho sochou v Litomyšli stojí: rozmnožil i poškodil kulturu českou, přinesl poctu i úhonu rodnému městu, jež oceňuje dobré a zavrhuje špatné jeho skutky. 16 KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 3. díl Kolí - Mi. Libri, Praha Ředitel ZUŠ Bedřicha Smetany v Litomyšli, v současné době místostarosta města Litomyšl zodpovědný za kulturu, Městský úřad - kontakty [online]. [ ]. Dostupné z: -

20 4. Analýza vývoje počtu a zaměření účastníků v průběhu let 4.1. Vývoj počtu účastníků Vývoj počtu účastníků je proces velmi různorodý a vyvíjecí se. Jsou však kritéria, se kterými se musí počítat při organizování každoročního setkání. Po celou historii kurzů základním omezením je kapacita internátů. V Bechyni má internát se dvěma budovami kapacitu 2x 120 lůžek tedy maximálně 240 osob. Do roku 1989 se několikrát stalo, že byla dosažena plná kapacita, ovšem za cenu nepohodlí lektorů. Na dvoulůžkových i třílůžkových pokojích nebylo dostupné dostatečné pohodlí pro lektory i účastníky. Nejvyšší možný počet všech účastníků 18 byl tehdy 240. V závislosti na domluvě s vedením internátu se také někdy stávalo, že kapacita byla omezena pouze na jednu budovu (120 lůžek), vždy dle zájmu o ubytování o prázdninách. Pro domov mládeže to byl samozřejmě dobrý výdělek. V 90. letech 20. století se počet všech účastníků ustálil na , domov mládeže měl také prostor i pro rekreační ubytování. Po roce 1989 zájem mírně klesal na počet 160 osob. V současné době je počet omezen možnostmi ubytovacích kapacit domova mládeže v Litomyšli, tudíž maximální počet všech účastníků je 150 osob. Domov mládeže Vyšší odborné školy pedagogické a střední odborné pedagogické školy 19 vždy v červenci ubytovává i další zájemce a kurzy 20. Zájem o účast na hudebních kurzech také mnohdy naráží na časové možnosti některých lektorů. Největší problémy panují pravidelně u zájemců o hru na housle. Optimální počet žáků na jednoho lektora je 10 až 15 osob. Mnohdy se ale stává, že ve snaze vyjít vstříc všem, má lektor 15 i více žáků. Což potom může omezit rozsah poskytovaných lekcí. U violoncellové a kontrabasové sekce je situace dlouhodobě opačná Zaměření účastníků Průřez uplynulými 38 ročníky trvání těchto kurzů dává tušit, že jak se měnila doba, měnili se i zájemci o toto hudební setkání. Jak již bylo řečeno, setkání vzniklo za účelem dalšího vzdělávání učitelů LŠU a zapálených amatérů. Učitelé nejprve 18 frekventanti, lektoři, organizátoři 19 dále v textu internát 20 Domov mládeže pedagogické školy. [online]. [ ]