Libor Novák. Držitel ocenění Restauratér roku 2011 v kategorii hotelových restaurací

Transkript

1 Zpravodaj Asociace hotel a restaurací R l ro ník 6 ervenec/srpen 2012 Libor Novák Držitel ocenění Restauratér roku 2011 v kategorii hotelových restaurací Generální partner AHR R Exkluzivní partner AHR R Exkluzivní partner AHR R AHR R je lenem

2 NOVINKA NOVINKA NOVINKA NOVINKA NOVINKA NOVINKA VYCHUTNÁVEJTE ZODPOVĚDNĚ. DĚKUJEME. URČENO POUZE OSOBÁM STARŠÍM 18 LET. MÉNĚ ALKOHOLU, VÍCE OSVĚŽENÍ

3 ÚVODNÍK Obsah Úvodník...3 Ze sekretariátu Aktuality Profil Akce...12 Trendy...13 Trendy gastro Profesní rozvoj Z regionů...18 Stalo se...19 Legislativa Rejstřík, tiráž, ceník STAROPRAMEN PENZION ROKU Vážené kolegyně, vážení kolegové, recept na úsp ch. Kdo by jej necht l mít? Úsp ch je pozitivním výsledkem snahy o dosažení ur itého cíle. Úsp ch se dá m it, nap íklad po tem spokojených host, dosahovanými tržbami, zhodnocením investic a rostoucím profitem firmy. Léto je obdobím zvýšeného turistického ruchu, do kterého se aktivn zapojí asi každý z nás podle svých asových možností. Pro mne osobn je cestování d ležitou p íležitostí k získávání zkušeností v našem oboru. Je také p íležitostí poznat úsp šné i mén úsp šné formy podnikání v cestovním ruchu. Rád pozoruji, co se ve službách odehrává, a v duchu hodnotím, co mne jako hosta zaujme a motivuje k dalším návšt vám. Nic nového, je to p íjemná atmosféra, nevšední zážitek a vst ícnost personálu. A práv tady už n kdy p ichází první roz arování. Tam, kde d láme službu stále stejn a domníváme se, že to sta ilo vždy v minulosti a bude tomu tak i nadále, jsme v zajetí fatálního omylu. P esto je spravedlivé íct, že na tom hotely a restaurace v esku nejsou tak špatn v porovnání s n kterými jinými oblastmi služeb. Obrn ny standardy a interní politikou vyrážejí n které velké spole nosti do boje o zákazníka. Pokoušeli jste se nap íklad n kdy zm nit n jakou službu nebo, nedej bože, úsp šn vy ídit svou stížnost s n kterým z našich telefonních operátor? Zde teprve v praxi poznáte, jak vypadá služba, pokud je firemní standard siln jší než zákazník. Nicmén hotel je mnoho a produkt je velmi podobný. To, co nás m že posunout k úsp chu, je tedy odlišení se vlastní službou a její kvalitou. Loajalitu hosta vytvá í hlavn personál. Možná už to zní jako stále opakované klišé, ale sta í jedna cesta na víkend a mnohdy se na vlastní k ži p esv d íte, že je to dlouhodob jeden z hlavních limit úsp chu. P itom majitel nebo provozovatel to myslí dob e. Chce dát hostu to nejlepší, popíše procesy a povinnosti personálu, pravideln jej školí. P esto stále nemá jistotu, zda bylo vše správn pochopeno, zda je vše dodržováno, a to i v dob, kdy nestojí za zády svých zam stnanc. To vše zjistí až zákazník. Zajímat se více o názory host, provád t systematický mystery shopping, komunikovat s hosty, pokud možno ješt b hem pobytu, jsou významné a p itom jednoduché kroky k úsp chu a p íležitost k dalším inovacím. Náš host je asto schopen tolerovat r zné nedostatky, jen ne lhostejnost personálu a fakt, že nastavené standardy a politika vedení jsou d ležit jší než jeho vlastní spokojenost. Podívejte se n kdy na své služby o ima hosta nebo o to požádejte n koho jiného. Možná budete p ekvapeni, co vám tento pohled p inese. S úctou váš Václav Stárek HARMONOGRAM AKCÍ AHR ČR V ROCE 2012 TERMÍN NÁZEV MÍSTO KONÁNÍ 4. září Jednání Prague Chapter 15:00-17:00, K+K Hotel Central, Praha 5. září Jednání KS Ústeckého kraje 8:00 17:00, Ústí nad Labem 5. září Jednání KS Středočeského kraje 15:00 17:00, místo bude upřesněno 18. září Roadshow pro Moravskoslezský kraj 8:00 14:30, TENIS HOTEL VITALITY, a. s., Vendryně září Jednání KS Královéhradeckého kraje 8:00 17:00, místo bude upřesněno 20. září Jednání KS Moravskoslezského kraje 13:00 15:00, Ostrava 26. září Jednání KS Karlovarského kraje 8:00 17:00, Karlovy Vary 26. září Roadshow pro Jihomoravský kraj a Vysočinu 8:00 17:00, hotel Holiday Inn Brno, sály Beta a Alfa, Křížkovského 20, Brno října Veletrh FOR GASTRO & HOTEL :00 17:00, Praha, výstaviště Letňany 9. října Jednání KS Praha (česká) 15:00 17:00, místo bude upřesněno Více informací na 3

4 ZE SEKRETARIÁTU Vítáme nové členy Hotel Eroplán, Rožnov pod Radhošt m; Hotel Ho ec, Pec pod Sn žkou; Hotel Labu, Rychnov nad Kn žnou; Hotel Olberg, Olomu any; Hotel Patria, Trutnov; Hotel Sovereign, Praha; Horská chata, Mosty u Jablunkova; Penzion Apartmány Revis, Svoboda nad Úpou; Penzion B la, B lá pod Prad dem; Penzion Harmonie, Žlutice; Penzion Rytí sko, Jamné; Hosp dka u Kos, Žleby; Kavárna P edm stí, Šumperk; Pivnice RENO, Ústí nad Labem-Nešt mice; Restaurace Hladovej vlk, Ústí nad Labem; Restaurace Junior, Trutnov; Restaurace Na R žku, í any u Brna; Restaurace V Kotoru, Kutná Hora; Švejk restaurant, D ín; Univerzita Tomáše Bati ve Zlín, Zlín; Vyšší odborná škola hotelnictví a turismu, o. p. s., Uni ov AHR ČR apeluje na MZV v otázce řešení vízové politiky AHR R spolu s ostatními profesními svazy a sdruženími opakovan apelovala na Ministerstvo zahrani ních v cí v otázce týkající se udílení víz do R pro ob any Ruské federace a zemí bývalého Sov tského svazu. Organizáto i zájezd mají povinnost se akreditovat na jednotlivých konzulátech, aby mohli za své klienty žádat vy ízení víz, avšak celý proces je negativn ovliv ován jednáním jednotlivých konzulát. Na základ etných podn t však MZV nedokázalo vysv tlit pravidlo pro ud lování akreditací. Turistická víza do R za izují p evážn zprost edkovatelé. ada p ekážek p i ud lování víz má za následek, že turisté nakonec volí pro svou cestu jinou zemi v schengenském prostoru než R. AHR R proto o této situaci nyní informovala pana premiéra a pana prezidenta R a požádala je o pomoc p i náprav dlouhodobých p ekážek s udílením víz do R. Více na stran 6. Stalo se Platební karty poplatky MIF S rozši ujícím se vyžíváním kreditních karet a s nár stem internetových rezervací služeb cestovního ruchu se odv tví pohostinství stává prominentním uživatelem platebních karet. Používání t chto karet však p edstavuje p ímé náklady pro spot ebitele i pro podniky z d vodu vícestranných vým nných poplatk (MIF Multilateral Interchange Fees), které si ú tují velké spole nosti provozující platební karty, jako jsou Visa a MasterCard. Soud prvního stupn EU se nedávno usnesl na tom, že zát ž p edstavovaná poplatky MIF ú tovanými spole ností MasterCard je porušením zákon hospodá ské sout že EU, nebo p edstavuje p edem smluvenou 18. ervna ú ast na jednání Sektorové rady pro pohostinství a gastronomii. 19. ervna prob hlo jednání mezi prezidentem AHR R, generálním sekretá em a poslankyní Janou Fischerovou. Cílem jednání bylo projednat argumenty AHR R a zajistit podporu pro stanoviska podnikatelské sféry v oblasti n kterých p ipravovaných zákon konkrétn autorského zákona a další postupy v oblasti klasifikace ubytovacích za ízení. 19. ervna setkání prezidenta AHR R a generálního sekretá e se zástupci eské obchodní inspekce ve v ci možné spolupráce. 22. ervna sch zka prezidenta AHR R se zástupci SÚ, konkrétn s Pavlem Van- urou, o podpo e statistických report, které by mohly být p ínosem pro podnikatele v cestovním ruchu, a o mediální spolupráci v této oblasti. 26. ervna sch zka Správní rady Nadace AHR R ve v ci další podpory d tí z d tských domov a p ípravy letního campu Nadace. 27. ervna jednání prezidenta AHR R, generálního sekretá e a p edsedy Ústecké KS M. Nemravy s primátorem m sta D ína F. Pelantem ve v ci podpory podnikatel v cestovním ruchu. 28. ervna jednání prezidia AHR R více v zápisu v zaheslované ásti webu AHR R. 28. ervna se zú astnil prezident AHR R jednání Ekologické sekce, byla projednána další innost sekce v oblasti CSR. 29. ervna jednání zástupc AHR R s p edstaviteli agentury CzechTourism ve v ci dalších marketingových aktivit k podpo e cestovního ruchu a rebrandingu R jako turistické destinace. Asociace p islíbila podporu nové zna ky R. 9. ervence cesta prezidenta AHR R, generálního sekretá e a poslankyn Jany Fischerové na Vyso inu, kde se setkali s n kolika podnikateli v cestovním ruchu. Cílem praxi, která vedla k omezování cenové konkurence. Mezitím Komise zahájila ve ejnou diskusi o této záležitosti prost ednictvím nedávno zve ejn né Zelené listiny o karetních, internetových a mobilních platbách. Vícestranné vým nné poplatky jsou již svou povahou v rozporu se zákony hospodá ské sout že EU. Vedou k vyšším cenám za používání platebních karet a neodrážejí skute né náklady na zpracování t chto karet. Z t chto d vod konfederace HOTREC vyzývá instituce EU k plnému uznání rozsudku Soudu prvního stupn EU a k zakázání používání vícestranných vým nných poplatk v EU. návšt vy bylo zapojení dalších hotel do innosti AHR R a p íprava nových aktivit pro zvýšení aktivity krajské sekce v kraji a zlepšení spolupráce s ve ejnou správou. 16. ervence jednání na Ministerstvu vnitra za ú asti zástupc Ministerstva pr myslu a obchodu ohledn novely cizineckého zákona. Smyslem jednání byly úpravy registrace cizinc v ubytovacích za ízeních tak, aby se celý proces zjednodušil a snížila se administrativní zát ž ubytovacích za ízení. Návrhy AHR R byly p ijaty a budou zapracovány do vládního návrhu novely zákona, kterou bude p edkládat MV. 17. ervence prezident AHR R se zú- astnil jednání s p edstaviteli Ministerstva zdravotnictví ve v ci dalšího jednání o p ipravované novele zákona. 379/2009 Sb., konkrétn o režimu kou ení v restauracích a dále projednání dalších krok pot ebných k implementaci evropské sm rnice o ozna- ování nebalených potravin v restauracích. Více v dalších láncích. 19. ervence sch zka viceprezidenta Svazu lázní a láze ských za ízení Martina Plachého a prezidenta AHR R Václava Stárka s vedením Generálního inspektorátu práce. Cílem jednání bylo poukázat na neudržitelnou situaci v oblasti erné zam stnanosti v oboru hotelnictví a gastronomie, která vede pouze k prohlubování nerovných podmínek v podnikání. V praxi všeobecn platí, že jsou nejvíce kontrolováni a postihování ti podnikatelé, kte í obvád jí dan a legáln zam stnávají zam stnance, protože jsou jednodušeji kontrolovatelní. Na n také dopadají všechna opat ení vedoucí k úsporám ve státním rozpo tu a zajišt ní zvýšených odvod. B hem jednání bylo konstatováno, že je na kontrolních orgánech státu, které mají dostate né legislativní pravomoci, aby provád ly d sledný dohled nad všemi subjekty a zajistily tak spravedlivé konkuren ní prost edí. Jen láska zůstane, ta smrti nezná To jsou slova, kterými se z parte dozvídáme o úmrtí Mojmíra Putny, dalšího z legendárních eských hoteliér. Vážnost, úctu a oblibu m l hlavn mezi t mi, kdo ho znali i m li p íležitost s ním spolupracovat a poznat jeho profesionální úrove a morální kvality. Jeho posledním p sobišt m p ed tím, než dlouhodob onemocn l, byl brn nský hotel Holiday Inn. S velkým pohnutím vyjad ujeme jeho rodin a jeho spolupracovník m up ímnou soustrast, velmi si vážíme jeho p ínosu a odkazu eskému hotelnictví. -red- 4

5 ZE SEKRETARIÁTU První kolo recertifikace klasifikovaných ubytovacích zařízení s nový znakem HSU Prvním p ibližn 250 certifikovaným ubytovacím za ízením bude postupn do konce roku 2012 kon it platnost klasifikace Hotelstars Union. Systém byl upraven tak, aby recertifikace byla co nejjednodušší pro provozovatele hotel a penzion, a zam í se hlavn na p ípadné zm ny oproti let m Za íná p íprava tišt ného katalogu na rok 2013, který nabízí propagaci certifikovaným subjekt m zdarma a jehož první vydání m lo Kouření v restauracích V rámci pracovní skupiny Ministerstva zdravotnictví byl projednán návrh novely zákona 379/2009 Sb., který eší také režim kou ení v restauracích. Dosud jsou projednávány t i varianty: úplný zákaz kou ení, zákaz zcela ku áckých provoz a stávající režim, který umož uje kombinovaný provoz nebo provoz zcela neku ácký, p ípadn ku áckou restauraci. AHR R vnímá jakoukoli zm nu zákona po dvou letech ú innosti jako další zásah do svobody podnikání, navíc stávající režim je funk ní a v praxi se osv d il. Toto stanovisko bylo p edneseno také na jednání se zástupci ministerstva. Dále byly p edloženy argumenty, ze kterých jasn vyplývá, že úplný zákaz, který zavád jí n které evropské zem, není stejn dodržován a v mnoha p ípadech je obcházen. Dále AHR R prosazuje, aby texty o zákazu kou ení v provozovnách ve ejného velice pozitivní ohlas. Pokud tedy ješt nemáte klasifikované ubytovací za ízení nebo vám platnost kon í v roce 2013, doporu ujeme co nejd íve kontaktovat sekretariát a požádat o klasifikaci na nové období. P edstavujeme vám také nový vzhled znak Hotelstars, které budou ve všech zemích, které jsou leny Hotelstars Union, jednotné. Tyto znaky budou poprvé vydány ubytovacím za ízením již v roce Více na stran 7. stravování nemusely mít minimální velikost písma 5 cm, protože toto ozna ení asto narušuje interiéry restaurací a nep ináší v tší ochranu mladistvých, než pokud by byla velikost písma menší a decentn jší. Poslední dobou se v médiích objevily studie o podpo- e zákazu kou ení ze strany ve ejnosti. Tyto studie jsou výrazem preferencí zákazník, kte í by je m li spíše vyjad ovat tím, že budou neku ácké restaurace preferovat a tím do budoucna zajistí jejich r st. V sou asné dob nabízí více než dv t etiny restaurací neku ácké prostory, p ípadn jsou zcela neku ácké. Celá diskuse je momentáln spíše politickým a mediáln zajímavým tématem, ale nep ináší reálný pohled na dopady tohoto opat ení do podnikatelské sféry. AHR R nadále zastává své stanovisko, které bude p edloženo také našim zákonodárc m. Výběr autorských poplatků INTERGRAMu na rok 2012 V polovin kv tna byl dokon en výb r autorských poplatk na rok 2012 pro kolektivního správce OSA. Nyní sekretariát AHR zahájil administraci výb ru odm n za rok 2012 pro kolektivního správce INTERGRAM. Vzhledem k tomu, že kolektivní správce OAZA p istoupil na naše požadavky ve v ci úpravy jeho výchozích sazeb pro leny asociace, je administrace zajišt na pro oba tyto kolektivní správce najednou. Na tyto již zlevn né sazby jsou následn uplat ovány slevy 10 % a 5 %. Termín splatnosti je stanovený na Pokud máte zájem se k výb ru p ipojit za podmínek hromadné smlouvy, kontaktujte sekretariát. AHR R je p ipravena za ít jednat s autorskými svazy o podmínkách licen ní smlouvy na rok Označování nebalených potravin a pokrmů Dne 29. zá í 2011 Evropská rada ve druhém tení definitivn schválila Na ízení o poskytování informací o potravinách spot ebitel m (COM (2008) 40 kone ná verze). Schválený text je výsledkem kompromisu dosaženého mezi zástupci Evropského parlamentu a Rady za átkem tohoto roku. Tento text již byl schválen plenárním zasedáním Evropského parlamentu dne 6. ervence 2011 (viz p edchozí vydání Živ z Bruselu). Provozovatelé podnik (v etn restaurací) mají t i roky na to, aby se tomuto novému právnímu stavu p izp sobili. V ervenci prob hlo jednání AHR R se zástupci Ministerstva zdravotnictví, bylo p edloženo stanovisko HOTREC a AHR R s v cnými argumenty a požadavkem, aby eská legislativa nešla v žádném p ípad nad rámec na ízení ER. Toto stanovisko bylo p ijato ze strany MZ a byla p islíbena jeho podpora. Provozovatel m restaurací v R by tedy m la být dána pouze povinnost informovat hosta o alergenech v pokrmech, a to jen na vyžádání této informace. Výroční ceny 2012 před uzávěrkou Je již tradicí, že Asociace hotel a restaurací eské republiky každoro n udílí výro ní ceny v osmi kategoriích: Hoteliér roku (za nezávislé hotely a et zce), Restauratér roku (za hotelové a samostatné restaurace), Penzion roku, Škola roku, Mladý/á manažer/ka roku a Green manager roku. Propozice udílení výro ních cen v jednotlivých kategoriích v etn p ihlášky jsou k dispozici na stránkách. Vybraní kandidáti p evezmou cenu a titul na slavnostním ve eru dne 9. listopadu 2012, který se uskute ní v rámci 7. výro ní konference AHR R v Hradci Králové. P ipravila Klára Zachariášová 5

6 AKTUALITY Dopis prezidentovi a předsedovi vlády České republiky Vážený pan prof. Ing. Václav KLAUS, CSc. prezident eské republiky Kancelá prezidenta republiky Praha 1 Hrad Na v domí: Vážený pan RNDr. Petr NE AS premiér vlády eské republiky, Ú ad vlády R Náb eží Edvarda Beneše 128/4, Praha 1 Malá Strana Vážený pane prezidente, obracím se na Vás nejen jménem len Asociace hotel a restaurací eské republiky ve v ci, která vážným zp sobem negativn ovliv uje výkonnost ekonomiky cestovního ruchu, na což upozor ujeme již od roku Jedná se o komplikace související s p íjezdy turist ze zemí bývalého Sov tského svazu. Ti pat í svým po tem, délkou pobytu i spot ebním chováním k nejvýznamn jším zahrani ním klient m a jsou významným zdrojem p íjm z p íjezdové turistiky pro eskou republiku. Z marketingového výzkumu státní agentury CzechTourism, jehož sou- ástí byla i vízová politika, vyplynuly mimo jiné tyto nesporn závažné ukazatele: Zmín ná klientela v R utratí pr m rn K za den (a to mimo dopravu a ubytování placené p edem), pr m rná délka pobytu v R je 7 dn. Celková ro ní útrata se pohybuje kolem 6,5 miliardy K p i odhadovaném po tu 500 tisíc turist za rok. Podnikatelé v cestovním ruchu z ad cestovních kancelá í i ubytovacích za ízení již dlouhodob elí problém m se zajišt ním víz v mnoha zemích bývalého Sov tského svazu. Organizáto i zájezd mají povinnost se akreditovat na jednotlivých konzulátech, aby mohli za své klienty žádat vy ízení víz, avšak celý proces je negativn ovliv ován jednáním jednotlivých konzulát. Inspirace v oblasti společenské odpovědnosti Op t se v okénku v novanému Ekologické sekci AHR R snažíme o postup našich aktivit od ekologického ízení hotelu (green hotel management) k více obecné, tzv. spole enské odpov dnosti hoteliéra. Rádi bychom pro hoteliéry našli další inspiraci u t ch, kte í mají s touto inností velké zkušenosti. Také malý hotel se m že zam it na charitativní projekt, v novat mu n jaký as a nasazení a tím zkvalitnit pov domí o hotelu, utužit kolektiv a pomoci dobré v ci. Ptáme se Marka Zemana, editele PR a komunikace finan ní skupiny AXA. Marku, zastupuješ velkou nadnárodní firmu, se kterou d láš mnoho projekt a máte na n dostatek lidí a prost edk. Myslíš, že pokud by sis na stará kolena jednou otev el rodinný hotel, tak bys op t inicioval charitativní innosti? Otázka dostatku finan ních prost edk je vždy relativní. Obecn se domnívám, že povinnost pomáhat tam, kde je to pot eba, má každý z nás. Co se menších firem i hotel tý e, tam je to samoz ejm dáno aktuálními možnostmi. Je ale pravda, že pokud n kdo pomáhat chce, finan ní prost edky nejsou vždy nutné, asto sta í vytipovat si malý projekt a v novat mu as a fyzické síly. Tedy pokud bych se stal majitelem hotelu, ur it bych se charit op t v noval. ekni nám pár slov o vaší dobrovolnické innosti. Finan ní skupina AXA je od po átku roku 2006 generálním partnerem projektu Sv tluška. Dále se snažíme o podporu v oblasti bezpe nosti a p edcházení rizik m. Z tohoto d vodu jsme generálním partnerem projektu Na zelenou!, na n mž spolupracujeme s nadací Partnerství. Smyslem projektu je vytipovat nebezpe ná místa na cestách d tí do školy. Dále spolupracujeme již od roku 1999 s nadací K ižovatka, jejímž posláním je porodnicím a neonatologickým odd lením po celé eské republice dodávat monitory pro sledování dechu novorozenc. Tyto monitory jsou jedinou možností p i boji proti náhlému úmrtí novorozenc. V lo ském roce jsme v rámci snahy o zvýšení finan ní gramotnosti ve školách zahájili spolupráci se spole ností ŠIK, která provozuje Školní informa ní kanál a AXA je generálním partnerem rubriky finan ního vzd lávání pro základní a st ední školy. Již n kolikrát jsme také po ádali sbírku v cí a ošacení pro domov Sue Ryder a v letošním roce jsme pro d ti z SOS vesni ek zorganizovali Den v AXA, kdy m ly d ti možnost se seznámit s oblastí financí a investic. Vím, že podporujete nevidomé v nadaci Sv tluška. M žeš íci, které innosti d láte a které vás nejvíce baví? Za p t let, kdy naši dobrovolníci každý rok pomáhají p i stavb kavárny POTM, je to Na základ etných podn t ze strany profesních organizací nedokázalo Ministerstvo zahrani ních v cí R vysv tlit pravidlo pro ud lování akreditací. Stejn tak elí problém m individuální turisté, pro které je snazší získat vízum pro jinou zemi v schengenském prostoru než pro eskou republiku. Tím se zhoršuje také konkurenceschopnost naší zem v tomto segmentu ve srovnání s ostatními lenskými státy Evropské unie. Turistická víza do R za izují p evážn zprost edkovatelé (cca 71 %). V tšina víz v Ruské federaci je udílena v Moskv (cca 57 %). Nejv tšími p ekážkami jsou: doba vy ízení žádostí, což znemož uje nap íklad spontánní a last minute cesty, vysoké poplatky za vízum, odlišnost formátu fotografie vyžadované v R od formátu jiných zemí Schengenu, víza jsou udílena na p edem stanovený po et dn pobytu v Schengenu jsou p itom ud lována až na1/2 roku Vážený pane prezidente, dovolte, abych Vás naléhav požádal o pomoc p i náprav uvedených dlouhodobých p ekážek s udílením víz do eské republiky pro ob any Ruské federace a zemí bývalého Sov tského svazu. P edem d kuji za Vaši laskavou pozornost v novanou této záležitosti a pomoc p i zjednání nápravy. V Praze dne S pozdravem Ing. Václav Stárek, prezident AHR R jednozna n práv kavárna POTM. Naši zam stnanci nejenže p iloží rádi ruku k dílu, ale v rámci doprovod mimopražských nevidomých obsluhujících v kavárn již vznikla p átelství a všichni se na setkání vždy moc t ší. Hotelié i, neváhejte do redakce AHR fóra posílat informace i o svých aktivitách v oblasti spole enské odpov dnosti. Budete tím inspirovat i nás ostatní. P ipravil Tomáš Startl Připravujeme podzimní kurzy Podnikatelské akademie! Od m síce zá í se m žete op t t šit na nový b h seminá zam ených na hotelnictví a gastronomii. Krom klasických seminá, jako jsou Recepce, Housekeeping, pro vás p ipravujeme n kolik novinek, a to z oblastí rooms division, financí, marketingu a gastronomie. Novinkou bude v oblasti vzd lávání i nabídka profesionálního poradenství. Kompletní nabídku seminá naleznete od zá í na v sekci Vzd lávání. Ilustrace: Thinkstockphoto.com 6

7 AKTUALITY Novinky v Hotelstars Jak jsme již informovali v květnovém čísle AHR fóra, od konce roku 2012 bude postupně končit platnost klasifikace Hotelstars Union prvním přibližně 250 certifikovaným ubytovacím zařízením. Systém recertifikace je p ipraven tak, aby byla minimalizována administrativa spojená s žádostí, a zam í se hlavn na p ípadné zm ny oproti p vodnímu stavu. Klasifikace bude následn obnovena na roky Platná klasifikace je podmínkou pro za azení ubytovacího za ízení do všech propaga ních aktivit p ipravovaných pro klasifikaci Hotelstars Union jak na národní úrovni, tak v rámci spole ného marketingu všech lenských zemí HSU. V polovin m síce ervna byla také spušt na nová, aktualizovaná verze stránek Nejv tší zm na se týká položky Žádost o certifikát, jejíž elektronická podoba je nyní více intuitivní a byla výrazn zp ehledn na a zjednodušena. Její vypln ní by tedy zájemc m o certifikaci nem lo init žádné problémy. Další výrazné zm ny se týkají administra ního prost edí pro zadávání a správu kontrol, uleh í tak práci správc m a kontrolor m. Stránky Hotelstars budou také postupn rozši ovány o adu zajímavých informací, už nyní jsou nap íklad propojeny s dalšími turistickými portály. Zárove se chystá nový vzhled znak a certifikát Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích za ízení Hotelstars, jejichž podoba bude ve všech zemích, které jsou leny Hotelstars Union, jednotná. Tyto znaky budou poprvé vydány ubytovacím za- ízením, kterým bude ud lena certifikace na roky Ibis München City West první hotel s novým znakem německé hotelové klasifikace Hotelstars Od začátku července září u vstupu do hotelu ibis München City West nový znak 2 Sterne Superior (dvouhvězdičkový superior hotel). Ibis Hotel pat í ke skupin Accor ( a je prvním hotelem v N mecku, jenž získal nový znak v rámci zavád ní jednotného evropského ozna ování hotelovými hv zdi kami, které provádí Hotelstars Union. Nyn jších již 11 len Hotelstars Union, kte í v zú astn ných zemích nabízejí harmonizovanou hotelovou klasifikaci se spole nými sm rnicemi a kritérii, bude do budoucna vydávat také jednotné znaky pro hotelové hv zdi ky. Tyto znaky se v jednotlivých zemích dosud výrazn liší, avšak od nyn jška se budou postupn vym ovat. Nové znaky zajistí pro hosty v tší transparentnost, protože logo unie Hotelstars Union s hv zdi kami prozrazuje, co a kdo se za t mito hv zdi kami skrývá, uvádí Markus Luthe, hlavní jednatel N meckého hotelového svazu (Hotelverband Deutschland IHA). Markus Luthe p edal první z nových znak v N mecku, jímž nyní m že editelka hotelu Marion Keupp ozdobit hotel ibis München City West, panu Michaelu Mückemu, generálnímu editeli ibis, all seasons/ibis Foto: archiv AHR ČR Markus Luthe (vpravo) předává nový znak Německé hotelové klasifikace Michaeli Mückemu. Styles, Etap/ibis budget, Formule 1 a jednateli spole nosti Accor Hospitality Germany GmbH. Máme velkou radost z toho, že jako spole nost, jež od prvního okamžiku podporuje n meckou hotelovou klasifikaci, m žeme být s naší ekonomickou zna kou ibis nyní také pr kopníkem evropského zna ení, uvedl Michael Mücke. Mnichovský hotel ibis je navíc jedním z prvních hotel, který se po Blahopřání do Brna Dne 10. ervna 2012 oslavil významné životní jubileum lov k, kterého m žeme sm le adit k legendám eského hotelnictví: Pavel Brdi ka, p edseda p edstavenstva brn nského hotelu International, Best Western Premier, a. s. My, kdo jsme m li tu p íležitost a est se s ním setkat a poznat tohoto báje ného lov ka, jeho vysokou p ejmenování našich ekonomických zna ek prezentuje v nové image hotel ibis. Nový znak upoutává svým moderním, jednoduchým designem a nese logo unie Hotelstars Union. eská republika za n nový znak ud lovat od ledna Pro hoteliéry budou k dispozici dv verze: základní ve form samolepky a luxusn jší provedení z d eva/plastu. Foto: Hotelverband Deutschland Domnívám se, že sjednocení zna- (IHA)/Georg J. Lopata ení klasifikovaných hotel ve všech státech zapojených do systému Hotelstars Union a spole ný marketing budou dalším krokem k p esv d ení mezinárodních hotelových et zc o významu jednotného systému klasifikace pro jejich prestiž na trhu. D kazem je již n kolik významných hotelových et zc, které se k HSU hlásí v zemích, jako je Švýcarsko, N mecko a Rakousko. To je dobrou zprávou i pro hoteliéry v eské republice, kte í zatím s klasifikací ješt váhali, uvedl Václav Stárek, prezident AHR R. profesionální úrove a p i tom skv lý charakter, jednozna n pat íme do jeho fanklubu. Oslavenec oprávn n p evzal z rukou Václava Stárka mimo- ádnou cenu AHR R, tzv. oskara. Jist mu m žeme i za tená e našeho zpravodaje z celého srdce pop át do dalších let jenom samé št stí a to ve všech formách -red- 7

8 PROFIL Pro Libora Nováka je důležité, aby byl stále v kontaktu s personálem Zámecký pán se srdcem motorkáře Když jsme v polovině června zabušili na dveře zámku v Třešti, tak nám otevřel elegán, jehož tvář prozrazovala, že ještě nedávno byla vystavena slunci vzdálených krajů. Hned nám vysvětlil nezvyklé zabarvení pokožky. Ředitel zámeckého hotelu Třešť Libor Novák se právě vrátil z dobrodružné cesty, když se dvěma stovkami losangeleských policistů a jedním souputníkem z domova absolvoval tradiční motorcycle ride z města andělů do Death Valley. Motorka dává lov ku nejen pocit obrovské svobody, íká elegantní sedmapadesátník, ale p edevším si na ní neskute n odpo inu. Když poslouchám burácení motoru nejsiln jší sériov vyráb né motorky Triumph Rockett III, cítím v ni les a luk a vítr ve tvá ích, nevnímám nic jiného. Je to opravdu ideální relaxace od všedních dn. Práce ve službách je totiž z psychického hlediska velice náro ná. Host chce vid t kolem sebe samé laskavé, p íjemné a veselé tvá e. My mu nem žeme dát najevo, že nás práv n co bolí, n co nás trápí, máme pracovní i soukromé problémy. Dob e to vyjád il jeden generální editel p ed více než dvaceti lety, který p irovnal hotel k jevišti a zam stnance hotelu, p edevším ty, kte í jsou v p ímém kontaktu s hostem, k herc m. Ti pak musejí, stejn jako herci v divadle, hrát svoji roli, být kreativní a profesionální a pyšní na to, co vytvá ejí.,generální editel musí skrýt své skute né city, když vystoupí na jevišt, aby zahrál sv j part ekl L. Wagner. Vlastn se ten koní ek, na první pohled málo slu itelný s profesí hoteliéra, dá t žko pochopit. Ale život Bc. Libora Nováka, MBA, se v tvil do dvou odlišných sv t. Ostatn, je zrozen ve znamení blíženc, tak se není až tak emu divit Už od klukovských let m p itahovala kuchyn, ale když p išel as rozhodování, tenkrát dost nespravedliv už ve trnácti, tak jsem uvažoval o hotelové škole v Mariánských Lázních. Moje vyso inská rodina m ale p ece jenom cht la mít na dohled. Proto jsem nastoupil na stroja skou pr myslovku v Jihlav. P i studiích (manželka studovala sousední školu gymnázium) jsem krom mnoha odborných znalostí získal i svou ženu, se kterou jsem se sta il oženit ješt p ed maturitou. Pak následovala léta, kdy se pln v noval stroja in a technologii, je i autorem mnoha zlepšovacích návrh, až mu jeden z nich v podstat zm nil život. Byl tak nápaditý, že za al vadit vedoucím pracovník m ve firm, takže nakonec musel pod tlakem odejít. A tak se ocitl na k ižovatce. Ve svých sedmadvaceti letech si p ipomn l své zájmy z mládí a za al pracovat v hospod. Tam se snažil z emesla pochytit, co se dalo. Ukázalo se, že to nebyla promarn ná léta, hned po revoluci získal po konkurzu ro ní pracovní smlouvu na pozici íšníka na americké výletní lodi, která k ižovala Karibik. Nau il se plynn anglicky a poznal kus sv ta. Zahrani ní pobyt si ješt prodloužil zimní sezónou v italských Dolomitech, kde pracoval jako barman. S touto kvalifikací již prorazil v polovin devadesátých let i v eské metropoli. Nejd íve pomáhal se zahájením provozu no ního baru v americkém stylu City Night a pak již p išly významn jší manažerské pozice. Na chvíli se sice ješt vrátil na Vyso inu, kde se rozhodl pro provozování vlastní restaurace. Moje p edstavy narazily na návyky našich host. Zjistil jsem, že bych musel p íliš slevit z p edstav o restaurantu vyššího standardu, 8

9 PROFIL a tak jsem nakonec tento pokus vzdal a vrátil se zp t do Prahy. Práv v té dob se rýsovala velká možnost nastoupit do pro n j hotelu sn pražského hotelu Hilton. Osm let pak pracoval v top managementu Hilton Prague, kde m l tu vzácnou možnost potkat se osobn s etnými slavnými hosty, k t m ze zahrani í pat í nap íklad monacký princ Albert, britská princezna Anna nebo bývalý americký prezident Bill Clinton a tehdejší prezident USA Bush, Sean Connery a mnoho dalších osobností. eského prezidenta Václava Klause m l však možnost p ivítat až po návratu do svého rodného kraje, poté co se stal v roce 2006 editelem zámeckého hotelu T eš. Rozsáhlá budova byla vybudována na míst bývalé tvrze v 16. století, které p álo renesanci. I když v polovin následujícího století zaznamenala etné barokní úpravy a v jeho druhé polovin ješt prošla pseudorenesan ní úpravou, základní dispozice je stále dob e patrná. Po druhé sv tové válce sloužil zámek k více ú el m, nejdéle v n m bylo u ovské st edisko, jehož provoz se na stavb výrazn podepsal. Když jej v roce 1986 p ebírala Akademie v d, jeho stav byl žalostný. V pr b hu posledního tvrtstoletí se ale poda ilo vrátit mu op t ztracený lesk. Pečlivě udržované interiéry restaurantu odpovídají zámeckému standardu Je to velká zásluha Akademie v d, že se do t chto prostor vrátil op t život. Snažím se pokra ovat v trendu, který nastavili moji p edch dci, a doufám, že každým rokem vypadá zámek i zámecký park o n co líp. Možná že se to zvenku až tak nezdá, ale je to velký areál. V zámecké budov máme 34 pokoj, velké konferen ní zázemí s konferen ní halou, sedmi salonky a samoz ejm restauraci, ke které pat í ješt p ilehlá Hodovní sí. V dependanci hotelu, která byla otev ena na ja e 2006, je dalších 25 pokoj. Celkem má tedy zámecký hotel T eš 59 pokoj. K zámku p ilehá park o rozloze 16 hektar s vlastním rybníkem. Snažíme se rozši ovat i možnosti nejr zn jších dopl kových spole enských a sportovních aktivit pro konferen ní i rekrea ní hosty. S pomocí kraje Vyso ina a jeho Fondu Vyso ina jsme vybudovali minigolfové h išt, miniwellness s ví ivkou, parní lázní a masážemi a nyní realizujeme i projekt šlapacích kár. V posledních letech se výrazn zvýšila úrove zámecké restaurace, což kvitují domácí i zahrani ní návšt vy. Pro mne jsou základem dobré kuchyn dv v ci: kvalitní suroviny a zapálený personál. S erstvými, vesm s regionálními surovinami je to stále lepší. M l jsem št stí, že se mi poda ilo sestavit tým, který je loajální a má k profesi vztah. Jsou to mladí lidé, které jsem získal p ed n kolika lety jako absolventy z oboru. Bylo to trochu riskantní, ale moje d v ra v sázku na mládí vyšla. Nyní již mají dost zkušeností a nau ili se odvád t práci, kterou host ocení. Základ naší nabídky tvo í eská kuchyn. Myslím, že host m chutná, i když samoz ejm existuje ješt mnoho práce a úkol. Ten hlavní je v požadavcích eských host, kte í vyžadují kvalitu, kterou ale nejsou již moc ochotni zaplatit. Rádi by získali za nízkou cenu plný talí kvalitního jídla. Cenov se snažíme vyhov t, ale také usilujeme o to, aby i oby ejná a levn jší jídla vypadala na talí i dob e. Pečlivé zakládání stolu a design podávaných pokrmů jsou v Třešti samozřejmostí Pan Novák si trochu st žuje na to, že domácí na zámeckou restauraci zanev eli: V dí o nás, že jsme dob í, jen tehdy, když cht jí uspo- ádat promoce, oslavy r zných výro í i svatby. Samoz ejm je zde p i takovýchto slavnostních p íležitostech moc rádi p ivítáme, ale rádi bychom je pohostili i v pr b hu roku. Jinak spoléháme na ú astníky akademických a firemních konferencí a naše i zahrani ní turisty, kterým zdejší kraj nabízí mnoho atrakcí. Ale i konkurence je velká. Mám pak radost ze všeho, co se povede. To jsou nap íklad dnes již tradi ní Svatomartinské hody nebo každoro ní únorová vep ová zabija ka, letos uspo ádáme poprvé i Benátskou noc spojenou s rybími hody. Za výjime né úsilí, které v nuje pan Libor Novák zámeckému hotelu T eš, s pomocí a podporou celého týmu hotelu získal vloni titul restauratér roku 2011 za hotelové restaurace. Tuto cenu ud luje Asociace hotel a restaurací eské republiky. P i naší návšt v jsme se p esv d ili, že toto uznání je u zámeckého pána se srdcem motorká e v dobrých rukách. P ipravil Ji í Kole ko Foto: David Raub 9

10 OD MORAVSKÉHO MUŠKÁTU PO CHATEAU MARGAUX S VAŠÍ MAKRO KARTOU Ve víně je pravda. A pravdou je, že nejširší sortiment vín najdete v MAKRO. Spolehněte se na bohatou nabídku vín z 18 zemí světa od lehkých stolních až po ty nejexkluzivnější! A až si budete vybírat zlatavé moravské bílé anebo plnokrevné francouzské víno s jemným aroma a nekonečnou dochutí z oblasti Bordeaux Château Margaux, jistě oceníte vytříbený vkus a přehled MAKRO sommeliera. MAKRO karta: vstupenka do světa čerstvosti, kvality a velkého výběru PARTNER PROFESIONÁLŮ

11 Nejčtenější odborný měsíčník pro profesionály v cestovním ruchu PŘEDPLAŤTE SI COT BUSINESS NA ROK za speciální cenu pro členy AHR ČR 808 Kč a dostanete: ZDARMA dárek k předplatnému ZDARMA 1 číslo časopisu (11 čísel za cenu 10) ZDARMA přístup na odborný web a do archivu časopisu COT business ZDARMA aktuální zpravodajství z oblasti cestovního ruchu na váš (každých 14 dní) ZDARMA doručování COT business do schránky OV ENO V ABC Více informací na marketing@cot.cz 11

12 AKCE Zveme vás na tradiční setkání hoteliérů při příležitosti konání 7. VÝROČNÍ KONFERENCE AHR ČR Datum konání: listopadu 2012 Místo konání: EA Hotel Tereziánský dvůr, Hradec Králové Malá ochutnávka programu: Podpora koncep ního rozvoje cestovního ruchu a konkurenceschopnosti na trhu (Zdena Horníková, PSP R, Podvýbor pro cestovní ruch) Porovnání konkurenceschopnosti cestovního ruchu v R, SR a Rakousku a východiska pro další rozvoj (Andrej Malachovský, vedoucí Katedry cestovního ruchu, Univerzita Mateje Bela, Banská Bystrica) Vývoj sv tové ekonomiky a prognózy pro cestovní ruch (Aleš Michl, Raiffeisen bank) Kou ování a rozvoj manažerské práce (Peter Benkovi, senior trenér Maxman Consultans) Psychologický marketing zprimitivn te k úsp chu (Ivo Toman, spisovatel a lektor TAXUS International, s. r. o.) Zkušenosti se zavedením nového produktu a jeho úskalí (Tibor Neizer, McCafé) Jak komunikovat s médii a získat jejich pozornost bezplatné PR (P emysl Cenkl, obchodní editel TK) Specifické inovace vzd lávání v sektoru cestovního ruchu (Jakub Trojan, Jan Trávní ek, LEAG VŠOH) Odpov dný hotel/restaurace aneb jak se odlišit od konkurence (Karel Doubek, generální editel Hotelu Adria, Praha) Statistiky CzechAdvisor co zákazník nejlépe hodnotí a co nejvíce kritizuje (Jan epelka, FTonline, s. r. o.) Krom zajímavých p ednášek se ú astníci konference mohou zú astnit diskusních panel, které budou p ipraveny na aktuální témata z oblasti hotelnictví, gastronomie a vzd lávání. Pro ú astníky konference je dále p ipraven p sobivý doprovodný program v podob Get together party dne a Gala dinner dne Na Gala dinner budou již tradi n vyhlášeny Výro ní ceny AHR R. Trendy v oblasti gastrozařízení i vůně baget, to je veletrh FOR GASTRO & HOTEL Designové kousky i praktické novinky v oblasti gastronomického zařízení, vybavení hotelů a restaurací, stejně jako vůni pravých francouzských baget nabídne další ročník veletrhu FOR GASTRO & HOTEL. Ten se bude konat ve dnech října 2012 v PVA EXPO Praha v Letňanech společně s dalšími třemi podobně zaměřenými akcemi. Veletrh FOR GASTRO & HOTEL se konal loni poprvé a hned se setkal s velkým úsp chem z ad vystavovatel i návšt vník. Jeho po ádáním reagovala veletržní správa ABF, a. s., na zájem ady prestižních firem z oblasti gastro a hotelového vybavení o samostatný veletrh. Tato veletržní událost se totiž koná soub žn se zavedenými akcemi 3. veletrhem nábytku, interiéru a designu FOR INTERIOR, 3. veletrhem dekorací, skla, stolování, bytových dopl k a textilu FOR DE- COR a 3. veletrhem dárkového a reklamního zboží FOR PRESENT. Na co se m žete v íjnu t šit? Již nyní je na veletrh p ihlášeno n kolik desítek významných vystavovatel z domova i ze zahrani í. Za zmínku jist stojí firma Ipha, která u nás zastupuje italského výrobce Della Rovere, který je sv tovým lídrem ve vývoji a designu kancelá ského nábytku. Restaura ní nábytek bude na veletrhu zastupovat nap íklad firmy Bukotec, s. r. o. nebo Go In. Op t se zde p edstaví spole nost ORS, jež se zabývá prodejem profesionálních zna kových nož a ve svém portfoliu má i vybavení do gastronomických provoz. Mezi dalšími p ihlášenými firmami figurují jména, jako nap íklad A.W.I.S., ZOLLNER WEBEREI, SO- LA Switzerland, FLORAVIL, S&K Kontakt, AVE BOHEMIA, s. r. o. a mnoho dalších. Chyb t nebude ani prezentace pravého francouzského pe iva z pekárny Petite France Boulangerie. D ní na let anském výstavišti oživí také pestrý doprovodný program. Více informací o veletrhu najdete na stránkách nebo na facebooku. 7. ROADSHOW AHR ČR Téma: Podnikejte tak, abyste vytvářeli zisk Kdy a kde s akce koná? 18. září 2012 pro Moravskoslezský kraj Tenis Hotel Vitality, Vendryně 26. září 2012 pro Jihomoravský kraj a Vysočinu hotel Holiday Inn Brno 10. října 2012 pro Karlovarský kraj hotel Imperial Karlovy Vary Program naleznete na. Svou ú ast potvr te na vondrova@ahrcr.cz nebo na tel Ú ast ZDARMA. T šíme se na setkání s vámi! 12

13 TRENDY Tajemství vinného sklepa Co musí splňovat vinný sklep, aby byl kvalitní a vínům se v něm dařilo? Jsou vinotéky a chladicí skříně na víno dostatečnou náhražkou vinného sklepa? Problematika uchování vína v lahvi po dobu delší než n kolik m síc p ichází op t na po ad dne. Jednak se našim konzument m za ínají m nit preference chuti vína a zdaleka ne každý milovník vína se nechá uspokojit mladým vínem z moderní výroby, plným primárních ovocných tón, s expresivním, ale rychle odcházejícím projevem v n i chuti. Navíc se chu našich host postupn t íbí. Kde jsou ty asy, kdy sta ilo nabízet pár druh vína a všichni m li radost. Dobrá restaurace by m la mít dob e a kvalitn zásobený vinný sklep. To však také p ináší pátrání po malých vina stvích, takzvaných boutique i garážových vina stvích. Zde získáme v tšinou skv lou kvalitu, zhusta i z biologické produkce, kterou m žeme naše hosty pot šit, i je dokonce na ni do podniku nalákat. Ale musíme za to i n co ob tovat. Tito vina i v tšinou nejsou schopni držet svou produkci v nabídce po celý rok i dokonce pravideln zásobovat provozovnu. A jsme u dalšího d vodu, pro mít vlastní vinný sklep s dostate nou kapacitou. P i zvažování mezi stavbou i renovací sklepa a nákupem chladicích sk íní i vinoték bychom si m li vysv tlit rozdíl mezi skladováním a archivací vína. Pro ob innosti musíme totiž vytvo it vhodné podmínky a ne vždy jsou stejné. Skladováním rozumíme krátkodobé uložení vína na n kolik dn i m síc. Ukládáme tak vína ur ená k okamžité konzumaci a zásobu vytvá íme pouze v závislosti na spot eb lahví v podniku mezi jednotlivými závozy i nákupy. Archivace vína spo ívá v uložení vín na dobu více m síc i ady let. Víno získává zráním v lahvi zcela jiný rozm r. Pochopiteln mám na mysli kvalitní a dobré víno ur ené k archivaci. Skladováním špatného i nekvalitního vína získáme po letech velmi nekvalitní vinný ocet. Ideálním prostorem k archivaci vína je temný sklep se stabilní teplotou okolo 8 C a vlhkostí okolo 80 %. Toto prost edí nalezneme v hlubokých kopaných sklepech i sklepech s um lou atmosférou. Vínu vadí náhlé zm ny teploty. Dbejte i na kontrolu vlhkosti. Vysoká vlhkost vám zni í etikety a víno bude složit prodejné, nízká však m že vést ke schnutí kork a tím k oxidaci vína, se kterou už se nevyrovnáte. Na druhou stranu se investice do zvlh ovacího za ízení skute n vyplatí. P i vlhkosti mezi 70 a 75 % etikety již neplesniví a korky jsou stále v pohod. Pokud nechceme vína skladovat ve starém sklep, nezbývá než investovat do nového, klimatizovaného a dokonale izolovaného skladu vín. Nezapome te, že bude pot eba investice nejen do jeho výstavby, ale také do energeticky náro né vzduchotechniky, chlazení a úpravy vlhkosti. Text: Branko erný Celý lánek najdete v Gastro &Hotel profi revue Hotely a zdravotní turistika Česká republika má bohatou historii a dlouhou tradici lázeňských hotelů, které v posledních letech ve většině případů ztratily svůj téměř nemocniční charakter, změnily tvář a proměnily se v dobré či luxusní hotely. Poskytují dokonalé hotelové služby spolu s delšími lé ebnými i kratšími wellness pobyty. Dnes už je všeobecn akceptován fakt, že v tšin dlouhodobých pobyt v láze ských hotelech odzvonilo a doba pobytu se zna n zkracuje. Bezesporu má delší pobyt v tšinou lepší šanci na d kladnou rehabilitaci i ozdravení, ale bohužel za íná být pro v tšinu zdravotních pojiš oven i soukromých klient finan n nedostupný. Pr m rná délka pobytu v láze ských hotelech se p ibližuje evropskému i sv tovému standardu 5 až 8 dn. Foto: archiv Global Spa Concept P ichází rozmach zdravotního turismu Sv t se zmenšuje a globalizace proniká i do oblasti hotel, láze ství a wellness. P edevším v Asii Singapuru, ín, Indonésii a Indii vznikají nejen nové luxusní hotely, ale i nová wellness centra a spa, z nichž mnohá nabízejí krom klasických relaxa ních pobyt i léka ské a rehabilita ní služby. Tedy nová konkurence. Medical i zdravotní turismus nar stá geometrickou adou a hotely ve spolupráci s léka i a dalšími odborníky za ínají zaujímat v tomto novém typu turismu významnou roli. Kvalita hotelových za ízení a dokonalá osobní služba je velmi asto rozhodujícím momentem p i výb ru cesty za zdravím, rehabilitací a regenerací. V posledních letech došlo k vyzrání celé oblasti zdravotního turismu, který se dnes za- íná rozd lovat na dva základní sm ry. Do medical wellness turismu samoz ejm spadají eské lázn, ale i celá ada dalších zdravotních služeb v etn n kterých chirurgických zákrok, rehabilita ních služeb i zubní protetiky. N která za ízení využívají p írodní zdroje (minerální vody, peloidy), jiné medical spa tvo í dobrý hotel s opera ním sálem a rehabilita ním za ízením. Wellness turismus se pak orientuje na klasické relaxa ní a regenera ní programy. Spolu s rozvojem této oblasti cestovního ruchu samoz ejm vznikají i asociace a organizace, které sdružují veškeré zainteresované strany v etn majitel a provozovatel hotel, léka, zdravotních pojiš oven i zástupc vládních organizací. Nejsiln jší z t chto organizací je Medical Tourism Association, která má letos na podzim již sv j pátý sjezd. Vydává pravidelnou literaturu, poskytuje poradenské služby, vytvá í sí organizací a za ízení, které zdravotní turismus zpr hled ují, snaží se o standardizaci za ízení a kvality služeb, v nuje se propagaci mezinárodního zdravotního turismu a snaží se stav t základy efektivní spoluú asti zdravotních pojiš oven. V Evrop se vytvá ejí nové normy pro certifikaci láze ských za ízení ( V lo ském roce Evropský parlament schválil nový dokument (Directive on patients right to cross border care) a v n m se objevují v lánku 7 a 8 i podklady pro jednání o zdravotním turismu v rámci EU. Text: Ludmila Vacková, Global Spa Concepts 13

14 TRENDY GASTRO Nový koncept snídaně v IHC Hotelové snídaně bývají často trauma pro personál i hosty. Zaměstnanci hotelu mohou mít problém jak s velkým přílivem hostů, tak s jejich malým počtem, klienti často bojují s minutami, mají netradiční představy o složení nabídky, po ránu mají větší sklon ke kritice personálu. V principu jde o to vytvořit systém, který na jedné straně maximálně vyjde vstříc hostovi, na druhé zracionalizuje práci obsluhy a omezí ekonomické ztráty. Od b ezna letošního roku funguje v hotelu InterContinental nový koncept podávání hotelových snídaní, který vytvo il zkušený matador naší gastronomické scény, prezident Asociace kucha a cukrá R Bc. Miroslav Kubec. Vizi o racionalizaci podávání snídaní v našem hotelu jsem nosil v hlav již delší dobu. Hodn jsem studoval systémy, které fungují ve velkých hotelech v r zných ástech sv ta, a postupn jsem si vytvo il koncepci odpovídající podmínkám, kapacit a standardu služeb v našem hotelu. Našel jsem plnou podporu u majitel a mohl tak koncept realizovat podle svých p edstav. Vyladili jsme n kolik detail a po n kolika m sících lze konstatovat, že provoz je zcela funk ní: host dostává nabídku ve vysokém standardu a rychle, protože personál není rozptylován p ebíháním mezi jednotlivými stanicemi a zázemím, vše má po ruce a m že se soust edit jen na spln ní požadavk hosta, nezanedbateln se zvýšila i ekonomi nost. Vyzkoušel jsem si s panem Kubecem, jak koncept v reálu funguje. Snídan jsou podávány v prostorách Primátorské restaurace. První po vstupu do obslužného prostoru jsou jogurty a cereálie, následuje erstvé ovoce, které obsluha na míst p ed zraky hosta loupe a porcuje, v sousedství je studený bufet s ná ezákem, kde se sortiment i porce p izp sobují požadavku klienta. Pak p istupujeme ke stanici s teplou nabídkou. Je zajímavá nejen pestrou skladbou nechybí slanina, fazole, teplá zelenina, houby, ryby, ty i druhy párk, z nichž jedny jsou z hov zího masa pro klientelu, která nejí vep- ové, ale i tím, jak je minimalizován pohyb obsluhy. Podobn jako u všech dalších stanic je Kuřecí mousse na konci tunelu porcelán v dostate ném množství umíst n v regálech pod pracovní plochou a toto ešení p ináší ješt jednu další výhodu nevidíte zde odložené zne išt né talí e i misky. Výraznou novinkou je vaje ná stanice, u které obsluha p ijímá od hosta klasické i neklasické požadavky (nap íklad erstvé lívance), dá hostu stojánek s íslem, který ozna uje daný pokrm. Ten je dostate n vysoký, aby jej obsluha v restaurantu nep ehlédla, a v ádu n kolika minut se požadované jídlo servíruje na st l. Dále si mohou hosté vybrat ze salát, erstvé zeleniny, oliv a pomazánek, v nejvzdálen jší ásti obslužného prostoru je asijský kout s pokrmy p ipravovanými p ímo podle originálních recept (Korea, Japonsko) nebo s fusion s asijským akcentem. Pan Kubec se pak zastavuje u sklen ných nádob s chlazenými nápoji a upozor uje na sorbet z acai berry s müsli. Bobule z acai, brazilské palmy zejména z Amazonie, mají vysokou koncentraci antioxidantních látek a organismus nejen osv ží, ale dodají mu i dostatek energie, komentuje Miroslav Kubec tuto novinku v nabídce. Pak následují teplé nápoje široký sortiment sypaných i sá kových aj a samoz ejm kávová stanice. V Primátorské restauraci jsou umíst ny hned t i a op t je zde na hostovi, zda si kávu p ipraví sám, nebo objedná ke stolu. Nabídku pak dopl ují domácí sladké pe ivo, kolá e, bábovky, dánské pe ivo, široký sortiment chleb a k tomu pochopiteln máslo, džemy a med. Nově koncipované snídaně v IHC nabízejí hostům větší komfort obsluhy Zajímavostí je i to, že celou nabídkou vás provázejí zvláš ozna ené bioprodukty. V den, kdy jsem s executive chefem hotelu InterContinental absolvoval snídani, bylo v restauraci obzvlášt rušno. Personál vydal kolem p ti set snídaní, pr m r bývá asi o sto nižší. Celý koncept lze charakterizovat n kolika pojmy: pestrá nabídka v duchu hotelu vysoké mezinárodní t ídy, pé e o hosta, racionalita obsluhy a také nezanedbateln vyšší ekonomi nost. P ipravil Ji í Kole ko Foto: archiv autora Tipy, kdo denně obslouží nejvíce strávníků v naší republice, by mohly být různé někteří by uvedli například pražskou O2 arénu, kde jsou při velkých akcích připravovány rauty až pro lidí, jiní by jmenovali třeba cateringové společnosti, které dokážou nasytit a napojit tisíce lidí při jediné akci. Ředitel JLV pro obchod a marketing Jan Valeš Správná odpov zní jinak. S p evahou nejv tší spole ností p sobící v naší gastronomické branži je JLV, a. s. Denn obslouží na zákazník. Asi všichni známe ten pocit váhání, když nám v dálkovém spoji za- ne b hat vítr v žaludku, ízky zabalené do papíru se už dnes do Pendolina, EC ek a ICé ek n jak nehodí a vy se rozhodujete, zda máte využít pohostinnost jídelního vozu. Kalkula ka v hlav se zapne a vychrlí odrazující sumy, které musíte zaplatit za polévku, hemenex, ídký guláš, a k tomu ješt musíte p idat osmdesát korun za pivo. Na hlavních tratích v naší republice je ale již tento zážitek minulostí, pokud ovšem cestujete vybranými vozy eských drah. V tomto ohledu se hodinové ru i ky na dráze pohnuly našt stí dop edu. Již druhým rokem funguje koncept nazvaný Nová gastronomie. Hlavním cílem bylo p esv d it cestující, že v našich jídelních a bistro vozech dostanou dobrou kvalitu za rozumnou cenu. Oslovili jsme dva z našich špi kových kucha, pana Jaroslava Sapíka, držitele titulu Restauratér roku 2010, který ud luje Asociace hotel a restaurací R, a Ji ího Krále, oba z eskoslovenského svazu kucha. Ti nejen navrhli menu, ale také pr b žn zajiš ují trénink našich kucha ských tým na kolejích, aby 14

15 TRENDY GASTRO kvalita i styling podávaných jídel m ly požadovanou úrove na tratích, kde tento koncept provozujeme, vysv tluje editel pro obchod a marketing Jan Valeš. Na podrobnosti i sestavování menu jsem se zeptal Ji ího Krále: Snažíme se, aby se menu v jídelních vozech vyrovnalo t m, která nabízejí kvalitní restauranty. Obm ujeme je každé t i m síce v závislosti na sezon. Tak od dubna se objevily v nabídce: ch estový krém, ku ecí mousse s pažitkovo-limetkovým creme fresh a lístky salátu, vep ová krkovice dušená na houbách s ma kanými bramborami a mladým hráškem, grilované kousky ku ecích stehen v pikantní marinád s jasmínovou rýží, jarní míchaný salát s vejcem na hnili ku a jako dezert okoládové kuli ky s jahodovou omá kou. Ale JLV vystoupily razantn z vlaku a daly se do podnikání i kolem kolejí. asto ponuré prostory mnohých nádraží za aly prosv tlovat modern ešené prodejny a kiosky s pestrou nabídkou v elegantním balení. Jan Valeš komentuje rozvoj aktivit JLV: V tšina z t chto novinek jsou naše vlastní koncepty nebo se jedná o již zavedené a fungující franchisové produkty. Mezi nejoblíben jší pat í samoobslužná restaurace MOMENTO, která nabízí ešení pro firemní stravování, sí obchod Pont, což je zkratka pro Pohodlný Nákup Na Trase obslouží ro n už tém 10 milion zákazník. Nedávno dostaly i mladší sest i ku - Bio Point, kde najdou uspokojení p edevším zastánci racionální výživy a zdravého životního stylu. JLV jsou také výrobci balených baget a sendvi Dundee, velmi úsp šný je i náš vlastní koncept bageterie Pappata, kde na minimálním prostoru p ed zákazníky plní obsluha erstvé dopékané pe ivo. Klí ovým krokem v našem podnikání bylo získání franchisingové licence pro R celosv tového fast foodového et zce BURGER KING. Dnes provozujeme 5 restaurací BURGER KING a další budou p ibývat. Další skokové rozši ování a zkvalit ování našich služeb v jídelních vozech o ekáváme s nasazením moderních jídelních voz eských drah. Naše služby poskytujeme již adu let i pro n meckého dopravce Deutsche Bahn. Spole nost tedy využívá svých velkých kapacit i k dalším cateringovým službám, ale mí í ješt dál. Když jsem se ptal, co má být dalším cílem, Jan Valeš lakonicky odpov d l: Všechny frekventované dopravní terminály. Nový jídelníček na vybraných tratích potěší chutí, úpravou i cenami Protože rád jezdím vlakem, tak jsem nasedl do Pendolina sm r Olomouc. Možná že n komu se zasteskne po párcích Honzíka Dít te z Hrabalovy slavné knihy, ale ty dnešní výrobky už zdaleka nemají tu v ni a chu. Tak jsem si hned za novým pražským tunelem objednal ku ecí mousse a k tomu znovínský Ryzlink rýnský a hned krajina kolem ubíhala rychleji. Na kolejích ud lalo gastro výrazný posun k lepšímu. P ipravil Ji í Kole ko Foto: archiv autora 15

16 PROFESNÍ ROZVOJ Je mi smutno Dostal jsem ovou zprávu, která mě rozesmutněla. Snad se na mě pisatelka nebude zlobit, když část této zprávy zveřejním. Tady je: Foto: archiv AHR ČR Nedávno jsem m la možnost navštívit záv re né zkoušky na jedné rakouské st ední hotelové škole ( firnbergschulen. at/). Byl to docela zážitek, a tak bych vám o tom ráda n co napsala. Školní budova je úpln nová, moderní, vypadá jako galerie, protože tam mají moderní um lecké artefakty. P j uje jim je ve ejná organizace, která nakupuje um lecká díla a zap j uje je do škol, aby si d ti vytvo ily vztah k modernímu um ní (to nám ekli p i úvodní prohlídce prostor). Koncentrované ovocné šťávy Ledová varianta Ledová varianta Ledová varianta R Záv re nou praktickou zkoušku skládali kucha i i obsluha mají tam n kolik r zn velkých restaurací spojených s kuchyn mi. Praktická zkouška spo ívala v p íprav ty chodového menu, které kucha i uva ili a íšnici naservírovali nám host m. To, co následovalo, se st ží popisuje. Úrove profesionality t ch 18letých d tí m, up ímn e eno, dostala do kolen. Prostírání m li sice jednoduché, ale ist jší a kvalitn jší než v jednom z nejlepších hotel u nás ve m st (byla jsem tam den p edtím, takže mohu srovnávat). Za d tmi se jako stíny pohybovali jejich u itelé (také vypadali jako ze žurnálu ) a hodnotili a upozor ovali i na nejmenší chybi ky. Jídlo bylo samoz ejm vynikající. Od rána probíhaly další díl í zkoušky: trápily je nap. kalkulací (!) porcí, aby pak v praxi um ly nacenit jednotlivé ásti menu, atd. Pozval nás tam pan Johann Reisinger ( který (mimo jiné) na této škole u í budoucí kucha e. íkal nám o tom, jak b ží výuka, jak o všem se studenty diskutuje a eší to spole n, co bychom mohli d lat my také, aby se to u nás trochu zlepšilo. Johann je génius, má vzácný dar nadchnout i jiné, protože si neskute n užívá to, co d lá. Je slow food kucha, takže va í zásadn ze surovin, a ne z prášk. Na záv r mám na vás dotaz. Tato škola by ráda navázala p átelství s n jakou st ední hotelovou školou u nás v kraji. Cht la jsem se zeptat, zda byste mohl doporu it n jakou, o které víte, že tam u í pedagogové, kte í v dí, o em mluví, a je to vid t i na jejich studentech. Žádnou z místních škol bych jim totiž nedoporu ila. A mn je smutno, protože se domnívám, že takovou školu nenajdu, a to p esto, že jich v porovnání s Rakouskem máme mnohem, mnohem více. Kam zmizela kvalita hotelových škol? Kam zmizeli zapálení profeso i, kte í si skute n omakali emeslo? Kam se pod la hrdost absolvent hotelových škol na to, že ji absolvovali? Kam zmizela náro nost na studenty? Kam se pod la snaha hotel a restaurací tyto absolventy získat do svých za ízení? Jak je možné, že ani jedna z hotelových škol nemá takovou reputaci, abychom ji mohli bez obav doporu it jako partnera pro školu v Rakousku? A proto je mi smutno. Nechte se překvapit zářijovými novinkami! Stalo se již tradicí, že b hem letních m síc nejsou kurzy otev ené Podnikatelskou akademií v bec nabízeny. Toto zdánlivé období klidu využíváme pro p ípravu novinek, které budou zve ejn ny v podzimním b hu Podnikatelské akademie, tedy od zá í T šit se m žete na novinky v oblasti financí, front office a marketingu. Již te m žeme prozradit, že krom zcela nových seminá se m žete t šit i na nové lektory. Na podzim 2012 pro vás dále p ipravujeme novou nabídku v oblasti konzultací a poradenství se zna ným cenovým zvýhodn ním pro lenská za ízení! Detailní informace o poradenství i o seminá ích naleznete v zá- ijovém ísle AHR fóra a od zá í 2012 také na v sekci Pavel Hlinka CzechTourism odměnil nejlepší studentské práce Foto: archiv AHR ČR Agentura CzechTourism odm nila vít ze sout že o nejlepší studentskou kvalifika ní práci zam enou na cestovní ruch. Cílem sout že je podpora vysokoškolských student, hledání podn tných nápad s potenciálním využitím v cestovním ruchu a podpora udržení kvalitních lidských zdroj v oboru. Vít zná diplomová práce studentky Kate iny Setunské se zabývala srovnáním národního parku Šumava a rakouského národního parku Kalkalpen z pohledu udržitelného turismu. Mezi bakalá skými pracemi získala první místo Pavlína Dobruská, která navrhla metodiku klasifikace tras pro vozí ká e v národních parcích. Vít z m agentura CzechTourism zajistí týdenní stáž na n kterém ze svých zahrani ních zastoupení. Všechny vít zné práce budou postupn zve ejn ny na webu czechtourism.cz a na facebookové stránce -AC- Ilustrace: archiv AHR ČR Vzd lávání. V zá ijovém ísle naleznete také leták s kompletním rozpisem podzimních seminá Podnikatelské akademie AHR R. -AC- 16

17 PROFESNÍ ROZVOJ Intergenerační management pro praxi Intergenerační portfoliový management (IPM) je proces pro vývoj portfolia znalostí, dovedností a kompetencí na základě partnerství mezi zkušenějšími a méně zkušenými pracovníky, což často představuje vztah mezi mladšími a staršími pracovníky. V tšina odborník v Evrop má kompeten ní rámec, který vychází z jejich klí ových profesionálních znalostí, dovedností a z porozum ní, které jim umož ují napl ovat požadavky kladené na n v zam stnání. Existuje také oce ovací systém založený na diskuzi s jejich nad ízenými, který se týká jejich výkonnosti, dalšího vzd lávání a pot eb odborného a osobního rozvoje. Projekt IPM ukazuje, že aby byla práce vykonávána dob e, je vedle odborných kompetencí t eba vnímat také význam osobních dovedností a kvalit. Projekt IPM p ináší novou dimenzi a nabízí jedine ný nástroj, jak využít p ednosti a slabiny jednotlivce spole n s životními hodnotami, postoji a zkušenostmi, které ovliv ují pohled pracovník na jejich práci a umož ují jim ji vykonávat. Nabízí p íležitost diskutovat v d v rném prost edí o problémech se svými kolegy, kte í mohou vyznávat jiné hodnoty a mít jinou životní zkušenost. Projekt IPM jim umož uje uv domit si skute nosti, o kterých se domnívají, že jsou d ležité pro to, aby mohli svoji práci vykonávat rádi a dob e. Tyto skute nosti mohou zahrnovat širokou škálu dovedností a zkušeností, další vzd lávání a celý systém a kontext jejich pracovišt. Foto: Thinkstockphotos.com Jako výsledek t chto diskuzí a postupného u ení sestavují své osobní portfolio a zjiš ují, jak je pro n d ležité si svoje p ednosti uv domovat. Nejedná se pouze o jejich profesní životopis, tedy historii absolvovaných škol, školení a odborných zkušeností. Osobní portfolio jim dovoluje se popsat jako ucelenou osobnost a zahrnuje veškeré informace, o kterých se domnívají, že jsou d ležité pro to, aby je jejich práce bavila a d lali ji rádi. B hem procesu u ení, který zam stnanci v rámci projektu IPM absolvují, mohou také objevit n které pracovní úkony, které by mohly být d lány lépe, efektivn ji nebo mohly být zm n ny tak, aby je sama práce více uspokojovala. Výsledky a efektivita Pilotní fáze projektu ukázala, že skute n existují významné d vody, aby pracovníci s rozhodovací pravomocí iniciovali procesy, které jsou obsahem projektu IPM. Jsou zde výhody pro organizaci a také úspory náklad ve smyslu úspor pracovního asu. Není ovšem možné zapomenout na to, že odpov di na tyto otázky závisí v mnoha p ípadech na souvislostech daných samotným pracovišt m. V n kterých p ípadech, kdy evaluace práce a vzájemná zp tná vazba není b žná, to m že být práv projekt IPM, který funguje v první fázi jako nástroj k iniciování komunikace. V jiných p ípadech, kdy kompeten ní rozvoj pat í ke všeobecn užívané praxi, projekt IPM skute n p ispívá k vývoji strategie pro rozvoj lidských zdroj. To znamená, že projekt IPM p edstavuje flexibilní proces, který m že být používán v rozdílných situacích a souvislostech. Proto je d ležité na po átku identifikovat jasn cíle pro každé konkrétní pracovišt tak, aby p idaná hodnota k existujícím hodnotícím proces m nabídla další reálné možnosti pro profesionální hodnocení zam stnanc. Práce na osobním portfoliu je velmi praktickou inností, která stimuluje diskuzi o vlastních znalostech, dovednostech a postojích, ale také o vlastním obrazu a p edstavách, jak m vidí ostatní. Zajímáme se skute n o to, kdo jsme a jací jsme? Nebo se obáváme kritiky i jiných d sledk? Zde projekt IPM po ítal s tím, že zam stnanci nebudou chtít, aby s jejich osobním portfoliem byla seznámena organizace, a vše, co v n m je uvedeno, bude považováno za d v rné. Aby byl projekt IPM v organizaci úsp šný, je zapot ebí, aby existoval plán rozvoje lidských zdroj. Hodnota portfolia je ješt v dalším vyjád ení. V sou asné dob nelze vykonávat práci bez znalosti práce s po íta em a po íta e hrají stále v tší roli a jejich obsluha je sou ástí n kterých profesí. Jako p edb žný záv r je možné íci, že projekt IPM m že v mnoha sm rech organizaci napomoci, ale vyžaduje to dostate nou podporu ze strany nad ízených, kte í by si m li uv domit, že sdílení informací uvedených v osobních portfoliích je výhodou pro jejich personální práci. Nejv tším p ínosem projektu IPM tak m že být spoluú ast na vytvá ení a zm n kultury organizace sm rem k otev en jší a sdíln jší sociální komunit. Jaké jsou náklady Náklady projektu IPM závisí na konkrétní situaci, ale mohou být nízké, protože projekt IPM lze vnímat jako sou ást rozvoje lidských zdroj v organizaci. Nejd ležit jší pro uplatn ní projektu IPM je dostatek asu. Dob e promyšlené procesy implementace projektu mohou být rozhodujícím faktorem. Minimální pot eba asu p edstavuje pro zam stnance zatížení p edstavované t emi nebo ty mi sch zkami po dvou až t ech hodinách v pr b hu p ibližn poloviny kalendá ního roku. Jaké jsou výhody pro organizaci Výhody pro organizaci mohou být identifikovány na r zných úrovních po ínaje zam stnanci a p ímými nad ízenými pracovníky p es editele až po koordinátory rozvoje lidských zdroj. V kone né podob pocítí výhody celá organizace, a to: Zvýšení uspokojení z práce. Lepší sdílení zkušeností v rámci nejbližšího pracovního okolí. U ení se naslouchat ostatním. Pozitivní vnímání kontakt se spolupracovníky. Posílení schopnosti týmové práce. Získání zp tné vazby skrze zkušenosti jiných. Identifikace osobních p edností a slabin. Vytvo ení harmoni t jšího pracovního prost edí. Vytvo ení p íležitosti pro rozpoznání pot eby dalšího vzd lávání. Podpo ení kariérního plánu s dopadem na dlouhodobé pracovní a životní cíle. Text: Jan Lojda, Jana Pasty íková, VŠ CRHL 17

18 Z REGION Czech Specials Academy potřetí St ední škola emesel a služeb v D ín byla 27. ervna 2012 hostitelkou t etího ro níku finále sout že Czech Specials Academy Samotnému finále p edcházelo setkání p edstavitel AHR R Václava Stárka, Kláry Zachariášové, p edsedy krajské sekce AHR R Milana Nemravy a n kolika podnikatel z oboru s primátorem m sta D ína Františkem Pelantem, b hem n hož se diskutovalo o problematice rozvoje cestovního ruchu v regionu. Krajskému finále sout že Czech Specials Academy (ur ené smíšeným družstv m odborných u itel gastronomie a jejich student z u ovských a st edních škol) p edcházela regionální kola v D ín a Teplicích za ú asti družstev ze Žatecké školy COOP a z Litom ic. Absolutním vít zem tohoto ro níku sout že se stala Lenka Opavová, u itelka odborného výcviku, s Evou Záklasníkovou, žákyní II. ro níku hostící d ínské školy. Sama skute nost, že hlavní výhra sout že je ur ena žákovi ze sout žícího týmu, je nejen ukázkou úrovn jeho zkušeností a dovedností, ale i perspektivou další existence sout že, u jejíhož vzniku stála krajská sekce AHR R Ústeckého kraje se svým p edsedou Milanem Nemravou. Finále sout že hodnotily 2 komise, odborná (z ad po adatel, zástupc podnikatel v oboru z D ína a sponzora) a komise host (d ínský primátor František Pelant, Klára Zachariášová, Václav Stárek za AHR R a Milan Soukup, editel školy v D ín ). Foto: archiv AHR ČR Hostitelská škola vytvo ila pro konání sout že báje né podmínky a p isp la tak ke kladnému hodnocení tohoto ro níku sout že. Velkou pomocí byla i ú ast a pomoc sponzor sout že. Pr b h letošního ro níku otev el cestu k uspo ádání p íštího, v po adí již 4. ro níku a k ur ení nového držitele hlavní ceny. -MN- V sezoně letních dovolených roste zájem o certifikovaná ubytovací zařízení Svou měrou k tomu jistě přispěje i hotel PORT v Doksech, který po náročné rekonstrukci na úrovni třídy First Class (****) přivítal začátkem července 2012 opět své hosty. Foto: archiv AHR ČR Vlastník hotelu, spole nost eská Regata, a. s., za podpory opera ního programu ROP NUTS II Severovýchod investovala do rekonstrukce úctyhodných více než 150 milion K. Hotel má 62 modern za ízených pokoj, restauraci s terasou umož ující kouzelný výhled na Máchovo jezero, nové sport a wellness centrum s vnit ním i venkovním bazénem, víceú elovým konferen ním sálem s kapacitou až 200 osob a další. Autorce návrhu Ing. arch. Sence P íhodové se poda ilo báje n sladit typicky funkcionalistickou stavbu s p írodou na b ehu jezera. Hotelový areál situovaný do lesoparku má rozlohu 3,5 ha a hotel zde má vlastní parkovišt, píse nou i travnatou pláž, venkovní vyh ívaný bazén, h išt na plážový volejbal a adu dalších atrakcí nejen pro rekrea ní pobyt. Hotel Port významn rozši uje nabídku služeb v cestovním ruchu regionu Podješt dí, Jizerských hor, eskolipska, eského ráje a Krkonoš. Stejn jako ada jiných v tomto regionu hotel po ítá s certifikací dle Regionální certifikace ale i Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích za ízení R, která je sou ástí mezinárodní certifikace Hotelstars Union. Hosté v daleko v tší mí e vyhledávají ubytovací služby, kde mají ur itou záruku, že ceny budou odpovídat vybavení a poskytovaným službám. Podle specifických požadavk si návšt vníci této oblasti mohou vybrat z pestré nabídky ubytovacích za ízení v kategoriích hotel, hotel-garni, motel, penzion, ubytování v soukromí a apartmány. V tšina ubytovacích za ízení s ozna ením Regionální certifikace nebo Hotelstars Union byla zkontrolována kvalifikovanými kontrolory AHR R a jsou pro hosty garancí vybavenosti a služeb odpovídajících p id lenému po tu hv zdi ek. Hosté, kte í se p ípadn setkají se závažnými nedostatky i problémy v poskytnutých službách, mají možnost je ešit prost ednictvím vydavatel certifikace. Navíc prost ednictvím projektu AHR R Czech Advisor si mohou p e íst reference host na užité služby mnohých ubytovacích za ízení na webových stránkách ubytovacích za ízení nebo na S ob ma druhy certifikací má ve ejnost p íležitost se blíže seznámit na internetových stránkách nebo V tšina regionálních informa ních center je navíc vybavena Katalogem certifikovaných ubytovacích za ízení dle mezinárodní certifikace Hotelstars Union na území R. V Ústí nad Labem je nejlepší kavárna Pause Cafe Titul Nejlepší kavárna m sta Ústí nad Labem p edal Milan Nemrava, p edseda krajské sekce AHR R, 17. ervence 2012 provozovateli Petru Jane kovi. Z 27 hodnocených kavárenských za ízení ve m st získala titul kavárna Pause Cafe, která je umíst na v areálu ústeckého obchodního centra Forum. Komise odborník z oboru baristiky ocenila kvalitu podávané kávy, zp sob její p ípravy, milou obsluhu a její schopnost nabídnout a prodat produkty z nabízeného sortimentu, v etn zdarma podávaného malého zákusku ke káv. Komise hodnotí úrove kaváren i v dalších m stech Ústeckého kraje. Napomáhá tak provozovatel m kaváren, ale i laické ve ejnosti posouvat úrove innosti kaváren a p ípravy a podávání kávy a dalšího sortimentu. O poznatky z hodnocení kaváren v jiných m stech budeme odbornou i laickou ve ejnost dále informovat. -MN- Letní pecky, poznej všecky Zajímavou formou, jak p ilákat hosty do Pardubického kraje a podpo it projekty spolufinancované z evropských dotací, je vyhlášení prázdninové sout žní akce, která probíhá od do Princip sout že je postaven na vlastnictví Vandrovní knížky, která je k dispozici na všech informa ních centrech kraje, s níž host musí nasbírat alespo 7 z celkem 23 možných razítek z vybraných atraktivních míst kraje. Vypln né knížky turisté zasílají Destina ní spole nosti Východní echy. Kolegové z našeho oboru a další subjekty zapojené do této akce poskytli mj. do sout že 20 zajímavých cen. Losování výherc prob hne do 20. zá í Detailní informace jsou k dispozici na a -MŠ- 18

19 STALO SE 3. workshop předsedů krajských sekcí AHR ČR Pražský hotel Olympik Tristar se stal 7. ervna 2012 místem setkání p edsed krajských sekcí AHR R. Práv innost sekcí je v pop edí zájmu a pozornosti vedení asociace a je d vodem k uspo ádání v po adí již t etího workshopu. Každý kraj má svá specifika, na nichž se podílí ada faktor, p esto je nemálo spole ných zájm a pot eb i zkušeností, které stojí za zobecn ní i p sobí inspirativn. V programu workshopu proto nemohl chyb t hodnoticí pohled na innost sekcí v uplynulém roce. I nyní potvrdily pozici lídr mezi ostatními sekce Karlovarská, Ústecká a Pražská ( esky mluvící). Na vzestupu je innost krajské sekce v Olomouckém kraji. Ú elem workshopu je, mimo jiné, spole né zamyšlení, pro se v ostatních krajích neda í stimulovat leny k vyšší aktivit. P í inu lze spat ovat v absenci p edsed krajské sekce (v Plze ském, Libereckém kraji a Praze anglicky mluvící ásti), ale dle vyjád ení n kterých p edsed i v pasivním p ístupu len. Workshop by m l dát odpov i na tyto otázky. Obsazení pozic chyb jících p edsed krajských sekcí eší vedení asociace, které zárove hledá cesty, jak p edsed m usnadnit práci, nap íklad p i související administrativní a organizátorské innosti. Jak vyplynulo z pr b hu workshopu, motivací pro krajské sekce je ešení problematiky plynoucí ze specifik kraje, oblasti, regionu. Pozitivní zkušenosti z jiných kraj ukazují, že k tomu je vhodné ú astnit se innosti komisí pro cestovní ruch. Blížící se komunální volby na podzim tohoto roku k tomu nabízejí p íležitost. Osv d uje se upozor ování na sebe po ádáním r zných akcí, a již kucha ských sout ží, i slavností, na nichž lze prezentovat práci len v daném regionu. I letošní workshop potvrdil, že je nutné dále v novat pozornost hledání cest pro aktivní innost len AHR R v krajích. -MR- AHR ČR gratuluje svému členovi: Hilton Prague Old Town získal ocenění 2012 Tripadvisor Certificate Of Excellence Hotel Hilton Prague Old Town Jsme pyšní na to, že len naší asociace, hotel Hilton Prague Old Town, obdržel ocen ní od portálu TripAdvisor Certificate of Excellence. Ocen ní, které ozna uje výte nost v oblasti pohostinství, je ud lováno celosv tov, a to pouze t m subjekt m, které neustále dostávají vynikající cestovatelské recenze na portálu TripAdvisor. P ibližn 10 procent ubytovacích za ízení, která jsou uvedena na TripAdvisor, získá toto prestižní ocen ní. Subjekty mohou obdržet ocen ní Certificate of Excellence pouze tak, že dosáhnou celkového hodnocení na TripAdvisor od cestovatel v hodnot 4 a více, nejvyšší možné je 5. Dalším kritériem je množství uve ejn ných recenzí b hem posledních dvanácti m síc. -red- Gastronomické slavnosti M. D. Rettigové v Litomyšli Magdalena Dobromila Rettigová je jist nejznám jší a nejslavn jší ženou Litomyšle, proslavilo ji její legendární kucha ské um ní. Na její odkaz dodnes navazuje eská kuchyn, která s rozvojem cestovního ruchu nabývá na oblib. Litomyšlští tak m li ve dnech kv tna 2012 pod heslem chu a estetika, tradice a experiment v gastronomii podle M. D. Rettigové p íležitost v pr b hu týdne ochutnat speciality p ipravené kucha skými mistry místních restaurací Bludi ka, BO- HÉM hotelu Aplaus, bowling bar Peklo, Karlov, Lidový d m, Malý sv t, Pod Klášterem, U Kolji, U Medv da, hotelu ZLATÁ HV ZDA a U Zb hlíka v isté. Dopl kový program prob hl v kavárnách Julius Ma ák, CAFE 59 a Chocco Caffé. Celá ada akcí kuliná ské povahy získala na lesku ú astí v hlasných kucha Ji ího Krále, Miroslava Husáka, Václava Šmerdy, cukrá e Vladimíra Krofty a dalších skv lých kucha, cukrá a odborník z oboru. Sout že a zábavný program uvád l známý moderátor Jan Rosák. Nebylo zapomenuto ani na d ti, pro které byl p ipraven d tský zábavný program. Práv ú ast litomyšlských d tí v kucha ských oble cích v sobotním pr vodu pat ila k nejsiln jším dojm m. Oporu získaly slavnosti u Krajského ú adu Pardubického kraje, m sta Litomyšle a jeho organizace Smetanova Litomyšl, která byla po adatelem akce, AKC R, AHR R a dalších. Nezbývá než pod kovat všem, kte í se o úsp šný pr b h slavností zasloužili, a t šit se na p íští ro ník. Ten letošní první ro ník položil základ pro konání dalších ro ník, které se mohou stát stejnou tradicí m sta, jakou je t eba festival Smetanova Litomyšl. -red- Foto: archiv hotelu HOTELIER GOLF CUP 2012 Mistrovské mariánskoláze ské h išt z roku 1905 již tradi n na prahu léta hostí ty nejlepší profesionály z ad hoteliér a restauratér. HOTELIER GOLF CUP má ozna ení možná až p íliš skromné. Tradice, špi kový servis, garantovaná gastronomická show, královská atmosféra i všudyp ítomná pohoda povyšují toto neformální golfové setkání na mimo- ádnou událost. Rovn ž b hem letošního 16. ro níku, který prob hl 9. ervna, si mohli p ítomní hosté a tém 130 hrá krom sportovních vášní vychutnat veškerý komfort, který jindy sami nabízejí svým klient m. To vše díky partner m turnaje, atraktivnímu programu i skv lé atmosfé e. Vše ješt umocnila na jamce. 10 cateringová zóna hlavního partnera turnaje firmy Nowaco. Další partner Sara Lee zajiš oval kvalitní pitný režim. Opustit luxusní restauraci Na greenech bylo možné jen s t žkým srdcem. Sportovní výkony v turnaji pak byly odm n ny pohodovou ve erní party. Atmosféru dotvá ela výborná vína spole nosti Hort, míchané koktejly od Zanzibaru a stylový raut z dílny hotelu Cristal Palace. Atmosféru luxusu dokreslovala firma Gastro Art se svou prezentací gastro techniky a dvojice krásných automobil od BMW. Vyvrcholením setkání bylo p edání trofejí t m nejlepším. Hlavní trofej pro nejlepší tým, putovní pohár dr. Št tiny v novaný Národní federací hotel a restaurací, si odvezl tým Modrá cukrárna. Ten sou tem 112 ran o bod porazil druhého v po adí, tým Piazza D Oro s 111 ranami. T etí v po adí se umístil tým Austria Hotels. HOTELIER CUP 2012 byl op t ozdobou golfové sezony v Mariánských Lázních a h išt se již nyní t ší na ro ník HOTELIER CUP d kuje všem partner m a sponzor m za spolupráci. Bez nich by to nešlo. Text: Juturn (redak n upraveno) 19

20 LEGISLATIVA Náhrada škody, krádeže a manka v hotelovém provozu Ve svém příspěvku rekapituluji daňové dopady neobvyklých situací v podnikatelském prostředí. V p ípad, že da ovému subjektu zp sobí škodu prokazateln jiná osoba, zachycuje ve své ekonomické agend tzv. náhradu škody, obdobn m že on zp sobit škodu svému klientovi. P ijatá náhrada škody p edstavuje z pohledu DPH pouze finan ní vyrovnání a není odm nou za poskytnuté pln ní, nemá tak dopady na DPH. M že se jednat nap. o náhradu škody, která vznikla v d sledku toho, že obchodní partner neplnil smlouvu, bez p ímé souvislosti s jakoukoli službou poskytovanou za protipln ní anebo se m že jednat o náhradu škody na majetku podnikatele (nap. p ijatá náhrada škody na vybavení hotelu). Z hlediska dan z p íjm se v p ípad náhrady škody zp sobené podnikatelskou inností jinému subjektu jedná o škodu prokazateln zp sobenou v rámci své innosti a škodu, která je na n m vymáhána z titulu odpov dnosti. Taková náhrada škody je da- ov ú inným nákladem. Zákon o daních z p íjm náhradu škody zp sobenou jiným osobám hodnotov nelimituje. P íklad: Zam stnanec hotelu poškodil p i parkování v hotelovém parkovišti sv ené auto ubytovaného hosta. O zp sobené škod byl sepsán protokol. Host si nechal automobil opravit a požadoval od hotelu náhradu škody. Vyplacená náhrada hostovi za poškození jeho automobilu je da ov ú inný náklad. Sou- ástí podnikatelské reality jsou i krádeže, obvykle bývají doložitelné nap. protokolem od policie. Nárok na odpo et dan z p idané hodnoty z po ízeného zboží by nem l být v p ípadech krádeží zboží správcem dan zpochyb ován, nebo v dob po ízení zboží existoval úmysl plátce dan použít zboží pro svoji ekonomickou innost. Rovn ž by nem l být d vod k uplatn ní dan na výstupu. Krádež je škodou, a pokud je zp sobena neznámým pachatelem, jedná se o da ov ú inný náklad. Škoda zp sobená neznámým pachatelem je da ov ú inná za t chto podmínek: Musí se jednat o škodu zp sobenou neznámým pachatelem a škoda je doložena policií co do rozsahu vzniklé škody i jejího d vodu (neznámý pachatel), škoda je zp sobena na majetku ve vlastnictví poplatníka, majetek Novela zákona o místních poplatcích (zaměřeno na poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt) byl v d sledku vzniklé škody vy azen. Složit jší postup z hlediska uplat ování dan z p idané hodnoty je v p ípad manka na zásobách v hotelovém provozu. Manka jsou v rámci da ových ízení p ed správcem dan problém, a to z d vodu prokázání správci dan, že nedošlo ke zdanitelnému pln ní. Finan ní ú ady za manka na zásobách obvykle dom ují DPH jako bezúplatné pln ní. Ve v ci posouzení manka jako zdanitelného pln ní rozhodoval Nejvyšší správní soud, z jeho rozsudku lze dovodit, že aby manko nebylo považováno za zdanitelné pln ní, musí plátce s takovou situací jako s mankem zacházet, vznik manka doložit a p edepsat manko odpov dné osob k náhrad. Podle zákona o daních z p íjm nejsou da ovým nákladem manka a škody p esahující náhrady s výjimkou škod zp sobených živelní pohromou nebo škod zp sobených neznámým pachatelem. Mgr. Ing. Miloslav Hnátek Obecn k místním poplatk m Jednotlivé druhy místních poplatk jsou taxativn vypo teny v ustanovení 1 zákona. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve zn ní pozd jších p edpis (dále jen ZMP). Poplatky mají fakultativní povahu a povinnými se stávají až v p ípad jejich zavedení obecn závaznou vyhláškou obce. Pouze obci p ísluší rozhodnout, které poplatky na svém území zavede. Ústava R definuje obec jako územní spole enství ob an mající právo na samosprávu. S tímto základním právem obcí jakožto základních územn správních celk úzce souvisí oprávn ní vybírat místní poplatky. Jejich výb r je p íjmem rozpo tu obce. Nutnost novely Dne 19. ervna 2012 schválila vláda na svém jednání návrh novely ZMP p edložený ministrem financí, který se dotýká vybraných otázek souvisejících s vybíráním místních poplatk. Návrh je p edevším zam en na vymezení okruh poplatník a na výši sazeb n kterých místních poplatk. Pot ebnost novely je spat ována jednak v nutnosti upravit asto nejasnou terminologii zákona a odstranit výkladové problémy, které výrazn komplikují aplikaci zákona v praxi, a jednak v pot eb doplnit v ur itých sm rech nedostate nou právní úpravu. O sou asné právní úprav lze celkov íci, že p sobí komplikace jak v oblasti hmotn právních úprav, tak i v oblasti procesn právní. Závažným problémem je také skute nost, že ZMP postrádá jakékoliv sankce za nepln ní ohlašovacích povinností. Nutnost p ijmout p edkládanou novelu souvisí i se závazky vyplývajícími pro R z Evropské charty místní správy. Ve smyslu této mezinárodní úmluvy mají místní spole enství v rámci hospodá ské politiky státu právo na p im ené vlastní finan ní zdroje, se kterými mohou v rámci svých pravomocí voln nakládat. K poplatku za láze ský nebo rekrea ní pobyt P edkládaná novela jednak upravuje povinnost ubytovatele vést eviden ní knihu, a jednak m ní horní hranici sazby u poplatku za láze ský nebo rekrea ní pobyt a také ruší možnost stanovit poplatek paušální ástkou. K povinnosti vést eviden ní knihu Od poplatku za láze ský nebo rekrea ní pobyt jsou ze zákona osvobozeny, mimo jiné, osoby mladší 18 let a osoby starší 70 let. V souvislosti s požadavky praxe má být dle novely stanovena povinnost uvád t mezi náležitostmi zapisovanými do eviden ní knihy také datum narození ubytované osoby. Vedle toho novela upravuje i zp sob vedení eviden ní knihy. Doposud bylo nutné vést eviden ní knihu výhradn v písemné podob. Podle novely by bylo možné vést knihu bu v podob písemné, nebo elektronické. Ke zm n horní hranice poplatku za láze ský nebo rekrea ní pobyt Sazba poplatku za láze ský nebo rekrea ní pobyt by m la podle novely stoupnout ze sou asných maximálních 15 K na osobu na 30 K za den. Návrh na zvýšení horního limitu poplatku vyplývá z faktu, že výše poplatku je stejná již více než 20 let, zatímco náklady láze ských míst a míst se zvýšeným soust ed ným turistickým ruchem na udržování láze ské a jiné infrastruktury (kolonády, parky, místní komunikace, nároky na istotu apod.) za období od zavedení tohoto poplatku mnohonásobn vzrostly. Tuto aktuální novelu ZMP eká ješt pom rn dlouhá a strastiplná cesta legislativním procesem. S ohledem na ve své podstat logické od vodn ní výše uvedených zm n u poplatku za láze ský nebo rekrea ní pobyt je však pravd podobné, že se nás výše uvedené zm ny v budoucnu skute n dotknou. P ipravili Martin Holub a Petra Juha áková 20