ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁKA

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁKA"

Transkript

1 ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁKA roník XXV, 2014,. 2 Ti výroí Klubu Augusta Sedláka Rok 2014 doufejme a zaplapánbh nebude v historii Klubu Augusta Sedláka (dále Klub) pedstavovat zvláštní datum. Jedná se pouze o íslo, které samo o sob nic neíká, a ve vztahu ke Klubu jen vytyuje v plynutí asu bod, od njž zpt ten, komu na takových vcech záleží, napoítá ticet let, kdy skupina pátel a milovník historie, zejména pak šlechtických sídel, po nevšedním organizátorském výkonu Josefa Milera založila Klub na schzi dne 11. ledna 1984 v plzeské Mšanské besed. Vzpomínám na radostné rozechvní rezonující tehdejší mimoádn poetnou sešlostí a s pobavením též na rozpaky a znepokojení tehdejších dohlížitel, co z toho vzejde. Vedle klubové innosti, jako jsou pednášky, badatelské vycházky a zájezdy, výpomoc pi archeologických výzkumech a pée o zájmové lokality, se v obtížných podmínkách zahnívajícího socialismu dailo vydávat Roenku Klubu Augusta Sedláka, první a tehdy jediné periodikum s monotematickým obsahem vnovaným kastelologii, jehož odborný obsah ale i grafická podoba vznikaly prací len Klubu. Bylo by nespravedlivé nezmínit, že pes obtíže doby Klub, který tehdy nesml vzniknout jako samostatný spolek, zizovaly odbory plzeské Škodovky, k jejímž zamstnancm jeho zakladatelé pevážn patili. Nové možnosti, které otevel pevrat roku 1989, vedly k osamostatnní Klubu jako spolku a ke zmn jeho struktury. lenstvo z eských zemí, do té doby sdružené v plzeské organizaci, se rozešlo do federace poboek zastešené Radou Klubu, kteréžto uspoádání umožuje lépe rozvíjet místní aktivity. V souasnosti tedy existuje plzeská poboka (v níž zstali ti lenové Klubu, kteí se do žádné nov vzniklé poboky nepihlásili) a dále poboka pražská, královéhradecká, brnnská, humpolecká a nejmladší zlínská. Nkteré poboky jsou aktivní více, jiné mén; ale tak už to bývá. V publikaní innosti, opustiv Roenku, se pak Klub na ádku let spojil s Archeologickým ústavem SAV ve vydávání sborníku Castellologica bohemica, neustal ale ani v samostatné vydavatelské innosti. Klubovní Informaní list se práv ped dvaceti lety pemnil v asopis Hláska, jehož existenci si nelze pedstavit bez nasazení nakladatele Petra Mikoty a zejména obtavé píle Petra Rožmberského nejen jako redaktora, ale také autora. asopis se snaží využívat širokou obec pispvatel, což pro redaktora nkdy znamená mimoádnou zátž, nicmén ale nezbytnou a ochotn strpnou da za snahu angažovat jako autory také mén zkušené i zaínající badatele a umožnit jim odborný rst. Po dvacet let tak Hláska pod ízením Petra Rožmberského propojuje i kultivuje nejširší badatelské zázemí a tvoí korpus kastelologických informací, které pro adu hlavn mén známých lokalit nejsou jinde podchyceny. Na bázi Klubu vznikla také edice Zapomenuté Hrady, tvrze a místa, která je pedevším osvtovým a popularizaním poinem. Nakladatelství Ing. Petr Mikota již vydalo tyicáté páté íslo, ást z nich se dokala druhého, nkteré dokonce i tetího vydání. Autory brožurek jsou tém stoprocentn lenové Klubu. Letos je tomu také patnáct let, kdy Klub uspoádal první roník konference Djiny staveb, všestrann vnované problematice stavebn historického przkumu (SHP). Poteba vytvoení podobného fóra byla delší as obecn pociována. Jejího naplnní se ujal Klub, pipraven k tomu odkazem svého zvnlého pedsedy Josefa Milera ( 1999), jehož páním ovšem bylo, aby Klub poádal konference s kastelologickým zamením. Jak ukazuje neochabující odborný zájem o konferenci a její sborník Djiny staveb, bylo rozšíení tématického zábru pi uskutenní Milerova zámru ped patnácti lety šastným rozhodnutím. Oboru stavebn historického przkumu konference také prospla jako prostedí, v nmž se zformovalo partnerské Sdružení pro SHP. Když jsme kdysi s Jiím Škabradou ve vlaku cestou z Domažlic od Zdeka Procházky zámr konference nadšen budovali na papíe od svainy (hedvábný, zelený), nepišla nám na mysl celá obtížnost bžného provozu takové akce, natož její udržení po léta. Za zdailých patnáct roník dkují konference a sborníku Djiny staveb zejména pední osobnosti Klubu, Petru Mikotovi. Ješt jednou je teba pát si, aby výroí, která se sešla v letošním roce, nebyla jakýmkoli zlomem, ale abychom na n mohli v klidu zapomenout pi dalším pokra- ování inností Klubu Augusta Sedláka. Jan Anderle 17

2 Druhá zaniklá tvrz v Košálov u Semil Pemysl Špráchal Severn od Lomnice nad Popelkou leží dnešní ves Košálov (okr. Semily). Do 19. století znl její název Olešnice s rznou variabilitou adjektiv, nejastji však podle hradu Košálu, ke kterému ve stedovku náležela. Zpoátku se jednalo o oddlenou ást lomnického panství s tsnou vazbou na sousední msteko Libštát. V souasné dob se z obecného povdomí tém vytratila skutenost, že krom hradu Košálu pozdji ve vsi existovalo ješt druhé panské sídlo. V podrobné Encyklopedii eských tvrzí 1) o ní sice nenalezneme ani zmínku, zato se o ní zmínil již August Sedláek 2) a po nm i nkteí další autoi. Košálov celkový pohled na ves s rozmístním tvrze a protilehlého hradu (II. vojenské /Františkovo/ mapování, ). Podle Sedláka bylo místo po tvrzi znatelné ješt v jeho dob. Tvrzišt okrouhlého pdorysu mlo stát na umle vyvýšeném pahrbku nedaleko kostela a ochranu mu poskytovaly obklopující ho mokady promnné již na louky. Doplující údaje zanedlouho pipojil i školní editel Fr. Mizera, který zpesnil, že ona, tehdy ješt znatelná poloha tvrzišt, se nacházela západn od kostela v míst zvaném Mansko. Jeho úsudky o devné stavb tvrze a ohrazení jsou spíše jen spekulací. Dalšími údaji však popsal konenou fázi pozstatk tvrzišt. To již v té dob bylo z poloviny zniené usedlostí na nm stojícím, s ímž souvisí Sedlákova poznámka o prokopání pahorku tvrzišt pi jeho úpatí vyhloubeným sklepem. Kolem první svtové války byl i zbytek tvrzišt srovnán se zemí za úelem výstavby dlnických domk. 3) Košálov výrazné zakreslení tvrzišt ve III. vojenském mapování, Jako jeden z mála v novjší dob tvrz pipomenul i Zd. Fišera, který však zniení posledních terénních relikt pipisuje násilné regulaci íky Olešky ve dvacátých letech 20. století. 4) Nehled však na dobu zmny koryta íky, ze studia katastrálních map vyplývá, že se ona íní regulace pvodního tvrzišt ani nedotkla. Namísto toho zavdala vzniku souasnému sportovnímu areálu, dnes již na druhém behu Olešky jihozápadn od tvrzišt. Zatím neovenou hypotézou zstává i tvrzení R. Vojkovského, že by kížová stílna, zazdná roku 1722 do toitého schodišt kostela pi barokní pístavb vže, mohla pocházet ze zanikající tvrze stojící nadohled. 5) Není však vyloueno, že jde spíše pouze o druhotné využití architektonického lánku z pedchozího opevnní téhož kostela. 6) Stedovká historie Košálovska je zpracována velice nedostaten, de facto stále jen na úrovni, jak ji zpracoval Aug. Sedláek na konci pedminulého století. Proto je velice obtížné vyhodnocovat jakékoli hlubší závry nejen k samotnému hradu, natož pak k tvrzi, k níž se písemné prameny nevztahují vbec. Proto zatím ani nelze toto druhé sídlo ve vsi zaadit do historického kontextu. O majitelích tvrze se mžeme domnívat jen na základ nejistých hypotéz. Nejeví se však odvodnným Tomkovo tvrzení, že by držiteli tvrze byli shodn s hradem lomnití Valdštejnové. 7) Prof. Sedláek se oproti tomu domníval, že na tvrzi sídlil nkterý z patron zdejšího kostela, pítomných pi konfirmaci roku ) Podobn smýšlel i Jos. J. Fuík, který se dosud nejdetailnji zaobíral historií Lomnicka. 9) Faktem zstává, že tehdejší vesnice byla rozdlena na nkolik díl, kde každý z držitel se svojí ástí disponoval nezávisle na ostatních. To samo o sob asto bývalo nejpádnjší píinou výstavby dalšího sídla, tebaže kvalitativn nižší úrovn. O hypotetickou rekonstrukci tchto podíl se zatím nikdo nepokusil. Byla-li ástenou hranicí íka Oleška, pak na levé stran se nacházel hrad a kostel, a na druhém behu tvrz. Ovšem kostelní ást vsi mla tsnjší vazbu na tvrz a levobežní mlýn. Dlícím prvkem tedy nejspíš nebyl nutn v plné míe vodní tok, ale další momenty, které by mohly být itelnjší až hlubší Kížová stílna na kostele sv. Jakuba v Košálov (foto autor). analýzou gruntovních knih a katastrálního rozložení pozemk. Dlení pak bylo podízeno ješt dalším právním závazkm a vcným bemenm jako jistina vna, podíl na platech a lenní závislosti. Všechny tyto okolnosti zde máme pro pelom 14. století písemn doloženy. Jak ukazuje již zmínné oznaení tvrzišt (Mansko), nabízí se též spojitost na njakou manskou vazbu, v tomto pípad nejspíš k hradu Kumburku. K nmu již na poátku 15. století náležely nkteré platy v Košálské Olešnici a posléze i nkolik z okolních vesnic. 10) Zvlášt autoi Sedláek s Fuíkem rádi užívali spojení Olešnice pod tvrzí Košálem. Zde je nutno upozornit, že se stále jedná o hrad Košál na druhém konci vsi. Jelikož Olešnice byla pomrn astým názvem v místopisu, byly místa s tímto jménem neformáln doplovány rznými pívlastky. U této Olešnice se nejastji užívalo oznaování Olešnice pod Košálem, Košálská nebo pozdji až do

3 Košálov detail centra vsi s dosud znatelným vyhrazením katastru tvrzišt (stabilní katastr 1842). Košálov jižní pohled na místo zaniklé tvrze s nivelaním porovnáním obtékající Olešky (foto autor). století Košálovská (Oleska sub castro Kosczial, in villa Olessnicz sub Cossczal situata). 11) Pokud by tvrz v pramenech byla zmínna, pak nepochybn pod názvem Olešnice, nikoliv pod jménem hradu. Bez archeologického výzkumu nelze osudy zdejší tvrze blíže popsat. Jak je z fotografie souasného stavu patrno, dokonalým srovnáním tvrzišt byla nenávratn zniena i archeologická situace. Výstavbu tvrze mohla iniciovat již na poátku 14. století souvislost se severn položenou vsí Bystrá, která se stávala cílem astých útok v tzv. Rotštejnských válkách. Pestože pozdji tvoila stabilní souást košálovského panství, v popsaném období si ji nárokoval práv Vok II. z Rotštejna. Podle smru starých cest stála tvrz práv na kižovatce u kostela, kam se do Bystré chodilo práv od tvrze. Mnohem oitjší dvod však poskytuje rozdlení vsi mezi nkolik vlastník kolem roku 1400, stejn jako období po opuštní hradu Košálu, kdy bylo nutné zajistit správu této oblasti ovládané ze vzdálenjšího centra (Semily, Kumburk). Ani z pozdjší doby nemáme žádné zprávy o tom, že by ve vsi fungovalo njaké municio, proto je poteba poítat i s možností pouze krátkodobé existence tvrze. Jistý je pouze definitivní zánik tvrzišt srovnáním se zemí na poátku 20. století. Studium jednotlivých historických souvislostí této oblasti mezi Lomnicí a Semily nastoluje více otázek než odpovdí. Jednou z nich bude už natrvalo i olešnická tvrz. Poznámky: 1) Kol. autor: Encyklopedie eských tvrzí I-III, Praha ) Sedláek, A.: Hrady, zámky a tvrze Království eského V, Praha 1887, s ) Mizera, F.: Starobylá osada v okolí, Hlasy Pojizerské 31/1916,. 6, s. 5. 4) Fišera, Z.: Panská sídla na Semilsku, Krkonoše 2/1994, s. 22. Podle informací nkdejšího majitele tzv. Kováova mlýna nedaleko tvrze, p. Kováe st., s nímž jsem se v roce 2004 bavil, probhla regulace toku Olešky cca 1982, avšak byl svdkem, že se niilo i množství blíže neurených rzn opracovaných kamen, jež konily v bezích, na dn eky i pi zpevování splavu. 5) Špráchal, P.: Košál. Dobrá 2009, s. 18; Poche, E. a kol.: Umlecké památky ech II, Praha 1978, s ) Za informace ke stavebn historické teorii stílen dkuji Martinu Pickovi. Srovnej: Sommer, J. echura, M.: Seznam opevnných kostel v echách. Praha-Plze ) Tomek, W. W.: Po troskách eské slávy II. Praha 1916, s ) viz. citace v pozn. 2; Libri confirmationum VII. Praha 1886, s ) Nap. Fuík, J. J.: Košálov, Lomnicko I,. 7, s. 103; další tituly v bibliografii u první citace v pozn ) Špráchal, P.: Kumburk. Dobrá 2005, s ) Libri Confirmationum VI. Praha 1883, s. 239; Libri Erectionum V. Praha 1889, s. 738, též: Profous, A.: Místní jména v echách II. Praha 1949, s Biskupský hrad ve Wbrzenie Luboš Hobl Cihlové hrady v Pobaltí jsou velmi zajímavým elementem evropské hradní architektury. Následující píspvek se bude týkat biskupského hradu, kde v letech 2010 a 2011 probíhal archeologický výzkum, který provádl Institut archeologie univerzity Mikuláše Koperníka v Toruni, konkrétn oddlení architektury. Vedoucím výzkumu je dr hab. Marcin Wiewióra, který je souasn vedoucím i výše zmínného oddlení. Podmtem byla snaha vedení msta o konzervaci a následnou prezentaci této památky. Výzkum by zaazen do projektu Zamki ziemi chełmiskiej (bližší informace o projektu jsou dostupné na internetové adrese Poloha Msto W brzeno je okresním mstem v Kujavskopomoském vojvodství. Leží zhruba 50 km severovýchodn od Torun a obklopují ho ti ledovcová jezera. Na poloostrov nad jedním z nich se nachází podlouhlá, ásten umle navršená vyvýšenina dosahující nadmoské výšky kolem 110 m n. m. Historie V bezprostední blízkosti lokality je známo osídlení již z raného stedovku, konkrétn z 9. století, kdy je zde doloženo hradišt (Reczkowska-Słaviska 1961, 8). To zaniklo nkdy v prbhu 13. století, v rámci reorganizace oblastní zprávy. První písemná zpráva týkající se osady, z níž pozdji vzniklo msto, pochází z roku 1246, kde je ztotožnna s názvem osady Wambrez. Ta již v té dob patila biskupm z Chełmna (Baciski 2004, 21-22). Stavba samotného hradu byla zapoata nkdy po roce Tehdy se stal biskupem Herman von Prizna, který v písemných pramenech vystupuje jako jeho zakladatel. Dostavn byl až za jeho nástupce Mikuláše Api kolem roku 1321 (Baciski 2004, 23). Hlavním dvodem pro jeho stavbu byla nejspíše správa okolních biskupských majetk. 19

4 Pdorys hradu (podle B. Wasika). 20 Prakticky od poátku své existence se nacházel ve velmi neklidném prostedí prakticky permanentního konfliktu mezi ádem nmeckých rytí a polským královstvím. První akce, která se pímo týká W brzena, probhla v roce Tehdy mla být zdejší osada vypálena a poškozen ml být i hrad. Následného roku byla biskupem W brzenu udlena mstská práva, což nejspíše souviselo s jeho obnovou (Baciski 2004, 25-26). Po bitv u Grunwaldu v roce 1410 zapoalo nové tažení, které mlo za cíl dobýt všechny oprné body v oblasti. Hrad ve W brzenie unikl zkáze jen proto, že se biskup poddal polskému králi, jehož posádka následn hrad obsadila (Bieszk 2010, 62). Další významná epizoda probhla za tzv. tináctileté války ( ). Biskup se pipojil k tzv. Pruskému svazu, který byl opozicí ádu a požádal o ochranu ped ním polského krále, ímž válka zapoala. V roce 1464 pitáhla k W brzenu kižácká vojska pod vedením Bernarda Szumborskiego (též Bernard von Zinnenberg jedná se o moravského šlechtice Bernarda z Cimburka a na Šumerku, syna hofmistra královského dvora Mikuláš Divka z Cimburka). Hrad byl bez odporu obsazen a posléze vyplenn a vypálen (Reczkowska-Słaviska 1961, 9-10). V roce 1466 byl tento konflikt ukonen tzv. druhým toruským mírem. Tím byl ád pinucen k podepsání velice tvrdých podmínek, na jejichž základ se stal ád nmeckých rytí v podstat vazalem polského krále a pišel i o znanou ást svého území (Bogdan 2009, ). V tomto území, které pešlo pímo pod svrchovanost polského království, se nacházelo i W brzeno. Další významné události nastaly až v 17. století, bhem nhož vzniklo nkolik popis, které jsou nezbytné pro poznání pvodní podoby hradu. Do tohoto století se také datuje jeho zánik. Ten ml nastat bhem druhé Polskošvédské války, zvané též Potopa, konkrétn v roce Švédské vojsko obsadilo vyvýšeninu, kde se pvodn nacházelo pruské hradišt. Odtud nastalo devastující ostelování hradu i msta, jehož výsledkem byl zniující požár, po kterém již hrad nebyl obnoven (Bieszk 2010, 62). Podle nkterých badatel však rezidence nebyla v dobrém stavu a ostelování nemlo až tak devastují úinek, a požár jen uspíšil dílo zkázy (Baciski 2004, 34-35). Chátrající objekty se staly zdrojem stavebního materiálu, zejména po požárech msta. V 19. století se plánovalo na míst hradu zídit stavební parcely, k emuž ovšem nakonec nedošlo a ve ticátých letech 20. století zde byl zízen mstský park. Bhem druhé svtové války zde probhl rozsáhlý archeologický výzkum, který vedl místní badatel Waldemar Heim. Výzkum byl iniciován a provádn organizací Hitlerjugend, která si v míst pvodního hradu chtla zídit svoji klubovnu (Reczkowska-Słaviska 1961, 13). V druhé polovin 20. století probhlo nkolik drobnjších sondáží a hlavn dokumentace terénní situace (Reczkowska-Słaviska 1961). Terénní situace ped zapoetím archeologického výzkumu Hrad byl trojdílné dispozice. Tvoilo ho jádro a dv pedhradí. Jádro mlo pravidelný tvercový tvar o stran cca 37 m. Ped zaátkem výzkumu zde byly patrné pouze fragmenty cihlového zdiva na kamenné podezdívce na západní stran a nevysoký cihlový zbytek osmiboké vže na východní stran. Na jižní stran jádra je rozsáhlá prohlube obdélného tvaru. Jádro je od prvního pedhradí oddleno píkopem o šíce cca 20 metr. Samotné pedhradí má pdorys protáhlého obdélníku. Celé je dokonale zplanýrované a protkané parkovými cestikami. Druhé pedhradí je od prvního rovnž oddleno píkopem širokým zhruba 10 metr, kterým v souasnosti vede asfaltová cesta. Toto druhé pedhradí je situováno severn od prvního pedhradí a má nepravidelný pdorys. Tato ást je v souasnosti znan poškozena výstavbou mstského amfiteátru, který zcela remodeloval jeho povrch. Archeologický výzkum V prvním roce, v sezón 2010, se výzkum soustedil na odkrytí a dokumentaci hradního jádra. Vzhledem k výzkumu, který probíhal na poátku 40. let, zde byla absence neporušených stratigrafických situací, jež by bylo možné spojit s obdobími života hradu. Pesto bylo odkryto obvodové zdivo náležící západnímu kídlu (ásten viditelné již ped výzkumem), vetn vchodu z nádvoí. V tomto vstupu se nacházelo i schodišt, klesající zhruba 70 cm pod úrove terénu. V prostoru jižního kídla byly odkryty pozstatky sklep a zdiva pi jeho vnitní stran a na n navazující píky. V západní ásti tohoto kídla byla odkryta oblázkové dlažba vetn patky pilíe, který podpíral klenbu. Obdobná patka se nacházela i v prostoru východní ásti sklepení. Zde ovšem byla dlažba (cihlová) rozebrána. Rozebrány byly i jiné ásti. Napíklad po brán, jež se mla nacházet na východní stran jádra vedle vže, i po vnjším zdivu jižního kídla nebyly nalezeny prakticky žádné pozstatky.

5 Zbytky osmiboké vže (foto autor). Pomrn bohatý byl nálezový celek movitých artefakt. Obsahoval rozsáhlý soubor stedovkých a novovkých keramických zlomk. Z železných artefakt byly zastoupeny jak emeslné nástroje (nap. nebozez) tak militaria, zastoupená pevážn nkolika šipkami do kuše s apem. Pítomny byly rovnž tvarovky nejrznjšího urení (zejména dekorativní prvky architektury). K dalším spíše výjimeným nálezm se mže poítat nap. zlomek kostné reliéfní destiky, ást odlévací formy na kule do runic nebo soubor mincí ( století). V další sezón v roce 2011 se výzkum pesunul na první pedhradí. Sondy byly soustedny ve velkých odstupech pevážn po jeho obvodu. Ovšem v žádné z tchto sond nebyly nalezeny tém žádné zdné nebo jiné konstrukce. Vtšinou byly zachyceny jejich negativy asto vyplnné cihlovou drtí promíšenou s hlínou. Jediný zbytek konstrukce v prostoru pedhradí byl odhalen bhem vrt pedologickým vrtákem prakticky uprosted pedhradí. Po následném odkryvu bylo zjištno, že jedná se o ást kameny dláždné pístupové cesty, která vedla smrem do hradního jádra. Na druhém pedhradí probhl przkum pedologickým vrtákem v pravidelných liniích za úelem predikce pozstatk po jeho zástavb i pítomnosti kulturních vrstev. Vzhledem k jejich absenci zde však nebyly položeny žádné sondy. Poslední zkoumanou ástí bhem této sezony byl píkop mezi prvním pedhradím a hradním jádrem. Byl zde proveden ez pes celou jeho šíku v linii, kde se pedpokládal most, který pes nj vedl. Na stran pi hradním jáde byla odhalena eskarpová ze. Na protjší stran píkopu byl pouze negativ po kontreskarpové zdi. Z movitých nález byl pítomen opt soubor stedovké a hlavn novovké keramiky, pocházející pevážn z ásti píkopu pod parkánem. Z železných nález byl shromáždn nevelký soubor tvoený pevážn hebíky a jiným stavebním železem. K zajímavjším artefaktm lze zaadit nkolik olovných kulí do palných zbraní, soubor mincí ( století), kostná hrací kostika, a ást ržence. Krom nález stedovkého a novovkého stáí bylo v jedné vrstv nesouvisející s hradem nalezeno nkolik keramických fragment kultury pomorské (kultura náležící do doby železné). Jedná se o první známé artefakty náležící této kultue na území W brzena a i blízkého okolí. Podoba hradu Na základ výše zmínných historických popis v konfrontaci s výsledky archeologického výzkumu a analogií mžeme hypoteticky rekonstruovat podobu tohoto sídla, 21 Pohled pes jižní kídlo od východu (foto autor). z nhož se do souasnosti v nadzemních partiích dochovaly pouze skrovné zbytky. Hradní jádro bylo pravidelného tvercového pdorysu a bylo po celém obvodu obíháno parkánovou zdí, která byla na jeho elní stran zdvojena (Baciski 2004, 46). Obytné prostory jádra tvoily ti kídla. Ta zaujímala jižní, západní a severní strany jádra a všechna byla dvouposchoová a jednotraktová. Kídlo absentuje pouze na stran, v jejímž stedu se nacházela osmiboká vž (bergfrit) a pi její severní stran hlavní brána. Jižní kídlo bylo jako jediné podsklepené a klenuté. Ve východní ásti prvního patra se nacházela hradní kaple sv. Marka, jež mla být, podle jednoho z biskup, jednou z nejkrásnjších v celé zemi (Reczkowska- Słaviska 1961, 23-24). Zbylé ásti kídla byly využívány jako rezidenní prostory biskupa. Ostatní kídla byla plochostropá, a jak ukázal archeologický výzkum, jen ásten zahloubená. V prvních patrech se nacházely další obytné místnosti. Hypoteticky ze severního kídla vycházel úzký most, který spojoval obytné prostory s arkýovitým danskerem umístným na protilehlé parkánové zdi (jedná se o typ toalety typický v této oblasti, srovnej Ch 1997). V podkrovních ástech se nacházely skladovací prostory, na jejichž obvodu byly umístny (jak uvádí popisy i analogie) obranné ochozy pro obránce (Baciski 2004, 49). Na pedhradí byla bžná zástavba tvoená nezbytnými hospodásko-provozními budovami. Z budov zde situovaných byl asi nejvýznamnjší dm purkrabího, který se nacházel pi severovýchodní stran pedhradí. Budovy se ve sms podailo lokalizovat pouze na základ negativ po vybrané konstrukci (viz výše). V ele pedhradí se mla nacházet vžová brána a dv další vže (Baciski 2004, 50-51), které se však doposud nepodailo archeologicky potvrdit. V prostoru druhého pedhradí se ml nacházet pouze hradní pivovar, jehož pozstatky jsou patrné ješt na fotografiích z 20. let 20. století. Avšak byly pesn v místech, kde se nachází již zmínný amfiteátr. Závr Hrad ve W brzenie je zajímavou ukázkou rezidence biskup Chełminských. Velmi dobe je patrno ovlivnní ádovou architekturou. Zárove pestavuje píklad jednoho ze sídel, které prakticky úpln zanikly rozebíráním za úelem získat levný stavební materiál v novovku. Tento špatný stav ješt podtrhl archeologický výzkum ze 40. let. Pes tento nepíznivý stav zde probíhá snaha, iniciovaná zástupci msta, o prezentaci této památky a tím zvýšení turistické atraktivity. Avšak v souasné dob jsou všechny práce pozastaveny.

6 Literatura: Baciski, J. 2004: Zamek biskupów Chełmiskich w Wbrzenie. Wbrzeno; Bieszk, J. 2010: Zamki Pastwa Krzyackiego w Polsce. Warszawa; Bogdan, H. 2009: ád nmeckých rytí. Praha; Ch, A. 1997: Gdaniska jako element architektury militarnej zakonu krzyackego, Archaelogia Historica Polona 6, ; Reczkowska-Słaviska, M. 1961: Zamek biskupski Wbrzeznie. Rkp. Toru. Píspvek k lokalizaci panského sídla v Týništi Ves Týništ (nmecky Thönischen) leží 6,5 km severoseverovýchodn od Žlutic (okr. Karlovy Vary) na úpatí Doupovských hor. Existence zdejšího panského sídla a jeho majitel je v literatue všeobecn známa. 1) Pipome me si ve zkratce, že v roce 1378 prodal Protiva zdejší statek Borešovi z Rýzmburka, který jej dále postupoval jako manství. Už v té dob zde zejm existovala tvrz. Týništ bylo jako manský statek propjováno dalším šlechticm. 2) V roce 1579 koupil zdejší tvrz, dvr a ves Jan Jindich Pröllhofer z Purkersdorfu. Již jeho syn Fabián je v roce 1605 prodal. Brzy je však získal zpt a pipojil k Lukám. Jeho syn Jan Jindich oddlil Týništ od Luk a prodal je svým sestrám. Od Magdaleny Pröllhoferové koupil Týništ v roce 1630 Adam Kokoovec, který je pipojil k Žluticím. To je také nejspíše rok, kdy zdejší tvrz pestala sloužit jako panské sídlo. V roce 1651 je tu již zmi ován pouze dvr. 3) Dalším osudem sídla se literatura nezabývala. Soupis panských sídel z poloviny 80. let minulého století jen tradin poznamenává, že tvrz zanikla a dnes už po ní není ani stopy a neznáme ani její pesnou polohu. 4) K poloze tvrze se vyjádil až autorský kolektiv tohoto píspvku v soupise panských sídel na území Karlovarského kraje, avšak v míe omezené, která byla limitována rozsahem jednotlivých soupisových hesel. 5) Panské sídlo v Týništi existovalo ješt v první tetin 17. století. Mžeme Tomáš Karel Vilém Knoll Ludk Krmá Obr. 2: Týništ, situace vsi a dvora na císaském povinném otisku map stabilního katastru z r (pevzato z Obr. 1: Týništ, situace vsi a dvora na 1. vojenském mapování z let ( 1st Military Survey, Section No. 86, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna Laborato geoinformatiky Univerzita J. E. Purkyn - Ministerstvo životního prostedí R se tedy hypoteticky domnívat, že mlo renesanní podobu a bylo souástí hospodáského dvora, jak bylo v té dob obvyklé. Existenci dvora s možným bývalým panským sídlem potvrzuje již 1. vojenské mapování z let (obr. 1). Je na nm patrné jižní a východní kídlo ohrazeného dvora východn od sakrálního objektu. Tato kaple zasluhuje možná v dané souvislosti pozornost. Barokní obecní kaple sv. Prokopa byla postavena údajn v roce 1718 na obezdné terase ped bývalým poplužním dvorem s tvrzí. V roce 1910 byla kaple pestavna Franzem a Theresií Tutschny z p ) Jednalo se o šesti i osmibokou centrálu, typickou pro panská založení z období manýrismu a raného baroka, což by mohlo ukazovat na souvislosti s výstavbou i pestavbou panského sídla v sousedství. Odlišná situace je zachycena na císaském povinném otisku map stabilního katastru z roku 1841 (obr. 2), kde východní kídlo dvora neexistuje, naopak je zachyceno kídlo severní, piemž jižní kídlo z nespalného materiálu zstává. Obdobná situace je pak zakreslena na 2. vojenském mapování z let (obr. 3) i na 3. vojenském mapování z let (obr. 4). Zajímavé je v této souvislosti oznaení západní ásti severního kídla jako obytné budovy, zde tedy byla obytná ást dvora po jeho barokn klasicistní pestavb. Bohužel tato ást zcela zanikla brzy po vysídlení a nelze tedy urit možný rozsah uchování konstrukcí ze starší stavební etapy. 22

7 Obr. 5: Týništ, jižní kídlo dvora od jihozápadu (foto L. Krmá 2008). Obr. 3: Týništ, situace vsi a dvora na 3. vojenském mapování z let ( 3nd Military Survey, Section No. 3950_2, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna Laborato geoinformatiky Univerzita J. E. Purkyn - Ministerstvo životního prostedí R Obr. 4: Týništ, letecký snímek dvora v r (pevzato z Zbytky rozlehlého panského hospodáského dvora, situované v píhodné poloze ve stedu zástavby vesnice a navíc obklopené od severu a jihu nejvýraznjšími svahy v souasnosti rychle zanikají. Zástavba dvora je ve stádiu pozvolného zániku a je jen otázkou asu, kdy budou pozstatky zcela demolovány. Pozornost právem pitahuje dosud mohutné jižní kídlo dvora, jehož dnes již obnažené zdivo neslo ješt v roce 1952 stechu (obr. 4 a 5). Zaujme pedevším jeho západní ást, která je podsklepena a výškový rozdíl na hran terénu má na západní stran charakter polosuterénu. Její zdivo, zpevnné pozdji v západním prelí temi oprnými šikmými pilíi, by si zasloužilo Obr. 6: Týništ, odtokový žlab výlevka ve zdivu jižního kídla dvora (foto L. Krmá 2008). dkladný stavebn historický rozbor, než pokroí jeho devastace. Rozhodn už te zaujmou evidentn druhotn použité kamenické lánky, uplatnné ve vyzdívce nárožní armatury, mezi nimiž vyniká ást široce okoseného ostní, které má goticko-renesanní profilaci (obr. 7). Toto ostní, pokud pijmeme myšlenku, že se nejedná o import z vtší vzdálenosti, svdí o existenci kvalitn vybavené stavby v míst samém. O starším úelu této ásti dvora vypovídá i pískovcový odtokový žlab, který je zejm výlevkou z kuchy ského, i obdobného provozu (prádelna?) (obr. 6). Zdivo jižního kídla je z lomového kamene, s malou pímsí cihel a psobí celkem jednolit. Okenní otvory pízemí mají špalety i záklenky vyzdny z cihel, ešení s klenutím na celou výšku cihel je charakterov barokn klasicistní. Okna sama mají tvar urený hospodáským provozem, jsou úzká a vybavená míží. Ovšem cihelné vyzdívky oken nejsou jednotn ešené a nevyluují druhotnou úpravu. Naše úvahy tedy nevyluují, že jižní kídlo, které je v daných místech kontinuáln naznaeno již od 1. vojenského mapování, je nositelem starší stavební tradice, mající svj pvod již v století. Z hlediska analogií obvyklého situování sídelních ástí integrovaných do panských hospodáských dvor lze do tchto míst lokalizovat pedpokládané renesanní panské sídlo. Tato lokalizace je podpoena rovnž existencí zahrady, která na tuto ást navazovala od jihu a je vyznaena v citovaných mapových dílech. Druhou, dosti spornou teoretickou lokalizací mže být východní kídlo dvora, existující dle údaj v 1. vojenském mapování ješt na poátku poslední tetiny 18. století. V dnešní situaci po nm již nejsou patrné žádné pozstatky a je i možné, že se jedná o chybu v zakreslení samotného 23

8 Obr. 7: Týništ, druhotn použité gotické ostní v jihozápadním nároží jižního kídla dvora (foto L. Krmá 2008). Ve velmi užiteném soupisu panských sídel na Plze - sku jeho autoi oznaují jednotlivé lokality zkratkami, oznaující charakter sídla (Hr = hrad, T = tvrz, Z = zámek). V pípad, že se píslušný objekt do tchto kategorií nevešel, nastoupila zkratka S (Sídla ostatní panský dm, rezidenní dvr a ostatní typy panských sídel). 1) Taková znaka byla pipojena také k lokalit Lochousice, 12 km západojihozápadn od Plzn (okr. Plze -sever) s následujícím textem: Hypotetická možnost sídla nepímo doložená predikátem Jana z Lochousic, který je zde pipomenut roku Lokalizace je neznámá. 2) Podíváme-li se na historii Lochousic podrobnji, zjistíme, že indicií indikujících zde sídlo neznámého charakteru je více. Již ve spuriu potvrzení majetku kladrubského kláštera hlásícího se k roku 1186 se hovoí o zemi Janka z Lochousic. 3) Okolo roku 1239 jsou však celé Lochousice uvedeny v papežském potvrzení majetku téhož kláštera. 4) Potom dlouho o Lochousicích neslyšíme, nejsou uvedeny ani v berním rejstíku Plze ského kraje z roku 1379, který Sídla v Lochousicích a Zálezlech Petr Rožmberský mapování, které nebylo tak pesné jako mapy pozdjší. Snad tak bylo zachyceno kídlo severní. Závrem je možné shrnout, že písemnými prameny doložené panského sídlo (nebo alespo jeho renesanní fázi) v Týništi je možné lokalizovat do prostoru dnes již zanikajícího dvora. Mže však jít o píklad kontinuálního vývoje panského sídla od fáze více i mén fortifikované stedovké tvrze. Pro podporu hypotézy lokalizace i starší fáze panského sídla do areálu dvora hovoí zejména sama poloha areálu. Ten se nachází na píhodném návrší nad potokem, který jej zleva obtéká. Na potoce bylo na návsi umístno nkolik rybník. Návrší se svažuje mírn i na severu a jihu. Jen od východu není lokalita pirozen chránna. Sídlo získalo zejm nejpozdji v první polovin 16. století podobu kvalitního zdného objektu i objekt, vybavených i kamenicky zpracovanými detaily. Toto sídlo se mohlo hypoteticky nalézat v severní ásti dvora, která je z hlediska obranné polohy nejzajímavjší. Následn byl areál zejm pi respektování místa radikáln pestavn do podoby pravidelného tvercového dvora. Pokud se tak stalo již v renesanní fázi v rámci rozšíení panského dvora, zaujímal snad sídelní objekt západní ásti jižního kídla, které ve svém zdivu obsahuje i druhotn použité starší kamenické lánky. Nelze však vylouit, že k radikální adaptaci areálu došlo až v rámci rozšíení hospodáského provozu barokního velkostatku. Areál byl nejpozdji tehdy v tsné blízkosti doplnn kvalitní stavbou centrální kaple. Poznámky: 1) Napíklad Sedláek, A.: Hrady, zámky a tvrze království eského XIII Plze sko a Loketsko. Praha 1905, s. 209 a 215; Kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v echách, na Morav a ve Slezsku IV. západní echy. Praha 1985, s. 366; Profous, A. Svoboda, J.: Místní jména v echách, jejich vznik, pvodní význam a zmny IV. Praha 1957, s. 411; Pavlák, M.: Vladykové ze Strha (manové pán z Oseka), eské památky 9,. 1, s ; Velímský, T.: Hrabišici. Páni z Rýzmburka. Praha 2002, s ) První cit. v pozn. 1, s. 215; poslední cit. v pozn. 1, s , 239, ) První cit. v pozn. 1, s ) Druhá cit. v pozn. 1. 5) Karel, T. Knoll, V. Krmá, L.: Panská sídla západních ech. Karlovarsko. eské Budjovice 2009, s K tmto závrm autoi došli bez znalosti publikace G. Träger, cit. v pozn. 6. 6) Její celková rekonstrukce probhla v letech Träger, G.: Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz. Eichstätt 1993, s sice klášterní vsi neregistroval, ale v pípad, že by v Lochousicích existoval zemanský statek, ml by se v nm objevit. 5) Rejstík však není dokonalý a pípadný takový statek mohl být opomenut. Až najednou roku 1420 v souvislosti s husitskou válkou Jan z Lochousic opovdl nepátelství Pražanm. 6) V té dob ješt predikát znamenal vlastn adresu a opovdt nepátelství mohl jen pán, zeman, vladyka nebo rytí (nehled na preláty a msta). Dá se tedy íci, že v Lochousicích tehdy sídlila osoba vyššího stavu a že zde tedy existovalo skutené (nejen hypotetické) panského sídlo. Je teba mít na pamti, že Lochousice nemusely patit kladrubským benediktýnm celé a mohl zde pežívat vladycký statek, k nmuž patila jen ást vsi, nebo mohlo jít jen o poplužní dvr bez poddaných. Hned v roce 1421 král Zikmund dlužící Pechovi z Kornatic a Janovi Hvozdíi z Pakoslavi 400 kop groš za služby v boji proti husitm jim dal ves Lochousice kladrubského kláštera do zástavy. 7) Mohli výnosy ze vsi užívat tak dlouho, dokud jim nebyl dluh uhrazen. Jestliže 24

9 Listina Jana Cehnice z ían z roku 1486 (viz pozn. 8). ješt ped rokem zde byl njaký statek Jana z Lochousic, je evidentní, že pedmtem zástavy se stala jen ta ást Lochousic, náležející klášteru, s jehož majetkem mohl panovník nakládat. Další zprávu o Lochousicích máme až z roku Z uvedeného roku se dochovala listina, jíž Jan Cehnice z ían vyznává, že s Ctiborem z Volfštejna na Tebeli uinil smlouvu o pozemcích svých lidí z Lochousic, zatopených novým Ctiborovým rybníkem zízeném na pozemcích jeho vsi Touškova (tj. Ves Touškov). Jan Cehnice postoupil zatopené pozemky Ctiborovi a ten zase dal Lochousickým za zatopené pozemky pozemky jiné. Jan Cehnice sám sebe nazývá mocným a pravým držícím a pánem tch lidí v Lochousicích a slibuje, že na to budoucn nikda nesahati ani kterak koli pekážeti, ani kdo z mých ddicv a budoucích, ani lidé moji. 8) Jan Cehnice vystupuje jako suverénní majitel a pán lochousických poddaných. Roku 1492 král Vladislav povolil Janu Cehnicovi z ían zídit novou krmu ve vsi Lochousicích. 9) To už tak suverénn nevypadá. Zejm to bude tak, jak naznail A. Sedláek ve svém Místopisném slovníku historickém roku 1492 držel [ves Lochousice] Jan Cehnice z ían a nkterý rok potom zase ke klášteru vyplacena. 10) Znamenalo by to, že dlužní úpis, který roku 1421 obdrželi od panovníka Pech z Kornatic a Jan Hvozdíi z Pakoslavi se zástavou Lochousic, pozdji koupil Jan Cehnice z ían (prodej zástavních list nebylo nic neobvyklého). Vyplatit zastavenou vesnici (splatit dluh) mohl panovník, ale vtšinou to byl úkol píslušného kláštera. Kdy k vyplacení došlo, nevíme, ale ped rokem 1542 již Lochousice opt náležely kladrubským benediktýnm. Na poátku onoho roku si totiž král Ferdinand vypjil hotovost od Jana mladšího Popela z Lobkovic a na Mašov ve výši 2150 kop groš, kterou ml do pl roku vrátit. Po tu dobu byla pjka bezúroná. Jestliže by ale nebyla splacena, prodlužuje se termín o rok, ale již s 10% úrokem. Kdyby ani potom král nezaplatil, má vitel právo uvázat se ve vsi Pehýšov a Hartmanv Touškov píslušející chotšovskému klášteru a ve vsi Zho a Lochousice píslušející kladrubskému klášteru a užívat je tak dlouho, dokud by král nebo duchovní ústavy dluh i s úroky neuhradili. Na konci roku byl dluh zaplacen 11) a k zástav jmenovaných vsí tedy nedošlo. Pozdji zjišujeme v Lochousicích svobodnický dvr. V první knize svobodnických desek z roku 1550 je v Plze ském kraji pouhých pt svobodník na tyech dvorech. Ve vsi Lochousicích nebyl žádný z nich. 12) Když se v roce 1603 vybírala generální bern (zvláš od stavu panského, rytíského, mstského, od duchovních a svobodník), je v kraji svobodník 14, žádného nelze lokalizovat do Lochousic, avšak u nkterých z nich není uvedeno, kde se jejich svobodný dvr nachází. 13) Možná práv mezi nimi se skrývá lochousický svobodník, o nmž se jasn hovoí až v obdobném pramenu z roku Tehdy je opt mezi pouhými pti svobodníky v Plze ském kraji uveden také Šimon Ceidler ve vsi Lochousicích. 14) V dalším dochovaném berním rejstíku Plze ského kraje z poátku 20. let 17. století je mezi 9 svobodníky uveden opt Šimon Ceidler ve vsi Lochousicích. 15) Je teoreticky možné, že v Lochousicích odedávna existovala ást vsi, možná jen poplužní dvr, pozdji zmnný na dvr svobodnický, který byl ve starších historických údobích sídlem šlechty. V berní rule k roku 1654 zjišujeme, že je svobodník Šimon Šeidler 16) otaxovaný za dva a pl osedlého. Roku 1670 byl lochousický svobodník pipojen k panství kláštera Kladruby, avšak ke klášteru toliko pod hamfešt patí. 17) Lochousice byly zachyceny císaským otiskem mapy stabilního katastru z roku 1838 jako tém okrouhlice s prostrannou návsí, na ní bylo nkolik objekt. Žádný ze znázornných pdorys nevykazuje njaké zvláštní anomálie, aby mohl být považován za bývalé svobodnictví. 18) Po obvodu návsi stojí množství zdných, pozdn klasicistních usedlostí, dosud z velké ásti vybavených branami, zdnými špýchary nebo náron zdobenými fasádami obytných dom. Nkteré velké statky byly v minulosti rozdleny i na více ástí, takže výrazn stoupl poet ísel popisných. Svojí dochovaností nemá zdejší venkovská zástavba v širokém okolí obdoby. V roce 2004 byly Lochousice jako celek, s vyjímkou nové okrajové zástavby, prohlášeny 25

10 cího roku Po smrti Anny z Hrádku (byla provdána za Jana eeného Cehnice) byl její majetek králem Ladislavem darován bratrm Janovi a Karlovi z ían. Toto rozhodnutí bylo provoláno ve Stíbe a kdokoli mohl rozhodnutí krále napadnout u dvorského soudu. Nestalo se tak a proto byli Jan a Karel komorníkem uvedeni v držení odumelého statku, jejž tvoily dva poplužní dvory v Zálezlech, z nichž jeden byl osedlý a druhý pustý, a dále celá pustá ves Zálezly s poli, lesy a vším píslušenstvím v odhadní cen 260 kop groš. Z toho jen 60 kop groš byl majetek zemelé Anny, nebo 200 kop kdysi Otík z Hrádku a ze Zálezl v dluhu zapsal na tomto statku Petrovi z Jivjan, který své právo postoupil Ann z Hrádku a jejím synm Janovi a Karlovi, 31) a tak se Jan a Karel Cehnicové z ían stali samostatnými držiteli statku Zálezly. Karel se více nepipomíná (patrn zemel nebo se majetkov oddlil) a Jan Cehnice z ían koupil zástavní list na Lochousice, potom roku 1486 uinil ze Ctiborem z Volfštejna smlouvu o zatopené pozemky a roku 1492 zídil v Lochousicích novou krmu (viz výše). Lochousice roku 1838 (viz pozn. 18). Ministerstvem kultury za vesnickou památkovou zónu lidové architektury. 19) Zbývá zjistit, kde vlastn roku 1486 sedl pán poddaných v Lochousicích Jan Cehnice z ían. Zástavní pán jejich soused, poddaných ze Vsi Touškova, sedl na hrad Tebeli mezi ernošínem a Planou (okr. Tachov), tedy velmi daleko. Z výše uvedené listiny není patrné, kde Jan Cehnice sídlil. Podailo se však zjistit, že to bylo 7,5 km vzdušnou arou od Lochousic, v Zálezlech (okr. Tachov, obec Skapce). Soupisem panských sídel Zálezly zaznamenány nebyly. 20) Poprvé se jméno této vsi dochovalo k roku 1360, kdy se Radslav ze Zálezl stal faráem ve Štítarech (okr. Domažlice do funkce jej uvedl fará ze Skapc). 21) Také druhá známá osoba byla církevním hodnostáem; roku 1371 se stal faráem v Mín (okr. Klatovy) Pedslav ze Zálezl. 22) A do tetice se roku 1378 stává faráem ve Lštní (okr. Domažlice) klerik Otík ze Zálezl. 23) Nejspíše byli píslušníky zemanského rodu, píšícímu se po tchto Zálezlech (v echách je celkem pt vsí tohoto jména; v úvahu by picházely ješt Zálezly u Volyn, po nichž se také psal vladycký rod 24) ). Z berního rejstíku z roku 1379 víme, že Zálezly tehdy náležely blíže neoznaenému Otíkovi. 25) Zdá se, že potom náležely píslušníkm jeho rodu roku 1403 patila ves Petrovi a Hynkovi, roku 1413 tu sedl Petr z Hrádku a roku 1438 jeho potomek Otík z Hrádku. 26) Podle kterého hrádku se psali, není známo. Jen hypoteticky by mohli náležet k rodu Bohuchval z Hrádku 27) a psali by se tedy podle Hrádku Lacemboku. Také víme, že roku 1410 Petr ze Zálezl spolen s dalšími dvma vladyky presentoval kaplana k oltái v kostele ve Skapcích. 28) Prý byl z rodu Žákavc, 29) cos ne nezdá být pravdpodobným. Roku 1413 Jindich ze Stráže vinil Petra ze Zálezl, že si bezprávn iní nárok na ddictví v Nové Plzni. Dozvídáme se, že Petr byl ve službách panovníka. 30) Za husitských válek ves Zálezly zanikla, ale pežíval tu poplužní dvr. Zjišujeme to z odúmrtního ízení probíhají- Zálezly v letech (viz pozn. 41). Zálezly roku 1838 (viz pozn. 44). 26

11 Dvr Zálezly na leteckém snímku. Jan Cehnice z ían tedy sedl na poplužním dvoe v Zálezlech. Jak bylo stavebn vybaveno jeho sídlo, asi už jen tžko zjistíme. Zemel ped rokem Jeho synové byli Petr, Jan a Oldich, z nichž poslední dva uvedeného roku dospli. Jan brzy zemel. Petr koupil mezi lety statek Pestavlky a nejmladší Oldich od roku 1527 držel P ovany. 32) Již nkdy ped rokem 1510 však Cehnicové z ían patrn prodali Zálezly k sousednímu statku Jivjanm, ímž Zálezly pestaly být samostatným statkem. Do obnovených desek zemských byla totiž roku 1546 vložena smlouva z roku 1510, jíž Eliška z Hradišt postoupila své dcei Magdalén a jejímu manželu Jindichovi z Nebílov statek Jivjany (tvrz, ves a poplužní dvr Jivjany, poplužní dvr Zálezly a další píslušenství 33) ) Magdaléna ovdovla (roku ) ) a znovu se provdala za Václava Žákavce ze Žákavy a jemu a dvma synm Janovi a Jindichovi Jivjany s píslušenstvím odkázala. Jejich potomci Jan Bore Maxmilián a Jindich Kelfrýd Žákavci se roku 1635 majetkov rozdlili. Prvn jmenovaný obdržel za sídlo starou jivjanskou tvrz s vží a parkánem, druhý novou tvrz. Jindich postoupil svou polovinu statku roku 1640 kladrubskému klášteru; 35) ml však podmínku, že mu majetek zstane do smrti, bude pohben v kostele, jeho manželce bude vyplaceno 1000 zlatých a také jeho dluh ve výši 4050 míše ských groš bude klášterem uhrazen. 36) Na druhé polovin žili potomci Jana Boren (Václav Žibid a jeho dcery 37) ) až do roku 1704, kdy ji také prodali kladrubským benediktýnm. 38) Ves Zálezly stále ješt neexistovala. V soupisu desátk skapecké fary z roku 1642 jsou jmenováni obyvatelé jednotlivých vsí skapecké farnosti, ale Zálezly tam nejsou. Jen se hovoí o tom, že pan Bore dává z popluží Zálezly po 2 mandelích od každého druhu obilí. Z druhé polovice statku dává se tolikéž. 39) Okolo poloviny 18. století náležel ke kladrubskému panství dvr Zálezly (192 strych polí, 10 strych lad, 12 strych porostlin), a rybníky Zálezelský pod dvorem a Zálezelský u brány. 40) Vidíme to na I. vojenském mapování z let , které bylo sice dláno od oka, avšak již zaznamenalo rodící se ves. Dvr je zakreslen jako tyi budovy kolem obdélného nádvoí, velká obdélná budova východn od dvora bude ovín. 41) Topografie z roku 1788 zaznamenala v Zálezlech jen poplužní dvr. 42) Až Topografie z roku 1838 popsala dominikální ves Zálezly s 25 domovními ísly domky a chalupami, má také poplužní dvr, ovín, hájovnu a patí k ní mlýn Hudelmühle. 43) Z téhož roku pochází císaský otisk stabilního katastru, kde na katastru Skapce najdeme také Zálezly. Poplužní dvr se rozkládá mezi rybníky Kuchelteich a Hofteich (Dvorský rybník). Sestává ze dvou na sebe kolmých, nejspíše hospodáských budov a menší obdélné budovy v ele pi vjezdu. 44) V ele pi vjezdu by podle pedpokladu mohlo stát nkdejší sídlo zálezelských vladyk a také Jana Cehnice z ían. V souasnosti má dvr ti kídla a v ele dvora stojí malé tvercové stavení. Bývalý panský dvr byl zmodernizovaný, je ale znan zanedbaný. Dvr byl pro roce 1945 pracovním táborem ministerstva vnitra a pozdji domovem dchodc. Ten byl koncem 20. století pesthován do Kurojed. 46) Další se dozvíme z kroniky dtského domova Zálezly z let V prosinci 1965 byl zízen Domov mládeže s ochrannou výchovou I. typu v budov státního statku Kladruby (v bývalém poplužním dvoe v Zálezlech). Po roce1945 byla ukonena generální oprava budovy a budova pak sloužila k ubytování vz z vznice Bory, pracujících na zdejším statku. Po zrušení justiního statku byla v budov nkolik let umístna zemdlská škola, roku 1967 byla pedána budova i se skleníky a zahradou ZKNV v Plzni. Rozhodnutí ZKNV ústav bude zlikvidován nejpozdji do února Na piložené fotografii vidíme jedno z kídel se zamížovanými okny a v pozadí snad onu tvercovou budovu s ozdobným štítem. 47) Dvr Zálezly v letech (viz pozn. 46). Poznámky: 1) Karel, T. Krmá, L.: Panská sídla západních ech Plze sko. eské Budjovice 2006, s ) Citace v pozn. 1, s ) Erben, J. K. (ed.): Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae I. Pragae 1855, s ) Citace v pozn. 3, s ) Emler, J. (ed.): Ein Bernaregister des Pilsner Kreises vom Jahre Prag ) Palacký, F. (ed.): Archiv eský IV. Praha 1846, s ) Sedláek, A. (ed.): Zbytky register králv ímských a eských z let Praha 1914, s ) Národní archiv Praha, fond eské gubernium guberniální listiny, inv Dostupné na momca.uni-koeln.de/mom/cz-na/cgl/451/charter# anchor?q= Cehnice [ ]. 9) Profous, A.: Místní jména v echách, jejich vznik, pvodní význam a zmny II. Praha 1949, s ) Sedláek, A.: Místopisný slovník historický 27

12 Království eského. Praha 1908, s ) Vavroušková, A. (ed.): Desky zemské Království eského I/1 (kvaterny trhové, kvatern trhový bžný eský DZV. 1). Praha 1941, s ) Sedláek, A.: Svobodníci, ddiníci a nápravníci r. 1550, Památky archeologické VII/1868, s ) Marat, F. (ed.): Soupis poplatnictva 14 krajv Království eského z r Praha 1898, s ) Sedláek, A. (ed.): Rozvržení sbírek a berní r dle uzavení snmu generálního nejvyššími berníky uinné. Praha 1869, s ) Pešák, V. (ed.): Berní rejstíky z roku 1544 a Praha 1953, s ) Doskoilová, M. (ed.): Berní rula 23 kraj Plze ský I. Praha 1952, s. 62, ) Doskoil, K. (ed.): Berní rula 2 popis ech r Praha 1953, s ) 19) [ )]. 20) Citace v pozn ) Tingl, F. A. (ed.): Libri confirmationum I/1. Pragae 1867, s ) Tingl, F. A. (ed.): Libri confirmationum II. Pragae 1868, s ) Emler, J. (ed.): Libri confirmationum III. Pragae 1879, s ) Profous, A. Svoboda, J.: Místní jména v echách, jejich vznik, pvodní význam a zmny IV. Praha 1957, s ) Citace v pozn. 5, s ) Citace v pozn. 10, s ) Srovnej Chmelí, V.: Zámek Líšany. Edice zapomenuté hrady, tvrze a místa. 43. Plze 2011, s ) Emler, J. (ed.): Libri confirmationum VII. Pragae 1886, s ) echura, J.: Jivjany v historii a souasnosti. Domažlice 2010, s ) Friedrich, G. (ed.): Desky dvorské Království eského VIII druhá kniha phonná v let Praha 1944, s ) Friedrich, G. (ed.): Archiv eský XXX- VII/2. tvrtá kniha provolací desek dvorských z let Praha 1941, s ) Sedláek, A.: íanský z ían. In: Ottv slovník nauný XXI. Praha 1904, s ) Citace v pozn. 9, s. 38, ) Citace v pozn. 29, s ) Sedláek, A.: Hrady, zámky a tvrze Království eského XIII. Praha 1905, s ) Citace v pozn. 29, s ) Citace v pozn. 29, s ) Citace v pozn ) Státní oblastní archiv v Plzni, fond Sbírka matrik, fara Skapce, kniha, 1, s ) Kolektiv (ed.): Tereziánský katastr eský III dominikál. Praha 1970, s ) cz/, map. list ) Schaller, J.: Topographie des Königreichs Böhmen IX. Prag und Wien 1788, s ) Sommer, J. G.: Das Königreich Böhmen; statistischtopographisch dargestellt VI. Prag 1838, s ) cuzk.cz. Císaský otisk katastrální mapy obce Skapce. 45) [ ]. 46) SOkA Tachov, fond DD Zálezly Bez paginace. Dostupné na [ ]. Drobnosti, dodatky, opravy, informace, zajímavosti, ohlasy Hrad Tebel a jeho opevnní roku 1703 Václav Chmelí Hrad Tebel je stavbou, která se stala pedmtem hned nkolika prací v nedávné historiografické tvorb. 1) Velkou zásluhu na tomto faktu má pedevším ta skutenost, že hrad a jeho okolí se stalo místem stetnutí mezi vojsky švédského krále a habsburského císae v roce Hrad se ocitnul mezi místy, o které se pímo bojovalo, nebo se v jeho útrobách skrývala švédská posádka. Prameny hovoí o destrukcích, které ho pi bojích postihly. 2) To ovšem nebylo vše. Hned píštího roku i velmi pravdpodobn díky úloze v bitv hrad postihla další pohroma. Na základ císaského naízení byl podobn jako jiné hrady rozboen. 3) Prameny pinášejí urité doklady o tomto boení, i když nejsou píliš konkrétní o tom, které pevnostní struktury byly v jeho areálu nieny. Ješt stojící je mžeme vidt vyobrazené na rytinách v díle Theatrum Europaeum. 4) Co se s hradem dlo v následujícím období není jisté, nebo zde zatím chybí mnohé potebné prameny. Nicmén se dá pedpokládat, že tu probhly objemné stavební práce, mezi které lze zaadit vznik rozsáhlé sýpky. Tak byly nahrazeny pvodní hradní budovy. Ale i pes všechny demolice se i v poslední tetin 17. století hovoí o Tebeli jako o zámku. 5) K zhodnocení provedených destrukcí v roce 1648 mže pomoci jistá zapomenutá zpráva z poátku 18. století. Roku 1703 totiž prohlédl polní maršál Vilém Jan Daun nedostatky pevností na západ ech, jmenovit Plzn a Chebu. Ve své relaci o této inspekci se zmi uje mimo zmínných mst také o dvou dalších místech, které shlédl cestou. Jedním z nich byl také Tebel, kterou nazýval starým zámkem. Vdl o zdejším stetnutí a obléhaní hradu, ale uvádí, že byl hájen proti Švédm. Nejzávažnjší z jeho úvah je pedevším konstatování, že by se nevynaložilo píliš prostedk, aby se uvedl do obrany schopného stavu. 6) Z toho mžeme usuzovat na to, že likvidace hradního opevnní v roce 1648 nebyla tak dkladná, jak by se mohlo zdát, a destrukce se patrn omezila jen na ty stavby, které stály v ele hradu, i když byly už tak dosti zniené pi obléhání, jak mluví prameny. Poátkem 18. století zejm stále existoval i bastion, zachycený na rytin v Theatrum. Maršál Daun hypoteticky mohl pedpokládat, že na ele hradu stávalo také njaké zemní opevnní, které by se znovu vybudovalo. Zpráva je struná a nepináší informace o stavu dalších budov hradu, ale patrn jejich stav nepovažoval habsburský generál za nesluitelný s pípadným optovným posláním pevnosti. Tato ojedinlá zpráva pináší drobnou informaci, která nazna- uje stupe demolicí známého tebelského hradu. K dalšímu zvážení jsou teba pochopiteln další archivní doklady. Poznámky: 1) Nap. Matoušek, V.: Tebel. Obraz krajiny s bitvou. Praha ) Sedláek, A.: Hrady, zámky a tvrze Království eského XIII, 3. vydání. Praha 1998, s ) Citace v pozn. 2, s ) Schleder, J. G.: Theatri Europaei, Sechster und letzter Theil. Frankfurt am Main 1663, nestránkované rytiny. 5) Nap. Národní archív Praha (dále NA), fond Desky zemské, sign. Desky zemské vtší (dále DZV) 390, fol. M23-M25v; sign. DZV 393, fol. F11v-E18v 6) NA, fond Militare, kart. 363, relace J. V. Dauna z Hrad Tebel ped zboením (pevzato z díla cit. v pozn. 4). 28

13 Jií Svtlík devadesátiletý Dožít se devadesáti let není dnes už problém, ale dožít se toho v plné síle a bez ztráty humoru, to se podaí málokomu. Dne 11. bezna se dožívá devadesáti let rodilý Plze ák a dlouholetý len KASu Jií Svtlík. Vyuil se tiskaem v otcov tiskárn. Za války byl totáln nasazen do íše. Tam provozoval drobnou odbojovou innost, která pro nj ale mohla mít fatální následky. Padlal propustky na cestu dom pro sebe i kamarády a pevezl i njakého toho uprchlíka. Když ho odhalili, užil si skoro rok ve vzení a od možného trestu smrti ho vysvobodil až konec války. Potom pracoval jako tiska a ve svém novém psobišti v Lokti se zapojil po roce 1948 do odbojové innosti, pi níž pomáhal politickým vz- m v nedalekých lágrech. Zase se to provalilo a Jií Svtlík a jeho kamarádi byli odsouzeni v ukázkovém politickém procesu k dlouholetým trestm. Bhem 10 let prošel mnoha lágry a vznicemi. Po propuštní na amnestii v roce 1962 pracoval v Plzni v Kovodružstvu. V 70 letech se zaal vnovat historii a publikoval nkolik prací s historickou a vlastivdnou tématikou. Další práce navazovaly na jeho dlouholetou innost v Genealogické a heraldické spolenosti a na spolupráci s regionálními muzei: V Rokycanov rodném domku na poátku XIX. století. Minulostí Rokycanska 9/1971; Nejstarší rokycanské matriky. Minulostí Rokycanska 12/1974; Jan Heyrovský a jeho rod v Rokycanech XVII. XIX. století. Listy Genealogické a heraldické spolenosti v Praze, Praha 1976; Nálezy mincí ve sbírkách muzea v Kašperských horách, Vlastivdné zprávy Muzea Šumavy 2/1990. V roce 1984 vstoupil do KASu a stále patí k jeho aktivním lenm je i lenem výboru a kontrolorem út klubu a plze ské poboky. Kastelologickou tématikou se zabývá jako spoluautor publikace Hrádek ve Skoicích u Peštic (edice zapomenuté hrady, tvrze a místa. 18, 1998). V Hlásce publikoval nkolik drobnjších lánk: Nálezy na tvrzi ve Skoicích, H 1991/27; Vdecká konference o Augustu Sedlákovi, H 1994/7; Po stopách Augusta Sedláka v Rokycanech, H 1995/8; František Alexander Heber a zkoumání hrad eského státu, H 2000/12; Hrádek zvaný Vimberk identifikace jedné rytiny, H 2000/22. Cesty na chatu do Dobíva využil ke zpracování historie obce: Dobív, historie podbrdské vesnice (1996, 2006), Dobív 675 let historický místopis (2000). Své osudy za mížemi popsal v životopisném vyprávní Pamti starého kriminálníka (2006). S nadhledem a humorem sob vlastním popisuje období svého vznní. Je to tení, ve kterém se netradiním zpsobem dozvíme mnoho informací o dobách totality. Jako dobrý vypráv hovoí o tchto otázkách v rádiu, spolupracuje se spolenostmi Post Belum a lovk v tísni a vystupuje v pednáškách pro školní mládež. Jako nestárnoucí skaut je stále inný ve skautském hnutí. Má nám stále ješt co íci. Proto mu pejeme hodn životního elánu. Petr Mikota PhDr. Bedich Štauber * , V íjnu lo ského roku nás navždy opustil náš kamarád, archeolog a dlouholetý muzejní pracovník editel Oblastního muzea v Lounech, Bedich Štauber. Odešel náhle a bez rozlou- ení. Bedich Štauber se narodil 15. února 1950 v Kralupech nad Vltavou a po ukonení stedoškolského vzdlání studoval historii a archeologii na Filozofické fakult University Karlovy v Praze. Vysokoškolské studium uzavel v roce 1973 diplomovou prací vnovanou zbraním období sthování národ a dovršil jej v roce 1983 rigorózními zkouškami z archeologie pravku. Do muzejní archeologické praxe nastoupil ješt bhem studií v Mstském muzeu v Žatci. Od roku 1973 trvale psobil v Okresním, dnes Oblastním muzeu v Lounech. Po krátkém perušení vojenskou službou v Žilin se do lounského muzea vrátil nejprve jako archeolog a zástupce editele. V krátké dob byl jmenován editelem muzea, jehož stav nebyl dobrý ani uložením sbírek, ani prostorovými možnostmi. ekalo jej ze zaostalého lokálního muzea vybudovat plnohodnotné regionální muzeum. Spolen se 29 svojí manželkou musel provést revizi všech sbírek a jejich odbornou evidenci. Díky této práci však získal dokonalý pehled o skladb muzejních sbírek, a mohl se tak zamýšlet na budoucí koncepcí celého muzea, struktury sbírek a depozitá. Podailo se mu pesvdit zizovatele o nutnosti navýšení potu odborných pracovník a svojí pednáškovou a výstavní inností pesvdit veejnost, že muzeum v Lounech má své opodstatnní v kulturním život regionu. Muzeum tak bhem let získalo další pracovníky i v oblasti pírodních vd, které byly dosud opomíjeny, byla profesionalizována muzejní knihovna, v muzeu zaala psobit i historika novjších djin a djin umní. Vyvstal však další nelehký úkol. Muzeum se stále potýkalo s nedostatkem provozních, depozitárních a expoziních prostor. Od poátku 80. let se proto intenzivn vnoval možnostem rozšíení muzea. Podailo se získat a rekonstruovat další budovu, která umožnila pvodní muzeum vnovat jen expozicím a výstavám. V nové budov pak bylo umístno hospodáské a technické zázemí muzea vetn depozitá a konzervátorské dílny. Poátkem 90. let pak bylo muzeum v novém uspoádání a rekonstruované podob oteveno pro veejnost s novými expoziními a výstavními sály. Do správy muzea byl peveden i pravký skanzen v Bezn u Loun, který byl postupn rozšiován. Bedich Štauber se tak desítky let vnoval pedevším koncepní práci na revitalizaci muzea a to i na úkor své odborné a vdecké práce. Pes všechny tyto úkoly však zcela nezapomnl na svoji pvodní profesi archeologa. Provedl nkolik záchranných výzkum pravkých i stedovkých lokalit. Vnoval se i przkumm celé oblasti a pispl tak k rozšíení archeologické mapy Lounska. Významn pispl ke stavebn historickému przkumu a následné obnov Loun a nedalekých Postoloprt, má mimoádnou zásluhu na dokumentaci a zajištní relikt hradu Pravda poátkem 90. let. Spolen s Tomášem Durdíkem pak výsledky przkumu hradu zhodnotili v samostatné publikaci. Aktivn se úastnil muzejního a archeologického života. Byl lenem výboru Odborné skupiny pro djin skla pi eské archeologické spolenosti, zakládajícím lenem Asociace muzeí a galérií a jejího senátu, lenem výboru Archeologické komise AMG a Kolegia muzeí královských mst. Aktivn se úastnil archeologických konferencí a seminá. Poty jeho pednášek pro širokou veejnost i školy na Lounsku nejde ani spoítat. Jeho práce ve prospch popularizace historie, archeologie a obecn muzejní a vlastivdné práce tém pedstavuje novodobou práci buditel a vlastivdných pracovník na konci 19. století. Ne každý souasný absolvent archeologie a historie si vezme za svoji životní výzvu vybudovat muzeum a obtovat mu svoji specializovanou profesní kariéru. Takových muzejník jako byl Bedich Štauber je stále mén. Je to však práce stejn nároná jako vdecká práce, organizan však daleko náronjší, o psychickém vyptí nemluv. Pracovní vyptí v široké škále inností, vetn veejného života v rad a zastupitelstvu msta Louny, revitalizace a zpístupnní hradu a zámku Nový Hrad nedaleko Loun však v posledním desetiletí nepisplo jeho zdraví. Bedich se stal lenem Klubu Augusta Sedláka hned v roce Po rozlenní na poboky zstal v poboce plze ské, avšak pro vzdálenost bydlišt se nemohl zúast ovat jejích akcí. Pesto alespo pispl do Hlásky lánkem Neznámé tvrzišt u Svojetína (Hláska 1994,. 4, s ). Bedich Štauber nás opustil neekan, bez varování. Byl jsem jeho dlouholetým pítelem, stejn jako mnozí další. Je jen obtížné si uvdomit, že jej nepotkám, že se nezasmjeme novým vtipm, i nebudeme spolu fabulovat absurdní historické teorie,

14 i si jen tak povídat o život. Bedich byl lovk s mimoádnými historickými vdomostmi, všestrann kulturn vzdlaný, spole- enský, se smyslem pro humor, zanícený diskutér. S ním, alespo pro jeho pátele, jakoby odešel kus nás samých. Bohužel stále astji, jak léta nepozorovan plynou, kolegové a pátelé z naší generace neekan odcházejí. Odešel i Bedich Štauber, odešel i jeho zpv! V našich vzpomínkách však zstane. František Frýda Už jste etli...? Jižní Plzesko. Historickovlastivdný sborník Muzea jižního Plzeska v Blovicích XI/2013. Formát A4, 179 stran, cena 120 K (vydalo Muzeum Jižního Plze ska, objednat možno na adrese Muzeum jižního Plze ska v Blovicích, Hradišt 1, Blovice; Z obsahu: H. Hanzlíková J.Bouda: Vývoj zámeckého parku v Hradišti u Blovic, s ; A. Zelenka: Záchranný archeologický výzkum na hrad Skála, okr. Plze -jih, s ; M. Lang: Buližník: pevný grunt stedovkých panských sídel jižního Plze ska a Rokycanska, s Sborník prací z historie a djin umní 7/2013 (vydala Historická spolenost Klatovy, ed. L. Sýkorová J. Hrková). Formát A5, 416 stran, barevná píloha, cena 220 K + balné a poštovné. Objednat lze na nebo na adrese HSK, K Zajeímu vrchu 729, Klatovy 4. Z obsahu: H. Perostová: Píspvek k poznání mstského opevnní v Klatovech, s ; M. Pták M. Knížková: Buršice 1948: ojedinlý nález renesanního kachle s motivem biblické Salome(?), s ; L. Vá ová: Twrz we wsi Mecholupech stará a twrz nowá, s ; P. Rožmberský V. Chmelí: Šlechta a její sídla v Radinovech, s Roenka Národního památkového ústavu územního odborného pracovišt stedních ech v Praze. Píloha asopisu Památky stedních ech 2/2013 (Sabinova 5, Praha 3, tel.: , A4, 148 stran. Informace (mimo jiné) o areálech zámk Tebešice a Všeradice, o zámcích v Tetín, Hoovicích a Králov Dvoe a hradech Kivoklátu, Toníku a Karlštejn (vše okr. Beroun), zámku v Koli (okr. Kladno), zámku v Žehušicích a ve Žlebech (okr. Kutná Hora), zámk v Nelahozevsi, Veltrusech a Vidimi (okr. Mlník), zámcích v Blé pod Bezdzem, v Mnichov Hradišti a Kosmonosích a tvrze/zámku ve Studénce (okr. M. Boleslav), zámku v Kinci (okr. Nymburk), zámku v Brandýse n. Labem (okr. Praha-východ), zámku v Roztokách a Mníšku pod Brdy (okr. Praha-západ), tvrzi v Kepenicích, zámku v Beznici a hradu/zámku Konopišt (okr. Píbram) a hradu Krakovci (okr. Rakovník). Pohl, J. (ed.): Kniha erná nebo smolná kr. svobodného msta Rokycan z let (reprint knížky vydané v Rokycanech roku 1911). Výslechy zloinc na muidlech, ortely. Plze. Formát A5, 80 stran, cena 60 K (+ balné a poštovné). Pro leny KAS možno objednat na Redakce Z hrad, zámk a tvrzí V listopadu 2013 jsem navštívil msto Písek a okolí. Mé první kroky vedly do pietního parku s kostelem Nejsvtjší Trojice a zvonicí. Zde, jak známo, se nalézá hrob A. Sedláka. Ten byl v roce 2002 poškozen povodní a pozdji rekonstruován s finanním pispním len KASu. Zejm teprve v nedávné dob byl poškozen neznámým vandalem, a to zcizením medailonu/plakety z desky s nápisem. J. Synek Dne 8. února 2014 se uskutenila výprava pší sekce KAS Plze. V potu šesti lidí a ty ps navštívila expedice tyto lokality na jižním Plze sku: hrad Vltejn vetn okolních skal, lom a polí, kostel sv. Mikuláše ve Zdemyslicích, bývalou ves a tvrz Pokonice na behu eky Úslavy, sýpku/tvrz a kostel sv. Vavince v Žákav a bývalou tvrz v Nezvsticích. Za nejslavnjší moment sluneného odpoledne lze oznait nalezení fragmentu stedovkého prejzu na zarostlém rumišti pokonické tvrze. Návrat nezvstného lena výpravy, jenž byl naposledy spaten u výkupu zviny v Žákav, byl oslaven v nezvstické 30 Hrob Augusta Sedláka (foto J. Synek). Úastníci výpravy na Vltejn restauraci Bon a odborná diskuze odolnjších jedinc pokraovala v plze ském pohostinství U Král. lenové výpravy tímto dkují vedoucímu výpravy M. Novobilskému za fundovaný výklad a nelitují potravin, které mu byly obtovány. M. Chmelíková M. Marovi ást prejzu z Pokonic.

15 Zprávy z klubu Rada Kontaktní adresa: KAS, Kopeckého sady 2, Plze. Tel , Internetové stránky: Opt se vyskytl nešvar, že nkteí funkcionái poboek nejsou schopni od zaátku roku do 10. bezna, tedy za tém dva a pl msíce, sepsat nkolikaádkovou Zprávu o innosti a Zprávu o hospodaení jejich poboky za uplynulý rok (viz dále). Sch ze Rady se bude konat ve stedu 4 ervna souasn se schzkou plze ské poboky. Bude stanovena výše desátku za rok 2014, výše pedplatného na rok 2015, bude se rozhodovat o dalším konání konference Djiny staveb a o vydání sborníku z minulé konference. Pedevším však bude nutné zajistit vydávání uvedených tiskovin po finanní stránce. Probhne také volba funkcioná- Rady. Další návrhy k projednání i stanoviska k uvedeným bodm mohou pedsedové poboek zaslat na výše uvedený . Poboky mají podle potu len hlas: Plze 4, Praha a Zlín po 2, ostatní po jednom. Zpráva o innosti v roce 2013: KAS získal pouze minimální dotaci na vydávání Hlásky a muselo být proto pikroeno ze zvýšení jejího pedplatného o 100%, ze 40 na 80 K. Desátek (10 K za lena na innost Rady) zstal nezmnn. Potebné dotace na sborník Djiny staveb se získat podailo, stejnojmenná konference se uskutenila, sborník byl vydán a zaslán pobokám. Hláska byla poskytována všem plze ským gymnáziím a autorm píspvk. Schze Rady potvrdila stávající funkcionáe, pouze na postu pokladníka došlo ke zmn K. Brzobohatou nahradil I. Štrunc. tajemník Petr Rožmberský Zpráva o hospodaení v roce 2013: Zstatek: ,35 K. Píjmy: ,47 K (dotace na sborník Djiny staveb: msto Plze, Ministerstvo kultury, Plz. kraj, na Hlásku: 5000 Nadace 700 let m. Plzn, pedplatné Hlásky 8000, desátek 1620, úroky 8,47). Výdaje: K ( sborník DS, Hláska, 1159 poštovné, 7169 webové stránky, 1191 vedení útu, 380 ostatní). Zstatek: ,82 K. pokladník I. Štrunc Poboka Plze Kontaktní adresa: KAS, Kopeckého sady 2, Plze. Tel , Na klubových schzkách (vždy 1. stedu v msíci cca od 17. hod. v Riegrov 3 v suterénu byla v lednu pednáška R. Trnky o zamování pomocí GPS a P. Mikoty o dávném zpsobu praní prádla, v únoru pednášel J. Anderle o pevných sídlech v peloponézském kraji Mani a v beznu M. Cikán o hradu Starý Rybník a poté následovala oslava 90. narozenin Jiího Svtlíka, který podepisoval svou knížku Zápisky starého kriminálníka (pítomným vnovalo nakladatelství Mikota) a mimo jiné dostal dort s maketou pamtní desky (její instalace je plánována na jarním zájezdu viz dále), v nmž nemohl chybt zapeený pilník. Na velké únorové pednášce seznámil 28 poslucha s hradem Lipý a mstem Lipá doc. F. Gabriel. Poutavá pednáška o pedevším archeologicky poznaném vývoji hradu a msta eská Lípa se líbila. Jarní autovycházka na Dobíšsko se koná v sobotu 19. dubna. Objezd tradin od Hamburku v 8 hod. Vede O. Slabý. Trasa: pes Hoovice do Tihavy (vodní tvrzišt), do Jinc (zícený zámek a pec Barbora), dále Hluboš (zámek), Drahlín (pkné tvrzišt), Piín (tvrz/zámek), Buková (zámek), Dlouhá Lhota (zámek), Svaté Pole (tvrz se zachovalými got. sklepy), Dobíš (zámek, zícenina hradu Varga, obd), Nový Knín (tvrz a dvr Starý Knín), Sudovice (zbytek zámku), Kamýk n. Vltavou (zícenina hradu Vrškamýk), Zduchovice (zámek), Smolotely (zámek), Zbenice (zámek), Chraštice (tvrz) a pes Beznici dom. Staíme-li všechny naplánované lokality, záleží jen na úastnících. Ti nahlásí co nejdíve úast (majitelé aut volná místa) P. Rožmberskému na výše uvedený telefon i . Jarní lenská sch ze poboky se koná ve stedu 7. kvtna po pednášce v Riegrov 3 (suterén). Budou vyluování neplatii, pijímáni noví lenové, plánovány další akce. Také by se mlo rozhodnout, zde zmníme místo schzek poboky. Jarní poznávací zájezd odjede v sobotu 17. kvtna znova od Hamburku v 8. hod. na Loketsko, a to pod vedením T. Karla. Zastavíme se u opevnného kostela v Horním Slavkov a bude následovat Loket (hrad, msto, kostel), kde by mla být osazena deska pipomínající uvznní Jiího Svtlíka (viz výše). Pesuneme se do Sokolova (zámek), na Pliknštejn (hrádek), Kostelní Bízu (kostel, tvrzišt, zbytky zámku), Kolovou (hradišt Starý zámek Kager), Kynšperk (hrad, mstské opevnní), a pes Kamenný Dvr (zámek) se vrátíme do Plzn. Co z plánovaných lokalit staíme, bude záležet na úastnících. Cena zájezdu by se pi pln obsazeném autobusu (27 míst) mla pohybovat kolem 200 K. Hlásit se (možno i rodinní píslušníci i pátelé) je nutné vas u P. Rožmberského na výše uvedeném u i telefonu, a pak také skuten pijít k Hamburku. V tomto roce oslavili nebo oslaví kulatá výroí následující lenové poboky: (dámy prominou): Milan Procházka z Kladna a Vojtch Vtrovec z Kladna 30 let, Tomáš Makaj z Rokycan, Marek Starý z Kamenných Žehrovic a Robert Trnka 40 let, Jií Fák z Kralovic, František Jílek z Drlíova, Petr Kolá z Rokycan, Štefan Morávka z Plzn, a Josef Švandrlík ze Zajeova 50 let, Zdenk Hermsdörfer z Jablonce n. Nisou, Daniela Houšková z Prahy, Petr Mikota z Plzn, Jií Polívka z Kojetína, Zdenk Procházka z Domažlic a Marie Šamanová ze Šáhlav 60 let, Václav Kozlík z Plzn a Marie Mušáková z Plzn 70 let a neuvitelnou devadesátku Jií Svtlík z Plzn. Pro zlepšení komunikace s lenstvem prosíme o zaslání aktuálních ových adres. Také upozor ujeme na nutnost nahlásit zmnu doruovací adresy, aby se nám Hlásky nevracely jako nedoruitelné. Zpráva o innosti v r. 2013: Po celý rok (mimo prázdninových msíc) se podailo zajistit na lenských schzkách jednou msín pednášky; mimo jiné také zavedením odmny. Také tradiní jarní a podzimní autovycházky a zájezdy se uskutenily. Na jae to bylo Táborsko/Benešovsko a Domažlicko, na podzim Kivoklátsko a severní Plze sko. Tzv. velké pednášky na univerzit se konaly také dv. Úspšná byla též akce Nauná stezka F. X. France. O všech akcích bylo na stránkách Hlásky podrobn informováno. Všem, kdo se podíleli na jejich realizaci, dkujeme. tajemník P. Rožmberský Zpráva o hospodaení v r. 2013: Zstatek: K. Píjmy: K (píspvky 9030, pedplatné Hlásky 9514, dary 1735). Výdaje: (poštovné 6816, pednášky 1836, ostatní 1707). Zstatek: K. pokladník I. Štrunc Poboka Brno Kontaktní adresa: Ing. Pavel Švehla, Ondrákova 3, Brno-Líše, Mgr. Bc. Josef Jan Ková, Na Výsluní 2424/12, Boskovice, Zpráva o innosti v r. 2013: Jádro innosti poboky spoívalo opt v individuálních aktivitách jejích len. Josef Unger tak mj. bádal na zícenin hradu Boleradice a v rámci výcviku student antropologie Masarykovy univerzity v Brn toho roku probhl terénní výzkum také v kláštee Rosa coeli v Dolních Kounicích. Pokraovalo rovnž vyhodnocení nkolikaletých výzkum v Tasov u Velkého Meziíí. Z dalších len se Pavel Šimeek a Stanislav Pivo ka angažovali mj. na hrad Lukov, kde dlouhá léta psobí volnoasové hnutí Brontosaurus. Jan Šttina v prbhu roku zkoumal mj. zbytky hradu v Holešov a Josef Jan Ková ve stejném období psobil opt na více opevnných lokalitách na jižní (hrady Vildenberk, Boleradice) i západní Morav (tvrz v Bezníku) a ve Slezsku (hrad Kaltenštejn, tvrz Adolfovice). Spolené aktivity poboky se konaly dv. Plánovanou exkurzi na hrad Boskovice, kterou se díky pracovnímu vytížení J. Šttiny nepodailo ani tentokrát realizovat, nahradila exkurze na hrad Vildenberk u Pozoic dne 1. záí. Jednodenní exkurzi vedl J. Ková, který na této zícenin již nkolik let bádá s kolegy z Masarykovy univerzity v Brn a Akademie vd R. Druhou spolenou aktivitou byla výroní schze konaná v pátek 13. prosince, a to již tradin v prostorách 31

16 brnnského Šermíského klubu L. A. G. Navzdory slabší úasti (dorazilo šest len z Brna, Bzence, Líšn, Olomuan a Šaratic) lze i v letošním pípad schzi oznait za konstruktivní a píjemn strávený as. Zpráva o hospodaení v r. 2013: Zstatek 3050 K. Píjmy 1270 K (l. píspvky 630, pedplatné Hlásky 560, dary 80). Výdaje 650 K (desátek Rad 90, pedplatné Hlásky 560). Zstatek: 3670 K. pokladník J. J. Ková Poboka Humpolec Kontaktní adresa: KAS, poboka Humpolec, Hradská 818, Humpolec, tel: Internetové stránky poboky: Zpráva o innosti v r. 2013: lenové poboky se scházeli v prbhu roku pi jednáních spolenosti Castrum o.p.s. a dále pi poádání jednotlivých kulturních a dobrovolnických aktivit na hrad Orlík. lenové poboky spolu s dalšími dobrovolníky v roce 2013 zajišovali drobnou údržbu a pípravy jednotlivých aktivit pro veejnost na hrad Orlík. Dále pomáhali pi úpravách terén, pesunech kamene z archeologických výzkum pro další užití na stavební práce, pi bžné údržb a záhozech archeologických sond na hrad Orlík. V druhé polovin roku byla dopracována PD na opravy zíceniny hradu Chenovice po jednání památkové pée se zástupci správce objektu (autor ing. Kocman). Dkujeme touto cestou ješt jednou za poskytnutí zamení vže panu PhDr. Razímovi. Zástupce lesního správce ing. Koštálová pislíbila projednání možného zapoetí záchranných prací na rok 2014 a provedení drobných zajištní na podzim roku 2013, pesto se ani toto oekávání nepodailo naplnit dle aktuálních informací Lesy R ani na rok 2014 nemají finanní zdroje na opravu. Ve funkci editele spolenosti, zízené pobokou Humpolec, Castrum o.p.s., psobil druhým rokem Pavel Koubek. Dne 24. íjna probhla lenská schze poboky a spolenosti Castrum o.p.s., jejímž hlavním cílem bylo projednání zámru Msta o zpístupnní vže hradu Orlík. Všichni pítomní vyjádili obavu z nevhodnosti zámru zpístupnní vže hradu dle pipravované studie ing. arch. Fra ka a doporuili ešit jiné umístní menší rozhledny v areálu hradu. Bylo dohodnuto transparentn názor dobrovolník i správy hradu prezentovat v oteveném dopise starostovi msta a zastupitelm a pozvat zastupitele k diskusi na hrad ped jednáním zastupitelstva msta. Dopis byl následn odeslán a je vyvšen na webových stránkách hradu. Zastupitelstvo msta na základ kladného vyjád- ení NPÚ a výsledk veejné ankety dalo akci zelenou a realizace zpístupnní vže hradu kovovou dostavbou Msto Humpolec plánuje na rok Do knihovniky byl poboce vnován sborník Djiny staveb 2012, za což kolegm z Plzn touto cestou dkujeme. Zpráva o hospodaení v r. 2013: Zstatek: 756 K. Píjmy: 950 K (l. píspvky, pedplatné Hlásky). Výdaje: 536 K (desátek 110, Hláska 400, poštovné 26). Zstatek: 1170 K. F. Kocman Poboka Zlín Kontaktní adresa: KAS poboka Zlín, MUDr. Jií Hoza, eská 4760, Zlín. Tel cz. Int. stránky poboky: Zpráva o innosti v r. 2013: 5. ledna podnikli lenové poboky tradiní novoroní výstup na hrad Helfštýn, poasí sice nepálo, ale i pesto se akce zúastnilo okolo 30 len a píznivc KAS. V kvtnu od 8. do 12. byl uspoádán tradiní zájezd naší poboky tentokrát na téma Polské hrady oblasti Slezska autokarem našeho lena Mgr. Jiího Meceroda. Zájezd zorganizoval agilní len poboky a zájezdový referent Aleš Fuksa, trasu a itinerá po dkladném prostudování množství materiál zosnoval len Milan Zikmud. Byly navštíveny: hrad Czocha, hrad Wle, devný kostelík v podhí polských Krkonoš Karpaczi, hrad Chojnik, hrad s bitovou vží Bolkow, zícenina hradu Siewierz, rozsáhlý hrad Ogrodzieniec, zíceniny hradu Rabsztyn, hrad Bedzin, zícenina hradu Olsztyn, hrad Bobolice, zrekonstruovaná zícenina hradu, hrad Mirow, hrad Bakowiec, zájezdu se zúastnilo 22 osob a proto je do budoucna poteba zajistit více zájemc, aby podobné poznávací akce nebylo nutno pro nezájem zrušit. Budeme rádi v pípad zájmu, pokud se tchto zájezd budou úastnit i lenové ostatních poboek (lenové brnnské poboky jsou pravidelnými úastníky). V ervenci až do 18. srpna se provádla konzervace zdiva na zícenin hradu Starý Svtlov pod vedením lena poboky Martina Petrje. Na zícenin goticko-renesanní pevnosti hradu Lietava pracoval na konzervaci podkovovité vže hradního paláce len poboky Aleš Hoferek v msících ervnu až záí íjna se uskutenila poznávací akce po hradech Podorlicka, lenové navštívili a pespali na reliktech hradu Výrov u Nového Msta nad Metují, dále mli možnost prohlédnout exteriér zámku v Novém Mst nad Metují s významnými sochami M. B. Brauna. Po pechodu romantickým údolím eky Metuje a íky Olešenky jsme mli možnost navštívit po pedchozí domluv s majitelkou paní Kahounovou hrad Frymburk, vetn dkladné prohlídky, kterou nám umožnil syn majitelky. Za velé pijetí jim patí náš velý dík. Vzájemn byly pedány cenné materiály hradu a na oplátku rovnž dokumenty hradu Lukova u Zlína. Po pesunu pes msto Náchod s prohlídkou exteriéru hradu Náchoda, pestavného renesann, jsme se vlakem pesunuli k významné barokní památce špitálu záloženého Šporkem Kuksu, s expresivními sochami cností a neestí M. B. Brauna. Nezapomnli jsme navštívil rovnž sochy stejného autora zasazené v pírodní scenérii, tzv. Braunv Betlém. pedseda Jií Hoza Zpráva o hospodaení v r. 2013: Zstatek: 8894 K. Píjmy: 7080 K (Hláska, lenské píspvky). Výdaje: 8557 K (Hláska, desátek, podací lístky, poštovné, obálky, xerox, dotace zájezdu). Zstatek: 7417 K. pokladník Zdenk Sadílek Další informace od poboek redakce do uzávrky tohoto ísla neobdržela. Kontakty na ostatní poboky: Poboka Hradec Králové Kontaktní adresa: Ing. Jií Slavík, Nerudova 1210, Kostelec n. Orlicí, Poboka Praha Kontaktní adresa: KAS Poboka Praha, PhDr. Jií Úlovec, T. Milady Horákové 133, Praha 6 Dejvice, Petr Valenta, Uzávrka dalšího ísla: (vyjde v první ervencové dekád 2014) HLÁSKA, zpravodaj Klubu Augusta Sedláka. ISSN Vychází tvrtletn. Toto íslo vyšlo v 1. dubnové dekád Šéfredaktor Petr Rožmberský technický redaktor ing. Petr Mikota redaktor pro internet Milan Novobilský Adresa redakce: Klub Augusta Sedláka, Kopeckého sady 2, Plze. Vydává Klub Augusta Sedláka. Registrováno pod znakou OK UmP 23/ výtisk. 32

ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁKA

ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁKA ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁKA roník XXV, 2014,. 2 Ti výroí Klubu Augusta Sedláka Rok 2014 doufejme a zaplapánbh nebude v historii Klubu Augusta Sedláka (dále Klub) pedstavovat zvláštní datum. Jedná se

Více

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Ing. Jaroslav Heinich, HBH Projekt spol. s r.o. pednáška na konferenci Bezpenos dopravy na pozemných komunikáciách 2008 ve Vyhne (SK) ÚVOD Bezpenostní

Více

Kokoínsko - okolí Úštku by Igor

Kokoínsko - okolí Úštku by Igor Kokoínsko - okolí Úštku by Igor Kokoínsko - okolí Úštku od domova cca 145 km pátek: camp Chmela; prohlídka Úštku sobota: Helfenburk, Kalvarie v Ostré,... pespat na parkovišti u Ostré nedle: cyklovýlet

Více

#$!%%%&'.,/ -01.2 0,-

#$!%%%&'.,/ -01.2 0,- !" #$!%%%&' Ro ník ()* $+#$, ()* $+#-.,/ -01.2 0,-,*/33/ PRAVLAST A EXPANZE KELT http://cs.wikipedia.org/wiki/keltov%c3%a9 Úkol: Vyhledej interaktivní mapu keltské a ímské expanze - http://resourcesforhistory.com/map.htm

Více

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA NÁKUP VYBAVENÍ LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Více

OBSAH: 1. ÚVOD... 1 2. ZAT ÍD NÍ SÍDEL DLE HISTORICKÉ P DORYSNÉ FORMY... 2

OBSAH: 1. ÚVOD... 1 2. ZAT ÍD NÍ SÍDEL DLE HISTORICKÉ P DORYSNÉ FORMY... 2 OBSAH: 1. ÚVOD... 1 2. ZATÍDNÍ SÍDEL DLE HISTORICKÉ PDORYSNÉ FORMY... 2 2.1. SÍDLA NEPRAVIDELNÁ... 3 2.1.1. sídla hromadná (shluková)... 3 2.1.2. sídla s rozptýlenou zástavbou... 4 2.2. SÍDLA FORMOVANÁ...

Více

#$!%%%&'.,/ -01.2 0,-

#$!%%%&'.,/ -01.2 0,- !" #$!%%%&' Ro ník ()* $+#$, ()* $+#-.,/ -01.2 0,-,*/33/ ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY Díky archeologickým nálezm v bývalých keltských hradištích (oppidech) a na pohebištích je zejmé, že Keltové mli své zrunéemeslníky.

Více

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA REKONSTRUKCE LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Více

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Jaroslav Šmarda, smarda@vema.cz Vema, a. s., www.vema.cz Abstrakt Spolenost Vema patí mezi pední dodavatele informaních systém v eské a Slovenské republice.

Více

Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky. Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK. Semestrální projekt

Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky. Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK. Semestrální projekt Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK Semestrální projekt 18.1.2007 GN 262 Barbora Hejlková 1 OBSAH OBSAH...2 ZADÁNÍ...3

Více

Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008

Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008 Junák svaz skaut a skautek R Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008 1. Úvodní ustanovení (1) V návaznosti na Programy státní podpory práce s dtmi a mládeží pro NNO

Více

Zápis z prbžného oponentního ízení

Zápis z prbžného oponentního ízení Zápis z prbžného oponentního ízení Identifikaní kód projektu: 1PO5ME816 1. Název projektu: Píprava odborník pro oblast inovaního podnikání 2. Píjemce úelové podpory: Vysoká škola manažerské informatiky

Více

Renesanční zámek Boskovštejn

Renesanční zámek Boskovštejn Zámek na prodej v České Republice Renesanční zámek Boskovštejn Komplex nemovitostí v obci Boskovštejn nedaleko Znojma se skládá z renesančního zámku, objektu bývalého mlýna s hospodářským stavením, rybníku

Více

Sítání dopravy na silnici II/432 ul. Hulínská Osvoboditel v Kromíži

Sítání dopravy na silnici II/432 ul. Hulínská Osvoboditel v Kromíži Sítání dopravy na silnici II/432 ul. Hulínská Osvoboditel v Kromíži O B S A H : A. ÚVOD Strana 2 B. PÍPRAVA A PROVEDENÍ PRZKUM 1. Rozdlení území na dopravní oblasti 2 2. Metoda smrového przkumu 3 3. Uzávry

Více

Zbytky zákaznického materiálu

Zbytky zákaznického materiálu Autoi: V Plzni 31.08.2010 Obsah ZBYTKOVÝ MATERIÁL... 3 1.1 Materiálová žádanka na peskladnní zbytk... 3 1.2 Skenování zbytk... 7 1.3 Vývozy zbytk ze skladu/makulatura... 7 2 1 Zbytkový materiál V souvislosti

Více

Registra ní íslo ÚP: A. Identifika ní údaje zam stnavatele, právní forma a p edm t podnikání nebo innosti: Název zam stnavatele 1) :

Registra ní íslo ÚP: A. Identifika ní údaje zam stnavatele, právní forma a p edm t podnikání nebo innosti: Název zam stnavatele 1) : ne_10zadprispchpm.pdf Registraní íslo ÚP: CHPM Úad práce: OSÚ S 10 Žádost o píspvek na vytvoení hránného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením 75 zákona. 435/2004 Sb., o zamstnanosti, ve

Více

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Pokyny pro obsahové a grafické zpracování píspvk Strana 1 z 5 Obsah dokumentu: 1. ÚVODNÍ INFORMACE... 3 2. POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ REFERÁTU... 3 2.1. OBSAHOVÉ

Více

VYHLÁŠKA. 111/1981 Sb. o ištní komín

VYHLÁŠKA. 111/1981 Sb. o ištní komín VYHLÁŠKA. 111/1981 Sb. ministerstva vnitra eské socialistické republiky ze dne 24. íjna 1981 o ištní komín Ministerstvo vnitra eské socialistické republiky stanoví podle 30 odst. 3 zákona. 18/1958 Sb.,

Více

Prohlášení vlastníka domu.p.975 (Konvalinka) o vymezení jednotek v budov

Prohlášení vlastníka domu.p.975 (Konvalinka) o vymezení jednotek v budov První rezidenní uzavený investiní fond, a.s. I: 241 30 249; se sídlem Praha 3, Žižkov, Konvova 2660/141, PS 130 83; zapsaná v obchodním rejstíku vedeném Mstským soudem v Praze, oddíl B, vložka 17277; jednající

Více

Á D TAJEMNÍKA MSTSKÉHO ÚADU . R 03/2007 PODPISOVÝ ÁD

Á D TAJEMNÍKA MSTSKÉHO ÚADU . R 03/2007 PODPISOVÝ ÁD Á D TAJEMNÍKA MSTSKÉHO ÚADU. R 03/2007 PODPISOVÝ ÁD Zpracovatel: Ing. Jan Kvasnika, povený vedením odboru kancelá starosty Rozsah psobnosti: uvolnní lenové zastupitelstva, pedsedové výbor ZM a komisí RM

Více

Související ustanovení ObZ: 66, 290, 1116 až 1157, 1158 a násl., 1223 až 1235, 1694, 1868 odst. 1, 2719, 2721, 2746, 2994, 3055, 3062, 3063,

Související ustanovení ObZ: 66, 290, 1116 až 1157, 1158 a násl., 1223 až 1235, 1694, 1868 odst. 1, 2719, 2721, 2746, 2994, 3055, 3062, 3063, Pídatné spoluvlastnictví Obecná ustanovení 1223 (1) Vc náležící spolen nkolika vlastníkm samostatných vcí urených k takovému užívání, že tyto vci vytváejí místn i úelem vymezený celek, a která slouží spolenému

Více

Zajišujeme: 595 626 026 office@vtsmorava.cz Gajdošova 61/3154, 702 00 Ostrava

Zajišujeme: 595 626 026 office@vtsmorava.cz Gajdošova 61/3154, 702 00 Ostrava Spolenost VTS Morava s.r.o. se sídlem v Ostrav vznikla 15.7.2002 pemnou fyzické osoby, psobící na trhu od roku 1997, na spolenost s ruením omezeným. Cílem spolenosti je od samého poátku specializace na

Více

TECHNICKÝ POPIS K PROJEKTOVÉ DOKUMENTACI STAVBA ÁSTI OPLOCENÍ HBITOVA NA P.P..199/3, K.Ú. HRADIŠT U CHEBU

TECHNICKÝ POPIS K PROJEKTOVÉ DOKUMENTACI STAVBA ÁSTI OPLOCENÍ HBITOVA NA P.P..199/3, K.Ú. HRADIŠT U CHEBU TECHNICKÝ POPIS K PROJEKTOVÉ DOKUMENTACI STAVBA ÁSTI OPLOCENÍ HBITOVA NA P.P..199/3, K.Ú. HRADIŠT U CHEBU Název akce : Stupe PD : Místo stavby : Stavební úad : Investor (stavebník): Projektant: Zodpovdný

Více

DL HLUBINA, KOKSOVNA A VYSOKÉ PECE VÍTKOVICKÝCH ŽELEZÁREN EŠENÍ ZACHOVÁNÍ AREÁLU V RÁMCI TZV. DOLNÍ OBLASTI VÍTKOVICKÝCH ŽELEZÁREN

DL HLUBINA, KOKSOVNA A VYSOKÉ PECE VÍTKOVICKÝCH ŽELEZÁREN EŠENÍ ZACHOVÁNÍ AREÁLU V RÁMCI TZV. DOLNÍ OBLASTI VÍTKOVICKÝCH ŽELEZÁREN DL HLUBINA, KOKSOVNA A VYSOKÉ PECE VÍTKOVICKÝCH ŽELEZÁREN EŠENÍ ZACHOVÁNÍ AREÁLU V RÁMCI TZV. DOLNÍ OBLASTI VÍTKOVICKÝCH ŽELEZÁREN STÁTNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV V OSTRAV DUBEN 2001 Dl Hlubina, koksovna a vysoké

Více

! " " # ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0, " &

!   # ( '&! )'& #!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0,  & ! " " # $!%& '& ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - $!%& &./,,*% 0, *+& 1"% " & Úvod... 3 Metodologie sbru dat k vyhodnocení tezí a ke zpracování analýzy... 5 Analýza dokumentu... 5 Dotazník... 6 ízené

Více

DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ

DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. MARTIN SMLÝ DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ MODUL 1 DOPRAVNÍ A PEPRAVNÍ PRZKUMY STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Dopravní inženýrství

Více

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace UDS Fakturace Modul fakturace výrazn posiluje funknost informaního systému UDS a umožuje bilancování jednotlivých zakázek s ohledem na hodnotu skutených náklad. Navíc optimalizuje vlastní proces fakturace

Více

29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive)

29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive) 29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive) Ve dnech 24.-27. dubna 2008 byl v Káhie poádán již 29. Kongres CIPS. Na posledním zasedání v Praze byla schválena

Více

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 05.06.2006

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 05.06.2006 Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 05.06.2006 Usnesení. 544 Rada msta bere na vdomí kontrolu usnesení ze dne 29.05.2006. Usnesení. 545 Rada msta souhlasí s umístním pedzahrádky ped provozovnou Desperado

Více

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE VINTÍOV

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE VINTÍOV ING.ARCH. O.FÁRA ATELIER A.F.I. PLZE ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ, URBANISMUS, ARCHITEKTURA, PROJEKTOVÁ, PORADENSKÁ A KONZULTANÍ INNOST Železniní 28, 326 00 Plze, Telefon-záznamník-fax-377241839, E-mail- afi.atelier@volny.cz

Více

Příloha č. 2 Základní informace o lokalitě1: Odůvodnění výzkumu: Cíle a navrhované metody výzkumu2: nedestruktivního částečně destruktivního

Příloha č. 2 Základní informace o lokalitě1: Odůvodnění výzkumu: Cíle a navrhované metody výzkumu2: nedestruktivního částečně destruktivního Příloha č. 1: Nálezy budou předány podle 23 zákona č. 20/1987 Sb. příslušnému krajskému Jihočeskému muzeu v Českých Budějovicích (dohoda s kurátorkou sbírek Mgr. Zuzanou Thomovou) Příloha č. 2 Základní

Více

NIŽŠÍ POŠTOVNÍ JEDNOTKY - POŠT. STEDISKA, POŠTOVNY apod.

NIŽŠÍ POŠTOVNÍ JEDNOTKY - POŠT. STEDISKA, POŠTOVNY apod. Jaroslav Punochá - Brnnské poštovní úady v bhu asu 2009 83 A NIŽŠÍ POŠTOVNÍ JEDNOTKY - POŠT. STEDISKA, POŠTOVNY apod. Poštovna Sobšice podízena p.ú. B12-Královo Pole A1 1901/10/1-22/6/10??? Veejná telefonní

Více

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.18 Studie. 18 Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství o.p.s. SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav 1 Studie. 18 1. Úvod do problematiky BOZP, 2. souasný stav a specifika odvtví zemdlství v návaznosti

Více

Bhem války bylo udleno: cca. 450.000 VZK 1. t. s mei cca. 92.000 VZK 1. t. bez me cca. 6.000.000 VZK 2. t. s mei cca. 2.000.000 VZK 2. t.

Bhem války bylo udleno: cca. 450.000 VZK 1. t. s mei cca. 92.000 VZK 1. t. bez me cca. 6.000.000 VZK 2. t. s mei cca. 2.000.000 VZK 2. t. ž Vojnový záslužný kríž 2.triedy s memi + miniatúra, kríž s miniatúrou pochádza od bývalého vojaka Wehrmachtu z Viedne.Odznaky sa našli na pôvodnej uniforme v pivnici majitea.!! 100% Original Tzv. ád Váleného

Více

Zasedání zastupitelstva obce Skrchov

Zasedání zastupitelstva obce Skrchov Zápis byl upraven pro poteby vyvšení na elektronické úední desce z dvodu ochrany osobních údaj Zasedání zastupitelstva obce Skrchov. 26 konaná dne 2. 9. 2008 Schze se konala v budov obecního úadu, zahájena

Více

U S N E S E N Í z 3.zasedání Zastupitelstva M Praha Kunratice konaného dne 26.února 2003

U S N E S E N Í z 3.zasedání Zastupitelstva M Praha Kunratice konaného dne 26.února 2003 3.zasedání Zastupitelstva M-Praha-Kunratice 26.2.2003 U S N E S E N Í z 3.zasedání Zastupitelstva M Praha Kunratice konaného dne 26.února 2003 Zastupitelstvo M návrhovou komisi ve složení: Ovovatele zápisu

Více

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi Podílový fond PLUS komplexní zabezpeení na penzi Aleš Poklop, generálníeditel Penzijního fondu eské spoitelny Martin Burda, generálníeditel Investiní spolenosti eské spoitelny Praha 29. ervna 2010 R potebuje

Více

Návrh. na vyhlášení zvlášt chrán ného území a ochranného pásma zvlášt chrán ného území

Návrh. na vyhlášení zvlášt chrán ného území a ochranného pásma zvlášt chrán ného území Návrh na vyhlášení zvlášt chránného území a ochranného pásma zvlášt chránného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona. 114/1992 Sb. o ochran pírody a krajiny v platném znní a 4 vyhlášky. 64/2011 Sb.

Více

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazníková akce je velmi dležitým krokem v projektu pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí. Slouží k poznání názor, získání

Více

vyhotovená dle 43 zák.. 26/2000 Sb.. j: 196/2009-N Bod 1.

vyhotovená dle 43 zák.. 26/2000 Sb.. j: 196/2009-N Bod 1. DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA vyhotovená dle 43 zák.. 26/2000 Sb.. j: 196/2009-N Bod 1. Touto Dražební vyhláškou se vyhlašuje konání dražby nedobrovolné. Den konání dražby se stanovuje na 29. záí 2009, na adrese BLUE

Více

M S T S K Ý Ú A D V I Z O V I C E odbor životního prostedí

M S T S K Ý Ú A D V I Z O V I C E odbor životního prostedí M S T S K Ý Ú A D V I Z O V I C E odbor životního prostedí Masarykovo nám. 1007, 763 12 Vizovice íslo jednací : MUVIZ 010573/2009 ZP-EJ Spisová znaka : MUVIZ 003267/2009 VYIZUJE: Ing. Eva Jelénková TEL.:

Více

VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE

VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE Výuka fotogrammetrie v eské republice GEOS 2007 VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE Ing. Jindich Hoda, Ph.D. Faculty of Civil Engineering, CTU in Prague 166 29 Thákurova 7, Praha 6, Czech Republic e-mail:

Více

Služba Zvýšená servisní podpora

Služba Zvýšená servisní podpora PÍLOHA 1d Služba Zvýšená servisní podpora SMLOUVY o pístupu k infrastruktue sít spolenosti Telefónica O2 Czech Republic využívající technologie Carrier IP Stream mezi spolenostmi Telefónica O2 Czech Republic,a.s.

Více

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO OHLÁŠENÍ STAVBY

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO OHLÁŠENÍ STAVBY PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO OHLÁŠENÍ STAVBY REKONSTRUKCE AREÁLU VAZAKA BLÁ POD BEZDZEM F DOKUMENTACE STAVBY Bezen 2008 OBSAH : 1.1 Architektonické a stavební ešení 1.1.1 Technická zpráva 1.1.2 Výkresová

Více

Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti kolektivních smluv vyššího stupn a její dodržování v odvtví stavebnictví

Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti kolektivních smluv vyššího stupn a její dodržování v odvtví stavebnictví Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti kolektivních smluv vyššího stupn a její dodržování v odvtví stavebnictví 1. ze tí opakovaných odborných posudk Vytvoeno pro: Projekt

Více

ZÁKON eské národní rady ze dne 29. dubna 1969. o nabývání a pozbývání státního obanství eské socialistické republiky 1

ZÁKON eské národní rady ze dne 29. dubna 1969. o nabývání a pozbývání státního obanství eské socialistické republiky 1 39/1969 ZÁKON eské národní rady ze dne 29. dubna 1969 o nabývání a pozbývání státního obanství eské socialistické republiky 1 eská národní rada vycházejíc ze zásad nabývání a pozbývání státního obanství

Více

Jedovnické rybníky do roku 1450

Jedovnické rybníky do roku 1450 Jedovnické rybníky do roku 1450 Titulní kresba Mgr. Jitky Vávrové ukazuje, jak asi vypadaly Jedovnice a blízké okolí v 15. století. Za grafickou úpravu titulního obrázku (mapky) děkuji Ing. Marku Audymu.

Více

JAVORNÍK ZMNA.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE (UPRAVENÝ A POSOUZENÝ NÁVRH) POIZOVATEL: Mstský úad Svitavy

JAVORNÍK ZMNA.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE (UPRAVENÝ A POSOUZENÝ NÁVRH) POIZOVATEL: Mstský úad Svitavy ZMNA.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE (UPRAVENÝ A POSOUZENÝ NÁVRH) JAVORNÍK POIZOVATEL: Mstský úad Svitavy ZPRACOVATEL: AUA - Agrourbanistický ateliér Praha 6 Šumberova 8 Název územn plánovací dokumentace - ÚPD:

Více

Základní pojmy klasického sudoku hlavolamu. Techniky odkrývání bunk. Technika Naked Single. Technika Hidden Single

Základní pojmy klasického sudoku hlavolamu. Techniky odkrývání bunk. Technika Naked Single. Technika Hidden Single Základní pojmy klasického sudoku hlavolamu Sudoku hlavolam (puzzle) obsahuje celkem 81 bunk (cells), devt vodorovných ádk (rows), devt svislých sloupc (columns) a devt skupin po 3 3 bukách nazývaných bloky

Více

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 02.04.2007

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 02.04.2007 Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 02.04.2007 Usnesení. 332 Rada msta bere na vdomí kontrolu usnesení ze dne 26. 3. 2007. Usnesení. 333 Rada msta rozhodla zveejnit zámr pronájmu vleky Brloh sestávající

Více

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 21.05.2007

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 21.05.2007 Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 21.05.2007 Usnesení. 533 Rada msta bere na vdomí kontrolu usnesení ze dne 14.05.2007. Usnesení. 534 Rada msta rozhodla uzavít smlouvu o dílo, jejíž pedmtem je veejná

Více

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje

Více

Dtské centrum pedagogika volného "asu v p#edškolním vku

Dtské centrum pedagogika volného asu v p#edškolním vku Univerzita Tomáše Bati ve Zlín Fakulta humanitních studií Institut mezioborových studií Brno Dtské centrum pedagogika volného "asu v p#edškolním vku (bakalá#ská práce) Vedoucí bakalá#ské práce: PaedDr.

Více

Zápis. z 5. jednání rady msta, které se konalo v pondlí 19. února 2007 od 18.00 hodin.

Zápis. z 5. jednání rady msta, které se konalo v pondlí 19. února 2007 od 18.00 hodin. Zápis z 5. jednání rady msta, které se konalo v pondlí 19. února 2007 od 18.00 hodin. Program jednání: 1) Návrh ceny vodného a stoného na hospodáský rok 2007 2008 pro msto. 2) Návrh na poízení nového územního

Více

VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA.

VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. VEEJNÁ NABÍDKA POZEMK URENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. 95/1999 Sb., O PODMÍNKÁCH PEVODU ZEMDLSKÝCH A LESNÍCH POZEMK Z VLASTNICTVÍ STÁTU NA JINÉ OSOBY, VE ZNNÍ POZDJŠÍCH PEDPIS (DÁLE JEN ZÁKON O PRODEJI

Více

Pedání smny. Popis systémového protokolování. Autor: Ing. Jaroslav Halva V Plzni 24.01.2012. Strana 1/6

Pedání smny. Popis systémového protokolování. Autor: Ing. Jaroslav Halva V Plzni 24.01.2012. Strana 1/6 Autor: Ing. Jaroslav Halva V Plzni 24.01.2012 Strana 1/6 Obsah 1 OBSAH... 2 2 NKOLIK SLOV NA ÚVOD... 3 3 MODEL... 3 4 DEFINICE... 3 5 DENNÍ VÝKAZ... 4 6 ZÁVR... 6 Strana 2/6 1 Nkolik slov na úvod Zamení

Více

KUSOVNÍK Zásady vyplování

KUSOVNÍK Zásady vyplování KUSOVNÍK Zásady vyplování Kusovník je základním dokumentem ve výrob nábytku a je souástí výkresové dokumentace. Každý výrobek má svj kusovník. Je prvotním dokladem ke zpracování THN, objednávek, ceny,

Více

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 10.07.2006

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 10.07.2006 Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 10.07.2006 Usnesení. 650 Rada msta bere na vdomí kontrolu usnesení ze dne 27.06.2006. Usnesení. 651 Rada msta rozhodla uzavít smlouvu o dílo jejíž pedmtem je zakázka

Více

F 2.5 OCHRANA PED BLESKEM

F 2.5 OCHRANA PED BLESKEM NOVOSTAVBA RODINNÉHO DOMU Hostivice p.. kat. 1161/57 okres Praha západ investor: Jií a Marie ajovi, Vondroušova 1160/1, Praha 6 F 2.5 OCHRANA PED BLESKEM Vypracoval: ing. Vít Kocourek OBSAH: 1. Pedpoklady

Více

FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY. razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R

FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY. razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R I. Úvodní ustanovení OBECNÁ PRAVIDLA HOSPODAENÍ (1) SRLA R v souladu se Stanovami

Více

Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová

Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová Akoli transformace ekonomiky, politiky a spolenosti probíhá již více než patnáct let, sídelní systém a prostorová redistribuce obyvatelstva

Více

5. Rodinné domy. Rodinné domy 1/56

5. Rodinné domy. Rodinné domy 1/56 5. Rodinné domy 5.1 Charakteristika, výhody, nevýhody, tídní 5.2 Odstupové vzdálenosti RD 5.3 Domovní vybavení RD 5.4 Zástavba rodinnými domy izolovaná sdružená skupinová Rodinné domy 1/56 5.1 Charakteristika,

Více

Disciplinární ád Asociace finanních zprostedkovatel a finanních poradc eské republiky (AFIZ)

Disciplinární ád Asociace finanních zprostedkovatel a finanních poradc eské republiky (AFIZ) Disciplinární ád Asociace finanních zprostedkovatel a finanních poradc eské republiky (AFIZ) 1 Úvodní ustanovení 1) Disciplinární ád upravuje postup orgán Asociace finanních zprostedkovatel a finanních

Více

Pedpisy upravující oblast hospodaení

Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedmtem tohoto metodického je poskytnout tenái pehled základních právních a vnitních skautských pedpis upravujících oblast hospodaení, vetn úetnictví. Všechny pedpisy

Více

Stanovy a jednací ád Studentského parlamentu msta Tebíe

Stanovy a jednací ád Studentského parlamentu msta Tebíe Stanovy a jednací ád Studentského parlamentu msta Tebíe lánek I Úvodní ustanovení a) Stanovy a jednací ád Studentského parlamentu msta Tebíe (dále jen Parlament) upravuje pípravu, svolání, prbh jednání.

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znní pozdjších pedpis. Zákon. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

Více

ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁKA

ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁKA ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁKA 49 roník XXIV, 2013,. 4 Marginálie ke stavebnímu vývoji a podob hradu Lipnice Velkolepý hrad Lipnice (okr. Havlíkv Brod) skrývá mnohá tajemství a dosavadní úrove jeho poznání

Více

PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY

PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY YAMACO SOFTWARE 2006 1. ÚVODEM Nové verze produkt spolenosti YAMACO Software pinášejí mimo jiné ujednocený pístup k použití urité množiny funkcí, která

Více

Sbírka zahrnuje základní autory, výbr nejdležitjších prací a spektrum názor Dsledn udržována

Sbírka zahrnuje základní autory, výbr nejdležitjších prací a spektrum názor Dsledn udržována METODA KONSPEKTU Základní informace Kódy úrovn fond Kódy jazyk Indikátory ochrany fondu Základní informace Umožuje souborný popis (charakteristiku) fondu urité knihovny (skupiny knihoven) bez podrobných

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 466 Autor: Jan Smija Datum: 17. 4. 2013 Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Česká republika Téma:

Více

OD PÍSMA K LITERATUE

OD PÍSMA K LITERATUE OD PÍSMA K LITERATUE (PÍSEMNICTVÍ SLOVESNOST LITERATURA) 37. roník filatelistické olympiády pro školní rok 2009/2010 Když lovk zaal mluvit, získal tím základní prostedek pro komunikaci s ostatními. Jenomže

Více

ZPRÁVA Z NÁVŠTV POLICEJNÍCH ZAÍZENÍ. I. Obecný úvod

ZPRÁVA Z NÁVŠTV POLICEJNÍCH ZAÍZENÍ. I. Obecný úvod ZPRÁVA Z NÁVŠTV POLICEJNÍCH ZAÍZENÍ I. Obecný úvod a) Systematické návštvy 1. Do 1. ledna 2006 neexistoval v eské republice orgán, který by vykonával systematickou preventivní vnjší kontrolu míst, kde

Více

co vás čeká a nemine

co vás čeká a nemine co vás čeká a nemine Systém archivů Ministerstvo vnitra Sekce archivní správy a spisové služby Národní archiv Státní oblastní archivy Státní okresní archivy Legislativa Zákon 499/2004 Sb. o archivnictví

Více

Plán pée o PP Lom u Kozolup. na období 2009-2023

Plán pée o PP Lom u Kozolup. na období 2009-2023 Plán pée o PP Lom u Kozolup na období 2009-2023 1. Základní identifikaní a popisné údaje 1.1 Název, kategorie, evidenní kód ZCHÚ a kategorie IUCN Název Lom u Kozolup Kategorie PP Evidenní kód 691 Kategorie

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registranííslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3707 Šablona: III/2. materiálu: VY_32_INOVACE_463 Jméno autora: Mgr. Blanka Fajkisová Datum vytvoení:

Více

Ptali jste se na soubh funkcí

Ptali jste se na soubh funkcí Úvodní stránka ihned.cz Hospodáské noviny Respekt Marketing&Media Obchodní vstník Investice FinWeb KarieraWeb Reality Odborné msíníky Firmy&trhy - Lidé - Politika&byznys - Analýzy&trendy - Peníze&burzy

Více

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA )

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) PRACOVNÍ PEKLAD PRO POTEBY BA 01/08/2005 EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) Tato Úmluva byla sjednána mezi Evropskými

Více

ZÁVRENÁ ZPRÁVA. 1. Struná informace. 2. Popis cíl sub-projektu. ZÁVRENÁ ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU Stra.S.S.E. íjen 2005 erven 2007

ZÁVRENÁ ZPRÁVA. 1. Struná informace. 2. Popis cíl sub-projektu. ZÁVRENÁ ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU Stra.S.S.E. íjen 2005 erven 2007 ZÁVRENÁ ZPRÁVA 1. Struná informace Název projektu: Strategic Spatial Planning and Sustainable Environment (Stra.S.S.E.) ešitel:katedra geoinformatiky Pírodovdecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ. Diplomová práce. Správa daní. se zaměřením na vymáhací řízení. Jindřich Lorenc

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ. Diplomová práce. Správa daní. se zaměřením na vymáhací řízení. Jindřich Lorenc ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ Diplomová práce Správa daní se zaměřením na vymáhací řízení Plzeň 2013 Jindřich Lorenc Západočeská univerzita v Plzni Fakulta právnická Katedra národního

Více

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE VE EJNÉ ZAKÁZKY

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE VE EJNÉ ZAKÁZKY ZADÁVACÍ DOKUMENTACE VEEJNÉ ZAKÁZKY Zadávací ízení Zjednodušené podlimitní ízení podle 38 zákona. 137/2006 Sb., o veejných zakázkách, ve znní pozdjších pedpis Název veejné zakázky OSSZ Klatovy Energetické

Více

Sociální služby Vsetín, píspvková organizace Záviše Kalandry 1353, 755 01 Vsetín. D o m á c í á d. Domova se zvláštním režimem Podlesí

Sociální služby Vsetín, píspvková organizace Záviše Kalandry 1353, 755 01 Vsetín. D o m á c í á d. Domova se zvláštním režimem Podlesí Sociální služby Vsetín, píspvková organizace Záviše Kalandry 1353, 755 01 Vsetín D o m á c í á d Domova se zvláštním režimem Podlesí.j.: SSV 103/2010 Obsah lánek: l. I. l. II. l. III. l. IV. l. V. l. VI.

Více

7. Bytové domy II. Bytové domy II. 1/59

7. Bytové domy II. Bytové domy II. 1/59 7. Bytové domy II. Schodišové bytové domy BD s horizontálními komunikacemi (pavlaové, chodbové) BD s terasami Prostorové obytné struktury BD s bydlením kolektivního charakteru (kolektivní domy, hotelové

Více

Zápis. konané dne 20.kvtna 2005 v 10:00 hodin

Zápis. konané dne 20.kvtna 2005 v 10:00 hodin Zápis z ádné valné hromady akciové spolenosti PAVUS, a.s. se sídlem Prosecká 412/74, 190 00 Praha 9 Prosek, I:60193174 zapsané v obchodním rejstíku, vedeném Mstským soudem v Praze oddíl B, vložka 2309

Více

Nkolik poznámek k ochran technických ešení

Nkolik poznámek k ochran technických ešení Nkolik poznámek k ochran technických ešení Ing. Emil Jenerál, Úad prmyslového vlastnictví, Praha Pokud nkdo slyšel nebo dokonce nkdy prošel patentoprávním sporem, tedy zejména sporem o porušování svého

Více

Jednací ád Zastupitelstva msta Napajedla

Jednací ád Zastupitelstva msta Napajedla Jednací ád Zastupitelstva msta Napajedla Zastupitelstvo msta Napajedla (dále zastupitelstvo") vydalo ve smyslu 96 zákona. 128/2000 Sb., o obcích, ve znní pozdjších zmn a doplk, (dále zákon") svým usnesením

Více

Kostel sv. Jakuba u Bochova

Kostel sv. Jakuba u Bochova Kostel sv. Jakuba u Bochova Nálezová zpráva z archeologického výzkumu Karlovy Vary KMKK, Muzeum Karlovy Vary 15. března 2008 Mgr. Jiří Klsák, Bc. Jan Tajer Lokalizace a historie kostela Kostel sv. Jakuba

Více

BILÍKOVÁ, Adéla. Malý slovník abstraktních pojm. Knihovna msta Police nad Metují, 2000, 27 volných list v deskách+ videokazeta.

BILÍKOVÁ, Adéla. Malý slovník abstraktních pojm. Knihovna msta Police nad Metují, 2000, 27 volných list v deskách+ videokazeta. Andrea Hudáková: MALÝ SLOVNÍK ABSTRAKTNÍCH POJM BILÍKOVÁ, Adéla. Malý slovník abstraktních pojm. Knihovna msta Police nad Metují, 2000, 27 volných list v deskách+ videokazeta. Diplomová práce Adély Bilíkové

Více

Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2

Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 1. ngelova kivka x poptávka po statku, M- dchod x luxusní komodita ( w >1) standardní komodita (0< w 1) podadná komodita ( w < 0) 2. Dchodový a substituní

Více

!"#$%&#' () ""*'*"#$% +!!", #$% &'%%% -. /0*1*"#$%$120# () ()! *( 56 789 :) 4* ; / ; ) $*

!#$%&#' () *'*#$% +!!, #$% &'%%% -. /0*1*#$%$120# () ()! *( 56 789 :) 4* ; / ; ) $* !"#$%&#' () ""*'*"#$% +!!", #$% &'%%% -. /0*1*"#$%$120# () ()! *( " +,) - *(. - *( 3 " (/ 0(1 1 4 -) 2.3 4( 789 :) -< 47 V souvislosti s ustanoveními nového obanského zákoníku zaíná výbor pipravovat nové

Více

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Finanní vzdlanost eská bankovní asociace 6. bezna 2006 Executive Summary Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Fakta na dosah 1 Metodika Výzkum byl realizován formou osobních ízených rozhovor. Dotazování

Více

VÝRONÍ ZPRÁVA ZA ROK 2008

VÝRONÍ ZPRÁVA ZA ROK 2008 2 Škola obnovy venkova, o.p.s. se sídlem v Libšicích VÝRONÍ ZPRÁVA ZA ROK 2008 Základní údaje Název Používaná zkratka : Škola obnovy venkova, o.p.s. : ŠOV Právní forma : Obecn prospšná spolenost Sídlo

Více

Informaní systém katastru nemovitostí eské republiky

Informaní systém katastru nemovitostí eské republiky Informaní systém katastru nemovitostí eské republiky Vít Suchánek, ÚZK Konference ITAPA 2003 Bratislava, 28.10.2003 Resort ÚZK Obdoba SÚGKK v eské republice, kompetence v oblasti zemmictví a katastru nemovitostí

Více

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 14.05.2007

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 14.05.2007 Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 14.05.2007 Usnesení. 508 Rada msta bere na vdomí kontrolu usnesení ze dne 7. 5. 2007. Usnesení. 509 Rada msta rozhodla zveejnit zámr pronájmu ásti pozemku zapsaného

Více

DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ

DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. MARTIN SMLÝ DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ MODUL 4 ÍZENÉ ÚROVOVÉ KIŽOVATKY ÁST 1 STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Dopravní inženýrství

Více

ZPRAVODAJ. Z Moravského Krumlova:

ZPRAVODAJ. Z Moravského Krumlova: ZPRAVODAJ Redakce: J.Punochá Náklad: 100 ks (p.. 49) íslo 2/2006 íjen Vydává Klub filatelist Alfonse Muchy v Brn, Orlí 30, 602 00 Brno, Tel.: 542 151 913 E-mail: jpuncochar@fides.cz; internet: http://www.filabrno.net/kfam.htm

Více

CZECH Point. Co dostanete: Úplný nebo ástený výstup z Listu vlastnictví k nemovitostem i parcelám v jakémkoli katastrálním území v eské republice.

CZECH Point. Co dostanete: Úplný nebo ástený výstup z Listu vlastnictví k nemovitostem i parcelám v jakémkoli katastrálním území v eské republice. Co je to Czech POINT: CZECH Point eský Podací Ovovací Informaní Národní Terminál, tedy Czech POINT je projektem, který by ml zredukovat pílišnou byrokracii ve vztahu oban - veejná správa. Projekt Czech

Více

O putovní pohár starostky m stského obvodu Pustkovec v požárním útoku

O putovní pohár starostky m stského obvodu Pustkovec v požárním útoku Sbor dobrovolných hasi Pustkovec, 708 00 Ostrava-Pustkovec Soutž O putovní pohár starostky mstského obvodu Pustkovec v požárním útoku zaazena do Extraligy R v požárním útoku Moravskoslezského poháru v

Více

eská veejnost a její pístup k volbám

eská veejnost a její pístup k volbám Vyšší odborná škola publicistiky, Praha eská veejnost a její pístup k volbám Josef Mašek Kontakt: josef@jmasek.com, 602 489 538 I. roník VOŠP, Sociologie Pednášející: PhDr. MgrTh. Jií Vymazal, CSc. 3.1.2005,

Více