mouku, prodá ji za 1200 Kč. V této ceně mouky je již započítána hodnota obilí. Pokud

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "mouku, prodá ji za 1200 Kč. V této ceně mouky je již započítána hodnota obilí. Pokud"

Transkript

1 Proč makroekonomie Makroekonomie je součást ekonomie ekonomie se obvykle dělí na mikroekonomi a makroekonomii. Obvyklá definice ekonomie může znít např. takto: Ekonomie je věda, která studuje, jak lidé využívají vzácné zdroje k uspokojování svých neomezených potřeb, přičemž tyto potřeby uspokojují pomocí produkce statků a jak jsou tyto statky rozdělovány mezi jednotlivé členy společnosti. Mikroekonomie se zabývá dílčími trhy např. trhem určitého produktu (trhem čaje), výrobního faktoru (např. trhem práce), nebo situací určitého subjektu (např. rovnováhou firmy). Většinou přitom mikroekonomie odhlíží od situace ostatních trhů nebo subjektů Ačkoliv v mikroekonomii existují pokusy o komplexní pohled (např. Walrasův koncept všeobecné rovnováhy), její pohled je dílčí. Makroekonomie usiluje o komplexní pohled, který se týká celé ekonomiky. Makroekonomie pak zkoumá, jaké účinky/důsledky má chování jednotlivých subjektů/situace na jednotlivých trzích na celkovou ekonomiku. Tato jednotlivá jednání/situace na jednotlivých trzích se makroekonomie snaží agregovat (slučovat) a vytvořit modely, které dokáží popsat chování všech subjektů, tj. všech osob, všech firem. Pokud makroekonomie zpracuje s nějakými veličinami, tak ji zajímají agregované veličiny jako hrubý domácí produkt souhrn všech (finálních statků) vyrobených na určitém území za určitý čas, nezaměstnanost souhrn všech nezaměstnaných, inflace změna všech cen (cenové hladiny), stav veřejných rozpočtů - souhrn všech veřejných příjmů a veřejných výdajů, stav platební bilance - souhrn všech zahraničních plateb. V souladu s výše uvedenou definicí ekonomie bychom mohli napsat, že makroekonomie zkoumá, co se děje, pokud všichni lidé využívají vzácné zdroje k produkci svých potřeb, co se děje, pokud všichni lidé produkují statky a co se děje, pokud jsou dané (všechny) statky nějakým způsobem rozdělovány mezi (všechny) členy daného společenství. Jaká jsou základní makroekonomická témata? Tj. čím se makroekonomie zabývá? 1. problematika hospodářského produktu makroekonomie zdůrazňuje, že čím více všech finálních statků (statků určených ke konečné spotřebě) vyrobí, tím více statků existuje k uspokojování lidských potřeb. Makroekonomie potom zkoumá co ovlivňuje produkci těchto statků, zabývá se agregátní poptávkou zjednodušeně řečeno poptávkou po všech statcích, agregátní nabídkou zjednodušeně řečeno nabídkou všech statků, otázkou rovnováhy mezi agregátní nabídkou a poptávkou jak dosáhnout toho, aby to, co bylo vyrobeno, bylo rovněž spotřebováno, dále otázkou jak dosáhnout zvýšení množství vyprodukovaných statků (tj. otázkou hospodářského růstu) 2. problematika nezaměstnanosti makroekonomie se snaží odhalit příčiny a formy nezaměstnanosti a najít řešení nezaměstnanosti. Makroekonomie zdůrazňuje, že práce (včetně lidského kapitálu, tj. schopností a dovedností) je výrobní faktor. Pokud tento faktor není dostatečně využíván, nejsou některé zdroje využity a některé statky vyprodukovány, tj. nejsou uspokojeny některé potřeby. 3. problematika inflace makroekonomie sleduje změny všech cen v ekonomice (jak cen výstupů, tak cen vstupů i cen výrobních faktorů). Pokud se v ekonomice mění všechny ceny, hovoříme o změnách cenové hladiny, v případě růstu všech cen o inflaci, v případě poklesu o deflaci. Makroekonomie zkoumá příčiny inflace, její důsledky a další otázky s ní spojené 4. problematika zahraničních vztahů makroekonomie zkoumá co ovlivňuje vývoz a dovoz zboží a služeb, co ovlivňuje, zda-li zahraniční investoři investují v tuzemsku a domácí investoři v zahraničí, jaké důsledky mají tyto zahraniční vztahy na hrubý domácí produkt, měnové kursy apod.

2 5. problematika veřejných příjmů a veřejných výdajů makroekonomie zkoumá k čemu vedou změny ve struktuře (velikosti) veřejných příjmů a veřejných výdajů, jaké důsledky mají deficity veřejných rozpočtů na hrubý domácí produkt a další ukazatele. Z výše uvedeného přehledu plyne, že makroekonomie se zabývá otázkami bohatství celé společnosti. Nepochybně přitom existuje vztah mezi bohatstvím celé společnosti a bohatstvím jednotlivých členů (subjektů) bude-li celá společnost chudá, je logické, že (přinejmenším) většina subjektů této společnosti bude rovněž chudá. Makroekonomie pak zkoumá, jak na agregátní úrovni zajistit růst bohatství, jaké jsou možnosti i limity daného růstu apod. Makroekonomie nám tak může dávat užitečné návody a postupy, které vedou k růstu bohatství celé společnosti, tj. i bohatství jednotlivých členů/subjektů této společnosti. 1 Je třeba zdůraznit, že makroekonomie je věda politická bohatství společnosti i jednotlivých jejích členů mohou být ovlivněny zásahy státu. Makroekonomie zkoumá, které tyto zásahy vedou k růstu bohatství, které nikoliv, zabývá se krátkodobými i dlouhodobými účinky těchto zásahů a dalšími otázkami. Dále by nemělo smysl zakrývat, že existují v makroekonomii témata, na které nemají jednotliví (makro)ekonomové respektive jednotlivé (makro)ekonomické školy shodný názor typickým příkladem je tvar křivky agregátní nabídky v krátkém období, otázka strnulosti mezd a cen apod. V dalším textu bude poukázáno na nejvýznamnější rozdíly jednotlivých přístupů. Hrubý domácí produkt Definice Hrubý domácí produkt (HDP) lze definovat jako tržní hodnotu nových finálních statků vyrobených v ekonomice daného území za určité časové období. Co tím chcem říci? - nové finální statky: do HDP zahrnujeme pouze nové a finální statky, tj. statky, které byly v daném období vyprodukovány a které bezprostředně slouží k uspokojování potřeb. Nezahrnujeme tam statky, které byly vyprodukovány v minulosti (mimo námi zvolené časové období) ani statky, které bezprostředně neslouží k uspokojování potřeb. Zejména se do HDP nezahrnuje materiál, polotovary apod., který je při produkci finálního statku zcela spotřebován. Důvodem proč nejsou meziprodukty a materiál do HDP započítán je prostý: pokud by jejich hodnota započítána byla, byl by tato HDP započítána několikrát, což by HDP nadhodnocovalo. Jednoduchý příklad: rolník vypěstuje obilí prodá jej za 1000 Kč. Pekař z obilí umele mouku, prodá ji za 1200 Kč. V této ceně mouky je již započítána hodnota obilí. Pokud bychom HDP počítali tak, že bychom sečetli cenu mouky a cenu obilí, tak bychom vlastně hodnotu (cenu obilí) započítali dvakrát. Určitou výjimkou z pravidla finálních statků představují investice, tj. (zejména) kapitálové statky (jako stroje, budovy apod.), které sice bezprostředně neuspokojují lidské potřeby zpravidla jsou používány k produkci finálních statků, přesto se do HDP zahrnují. Proč? Hodnota investice by se nepochybně projevila v HDP prostřednictvím hodnoty finálních statků, které budou díky dané investici vyrobeny. Protože však investice má dlouhodobý charakter, předpokládá se, že bude sloužit řadu 1 Pojem bohatství chápeme nejen ve smyslu vlastnictví materiálních statků, ale v širším smyslu, který zahrnuje osobní pohodu, štěstí

3 let, byla by hodnota investice rozložena do HDP řady období, což by měření HDP stěžovalo a komplikovalo. - Tržní hodnota: pokud měříme HDP, tak vlastně sčítáme dohromady vyprodukované jablka a hrušky, auta a lokomotivy, prací prášky a zubní pasty, tj. všechny (finální) produkty, jež ekonomika v daném časovém období vyprodukuje. Je zřejmé, že tyto produkty musíme převést na nějakého společného jmenovatele. Tímto jmenovatelem je hodnota jednotlivých produktů. Hodnotu každého produktu získáme tak, že počet kusů daného produktu vyrobeného v daném časovém období vynásobíme (nějakou 2 ) cenou tohoto produktu - Na určitém území: HDP měříme zpravidla za jednotlivé státy, eventuelně vyšší celky (typu EU). Teoreticky bychom si ale mohli představit výpočet HDP Jihočeského kraje, Prahy, Třebíče apod. Pokud hovoříme o HDP, máme na mysli produkt vyprodukovaný subjekty, jež mají sídlo nebo bydliště na daném území 3. - Za určité časové období: HDP je vlastně tokem statků, které přibudou za daný čas. Časovým obdobím je zpravidla kalendářní čtvrtletí nebo kalendářní rok, lze si ale představit i jiná časová období. Používané metody měření HDP lze měřit různými metodami (způsoby): 1. metoda přidané hodnoty. Sčítají se přidané hodnoty v procesu produkce Příklad: Mějme tři podnikatele A, B a C, kteří se postupně podílejí na produkci určitého statku. Vstupy a výstupy jednotlivých podnikatelů znázorňuje obrázek: A B C Přidaná hodnota podnikatele A (přidanou hodnotu lze označit VA) je 20 (=120-( )), přidaná hodnota podnikatele B je 40 (=250-( ), přidaná hodnota podnikatele C je 30 (=400-( ). Součet přidaných hodnot je 90. Z příkladu plyne, že přidané hodnoty spočítáme tak, že od výstupů odečteme vstupy. Jednotlivé přidané hodnoty sečteme. Příklad: Jak postupovat, pokud produkce je zahrnuta do určitého časového období? Odpověď: do daného časového období zahrneme pouze ty přidané hodnoty, které vskutku byly v daném časovém období vytvořeny. 2. Výdajová metoda hrubý domácí produkt spočítáme jako součet všech výdajů na finální statky (a na kapitálové statky), které byly uskutečněny v ekonomice daného území za určité časové období. Proč? Nezapomínejme, že tyto výdaje slouží na nákup finálních statků, za tyto výdaje nakupujeme finální statky, tj. platíme za jejich hodnotu. Jaké jsou jednotlivé výdaje? Odpověď dává rovnice: 2 viz dále 3 v minulosti se k měření používal ukazatel hrubý národní produkt ten zahrnoval finální statky vyprodukované subjekty, jež byli ve vlastnictví osob dané země. Protože však v posledních letech je vlastnictví řady osob proměnlivé, přešlo se na ukazatel HDP.

4 Y = C+I+G+NX (Rovnice 1) kde: Y = hrubý domácí produkt C = spotřební výdaje, tj. výdaje domácností na nákup statků konečné spotřeby (zahrnuje veškeré spotřební výdaje domácností, např. za potraviny, bydlení, televizory, auta apod.) I = investiční výdaje, tj. výdaje do budov, strojů apod., nebo-li do statků dlouhodobé potřeby, které slouží k produkci dalších statků 4. V položce investice se též skrývá nezamýšlené zvýšení zásob, tj. situace, kdy firma vyrobí nějaké produkty, oproti svým předpokladům je ale neprodá. (Např. pokud by automobilka za kalendářní rok vyrobila 100 tisíc automobilů a žádný neprodala, tak by tyto automobily z hlediska měření HDP byly zahrnuty v položce investice). G = vládní výdaje. Pod pojmem vládní výdaje rozumíme výdaje všech součástí státu (tj. nikoliv jen vlády/jednotlivých ministerstev, ale i výdaje územně samosprávných celků obcí a krajů, výdaje státních fondů apod.) na statky, tj. výdaje, za které vláda obdrží protihodnotu. Vládním výdajem tak je kupř. výdaj za postavení silnice, nakoupení tanku, odměna učitelů nebo jiných státních zaměstnanců (protihodnotou je zde jejich práce). Vládní výdaje nezahrnují transfery, tj. dávky (např. sociální dávky, za něž vláda protihodnotu neobdrží). NX = čistý vývoz. NX je definován jako vývoz mínus dovoz (v symbolech: NX = X-M). Pokud si zahraniční subjekty koupí tuzemské statky, je to stejné, jako kdyby si jej koupili tuzemské subjekty (v podobě spotřeby či investic), čili je to výdaj, který zvyšuje náš HDP. Naopak, pokud si tuzemské subjekty koupí zahraniční statky, již nemohou utracené peníze použít na nákup domácích statků, takže se tím HDP dané země snižuje. 3. důchodová metoda zde se sčítají jednotlivé důchody (tj. příjmy). Které v daném časovém období obdrží vlastníci výrobních faktorů, kteří mají bydliště nebo sídlo na území dané země. Proč? Nezapomínejme, že každý výdaj je zároveň důchodem určitého vlastníka výrobního faktoru, který přispěl k produkci daného statku. Příklad: Jdete do obchodu a koupíte si limonádu za 25 Kč. Těchto 25 Kč majitel obchodu rozdělí určitý podíl se objeví ve mzdě jeho zaměstnanců, další podíl dostanou jednotliví dodavatelé, kteří tento podíl opět rozdělí mezi vlastníky výrobních faktorů, atd. V důchodové metodě tedy sčítáme mzdy, nájemné (vlastníků kapitálu a půdy), dividendy a eventuelně další příjmy. Rovněž musíme k těmto důchodům přičíst tzv. hrubé úspory firem (GBS). Tyto hrubé úspory firem totiž v sobě zahrnují dvě položky nerozdělené zisky a odpisy (opotřebení kapitálu). Nerozdělené zisky je část důchodu, který si nevyplatili vlastníci firem.nejsou tedy příjmem těchto vlastníků, obecně jsou ale důchodem a při výpočtu důchodové metody je musíme zahrnout. Odpisy jsou potom peněžním vyjádřením opotřebování hmotného i nehmotného majetku, jsou jednou z nákladových položek, kterou podnik získává prostřednictvím tržeb, za předpokladu, že trh uznává cenu výrobků nebo poskytovaných služeb minimálně na úrovni nákladů, které jsou skutečně potřebné k jejich produkci. Prostřednictvím odpisů získávají vlastníci kapitálu zdroje k obnově kapitálových statků, odpisy tak nejsou bezprostředně důchodem. Pokud ale vynakládáme nějaký výdaj (např. spotřební) za určitý statek, tak v hodnotě tohoto výdaje je i část odpisu. Pokud bychom tedy odpisy k důchodům nepřiřadily, tak by se lišila výdajová a důchodová metoda měření HDP. Nominální a reálný produkt Uvedli jsme, že HDP lze rovněž vypočítat tak, že vynásobíme u každého finálního a kapitálového statku vyprodukované množství tohoto statku jeho cenou. 4 Později si investice rozšíříme o investice do zásob a investice do bytové výstavby.

5 Příklad: Předpokládejme, že v na daném území se produkují pouze 2 statky mobilní telefony a diskety. Mějme potom následující údaje: Rok 1 Rok 2 Rok 3 O1 P1 Q2 P2 Q3 P3 Mobilní telefony Diskety Můžeme potom spočítat HDP v jednotlivých letech: HDP nom 1 = 1000* *20 = HDP nom 2 = 1500* *30 = HDP nom 3 = 2000* *30 = Z příkladu je na první pohled zřejmé, že HDP v jednotlivých letech roste ze dvou důvodů jednak proto, že se zvyšuje počet vyrobených statků, jednak proto, že rostou ceny těchto statků. Danou situaci můžeme zobecnit: pokud měříme HDP za jednotlivá období aktuálními (v odborné terminologii běžnými) cenami (tj. cenami, za které jsou dané statky v daném období produkovány) tak změna těchto běžných cen má vliv na změnu HDP. Pokud HDP měříme prostřednictvím cen běžného období, tak hovoříme o tzv. nominálním HDP. Teoreticky si lze představit situaci, kdy se suma vyrobených statků v jednotlivých období vůbec nemění, mění se však běžné ceny těchto statků (např. stále rostou) a v důsledku toho se mění (např. roste) HDP. HDP je však, i když se měří prostřednictví cen, ukazatel produkce, primárně je zaměřen na počet vyrobených statků. Změna cen může vývoj HDP zkreslovat. Proto se při měření HDP používají spíše stálé ceny což jsou ceny nějakého základního období (v příkladě by to mohly být např. ceny roku 1, v současné české realitě to jsou ceny roku 1995). HDP se tak spočítá tak, že se produkce běžného období vynásobí cenami základního období tzv. stálými cenami. Takto vypočtený HDP se nazývá reálný HDP. Příklad: pokračujme v předcházejícím příkladě a spočítejme reálný HDP v druhém a třetím roce (jako stálé/základní ceny použijme ceny prvního roku): HDP real 2 = 1500* *20 = HDP real 3 = 2000* *20 = Podíl nominálního a reálného HDP daného období se nazývá deflátor HDP. Již teď můžeme prozradit, že deflátor HDP je jedním z možných způsobů měření inflace, a to dokonce způsobem nejvíce reprezentativním, vždyť zahrnuje ceny všech finálních statků. Ale právě skutečnost, že deflátor zahrnuje ceny všech finálních statků, činí je použití velmi problematické v praxi jsou ceny všech finálních statků vyprodukovaných na daném území obtížně zjistitelné, vždyť se nejedná o dvě ceny jako v našem případě, ale (deseti)tisíce cen. Deflátor HDP = nominální HDP daného období/reálný HDP daného období (Rovnice 2) Co v HDP nenajdeme Ačkoliv je HDP komplexní, agregovaný ukazatel, přesto nezahrnuje všechny položky. Co konkrétně? - volný čas. V současné době pracují lidé (zejména ve vyspělých zemích) mnohem kratší dobu než v minulosti. Získaný volný čas se však v ukazateli HDP neobjeví. - Mimotržní ekonomické činnosti. HDP nezahrnuje neplacené práce, práce dobrovolníků apod. Příklad: pokud posečete vašemu sousedovi zahradu a on vám zryje záhon, aniž byste si vzájemně za tyto aktivity zaplatily, tak se dané činnosti v HDP nezobrazí. Mimochodem jedním z důvodu vysokého růstu HDP v 50. a 60. letech 20. století

6 mohlo být zvýšení zaměstnanosti žen a s tím související zvýšení úhrad za domácí práce, které se dříve do HDP nezapočítávaly. - Šedá a černá ekonomika. DO HDP se nezapočítávají aktivity, které neprocházejí trhem z důvodu daňových úniků, aktivity, které jsou nelegální apod. Šedá ekonomika zahrnuje aktivity, které samy o sobě jsou legální, nelegální pouze je, že jejich příjem není započítat mezi oficiální příjmy vlastníka příslušného výrobního faktoru. Pokud tedy Vám např. řemeslník nedá účtenku za opravu vodovodního kohoutku a nezapočítá si tento příjem do daní, neobjeví se ani při měření HDP. (Toto je typický příklad šedé ekonomiky). Šedá ekonomika roste, pokud vlády vytváří překážky podnikání krajní, ale typickou situací byl socialismus, kdy v řadě socialistických zemí bylo soukromé podnikání nelegální, na druhou stranu státní podniky nebyly schopny uspokojit všechny potřeby osob. To vedlo k melouchům, kdy schopní řemeslníci apod. pracovali našedo, tj. odměnu dostávali přímo do kapsy. Složitá a nepřehledná daňová soustava, vysoká míra zdanění, nutnost splnit přísné zkoušky, které jsou podmínkou pro legální podnikání apod., však i v zemích s tržní ekonomikou mohou vést k rozvoji šedé ekonomiky a k tomu, že řada aktivit nebude do HDP započítávána. Zjednodušení daňové soustavy, které povede k tomu, že se lidé přestanou vyhýbat placení daní, je proto jednou z forem jak zvýšit HDP. Černá ekonomika jsou aktivity, které jsou trestné. Např.prodej drog apod. Tyto aktivity nejsou zahrnuty v HDP. - Kvalita životního prostředí a vyčerpání přírodních zdrojů. Při tvorbě HDP může být poškozováno životní prostředí. Toto poškození má často podobu externality (škůdce za škodu neplatí). Snížení kvality životního prostředí se ovšem v HDP neobjeví. Stejně tak se v něm neobjeví vyčerpání přírodních zdrojů pokud jsou použity, už nemohou být použity v budoucnu. - Kvalita života tento pojem zahrnuje řadu oblastí jako nízká kriminalita, malé dopravní zácpy, ale i možnost svobodně se sdružovat, projevovat názory apod. I tyto složky nejsou v HDP zahrnuty. Existují země s poměrně vysokým HDP (na obyvatele), některé občanské a politické svobody jsou v nich však omezeny (za příklad lze uvést Singapore). Byť toto omezení některých svobod může snižovat transakční náklady, je otázkou, zda vysoký HDP je tou správnou cenou, kterou musí lidé za dané omezení zaplatit. - Chudoba a ekonomická nerovnost. Země může mít vysoký HDP, disponibilní příjem (tj. to, co mají jednotliví obyvatelé k dispozici) a bohatství však mohou být mezi jednotlivé subjekty velmi nerovnoměrně rozděleny. Lidé přitom mají tendenci porovnávat své postavení s postavením druhých a pokud je relativně horší, mohou být nespokojeny. Přes všechny výše uvedené výhrady je nutno konstatovat, že HDP souvisí s ekonomickým blahobytem. Země s vysokým HDP si mohou dovolit dávat více peněz do zdravotnictví, sociálního zabezpečení, na ochranu přírody apod. Existuje poměrně jednoznačná korelace mezi nízkým HDP a vysokou úmrtností, kratší délkou života, počtem chorob, mírou gramotnosti, větším a pohodlnějším bydlením, větším množstvím jídla, oblečení, zábavy apod. Co se týče skutečnosti, že při tvorbě HDP dochází k poškozování životního prostředí či se jinak snižuje kvalita života ekonomická teorie říká, že je nutno porovnat náklady a prospěch z jednotlivých možností: pokud je čistší životní prostředí pro lidi cennější než (eventuelní a zpravidla dočasné) zvýšení nezaměstnanosti a snížení HDP v důsledku šetření životního

7 prostředí, má smysl omezovat činnosti, které sice přispívají k růstu HDP, na druhou stranu však poškozují životní prostředí. Potencionální produkt Potencionální produkt je maximální možné množství statkům které je schopna ekonomika daného území vyprodukovat za dané časové území. Pokud se ekonomika nachází na úrovni potencionálního produktu, tak jsou tedy využity veškeré její kapacity apod. Pojem potencionálního produktu odpovídá mikroekonomickému pojmu hranice produkčních možností. Je-li ekonomika na nebo těsně nad úrovní potencionálního produktu, tak již nelze zvyšovat produkci, na eventuelní vyšší poptávku mohou firmy reagovat jedině tím, že zvýší ceny, pokud tak udělají všechny firmy, tak na agregátní úrovni roste cenová hladina. V realitě je ekonomiky spíše pod úrovní potencionálního produktu obvyklejší je, že existují nějaké nevyužité kapacity apod. Proto řada aktivit v oblasti hospodářské politiky, může alespoň krátkodobě dostat aktuální úroveň HDP na úroveň potencionálního produktu. Nezaměstnanost Definice a měření Za nezaměstnaného se považuje člověk, který nemá práci a aktivně ji hledá. Většinou se, pokud hovoříme o nezaměstnanosti, nespokojujeme s počtem absolutně nezaměstnaných, ale zajímá nás relativní nezaměstnanost, tj. míra nezaměstnanosti neboli podíl nezaměstnaných na ekonomicky aktivních. Míru nezaměstnanosti vypočtem tedy takto: u = U/(L+U) (rovnice 3), kde u = míra nezaměstnanosti, U = počet nezaměstnaných, L = počet zaměstnaných (včetně osob samostatně výdělečně činných apod.) Součet L+U dává ekonomicky aktivní obyvatelstvo. V praxi se míra nezaměstnanosti obvykle počítá buď jako podíl osob registrovaných úřady práce na celkovém aktivním obyvatelstvu nebo pomocí výběrového šetření, kdy se zjišťuje podíl nezaměstnaných na statistickém vzorku. Ze vzorce vyplývá, že míra nezaměstnanosti může být zkreslena, konkrétně: - do ekonomicky aktivního obyvatelstva nejsou započítány osoby, které rezignovaly na hledání práce (žijí např. ze sociálních dávek) - nezapočítává se efekt zkrácené pracovní doby člověk by rád pracoval na plný úvazek, musí ale pracovat na zkrácený - záleží na metodice Úřadů práce, na konkrétním znění zákona o zaměstnanost atd., koho mezi nezaměstnané zahrnou apod. Příčiny nezaměstnanosti Nezaměstnanost má řadu příčin. Na makroúrovní se uvádějí tři příčiny, podle kterých se dělí nezaměstnanost na tři druhy/formy: 1. frikční nezaměstnanost zahrnuje nezaměstnané, kteří hledají práci v důsledku přirozené situace, související s lidským životem typu ukončení školy a hledání zaměstnání, přestěhování se do jiného města, nespokojenost s dosavadním zaměstnáním, ale i nízkou pracovní výkonností a následným propuštěním. 2. strukturální nezaměstnanost zahrnuje nezaměstnanost, ke které dochází v důsledku změn poptávky po produktech, které osoby vyrábějí.

8 Pokud např. klesá poptávka po uhlí, poroste nezaměstnanost horníků. Klesá-li poptávka po produktech českých textilek, roste nezaměstnanost osob v nich zaměstnaných, atd. Je nutno si přitom uvědomit, že trh práce je trhem velmi diferencovaným, tj. heterogenním. K vykonávání určité profese jsou nutné schopnosti, dovednosti, znalosti apod. Pokud jimi nezaměstnaná osoba nedisponuje, může být nezaměstnaná poměrně dlouho, ačkoliv obecně existuje poptávka po práci. 3. Cyklická nezaměstnanost souvisí s vývojem ekonomiky, s jejími krátkodobými výkyvy. Platí zde jednoduchá závislost pokles HDP (tj. pokles produkce všech statků) vede k růstu nezaměstnanost a naopak. Při poklesu HDP ztrácejí zaměstnání pracovníci všech profesí (při strukturální jen některých profesí). Na mikorúrovni lze zkoumat řada faktorů, které nezaměstnanost způsobují. Patří k nim např. - pojištění v nezaměstnanosti. Pokud jsou lidé pojištěni proti nezaměstnanosti, dostávají, stanou-li se nezaměstnanými, pojistné plnění (příspěvky v nezaměstnanosti). Jejich příjem je tedy zachován a nemusí přijmout první práci, která se jim nabízí. - Vysoká ochrana zaměstnanců, vysoká moc odborů. Pokud jsou zaměstnanci příliš chráněni, zaměstnavatelé se budou bránit přijímat nové zaměstnance, protože jejich propuštění bude komplikované, a tedy nákladné. - minimální mzda: pokud je minimální mzda vyšší než tržní mzda, tak je vyšší nabídka práce než poptávka po práci a někteří lidé nezískají práci - Nedostatečně rozvinutý lidský kapitál jak již bylo uvedeno výše, pokud člověk nemá potřebné znalosti, schopnosti a dovednosti, bude obtížně hledat zaměstnání. - Trh práce je rovněž nedokonalým trhem z důvodu nedostatku informací. Lidé nevědí o všech místech, která jsou volná, a firmy nevědí o všech lidech, kteří hledají práci. Může tak nastat situace, kdy se nespáruje pracovní místo (zaměstnání) s odpovídajícím člověkem. - Teorie efektivnostních mezd: tato teorie říká, že se firmám vyplatí udržovat mzdy, které platí svým zaměstnancům nad úrovní tržní mzdy. Důvody mohou být následující: -- zaměstnanci, kteří mají vyšší příjem mohou o sebe více pečovat, lépe se stravovat apod. Jsou pak méně nemocní. Menší nemocnost snižuje firmám náklady. -- vyšší mzdy než tržní snižují fluktuaci zaměstnanců, lidé nebudou tolik odcházet, protože neví, zda-li jinde rovněž získají vyšší mzdy. Nízká fluktuace přitom pro firmy znamená nízké náklady na výcvik, zaučování pracovníků, snižuje riziko, že se firma při výběru pracovníků splete apod. -- vyšší mzdy stimulují pracovní úsilí zaměstnanců, je pravděpodobné, že při vyšších mzdách budou zaměstnanci pracovat více -- kvalita pracovníků. Při nízkých mzdách je vysoce pravděpodobné, že kvalitní pracovníci o danou pozici neprojeví zájem, firma si bude vybírat pouze mezi nekvalitními, což může zvyšovat její náklady (je např. více pravděpodobné, že nekvalitní pracovník způsobí škodu). Při vyšších mzdách budou mít sice nekvalifikovaní pracovníci stále zájem o danou pozici, zájem však rovněž projeví kvalifikovaní pracovníci, firma tak bude mít větší pravděpodobnost, že si vybere kvalifikovaného pracovníka. Pozn.: teorie efektivnostních mezd rovněž říká, proč při poklesu cenové hladiny firmy (alespoň ne hned) nesnižují mzdy svých zaměstnanců a proč je pokles cenové hladiny (tj. deflace) spojen s růstem nezaměstnanosti.

9 W Wmin S L W0 D L DL1 L0 SL1 Obr. Minimální mzda (Wmin) je vyšší než tržní mzda W0. V takovém případě nabízí práci SL1 osob (při tržní mzdě by to bylo L0 osob), zaměstnavatelé chtějí zaměstnat (poptávají) DL1 osob. Rozdíl SL1-DL1 jsou nezaměstnaní. Zvláště je třeba upozornit na rozdíl L0-DL1, protože tito lidé by v případě neexistence minimální mzdy práci našli m(rozdíl SL1-L0 udává lidi, kteří by práci při tržní mzdě nehledali). Z výše uvedeného by nemělo plynout, že jsme pro naprosté zrušení pojištění v nezaměstnanosti, ochrany zaměstnanců apod. Je nutné pouze hledat a nacházet jejich optimální míru. Důsledky a náklady nezaměstnanosti Nezaměstnanost se vždy týká lidí, způsobuje jim problémy, vede k nespokojenosti, znamená ztrátu/snížení příjmů. Proto je v centru pozornosti. Obecně můžeme důsledky a náklady nezaměstnanosti rozdělit na: - ekonomické: nezaměstnaní neprodukují statky, které by produkovat mohli. Klesá tedy HDP daného území. Navíc nezaměstnaným je nutno poskytovat statky uspokojující jejich (základní) potřeby. Peníze na produkci těchto statků (získané prostřednictvím daní či pojistného) by šlo použít na jiné účely. - psychologické: nezaměstnanost vede ke ztrátě sebeúcty, depresím, stresu k sebevraždám apod. Netýká se to jen nezaměstnaného, ale i jeho okolí. Deprese, stres, nespokojenost nezaměstnaných způsobují společnosti náklady, ať již faktické (náklady na léčení) nebo náklady obětované příležitosti. - sociální. Nezaměstnaní pociťují zlobu, frustraci, zoufalství. Snadněji se stávají závislými na drogách, mají tendenci protestovat, řešit svou situaci kriminalitou apod. To všechno stojí společnost náklady. Výše uvedené důsledky a náklady nezaměstnanosti se týkají zejména dlouhodobě nezaměstnaných, tj. nezaměstnaných nad 6 měsíců. Trh práce a přirozená míra nezaměstnanosti V mikroekonomii jsme se zabývali individuální nabídkovou a poptávkovou křivkou po práci (křivkou jednoho zaměstnance, či jednoho zaměstnavatele), případně tržní nabídkovou a poptávkovou křivkou po práci (křivka lidí, kteří chtějí pracovat v určité profesi, respektive křivka poptávky zaměstnavatelů, kteří jsou ze stejné profese). Na agregátní úrovni nás zajímá celková nabídka a poptávka po práci. Agregátní nabídková a poptávková křivka přitom vychází z individuálních nabídkových a poptávkových křivek.

10 Připomeňme si, že v případě poptávky po práci, zaměstnavatelé porovnávají, zda příjmy z mezního produktu dodatečně zaměstnaného pracovníka jsou vyšší než náklady spojené se zaměstnáním daného pracovníka (jeho mzdou a dalšími náklady souvisejícími s rozšířením výroby). Zaměstnavatelé budou nové pracovníky zaměstnávat pouze tehdy, pokud příjmy z mezního produktu dodatečného pracovníka budou větší nebo rovny mezním nákladům. Matematicky to můžeme zapsat (např.) takto: P*MPL = MCl (Rovnice 4) Pokud odhlédneme od ostatních nákladů s rozšířením produkce, můžeme říci, že mezním nákladem zaměstnání dodatečného pracovníka je jeho mzda a rovnici 4 můžeme upravit do tvaru P*MPL = W (Rovnice 5), kde W je nominální mzda. Tuto rovnici pak můžeme přepsat do tvaru MPL = W/P (Rovnice 6), kde W/P je reálný náklad na práci. Příklad: Pan Novák zaměstnává jednoho zaměstnance, který vyrábí klobouky. Roční superhrubá mzda tohoto zaměstnance (včetně zdravotního a sociálního pojištění, které za tohoto zaměstnance musí hradit pan Novák) je Kč (hrubá roční mzda je Kč, tj měsíčně). Cena klobouku je 240 Kč. V takovém případě je reálný roční náklad na práci 990 klobouků tolik klobouků musí pan Novák prodat, aby zaplatil (super)hrubou mzdu. V makroekonomickém souhrnu platí, že souhrn vyrobených produktů, víceméně odpovídá souhrnu produktů kupovaných za mzdy. V makroekonomickém pohledu, kdy P je cenová hladina, potom výraz W/P značí reálnou mzdu a rovnici 4 můžeme interpretovat tak, že se mezní produkt práce musí rovnat (alespoň) reálné mzdě. Co se týče nabídky po práci, tak zaměstnanci porovnávají jednotlivé nabídky práce a mzdy za tuto práci navzájem. Rozhodují se (obvykle) pro tu nabídku práce, která jim přináší největší mzdu pokud by tak neučinili, tak by jim vznikali náklady obětované příležitosti. Jak už ale bylo uvedeno, trh práce je však velmi heterogenním trhem, různé profese obvykle nejsou zaměnitelné (horník nemůže hned být lékařem a naopak). Mezi jednotlivými profesem proto i z dlouhodobého hlediska přetrvávají mzdové rozdíly teoreticky, pokud by např. horníci zjistili, že lékaři mají vyšší mzdy, mělo dojít k tomu, že se horníci začnou překvalifikovávat na lékaře, čím vzroste nabídka lékařů (a klesne jejich mzda) a poklesne nabídka horníků (a vzroste jejich mzda). V praxi tato překvalifikace ale znamená relativně značné investice do lidského kapitálu jednotlivých osob, a není proto jednoznačně možná. Křivka agregátní nabídky práce a agregátní poptávky po práci zahrnuje veškerou nabízenou práci (všechny zaměstnance, kteří chtějí při dané reálné mzdě pracovat) a všechny pracovní pozice, které jsou při dané reálné mzdě poptávané. Vzhledem k výše uvedenému je křivka agregátní poptávky po práci i agregátní nabídky práce teoretickým konstruktem. Trh práce vždy musíme sledovat v určitém čase, za určité období. V tomto období nepochybně jisté množství osob ztratí práci a určité množství osob práci najde. Pokud si symbolem σ označíme míru ztráty práce a symbolem ϖ míru nalézání práce, pak výraz σ*l značí počet lidí, kteří v daném období ztratí práci a vstoupí mezi nezaměstnané, a výraz ϖ*u značí počet lidí, kteří v daném období práci najdou a přestanou být nezaměstnanými. Pozn.: výrazy σ a ϖ jsou v desetinném tvaru. Vynásobením 100 můžeme tyto výrazy získat v procentech. Pokud např. je celkový počet zaměstnaných osob a osob za určité období ztratí práci, pak σ = 0,1, tj. 10 %.

11 W/P S L Obr.: křivka agregátní nabídky S L a poptávky D L po práci D L L Přirozenou míru nezaměstnanosti potom můžeme definovat jako takovou míru nezaměstnanosti, při které je trh práce v rovnováze, tj. jako míru, při níž počet osob, který za dané období ztratí a najdou práci je shodný. Matematicky můžeme psát, že pro přirozenou míru nezaměstnanosti platí: σ*l = ϖ*u (Rovnice 7). Obecně přirozená míra nezaměstnanosti zahrnuje frikční a strukturální nezaměstnanost, jinými slovy při přirozené míře nezaměstnanosti je cyklická nezaměstnanost nulová, čili ekonomika se nachází na úrovni potencionálního produktu. Proveďme teď několik matematických úprav rovnice 7: σ*(l+u-u) = ϖ*u σ*(l+u) - σ*u = ϖ*u σ - σ*u/(l+u) = ϖ*u/(l+u) σ*(1-u/(l+u)) = ϖ*u/(l+u) (Rovnice 8) Výraz U/(L+U) je mírou nezaměstnanosti, kterou značíme u. Rovnici 8 potom můžeme vyjádřit jako: σ*(1-u) = ϖ*u (Rovnice 9) Řešením pro u dostáváme: u = σ/(σ+ϖ) (Rovnice 10) kde u je přirozená míra nezaměstnanosti Příklad: Předpokládejme, že počet zaměstnaných je a počet nezaměstnaných je Míra nezaměstnanosti je tedy: u = / = 0,0625, tj. 6,25 %. Dále předpokládejme, že míra ztráty práce σ je 1 % a míra nalézání práce ϖ je 25 %. V prvním období potom práci ztratí 0,02* osob, tj. celkem osob a práci nalezne 0,25* osob, tj osob. Počet nezaměstnaných se tedy v daném období sníží o ( ) osob, čili o osob. Míra nezaměstnanosti potom bude činit ( )/ = 0, tj. 5,625 %. Původní míra nezaměstnanosti ve výši 6,25 % nebyla rovnovážnou (čili přirozenou) mírou nezaměstnanosti. Lze ukázat, že ani noví míra nezaměstnanosti ve výši 5,625 % není rovnovážnou mírou.

12 Přirozená míra nezaměstnanosti je rovna: u= 0,01/(0,01+0,25) = 0,03846, tj. 3,846 %. Přirozená míra nezaměstnanosti se v průběhu doby mění. Je to způsobeno zejména tím, že v jednotlivých obdobích není konstantní míra ztráty práce σ ani míra nalézání práce ϖ (jejich konstantnost jsme zatím předpokládali). Míra ztráty práce σ i míra nalézání práce ϖ záleží na řadě faktorů jak snadné lze zaměstnance propouštět a dalších faktorech, které mohou způsobovat strnulosti na trzích práce, na stupni informovanosti o volných místech a lidech hledající zaměstnání, na stupni ochrany nezaměstnaných a ekonomicky neaktivních (v podobě příspěvků v nezaměstnanosti, sociálních dávek apod.). Poměrně logicky platí, že bude-li trh práce strnulý, informovanost o volných pracovních místech a lidech hledající práce nízká, ochrana nezaměstnaných a ekonomicky neaktivních vysoká, bude vysoká jak aktuální míra nezaměstnanosti, tak přirozená míra nezaměstnanosti. Inflace Definice a měření Inflace je definována jako růst cenové hladiny, tj. růst veškerých cen jak cen vstupů, tak cen meziproduktů, tak cen finálních statků. O inflaci nelze hovořit, rostou-li pouze některé/několik málo cen. Inflaci měříme pomocí některého z indexů, jehož prostřednictvím porovnáváme ceny aktuálního/běžného období a ceny základního období. V praxi se používají tyto indexy: 1. deflátor HDP. Jak již bylo uvedeno výše deflátor HDP měří změnu cen všech statků. To však činí jeho použití problematickým, neb zjištění cen všech statků je velmi komplikované. 2. index spotřebitelských cen. Je to nejčastější způsob měření inflace. Změna cen se sleduje na vybraném souboru/koši finálních produktů, tzv. spotřebitelském koši. U jednotlivých produktů se dále stanoví váha produktu v koši (v %, respektive v setinách), jež v zásadě odpovídá procentu výdajů, který na daný statek v průměru vynakládají domácnosti. Index spotřebitelských cen (CPI) má potom následující tvar: CPI = (Σ v i *p ib )/ (Σ v i *p iz ) (rovnice 11), kde: v i = váha i-tého výrobku v koši (v setinách), p ib = cena i-tého výrobku v běžném období, p iz = cena i-tého výrobku v základním období Příklad: Předpokládejme, že CPI je složen ze tří produktů A, B a C. Jejich váhy jsou 30 %, 20 % a 50 %. Ceny v běžném období jsou 120 (A), 240 (B) a 360 (C), ceny v základním období jsou 100 (A), 200 (B) a 300 (C). Můžeme spočítat CPI: CPI = (120*0, *0, *0,5)/(100*0, *0, *0,5) = 1,2, tj 20 %. 3. index výrobních cen (PPI) je založen na stejném principu jako CPI, koš indexu výrobních cen ale zahrnuje ceny vstupů producentů. Vzhledem k tomu se uvádí, že změna PPI se za 3-9 měsíců projeví ve změně PPI nejprve se mění ceny výrobců, následně tuto změnu výrobci zahrnují do cen svých statků, takže roste i CPI. Jak je uvedeno výše, nejčastěji se pro měření inflace používá CPI. Proti tomuto způsobu měření jsou často uváděny nejrůznější námitky: - stanovení koše. Inflace se měří na pevném koši statků. Pokud nějaký statek v koši není, tak změny jeho cen se v měření inflace neodrazí. Změny koše se přitom dělají

13 jednorázově (zhruba jednou za 5 let). Nové statky, které se objeví mezi jednotlivými změnami indexu (typu mobilní telefony), se v něm tedy nemusí hned odrazit. - Pevné váhy statků. Pokud roste cena nějakého statku a ceny ostatních statků stagnují nebo rostou pomaleji, budou domácnosti snižovat výdaje na tento statek (tzv. substituční efekt). Klesne tedy průměrný podíl, z kterého jsou odvozeny váhy statku v koši. Váhy jsou však stanoveny pevně stejně jako statky v koši se mění cca jednou za 5 let, což měření inflace zkresluje. - Ve změně cen není zahrnut růst kvality statku. Typickým příkladem mohou být automobily, které jsou obecně kvalitnější, ale v důsledku toho i dražší než v minulosti. Můžeme tak porovnávat sice statky stejného druhu, ale jiného typu, což není přesné. - Otázka cen. Stejný statek stojí různě v různých obchodech. Je poměrně obtížné stanovit správnou cenu statku to platí pro základní i běžné období. Pokud použijeme ceny z obchodů, které nejsou reprezentativní, můžeme inflaci podhodnotit i nadhodnotit. Přes výše uvedené námitky platí, že (zatím) nemáme lepší způsob měření cen CPI. Proto se používá. Jak se liší deflátor HDP na straně jedné a CPI nebo PPI na straně druhé? - deflátor zahrnuje ceny všech statků, CPI a PPI ceny vybraných statků - deflátor má pohyblivé váhy (vycházejí v zásadě z objemu vyprodukovaných statků), CPI a PPI pevné váhy - deflátor zahrnuje ceny statků vyprodukovaných na daném území, CPI a PPI mohou zahrnovat i ceny statků vyprodukovaných na jiném území (v zahraničí), ale prodávané na domácím území Příčiny inflace Hlavní příčinou inflace je růst množství peněz v oběhu (peněžní zásoby). Intuitivně lze předpokládat, že, pokud se zvýší množství peněz v oběhu třeba 2* a nic dalšího se nezmění (zejména nevzroste množství vyprodukovaných statků), tak by i ceny statků měly vzrůst dvakrát. K tomu, abychom toto tvrzení prokázaly, však potřebujeme znát další údaje. Ekonomická teorie rozeznává podle toho, který inflační impuls, vedl k růstu cenové hladiny, inflaci způsobenou poptávkou a inflaci způsobenou nabídkou. V prvním případě roste agregátní poptávka (množství všech statků které lidé poptávají), firmy však z nějakého důvodu nezvyšují své produkční kapacity (zejména proto, že už žádné volné zdroje nejsou k dispozici). Potom na vyšší agregátní poptávku musí firmy reagovat jedině růstem cen. Dělají-li tak všechny firmy, roste cenová hladina. Zvýšení agregátní poptávky však musí mít nějakou příčinou, kterou (zpravidla) je zvýšení množství peněz v oběhu. V případě inflace vyvolané nabídkou (tzv. negativní nabídkový šok) se posouvá křivka agregátní nabídky doleva nahoru, takže klesá vyprodukované množství statků a roste cenová hladina. K růstu cenové hladiny, tj. všech cen však dochází pouze ve výjimečných případech (typu zemětřesení, válek apod.), kdy se snižuje množství všech vyprodukovaných statků. Jako příklad negativního nabídkového šoku bývá označován i růst cen základních surovin (ropa, uhlí apod.), které ovlivňují produkci většiny statků. Nesmíme však zapomínat, že přinejmenším v dlouhém období zde začne působit substituční efekt, a lidé se dané suroviny budou snažit substituovat jinými. Důsledky a náklady inflace Inflace má řadu negativních důsledků a nákladů:

14 1. náklady ošoupaných/opotřebených podrážek/bot : inflace snižuje kupní sílu/hodnotu peněz, což nutí osoby, aby peníze, jež dostanou, co nejdříve utratily. Vede to i k tomu, že lidé kupují nepotřebné statky, jen aby se peněz co nejrychleji zbavili. 2. zvýhodnění dlužníků, znevýhodnění věřitelů. Tím, že inflace snižuje kupní sílu peněz, znevýhodňuje věřitele (peníze, kterým jim dlužníci v budoucnu vrátí) budou mít nižší kupní sílu. To vede k neochotě věřitelů půjčovat, což má ale negativní vliv na výši investic a dlouhodobý hospodářský růst. Uvedenému nebezpečí se dá čelit sice tím, že se očekávaná inflace zabuduje do úrokové míry, pokud se však inflace neočekávaně změní, mohou být věřitelé stejně poškozeni. 3. obecné přerozdělení bohatství inflace obecně poškozuje ty, kteří získávají svůj příjem, mají uloženo bohatství v penězích. Poškozeni mohou být třeba dělníci je-li uzavřena mzdová dohoda, jež nepočítá s inflacím dostávají dělníci nižší reálnou mzdu. 4. šum v cenovém systému ceny, jak známo z mikroekonomie, plní informační, stimulační/motivační a alokační funkci říkají producentům, které statky mají produkovat (ty, po nichž je nejvyšší poptávka) a jakým způsobem (s nejnižšími náklady). Pokud se mění ceny v důsledku inflace, ztrácejí producenti informace, co spotřebitelé poptávají i jaké jsou nejlevnější produkční postupy. Přinejmenším v krátkém období přitom producenti nejsou schopni rozlišit, zda-li ceny statků se mění proto, že je po nich vysoká poptávka (tj., že jsou vzácné) nebo v důsledku inflace. Inflace tak může vést k chybným podnikatelským rozhodnutím, a tím i ke stagnaci HDP, nezaměstnanosti atd. 5. narušení dlouhodobých plánů vysoká a kolísající inflace stěžuje strategické rozhodování, dlouhodobé plánování, stěžuje odhady, kolik a kam mají podnikatelské subjekty investovat, kolik a jak mají domácnosti spořit apod. Tato nemožnost dlouhodobých plánů se opět odráží negativně na HDP i míře nezaměstnanosti. Podle své výše můžeme inflaci rozdělit na mírnou (do 10 %), pádivou (cca do 50 %) a hyperinflaci (nad 50 %). Výše uvedené negativní důsledky se týkají zejména pádivé inflace a hyperinflace. Má smysl podotknout, že, pokud je inflace relativně stabilní, tj. na určité hodnotě se udržuje po delší dobu, lidé si na tuto inflaci zvyknou a zahrnou ji do svého uvažování, budou ji přizpůsobovat ceny (tzv. očekávaná inflace). Ekonomická teorie potom říká, že mírná a stabilní inflace (do maximálně 3-5 % ročně) v zásadě nemá negativní účinky. Naopak mírný růst cen nutí lidi, aby peníze používali, aby spotřebovávali, aby peníze někam ukládali (do bank, akcií, podílových fondů apod.), tím de facto investovali 5, respektive nenechávali leže peníze ladem. Inflace a úrokové míry Nominální úroková míra je dána hodnotou úrokové míry např. 5, 10, či 15 %. Reálná úroková míra je úroková míra po odečtení inflace. Přesný vzorec pro výpočet reálné úrokové míry je: (1 + r) = (1+i)*(1-π), tj.: r = i- π - i*π (rovnice 12 6 ), kde: r = reálná úroková míra v setinách, i = nominální úroková míra v setinách, π = míra inflace v setinách. 5 Viz dále 6 Protože výraz i*π je obvykle malé číslo, často se používá pro výpočet reálné úrokové míry pouze vzorec: r= i-π

15 Roste-li míra inflace, zpravidla roste (byť většinou s určitým časovým zpožděním) i nominální úroková míra. Zvláště věřitele totiž zajímá reálný výnos, tj. kolik mu půjčka vynese po odečtení inflace. Prostřednictvím úrokových měr můžeme spočítat budoucí hodnotu peněz, budoucí reálnou hodnotu peněz apod. Pro budoucí hodnotu peněz platí: FV = A*(1+i) n (rovnice 13) Pro reálnou hodnotu peněz platí: RV = A*(1-π) n (rovnice 14) Pro budoucí reálnou hodnotu peněz potom platí: FRV = A*(1+i) n *(1-π) n (rovnice 15) kde: FV = budoucí hodnota peněz, RV = reálná hodnota peněz, FRV = budoucí reálná hodnota peněz, A = peněžní částka, n = počet období (zpravidla počet let), i, π = nominální úroková míra, respektive míra inflace za dané období v desetinném tvaru. Příklady: Mějme 100 Kč, které uložíme na 1 rok při 10% úrokové míře, Kolik budeme mít za tento rok? FV = 100*(1+0,1) 1 = 110 Kč. Kolik budeme mít za dva roky? FV = 100*(1+0,1) 2 = 121 Kč. Mějme 100 Kč, míra inflace je 10 % ročně 7. Jaká bude kupní síla/hodnota těchto peněz za rok? A za dva roky? RV 1 = 100*(1-0,1) 1 = 90 Kč. RV 2 = 100*(1-0,1) 2 =81 Kč. Deflace Deflace je opak inflace, při deflaci tedy dochází k poklesu cenové hladiny, tj. klesají ceny všech statků. Jak by se mohlo zdát, že deflace nemá negativní důsledky, ekonomická teorie upozorňuje, že i deflace (stejně jako inflace) má na ekonomiku negativní vliv. Důvody jsou následující: - ceny při deflaci zpravidla neklesají rovnoměrně. Některé ceny (zejména vstupů např. mzdy jako ceny práce) jsou z různých důvodů strnulé (podrobněji bude rozebráno dále), takže sice klesají ceny finálních statků, neklesají však ceny vstupů, čili firmy/podnikatelé se dostávají do ztráty. To je nutí k omezování produkce na agregátní úrovni může docházet k poklesu HDP. - Je-li deflace trvalým jevem, může řada subjektů odkládat nákup řady finálních statků (zejména dlouhodobé spotřeby), až jejich ceny ještě více klesnou. Toto odkládání spotřeby se na makroekonomické úrovni projevuje poklesem agregátní poptávky, což (opět) nutí firmy omezovat produkci, takže dochází k poklesu HDP. - I při deflaci dochází k přerozdělování bohatství. Tentokrát jsou znevýhodněni dlužnici: jejich závazky reálně neklesají, zatímco jejich příjem reálně klesá. Často tak dlužníci nejsou schopni své závazky splácet, což vede k jejich bankrotům a dalším negativním jevům. Zahraniční vztahy 7 Pokud se inflace měří ročně, často se používá pro vyjádření roku výraz p.a. (= per anum, tj. ročně)

16 Makroekonomie sleduje veškeré vztahy daného území/země se svým okolím/zahraničím. Činí tak zejména proto, že tyto vztahy mohou ovlivňovat výši HDP na daném území i tempo růstu HDP. Makroekonomie se zejména zaměřuje na následující položky: 1. čistý vývoz: Čistý vývoz je definován jako rozdíl vývozu a dovozu NX = X-M (rovnice 16), kde: NX = čistý vývoz, X = export, M = import. Výše vývozu je ovlivněna řadou faktorů, zejména reálným měnovým kursem, HDP, respektive disponibilním důchodem, mírou ochranářství apod. 2. čisté zahraniční investice: ty jsou definovány jako rozdíl mezi tím, co subjekty s bydlištěm nebo sídlem na domácím území (např. v Česku) investujeme v zahraničí, a tím, co subjekty se sídlem a bydlištěm v zahraničí investují doma (např. v ČR). NFI = HIF FIH (rovnice 17), kde: NFI = čisté zahraniční investice, HIF = investice domácích subjektů v zahraničí, FIH = investice zahraničních subjektů na domácím území. Čisté zahraniční investice jsou zejména ovlivněny rozdílem mezi reálnou úrokovou mírou v jednotlivých zemích, stupněm ochranářství, jež umožňuje nebo brání volnému pohybu kapitálu, investičním očekáváním apod. V dlouhodobém hledisku platí rovnost NX = NFI. V krátkém období se NX a NFI mohou odlišovat, rozdíl je řešen změnou stavu devizových rezerv (viz dále). Zahraničně obchodní vztahy jsou evidovány prostřednictvím platební bilance. Problematice zahraničních vztahů se budeme ještě dále věnovat. Veřejné příjmy a veřejné výdaje Makroekonomie se zabývá agregovanými ukazateli celkovou sumou veřejných příjmů a veřejných výdajů za určité časové období a saldem veřejných rozpočtů 8. Stejně jako u zahraničních vztahů tak činí zejména proto, že veřejné příjmy a veřejné výdaje mohou ovlivňovat výši HDP, nezaměstnanost, inflaci apod. Veřejné příjmy jsou rozhodující částí tvořeny daněmi. Podle toho, co je zdaňováno, můžeme daně rozdělit na: - důchodové: Zdaňován je příjem/důchod obyvatel. Výše těchto daní závisí na HDP (roste-li HDP, tyto daně rostou). V ČR patří k důchodovým daním daň z příjmu. - spotřební: zdaňována je spotřeba. Výše těchto daní závisí na HDP (roste-li HDP, tak roste spotřeba a tyto daně rostou). V ČR patří ke spotřebním daním daň z přidané hodnoty a spotřební daň. - majetkové: zdaňován je majetek, daň je nutno platit, i když nemáte příjem. Vzhledem k tomuto faktu lze majetkové daně označit za nezávislé/autonomní na HDP, respektive disponibilním důchodu: V ČR jsou majetkovými daněmi daň z nemovitostí, daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí a daň silniční. 8 Vědomě zde hovoříme o veřejných příjmech, veřejných výdajích a veřejných rozpočtech. Chceme tím zdůraznit, že je nutno sledovat příjmy, výdaje a rozpočty na všech úrovních státu, včetně příjmů a výdajů různých speciálních institucí (státních fondů apod.). Stát musí být chápán jako celek, jednotlivé jeho součásti však mají vlastní rozpočty. Může tak docházet k tomu, že řada aktivit státu jde mimo jeho ústřední (tj. státní) rozpočet. Zaměření na příjmy a výdaje státního rozpočtu, respektive saldo státního rozpočtu by tak mohlo být příliš úzké.

17 Vzhledem k výše uvedenému můžeme pro daně napsat: TA = TAa +t*y (rovnice 18), kde: TA = celková suma daní, TAa = autonomní daně nezávislé na HDP, t*y = suma daní závislých na HDP, Y = hrubý domácí produkt, t = daňová sazba, eventuelně koeficient závislosti daní na HDP. Veřejné výdaje se skládají z vládních výdajů a transferů. Vládní výdaje (G) jsou výdaje, za které stát obdrží protihodnotu např. v podobě postavené silnice, nakoupené zbrojní techniky, či platu státních zaměstnanců (včetně učitelů apod.). Transfery (Tr) jsou výdaje, za které stát neobdrží protihodnotu nejčastěji mají podobu nějakých sociálních dávek (např. důchodů, přídavků ana dítě, rodičovských příspěvků, příspěvků v nezaměstnanosti apod.) Základní makroekonomické vztahy (identity). Identita je vztah, který platí vždy, tj. za všech okolností. Jaké jsou základní makroekonomické vztahy? První identita, již byla uvedena (rovnice 1) a vyjadřuje nám jeden ze způsobů měření HDP. Y = C+I+G+NX, kde: C = spotřební výdaje/spotřeba, I = investiční výdaje/investice G = vládní výdaje, NX = čistý vývoz Vlastníci jednotlivých výrobních faktorů (práce, půdy, kapitálu) dostávají disponibilní důchod (YD), který můžeme vypočítat jako: YD = Y-TA-GBS+TR (rovnice 19) kde TA = daně, TA = TAa +t*y (rovnice 20), TAa = autonomní daně (daně nezávislé na výstupu, daně, které musíme platit, ač je náš důchod/příjem jakýkoliv, v ČR kupř. majetkové daně), t*y = složka daní, které závisí na výstupu, při růstu výstupu, tyto daně rostou, při poklesu klesají) (např. daň z příjmů, daň z přidané hodnoty, spotřební daň( TR = transfery GBS = hrubé úspory firem (zahrnují opotřebení kapitálu a zadržené nerozdělené zisky). Proč při výpočtu YD připočítáváme transfery, odečítáme daně a hrubé úspory firem? Transfery (různé dávky od vlády a dalších institucí, za které vláda nedostává žádnou protihodnotu) připočítáváme proto, že zvyšují YD (tedy důchod, který mají vlastníci výrobních faktorů vskutku k dispozici). Daně YD snižují. Rovněž GPS YD snižují. Zadržené zisky snižují YD naprosto pochopitelně, jsou to ty důchody, kteří si majitelé firem rozhodnou nevyplatit a použít v budoucnu pro podnikání. Opotřebení kapitálu pak je rovno odpisům. Firmy, když kupují nějaké kapitálové statky, které jim slouží delší dobu (několik let), tak sice v okamžiku koupě zaplatí zpravidla celou hodnotu statku, tuto hodnotu/cenu, ale rozpouštějí v nákladech po celou dobu životnosti statku. Odpisy pak vyjadřují, že trh v cenách statků, které firmy vyrobí, prostřednictvím odepisovaného kapitálového statku, uznává náklady na výrobu těchto statků. Odpisy/opotřebení tak nepředstavuje příjem/důchod některého z vlastníků výrobních faktorů, ale pouze příjem, kterým se uhrazuje minulý náklad (na zakoupení kapitálového statku). Tento náklad v minulosti fakticky YD snížil, účetně ale nikoliv. Proto nyní odpis nemůže být zahrnut do YD.

18 Z hlediska užití lze YD lze rozdělit na spotřebu domácností (C ) a úspory domácností (PS) YD = C+PS (rovnice 21) Z rovnice 19 a z rovnice 20 plyne: Y-TA-GBS+TR = C+PS Za Y dosadíme rovnice 1 C+I+G+NX a můžeme psát: C+I+G+NX-TA-GBS+TR = C+PS Tuto identitu lze upravit: PS+GBS-I = (G+TR-TA) + NX (rovnice 22) Interpretace identity: - Pokud úspory domácností a firem jsou menší než investice (PS+GBS)<I, potom vzniklý rozdíl musí být uhrazen buď prostřednictvím čistého vývozu (dovoz je větší než vývoz a v tom případě čisté zahraniční investice jsou záporné) nebo kladného salda státního rozpočtu - Výraz G+TR-TA představuje saldo státního rozpočtu. Pozor!! Vzhledem ke konstrukci výrazu (od výdajů (G+TR) se odečítají příjmy TA) platí, že kladná hodnota výrazu značí rozpočtový deficit, záporná rozpočtový přebytek!! Pokud dochází k rozpočtovému deficitu, tak daný deficit musí být nějak uhrazen. Vláda si může půjčit buď od domácností a firem a v takovém případě úspory domácností a firem (PS+GBS) musí být větší než investice I nebo ze zahraničí a v takovém případě čistý vývoz NX musí být záporný. Vzhledem k tomu, že z dlouhodobého hlediska platí rovnost NX=NFI (čisté zahraniční investice, viz dále), jsou záporné potom i zahraniční investice. - Často se hovoří o dvojím deficitu zároveň dochází k deficitu státního rozpočtu a zahraničního obchodu (platební bilance). Tento dvojí deficit je ale přirozený, je forma řešení deficitu státního rozpočtu.

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích.

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. Inflace Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. V růstovém tvaru m s = + = m s - = míra inflace, m s = tempo růstu (nominální)

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností

Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Dílčí a agregátní trh práce Dílčí: trh určité profese, zaměstnanci se rozhodují, zda

Více

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně Nezaměstnanost Definice nezaměstnanosti Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně ji hledá Co je to aktivní hledání? Stačí registrace na Úřadu práce? Jakákoliv definice aktivního hledání je arbitrární

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené Makroekonomická rovnováha může být představována: a) tempem růstu skutečného produktu, odpovídající vývoji tzv. potenciálního produktu b) vyrovnanou platební bilancí c) mírou nezaměstnanosti na úrovni

Více

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Schéma čtyřsektorového modelu ekonomiky Obrázek 1: Do přiloženého schématu čtyřsektorového modelu ekonomiky doplňte chybějící toky: YD (disponibilní

Více

Makroekonomický produkt a důchod

Makroekonomický produkt a důchod Makroekonomie zabývá se souhrnnými ekonomickými jevy a jejich vztahy: produkt agregátní poptávka a agregátní nabídka peníze, trh peněz, měnová politika nezaměstnanost; míra nezaměstnanosti ČR 1Q. 2013

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

Kapitálový trh (finanční trh)

Kapitálový trh (finanční trh) Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 9 Kapitálový trh (finanční trh) Obsah 1. Podstata kapitálového trhu 2. Volba mezi současnou a budoucí

Více

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je

Více

1. Hrubý domácí produkt. 1.1 Definice

1. Hrubý domácí produkt. 1.1 Definice 1. Hrubý domácí produkt 1.1 Definice Hrubý domácí produkt (HDP) je základním makroekonomickým ukazatelem. Můžeme jej definovat jako tržní hodnotu nových finálních statků vyrobených v ekonomice daného území

Více

Cíl: analýza další makroekonomické poruchy, jejích příčin a důsledků

Cíl: analýza další makroekonomické poruchy, jejích příčin a důsledků Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 4 10) Nezaměstnanost. 11) Inflace a Phillipsovy křivky

Více

Co je makroekonomie a s jakými veličinami pracuje?

Co je makroekonomie a s jakými veličinami pracuje? Co je makroekonomie a s jakými veličinami pracuje? Popisuje chování ekonomiky jako celku Pracuje s agregátními (agregovanými) veličinami, souhrny za celou ekonomiku např. spotřeba (výdaje na spotřební

Více

Světová ekonomika. Měření a interpretace základních ekonomických proměnných

Světová ekonomika. Měření a interpretace základních ekonomických proměnných Světová ekonomika Měření a interpretace základních ekonomických proměnných Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Investiční výdaje (I)

Investiční výdaje (I) Investiční výdaje Investiční výdaje (I) Zkoumáme, co ovlivňuje kolísání I. I = výdaje (firem) na kapitálové statky (stroje, budovy) a změna stavu zásob. Firmy si kupují (pronajímají) kapitálové statky.

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

OE II - MAKROEKONOMIE

OE II - MAKROEKONOMIE OE II - MAKROEKONOMIE UKAZATELÉ VÝKONNOSTI NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTV STVÍ Ing. Andrea Ecková,, PhD. Katedra ekonomických teorií eckova@pef pef.czu.cz 2. přednáška 28.02.2007 I. Hrubý domácí produkt II. Metody

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

Makroekonomické výstupy

Makroekonomické výstupy Makroekonomické výstupy doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Schéma tržního mechanismu Trh zboží a služeb zboží,služby CF CF zboží, služby Domácnosti Firmy výrobní faktory CF CF výrobní faktory Trh výrobních

Více

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI Kapitola 8 INFLACE Inflace = růst všeobecné cenové hladiny všeobecná cenová hladina průměrná cenová hladina v ekonomice vyjadřujeme jako míru inflace (procentní růst) při inflaci kupní síla peněz a když

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Národní hospodářství 3 Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora:

Více

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Makroekonomická analýza přednáška 9 1 Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Funkce poptávky po penězích Poptávka po penězích je úměrná cenové hladině (poptávka po penězích je poptávka po reálných penězích).

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE AGREGÁTNÍ NABÍDKA A POPTÁVKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Čtvrtá přednáška Otevřenost ekonomiky, čistý export, čistý pohyb kapitálu, platební bilance

Ekonomie 2 Bakaláři Čtvrtá přednáška Otevřenost ekonomiky, čistý export, čistý pohyb kapitálu, platební bilance Ekonomie 2 Bakaláři Čtvrtá přednáška Otevřenost ekonomiky, čistý export, čistý pohyb kapitálu, platební bilance Podstata otevřenosti ekonomiky Žádná země není uzavřená Obchoduje se zahraničím vyváží a

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Ekonomika krátkého období a hledání rovnováhy. Teoretická východiska

Ekonomika krátkého období a hledání rovnováhy. Teoretická východiska Ekonomika krátkého období a hledání rovnováhy Teoretická východiska Makroekonomická teorie často zkoumá ekonomické ukazatele ve dvou rozdílných obdobích dlouhém a krátkém. Za dlouhé období považuje zpravidla

Více

1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt. 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu AD AS

1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt. 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu AD AS Makroekonomie (Bc) LS 2005/06 Podkladové materiály na cvičení 1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu

Více

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,

Více

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST Metodický list pro 4. soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Makroekonomie I METODICKÝ LIST Předmět Makroekonomie I Typ studia KS Semestr 2. Způsob zakončení Zápočet, ústní zkouška Přednášející

Více

I N F L A C E. Mgr. Erika Chmelířová, CHM_62_INOVACE_8.M.32 8. ročník (VI/2 EU OPVK) 15.5.2013 Matematické praktikum 8. roč.

I N F L A C E. Mgr. Erika Chmelířová, CHM_62_INOVACE_8.M.32 8. ročník (VI/2 EU OPVK) 15.5.2013 Matematické praktikum 8. roč. I N F L A C E Mgr. Erika Chmelířová, CHM_62_INOVACE_8.M.32 8. ročník (VI/2 EU OPVK) 15.5.2013 Matematické praktikum 8. roč. INFLACE 5 1 17:55 1 Výukový materiál je připraven pro 9. ročník s využitím Power

Více

5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka

5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka 5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka V této kapitole se seznámíte - s tím, co je to agregátní poptávka a jaké faktory ji ovlivňují - podrobně s tím, jak délka časového období ovlivňuje agregátní

Více

Mikroekonomie I: Trh výrobních faktorů

Mikroekonomie I: Trh výrobních faktorů PhDr. Praha, VŠFS, 29.11.2010 Výrobní faktory Poptávka po výrobních faktorech Výrobní faktory = vzácné vstupy, které používáme k produkci statků-výstupu Tradiční výrobní faktory Prvotní výrobní faktory:

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika 5. setkání Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika PLATEBNÍ BILANCE A VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA Obsah kapitoly Podstata platební bilance Struktura platební

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

07.03.2007 V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE

07.03.2007 V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE 3. přednáška 07.03.2007 ROVNOVÁŽNÝ NÝ PRODUKT V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE 3. přednáška 07.03.2007 I. Spotřeba II. Investice III. Rovnovážný ný produkt 3. přednáška KLÍČOV OVÁ SLOVA Spotřeba,

Více

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka

Více

Makroekonomie B. Marian Lebiedzik Pavel Tuleja Katedra ekonomie

Makroekonomie B. Marian Lebiedzik Pavel Tuleja Katedra ekonomie Makroekonomie B Marian Lebiedzik Pavel Tuleja Katedra ekonomie Konzultační hodiny: Středa: 9 00 11 00 hod Čtvrtek: 8 00 10 00 hod Kancelář č. A 234 Podmínky pro splnění předmětu MAKROEKONOMIE B: Úspěšné

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Národní hospodářství Ing.Vlasáková 1 Makroekonomické

Více

Měření výkonu ekonomiky (makroekonomické výstupy)

Měření výkonu ekonomiky (makroekonomické výstupy) Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Měření výkonu ekonomiky (makroekonomické výstupy) Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Co považuji za významné z historie pojem spravedlivá cena

Více

MAKROEKONOMICKÁ DATA. 3. Zařaďte následující transakce do jedné ze čtyř složek výdajů: spotřeba, investice, vládní nákupy

MAKROEKONOMICKÁ DATA. 3. Zařaďte následující transakce do jedné ze čtyř složek výdajů: spotřeba, investice, vládní nákupy MAKROEKONOMICKÁ DATA Zadání 1. Farmář vypěstuje bušl pšenice za prodá ho mlynáři za 1 $. Mlynář přemění pšenici na mouku a prodá ji pekaři za 3 $. Pekař použije mouku na a prodá inženýrovi za 6 $. Inženýr

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

Inflace a nezaměstnanost. Inflace

Inflace a nezaměstnanost. Inflace = projevy makroekonomické nerovnováhy Inflace a nezaměstnanost Inflace Inflace = růst cenové hladiny Deflace = pokles cenové hladiny Akcelerovaná inflace = zvyšování míry inflace Dezinflace = snižování

Více

SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2

SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2 SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2 fiskální politika daň konvertibilita měny inflace index spotřebitelských cen druhy inflace deflace stagflace HDP HNP druhy nezaměstnanosti DPH spotřební koš statků a služeb

Více

Národní hospodářství poptávka a nabídka

Národní hospodářství poptávka a nabídka Národní hospodářství poptávka a nabídka Chování spotřebitele a poptávka Užitek a spotřebitelův přebytek Jedním ze základních problémů, které spotřebitel řeší, je, kolik určitého statku má kupovat a jak

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Ekonomie 1 Magistři Pátá přednáška Lidské jednání, spotřeba a produkce v otevřené ekonomice

Ekonomie 1 Magistři Pátá přednáška Lidské jednání, spotřeba a produkce v otevřené ekonomice Ekonomie 1 Magistři Pátá přednáška Lidské jednání, spotřeba a produkce v otevřené ekonomice Základní složky zahraničních vztahů Čistá export (NX) = export import (EX IM) Čistý příliv kapitálu: - příliv

Více

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH Žatec 1999 E.4A Bílek Viktor Trh Počátky rozvoje trhu spadají až k samým počátkům vývoje lidského společenství. Již s první dělbou práce

Více

UKAZATELÉ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

UKAZATELÉ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ UKAZATELÉ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Při hodnocení národního hospodářství musíme sledovat veličiny, které jsou základními cíli makroekonomické hospodářské politiky, ty vyjadřujeme pomocí tzv. magického čtyřúhelníku.

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz. 8) Otevřená ekonomika 7) Peníze

Více

Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání

Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání Varianta C3 Strana 1 Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání Přečtěte si pozorně zadání každé otázky, vyberte variantu a označte křížkem na přiloženém listu

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz

Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz Podstata devizového (měnového)kurzu Cena jedné měny vyjádřená v jiné měně (bilaterární kurz) Z pohledu domácí měny: - Přímý záznam: 1 EUR = 25

Více

předmětu MAKROEKONOMIE

předmětu MAKROEKONOMIE Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Přednášející: doc. Ing. Božena Kadeřábková, CSc. Úvod do makroekonomie a hrubý domácí produkt, model 45 1. Úvod do makroekonomie, pojem

Více

1.kapitola Úvod do makroekonomie

1.kapitola Úvod do makroekonomie 1.kapitola Úvod do makroekonomie V této kapitole se seznámíte s předmětem zkoumání ekonomie, s tím, jaký je rozdíl mezi makroekonomií a mikroekonomií, se základními makroekonomickými subjekty a makroekonomickým

Více

Nezaměstnanost 15.3.2012

Nezaměstnanost 15.3.2012 Nezaměstnanost 15.3.2012 Měření nezaměstnanosti Kdo je nezaměstnaný? Celkové obyvatelstvo Ekonomicky aktivní ob. Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Agregátní poptávka a agregátní nabídka

Agregátní poptávka a agregátní nabídka Kapitola 5 Agregátní poptávka a agregátní nabídka Úvod V dlouhém období jsme všichni mrtvi. John Maynard Keynes 13 Model, který by zohlednil celou rozmanitost skutečnosti, by nebyl užitečnější než mapa

Více

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů.

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů. Firma v nedokonalé konkurenci 1. Zdroji nedokonalé konkurence jsou: - jednak nákladové podmínky podnikání, - jednak. 2. Zapište vzorec Lernerova indexu. K čemu slouží? 3. Zakreslete celkový příjem monopolní

Více

Hospodářská politika

Hospodářská politika Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno

Více

Makroekonomie I. Příklad. Řešení. Řešení. Téma cvičení. Pojetí peněz. Historie a vývoj peněz Funkce peněz

Makroekonomie I. Příklad. Řešení. Řešení. Téma cvičení. Pojetí peněz. Historie a vývoj peněz Funkce peněz Příklad Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Zjistěte, k jaké změně (růstu či poklesu) devizových rezerv došlo, jestliže ve sledovaném roce běžný účet platební bilance domácí ekonomiky

Více

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky.

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnitřní versus vnější rovnováha ekonomiky Vnitřní rovnováha znamená dosažení takové úrovně reálného

Více

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky

Více

Mikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha

Mikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha PhDr. Praha, VŠFS, 1.11.2010 Trh Trh je svobodná neomezovaná směna statků. Na trhu se střetává nabídka s poptávkou. Trh se neustále vyvíjí. Trh není dokonalý, existují statky, které nelze směňovat na trhu

Více

Fiskální politika, deficity a vládní dluh

Fiskální politika, deficity a vládní dluh Fiskální politika, deficity a vládní dluh Státní rozpočet. Fiskální deficity. Kombinace monetární a fiskální politiky. Vliv daní a vládních výdajů na ekonomickou aktivitu. Ekonomické důsledky vládního

Více

Inflace. Makroekonomie I. Inflace výpočet pomocí CPI, deflátoru. Téma cvičení. Osnova k teorii inflace. Vymezení podstata inflace

Inflace. Makroekonomie I. Inflace výpočet pomocí CPI, deflátoru. Téma cvičení. Osnova k teorii inflace. Vymezení podstata inflace Téma cvičení Makroekonomie I Inflace výpočet pomocí CPI, deflátoru. Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Teorie inflace Praktické příklady Příklady k opakování Inflace Osnova k teorii inflace Vymezení

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Bratislava, 9.

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Bratislava, 9. ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Bratislava, 9. února 2007 Obsah: 1. Hrubý domácí produkt (HDP) a růstová výkonnost

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

Základy ekonomie II. Téma č. 5: Mezinárodní trh peněz, směnné kurzy

Základy ekonomie II. Téma č. 5: Mezinárodní trh peněz, směnné kurzy Základy ekonomie II Téma č. 5: Mezinárodní trh peněz, směnné kurzy Struktura definice měnového kurzu poptávka po národní měně a nabídka měny utváření směnného kurzu a jeho změny nominální vs. reálný kurz

Více

Tab. č. 1 Druhy investic

Tab. č. 1 Druhy investic Investiční činnost Investice představuje vydání peněz dnes s představou, že v budoucnosti získáme z uvedených prostředků vyšší hodnotu. Vzdáváme se jisté spotřeby dnes, ve prospěch nejistých zisků v budoucnosti.

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

Základní problémy. 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období. 3.1 Parita kupní síly

Základní problémy. 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období. 3.1 Parita kupní síly Základní problémy 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období Model chování dlouhodobého směnného kurzu znázorňuje soustavu, v níž útníci trhu aktiv předpovídají budoucí směnný kurz. Předpovědi dlouhodobých

Více

Maturitní témata EKONOMIKA

Maturitní témata EKONOMIKA Maturitní témata EKONOMIKA Školní rok 2014/2015 1. Ekonomie jako věda - význam ekonomického vzdělání - vztah ekonomiky a politiky - makroekonomie - mikroekonomie - zákon vzácnosti - hospodaření - efektivnost

Více

OSOBNÍ FINANCE. Mgr. Ing. Šárka Dytková

OSOBNÍ FINANCE. Mgr. Ing. Šárka Dytková OSOBNÍ FINANCE Mgr. Ing. Šárka Dytková Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. Výuková

Více

Energetická bezpečnost ekonomickým pohledem

Energetická bezpečnost ekonomickým pohledem Energetická bezpečnost ekonomickým pohledem Vladimír Tomšík 28. ledna 2009 Obsah prezentace Fakta o spotřebě energie Dovozní závislost a zahraniční obchod s energiemi v ČR Těžba domácích surovin Diverzifikace

Více

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní

Více

Model agregátní poptávky a nabídky:

Model agregátní poptávky a nabídky: Model agregátní poptávky a nabídky: Model agregátní poptávky a agregátní nabídky rozvíjí předcházející modely model s křivkou pod úhlem 45 stupňů a model IS-LM. Oproti nim však opouští předpoklad, že cenová

Více

4.3.2012. V dlouhém období jsme všichni mrtví. (John Maynard Keynes) P cenová hladina, vyjádřená např. deflátorem HDP. 2.

4.3.2012. V dlouhém období jsme všichni mrtví. (John Maynard Keynes) P cenová hladina, vyjádřená např. deflátorem HDP. 2. Model AD-AS AS agregátní poptávka a agregátní nabídka Hospodářské cykly 8.3.2012 nominální reálný HDP model AD-AS jeden ze základních modelů v ekonomii cíl: rozložení nom HDP na reálný produkt a cenovou

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,

Více

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh 8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah : 8.1 Bilance státního rozpočtu. 8.2 Deficit státního rozpočtu. 8.3 Důsledky a možnosti financování deficitu. 8.4 Deficit v ČR. 8.5 Veřejný dluh. 8.6 Veřejný dluh

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Národní hospodářství 2 Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora:

Více

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 Hlavní poslání centrální banky Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 1 Postavení centrální banky (CB) CB je vrcholnou bankou v zemi, která: určuje měnovou politiku vydává bankovky a mince řídí

Více

Mikroekonomie I. Úvod do Mikroekonomie. Vyučující. 1. Přednáška Úvod do Mikroekonomie. Přednáška 1. Doporoučená literatura. Co je ekonomie?

Mikroekonomie I. Úvod do Mikroekonomie. Vyučující. 1. Přednáška Úvod do Mikroekonomie. Přednáška 1. Doporoučená literatura. Co je ekonomie? Vyučující Mikroekonomie I. 1. Přednáška Úvod do Mikroekonomie Ing. Jaroslav Šetek, Ph.D. Katedra ekonomiky Kancelář č. 16 Konzultační hodiny. Pondělí 13.00-14.30 Doporoučená literatura Přednáška 1. HLADKÝ,

Více

MAKROEKONOMIE. Blok č. 4: SPOTŘEBA

MAKROEKONOMIE. Blok č. 4: SPOTŘEBA MAKROEKONOMIE Blok č. 4: SPOTŘEBA Struktura tématu. úvod do nejvýznamnějších teorií spotřeby, kterými jsou: John Maynard Keynes: spotřeba a současný důchod Irving Fisher: mezičasová volba Franco Modigliani:

Více

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle HOSPODÁŘSKÝ PROCES

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle HOSPODÁŘSKÝ PROCES E-učebnice Ekonomika snadno a rychle HOSPODÁŘSKÝ PROCES Hospodářský proces je sledován v makroekonomické rovině. Hospodářský proces v úplné podobě probíhá ve společnosti s rozvinutou dělbou práce a tržními

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika MANAŽERSKÁ EKONOMIKA (zkouška č. 4) Cíl předmětu Pochopit principy ekonomického stylu myšlení a seznámit se s příklady jeho aplikace v ekonomických analýzách profesního účetního. Porozumět fungování ekonomiky

Více

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní

Více

Hodnocení ekonomické efektivnosti projektů Průměrný výnos z investice, doba návratnosti, ČSH, VVP

Hodnocení ekonomické efektivnosti projektů Průměrný výnos z investice, doba návratnosti, ČSH, VVP Hodnocení ekonomické efektivnosti projektů Průměrný výnos z investice, doba návratnosti, ČSH, VVP Investice je charakterizována jako odložená spotřeba. Podnikové investice jsou ty statky, které nejsou

Více

Rozpočtové omezení Jan Čadil FNH VŠE 2014

Rozpočtové omezení Jan Čadil FNH VŠE 2014 Rozpočtové omezení Jan Čadil FNH VŠE 2014 Footer Text 3/24/2014 1 Co je rozpočtové omezení Kdy je soubor statků (x 1,., x n ) dosažitelný pro spotřebitele při cenách (p 1,., p n )? Pokud rozpočet (disponibilní

Více

Mikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky

Mikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky Minulá přednáška - podstatné Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Typologie nákladů firmy Náklady v krátkém období Náklady v dlouhém období Důležité vzorce TC = FC + VC AC =

Více

4. Nejdůležitějším výrobním faktorem je: a) práce b) půda c) kapitál d) nelze jednoznačně odpovědět

4. Nejdůležitějším výrobním faktorem je: a) práce b) půda c) kapitál d) nelze jednoznačně odpovědět Test 1 1. Ekonomická věda zkoumá: a) bohatství b) činnosti zahrnující peněžní a směnné transakce c) chování a rozhodování lidí v ekonomickém životě d) vše výše uvedené 2. Makroekonomie se liší od mikroekonomie

Více

Model IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM

Model IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM Model IS - LM Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM Fiskální politika Fiskální politiku je možné charakterizovat jako vládou vyvolané aktivní změny ve struktuře a objemu veřejných výdajů a příjmů,

Více

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Praha 25. 11.

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Praha 25. 11. ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Praha 25. 11. 2006 Obsah: 1. Jak rychle rostla česká ekonomika a jaká je její ekonomická

Více