Podniková informatika I. Pavel Čech KIT

Transkript

1 Podniková informatika I Pavel Čech KIT

2 Kontaktní informace mail kancelář 312 konzultační hodiny po dohodě em materiály k výuce UPI

3 Podmínky zápočtu Zápočet Vypracování projektu ve skupinách Zápočtový test UPI

4 Proč se zabývat IT/IS? Trendy v podnikatelském prostředí potřeba inovace zkrácení výrobního cyklu globalizace rostoucí vliv zákazníků změna v informační společnost a další => potřeba rychlého rozhodování a přizpůsobení se situaci na trhu => potřeba vhodných nástrojů pro podporu činností podniku a nástrojů pro práci s informacemi UPI

5 Proč tento předmět? Kdy IS/IT představují skutečnou konkurenční výhodu? Přínos IS/IT není zaručen nákupem nového HW a SW Přínos IS/IT lze jen těžko napodobit (co fungovalo jinde nemusí fungovat u nás) Skutečná hodnota IS/IT je dána tím, jak lidé IS/IT využívají a vychází z prolnutí technologie do jednotlivých činností Existuje celá řada neúspěšných projektů IS/IT (např. jedna studie zavádění ERP systémů uvádí 20% zastaveno; 25% překročilo rozpočet; 40% nepřineslo plánové přínosy - zdroj Voříšek) => Účelné a účinné využívání IS/IT vyžaduje poznání možností, vhodnosti a způsobu uplatnění technologií v podniku a také dopady do sociální dimenze UPI

6 Cíl předmětu Představení současných softwarových systémů Nastínění širších souvislostí ve využívání softwarových systémů se zaměřením na problematiku řízení informatiky Pomoci získat představu o možnostech softwarových systémů Seznámit se specifiky, které jsou pro dané systémy významné Připravit studenta na možné setkání s těmito systémy v praxi Inspirace k dalšímu bádání UPI

7 Obsah předmětu Řízení informatiky a informační strategie Role technologií (Počítačové systémy, Softwarové systémy, Databázové sys.) Informační zdroje a informační systémy podniku Další systémy (ES, ZS, DSS) Vytěsnění (outsourcing) Vybrané bezpečností aspekty Informatika založená na službách UPI

8 Literatura Čech, P., Bureš, V.: Podniková Informatika. Gaudeamus. Hradec Králové 2009 Gála, L., a kol.: Podniková informatika, Grada, Praha 2006 Sodomka, P.: Informační systémy v podnikové praxi. Computer Press. Praha Voříšek, J., a kol: Aplikační služby IS/ICT formou ASP, Grada 2003 Voříšek, J.: Strategické řízení informačního systému a informační strategie. Management Press. Praha Basl, J.: Podnikové informační systémy. Grada. Praha 2002 Molnár, Z.: Moderní metody řízení informačních systémů. Grada. Praha 1992 Tvrdíková, M.: Zavádění a inovace informačních systémů ve firmách. Grada. Praha 2000 Laudon, K., C., Laudon, J., P.: Management Information System. 5. vyd. Prentice Hall. London Internet UPI

9 Základní principy a souvislosti UPI

10 Data, informace, znalosti Data forma reprezentace reálných objektů znaky, symboly, obrázky, fakta Informace zpráva, že nastal určitý jev vznikají přiřazením významu datům informace slouží k informování o změnách ve vnímané realitě. Znalosti nutné pro přiřazení významu datům znalosti naopak slouží k ovlivňování reality znalost je základní předpokladem pro lidskou činnost Zkušenosti znalosti získané vlastní praxí (praktické znalosti) speciální, individuální, praktické, dílčí, triky a finty systematizování, uspořádávání, kombinování znalostí Vzdělání zprostředkovaně získané znalosti (teoretické znalosti) ustálené kodifikované UPI

11 Činitelé rozhodování Informované rozhodování Vzdělání Zkušenosti Data Data Znalosti Informace Znalostní management Rozhodování Informační management UPI

12 Technologie praktická aplikace vědeckých poznatků v konkrétních oblastech lidské činnosti (HyperDictionary) Role umožňující, podporující věci jde dělat jednodušeji, rychleji měnící, inovativní věci jde dělat jinak (lépe) Pohledy technologie jako objekt stroje, nástroje, prostředky, pomůcky, zařízení, které nahrazují nebo zjednodušují lidskou práci a tím rozšiřují schopnosti člověka technologie jako znalost specifické znalosti v návodech, postupech, metodách, heuristikách, které slouží pro řízení a manipulaci reálných objektů UPI

13 Informační a komunikační technologie ICT veškerá technika zabývající se zpracováním informací (tj. výpočetní, telekomunikační a organizační techniky včetně programového vybavení a organizačního uspořádání) (Tvrdíková) Typy (Voříšek): aplikací na podporu podnikových procesů (backoffice, logistika, CRM atd.), aplikací realizujících podnikové procesy, tj. proces existuje jen v digitální podobě (elektronické bankovnictví, mobilní telefonie, digitální letenka atd.). UPI

14 Informatika obecné principy a pravidla práce s informacemi a obecně definované charakteristiky všech prvků (lidí, technických a dalších prostředků), které se na přípravě a užití informací podílejí (Gála) Podniková informatika principy aplikace informatiky v řízení, provozu a rozvoji podniku (Gála) UPI

15 Obsah informatiky Z hlediska struktury lidé uživatelé, zákazníci, informatici řízení postupy plánování a organizování aplikace informatiky řešení vybraných procesů pomocí informatiky informační technologie a informační systémy technické a programové prostředky pro práci s informacemi Z hlediska procesního (Model SPSR) strategie procesy informatické služby informatické zdroje UPI

16 Procesy, služby, zdroje Hlavní procesy produkují hodnotu pro zákazníka (výrobek, služba); vyžadují informatické služby Informatické služby představují rozhraní mezi firmou a informatikou; vymezují se obsahem (typem), objemem (množstvím, frekvencí), kvalitou, cenou specifikováno v SLA (Service Level Agreement); lze poptávat na trhu služeb IS/IT nebo interně pomocí vlastního IS/IT Informatické procesy zajišťují (produkují) informatické služby; spotřebovávají informatické zdroje Informatické zdroje jsou čerpány, využívány informatickými procesy; vymezují se obsahem (typem), objemem (množstvím, frekvencí), kvalitou, cenou; získávány na trhu zdrojů IS/IT UPI

17 Procesy, služby, zdroje zdroj: Voříšek dodavatelé Trh produkty / služby dodavatelů Trh služeb IS/IT Trh IS/IT zdrojů Řídící Řídící procesy procesy Informatický proces 1 Informatický proces 1 Hlavní proces 1 Informatická Informatická služba služba 1 1 Zdroj 1 Zdroj 1 Hlavní proces p Neinformatická služba/ podpůrný proces Informatický Informatický proces proces 2 2 Produkt / služba 1 Produkt / služba p Informatická Informatická služba služba s s Informatický Informatický proces proces i i zákazníci Trh produktů / služeb podniku Trh služeb IS/IT Zdroj Zdroj 2 2 Zdroj Zdroj z z Trh IS/IT UPI 2008 zdrojů 18

18 Informatické zdroje Hlavní Hlavníprocesy (výroba, prodej, prodej, ); ); Podpůrné procesy (neinformatické) Informatické zdroje Spotřební Spotřební materiál materiál a energie energie Lidé Lidé Data Data Nástroje Nástroje pro pro vývoj, vývoj, údržbu údržbu a a provoz provoz aplikací aplikací Aplikační Aplikačnísoftware Databáze Databáze Middleware Middleware Operační Operačnísystém Telekomunikace Telekomunikace a a připojení připojení k k Internetu Internetu LAN LAN a WAN WAN Hardware Hardware Informatické služby služby Informatické procesy Informatické zdroje zdroje IS/IT UPI zdroj: Voříšek

19 Informatické procesy Hlavní Hlavníprocesy (výroba, prodej, prodej, ); ); Podpůrné procesy (neinformatické) Informační Informační potřeby potřeby Informatické služby služby Monitoring Monitoring a vyhodnocení vyhodnocení Plánování Plánovánía organizování organizování Informatické procesy Provoz Provoz a podpora podpora Pořízení Pořízení a realizace realizace Informatické zdroje zdroje IS/IT UPI zdroj: Voříšek

20 Informatické služby Hlavní Hlavníprocesy (výroba, prodej, prodej, ); ); Podpůrné procesy (neinformatické) Aplikační služby provoz a správa aplikací včetně help desk a školení drobná údržba vývoj pořízení nových aplikací Infrastrukturní služby provoz a správa ICT pořizování nových HW/SW upgrade HW/SW řešení poruch, výpadků Informatické služby služby Informatické procesy Informatické zdroje zdroje IS/IT UPI zdroj: Voříšek

21 Trendy a problémy v ICT UPI

22 Trendy v ICT Zvyšování rychlosti procesorů a obsahu paměťových médií tj. výkonu technických prostředků a snižování ceny Prostupování ICT do dalších oblastí Pokračující rozvoj mobilních technologií a služeb Nástup digitální televize a souvisejících služeb Rozvoj elektronického obchodování Zvyšující se požadavky UPI 2008 na zabezpečení 23

23 Trendy v podnikové informatice Integrace procesů a aplikací Orientace na nákup SW/ICT jako služby Rozvíjení schopností lidí ve využívání ICT Tlak na účelné využití digitálního obsahu Tlak na snižování nákladů na informatiku UPI

24 Problémy v ICT Rozdíl v přínosech ICT a přínosech pro podnikání Semantická mezera mezi podnikáním a ICT Nedostatek kvalifikovaných odborníků v ICT Nekvalifikované rozhodování v ICT Tlak dodavatelů Absence strategického plánování Opomíjení lidského faktoru Informační přehlcení UPI

25 Plánování informatiky UPI

26 Úkoly strategického managementu 1. Personální zabezpečení řízení informací resp. IS/IT v podniku (vytvoření pozice CIO) 2. Úprava celopodnikové strategie (s ohledem na možnosti IT) 3. Tvorba informační strategie (vytvoření plánu podpory podnikových cílů pomocí informací a IS/IT) 4. Řízení informatiky (provoz a rozvoj IS/IT podle informační strategie) UPI

27 Informační manažer na strategické úrovni (CIO) člen nejvyššího vedení (tuto funkci není vhodné delegovat na nižší úrovně řízení) zjišťuje dlouhodobé informační potřeby podniku vytváří technologickou vizi stanovuje směr resp. orientaci v možných technologických řešeních na obecné úrovni podílí se na úpravě celopodnikové strategie se zohledněním informačních potřeb a technologických trendů vytváří informační strategii pro zajištění informačních potřeb definuje informační architekturu a informatické služby vybírá dodavatele IS/IT (systémového integrátora) řídí podnikovou informatiku UPI

28 Informační manažer na taktické úrovni transformuje požadavky na informatické služby do definice informatických procesů zodpovídá za informatické procesy zodpovídá za integraci na úrovni procesů a obchodní logiky definuje požadavky na informatické zdroje a infrastrukturu stanovuje konkrétní podmínky nákupů informatických služeb řídí dodávky informatických služeb definuje a koordinuje rozvojové projekty IS/IT stanovuje bezpečnostní politiky stanovuje personální požadavky na pracovníky IS/IT a politiku zvyšování kvalifikace všech pracovníků v oblasti IS/IT stanovuje podporované standardy a požadavky na dokumentaci IS/IT UPI

29 Informační manažer na operativní úrovni definuje konkrétní podobu infrastruktury IS/IT řídí provoz IS/IT resp. jednotlivých zdrojů IS/IT zodpovídá za integraci informatických zdrojů dává podněty pro nákup, opravu, aktualizaci, rozvoj informatických zdrojů stanovuje konkrétní podmínky nákupů informatických zdrojů řídí dodávky informatických zdrojů řídí rozvojové projekty IS/IT naplňuje bezpečnostní politiku zodpovídá za kvalitu dat plánuje rozvoj kvalifikační úrovně personálu (nejen IS/IT) zodpovídá za dokumentaci k IS/IT UPI

30 Úprava celopodnikové strategie odhad způsobu využití informací a technologického vlivu v následujících cca 3-5 letech odhad nových příležitostí, které informace a technologie umožní (např. nabídka produktů podle aktuálního místa zákazníka pomocí GPS, lepší informovanost zákazníka o vývoji objednávky) odhad možných změn, které si technologie vynutí (např. prodej přes Internet) zhodnocení technologických možností podniku (kvalifikovanost personálu) vychází se z analýz konkurenčních podniků (předních v daném odvětví), konzultačních společností (Gartner), standardizačních organizací (W3C, OMG, IEEE) a akademických institucí UPI

31 Informační strategie Jak pomocí informací podpořit vytváření a dosažení vize resp. jednotlivých cílů podniku. Dlouhodobý plán zajištění informačních potřeb v podniku (nejčastěji pomocí IS/IT) Jakým způsobem by měly IS/IT podporovat celopodnikové cíle a ostatní strategie v relativně dlouhém časovém období. Informační strategie by se neměla omezovat pouze na technologie nebo systémy UPI

32 Tvorba informační strategie 1. vymezení současného stavu a způsobu podpory podnikových cílů pomocí IS/IT 2. stanovení vize, jak by IS/IT mohly přispívat k dosažení jednotlivých cílů a podrobně 3. určení způsobu jak je možný současný stav podpory IS/IT přetvořit do požadované podoby UPI

33 Výchozí stav (externí pohled) hodnocení stavu IS/IT konkurence hodnocení stavu IS/IT klíčových obchodních partnerů hodnocení softwarových aplikací dostupných na trhu hodnocení trendů v oblasti IS/IT podniková SWOT analýza podnikové cíle požadavky uživatelů UPI

34 Výchozí stav (interní pohled) strategické řízení IS/IT existuje jasná koncepce? jsou nastaveny procedury udržující koncepci v souladu s podnikovými cíli? jak je zajištěno plánování zdrojů vývoje IS/IT (HW, SW, data, personál, finance)? provozované a řešené projekty cíle a stav rozpracovaných projektů funkční a procesní architektura je zdokumentovaná? existují kritéria hodnocení funkčnosti a kritéria pro hodnocení procesů? datová architektura je zdokumentovaná? hrubý logický model (ERD) duplicity, nekonzistence, distribuce, ochrana a zabezpečení UPI

35 Výchozí stav (interní pohled) II softwarová architektura (portfolio aplikací) je zdokumentovaná? způsob dodání, licencování, provozování hardwarová architektura je v souladu s celkovou architekturou IS/IT? je v souladu s výkonnostními požadavky? personální zajištění IS/IT počet, kvalifikace a zkušenosti pracovníků vývoje a provozu IS/IT ekonomické charakteristiky IS/IT sledují se náklady na IS/IT? jak jsou stanovovány a řízeny přínosy IS/IT? celkové hodnocení IS/IT UPI

36 Model aplikačního portfolia Strategické Potenciální budoucnost Aplikace, které jsou kritické pro dosažení cílů podniku, např. marketingový IS, MIS, Klíčové Aplikace, které mohou být důležité pro dosažení cílů podniku, např. ES, aplikace typu EDI, Podpůrné současnost Aplikace, které jsou kritické pro chod společnosti, řízení skladů a výroby, Aplikace, které jsou důležité, ale ne kritické pro chod podniku, el. pošta, el. zpracování textů, nutnost možnost UPI

37 Vymezení cílového stavu (MDIS) funkční a procesní architektura datová architektura technologická architektura softwarová architektura hardwarová architektura organizační a legislativní aspekty personální, sociální a etické aspekty UPI

38 Realizace SWOT SWOT globální globální cíle cíle priority priority programy programy rozvoje rozvoje IS: IS: cíle cíle a a požadavky požadavky IS: IS: krit. krit. fak. fak. úspěchu úspěchu IS: IS: priority priority odvození cílů z globální strategie současný současný podnikový podnikový ASW ASW BPR BPR ASW ASW dostupný dostupný na na trhu trhu reengineering podnikových proceslů architektura architektura IS IS reengineering IS/IT využití využití existujícího existujícího ASW ASW úprava/rozšíření úprava/rozšíření existujícího existujícího ASW ASW nákup nákup nového nového ASW ASW vývoj vývoj nového nového ASW ASW informační strategie UPI

39 Pořízení a realizace ICT zdrojů UPI

40 Modely pořízení SW Vlastní vývoj Nákup systému Outsourcing (nákup služby) UPI

41 Softwarové systémy Části data konkrétní hodnoty včetně struktury zachycující atributy a vztahy algoritmy postupy zpracování dat; častěji označováno jako aplikační (obchodní) logika uživatelské rozhraní rozhraní pro interakci s uživatelem; označováno také jako prezentační logika Softwarová architektura Monolitická všechny části tvoří jeden nedělitelný celek Vrstvená jednotlivé části jsou rozděleny do relativně samostatných přes definovaná rozhraní propojených subsystémů UPI

42 Typy SW základní software (ZSW) slouží pro využití a řízení prostředků a zdrojů počítače (např. operační systémy, databázový systémy, software pro řízení sítě) technologicky orientovaný typový software (TESW) podporu administrativní činnosti a komunikaci pracovníků (např. textový editor, tabulkový procesor, poštovní klient, apod.) aplikační software (ASW) pro podporu základních procesů a činností podniku (např. výrobních, ekonomických, distribučních) individuální aplikační software (IASW) šitý na míru, cena, rizika, čas typový aplikační software (TASW) sw pro dané odvětví (např. pokladní sw, skladová evidence, apod.) UPI

43 Parametry ASW Základní údaje (Tvůrce, distributoři, rok zahájení prodeje, orientace na sektor, velikost podniku, cena, lokalizace) Architektura ASW (skladba modulů, vazby modulů, vazby na další aplikace, možnosti rozšíření) Přehled instalací (svět, ČR) Provozní prostředí (technologická architektura, databázové prostředí, orientace na základní sw) Vývojové prostředí (podpora některého CASE nástroje, charakteristiky uživatelského rozhraní, standardy uživatelského rozhraní) Dokumentace a jazykové prostředí (počet jazyků, možnost přepínání, rozsah a struktura dokumentace provozní, uživatelskou, vývojářskou, dokumentaci pro nasazení) Doplňující služby (servis upgrade, školení, helpdesk, konzultace Standardy, normy, certifikace (audit, podpora ISO ) Flexibilita (možnosti úprav, přizpůsobení, rozšíření) Funkční struktura, specifické funkce co umí (evidenční, operativní, analytická, plánování, kontrolní fce) UPI

44 Řízení projektů IS/IT Projekt akce s definovaným cílem, omezujícími podmínkami a omezenými prostředky Životní cyklus projektu příprava formulace výstupů, určení rozsahu a posouzení uskutečnitelnosti projektu plánování určení konkrétního časového harmonogramu činností a jejich zajištění z hlediska dostupných zdrojů zahájení a řízení postupu vlastní průběh činností; ošetřování mimořádných stavů; zapracování změn do plánu ukončení posouzení průběhu a výsledků projektu UPI

45 Základní fáze životního cyklu IS Informační strategie firmy celkový dlouhodobý plán využívání a rozvoje IS/IT; zastřešuje jednotlivé projekty IS/IT Úvodní studie určení rozsahu, dopadů, náročnosti časové, finanční, personální, apod. Globální analýza a návrh základní konceptuální zpracování projektů; určení architektury; rozdělení do subsystémů Detailní analýza a návrh převedení konceptuálního modelu do vybraných technologických platforem a prostředí Implementace vlastní programování a testování Zavedení instalace, zkušební provoz a nasazení do ostrého provozu; školení uživatelů Provoz, údržba a rozvoj administrace, aktualizace, opravy, plánování rozšíření a dalších UPI verzí

46 Životní cyklus IS vs. projektu IS UST Věcné a metodické náležitosti záměru projektu projekt Příprava projektu GAN DAN Věcné a metodické náležitosti postupu projektu Plánování projektu IML ZAV PUR Milník IS (konec etapy, přírůstku,..) Výsledky a zkušenosti z projektu Řízení postupu projektu Ukončení projektu Zdroj: Řepa UPI

47 Riziko uživatelského přijetí (Carda) Očekávání uživatele Jsou požadavky na nový systém správně definovány vedením a pochopeny uživateli? Jsou očekávání uživatelů realistická? Jsou přijaty termíny nasazení resp. přechodu na nový systém? Uživatelské postoje Je nový systém je považován za přínosný? Jsou pravděpodobné protichůdné reakce? Dopady na uživatele Nutí nový systém ke změně přístupu nebo uživatelského chování? Bude potřeba změnit organizační strukturu? Bude potřeba doplnit kvalifikaci uživatelů? Je si uživatel vědom rozsahu školení? UPI

48 Outsourcing (vytěsnění) Využívání vnějších zdrojů smluvní vztah s externím subjektem za účelem přesunutí odpovědnosti za určitou neklíčovou funkční oblast společnosti (Weys) Nákup služeb zabezpečující některé funkce podniku (úklid, stravování, vozový park, ) Vytěsnění interních podnikových procesů, které nejsou primární pro danou činnost podniku, a nákup těchto vytěsněných procesů jako služby od jiné firmy. UPI

49 Outsourcing outsourcing podnikového procesu (včetně souvisejícího informatického zabezpečení např.: stravování, doprava, ) úplný outsourcing IS/IT (celkové vytěsnění informatiky - hlavní nebo podpůrný proces zůstává podniku) částečný outsourcing IS/IT služeb provozování určité aplikace, systému procesů zajištění vybraného procesu zdrojů provoz, údržba, obnova, rozvoj zdroje outsourcing vývoje IS/IT (tvorba resp. zavedení nových aplikací, systémů) UPI

50 Důvody pro outsourcing Snížení nákladů Zvýšení kvality Uvolnění kapacit Možnost soustředění se na primární činnosti UPI

51 Snížení nákladů (Molnár) snížení investičních nákladů snížení provozních nákladů snížení rizik mimořádných nákladů spojených s výpadky IS/IT snížení nákladů na školení personálu v IS/IT získání lepší kontroly nad výdaji na IS/IT možnost získání finančních prostředků prodejem aktiv IT/IS UPI

52 Proces outsourcingu (Weys) 1. Strategická analýza funkčních oblastí 2. Zavedení měřítek a požadavků 3. Výběr poskytovatele 4. Vyjednání kontraktu 5. Řízení převodu na poskytovatele 6. Řízení, vyhodnocovaní a monitoring smlouvy 7. Opětovné vyjednávání nebo ukončení smlouvy UPI

53 Rizika outsourcingu dlouhodobá závislost na jednom dodavateli; výměna dodavatele v IT je celkem náročná záležitost riziko úniku citlivých informací nedostatečná orientace dodavatele v oblasti podnikání zákazníka špatné nastavení smluvních vztahů možný vznik konfliktních situací; cíle obou stran se mohou lišit podcenění pravidel kooperace UPI

54 Service Level Agreement Smlouva SLA stanovuje, většinou vměřitelných pojmech, minimální hranici pro úroveň poskytovaných služeb (Učeň 2001) UPI

55 Obsah SLA Účel Popis služby Výkon, sledování, reporting Řešení problémů Platby, pokuty, výdaje Práva a povinnosti obou stran UPI

56 Tradiční outsourcing (Voříšek) snižuje náklady a umožňuje koncentraci na hlavní předmět činnosti, ale: bariéry převod vysoce customizovaných aplikací vede ke vztahu 1:1 vztah 1 : 1 neumožňuje vyšší využití zdrojů nemožné vyzkoušení téměř nemožný návrat do původního stavu UPI

57 Poskytování aplikačních služeb Poskytování aplikací, IT infrastruktury a dalších služeb zákazníkovi na bázi předplatného Poskytoval plně vlastní používaný software Software je poskytovaný přes internet prostřednictvím tenkého klienta (internetový prohlížeč) Platí se za použití pay per use v měsíčních nebo ročních platbách UPI

58 Vývoj řešení podnikových IS (Voříšek) Externí dávkové zpracování Vlastní vývoj a provoz IS Externí dodavatel ERP a vlastní provoz Klasický outsourcing 2005 Aplikační služby (ASP) UPI

59 Výhody modelu ASP (ASPMonitor) vše pod jednou střechou kompletní služby předvídatelnost a rozloženost nákladů - ASP si za své služby účtují roční, měsíční či týdenní paušály a náklady tedy mají predikovatelný vývoj; rychlost využití - řešení rychleji, než v případě vlastního IT nebo nákupu možnost vyzkoušet si nabízenou službu; snadnější upgrade - upgrade se týká pouze zdrojů umístěných u poskytovatele. Zákazník by neměl pocítit žádná omezení v provozu; minimalizace nároků na ICT odborníky ve firmě -firmy v případě využití ASP nemusí pro zajištění chodu IS/ICT zaměstnávat množství specialistů ani nemusí mít nutné know-how; možnost distribuce pracovní síly - poskytování služeb přes internet. mobilní zaměstnance; soustředění se na vlastní business stejně jako outsourcing UPI

60 Nevýhody modelu ASP Klient musí přijmout dodávanou aplikaci většinou přizpůsobenou největšímu klientovi Klient je závislý na dodavateli u kritických aplikací musí spoléhat na dodavatele Změny v trhu ASP ovlivňují služby dodávané klientům Integrace systémů ASP a systémů, které nejsou dodávány pomocí modelu ASP může být problematická Další nevýhody spojené s outsourcingem UPI

61 Informační systémy UPI

62 Informační systém (podnikový) Informační systém je možné definovat jako soubor lidí, metod a technických prostředků zajištujících sběr, přenos, uchování a zpracování dat s cílem tvorby a poskytování informací dle potřeb příjemců informací činných v systémech řízení. (Molnár 1992) Informační systémy jsou účelnou formou využití ICT (Tvrdíková) UPI

63 Složky IS (Tvrdíková 2002) technické prostředky (hardware) veškerá hmatatelná zařízení a jiné nástroje, které se využívají pro zpracování informací programové prostředky (software) nehmotné vybavení, zejména algoritmizované postupy a procedury zpracování a komunikace dat a informací organizační prostředky (orgware) nařízení a pravidla o provozování a využívání IS a IT lidská složka (peopleware) znalosti a zkušenosti pracovníků zpracovávající informace a jejich schopnost interpretace významu daných informací data obraz významných skutečností; předmět zpracování v IS; podle způsobu zpracování lze rozlišovat strukturovaná data a nestrukturovaná data UPI

64 Vybrané rysy IS Rozdělení z hlediska automatizace IS automatizovaná část dominuje zpracování pomocí počítačů (SW) neautomatizovaná část dominuje lidská složka s využitím Architektura IS odráží firemní strategii a podnikové cíle Data jsou produkovány z uskutečňovaných činností firmy Přístup k datům je diferencován podle úrovně řízení UPI

65 Informační systémy na různých úrovních řízení strategický management nejvyšší úroveň řízení stanovuje vizi a strategické cíle podniku a samotnou strategii pro celý podnik na dlouhé období (řádově roky) střední management tzv. taktická úroveň řízení, která převádí strategii do konkrétních plánů pro určité oblasti (marketing, finance, apod.) pohybuje se v časovém období řádově měsíců operativní management tzv. liniový management nejnižší úroveň řízení pracující s konkrétními úkoly v dané oblasti v období několika dnů UPI

66 IS pro operativní managemnt Transaction processing system (TPS) zaznamenávání dat z běžné výrobní činnosti nebo její řízení specifické pro dané odvětví velké objemy dat nutná spolehlivost ovládání bývá(valo) dosti obtížné UPI

67 IS pro střední management Management Information System (MIS) využívá dat z TPS orientovaný na informace o podniku (jak se provádí hlavní činnost, jaké je čerpání zdrojů, apod.) jednoduché i složitější analýzy (sumarizace, průměry) za kratší období tvorba výstupů a přehledů relativně jednoduché ovládání UPI

68 IS pro top management Executive Information Systems (EIS) pracují jak s interními daty z TPS a MIS systémů externími daty o zákaznících, konkurenci vytváření komplexních analýz, zkoumání trendů ne pouze pro konkrétní problémy delší časový horizont UPI

69 IS pro podpůrné činnosti OIS (Office Information System) systémy podporující běžné kancelářské a týmové práce. Nejčastěji se jedná o aplikace typu publikačních a prezentačních editorů, aplikace pro elektronickou poštu a aplikace organizování práce. EDI (Electronic Data Interchange) systémy pro komunikace organizace se svým okolím. Jedná se o systémy založené na různých standardech formátu dat. V poslední době se výměna dat mezi různými subjekty orientuje na používání XML (extensible Markup Language). UPI

70 Informační systémy na různých úrovních řízení zdroj:voříšek 2002 UPI

71 Hodnocení přínosů a nákladů UPI

72 Kategorie ukazatelů IS finanční (měřené v peněžních jednotkách) a nefinanční (měřené v jiných fyzikálních jednotkách (čas, počet) kvantitativní (měřitelné nějakou kardinální stupnicí) a kvalitativní (měřitelné pořadovou ordinální stupnicí či logickou hodnotou splněno nesplněno ) přímé (u kterých lze jednoznačně prokázat příčinný vztah k IS) a nepřímé (kde nelze jednoznačně definovat souvislost s IS) krátkodobé a dlouhodobé absolutní a relativní UPI

73 Náklady IS náklady na nákup a instalace technických prostředků náklady na řešení projektu náklady na uživatele (motivační odměny, školení, apod.) náklady na provoz a údržbu skryté náklady (zvýšení platu za vyšší odbornost, apod.) UPI

74 Čím jsou podmíněny přínosy Schopnost podniku definovat své informační potřeby Schopnost dodavatele IS převést potřeby na funkční systém Schopnost podniku přizpůsobit se práci s novým IS Schopnost podniku využít IS v souladu s globálními cíli Schopnost podniku rozvíjet IS UPI

75 Přínosy zkrácení průběžné doby vývoje a výroby snížení počtu reklamací zvýšení počtu zákazníků zvýšení podílu na trhu snížení doby prostoje výrobního zařízení zkrácení doby obsluhy zákazníka rozšíření výrobního sortimentu UPI

76 Finanční ukazatele Metrika Náklady Přínosy B/CR ROI NPV BEP Definice Veškeré náklady vynaložené na softwarovou podporu určitého procesu Veškeré přínosy získané ze softwarové podpory určitého procesu Poměr přínosů a nákladů Návratnost investice (očištěný poměr přínosů a nákladů) Diskontované peněžní toky Bod kdy přínosy překročí náklady Vzorec Years i = 1 n i= 1 n i= 1 Cost i Benefit i Benefits Costs Benefits Costs 100% Costs Benefits (1+ Discount Rate ) i Years Costs Old Costs NewCosts 1 Costs 0 UPI

77 ROIT ROIT = EVA / Celkové IT náklady EVA (Economic Value Added) EVA = NOPAT (WACC x C) NOPAT (Net Operating Profit After Tax) - provozní hospodářský výsledek po zdanění. WACC (Weighted Average Cost of Capital) - vážené průměrné náklady kapitálu. C (Capital) - velikost investovaného kapitálu v účetním vyjádření. UPI

78 Databázové systémy Databáze množina dat Systém řízení Bází Dat (SŘBD; DBMS Database Management System) Dotazovací mechanizmus interakce s uživ. Slovník dat popisy dat, metadata Dotazovací mechanizmus DB Slovník dat SŘBD Požadavek SQL Dotaz Odpověď Data UPI

79 Databáze Množina logicky souvisejících dat a popisů těchto dat s možností sdílení mezi více uživateli, navržená pro uspokojování informačních potřeb organizace. (Connolly 1999) UPI

80 SŘBD (DBMS) Definice dat (tabulek, indexů) Manipulace dat (vkládání, mazání, editace) Přístup více uživatelů Bezpečnost Konzistence dat UPI

81 Obecná kritéria pro hodnocení DBS Výkon počet provedených transakcí (TPS) počet obsloužených uživatelů Dostupnost (Availability) tzv. Škálovatelnost (Scalability) Bezpečnost (Security) Administrace (Manageability ) Max objem spravovaných dat Další nástroje (např. nástroje pro transformaci dat; zálohování; nástroje pro analýzy dat) Cena (nákup, provozování, atd.) UPI