VYSOKÁ ŠKOLA MANAŢMENTU V TRENČÍNE POROVNANIE NAJPOUŢÍVANEJŠÍCH PODNIKOVÝCH INFORMAČNÝCH SYSTÉMOV. Bakalárská práca

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VYSOKÁ ŠKOLA MANAŢMENTU V TRENČÍNE POROVNANIE NAJPOUŢÍVANEJŠÍCH PODNIKOVÝCH INFORMAČNÝCH SYSTÉMOV. Bakalárská práca"

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA MANAŢMENTU V TRENČÍNE POROVNANIE NAJPOUŢÍVANEJŠÍCH PODNIKOVÝCH INFORMAČNÝCH SYSTÉMOV Bakalárská práca Študijný program: Študijný odbor: Pracovisko: Vedúci práce: Znalostný manaţment Manaţment VŠM Bratislava Martina Česalová, MSc. Bratislava 2011 Jiří Krákora

2 1. Abstrakt Krákora Jiří: Porovnanie najpouţívanejších podnikových informačných systémov, Vysoká škola manaţmentu v Trenčíne, študijní program: Znalostný manaţment, bakalárska práca, vedúci bakalárskej práce: Martina Česalová, MSc, Bratislava 2011 Táto bakalárska práca je zameraná na popis základných faktov a rozdelenie informačných systémov a zároveň porovnáva vybrané podnikové IS. Popis a porovnanie sú určené strednej vrstve manaţérov, ktorí sa zaoberajú taktickým riadením podnikov a sú zodpovední za niektoré dôleţité rozhodnutia v rámci oddelenia alebo divízií. Problematika podnikových informačných systémov je dnes viac neţ na mieste. So zvyšovaním nárokov na spracovanie dát, zlepšenie kvality sluţieb a uplatnenie na trhu, sú spoločnosti nútení pristupovať k IS odlišným spôsobom. Uţ nie sú tieto systémy iba doplnkom bohatých nadnárodných spoločností, ale stávajú sa denným pomocníkom k zvyšovaniu konkurencieschopnosti. Podnikové systémy sú určené na podporu riešení kľúčových procesov pre širokú škálu spoločností bez rozdielu podnikateľskej činnosti. Zároveň sme sa snaţili oboznámiť so stavom informovanosti a pouţitia podnikových IS na slovenskom trhu. Výsledky dotazníka naznačujú, ţe spoločnosti vyuţívajú všeobecné informačné systémy. Bohuţiaľ podnikové IS sú stále otázkou väčších spoločností, aj keď vedomosti o vyuţití týchto systémov tak pracovníkov ako manaţérov, sú na dobrej úrovni. Kľúčové slová: Podnikové systémy, manaţment, CRM, ERP, BI, SCM, EAI, informačné systémy 2

3 1.1. Abstract Krákora Jiří: Comparison of business information systems, College of management in Trenčín, Study program: Knowledge management, thesis advisor: Martina Česalová, MSc, Bratislava 2011 This thesis is focused on describing the basic facts and information systems separation and also compares the selected corporate information systems. Description and comparisons are mid-tier managers who engage in tactical management of enterprises and are responsible for some important decisions within the department or divisions. The issue of corporate information systems is now more than at the place. With increasing demands for data processing, improved service quality and marketing, companies are forced to access the IS differently than before. Even these systems are not only complementing the rich multinational companies, but become full-time help to increase competitiveness. Corporate systems are designed to support the process of solving the key processes to a wide range of companies, regardless of the business. We also tried to become familiar with the situation awareness and use of corporate IS in the Slovak market. Survey results indicate that the companies use of general information systems. Unfortunately, corporate IS are still a question of larger companies, even though both knowledge workers and managers are good about usefulness of these systems. Key words: Business systems, management, CRM, ERP, BI, SCM, EAI, information systems 3

4 2. Obsah 1. Abstrakt Abstract Obsah Seznam zkratek a značek Úvod do analýzy Podnikových informačních systémů Hlavní cíle porovnání nejpouţívanějších PIS Aktuální stav vývoje podnikových informačních systémů Manaţerské funkce Hierarchie managementu Informační systémy a podnikové Informační systémy Rozdělení IS a PIS Hladina 1 TPS: Transakční systémy Hladina 2 MIS: Manaţerské systémy Hladina 3 EIS: Vrcholové systémy Vyuţití PIS v korporaci nebo společnosti Informační strategie Zvolená metodika analýzy současného stavu Porovnání podnikových informačních systémů ERP CRM SCM BI EAI Vyhodnocení dotazníku Závěr Čestné vyhlášení Seznam pouţité literatury Přílohy Příloha 1 Dotazník Příloha 2 Distribuční list Vyhodnocení dotazníků

5 3. Seznam zkratek a značek B2C Business to Customer BI Business Intelligence CAD Computer-aided Design Počítačem podporované navrhování CAM Computer-aided Manufacturing Počítačem podporovaná výroba CIM Computer Integrated Manufacturing Počítačem integrovaná výroba COS Common Systems Běţné systémy CRM Customer Relationship Management -Řízení vztahu se zákazníkem CTI Computer Telephony integration Počítačem integrovaná telefony DB Database - Databáze DPS Data Processing Systems Systém zpracování dát DWH Data Warehouse Datový sklad EAI Enterprise Application Integration Podniková aplikační integrace EDI Electronic Data Interchange Elektronická výměna dat EIS Executive Information System Informační systémy pro exekutivu FI Finance ICT Informační a komunikační technologie IPS Information Processing System Systém zpracování informací IS Informační systémy IVR Interactvi Voice Response - Interaktivní hlasová odezva JIT Just-in-time LOG Logistika MIS Manaţerské Informační systémy MRP Material Resource Planning - Plánovaní materiálních zdrojů OLAP On-line Analytical Processing Analýza dát v reálném čase OPEX Operation expenditure Operační výdavky PBX Public branche exchange Pobočková ústředna PIS Podnikový informační systém SCM Supply Chain Management Řízení vztahu s dodavatelem SQL Structured Query Language databázový dotazovací jazyk SWOT Analýza silných, slabých stránek, hrozeb a příleţitostí TNC Transnational Corporation Nadnárodní korporace TPS Transaction Processing System - Transakční podnikové systémy 5

6 4. Úvod do analýzy Podnikových informačních systémů Doba informačních technologií s sebou přináší mnoho pozitivních i negativních stavů, situací a produktů. Jednou z nich jsou podnikové informační systémy. Mnoho výrobních i obchodních společností si dnes existenci bez různých informačních systémů nedokáţe představit. Znalosti o nabídce jednotlivých systémů na trhu jsou omezené, protoţe ne kaţdá společnost zaměstnává kvalitní odborníky. Nehledě na to, ţe se obor informačních systémů a komunikační technologie vyvíjí obrovskou, aţ exponenciální rychlostí. Proto neustálé inovace informací jsou dnes nedílnou součástí kontinuálního vzdělávání IT odborníků. Co jsme vnímali jako větší problém tohoto stavu, je kvalita rozhodnutí o výběru systému. Případně zákaznické úpravy vývoje, z důvodu specifických poţadavky podniků, téţ nazývaná jako kustomizace. Jaké jsou tedy nejvhodnější systémy pro podniky, společnosti nebo organizace? Tato otázka vţdy trápí vedení všech zainteresovaných stran. Konsenzus je někdy dosaţitelný po dlouhých, a v mnoha případech neplodných, diskusích, kde se vzájemně střetávají názorové proudy. Výběr správného podnikového informačního systému můţe být přínosem pro fungování podniku a tím vylepšovat jeho postavení, stejně jako špatný systém můţe znamenat ztrátu. Průvodní efekte je zvýšení konkurenční výhody a z toho vyplývající zvyšování zisku a rozšiřování trhu. Nehledě na sekundární příleţitosti, jako je sníţení nákladů a zvýšení efektivity, protoţe dobře vybraný a navrhnutý podnikový informační systém pracuje i s poţadavky zákazníka a zlepšuje dodavatelsko-odběratelské vztahy. Z výše uvedených důvodů jsme předmět práce vnímali v tomto období jako velmi důleţitý. Výběr podnikových informačních systémů není součástí denní operativní činnosti, ale souvisí se strategickým plánováním a dlouhodobým pohledem na společnost jako celek. Informační technologie vstupují do strategického, manaţerského i operativního řízení s čím dál větší razancí a neznalost můţe způsobit fatální důsledky, které v mírné podobě znamenají ztrátu trhu a zisků. V nejhorším případě rozpad společnosti a ztrátu investice. 6

7 5. Hlavní cíle porovnání nejpouţívanějších PIS Cílem naší práce bylo seznámit čitatele s podnikovými informačními systémy, které jsou pro podniky a společnosti běţně dostupné. Vzhledem na velké mnoţství různých systémů s různými vlastnostmi na jedné straně, a samozřejmě velkou skupinou specifických poţadavek a znalostí na straně druhé, jsme směrovali obsah tak, aby fakta uvedená uvnitř práce byly pro čitatele dostatečně uţitečné. Uţitečné v kaţdém ohledu, jak z důvodu volby vhodného informačního systému, tak i případě vyplnění mezer ve znalostech. Vhodná kombinace uvedených informací je jistě dobrým podkladem. Poskytnuté přiměřené porovnání podnikových informačních systémů jsme doplnili o výhody i nevýhody pouţívání nebo naopak nepouţívání různých informačních systémů. Současně jsme si dovolili i spekulovat na vývoj v blízkém budoucím období. Díky teoretické specifikaci systémů a praktickým zkušenostem, včetně definovaných vazeb, jsme byli schopni čitateli poskytnout dostatečné mnoţství informací a dat a nabídnout mu tak plnohodnotné fakta. Našim zkoumáním jsme chtěli dosáhnout hlavního přínosu práce právě z tohoto důvodu, abychom vyplnili znalostní mezery a vysvětlili cílové skupině hlavní parametry, vyuţití, výhody a nevýhody PIS v rámci samotného porovnávání. Celková rozsáhlost problematiky IS je mimo obsah této práce, přesto všechno jsme dosáhli opisu základního rámce. Běţný manaţer v dnešní době nemá prostor na to, seznamovat se dennodenně s novými funkcemi jednotlivých systémů. Základní rámec je v krátkodobém hledisku neměnný, a proto vhodná forma sumarizace faktů je přijatelná pomoc. V předchozím odstavci je zmíněný manaţer jedna z pracovních pozic v podniku. Naše analýzy jsme adresovali hlavně jim. Podnikové systémy jsou hlavním zdrojem dat a informací ve společnosti a jejich vývoj, vyuţití a zavádění je v odpovědnosti manaţerů. Jsou systémy, které pouţívají specializované oddělení na běţnou denní práci, ovládá je operátor nebo běţný pracovník, a manaţer s nimi do styku nepřijde skoro vůbec. My jsme ale přesvědčeni, ţe i ten nejmenší pouţívaný systém má svoje důleţité místo v podniku, a manaţer daného operátora systému, je za jeho správu zodpovědný. Naší cílovou skupinou této práce byli proto manaţeři. Manaţer systém potřebuje na to, aby dostával včas a v potřebné kvalitě data na rozhodování. Jiní pracovníci zase vyuţívají systémy na denní agendu tak, ţe jsou zdrojem dat a informací pro ostatní části podniku nebo jiné systémy. Tedy dalším důleţitým úkolem práce bylo poukázat na důleţitost samotných informačních systémů, a jejich nezbytnost 7

8 pro provoz kvalitního obchodu (businessu). Konkurenční výhoda v trţní ekonomice spočívá na mnoha drobnostech a jedna z nich je přesnost a rychlost. Informační systémy mají jako jednu z nejlepších vlastností právě zmíněné dvě. Jeden z důvodů, proč jsou IS velmi oblíbené a vyţadované. Přidruţeným atributem je jejich úspora času, zabezpečení práce místo několika lidských zdrojů, coţ v konečném důsledku má vliv na sníţení vstupních nákladů na straně operativních výdajů společnosti (OPEX). První část práce byla zaměřená na sumarizaci a zodpovězení teoretických faktů a východisek, které jsou vhodné na vymezení základních rámců problematiky. Provedení specifikace a shrnutí teorie bylo důleţité, abychom mohli svědomitě vykonat další analýzu. Za týmto účelom jsme vyuţili renomovanou literatury a vlastní znalosti. Teorie nám hovoří, jaká by měla být situace, případně jaký je normativní náhled na IS/ICT, ale praxe a vyuţití v provozu, je mnohdy odlišná. Ať uţ z pohledu vyuţití robustních systému nebo finanční náročnosti investice. V praxi se můţeme setkat s mnoha podnikovými IS, které jsou pouţitelné pro specifické typy práce, ale i pro široké spektrum společností. Důleţitá je segmentace samotných informačních systémů, protoţe kaţdá úroveň managementu potřebuje ke své práci jiné hlavní vlastnosti systému. Podnikový IS, vzhledem k tomu, ţe je určený většinou výhradně pro práci manaţera, musí být navrhnutý tak, aby tyto funkce podporoval. Protoţe jsme povaţovali za potřebné upozornit na rozdílnosti mezi dobrými a špatnými podnikovými IS, je práce s manaţerskými funkcemi v případě PIS předpokladem dobré analýzy. Popis a členění současného stavu, specifikace a segmentace IS, byly oprávněným odrazovým můstkem pro další kapitoly. Následující, neméně důleţitější díl, je věnován zvolené metodologii. Bylo nutné informační systémy zmíněné při teoretické specifikaci součastného stavu patřičnou formou rozebrat. Například analýzou slabých a silných stránek, příleţitostí a hrozeb SWOT. Specifikace SWOT nám pomohla odhalit jejich výhody a nevýhody jako komplexního systému a zabývat se další navazující problematikou, to jest vazbami a podporou mezi PIS. Nerozlučnou součástí podobných studií je i dotazníkový průzkum skutečného stavu v reálné praxi. V našem případě jsme podobný průzkum vyuţili na sběr údajů o uţívání informačních systémů jako celku. Bliţší popis je uvedený v odpovídající kapitole 8 zvolená metodika analýzy. Většina systémů se vzájemně doplňuje nebo podporuje jeden druhý. Nevhodně zvolený přístup při výběru určitého IS, můţe v konečném důsledku ukázat, ţe vybraný IS potřebuje další systém jako zdroj dat ke správné funkci nebo nedosahuje správných 8

9 výsledků, protoţe není určený na očekávanou činnost, tudíţ určení identifikace vazeb je pro tuto část práce nutností. Neoddělitelnou součástí je vyuţití existujících podniků k analýze a zkoumání, jaké IS nebo jaké specifické PIS vyuţívají, a tudíţ pouţít reálné příklady z praxe. Popis systémů ale není všechno. Většina jich vyţaduje propojení a bez vzájemné kooperace nejsou plnou podporou, ale mnohdy jenom zbytečnou nebo nevhodnou investicí, jak uţ jsme podotknuli. Proto povaţujeme vytýčení vazeb a propojení jednotlivých systémů za nutné, abychom poskytli plnou informovanost. Účel je porovnat podnikové informační systémy, coţ obnáší i definici vazeb mezi systémy. Vazby mohou být například takové, ţe systém v první linii je na začátku celého řetězce a poskytuje vstupní data systému v druhé nebo třetí linii. Další můţe fungovat jako systém nadřazený, ale bez propojení na jiné systémy je jeho funkce omezená nebo nepřesná. Nahradit chybějící systém je moţné vhodnými pracovními postupy, ale přesto všechno bylo nutné vazby identifikovat, protoţe i vhodné pracovní postupy musí být dobře odladěné na pouţití informační systém v podniku. Manaţer, který se rozhoduje, potřebuje tyto informace přesné a kvalitní. Poslední klíčovou částí práce je vyhodnocení teoretických specifikaci a informace zvolenou metodikou. SWOT analýza pomáhá odpovídat na nejdůleţitější otázky pří rozhodování. Jednotlivé systémy mají svoje mouchy, tedy popis výhod a nevýhod, v poslední části obohacený o poznatky z praxe, byl nevyhnutný. Při výběru se mnohdy zapomíná na to, ţe například systémy EIS vyţadují dodatečné externí informace. Z tohoto důvodu přidáváme vazbám na důleţitosti. Kromě vazeb mezi systémy jsme se zabývali i vazbami na manaţerské funkce. V této části jsme taktéţ popsali dotazníkový průzkum. Výsledky mohly odhalit nedostatky nebo naopak podpořit tvrzení, ţe informační systémy se stávají pilířem obchodu a vedení společností. Pomocí dotazníku jsme byli schopni tuto problematiku vyřešit. Podnikové informační systémy se mírně odlišují od standardních IS, které jsou běţné k dispozici. Mají svoje specifické poslání a náplň. Dotazník byl prospěšný i z toho pohledu, ţe odhalil nedostatky ve znalostech o tom, jak uţivatelé nahlíţejí na IS, a jak hodnotí důleţitost jednotlivých podnikových IS. Problematika informačních systému je velmi obsáhlá. V našem případě jsme se snaţili pokrýt nejnutnější porovnání a poskytnutí základních informací, které mají pomoct manaţerům při rozhodování, jaký systém je v jejich případě nejvhodnější. V této práci jsme nepokrývali samotnou oblast implementace, jíţ povaţujeme taktéţ za determinantu 9

10 rozhodnutí o vhodném podnikovém systému. Rozsah práce byl zaměřený na porovnání systémů nikoli na samotnou implementaci i přes fakt, ţe jsme vţdy posuzovali všechny systémy i s ohledem na zavedení IS/PIS do podniku. Stejný přístup byl zvolený i v případě bezpečnosti, která se jako samostatná kapitola stává čím dál více důleţitější. 6. Aktuální stav vývoje podnikových informačních systémů Abychom pochopili problematiku podnikových informačních systému, bylo nutné se především zabývat všeobecnou problematikou IS. PIS jsou součástí velké oblasti Informatiky, a proto bylo potřebné popsat základní rozdělení a segmenty IS, specifikovat jejich funkce a jednotlivé rozdílnosti. Přesto na začátku je nutné ještě vzpomenout a seznámit čitatele s funkcemi managementu, respektive manaţera. Hovořili jsme, ţe naší klíčovou mnoţinou jsou manaţeři a jejich funkce jsou nedílnou součástí k pochopení rozdělení IS Manaţerské funkce Management se historicky vyvíjí jiţ mnoho století. Podstatná část, respektive novodobá historie, která znamenala rapidní rozvoj disciplíny managementu, byla započatá průmyslovou revolucí v 18. století (Robbins, Coulter, 2004, s. 45). Samotný vývoj managementu předurčoval i směr vývoje podnikových IS. Robbins a Coulterová dále vzpomínají, ţe management byl v průběhu let přetvářen tak, aţ byly zformovány čtyři základní funkce: Plánování Organizování Vedení Kontrola Taktéţ popisují, ţe management je o koordinaci aktivit lidí tak, aby bylo dosaţeno maximální efektivity a účinnosti (2004, s ). Pro svoje aktivity tedy management vyuţívá určité zaţité procesy, které se modifikují směrem k podnikovým procesům. Podstatné je, ţe základním faktem se staly vyjmenované čtyři funkce. Uvádíme následně krátkou charakteristiku. Tab. 1 Funkce managementu 10

11 Funkce Plánování Organizování Vedení Kontrola Popis Definice cílů, formulace strategií, zpracování plánů pro koordinaci, Stanovení úloh, úkolů a vykonavatelů, kdo, kdy, kde, Motivace, leadership, zvládání komplikací, pořízený nadřízený, Monitoring, porovnávání, hledání opatření, kontroly výsledků, hodnocení, 6.2. Hierarchie managementu Důleţitým prvkem stanovení správného IS je potřebné pracovat s hierarchií managementu. Management se standardně rozděluje na základní, střední a vrcholový, kde kaţdý má svoje specifika, rysy, odpovědnosti a povinnosti. S ohledem na vedení a rozvoj, je zde přímá souvislost i s řízením konkrétních procesů. Obr. 1 - Hierarchie managementu 6.3. Informační systémy a podnikové Informační systémy Název informační systémy vychází z faktu, ţe informace sama o sobě není příliš konstruktivně vyuţitelná, pokud nebude systémově daná do spojitosti s dalšími, jinými 11

12 informacemi, které mohou být rozhodujícím klíčem. Je nutné poznamenat, ţe informace vychází z dat. Samotné data jsou mnoţiny čísel a slov, které nic neznamenají. Definují nějakou hodnotu, skutečnost, stav, místo a podobně. Forma dat je například tato: 21; pondělí; 2001; březen; V případě, ţe tyto data transformujeme vhodným způsobem, dostaneme informaci o datu například nějaké události pondělí 21. Březen Další moţnou hladinou jsou znalosti. Coţ je kombinace informace, vhodné transformace, aplikace, uvaţování a vztahu nebo vyuţití, schematicky naznačené na následujícím obrázku (Bureš, 2007, str. 26). Informace v akci Znalosti Data v kontextu Informace Data Obr. 2 - Zpracování dat, informací a znalostí Data mohou být transformovány manuálně uţivatelem specifických dat nebo určeným pracovníkem v případě korporace. Transformace bez rozdílu, zda se jedná o data informace nebo informace znalosti. V tomto případě je nepodstatné, o jaký přechod se jedná. Celkově vzato je manuální transformace v dnešní době přeţitkem. Světová politika, ekonomika a celkově ţivot se velmi zrychlil. Velikost dat roste exponenciální křivkou a společně s tím roste poţadavek na rychlejší přístup a odezvu při práci s daty. Z tohoto důvodu vznikly pro ulehčení práce před lety počítačové systémy jako předchůdci dnešních IS. Informační systémy celkově jsou určeny na sběr, přenos, uchovávání, zpracování, distribuci a prezentaci informací a dat (Kokles, Romanová, 2009, s. 126). Díky informačním technologiím je jejich výkon v podstatě automatický. Informační technologie samotné se dočkaly rapidního nárůstu zájmu s příchodem osobních počítačů, rozvoje světové ekonomiky a globalizace v průběhu osmdesátých let. Taktéţ bychom mohli říci, ţe informační systém definuje mnoţinu vazeb mezi daty a zároveň poskytuje jejich vhodnou prezentaci. V konečném důsledku se jedná o skupinu faktorů, které se rozdělují do základních komponent typu (Gála, Pour, Šedivá, 2009, s. 24): 12

13 Vstup - data, informace, propojení Zpracování - transformace Výstup prezentace Není náhodou, ţe nám tyto komponenty nebo metody připomínají podnikový proces. Podnikové procesy jsou jedním z klíčových prvků korporace. Činnosti, které podnik tvoří, mohou být řešeny jednorázovými aktivitami bez jakékoli strategie, řízení nebo naopak, coţ je bez diskuse pro podnik přínosnější, řídit se podle definovaných procesů, které stanovují jasné pravidla hry, vstupy, výstupy a způsob transformace nejvhodnější pro danou společnost či korporaci. Podnikový proces má v podstatě stejnou strukturu jako informační systém s tím, ţe proces je vyvolán určitou událostí a končí vykonáním nějaké činnosti, zatímco IS vykonává najednou několik procesů a činností a nemusí skončit vykonáním prvního nebo předposledního. (Gála, Pour, Šedivá, 2009, s. 24). Vstup Zpracování Výstup Zpětná vazba Obr. 3 - Transformační proces Je tedy potřebné konstatovat, ţe proces a informační systém spolu vzájemně spolupracují. Jinými slovy proces pracuje vně informačního systému podle poţadavků vlastníka jak IS, tak procesu. V konečném důsledku jsou to dvě nezávislé produkty, které vzájemnou koordinací a kooperací dosahují lepších a kvalitnějších výsledku. Vstupní data nebo informace do procesu vkládá informační systém. Pokud nebudeme uvaţovat chybu systému, omezí se nejen manuální práce, ale zvýši se potřebná kvalita a rychlost. Tím je dosaţena větší efektivita a kvalitnější výstup práce. Díky tomuto tvrzení je potřebné konstatovat, ţe podnikový informační systém je nezbytný navrhovat v intencích podnikových procesů. A s tím je taktéţ spojená integrace a kompatibilita (Gála, Pour, Šedivá, 2009, s. 33). Respektive podnikové procesy je nutné upravit tak, aby bylo moţné informační systém vyuţívat s maximální účinností, pokud je třeba anebo naopak upravit IS včetně zavedené informační infrastruktury. 13

14 6.4. Rozdělení IS a PIS Základní rozdělení informačních systémů má identifikovatelnou paralelu s hierarchií managementu. Kaţdý segment managementu vyţaduje jiný přístup k datům a informacím. Pro nejniţší produktivní vrstvu je potřebné zabezpečit jiný náhled na informace neţ například pro management, který nepotřebuje takovou úroveň detailu. Existují názory, které rozdělují tuto hierarchii na čtyři úrovně, jako například Sodomka (2006, s. 73), který definoval úrovně typu 1. Transakční (Provozní), 2. Znalostní, 3. Řídící, 4. Strategická V našem případě jsme se přiklonili a pracovali s verzí od Tvrdíkové (2008, s. 22), která definovala trojúrovňovou struktura s rozdělením: 1. Transakční, 2. Taktická, 3. Strategická Z celkového pohledu jsou si rozdělení podobné. Došlo však ke sloučené znalostní a řídící úrovně, kterou jsme povaţovali za totoţnou a zcela neoprávněně rozdělenou. Obr. 4 - Hladiny informačních systémů 14

15 Hladina 1 TPS: Transakční systémy Toto rozdělení potvrzuje i Kokles a Romanová kdy uvádějí, ţe nejspodnější hladina, tedy TPS (Transaction, Processing Systems), DPS (Data processing Systems) a IPS (Information Processing Systems) jsou zaměřeny především na zpracovávání informací. Mohou to být základní podsystémy nebo specializované systémy na určité aplikace jako například CAD nebo CAM, tedy programy pro projektování nebo pro řízení výroby (Kokles, Romanová, 2009, s. 131). Nebo například systémy pro sběr dat a informací, mohou to být webové stránky a podobně. Především se jedná o kaţdodenní činnosti, které se vykonávají s rutinním, standardizovaným přístupem. Transakční se nazývají proto, ţe zpracovávají transakce. Transakce ve smyslu jednorázových nebo dávkových činností. Například zmíněné webové stránky v případě systému B2C. Zákazník si objedná zboţí přes e-shop. Transakční systém zpracuje danou objednávku a zároveň spolupracuje s dalšími zainteresovanými stranami v procesu objednávky. Mohou to jiné systémy nebo lidské úkony. Jsou vyţadované další vazby a účastníci procesu, coţ budeme popisovat dále. Hladina 2 MIS: Manaţerské systémy Manaţerské systémy jsou součástí druhé hladiny základního rozdělení informačních systémů. Jsou určeny především pro střední management na rozdíl od transakčních systémů určených především pro niţší management nebo běţné pracovníky. Tato skupina je z pohledu mnoţství variant specifických systémů nejkomplikovanější. Můţe být ve formě sloţeného z několika podsystému integrovaných dohromady (Kokles, Romanová, 2009, s. 132). Můţe se ale také jednat o speciální vyvinuté systémy přizpůsobená na míru. Za MIS jsou povaţovány systémy, které slučují data z transakční hladiny a poskytují trochu odlišný analytický náhled. Případně se jedná o speciální reporty, které podporují střední management v rozhodování a řízení oddělení. Toto potvrzuje i Sodomka, který hovoří o: nerutinní rozhodování, u něhoţ poţadavky tazatele nejsou vţdy úplně jasné. (2006, s. 73). Coţ potvrzuje fakt Tvrdíkové, o sniţování určitosti při postupování mezi hladinami směrem k vrcholovému managementu, viditelné na obrázku 2. Kokles a Romanová specifikují manaţerské systémy MIS na několik oblastí a bloků. Pro ilustraci uvádíme výběr několika bloků (2009, s. 130): 15

16 Tab. 2 Příklady vzorů manaţerského IS Blok MIS Oblasti FI Finance - Účetnictví - Oblast kontroly - Řízení majetku - Investice -... LOG Logistika - Prodej a distribuce - Plánování a řízení výroby - Řízení kvality -... COS Běţné systémy - Tok dokumentů - Procesy - Odvětvové řešení S tímto rozloţením lze souhlasit. Ve středním managementu je nutné rozdělovat části podniku i v informačních systémech. Nehovoříme o rozdělení IS jako takových, ale o segmentaci IS podle potřeby podniku. Kaţdé oddělení má potřebu jiných dat s jinou provedenou transformací nebo poţadují odlišnou prezentaci informací. Stejně tak neurčitost se projevuje na různých odděleních odlišně a hraje různou roli. Hladina 3 EIS: Vrcholové systémy Systémy pro vrcholové vedení neboli exekuční systémy jsou odlišné neţ IS v ostatních hladinách. Vzhledem k tomu, ţe vrcholové vedení se především rozhoduje strategickým a dlouhodobým pohledem, jsou vyţadovány podle nás dvě základní skupiny informací. Globální, celkový a jednoduchý náhled na chod společnosti bez podrobné zrnitosti, které se stává podruţnou. A druhá skupina, informace externí. Vrcholové vedení musí mít nejenom komplexní zpracování stavu společnosti, ale i moţné predikce trhu, vývoj všeobecných norem mimo společnost a zároveň kvalitní a dostatečné informace o konkurenci. Exekuční systémy jsou na vrcholu celého trojúhelníku podnikových systémů. Podobný názor zastává rovněţ Tvrdíková: Slouţí především vrcholovému vedení organizace, které se více zajímá o informace z okolí organizace (technické inovace, trh, banka, politická situace, konkurence, apod.). Také hovoří o agregování dat, intuitivním a jednoduchém ovládání s přehlednou interpretací (2008, s. 23). V případě Top 16

17 managementu to dává smysl. Manaţeři na vrcholové úrovni není vhodné zdrţovat sloţitým vyklikáváním, neţ se dostanou k jádru hledaných informací nebo problému Vyuţití PIS v korporaci nebo společnosti Podnikové informační systémy by sami o sobě byly nefunkčním celkem. Jejich přínos pro korporaci či společnost není úplný, pokud nedochází k činnosti na vstupu. Pro tuto část uvaţujme ideální situaci. Jak jsme si popsali v kapitole 7.3, informační systém pracuje se vstupními daty nebo informacemi, transformuje je nebo zpracovává a následně zobrazuje, případně poskytuje dále. Samotný přínos PIS je tedy nutné sledovat v kombinaci s poţadovanou transformací. Základní náplň práce podnikových IS je především podpora všech částí podniku bez rozdílu uţivatele. Přesto pracovní pozice, která je předpokládanou cílovou skupinou vyuţívání PIS, jsou manaţeři. I kdyţ tím nechceme naznačit, ţe se systémy omezují pouze na manaţery. Transakční vrstva je přímo určená na denní činnost, kterou bezmezně nezabezpečují pouze manaţeři, ale i řadoví pracovníci. Bez rozdílu hladiny, manaţeři přistupují k systému z důvodu rozhodnutí, zjištění, vyhledání, a mnoha dalších, které souvisí s jeho základními funkcemi, tedy plánování, organizování, vedení a kontrola. S vazbou na konstatované body v kapitole 7.1 je patrné, ţe vyuţití systému taktéţ souvisí s efektivitou a rychlostí. Manaţer potřebuje na efektivní řízení přefiltrované minimum relevantních údajů a informací, tedy takové, které jsou rozhodující pro rozhodování a řízení příslušného objektu. (Kokles, Romanová, 2009, s. 40). V tomto tvrzení je schovaná skoro celá problematika PIS. Manaţer je člověk, který pro svoji činnost vyţaduje relevantní informace. V případě manuální přípravy dat a transformace na informace, případně znalosti, by manaţer zcela určitě efektivně a rychle nerozhodoval. PIS systémy jsou rozděleny do skupin, ve kterých je různá kvalita filtrace dat podle potřeby podniku. Návrh a funkce systému jdou paralelně se zavedenými podnikovými procesy a je nutné zabezpečit vzájemné propojení. Poskytované informace mohou být různého charakteru (Kokles, Romanová, 2009, s. 43). Tab. 3 Vzory nabízených informací Typ informace Popis Podle zdroje - Vnitřní - Vnější 17

18 Podle určení - Do vnitř společnosti - Mimo společnost Podle způsobu vzniku - Prvotní - Druhotné (odvozené) Podle způsobu vyjádření - Textové - Číselné - Grafické Podle časové orientace; - Minulostní - Budoucí - Aktuální (přítomné) Podle funkce - Registrační - Pro rozhodnutí - Přikazovací - Kontrolní - Instrukce - Informační Podle zobrazovaného předmětu - Výroba - Majetek - Řízení systému - Systém řízení Systémy se liší pouţitím vstupní informace, její transformací a samozřejmě i poskytovaným výstupem. Podnik musí v případě výběru systému zváţit, do které hladiny je systém určený, jaké stávající procesy bude vyuţívat či nahrazovat a samozřejmě jaké data a informace bude zpracovávat. Obzvlášť komplikované je podchytit strategické řízení. Systémy v tomto případě vyţadují při prezentaci informace generované anebo nacházející se mimo organizaci. Správně navrhnutý a implementovaný systém s vazbou na externí prostředí, a tím sníţení neurčitosti, je potřebné sladit s informační strategií podniku Informační strategie Nedílnou potřebou při porovnávání podnikových informačních systémů, ať z pohledu jednotlivých funkcí nebo efektivity je, aby korporace nebo podnik měly jasně specifikovanou informační strategii. Posláním informační strategie je hlavně vytvořit sféry 18

19 dalšího rozvoje informační technologie podniku a ohraničit moţnosti vyuţití ICT. Informační strategie by měla slouţit dlouhodobě v případě provozu a rozvoje. Zároveň se stává vstupním podkladem pro další dokumenty (Gála, Pour, Šedivá, 2009, s. 387). Případně je pouţitá jako vstup do jiných procesů v podniku a tudíţ je nutné, aby manaţeři rozhodující o rozvoji podnikových IS pracovali s touto strategii. Respektive aby rozvoj PIS byl koncepčně pokrytý v této strategii. Tato strategie samozřejmě není všeobecně aplikovatelná. Vytvoření souvisí s rozvojem podniku nebo s jeho podnikatelskou činností. Taktéţ je nutné, aby byly upraveny některé vstupní prvky v případě, ţe není moţné strategii změnit. Faktem zůstává, ţe podnikový IS a taktéţ samotnou strategii stále vytvářejí lidé stejně tak, jako je to v případech strategie podniku, procesů nebo business pravidel. Proto je potřebná při návrhu PIS pracovat se sociálním aspektem (Sodomka, 2006, s. 44). Při našem zkoumání z toho vyplývalo to, ţe nelze na podnikové systémy nahlíţet pouze jako na stroj nebo technologii, ale jako na organizovaný prostředek, který pomáhá k dosahování výsledků svými nejlepšími vlastnostmi, jenţ nelze u běţného člověka očekávat. Přesto s PIS pracují lidé a z toho pohledu je potřebné při výběru, návrhu a implementaci systém obohatit o sociální přístup kooperující s informační strategie podniku. Strategii je potřebné pravidelně aktualizovat v zájmu rozvoje. Nejen informatika, ale i jiné obory jako průmysl, výroba atd. vyţadují neustálé změny, aby bylo dosahováno lepších výsledků, i informační strategie vyţaduje pravidelné úpravy. 7. Zvolená metodika analýzy současného stavu Pro porovnávání jednotlivých systémů a vyhodnocení jsme vyuţili metodiku slabých a silných stránek a hrozeb a příleţitostí. Jedná se o metodiku SWOT (Strengths, Waeknesses, Opportunities, Threats). Tato metodika spojuje jednoduchost s účelovostí. Lze jí vyuţít na konkrétní problém, projekt, záměr a v podstatě v jakékoli společnosti nebo podniku. Síla metodiky je jednoduchost, kde sumarizuje základní skutečnosti porovnávané nebo analyzované věci vedle sebe. Hodnotitel má před sebou na jednom místě viditelné vše, co je pro rozhodnutí důleţité. Sílu nebo slabost, v našem případě podnikového systému, a zároveň příleţitosti, které PIS pro podnik poskytují. Nebo naopak hrozby, které zavedením hrozí. V rámci SWOT analýzy je moţné poloţit si základní okruhy a odpovědi zapisovat do uvedených čtyř skupin. SWOT analýzu jsme povaţovali za nejjednodušší systém porovnání systémů. Naše 19

20 základní okruhy byly: 1. Efektivita 2. Zvýšení konkurenceschopností 3. Výhody / Nevýhody 4. Rychlost a přesnost 5. Vazby v podniku a na jiné IS 6. Nároky na implementaci Tab. 4 Vzor tabulky vyhodnocování SWOT Silné stránky (S): Slabé stránky (W): Příleţitosti (O): Hrozby (T): Současně s hodnocením systémů podle SWOT analýzy bylo opodstatněné, abychom definovali a odhalili potřebné vazby. Ať uţ mezi samotnými systémy, tak vazby na procesy, strategii nebo další externí a interní zdroje. Pro výchozí specifikaci systémů jsme vyuţili renomovaných autorů, kteří vymezují podnikové informační systémy podle aktuálních trendů. Zároveň poskytují kompletní náhled na funkci jednotlivých systémů, proto bylo nutné je zahrnout do výzkumu. Zároveň jsme chtěli vyuţít znalosti a informovanost uţivatelů různých systémů. Oslovili jsme specialisty zabývající se vývojem nebo dodávkou podnikových systémů stejně, jako jsme oslovili uţivatele. Podstatou bylo čerpat z různých druhů oblasti podnikání, velikosti podniků a z různých pozic. A to nejen z oboru informačních technologií, ale taktéţ z oblastí sluţeb a výroby, a jak z oblasti nejniţší vrstvy pracovníků (operátoři, skladníci), tak z vyššího managementu. Jejich názor byl zpracovaný formou dotazníku, který je uvedený v příloze 1 a 2. Smyslem tohoto výzkumu bylo porovnání jednotlivých podnikových informačních systémů a zjistit informovanost skrz všechny skupiny uţivatelů. Problém jsme vnímali hlavně v oblasti informovanosti, proto nás zajímal aktuální stav znalostí. Dalším důvodem bylo zjistit, jaký názor je ve spektru uţivatelů na vyuţití systémů v podnikání, jejich 20

21 uţívání, co povaţují za důleţité nebo méně důleţité a všeobecné znalosti o systémech. Výsledky SWOT a dotazníku byly prospěšné v odhalení mezer uţivatelů systému ve Slovenské republice a zároveň nám pomohly potvrdit cíle této práce. 8. Porovnání podnikových informačních systémů Pro porovnání podnikových IS jsme zvolili nejdůleţitější systémy, které podnik musí povaţovat za nutné pro rozvoj konkurenceschopnosti a v budoucnosti implementovat. Všechny uvedené systémy jsme popsali v základním rozsahu, který je potřebný pro pochopení rámcové funkcionality, výhod a nevýhod uvedených podnikových systémů. Jsou jimi: ERP Enterprise Resource planning, CRM Customer Relationship management SCM Suplly Chain Management BI Business Intelligence EAI Enterprise Aplication Integration 8.1. ERP Prvním podnikovým systémem, který jsme zahrnuli do našeho výzkumu, je ERP. Enterprise resources planning ERP v překladu znamená řízení podnikových zdrojů. Odborná literatura zařazuje tento systém do základní vrstvy rozdělení informačních systémů, kterou jsme definovali v kapitole 7.4 hladina 1, jako vrstvu transakční. V případě podnikového ERP nelze hovořit o systému jako takovém. Transakční vrstva informačních systémů jednak přenáší a poskytuje základní data a zároveň provádí všechny základní transformace vstupů na výstupy, dat na informace a podobně. V této vrstvě se nacházejí specializované systémy určené na konkrétní činnosti nebo pro konkrétní oddělení a rámec ERP zabezpečuje jejich propojení do jednoho celku. Tento pohled můţe naznačovat značnou neohrabanost robustního systému. Pravdo u je, ţe ERP zabezpečuje především koordinaci zdrojů, respektive dodává transformaci dostupné zdroje, hlídá přetíţení a zároveň tyto informace poskytuje skrz všechny zainteresované strany. Vše samozřejmě funguje na základě definovaných podnikových procesů. Gála, Pour a Šedivá definují ERP jako celopodnikovou transakční aplikaci, která integruje různé úlohy řízení se společnou datovou základnou. Celopodnikové proto, ţe zabezpečují základní úlohy typu aktualizace bází, evidence, vytváření, zpracování 21

22 dokumentů, faktur, účetnictví a výroby (2009, s. 159). Mohli bychom jmenovat ještě další moţné úlohy, které ERP můţe vykonávat nebo je jiţ vykonává. V kaţdém případě je patrné, ţe ERP systém je sloţený z několika samostatných bloků, jako jsou finance, logistika, lidské zdroje, archivace. Sodomka definuje výrobní, interní logistiku, personalistiku a ekonomiku jako klíčové procesy podniku a ERP jako nástroj na jejich plánování a řízení skrz všechny úrovně. Od transakční aţ po strategickou (2006, s. 86). Tyto fakta byly podstatou pro naše zkoumání a ztotoţnili jsme se s nimi. Přesto musíme hovořit pouze o částečné specifikaci. Podle nás nepokrývá ERP pouze hlavní procesy, ale je rozšířený do dalších oblastí podniku, jako je marketing, dokumentace/archivace a nebo řízení projektů. Integrace, respektive velikost ERP a jeho začlenění do podniku závisí především na informační strategii a můţe zahrnovat i spojení několika stávajících podnikových informačních systému pod jeden framework, který můţeme nazvat ERP. Všeobecně jsme spojili obě specifikace zmíněných autorů a dovolili si spekulovat na ideální ERP. Jednoznačně se přikláníme k tomu, ţe ERP je určeno primárně pro transakční vrstvu. Zabezpečuje vykonávání elementárních úloh a záleţí na daném podniku, jaké moduly nebo procesy bude chtít do ERP implementovat. No v kaţdém případě je nutné z důvodu efektivity, zahrnout všechny klíčové a středně klíčové zdroje. Pokud se bude jednat o výrobní společnost, musí ERP jednoznačně obsahovat systémy na řízení výroby (MRP, JIT, CIM) včetně archivace dokumentace, propojení na logistiku a objednávání potřebných polotovarů, vstupu do výroby atd. Zároveň je zde nutná vazba na fakturaci a platební systémy, sklad a personalistiku. Pokud se bude jednat o finanční instituci, bude ERP obsahovat trochu rozdílné prvky a moduly, blíţe k finančním transakcím. Toto je naprosto v pořádku a jsme přesvědčeni, ţe implementace jenom potřebných částí, je mnohem blíţe samotné efektivitě, přesnosti a rychlosti při rozhodování a řízení. ERP můţe sám o sobě být robustní systém, a vazba na všechny procesy nebo implementace do firmy můţe být dlouhodobý proces, proto příprava a přesná definice, včetně potencionálního rozvoje, systému je klíčová. Shodli jsme se na tom, ţe tento systém vyţaduje mnohem delší a přesnější analýzu neţ ostatní, stejně jako vyţaduje mnohem delší čas, neţ se plně integruje. 22

23 Obr. 5 Struktura a vazby systému ERP Závěrem je důleţité říci, ţe ERP dokáţe pokrýt široké mnoţství interních procesů tak, aby podniku byla umoţněna velmi dobrá kontrola nad procesy a zároveň nad jednotlivými zdroji. Od finančních, přes lidské, aţ po kontrolu kvality. Tvrzení o propojení ERP aţ na strategickou úroveň jsme sice nezpochybnili, ale nemyslíme si, ţe je ERP vhodné pro strategickou úroveň. Zde musí proběhnout jistá agregace a úprava dat s tím, ţe pro strategickou úroveň jsou některé data prostě nepodstatné. ERP by mohl obsahovat jistý upravený náhled na data, ale to uţ není obsahem samotného rámce podnikového systému ERP, ale dalších nadstaveb. V dnešní době se pouţívají další moduly, které vnímáme více samostatně, a nepotřebují nutně ostatní moduly ERP ke své činnosti. Jsou to podnikové IS CRM Customer Relationship Management a SCM - Supply Chain Management pospané v dalších kapitolách. SWOT ERP Abychom dokázali systém porovnat s ostatními, museli jsme si vytvořit základní analýzu SWOT. Zjistili jsme, ţe postupným odpovídáním na otázky jsme došli k závěru, ţe systém ERP je určený pro podniky, které pracují s různou škálou zdrojů. Ochrana a řízení klíčových zdrojů je nutnost, abychom dokázali sniţovat náklady a zlepšovat 23

24 konkurenceschopnost na trhu. ERP je jeden z nejzajímavějších podnikových informačních systémů, ale svým způsobem i jeden z nejsloţitějších. Tab. 5 SWOT ERP Silné stránky (S): Slabé stránky (W): Široké uplatnění pro různé Potřebná přesná a kvalitní analýza spektrum podniků s různými zdroji Dokáţe pokrýt a ochránit důleţité podnikové zdroje před zavedením do podniku Vyšší náklady na implementaci a pořízení systému V případě dobře navrhnutého Potřebné dobré vazby na různé části systému malá chybovost a malá podniku a jiné IS nekonzistence dat Příleţitosti (O): Hrozby (T): Niţší nároky na podnikovou Robustnost můţe sniţovat efektivitu a infrastrukturu Zvýšení kvality práce a sníţení přesnost Špatná analýza a implementace nákladů práce ohroţují správný chod společnosti 8.2. CRM Jak jsme vzpomenuli v předchozí kapitole, jeden z modulů ERP můţe být CRM neboli řízení vztahů se zákazníky, coţ potvrzuje i Ţebrák. Ve svém článku upozorňuje, ţe nejdůleţitější integrace je CRM vůči ERP nebo rovnou ERP, které obsahuje CRM. Zároveň upozorňuje, ţe potřeby některých společností mohou být opačné a vyţadují ERP oddělit od CRM (Ţebrák, 2008). CRM jsme nepovaţovali za součást ERP jako modul, ale spíše kooperující systém. Je naprostou samozřejmostí, ţe CRM je v podniku mnohem dříve, neţ ERP anebo se pouţívá samostatně s vazbou na ERP, protoţe jejich potřeba a nutnost je mnohem vyšší. Tento PIS je určený pro neodmyslitelnou část podniku a to péče o zákazníka. Zákazník je hlavním zdrojem příjmů organizace a z tohoto důvodu je potřebné se o jeho potřeby starat. Uspokojení potřeb zákazníka a jeho spokojenost se sluţbami znamená, ţe se zákazník opět vrátí a uskuteční opakovaný obchod. Jeden z hlavních principů podnikání je tedy zabezpečení spokojenosti zákazníka, který se rád vrací. CRM systémy, stejně jako ERP, jsou svojí komplexností známé. Pro malé společnosti nemusí být podobný komplexní a velký systém vhodný. Kaţdopádně omezovat 24

25 CRM na aktuální potřeby podniku taktéţ není příliš vhodné. Neustálé zvyšování zákaznické zkušenosti musí být impulzem pro podniky ke zvyšování starostlivosti o zákazníka a tím pádem i o úpravu CRM. Z tohoto důvodu omezovat při zavádění CRM jen na nevyhnutné části není správnou volbou a měla by existovat dobře definovaná představa rozvoje jak zákaznické báze, tak CRM. Samotné CRM můţeme rozdělit na dvě základní části operační CRM a analytické CRM. Nad oběma, respektive podporu jim zajišťující, je třetí část nazvaná kooperační CRM, jak je schematicky naznačeno na obrázku níţe (Gála, Pour, Šedivá, 2009, s. 211). Obr. 6 Struktura systému CRM Operační část můţe být v podstatě nazvaná i transakční. Tato vrstva CRM zabezpečuje základní operativní úlohy mezi zákazníkem a společností. Od aktivace sluţeb, přes sumarizaci informací o zákazníkovi, jeho historii, kontaktní informace, zakázky, aţ po fakturační informace, platby nebo marketingové informace. Gála, Pour, Šedivá uvádějí ještě další charakteristiky a to, sledování konkurence, funkce pro zákaznický servis a obchodní vztahy (2009, s. 211). V podstatě je potřebné specifikovat, ţe v CRM se mohou nacházet všechny data a informace o zákazníkovi tak, aby je společnost mohla vyuţívat vţdy, za jakékoliv situace a s dostatečnou přesností. Analytická vrstva je odlišná od operativní, i kdyţ je její nedílnou součástí. 25

26 Podrobně jsme se zabývali analytickými nástroji v kapitole 9.3 BI, přesto musíme uvést základní fakta. Tato vrstva, jak uţ samotný název napovídá, se zabývá analýzou a v případě CRM se jedná o analýzu zákazníků. Vyuţívají se vazby na ostatní systémy podniku, jako je ERP nebo jiţ zmíněné BI, ale samozřejmě i výstupy z operační a kooperační vrstvy. Primárně jsou analýzy důleţité pro marketingové oddělení, které navrhuje následné kroky se zákazníkem. Dále mohou vyuţívat výstupy z analytické části obchodníci na vyhodnocování chování zákazníka. Můţeme taktéţ zmínit, ţe výstupy napomáhají k úpravě procesů podniku. Celkově vzato jsou analýzy v CRM důleţité pro rozvoj spolupráce se zákazníkem. Primárně mají analytické nástroje uplatnění v podniku, kde je obrovské mnoţství zákazníků s různými poţadavky nebo profily. Například telekomunikační operátoři nebo bankovní instituce. Obě tyto části samostatně neplní dobře svojí funkci, ale co je podstatnější, bez kooperační vrstvy jsou částečně nefunkční. Význam CRM je v interakci se zákazníkem, coţ se vykonává právě přes tuto podpůrnou vrstvu. Škála komunikačních kanálů je dnes široká a zákazník velmi náročný, proto je nutné pracovat se všemi moţnými komunikačními cestami. Osobním kontaktem začínaje a komunikací přes internet konče. CRM systém nám zabezpečuje, aby všechny informace o zákazníkovi a všechny interakce k němu a od něj, byly v CRM zaznamenány. Nejhorší věc pro společnost je, pokud nemá data včas, s dostatečnou přesností a ve všech kanálech součastně. Jak uvádí Tvrdíková, tato část pokrývá všechny standardní kanály jako je osobní kontakt, písemná komunikace, ale v dnešní době jiţ běţně vyuţívaná elektronická pošta, SMS a internet ve smyslu samoobsluţného portálu a další přístupy jako je fax a telefon (Tvrdíková, 2008, s. 127). Podrobnost o jednotlivých kanálech jsme povaţovali za rozsah mimo tento výzkum, ale je nutné připomenout, ţe samoobsluţné portály přístupné přes internet, IVR neboli Interactiv Voice Response a CTI Computer Technology Integration jsou determinantem konkurenční výhody. Z pohledu vazeb na další podnikové systémy, jsme jiţ určité fakta podchytili. CRM je program, který je především potřebné integrovat s komunikačními kanály (PBX, Internet, , mail, front office ), stejně jako s dalšími systémy transakční vrstvy. CRM není primární systém na fakturaci nebo na finanční analýzy, ale musí umět tyto data zákazníka zobrazit. Stejně dobře jako finanční informace, jsou nutné propojení podle potřeby podniku. Telekomunikační společnosti budou vyţadovat propojení na aktivační systémy sluţeb, dobíjení, kontrola spotřeby a volných minut. Dodavatelská společnost 26

27 bude integrovat objednávající systémy logistiky, jako jsou například SCM. SWOT CRM CRM je velmi důleţitý systém. Bez vazeb na ostatní části podniku a komunikační kanály, není jeho funkcionalita dostatečně vyuţitá. Tím ţe pokrývá nejdůleţitější prvek v podniku, zákazníka, je důraz na jeho správné fungování o to větší. Na druhou stranu jeho případná sloţitost můţe způsobovat chybovost a ztráty zákazníků, proto vyţaduje podobnou sloţitou implementaci jako v případě ERP. Přesto všechno je dobré zvolit skokový způsob vyuţití tak, jak podnik vnímá svůj potencionální rozvoj. Vazba na případnou informační strategii můţe být dobrou pomocí. Tab. 6 SWOT CRM Silné stránky (S): Slabé stránky (W): Velmi dobrý zdroj informací o Implementace je sloţitá podniku Nedostatek komunikačních kanálů Práce se zákazníkem lepší sniţuje efektivitu přehled o zákaznické bázi Nutné vazby Analytická část poskytuje kvalitní informace a znalosti Provoz systému Efektivní činnost Příleţitosti (O): Hrozby (T): Rozvoj podniku Marketingové příleţitosti Ztráta zákazníka v případě špatného vyuţívání nebo implementace Zvyšování zákaznické zkušenosti o Nepřesnosti analytického nástroje společnosti a zlepšení poskytování v případě špatných vazeb sluţeb Zvýšení konkurenceschopnosti 8.3. SCM Další podnikový systém, který jsme museli vzpomenout při našem porovnávání, je Supply Chain Management SCM (Řízení dodavatelského řetězce). Tento typ PIS je téţ úzce spjatý s transakční vrstvou informačních systémů vzhledem k tomu, ţe v případě řízení dodavatelů jde o vstupní zdroje pro podnikání společnosti a zároveň se jedná o denní rutinní činnosti. Z celkového pohledu jsme se nemohli smířit s tímto zjištěním, protoţe 27

28 v případě řízení dodavatelů nelze uvaţovat jenom na transakční úrovni. Dalo by se říci, ţe SCM je logistický podnikový systém, který zabezpečuje podpůrný proces objednávání a skladování zásob, polotovarů a výrobku. V konečném důsledku je ale tento systém mnohem sloţitější. Zatímco CRM se stará o zákazníky, SCM je starostlivost o výrobek. Tak trochu je to popsáno v názvu samotného PIS. Logistika je ale jednou z částí SCM, která má na starosti efektivní alokaci zdrojů a jejich tok, včetně skladování výsledného produktu, ku prospěchu podniku (Sodomka, 2006, s. 185). Tedy část, která se věnuje zdroji výroby a skladování. V SCM jsou ale pokryty další související procesy, jako jsou ostatní zainteresované články v případě výroby. Dopravní společnosti, distribuční centra, obchodní partneři, ale taktéţ dodavatelé, skladování a velkoobchod (Gála, Pour, Šedivá, 2009, s. 200). Z popisu je tedy patrné, ţe SCM je souhrnný systém, který je zaměřený na pohyb vstupních zdrojů do výroby, výstupu zdroje z výroby a jeho distribuci do prodejní sítě, včetně řízení vztahů s obchodními partnery. Stejně jako předchozí systémy, SCM bez patřičné vazby můţe fungovat, ale velmi neefektivně, nepřesně a v některých případech v rozporu se záměry vedení a manaţerů. Opět jsme museli konstatovat, ţe vazba na procesy podniku a soulad se strategií řízení, jde zde více neţ nutný. Podnikové procesy a řízení zdrojů je pokryto systémem ERP. Je zde tedy logická souvislost, aby SCM bylo spojeno a podřízeno ERP. ERP zabezpečuje podnikové procesy na transakční úrovni, ale podrobné řízení dodavatelů není jeho hlavní náplní, proto zde existuje podnikový systém SCM. Společně s vazbou na ERP je nutná vazba na CRM. Zákazník určuje zatíţení podniku a má přímý dopad na výrobu. Pokud podnik pouţívá řízení vztahu se zákazníkem je nutností, aby zde figurovala vazba na řízení vztahu s dodavateli a výrobci. Na začátku jsme konstatovali, ţe nemůţeme souhlasit s tvrzením o transakční vrstvě, i kdyţ zde vykonává SCM nejvíce činností. SCM má na starosti dodavatele, tedy část vstupu a odběratele (distribuční centra, prodejce), tedy část výstupu. Vyhodnocování kvality obou stran je v kompetenci manaţerského rozhodování. SCM zabezpečuje statistické vyhodnocování kvality obou krajů transformačního procesu. Sodomka hovoří o strategickém řízení, coţ se nám zdá naopak příliš vysoká hladina (2006, s. 185). Přesto nemůţeme nevyvracet jeho strategickou důleţitost v případě spolupráce s CRM a ERP s tím, ţe informace získané denní činností SCM jsou k dispozici manaţerům pro korigování krátkodobého hlediska. Zároveň pro strategické rozhodování z dlouhodobého hlediska vývoje podnikové strategie aj s ohledem na dodavatele. Co jsme museli rovněţ 28

29 potvrdit je, ţe SCM má primární opodstatnění v podniku, který se zabývá především výrobou produktu v podstatě jakéhokoli druhu. SWOT SCM Podnikový systém SCM je svým specifickým zaměřením přínosem pouze pro určitou část podnikatelského spektra. Není to systém podobný CRM, který lze pouţít pro všechny společnosti pracující se zákazníky. SCM pracuje s výrobky, dodavateli, polotovary, sklady, a proto je jeho implementace omezená jen na určité podniky. Zároveň je pro SCM patrné, ţe kaţdá oblast dodavatelského řetězce potřebuje svůj specifický modul. Řízení dodavatele bude odlišné od řízení distribučního centra nebo prodejce. Na druhou stranu pozitiva systému jsou především v přehlednosti. Systém umoţňuje podniku kontrolovat a rozhodovat se nad vstupy a výstupy z transformačního procesu. Vhodnou efektivností a flexibilitou to můţe pro podnik znamenat konkurenční výhodu oproti obdobným společnostem. Tab. 7 SWOT SCM Silné stránky (S): Slabé stránky (W): Přehled o dodavatelích Plné vyuţití SCM vyţaduje vazby Přehled o skladových zásobách skrz celý podnik nároky na Zabezpečení dostupnosti zboţí implementaci Přehled o distributorech Interaktivní správa logistiky zboţí Příleţitosti (O): Hrozby (T): Analýza a výběr nejlevnějších Narušení zásobovacího řetězce dodavatelů a sniţování nákladů výpadek systému Zjednodušení objednávkového procesu Urychlení objednávkového procesu jak u dodavatele, tak odběratele Moţnost vyuţiti EDI 8.4. BI Poslední dva podnikové systémy, které jsme chtěli popsat, jsou svým pouţitím drobně odlišné, ale vstupují do fáze, kdy je o ně čím dál větší zájem. Business intelligence BI je produkt poskytující speciální sluţby pro celý podnik. Jeho odlišnost je především 29

30 v postavení tohoto PIS v rámci hierarchie. BI je jednak sloţeno z několika dalších elementárních jednotek, které mohou mít svůj vlastní význam a je moţné je pouţívat, i kdyţ bez potřebné dávky inteligence, kterou zabezpečuje rámec BI, protoţe jsou součástí nejniţší transformační vrstvy. Jsou jimi například Data Warehouse (datový sklad), Data Mart (datové trţiště) nebo ETL proces (datová pumpa) (Tvrdíková, 2008, str. 96). Celkem výstiţnou formulaci uvedl Sodomka, který konstatuje, ţe BI je souhrn nástrojů umoţňující uţivatelům přístup k datům z podnikových informačních systémů a díky tomu i lepší práci a pochopení podnikání (2006, str. 292). Toto konstatování vyjadřuje základní myšlenku BI. Je to produkt, který pracuje s daty z jednotlivých PIS, a přidáme, ţe i z externích zdrojů. Samozřejmě se nemusí jednat pouze o podnikové IS, ale taktéţ o další systémy generující data nebo informace a jsou součástí podnikové infrastruktury, jako mohou být speciální výrobní systémy nebo systémy v transformační vrstvě. Jak jsme částečně napověděli, BI je analytický nástroj, který pracuje se zdrojovými daty generované skrz celou společnost. Mohli jsme tedy konstatovat, ţe zařazení tohoto systému jistě není jen na nejniţší vrstvě, ale působí skrz všechny tři. Vzhledem k výstupům a úlohám BI jsme se ztotoţnili s tvrzením Gála, Poury a Šedivé, ţe BI je směrované na vyuţívání dat k řízení a rozhodování s tím, ţe míra vyuţívání BI v podniku přímo-úměrně určuje výkonnost, úspěšnost a konkurenceschopnost (2009, str. 217). Z toho je patrné zařazení BI analytické části mezi MIS a EIS, tedy druhou a třetí, nejvyšší vrstvu. V kombinaci s externími informacemi, které BI můţe taktéţ zpracovávat, je toto zařazení více neţ pravděpodobné. Prostředky BI jsou vyuţity na analýzu dat a informací, které jsou získávány z interních nebo externích zdrojů. Samotné data naskládané v různých úloţištích nebo tabulkách jsou velmi sloţitě pouţitelné, proto BI analytická část vyuţívá, jak jsme zmínili výše, prvky pro různé transformace a úpravy. Základem pro BI je DWH - Data Warehouse, coţ je jednoduše řečeno velké skladiště dat. V současnosti je potřebné, aby sbírané data prošly nejdříve transformací. Zde nastupují funkcionality ETL, které vyuţívají podnikovou IT infrastrukturu na dolování dat a jejich transformaci do poţadovaných tabulek a prostředí. Taktéţ je dnes struktura BI obohacena o specifické, tzv. datové trţiště, které jsou určeny konkrétním uţivatelům nebo systémům pro další vyuţití (Sodomka, 2006, str. 292). Co je ale nejdůleţitějším prostředkem celého BI, i kdyţ nechceme vyvracet důleţitost ostatních, jsou OLAP (Online Analytical Processing) technologie, kde je princip zaloţený na multidimenzionální databázi (Gála, Pour, Šedivá, 2009, str. 223). Prostředky OLAP 30

31 jsou dnes nevyhnutnou součástí BI. V podstatě můţeme konstatovat, ţe bez OLAP kostek je BI velmi omezeně pouţitelné a určitě by nebylo součástí strategického rozhodování. OLAP kostky jsou právě vhodným produktem pro analýzy podnikového prostředí. Především jde o jednoduchost a podrobnou zrnitost dat, které OLAP kostky nabízejí. Bliţší popis funkce BI, stejně jako OLAP, je bohuţel mimo rozsah této práce, protoţe se jedná o poměrně širokou problematiku. Produkční zdrojové databáze Transformace dat Analytické databáze Analytické aplikace Prezentace analytických informací Datové tržiště Reporting Excel, Access, portály ETL OLAP Dashboardy, Scoreboardy Produkční databáze Datový sklad Analytické nástroje Analytické nástroje Obr. 7 Business Intelligence transformace Celkově vzato je technologie BI pouţitelná jako podnikový systém, který poskytuje manaţerům a vedení velmi kvalitní a podrobný náhled na provoz podniku. Celé kouzlo je v tom, ţe poskytuje informace, které manaţer chce v dané chvíli vidět. A zároveň pracuje jak s daty aktuálními, historickými tak i externími. Jinými řečeno, manaţer na střední úrovni poptává jiné data, neţ například člen představenstva, kterého nezajímá tak velká podrobnost, jako niţší vrstvu rozhodování. Prezentační vrstva systému je pro všechny stejná a liší se dle potřeby dané manaţerské hladiny. Stejně tak záleţí na volbě podniku, zda vyuţijí standardní nástroje implementace samostatného BI pro všechny systémové vrstvy nebo jej vloţí do jiţ stávající infrastruktury podnikových IS, jako jsou například databáze, které jsou důleţitou součástí podnikových systémů a jsou taktéţ základem BI (Lacko, 2008). Kaţdopádně nejdůleţitějšími prvky BI a samotného zavedení jsou vazby a správná transformace dat. Pokud bychom si pomohli ostatními kapitolami, tak systémy, které jsou zdrojem dat a informací pro BI jsou všechny tři předchozí. ERP, CRM i SCM. Tyto systémy generují a ukládají data, která se primárně pouţívají pro BI platformy a další práci v rámci těchto systémů. Aby podnik mohl kvalitně analyzovat výsledky firmy a porovnávat různé 31

32 zdroje, jak interní, tak externí, BI zabezpečuje slučování na jedno místo, do jedné prezentační vrstvy. S pouţitím správné transformace poskytuje ucelený náhled. Ve většině případů je BI, respektive DWH, konečným místem všech dat z podniku. SWOT BI Business intelligence je produkt určený pro rozhodování na základě správně nastavených analytických nástrojů. Analýza bez kvalitních a správně vybraných dat můţe generovat nesprávné výsledky a pohledy na stav podniku, které vedou k špatnému rozhodnutí. Proto povaţujeme za hrozby špatný návrh a implementaci získávání a transformace dat. Naopak jako silnou stránku vidíme univerzálnost a komplexnost systému. BI není závislé na vstupních datech, se kterými pouze pracuje. Zároveň můţe podnik stavět na stávajících nástrojích. Databázové nástroje se mohou sdílet, ale BI funkce je upravená pouze danou ETL transformací a prezentací výsledků. BI nástroje povaţujeme za klíčové v podniku. Kaţdý podnik bez rozdílu je závislý na kvalitním a správném rozhodnutí. BI prostředí dokáţe poskytnout velmi přesné podklady pro rozhodnutí a dokáţe současně predikovat případný vývoj trhu nebo konkurence. Příleţitost vyuţití systému je tedy obrovské a záleţí pouze na vlastníkovi, do jaké míry vyuţije všechny moţné cesty k maximálnímu výkonu tohoto podnikového informačního systému. Vazba na transakční systémy je nutností. Rovněţ je moţné sdílet prostředky pro Customer Intelligence, které by mělo být součástí CRM. Zde můţe BI prostředí být velmi dobrou podporou nebo jej plně nahradit. Tab. 8 SWOT BI Silné stránky (S): Slabé stránky (W): Komplexnost a univerzálnost Sloţitá implementace Není závislý na vstupních datech Větší nároky na hardwarovou Transformace a agregace dat infrastrukturu databáze Poskytuje přesný analytický výstup podniku pro správné rozhodování Vazba na všechny vrstvu Příleţitosti (O): Hrozby (T): Konkurenční výhoda Špatný návrh BI vede k špatným Predikce budoucího vývoje trhu transformacím, coţ můţe znamenat nebo podniku špatné rozhodnutí a poškození podniku Vazba na CRM Customer 32

33 Intelligence 8.5. EAI Druhý systém odlišný od klasických podnikových systémů, nutný v dnešní infrastruktuře podniku, je EAI Enterprise application integration. EAI jde přeloţit jako integrace podnikových aplikací. Systém sám o sobě negeneruje data ani informace, netransformuje, neanalyzuje, ani neposkytuje prezentační vrstvu manaţerům. Princip je zaloţený na spojování jednotlivých základních aplikací, které tvoří celek informačního systému podniku skrz všechny vrstvy podnikových IS. Tedy spojuje různé PIS, aplikace, prostředky, které podnik pouţívá ke své činnosti v rámci IT infrastruktury (Gála, Pour, Šedivá, 2009, str. 227). Sloţitost systémů a jejich vzájemná inkompatibilita přináší do fungování společnosti nemilá překvapení. Jak uţ jsme několikrát poznamenali, bez vazeb mezi systémy, je efektivnost a rychlost degradována. Bez ohledu na vazby je nutné připomenout, ţe systémy vyuţívají různé interfacy. I kdyţ se v současnosti objevují standardy, které se výrobci a systémový integrátoři snaţí aplikovat do podnikových systémů, stále jsou zde nekompatibilní části. V tomto případě je právě EAI jedním z prostředků, které jsou vhodné na propojení aplikací skrz transakční úroveň, přes druhou hladinu MIS, aţ po exekutivní prezentační vrstvy. Největší devizou systému EAI je jeho činnost v reálném čase. Všechny poţadavky jsou zpracovávány v reálnu, a tudíţ poskytuje aktuální data a informace. Podle Tvrdíkové je rozdělení EAI na datovou integraci a aplikační integraci (Tvrdíková, 2008, Str. 107). Kaţdopádně celkový výsledek je integrace. Rozdělení na dvě části můţe znamenat jednodušší orientaci a práci v EAI, ale popravdě řečeno, běţný uţivatel nepozná, ţe za obrazovkou výsledku společnosti nebo stavu skladu pracuje produkt zvaný integrační aplikace, která do prezenční vrstvy v SCM poskytuje přes standardní nebo nestandardní rozhraní v reálném čase ze systému skladového hospodářství, například ve vzdálené pobočce nebo zemi. Obdobně jsme mohli vysvětlit i datové výměny. Faktem zůstává, ţe EAI je takříkajíc produkt běţící na pozadí pomáhající zjednodušit práci IT infrastruktuře a ušetřit na případných nákladech při výměně nekompatibilních částí různých informačních systémů. SWOT EAI Enterprise Application Integration je systém spojující jednotlivé IS v reálném čase. Výhoda systému je hlavně rychlost a tedy efektivnost rozhodování případně zpracovávání 33

34 některých úloh mezi systémy, coţ je jistě pro podnik přínosné. Vazby jsou v tomto případě nepřímé, ale podstatné. EAI nevykonává ţádné procesy a neposkytuje ţádnou přidanou hodnotu, jeho hlavní úlohou je přesouvání a případná úprava dat a informací tak, aby jiný systém mohl, poskytnou tyto informace uţivateli. Případná úprava spočívá pouze v transformaci do jiného IT jazyka nebo struktury, aby cílový zdroj uměl s daty pracovat (např. ORACLE SQL apod.). Tab. 9 SWOT EAI Silné stránky (S): Slabé stránky (W): Kompatibilita na různé druhy Nároky na znalosti správce systémů a jazyků Reálné zpracování dat Transformace/překlad dat a informací mezi systémy jak na úrovni datové tak aplikační Příleţitosti (O): Hrozby (T): Jednoduchá komunikace Výpadek EAI vede k výpadku většiny rozdílných systémů procesů Rozvoj podnikových IS bez velké investice do změny 8.6. Vyhodnocení dotazníku Abychom zjistili, jak přistupují manaţeři nebo pracovníci k vyuţívání podnikových informačních systémů, zvolili jsme formu krátkého dotazníku. Dotazník byl poskládán ze základních otázek vyuţívání PIS a všeobecného názoru na systémy bez rozdílu zařazení. Taktéţ nás zajímal názor na rozdělení PIS podle důleţitosti. Z 36 rozeslaných dotazníků bylo zodpovězeno 23. Z toho zodpovědělo 13 dotazovaných ze strany pouţivatele systému a 10 ze strany dodavatele, výrobce, nebo systémového integrátora a podobný počet při rozdělení mezi manaţery 10 a běţné pracovníky 13. Z pohledu podnikatelských aktivit jsme sjednotili oslovené do skupin, jak je zobrazené na Obr. 9 Druh podnikání společností oslovených účastníků. Cílem bylo podchytit různé spektrum odpovídajících. 34

35 5 Vzdělání oslovených 2 Postgradual VŠ SŠ 16 Obr. 8 Vzdělání oslovených účastníků zkoumání Druhy podniku Telco IT Finance/Pojištovny Služby Obr. 9 Druh podnikání společností oslovených účastníků Základní otázkou bylo vyuţívání informačních systémů ve všeobecnosti. Otázka byla spíše formální, ale o to více překvapující. Denní vyuţívání informačních systému všeobecně se týká pouze 87% dotazovaných. Coţ sice není špatný výsledek průzkumu, ale přesto naznačuje, ţe některé společnosti nevyuţívají plně moţnosti IS nebo PIS a tím se sami připravují o moţnosti rychlejšího rozvoje podnikání. Na druhou stranu výsledek ukazuje velmi dobrou penetraci informačních systémů ve společnostech a tudíţ dobrý základ pro zvyšování znalostí a konkurenceschopnosti firem. U dotazovaných na pozici manaţer je toto číslo přes 90%. 35

ARCHITEKTURA INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PODLE ÚROVNĚ ŘÍZENÍ

ARCHITEKTURA INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PODLE ÚROVNĚ ŘÍZENÍ ARCHITEKTURA INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PODLE ÚROVNĚ ŘÍZENÍ Podle toho, zda informační systém funguje na operativní, taktické nebo strategické řídicí úrovni, můžeme systémy rozdělit do skupin. Tuto pyramidu

Více

Ing. Petr Kalčev, Ph.D.

Ing. Petr Kalčev, Ph.D. Ing. Petr Kalčev, Ph.D. 17.10.2017 24.10.2017 31.10.2017 7.11.2017 14.11.2017 21.11.2017 28.11.2017 5.12.2017 12.12.2017 19.12.2017 Úvod do manažerský informačních systémů Typy informačních systémů Příklady

Více

Aplikace IS, outsourcing, systémová integrace. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/

Aplikace IS, outsourcing, systémová integrace. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ Aplikace IS, outsourcing, systémová integrace Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ Kontext Dodavatelé Strategická Zákazníci ERP Taktická Operativní Kategorie ERP - zaměřeno na

Více

Aplikace IS, outsourcing, systémová integrace. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/

Aplikace IS, outsourcing, systémová integrace. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ Aplikace IS, outsourcing, systémová integrace Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ Kontext Dodavatelé Strategická Zákazníci ERP Taktická Operativní Kategorie ERP - zaměřeno na

Více

Architektury Informačních systémů. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/

Architektury Informačních systémů. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ Architektury Informačních systémů Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ Nutné pojmy Co je to informační systém? Jaké oblasti zahrnuje? Jaká je vazba IS na podnikovou strategii?

Více

Architektury Informačních systémů. Jaroslav Žáček

Architektury Informačních systémů. Jaroslav Žáček Architektury Informačních systémů Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ Nutné pojmy Co je to informační systém? Jaké oblasti zahrnuje? Jaká je vazba IS na podnikovou strategii?

Více

Úvodní přednáška. Význam a historie PIS

Úvodní přednáška. Význam a historie PIS Úvodní přednáška Význam a historie PIS Systémy na podporu rozhodování Manažerský informační systém Manažerské rozhodování Srovnávání, vyhodnocování, kontrola INFORMACE ROZHODOVÁNÍ organizace Rozhodovacích

Více

KIS A JEJICH BEZPEČNOST-I

KIS A JEJICH BEZPEČNOST-I KIS A JEJICH BEZPEČNOST-I INFORMAČNÍ SYSTÉMY POUŽÍVANÉ V MANAŽERSKÉ PRAXI pplk. Ing. Petr HRŮZA, Ph.D. Univerzita obrany, Fakulta ekonomiky a managementu Katedra vojenského managementu a taktiky E-mail.:

Více

MANAGEMENT KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI

MANAGEMENT KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI MANAGEMENT KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI TÉMA Č. 1 VÝVOJ A POJETÍ INFORMAČNÍHO MANAGEMENTU pplk. Ing. Petr HRŮZA, Ph.D. Univerzita obrany, Fakulta ekonomiky a managementu Katedra vojenského managementu a taktiky

Více

Management IS. Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. koch@fbm.vutbr.cz 22/ 1

Management IS. Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. koch@fbm.vutbr.cz 22/ 1 Management IS Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. koch@fbm.vutbr.cz 22/ 1 Učitelé Přednášející: Cvičící: Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. Ing.Aleš Klusák Kontakt: koch@fbm.vutbr.cz 22/ 2 Literatura Skripta: Koch,M. Dovrtěl,J.:

Více

3. Očekávání a efektivnost aplikací

3. Očekávání a efektivnost aplikací VYUŽÍVANÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ V ŘÍZENÍ FIREM Ota Formánek 1 1. Úvod Informační systémy (IS) jsou v současnosti naprosto nezbytné pro úspěšné řízení firem. Informačním ním systémem rozumíme ucelené softwarové

Více

Výuka integrovaných IS firem a institucí na vysokých školách (zkušenosti, nové příležitosti, omezení)

Výuka integrovaných IS firem a institucí na vysokých školách (zkušenosti, nové příležitosti, omezení) Výuka integrovaných IS firem a institucí na vysokých školách (zkušenosti, nové příležitosti, omezení) Milena Tvrdíková Katedra aplikované informatiky Ekonomická fakulta VŠB Technická univerzita Ostrava

Více

komplexní podpora zvyšování výkonnosti strana 1 Využití Referenčního modelu integrovaného systému řízení veřejnoprávní korporace Město Hořovice

komplexní podpora zvyšování výkonnosti strana 1 Využití Referenčního modelu integrovaného systému řízení veřejnoprávní korporace Město Hořovice strana 1 Využití Referenčního modelu integrovaného systému řízení veřejnoprávní korporace Město Hořovice 19.3.2018 Zpracoval: Roman Fišer, strana 2 1. ÚVOD... 3 2. POPIS REFERENČNÍHO MODELU INTEGROVANÉHO

Více

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC partner pro byznys inovace MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC Hlavní zaměření: Odborná specializace: EKONOMIKA a MANAGEMENT Inovační management Informační a komunikační technologie

Více

PODNIKOVÁ INFORMATIKA

PODNIKOVÁ INFORMATIKA GÁLA Libor POUR Jan TOMAN Prokop PODNIKOVÁ INFORMATIKA Obsah O autorech... 11 Na úvod jak chápat tuto knihu... 13 Část I: Principy podnikové informatiky... 17 1. Informatika, aplikovaná informatika, podniková

Více

Řízení podniku a elektronické obchodování

Řízení podniku a elektronické obchodování Řízení podniku a elektronické obchodování Elektronické podnikání Všechny podnikové procesy ovlivněné internetem Elektronický obchod Řízení dodavatelských sítí Řízení zdrojů podniku Řízení vztahů se zákazníky

Více

Role logistiky v ekonomice státu a podniku 1

Role logistiky v ekonomice státu a podniku 1 Obsah KAPITOLA 1 Role logistiky v ekonomice státu a podniku 1 Úvod 2 Definice logistického řízení 2 Vývoj logistiky 5 Systémový přístup/integrace 8 Role logistiky v ekonomice 10 Role logistiky v podniku

Více

Výčet strategií a cílů, na jejichž plnění se projektový okruh podílí:

Výčet strategií a cílů, na jejichž plnění se projektový okruh podílí: Karta projektového okruhu Číslo a název projektového okruhu: Garant karty projektového okruhu: Spolupracující subjekty: 9. Elektronizace podpůrných procesů Ministerstvo vnitra, Ministerstvo financí Správa

Více

Aplikace IS, outsourcing, systémová integrace. Jaroslav Žáček

Aplikace IS, outsourcing, systémová integrace. Jaroslav Žáček Aplikace IS, outsourcing, systémová integrace Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ Kontext Dodavatelé Strategická Zákazníci Taktická Operativní Kategorie ERP - zaměřeno na řízení

Více

INFORMAČNÍ SYSTÉMY (IS) Ing. Pavel Náplava Katedra počítačů K336, ČVUT FEL Praha 2004/2005

INFORMAČNÍ SYSTÉMY (IS) Ing. Pavel Náplava Katedra počítačů K336, ČVUT FEL Praha 2004/2005 INFORMAČNÍ SYSTÉMY (IS) Ing. Pavel Náplava Katedra počítačů K336, ČVUT FEL Praha 2004/2005 AGENDA definice IS, zavedení pojmů možnosti a rozdělení typická struktura technologie nasazení praktická ukázka

Více

2. Podnik a jeho řízení

2. Podnik a jeho řízení 2. Podnik a jeho řízení Řízení podniku Rozvoj podniku Vazba strategie procesy Strategie podniku SWOT analýza Podnik a IS Strategie IS/ICT Projekty 1/35 Řízení podniku - 1 Vrcholové vedení Řídící aktivity

Více

Moderní metody automatizace a hodnocení marketingových kampaní

Moderní metody automatizace a hodnocení marketingových kampaní Moderní metody automatizace a hodnocení marketingových kampaní SAS CI Roadshow 2014 24/09/2014 Vít Stinka Agenda Představení společnosti Unicorn Systems Aliance Unicorn Systems a SAS Celkový koncept Customer

Více

Řízení Lidských Zdrojů

Řízení Lidských Zdrojů Katedra Řízení Podniku Řízení Lidských Zdrojů Ing. Miloš Krejčí milos.krejci@mail.vsfs.cz Řízení Lidských Zdrojů 1. Řízení lidských zdrojů jako součást podnikové strategie 2. Řízení Lidských Zdrojů Řízení

Více

Informační systémy. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz

Informační systémy. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz Informační systémy Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz Úvod - co možná umíte z předmětu SWENG Rozdělení IT Architektura IS Klíčový prvek řízení IS z něj vycházejí detailní analytické i plánovací charakteristiky

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice PROCES STRATEGICKÉHO ŘÍZENÍ, HIERARCHIE STRATEGIE (KOMPLEXNÍ PODNIKOVÁ STRATEGIE CORPORATE STRATEGY,, OBCHODNÍ STRATEGIE, DÍLČÍ STRATEGIE) Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute

Více

Informační systémy ve výuce na PEF Information Systems in teaching at the FEM

Informační systémy ve výuce na PEF Information Systems in teaching at the FEM Informační systémy ve výuce na PEF Information Systems in teaching at the FEM Edita Šilerová, Čestmír Halbich, Jana Hřebejková Cíle Předmět Informační systémy je postupně od roku 1994 zařazován na všechny

Více

INFORMAČNÍ SYSTÉMY. 03. 01. 2006, Ing. Jiří Mráz

INFORMAČNÍ SYSTÉMY. 03. 01. 2006, Ing. Jiří Mráz INFORMAČNÍ SYSTÉMY 03. 01. 2006, Ing. Jiří Mráz PŘEDNÁŠEJÍCÍ Jiří Mráz Production Coordinator UNICORN jiri.mraz@unicorn.cz AGENDA Informační a komunikační technologie (ICT) podniku Informační systémy Zakázkový

Více

Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 2. MUDr. Jan Šrogl 21.5.2013

Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 2. MUDr. Jan Šrogl 21.5.2013 Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 2 MUDr. Jan Šrogl 21.5.2013 Doporučená struktura I. Titulní strana II. Shrnutí plánu (executive summary) III. Popis Vaší společnosti IV. Popis vašeho

Více

Hospodářská informatika

Hospodářská informatika Hospodářská informatika HINFL, HINFK Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplíny společného základu reg.

Více

DATABÁZOVÉ SYSTÉMY. Vladimíra Zádová, KIN, EF TUL - DBS

DATABÁZOVÉ SYSTÉMY. Vladimíra Zádová, KIN, EF TUL - DBS DATABÁZOVÉ SYSTÉMY Současné aplikace IS/ICT Informační systémy a databázové systémy Databázová technologie Informační systémy Aplikační architektura Vlastníci, management Business Intelligence, manažerské

Více

Architektura informačních systémů. - dílčí architektury - strategické řízení taktické řízení. operativní řízení a provozu. Globální architektura

Architektura informačních systémů. - dílčí architektury - strategické řízení taktické řízení. operativní řízení a provozu. Globální architektura Dílčí architektury Informační systémy - dílčí architektury - EIS MIS TPS strategické řízení taktické řízení operativní řízení a provozu 1 Globální Funkční Procesní Datová SW Technologická HW Aplikační

Více

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií Katedra řízení podniku

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií Katedra řízení podniku VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií Katedra řízení podniku Předmět: ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ (B-RLZ) Téma 1: PŘEDMĚT ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ STRUKTURA PŘEDMĚTU 1. Předmět řízení

Více

Strategické řízení IS Strategické řízení Základní pojmy

Strategické řízení IS Strategické řízení Základní pojmy Strategické řízení IS Základní pojmy Informatika Informatika je multidisciplinární obor, jehoţ předmětem je tvorba a uţití informačních systémů v podnicích a společenstvích a to na bázi informačních a

Více

Efektivnost informačních systémů. strategické řízení taktické řízení. operativní řízení a provozu

Efektivnost informačních systémů. strategické řízení taktické řízení. operativní řízení a provozu Informační systémy EIS MIS TPS strategické řízení taktické řízení operativní řízení a provozu 1 Otázky: Proč se výdaje na počítač v našem podniku neustále zvyšují, když jejich cena klesá? Víme vůbec kolik

Více

SYSTÉMY ŘÍZENÍ PODNIKU OKRUHY OTÁZEK KE ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU MPH_SYRP V magisterském studiu

SYSTÉMY ŘÍZENÍ PODNIKU OKRUHY OTÁZEK KE ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU MPH_SYRP V magisterském studiu SYSTÉMY ŘÍZENÍ PODNIKU OKRUHY OTÁZEK KE ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU MPH_SYRP V magisterském studiu 20010-2011 1. Historické příčiny vzniku systémového přístupu k zobrazování a analýze reálných objektů. Podstata

Více

Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 1 MUDr. Jan Šrogl 14.5.2013

Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 1 MUDr. Jan Šrogl 14.5.2013 Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 1 MUDr. Jan Šrogl 14.5.2013 Co je podnikatelský plán? Psaný dokument, ve kterém je sepsána Vaše podnikatelská činnost Má odpovídat skutečnosti bez příkras

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu Základy marketingu (B_Mar) ZS 09 Bakalářské studium Garant předmětu: Ing.Miloslav Vaňák Vyučující:.. Ing. M. Vaňák Typ studijního předmětu: povinný roč./sem.:.. 1/1 Rozsah studijního předmětu:.. 2/0/0

Více

Leady & MERK Integrace Microsoft Dynamics CRM s aplikacemi Leady a MERK

Leady & MERK Integrace Microsoft Dynamics CRM s aplikacemi Leady a MERK Integrace Microsoft Dynamics CRM s aplikacemi Leady a MERK Strana 1 z 12 Obsah 1. Leady... 3 a. Shrnutí... 3 b. Popis modulu... 3 c. Technické podrobnosti o modulu... 5 2. MERK... 6 a. Shrnutí... 6 b.

Více

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA

Více

Obsah: Základní pojmy, definice Informační systémy IT architektura Typické aplikační komponenty Implementace aplikací

Obsah: Základní pojmy, definice Informační systémy IT architektura Typické aplikační komponenty Implementace aplikací Monitorovací indikátor: 06.43.10 Počet nově vytvořených/inovovaných produktů Akce: Přednáška, KA 5 Číslo přednášky: 30 Téma: INFORMAČNÍ SYSTÉMY A ARCHITEKTURA IT V PODNIKU Lektor: Ing. Michal Beránek Třída/y:

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu Základy marketingu (B_Zmar) ZS 09 Bakalářské studium Garant předmětu: Ing.Miloslav Vaňák Vyučující:.. Ing. M. Vaňák Typ studijního předmětu: povinný roč./sem.:.. 1/1 Rozsah studijního předmětu:.. 6 (KS)

Více

MANAGEMENT Procesní přístup k řízení organizace. Ing. Jaromír Pitaš, Ph.D.

MANAGEMENT Procesní přístup k řízení organizace. Ing. Jaromír Pitaš, Ph.D. MANAGEMENT Procesní přístup k řízení organizace Ing. Jaromír Pitaš, Ph.D. Obsah Definice procesního řízení Výhody procesního řízení Klasifikace procesů podle důležitosti Popis kontextu procesů Základní

Více

Marketingové strategie

Marketingové strategie Marketingové strategie 1 Podnikové strategické plánování Marketingové strategické plánování Marketingové operativní plánování Poslání Volba trhu Definice trhu a oborů podnikání Strategické směry a alokace

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika PODNIKOVÝ MANAGEMENT (zkouška č. 12) Cíl předmětu Získat znalosti zákonitostí úspěšného řízení organizace a přehled o současné teorii a praxi managementu. Seznámit se s moderními manažerskými metodami

Více

Analýza a vytváření pracovních míst

Analýza a vytváření pracovních míst Analýza a vytváření pracovních míst Definice pracovního místa a role Pracovní místo Analýza role Roli lze tedy charakterizovat výrazy vztahujícími se k chování existují-li očekávání, pak roli představuje

Více

webmarketin Základní moduly aplikace

webmarketin Základní moduly aplikace webmarketin Aplikace webmarketing je komplexní online nástroj určený pro podporu a řízení marketingu a CRM ve společnosti. Její součástí jsou webové ankety, SMS kampaně nebo newslettery, které lze spravovat

Více

Informační systémy. Jaroslav Žáček

Informační systémy. Jaroslav Žáček Informační systémy Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/infs1/ Úvod - co možná umíte z předmětu SWENG / SWING SWOT analýza Rozdělení IT Architektura IS Klíčový prvek řízení IS

Více

CAD/CAM SYSTÉMY V ODĚVNÍ VÝROBĚ

CAD/CAM SYSTÉMY V ODĚVNÍ VÝROBĚ CAD/CAM SYSTÉMY V ODĚVNÍ VÝROBĚ Podmínky úspěšného absolvování CAD získání zápočtu: odevzdání SP č.1 zkouška: písemná + ústní (SP č.2) Přednášky PIS jako podpora plánování a řízení podnikových procesů

Více

Dan Svoboda Partner, Business Ottima as

Dan Svoboda Partner, Business Ottima as Dan Svoboda Partner, Business Consulting @ Ottima as Proč loajalita zajímá mě Příležitost vytvářet pozitivní příležitosti a zkušenosti "Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte vy s nimi" Uchopitelné

Více

Využití IT nástrojů pro měření a řízení výkonnosti. Michal Kroutil 22.11.2005

Využití IT nástrojů pro měření a řízení výkonnosti. Michal Kroutil 22.11.2005 Využití IT nástrojů pro měření a řízení výkonnosti Michal Kroutil 22.11.2005 1 Obsah 1 2 3 4 5 Představení Ciber Novasoft Klíčové ukazatele výkonnosti Zdroje dat SAP SEM Implementační projekt 2 Představení

Více

Případová studie O2 SVĚT. Microsoft Azure zefektivňuje řízení prodejní sítě v O2 Slovakia

Případová studie O2 SVĚT. Microsoft Azure zefektivňuje řízení prodejní sítě v O2 Slovakia Případová studie O2 SVĚT Microsoft Azure zefektivňuje řízení prodejní sítě v O2 Slovakia O2 SVĚT Spuštění portálu O2 Svět je pro nás novým začátkem ve způsobu spravování a publikování informací pro prodejní

Více

Vstup a úkoly pro 1. kapitolu VYMEZENÍ POJMÚ. CÍLE VÝROBNÍ LOGISTIKY.

Vstup a úkoly pro 1. kapitolu VYMEZENÍ POJMÚ. CÍLE VÝROBNÍ LOGISTIKY. Vstup a úkoly pro 1. kapitolu VYMEZENÍ POJMÚ. CÍLE VÝROBNÍ LOGISTIKY. Ekonomický rozvoj vyvolává silný tlak na koordinovaný a sledovaný pohyb všech hmotných a hodnotových toků. Integrací plánování, formování,

Více

EKONOMICKÝ A LOGISTICKÝ SOFTWARE. Luhačovice 24.10.2013

EKONOMICKÝ A LOGISTICKÝ SOFTWARE. Luhačovice 24.10.2013 EKONOMICKÝ A LOGISTICKÝ SOFTWARE Luhačovice 24.10.2013 CRM řízení vztahů se zákazníky CRM - je zkratka z anglického Customer Relationship Management a označují se tak systémy pro řízení vztahů se zákazníky.crm

Více

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. školící středisko Kladno katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky INFORMAČNÍ SYSTÉMY V MANAŽERSKÉ PRÁCI

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. školící středisko Kladno katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky INFORMAČNÍ SYSTÉMY V MANAŽERSKÉ PRÁCI VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. školící středisko Kladno katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky 5 INFORMAČNÍ SYSTÉMY V MANAŽERSKÉ PRÁCI Ú V O D E M Moderní manažerské myšlení a jednání je

Více

Centrum služeb pro podnikání s.r.o. MARKETING. 2013, I. verze (GH)

Centrum služeb pro podnikání s.r.o. MARKETING. 2013, I. verze (GH) MARKETING Centrum služeb pro podnikání s.r.o. 2013, I. verze (GH) Úvod Výukové materiály Centra služeb pro podnikání s.r.o. Vás budou provázet kurzem Marketing. Slouží pro ucelení informací a jako vodítko

Více

Řízení vztahů se zákazníky

Řízení vztahů se zákazníky Řízení vztahů se zákazníky Řízení vztahů se zákazníky Vychází z představy, že podnik je řízen zákazníkem Používanými nástroji jsou: Call Centra Customer Relationship Management (CRM) Základní vazby v řízení

Více

LIDSKÉ ZDROJE A EFEKTIVNOST FUNGOVÁNÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY

LIDSKÉ ZDROJE A EFEKTIVNOST FUNGOVÁNÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY LIDSKÉ ZDROJE A EFEKTIVNOST FUNGOVÁNÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY L.Měrtlová Z.Dostálová ÚVOD Společnosti zaměřené na poskytování služeb, zejména služeb náročných na znalostech začaly dosahovat vyšších zisků, vyšší

Více

Výroční zpráva společnosti Corpus Solutions a.s. za rok Popis účetní jednotky. Název společnosti: Corpus Solutions

Výroční zpráva společnosti Corpus Solutions a.s. za rok Popis účetní jednotky. Název společnosti: Corpus Solutions Výroční zpráva společnosti Corpus Solutions a.s. za rok 2013 Popis účetní jednotky Název společnosti: Corpus Solutions Sídlo:, Praha 4, 140 00 Právní forma: a.s. IČO: 25764616 Rozhodující předmět činnosti:

Více

Ing. Pavel Rosenlacher

Ing. Pavel Rosenlacher Marketing v sociálních sítích Webová analytika Ing. Pavel Rosenlacher pavel.rosenlacher@vsfs.cz Krátké shrnutí SEO spočívá v lepším zobrazování stránek ve výsledcích vyhledávání na vyhledávačích Souhrnně

Více

Outsourcing v podmínkách Statutárního města Ostravy

Outsourcing v podmínkách Statutárního města Ostravy Outsourcing v podmínkách Statutárního města Ostravy Říjen 2009 Ing. Stanislav Richtar Ředitel společnosti 1 OBSAH PREZENTACE 1. Outsourcing - obecně 2. Výchozí stav projektu 3. Model poskytovaných služeb

Více

OBSAH PROCES MARKETINGOVÉHO PLÁNOVÁNÍ: ZÁKLADNÍ KROKY 41 ÚVOD 41 CO JE TO MARKETINGOVÉ PLÁNOVÁNÍ? 42 PROČ JE MARKETINGOVÉ PLÁNOVÁNÍ NEZBYTNÉ?

OBSAH PROCES MARKETINGOVÉHO PLÁNOVÁNÍ: ZÁKLADNÍ KROKY 41 ÚVOD 41 CO JE TO MARKETINGOVÉ PLÁNOVÁNÍ? 42 PROČ JE MARKETINGOVÉ PLÁNOVÁNÍ NEZBYTNÉ? OBSAH Marketingový plán 1 Předmluva a poděkování 9 Jak pomocí této knihy dosáhnout nejlepších výsledků 11 HLAVNÍ OBLASTI PRO ZLEPŠENÍ VE STRATEGICKÉM MARKETINGOVÉM PLÁNOVÁNÍ: KDE V TÉTO KNIZE NAJDETE PRAKTICKÉ

Více

BI-TIS Případová studie

BI-TIS Případová studie Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti BI-TIS Případová Cvičení č. 2 Ing. Pavel Náplava naplava@fel.cvut.cz Katedra softwarového inženýrství, ČVUT FIT, 18102 Centrum znalostního

Více

Tvorba veřejných projektů příklad Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání

Tvorba veřejných projektů příklad Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Tvorba veřejných projektů příklad Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Mgr. Bc. David Póč Katedra veřejné ekonomie Oddělení pro strategii a rozvoj 1 Veřejný projekt Realizace projektů moţnost

Více

MBI portál pro podporu řízení podnikové informatiky. mbi.vse.cz

MBI portál pro podporu řízení podnikové informatiky. mbi.vse.cz MBI, Management Byznys Informatiky MBI portál pro podporu řízení podnikové informatiky mbi.vse.cz J. Pour Katedra IT VŠE pour@vse.cz MBI, Management byznys informatiky Snímek 1 Agenda 1. Vznik a rozvoj

Více

Podnikové informační systémy Jan Smolík

Podnikové informační systémy Jan Smolík Podnikové informační systémy Jan Smolík Zobecněné schéma aplikační architektury Vlastníci, management Aplikační architektura podnikové informatiky Business Intelligence, manažerské aplikace Obchodní partneři

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

Business Suite for Notes

Business Suite for Notes Business Suite for Notes Systém BSFN byl vytvořen na základě zkušeností s podporou a řízením procesů v obchodní firmě. Během několika let existence na trhu se osvědčil u mnoha zákazníků. Z nejvýznamnějších

Více

Bakalářský studijní obor hospodářská informatika

Bakalářský studijní obor hospodářská informatika Bakalářský studijní obor hospodářská informatika Předpoklady Struktura studia Přihlášky Poradenství Bakalářský studijní obor hospodářská informatika nabízí fundované vědecké a praktické vzdělání v oblasti

Více

Úvod do informačních a řídicích systémů. lení

Úvod do informačních a řídicích systémů. lení Úvod do informačních a řídicích systémů Základní pojmy a rozdělen lení Informace Pojem vysoce abstraktní Skutečné informace musí být pravdivé, včasné, jednoznačné a relevantní (atributy informace) Základní

Více

Efektivní řízení pomocí Business Intelligence. Ján Zajíc (Clever Decision) Robert Havránek (Microsoft)

Efektivní řízení pomocí Business Intelligence. Ján Zajíc (Clever Decision) Robert Havránek (Microsoft) Efektivní řízení pomocí Business Intelligence Ján Zajíc (Clever Decision) Robert Havránek (Microsoft) Kde najdete nejefektivnějšího manažera? Hierarchie řízení a informační potřeby High level, agregované

Více

Hospodářská informatika

Hospodářská informatika Hospodářská informatika HINFL, HINFK Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplíny společného základu reg.

Více

Management. Plánování Vnitřní a vnější prostředí organizace SWOT analýza

Management. Plánování Vnitřní a vnější prostředí organizace SWOT analýza Management Plánování Vnitřní a vnější prostředí organizace SWOT analýza Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a

Více

HODNOCENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU VE SPOJITOSTI SE STRATEGICKÝMI CÍLY

HODNOCENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU VE SPOJITOSTI SE STRATEGICKÝMI CÍLY 29 HODNOCENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU VE SPOJITOSTI SE STRATEGICKÝMI CÍLY POKORNÝ Karel Abstrakt: Metoda Balanced Scorecard (BSC) její podstata, obsah a principy. Vztah BSC ke strategickému a operativnímu řízení

Více

Přednáška 6 B104KRM Krizový management. Ing. Roman Maroušek, Ph.D.

Přednáška 6 B104KRM Krizový management. Ing. Roman Maroušek, Ph.D. Přednáška 6 B104KRM Krizový management Ing. Roman Maroušek, Ph.D. Téma KRIZOVÁ KOMUNIKACE Krizová komunikace -shrnutí Významnost veřejného mínění Riziko ztráty dobré pověsti má vysokou pravděpodobnost

Více

Vývoj informačních systémů. Obecně o IS

Vývoj informačních systémů. Obecně o IS Vývoj informačních systémů Obecně o IS Informační systém Informační systém je propojení informačních technologií a lidských aktivit směřující k zajištění podpory procesů v organizaci. V širším slova smyslu

Více

MODERNÍ MARKETINGOVÝ VÝZKUM

MODERNÍ MARKETINGOVÝ VÝZKUM KOZEL Roman MODERNÍ MARKETINGOVÝ VÝZKUM Obsah O hlavním autorovi... 9 Slovo úvodem...11 1. Marketingové prostředí...13 1.1 Charakteristika prostředí...14 1.2 Makroprostředí...16 1.2.1 Demografické prostředí...18

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

Integrace Microsoft Dynamics 365 s aplikacemi Leady a MERK

Integrace Microsoft Dynamics 365 s aplikacemi Leady a MERK Integrace Microsoft Dynamics 365 s aplikacemi Leady a MERK Obsah 1. Leady... 2 a. Shrnutí... 2 b. Popis modulu... 2 c. Technické podrobnosti o modulu... 5 2. MERK... 5 a. Shrnutí... 5 b. Popis modulu...

Více

Příloha č. 2 - Výběrová kritéria

Příloha č. 2 - Výběrová kritéria Příloha č. 2 - Výběrová kritéria Program INOVACE - Inovační projekt, Výzva č. IV - prodloužení Dělení výběrových kritérií Pro kaţdý projekt existují tyto typy kritérií: I. Binární kritéria - kritéria typu

Více

Řízení rizik. Ing. Petra Plevová. plevova.petra@klikni.cz http://plevovapetra.wbs.cz

Řízení rizik. Ing. Petra Plevová. plevova.petra@klikni.cz http://plevovapetra.wbs.cz Řízení rizik Ing. Petra Plevová plevova.petra@klikni.cz http://plevovapetra.wbs.cz Procesní řízení a řízení rizik V kontextu současných změn je třeba vnímat řízení jakékoli organizace jako jednoduchý,

Více

Přístupy k efektivnímu využití modelu MBI

Přístupy k efektivnímu využití modelu MBI MBI, Management byznys informatiky Přístupy k efektivnímu využití modelu MBI Jan Dohnal Katedra softwarového inženýrství, F, ČVUT Jan Pour Katedra, FIS, VŠE MBI, Management byznys Snímek informatiky 1

Více

Výroční zpráva společnosti Corpus Solutions a.s. za rok Popis účetní jednotky. Název společnosti: Corpus Solutions

Výroční zpráva společnosti Corpus Solutions a.s. za rok Popis účetní jednotky. Název společnosti: Corpus Solutions Výroční zpráva společnosti za rok 2014 Popis účetní jednotky Název společnosti: Corpus Solutions Sídlo:, Praha 4, 140 00 Právní forma: a.s. IČO: 25764616 Rozhodující předmět činnosti: prodej zboží, poskytování

Více

Business Intelligence

Business Intelligence Business Intelligence Skorkovský KAMI, ESF MU Principy BI zpracování velkých objemů dat tak, aby výsledek této akce manažerům pomohl k rozhodování při řízení procesů výsledkem zpracování musí být relevantní

Více

Helios Easy. integrované řešení pro řízení

Helios Easy. integrované řešení pro řízení integrované řešení pro řízení Skupina ASSECO je jedním z nejvýznamnějších softwarových domů ve střední Evropě. Chcete držet své náklady více pod kontrolou? Potřebujete, aby vaše investice měly rychlou

Více

PROJEKTOVÝ MANAGEMENT

PROJEKTOVÝ MANAGEMENT Slezská univerzita v Opavě Fakulta veřejných politik v Opavě PROJEKTOVÝ MANAGEMENT Distanční studijní opora Iva Tichá Miroslava Vaštíková Karviná 2013 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj

Více

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE 1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje základní rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují

Více

Nová dimenze rozhodovacího procesu

Nová dimenze rozhodovacího procesu Nová dimenze rozhodovacího procesu Marek Matoušek Pavel Mašek Data, nebo INFORMACE Využití dostupných firemních dat Několik systémů, mnoho různých dat Různé divize, různé potřeby Potřeba integrace dat

Více

Snadný a efektivní přístup k informacím

Snadný a efektivní přístup k informacím Snadný a efektivní přístup k informacím 12. 4. 2010 Hradec Králové Petr Mlejnský Siemens Protection IT Solutions and Services, notice s.r.o.2010. / Copyright All rights notice reserved. Agenda Přístup

Více

Informační systémy pro nástrojové hospodářství ve výrobním podniku

Informační systémy pro nástrojové hospodářství ve výrobním podniku XXIX. ASR '2004 Seminar, Instruments and Control, Ostrava, April 30, 2004 89 Informační systémy pro nástrojové hospodářství ve výrobním podniku HULMAN, Martin 1 & VAŠEK, Lubomír 2 1 Ing., ÚVSSaR, FSI,

Více

INTEGRACE LOGISTICKÝCH ŘETĚZCŮ

INTEGRACE LOGISTICKÝCH ŘETĚZCŮ INTEGRACE LOGISTICKÝCH ŘETĚZCŮ INTEGRACE LOGISTICKÝCH ŘETĚZCŮ Postupný přechod firem od realizace souboru funkcí k řízení souboru procesů v 90. letech minulého století při úsilí o zvyšování konkurenceschopnosti

Více

Řízení v souvislostech

Řízení v souvislostech Řízení v souvislostech Naše řešení Společnost LCG 360 Consulting, s.r.o. vidí příležitosti v současné době pouze v individuálních řešení, která na míru připravuje pro každého svého klienta. LCG 360 Consulting

Více

Heineken Slovensko. První FMCG společnost na Slovensku s online CRM. Případová studie

Heineken Slovensko. První FMCG společnost na Slovensku s online CRM. Případová studie Případová studie Heineken Slovensko První FMCG společnost na Slovensku s online CRM Jak jsme společnosti Heineken zefektivnili prodej, marketing a obsluhu zákazníků technologickou inovací Heineken Slovensko:

Více

Trendy: Růst významu analytického reportingu. Tomáš Pospíšil, Oracle Czech Olomouc, 6.3.2014

Trendy: Růst významu analytického reportingu. Tomáš Pospíšil, Oracle Czech Olomouc, 6.3.2014 Trendy: Růst významu analytického reportingu Tomáš Pospíšil, Oracle Czech Olomouc, 6.3.2014 Témata Údaje, informace, poznání Analytický reporting opravdu to někdo potřebuje? Aktivní

Více

ATEUS - OMEGA Komunikační řešení pro malé a střední firmy

ATEUS - OMEGA Komunikační řešení pro malé a střední firmy ATEUS - OMEGA Komunikační řešení pro malé a střední firmy 2 varianty: - ATEUS - OMEGA Business - ATEUS - OMEGA Basic Propojení všech telekomunikačních služeb firmy Přímé propojení do sítí ISDN, GSM a VoIP

Více

Dnešní témata Informační systém, informační služba Podnikový informační systém

Dnešní témata Informační systém, informační služba Podnikový informační systém Dnešní témata Informační systém, informační služba Podnikový informační systém VOŠIS UIM 5 1 Rekapitulace Kde jsou dokumenty? Osobní informační systém Informace v organizaci Veřejné informační systémy

Více

Tento příklad popíše asi nejzákladnější promoci. Kdyţ si zákazník koupí 3 kusy, dva kusy zaplatí a jeden dostane zdarma.

Tento příklad popíše asi nejzákladnější promoci. Kdyţ si zákazník koupí 3 kusy, dva kusy zaplatí a jeden dostane zdarma. 3.5.11 PŘÍKLADY PROMOCÍ Tato kapitola neslouţí k popisu nějaké zvláštní agendy nebo funkce, ale měla by slouţit k objasnění a ukázaní práce s promocemi. Promoce jsou poměrně logicky sloţitá záleţitost,

Více

Řízení podniku a prvky strategického plánování

Řízení podniku a prvky strategického plánování 6.2.2009 Řízení podniku a prvky strategického plánování Semestrální práce z předmětu KMA/MAB Vypracoval: Tomáš Pavlík Studijní č.: Obor: E-mail: A05205 GEMB - Geomatika pavlikt@students.zcu.cz 1 Úvod Podnikové

Více

Struk ur přednášk. Vymezení pojmu management, Úkoly řízení podniku, Strategické řízení, Taktické řízení, Plánování.

Struk ur přednášk. Vymezení pojmu management, Úkoly řízení podniku, Strategické řízení, Taktické řízení, Plánování. Struk ur přednášk Vymezení pojmu management, Úkoly řízení podniku, Strategické řízení, Taktické řízení, Plánování. Vymezení pojmu management Management jako specifická aktivita (řízení) Management jako

Více

Psychodiagnostika Hogan a 360 dotazník

Psychodiagnostika Hogan a 360 dotazník Psychodiagnostika Hogan a 360 dotazník Na svých pozicích řešíte množství situací a vztahů, které jsou pro vás náročnější než jiné a pravděpodobně si kladete otázku proč. Jednou z možností, jak na tuto

Více

Marketingové řízení. Ing. Dagmar Novotná. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534

Marketingové řízení. Ing. Dagmar Novotná. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 VY_32_INOVACE_MAR_88 Marketingové řízení Ing. Dagmar Novotná Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření: 10/2012

Více