KORID LK, spol. s r.o. Koordinátor veřejné dopravy Libereckého kraje, U Jezu 642/2a, Liberec 2

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "KORID LK, spol. s r.o. Koordinátor veřejné dopravy Libereckého kraje, U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2"

Transkript

1 KORID LK, spol. s r.o. Koordinátor veřejné dopravy Libereckého kraje, U Jezu 642/2a, Liberec 2 ZÁMĚR REALIZACE IDOL INTEGROVANÉHO DOPRAVNÍHO SYSTÉMU LIBERECKÉHO KRAJE Liberec, leden 2007

2 Obsah OBSAH...2 VÝZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK...4 ÚVOD POJMY A VZTAHY V IDS A V ZAJIŠŤOVÁNÍ DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI Vymezení pojmů IDS Subsystémy IDS Účastníci IDS Přínosy IDS LEGISLATIVNÍ RÁMEC IDS A ZAJIŠŤOVÁNÍ ROZSAHU DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI SHRNUTÍ SOUČASNÉHO STAVU HDO V LIBERECKÉM KRAJI Jednotlivé systémy HDO Dosud provedené integrační kroky IDOL - INTEGROVANÝ DOPRAVNÍ SYSTÉM LIBERECKÉHO KRAJE Integrace veřejné hromadné dopravy v EU Založení a rozvoj IDOLu Hlavní zásady pro tvorbu IDOLu Vývojové formy IDOLu Vymezení zájmového území IDOL Struktura a organizace IDOL Postup zavádění IDOLu Opatření vedoucí ke spuštění IDOLu Finance v IDOLu Tarifní systém Tarifní systém IDOL Odbavovací systém Role odbavovacích systémů v IDS Praktická realizace odbavovacích systémů v ČR a LK Liberecká městká karta a Liberecká krajská karta Řízení projektu IDOL strana 2

3 5 SHRNUTÍ A ZÁVĚR POUŽITÉ PODKLADY...51 strana 3

4 Význam použitých zkratek BČK HDO IAD IDOL IDS IJD IS JD KK LK MHD ODO OÚ TS VÚSC ZDO bezkontaktní čipová karta hromadná doprava osob individuální automobilová doprava Integrovaný dopravní systém Libereckého kraje integrovaný dopravní systém integrovaný jízdní doklad informační systém jízdní doklad krajská karta Liberecký kraj městská hromadná doprava ostatní dopravní obslužnost obecní úřad tarifní systém vyšší územní samosprávný celek základní dopravní obslužnost strana 4

5 Úvod Předkládaná zpráva je součástí návrhů řešení rozvoje a zajištění dopravní obslužnosti v Libereckém kraji. Slouží jako podkladový materiál pro rozhodování obcí a kraje, jednotlivých dopravců a pracovníků veřejné správy, kteří se touto problematikou zabývají. Forma zpracování dokumentu je koncipována jako praktická, metodická a informativní pomůcka pro potřeby pracovníků veřejné správy, dopravců, výboru dopravy LK, dopravního svazu a zejména orgánů kraje a obcí. Zpráva aktualizuje a shrnuje základní dříve zpracované metodiky související s návrhem a provozem IDS, vychází z dokumentu zpracovaného firmou CS - PROJECT spol. s r.o. na základě zakázky Ministerstva dopravy v roce 2000 a je aktualizován pro potřeby LK. Práce představuje odborně ucelený pohled na aktuální problematiku dopravní obslužnosti s výhledem na zavedení IDS a popisuje model systému hromadné přepravy osob, který je možno implementovat v podmínkách České republiky. Na pojem integrovaná doprava může být stále nahlíženo jako na další druh dopravy existující vedle dopravy silniční, železniční aj. a nikoliv jako komplexní organizačně dopravní systém, jehož základem je spolupráce jednotlivých subjektů působících v oblasti veřejné osobní dopravy s cílem zajistit dopravní obslužnost určitého území. Proto považujeme za vhodnější pojem integrovaný dopravní systém, neboť lépe vyjadřuje charakter této činnosti jedná se totiž o systém uspořádaných, vzájemně propojených a ovlivňujících se činností (systém). V tomto případě není území definováno příměstskou aglomerací, ale celým územím Libereckého kraje. Tento dokument vznikl v úzké spolupráci s Odborem dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje. strana 5

6 1 Pojmy a vztahy v IDS 1.1 Vymezení pojmů IDS Integrovaný dopravní systém je jedním ze způsobů, jak lépe využít veřejnou hromadnou dopravu osob v regionu a zároveň ji zatraktivnit pro její uživatele. K záměru jeho vytváření v daném regionu tedy vede potřeba změnit stávající způsob hromadné dopravy osob v regionu tak, aby byl zajímavější pro uživatele a zároveň hospodárný. Tato potřeba vzniká zpravidla v situaci, kdy: nárůst individuální automobilové dopravy vytváří citelné problémy v kapacitě silničních komunikací a v dopadech této dopravy na život ve městě a na životní prostředí, omezené finanční prostředky na hromadnou dopravu na jedné straně a požadavky obyvatelstva na rozsah a ceny služeb hromadné dopravy na straně druhé vedou k potřebě lepšího využití dopravního potenciálu obsluhujícího dané území. K této situaci dochází v hustě osídlených aglomeracích, které mají jedno nebo více jádrových měst, na které se váže pravidelná přeprava z a do okolních obcí rozložených v jejich blízkosti. V takových oblastech se pak integruje MHD a meziměstská doprava sloužící k plošné obsluze daného území. Tato meziměstská doprava se zároveň stává dopravou příměstskou. Integrovaný dopravní systém je systém více druhů hromadné dopravy osob (včetně řízených návazností na individuální automobilovou dopravu) směřující k zabezpečení účelné a hospodárné dopravní obsluhy zájmového území z hlediska ekonomických i mimoekonomických potřeb osob a organizací, které jsou systémem dotčeny. Cíl IDS spočívá v zabezpečení účelné a hospodárné dopravní obsluhy zájmového území z hlediska ekonomických i mimoekonomických potřeb osob a organizací systémem dotčených. Na tomto základě proto IDS chápeme a definujeme jako: komplexní, organizačně dopravní systém, jehož základem je spolupráce jednotlivých subjektů působících v oblasti veřejné osobní dopravy s cílem trvale zajišťovat dopravní obsluhu daného území. Integrace, tedy sdružení, v tomto smyslu je založena na: kombinovaném používání několika druhů dopravy pro uspokojení přepravní potřeby uživatele; koordinaci v oblasti přepravně provozní, směřující k zajištění optimálních vazeb mezi spoji a dopravními prostředky provozovanými různými dopravci a ve společném nebo vzájemně provázaném poskytování souvisejících služeb; koordinaci v oblasti tarifní, spočívající v používání jednotného tarifu u zúčastněných dopravců, aniž by tím musela být dotčena platnost jiných tarifů používaných těmito dopravci; kooperaci v oblasti ekonomiky, organizace a řízení mezi dopravci a dalšími subjekty zodpovědnými za hromadnou dopravu osob, směřující k zajištění výše uvedené koordinace takovým způsobem, aby bylo dosahováno optimálního vztahu mezi náklady a přínosy této dopravy pro osoby a organizace systémem dotčené, při respektování hledisek strana 6

7 ekonomických i mimoekonomických. Záměrem zahraniční politiky ČR v návaznosti na Evropskou dohodu zakládající přidružení ČR k Evropské unii (EU) je plná integrace země do jednotných evropských struktur. S tím je samozřejmě úzce spojeno i podrobení se silnému vlivu prostředí v EU. V rámci členských zemí EU se ve střednědobém a dlouhodobém horizontu očekává, především vlivem procesů prohlubování integrace a rozšiřování o další členské státy, minimálně zdvojnásobení intenzity provozu dopravy do roku 2020, přičemž neblahé důsledky kongescí v provozu dopravy a úroveň znečištění životního prostředí vyžadují koordinované systémové řešení mobility osob v území, podle vzoru Německa, Rakouska a Francie, již dnes. Roční externí celospolečenské náklady z kongescí a nehod na pozemních komunikacích se v členských zemích EU odhadují ve výši zhruba 2 % jejich HDP, tedy více než 100 miliard eur. To jsou skutečnosti, které spolu s krizovou situací saturace dopravního provozu na pozemních komunikacích v sídelních aglomeracích odůvodňují nezbytnost přeorientovat dosavadní převládající systém individuální automobilové dopravy (IAD) na systém veřejné hromadné osobní dopravy s vzájemně koordinovaným provozem. Pojmem integrované dopravy se rozumí harmonizace provozu regionální, příměstské a městské hromadné dopravy, optimalizace a koordinace podsystémů veřejné hromadné osobní dopravy, jako jsou dráhy a autobusy, za pomoci koordinovaných jízdních řádů, přestupného jednotného tarifu a multimodálních terminálů, tak i integrace individuální a veřejné dopravy díky např. systémům zaparkuj a jeď (Park&Ride). Efektivní integrace individuálních druhů dopravy (pěší, jízdní kola, motocykly a automobily) do provozu veřejné dopravy je významnou a nedílnou součástí řešení systému mobility v území. Integrované dopravní systémy představují vyspělou vývojovou formu hromadné dopravy osob, často v sobě efektivně integrující i některé formy individuální dopravy nebo na ně intenzivně navazují. Porovnáme-li tuto formu veřejné hromadné dopravy osob (HDO) s formami tradičně provozovanými a kodifikovanými, jakými jsou například městská hromadná doprava (MHD) nebo linková autobusová doprava, případně příměstská železniční doprava, zjišťujeme, že IDS nepřináší ani nové druhy dopravy, ani nové technologie dopravy a že dříve jmenované formy dopravy v sobě většinou zahrnuje. Tím, co IDS přináší, jsou nové, vyšší organizační a ekonomické vztahy mezi subjekty, které se účastní HDO, ať už jako cestující, nebo dopravci, nebo kraje, města, obce či stát. Organizační vztahy charakteristické pro IDS také znamenají, že do jednoho dopravního systému jsou integrována tradičně samostatná teritoria měst, okolních obcí a případně celých krajů. IDS tedy nepřináší nic zásadně nového v technologiích zajištění provozu, ale přináší nové vztahy v organizaci a koordinaci osobní dopravy, a to ve všech jejích podsystémech: v podsystému organizačně ekonomickém, v podsystému dopravním i v podsystému tarifním, vyšší standard při využívání ITS (odbavovací a informační zařízení). Tím novým je tedy systémovost, systémové propojení existujících forem a prvků dopravy. strana 7

8 1.2 Subsystémy IDS Z dosud uvedeného lze shrnout, že IDS je systémem, který: integruje jednotlivé technologické druhy dopravy v zájmovém regionu (železniční, tramvajovou a silniční dopravu), integruje jednotlivé organizační formy dopravy v zájmovém regionu (MHD, regionální doprava), integruje činnosti jednotlivých dopravců v zájmovém regionu, sdružuje města, obce a orgány státní správy pro společné zadávání dopravní zakázky a společné efektivní využívání zdrojů pro financování hromadné dopravy osob v zájmovém regionu. Zájmovým regionem je v tomto případě území, ve kterém existují výrazné dopravní a technické předpoklady pro dopravní integraci a ve kterém existuje mezi zúčastněnými subjekty dostatečná vůle pro společné zajišťování dopravní obsluhy po organizační a ekonomické stránce. Součástí tohoto území jsou přirozeně i vnitřní území velkých měst tradičně dopravně obsluhovaná formou městské hromadné dopravy. Výrazným atributem IDS jsou vyspělé formy organizačních uspořádání subjektů zúčastněných v systému a vazeb mezi nimi. V případě Libereckého kraje je jednak vzhledem k zákonné povinnosti kraje zajistit ZDO pro celé území a na druhé straně s přihlédnutím k malému počtu obyvatel a malé rozloze kraje navrhován jeden systém IDS pro celý kraj. V návaznosti na tato vymezení lze IDS: dekomponovat jej do tří přirozených, vzájemně souvisejících a podmiňujících se podsystémů: podsystém organizačně-ekonomický, podsystém tarifní, podsystém dopravní. Strukturu IDS ukazuje následující schéma. strana 8

9 Základní struktura IDS Integrovaný dopravní systém Organizačně-ekonomický podsystém Tarifní podsystém Dopravní podsystém Legislativní rámec IDS Zájmové území IDS Organizační uspořádání IDS Financování IDS Informační servis Tarifní uspořádání Tarifní soustava Prodejní a odbavovací systém Přepravní potřeby Dopravní síť Jízdní řády Technická základna Výkony dopravního systému Podsystémy IDS dále vymezujeme a specifikujeme takto: PODSYSTÉM ORGANIZAČNĚ EKONOMICKÝ integruje obce, svazky obcí a kraje jako zákazníky a objednatele spolu s dopravci jakožto dodavateli služeb. Integrace může mít různé formy institucionálního uspořádání. Od zcela volného klubu, který jenom poskytuje prostředí a základnu pro vzájemné diskuse zúčastněných partnerů, přes legislativně vymezenou spolupráci až po formy vymezené Obchodním zákoníkem, jako je akciová společnost nebo společnost s ručením omezeným. V rámci tohoto podsystému se stanovují, řídí a uskutečňují finanční toky mezi subjekty IDS, především dělba tržeb z jízdného mezi dopravci a toky finančních kompenzací na úhradu ekonomicky oprávněných nákladů dopravy, které nejsou kryty tržbami z jízdného. Podsystém organizačně-ekonomický reprezentuje organizační strukturu a procesy řízení IDS. Organizační strukturu (v libovolném stupni formalizace a institucionalizace) jako prvky naplňují na nejvyšší hierarchické úrovni: města, obce, orgány státní správy a samosprávy a dopravci. Vazby mezi těmito prvky představují: vazby přímého řízení, koordinační vazby, vlastnické vztahy, obchodní vztahy, finanční toky a informační toky. Hlavními procesy řízení jsou: formulace zakázky dopravní služby, obchodně-organizační zajištění přepravní zakázky (jejího provedení), plánování a řízení tržeb a dotací, financování dopravní zakázky a chodu IDS, organizační rozvoj IDS. Mezi hlavní složky tohoto podsystému patří: Legislativní rámec IDS. Zákony a podzákonné předpisy České republiky vymezující právní poměry pro procesy v IDS. Významné okolí pro právní vymezení IDS představují právní předpisy Evropské unie, jejichž ustanovení jsou postupně přejímána do tuzemské legislativy. Zájmové území IDS. Teritorium, na kterém je provozována veřejná hromadná doprava osob formou IDS. Organizační uspořádání IDS. Architektura IDS v organizační rovině: uspořádání subjektů IDS strana 9

10 do určité struktury, vazby ve struktuře, organizační (řídicí) subjekty IDS. Je tím výraznější, čím vyspělejší je stav IDS. Financování IDS. Soustava zdrojů financování, příjemců financování, finančních toků mezi zdroji a příjemci, mechanismy výpočtů pro jednotlivé finanční toky. Informační servis IDS. Činnosti a nástroje propagační kampaně IDS a stálé informační služby IDS pro cestující. PODSYSTÉM TARIFNÍ sjednocuje soustavu jízdních dokladů, výši tarifů a pokud možno přepravní podmínky, i když doprava je zajišťována řadou různorodých dopravců. Jednotný tarifní systém je výhodný pro cestující, kteří používají jednu soustavu jízdních dokladů bez ohledu na to, kteří a kolik dopravců se na přepravě fyzicky podílí. Pro dopravce pak obstarává spravedlivý podíl na tržbách z jízdného. Je prokázáno, že tarifní politika objednatelů HDO úzce souvisí s jejím podílem na přepravních výkonech při realizaci dopravní obslužnosti v území. Jedná se opět především o organizační vztahy, které na tomto poli IDS přináší. Podsystém tarifní představuje soustavu jízdenek IDS a způsob výpočtu jejich cen, způsob členění zájmového území ve vztahu k zvolenému tarifu a prodejní a odbavovací systém. Mezi hlavní složky tohoto podsystému patří: Tarifní uspořádání. Je způsob rozčlenění zájmového území v závislosti na zvoleném tarifu do územních jednotek - zón nebo časových intervalů tak, aby byla zajištěna optimální výše tržeb, finanční únosnost a spravedlnost pro cestující. Tarifní soustava. Tarifní soustavu reprezentuje soustava jízdních dokladů odpovídajícího tarifu v rozčleněném obsluhovaném území, oblasti platnosti, konstrukce tarifu a podmínek použití tarifních sazeb. Do tarifní soustavy rovněž zahrnujeme vztahy vznikající při provádění integrované hromadné přepravy osob mezi provozovatelem, organizátorem a účastníky dopravy tj. přepravní podmínky. Prodejní a odbavovací systém. Tvoří prodejní místa, způsoby prodeje jízdních dokladů cestujícím a případná technická zařízení vhodná k prodeji dokladů a způsoby jejich integrování. Dále ho tvoří odbavení cestujících při používání služeb IDS a k tomu odpovídající technické vybavení. PODSYSTÉM DOPRAVNÍ vytváří prostředí pro časovou a prostorovou harmonizaci provozu linek a konstrukci jízdních řádů, optimalizaci linkových vedení na území celého systému a pro kvalitativní a kvantitativní optimalizaci v nasazení dopravních technologií. Umožňuje a přímo vyžaduje střednědobá a dlouhodobá koncepční řešení HDO. Je to možné jednak proto, že IDS obsluhují obvykle přirozeně, na základě dopravní spádovosti a makroekonomických vztahů vymezené územní komplexy a proto, že na dopravní organizaci v obsluhovaném území se rovnoprávně podílejí všechny pro HDO významné subjekty. Vidíme, že i v dopravním podsystému je kvalitou, kterou IDS přináší, kvalita organizační. Podsystém dopravní představuje přepravní potřeby obyvatel v IDS a jejich optimální uspokojení. Hlavními procesy jsou: zjišťování přepravních potřeb, optimalizace linkového vedení, koordinace dopravců, koordinace provozu dopravy, optimalizace přepravních kapacit dopravní sítě, zabezpečování a obnova vozového parku, určování výkonů dopravního systému, navrhování systému záchytných parkovišť. strana 10

11 Mezi hlavní složky tohoto podsystému patří: Přepravní potřeby. Potřeba osob přemisťovat se v rámci vymezeného území IDS. Jsou vyjádřené jako spojnice výchozího a koncového místa přemístění osob a mají povahu parametrického vektoru, charakterizovaného intenzitou, strukturou, prostorem, směrem a časem. Dopravní síť. Soubor komunikací, po kterých jsou vedeny linky různých druhů dopravy. Jízdní řády. Souhrn časových údajů dopravců o provozování dopravy v určitém časovém období v rámci IDS. Technická základna. Dopravní prostředky, dopravní cesty, dopravní zařízení a objekty včetně vybavení pro provozování dopravního podsystému. Výkony dopravního systému. Přepravní výkonnost a dopravní a přepravní výkony. 1.3 Účastníci IDS IDS zahrnuje čtyři významné skupiny účastníků. Jsou jimi: Cestující, kteří jsou onou skupinou, pro kterou se doprava organizuje a zajišťuje, a kteří existenci IDS podmiňují. Cestující představují spotřebitele, tedy konečné zákazníky v organismu IDS. Cílem všech systémů je větší kvalita a nabídka pro cestující. Zákazníci (objednatelé dopravních služeb), jimiž jsou kraje, obce, svazky obcí, příp. jejich sdružení. Zastupují spotřebitele (tj. cestující) ve formulaci a zadávání dopravních zakázek, kompenzují dopravcům ztráty plynoucí z uplatňování neekonomické ceny jízdného a z chybějící přepravní frekvence cestujících tak, aby prokazatelné náklady dopravy nemusely být v plné výši kryty příjmy z jízdného a nezbavily tak veřejnou dopravu atraktivity vůči cestujícím ve smyslu její cenové, kvantitativní a kvalitativní úrovně a konkurenceschopnosti. Dopravci, provozovatelé dopravy a nositelé většiny výkonných dopravních funkcí v IDS. Organizátoři dopravy, tedy subjekty, jejichž úkolem je koncepčně organizovat, řídit, plánovat, kontrolovat a rozvíjet HDO v daném regionu jak po stránce dopravní, tak organizační a ekonomické. Nositeli této funkce jsou buď specializované instituce k tomu účelu zřízené (KORID LK, spol. s r.o.) nebo instituce existující, které historicky tuto funkci vykonávají (dominantní dopravce, odbory dopravy správních úřadů). 1.4 Přínosy IDS Pro větší názornost je nezbytné zmínit, co organizování veřejné dopravy osob formou IDS přináší jednotlivým skupinám jeho účastníků. Nejdůležitější skupinou jsou cestující. Těm IDS přináší: Systémovou dopravní provázanost obsluhovaného území, optimální návaznosti linek a jízdních řádů jednotlivých dopravců, uživatelskou unifikaci jednotlivých druhů osobní dopravy, ekonomicky únosné jízdné. IDS pomáhá udržet přitažlivost veřejné hromadné dopravy v konkurenci s individuální automobilovou dopravou tím, že umožňuje tvorbu jednotné přepravní sítě z provozně a technologicky rozličných druhů veřejné hromadné dopravy. Je známo, že zabezpečení dopravní obsluhy libovolného místa v osídlení je jedním strana 11

12 z předpokladů správné funkce a fungování oběhových procesů. Dopravní obsluha libovolného místa v osídlení však není vždy optimální a je proto nutné hledat hranici, kdy je obsluha místa racionální a kdy je naopak vhodné způsob dopravní obsluhy změnit. S ohledem na zkušenosti vyspělých členských zemí EU lze konstatovat, že zákaznicky orientované a ekonomicky opodstatněné je přejít z provozování uzavřených sítí jednotlivých druhů dopravy na systém otevřený. Nedostatečný rozsah sítě jednoho druhu dopravy, resp. dopravce, z důvodů technických, technologických nebo ekonomických může být efektivně kompenzován rozšiřováním přepravní sítě (např. vybudováním společných přestupních terminálů), k čemuž není fyzická kompatibilita dopravy nezbytná. Jednotný tarifní systém, především jednotnou soustavu jízdních dokladů vázanou na přemístění v čase a prostoru. Zjednodušuje orientaci cestujících soustavě jízdenek bez ohledu na to, kolika dopravci jsou obsluhováni. Jednotný informační systém o všech aspektech veřejné dopravy. Jednotnost je nejen věcná, ale také výrazová a v organizaci informačního systému. Znamená to snazší porozumění dopravní obsluze ze strany cestujícího. Jednotný prodejní systém jízdních dokladů umožňující cestujícím snazší obstarávání jízdenek. Sjednocení prodejních systémů podporuje zavedení vyspělých způsobů prodeje jízdenek například pomocí platebních karet, u předplatních jízdenek libovolné termíny jejich platnosti, vytváření registrů cestujících, které umožní poskytování specifických slev, apod. Ostatním účastníkům, tedy krajům, městům, obcím, dopravcům a organizátorům dopravy, vznikají vzhledem k většímu a ucelenému dopravnímu a ekonomickému prostoru podmínky pro: Dlouhodobé zvyšování hospodárnosti provozu veřejné hromadné dopravy. Projevuje se jednak efekt economy of scale, jednak možnost dlouhodobé koncepční spolupráce partnerů v řešení finančních otázek HDO, a to jak v oblasti provozních nákladů, tak v oblasti zajištění reprodukce, případně rozvoje investičních prostředků dopravců. Společná dlouhodobá investiční politika zaručuje dopravcům jistoty přiměřeného rozvoje, financujícím stranám pak jistotu, že vynaložené prostředky jsou účelně a oprávněně využity. Obě tyto okolnosti, totiž rozsáhlý ekonomický prostor a dlouhodobé koncepční přístupy k financování provozu a investic objektivně vytvářejí podmínky pro efektivnější hospodaření s prostředky na dopravu. Rozsáhlý a ucelený dopravní prostor umožňuje systémová dopravní řešení s dlouhodobým výhledem. V rámci IDS vzniká základna pro institucionalizaci a homogenizaci heterogenních prostředí různých partnerů, kde je možné (a nutné) se dohadovat o společných řešeních dopravních, ekonomických a organizačních. Je to základna pro dlouhodobé vztahy mezi zúčastněnými partnery, které nastolují prostředí vzájemné důvěry a spolupráce. Pro dopravce pak mj. IDS představuje dlouhodobou a stabilní účast na dopravním trhu, které je dáno jako důsledkem zvýšení atraktivity hromadné dopravy osob a jistotou smluvního vztahu s organizátorem IDS. strana 12

13 2 Legislativní rámec IDS a zajišťování rozsahu dopravní obslužnosti Změny v české legislativě, které se dotýkají veřejné osobní dopravy ovlivňují či po nabytí účinnosti budou výrazně ovlivňovat i organizaci integrovaných dopravních systémů. Je nad rámec účelů tohoto dokumentu podat úplnou analýzu všech právních norem s dopadem do IDS. Proto níže uvádíme výčet těchto právních norem a shrnutí hlavních závěrů. Legislativní rámec pro IDS v České republice vymezují tyto právní předpisy: 1) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský Zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 500/2004 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 137/2006 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých Zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 10) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 11) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 12) Vyhláška č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu. 13) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících Zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. V české legislativě se nově objevuje pojem integrovaná doprava, kterou se rozumí zajišťování dopravní obslužnosti území veřejnou osobní dopravou jednotlivými dopravci v silniční dopravě společně nebo dopravci v silniční dopravě společně s dopravci v jiném druhu dopravy nebo jedním dopravcem provozujícím více druhů dopravy, pokud se dopravci podílejí na plnění přepravní smlouvy podle smluvních přepravních a tarifních podmínek. Z uvedeného vyplývá, že IDS představuje koordinované zabezpečování osobní dopravy v určitém území nebo mezi určitými místy součinností více dopravců a užívající různé technologie dopravy. Dochází zde také ke sdružování subjektů zodpovědných za zajištění dopravní obsluhy - tedy měst, obcí a krajů. IDS v sobě obvykle zahrnuje i ostatní druhy organizačního uspořádání dopravy, které vyplývají z organizační dekompozice systému hromadná doprava osob. Typická je integrace městské hromadné dopravy a regionální osobní dopravy. Doplněním pojmu Integrovaná doprava do novel zákonů č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, a 266/1994 Sb., o dráhách, jakož i vydáním vyhlášky MDS č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu a ustanoveními o zavádění, rozšiřování a strana 13

14 zdokonalování systémů osobní dopravy k zajištění dopravní obslužnosti daného území v zákonech č. 128/2000 Sb.,o obcích, a 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, proběhla jednak určitá syntéza názvosloví IDS v tuzemských právních předpisech a právní řád již v potřebném rozsahu integruje přepravní prostředí v rámci jednotlivých druhů veřejné dopravy. V oblasti soukromoprávní jsou společenské vztahy v dopravě sjednoceny díky v našem právu tradiční kodifikaci soukromého práva do občanského zákoníku, po roce 1991 ještě i do zákoníku obchodního. Lze tedy konstatovat, že soukromoprávní úprava je dlouhodobě na vyšším stupni kodifikace. Uvedený novelizovaný právní stav se pochopitelně odrazí i v současných snahách po integraci jednotlivých druhů veřejných dopravy, k níž dochází především ve velkých městech a v jejich zájmových územích (aglomeracích, zájmových oblastech). Podle 2 odst. c) vyhlášky č. 175/2000 Sb. se městskou hromadnou dopravou rozumí doprava uskutečňovaná pro poskytování obecných přepravních potřeb na území města, případně jeho příměstských oblastí. Vytvářet integrované dopravní systémy mohou tedy jednotliví dopravci vzájemnou koordinací jízdních řádů, provedením informačních systémů, označováním vozidel a plněním jedné přepravní smlouvy více dopravci. Zde však již narážíme na první bariéru této aktivity zezdola, kterou jsou různé zdroje financování veřejné dopravy (tj. různé zdroje dotací). Kraj pak může mít oprávněný dojem, že existencí IDS financuje i městskou dopravu, totéž může existovat i na straně městských zastupitelstev, kde může vyvstat opět vcelku oprávněná námitka, že z peněz městského rozpočtu se dotuje i doprava překračující hranice města. Na straně krajů umožňuje vytvářet integrované dopravní systémy proces schvalování podnikání ve veřejné dopravě a stanovování jeho podmínek. Licenční model v zákonu č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, umožňují dopravním úřadům vstupovat jak do podoby jednotlivých autobusových linek (do trasy, umístění zastávek), tak do jízdních řádů (četnost spojů, časové polohy, návaznost na jednotlivé druhy dopravy). Ten dopravní úřad, který dokáže aplikovat zákon v plném rozsahu a má k tomu i potřebné finanční zázemí, může především pomocí institutu vázané licence ( 12 odst. 2) a instituce závazku veřejné služby ( 19) plně zohlednit dopravní zájmy v jím spravovaném území. Řadu detailních dopravně inženýrských opatřeních pak může uskutečnit pomocí tzv. další podmínky provozování linkové osobní dopravy ( 13, písm. e). Tyto další podmínky mohou právně směřovat k tarifní, provozní či informativní slučitelnosti s jinými linkami jiných dopravců nebo i s linkami drážních doprav (s linkami metra, tramvají, trolejbusů a podobně). V hrubých rysech obdobný licenční model má i zákon č. 266/1994 Sb. o dráhách ( 24 a následující). Licenční řízení sice zohledňuje specifika drážní dopravy oproti dopravě silniční, umožňuje však řadu stejných regulačních pravomocí vůči budoucím dopravcům. Zákon rovněž zná další podmínky provozování drážní dopravy, jejichž použití je nebo může být v zásadě obdobné jako u zákona č. 111/1994 Sb. Integračním tendencím především v dopravě městské pak nepochybně výrazně napomáhá i fakt, že dopravním úřadem podle zákona č. 111/1994 Sb. a drážním správním úřadem podle zákona č. 266/1994 Sb. je tatáž správní instituce. K tomuto je ještě potřebné poznamenat, že zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ( 2 odst. 7) neomezuje městskou autobusovou dopravu jen na administrativní hranice měst a umožňuje expanzi městských linek i do zájmových oblastí mimo města, pokud zůstane naplněn definiční znak, kterým je uspokojování přepravních potřeb města. V roce 2006 schválila Vláda České republiky dokument Dopravní politika ČR. V současné strana 14

15 době odborná veřejnost diskutuje nad věcným záměrem zákona o veřejné dopravě. Záměr realizace IDOL Dosavadní argumentaci lze tedy shrnout s tím, že rozsáhlá smluvní volnost umožněná naším právem a výrazná regulační oprávnění správních úřadů provádějících licenční řízení (dopravních úřadů a drážních správních úřadů) vznik integračních procesů ve veřejné dopravě a jejich reálnou existenci umožňují. Vznikají-li zásadnější problémy, jsou pak spíše dány neschopností využít všech možností, které se v našem právu nabízejí, a to jak na straně dopravců, tak i na straně státní správy či komunální samosprávy. strana 15

16 3 Shrnutí současného stavu HDO v Libereckém kraji 3.1 Jednotlivé systémy HDO Veřejná hromadná doprava osob v Libereckém kraji je v současné době zajišťována dálkovou dopravou, regionální dopravou a městskými hromadnými dopravami ve městech Liberec, Jablonec nad Nisou, Česká Lípa a Turnov. Hromadnou dopravu osob na území Libereckého kraje v současné době objednává 6 subjektů: Objednavatel Ministerstvo dopravy Liberecký kraj Město Česká Lípa Město Jablonec nad Nisou Město Turnov Statutární město Liberec Druh dopravy Dálková železniční doprava Regionální osobní doprava na území Libereckého kraje Městská hromadná doprava v České Lípě Městská hromadná doprava v Jablonci nad Nisou Městská hromadná doprava v Turnově Městská hromadná doprava v Liberci Na základě smlouvy o závazku veřejné služby s výše uvedenými objednavateli zajišťují veřejnou osobní dopravu na území Libereckého kraje tito dopravci: Druh dopravy Dálková železniční doprava Regionální železniční doprava Regionální tramvajová doprava Veřejná linková autobusová doprava Městská hromadná doprava v České Lípě Městská hromadná doprava v Jablonci n. N. Městská hromadná doprava v Liberci Městská hromadná doprava v Turnově Dopravce České dráhy, a.s. České dráhy, a.s. Dopravní podnik města Liberce, a.s. ČSAD Česká Lípa a.s. ČSAD Jablonec nad Nisou a.s. ČSAD Liberec, a.s. ČSAD Semily, a.s. Dopravní podnik města Liberce, a.s. Dopravní podnik Ústeckého kraje a.s. KAD spol. s r.o. Okresní autobusová doprava Kolín, s.r.o. OSNADO spol. s r.o. Technické služby Mimoň, s.r.o. TRANSCENTRUM Bus, s.r.o. VETT a.s. VETT a.s. ČSAD Jablonec nad Nisou a.s. Dopravní podnik města Liberce, a.s. ČSAD Semily, a.s. Další dopravci, kteří zajišťují výkony v hromadné dopravě osob na území Libereckém kraji, provozují své spoje mimo závazek veřejné služby. strana 16

17 3.2 Dosud provedené integrační kroky Přestože na území Libereckého kraje k dnešnímu dni neexistuje oficiálně schválený celokrajský integrovaný dopravní systém, byla realizována již řada integračních kroků v jednotlivých oblastech hromadné dopravy osob, které usnadňují cestování veřejnou osobní dopravou po území Libereckého kraje. Jejich výčet je uveden v následující tabulce: Integrační krok Termín realizace Oblast organizačních opatření Integrace ZDO a ODO do výsledné DO, která je podpořená příspěvkem 01/2002 obcí a objednávána Libereckým krajem Založení Dopravního svazu měst a obcí Libereckého kraje (poradní 05/2003 sbor pro člena rady kraje pověřeného vedením resortu dopravy) Založení Koordinátora veřejné dopravy Libereckého kraje KORID 03/2005 LK, spol. s r.o. Oblast dopravních opatření Zahájení prací na projektu REGIOTRAM NISA 09/2000 Projekt optimalizace dopravní obslužnosti Libereckého kraje (DHV) 06/2003 Úpravy linek MHD v Jablonci nad Nisou v souvislosti se zavedením 09/2003 integrovaného dopravního systému JARIS Zavedení taktové dopravy na železničních tratích pilotní projekt na tratích 036 Liberec Jablonec nad Nisou Tanvald a 034 Smržovka 12/2004 Josefův Důl Zavedení taktové dopravy na železničních tratích většina tratí 12/2006 v Liberecké kraji Oblast tarifních opatření Uznávání předplatních kupónů DPML na linkách a (Liberec-Bedřichov) v úseku Liberec, aut. nádr. Liberec, Rudolfov, Česká chalupa Integrovaný dopravní systém JARIS Uznávání předplatních kupónů MHD Jablonec nad Nisou na lince (Liberec-Jablonec nad Nisou) na území města Jablonec n.n. Jízdenka LIBNET Jednotný systém odbavování cestujících prostřednictvím bezkontaktních čipových karet Společný tarif do 50 km pro dopravce zajišťující veřejnou linkovou autobusovou dopravu v závazku veřejné služby s Libereckým krajem (IDS LK) Společné Smluvní přepravní podmínky pro dopravce zajišťující veřejnou linkovou autobusovou dopravu v závazku veřejné služby s Libereckým krajem (IDS LK) Rozšíření nabídky jízdenky LIBNET strana 17

18 4 IDOL - Integrovaný dopravní systém Libereckého kraje Záměr realizace IDOL IDOL je zkratka pro Integrovaný dopravní systém Libereckého kraje, který bude zahrnovat všechny druhy hromadné dopravy osob na území Libereckého kraje. Jeho vznik a fungování je ve stručnosti uvedeno v tomto materiálu. Podrobné zpracování této problematiky bude popsáno v Projektu realizace IDOL, který bude dokončen v červnu Integrace veřejné hromadné dopravy v EU Základní myšlenkou procesu vzniku dopravních svazů v EU je předpoklad, že společným sdílením kompetencí a odpovědnosti samosprávních orgánů za veřejnou dopravu v území dojde ke zlepšení nabídky veřejné hromadné dopravy a financování provozu. Nově získané kompetence si mohou samosprávné orgány ponechat nebo dále přenést na účelová dopravní sdružení (svazy). Tím, že samosprávné orgány zakládají účelová dopravní sdružení (svazy) a tyto formulují politické zadání svazové manažerské společnosti (organizátorovi IDS), dochází k integraci organizace železniční, silniční linkové autobusové a městské hromadné dopravy na daném území. Dopravce dodává svazu smluvně objednaný dopravní výkon a jeho náklady kryje adekvátní podíl na tarifních příjmech svazu a zbytek mu hradí objednatel. Jinými slovy řečeno, za přepravní výkony a výši tržeb je zodpovědný dopravní svaz a jeho společníci, kteří rozhodují o objemu a organizaci nabízených dopravních výkonů a o výši a struktuře tarifních cen jízdného. Adaptace podmínek ČR na podmínky EU V případě ČR vznik vyšších samosprávních útvarů - krajů, dal předpoklad pro naplnění výše jmenované základní myšlenky integrace veřejné hromadné dopravy v EU. Kraj je svojí velikostí již přiměřeným partnerem pro jednotné systémové plánování, projektování a organizaci provozu veřejné dopravy ve svém území s ohledem na integraci železniční, silniční linkové autobusové a městské hromadné dopravy. Předmět činnosti organizátora IDS Předmětem činnosti dopravních svazů (organizátora IDS) je zejména: zpracování jednotného konceptu dopravní obslužnosti (se zadáním pro vyhotovení koordinovaných jízdních řádů), formulace kvalitativních a technických standardů nabídky, koncipování, zavedení a další rozvoj jednotného tarifního a odbavovacího systému a jednotných přepravních podmínek, zpracování a uplatnění modelu pro dělbu přepravních tržeb, organizace provozu, příprava podkladů pro smluvní a finanční zajištění dopravní obslužnosti. 4.2 Založení a rozvoj IDOLu Založení a rozvoj IDS je vždy proces postupující od nižších forem integrace k vyšším, od menšího počtu zúčastněných subjektů k počtu většímu a od menšího rozsahu dopravně-tarifního prostoru k území rozsáhlejšímu. Nejinak tomu bude i se zaváděním IDOLu. strana 18

19 Předpoklady pro vytváření IDS lze popsat následujícím způsobem: předpoklad dopravní. Tímto předpokladem se rozumí takový charakter přepravních vztahů v rámci daného území, při němž má smysl hovořit o možné integraci HDO (přepravní vztahy jsou nebo mohou být pokryty více druhy HDO); předpoklad informační. Tento předpoklad zahrnuje zejména informovanost potenciálních účastníků IDS o přepravním trhu HDO v zájmovém území a jeho uspokojování dopravními výkony i všeobecnou informovanost o problematice IDS; předpoklad kooperační tímto předpokladem se rozumí vůle potenciálních účastníků IDS ke vzájemné spolupráci. Uvedené předpoklady jsou na území Libereckého kraje splněny. Proces zavádění integrovaného dopravního systému proto může začít HLAVNÍ ZÁSADY PRO TVORBU IDOLU Integrovaný dopravní systém je svojí povahou socio-ekonomicko-technický systém. Teorie systémů řadí takovéto systémy do kategorie měkkých systémů. To jsou systémy, které nelze ovládat striktními deterministickými algoritmy, ale které je nutné ovládat ovlivňováním vnitřního a vnějšího prostředí, jejich kultivací. Vzato prakticky: složkami IDS jsou z hlediska jejich chování měkké části (cestující, města, obce, kraje a dopravci) i tvrdé části (dopravní infrastruktura a technologie provozu dopravy). Současná legislativa neobsahuje obligatorní ustanovení projektování a zavedení IDS, tedy z moci úřední. IDS proto může vzniknout výlučně na základě vůle a dohody zúčastněných partnerů. Zde je třeba zmínit hlavní zásady pro tvorbu efektivního IDS: dobrovolnost objednatel i dodavatel vstupují do IDS výhradně dobrovolně na základě výhodnosti; decentrální řízení o regionální dopravě se rozhoduje výlučně na úrovni krajů; komerční vztahy dopravci zúčastnění v IDS jsou společnosti založené podle obchodního zákoníku; průhlednost a adresnost finančních toků; efektivnost zajištěná uplatňováním veřejných obchodních soutěží na dodávky dopravních služeb a zároveň nepřipuštění konkurence v rámci vlastního provozu. Předpokladem efektivní činnosti IDS je také spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem, především v oblasti financování investic. Myšlenka IDS je založena na principu vzájemně-prospěšné spolupráce a na podporu tohoto principu jsou vytvářeny organizační útvary IDS. To je přednost a silná stránka pro úspěch IDS v praxi. Pouze systémy, které vznikly a fungují na základě shody a vzájemné výhodnosti všech zúčastněných, mají naději prosperovat. Pro všechny subjekty konkrétního IDS je ale nezbytné, aby si uvědomily, že je nutné hledat neustále cesty k dohodě a že jedinou cestou, jak řešit ekonomické, organizační a dopravní problémy, je cesta partnerství a jednání. strana 19

20 4.2.2 VÝVOJOVÉ FORMY IDOLU Záměr realizace IDOL Vývojové formy IDS, především v podsystému organizačně ekonomickém a v podsystému tarifním, se mohou vyznačovat různými stupni institucionalizace, organizovanosti a vzájemných vztahů mezi subjekty. Mluví se někdy o vývojových formách IDS. Nejjednoduššími formami jsou systémy založené jen na dvoustranných dohodách, nejvýraznějšími formami jsou tzv. tříúrovňové IDS (objednatelé koordinátor dopravci), u nichž objednatelé drží majetkové podíly ve společnosti, která plní funkci koordinátora. Nelze však říci, že existuje nějaký ideální stav IDS, který se vyznačuje výraznými institucionálními vazbami a organizací, a že je žádoucí snažit se k němu přes postupné vývojové formy dospět. Tak tomu není. Ideálním stavem IDS pro jistý region je takový stav, který je v plné shodě s vnitřním i vnějším prostředím regionu, s připraveností regionu pro IDS a s potřebami regionu. Není tedy striktním cílem dosáhnout co nejtužší organizační a institucionální formy, jak se někdy mylně prezentuje. Na druhé straně je ale nutné zdůraznit, že vytváření IDS je dlouhodobý proces, který může procházet a obvykle prochází různými vývojovými formami, které odpovídají vždy daným podmínkám prostředí. Při řešení konkrétních problémů v IDS (například financování) se obvykle hledají a nacházejí věcná řešení, která jsou optimální z hlediska logiky věci, která však nelze přesně tak fyzicky uskutečnit, neboť tomu brání současná legislativa, daňové předpisy, apod. Východiskem bývá nalezení a aplikace tzv. virtuálních řešení založených na logice věci, jejichž skutečné provádění se pak děje cestami, které dovolují existující předpisy. Pro ilustraci lze uvést, že v konkrétním IDS by bylo výhodné, aby veškeré finanční prostředky (tržby, dotace, kompenzace) byly shromažďovány na jednom fyzickém účtu a odtud byly alokovány podle dohodnutých pravidel. To ale přesně takto není možné, neboť to neumožňují existující předpisy pro nakládání s účelovými dotacemi, vznikly by ztráty na dani z přidané hodnoty, atd. Je ale možné, aby takový účet existoval fiktivně, virtuálně, aby se na něm odbývaly příslušné propočty a podle těchto propočtů se pak řídily skutečné fyzické přesuny peněz cestami, které jsou v souladu s předpisy. Podobný příklad lze uvést i na poli dopravní koordinace. Bylo by ideální, kdyby veškeré kompetence týkající se organizace dopravy a jejího zajišťování dopravci měl jediný orgán v IDS, organizátor dopravy. To obvykle není možné (viz předpisy o koncesích, licencích, apod.). Nic ale nebrání tomu, aby takový organizátor z pověření ostatních subjektů vykonával organizaci dopravy virtuálně s tím, že objekty, které mají příslušné (dílčí) kompetence, budou fyzicky jeho návrhy vykonávat. Jak je patrné, virtuální řešení pomáhají nikoliv obejít existující předpisy, ale vypořádat se s jejich nedokonalostí způsobenou skutečností, že IDS je relativně mladá forma organizace veřejné hromadné dopravy a právní předpisy resortu jí jako takovou zatím pouze tolerují. Nicméně úspěšnost virtuálních řešení je plně závislá na dohodách mezi subjekty IDS a na jejich respektování. Určitou nápravu v těchto věcech by měl přinést nový zákon o veřejné dopravě, který popisuje IDS a vztahy k ostatním subjektům. Tento zákon je v současné době v meziresortním připomínkovém řízení VYMEZENÍ ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ IDOL V úvodní fázi návrhu a zpracování projektu IDS je nutné vymezit rozsah území regionu, na kterém bude zvolená vývojová etapa IDS zaváděna. Vymezeným územím IDS je území těch obcí a strana 20

INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY

INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY Výchozí situace: INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY - suburbanizace roste počet cest přes hranici město / region - nekoordinované jízdní řády bez (garantované) návaznosti spojů - souběžné vedení spojů / druhů

Více

Společný dopravní systém pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Martin Jareš, Ph.D. ROPID

Společný dopravní systém pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Martin Jareš, Ph.D. ROPID Společný dopravní systém pro Prahu a Středočeský kraj Ing. Martin Jareš, Ph.D. ROPID Dva IDS v jedné aglomeraci: PID a SID založena 1993 celé území Prahy a 1/3 území SČK metro, tramvaje, železnice, autobusy,

Více

GIS Libereckého kraje

GIS Libereckého kraje Funkční rámec Zpracoval: Odbor informatiky květen 2004 Obsah 1. ÚVOD...3 1.1. Vztah GIS a IS... 3 2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU...3 2.1. Technické zázemí... 3 2.2. Personální zázemí... 3 2.3. Datová základna...

Více

11. Manažerské shrnutí

11. Manažerské shrnutí 11. Manažerské shrnutí Závěry z analýzy současného stavu veřejné dopravy v Jihočeském kraji (JčK) ve vztahu k zavádění IDS: Před samotným zaváděním IDS je nutné zejména dořešit: převedení některých komerčních

Více

Použití čipové karty v podmínkách dopravy

Použití čipové karty v podmínkách dopravy Použití čipové karty v podmínkách dopravy SMART WORLD 2013 26. 9. 2013 Ing. Jiří Matějec Koordinátor pracovní skupiny Platby v dopravě SDT (ITS&S Czech Republic) www.sdt.cz Osnova 1. Čipová karta v podmínkách

Více

Pět let zkušeností s regionální osobní dopravou objednávanou kraji. Ing. Jan Šatava, Jindřichohradecké místní dráhy, a. s.

Pět let zkušeností s regionální osobní dopravou objednávanou kraji. Ing. Jan Šatava, Jindřichohradecké místní dráhy, a. s. Pět let zkušeností s regionální osobní dopravou objednávanou kraji Ing. Jan Šatava, Jindřichohradecké místní dráhy, a. s. Od roku 2006 objednávají regionální osobní dopravu autobusovou i ţelezniční kraje

Více

Zákon o silniční dopravě Obsah zákona

Zákon o silniční dopravě Obsah zákona Zákon o silniční dopravě Obsah zákona Smluvní strana PRODÁVAJÍCÍ - povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat Smluvní strana KUPUJÍCÍ - povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu

Více

PŘÍLOHA Č. P7-02-01: KONCEPCE DOPRAVY V OBLASTI JABLONECKA (DSOJ)

PŘÍLOHA Č. P7-02-01: KONCEPCE DOPRAVY V OBLASTI JABLONECKA (DSOJ) PŘÍLOHA Č. P7-02-01: KONCEPCE DOPRAVY V OBLASTI JABLONECKA (DSOJ) DOPRAVA DO/Z BEDŘICHOVA KONCEPT DOPRAVY V RELACI JABLONEC N.NIS. BEDŘICHOV Na základě charakteristik produkce a atrakce je třeba posuzovat

Více

Strategie podpory dopravní obsluhy území

Strategie podpory dopravní obsluhy území Strategie podpory dopravní obsluhy území Seminář SDT Čipové karty v dopravě Praha, 1. března 2007 Dopravní politika základní koncepční dokument stanovující směry vývoje sektoru dopravy ve střednědobém

Více

V zastoupení pana hejtmana Olomouckého kraje Jiřího Rozbořila. ITI Olomoucké metropolitní oblasti. konference Olomouc, 29.4.2015

V zastoupení pana hejtmana Olomouckého kraje Jiřího Rozbořila. ITI Olomoucké metropolitní oblasti. konference Olomouc, 29.4.2015 1 V zastoupení pana hejtmana Olomouckého kraje Jiřího Rozbořila ITI Olomoucké metropolitní oblasti konference Olomouc, 29.4.2015 1. Část jak vidím město a obec 2. Část data 3. Část principy plánů udržitelné

Více

Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury. Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014

Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury. Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014 Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014 CYRRUS ADVISORY, a.s. Provozujeme největší informační portály o dotacích www.dotacni.info a www.dotacni-noviny.cz

Více

Srovnání principů dopravní obslužnosti ve Spolkové republice Německo a v Rakousku Tomáš Nigrin Jiří Dujka

Srovnání principů dopravní obslužnosti ve Spolkové republice Německo a v Rakousku Tomáš Nigrin Jiří Dujka Srovnání principů dopravní obslužnosti ve Spolkové republice Německo a v Rakousku Tomáš Nigrin Jiří Dujka Cíl příspěvku Popis a srovnání definice dopravní obslužnosti v Německu a Rakousku (včetně rámcového

Více

Integrované dopravní systémy z pohledu Mikroelektronika

Integrované dopravní systémy z pohledu Mikroelektronika Integrované dopravní systémy z pohledu Mikroelektronika Ing. Luboš Novotný Marketingový manažer fare collection and parking systems IDS Integrovaný dopravní systém (IDS) je: systém dopravní obsluhy určitého

Více

PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE

PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE V rámci jednotlivých prioritních os pracujeme s tzv. specifickými cíli. Objem finančních prostředků bude vždy předmětem vyhlášené výzvy. Vzhledem k vývoji čerpání

Více

Operační program Doprava 2014-2020

Operační program Doprava 2014-2020 Operační program Doprava 2014-2020 Ministerstvo dopravy ČR Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle OPD 2014-2020 navazuje na OPD 2007-2013, struktura bude jiná, přidány nové podporovatelné oblasti

Více

Integrace řešení pro mobilitu zítřka

Integrace řešení pro mobilitu zítřka Integrace řešení pro mobilitu zítřka Konference: Inteligence procesní infrastruktury jako podpora čisté mobility ve městech Dr. Martina Mannová Praha, 20. září 2012 Integrace řešení pro mobilitu zítřka_0001-2012

Více

ČSAD SVT Praha, s.r.o.

ČSAD SVT Praha, s.r.o. ČSAD SVT Praha, s.r.o. Budování celostátních informačních a odbavovacích systémů RNDr. Jan Kotík, jednatel Obsah O společnosti ČSAD SVT Praha, s.r.o. Celostátní systém předprodeje autobusových jízdenek

Více

st městského dopravního systému

st městského dopravního systému Trolejbusy jako součást st městského dopravního systému Konference Elektromobilita ve veřejné ejné dopravě František Vichta odbor veřejn ejné dopravy Ministerstvo dopravy České republiky Systém veřejné

Více

ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY. Financování MHD

ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY. Financování MHD ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY Financování MHD DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST Nedotovaná -komerční Dotovaná - v závazku veřejné služby ZÁVAZEK VEŘEJNÉ SLUŽBY závazek, který dopravce přijal ve veřejném

Více

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt Projektový management Lekce: 8 Projektový management Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Projektový management je typ managementu uplatňovaného k zabezpečení realizace jedinečných, neopakovatelných, časově

Více

Nařízení Statutárního města Liberec č. 1/2009

Nařízení Statutárního města Liberec č. 1/2009 Nařízení Statutárního města Liberec č. 1/2009 kterým se stanovuje Tarif městské dopravy v Liberci v rámci Integrovaného tarifu veřejné dopravy Libereckého kraje Rada města Liberce se usnesla dne 2.6.2009

Více

Veřejná zakázka: Elektronický odbavovací systém pro cestující

Veřejná zakázka: Elektronický odbavovací systém pro cestující Veřejná zakázka: Elektronický odbavovací systém pro cestující Odůvodnění veřejné zakázky ve smyslu 156 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ ) a v souladu

Více

Další rozvoj elektronických odbavovacích a informačních systémů v ČR

Další rozvoj elektronických odbavovacích a informačních systémů v ČR Další rozvoj elektronických odbavovacích a informačních systémů v ČR Roman Srp Sdružení pro dopravní telematiku IDS 2014, Žďár nad Sázavou, 20.5.2014 Interoperabilita a standardizace systémů elektronického

Více

Problematika odbavovacích systémů založených na BČK z pohledu organizátorů IDS

Problematika odbavovacích systémů založených na BČK z pohledu organizátorů IDS Problematika odbavovacích systémů založených na BČK z pohledu organizátorů IDS Standardizace cesta k interoperabilitě Dopravní telematika v praxi Katowice 28. 9. 2010 Aleš Stejskal ČAOVD Čipové karetní

Více

Páteřní linky v Praze i v zahraničí

Páteřní linky v Praze i v zahraničí Páteřní linky v Praze i v zahraničí Ing. Martin Jareš, Ph.D., ROPID ROPID Regionální organizátor Pražské integrované dopravy 1/13 Hierarchizace sítě linek především ve velkých městech je potřeba zjednodušit

Více

Studie MasterCard česká centra rozvoje: Jihomoravský, Liberecký a Plzeňský kraj mají nejlepší systémy veřejné dopravy v ČR

Studie MasterCard česká centra rozvoje: Jihomoravský, Liberecký a Plzeňský kraj mají nejlepší systémy veřejné dopravy v ČR Studie MasterCard česká centra rozvoje: Jihomoravský, Liberecký a Plzeňský kraj mají nejlepší systémy veřejné dopravy v ČR Společnost MasterCard přichází s výsledky 1 části letošní unikátní studie MasterCard

Více

Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Letecká, vodní a veřejná doprava. Gestor MD Spolugestor MMR, MPO

Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Letecká, vodní a veřejná doprava. Gestor MD Spolugestor MMR, MPO Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí Název projektu Gestor MD Spolugestor MMR, MPO Zahájení projektu 2011 Ukončení projektu 2025 Obsah, charakteristika projektu Popis stávající

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

Liberecký kraj a Dopravní podnik města Liberce, a.s.

Liberecký kraj a Dopravní podnik města Liberce, a.s. Liberecký kraj a Dopravní podnik města Liberce, a.s. Smlouva o závazku veřejné služby ve veřejné drážní osobní dopravě k zabezpečení stanoveného rozsahu základní dopravní obslužnosti Libereckého kraje

Více

Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Rady hlavního města Prahy

Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Rady hlavního města Prahy Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ Rady hlavního města Prahy číslo 1495 ze dne 24.6.2014 k Manuálu tvorby veřejných prostranství hl.m. Prahy a návrhu Strategie rozvoje veřejných prostranství

Více

Akční plán 2010. Akční plán města Říčany na rok 2010

Akční plán 2010. Akční plán města Říčany na rok 2010 Akční plán města Říčany na rok 2010 leden 2010 1 Úvod Zpracování Akčního plánu je krokem k realizaci Strategického plánu rozvoje města Říčany. Jedná se o dokument, který posouvá strategie a opatření identifikovaná

Více

Vstupní analýza absorpční kapacity OPTP. pro programové období 2014 2020

Vstupní analýza absorpční kapacity OPTP. pro programové období 2014 2020 Manažerské shrnutí 1 Výstup zpracovaný k datu: 10. 2. 2014, aktualizace k 7.5. 2014 Zpráva zpracována pro: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Staroměstské náměstí 6 110 15 Praha 1 Dodavatel: HOPE-E.S.,

Více

Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Rady hlavního města Prahy. číslo 162 ze dne 4.2.2014 k návrhu Koncepce pražských břehů

Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Rady hlavního města Prahy. číslo 162 ze dne 4.2.2014 k návrhu Koncepce pražských břehů Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ Rady hlavního města Prahy číslo 162 ze dne 4.2.2014 k návrhu Koncepce pražských břehů Rada hlavního města Prahy I. schvaluje Koncepci pražských břehů,

Více

PROJEKTOVÁNÍ DRÁŽNÍCH STAVEB INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY

PROJEKTOVÁNÍ DRÁŽNÍCH STAVEB INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY DŮM TECHNIKY PARDUBICE MOTT MACDONALD PRAHA VZDĚLÁVÁNÍM KE KVALITĚ PROJEKTOVÁNÍ DRÁŽNÍCH STAVEB INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY 5. SEMINÁŘ K TÉMATICKÉMU BLOKU I PLÁNOVÁNÍ A PROJEKTOVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ

Více

Zkušenosti z regionálních clearingů

Zkušenosti z regionálních clearingů Zkušenosti z regionálních clearingů pro konferenci Platební karty v dopravě pořádanou SDT na MD 1.3.2007 RNDr. Jan Kotík, jednatel RNDr. Jiří Zdobnický, jednatel Mgr. Bohumír Bartušek, poradce ředitele

Více

Bankovní karty Cesta ke zjednodušení plateb ve veřejné dopravě

Bankovní karty Cesta ke zjednodušení plateb ve veřejné dopravě Bankovní karty Cesta ke zjednodušení plateb ve veřejné dopravě Konference 10 let Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje 23. dubna 2014 Výstaviště Brno Pracovní skupina pro použití bezkontaktních

Více

Příloha 4 Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (podrobněji viz podkladové materiály pro 5. kulatý stůl příloha 3 B)

Příloha 4 Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (podrobněji viz podkladové materiály pro 5. kulatý stůl příloha 3 B) Příloha 4 Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (podrobněji viz podkladové materiály pro 5. kulatý stůl příloha 3 B) Instituce zodpovědná za oblast VaVaI (ať již ministerstvo s centrální

Více

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 03.220.01; 35.240.60 Květen 2014 ČSN 01 8245 Informační systémy ve veřejné dopravě osob Celostátní systém informací v reálném čase (CISReal) Information system in public transport

Více

Organizační řád Moravské zemské knihovny v Brně

Organizační řád Moravské zemské knihovny v Brně Organizační řád Moravské zemské knihovny v Brně vydaný na základě článku III., odst. 2b zřizovací listiny Moravské zemské knihovny v Brně (dále jen MZK ) vydané Ministerstvem kultury ČR 30. 11. 2011. A.

Více

Požadavky cestujících na železniční dopravu v současnosti a v roce 2030

Požadavky cestujících na železniční dopravu v současnosti a v roce 2030 Czech Raildays 2013, Ostrava 18. 6. 2013 Požadavky cestujících na železniční dopravu v současnosti a v roce 2030 Miroslav Vyka // SVAZ CESTUJÍCÍCH VE VEŘEJNÉ DOPRAVĚ// prezident www.svazcestujicich.cz

Více

ŽELEZNICE V PRAŽSKÉ INTEGROVANÉ

ŽELEZNICE V PRAŽSKÉ INTEGROVANÉ ŽELEZNICE V PRAŽSKÉ INTEGROVANÉ DOPRAVĚĚ Charakteristika sítě veřejné dopravy v systému PID Druh dopravy Metro Příměstská Městské Příměstské Tramvaje železnice autobusy autobusy Počet linek denní provoz

Více

ORGANIZÁTOR INTEGROVANÉHO DOPRAVNÍHO SYSTÉMU A JEHO ZAKLÁDÁNÍ A COORDINATOR OF INTEGRATED TRANSPORT SYSTEM AND ITS ESTABLISHMENT

ORGANIZÁTOR INTEGROVANÉHO DOPRAVNÍHO SYSTÉMU A JEHO ZAKLÁDÁNÍ A COORDINATOR OF INTEGRATED TRANSPORT SYSTEM AND ITS ESTABLISHMENT ORGANIZÁTOR INTEGROVANÉHO DOPRAVNÍHO SYSTÉMU A JEHO ZAKLÁDÁNÍ A COORDINATOR OF INTEGRATED TRANSPORT SYSTEM AND ITS ESTABLISHMENT Pavel Drdla 1 Anotace: Příspěvek se zabývá problematikou zakládání organizátorů

Více

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Příloha č. 1 KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI - 1 - 1. Terminologie V koncepci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve Zlínském kraji je jednotně užívána

Více

Oblast intervence 1.1 - Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury

Oblast intervence 1.1 - Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury Regionální operační program Moravskoslezsko REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM MORAVSKOSLEZSKO Moravskoslezský kraj Na tento operační program je určeno 15% z celkové alokace pro všechny ROPy. Rozpočet na celkové

Více

1. Stavební management

1. Stavební management 1. Stavební management Klíčová slova: Management, podstata managementu, organizační uspořádání podniku, organizační struktura, rozhodování, osobnost manažera, projektové a procesní řízení. Anotace textu:

Více

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU v období 2014+ ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ zpracovatel Realizační

Více

Informační a řídící systémy v IDS

Informační a řídící systémy v IDS INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY Informační a řídící systémy v IDS Jan Šimůnek ROPID Integrované dopravní systémy 22.11.2011 1 ZÁKLADNÍ PRINCIPY IDS Jednotný regionální dopravní systém, založený na preferenci

Více

Železniční infrastruktura a legislativa

Železniční infrastruktura a legislativa Dopravní infrastruktura a potřeba změny legislativy Poslanecká sněmovna PČR Hospodářský výbor, 27. 2. 2014, 14:00 h Železniční infrastruktura a legislativa Prof. Ing. Václav Cempírek, Ph.D. Univerzita

Více

5. ČESKÉ DOPRAVNÍ FÓRUM. AKTUÁLNÍ ŘEŠENÍ DOPRAVY V METROPOLÍCH EVROPY 8. 9. 6. 2011 Praha

5. ČESKÉ DOPRAVNÍ FÓRUM. AKTUÁLNÍ ŘEŠENÍ DOPRAVY V METROPOLÍCH EVROPY 8. 9. 6. 2011 Praha UDRŽITELNÁ DOPRAVA V PRAZE 5. ČESKÉ DOPRAVNÍ FÓRUM AKTUÁLNÍ ŘEŠENÍ DOPRAVY V METROPOLÍCH EVROPY 8. 9. 6. 2011 Praha Jak lze zavádět udržitelnou (čistou) dopravu? Evropská unie (DG TREN) definuje řadu oblastí

Více

Memorandum o spolupráci

Memorandum o spolupráci Memorandum o spolupráci Česká republika - Úřad vlády ČR Agentura pro sociální začleňování (dále jen Agentura ) zastoupená: Bc. Martinem Šimáčkem, ředitelem sídlem: nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01, Praha

Více

Podpora meziobecní spolupráce

Podpora meziobecní spolupráce Preference obcí a měst v oblasti meziobecní Ing. Marek Jetmar, Ph.D. Vedoucí odborného týmu, SMO ČR REGIONÁLNÍ ROZVOJ MEZI TEORIÍ A PRAXÍ 6 OD REGIONÁLNÍHO KE GLOBÁLNÍMU ROZVOJI 21. května 2015, Vysoká

Více

Manažerské shrnutí. Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) Úvod

Manažerské shrnutí. Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) Úvod Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) Úvod Oblast zadávání veřejných zakázek upravuje zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (ZVZ). Zadávání veřejných zakázek

Více

Projekt č. TA02030435

Projekt č. TA02030435 České vysoké učení technické v Praze, Fakulta dopravní Projekt č. TA02030435 Technická podpora a metody pro ověřování interoperability odbavovacích a informačních systémů ve veřejné dopravě Ing. Jiří Matějec

Více

ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY. Návrh vedení linek a obsluhy území

ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY. Návrh vedení linek a obsluhy území ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY Návrh vedení linek a obsluhy území Dopravní obsluha území 1, rozsah řešeného území systém městské dopravy systém regionální dopravy součást integrovaného dopravního

Více

Národní rozvojový program mobility pro všechny

Národní rozvojový program mobility pro všechny Národní rozvojový program mobility pro všechny Obsah SEZNAM POJMŮ A ZKRATEK 1. ORIENTACE NÁRODNÍHO ROZVOJOVÉHO PROGRAMU MOBILITY PRO VŠECHNY 1.1. Úvod 1.2. Charakteristika současné situace 2. CÍL PROGRAMU

Více

Kulatý stůl Energeticky efektivní městská doprava. Ing. Věra Fuksová Jednatelka společnosti

Kulatý stůl Energeticky efektivní městská doprava. Ing. Věra Fuksová Jednatelka společnosti Kulatý stůl Energeticky efektivní městská doprava Ing. Věra Fuksová Jednatelka společnosti tis. Kč Vývoj prokazatelné ztráty a tržeb v autobusové dopravě Finanční prostředky na úhradu prokazatelné ztráty

Více

Železnice v IDS JMK a přestupní uzly. Ing. Jiří Horský KORDIS JMK, a.s.

Železnice v IDS JMK a přestupní uzly. Ing. Jiří Horský KORDIS JMK, a.s. Železnice v IDS JMK a přestupní uzly Ing. Jiří Horský KORDIS JMK, a.s. 1 Úvodní informace o IDS JMK IDS JMK v provozu od 1. ledna 2004. Příští rok budeme slavit 10. výročí vzniku. Nyní zaintegrována veškerá

Více

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Název projektu: Systém interního lektorství jako nedílná součást komplexního systému rozvoje a vzdělávání zaměstnanců

Název projektu: Systém interního lektorství jako nedílná součást komplexního systému rozvoje a vzdělávání zaměstnanců I. Základní informace o projektu Název projektu: Systém interního lektorství jako nedílná součást komplexního systému rozvoje a vzdělávání zaměstnanců Firma: Statutární město Hradec Králové Československé

Více

Plán udržitelné mobility v Ostravě Zkušenosti a srovnání

Plán udržitelné mobility v Ostravě Zkušenosti a srovnání Plán udržitelné mobility v Ostravě Zkušenosti a srovnání Jindřišská 889/17 110 00 Praha 1 Česká republika e-mail: cityplan@afconsult.com Telefon: (+420) 277 005 500 Fax: (+420) 224 922 072 IČO: 47307218

Více

MĚSTSKÁ MOBILITA DNES Z POHLEDU SAMOSPRÁVY MĚST SEMILY CESTY MĚSTY 16. ZÁŘÍ 2014 VYPRACOVAL: ING. JIŘÍ RUTKOVSKÝ

MĚSTSKÁ MOBILITA DNES Z POHLEDU SAMOSPRÁVY MĚST SEMILY CESTY MĚSTY 16. ZÁŘÍ 2014 VYPRACOVAL: ING. JIŘÍ RUTKOVSKÝ MĚSTSKÁ MOBILITA DNES Z POHLEDU SAMOSPRÁVY MĚST SEMILY CESTY MĚSTY 16. ZÁŘÍ 2014 VYPRACOVAL: ING. JIŘÍ RUTKOVSKÝ Cíle příspěvku o městské mobilitě Informovat o problematice mobility Nastínit možné varianty

Více

Multimodální přeprava cestujících

Multimodální přeprava cestujících Dopravní kombinace Praha 26. 05. 2015 Multimodální přeprava cestujících Miroslav Vyka // SVAZ CESTUJÍCÍCH VE VEŘEJNÉ DOPRAVĚ // prezident www.svazcestujicich.cz Kdy je v Praze největší dopravní zácpa?

Více

Standardy dopravní obslužnosti- centrální strategie vs. krajské priority v podmínkách tržní ekonomiky s privatizací

Standardy dopravní obslužnosti- centrální strategie vs. krajské priority v podmínkách tržní ekonomiky s privatizací IX. seminář Telč 6.-7.10.2014 Standardy dopravní obslužnosti- centrální strategie vs. krajské priority v podmínkách tržní ekonomiky s privatizací Antonín Peltrám Síťové pojetí Hlavní předností železnic

Více

Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ)

Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Odbor veřejného investování, květen 2011 Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) Obsah prezentace 1. Základní vymezení NIPEZ... 3-6

Více

Poskytování služeb veřejné dopravy očima dopravce

Poskytování služeb veřejné dopravy očima dopravce Poskytování služeb veřejné dopravy očima dopravce Konference Integrované dopravní systémy 20. května 2014 Předvídatelnost objednávky veřejné dopravy zákon o veřejných služeb sice formálně stanoví povinnost

Více

I. Všeobecná ustanovení

I. Všeobecná ustanovení Smlouva o závazku veřejné služby k zajištění městské autobusové dopravy uzavřená podle 19 a 19 c zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, mezi smluvními stranami: 1. SDRUŽENÍ

Více

Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA. Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje

Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA. Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje kvalitní dopravní poloha je považována za nutnou, nikoliv za postačující

Více

Operační program doprava Přehled priorit a opatření

Operační program doprava Přehled priorit a opatření Operační program doprava Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Modernizace železniční sítě TEN-T... 2 Prioritní osa 2 - Výstavba a modernizace dálniční silniční

Více

Výroční setkání představitelů českého železničního průmyslu. Dopravní politika ČR

Výroční setkání představitelů českého železničního průmyslu. Dopravní politika ČR ACRI Asociace podniků českého železničního průmyslu Výroční setkání představitelů českého železničního průmyslu 8.11.2012, Zámek Štiřín Dopravní politika ČR Prof. Ing. Václav Cempírek, Ph.D. Poslanecká

Více

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího

Více

INFORMAČNÍ SYSTÉM INTEGROVANÉHO DOPRAVNÍHO SYSTÉMU AN INFORMATION SYSTEM OF INTEGRATED TRANSPORT SYSTEM

INFORMAČNÍ SYSTÉM INTEGROVANÉHO DOPRAVNÍHO SYSTÉMU AN INFORMATION SYSTEM OF INTEGRATED TRANSPORT SYSTEM INFORMAČNÍ SYSTÉM INTEGROVANÉHO DOPRAVNÍHO SYSTÉMU AN INFORMATION SYSTEM OF INTEGRATED TRANSPORT SYSTEM Pavel Drdla 1 Anotace: Příspěvek se zabývá problematikou ch systémů integrovaných dopravních systémů.

Více

Tarif VYDIS - dopravní integrovaný systém. I. Úvodní ustanovení

Tarif VYDIS - dopravní integrovaný systém. I. Úvodní ustanovení Tarif VYDIS - dopravní integrovaný systém I. Úvodní ustanovení 1. Tarif VYDIS - dopravního integrovaného systému (dále jen Tarif VYDIS) stanovuje ceny jízdného a způsob uplatňování jízdného v přepravách

Více

MĚSTSKÁ HROMADNÁ DOPRAVA

MĚSTSKÁ HROMADNÁ DOPRAVA MĚSTSKÁ HROMADNÁ DOPRAVA Základní údaje o městské dopravě Provoz plzeňské elektrické dráhy byl zahájen v roce 1899 na třech trasách, které vytvořily základ dnešní ové sítě. Pro zajištění dopravy do okrajových

Více

Požadavky na železniční síť v jednotném systému dálkové a regionální dopravy

Požadavky na železniční síť v jednotném systému dálkové a regionální dopravy Požadavky na železniční síť v jednotném systému dálkové a regionální dopravy Ing. Jindřich Kušnír Ředitel odboru drah, železniční a kombinované dopravy Železnice síťový dopravní mód, efektivita závislá

Více

Přednáška č. 9 AUTOBUSOVÁ NÁDRAŽÍ

Přednáška č. 9 AUTOBUSOVÁ NÁDRAŽÍ Přednáška č. 9 AUTOBUSOVÁ NÁDRAŽÍ 1. Pojmy a definice Řešení autobusových nádraží v ČR upravuje ČSN 73 6075 Navrhovanie autobusových staníc. Při navrhování autobusových nádraží se přiměřeně uplatní pravidla

Více

Pravidla pro poskytování příspěvků na Nové technologie PRAVIDLA

Pravidla pro poskytování příspěvků na Nové technologie PRAVIDLA Pravidla pro poskytování příspěvků na Nové technologie Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) k naplnění svého účelu ve smyslu 2, odst. 1, zákona č. 104/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů a po

Více

6.1 Karta jevu (procesu): Úroveň dopravní infrastruktury

6.1 Karta jevu (procesu): Úroveň dopravní infrastruktury 6 DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 6.1 Karta jevu (procesu): Úroveň dopravní infrastruktury Pilíř: Sledovaná složka/objekt: Ekonomický Dopravní infrastruktura Kriteria jevu (procesu): Název jevu (procesu):

Více

Metodika a kritéria výběru projektu

Metodika a kritéria výběru projektu Metodika a kritéria výběru projektu Program spolupráce na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko 2014 2020 v rámci cíle Evropská územní spolupráce Kód CCI: 2014TC16RFCB017

Více

T E O R I E M A N A G E M E N T U

T E O R I E M A N A G E M E N T U T E O R I E M A N A G E M E N T U 9 ZS, akad.rok 2014/2015 Teorie managementu - VŽ 1 Aspekty organizační struktury Při návrhu organizační struktury se vychází z pěti hlavních aspektů : 1) Specializace

Více

Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Rady hlavního města Prahy

Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Rady hlavního města Prahy Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ Rady hlavního města Prahy číslo 1261 ze dne 17.8.2010 k Strategii rozvoje Geografického informačního systému hlavního města Prahy Rada hlavního města

Více

Dlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013

Dlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013 Dlouhodobá vize SŽDC Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Hlavní poslání a činnosti Předmět činnosti Na základě platné právní úpravy Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, plní funkci

Více

Rozvoj logistických ch center v

Rozvoj logistických ch center v ČESKÁ LOGISTICKÁ ASOCIACE Rozvoj logistických ch center v Evropě a ČR Ing. Miroslav Rumler rumler@reliant.cz 1 Evropský přepravní trh: zvětšování vzdáleností mezi výrobou a spotřebou - růst požadavků mobility

Více

Smart Prague - chytré město začíná infrastrukturou

Smart Prague - chytré město začíná infrastrukturou Smart Prague - chytré město začíná infrastrukturou Praze CLAM GALLASŮV PALÁC 2.10.2014 Koncept Smart Prahy Vytváření vzájemných synergií mezi různými síťovými odvětvími jako je doprava, energetika, bezpečnost,

Více

Vážený pane předsedo, dámy a pánové,

Vážený pane předsedo, dámy a pánové, Stanovisko zástupce Sdružení pro dopravní telematiku pro seminář Podvýboru pro dopravu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR na téma Zkušenosti se zavedením mýta v ČR a na Slovensku Vážený pane předsedo, dámy

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Statut Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Statut Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 4. prosince 2013 č. 927 Statut Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost Článek 1 Úvodní ustanovení 1. Rada vlády pro konkurenceschopnost

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 Systém m strategického plánov nování VIZE ------------------ Cíle Opatření Aktivity ------------ Strategie rozvoje Libereckého kraje Program rozvoje Libereckého

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 INTEGROVANÉ TERITORIÁLNÍ INVESTICE POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

cardsession 2014 Bankovní karty ve veřejné dopravě update podzim 2014 Martin Procházka

cardsession 2014 Bankovní karty ve veřejné dopravě update podzim 2014 Martin Procházka cardsession 2014 Bankovní karty ve veřejné dopravě update podzim 2014 Martin Procházka Pracovní skupina pro použití bankovních bezkontaktních karet ve veřejné dopravě Update 11/2014 obsah: proč ještě ne......

Více

STAVEBNÍ INTEGRACE. Propojovací tratě a přestupní uzly

STAVEBNÍ INTEGRACE. Propojovací tratě a přestupní uzly STAVEBNÍ INTEGRACE Propojovací tratě a přestupní uzly Stavební integrační opatření = propojení komponent infrastruktury jednotlivých dopravců resp. druhů dopravy úprava tratí, zastávek, přestupních uzlů

Více

Plán výzev ROP Moravskoslezsko na rok 2015. Specifikace výzev. Leden 2015. Je uvedena specifikace nově zařazených výzev.

Plán výzev ROP Moravskoslezsko na rok 2015. Specifikace výzev. Leden 2015. Je uvedena specifikace nově zařazených výzev. Plán výzev ROP Moravskoslezsko na rok 2015 Specifikace výzev Leden 2015 Je uvedena specifikace nově zařazených výzev. Výzvy prioritní osy 1 Regionální infrastruktura a dostupnost Aktualizace 23.1.2015

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Základní umělecká škola Jeseník ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část: 1. ORGANIZAČNÍ ŘÁD Č.j.: 1/2015 1/2015 Vypracoval: Bc. Tomáš Uhlíř, ředitel školy Schválil: Bc. Tomáš Uhlíř, ředitel školy Pedagogická rada projednala

Více

Vize rozvoje elektronického odbavení cestujících. ve veřejné osobní dopravě v ČR v roce 2023

Vize rozvoje elektronického odbavení cestujících. ve veřejné osobní dopravě v ČR v roce 2023 Vize rozvoje elektronického odbavení cestujících ve veřejné osobní dopravě v ČR v roce 2023 Tento dokument byl připraven členy pracovní skupiny SDT Platební karty v dopravě a schválen Prezidiem Sdružení

Více

Projekt optimalizace. Závěrečná zpráva

Projekt optimalizace. Závěrečná zpráva Projekt optimalizace Liberecký kraj PROJEKT OPTIMALIZACE DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI LIBERECKÉHO KRAJE Závěrečná zpráva KONC DHV CR, spol. s r.o., červen 2003 Krajský úřad Libereckého kraje Odbor dopravy U Jezu

Více

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY Co to je dopravní politika deklaruje co stát (EU atd.) musí a chce v oblasti dopravy udělat vytváří se na delší plánovací období (např. ČR 2007 2013, EU 2001 2010)

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Základní škola Hany Benešové a Mateřská škola Bory, příspěvková organizace Bory 161, 594 61 Bory ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Č.j.: 134/2008 Vypracoval: Pedagogická rada projednala dne: 23.4.2008 Směrnice nabývá

Více

Strategie udržitelného financování páteřní silniční infrastruktury ČR

Strategie udržitelného financování páteřní silniční infrastruktury ČR Strategie udržitelného financování páteřní silniční infrastruktury ČR Manažerské shrnutí a závěry Zajištění kvalitní páteřní silniční infrastruktury je pro Českou republiku, při její tranzitní poloze ve

Více