Podoby otcovství v ČR sociologický výzkum

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Podoby otcovství v ČR sociologický výzkum"

Transkript

1 Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a Podoby otcovství v ČR sociologický výzkum

2 1. OBSAH 1. OBSAH SPECIFIKACE PŘEDMĚTU A ROZSAHU VÝZKUMNÉHO PROJEKTU SHRNUTÍ ÚVOD VÝZKUMNÝ OKRUH C SPECIFIKACE CÍLŮ VÝZKUMNÉHO OKRUHU C INDIVIDUÁLNÍ ROZHOVORY S PERSONALISTY Metoda Kvóty Vzorek respondentů Rozhovory Závěr HLOUBKOVÁ STUDIE PERSONALISTÉ Metoda Kvóty Charakteristika vzorku Informovanost Benefity pro zaměstnance Strategie podniků Podpora otců a personalistů, informační kampaň Závěr VÝZKUMNÉ OKRUHY A, B SPECIFIKACE CÍLŮ VÝZKUMNÝCH OKRUHU A, B KVALITATIVNÍ VÝZKUM INDIVIDUÁLNÍ ROZHOVORY Metoda Kvóty Vzorek respondentů Individuální rozhovory s muži HLOUBKOVÁ STUDIE OTCOVÉ Metoda Charakteristika výběrového vzorku Vzorek respondentů Potenciální otcové struktura vzorku Rozvedení otcové struktura vzorku Míra zapojení mužů do péče o domácnost Míra zapojení otců do každodenních činností Míra zapojení otců do péče o malé děti Typologie podle aktivity otců Spokojenost otců s časem věnovaným dětem Jací jsou muži otcové TYPOLOGIE OTCŮ Shluková analýza Typologie otců demografická struktura Finální typologie otců POTŘEBY MUŽŮ VE SLAĎOVÁNÍ PRACOVNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA Struktura vzorku otců z hlediska zaměstnání Struktura vzorku potenciálních otců z hlediska zaměstnání Podmínky vytvářené zaměstnavatelem k zapojení do každodenní péče o děti Benefity ze strany zaměstnavatelů a jejich využívání

3 Rodičovská a otcovská dovolená postoje a informovanost Diskriminace otců ve společnosti Benefity ze strany státu očekávání otců a potenciálních otců Otcové žijící ve společné domácnosti s dětmi x otcové žijící odděleně (rozvedení atd.) Praha x ostatní regiony Potenciální otcové x otcové ZHODNOCENÍ HYPOTÉZ KVALITATIVNÍCH STUDIÍ DOPORUČENÍ A PODNĚTY K MEDIÁLNÍ KAMPANI AKTIVITY V RÁMCI PŘIPRAVOVANÉ KAMPANĚ Typová tvář aktivního otcovství DOPORUČENÍ - PODNĚTY KE ZVÝŠENÍ AKTIVITY OTCŮ V KAŽDODENNÍ PÉČI O NEZLETILÉ DĚTI Zvýšení informovanosti otců o jejich zákonných nárocích a právech Povzbuzení otců v každodenní péči o nezletilé děti větší zapojení otců do každodenních činností Podpora účasti otců při porodech Otcovská dovolená Snižování nerovností v oblastech, kde se muži cítí být ve srovnání s ženami diskriminování Jiné cesty vedoucí k vyššímu zapojení mužů otců do každodenní péče POHLED ODBORNÍKA STATISTICKÁ CHYBA ZDROJE KONTAKT

4 2. SPECIFIKACE PŘEDMĚTU A ROZSAHU VÝZKUMNÉHO PROJEKTU Aktivní otcovství je fenomén, o kterém se v posledních letech hodně hovoří jednak v souvislosti s větším zapojením muţů do kaţdodenní péče o děti, jednak v souvislosti rovných příleţitostí muţů a ţen. Podnětem pro výzkumný projekt byl nedostatek informací o muţích otcích, které dosavadní výzkumy opomíjely tedy o muţích, kteří jsou ţiviteli a zároveň se o své děti starají. Předmětem plnění této veřejné zakázky je návrh, provedení a technická realizace sociologického výzkumu zaměřujícího se na podobu aktivního otcovství v ČR. Výzkum by měl zmapovat, jakým způsobem se zapojují čeští otcové do kaţdodenní péče o své děti, jaké jsou jejich postoje k této ţivotní roli, jakou pomoc očekávají od společnosti v případě většího zapojení či do jaké míry jim vycházejí v této oblasti vstříc jejich zaměstnavatelé. Výzkum je součástí dvouleté veřejné informační kampaně na podporu otcovství, kterou bude MSPV realizovat z prostředků ESF. Hlavním cílem výzkumu bylo získat relevantní informace pro kampaň, zejména pro její optimální nastavení. Výzkum sestává ze tří okruhů, v nichţ byly jako klíčové identifikovány následující témata. Výzkumný okruh A Otcovství jako životní projekt Jaké postoje zaujímají dnešní otcové v oblasti kaţdodenní péče o své děti, jaké jsou priority dnešních otců ve vztahu ke kaţdodenní péči o své děti, jaké jsou kompetence dnešních muţů otců jsou připraveni na aktivnější zapojení v oblasti kaţdodenní péče o své děti? Výzkumný okruh B Potřeby mužů ve slaďování pracovního a rodinného života Jaké jsou obecně priority muţů otců v oblasti slaďování pracovního a rodinného ţivota, jaké specifické potřeby mají dnešní otcové při slaďování pracovního a rodinného ţivota? Výzkumný okruh C Postoje zaměstnavatelů vůči specifické podpoře otců Jaké podmínky obecně nabízejí dnešní firmy pro podporu aktivního otcovství, jaké jsou HR strategie do budoucna firem v oblasti podpory aktivního otcovství, jsou firmy připraveny na větší zapojení otců do kaţdodenní péče o své děti? Jádrem výzkumu je kvantitativní šetření podob aktivního otcovství v ČR mezi personalisty (výzkumný okruh C) a mezi muţi otci a potenciálními otci (výzkumný okruh A, B). Všechny části výzkumného projektu byly obohaceny o kvalitativní část formou individuálních rozhovorů, jeţ předcházely hloubkové kvantitativní studii. Výstupy z kvalitativních rozhovorů s muţi a personalisty byly cenné zejména pro odkrytí skrytých motivů jednání muţů i podniků a stanovení hypotéz, jeţ bylo moţné dále ověřit v kvantitativním šetření. Podrobnější popis metody a terénního šetření je uveden vţdy u příslušných kapitol. 4

5 3. SHRNUTÍ Otcové představují velice diverzifikovanou skupinu. Celkový postoj otců k jejich rodičovské roli (v názorové i praktické rovině) je ovlivněn řadou faktorů věkem, prostředím, ve kterém vyrůstali, formou partnerského souţití, tím, jestli ţijí s dětmi ve společné domácnosti, vzděláním, nároky kladenými ze strany partnerky. (Ačkoliv se výzkum nezabýval vlivem partnerky na aktivní zapojení do kaţdodenních činností, výzkum prokázal silný vliv vzdělání partnerky na míru aktivního zapojení otců do kaţdodenní péče o děti). Kaţdodenní míra zapojení otců do péče o děti je také silně ovlivněna pracovními podmínkami, které jim vytvářejí jejich zaměstnavatelé vstřícností přístupu, nabídkou benefitů, typem práce a pozicí, kterou zastávají. Výzkum prokázal, ţe otcové jsou hlavní ţivitelé rodin příjem drtivé většiny z nich je vyšší neţ příjem jejich partnerky (matky dítěte). Míra zapojení do kaţdodenních aktivit nepřesahuje ve většině činností, u nejniţších činí pouze. Míra zapojení do kaţdodenní péče o nejmenší děti je ještě niţší. Otcové se ve větší míře věnují aktivitám, které se týkají volného času dětí např. vymýšlení rodinné dovolené, vymýšlení a realizaci sportovních akcí apod. Nejméně se naopak zapojují do činností, o kterých jsou přesvědčeni, ţe patří do sféry tzv. typicky ţenských (mateřských) činností třeba návštěv dětského lékaře. Tři čtvrtiny otců jsou však s časem, který věnují svým dětem, spokojeny. Výzkum potvrdil silnou míru závislosti mezi podílem na kaţdodenní péči o dítě a účastí u porodu. Tyto výsledku jsou v souladu s výsledky zahraničních studií, které říkají, ţe pokud se otcové o dítě starají od malička, mají k němu vybudovaný silnější vztah a více se mu věnují i v pozdějších letech. Současné období můţeme charakterizovat jako období přechodu od tradičního otcovství k modernímu pojetí a vnímání otcovství. Mladší generace otců je výrazně modernější a liberálnější neţ starší generace otců, a to v mnoha ohledech. Právě obdobím přechodu se dá vysvětlit určitá názorová diskrepance, která se objevila v postojových otázkách muţů. Otcové jiţ přejali některé názory moderního otcovství a genderové rovnosti (viz vysoká míra souhlasu s výroky partnerka má stejné právo realizovat se jako já), ale ještě stále vnitřně přeţívají určité stereotypy tradičního modelu uspořádání ( jsem pro tradiční dělení rolí ). Tyto názorové diskrepance a nejistoty, posílené objektivními podmínkami zvenčí (např. nerovnými podmínkami na trhu práce, nerovnými podmínkami ze strany zaměstnavatelů i tím, jaké role očekává společnost), vedou ve svém důsledku k tomu, ţe většina českých otců se ještě řadí spíše k tradičním otcům neţ k těm moderním. Jako příklad můţeme uvést neochotu otců zůstat s dítětem na rodičovské dovolené. Většina otců (dvě třetiny) zastává názor, ţe by s malými dětmi doma měla zůstat matka, protoţe je pro malé dítě nezastupitelná, stejně tak většina otců souhlasí s tím, ţe o dítě se v době nemoci dovede nejlépe postarat matka. Míra ochoty českých otců zůstat s dítětem po narození doma je tedy poměrně nízká a o tom svědčí i konkrétní počty otců na rodičovské dovolené. Nejčastěji uváděli otcové dva důvody, proč nezůstat na rodičovské dovolené: 1. tradiční přirozená dělba rolí a 2. finanční ztráta pro rodinu. 5

6 Stejná diskrepance se projevila i u otázek týkajících se postojů k výchově dětí. Otcové na jedné straně stále vidí otce jako rodinnou autoritu, na druhé straně se domnívají, ţe otec by měl být pro dítě především partner a kamarád. To opět signalizuje určitou nejasnost ve vymezení role otce. I kdyţ se čeští otcové stále chovají v řadě věcí spíše tradičně, převzali jiţ i některé normy moderního otcovství. To se odráţí v pocitu určité diskriminace ve srovnání s postavením ţen - matek v mnoha oblastech běţného ţivota. Pocit nerovnocenného postavení ve srovnání s ţenami matkami mají otcové zejména v oblasti benefitů, které nabízejí zaměstnavatelé, jejich celkového přístupu a také z hlediska určení opatrovnictví dětí při rozvodech. Zhruba polovina otců je nespokojená s podmínkami, jaké jim pro kaţdodenní péči o děti vytvářejí jejich zaměstnavatelé. Výzkum prokázal silnou závislost mezi spokojeností s vytvořenými podmínkami ze strany zaměstnavatele a spokojeností otců s mnoţstvím času, které tráví s dítětem. Nejspokojenější jsou zaměstnanci veřejného sektoru a naopak nejméně spokojeni pracovníci globálních nadnárodních podniků (spíše menších a středních). Ačkoliv doprovod dítěte k lékaři patří k věcem, na které má kaţdý zaměstnanec ze zákona nárok, téměř třetina otců uvedla, ţe jim zaměstnavatel nenabízí moţnost jít s dítětem k lékaři. Jedná se tedy buď o otce, kteří nejsou informování o svém zákonném právu, nebo o otce, kteří v odpovědích reagovali nikoliv na své zákonné právo, ale na klima, které panuje u nich ve firmě. Totéţ se týká péče o nemocné dítě. Nejoblíbenější a nejvyuţívanější typy benefitů pro otce jsou ty, při kterých nedochází k finančním ztrátám (klouzavá pracovní doba, moţnost napracovat si hodiny a vybrat náhradní volno, moţnost práce z domova, moţnost placeného volna v souvislosti s porodem). Jedná se tedy především o benefity nabízející otcům časovou flexibilitu nebo o benefity spojené s finanční kompenzací. Také personalisté potvrzují, ţe otcové řadu benefitů spojených s finanční ztrátou nevyuţívají. Další benefity a úlevy spojené s kaţdodenní péčí o děti muţi po personalistech nevyţadují. Personalisté na druhé straně očekávají, ţe benefity v této oblasti jsou častěji vyuţívány ţenami matkami, je to tak podle nich přirozené, větší zapojení otců v nejbliţším horizontu příliš neočekávají. Naopak nejméně oblíbené jsou benefity, kde k finančním ztrátám dochází - neplacené volno, návštěva dětského lékaře či zůstávání s nemocným dítětem doma. Výsledky výzkumu naznačují určitou vůli otců zůstávat s dítětem doma při nemoci v případě náhrady plného příjmu. Více neţ polovina otců řešila problém s volnem v souvislosti s narozením dítěte tak, ţe si vzala dovolenou. Druhým nejčastějším řešením (25%) byl normální pobyt v práci (jedná se zejména o nejstarší věkovou kategorii otců). Naopak nejmladší věková kategorie více vyuţívá i moţnosti vzít si neplacené volno. Výzkum ukázal výrazný posun výběru volna v době porodu a pár dní po narození dítěte u mladší věkové kategorie otců a potenciálních otců. Pouze potenciálních otců se chystá být v práci 90% potenciálních otců se chystá vzít si pár dní volna (nejčastěji formou dovolené nebo neplaceného volna). Také zájem o otcovskou dovolenou je u potenciálních otců celkově vyšší neţ u otců (51% - 41%), ale stejný, jako v kategorii mladých otců ve věku let. 6

7 Celkově však zájem o otcovskou dovolenou projevila jen zhruba polovina potenciálních otců. Výsledky výzkumu naznačují, ţe důvodem, proč otcové více nestojí o otcovskou dovolenou, by mohla být neochota otců k benefitům, které znamenají finanční ztrátu. Z nabízených benefitů ze strany státu dávají otcové přednost zejména daňovým úlevám, větší ochraně zájmů otců při rozvodech a určování opatrovnictví směrem k rovnocennějšímu postavení a týdnu placené dovolené navíc po porodu (speciálně tento benefit byl oceněn především skupinou potenciálních otců). Nejčastější volnočasové aktivity otců s dětmi jsou povídání, společné sledování televize nebo DVD a hraní si s dětmi doma s hračkami. V případě starších dětí nad 10 let věku je nejčastější společnou činností sledování televize, DVD, následované povídáním-vyprávěním. Třetí nejčastější společnou volnočasovou činností je surfování na internetu spolu se sportováním. Nejoblíbenější televizí pro otce je televize Nova. Obliba televize však velmi závisí na vzdělání otců vysokoškolsky vzdělaní otcové více inklinují ke stanicím České televize a zpravodajským kanálům. Čeští otcové by si jako tvář aktivního otcovství představovali spíše někoho známého neţ běţného tátu (svého souseda). Nejvíce hlasů získali sportovci. Jednoznačně nejvíce hlasů z nabízených osobností získal Roman Šebrle. Čeští otcové by v rámci připravované kampaně především ocenili v tomto pořadí: Větší informovanost otců o jejich zákonných nárocích (otcovská, rodičovská dovolená). Otcové sami cítí, ţe jejich informovanost v těchto oblastech není dostatečná. Informace o tom, jak jsou na tom čeští otcové ve srovnání s otci v ostatních evropských zemí. Informační server pro otce internetové poradenství ohledně výchovy. Ten by ocenili zejména potenciální otcové a nejmladší generace otců let. 7

8 4. ÚVOD Po skončení druhé světové války díky ekonomickým, sociálním a společenským změnám dochází postupně ke stále většímu zapojování ţen do pracovního procesu. V souvislosti s tím se také postupně mění náhled na genderové role muţů a ţen, do popředí zájmu se dostává téma rovnoprávnosti muţů a ţen v mnoha sférách společenského i soukromého ţivota. Zhruba od 70. let 20. století můţeme pozorovat další růst zaměstnanosti ţen ve všech zemích EU ze zhruba 50 procent (v 70. letech) na zhruba 60 procent (v 90. letech). Přesto jsou mezi jednotlivými zeměmi EU v otázce zaměstnanosti ţen značné rozdíly a určitá část zemí ještě 60% zaměstnanosti nedosáhla. Různý vývoj zaměstnanosti ţen je dán celou řadou činitelů historickým pozadím, úrovní religiozity a samozřejmě v neposlední řadě také politikou země v dané oblasti. Není překvapující, ţe nejvyšší zaměstnanost ţen vykazují severské země, kde zaměstnanost ţen ve věkové kategorii let převyšuje 60 %, ve Švédsku dosahuje dokonce 71,8 %. Česká republika se svou hodnotou 56,7 % zaměstnaných ţen (Eurostat, Labour Force Survery 2008) naopak v tomto ohledu zaostává pod evropským průměrem. Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi je nízká i úroveň zaměstnanosti ţen s dětmi ve věku let, která v ČR činí pouze 56 %. Tato hodnota je přitom podprůměrná i ve srovnání s ostatními postkomunistickými zeměmi Polsko (68 %), Bulharsko (70 %), Rumunsko (66,8 %). Jedině v Maďarsku je zaměstnanost ţen v dané věkové skupině ještě niţší neţ v České republice (52 %). Naopak ve většině ostatních zemí západní Evropy je zaměstnanost ţen s dětmi ve věkové skupině let podstatně vyšší. Ve Finsku pracuje 75,1 % ţen matek dané věkové skupiny, v sousedním Německu 68,9 % ţen matek, ve Francii dokonce 73,8 % (Eurostat 2008). Jiţ tato čísla vypovídají o určitém rozdělení genderových rolí v českých domácnostech. Jedním z důvodů nízké zaměstnanosti ţen matek v České republice je také velice nízká nabídka částečných úvazků, případně i jejich nevýhodnost ţeny si často stěţují, ţe zaměstnavatelé očekávají odvedení práce odpovídající celému úvazku a zaplatí přitom pouze jeho část. Pod pojmem částečný úvazek také celá řada zaměstnavatelů vidí poloviční úvazek, přitom zájem by byl o jiné neţ jen poloviční úvazky, stanovené na základě optimálního počtu odpracovaných hodin týdně (například čtyřpětinové atd.). Evropské statistiky nám říkají, ţe v roce 2008 činil podíl ţen ve věkové kategorii let pracujících na částečný úvazek v České republice pouze 8,5 %, zatímco například ve Švédsku to bylo 41,4 %, v sousedním Německu 45,4% a ve Francii 29,4 %. Česká republika se tak zastoupením částečných úvazků u ţen řadí k zemím jako je Maďarsko (6,2 %), Rumunsko (10,8 %) a Řecko (9,9 %) (Eurostat, Labour Force Survery 2008). Vyloţeně neobvyklé je v České republice, aby na částečný úvazek pracovali muţi (pouze 2,2 %). Přitom částečný úvazek je bezesporu jedním ze způsobů jak sladit rodinný a pracovní ţivot. O tom svědčí například i poměrně vysoké zastoupení částečných úvazků u muţů ve Švédsku (13,3 %). V České republice jsou tedy zatím vytvořeny podmínky, které spíše nahrávají tomu, aby ţeny matky stále plnily roli hlavní pečovatelky o děti spolu s rolí hospodyňky. České ţeny nemají v zaměstnání rovné podmínky s muţi, o čemţ svědčí nejen přetrvávající příjmové diference, ale také například niţší zastoupení ţen ve vedoucích pozicích (Eurostat, Labour Force Survery 2008). Průzkum veřejného mínění o postavení ţen na trhu práce z roku 2003 také prokázal, ţe ţeny se v zaměstnání samy cítí diskriminovány, coţ uvedlo 40 % českých ţen. (Průzkum veřejného mínění o postavení ţen na trhu práce, Sociologický ústav AV 2003). Na druhé straně díky rodičovskému příspěvku ze strany státu mají rodiče moţnost zůstat s dítětem doma aţ do věku jeho 3 4 let. Vzhledem k výši rodičovského příspěvku a nákladům spojeným s umístěním dítěte v předškolních zařízeních je tedy 8

9 zejména pro matky z nízkopříjmových skupin výhodnější zůstávat s dětmi aţ do tohoto věku doma. Naopak muţi otcové, ve většině případů hlavní ţivitelé rodin s vyšším příjmem neţ partnerka, nejsou tímto příspěvkem příliš motivováni s dítětem zůstat doma, pro rodinu by to znamenalo v drtivé většině případů mnohem větší finanční ztrátu. Ve srovnání s ostatními zeměmi EU tak české ţeny matky zůstávají s malými dětmi déle doma full-time. O tomto trendu svědčí také srovnání podílu dětí ve věku do 3 let ve formální péči (školky, jesle, au-pair ), kde Česká republika opět patří k zemím, která tato zařízení vyuţívají nejméně. Zatímco například ve Švédsku je celkem 47 % dětí ve věku do 3 let ve formální péči, v České republice jsou to pouze 2 % dětí (Eurostat, EU-SILC ). V souvislosti s úpravami v této oblasti se nyní hovoří o moţnosti rozšířit mateřské školky pro děti od dvou let věku, coţ by spolu s moţnosti tzv. zrychleného čerpání rodičovského příspěvku umoţnilo ţenám - matkám dřívější nástup do zaměstnání a také působilo jako určitý motivační faktor. V České republice sice stále ještě fungují tzv. jesle, které nabízejí péči o děti jiţ od 6 týdnů, jejich vyuţívání je však velice nákladné (můţe dosahovat výše aţ Kč měsíčně), coţ je pro většinu ţen matek neakceptovatelné. Míra zapojení českých muţů do kaţdodenní péče o děti a domácnost odpovídá jednak reálným podmínkám vytvářeným ze strany státu a zaměstnavatelů, jednak reflektuje určité společenské klima v této oblasti. V tomto ohledu přinesl zajímavé výsledky výzkum Naše společnost (Centrum pro výzkum veřejného mínění 2009). V tomto výzkumu byly respondentům 15+ mimo jiné pokládány otázky týkající se role ţen a muţů v dnešní společnosti na rozdělení činností v rodině mezi muţe a ţeny. I kdyţ z výzkumu je patrné, ţe u většiny činností převládá názor, ţe by je měli dělat oba (muţ i ţena) stejně, za vyloţeně muţskou doménu je povaţováno stále finanční zajištění rodiny, mezi ţenské práce naopak patří vaření, uklízení, péče o děti a nákup potravin. Výsledky výzkumu také ukázaly, ţe česká veřejnost má jiná měřítka na posuzování úspěšnosti muţů a ţen. U muţů je nejdůleţitějším znakem úspěšnosti dosaţení významného postavení v zaměstnání, ţeny jsou v očích veřejnosti povaţovány za úspěšné, pokud se jim podaří skloubit rodinné a pracovní povinnosti. Muţi tedy mohou být spokojeni se současným stavem a mírou svého zapojení do kaţdodenní péče o nezletilé děti v očích společnosti totiţ stejně budou nejvýše hodnocení podle toho, jaká bude jejich kariéra a to i v očích svých partnerek. Výsledky výzkumu Podpora vyuţívání rodičovské dovolené muţi (Sociologický ústav AV ČR 2003) naznačují, ţe určitá konzervativnost genderových rolí ve společnosti zdaleka není jen doménou muţů. Konzervativní jsou ve svém přístupu k rozdělení rolí v domácnosti a při výchově dětí také ţeny matky, které si uzurpují větší právo starat se o malé děti jako kompetentnější z rodičů a také se více stavějí za to, aby děti po rozvodu automaticky dostávaly právě matky (pokud se nejedná o alkoholičky apod.). Přitom výsledky výzkumu Podoby otcovství v ČR spolu s výsledky jiţ dříve realizovaných průzkumů dokazují, ţe většina muţů otců se cítí být dostatečně kompetentní k péči o malé děti dokázali by se o ně postarat stejně dobře jako matky. V souladu s tím, jaké jsou pro muţe otce a ţeny matky vytvořeny podmínky ze strany státu, zaměstnavatelů, i v souladu se společenským klimatem, potvrdily výsledky výzkumu Podoby otcovství v ČR, ţe podíl českých muţů otců na kaţdodenní péči o domácnost a nezletilé děti není příliš vysoký. Díky neexistenci komparativní studie se výsledky tohoto výzkumu dají těţko srovnávat s tím, do jaké míry se do kaţdodenní péče o domácnost a nezletilé děti zapojují otcové jiných evropských zemí, přesto se můţeme pokusit o jisté srovnání, které vychází z dat uvedených na webových stránkách Evropské komise (http://ec.europa.eu/social/ 2005). Pokud srovnáme průměrnou dobu strávenou týdně prací v domácnosti a v placeném zaměstnání u muţů a ţen, vychází z tohoto poměru, ţe v roce 2005 činilo percentuální zastoupení času českých muţů stráveného prací v domácnosti 9

10 pouhých 21% (podíl ţen celých 79 %), coţ patří spíše k jednomu z niţších podílů v rámci ostatních zemí EU. Najdou se ale i horší země - percentuální podíl času stráveného prací v domácnosti na celkovém čase u španělských muţů činí pouze 16 %. Na druhou stranu švédští muţi se mohou pochlubit poměrem čas strávený prací v domácnosti vs. celkový čas v roce 2005 ve výši 36%. 10

11 5. VÝZKUMNÝ OKRUH C Náplní výzkumného okruhu C jsou postoje zaměstnavatelů vůči specifické podpoře otců podmínky vytvářené ze strany zaměstnavatelů. Výzkumný okruh C byl řešen nejdříve kvalitativním šetřením, na které navázal hloubkový výzkum kvantitativního charakteru Specifikace cílů výzkumného okruhu C Na základě cílů studie, definovaných v úvodu zprávy, byly pro výzkumný okruh C blíţe specifikovány následující okruhy: jaké podmínky nabízejí dnešní firmy pro podporu otcovství, na čem tyto podmínky závisejí, jaké nejběţnější případy zapojení otců do péče o děti podniky řeší, jak různé případy zapojení otců podniky řeší, jaká je současná politika společností v oblasti podpory aktivního otcovství, jaké typy podniků nabízejí přátelské podmínky pro aktivní otcovství, jaká je konkrétní nabídka podpory dnešních otců pro sladění rodinného a profesního ţivota, jak je tato podpora zaměstnanci vyuţívána, jaké jsou HR strategie do budoucna v oblasti podpory aktivního otcovství, jaké moţnosti podpory aktivního otcovství vidí samy podniky reálné, kde jsou rezervy podniků, v rámci nichţ by byly ochotné napomoci otcům k aktivnějšímu otcovství, jak se podniky staví k podpoře aktivního otcovství ve formě kampaně Individuální rozhovory s personalisty Cílem výzkumu bylo obohatit výzkum o informace kvalitativního charakteru, které pomohou vysvětlit některé přístupy a postoje zaměstnavatelů, případné rozpory mezi firemní politikou a běţnou praxí apod., které nemohou být kvantitativním šetřením z povahy věci postihnuty Metoda Kvalitativní výzkum výzkumného okruhu C byl realizován formou individuálních telefonických rozhovorů v termínu od 2. října do 15. října Uskutečněno bylo 9 individuálních rozhovorů s personalisty, kteří mají na starosti příjímání zaměstnanců a vytváření jejich pracovních podmínek. Individuální rozhovory realizovali kmenoví zaměstnanci společnosti MEDIARESEARCH, a.s. dle scénáře schváleného zadavatelem. Ze všech rozhovorů byly pořízeny zvukové nahrávky, které byly převedeny do písemné podoby. 11

12 Kvóty Respondenti personalisté byli vybráni z řad středních a velkých firem dle kvót schválených zadavatelem. Při rekrutaci personalistů se přihlíţelo i k rozloţení respondentů dle krajů, věku a pohlaví. Nad kvótu byl pořízen jeden rozhovor s personalistkou velkého podniku (soukromá sféra průmysl a stavebnictví, aj.) navíc. Tabulka 1: Kvóty kvalitativního šetření výzkumného okruhu C Vzorek respondentů Tabulka 2: Informace o vzorku kvalitativního šetření výzkumného okruhu C 12

13 Označení používané v citacích: pohlaví respondenta, věk respondenta, odvětví, počet zaměstnanců, převaţují muţi (M) ţeny (Ţ). Např. Ţ, 30, staveb, 200z, M (ţena, věk 30 let, stavebnictví, 200 zaměstnanců, převaţují muţi) Rozhovory Aktivní otcovství Dominující odpověď personalistů na otázku, co si představí pod pojmem aktivní otcovství zněla: muţ(i) na mateřské. Představa aktivního otce jako muţe na rodičovské dovolené se prolínala i dalšími částmi rozhovoru pro personalisty je takové zosobnění aktivního otce pravděpodobně nejlépe uchopitelné. Mimoto si personalisté pod tímto pojmem představili ještě podíl muţů na výchově, umoţnění péče o děti, ale odpověď muţi na mateřské výrazně převaţovala. Ţ, 25-30, nápoje: No, abych vám pravdu řekla, tak jsem se s tímto termínem setkala poprvé a to aţ od vás asi jako podpora otcovství, muţi na rodičovské nebo tak no nevím Názory respondentů na to, zda zaměstnavatelé vytváří otcům dostatečný prostor, aby se mohli věnovat dětem, se lišily. Zaměstnavatelé se domnívají, ţe dávají otcům dostatečný prostor, aby se svým dětem mohli věnovat. Situace se ale značně ztěţuje, mají-li zaměstnání otců takovou povahu, jiţ nelze přizpůsobit. Např. je-li pracovní doba otců pevně daná (stavební dělníci, lékaři ), či časově náročná (lékaři, manaţeři ). Záleţí i na myšlení vedení a vedoucích pracovníků, ale z rozhovorů vyplývá, ţe se zaměstnavatelé snaţí vyjít zaměstnancům otcům vstříc, pokud to charakter práce dovoluje. Na druhou stranu se personalisté shodují, ţe zaměstnaní otcové benefity většinou ani neţádají. Nemají tak důvod myslet si, ţe je něco v nepořádku ţe otcové nemají prostor věnovat se svým dětem. Kromě toho existuje ve společnosti stereotyp, ţe o děti pečují (mají pečovat) spíše matky, a proto pokud otcové ráno vodí děti do škol, navštěvují s dětmi lékaře, případně s nimi zůstávají doma z důvodu ošetřování člena rodiny, chápe se toto jako naprosto dostačující projev péče o rodinu. Můţe-li se takto otec podílet na výchově dítěte, je to chápáno tak, ţe zaměstnanec má dostatečný prostor, aby se mohl věnovat svým dětem. Personalisté dovedli těţko posoudit, zda se liší podmínky zaměstnaných otců v menších a větších, případně lokálních a globálních společnostech. Zdá se však, ţe ve veřejné sféře vycházejí svým zaměstnancům více vstříc a to přístupem k problémům, ne benefity. (Zaměstnavatelům v soukromé sféře vznikají s absencí zaměstnanců přímé ztráty zisku, ve veřejné správě není zisk prioritní?). Mimoto je ve veřejném sektoru zaměstnáno značné procento ţen, u nichţ se s péčí o rodinu počítá. U soukromých firem se situace značně různí, záleţí na zaměření a filozofii firmy. Přizpůsobivější mohou být do jisté míry i rodinné firmy. Jeden z personalistů ale také poukázal na to, ţe v oblastech s vyšší nezaměstnaností jsou zaměstnavatelé v neotřesitelně výhodnější pozici a nemusí svým zaměstnancům otcům vycházet vstříc. Co se mezinárodního srovnání týče, chyběly personalistům informace, na základě kterých by situaci mohli posoudit. Pokud mohou hodnotit, jsou podle nich podmínky v ČR na dobré úrovni. Personalisté si ani tak nemyslí, ţe se za posledních deset let odehrál posun v myšlení zaměstnavatelů, jako spíše, ţe nastala změna v myšlení otců/rodin, případně se změnila ekonomická situace. Objevují se muţi na rodičovské dovolené. Má-li ţena lépe ohodnocené zaměstnání, muţi jsou vůbec ochotni zůstat s dětmi doma (opakující se názor) důvodem je změna legislativy i myšlení lidí. K určitému posunu ale pravděpodobně 13

14 došlo, neboť zaměstnavatelé se s muţi na rodičovské dovolené setkávají a i návštěvu lékaře s otcem či OČR povaţují za běţnou situaci. Ţ, 45-50, škol, 62z, Ţ: Něco málo právě třeba ten přístup k těm rodičovským dovoleným, kdy muţ zůstane doma, jestliţe ţena má dobré finanční podmínky v zaměstnání nebo dobrou pozici. Ţe se to vůbec objevuje v naší společnosti. Ne všechny změny ale působí na rodinný ţivot pozitivně. Někteří personalisté se ztotoţnili s názorem, ţe v dnešní době funguje zaměstnání na více trţním principu vše je o penězích, peníze rozhodují. Muţi si nedovolí si v práci vyskakovat a více pracují. Na základě financí zvaţují rodičovskou dovolenou, OČR i ústupky v kariéře, coţ se jasně ukázalo i z rozhovorů s muţi otci. Na otázku, zda se muţi snaţí více věnovat svým dětem, zazněly převáţně váhavé odpovědi typu: těţko říct, jak kteří, situace se zlepšila, spíše ne Personalisté se shodují, ţe otcové nekladou na své zaměstnavatele ţádné poţadavky, aby se mohli více věnovat svým dětem. Zdá se, ţe muţi z důvodů svého rodičovství dělají v zaměstnání méně ústupků neţ ţeny. Ţ, 50, výrob, 350z, M: Pokud to řeší, tak s nadřízeným, zda mu to povolí, na HR se poţadavek nedostal Nabídka firem na podporu aktivního otcovství a její využívání Politika společností k zaměstnancům otcům se řídí především zákonem. Nadstandardní péči jim firmy nabízí pouze ojediněle. Podpora rodičovství tak nepatří mezi oblasti, které firmy povaţují za podstatné na cestě k prosperitě. Pokud vnímáme podporu rodiny a rodičovství jako jednu z cest k dlouhodobé úspěšnosti, pak lze říct, ţe se v tomto ohledu firmy orientují spíše na krátkodobý horizont. To potvrzuje i jejich smýšlení o budoucnosti personální politiky. Jak bude rozebráno dále, firmy hodlají řešit politiku podpory rodičovství aţ ve chvíli, kdy pro ně bude aktuální a vyvstane bezprostřední nutnost ji řešit. Přestoţe podpora rodičů ve firmách není institucionalizovaná do formy benefitů nebo kolektivních smluv, obecně přítomná je. Odehrává se ale na individuální úrovni a zaměstnavatelé se snaţí vycházet zaměstnancům vstříc. Ţádná z firem, jejichţ personalisté byli dotazováni, neposkytuje v souvislosti s narozením dítěte svým zaměstnancům otcům benefit nad rámec zákona. Otcové si tak vybírají den volna, který jim náleţí ze zákona. Vzhledem k negativnímu finančnímu efektu neplaceného volna řeší muţi volno radši dovolenými, či pokud je to moţné, zejména v případě vícenásobných otců, pomocí OČR. Ţ, 45-50, nemoc, 1000z, Ţ: Oni takhle, hledají nejschůdnější, aby zase nebyli doma bez peněz. To znamená, to neplacené volno zase tak ne. Spíš třeba náhradní volno, kdyţ jsou to ti lékaři, tak mají hodin dostatek. Nebo OČR. Prostě různé varianty. Stejně tak souvisí často finanční stránka rodičovství s rozhodnutím, kdo zůstane s dítětem doma. Z osmi oslovených firem se takové případy vyskytly ve dvou podnicích (1 otec a 3 otcové), jedna z personalistek neměla informace. Všem zmíněným otcům zaměstnavatelé vyhověli. Lze zobecnit, ţe na rodičovskou dovolenou chodí muţi jen velmi 14

15 ojediněle, a to většinou v případě, kdy nejsou ţivitelem domácnosti, nebo jím přestanou být někteří takto řeší ztrátu zaměstnání. Aţ na dvě společnosti mají všechny firmy některé pozice řešené polovičním úvazkem. Takto jsou však zaměstnány v drtivé většině ţeny. Pokud by nastala situace, kdy by zaměstnanec ţádal z důvodu péče o děti zkrácený úvazek, shodli se personalisté, ţe by se mu firmy snaţily vyjít vstříc. Problém by nastat mohl, a to pokud by taková pozice nebyla moţná. Dotázaní personalisté řešili se zaměstnanci muţi jen jeden případ zkrácení úvazku kvůli péči o dítě a jedno náhradní volno. Ve všech případech se otcům vyšlo vstříc. V případě nemoci dítěte není neobvyklé, ţe je k lékaři doprovodí otec. Taktéţ se běţně objevují tatínci, kteří s dětmi zůstávají doma na OČR. Případů, kdy tento stav nastane, je však nepoměrně méně neţ u ţen. Často se tak děje v případě, kdy partnerka z váţného důvodu nemůţe. Také občas chodí muţi s dětmi k lékaři opět zřejmě velmi málo ve srovnání s matkami. Ţ, 45-50, nemoc, 1000z, Ţ: Také občas míváme potvrzení, ţe byl s dítětem u lékaře. Říkám, občas. V polovině dotazovaných společností mají zaměstnanci umoţněnu klouzavou pracovní dobu, aby mohli vozit děti do škol a školek nebo je vyzvedávat. Ve většině z nich však není tento benefit automatický a v některých typech provozů ani vzhledem k charakteru pracoviště reálný (pevná pracovní doba, technologické procesy ). Touto formou slaďují pracovní a osobní ţivot otcové poměrně často. Personalisté však nemají přehled, jakým způsobem je klouzavá pracovní doba vyuţívána odůvodněný poţadavek je směřován na vedoucího a personalista řeší jen technické řešení. Ač poměrně zřídka, zmínili personalisté kromě klouzavé pracovní doby moţnost práce z domova. V konkrétních případech kaţdodenní péče o děti pak záleţí i na tom, zda rodiče odvádí děti do škol a školek blízko domova, či zda je tam vozí při cestě do práce, na pracovní době partnerů a na jejich vzájemné domluvě. Některé firmy (zejména velké soukromé) v rámci péče o zaměstnance nabízejí příspěvky na rekreaci, tábory či sportovní vyţití. Rovněţ pro děti pořádají dny dětí, mikulášské nadílky nebo jiné kulturní akce. Objevila se i varianta školky, která v tomto případě nebyla zrealizována kvůli nenalezení vhodných prostor, a jeslí, jeţ byly zrušeny při rozdělení společnosti Politika firem na podporu aktivního otcovství Z rozhovorů s personalisty vyplývá, ţe firemní politika k rodičům nerozlišuje muţe a ţeny, podřízené a nadřízené. Objevil se pouze jeden případ tzv. pozitivní diskriminace, kdy ţenám samoţivitelkám byl poskytnut nadstandardní benefit. Určitou výhodu mohou mít zaměstnanci v administrativě apod., jejichţ pracovní dobu lze lépe přizpůsobit potřebám rodiny. Projevil se však problém nahraditelnosti zaměstnance, pokud by se bez něj firma musela nějaký čas obejít. Zaměstnavatelé by tyto případy řešili individuálně a snaţili by se jim vyjít vstříc. Přesto přiznali, ţe odchod či zkrácení úvazku některých zaměstnanců by pro ně mohl znamenat problém. Naznačili, ţe by mohlo dojít k tomu, ţe by si musel zaměstnanec vybrat mezi rodinou a prací. Stejně jako je podpora aktivního otcovství v dotazovaných firmách okrajové téma, nepočítá se v ani v budoucnosti s ţádným zásadním posunem. Ve většině firem je personální strategie daná a řeší spíše zajištění, udrţení či rozšíření kapacit či ad hoc situace, které se řeší individuálně. 15

16 Personální strategie tyto firmy měnit nebudou, protoţe: jsou dobře nastavené a zaměstnancům vyhovují (nebo alespoň ţádné poţadavky nemají) není momentální potřeba ze strany zaměstnanců (starší věkový průměr nebo naopak mladí) poptávka po práci v regionu převyšuje nabídku práce. Personalisté se změnám nebrání, v případě dobrého nápadu jsou ochotní jej zrealizovat. S poţadavky na zaměstnavatele k podpoře péče o rodinu však přicházejí hlavně ţeny! Pokud by muţi začali ve větší míře vyuţívat rodičovské dovolené nebo zůstávat s nemocnými dětmi doma, společnosti by se na tuto situaci musely připravit, neboť náhlá absence pracovníků by mohla ohrozit činnosti firmy. Většina společností v tom však nevidí zásadní problém, uţ jen z toho důvodu, ţe větší absence muţů nepředjímají. V současné společnosti si muţi jako ţivitelé rodin nedovolí rodičovské ve větší míře vyuţívat a kaţdá absence znamená citelný zásah do rozpočtu domácností. Většina personalistů nebyla schopná identifikovat, co by společnostem větší zapojení muţů v péči o rodinu přineslo. Spíše neţ podpoření zaměstnanců to pro ně znamená podpoření absence zaměstnanců Závěr Firmy se jiţ setkávají s tím, ţe muţi zůstávají s nemocnými dětmi doma, chodí s nimi k lékaři a dokonce vyuţívají rodičovské dovolené. Protoţe však nárůst těchto případů není dramatický, firmy je neřeší systémově změnou politiky, ale stále na individuální úrovni (s nadřízenými). Problém aktivního otcovství nepatří k prioritním úlohám personalistů českých společností. Ani v nejbliţší době se firmy v tomto ohledu nechystají k ţádným změnám. Většina personalistů nevidí přínosy, které by jim podpora aktivního otcovství mohla přinést. Rovněţ nepředjímají problémy, které by mohly vyvstat nepředpokládají totiţ, ţe otcové začnou ve větší míře upřednostňovat péči o rodinu před výdělkem. Rozhodování rodin o podílu partnerů na péči o domácnost se odehrává převáţně na ekonomické úrovni. Protoţe muţ obvykle přináší do domácnosti větší příjem, předpokládá se, ţe většinu péče o děti zastane partnerka. I zaměstnavatelé předpokládají, ţe si jejich zaměstnanci otci toto uspořádání doma zařídí a jejich rodinné povinnosti nebudou ve větší míře zasahovat do pracovního výkonu zaměstnanců. Toto očekávání je vyšší u muţů ve vedoucích pozicích. Muţi tyto podmínky svým způsobem respektují. Sami na zaměstnavatelích ústupky, aby se mohli více věnovat svým dětem, neţádají. I z těchto důvodů nepřekvapuje, ţe v naší společnosti stále převaţují v péči o děti a domácnost ţeny. Personalisté potvrdili, ţe o benefity, které usnadňují péči o děti, se zajímají hlavně ţeny. Muţi jsou v tomto směru pasivní, nevytváří tlak na zaměstnavatele a o benefity si řeknou, aţ kdyţ se situace nemůţe vyřešit pomocí partnerky. Různé typy podniků nabízí svým zaměstnancům různé podmínky pro aktivní otcovství. Podniky veřejného sektoru sice většinou nenabízejí benefity nad rámec zákona, zato zaměstnancům vycházejí poměrně ochotně vstříc (? nejsou motivovány ziskem). V tomto sektoru je rovněţ zaměstnáno značné procento ţen, u kterých se péče o rodinu předpokládá. Naproti tomu v soukromých společnostech, zejména těch velkých nebo globálních, se objevují benefity, které zaměstnance rodiče podporují. Otázkou je, nakolik tyto benefity vyváţí pracovní nasazení, které ve větších firmách panuje. V menších a středně velkých firmách jsou na tom otcové buď lépe (lidé se znají a vyhoví si), nebo hůře (zaměstnavatel jim ţádné úlevy nepovolí). 16

17 5.3. Hloubková studie personalisté Cílem výzkumu bylo prověřit závěry a hypotézy vzešlé z kvalitativního šetření a prozkoumat otázky personální strategie podniků v otázce podpory aktivního otcovství Metoda Respondenti personalisté byli vybráni na základě telefonické rekrutace z řad středních a velkých firem dle kvót schválených zadavatelem. Instrukce respondentům byly předány během rekrutace a prostřednictvím pokynů k výzkumu umístěných v u a na webu MEDIARESEARCH dotazníkového rozhraní (netpanelu). Náročnější část dotazníku byla respondentům zaslána předem, aby nemuseli přerušovat vyplňování kvůli zjišťování méně frekventovaných informací ze společnosti. Respondenti měli k dispozici taktéţ bezplatnou zelenou linku pro zodpovězení jejich dotazů k výzkumu. Výzkum byl realizován technikou jednotného dotazníku prostřednictvím internetového sběru. Výzkum probíhal jako jednorázový uzavřený sběr dat. Terénní sběr probíhal v době od do na webovém rozhraní MEDIARESEARCH, a.s. Sebráno bylo 160 kompletních dotazníků od personalistů, kteří mají na starosti příjímání zaměstnanců a vytváření jejich pracovních podmínek. Čištění dat zahrnuje procedury na vyplnění řady proměnných dotazníku a mnohé další kontrolní postupy vyvinuté a standardizované naší agenturou. Váţení dat zajišťuje reprezentativnost vzorku. Zkoumaný vzorek byl naváţen v souladu s kvótami schválenými zadavatelem. Váhy mají dobré charakteristiky (rozmezí 0,7 aţ 1,4). Zpracování dat bylo uskutečněno v software SPSS a Microsoft Excel Kvóty Dotazovány byly pouze podniky mimopraţské nebo regionální pobočky praţských podniků. Vzhledem k cíli výzkumu, stanovili jsme jako jednu z rekrutačních podmínek i podíl muţů ve firmě. Dotazovány byly tak jen ty společnosti, u nichţ pracuje alespoň 20 % muţů. Kvóty stanovené pro tento výzkum nemusí odpovídat skutečnému rozloţení různých typů podniků v České republice. Jiný screening podniků se proto můţe mírně lišit od tohoto kvantitativního řešení výzkumného okruhu C. Tento výzkum si nekladl za cíl provést reprezentativní screening českých podniků. Tabulka 3: Kvóty kvantitativního šetření výzkumného okruhu C 17

18 Charakteristika vzorku V jakém odvětví Vaše společnost působí? Personalisté, N = % 2 25% 23% 6% 5% 3% 0% Sluţby, obchod Průmysl Zdravotnictví, Ostatní sociální sluţby státní správa a samospráva Školství, věda, výzkum Stavebnictví Doprava, spoje Zemědělství Jiné Charakteristika výběrového souboru Personalisté, N = Kvóty Počet neváţeně Počet váţeně Veřejný sektor - veřejná správa, školství a zdravotnictví Privátní středně velký podnik Velký lokální podnik Velký globální podnik Váţení dat zajišťuje reprezentativnost vzorku. Zkoumaný vzorek byl naváţen v souladu s kvótami schválenými zadavatelem. Váhy mají dobré charakteristiky. 18

19 Charakteristika výběrového souboru 60% 50% 4 33% 1 0% Pozice vrcholový manaţer, ředitel, náměstek, top management Pozice vedoucí útvaru, střední management Pozice vedoucí na niţším stupni, liniový management Charakteristika výběrového souboru 100% 80% 82% 6 60% 51% % 0% Muţi Ţeny Muţi Ţeny Muţi Ţeny Pozice vrcholový manaţer, ředitel, náměstek, top management Pozice vedoucí útvaru, střední management Pozice ve firmě Pozice vedoucí na niţším stupni, liniový management Vrcholové pozice zkoumaných společností zastávají z 82 % muţi, střední management pak ovládají muţi z dvou třetin. Podíl muţů a ţen na ostatních pozicích je zhruba vyrovnaný. Prokázala se významná statistická závislost (Pearsonův koeficient = 0,7 **) mezi obsazením vedoucích pozic ve firmách a genderovým rozloţením zaměstnanců. Firmy, kde vedoucí pozice zastávají muţi, zaměstnávají mnohem více muţů, a stejně tak firmy, kde vedoucí pozice zastávají více ţeny, zaměstnávají větší procento ţen. 19

20 Charakteristika výběrového souboru 100% 100% 80% 60% 0% Zaměstnanci celkem Rodiče dětí do 18 let celkem Rodiče na rodičovské dovolené celkem 7% 100% 80% Charakteristika výběrového souboru 82% 60% 53% 47% 44% 56% 1 0% Muţi Ţeny Otcové dětí do 18 let Matky dětí do 18 let Otcové na Matky na rodičovské rodičovské dovolené dovolené Počet zaměstnanců Počet rodičů dětí do 18 let Zaměstnanci na rodičovské dovolené 20

21 Zatímco podíl muţů a ţen pracujících na plný úvazek je podobný, jiných forem úvazků vyuţívají v drtivé většině ţeny. Struktura úvazků 100% 95% 80% 60% 0% 2% 1% 2% Plný úvazek Zkrácený 0,75 úvazek Zkrácený 0,5 úvazek Jiná forma smlouvy Charakteristika výběrového souboru 100% 80% 94% 8 81% 60% 0% 50% 50% 1 6% 11% Muţi Ţeny Muţi Ţeny Muţi Ţeny Muţi Ţeny Plný úvazek Zkrácený 0,75 úvazek Zkrácený 0,5 úvazek Jiná forma smlouvy Typ úvazků ve společnosti Česká republika má ve srovnání s průměrem EU nízký počet částečných pracovních úvazků. Na zkrácený úvazek u nás pracuje 3,6 % zaměstnanců, zatímco v Evropě je to průměrně 19 %. Právě pro rodiče malých dětí můţe být částečný úvazek řešením péče o dítě. (Autor: MPSV, Poslední aktualizace: :04) 21

22 Téměř polovina dotazovaných společností má ve vedení pouze muţe, v další třetině společností pak muţi ve vedení převaţují. Nejvíce muţů ve vedení mají podniky privátního sektoru zaměřené na průmysl a zemědělství a velké lokální podniky. Více ţen ve vedení se nachází ve veřejném sektoru. Genderově vyrovnanější jsou i velké globální společnosti. Ţeny jsou ve většině ve vedení podniků, které zaměstnávají více ţen a více matek. Muţi většinově vedou podniky, které zaměstnávají více muţů a více otců. Je-li v čele firmy více neţ polovina ţen, cca třetina všech vedoucích pozic je obsazena ţenami. Muţi v čele pak více dosazují do vedoucích pozic muţe. Kdo stojí v čele Vaší společnosti? Personalisté, N = 162 Ţena, ţeny Převáţně ţeny Muţi a ţeny půl na půl Převáţně muţi Muţ, muţi 6% 4% 4 33% Informovanost Pojem aktivní otcovství nepatří zatím k obecně známým pojmům setkalo se s ním pouze 35 % personalistů. Uţ jste se někdy setkal(a) s pojmem aktivní otcovství? Personalisté, N = 162 Ano Ne 36% 64% 22

23 Většina personalistů má relativně malou představu o tom, jaké podmínky na podporu aktivního otcovství nabízejí svým zaměstnancům otcům obdobné společnosti v zahraničí. Pouze pětina personalistů má určité informace slyšeli o tom. Nejvíce informací mají personalisté velkých globálních podniků. Větší představu o podmínkách na podporu aktivního otcovství v zahraničí mají společnosti s větším podílem rodičů (jak matek, tak otců). Máte představu o tom, jaké podmínky na podporu aktivního otcovství nabízejí svým zaměstnancům - otcům obdobné společnosti v zahraničí? Personalisté, N = 162 Určitě ano, mám jasné a čerstvé informace, mohl(a) bych uvést příklady Spíše ano, mám určité informace, slyšel(a) jsem o tom Spíše ne, moc o tom nevím Určitě ne, nevím o tom nic 1% 5 Nejvíce dotazovaných personalistů (45 %) má za to, ţe jejich zaměstnanci otcové jsou o státní podpoře rodičovství sice informováni, ale spíše povrchně. V dalších 33 procentech podniků převaţuje neznalost a špatná informovanost. O státní podpoře rodičovství jsou podle personalistů nejvíce informovaní zaměstnanci otcové veřejného sektoru. Informovanost muţů z podniků, kde je více zaměstnanců muţů a otců, je dokonce niţší neţ ve společnostech, kde pracuje méně otců. Jaká je podle Vás informovanost zaměstnanců - otců o státní podpoře rodičovství? Personalisté, N = 162 Vysoká znalost a informovanost Spíše povrchní znalost a informovanost Spíše neznalost a špatná informovanost Naprostá neznalost a informovanost Nemám vůbec ţádnou představu 6% 14% 2% 33% 45% 23

24 Velikost Výsledek otázky, zda současný systém rodičovské dovolené podporuje muţe otce, aby ji vyuţívali, je nejasný. Z těch, kteří dokázali odpovědět na to, zda současný systém rodičovské dovolené podporuje muţe otce, aby ji vyuţívali, si o něco více dotazovaných personalistů myslí, ţe ano (33 %). Tento dojem mají více personalisté z veřejného sektoru a z globálních společností, dále pak ze společností, kde pracuje více neţ 40 % ţen. Společnosti, které jsou vedeny převáţně muţi a kde pracuje více muţů a otců, nejvíce neví. Myslíte si, ţe současný systém rodičovské dovolené podporuje muţe-otce, aby ji vyuţívali? Personalisté, N = 160 Ano Ne Nevím CELKEM 33% 2 37% podniku Typ podniku Sféra podniku Privátní sektor - sluţby Privátní sektor - průmysl, zemědělství Veřejný sektor - veřejná správa, školství a zdravotnictví Privátní velký globální podnik Privátní velký lokální podnik Privátní středně velký podnik Veřejný sektor - veřejná správa, školství a zdravotnictví Velký podnik Středně velký podnik 36% 27% % 27% 37% 23% 27% 34% 23% 34% 43% 35% 34% 4 35% 31% 47% 0% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Polovina personalistů pociťuje v posledních letech větší zájem zaměstnanců otců podílet se na kaţdodenní péči o rodinu. Určitě tento zájem pociťuje 7 % respondentů, přičemţ dvakrát více personalistů tento dojem vůbec nemá (16 %). Zájem ze strany zaměstnanců otců pociťují zejména personalisté veřejného sektoru a podniků, kde pracuje více neţ 20 % otců. Nejméně pozorují zvýšený zájem podniky, kde pracuje více ţen. Pociťujete v posledních letech větší zájem zaměstnanců - otců podílet se na kaţdodenní péči o děti a rodinu? Personalisté, N = 162 Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne 16% 33% 43% 24

25 Benefity pro zaměstnance Nejvíce nabízejí sledované podniky moţnost náhradního volna za napracované hodiny, neplacené volno a zkrácené úvazky. Zřizování mateřských školek či jeslí nebo přispívání na ně se u nás objevuje zatím velmi vzácně. Které z těchto benefitů Vaše společnost nabízí? Personalisté, N = 160 Moţnost napracovat si hodiny a potom je vybírat formou náhradního volna 74% Neplacené volno pro rodinné záleţitosti (porod apod.) 67% Zkrácený úvazek z důvodu péče o děti 67% Flexibilní (klouzavá) pracovní doba 56% Placené volno pro rodinné záleţitosti (porod, tzv. otcovská apod.) Práce z domova z důvodu péče o děti Podnikové jesle, mateřská školka 1% Příspěvek na mateřskou školku, jesle 1% Jiné benefity 23% 0% 60% 80% Větší podniky nabízejí více benefitů neţ menší společnosti. Pozitivní závislost mezi velikostí podniku a mnoţstvím nabízených benefitů byla prokázána významnou korelací (Pearsonův koeficient = 0,240**). Velké privátní podniky nabízejí nejvíce benefitů a také jejich největší škálu. Ve větší míře nabízejí benefity i podniky veřejného sektoru. Veřejný sektor nabízí i jinou strukturu benefitů neţ privátní sektor. Například zkrácených úvazků nabízí veřejný sektor zdaleka nejvíce. Nejméně benefitů nabízejí privátní společnosti střední velikosti. Které z těchto benefitů Vaše společnost nabízí? Personalisté, N = 160 Privátní velký globální podnik Privátní velký lokální podnik Privátní středně velký podnik Veřejný sektor - veřejná správa, školství a zdravotnictví CELKEM Moţnost napracovat si hodiny a potom je vybírat formou náhradního volna Zkrácený úvazek z důvodu péče o děti Flexibilní (klouzavá) pracovní doba Práce z domova z důvodu péče o děti 16% 13% 25% 42% 50% 74% 80% 83% 5 74% 66% 6 67% 6 61% 53% 56% 83% 0% 60% 80% 100% 25

26 Mezi nejčastěji vyuţívané benefity patří náhradní volno a klouzavá pracovní doba. Nejméně otcové vyuţívají neplacené volno a zkrácené úvazky. Ve větších podnicích a podnicích na globální úrovni je více nabízena a vyuţívána flexibilní pracovní doba (Pearsonův koeficient = 0,231**, resp. 0,158* pro nadnárodní firmy). V privátní sféře je více vyuţívána moţnost napracovat si hodiny a potom je vybírat formou náhradního volna. Nabízí Vaše společnost zaměstancům - otcům některé z těchto výhod a jak je tito vyuţívají? Personalisté, N = 160 Ano, a často je vyuţívají Ano, ale vyuţívají je občas Ano, ale vůbec je nevyuţívají Nenabízí Moţnost napracovat si hodiny a potom je vybírat formou náhradního volna 16% % Moţnost flexibilní pracovní doby - klouzavá pracovní doba 21% 44% Placené volno pro rodinné záleţitosti (porod, tzv. otcovská apod.) 6% 22% 12% 60% Neplacené volno pro rodinné záleţitosti (porod apod.) 3% 35% 2 33% Moţnost zkráceného úvazku 3% 1 46% 33% Moţnost pracovat z domova 1% 7% 7% 85% Podnikové jesle nebo mateřská školka 9 Příspěvek na mateřskou školku, jesle 1% 9 0% 60% 80% 100% Benefity, které firmy málo nabízejí a byl by o ně patrně zájem, jsou příspěvky na mateřskou školku či jesle, moţnost práce z domova, placené volno a podnikové jesle či školka. Dokáţete si představit nějaké systémové opatření, které Vaše firma zatím plošně nenabízí, a které by Vašim zaměstancům otcům pomohlo více se zapojit do kaţdodenní péče o děti a rodinu? Personalisté, N = 160 Příspěvek na mateřskou školku, jesle Moţnost pracovat z domova Placené volno pro rodinné záleţitosti (porod, tzv. otcovská apod.) Podnikové jesle nebo mateřská školka Flexibilní (klouzavá) pracovní doba Neplacené volno pro rodinné záleţitosti (porod apod.) Moţnost napracovat si hodiny a potom je vybírat formou náhradního volna Zkrácený úvazek 5% 5% 14% 14% 12% 12% Jiné opatření 31% 0% 5% 25% 35% 26

27 Pouze podle 20 % personalistů by zaměstnanci otcové firemní jesle nebo školku hojně vyuţívali. 37 % je opačného názoru. Naopak 41 % personalistů si myslí, ţe většina zaměstnankyň matek by jesle či školku vyuţívala. Ţe by tomu tak nebylo, tvrdí stejné mnoţství dotázaných personalistů. Pokud by se Vaše společnost dohodla, ţe zřídí firemní jesle nebo školku, myslíte si, ţe by je Vaši zaměstnanci hojně vyuţívali? Personalisté, N = 160 Ano, většina zaměstnanců - otců by je vyuţila (vyuţívá) Ne, většina zaměstnanců - otců by je podle mého názoru nevyuţila (nevyuţívá) 37% Ano, většina zaměstnankyň - matek by je vyuţila (vyuţívá) 41% Ne, většina zaměstnankyň matek by je podle mého názoru nevyuţila (nevyuţívá) 41% 0% 5% 25% 35% 45% 55 % podniků bez problémů vyhoví zaměstnancům otcům, kteří by zaţádali o rodičovskou dovolenou. 37 % personalistů připouští, ţe by podnik zvaţoval dle situace, pozice a funkce pracovníka. S nejmenšími komplikacemi ze strany zaměstnavatele by se měli setkat otcové zaměstnaní ve veřejném sektoru. Naopak hůře by na tom mohli být při ţádosti o rodičovskou otcové ze středně velkých soukromých společností. Bez problémů otcům při nástupu na rodičovskou dovolenou spíše vyhoví společnosti, kde pracuje více ţen matek, a společnosti, kde se ţeny podílejí na vedení více neţ 50 %. Pokud přijde Váš zaměstnanec - otec s ţádostí o rodičovskou dovolenou, jaká je v této oblasti strategie Vaší společnosti? Společnost mu bez problémů vyhoví. Personalisté, N = 162 Společnost se rozhoduje na základě aktuální situace, pozice a funkce, kterou zaměstnanec zastává. Společnost se jej snaţí přesvědčit o jiném řešení. Společnost není na taková řešení příliš připravená. Jiná strategie. 6% 1% 1% řídíme se zákonnou normou.. žádnou - máme jen svobodné a bezdětné muže 37% 55% 27

28 Personalisté třetiny podniků povaţují za dobrý nápad, aby si zaměstnanci někdy vzali své děti do práce a ukázali jim, co tátové dělají, a rovněţ by je v tom podpořili. Polovina se kloní k tomu, ţe by je spíše podpořili (podle moţností), pětina na to však není moc připravena. Pouze 2 % personalistů tuto moţnost odmítají. Vstřícnější jsou v tomto ohledu personalisté velkých globálních podniků a středně velkých podniků. Moţná překvapivě se této moţností nebrání personalisté z veřejného sektoru. Pozitivněji se k návštěvě dětí v práci staví i podniky, kde je ve vedení více ţen, a podniky, kde pracuje méně muţů. Kdyby nějaký otec chtěl vzít své dítě do práce, ukázat mu, kde a co dělá, podpořili byste ho? Personalisté, N = 162 Určitě ano, dobrý nápad Spíše ne, nejsme na to moc připraveni Spíše ano, podle moţností Určitě ne, je to zbytečnost 2% 1 33% 4 Státní podpory a benefitů na podporu rodičovství vyuţívají ve většině firem (86 %) více ţeny. Jedná se zejména o podniky veřejného sektoru (ve kterých pracuje větší procento ţen!). Nevyrovnaná situace je i ve velkých globálních podnicích. Vyuţívání státní podpory a benefitů spojených s kaţdodenní péčí o děti je také závislé na podílu muţů pracujících v podniku nebo v jeho vedení. S větším podílem muţů ve firmě nebo ve vedení jsou benefity více vyuţívané muţi anebo muţi a ţenami stejně. Kteří zaměstnanci u Vás ve společnosti vyuţívají státní podpory v rodičovství a benefitů spojených s kaţdodenní péčí o děti? Personalisté, N = 162 Více zaměstnankyně - matky Více zaměstnanci - muţi Ţeny a muţi stejně 4% 86% 28

29 Většina personalistů si myslí, ţe benefity vyuţívají více ţeny, protoţe je přirozené, aby se věnovaly svým dětem více neţ muţi, a zároveň je to také pro rodinu finančně výhodnější (vzhledem k genderovým nerovnostem v příjmové oblasti). Proč podle Vás vyuţívají benefity spíše zaměstnankyně - matky neţ zaměstnanci - otcové? Personalisté společností, ve kterých vyuţívají benefity více zaměstnankyně - matky, N = 138 Je to přirozené - matky se více věnují dětem, počítá se s tím 84% Je to pro rodinu finančně výhodnější 67% Muţi se chtějí více věnovat své kariéře neţ dětem 3 Muţi se o benefity, které by mohli vyuţít v rámci péče o děti nezajímají 2 Jiný důvod 3% 0% 50% 60% 70% 80% 90% Strategie podniků Podpora aktivního otcovství nepatří k prioritám personální strategie firem v nejbliţších letech. Součástí personální strategie na příští 1 3 roky je u zhruba třetiny dotazovaných společností. Většina společností s podporou aktivního otcovství v tomto horizontu nepočítá. S největší podporou aktivního otcovství v rámci personální strategie pro příští 1 3 roky se lze setkat ve veřejném sektoru. Zdá se, ţe podpora aktivního otcovství je součástí personální strategie nejvíce právě ve firmách, kde mají větší podíl na řízení ţeny a kde je menší podíl otců. Patří podpora aktivního otcovství do personální strategie Vaší společnosti v nejbliţších letech? Personalisté, N = 162 Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne 14% 3% 27% 56% 29

30 Personalisté, kteří odpověděli, ţe podpora aktivního otcovství patří do HR/personální strategie jejich společnosti v nejbliţších 1 3 letech, většinou nebyli schopni konkretizovat, jaká opatření pro otce chystají. Značná část personalistů také uvedla, ţe neplánují nic, předpokládáme tedy, ţe jim stačí zachovat systém toho času nabízených benefitů. Jsme malá organizace, proto vycházíme otcům, kteří potřebují navštívit s dítětem lékaře nebo potřebují neplánované volno na hlídání dětí, vstříc. Proto nemáme potřebu rozšiřovat potřeby a ani naši zaměstnanci neţádají další výhody Finanční rozpočet nám nic nového neumoţňuje. V naší společnosti podporujeme důsledně 'equal opportunities', proto nemáme v plánu nic Personalisté, kteří uvedli konkrétní opatření, nejvíce uváděli flexibilní (klouzavou) pracovní dobu a vstřícný přístup. Dále personalisté zmínili: moţnost práce z domu, moţnost napracovat si hodiny a potom je vybírat, neplacené volno, moţnost zkrácených úvazků, sportovní hry, aktivity, společenské akce s účastí dětí, zavedení podnikové školky, příspěvek na jesle či školku a záměr poskytnout dárky v rámci firmy. Vzhledem k tomu, ţe v současné chvíli pro nás není tato otázka příliš aktuální, nemáme připravený ţádný konkrétní koncept. Avšak do budoucna předpokládáme změnu současného stavu (odchod většího počtu zaměstnanců na mateřskou, respektive rodičovskou dovolenou), proto bylo uvaţováno o některých opatřeních (např. příspěvek na jesle či mateřskou školu nebo zřízení firemních jeslí). Vše je závislé na souladu potřeb zaměstnanců a společnosti. Konkrétní poţadavky či potřeby zaměstnanců (např. úprava pracovní doby) jsme připraveni řešit individuálně, tak jako dosud. Mezi opatřeními, která respondenti uvedli, objevily se i poměrně kuriózní benefity : naplnění poţadavků platných právních norem, umoţnit nástup na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou Pouze mizivé procento podniků uplatňuje podporu aktivního otcovství ve své politice společenské odpovědnosti. Více neţ třetina podniků o tom ale jiţ uvaţuje. Téměř dvě třetiny společností o této moţnosti však vůbec neuvaţují coţ koresponduje s faktem, ţe podpora aktivního otcovství nepatří mezi priority personální politiky středních a větších podniků. Je podpora aktivního otcovství zahrnuta do společenské odpovědnosti (CSR) Vaší společnosti? Personalisté, N = 162 Ano Zatím ne, ale uvaţujeme o tom Ne a ani o tom neuvaţujeme 3%

31 Ve svém postoji jsou negativní spíše velké globální podniky, které nejvíce předjímají větší absence a dodatečné náklady. Zároveň také věří méně v dopad na personální stabilitu, ale na druhou stranu si více dovedou představit, ţe se můţe zlepšit celkový výkon zaměstnanců. Větší personální stabilitu připouští nejvíce personalisté velkých lokálních společností. Nulový dopad podpory předjímají hlavně středně velké privátní podniky. Co by podle Vašeho názoru mohla přinést větší podpora aktivního otcovství (tj. kaţdodenní péče o děti a rodinu) Vaší společnosti? Personalisté, N = 160 Personální stabilitu (spokojenější a loajálnější zaměstnance - otce) Lepší image společnosti 2 Menší fluktuaci Větší výkon zaměstnanců Něco jiného 4% 4% menší absenci spokojené otce větší rovnoprávnost mužů a žen Nic 33% Další výdaje 16% Větši absence 12% 0% 5% 25% 35% Do jaké míry se podle Vás politika Vaší společnosti shoduje s následujícími výroky? Personalisté, N = 160 Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Pokud je pracovník na určité pozici, měl by se snaţit zařídit si rodinné záleţitosti tak, aby nezasahovaly do jeho výkonu. 1 52% 22% Při dnešních nákladech není v silách společnosti nabízet zaměstnancům příliš velké úlevy v oblasti péče o nezletilé děti. 17% 56% 25% 2% Dáváme přednost tomu, aby se o děti staraly spíše matky - je to přirozenější. 16% 61% 13% O podpoře aktivního otcovství našich zaměstnanců zatím neuvaţujeme. 14% 32% 37% 1 Pokud by si všichni zaměstnanci brali pokaţdé, kdyţ je dítě nemocné, volno, tak to tu můţeme zavřít. 13% 21% 33% 33% Děti jsou individuální záleţitostí kaţdého zaměstnance - nemůţeme zvýhodňovat rodiče před ostatními zaměstnanci. 3 37% Naše firma se snaţí maximálně umoţnit větší zapojení zaměstnanců - otců do kaţdodenní péče o své děti. 7% 32% 52% Aktivní zapojení otců do péče o děti je (či brzy bude) jednou z priorit našeho CSR (společenské zodpovědnosti firmy). 3% 26% 54% 17% 0% 60% 80% 100% 31

32 Podpora otců a personalistů, informační kampaň 35 % personalistů by uvítalo školení o tom, jak řeší podporu aktivního otcovství v zahraničí. 34 % o ţádnou podporu nestojí. Jakou podporu byste Vy sám (sama) ocenil(a), aby jste se ve společnosti lépe zorientoval(a) v oblasti podpory aktivního otcovství? Personalisté, N = 160 Školení o tom, jak toto téma řeší v zahraničí, jak to tam funguje, případové studie 35% Školení v time managementu - jak naučit zaměstnance otce lépe hospodařit s časem 1 Jinou podporu 14% Ţádnou podporu nepotřebuji ani nechci 34% 0% 5% 25% 35% Jiná podpora: podpora informovanosti v médiích informační tiskoviny pro obyvatelstvo, letáky www stránky - informace a legislativní změny, brožury ke stažení články v odborném tisku pro personalisty a mzdové účetní školení v oblasti připravovaných legislativních opatření v ČR + analýza přínosů pro děti a domácnosti spojených s tím, že otcové se více věnují svým dětem/(informování o samotném pojmu aktivního otcovství) reklamní kampaň 30 % personalistů tvrdí, ţe jejich zaměstnanci otcové ţádnou podporu k zorientování se v oblasti aktivního otcovství nepotřebují ani nechtějí. Jakou podporu by podle Vás ocenili zaměstnanci - otcové, aby se lépe zorientovali v oblasti podpory aktivního otcovství? Personalisté, N = 160 Školení o tom, jak toto téma řeší v zahraničí, jak to tam funguje, případové studie Školení v time managementu - jak naučit zaměstnance otce lépe hospodařit s časem 27% Jinou podporu 16% Ţádnou podporu nepotřebujeme ani nechceme 0% 5% 25% 35% Jiná podpora: Drtivá většina jiné podpory zahrnuje požadavek na větší informovanost obyvatelstva. Šíření informací: sdělovací prostředky, internet, letáky, zaměstnavatel - pracovní normou, předání informací přes personální oddělení ve zkrácené a zjednodušené formě, 32

33 Dvě třetiny dotazovaných personalistů myslí, ţe by kampaň podporovaná státem na podporu aktivního otcovství měla smysl (25 % určitě ano, 42 % spíše ano). Určitě si to nemyslí pouze 1 %. Kampaň na podporu aktivního otcovství povaţuje za smysluplnou více personalistů ze společností s více neţ 250 zaměstnanci, zejména těch globálních. Nejzajímavější je kampaň pro personalisty podniků, kde pracuje více otců. V současnosti se chystá kampaň na podporu aktivního otcovství, která je podporovaná státem. Myslíte,ţe má taková kampaň smysl? Personalisté, N = 162 Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne 1% 32% 26% 42% Na druhou stranu, pokud by se měly společnosti do kampaně samy zapojit, ochotu vyjádřili personalisti jen 16 procent podniků (z čehoţ 2 % určitě ano). Malou ochotu firem si vysvětlujeme i tím, ţe si moţná pod zapojením mohli částečně představit větší časovou zátěţ či přispění finanční částkou. Prokazatelně více se nechtějí zapojit ani firmy s větším podílem otců, které deklarovaly, ţe by taková kampaň měla smysl. Chtěli by jste se do kampaně, jako společnost, která koncept aktivního otcovství veřejně podporuje, zapojit? Personalisté, N = 162 Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne 25% 2% 5 33

34 Závěr Zaměstnavatelé nabízejí svým zaměstnancům otcům řadu benefitů, díky nimţ se muţi mohou více zapojit do péče o děti a rodinu. Nejčastěji se jedná o moţnost napracovat si hodiny a pak je vybírat formou náhradního volna, neplacené volno pro rodinné záleţitosti a zkrácený úvazek z důvodu péče o děti. Nejvíce muţi vyuţívají takové benefity, které nejsou spojeny s finanční ztrátou (náhradní volno, flexibilní pracovní doba). Naopak nejmenší zájem mají otcové o neplacené volno a částečné úvazky. Ve velmi malé míře firmy nabízejí příspěvky na mateřskou školku či jesle, podnikové jesle nebo školky a práci z domova. Personalisté se domnívají, ţe by o ně patrně zájem byl, v otázce zřízení podnikových jeslí nebo školky jsou personalisté poměrně skeptičtí. Předpokládají, ţe muţi by je vyuţívali méně neţ ţeny. Tento názor zároveň reprezentuje celkové klima v podnicích. Muţi jsou ve vyuţívání benefitů pasivní, zájem o ně mají hlavně ţeny. Stejně tak zůstávají ţeny doma s nemocným dítětem, coţ personalisté povaţují za přirozené a počítá se s tím. Pro rodinu je také finančně výhodnější, pokud úlevy na péči o dítě čerpá ţena. Muţi tedy v případě zájmu o péči o děti čelí jak zavedeným společenským normám, tak finančnímu dilematu. Na druhou stranu, muţi se tuto situaci nesnaţí měnit a od svých zaměstnavatelů benefity pro větší zapojení do péče o rodinu neţádají. Nabídka benefitů se různí dle typu podniku. Podniky střední velikosti nabízejí méně benefitů neţ velké podniky. Liší se také struktura benefitů, které jednotlivé sektory umoţňují zejména mezi veřejným a soukromým sektorem. Veřejný sektor nabízí nejvíce zkrácených úvazků a je zde o ně také největší zájem. Středně velké soukromé podniky nabízí více moţnost napracovat si hodiny a ty si potom vybrat. Velké podniky mohou zase více konkurovat flexibilitou pracovní doby a moţností pracovat z domova. Personalisté se shodují, ţe se svým zaměstnancům otcům snaţí v případě potřeby vyhovět. Například v případě ţádosti otce o rodičovskou dovolenou tvrdí polovina personalistů, ţe by otci bez problémů vyhověla, taktéţ k nápadu vzít si dítě do zaměstnání a ukázat mu, co jeho táta dělá, se staví většina personalistů pozitivně. Přesto část dotazovaných uvedla, ţe vyhovět muţi při nástupu na rodičovskou dovolenou by mohlo být problematické, záleţelo by na aktuální situaci v podniku, pozici zaměstnance a jeho funkci. Pokud tedy otcové podporu mají, odehrává se na individuální úrovni, nikoliv však v rámci personální politiky firmy. Ani v nejbliţších letech se podniky nechystají zařadit aktivní otcovství do HR strategie firmy. Podniky totiţ nejsou přesvědčeny, ţe by jim tato změna mohla přinést nějaké výhody, třetina personalistů se dokonce domnívá, ţe by jim nepřinesla nic. Část odpovědných pracovníků si dokáţe představit pozitivní vliv na personální stabilitu (spokojenější a loajálnější zaměstnanci) a image společnosti, část ale také očekává další výdaje a větší absence. V otázce podpory aktivního otcovství chybí personalistům často informace, a pokud by nějakou pomoc ocenili, mohla by mít právě formu informací, a to i pro své zaměstnance otce, kteří se často v podpoře rodičovství neorientují. Otcům by dle jejich názoru rovněţ pomohlo školení v time managementu (hospodaření s časem). K připravované kampani na podporu aktivního otcovství se personalisté stavějí jednoznačně kladně dvě třetiny se domnívají, ţe daná kampaň má smysl. Část dotázaných rovněţ vyjádřila ochotu do kampaně se zapojit. 34

35 6. VÝZKUMNÉ OKRUHY A, B Tato část výzkumu se zabývá výzkumným okruhem A (Otcovství jako životní projekt přístup k aktivnímu otcovství) a výzkumným okruhem B (Potřeby mužů ve slaďování pracovního a rodinného života). V obou případech předcházelo hloubkové studii kvalitativní šetření v podobě hloubkových individuálních rozhovorů s muţi otci a potenciálními otci Specifikace cílů výzkumných okruhu A, B Na základě cílů studie, definovaných v úvodu zprávy, byly pro výzkumné okruhy A a B blíţe specifikovány následující okruhy. Otcovství jako životní projekt přístup k aktivnímu otcovství Jak muţi hodnotí sebe jako otce pečovatele a vychovatele, jaké hodnoty chtějí svým dětem předat a jakou roli chtějí v ţivotě dítěte zastávat, jaké jsou kompetence dnešních otců ve smyslu rozdělení rolí v péči o domácnost a děti, jak je pro muţe směrodatná účast u porodu, jak se staví k vyuţívání rodičovské dovolené, jak jsou muţi otcové schopni sami zabezpečit péči o malé i starší děti, jaké konkrétní činnosti spojené s kaţdodenní a víkendovou péčí o děti muţi sami vykonávají, jak jsou otcové aktivní ve specifických případech péče o děti např. v nemoci, co pro ně znamená aktivní otcovství, jak se staví k moţné podpoře aktivního otcovství Potřeby mužů ve slaďování pracovního a rodinného života Jaké jsou priority muţů v oblasti slaďování pracovního a rodinného ţivota, jak jsou o podpoře rodičovství ze strany státu a ze strany zaměstnavatele informováni, jakou podporu pro aktivní zapojení do péče o rodinu nacházejí u svých zaměstnavatelů, jakou podporu (benefity pro péči o děti) sami vyuţívají, jakou podporu by ocenili ze strany zaměstnavatelů, jak by se měl stát zapojit do podpory aktivního otcovství 35

36 6.2. Kvalitativní výzkum individuální rozhovory Cílem výzkumu bylo získat informace kvalitativního charakteru, které pomohou pochopit jednání a strategie jednotlivých skupin muţů otců, které se vztahují k jejich ţivotní roli otců. Cílem kvalitativní části bylo také stanovit hypotézy, které vstupují do kvantitativního šetření tohoto výzkumného okruhu Metoda Kvalitativní část výzkumného okruhu AB byla realizována formou individuálních telefonických rozhovorů v termínu od 5. října do 12. října Realizováno bylo 11 individuálních rozhovorů s otci nezletilých dětí a potenciálními otci (otcové, kteří čekají své první dítě, a ti, kteří plánují své první dítě nejdále v horizontu následujících dvou let). Respondenti byli vybráni z řad ţenatých otců, kteří se svými dětmi ţijí v domácnosti (5 rozhovorů), rozvedených otců (4 rozhovory) a potenciálních otců ţijících s manţelkou či s partnerkou (2 rozhovory) dle kvót schválených zadavatelem. Individuální rozhovory realizovali kmenoví zaměstnanci společnosti MEDIARESEARCH, a.s. dle scénáře schváleného zadavatelem. Ze všech rozhovorů byly pořízeny zvukové nahrávky, které byly převedeny do písemné podoby Kvóty Tabulka 4: Kvóty kvalitativního šetření výzkumných okruhů A, B 36

37 Vzorek respondentů Tabulka 5: Informace o vzorku kvalitativního šetření výzkumných okruhů A, B Označení používané v citacích: věk respondenta, nejvyšší dosaţené vzdělání, stav ţenatý (ţen), rozvedený (rozv), svobodný (svob), počet dětí věk dětí. Např. 30, SŠ, ţen, 2d-8;1 (věk 30 let, stř. vzd. s maturitou, ţenatý, 2 děti ve věku 8 a 1 rok) Individuální rozhovory s muži Přístup mužů k roli otce Všichni oslovení muţi jsou se svou rolí otce spokojeni a většina z nich je taktéţ spokojena s mírou svého zapojení do péče o své děti. Na výchově svých dětí a kaţdodenní péči o ně se podílejí dle svých aktuálních moţností. Tyto moţnosti jsou dány zejména: rodinným uspořádáním, rodinným stavem rozvedení otcové jsou v jiné situaci neţ otcové ţijící se svými dětmi ve společné domácnosti, věkem dětí, dohodou s partnerkou ohledně rozdělení rolí v domácnosti, mírou pracovního vytíţení otce (ať jiţ dobrovolně či nedobrovolně zvolenou), mírou pracovního vytíţení partnerky. Jako největší překáţku ve větším podílu na kaţdodenní péči o děti vidí nedostatek času, způsobený zejména nadměrným pracovním vytíţením. 37

38 Přístupy jednotlivých otců k dětem zahrnují celou škálu moţností. Jsou přísní, tolerantní, hraví, normální, průměrní, výbušní. Stejně tak vyuţívají různé varianty výchovných metod, od přísných a autoritativních, po velice liberální proti omezování rozvoje dítěte. Široká je také škála hodnot, se kterými se jednotliví otcové ztotoţňují a které se snaţí dětem předat. Na jedné straně stojí klasické hodnoty (pravdomluvnost, poslušnost, desatero, být slušným člověkem), na straně druhé kladou někteří otcové důraz i na diametrálně odlišné moderní hodnoty (umění prosadit se, přijít si na věci sám, obhájit své hodnoty před kolektivem, podpora aktivity, zvídavosti, osobního rozvoje atd.). M: 30, SŠ, ţen, 2d-8;1: aby se moje ratolesti měly dobře a mohly si dovolit nějaké věci, které jsem třeba dříve neměl. Mezi základní faktory, které ovlivňují povahu otců patří: věk, nějaké věci, které jsem třeba dříve neměl. vzdělání, osobnostní charakteristiky a ţivotní postoje, proţitky z vlastní rodiny, příklady z okolí. Různé přístupy muţů jsou dále patrné v mnoha dalších oblastech (účast u porodu, názory na rozdělení kompetencí mezi muţem a ţenou atd.). Z rozhovorů vyplývá, ţe nejdále v emancipačním procesu vyváţené péče o děti a domácnost by mohli být vzdělaní otcové a otcové z Prahy Kompetence rozdělení rolí v domácnosti Rozdělení rolí v rodinách vychází zejména z modelu ţivitel (ten, kdo přináší do rodinného rozpočtu více peněz) a pečovatel (ten, kdo přináší méně peněz do společné kasy a zároveň se více stará o chod domácnosti a rodinu). Ve většině případů jsou ţivitelé rodin muţi a ţeny jsou ty, které se starají o domácnost. Kromě ekonomické situace je však rozdělení kompetencí stále ovlivněno preferencemi obou partnerů. 34, SŠ, rozv, 1d-7: většinou jako u nás je zaţitý, chlap vydělává peníze a manţelka se stará o rodinu a domácnost, nebo o děti a domácnost, tak by to nějak mělo být, no. Zase záleţí na tom, tohle postavení těch partnerů v zaměstnání. Kdyţ.vydělává víc, tak se stará o ty rodinný problémy méně. Tak to asi bohuţel je. Všechno se točí kolem peněz. Kvůli dojíţdění do práce, prostě se to musí skloubit, aby to vycházelo. Ve většině domácností stále platí klasická dělba rolí: Domácí práce většinou řeší nebo alespoň řídí partnerka muţi jsou v roli pomocníků, případně zajišťují větší opravy a technické práce. Existují práce, které muţi zřejmě zcela přenechávají ţenám např. ţehlení, na některých pracích se však jsou ochotní podílet více např. vaření. Finance běţné výdaje na domácnost mají na starost většinou ţeny, muţi mají naopak větší vliv na výběr investic, bank apod. S rostoucím vzděláním partnerky roste také podíl jejího vlivu na finanční rozhodování. 38

39 Dovolená funguje na modelu společné volby a dohody. Ţena většinou přichází s námětem a muţ se více podílí na získávání informací či schvaluje partnerčin návrh. Výběr škol, školek a dětských krouţků a aktivit záleţí vţdy na daných moţnostech. Častěji však vychází z iniciativy matky nebo vznikne dohodou obou rodičů. Rozdělení rolí závisí mimo jiné na vzdělání partnerů. Vzdělanější páry či páry se vzdělanější partnerkou více inklinují k liberálnějším modelům v oblasti kompetencí zejména finančním, ale i v oblasti domácích prací. Kromě vzdělání má na rozhodování rodin o mnoha věcech (OČR, rodičovská, lékaři ) velký vliv i finanční situace páru, která do jisté míry se vzděláním souvisí. Proto také muţi přenechávají část rodičovských povinností ţenám, otázkou zůstává, zda jim to do určité míry tak nevyhovuje Porod a rodičovská dovolená Ačkoliv se čeští muţi domnívají, ţe otec je pro dítě velice důleţitý, většina z nich povaţuje roli matky v prvních letech ţivota dětí za těţko zastupitelnou. Nikdo z dotazovaných muţů nepřiznal, ţe by opovrhoval otci, kteří zůstávají s dětmi doma místo manţelky, naopak se někteří domnívají, ţe tito otcové jsou frajeři. To, ţe muţi zůstávají s dětmi doma, také uţ není tak překvapující jako dřív. Několik respondentů dokonce zná takový případ přímo ze svého okolí. Téměř všichni respondenti připustili, ţe by byli ochotni zůstat s dítětem doma místo matky, ale pouze za určitých podmínek: v případě nezbytné situace vyvolané nemocí matky, ztrátou zaměstnání či jinou podobnou rodinnou záleţitostí, v mnoha případech by byla klíčová specifická ekonomická situace rodiny, kdy by ţena vydělávala více neţ muţ a to podstatně více, pokud by toto řešení preferovala i partnerka. Většina muţů otců se účastní pouze kurzu v porodnici před porodem. Další informace o rodičovství shánějí prostřednictvím literatury a internetu nebo své partnerky. Existují však jiţ také mladí, vzdělaní, aktivní otcové (zejména z Prahy), kteří shánějí všechny informace a podílejí se na kaţdodenní péči o své dítě se svou partnerkou téměř z poloviny, nevyjímaje ţádnou z činností (přebalování, krmení, uspávání, noční vstávání). Je jim to však také umoţněno větší flexibilitou ze strany zaměstnavatele (např. globální velké telekomunikační společnosti ) Míra aktivity otců v péči o děti Čeští muţi otcové se běţně podílejí na kaţdodenní péči o své děti, ale situace v této oblasti stále není vyrovnaná. Je to dáno nerovným rozdělením na toho, kdo ţiví, a toho, kdo se více stará. Otcové však spíše neţ o tradičním rozdělení ţenských a muţských rolí hovoří o rozdělení podmíněném právě ekonomickým přínosem pro rodinu. K rozsáhlejšímu zapojení do kaţdodenní péče byli někteří otcové donuceni vzniklou situací (nemoc ţeny, ztráta zaměstnání). Většina muţů tvrdí, ţe se o děti dokáţe postarat sama, a také se většina jiţ sama někdy starala. Většinou se jedná o krátkodobou péči na 1 2 dny, v případě malých dětí vyuţívají otcové často moţnost pomoci některého z prarodičů. Zdá se, ţe méně otců vyhledává tento čas proaktivně samo. Při starání o první dítě jsou otcové často nejistí, péči více nechávají v rukách partnerek. Péči o miminka u druhorozených dětí zvládají otcové lépe, pokud jiţ mají nějakou zkušenost s prvním dítětem. Podruhé jiţ to jde lépe chce to praxi. 39

40 Moderátorka: Takţe byste se zvládl postarat o úplně malé miminko? 30, SŠ, ţen, 2d-8;1: Stoprocentně. Teď uţ jo. Teď uţ vím, ţe to je jako, teď uţ bych to zvládl v pohodě. Předtím, kdyţ je do toho člověk jakoby vhozenej, tak je takovej vyjukanej. Ale dá se to zvládnout, není to nic těţkého. Činnosti, které otcové zvládají od malička, jsou většinou vození dítěte v kočárku, koupání a samozřejmě hraní, v menší oblibě je přebalování (některým otcům vadí), krmení a noční vstávání. U starších dětí nejčastěji vodí do školky (školy), o něco méně vyzvedávají. Otcové se cítí být silní především v oblasti hraní si s dětmi, vymýšlení zábavy. I kdyţ řada otců hovořila o tom, ţe své děti také vzdělává a předává jim zkušenosti, domácí úkoly a přípravu do školy řeší s dětmi, jak se zdá, častěji matky. Jako u ostatních činností, pokud je otec k tomu situací donucen manţelka dělá na směny zapojí se i do školní přípravy a třídních schůzek. Stejně tak návštěva lékaře a péče o nemocné dítě jsou většinou v kompetenci manţelky, i kdyţ vyskytly se i případy, kdy otcové s dětmi k lékaři chodí. 37, SŠ, ţen, 2d-14;11: A dělání domácích úkolů? No ze začátku společně, nebo na střídačku. A poslední asi tři roky výhradně manţelka. Teď, v tuto chvíli, jenom manţelka. Otcové mají často dojem, ţe se podílejí na kaţdodenní péči téměř stejnou měrou jako ţeny. Existuje však celá řada věcí, které nedělají, a naopak existuje velmi málo věcí, které dělají pravidelně. Uspořádání všedního dne hodně závisí na domluvě partnerů a jejich časovém vytíţení. Pokud partnerka odchází z domu dříve neţ muţ, jsou muţi otcové schopni dítě vypravit zcela sami včetně snídaně, pokud však jsou ráno doma oba, snídaně a svačiny dělá většinou partnerka a otec potom dítě vede do školky (školy). O víkendech otcové s rodinou často něco podnikají výlet, návštěva, sport Vliv otcovství na volný čas mužů To, do jaké míry se muţi otcové museli vzdát svých aktivit, záleţí na mnoţství a charakteru aktivit, které měli před narozením dítěte, na schopnosti zorganizovat si čas a na stáří dětí. Všichni muţi jsou však přesvědčeni, ţe jim děti jakékoliv ztráty mnohonásobně vynahradily. Děti do jisté míry ovlivňují výběr přátel, se kterými se rodina stýká otcové oţivují stará přátelství nebo se kamarádí s rodiči spoluţáků a kamarádů svých dětí. Pokud jsou přátelé otců také rodiči, zůstávají tyto kontakty zachovány. Více nových kontaktů však díky dětem získávají především ţeny jsou sociálnější a mají více příleţitostí Akcí organizovaných pro muţe s dětmi (nebo pro rodiny s dětmi) se však muţi účastní málo, někteří muţi k nim mají přímo averzi. Zdá se, ţe více k organizovaným akcím inklinují rozvedení muţi, kteří hledají pomoc ve své nové roli Rozvedení muži Rozvedení muţi mají často problémy vidět se pravidelně a bez omezení se svými dětmi. Padly i kritické názory na soudnictví, které straní ve většině případů ţenám matkám. Rozvedení otcové mají tendenci často s dětmi navštěvovat v době volna prarodiče či ostatní kamarády (příbuzné) s dětmi. Muţi se střídavou péčí jsou schopni se o děti postarat stejně dobře jako matky. Pro děti rozvedení otcové často rádi vymýšlejí zábavné programy. 40

41 Rozvedení otcové s niţším vzděláním by ocenili kontakty na organizaci, kde by jim pomohli, poradili, jak se v této situaci chovat právní, psychologické poradenství atd Slaďování péče o děti a zaměstnání To, do jaké míry si muţi mohou upravit svou práci potřebám rodiny, závisí do značné míry na postojích zaměstnavatele. Lépe jsou na tom z hlediska vlastní moţnosti sladit pracovní a rodinný ţivot státní zaměstnanci, podnikatelé (páni svého času) a potom někteří zaměstnanci nadnárodních firem, které nabízejí benefity v oblasti pracovní flexibility klouzavou pracovní dobu, moţnost práce z domova apod. U zaměstnanců v soukromé sféře střední a malé podniky záleţí vţdy na přístupu vedení buď se jedná o vysoký nadstandard, nebo naopak o velmi špatné podmínky. Pracovní nasazení muţů (v soukromém sektoru) je dnes podstatně vyšší neţ před lety. Díky vysokým pracovním nárokům tak muţi mají méně času na kaţdodenní péči o děti, neţ by si přáli, z čehoţ jsou zarmoucení. Vysoké pracovní nasazení muţů můţe vést i k rozpadu rodiny viz rozvedení muţi. Za velmi podstatné pro sladění pracovního a rodinného ţivota někteří muţi povaţují time management dokonalé plánování času. Většina muţů si nemyslela, ţe by děti nějak ovlivnily jejich kariéru. Pouze ve dvou případech muţi připustili, ţe se kvůli dětem vzdali určité kariéry například pracovního výjezdu do zahraničí. Vyskytly se ale i případy, kdy muţi naopak kvůli sladění pracovního ţivota práci vyměnili za flexibilnější (nadnárodní firma vlastní podnikání), rozhodli se časem více práce delegovat, či si záměrně vybrali méně placenou práci v soukromém sektoru (jeden z potenciálních otců). V tomto směru mají velkou výhodu právě muţi z větších měst, kteří mají širší moţnosti výběru na trhu práce Pracovní podmínky otců podpora ze strany státu a zaměstnavatelů Muţi většinou o ústupky ze strany zaměstnavatele neţádají. Ošetřování dítěte či jiné situace se snaţí vyřešit prostřednictvím partnerky, i kdyţ i zde se objevily případy muţů, kteří s dítětem v případě nouze na paragrafu byli. Bylo to ale většinou tehdy, pokud partnerka opravdu nemohla (nemoc, porod druhého dítěte ). Přesto si muţi mnohem snáze dokáţou představit benefity ze strany zaměstnavatele neţ ze strany státu. Celková informovanost o benefitech nabízených ze strany státu otcům je ovšem nízká. Nejlepšími benefity, které by mohl zaměstnavatel muţům nabídnout (či je jiţ nabízí a muţi je velice oceňují), jsou zejména: pracovní flexibilita moţnost organizovat si práci dle svých aktuálních moţností s přihlédnutím k potřebám rodiny práci třeba udělat i večer. Sem patří například klouzavá pracovní doba, moţnost práce z domova, moţnost vybírat napracované hodiny v podobě náhradního volna, zrušení pracovních víkendů atd. firemní školky (či jesle), jeţ umoţňují zaměstnání partnerek a zlepšení finanční situace rodiny (menší závislost na partnerově platu) a dále usnadňují kaţdodenní péči o děti odvoz a vyzvedávání, dohled 38, VŠ, 2d-11;5: No tak já mám vlastně celou pracovní dobu pruţnou, právě díky tomu můţu ten čas s dětmi přizpůsobovat. No tak ideální je v podstatě tak, jak to u nás funguje, máme pruţnou pracovní dobu, máme práci z domova. Nemusíme trávit ten čas ve firmě, ale plníme ty úkoly, takţe je jedno, kdy je udělám. Takţe přes ten den jdu raději s dítětem zařídit ty jeho aktivity a dodělám si práci večer, kdyţ jde dítě spát. Takţe asi tak. 41

42 Stát by měl podle některých názorů otců zasahovat do této věci co nejméně. Za vítaný benefit ze strany státu by muţi povaţovali placené volno v době po porodu (7 14 dní nad rámec běţné dovolené). Stát by mohl také motivovat zaměstnavatele, aby vytvářeli muţům otcům lepší finanční podmínky, například daňovým zvýhodněním, 34, SŠ, rozv, 1d-7: To, co víceméně nařídí stát, můţe víceméně pouţít zaměstnavatel vůči zaměstnanci. Formou těch větších odečtů na daních náhradou zaměstnavateli v případě absence z důvodu péče o dítě apod. Kromě uvedeného by měl stát vytvářet rovné podmínky a působit na povědomí ve smyslu rovnosti matek a otců. Jedná se o rovné zacházení na úřadech (sociální péče, soudy) a vnímání veřejnosti. Na muţe otce se totiţ stále nepohlíţí rovnoprávně jako na ţeny matky, ani ze strany úřadů ani ze strany zaměstnavatelů Aktivní otcovství a názory na jeho podporu Pod pojmem aktivní otec si respondenti představí otce, který věnuje svým dětem svůj volný čas, rozvíjí je a stará se o ně, zapojuje se do péče o děti po příchodu ze zaměstnání, podílí se na výchově svých dětí stejnou měrou jako matka. Podpora aktivního otcovství konkrétní akce (např. den v ZOO pro otce s dětmi ), internetový portál o akcích, poradenství rozvedeným otcům 30, SŠ, ţen, 2d-8;1: Ţe ten čas, který stráví s těma dětma jim nikdo nevezme. Nedá se to ničím nahradit Hloubková studie otcové Cílem hloubkové studie bylo prozkoumat na reprezentativním vzorku českých otců (stávajících i potenciálních), jak jednotlivé typy muţů přistupují ke své roli rodiče dětí a ověřit hypotézy vzešlé z kvalitativní části tohoto výzkumného okruhu Metoda Kvantitativní část výzkumné části AB byla realizována metodou F2F osobního rozhovoru respondenta s tazatelem. Sběr dat byl realizován prostřednictvím profesionální tazatelské sítě MEDIARESEARCH, která je průběţně školena na různé druhy výzkumů a současně dodrţuje mezinárodně platné principy realizace výzkumů sdruţení ESOMAR. Reprezentativnost vzorku byla zajištěna kvótním výběrem vzorku na území ČR a převáţením výsledných dat. Data byla kódována a dvakrát pořízena z důvodu eliminace chyb vzniklých při pořizování. Při počítačovém čištění dat byla číselným údajům přiřazena slovní označení a zároveň byla provedena důkladná logická kontrola získaných údajů (vazby mezi odpověďmi respondentů při porovnání jednotlivých otázek, kontrola filtrů ) Data byla statisticky zpracována v software IBM SPSS Statistics 18 a Microsoft Excel 42

43 Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Charakteristika výběrového vzorku Prvním cílovým souborem byli otcové nezletilých dětí ve věku let a druhým potenciální otcové ve věku let, kteří plánují zaloţení vlastní rodiny v horizontu do dvou let. Analýza dat byla uskutečněna na vzorku 1147 otců nezletilých dětí, kteří reprezentují otce nezletilých dětí ve věku let a 363 potenciálních otců, kteří reprezentují potenciální otce ve věku let. Oba vzorky byly vybrány na základě kvótního výběru. Na základě struktury cílového souboru byly tazatelům stanoveny kvóty (počty respondentů) podle věku, vzdělání, regionu a velikosti místa bydliště. Oporou pro stanovení kvót byla aktuální data Českého statistického úřadu (ČSÚ). Vážení dat zajišťuje reprezentativnost vzorku. Zkoumaný vzorek byl naváţen v souladu s kvótami schválenými zadavatelem - dle základních sociodemografických charakteristik - věku, vzdělání, regionu a velikosti místa bydliště. Váhy mají dobré charakteristiky (jsou v rozmezí 0,3 aţ 3,0). Váţené a neváţené charakteristiky Otcové nezletilých dětí, N= % 50% 0% 35% 36% 41% 25% 24% 4 4 Váţené 35% 32% Neváţené 1 16% 1 17% 22% 22% % 23% let let let ZŠ nebo vyučen bez maturity SŠ s maturitou VŠ Do 999 obyvatel nad Věková kategorie Vzdělání Velikost místa bydliště 60% 50% 0% 12% 12% 11% 12% 6% 6% 5% 4% 3% 3% 11% 4% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 6% 6% 6% 6% 12% 12% Region 43

44 Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Váţené a neváţené charakteristiky Potenciální otcové, N = % 50% 0% 54% 4 51% 46% 44% 41% 37% Váţené Neváţené 34% 24% 1 17% 17% 21% 17% 1 22% 22% 22% 24% let let ZŠ nebo vyučen bez maturity SŠ s maturitou VŠ Do 999 obyvatel nad Věková kategorie Vzdělání Velikost místa bydliště 60% 50% 0% 14% 12% 13% 6% 6% 5% 5% 3% 3% 11% 4% 4% 5% 5% 5% 4% 5% 4% 11% 5% 6% 5% 5% 11% 11% Region Vzorek respondentů Výběrový vzorek obsahoval zhruba polovinu (49 %) muţů - otců s jedním nezletilým dítětem, více neţ dvě pětiny (43 %) muţů otců se dvěma dětmi a pouze 8 % muţů otců se 3 a více dětmi. Počet dětí závisí samozřejmě i na věku otce, takţe v mladší věkové kategorii (25-34 let) převaţovali otcové jednoho dítěte (63 %), v kategorii let naopak otcové dvou a více dětí (62 %). V souladu s trendem posledních let, kdy se stále větší podíl dětí rodí mimo manţelství nesezdaným párům, je také největší podíl svobodných otců, ţijících s partnerkou v nejmladší věkové skupině let, kde tvoří 15 % otců z této skupiny. Naopak nejméně svobodných otců je v nejstarší skupině let, kde tvoří pouze 2 %. V této skupině je však naopak nejvyšší zastoupení rozvedených muţů ţijících s novou partnerkou 21 %. Počet dětí Věk dětí 1 dítě 2 děti 3 a více dětí Malé děti nejstarší do 9 let Větší děti nejstarší let 4 46% 43% 54% 44

45 Počet dětí Věková kategorie Necelá třetina otců zařazených do výzkumu plánuje mít v budoucnu ještě nějaké děti (29 %). Jedná se převáţně otce z nejmladší věkové skupiny (55 %). U otců z věkové skupiny let jiţ plánuje pořízení dalšího dítěte pouze 22 % a v nejstarší věkové skupině je to jiţ pouze 5 %. Plánování dalších dětí souvisí velice úzce s dosavadním počtem dětí, z otců jednoho nezletilého dítěte plánuje pořízení dalšího dítěte 50 %, u otců 2 a více dětí klesá zájem o pořízení dalšího dítěte pod. Plánujete ještě pořízení dalších dětí? Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne 16% 13% 26% 45% Plánujete ještě pořízení dalších dětí? Otcové nezletilých dětí, N = 1147 Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne 0% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Celkem 13% 16% 26% 45% let 26% 2 27% let 14% 31% 47% let 3% 3% 16% 7 1 dítě 25% 25% 1 31% 2 děti 2% 36% 54% 3 a více dětí 7% 76% Zhruba pětina otců (22 %) zařazených do výzkumu pochází z neúplné rodiny (tj. byli většinu svého dětství vychovávaní bez vlastního otce, matky či s nevlastním rodičem nejčastěji s náhradním otcem nebo pouze s matkou, 7 otců pochází z úplné rodiny. 45

46 V jaké rodině jste vyrůstal většinu svého dětství? Otcové nezletilých dětí, N=1147 V úplné rodině (otec i matka) V neúplné rodině s náhradní matkou V neúplné rodině bez matky V neúplné rodině s náhradním otcem V neúplné rodině bez otce V jiné rodině například výchova prarodičů 7 2% 1% 1% Více neţ dvě třetiny otců ve výzkumu tvoří muţi, kteří jsou ţenatí poprvé (68 %). 19 % muţů - otců je ţenatých vícekrát nebo ţijí s novou partnerkou nesezdáni, zhruba 7,5 % tvoří svobodní otcové, pouze 4 % otců jsou rozvedená a ţijící sama nebo s dětmi. Rodinný stav Otcové nezletilých dětí, N = % 70% 60% 50% 0% 6 1% 4% 1% Ţenatý (poprvé) Ţenatý (vícekrát) Svobodný (vdovec), ţijící sám Svobodný (vdovec), ţijící s partnerkou Rozvedený ţijící sám nebo s dítětem (dětmi) Rozvedený ţijící s novou partnerkou Jiné Výsledky výzkumu prokázaly známou skutečnost, ţe muţi pocházející sami z neúplných rodin se častěji rozvádějí. Zatímco 78 % muţů otců pocházejících z úplných rodin jsou muţi poprvé ţenatí, u muţů - otců pocházejících z neúplných rodin je to pouze 5. Zbylou část (42 %) tvoří muţi rozvedení, ţijící v dalším manţelství nebo s novou partnerkou, případně svobodní. Drtivá většina otců ve věku (25-54 let) z výběrového vzorku byla ekonomicky aktivní (96 %), pouze 4 % otců zařazených do výzkumu byla ekonomicky neaktivní - z toho 2 % nezaměstnaných, coţ zhruba odpovídá statistickým údajům za populaci ČR. Rodičovskou dovolenou jako důvod své ekonomické neaktivity uvedlo 0,4 % otců. 46

47 Jaké je Vaše socioekonomické postavení? Otcové nezletilých dětí, N = 1147 V zaměstnaneckém poměru manuální typ práce Soukromý podnikatel bez zaměstnanců Ekonomický neaktívní 7% 4% V zaměstnaneckém poměru nemanuální typ práce Soukromý podnikatel se zaměstnanci 12% 4 2 Výzkum potvrdil genderové nerovnosti v příjmech partnerů. Dvě třetiny muţů otců uvedly, ţe mají vyšší příjem neţ jejich partnerka, přitom čtvrtina muţů otců uvedla dokonce více neţ dvojnásobně vyšší příjem. Necelá čtvrtina muţů - otců uvedla vyrovnaný příjem se svojí partnerkou a pouze 8 % muţů - otců uvedlo niţší příjem neţ jejich partnerka. Největší rozdíly v příjmech uvádějí muţi otcové, kteří pracují v nadnárodních společnostech. Zajímavé zjištění je, ţe rozloţení příjmových rozdílů mezi partnery u českých soukromých firem a veřejného sektoru bylo velmi podobné. Rozdíly v příjmech obou partnerů také rostou se vzděláním partnera. Zajímavým zjištěním je také značný rozdíl v příjmech obou partnerů v homogenních vysokoškolských párech. Zde je zdá se rozdíl mezi vysokoškolsky vzdělanou ţenou matkou a vysokoškolsky vzdělaným muţem otcem nejvyšší. Jaký je Váš příjem ve srovnání s příjmem Vaší partnerky? Otcové nezletilých dětí, N = 1147 Mnohem vyšší (více neţ dvojnásobný) Zhruba stejný Mnohem niţší (více neţ dvojnásobně) Vyšší (ale méně neţ dvojnásobný) Niţší (méně neţ dvojnásobek) 25% 43% 1% 7% 23% Nejniţší rozdíly v příjmu obou partnerů byly v regionu Praha. Praha jakoţto region s nejniţší nezaměstnaností nabízí zřejmě ţenám v širší míře lepší uplatnění neţ ostatní regiony. 47

48 Rodinný stav Věková kategorie Region Jaký je Váš příjem ve srovnání s příjmem Vaší partnerky? Otcové nezletilých dětí, N = 1147 Mnohem vyšší (více neţ dvojnásobný) Vyšší (ale méně neţ dvojnásobný) Zhruba stejný Niţší (méně neţ dvojnásobek) Mnohem niţší (více neţ dvojnásobně) 0% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Celkem 25% 43% 23% 7% 1% Praha 21% 32% 34% 12% 1% Čechy 26% 42% 23% 2% Morava 26% 4 4% 1% Potenciální otcové struktura vzorku Samostatnou částí výzkumu bylo také zařazení 363 muţů potenciálních otců ve věku let, kteří reprezentují muţe, kteří ještě nemají osobní zkušenost s otcovstvím, ale chystají se v horizontu následujících 2 let zaloţit rodinu. Do výzkumu bylo zařazeno celkem 23% muţů, kteří v době dotazování čekali své první dítě, 23% muţů, kteří plánovali zaloţit vlastní rodinu (mít své první dítě) v horizontu následujícího roku a 54% muţů, kteří plánují zaloţit rodinu v horizontu následujících 2 let. Plánujete zaloţení vlastní rodiny? Potenciální otcové, N = 363 Právě čekáme první dítě Plánuji do jednoho roku Plánuji do dvou 2 let Celkem 23% 23% 54% let 16% 13% 71% let 2 32% Ţenatý 4 31% Svobodný 72% Rozvedený 35% 6% 5 0% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Drtivou většinu vzorku potenciálních otců tvoří svobodní muţi ţijící s partnerkou (42 %), muţi poprvé ţenatí (31 %) a svobodní muţi zatím ţijící sami (14 %). Tato skupina dohromady představuje 87 %. Zbylých 17% jsou především muţi vícekrát ţenatí či rozvedení ţijící s novou partnerkou. 48

49 Rodinný stav Potenciální otcové, N = % 35% 25% 5% 0% 31% 4% 14% 42% 1% 3% 5% Ţenatý (poprvé) Ţenatý (vícekrát) Svobodný (vdovec), ţijící sám Svobodný (vdovec), ţijící s partnerkou Rozvedený ţijící sám nebo s dítětem (dětmi) Rozvedený ţijící s novou partnerkou Jiné Z úplných rodin pochází 72% muţů, coţ je o něco méně neţ u vzorku muţů otců (kde z úplných rodin pocházelo 7 otců). V jaké rodině jste vyrůstal většinu svého dětství? Potenciální otcové, N = 363 V úplné rodině (otec i matka) V neúplné rodině s náhradní matkou V neúplné rodině bez matky V neúplné rodině s náhradním otcem V neúplné rodině bez otce V jiné rodině například výchova prarodičů 72% 14% 1% 1% 1% 12% Rozvedení otcové struktura vzorku Pouze 5 % rozvedených otců uvedlo, ţe mají děti ve střídavé péči. Pokud rozvedení muţi neţijí se svými dětmi ve společné domácnosti (coţ také vţdy nemusí být ideální řešení situace), vídají je většinou pravidelně dle dohodnutého reţimu (29 %) nebo je vídají nepravidelně (24 %). Jaký máte reţim setkávání se svými dětmi? Otcové rozvedení nebo ty, kteří neţijí se svými dětmi ve společné domácnosti, N = 292 Dítě (děti) se mnou ţijí ve společné domácnosti Střídavá péče Vídám je pravidelně - máme (soudně, s partnerkou) domluvený reţim setkávání s dětmi Vídám je nepravidelně - nemáme (soudně, s partnerkou) domluvený reţim setkávání s dětmi 42% 24% 5% 2 49

50 Necelá pětina otců (18 %), kteří neţijí se svými dětmi ve společné domácnosti, se vídá s dětmi ve všední den minimálně několikrát týdně, stejně početná skupina otců 1 vídá děti ve všední den alespoň jednou týdně, 23 % otců vídá své děti ve všední den alespoň jednou za 14 dní. Dvě pětiny otců však vídají své děti ve všední den méně často neţ 1x za 14 dní (39 %). Všední den - Jak často se vídáte se svými dětmi? Otcové, kteří neţijí se svými dětmi ve společné domácnosti N = 142 Denně Několikrát týdně Alespoň 1krát týdně 1 za 14 dní Méně často Ve všední dny nikdy 16% 2% 1 31% 23% Přestoţe vzorek otců, kteří neţijí se svými dětmi ve společné domácnosti, byl omezený (pouze 142 otců), naznačují výsledky, ţe frekvenci setkání s dětmi ovlivňuje několik faktorů: Vyrůstání v úplné a neúplné rodině rozvedení otcové, kteří sami pocházejí z neúplných rodin, se vídají se svými dětmi méně často neţ rozvedení otcové z úplných rodin. Věk dětí otcové dětí do 9 let se častěji s dětmi vídají o víkendu a naopak otcové starších dětí vídají své děti častěji ve všední dny. Socioekonomický status domácnosti výzkum poukázal na vliv socioekonomického zařazení domácnosti na reţim setkávání rozvedených otců s dětmi. Otcové z niţší socioekonomické vrstvy (working class) častěji bydlí se svými dětmi i po rozvodu (rozchodu s partnerkou) ve společné domácnosti. Najít náhradní ubytování je pro ně vzhledem k nákladům, které to představuje, obtíţnější. Pokud takovéto domácnosti fungují, představují pro děti a otce určitou výhodu v tom, ţe spolu mají kaţdodenní vzájemný kontakt. Víkend- Jak často se vídáte se svými dětmi? Otcové, kteří neţijí se svými dětmi ve společné domácnosti, N = 142 Kaţdý víkend 1 víkend za 14 dní 1 víkend za měsíc Méně časté víkendy O víkendu nikdy 3% 22% 46% 50

51 Střídavá péče je především fenomén posledních let, vyuţívá ji častěji mladá generace otců a je pochopitelné, ţe se v mnohem vyšší míře týká dětí do 9 let () neţ dětí ve věku 10-18let (3%). Dá se tedy očekávat, ţe podíl dětí z neúplných rodin vyrůstajících ve střídavé péči rodičů bude v budoucnu dále narůstat Míra zapojení mužů do péče o domácnost Míra zapojení muţů otců do péče o domácnost odráţí stále určité stereotypy rozdělení ţenských a muţských rolí v domácnosti. Tyto stereotypy v některých oblastech domácích činností potvrzují i výsledky výzkumu Naše společnost (Centrum pro výzkum veřejného mínění, 2009) V tomto výzkumu se zjišťovaly názory na rozdělení činností v rodině mezi muţe a ţeny. Z výsledků výzkumu vyplynulo, ţe 70% respondentů se domnívá, ţe finanční zajištění rodiny je především muţskou doménou, dotázaných, kteří tuto roli přisoudili ţeně, bylo zanedbatelně málo. Na druhou stranu jednoznačně ţenskou činností je podle dotázaných vaření, spíše ţenskou činností je úklid a starání se o děti. Výzkum ukázal, ţe jsou to však především muţi, kdo se domnívá, ţe vaření, uklízení a péče o děti je spíše ţenskou doménou, zatímco ţeny si myslí, ţe by se o tyto dvě činnosti měly dělit s muţi rovným dílem. Realita všedního dne, jak ukázaly výsledky výzkumu Podoby otcovství v ČR, je však na straně muţů. V souladu s těmito stereotypy rozdělení genderových rolí v domácnosti tak podíl muţů otců na zabezpečení domácnosti (nákupy, domácí práce, kaţdodenní péče o děti) nedosahuje ani jedné třetiny, zatímco podíl na finančním zabezpečení rodiny včetně větších finančních rozhodnutí je naopak téměř dvoutřetinový (viz graf). Podíl otců na péči o domácnost (% z celku) Otcové nezletilých dětí, N = 1147 Potenciální otcové, N = 363 Diference Větší finanční rozhodování 57% 56% 1% Běţné nákupy 32% 36% -4% Kaţdodenní péče o děti 27% -3% Domácí práce 25% -5% Čeští otcové tedy rodinu stále především zabezpečují finančně a také o větších financích rozhodují a naopak jejich podíl na péči o domácnost a děti je poměrně nízká. Míra zapojení je ovlivněna vzděláním nejméně se zapojují otcové se základním vzděláním bez maturity. Míra zapojení otců do péče o domácnost je silně ovlivněna také vzděláním partnerky a nejvyšší je právě u partnerek s vysokoškolským vzděláním. Míra zapojení do péče o děti a domácnost je dána i věkem otců. Výrazně méně neţ mladší věkové skupiny se zapojují otcové v nejstarší věkové kategorii let. Z hlediska regionu je neemancipovanějším regionem Praha s nejvyšším podílem otců na vedení domácnosti a péči o děti. Výzkum neprokázal, ţe by se otcové zaměstnaní na úrovni řídících pracovníků podíleli na péče o domácnost včetně kaţdodenní péče o děti méně neţ ostatní pracovníci. Z hlediska pracovního zařazení vykazují otcové zaměstnaní u českých soukromých firem o něco menší podíl na kaţdodenní péči o děti. Podíl nejaktivnější skupiny otců (typologie dle aktivity) se pohybuje na dvou pětinách (40 %) celkové kaţdodenní péče o děti, 44 % na běţných nákupech domácnosti. Aktivní otcové mají také zhruba třetinový podíl 51

52 na domácích pracích. I u aktivních otců zůstává podíl na větších finančních rozhodnutích nadpoloviční (58 %) stejně jako v případě průměrně aktivních a neaktivních otců (zde je podíl rozhodování o něco niţší - 54 %). Potenciální otcové odhadují své budoucí zapojení do kaţdodenní péče o domácnost výše - a to zejména v oblasti kaţdodenní péče o děti (+3 %), domácí práce (+5 %), běţné nákupy (+4 %). Podíl na větších finančních rozhodováních je srovnatelný s podílem otců Míra zapojení otců do každodenních činností Z výsledku výzkumu je patrné, ţe drtivou většinu činností spojených s kaţdodenní péčí o děti a zajišťování domácnosti mají na starost ţeny matky. Podíl otců na pěči o domácnost a děti (% z celku) Otcové nezletilých dětí, N = 1147 Potenciální otcové, N = 363 Diference Finanční zabezpečení rodiny Zajišťování rodinné dovolené Vymýšlení a realizace sportovních akcí Vymýšlení programu na víkend Nákupy sportovních potřeb Zajišťování a návštěva kulturních akci Hraní s dětmi Organizace dětského volného času Výběr mimoškolních, školkových aktivit Nákupy potravin Příprava do školy učení s dětmi Uspávání /večerní čtení Buzení Vyzvedávání dětí Rodičovské schůzky (škola, školka) Odvod do školy nebo školky Odvod na krouţky Večerní hygiena Příprava jídla Návštěva dětského lékaře Nákupy dětského oblečení Péče o nemocné dítě 67% 54% 54% 47% 46% 37% 35% 33% 2 27% 27% 27% 25% 22% 21% 16% 67% 0% 55% -1% 57% -3% 51% -4% 52% -6% 44% -4% 45% -5% 43% -6% 42% -7% 36% -3% 36% -5% 36% -5% 32% -5% -3% 36% - 27% 0% 2-3% 27% -6% 24% -3% 21% -5% 1-4% 22% -7% Muţi otcové mají nadpoloviční podíl pouze u větších finančních rozhodování. V ostatních oblastech, jako jsou běţné nákupy, kaţdodenní péče o děti a domácí práce, nedosahuje jejich podíl ani jedné třetiny, s výjimkou běţných nákupů, kde se k jedné třetině blíţí. Nejméně jsou čeští muţi - otcové zapojení do oblasti domácích prací, kde jejich podíl tvoří pouze jednu čtvrtinu, zatímco na jejich partnerkách leţí zajištění domácích prací z celých tří čtvrtin. Toto rozdělení potvrzuje poměrně konzervativní patriarchální zaloţení českých domácností. Kdyţ se podíváme na podrobnější rozdělení činností reprezentujících kaţdodenní péči o nezletilé děti, vidíme, ţe muţi dominují pouze u tří z vybraných oblastí, kde jejich podíl ve srovnání s partnerkou (případně někým jiným) tvoří více neţ 50% podíl. Jedná se o finanční zabezpečení rodiny, vymýšlení a realizace sportovních akcí a zajišťování rodinné dovolené. Druhou oblast činností tvoří činnosti, kde sice podíl muţů otců jiţ nepřesahuje 50 %, ale jejich poměr ve srovnání s partnerkou je relativně vyrovnaný více neţ třetinový. Jedná se o nákup sportovních potřeb (46 %), vymýšlení programu na víkend (47 %) zajišťování a návštěva kulturních akcí (40 %), hraní s dětmi (40 %), organizace dětského 52

53 volného času volnočasové aktivity (37 %) a výběr mimoškolních aktivit (35 %). Jako třetinový také muţi - otcové odhadují svůj podíl na zajištění nákupu potravin. Další oblast kaţdodenní péče představují činnosti, které jiţ z více neţ dvou třetin zajišťují partnerky (matky), nicméně podíl muţů otců na těchto činnostech je více neţ čtvrtinový. Tyto činnosti zahrnují přípravu do školy, uspávání a ranní buzení dětí, kupodivu však také vyzvedávání dětí, odvody do školy nebo školky, rodičovské schůzky a odvody na krouţky. Poslední skupinu činností tvoří činnosti, kde je podíl muţů otců niţší neţ čtvrtinový. Jedná se tyto činnosti: večerní hygiena, příprava jídla, návštěva lékaře, nákupy oblečení a péče o nemocné dítě. Na nákupech v dětském oddělení a péči o nemocné dítě se muţi otcové podílejí nejméně - pouze z 15 %. Výzkum prokázal, ţe míra zapojení do kaţdodenních činností u muţů - otců závisí na několika faktorech. Vzdělanější otcové se podílejí na kaţdodenních činnostech více neţ otcové s niţším vzděláním. Míru zapojení do kaţdodenní péče o nezletilé děti však ovlivňuje také vzdělání partnerky matky, a to ještě silněji neţ vzdělání otců. Tato závislost se projevuje zejména v oblastech, kde se muţi otcové zapojují nejméně. Korelace se vzděláním partnerky byla prokázána u těchto činností: uspávání, večerní čtení, večerní hygiena, mytí, návštěva dětského lékaře, organizace dětského volného času. Největší vzdělanostní rozdíly se přitom projevují mezi nejniţší vzdělanostní skupinou (respondenty bez maturity) a ostatními (střední vzdělání s maturitou a vysokoškolské vzdělání). Z hlediska míry zapojení do kaţdodenních činností o nezletilé děti vychází jako nejméně aktivní nejstarší věková skupiny otců let. Tato věková skupina muţů - otců se zdá být nejkonzervativnější v mnoha ohledech nejméně se zapojují do kaţdodenní péče o nezletilé děti, nejméně zajišťují také běţné nákupy a nejméně se podílejí na domácích pracích. Naopak mají nejstarší otcové největší podíl na větších finančních rozhodováních rodinyotcové s vyšším socioekonomickým statusem se podílejí na kaţdodenní péči o své děti více neţ otcové z niţších socioekonomických vrstev. Výzkum prokázal výrazně vyšší zapojení praţských otců na kaţdodenní péči o nezletilé děti především v oblastech kaţdodenních činností, které se přímo týkají dětí jako například návštěva dětského lékaře, péče o nemocné dítě, večerní hygiena nebo příprava jídla. Naopak praţští otcové se nejméně podílejí ve srovnání s ostatními regiony na vymýšlení a realizaci sportovních akcí a zajišťování rodinné dovolené. Výzkum mimo jiné také prokázal, ţe otcové z úplných rodin se zapojují do kaţdodenní péče o nezletilé děti z větší míry neţ muţi otcové pocházející z neúplných rodin Míra zapojení otců do péče o malé děti Celkově se muţi otcové podílejí na kaţdodenní péči o malé děti výrazně méně neţ matky. Nejvíce se muţi otcové podílejí na hraní s dětmi a mazlení (zhruba ze dvou pětin). V souladu s výsledky kvalitativní části jsou další nejčastější aktivitou procházky s kočárkem nebo na dětské hřiště a uspávání dětí. Podíl muţů na koupání dětí je pouze pětinový (můţeme si představit, ţe v průměru koupe otec malé dítě jednou za pět dní). Stejně jako u kaţdodenní péče o děti je i míra kaţdodenní péče o malé děti výrazně závislá na věku otce, vzdělání otce i jeho partnerky (matky dítěte) a socioekonomickém zařazení domácností. Nejvíce se přitom tyto rozdíly projevují právě u nejméně frekventovaných činností jako noční vstávání k dětem, krmení, přebalování a návštěvy u lékaře. Z hlediska věku se nejvíce zapojují otcové z nejmladší věkové kategorie let, nejvíce zaostávají za ostatními otcové z nejstarší věkové kategorie let. 53

54 Podíl otců na péči o malé děti (% z celku) Otcové nezletilých dětí, N = 1147 Potenciální otcové, N = 363 Diference Hraní 3 44% -6% Mazlení 37% 42% -5% Procházky s kočárkem a/nebo na hřiště 2 36% -7% Uspávání 27% 32% -6% Koupání 22% 25% -3% Noční vstávání k dětem 17% 23% -5% Krmení 17% 1-2% Přebalování 17% 1-2% Návštěvy u lékaře -5% Typologie podle aktivity otců Tato typologie byla vytvořena na základě deklarovaného podílu zapojení otců do kaţdodenních činností všedního dne, aktivit souvisejících s činnostmi s malými dětmi a podílu zapojení v činnostech spojených s domácími pracemi. Segmenty aktivity byly vytvořené na základě rozdělení vzorku podle tercilu do třech skupin: Aktivní otcové - otcové, kteří mají podíl na činnostech související s péčí o děti v průměru více neţ 30 %. Průměrně aktivní otcové - se podílejí na kaţdodenní péči o děti průměrně 20 aţ 30 %. Méně aktivní otcové - jsou ti, kteří se zapojují do kaţdodenních činností s nezletilými dětmi méně neţ 20 procenty. Typologie dle aktivity otců Otcové nezletilých dětí, N = % 90% 80% 70% 60% 50% 0% 33% % 34% 35% 33% 37% 36% Aktivní otcové Průměrně aktivní otcové Neaktivní otcové 45% 32% 3 33% 23% 2 Celkem let let let ZŠ nebo vyučen bez maturity 27% 31% 35% 32% 3 37% SŠ s maturitou VŠ 3 35% 26% ZŠ nebo vyučen bez maturity % 35% SŠ s maturitou 25% 47% VŠ Celkem Věková kategorie Vzdělání Vzdělání partnerky Aktivní otec typické znaky (nadprůměrný výskyt) mladší, převáţně s VŠ nebo SŠ vzděláním, ţenatý, ţijící s dětmi ve společné domácnosti, typicky 2 děti a s nadprůměrnou 54

55 Ve společné domácnosti Věk Vzdělání Věková kategorie účastí u jejich porodu. Je to moderní otec, převaţuje liberální styl výchovy, tvoří rodiny s vyšším socioekonomickým statusem. Typický je také vyšší výskyt VŠ homogenních párů a párů s vyšším vzděláním partnerky. Jde o otce, kteří bydlí ve větších městech, a z regionálního pohledu je typicky z Prahy. Průměrně aktivní otec jedná se o otce mající alespoň SŠ vzdělání, kteří jsou převáţně ekonomicky aktivní a v zaměstnání pracují na pozici niţších anebo vyšších vedoucích pracovníků. Z hlediska vzdělanostní vyváţenosti jsou to otcové, kteří jsou v páru ti vzdělanější a s vyšším výskytem bydliště v malé obci - na vesnici. Neaktivní otec jsou to otcové staršího věku s niţším vzdělanostním stupněm, více jsou mezi nimi zastoupeni rozvedení otcové a otcové, kteří pocházejí z neúplné rodiny. Díky vyšší rozvedenosti častěji neţ ostatní neţijí se svými dětmi ve společné domácnosti. Jde především o otce, kteří patří do skupiny tradičních otců, pojmy jako rodičovská dovolená a účast u porodů nejsou u nich moc populární. Jsou to otcové, kteří se svou partnerkou tvoří homogenní vzdělanostní pár s niţším stupněm vzdělání a typičtěji otcové ţijící v menších městech Spokojenost otců s časem věnovaným dětem Výsledky výzkumu naznačují, ţe téměř pětina otců je zcela spokojena s tím, kolik času tráví se svými dětmi (18 %), necelá polovina se přiklání k tomu, ţe je spíše spokojena (47 %). Spíše nespokojena s tím, kolik času tráví se svými dětmi, je více neţ čtvrtina otců (27 %), zcela nespokojeno je pouze 7 % otců. Spokojenost s tím, kolik času tráví otcové se svými dětmi je výrazně niţší u otců, kteří neţijí se svými dětmi ve společné domácnosti. Zatímco pouze třetina otců ţijících ve společné domácnosti je nespokojena s tím, kolik času tráví se svými dětmi, celých 50 % otců, kteří nežijí v domácnosti se svými dětmi, je nespokojeno s tím, kolik času s nimi tráví. Celkově spokojenější jsou starší otcové a otcové starších dětí. Více jsou nespokojení také otcové s vysokoškolským vzděláním a otcové, kteří se zúčastnili porodu. Otcové ţijící ve velkých městech jsou spokojenější neţ otcové ţijící ve městech a na vesnicích. Jste spokojen s tím, kolik času trávíte se svými dětmi? Otcové nezletilých dětí, N = 1147 Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne 0% 60% 80% 100% Celkem 1 47% 27% 7% let 44% 2 7% let 17% 46% 7% let 1 54% 21% ZŠ nebo vyučen bez maturity 17% 4 27% 7% SŠ s maturitou 4 26% 6% VŠ 21% Malé děti nejstarší do 9 let 1 42% Větší děti nejstarší let 1 52% 24% 6% Ano % 6% Ne 11% 3 33% 1 55

56 Region Věk Vzdělání Věková kategorie Jací jsou muži otcové Postoje a názory Zhruba polovina českých otců se hlásí k liberálnímu stylu výchovy druhá polovina potom k přísnějšímu stylu, který je zaloţen na dodrţování pravidel a stanovení mezí. Nejstarší generace otců nezletilých dětí (45-54 let) je nejpřísnější a nejvíce dbá na dodrţování pravidel a stanovení mezí. Naopak nejmladší otcové (25-34 let) se nejčastěji hlásí k liberálnímu stylu výchovy dětí. Otcům z velkých měst více vyhovuje liberální styl výchovy dětí, z hlediska regionu patří Praha k regionu s nejvyšším zastoupením liberálních otců. Kupodivu z hlediska liberálního a přísnějšího stylu výchovy nebyl prokázán vliv vzdělání otců. U potenciálních otců je vyšší zastoupení otců přiklánějících se k liberálnímu způsobu výchovy (57 %) a to zejména v mladší věkové kategorii let, kde zastoupení otců přiklánějících se k liberálnímu způsobu výchovy tvoří dokonce dvě třetiny (65 %). Naopak u věkové skupiny let je poměr zastánců liberální a přísnější výchovy zcela vyrovnán 50/50. Který z následujících stylů výchovy je vám bliţší? Jaký spíše jste? Otcové nezletilých dětí, N = 1147 Jsem spíše přísnější dbám na dodrţování pravidel a stanovení mezí Jsem spíše liberální vyznávám svobodný rozvoj dítěte bez striktních pravidel a zákazů 0% 60% 80% 100% Celkem 4 52% let 41% let 4 51% let 56% 44% ZŠ nebo vyučen bez maturity 47% 53% SŠ s maturitou 4 52% VŠ 4 52% Malé děti nejstarší do 9 let 42% 5 Větší děti nejstarší let 52% 4 Praha 41% 5 Čechy 50% 50% Morava 45% 55% Děti hrají v ţivotě českých otců významnou roli. Drtivá většina českých otců (96 %) souhlasí s tím, ţe děti jsou tím nejkrásnějším, co mě v životě potkalo, z toho dvě třetiny souhlasí zcela. Drtivá většina českých otců se také shodla na tom, ţe otec by měl vždy představovat v rodině určitou autoritu. Drtivá většina otců se shoduje také na tom, ţe v době nemoci se o dítě nejlépe dovede postarat matka. Také potenciální otcové, čili muţi, kteří své první dítě čekají nebo plánují dítě mít v horizontu následujících dvou let, se nejvíce ztotoţňují s tím, ţe děti jsou tím nejkrásnějším, co mě v životě může potkat. Na druhém místě z hlediska jasně deklarovaného názoru (určitě ano) však na rozdíl od otců, potenciální otcové vyjádřili nejvyšší míru souhlasu s tím, ţe otec by měl být dětem především partnerem a kamarádem. 56

57 Výroky Pearsonův koeficient Své děti zásadně nikdy nebiji (nebudu bít). -,080 ** Děti jsou tím nejkrásnějším, co mě v ţivotě potkalo (můţe potkat).,056 * Myslím si, ţe pár plácnutí na zadek nikomu neuškodí.,072 ** Snaţím se (budu se snaţit) vychovat z dětí především individuality. -,079 ** Myslím, ţe dnešní děti potřebují především pevnou ruku.,068 ** Otec by měl v rodině vţdy představovat určitou autoritu.,062 * Kaţdý den se minimálně hodinu aktivně věnuji (budu se věnovat) svým dětem učím se s nimi, hraji si a vychovávám je (budu se s nimi učit, hrát si, vychovávat je). -,144 ** Díky dětem jsem poznal (poznám) nové přátele. -,121 ** Správný táta má svůj volný čas především věnovat dětem. -,058 * Matky by se měly více věnovat praktickému zajištění péče o děti a tátové hraní. -,060 * Radši organizuji volný čas dětí, neţ vykonávám kaţdodenní péči. -,063 * Přístup k výchově Postoje otců v oblasti výchovy dětí vykazují v některých rysech určité protimluvy. Na jedné straně je zde patrný příklon k tzv. tradičnímu pojetí otcovství otec jako nezpochybnitelná autorita, dnešní děti potřebují podle většiny českých otců pevnou ruku, na druhé straně by podle názorů otců měl otec vystupovat především jako partner a kamarád a snaţit se z dětí vychovat především individuality. Stejný rozpor najdeme i v postojích otců k fyzickým trestům dětí. Ačkoliv dvě třetiny otců odpověděly kladně na výrok své děti zásadně nebiju, zároveň tři čtvrtiny otců souhlasí s tím, ţe pár plácnutí na zadek nikomu neuškodí. Otcové zdá se vnímají určitý rozdíl mezi bitím dětí a pár plácnutím na zadek. Zatímco bití většina otců odmítá jako nepřiměřené fyzické násilí, pár plácnutí na zadek připadá většině otců adekvátní Rozdělení rolí v rodině Řada postojů také odráţí chování otců v reálném ţivotě, které se stále ve značné míře vyznačuje tradičním rozdělením rolí partnerů v rodině. Většina otců raději organizuje volný čas dětí, neţ vykonává kaţdodenní péči, coţ zcela koresponduje s relativně vyšším podílem otců v organizaci volného času dětí, zajišťování rodinných dovolených atd. (viz kapitola Kaţdodenní péče o děti). Většina českých otců se také domnívá, ţe matky by se měly více věnovat praktickému zajištění péče o děti a otcové hraní a v souladu s tím také jednají. 57

58 V době nemoci se podle názoru většiny českých otců zařazených do výzkumu o dítě nejlépe postará matka. Návštěva dětského lékaře a péče o nemocné dítě patří k činnostem s nejmenším podílem českých otců míra jejich zapojení činí pouhých 15 %. I kdyţ většina otců souhlasí s tím, ţe jeho partnerka má stejné právo realizovat se jako oni, a také s tím, ţe kaţdodenní péči o děti by si měli rodiče spravedlivě rozdělit, zároveň se většina otců vyslovila pro tradiční dělbu práce ţena se stará o děti a domácnost a muţ vydělává (nesouhlas s tímto výrokem vyjádřila pouze pětina otců). Více neţ polovina českých otců (57 %) si nedovede představit, ţe by s dítětem zůstala na rodičovské dovolené, zhruba polovina otců tvrdí, ţe by s dítětem zůstali, ale ţena rodinu neuţiví Volný čas a čas věnovaný dětem Ačkoliv z míry zapojení do kaţdodenní péče vychází, ţe otcové mají ještě prostor pro vyšší zapojení do kaţdodenní péče o nezletilé děti, drtivá většina otců se ztotoţňuje s tím, ţe svým dětem dá nejvíce, pokud s nimi bude trávit co nejvíce času. Podle většiny českých otců také správný táta má svůj volný čas věnovat především dětem, i kdyţ na druhou stranu zhruba stejný podíl otců se domnívá, ţe muţi by si měli i v rodině udrţet své zájmy a koníčky. Legenda: 58

59 Zaměstnání: Dvě třetiny otců se domnívají, ţe tlak na pracovní výkon v zaměstnání je dnes takový, ţe mají na děti méně času neţ dříve. Více neţ polovina otců (58 %) má pocit, ţe jsou v práci od nevidím do nevidím. Přesto mají tři čtvrtiny otců dojem, ţe se jim daří skloubit práci a rodinu. Ačkoliv drtivá většina otců chodí do práce především vydělávat, znamená pro řadu otců práce něco víc neţ jen zdroj obţivy pro rodinu. Pro téměř třetinu otců je pracovní postup a kariéra na prvním místě. I kdyţ více neţ polovina muţů (56 %) nedává přednost práci před rodinou, dvě pětiny otců přednost rodině před prací nedávají. Dvě třetiny otců se spíše přiklání k tomu, ţe jim zaměstnavatel vţdy vyjde vstříc, pokud se potřebují starat o dítě, více neţ dvě pětiny otců se však domnívají, ţe u nich v práci neexistuje, aby muţ zůstal doma s dítětem na rodičovské. Legenda: 59

60 Typologie tradiční vs. moderní táta Tato typologie byla zkonstruována z 5 postojových výroků, na které respondenti odpovídali ve čtyřbodové škále odpovědí určitě ano, spíše ano, spíše ne, určitě ne. Pro vytvoření typologie byla pouţita faktorová analýza, jejímţ výstupem jsme získali jediný faktor vyčerpávající 30 % variability dat. Následující tabulka zobrazuje korelace výsledného faktoru s jednotlivými otázkami vstupujícími do faktorové analýzy. Otázka Korelace Myslím, ţe dnešní děti potřebují především pevnou ruku. 0,285 Otec by měl být dětem především partnerem a kamarádem. -0,356 Nedovedu si představit, ţe bych zůstal s dítětem na rodičovské dovolené. 0,741 Moje partnerka má stejné právo se realizovat jako já. -0,470 Jsem spíš pro tradiční dělbu práce ţena se stará o děti domácnost a muţ vydělává. 0,727 Jak hodnoty faktoru korespondují s odpověďmi na primární otázky je vidět v následujícím grafu, kde jsou pro jednotlivé kategorie odpovědí zobrazeny průměrné hodnoty faktoru. Pro snadnější vyuţití získaných údajů byli respondenti dále rozděleni do dvou kategorií podle dosaţené hodnoty faktoru. Získali jsme tak dvě skupiny respondentů. Moderní táta (faktor přístupu k otcovství niţší neţ 0,3) - souhlas ve větší míře s výroky Myslím, ţe dnešní děti potřebují především pevnou ruku, Nedovedu si představit, ţe bych zůstal s dítětem na rodičovské dovolené, Jsem spíš pro tradiční dělbu práce ţena se stará o děti domácnost a muţ vydělává. Tradiční táta (faktor přístupu k otcovství vyšší neţ 0,3) - větší souhlas s výroky: Otec by měl být dětem především partnerem a kamarádem, Moje partnerka má stejné právo se realizovat jako já. Nesouhlas s výrokem: Nedovedu si představit, ţe bych zůstal s dítětem na rodičovské dovolené. 60

61 Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne 2,5 2,0 Mean 2,02 1,5 1,26 1,0 0,99 0,5 0,0-0,5-0,45 0,07 0,26 0,63 0,35-0,04-0,21 0,53 0,57-0,22 0,08-1,0-0,73-1,02-0,81-0,85-1,5-1,35-2,0-1,62 Myslím, ţe dnešní děti potřebují především pevnou ruku Otec by měl být dětem především partnerem a kamarádem. Nedovedu si představit, ţe bych zůstal s dítětem na rodičovské dovolené. Moje partnerka má stejné právo se realizovat jako já. Jsem spíš pro tradiční dělbu práce ţena se stará o děti domácnost a muţ vydělává Typologie tradiční vs. moderní táta Základ: Otcové nezletilých dětí, N = % Tradiční táta Moderní táta 90% 80% 70% 61% 6 62% 51% 57% 66% 64% 5 61% 6 60% 50% 3 32% % 34% 36% 42% 3 31% 0% Celkem let let let ZŠ nebo vyučen bez maturity SŠ s maturitou VŠ ZŠ nebo vyučen bez maturity SŠ s maturitou VŠ Celkem Věková kategorie Vzdělání Vzdělání partnerky 61

62 Věk Vzdělání Věková kategorie Celkem Nejoblíbenější televize Dvě pětiny muţů otců uvedly jako svou nejoblíbenější televizi televizní stanici Nova, více neţ třetina muţů otců uvedla jako nejoblíbenější stanici některou z vyjmenovaných stanic České televize v pořadí ČT1, ČT2, ČT24 a ČT4. Nejvíce přitom ovlivňuje výběr televize u muţů - otců jejich vzdělání. U otců s vysokoškolským vzděláním převaţují v celkovém součtu stanice České televize nad oblibou stanice TV Nova. Tito otcové jsou více zpravodajsky zaměření (viz obliba ČT24) a také je u nich patrný větší příklon k okrajovějším typům televizí - nebulvárním. Otcové se středoškolským vzděláním s maturitou nejvíce ze všech vzdělanostních skupin tíhnou ke sportovním televizním kanálům. Naopak otcové se základním vzděláním nejčastěji uváděli jako nejoblíbenější televizní stanici Nova. Jaká je Vaše nejoblíbenější televize? Otcové nezletilých dětí, N = 1147 Nova ČT1 Prima ČT2 ČT24 Sportovní kanály Mám více oblíbených ČT4 Sport Ostatní Ţádná Celkem 43% 16% 12% 7% 6% 3% 2% 6% 2% let 45% 11% 6% 5% 3% 3% 2% let 44% 17% 11% 5% 4% 3% 5% 2% let 13% 11% 4% 4% 2% 7% 2% ZŠ nebo vyučen bez maturity 54% 11% 12% 4% 5% 2% 3% 7% 1% SŠ s maturitou % 5% 5% 2% 6% 2% VŠ 25% 25% 12% 12% 4% 3% 7% 4% Malé děti nejstarší do 9 let 44% 17% 11% 6% 5% 3% 3% 6% 2% Větší děti nejstarší let 43% 12% 7% 4% 2% 7% 2% 0% 60% 80% 100% Na rozdíl od otců jsou potenciální otcové asi i díky mladší věkové kategorii méně zpravodajsky a seriozně orientování a naopak více tíhnou k zábavné televizi. Proto také dvě nejoblíbenější televize potenciálních otců jsou Nova a Prima, stanice České televize u potenciálních otců poněkud ztrácejí. Výsledky také naznačují, ţe potenciální otcové ve zvýšené míře dávají přednost novým televizním stanicím a tematickým televizním stanicím viz zastoupení potenciálních otců v poloţce ostatní televize. Jaká je Vaše nejoblíbenější televize? Otcové nezletilých dětí, N = 1147 Potenciální otcové, N = % 45% 35% 25% 5% 0% 43% 44% 16% 13% 12% 16% 7% 6% 6% 5% Nova ČT1 Prima ČT2 ČT24 Sportovní kanály 3% 2% 2% 2% 2% 3% Mám více oblíbených 6% 2% ČT4 Sport Ostatní Ţádná 1% 62

63 Sociální profil rodiny Celkem Nejlépe vyhovující dovolená - otcové Pobytový zájezd u moře je dovolená, která českým otcům vyhovuje nejlépe. Jako nejlépe vyhovující dovolenou ji uvedla třetina otců (34 %). Na druhém místě by čeští otcové volili pobyt na chatě chalupě (celkem pětina z nich). Poměrně vyrovnanou skupinu z hlediska preferencí otců tvoří kempování v Česku, pobyt na horách, dovolená na kolech nebo na vodě a poznávací dovolená exotická místa. Nejméně otců by dalo přednost zimnímu lyţování (6 %) a poznávání evropských měst (4 %). Výběr nejlépe vyhovující dovolené je ovlivněn především vzděláním otců a také jejich socioekonomickým zařazením. Vzdělanější otcové méně volí zejména pobytový zájezd u moře a kempování v Čechách a naopak podstatně více volí ostatní dobrodruţnější a poznávací typy dovolených jako například zimní lyţování, pobyt na horách, poznávací dovolené, exotika i evropská města. Naopak otcové s nejniţším vzděláním preferují pobytový zájezd u moře, chatu, chalupu a kempování v Čechách. Je jasné, ţe výběr dovolené ovlivňuje také socioekonomická situace otců. Není proto překvapivé, ţe otcové z vyšší socioekonomické vrstvy méně preferují dovolenou na chatě a chalupě nebo kempování v Čechách a dávají naopak přednost nákladnější dovolené jako je pobytový zájezd u moře nebo poznávání exotických zemí. Výběr dovolené je samozřejmě ovlivněn i věkem dětí (nejvíce asi při výběru dovolené na horách), ale zdaleka ne tak silně, jako vzděláním a socioekonomickým statusem. Jaký typ dovolené by vám nejvíce vyhovoval? Otcové nezletilých dětí, N = 1147 Dovolená na chatě - chalupě Pobytový zájezd u moře Zimní lyţování Poznávací dovolená - exotické země Kempování v Česku Pobyt na horách Dovolená na kolech nebo na vodě Poznávací dovolená evropská města Celkem 21% 34% 6% 4% ABC - Middle class 16% 5% 2 13% DE - Working class 22% 12% 35% 5% 7% 3% 0% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Nejlépe vyhovující dovolená - potenciální otcové Muţi, kteří zatím děti jen plánují, mají poněkud jiné preference ve způsobu trávení dovolené neţ otcové dětí. Na rozdíl od otců tíhnou potenciální otcové pochopitelně více k dobrodruţnějším způsobům dovolené, coţ se asi nevýrazněji projevilo v preferenci poznávacích dovolených exotických zemí, ale i ve zvýšené preferenci dovolených na kolech, vodě nebo na horách. Naopak usedlejší způsoby dovolených jako například dovolená na chatě či chalupě nebo zájezd k moři potenciální otce lákají o poznání méně neţ otce. 63

64 Jaký typ dovolené by vám nejvíce vyhovoval? Otcové nezletilých dětí, N = 1147 Potenciální otcové, N = % 34% 2 25% 5% 21% 13% 12% 11% 6% 6% 4% 5% 0% Pobytový Dovolená na zájezd u moře chatě - chalupě Kempování v Česku Pobyt na horách Dovolená na Poznávací kolech nebo na dovolená - vodě exotické země Zimní lyţování Poznávací dovolená evropská města Činnosti ve volném čase Tři nejčastější společné činnosti ve volném čase dětí z předloţeného výčtu volnočasových aktivit jsou v tomto pořadí: povídání a vyprávění, sledování televize (a DVD) a hraní si doma s dětskými hračkami. Denně si více neţ čtvrtina otců (26 %) povídá se svými dětmi, téměř čtvrtina otců sleduje s dětmi denně televizi (23 %) a 13 % otců si kaţdý den s dětmi hraje. Téměř čtvrtina otců s dětmi alespoň jednou týdně hraje deskové hry a podniká rodinné výlety. Téměř kaţdý desátý otec podniká jednou týdně s dětmi dobrodruţné výpravy jako např. geocaching. Jak často děláte dohromady se svým dítětem (dětmi) následující činnosti ve svém volném čase? Otcové nezletilých dětí, N = 1147 Denně Týdenně Měsíčně Méně často Nikdy Povídání vyprávění 26% 4 13% 4% Sledování televize DVD, videa 23% 4 11% Hraní si doma s dětskými hračkami 13% 3 11% 14% 23% Surfování na internetu 6% 2 11% 16% 3 Večerní čtení 5% 36% 22% 27% Stavění ze stavebnic, modely apod. 5% 3 16% 25% Vycházky parky, dětská hřiště 4% 41% 22% 13% Sportování kola, lyţe, fotbálek, plavání 26% 1 13% Návštěva kina, divadla, koncertů 7% 17% 4 27% Deskové hry 24% 25% Rodinné výlety 24% 35% 34% 6% Dobrodruţné výpravy jen já a děti (geocasching apod.) 13% 33% 44% 0% 60% 80% 100% 64

65 Frekvence volnočasových činností s dětmi závisí na několika faktorech: Věk otců výrazně větší procento otců z nejmladší věkové kategorie si s dětmi kaţdý den povídá (32 %), hraje si s dětmi (22 %), denně jim večer čte a chodí s nimi na vycházky do parku či na dětská hřiště (7 %). Naopak nejstarší věková kategorie otců častěji neţ ostatní sleduje s dětmi televizi (19 % denně), povídání se v této věkové kategorii odsunulo aţ na druhé místo (15 % denně). Starší otcové také s menší frekvencí dělají s dětmi následující činnosti: stavění ze stavebnic, hraní. Věk dětí je pochopitelné, ţe frekvence jednotlivých činností je ovlivněna také věkem dětí. Zatímco u většiny vybraných činností dochází s rostoucím věkem dětí k poklesu jejich frekvence (jako například u povídání, večerního čtení nebo hraní si s hračkami), u společného sledování televize zůstává denní frekvence stejná a v týdenní četnosti dokonce roste. Do popředí z hlediska frekvence společných aktivit otců s dětmi se u starších dětí dostává společná konzumace médií (jiţ zmíněné sledování televize a DVD), návštěvy divadel, koncertů a především surfování na internetu. Vzdělání otce a jeho partnerky matky dítěte - zatímco u rodičů se základním vzděláním se z hlediska denní frekvence činností dostává společné sledování televize na stejnou úroveň jako povídání, vyšší vzdělanostní kategorie dávají přednost společnému povídání před společným sledováním televize. U vysokoškolsky vzdělaných otců se tento jev ještě prohlubuje. Frekvenci volnočasových aktivit také ovlivňuje vzdělání partnerky zejména v oblastech aktivního trávení volného času. Partneři otcové vzdělanějších ţen si s dětmi častěji staví ze stavebnic, hrají si doma s dětskými hračkami, pořádají rodinné výlety a chodí s dětmi na vycházky do parků nebo na dětská hřiště. Jednou z oblastí, kde se výrazně projevují vzdělanostní rozdíly je surfování na internetu, kdy vzdělanější (a mladší) otcové tuto společnou činnost provozují podstatně častěji neţ otcové se základním vzděláním. Svou roli v tom sehrává jednak úroveň vybavenosti domácností informačními a komunikačními technologiemi a také úroveň počítačové gramotnosti, která jak prokázala řada výzkumu, roste s vyšším vzděláním. Socioekonomické postavení - výzkum prokázal, ţe otcové z lépe situovaných rodin (middle class) se také častěji věnují nákladnějším aktivitám jako je například společné sportování, návštěvy divadel a kin nebo rodinné výlety. 65

66 6.4. Typologie Otců Shluková analýza V této kapitole popíšeme typologii otců. Typologie (segmentace) je pomocná proměnná vypočítaná z většího počtu ukazatelů, která pomáhá uţivateli výzkumu lépe se orientovat ve velkém mnoţství vzájemně souvisejících dat. Shluková analýza (téţ clusterová analýza) je vícerozměrná statistická metoda, která se pouţívá ke klasifikaci objektů výzkumného zkoumání v našem případě respondentů, otců. Na základě hodnot proměnných seskupuje respondenty podle podobnosti jejich odpovědí. To znamená, ţe respondenti, kteří jsou si podobní ve zkoumaných proměnných, budou náleţet do jedné skupiny shluku (tzv. clusteru). Na zkoumaných datech pak byla konkrétně provedena shluková analýza metodou nejbliţších středů (K-means cluster), která rozčleňuje otce do relativně homogenních disjunktních skupin (shluků) na základě minimální mezishlukové vzdálenosti jednotlivých členů shluku (minimální vzdálenost je odvozena od euklidovské metriky a znamená vlastně minimální sumu čtverců). Byly provedeny celkem tři shlukové analýzy na třech různých souborech vstupních proměnných: výroky ohledně postojů, výroky ohledně pracovních podmínek a vztahu k práci, činnosti ve volném čase v rámci ţivotního stylu, které dělají otcové dohromady se svými dětmi. Kaţdá shluková analýza nám rozdělila otce do dvou protichůdných kategorií a jejich vzájemnou kombinací jsme dospěli k finální typologii. Nejprve si rozebereme dílčí segmentace Shluková analýza na výroky ohledně postojů Rozdílnost jednotlivých vstupů byla změřena tzv. metodou analýzy rozptylu (ANOVA). V tabulce níţe je moţné vidět proměnné, které vstupovaly do shlukové analýzy, dále příspěvky vstupních proměnných k finálnímu řešení (čím vyšší F statistika, tím větší příspěvek) a jejich statistickou významnost (Sig. signifikance, pokud je vyšší neţ 0,05, pak je tato proměnná nevýznamná z hlediska příspěvku do shlukové analýzy). 66

67 ANOVA Výrok ohledně postojů F Sig. Který z následujících stylů výchovy je vám bliţší? Jaký spíše jste? 42,7 0,000 Své děti zásadně nikdy nebiju (nebudu bít). 107,8 0,000 Děti jsou tím nejkrásnějším, co mě v ţivotě potkalo (můţe potkat). 186,9 0,000 Myslím si, ţe pár plácnutí na zadek nikomu neuškodí. 4,1 0,043 Snaţím se (budu se snaţit) vychovat z dětí především individuality. 72,0 0,000 Myslím, ţe dnešní děti potřebují především pevnou ruku. 21,5 0,000 Otec by měl v rodině vţdy představovat určitou autoritu. 0,1 0,736 Otec by měl být dětem především partnerem a kamarádem. 219,2 0,000 Vstávání k dětem v noci mi vůbec nevadí. 200,0 0,000 V době nemoci se o dítě nejlépe dovede postarat matka. 22,2 0,000 Kaţdý den se minimálně hodinu aktivně věnuji (budu věnovat) svým dětem. 559,2 0,000 Otcové se kvůli dětem v řadě věcí musí omezovat. 10,9 0,001 Díky dětem jsem poznal (poznám) nové přátele. 163,9 0,000 Správný táta má svůj volný čas především věnovat dětem. 303,0 0,000 Muţ by si měl i v rodině udrţet své zájmy a koníčky. 0,3 0,606 Matky by se měly více věnovat praktickému zajištění péče o děti a tátové hraní. 0,9 0,342 Nejvíce pomohu svým dětem, kdyţ je finančně zabezpečím. 8,6 0,003 Nejvíce dám svým dětem, pokud s nimi budu trávit co nejvíce času. 336,5 0,000 Radši organizuji volný čas dětí, neţ vykonávám kaţdodenní péči. 3,2 0,074 V následující tabulce najdeme průměrné hodnoty vstupních proměnných shlukové analýzy podle výsledných clusterů (segmentů), které jsme pojmenovali jako tradiční otec a angaţovaný otec. Angaţovaní otcové obecně věnují dětem mnohem více svého času, tj. deklarují, ţe věnují aktivně hodinu denně svým dětem, nevadí jim vstávání k dětem v noci, mnohem více si myslí, ţe nejvíce dají svým dětem, pokud s nimi budu trávit co nejvíce času a ţe správný táta má svůj volný čas především věnovat dětem. Naproti tomu tradiční otcové svým dětem svůj čas tolik neobětují. Výrok ohledně postojů Tradiční Angažovaný Který z následujících stylů výchovy je vám bliţší? Jaký spíše jste? 1,42 1,62 Své děti zásadně nikdy nebiju (nebudu bít). 2,47 1,91 Děti jsou tím nejkrásnějším, co mě v ţivotě potkalo (můţe potkat). 1,63 1,19 Myslím si, ţe pár plácnutí na zadek nikomu neuškodí. 1,87 1,97 Snaţím se (budu se snaţit) vychovat z dětí především individuality. 2,10 1,74 Myslím, ţe dnešní děti potřebují především pevnou ruku. 1,94 2,16 Otec by měl v rodině vţdy představovat určitou autoritu. 1,62 1,61 Otec by měl být dětem především partnerem a kamarádem. 2,05 1,50 Vstávání k dětem v noci mi vůbec nevadí. 2,87 2,17 V době nemoci se o dítě nejlépe dovede postarat matka. 1,60 1,79 Kaţdý den se minimálně hodinu aktivně věnuji (budu věnovat) svým dětem. 2,50 1,50 Otcové se kvůli dětem v řadě věcí musí omezovat. 2,34 2,50 Díky dětem jsem poznal (poznám) nové přátele. 2,64 2,05 Správný táta má svůj volný čas především věnovat dětem. 2,13 1,54 Muţ by si měl i v rodině udrţet své zájmy a koníčky. 1,81 1,83 Matky by se měly více věnovat praktickému zajištění péče o děti a tátové hraní. 2,16 2,12 Nejvíce pomohu svým dětem, kdyţ je finančně zabezpečím. 1,92 2,05 Nejvíce dám svým dětem, pokud s nimi budu trávit co nejvíce času. 2,07 1,45 Radši organizuji volný čas dětí, neţ vykonávám kaţdodenní péči. 2,10 2,02 67

68 Své děti zásadně nikdy nebiju (nebudu bít). Děti jsou tím nejkrásnějším, co mě v ţivotě potkalo (můţe potkat). Myslím si, ţe pár plácnutí na zadek nikomu neuškodí. Snaţím se (budu se snaţit) vychovat z dětí především individuality. Myslím, ţe dnešní děti potřebují především pevnou ruku. Otec by měl v rodině vţdy představovat určitou autoritu. Otec by měl být dětem především partnerem a kamarádem. Vstávání k dětem v noci mi vůbec nevadí. V době nemoci se o dítě nejlépe dovede postarat matka. Kaţdý den se minimálně hodinu aktivně věnuji (budu věnovat) svým dětem. Otcové se kvůli dětem v řadě věcí musí omezovat. Díky dětem jsem poznal (poznám) nové přátele. Správný táta má svůj volný čas především věnovat dětem. Muţ by si měl i v rodině udrţet své zájmy a koníčky. Matky by se měly více věnovat praktickému zajištění péče o děti a tátové hraní. Nejvíce pomohu svým dětem, kdyţ je finančně zabezpečím. Nejvíce dám svým dětem, pokud s nimi budu trávit co nejvíce času. Radši organizuji volný čas dětí, neţ vykonávám kaţdodenní péči. Do jaké míry souhlasíte s nasledujícimi výroky? Otcové nezletilých dětí, N = ,0 2,8 2,6 2,4 2,2 2,0 1,8 1,6 1,4 1,2 1,0 Tradiční Angaţovaný Shluková analýza na výroky ohledně pracovních podmínek a vztahu k práci Stejně jako v předešlém odstavci, rozdílnost jednotlivých vstupů byla změřena analýzou rozptylu (ANOVA), jejíţ výsledky jsou v tabulce níţe, příspěvky vstupních proměnných k finálnímu řešení (čím vyšší F statistika, tím větší příspěvek) a jejich statistická významnost (Sig. signifikance, pokud je vyšší neţ 0,05, pak je tato proměnná nevýznamná z hlediska příspěvku do shlukové analýzy). Výrok ohledně pracovních podmínek a vztahu k práci F Sig. Nedávám (nebudu dávat) přednost práci před rodinou. 6,5 0,011 Do práce chodím především vydělávat. 22,8 0,000 Pracovní postup a kariéra jsou u mě na prvním místě. 121,8 0,000 Tlak na výkon v práci je dnes takový, ţe mám na své děti méně času neţ dříve. 670,3 0,000 Mám pocit, ţe jsem v práci od nevidím do nevidím. 759,5 0,000 U nás v práci neexistuje, aby muţ zůstal s dítětem doma, kdyţ je nemocné. 309,7 0,000 Můj zaměstnavatel mi vţdy vyjde vstříc, pokud se potřebuji (budu potřebovat) postarat o dítě. 202,2 0,000 Daří se mi skloubit práci a rodinu. 218,0 0,000 Zůstal bych klidně s dětmi doma, ale ţena rodinu neuţiví. 0,8 0,357 Nedovedu si představit, ţe bych zůstal s dítětem na rodičovské dovolené. 215,2 0,000 Jsem spíš pro tradiční dělbu práce ţena se stará o děti a domácnost a muţ vydělává. 198,7 0,000 Moje partnerka má stejné právo se realizovat jako já. 16,3 0,000 Kaţdodenní péči o děti by si měli rodiče spravedlivě rozdělit. 34,8 0,000 68

69 Nedávám (nebudu dávat) přednost práci před rodinou. Do práce chodím především vydělávat. Pracovní postup a kariera jsou u mě na prvním místě. Tlak na výkon v práci je dnes takový, ţe mám na své děti méně času neţ dříve. Mám pocit, ţe jsem v práci od nevidím do nevidím. U nás v práci neexistuje, aby muţ zůstal s dítětem doma, kdyţ je nemocné. Můj zaměstnavatel mi vţdy vyjde vstříc, pokud se potřebuji (budu potřebovat) postarat o dítě. Daří se mi skloubit práci a rodinu. Zůstal bych klidně s dětmi doma, ale ţena rodinu neuţiví. Nedovedu si představit, ţe bych zůstal s dítětem na rodičovské dovolené. Jsem spíš pro tradiční dělbu práce ţena se stará o děti domácnost a muţ vydělává. Moje partnerka má stejné právo se realizovat jako já. Kaţdodenní péči o děti by si měly rodiče spravedlivě rozdělit. V tabulce najdeme průměrné hodnoty vstupních proměnných podle výsledných clusterů. Ty jsme nazvali jako pracovní typ neboli pracant a rodinný typ. Pracanti tráví více času v práci (Tlak na výkon v práci je dnes takový, ţe mám na své děti méně času neţ dříve. Mám pocit, ţe jsem v práci od nevidím do nevidím) a mají pracovní postup a kariéru na prvním místě. Jsou více pro tradiční dělbu práce ţena se stará o děti a domácnost a muţ vydělává. Naproti tomu rodinným typům se daří skloubit práci a rodinu, dovedou si více představit, ţe by zůstali s dítětem na rodičovské dovolené a spíše nejsou pro tradiční dělbu práce. Rodinný Výrok ohledně pracovních podmínek a vztahu k práci Pracant typ Nedávám (nebudu dávat) přednost práci před rodinou. 2,43 2,29 Do práce chodím především vydělávat. 1,46 1,66 Pracovní postup a kariéra jsou u mě na prvním místě. 2,53 3,05 Tlak na výkon v práci je dnes takový, ţe mám na své děti méně času neţ dříve. 1,62 2,69 Mám pocit, ţe jsem v práci od nevidím do nevidím. 1,77 2,92 U nás v práci neexistuje, aby muţ zůstal s dítětem doma, kdyţ je nemocné. 2,14 2,99 Můj zaměstnavatel mi vţdy vyjde vstříc, pokud se potřebuji (budu potřebovat) postarat o dítě. 2,61 1,93 Daří se mi skloubit práci a rodinu. 2,34 1,76 Zůstal bych klidně s dětmi doma, ale ţena rodinu neuţiví. 2,37 2,42 Nedovedu si představit, ţe bych zůstal s dítětem na rodičovské dovolené. 1,94 2,72 Jsem spíš pro tradiční dělbu práce ţena se stará o děti a domácnost a muţ vydělává. 1,63 2,23 Moje partnerka má stejné právo se realizovat jako já. 1,82 1,67 Kaţdodenní péči o děti by si měli rodiče spravedlivě rozdělit. 1,98 1,73 Pracovní podmínky a vztah k práci Otcové nezletilých dětí, N = ,5 Pracant Rodinný typ 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 69

70 Shluková analýza na činnosti ve volném čase v rámci životního stylu s dětmi Rozdílnosti jednotlivých vstupů změřené analýzou rozptylu (ANOVA) najdeme v tabulce níţe. Jedná se o příspěvky vstupních proměnných k finálnímu řešení (čím vyšší F statistika, tím větší příspěvek) a jejich statistickou významnost (Sig. signifikance, pokud je vyšší neţ 0,05, pak je tato proměnná nevýznamná z hlediska příspěvku do shlukové analýzy). Činnost ve volném čase v rámci životního stylu F Sig. Večerní čtení 1240,3 0,000 Sportování kola, lyţe, fotbálek, plavání 307,8 0,000 Povídání vyprávění 376,9 0,000 Sledování televize DVD, videa 166,5 0,000 Surfování na internetu 21,4 0,000 Stavění ze stavebnic, modely apod. 1360,5 0,000 Hraní si doma s dětskými hračkami 1098,4 0,000 Návštěva kina, divadla, koncertů 70,4 0,000 Rodinné výlety 234,2 0,000 Vycházky parky, dětská hřiště 553,0 0,000 Dobrodruţné výpravy jen já a děti (geocaching apod.) 166,8 0,000 Deskové hry 252,6 0,000 Z tabulky a následujících grafů jsou vidět hodnoty vstupních proměnných podle výsledků clusterové analýzy dva rozdílné typy otců jsme nazvali aktivní a pasivní. Aktivní otcové dosahují mnohem lepšího průměru v otázkách ţivotního stylu, které měří aktivitu zapojení do rodinného ţivota a reflektují tím aktivní ţivotní styl otce a dítěte. Jedná se především o sportování, procházky, výlety, povídání si, večerní čtení, hraní si s dětmi doma (s dětskými hračkami, stavění ze stavebnic). Činnost ve volném čase v rámci životního stylu Aktivní Pasivní Večerní čtení 2,85 5,25 Sportování kola, lyţe, fotbálek, plavání 3,26 4,46 Povídání vyprávění 1,89 3,32 Sledování televize DVD, videa 2,25 3,35 Surfování na internetu 4,09 4,55 Stavění ze stavebnic, modely apod. 2,76 5,13 Hraní si doma s dětskými hračkami 2,34 4,84 Návštěva kina, divadla, koncertů 4,66 5,13 Rodinné výlety 3,73 4,56 Vycházky parky, dětská hřiště 2,99 4,57 Dobrodruţné výpravy jen já a děti (geocaching apod.) 4,72 5,47 Deskové hry 3,89 5,00 70

71 Večerní čtení Sportování kola, lyţe, fotbálek, plavání Povídání vyprávění Sledování televize DVD, videa Surfování na internetu Stavění ze stavebnic, modely apod. Hraní si doma s dětskými hračkami Návštěva kina, divadla, koncertů Rodinné výlety Vycházky parky, dětská hřiště Dobrodruţné výpravy jen já a děti (geocaching apod.) Deskové hry Ţivotní styl Otcové nezletilých dětí, N = 1147 Aktivní Pasivní 6,0 5,5 5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1, Typologie otců demografická struktura V následující kapitole se podíváme na to, jaká je demografická struktura tří typologií otců, které vznikly pomocí shlukové analýzy na 1) výroky ohledně postojů, 2) výroky ohledně pracovních podmínek a vztahu k práci a na 3) činnosti ve volném čase v rámci ţivotního stylu, které dělají otcové dohromady se svými dětmi Demografická struktura typologie angažovaných a tradičních otců Následující dva grafy popisují demografickou strukturu typologie vzniklé z výroků ohledně postojů, které jsme si definovali do dvou skupin jako tradiční a angaţované otce. Angaţovaní otcové jsou mladší, mají i mladší děti, je zde méně muţů se základním vzděláním a vyučených a více středoškolsky vzdělaných, mají vzdělanější partnerky, jsou méně často rozvedení, častěji byli u porodu, častěji by zůstali na rodičovské dovolené, jsou více liberální a aktivnější a v neposlední řadě se více rekrutují z moderních otců. Tradiční otcové jsou protipólem angaţovaných, krom opaku jiţ uvedeného, můţeme o nich prohlásit, ţe mají častěji více dětí, častěji neţijí s dětmi ve společné domácnosti a jejich styl výchovy je přísnější. Není zde velká diverzifikace z hlediska regionu a velikosti místa bydliště. 71

72 Styl vých. Akt. otců Typ otce RD Dom. Porod Počet dětí Rod. Stav Region VMB Vzdělanost Vzdělání part. Vzdělání otce Věk dětí Věk Typologie otců Otcové nezletilých dětí, N = 1147 Tradiční Angaţovaný Celkem let let let Malé děti nejstarší do 9 let Větší děti nejstarší let ZŠ nebo vyučen SŠ VŠ ZŠ nebo vyučena SŠ VŠ Homogenní ZŠ Homogenní SŠ Homogenní VŠ Partnerka vzdělanější Partner vzdělanější Vesnice Město Velké město Praha Čechy Morava 50% 51% 62% 42% 57% 54% 45% 4 53% 50% 43% 54% 42% 42% 54% 51% 4 51% 50% 47% 50% 52% 50% 60% % 45% 55% 52% 46% 50% 57% 45% % 4 52% 4 50% 53% 50% 4 0% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Typologie otců Otcové nezletilých dětí, N = 1147 Tradiční Angaţovaný Celkem Ţenatý Svobodný Rozvedený Úplná rodina Neúplná rodina 1 dítě 2 děti 3 a více dětí Účast u porodů - ano Účast u porodů - ne Ve společné domácnosti - ano Ve společné domácnosti - ne Rodičovská dovolená - ano Rodičovská dovolená - ne Tradiční táta Moderní táta Neaktivní otcové Průměrně aktivní otcové Aktivní otcové Spíše přísnější Spíše liberální 50% 4 43% % 47% 52% 5 54% 4 67% 51% % 32% 60% 50% 51% 55% 41% 51% 44% 53% 47% 41% 60% 46% 52% 33% % 62% 32% % 0% 50% 60% 70% 80% 90% 100% 72

73 Region VMB Vzdělanost Vzdělání part. Vzdělání otce Věk dětí Věk Demografická struktura typologie pracovního a rodinného typu otců Další dva grafy popisují demografickou strukturu typologie vzniklé z výroků ohledně pracovních podmínek a vztahu k práci, kterou jsme si definovali do dvou skupin jako tzv. pracanty a rodinný typ. Pracovní typ mírně převaţuje u nejstarší věkové kategorie, spíše s většími (a více) dětmi, více pro domácnosti, kde jsou z hlediska vzdělání tzv. homogenní ZŠ. V regionu bychom je našli o malinko více v Praze, v Čechách a ve městech. Pracanti jsou z velké většiny tvořeni tradičními otci, jsou méně aktivní a více přísní ve výchově. Rodinný typ byl častěji u porodu, častěji by zůstal na rodičovské dovolené, více se rekrutuje z moderních otců a je více aktivní. Typologie otců Otcové nezletilých dětí, N = 1147 Celkem let let let Malé děti nejstarší do 9 let Větší děti nejstarší let ZŠ nebo vyučen SŠ VŠ ZŠ nebo vyučena SŠ VŠ Homogenní ZŠ Homogenní SŠ Homogenní VŠ Partnerka vzdělanější Partner vzdělanější Vesnice Město Velké město Praha Čechy Morava Pracovní typ Rodinný typ 53% 50% 52% % 56% 51% 50% 5 51% 51% 61% 51% 47% 51% 51% 52% 54% 50% 55% 55% 4 46% 4 47% 41% 50% 44% 44% 4 50% 41% % % 50% 45% 45% 50% 0% 50% 60% 70% 80% 90% 100% 73

74 Styl vých. Akt. otců Typ otce RD Dom. Porod Počet dětí Rod. Stav Typologie otců Otcové nezletilých dětí, N = 1147 Celkem Pracovní typ 53% Rodinný typ 46% Ţenatý 53% 46% Svobodný 4 50% Rozvedený 51% 4 Úplná rodina 52% 47% Neúplná rodina 55% 45% 1 dítě 55% 45% 2 děti 51% 4 3 a více dětí 55% 45% Účast u porodů - ano 45% 54% Účast u porodů - ne 56% 44% Ve společné domácnosti - ano 53% 47% Ve společné domácnosti - ne 53% 47% Rodičovská dovolená - ano 42% 56% Rodičovská dovolená - ne 54% 46% Tradiční táta 7 22% Moderní táta 37% 63% Neaktivní otcové 6 31% Průměrně aktivní otcové 53% 47% Aktivní otcové 3 62% Spíše přísnější 57% 42% Spíše liberální 50% 50% 0% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Demografická struktura typologie aktivního a pasivního typu otců Grafy níţe popisují demografickou strukturu typologie vzniklé z činností ve volném čase v rámci ţivotního stylu, které dělají otcové dohromady se svými dětmi. Tuto typologii jsme rozdělili do dvou skupin jako tzv. aktivní a pasivní otce. Aktivní otcové jsou výrazně mladší s menšími dětmi, jsou to spíše středoškoláci s partnerkou s vyšším vzděláním, jsou aktivní z hlediska míry zapojení do aktivní péče o dítě, častěji byli u porodu a častěji by šli na rodičovskou dovolenou, ve výchově jsou spíše liberální. Pasivní otcové jsou častěji rozvedení, neţijí s dětmi v domácnosti a pocházejí z neúplných rodin. Mají vyšší podíl tradičních otců a jsou málo aktivní z hlediska míry zapojení do aktivní péče o dítě. 74

75 Styl vých. Akt. otců Typ otce RD Dom. Porod Počet dětí Rod. Stav Region VMB Vzdělanost Vzdělání part. Vzdělání otce Věk dětí Věk Typologie otců Celkem let let let Malé děti nejstarší do 9 let Větší děti nejstarší let ZŠ nebo vyučen SŠ VŠ ZŠ nebo vyučena SŠ VŠ Homogenní ZŠ Homogenní SŠ Homogenní VŠ Partnerka vzdělanější Partner vzdělanější Vesnice Město Velké město Praha Čechy Morava Otcové nezletilých dětí, N = 1147 Aktivní Pasivní 51% 66% 4 31% 67% 36% 4 56% 4 47% 53% 5 46% 57% 5 54% 47% 54% 50% 4 56% 4 52% 4 34% 51% 6 32% 64% 52% 44% 52% 52% 47% 41% 53% 43% 41% 46% 53% 46% 50% 51% 44% 51% 47% 0% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Typologie otců Otcové nezletilých dětí, N = 1147 Celkem Ţenatý Svobodný Rozvedený Úplná rodina Neúplná rodina 1 dítě 2 děti 3 a více dětí Účast u porodů - ano Účast u porodů - ne Ve společné domácnosti - ano Ve společné domácnosti - ne Rodičovská dovolená - ano Rodičovská dovolená - ne Tradiční táta Moderní táta Neaktivní otcové Průměrně aktivní otcové Aktivní otcové Spíše přísnější Spíše liberální Aktivní Pasivní 51% 53% 56% 36% 53% 41% 4 54% 47% 6 45% 53% 33% 73% % 53% 74% 47% 54% 4 47% 43% 64% 47% 5 52% 46% 53% 32% 55% 46% 67% 26% 50% 60% 42% 75% 47% 26% 53% 46% 0% 50% 60% 70% 80% 90% 100% 75

76 Finální typologie otců Vzájemnou kombinací tří výše popsaných typologií vznikla osmi kategoriální segmentace otců. Výslednou typologii si je téţ moţné představit jako 3D krychli o stranách 2x2x2, kde na třech kolmých osách měříme aktivitu (aktivní vs. pasivní; horní vs. dolní část krychle), angaţovanost (angaţovaný vs. tradiční; pravá vs. levá část krychle) a vztah k práci (pracant vs. rodinný typ; přední vs. zadní část krychle). Dílčí krychlička pak odpovídá jednomu typu otce (např. kombinace ţlutá, zelená, červená odpovídá segmentu angaţovaný, aktivní, rodinný typ ). Nejvíce zastoupené jsou vzájemně protipólní segmenty Tradiční, pasivní, pracant a Angaţovaný, aktivní, rodinný typ, které dosahují pětinového zastoupení otců, ostatní segmenty mají přibliţně desetinový podíl. Skupina Angaţovaný, aktivní, rodinný typ se typologicky nejvíce blíţí aktivním otcům. Procentuální rozloţení výsledné typologie je vidět na koláčovém grafu: 76

77 Své děti zásadně nikdy nebiju (nebudu bít). Děti jsou tím nejkrásnějším, co mě v ţivotě potkalo (můţe potkat). Myslím si, ţe pár plácnutí na zadek nikomu neuškodí. Snaţím se (budu se snaţit) vychovat z dětí především individuality. Myslím, ţe dnešní děti potřebují především pevnou ruku. Otec by měl v rodině vţdy představovat určitou autoritu. Otec by měl být dětem především partnerem a kamarádem. Vstávání k dětem v noci mi vůbec nevadí. V době nemoci se o dítě nejlépe dovede postarat matka. Kaţdý den se minimálně hodinu aktivně věnuji (budu věnovat) svým dětem. Otcové se kvůli dětem v řadě věcí musí omezovat. Díky dětem jsem poznal (poznám) nové přátele. Správný táta má svůj volný čas především věnovat dětem. Muţ by si měl i v rodině udrţet své zájmy a koníčky. Matky by se měly více věnovat praktickému zajištění péče o děti a tátové hraní. Nejvíce pomohu svým dětem, kdyţ je finančně zabezpečím. Nejvíce dám svým dětem, pokud s nimi budu trávit co nejvíce času. Radši organizuji volný čas dětí, neţ vykonávám kaţdodenní péči. Typologie otců Otcové nezletilých dětí, N = 1147 Tradiční, aktivní, pracant Tradiční, pasivní, pracant Tradiční, aktivní, rodinný typ Tradiční, pasivní, rodinný typ Angaţovaný, aktivní, pracant Angaţovaný, pasivní, pracant Angaţovaný, aktivní, rodinný typ Angaţovaný, pasivní, rodinný typ 1 21% 13% Strukturální odlišnosti finální typologie otců Na následujících grafech se podíváme na strukturální odlišnosti ve výrocích o postojích, o pracovních podmínkách a vztahu k práci a o činnostech ve volném čase. Do jaké míry souhlasíte s nasledujícimi výroky? Otcové nezletilých dětí, N = ,0 2,8 2,6 2,4 2,2 2,0 1,8 1,6 1,4 1,2 1,0 Tradiční, aktivní, pracant Tradiční, aktivní, rodinný typ Angaţovaný, aktivní, pracant Angaţovaný, aktivní, rodinný typ Tradiční, pasivní, pracant Tradiční, pasivní, rodinný typ Angaţovaný, pasivní, pracant Angaţovaný, pasivní, rodinný typ 77

78 Večerní čtení Sportování kola, lyţe, fotbálek, plavání Povídání vyprávění Sledování televize DVD, videa Surfování na internetu Stavění ze stavebnic, modely apod. Hraní si doma s dětskými hračkami Návštěva kina, divadla, koncertů Rodinné výlety Vycházky parky, dětská hřiště Dobrodruţné výpravy jen já a děti (geocaching apod.) Deskové hry Nedávám (nebudu dávat) přednost práci před rodinou. Do práce chodím především vydělávat. Pracovní postup a kariera jsou u mě na prvním místě. Tlak na výkon v práci je dnes takový, ţe mám na své děti méně času neţ dříve. Mám pocit, ţe jsem v práci od nevidím do nevidím. U nás v práci neexistuje, aby muţ zůstal s dítětem doma, kdyţ je nemocné. Můj zaměstnavatel mi vţdy vyjde vstříc, pokud se potřebuji (budu potřebovat) postarat o dítě. Daří se mi skloubit práci a rodinu. Zůstal bych klidně s dětmi doma, ale ţena rodinu neuţiví. Nedovedu si představit, ţe bych zůstal s dítětem na rodičovské dovolené. Jsem spíš pro tradiční dělbu práce ţena se stará o děti domácnost a muţ vydělává. Moje partnerka má stejné právo se realizovat jako já. Kaţdodenní péči o děti by si měly rodiče spravedlivě rozdělit. Největší rozdílnost byla dosaţena ve výroku Kaţdý den se minimálně hodinu aktivně věnuji svým dětem (kde nejlepšího výsledku dosáhl Angaţovaný, aktivní, rodinný typ a naopak nejhoršího výsledku Tradiční, pasivní, pracant ) a Vstávání k dětem v noci mi vůbec nevadí. Pracovní podmínky a vztah k práci 3,5 Otcové nezletilých dětí, N = 1147 Tradiční, aktivní, pracant Tradiční, pasivní, pracant Tradiční, aktivní, rodinný typ Tradiční, pasivní, rodinný typ Angaţovaný, aktivní, pracant Angaţovaný, pasivní, pracant Angaţovaný, aktivní, rodinný typ Angaţovaný, pasivní, rodinný typ 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 Nejvýraznější rozdílnost v pracovních podmínkách a ve vztahu k práci byla zaznamenána ve výroku Tlak na výkon v práci je dnes takový, ţe mám na své děti méně času neţ dříve a Mám pocit, ţe jsem v práci od nevidím do nevidím. Ţivotní styl 6,0 Otcové nezletilých dětí, N = 1147 Tradiční, aktivní, pracant Tradiční, pasivní, pracant Tradiční, aktivní, rodinný typ Tradiční, pasivní, rodinný typ Angaţovaný, aktivní, pracant Angaţovaný, pasivní, pracant Angaţovaný, aktivní, rodinný typ Angaţovaný, pasivní, rodinný typ 5,5 5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 78

79 Počet dětí Rod. Vzděl. part. Stav Region Věk dětí Vzdělání Věk Aktivity ţivotního stylu nejvíce odlišují typologii otců, resp. aktivní otce od pasivních otců. Největších rozdílů je dosaţeno pro Večerní čtení, Stavění ze stavebnic, modely apod. a Hraní si doma s dětskými hračkami Demografické odlišnosti finální typologie otců Typologie otců se kromě strukturálních odlišností v postojích, výrocích o pracovních podmínkách a ţivotním stylu odlišuje téţ v demografických charakteristikách. V následujícím odstavci si ukáţeme na grafech největší rozdíly. Na prvních dvou grafech můţeme vidět rozloţení mezi jednotlivé typy otců v porovnání demografických kategorií (přes tzv. řádková procenta), další grafy ukazují strukturu demografie v porovnání jednotlivých typů otců (přes tzv. sloupcová procenta). Typologie otců Otcové nezletilých dětí, N = 1147 Tradiční, aktivní, pracant Tradiční, pasivní, pracant Tradiční, aktivní, rodinný typ Tradiční, pasivní, rodinný typ Angaţovaný, aktivní, pracant Angaţovaný, pasivní, pracant Angaţovaný, aktivní, rodinný typ Celkem let let let ZŠ nebo vyučen SŠ VŠ Malé děti nejstarší do 9 let Větší děti nejstarší let Praha Čechy Morava Ţenatý Svobodný Rozvedený ZŠ nebo vyučena SŠ VŠ Úplná rodina Neúplná rodina 1 dítě 2 děti 3 a více dětí 11% 7% 11% 12% 7% 11% 12% 11% Angaţovaný, pasivní, rodinný typ 21% 12% 21% 35% 24% % 2 21% 24% 21% 17% 27% 25% % 21% 31% 13% 11% 6% 11% 5% 11% 11% 6% 11% 13% 5% 6% 17% 12% 17% 7% 7% 7% 11% 11% 7% 12% 12% 7% 17% 12% 1 14% 16% 14% 12% 11% 17% 13% 14% 13% 11% 7% 7% 13% 11% 7% 4% 1 24% 11% 17% 22% 21% 26% 13% 1 17% 23% 22% 12% 17% 25% 21% 14% 1 21% 1 7% 7% 11% 7% 6% 12% 6% 0% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Typologie otců je výrazně diferencovatelná podle věku otce i dítěte, podle aktivity z hlediska míry zapojení do aktivní péče o dítě a podle ochoty jít na rodičovskou dovolenou. U nejsilnějších kategorií ( Tradiční, pasivní, pracant a Angaţovaný, aktivní, rodinný typ) se projevuje rozdílnost ve vzdělání, vzdělání partnerky i v proměnné vzdělanost, která porovnává dosaţené stupně vzdělání partnerů, dále pak účasti u porodů a v typologie tradiční vs. moderní táta. Regionální různorodost se projevuje v kategorii Tradiční, pasivní, pracant, kteří jsou nejméně v Praze a nejvíce na Moravě, a pak v segmentu Angaţovaný, aktivní, pracant, kterých je naopak málo na Moravě a více v Čechách a v Praze. 79

80 Jaká je Vaše nejoblíbenější televize? Styl vých. Aktivita otců VMB Vzdelanost Typologie otců Otcové nezletilých dětí, N = 1147 Tradiční, aktivní, pracant Tradiční, pasivní, pracant Tradiční, aktivní, rodinný typ Tradiční, pasivní, rodinný typ Angaţovaný, aktivní, pracant Angaţovaný, pasivní, pracant Angaţovaný, aktivní, rodinný typ Angaţovaný, pasivní, rodinný typ Celkem 21% 13% 1 Homogenní ZŠ 12% 2 7% 7% 11% 17% 7% Homogenní SŠ Homogenní VŠ 6% 1 11% 1 17% 6% 23% 26% Partnerka vzdělanější Partner vzdělanější Vesnice Město Velké město 11% 12% 12% 1 17% 22% 22% 12% 6% 7% 11% 14% 11% 12% 13% 12% 14% 14% 12% 7% 1 17% 1 21% 7% 12% Neaktivní otcové 3 6% 13% 6% 4% 7% Průměrně aktivní otcové 12% 1 12% 7% 17% Aktivní otcové 6% 7% 1 4% 36% Spíše přísnější 13% 26% 12% 7% Spíše liberální 7% 16% 17% 23% Nova 22% 14% 1 7% ČT1 13% 11% 1 22% 6% ČT2 5% 22% 6% 6% 17% 4% 23% 17% Prima 12% 26% 7% ČT24 26% 13% 14% Jiná, jaká? 22% 14% 1 11% 0% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Aktivní otcové mají mnohem větší zastoupení mezi mladší věkovou skupinou let (nejvyšší zastoupení zde má segment Angaţovaný, aktivní, pracant a naopak mnohem menší zastoupení má mezi starší věkovou skupinou let). 100% Typologie otců Otcové nezletilých dětí, N = let let let 90% 80% 25% 1 36% 16% 24% 14% 2 70% 60% 50% 41% 41% 32% 45% 42% 36% 44% 35% 41% 44% 52% 31% 44% 34% 1 0% Celkem Tradiční, aktivní, pracant Tradiční, pasivní, pracant Tradiční, aktivní, rodinný typ Tradiční, pasivní, rodinný typ Angaţ., aktivní, pracant Angaţ., pasivní, pracant Angaţ., aktivní, rodinný typ Angaţ., pasivní, rodinný typ 80

81 Pasivní, pracanti mají vyšší podíl základního vzdělání. Angaţovaní, aktivní, pracanti mají nejvyšší podíl SŠ vzdělání a Angaţovaní, pasivní, pracanti naopak nejmenší. Angaţovaný, rodinný typ má pak nejvyšší podíl VŠ vzdělání. 100% Typologie otců Otcové nezletilých dětí, N = 1147 Základní vzdělání nebo vyučen bez maturity Středoškolské vzdělání s maturitou Vysokoškolské vzdělání 90% 16% 16% 14% 11% 1 14% 17% 21% 80% 70% 60% 35% 36% 33% 45% % 4 54% 56% 53% 4 57% 44% 41% 0% Celkem Tradiční, aktivní, pracant Tradiční, pasivní, pracant Tradiční, aktivní, rodinný typ Tradiční, pasivní, rodinný typ Angaţ., aktivní, pracant Angaţ., pasivní, pracant Angaţ., aktivní, rodinný typ Angaţ., pasivní, rodinný typ Aktivní otcové mají většinou malé děti do 9 let (korelace s věkem). Typologie otců Otcové nezletilých dětí, N = 1147 Malé děti nejstarší do 9 let Větší děti nejstarší let 100% 90% 80% 41% % 70% 54% 63% 61% 60% 73% 77% 50% 5 61% 61% 63% 46% 37% 3 27% 23% 0% Celkem Tradiční, aktivní, pracant Tradiční, pasivní, pracant Tradiční, aktivní, rodinný typ Tradiční, pasivní, rodinný typ Angaţ., aktivní, pracant Angaţ., pasivní, pracant Angaţ., aktivní, rodinný typ Angaţ., pasivní, rodinný typ 81

82 Angaţovaní, aktivní mají nejvyšší podíl partnerek s VŠ vzděláním. Tradiční, pracanti mají nejvyšší podíl partnerek se základním vzděláním a vyučených. Pasivní, pracanti mají nejvyšší podíl homogenních ZŠ párů. Pasivní, rodinný typ je vzdělanější neţ partnerka. 100% Typologie otců dle vzdělání partnerky Otcové nezletilých dětí, N = 1147 Základní vzdělání nebo vyučen bez maturity Středoškolské vzdělání s maturitou Vysokoškolské vzdělání 90% 12% 13% 14% 12% 1 11% 1 14% 80% 70% 41% 60% 44% 52% 51% 4 45% 46% 50% 41% % 36% 33% 4 36% 0% Celkem Tradiční, aktivní, pracant Tradiční, pasivní, pracant Tradiční, aktivní, rodinný typ Tradiční, pasivní, rodinný typ Angaţ., aktivní, pracant Angaţ., pasivní, pracant Angaţ., aktivní, rodinný typ Angaţ., pasivní, rodinný typ Účast u porodů mají nejvyšší Aktivní, rodinné typy. Tradiční, pasivní, pracant (= protipól aktivních otců) má třikrát niţší účast u porodů neţ Angaţovaní, aktivní, rodinné typy (= aktivní otcové). Typologie otců Otcové nezletilých dětí, N = 1147 Účast u porodů - ano Účast u porodů - ne 100% 90% 80% 70% 60% 75% 74% 8 61% 84% 6 75% 64% 7 50% 25% 26% 11% 3 16% 32% 25% 36% 21% 0% Celkem Tradiční, aktivní, pracant Tradiční, pasivní, pracant Tradiční, aktivní, rodinný typ Tradiční, pasivní, rodinný typ Angaţ., aktivní, pracant Angaţ., pasivní, pracant Angaţ., aktivní, rodinný typ Angaţ., pasivní, rodinný typ 82

83 Nejoblíbenější TV je pro všechny typy otců Nova. ČT1 je nejsilnější u Angaţovaných, aktivních, pracantů a nejslabší u Tradičních, pasivních, pracantů. ČT2 pak boduje u Angaţovaných, pasivních, rodinných typů, kde mírně ztrácí Nova. Typologie otců Otcové nezletilých dětí, N = % Nova ČT1 ČT2 Prima ČT24 Jiná, jaká? 90% 80% 70% 60% 50% 21% 6% 11% 13% 16% 3% 12% 1 1 7% 11% 3% 4% 23% 21% 4% 17% 16% 5% 1 17% 7% 14% 7% 14% 6% 14% 4% 16% 16% 6% 12% 7% 16% 11% 3 43% 47% 44% 42% 42% 45% 47% 43% 0% Angaţ., pasivní, rodinný typ Angaţ., aktivní, rodinný typ Angaţ., pasivní, pracant Angaţ., aktivní, pracant Tradiční, pasivní, rodinný typ Tradiční, aktivní, rodinný typ Tradiční, pasivní, pracant Tradiční, aktivní, pracant Celkem Téměř u všech typů se na prvním místě umístil Roman Šebrle, pouze ve dvou vyhrál Petr Čech. Pavel Zuna dosáhl nejvíce procent u Angaţovaných, pracantů a Tomáš Hanák u Pasivních, rodinných typů. Ivan Trojan získal nejvíce pro Tradiční, aktivní, rodinný typ. Typologie otců Otcové nezletilých dětí, N = % 90% 80% 70% 60% 50% Roman Šebrle Petr Čech Pavel Zuna Tomáš Hanák Ivan Trojan Ray Koranteng Tomáš Krejčíř Ondřej Liška Robert Kodym 4% 2% 2% 3% 2% 1% 3% 4% 2% 2% 5% 4% 6% 6% 3% 4% 4% 3% 5% 6% 4% 6% 6% 7% 7% 5% 11% 6% 6% 7% 4% 6% 13% 7% 6% 5% 11% 3% 7% 14% 14% 6% 16% 1 1 7% 13% 13% 11% 14% 1 16% 17% 12% 17% 17% 34% 27% 2 26% 26% 27% 25% 14% 1 0% Angaţ., pasivní, rodinný typ Angaţ., aktivní, rodinný typ Angaţ., pasivní, pracant Angaţ., aktivní, pracant Tradiční, pasivní, rodinný typ Tradiční, aktivní, rodinný typ Tradiční, pasivní, pracant Tradiční, aktivní, pracant Celkem 83

84 Ve všech segmentech vítězí pobyt u moře (nejvíce boduje u Angaţovaný, aktivní, rodinný typ), kromě segmentu Tradiční, aktivní, rodinný typ, který preferuje dovolenou na chatě. Kempování v Česku získalo nejvíce u Tradičních, aktivních, pracantů a pobyt na horách nejvíce oslovuje Angaţované, pasivní, pracanty. Angaţovaní jsou ze dvou třetin liberální, kdeţto tradiční typy jsou spíše přísnější. 100% Typologie otců Otcové nezletilých dětí, N = 1147 Jsem spíše přísnější dbám na dodrţování pravidel a stanovení mezí Jsem spíše liberální vyznávám svobodný rozvoj dítěte bez striktních pravidel a zákazů 90% 80% 70% 52% 37% 41% 4 45% 64% 5 64% 63% 60% 50% 4 63% 5 52% 55% 36% 42% 36% 37% 0% Celkem Tradiční, aktivní, pracant Tradiční, pasivní, pracant Tradiční, aktivní, rodinný typ Tradiční, pasivní, rodinný typ Angaţ., aktivní, pracant Angaţ., pasivní, pracant Angaţ., aktivní, rodinný typ Angaţ., pasivní, rodinný typ 84

Fyzické tresty Výzkum PR

Fyzické tresty Výzkum PR Fyzické tresty Výzkum PR Statistická chyba Respondenti 18+ velikost vzorku (N) dolní hranice procento populace 5% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50% horní dolní horní dolní horní dolní horní dolní horní dolní

Více

Podoby otcovství v ČR sociologický výzkum

Podoby otcovství v ČR sociologický výzkum Podoby otcovství v ČR sociologický výzkum 1 AB C O projektu, cíle výzkumu A: Otcovství jako ţivotní projekt: Kaţdodenní péče o nezletilé děti Role otců v domácnosti Postoje a priority ve vztahu ke kaţdodenní

Více

Výsledky dotazníkového šetření Jak skloubit rodinu a práci

Výsledky dotazníkového šetření Jak skloubit rodinu a práci Výsledky dotazníkového šetření Jak skloubit rodinu a práci Cílová skupina: Ženy/muži vracející se po rodičovské dovolené nebo péči o závislého člena rodiny na trh práce Ženy/muži s malými dětmi do 15-ti

Více

MUŽI NA RODIČOVSKÉ V ČESKÉ REPUBLICE

MUŽI NA RODIČOVSKÉ V ČESKÉ REPUBLICE MUŽI NA RODIČOVSKÉ V ČESKÉ REPUBLICE Lukáš Talpa Liga otevřených mužů, o.s. Praha, 18. 9. 2014 Projekt ESF ČR CZ 1.04/3.4.04/88.00410 Táta na plný úvazek TÁTA NA PLNÝ ÚVAZEK Společný projekt Cíle projektu:

Více

Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz

Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011 MOŽNOSTI SLAĎOVÁNÍ PRACOVNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V ČESKÉ REPUBLICE Obsah prezentace Zdroje dat, základní popis VŠPS Popis základních domácnostních ukazatelů a participace

Více

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VYSOKÁ ŠKOLA PODNIKÁNÍ, A.S. říjen - listopad 2010 Obsah 1. HYPOTÉZY A CÍLE VÝZKUMU...

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 86 80 1 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Názory české veřejnosti na úroveň vzdělávání na

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.horakova@soc.cas.cz Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění Technické

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2015

Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2015 eu10 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 8 9 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání

Více

Role flexibilní pracovní síly v personální strategii

Role flexibilní pracovní síly v personální strategii Personální společnost Manpower oslovila v říjnu 2009 více než 41.000 zaměstnavatelů ze 35 zemí a oblastí, aby zjistila více informací o současné roli flexibilní pracovní síly v personální strategii různých

Více

Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené

Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené Poděkování Mnohokrát děkujeme všem respondentům a také těm, kdo dotazník pomáhali šířit. Vyhodnocení zpracovala Rut Kolínská. Vyplněné dotazníky v tištěné

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

Názory občanů na státní maturitu září 2012

Názory občanů na státní maturitu září 2012 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory občanů na státní maturitu září 2012 Technické

Více

Průzkum k distančním volbám

Průzkum k distančním volbám STEM - Středisko empirických výzkumů, Chlumčanského 5, 1 Praha 8 Průzkum k distančním volbám Zpráva z výzkumu STEM pro KDU-ČSL V Praze dne 29. ledna 15 I. Údaje o výzkumu Typ výzkumu: Věcné zaměření výzkumu:

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14.5.2003 26 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI.

Více

Bleskový výzkum SC&C a STEM pro Českou televizi

Bleskový výzkum SC&C a STEM pro Českou televizi Marketingový a sociologický výzkum Držitel certifikátu ISO 9001:2001 - člen ESOMAR www.scac.cz Závěrečná zpráva VOLBY DO PS 2010 - Jihomoravský kraj Bleskový výzkum SC&C a STEM pro Českou televizi Praha,

Více

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Prezentace výsledků výzkumu Výzkum - Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Národní institut dětí a mládeže ve spolupráci s Českou asociací streetwork,

Více

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 840 9 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad

Více

Srovnání postavení mužů a žen na trhu práce

Srovnání postavení mužů a žen na trhu práce TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: krizkova@soc.cas.cz Srovnání postavení mužů a žen na trhu práce

Více

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 9 E-mail: anezka.pribenska@soc.cas.cz Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen

Více

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014 ov1 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům březen 201

Více

SLAĎOVÁNÍ OSOBNÍHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA V PROSTŘEDÍ ÚŘADŮ STÁTNÍ SPRÁVY

SLAĎOVÁNÍ OSOBNÍHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA V PROSTŘEDÍ ÚŘADŮ STÁTNÍ SPRÁVY SLAĎOVÁNÍ OSOBNÍHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA V PROSTŘEDÍ ÚŘADŮ STÁTNÍ SPRÁVY MPO, 23. 9. 2015 Bc. Helena Skálová, ředitelka Gender Studies, o. p. s. SLAĎOVÁNÍ OSOBNÍHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA VPROSTŘEDÍ ÚŘADŮ STÁTNÍ

Více

Mezinárodní projekt Stárnoucí pracovní síla (Ageing Workforce)

Mezinárodní projekt Stárnoucí pracovní síla (Ageing Workforce) Mezinárodní projekt Stárnoucí pracovní síla (Ageing Workforce) Partneři projektu Skupina zaměstnavatelských svazů Slovinska (ZDS), Chorvatska (HUP), Maďarska (MGYOSZ), Rakouska (IV), Slovenska (RÚZ) a

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015 pm50 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: +40 86 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 05

Více

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben

Více

Slaďování pracovního a rodinného života a rovné příležitosti žen a mužů mezi mosteckými zaměstnavateli

Slaďování pracovního a rodinného života a rovné příležitosti žen a mužů mezi mosteckými zaměstnavateli Slaďování pracovního a rodinného života a rovné příležitosti žen a mužů mezi mosteckými zaměstnavateli Analýza stavu a potřeb členů místního uskupení Společné příležitosti 2012 Autorky: PhDr. Kamila Svobodová,

Více

Morálka politiků očima veřejnosti - březen 2015

Morálka politiků očima veřejnosti - březen 2015 pd15002 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Morálka politiků očima veřejnosti - březen

Více

To vše odděleně! Přitom mají stejný cíl: spokojeného zákazníka.

To vše odděleně! Přitom mají stejný cíl: spokojeného zákazníka. Firmy investují nemalé prostředky do posílení loajality zákazníků, zjišťování jejich spokojenosti a vnímání značky. Další prostředky směřují do výběru a motivace zaměstnanců, tréninků a školení, do průzkumů

Více

Spokojenost občanů s místním společenstvím

Spokojenost občanů s místním společenstvím Spokojenost občanů s místním společenstvím Ukazatel kvality života (Evropský indikátor udržitelného rozvoje A1) Průzkum Spokojenost občanů s místním společenstvím, ve kterém jsou zjišťovány názory, postoje,

Více

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014 ev22 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 286 80 29 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Daně z pohledu veřejného mínění listopad 20 Technické

Více

STEM - Středisko empirických výzkumů, Chlumčanského 5, 180 00 Praha 8 SPORTOVNÍ SÁZKY. Bleskový průzkum STEM pro APKURS

STEM - Středisko empirických výzkumů, Chlumčanského 5, 180 00 Praha 8 SPORTOVNÍ SÁZKY. Bleskový průzkum STEM pro APKURS STEM - Středisko empirických výzkumů, Chlumčanského 5, 8 Praha 8 SPORTOVNÍ SÁZKY Bleskový průzkum STEM pro APKURS V Praze dne. září 4 I. Údaje o výzkumu Typ výzkumu: Věcné zaměření výzkumu: Zkoumaná populace:

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

Spokojenost s životem červen 2015

Spokojenost s životem červen 2015 ov150730 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Spokojenost s životem červen 2015 Technické

Více

Výběr kandidátů na finanční pozice z pohledu personalistů

Výběr kandidátů na finanční pozice z pohledu personalistů Výběr kandidátů na finanční pozice z pohledu personalistů Vytvořil Distribuce dokumentu Datum Česká asociace pro finanční řízení Elektronicky na členy asociace a vybrané personalisty 1. 8. 2013 30. 8.

Více

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Rezignace Radka Johna Praha 12. května 2011 Marketingový a sociologický výzkum Držitel certifikátu ISO 9001:2001 - člen ESOMAR www.scac.cz SC & C Marketing & Social

Více

PRŮBĚŽNÁ EVALUACE PROJEKTU (ke dni 30. 4. 2014)

PRŮBĚŽNÁ EVALUACE PROJEKTU (ke dni 30. 4. 2014) [PRŮBĚŽNÁ EVALUACE PROJEKTU] 1 PRŮBĚŽNÁ EVALUACE PROJEKTU (ke dni 30. 4. 2014) Realizovaný v rámci projektu Genderová politika - už víme jak na to! Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.4.04/88.00083 Realizátor

Více

Názor na devizové intervence České národní banky

Názor na devizové intervence České národní banky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: martin.durdovic@soc.cas.cz Názor na devizové intervence České národní

Více

Teorie a praxe slaďování pracovního a soukromého života na pracovišti. Lenka Formánková

Teorie a praxe slaďování pracovního a soukromého života na pracovišti. Lenka Formánková Teorie a praxe slaďování pracovního a soukromého života na pracovišti Lenka Formánková Potřeba slaďování práce a rodiny v ČR Ekonomická aktivita žen o 18%, než u mužů. Rozdíl v platech žen a mužů čtvrtý

Více

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia?

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia? ANALÝZA SITUACE V OBLASTI SPOLUPRÁCE MEZI ŠKOLAMI A PODNIKY V rámci projektu TechIN Propojení studia a praxe bylo provedeno v prvním čtvrtletí roku 2009 rozsáhlé dotazníkové šetření, které mělo, mimo jiné,

Více

Rovné příležitosti rodičů v rodičovství a v péči o domácnost Výsledky dotazníkového šetření Sítě mateřských center o.s. 2014

Rovné příležitosti rodičů v rodičovství a v péči o domácnost Výsledky dotazníkového šetření Sítě mateřských center o.s. 2014 Rovné příležitosti rodičů v rodičovství a v péči o domácnost Výsledky dotazníkového šetření Sítě mateřských center o.s. 2014 Respondenti/ky Cíl: podmínky slaďování v rodinách rovnost možností matek a otců

Více

Hodnocení stavu životního prostředí v ČR a v místě bydliště

Hodnocení stavu životního prostředí v ČR a v místě bydliště TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 8 29 E-mail: michal.veselsky@soc.cas.cz Hodnocení stavu životního prostředí v ČR a v místě

Více

Rozdělení rolí v rodině

Rozdělení rolí v rodině TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: +420 286 840 129, 30 E-mail: chludilo@soc.cas.cz Rozdělení rolí v rodině Technické parametry

Více

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE 4.11. 2014 Age Management: Strategické řízení věkové diverzity ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10

Více

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Výzkum byl realizován na katedře sociální práce v letech 2005-2007, byl dotován z prostředků Ministerstva práce a sociálních věcí ČR

Více

PROBLEMATIKA SLADĚNÍ PRACOVNÍHO A SOUKROMÉHO ŽIVOTA V ČR

PROBLEMATIKA SLADĚNÍ PRACOVNÍHO A SOUKROMÉHO ŽIVOTA V ČR PROBLEMATIKA SLADĚNÍ PRACOVNÍHO A SOUKROMÉHO ŽIVOTA V ČR Zahajovací konference Programu CZ 13 Praha 26. května 2014 Rut Kolínská předsedkyně Výboru sladění pracovního, soukromého a rodinného života I.

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015 pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: + E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 05 Technické parametry

Více

TISKOVÁ KONFERENCE 7. 10. 2015. KVALITA Z EVROPY chutě s příběhem

TISKOVÁ KONFERENCE 7. 10. 2015. KVALITA Z EVROPY chutě s příběhem TISKOVÁ KONFERENCE 7. 10. 2015 KVALITA Z EVROPY chutě s příběhem Měření výsledků komunikační kampaně chráněných označení ČESKÁ REPUBLIKA & SLOVENSKO Výsledky první vlny šetření 7. října 2015 Česká republika

Více

ps80502 TISKOVÁ ZPRÁVA Politická kultura

ps80502 TISKOVÁ ZPRÁVA Politická kultura ps8050 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 840 9 E-mail: marketa.skodova@soc.cas.cz Politická kultura Technické parametry Výzkum:

Více

Vliv marketingu na obchodní výsledky B2B firem

Vliv marketingu na obchodní výsledky B2B firem Vliv marketingu na obchodní výsledky B2B firem Květen 2013 B-inside s.r.o. Šmeralova 12, 170 00 Praha Vavrečkova 5262, 760 01 Zlín IČ: 24790648 DIČ: CZ24790648 Telefon: +420 608 048 048 www.b-inside.cz

Více

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015 or151 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 6 40 1 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato

Více

Průzkum využívání alternativních forem práce ve firmách působících na českém trhu práce (2011)

Průzkum využívání alternativních forem práce ve firmách působících na českém trhu práce (2011) Průzkum využívání alternativních forem práce ve firmách působících na českém trhu práce (2011) Hlavními cíli výzkumu bylo zjistit rozsah využívání alternativních forem práce ve firmách na českém trhu.

Více

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 02/86 84 0129, 0130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Demokracie, lidská práva a korupce mezi

Více

Zjišťování potřeb uživatelů v oblasti poskytování sociálních služeb na území Jihomoravského kraje ČÍSLO DOTAZNÍKU..

Zjišťování potřeb uživatelů v oblasti poskytování sociálních služeb na území Jihomoravského kraje ČÍSLO DOTAZNÍKU.. Individuální projekt Jihomoravského kraje reg. číslo CZ.1.04/3.1.00/05.00027 s názvem Podpora plánování rozvoje sociálních sluţeb v Jihomoravském kraji Zjišťování potřeb uživatelů v oblasti poskytování

Více

Názory obyvatel na přijatelnost půjček

Názory obyvatel na přijatelnost půjček er10315b TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 8 840 1 E-mail: martin.buchtik@soc.cas.cz Názory obyvatel na přijatelnost půjček

Více

Svatby v české společnosti

Svatby v české společnosti TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: klara.prochazkova@soc.cas.cz Svatby v české společnosti Technické parametry Výzkum:

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz K některým aspektům výběru piva českými konzumenty

Více

8. Věda a technologie, informační společnost

8. Věda a technologie, informační společnost 8. Věda a technologie, informační společnost V každé společnosti je její důležitou a nedílnou součástí oblast výzkumu a vývoje. Jedná se o systematickou tvůrčí práci konanou za účelem získání nových znalostí

Více

Role žen a mužů v rodině

Role žen a mužů v rodině TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Role žen a mužů v rodině Technické parametry

Více

Přínos koučování pro lektory

Přínos koučování pro lektory Přínos koučování pro lektory Vyhodnocení elektronického dotazníku ke koučování Červen 2012 Veřejná zakázka KURIKULUM S - Vzdělávání lektorů a konzultantů formou koučování se realizovala od 6. března do

Více

Zvyšování finanční gramotnosti sociálně slabých obyvatel České republiky

Zvyšování finanční gramotnosti sociálně slabých obyvatel České republiky Zvyšování finanční gramotnosti sociálně slabých obyvatel České republiky Projekt Zvyšování finanční gramotnosti sociálně slabých obyvatel ČR Ekonomikcko-správní fakulta Masarykovy univerzity a Citi Foundation

Více

PODPORA ŽEN VE VEDENÍ FIREM A ORGANIZACÍ MOŽNOSTI A OPATŘENÍ NA PODPORU ŽEN V KARIÉRNÍM RŮSTU

PODPORA ŽEN VE VEDENÍ FIREM A ORGANIZACÍ MOŽNOSTI A OPATŘENÍ NA PODPORU ŽEN V KARIÉRNÍM RŮSTU PODPORA ŽEN VE VEDENÍ FIREM A ORGANIZACÍ MOŽNOSTI A OPATŘENÍ NA PODPORU ŽEN V KARIÉRNÍM RŮSTU Hana Maříková a Lenka Formánková Sociologický ústav Akademie věd ČR v.v.i. 8/10/2015 WWW.GENDERPOWERMAP.EU

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV.

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S Obsah Teoretická část... 3 Pojmy... 3 Dávky... 4 Správa... 5 Doporučení... 5 Praktická část... 6 2 Teoretická část nemocenské pojištění upraveno zákonem

Více

Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje

Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje PhDr. Oldřich Čepelka spolupracovník Euroconsultants, s. r. o. Ústí nad Labem, 25. 3. 2011 Ověřovali jsme několik domněnek - do zahraničí

Více

Postoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům

Postoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům Postoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům Vybrané výsledky aktuálního výzkumu Ipsos Tambor pro Zlatou korunu u příležitosti konání VII. Finančního fóra Zlaté koruny Květen 2010 Nobody

Více

Je Brno přátelské k rodině? Stručné výsledky ankety

Je Brno přátelské k rodině? Stručné výsledky ankety Je Brno přátelské k rodině? Stručné výsledky ankety Město Brno se přihlásilo k ideálu "město pro rodiny". Snahou města je věnovat soustavnou pozornost zlepšování podmínek života rodin ve všech oblastech.

Více

SITUACE ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SITUACE ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SITUACE ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU PRO PRÁCI VE VĚDĚ A VÝZKUMU MAJÍ ŽENY I MUŽI STEJNÉ PŘEDPOKLADY, PROFESNÍ RŮST ŽEN JE ALE POMALEJŠÍ Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných

Více

Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti

Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti

Více

Neúplné rodiny žena jako zaměstnankyně nebo pečovatelka?

Neúplné rodiny žena jako zaměstnankyně nebo pečovatelka? Neúplné rodiny žena jako zaměstnankyně nebo pečovatelka? Možnosti rodin a přístupy rodinných politik Anna Šťastná Neúplné rodiny V průběhu celé historie; v minulosti tvořily významný podíl v rámci rodinných

Více

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 2 3 4 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy květen Technické parametry

Více

ODS pro rodiny Pr P aha a, ha 6. 6 kv k ě tna a 201 0 0

ODS pro rodiny Pr P aha a, ha 6. 6 kv k ě tna a 201 0 0 ODS pro rodiny Praha, 6. května 2010 Východiska demografický vývoj růst porodnosti růst tlaku na kapacitu předškolních zařízení nedostatečná kapacita jeslí a školek neexistence jiných služeb péče o děti

Více

TISKOVÁ KONFERENCE 24. 3. 2015

TISKOVÁ KONFERENCE 24. 3. 2015 TISKOVÁ KONFERENCE 24. 3. 2015 Jediná celostátní edukačně-náborová kampaň zaměřená na pěstounskou péči POMOC OHROŽENÝM DĚTEM Nadační fond J&T pomáhá již od roku 2004 především ohroženým dětem a rodinám.

Více

Slaďování pracovního a rodinného života Anna Machátová. Konference Práce na dálku

Slaďování pracovního a rodinného života Anna Machátová. Konference Práce na dálku Slaďování pracovního a rodinného života Anna Machátová Konference Práce na dálku Třebíčské centrum o.s. Založeno v březnu 1998 Člen Sítě MC od září 2006 Spolupráce s více jak 100 organizacemi a specialisty

Více

FINAL REPORT část I Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

FINAL REPORT část I Bezpečnost a ochrana zdraví při práci FINAL REPORT část I Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Zkušenost zaměstnanců POCIT OHROŽENÍ V PRÁCI Pouze 3/5 zaměstnanců se cítí v práci bezpečně v průběhu celé pracovní doby a u všech pracovních činností.

Více

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013 ov19 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 6 8 19 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle

Více

Osobní údaje Zaškrtněte prosím políčko vedle Vámi vybrané odpovědi nebo napište Vaši odpověď v místu k tomu určeném.

Osobní údaje Zaškrtněte prosím políčko vedle Vámi vybrané odpovědi nebo napište Vaši odpověď v místu k tomu určeném. Vážené dámy, chtěli bychom Vás požádat o vyplnění tohoto dotazníku. Dotazník je součástí projektu Diskriminace žen na trhu práce (SDOLM), ve kterém jsou zjišťovány rozdíly mezi ženami a muži na pracovním

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM 2013 Společný evropský indikátor A.1 Objednatel: Statutární město Hradec Králové Československé armády 408 502 00 Hradec Králové Vypracoval: AUGUR Consulting

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

Rodinné firmy. Výzkum pro AMSP ČR. Červen 2013

Rodinné firmy. Výzkum pro AMSP ČR. Červen 2013 Rodinné firmy Výzkum pro AMSP ČR Červen 2013 Marketingové pozadí a cíle výzkumu Marketingové pozadí Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR sdružuje na otevřené, nepolitické platformě malé

Více

Genderové aspekty rozvoje klastrů v ČR - gender průřezové téma projektu CLUSTRAT. Ing. Markéta Novotná 7. 3. 2013 Cheb

Genderové aspekty rozvoje klastrů v ČR - gender průřezové téma projektu CLUSTRAT. Ing. Markéta Novotná 7. 3. 2013 Cheb Genderové aspekty rozvoje klastrů v ČR - gender průřezové téma projektu CLUSTRAT Ing. Markéta Novotná 7. 3. 2013 Cheb Gender v projektu CLUSTRAT průřezové téma projektu a jeho naplňování cíl - uplatnění

Více

Slaďování osobního a pracovního života a antidiskriminační opatření z pohledu malé firmy. ENVIROCONT s.r.o.

Slaďování osobního a pracovního života a antidiskriminační opatření z pohledu malé firmy. ENVIROCONT s.r.o. Slaďování osobního a pracovního života a antidiskriminační opatření z pohledu malé firmy ENVIROCONT s.r.o. 1 I. Představení společnosti Historie 1998 založení 2005 změna právní formy podnikání na s.r.o.

Více

Daňová jistota v České republice Průzkum Deloitte v rámci regionu EMEA

Daňová jistota v České republice Průzkum Deloitte v rámci regionu EMEA Daňová jistota v České republice Průzkum Deloitte v rámci regionu EMEA Říjen 2013 Obsah prezentace Představení průzkumu Zkušenosti společností s daněmi a daňovou správou Porovnání vnímání českých a zahraničních

Více

Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014

Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014 Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014 B-inside s.r.o. Šmeralova 12, 170 00 Praha Vavrečkova 5262, 760 01 Zlín IČ: 24790648 DIČ: CZ24790648 Telefon: +420 608 048

Více

Daňová jistota v České republice Průzkum Deloitte v rámci regionu EMEA. Prosinec 2014 4. ročník

Daňová jistota v České republice Průzkum Deloitte v rámci regionu EMEA. Prosinec 2014 4. ročník Daňová jistota v České republice Průzkum Deloitte v rámci regionu EMEA Prosinec 2014 4. ročník Obsah prezentace Představení průzkumu Zkušenosti společností s daněmi a daňovou správou Porovnání vnímání

Více

Konflikt v Gaze. AV ČR, v.v.i. Naše společnost projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i.

Konflikt v Gaze. AV ČR, v.v.i. Naše společnost projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 840 129 E-mail: michal.veselsky@soc.cas.cz Konflikt v Gaze Technické parametry Výzkum: Naše společnost

Více

Problémy harmonizace rodinného a pracovního života Naděžda Horáková

Problémy harmonizace rodinného a pracovního života Naděžda Horáková Problémy harmonizace rodinného a pracovního života Naděžda Horáková Bezkonfliktní provázaní pracovního a rodinného života představuje v současné české společnosti ideál, kterého se snaží dosáhnout snad

Více

SPOKOJENOST PŘÍSLUŠNÍKŮ AČR SE SVÝM ZAMĚSTNÁNÍM - 04 - Do zaměstnání se většinou těšíte, nebo ne? Často se těším 21,2% Občas se těším 36,7%

SPOKOJENOST PŘÍSLUŠNÍKŮ AČR SE SVÝM ZAMĚSTNÁNÍM - 04 - Do zaměstnání se většinou těšíte, nebo ne? Často se těším 21,2% Občas se těším 36,7% SPOKOJENOST PŘÍSLUŠNÍKŮ AČR SE SVÝM ZAMĚSTNÁNÍM Jak vyplývá ze zjištěných výsledků výzkumu, více neţ polovina respondentů (54,0 %) se do zaměstnání většinou nebo často těší. Méně neţ polovina dotázaných

Více

er150213 Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz

er150213 Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz er0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 0 Technické

Více

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zařízení: Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Registrovaná sociální sluţba: Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, id.5509869

Více

Vzdělávací semináře pro HR management a management firem

Vzdělávací semináře pro HR management a management firem ůl na půl: rovné příležitosti žen a mužů Vzdělávací semináře pro HR management a management firem Mgr. Kateřina Machovcová Projekt Půl na půl: rovné příležitosti žen a mužů je ispolufinancován Evropským

Více

Den finanční gramotnosti. Výzkum muži, ženy a finance

Den finanční gramotnosti. Výzkum muži, ženy a finance Výzkum finanční gramotnosti 2 V loňském roce byl realizován výzkum mezigenerační finančních znalostí, který mapoval, jak jsou na tom tři různé generace s finančními znalostmi, a zároveň, jak jsou na tom

Více

Názory na zdravotní péči u nás, na Slovensku, v Polsku a v Maďarsku

Názory na zdravotní péči u nás, na Slovensku, v Polsku a v Maďarsku TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel.: 221 183 588 E-mail: nadezda.horakova@soc.cas.cz Názory na zdravotní péči u nás, na Slovensku, v Polsku

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností

Občané o ekonomické situaci svých domácností eu00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností Technické

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

Výběr kandidátů na finanční pozice (dotazníkové šetření)

Výběr kandidátů na finanční pozice (dotazníkové šetření) Výběr kandidátů na finanční pozice (dotazníkové šetření) Vytvořil: Distribuce dokumentu: Česká asociace pro finanční řízení elektronicky na členy asociace a vybrané manažery Datum: 7. 12. 2012 31. 1. 2013

Více

Pěstounská péče názory veřejnosti a pěstounských rodin

Pěstounská péče názory veřejnosti a pěstounských rodin Pěstounská péče názory veřejnosti a pěstounských rodin Tisková konference nadačního fondu Rozum a cit 1.12.2005 Základní informace o prezentovaných zjištěních Prezentované výsledky vycházejí ze dvou samostatných

Více

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Důchodová reforma a odbory prosinec 2010 Praha 3. prosince 2010 Marketingový a sociologický výzkum Držitel certifikátu ISO 9001:2001 - člen ESOMAR www.scac.cz Metodologie

Více

Pracovníci státní správy

Pracovníci státní správy Pracovníci státní správy Sociální anamnéza Ankety se zúčastnilo celkem 51 pracovníků státní správy, z toho více jak tři čtvrtiny mužů (76%) (viz Příloha 4, graf č.1). Většinou patří do věkové kategorie

Více