v zemích bývalé Visegrádské čtyřky.

Transkript

1 Právní a organizační formy pro investice formou PE/VC v zemích bývalé Visegrádské čtyřky Ing. Monika Grebíková Vysoké učení technické, Fakulta podnikatelská, Ústav financí, Kolejní 2906/4, Brno, Czech Republic, , grebikova@fbm.vutbr.cz Abstract The article is focused on the Private Equity and Venture Capital investments in the Czech Republic. The main attention is paid to the period from 1 st January 2005 to 31 st December The main aim of the article is to find out a legal framework of PE/VC funds in the Czech Republic and to compare with the legal framework in countries of the Visegrad Four. Key words Private Equity, Venture capital, PE/VC funds, investment funds, Visegrad Four. Abstrakt Tento příspěvek je zaměřen na problematiku investic formou private equity a venture kapitálu v České republice, přičemž hlavní pozornost je věnována období od 1. ledna 2005 do 31. prosince Hlavním cílem tohoto příspěvku je definovat právní úpravu PE/VC fondů v České republice a následně provést srovnání se zeměmi bývalé Visegrádské čtyřky. Klíčová slova Private Equity, Venture kapitál, PE/VC fondy, investiční fond, Visegrádská čtyřka. Úvod Tento příspěvek se věnuje problematice investic formou private equity a venture kapitálu, které byly na území České republiky realizovány v období od roku 2005 do roku Podle Czech Private Equity & Venture Capital Association (dále jen CVCA) jsou hlavním problémem pro investice formou PE/VC na území České republiky nejrůznější legislativní překážky a omezení, která mají negativní dopad na rozvoj tuzemského trhu s PE/VC. Hlavním cílem tohoto příspěvku je zmapování právní úpravy PE/VC fondů v České republice a ostatních zemích bývalé Visegrádské čtyřky. Cíle a metodika Cílem tohoto příspěvku je provést analýzu základního právního rámce investic formou PE/VC v České republice a následně provést srovnání s právní úpravou tohoto typu investic v zemích bývalé Visegrádské čtyřky. Diskuse Private Equity a Venture capital (dále jen PE/VC) jsou alternativním zdrojem financování inovativních projektů a podniků s potenciálem rychlého růstu. Jedná se o střednědobé až dlouhodobé zdroje financování, díky kterým investor získává podíl na základním kapitálu podniků, jejichž akcie nejsou obchodovány na burze.

2 Profesor Koráb (2008, str. 107) definuje rizikový kapitál jako prostředek pro financování zahájení činnosti podniku, jeho rozvoje, expanze nebo odkupu celého podniku, kdy investor rizikového kapitálu získává dohodnutý podíl základního kapitálu podniku na oplátku z poskytnutí potřebného kapitálu. Význam investorů u těchto typů investic nespočívá pouze v získání finančních prostředků určených k dalšímu rozvoji firem, ale především pak v odborné pomoci při dalším rozvoji firmy, a to ať již formou posílení týmu manažerů nebo ve formě poradce ve finanční oblasti. Velkým přínosem pro firmy jsou také kontakty, které mohou být přínosné ať již při získávání obchodních partnerů nebo zákazníků. Mezi nejvýznamnější investory, kteří realizují investice ve formě PE/VC v České republice, patří penzijní fondy, banky, fondy fondů, státní agentury a pojišťovny. Investice formou PE/VC v České republice Investice formou PE/VC jsou v České republice realizovány od roku Od roku 1997 v České republice působí asociace s názvem Česká asociace private equity a venture kapitálu (CVCA), která sdružuje investory private equity a venture kapitálu. Členové této asociace realizovali od roku 1990 do roku 2009 investice v celkové hodnotě milionů Euro, přičemž jejich hlavním cílem byl sektor IT, telekomunikace a internet. Podle studie 1 ze září 2010, kterou vypracovala a zveřejnila CVCA, byly v České republice v letech 2005 až 2009 realizovány investice v celkové hodnotě 3.602,6 milionů Euro (viz. graf č. 1). Podle CVCA byl prudký nárust v roce 2006 způsoben investicí do společnosti České Radiokomunikace (celková hodnota investice 1,2 mld. Euro) a nárust v roce 2009 má na svědomí investice do společnosti StarBev, která přesáhla 1 mld. Euro. Graf 1: Celkový objem investic formou PE/VC realizovaných v České republice (v mil. Euro) Zdroj: CVCA 1 Private Equity & Venture Capital v České republice

3 PE/VC fondy v České republice Fondy kolektivního investování (dále jen FKI) v České republice jsou upraveny zákonem č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování. Stávající právní úprava povoluje dva typy těchto fondů, a to investiční a podílový fond. Investiční fond je definován v 4 odst. 1 zákona o kolektivním investování, ve kterém je řečeno, že investiční fond je právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování a která má povolení České národní banky k činnosti investičního fondu. Důležitá je přitom skutečnost, že investiční fondy mohou podle zákona o kolektivním investování mít pouze formu akciových společností. To znamená, že minimální požadovaná výše základního kapitálu je 2 miliony CZK (bez veřejného úpisu akcií) nebo 20 milionů CZK (při veřejném úpisu akcií). Akciová společnost může být založena jedním akcionářem (jedná-li se o právnickou osobu, jinak může být založena minimálně dvěma fyzickými osobami. Druhý typ FKI upravený zákonem o kolektivním investování je tzv. podílový fond. Podílový fond je vymezen v 6 zákona o kolektivním investování jako soubor majetku, který náleží všem vlastníkům podílových listů podílového fondu, a to v poměru podle hodnoty vlastněných podílových listů. Významným rozdílem mezi investičním a podílovým fondem je zejména skutečnost, že podílový fond sám o sobě není právnickou osobou. PE/VC fondy v Maďarsku V Maďarsku došlo ke změně právní úpravy investic ve formě PE/VC, a to s platností od 1. ledna V současné době se investice ve formě PE/VC řídí podle zákona č. CXX z roku 2001 o kapitálových trzích. Upravená legislativa je oproti původní úpravě více flexibilní a nabízí investorům PE/VC více možností. Mezi pozitivní změny patří např. skutečnost, že došlo ke snížení požadovaného základního kapitálu (250 milionů HUF cca 1 milion Euro), byla zjednodušena procedura při založení atd. V současné době maďarská legislativa umožňuje dvě právní formy pro PE/VC fondy, a to Kft (společnost s ručením omezeným) a Rt (společnost s omezenými podíly). Ačkoliv jsou obě nabízené právní formy s ručením omezeným většina investorů upřednostňuje právní formu Kft (společnost s ručením omezeným), a to zejména z následujících důvodů: U Kft je dostačující nižší hodnota splaceného počátečního kapitálu (splacený počáteční kapitál u Kft musí být 3 miliony HUF (cca Euro), kdežto u Rt je požadováno splacení minimálně 20 milionů HUF (cca Euro). Kft má jednodušší pravidla pro svolávání valné hromady a přijímání rozhodnutí. (tzn., že je více flexibilní ve srovnání s Rt) Kft je řízena ředitelem, v případě Rt rozhoduje celé představenstvo. PE/VC fondy v Polsku Většina PE/VC fondů investuje prostřednictvím polských společností s ručením omezeným namísto typických fondů. Podíly ve společnosti s ručením omezeným jsou obvykle vlastněny společností umístěnou v jiné jurisdikci (např. Nizozemí, Lucembursko). Minimální základní kapitál společnosti s ručením omezeným (LLC) je PLN (cca Euro), přičemž minimální nominální hodnota akcie je 50 PLN. Společníci mohou splatit základní kapitál jak v hotovosti, tak také v hmotných a nehmotných aktivech (např. nemovitosti, movité věci, patenty atd.). Společnost s ručením omezeným LLC musí mít podle platné právní úpravy na území Polska své sídlo.

4 Za společnost s ručením omezeným LLC jedná statutární orgán, který se skládá z 1 nebo více členů. Členové statutárního orgánu jsou jmenováni na valné hromadě. Kontrolní orgán musí být ustanoven v případě, kdy má společnost více než 25 podílníků, anebo její základní kapitál je PLN (cca Euro) a více. PE/VC fondy na Slovensku Slovensko nemá žádnou specifickou legislativu, která by upravovala private equity průmysl. Většina slovenských společností, které se zabývají investicemi ve formě private equity, si osvojily formu společnosti s ručením omezeným nebo formu akciové společnosti, neboť u obou těchto právních forem ručí investoři pouze omezeně. Podle slovenské legislativy se mohou společnosti zabývající se investicemi private equity vyskytovat také ve formě veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, ale tyto formy nejsou mezi investory private equity příliš populární. Společnost s ručením omezeným je nejčastěji používanou formou u slovenských private equity společností. Minimální výše základního kapitálu je SKK, přičemž při založení společnosti jediným zakladatelem musí být základní kapitál splacen v plné výši. Akciová společnost ručí za své závazky celým svým majetkem, ale její akcionáři ručí omezeně a nejsou zodpovědní za případné dluhy společnosti. Základní kapitál slovenské akciové společnosti musí být alespoň SKK (cca Euro). Vrcholným orgánem společnosti je valná hromada, statutárním orgánem je představenstvo. Tabulka 1: Právní formy pro investice formou PE/VC v zemích bývalé Visegradské čtyřky Právní formy pro investice Minimální výše základního Země formou PE/VC kapitálu Fond kvalifikovaných investorů: Investiční fond (a.s.), Česká republika Maďarsko Polsko Slovensko Zdroj: EVCA Podílový fond Společnost s ručením omezeným (Kft), Společnost s omezenými podíly (Rt). Společnost s ručením omezeným (LLC) Společnost s ručením omezeným, Akciová společnost, Veřejná obchodní společnost, Komanditní společnost. 2 miliony (= cca Euro) 20 milionů CZK (= cca Euro) 250 milionů HUF (= cca 1 milion Euro) PLN (= cca Euro) SKK (= cca Euro) 1 milion SKK (= cca Euro) Z výše uvedené tabulky vyplývá, že v zemích bývalé Visegrádské čtyřky převažují pro investice formou PE/VC právní formy, které investorům zajišťují omezené ručení. Nejčastěji využívanou právní formou v těchto zemích je pak společnost s ručením omezeným (výjimku představuje Česká republika, kde investiční fondy mohou být pouze akciové společnosti). V čem se ale významně liší jednotlivé právní formy pro investice formou PE/VC v zemích bývalé Visegrádské čtyřky je požadovaná minimální výše

5 základního kapitálu. Například pro založení společnosti s ručením omezeným na Slovensku je dostačující základní kapitál ve výši cca Euro (u společnosti s ručením omezeným), ale pro založení stejné společnosti (společnosti s ručením omezeným) v Maďarsku je požadován základní kapitál ve výši cca 1 milion Euro. Tyto rozdílné požadavky jednotlivých států pak významně ovlivňují rozhodování investorů PE/VC, do které země investovat. Daňové a právní podmínky PE/VC fondů v zemích bývalé Visegrádské čtyřky Na základě srovnání vybraných daňových a právních podmínek PE/VC fondů v zemích bývalé Visegrádské čtyřky je možné pozorovat obdobné daňové a právní podmínky pro tuto formu investic. Legislativa všech států je schopna zabránit povinnosti vzniku stálé provozovny u mezinárodních investorů. PE/VC fondům je ponechána (až na výjimky) svoboda při rozhodování o investicích a DPH za výkony poskytovaných správcovskou společností PE/VC fondům je taktéž ve všech zemích minimalizováno. Dosud nevyřešeným problémem ovšem zůstává daňová transparentnost PE/VC fondů. Princip daňové transparentnosti spočívá v zamezení dvojího zdanění. Problémem totiž je, že první zdanění probíhá přímo na úrovni PE/VC fondů (pokud mají příjem nebo realizují investici) a k druhému nežádoucímu zdanění dojde ve chvíli, kdy investor obdrží příjem z fondu. Země Tabulka 2: Srovnání vybraných daňových a právních podmínek PE/VC fondů Jsou PE/VC fondy daňově transparentní pro tuzemské investory? Má současná právní úprava schopnost zabránit povinnosti vzniku stálé provozovny pro mezinárodní investory? Má současná právní úprava schopnost minimalizovat DPH u výkonů poskytovaných správcovskou společností fondu PE/VC? Mají PE/VC fondy svobodu při rozhodování o svých investicích? Česká republika NE ANO ANO ANO* Maďarsko ANO ANO ANO ANO Polsko ANO ANO ANO ANO Slovensko NE ANO NE ANO *existují jistá omezení, která souvisí s investicemi do specifických sektorů (např. obrana). Zdroj: EVCA Závěr Česká republika začíná být atraktivnější zemí pro investice ve formě private equity a venture kapitálu. Důkazem tohoto tvrzení je rostoucí objem investic, který byl realizován ve sledovaném období (od roku 2005 do roku 2009) v České republice, v celkové výši 3.602,6 milionů Euro, což je oproti předcházejícím rokům několikanásobný nárust. Investice ve formě PE/VC fondů i přesto ale stále narážejí na legislativní překážky a omezení, která mají negativní dopad na rozvoj trhu s PE/VC v České republice. Z tohoto důvodu je nutné věnovat zvýšenou pozornost těmto formám investic a vytvořit

6 vhodné legislativní podmínky, které by přilákaly nové investory PE/VC do České republiky. Příkladem změn, které by mohly zajistit zvýšení atraktivnosti pro investory, by mohlo být například zjednodušení založení tuzemských PE/VC fondů, snížení minimální požadované výše základního kapitálu, snížení legislativní náročnosti a zejména pak úprava zdaňování těchto investic. V současné době by mělo být hlavním cílem úprav legislativy dosažení tzv. daňové transparentnosti PE/VC fondů. To znamená, že je nutné upravit současné daňové zákony takovým způsobem, aby bylo zabráněno nežádoucímu dvojímu zdanění. Tento krok by významně napomohl ke zvýšení zájmu o PE/VC fondy v České republice, což by následně mělo pozitivní dopad na rozvoj tuzemského trhu s PE/VC, který by mohl být velmi přínosný pro ekonomiku České republiky potažmo Evropské unie. Reference Barnes, S, Mezies, V., Investment into Venture Capital Funds in Europe: An Exploratory Study. Venture Capital. pp CVCA.CZ. Private Equity & Venture Capital v České republice. [online]. [citováno ]. Dostupné z: < Dvořák, I., Procházka, P. (Editors), Rizikový a rozvojový kapitál. Venture Capital. Praha, pp EVCA.EU. Private Equity Fund Structures in Europe An EVCA Tax and Legal Committe Paper.[online]. [citováno ]. Dostupné z: < EVCA.EU. Private Equity Fund Structures in Europe An EVCA Tax & Legal Committee Special Paper June [online]. [citováno ]. Dostupné z:< > Hege, U., Polomino, F. and Schwienbacher, A., Venture Capital Performance: The Disparity Between Europe and the United States. Finance. pp Koráb, V., Mihalisko, M. a kol. (Editors), 2008.Založení a řízení podniků. Brno, pp Kusak, B., Zenaty, R., Czech Republic: Q&A. International Financial Law Review. pp Reich, F Unfavorable Aspects of Czech Republic s Private Ewuity Environment: Limitations on Institutional Investors and Exit Problems. Journal of Pension Planning & Copliance. pp Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování.