O B S A H Úvodní slovo předsedy OSPZV-ASO ČR Bohumíra Dufka do nového roku str. 1

Transkript

1

2 O B S A H Úvodní slovo předsedy OSPZV-ASO ČR Bohumíra Dufka do nového roku str. 1 Cestovní náhrady v roce str. 2 Sociální zabezpečení od str. 4 Stanovisko MPSV a MZ k postupu při odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku... str. 9 Nový občanský zákoník a odborové organizace... str. 10 Změny ve zdanění závislé činnosti od roku str. 13 Dohoda o srážkách ze mzdy od str. 14 Úprava náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem... str. 16 Daň z nemovitých věcí v roce str. 17 Vývoj spotřebitelských cen v prosinci str. 23 Teplota na pracovištích v zimním období... str. 27 Nabídka dětského letního tábora... str. 29 Zpracovala: Ing. Naděžda Pikierská, CSc.

3 Y áůené kole gyně, v áěení kolegové. V loňském roce jsme se konečně dočkali konce Nečasovy vlády a předčasných voleb. Volby byly opravdu především referendem o ODS a Kalouskovi. Jak každý volil nechť v kontextu ěasu posoudí srám. Co mne ale velice překvapilo, byla malá účastve volbách ve srovnání s tím, jak jsme nadávali na politickou sifuaci, na pozice prohnaných politiků, či prosazovánírtnnýchkmořů, kamarádů, ale i klientelismu ve statní správě. Nezaměstnanost stoupla na 700 tisíc občanůčeskérepubliky, velice nelibě jsme nesli, že ministr Drábek toálně rozložil uřady práce věetně vyplácení sociálních dávek. Dnes můžeme konstatovat, že 45 tisíc lidí ve věku nad 50 let je evidováno na úřadech prárce, a je reáiný předpoklad, že toto čísloještě v letošním roce poroste. Jsem velice táď, že se nám v zemědělské prvorn_irobě podařilo podepsat vyššíkolektivní smlouvu, kde je 3 Yo ní niffist minimálních mzdových tariflr. Vedle této skuteěnosti pak Vás chci upozomit na naše služby, které i v letošnímroce 2014 můžounaši členovéčerpat, a jejicllž seznítm najdete na webových strankách odborového svítzu fimil\ť.a pzy:as9=az). K hlavním patří pojištění,levné telefonování, oddlužení,rekíeace, právní služby. Velice bych si přál, aby naši ělenové mohli b}t spokojeni a aby jim rostla životni Úroveň, ale pokud se všichni nepřičiníme společně, tak toho velice těžko dosáhneme. Naši republiku čekajíveliké změny. Uvidíme, jak bude nová politická reprezentace řešit ekonomické problémy. Jájsem přesvědčen, že to bez drastických škrtů ve státní správě neprojde, bude se muset zrušit spousta regulací, kteqými stát otravuje občany, budou se muset upravit zákony,které v obyěejném životě nefungují a nebo se jich bude velké množstvírušit. Apeluji na všechny, aby si zvyšovali kvaliíikaci a vzdé ávali se, protože štěstípřeje připraveným. Do nového roku 2014 tedy vstupujeme s novou vládou, o kíerévěříme, že bude sociálně spravedlivěj ši, rozváěnéjší,že bude své kroky řídit snahou zajistit nejen rozvoj ekonomiky této zemé, a\e také zlepšit život jejích občanů.a její činnost budou odbory pečlivě sledovat, důsledně kontrolovat a vyžadovat plnění všech slibů obsažených v programovém prohlášení vlády. Bude to náročný rok, ale chceme véřit, že s Vašípodporou se nám podaří dosáhnout zase o něco lepšíchvýsledků nežv období předchozím. 1

4 CESTOVNÍ NÁHRADY V ROCE 2014 Jako každým rokem, Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo vyhlášku, která upravuje stravné a sazby základní náhrady za používání osobních motorových vozidel. Vyhláška upravující cestovní náhrady pro rok 2014 byla publikována ve Sbírce zákonů pod číslem 435/2013 Sb. Průměrné ceny pohonných hmot se zvyšují následovně: 35,70 Kč u benzinu automobilového 95 oktanů, 37,90 Kč u benzinu automobilového 98 oktanů, 36,00 Kč u motorové nafty. Stravné: Za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci stravné nejméně ve výši: 67 Kč až 80 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin, 102 Kč až 123 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, 160 Kč až 191 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin. O výši stravného v rámci rozpětí rozhoduje zaměstnavatel. Pokud zaměstnavatel nestanoví konkrétní výši stravného, garantuje zaměstnanci zákon nárok na stravné ve spodní sazbě stanoveného rozpětí. Horní hranice rozpětí je stanovena pro zaměstnavatele uvedené v 109 odst. 3 zákoníku práce. Ostatní zaměstnavatelé mohou poskytovat i vyšší stravné, ale částka poskytnutá nad tuto hranici se připočítá k základu pro daň z příjmů zaměstnance a zaměstnanec i zaměstnavatel z ní odvedou pojistné na zdravotní a sociální pojištění. Základní náhrada Sazba základní náhrady za 1 km jízdy činí nejméně u jednostopých vozidel a tříkolek 1,00 Kč, u osobních silničních motorových vozidel 3,70 Kč. Současně dochází ke zrušení vyhlášky č. 472/2012, o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad. 2

5 Čá í á ů č ÁŠ ě ě á á ží á í č í ý é í ů ě é ý úč á í í á ť á á í ě í í á č á í á á í á ží á í č í ý č ž č á í ů č ž č á í é ž é š č ž č á í é ž á í á í á í á č í é ě ý ří č ů ě á ý í č í ý č ž ý ář í í ří ší ě é á í á é ě ýš č á í ž č á í é ž é š é č á í é ž ýš ě é é ě ř í á í á č í č é ů č é ů č é áš č ě ě á í á ží á í č í ý é í ů ě é ý úč á í á š ž ý ář í í ří ší ě é á í á ýš áš ý á úč íč 3

6 SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ OD Pojistné Plátce pojistného (zaměstnavatel) nadále odvádí na důchodové pojištění za zaměstnance, který není účasten důchodového spoření, 28 % (6,5 = + 21,5 %) z vyměřovacího základu a za zaměstnance účastného důchodového spoření 25 % (3,5 = + 21,5 %) z vyměřovacího základu. Toto pojistné zaměstnavatel platí na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ). Sazba pojistného na nemocenské pojištění placeného zaměstnavateli za zaměstnance zůstává ve výši 2,3 %, v některých případech 3,3 %, a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ve výši 1,2 %. Pojistné musí být na účet příslušné OSSZ připsáno nejpozději 20. dne následujícího měsíce, za které se pojistné odvádí. Dobrovolné důchodové pojištění Minimální měsíční pojistné osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění činí v roce 2014 nově Kč (tj. 28 % z 1/4 průměrné mzdy) v případě, že není účastna důchodového spoření, a u osoby účastné důchodového spoření pak Kč (tj. 30 % z 1/4 průměrné mzdy). Pojistné se hradí přímo příslušné OSSZ. Pouze u osoby účastné důchodového spoření převede OSSZ část pojistného na důchodové spoření na účet vedený u Specializovaného finančního úřadu. Důchody Základní výměra všech druhů důchodu činí 9 % průměrné mzdy, v roce 2014 bude tato částka nově Kč. Procentní výměra starobního důchodu a invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se nemění a nadále činí 1,5 % výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění. V případě, že se po bude doba pojištění krýt s dobou účasti na důchodovém spoření, bude procentní výměra starobního důchodu činit 1,2 % výpočtového základu. Od se pro výpočet důchodů přiznaných po použijí upravené redukční hranice. Lidé, kteří v roce 2014 dosáhnou důchodového věku, budou muset získat alespoň 30 let doby důchodového pojištění. 4

7 Nemocenské pojištění Od končí dočasné opatření v oblasti nemocenského pojištění, kdy v letech poskytoval zaměstnavatel po dobu prvních 21 dní dočasné pracovní neschopnosti náhradu mzdy a OSSZ vyplácely nemocenské až od 22. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Zaměstnanci, který bude uznán dočasně pracovně neschopným v době od , budou zaměstnavatelé vyplácet náhradu mzdy za období prvních 14 dnů trvání pracovní neschopnosti a od 15. kalendářního dne nemocenské bude vyplácet OSSZ. Zvyšují se redukční hranice pro výpočet denního vyměřovacího základu pro určení výše dávek nemocenského pojištění. Podrobný přehled důležitých údajů Rok 2014 Rok 2013 Všeobecný vyměřovací základ za rok 2012: za rok 2011: Kč Kč Přepočítací koeficient 1, ,0315 "Průměrná mzda" Kč Kč (všeobecný vyměřovací základ x přepočítací koeficient) Maximální roční vyměřovací základ pro pojistné na sociální pojištění Kč Kč (48násobek průměrné mzdy) Splatnost pojistného na sociální zabezpečení od 1. do 20. dne následujícího měsíce Důchodové pojištění Rok 2014 Rok 2013 Odvod na důchodové pojištění z vyměřovacího základu - zaměstnanec, který není účasten důchodového spoření 6,5 % 6,5 % - zaměstnanec, který je účasten důchodového spoření 3,5 % 3,5 % - zaměstnavatel (včetně příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 1,2 %) 22,7 % 22,7 % 5

8 - osoba samostatně výdělečně činná (včetně příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 1,2 %), která není účastna důchodového spoření 29,2 % 29,2 % - osoba samostatně výdělečně činná (včetně příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 1,2 %), která je účastna důchodového spoření 26,2 % 26,2 % - osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění 28 % 28 % - osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění, je-li současně účastna důchodového spoření 30 % 30 % Pojistné osob dobrovolně účastných důchodového pojištění - bez účasti na důchodovém spoření minimálně Kč Kč - s účastí na důchodovém spoření minimálně Kč Kč Důchody Rok 2014 Rok 2013 Výpočet osobního vyměřovacího základu pro stanovení procentní výměry důchodu do I. redukční hranice 100 % 100 % nad I. do II. redukční hranice 26 % 27 % nad II. do III. redukční hranice 22 % 19 % nad III. redukční hranici 3 % 6 % Redukční hranice pro stanovení výpočtového základu důchodu I Kč Kč II Kč Kč III Kč Kč Výpočet procentní výměry důchodu z výpočtového základu - za každý celý rok pojištění bez účasti na důchodovém spoření 1,5 % 1,5 % - za každý celý rok pojištění s účastí na důchodovém spoření 1,2 % 1,2 % - základní výměra důchodu Kč Kč 6

9 Nemocenské pojištění Rok 2014 Rok 2013 Odvod na nemocenské pojištění z vyměřovacího základu - zaměstnanec zaměstnavatel (nelze odečíst 1/2 částky zúčtované na náhradě mzdy) 2,3 % 2,3 % - zaměstnavatel s méně než 26 zaměstnanci může zvolit i variantu s odečtem 1/2 částky zúčtované na náhradě mzdy 3,3 % 3,3 % - osoba samostatně výdělečně činná (ze stejného vyměřovacího základu jako pro platbu důchodového pojištění) dobrovolné, dobrovolné, 2,3 % 2,3 % Měsíční pojistné OSVČ minimální 115 Kč 115 Kč maximální Kč Kč Dávky nemocenského pojištění Rok 2014 Rok 2013 Redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu pro výpočet dávek nemocenského pojištění I. 865 Kč 863 Kč II Kč Kč III Kč Kč Výpočet redukovaného denního vyměřovacího základu pro stanovení výše nemocenského a ošetřovného, resp. peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství do I. redukční hranice 90 %, 90 %, resp. 100 % resp. 100 % nad I. do II. redukční hranice 60 % 60 % nad II. do III. redukční hranice 30 % 30 % nad III. redukční hranici nezohledňuje se nezohledňuje se Výše dávky z redukovaného denního vyměřovacího základu 60 %, 60 %, resp. 70 % resp. 70 % 7

10 V oblasti nemocenského a důchodového pojištění dochází od roku 2014 jednak ke změnám, které vyplývají zejména z nově stanovených základních parametrů důchodového pojištění, a dále pak ke změnám v souvislosti s novým občanským zákoníkem. Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení 8

11 9

12 NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK a ODBOROVÉ ORGANIZACE Již téměř měsíc je účinný zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník. A ještě před nabytím jeho účinnosti vznikala v celé řadě oblastí života občanů spousta otázek a nejistota v jejich řešení. Jednou z těch důležitých oblastí jsou pracovněprávní vztahy. V úvodu je zapotřebí konstatovat, že přijetí nového občanského zákoníku (NOZ) neznamenalo vznik převratných změn v úpravě pracovněprávních vztahů. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zůstal zachován jako zvláštní předpis, který má při úpravě vztahů vznikajících mezi zaměstnavateli, zaměstnanci a jejich zástupci přednost. Nový občanský zákoník v 2401 stanoví, že práva a povinnosti vyplývající ze základních pracovněprávních vztahů upravuje zvláštní zákon, kterým je zákoník práce. Občanský zákoník má být při úpravě pracovněprávních vztahů použit jen tehdy, pokud zákoník práce není možné použít, ale to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů. Přesto však k určitým změnám v oblasti pracovněprávních vztahů dochází, proto se budeme postupně jimi zabývat. Nejdříve se pokusíme objasnit novou právní úpravu postavení, práv a povinností odborových organizací, ke které již byla řada dotazů, a to jak od představitelů odborových organizací, tak také od zaměstnavatelů. V souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku byly změněny, příp. zrušeny, desítky zákonů a následných právních předpisů. Mezi jinými byl zrušen také zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, čímž došlo ke změnám i v postavení odborových organizací. Úprava odborových organizací je tak od obsažena v novém občanském zákoníku a pak v zákoně o rejstříku spolků. Tím také dochází ke změně charakteru odborové organizace, která již není sdružením, ale právnickou osobou v podobě tzv. spolku. Za spolek se považuje taková právnická osoba, korporace, která je založena alespoň třemi osobami, které ji založily k naplňování společného zájmu. Podle 3025 nového občanského zákoníku se ustanovení o právnických osobách a spolku použijí na odborové organizace (ale také organizace zaměstnavatelů) přiměřeně jen v rozsahu, v jakém to neodporuje jejich povaze zástupců zaměstnanců (a zaměstnavatelů) podle mezinárodních 10

13 smluv, kterými je Česká republika vázána a které upravují svobodu sdružování a ochranu práva svobodně se sdružovat. Toto je ustanovení zásadního významu, od kterého se odvíjí další právní úprava postavení odborových organizací v novém občanském zákoníku a zákoně o veřejných rejstřících. Základním mezinárodně právním dokumentem je Úmluva mezinárodní organizace práce č. 87 z roku 1948, vyhlášena pod č. 489/1990 Sbírky zákonů. Podle 3046 nového občanského zákoníku se odborové organizace a jejich organizační jednotky evidované podle zákona č. 83/1990 Sb. považují za odborové organizace podle nového občanského zákoníku. Nová právní úprava tak přiznává odborovým organizacím postavení svého druhu, odpovídající jejich specifické povaze zástupců zaměstnanců vymezené v mezinárodních smlouvách. Proto se na odborové organizace nevztahuje ustanovení 216 nového občanského zákoníku a odborová organizace (i nově vzniklá) může mít ve svém názvu jen označení "odborová organizace" a ne označení "spolek". Také při aplikaci 121 rejstříkového zákona k registraci odborových organizací a organizací zaměstnavatelů se bude vycházet z 3025 nového občanského zákoníku. Evidence odborových organizací Podle 125 odst. 1 zákona 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob se evidence občanských sdružení, odborových organizací, organizací zaměstnavatelů a jejich organizačních jednotek, které jsou oprávněny jednat svým jménem, vedená ministerstvem vnitra podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, považuje za spolkový rejstřík podle tohoto zákona. A dále - podle 125 odst. 2 téhož zákona pak ministerstvo vnitra předá příslušným rejstříkovým soudům spisy a elektronickou evidenci s příslušnými údaji o odborové organizaci, mezinárodní odborové organizaci a její pobočné organizaci, tj. údaje o názvu, číslu registrace, identifikačním číslu osoby, dni vzniku, právní formě a sídle atd. Údaje, které rejstříkový soud převezme o odborových organizacích ze základního registru osob, zapíše bez řízení. tímto zápisem je povinnost podle 3045 odst. 2 nového občanského zákoníku splněna. Z toho vyplývá, že od odborových organizací, které existují ke dni , zákon nevyžaduje žádné úkony a neukládá jim žádné povinnosti 11

14 související se změnou evidence odborových organizací, kterou povedou místo ministerstva vnitra rejstříkové soudy. Je však třeba zdůraznit, že se jedná o přechodné ustanovení související výlučně s převedením stávající evidence vedené ministerstvem vnitra na rejstříkové soudy. Tzn., že nově vzniklé odborové organizace, příp. změny nebo zánik odborové organizace od musí podat návrh na zápis již k rejstříkovému soudu. V souvislosti se vznikem odborové organizace se stejně jako doposud uplatní tzv. evidenční princip. Založení odborové organizace nebude i nadále podléhat přezkumu orgánu pověřeného vést rejstřík spolků (Ministerstvo spravedlnosti ČR), ale ke vzniku odborové organizace bude dostačující pouhé doručení oznámení o jejím založení. Odborová organizace pak vznikne dnem následujícím po dni, v němž bylo doručeno příslušnému orgánu veřejné moci oznámení o jejím založení. Není bez zajímavosti také další změna související s evidencí odborových organizací ve spolkovém rejstříku. Dochází totiž ke zpoplatnění zápisů do spolkového rejstříku a změn těchto zápisů (návrh na zahájení řízení ve výši 1000 Kč) a za vyhotovení stejnopisu (opisu) rozhodnutí, protokolu a ověřeného výpisu z rejstříku a evidenci za každou i započatou stránku ve výši 70 Kč. Podle výslovného znění 128 zákona č.304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vydá rejstříkový soud ohledně osob, na které se vztahuje 124 až 127, místo úředně ověřeného opisu podle 4 zákona pouze potvrzení o zápisu právnické osoby do veřejného rejstříku. Vydání tohoto potvrzení ve výčtu zpoplatněných úkonů uvedeno není, a proto lze předpokládat, že je budou rejstříkové soudy vydávat bezplatně. V závěru této stručné informace o změnách v evidenci odborových organizací v souvislosti s nabytím účinnosti nového občanského zákoníku (která zatím pochopitelně nepostihla všechny aspekty právního postavení odborových organizací) je zapotřebí upozornit, že v rámci OSPZV-ASO ČR povinnost evidence se vztahuje pouze na odborový svaz, a už ne na jednotlivé odborové organizace, protože podle platných Stanov OSPZV-ASO ČR pouze odborový svaz má právní subjektivitu a odborové organizace jsou jeho organizačními jednotkami. Zdroj: Zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob Nový občanský zákoník a pracovní právo 12

15 ZMĚNY VE ZDANĚNÍ ZÁVISLÉ ČINNOSTI OD ROKU 2014 Zákonné opatření č. 344/2013 Sb. přineslo do zákona o daních z příjmů od řadu změn. Jednou z klíčových je mimo jiné i změna ve zdanění příjmů ze závislé činnosti, resp. v aplikaci srážkové daně. Příjmy podle 6 zákona o daních z příjmů jsou nově označeny jen jako příjmy ze závislé činnosti, tj. bez "funkčních požitků". Neznamená to však vyloučení funkčních požitků z 6 zákona o daních z příjmů. Ty zůstávají nadále vymezeny v 6 odst. 10 zákona jako jakýkoliv jiný příjem ze závislé činnosti. Zásadní změna je u příjmů ze závislé činnosti, které se zdaňují zvláštní sazbou daně ( 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů). Úprava spočívá v tom, že se srážková daň bude aplikovat: jen pro příjmy na základě dohody o provedení práce (toto omezení je novinkou), s měsíční odměnou do Kč (dříve byla hranice Kč), přitom zásadní podmínka, že zaměstnanec nepodepsal prohlášení, se nemění, ale přibyla možnost rozhodnout se pro zahrnutí sražené daně do daňového přiznání (viz 36 odst. 7 zákona o daních z příjmů), což uvítají jistě např. studenti, kteří mají příležitostné příjmy od více zaměstnavatelů, neboť získají větší možnost využití slev (na poplatníka, na studenta). Zdroj: ČTK 13

16 DOHODA O SRÁŽKÁCH ZE MZDY OD Od je zrušen 327 zákoníku práce, který pro pracovněprávní účely upravoval dohodu o srážkách ze mzdy jako způsob zajištění závazku. Zákoník práce v tomto paragrafu stanovil, že nároky zaměstnavatele vůči zaměstnanci mohou být uspokojeny a zajištěny dohodou mezi ním a zaměstnancem jako dlužníkem o srážkách ze mzdy. Od je dohoda o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů upravena pouze v novém občanském zákoníku. Úprava v zákoníku práce je zrušena proto, že pro celou oblast soukromého práva, tedy i pro účely zajištění dluhu v pracovněprávních vztazích, je zajištění dluhu upraveno v 2010 až 2054 nového občanského zákoníku a mezi nimi je v 2045 až 2047 NOZ upravena i dohoda o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů. Avšak v pracovněprávních vztazích se úprava dohody o srážkách ze mzdy použije na základě 4 zákoníku práce, podle kterého se pracovněprávní vztahy řídí občanským zákoníkem, nelze-li zákoník práce použít např. proto, že tuto úpravu neobsahuje. Zákoník práce ale i nadále v 145 až 150 upravuje srážky ze mzdy obecně, včetně postupu při provádění srážek, je-li dohoda o srážkách ze mzdy sjednána. Zákoník práce v 146 zdůrazňuje, že bez dohody se zaměstnancem nebo bez výkonu rozhodnutí (exekuce) může zaměstnavatel ze mzdy srážet pouze druhy plateb zde uvedené. Jedná se o: - daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti, - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, - zálohu na mzdu nebo plat, kterou je zaměstnanec povinen vrátit pro nesplnění podmínky pro její poskytnutí, - nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady nebo jiné nevyúčtované zálohy, - náhradu mzdy nebo platu za dovolenou, na niž zaměstnanec ztratil právo nebo na niž mu právo nevzniklo. Při splnění zákonných podmínek může zaměstnavatel srazit ze mzdy zaměstnanci - členu odborové organizace částku k úhradě členských příspěvků této organizaci. Tato možnost musí však být sjednána v kolektivní smlouvě nebo v písemné dohodě mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací a musí s tím vyslovit souhlas zaměstnanec, který je členem odborové organizace. Jiné srážky ze mzdy nemůže zaměstnavatel bez dohody se zaměstnancem provádět. 14

17 Nový občanský zákoník se použije pro dohody o srážkách ze mzdy, které budou sjednávány nejdříve od Úprava dohody o srážkách ze mzdy podle 2045 až 2047 NOZ je podstatně jiná. Vyplývá z ní totiž souhlas dlužníka s tím, že z jeho mzdy či jiných příjmů (platu či odměny) budou plněny jeho závazky vůči věřiteli. Proto zákon určuje, že se lze dohodnout na srážkách ze mzdy nepřesahujících polovinu mzdy. Polovinou mzdy se rozumí polovinu toho, co by dlužník obdržel, tedy polovinu stanovené čisté mzdy (čistého jiného příjmu). Pokud takovou dohodu uzavírá věřitel jako zaměstnavatel se svým zaměstnancem, není zapotřebí dalších jednání. Pokud ji však uzavírá věřitel, který není zaměstnavatelem, je zapotřebí k uzavření takové dohody předchozího souhlasu zaměstnavatele. Předchozí souhlas musí dát zaměstnavatel proto, že jemu tím vzniknou povinnosti, závazky. Zaměstnavatel přitom nijak nemusí nikomu zdůvodňovat, proč předchozí souhlas dal či nedal. Náklady spojené s placením srážek nese zaměstnavatel. Má-li však zaměstnavatel provádět srážky ze mzdy současně podle několika dohod o srážkách ze mzdy nebo platu, jdou náklady s placením srážek podle druhé a další dohody k tíži dlužníka (zaměstnance). Podle 3073 nového občanského zákoníku se práva ze zajištění závazku vzniklá před dnem nabytí účinnosti NOZ posuzují až do svého zániku podle dosavadních právních předpisů, tj. u dohody o srážkách ze mzdy podle 327 zákoníku práce ve znění do To ale nebrání ujednání stran, že se i takto zajištěná práva a povinnosti budou řídit ode dne nabytí účinnosti novým občanským zákoníkem. Tento postup však vyžaduje výslovné ujednání stran, které sjednaly dohodu o srážkách ze mzdy. Zdroj: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění platném od Zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník 15

18 ÚPRAVA NÁHRADY ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU PO SKONČENÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI VZNIKLÉ PRACOVNÍM ÚRAZEM S ohledem na vývoj mezd může vláda upravit podmínky pro výši náhrady za ztrátu na výdělku zaměstnancům po pracovním úrazu. Poslední taková úprava proběhla na konci roku Vláda využívá svého zmocnění v ustanovení 390 odst. 2 zákoníku práce pravidelně vždy ke konci roku nebo začátkem nového roku. Koncem minulého roku bylo ve Sbírce zákonů vyhlášeno nařízení vlády č. 439/2013 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady), a to s účinností dnem 23. prosince Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a náhrada nákladů na výživu pozůstalých příslušející zaměstnancům nebo pozůstalým podle zákoníku práce, popřípadě podle dřívějších právních předpisů, se upravuje tak, že průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku, popřípadě zvýšený podle pracovněprávních předpisů, a pro výpočet náhrady nákladů na výživu pozůstalých, popřípadě zvýšený podle pracovněprávních předpisů, se zvyšuje o 0,4 %. Upravené náhrady přísluší od 1. ledna Stejně (zvýšení o 0,4 %) se podle shora uvedeného nařízení vlády upravuje náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a úprava nákladů na výživu pozůstalých podle občanskoprávních předpisů. Stejnou měrou (rovněž zvýšení o 0,4 %) byly upraveny náhrady u příslušníků bezpečnostních sborů a u vojáků. Zdroj: BOZPprofi 16

19 DAŇ Z NEMOVITÝCH VĚCÍ V ROCE 2014 U některých poplatníků dojde ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně, ačkoliv žádnou nemovitost nenabyli ani nepozbyli. Dnem nabývá účinnosti zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb., kterým se mění mimo jiné i zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), především v návaznosti na změny, které v soukromém právu přináší zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Uvedenou novelou dochází k některým významným změnám, mimo jiné i s dopadem na stanovení daně. U některých poplatníků dojde ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně ve smyslu 13a odst. 1 zákona, ačkoliv žádnou nemovitost nenabyli ani nepozbyli. I tito poplatníci však mají povinnost podat daňové přiznání na rok 2014, a to i tehdy, dojde-li u nich ke snížení daňové povinnosti. 1. Změny ovlivňující výši daně, u nichž nemá poplatník povinnost podat daňové přiznání za rok 2014: Poplatníkovi, který vlastní kromě bytu/nebytového prostoru a podílu na společných částech domu i podíl na společném pozemku přesahujícím zastavěnou plochu domu nebo na pozemku, který je užíván spolu s jednotkou a je ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek v domě, se daň nepatrně zvýší. Stane se tak v důsledku použití vyššího koeficientu 1,22 při stanovení upravené podlahové plochy pro základ daně ze staveb a jednotek, zohledňujícího existenci tohoto společného pozemku, který již nebude předmětem daně z pozemků. Přepočet daně provede správce daně automatizovanou konverzí, daň vyměří z moci úřední a novou výši daně poplatníkovi sdělí rozhodnutím, zpravidla hromadným předpisným seznamem, případně platebním výměrem. Nedojde-li tedy u poplatníka k jiným změnám, nevzniká mu povinnost podat daňové přiznání na rok 2014 za již dříve přiznané jednotky. Poplatníkem se stává také (rozšíření okruhu poplatníků v souladu s novým občanským zákoníkem): - pachtýř - stavebník u pozemků zatížených právem stavby (tj. ten, v jehož prospěch bylo právo stavby zřízeno) - svěřenský fond, ale protože takový subjekt nebude existovat , bude existence takového subjektu ovlivňovat daňovou povinnost nejdříve na zdaňovací období

20 Změna režimu v případě nezvolení společného zástupce u nemovitých věcí v podílovém spoluvlastnictví - správce daně vyměří spoluvlastníkům daň za jejich spoluvlastnické podíly z moci úřední. 2. Změny ovlivňující výši daně, u nichž má poplatník povinnost podat daňové přiznání za rok 2014: Snížení daňové povinnosti: o Stavby vleček jsou od předmětem daně z pozemků jako zpevněné plochy pozemků užívané k podnikání, nikoli předmětem daně ze staveb. o Některé stavby nejsou od předmětem daně ze staveb a jednotek, neboť nejsou zdanitelnou stavbou podle zákona, tj. budovou nebo inženýrskou stavbou uvedenou v příloze zákona. Jedná se např. o tzv. plošné stavby, které se nacházejí na jiných druzích pozemků, než je zastavěná plocha a nádvoří nebo zpevněná plocha. o Za nadzemní podlaží pro výpočet sazby daně u staveb užívaných k podnikání se již nepovažuje takové nadzemní podlaží, jehož zastavěná plocha je menší než 1/3 zastavěné plochy stavby. U některých staveb pro podnikání tak dochází ke snížení počtu podlaží. Zvýšení daňové povinnosti: o Pozemky určené k zastavění zdanitelnými stavbami, osvobozenými od daně ze staveb a jednotek podle 9 odst. 1 písm. i) a j) zákona budou od (na rozdíl od stávající právní úpravy) po dobu, než bude stavba dokončena, zdaňovány jako pozemky stavební. Jedná se o pozemky určené k zastavění stavbami, které doposud nebyly předmětem daně ze staveb, jako jsou stavby vodáren, úpraven vody, kanalizačních zařízení, rozvodných zařízení nebo stavby pro veřejnou dopravu. Jedná se zde o stavby zdanitelné daní z nemovitých věcí, tj. budovy nebo vybrané inženýrské stavby. Nebyla-li takováto stavba dokončena v roce 2013, poplatník je povinen uvedenou změnu zohlednit v daňovém přiznání na rok o Je-li vlastníkem pozemku pod bytovým domem rozděleným na jednotky subjekt, který není vlastníkem žádné z jednotek, je tento pozemek předmětem daně z pozemků a poplatníkem daně je vlastník pozemku bez ohledu na to, že je pozemek zastavěn stavbou. Tento poplatník je povinen na zdaňovací období 2014 podat daňové přiznání. Výjimkou je případ, kdy je tento pozemek ve vlastnictví státu nebo ve vlastnictví té obce, na jejímž území se 18

21 nachází, neboť pak je od daně osvobozen a není povinnost toto osvobození uplatnit v daňovém přiznání. Změna osoby poplatníka: o Zatímco do roku 2013 byly poplatníky daně za nemovité věci, tvořící jmění podílových fondů či fondů obhospodařovaných penzijní společností, investiční či penzijní společnosti obhospodařující tyto fondy, jsou od poplatníky daně přímo tyto fondy, jimž proto vzniká povinnost podat daňové přiznání na rok Poplatníkem daně je tedy nově: - podílový fond - fond obhospodařovaný penzijní společností, samozřejmě pouze za nemovité věci, tvořící jmění těchto fondů. Za nemovité věci, které jsou ve vlastnictví investičních či penzijních společností, které fondy obhospodařují, jsou poplatníky nadále tyto společnosti. 3. Změny formální, bez dopadu na výši daně, které vyplývají z nových pojmů občanského zákoníku: změna názvu daně na daň z nemovitých věcí, která se skládá z daně z pozemků a z daně ze staveb a jednotek změny názvů předmětů daně ze staveb a jednotek: o zdanitelná stavba, tj. budova nebo vybraná inženýrská stavba, o jednotka (v daňovém přiznání se uvádí jako byt nebo nebytové jednotky členěné podle využití) změny označení a logického uspořádání některých právních důvodů osvobození, zpravidla bez dopadu na trvající, již dříve poskytnutá osvobození. 4. Změna režimu v případech úmrtí poplatníka ve lhůtě pro podání daňového přiznání daňové přiznání za zemřelého, byl-li povinen jej podat a tuto povinnost nesplnil, podává osoba spravující pozůstalost. 19