VEŘEJNÁ EKONOMIE A VEŘEJNÉÁ SPRÁVA

Transkript

1 VEŘEJNÁ EKONOMIE A VEŘEJNÉÁ SPRÁVA Stát jak eknmický subjekt. Frmy státních zásahů. Veřejný sektr, vymezení pjmu, rzsah VS, měření, prvnávání VS, vývjvé tendence. stat jak ekn subjekt : neziskvst, mznst puziti dnuceni frmy statnich zasahu: stanveni zaknu, regulace eknmickych cinnsti, vytvareni regulacnich instituci, prima vyrba statku a sluzeb (stat je sam zamestnavatelem/vyrbcem ), dtace, danve ulevy, PPP, pujcky s nizku urkvu sazbu, atd. verejny sektr: kriteria, které h vymezuji kriterium vlastnictvi / legitimity rzhdvani kriterium financvani rzsah VS: meri se pdilem celkvych verejnych vydaju na HDP, vyjadren v prcentech, cz říká, jaky je rzsah prerzdelvani v eknmice vyvj VS: vyvj pdilu verejnych vydaju na HDP ve vyspelych zemich vzrstl za pslednich 100 let d hranice 10% p hranici 65% v nemecku. V CR se pdíl phybuje pslednich 15 let tesne nad hranici 40%. 2. Funkce veřejnéh sektru, různé přístupy a názry na (ne)ptřebnst veřejnéh sektru. funkce: alkacni, distribucni, stabilizacni pristupy: A.Smith - chrannvat splečnst před nasilim a utky, chranvat kazdeh clena splecnsti, pvinnst zaridit a udrzvat jiste verejne práce a instituce. Murray N. Rthbard stat = mnh prblemu, nejlepsi jeh neexistence 3. Příčiny existence veřejnéh sektru. Selhání trhu (mikreknmické a makreknmické). priciny existence VS: neeknmicke (primarne scialni) nespkjenst s vysledky distribuce duchdu/majetku trhem eknmicke priciny makreknmicke, mikreknmicke selhani trhu mikreknmicke (defrmace trznich cen) nedknala knkurence, chrana hspdarske suteze, zneuziti dminantnih pstaveni na trhu, atd. makreknmicke (stabilita trznih systemu) nedstatecne vyuzivani zdrju, především lidskeh ptencialu 4. Příčiny existence veřejnéh sektru. Selhání trhu. Distribuční spravedlnst. Měření příjmvé nervnsti. distribucni spravedlnst: zaduci stav rzdeleni duchdu a bhatstvi ve splecnsti lrenzva krivka, ginih keficien mereni prijmve nervnsti. 5. Externality kncept, definice, pdstata neefektivnsti (selhání trhu). vedlejsi, nezamyslene efekty urcitych cinnsti, které nejsu pstizeny systemem trh není schpen zabranit prilisnemu vzniku negativnich externalit a zabezpecit prdukci ptimalnih mnzstvi pzitivnich externalit napr.: vyrba elektricke energie v tepelnych elektrarnach vyvlava znecisteni, kureni cigaret zpusbuje efekt pasivnih kureni pdstata neefekt. : je-li statek pskytvan bezplatne, lze cekavat, ze jeh sptreba bude vyssi, nez by byl efektivni, cim je pptavka pruznejsi, tim je ztrata z neefektivni sptreby vetsi, ztrata z nadmerne sptreby napr. duchdci chdici si pkecat za dktrem 6. Externality řešení (sukrmá a veřejná). sukrme: vyjednavanim dtcenych stran verejna: administrativni regulace, trzne rientvana patreni (piguva dan, pvlenky na znecisteni )

2 7. Asymetrické infrmace kncept, definice, pdstata neefektivnsti (selhání trhu), mžná řešení. jedna strana trhu vi vice nez druha, kupujici neb prdavajici je lepe infrmvan a tezi z th c vi = druha strana je znevyhdnena pdstata neefekt. : je-li statek pskytvan bezplatne, lze cekavat, ze jeh sptreba bude vyssi, nez by byl efektivni, cim je pptavka pruznejsi, tim je ztrata z neefektivni sptreby vetsi, ztrata z nadmerne sptreby alkacni (zdrje jsu puzity na něc, c neprinasi nejvyssi mzny uzitek, nevhdne stanveny cil) / prdukcni (stanveneh cile se dsahuje zpusbem, se kterym nejsu spjeny nejnizsi naklady) napr. duchdci chdici si pkecat za dktrem; byrkratizace statnich prcesu priciny: neziskvy charakter VS, btizne vyjadritelny uzitek, slaba neb zadna knkurence reseni: napr. pplatky u lekare 8. Základy terie statků. Klektivní - veřejné statky, smíšené statky. (sptřeba): vylučitelná nevylučitelná rivalitní A B nerivalitní C D rivalitni knzumaci statku se snizuje dstupnst statku statnim knzumentum vylucitelna knzument muze byt vylucen z uzivani statku verejny statek: nerivalitni, nevylucitelny; sukrmy statek: rivalitni, vylucitelny 9. Veřejná vlba jak prces tvrby rzhdnutí ve VS, vlič medián verejna vlba - rzhdnuti tvrbe a vyuziti verejnych zdrju, verejne rzdeleni zdrju je urcvan plitickymi preferencemi, vlivnuje h rzhdvani vlicu, plitiku a a uredniku prblemy: prblemy: vlic si nemusi najit svéh kandidata; plitice d znacne miry sleduji svje zajmy, nelze zjistit, jaky je ptimalni pmer mezi ver. a sukr. statky vlic median: c vli vlic median je zvlen vetsinu (ve vetsinvem vlebnim systemu) 10. Rle aktérů veřejné vlby (byrkracie, zájmvé skupiny). Příčiny selhání veřejnéh sektru. akteri VV: plitici, vlici, statni byrkracie, zajmve skupiny zajimve skupiny: skupiny, které prsazuji sve zajmy prstrednictvim statu 11. Daňvá terie daňvá efektivnst, přesun, a dpad daně, kncept mrtvé ztráty. 12. Daňvá terie ptimální daně, daňvá spravedlnst, prgresivita daňvéh systému. 13. Jak je v ČR rganizvána ústřední veřejná správa? Jaké instituce definuje Ústava ČR a c je jejich cílem. Jaké funkce má v systému veřejné správy vámi zvlené ministerstv? fce. ver.spravy: mcenská realizuje svu mc ve státě prstřednictvím právníh řádu a půsbením státníh zřízení, chranná (bezpečnstní) pvinnst zajistit a rganizvat vnitřní a vnější bezpečnst a přádek státu, rganizační veřejná správa rganizuje záležitsti státní, záležitsti institucí a záležitsti bčanů regulační tat funkce spčívá v tm, že demkratické splečnsti se vytváří takvý systém řízení splečnsti, který je zalžený na plitickém pluralismu, slidaritě a tleranci služba veřejnsti jedná se činnsti pskytvané ve veřejném zájmu ministerstva ppsat je

3 14. Čím jsu specifické refrmy veřejné správy v pst-kmunistických zemích? Jaké cíle refrem zaznívaly, na jaké prblémy jejich refrem se upzrňuje? Uveďte na příkladech refrmy české veřejné správy. ttalni strukturalni prestavba drivejsi centralizvane statni spravy v decentrillizvanu verejnu spravu prestavba ttalitnih systemu nerespektujicih demkraticke zasady v demkraticky system (vyspele zapadni staty prsly ptrebnymi refrmamy p 2. svetve valce prblemy puvdni verejne spravy: nedstatek krdinace, sudrznsti, stability, kntinuity prlbemy refrem: nedstatek kapacit v blasti tvrby plitky, uspechanst a neprmyslenst refrem (nutnst nvelizaci, atd.) OKRUH OTÁZEK Z VEŘEJNÝCH FINANCÍ 1. Rzpčtvá sustava a rzpčtvý prces, rzpčtvá pravidla, státní rzpčet na rk 2012 (neb 2013). Úsprný prgram sučasné vlády, jeh důvdy a bsah. Rzpctva sustava centralni statni rzpcet, rzpcty uzemne správních celku, rzpct mimrzpčtvých fndu (Fndy zdrav. Pjisteni, sc. pjisteni ) - Rzpctvy prces navrh rzpctu / usneseni kam se bude investvat a jake prstředky / předlženi rzpctu / schvaleni / kntrla plneni rzpctu / ddatecne upravy -Rzpctva pravidla- zákn rzpčtvých pravidlech upravuje tvrbu, funkce a bsah strednedbeh vyhledu statnih rzpctu, statni fin. Aktiva/ pasiva, fin. Hspdareni rganizacnich slzek státu, fin. Kntrlu, pdminky zrizvani statnich fndu, zpusb rizeni statnih dluhu, hspdareni s prstředky sustredenymi v nardnim fndu atd. -navrh statnih rzpctu prijmy 1,084 bil, vydaje 1,189bil, 100mld schdek. ; mpsv 500mld,msmt 137 mld, statni dluh 82 mld, vseb pkl sprava 139 mld, atd. -usprny prgram sucasne vlády- bkecavacka. 2. Veřejné příjmy (definice, význam, třídění). Přímé daně a jejich vývj VP zdrj kryti veřejných vydaju; dluhdbe jsu rzpčtvým mezenim, zabezpecuji alkacni, redistribucni, stabilizacni fci veřejných financi; plánvatelné a neplanvatelne - trideni dle navratnsti Prijmy navratne (plynu d ver. rzpctu d různých subjektu; dane, uziv.pplatky, prijmy z prnajmu/prdeje majetku; vetsina ver. prijmu Prijmy navratne (emise bligaci, bankvni uvery, navratne fin. vypmci) dle cas. hlediska bezne danve primy, pplatky, prnajem majetku, kratkdbe bank. uvery, navratne fin. pmci kapitalve jednrazve, nepakující se prijmy (nenavratne prdej majetku, dtace; navratne strednedbe a dluhdbe bank.uvery, emise stred. a dluhdb. bligaci) Prime dane, jejich vyvj - majetkve a duchdve bezprstředně vymezeny pplatníkvi na zaklade jeh dchdve neb majetkve situace dan z prijmu fyz. sb; dan z prijmu právnických sb; majetkve dane (z nemvitsti, dedicka, darvaci, z prevdu nemvitsti, silnicni) vyvj dan z prijmu f..15%, 19% pr p.. d % zdrav. pjisteni, 25% sc. pjisteni = superhruba mzda, zaklad dane (hruba mzda x 1,34). 3. Daňvá kvóta, Lafferva křivka, daňvé úniky. Nepřímé daně a jejich vývj danva kvta- ukazatel vyjadrujici celkvu urven danve zateze v danve zemi. jednducha ukazuje pdíl dani na HDP (bez prispevku na sc.pjisteni) slzena pdíl všech dani a prispevku na HDP lafferva krivka zavislst miry zdaneni na mnžství vybraných prstredku ( ) danve uniky vyhnuti se placeni dani. dle pristupu k interpretaci zákna bud se za zaknne pvazuje t, c je v zakne napsan a neb je zaknne t, c dpvídá duchu zákna a jeh interpretacim. nejvetsi uniky skrze nedvadeni dani za phnne hmty neprime dane dan, kteru plati státu jina sba, nez ta, která je tét dani pdbena a na kteru ucinky dpadaji (pplatnik) - DPH- dan z přidané hdnty, placena ve vetsine nakupvaneh zbzi/sluzeb. nejdulezitejsi dan daňvéh systemu (180mld) aktuální sazby 15/21%, předchzí 14/ (5/23), (22/5), (19/5), (19, 9), (20-10), (20-14), 13 -? (21,15) sptřební dan dan na knkretni kmdity

4 lih (143kc/litr etanlu-z pěstitelskéh paleni; 285kc/litr etanlu prfi), mtrva nafta (10,90/litr), benzin (12,84/litr), cigarety 1,12Kc/kus + 28%; dutniky 1,25Kc/kus, tabak ke kureni 1400Kc/kg, statní tabak 1350Kc/kg 4. Veřejné výdaje (definice, význam, třídění; mandatrní plžky). verejne vydaje suhrnne financni prstředky vynalžené vladu daneh státu na ruzne ucely (brana, bezpečnst, plicie ); sleduji se za ucelem zjištěni hrubeh dmácíh prduktu (HDP) HDP celkva přezni hdnta statku a sluzeb vytvrena za dane bdbi na urcitem uzemi. HDP cr ,2 mld USD z phledu časvéh/druhvéh (bezne vydaje-neinvesticni, prvzni; kapitalve vydaje) hledisk navratnsti navratne/nenavratne hledisk ucelu dvetvve trideni (dle ministerstev atd.) hledisk zpusbu a dusledku alkace alkacni/redistribucni/stabilizacni hledisk urvni ver.spravy vydaje stat. rzpctu a stat. ucellvych fndu; vydaje rzpctu uzemni samsprávy a vydaje mimrzpčtvých fndu uzemni samsprávy hledisk planvatelnsti plánvatelné/neplanvatelne mandatrni vydaje - ty vydaje, které je stat pvinnen zajistvat ze zákna a vláda je není schpna nejak vyrazne vlivnit (cca 75-80% vydaju). scialni pdpra, duchdve pjisteni, vydaje na dluhvu sluzbu 5. Mdely financvání důchdvéh systému, praxe v ČR. pdby důchdvých systemu Zpusb financvani prubezne PAYG X fndve (sprim si na svůj duchd) X -> DC (zasluhvy) DB (vice faktru, plitické rzhdnuti) v CR je PAYG DB > cesky první pilir, duchd pcitan z předchzích vydelku a delky pjisteni + Priamva redistribuce NDC prubezny systém, duchd zalezi na předchzím prijmu (zasluhvy systém) FDC bdba klasickéh živtníh pjisteni (cesky druhy a treti pilir; méně trpi demgrafickými sky nez PAYG) 6. Důvdy pr důchdvu refrmu v ČR. Základní změny v I., II. a III. pilíři důchdvéh zabezpečení v ČR mezi rky duvdy: neudržitelnst systemu d buducna kvuli rstucímu prcentu duchdcu. pilire: - 1. pilir PAYG DB 2.pilir nve prsazena mznst vyvest si castku dpvidajici 3% ze mzdy d 2. pilire, s pridanim 2% z vlastní kapsy 3.pilir klasicke dtvane penzijni pripjisteni 7. Financvání zdravtnictví v ČR, jeh prblémy a mžná řešení. Základní srvnání se situací v jiných zemích. frmy financvani zdrav. sluzeb neprime verejne rzpcty, pvinne pjisteni, dbrvlne pjisteni, zaměstnanecké pjisteni, charita, zahranicni pmc prime prime platby d prijemcu sluzeb V CR prevaha neprimeh financvani (pvinne zdrav.pjisteni) + dplnkve prime financvani zejména uhrady za leky, pplatky u lekare. Velmi nizke prcent spluúčasti prti jinym evrpskym zemim. prblémy: nedstatecne eknmicke rizeni a kntrla zdrav zarizeni / platcu zdrav sluzeb, vyska zadluženst zdrav. zarizeni, nedstatecne kntrly kvality a hspdarnsti pskytvane zdrav. pece; nedstatecne zapjeni všech subjektu zdrav. systemu na chrane a pdpre zdravi, nervnst v úhradách zdrav. pece (kurak a alkhlik vs sprtvec ). srvnani s dalšími zememi dalek vyssi urven splucasti na zdravtni peci atd. 8. Krátkdbá fiskální nervnváha (příčiny, typy, důsledky, řešení), včetně situace v ČR. Vliv eknmické krize (cyklický dpad) na příjmvu a výdajvu stranu. Nesulad mezi prijmy a vydaji rzpctu

5 na jedn rzpctve bdbi krátkdbá fiskální nervnvaha na vice rzpčtvých bdbi dluhdbá fiskalni nervnvaha rzpctvy deficit /schdek vznika snizenim dani neb zvysenim vladnich vydaju dynamicky v prubehu rzpctveh bdbi staticky (bilancni) p uknceni rzpctveh bdbi aktivni(strukturalni) expanzivni fiskalni plitika, pliticke duvdy, snaha rzlyeni dusledku vydajvych suk, rzlyeni danveh zatizeni na vice generaci pasivni (cyklicky) hspdarsky pkles, rust cen zakladnich ptravin, splecneske/prirdni priciny, urky verejneh dluhu reseni zvysvani dani (velmi diskutabilni), kraceni veřejných vydaju, privatizvani, dluhve financvani, emisni financvani, kmbinace uvedenych 9. Dluhdbá fiskální nervnváha (příčiny, důsledky, řešení), včetně situace v ČR. aktuální dluhdby stav u vetsiny světvých eknmik (vc te české, 1,56 bil. Kc), vyustenim je verejny dluh dluhy vnitrni dluh země dluzi svým bčanům vnejsi dluh zadluženst vuci zahranici důsledky: muze vest az k bankrtu; prblémem muzu byt drzitele dluhu, frma dluhu, nutne reseni dluhu atd. stav v CR dmaci dluhva past realna urkva mira prevysuje temp rustu HDP pdíl dmácíh veřejnéh dluhu na HDP bude rust, a t i při mirne přebytkvém primárním rzpctu (cz se jen tak nestane) 10. Maastrichtská knvergenční kritéria, Pakt stability a růstu. Příčiny důsledky, mžná řešení sučasných prblémů Eurzóny. Knslidace českých veřejných financí. Maas. knv. krit. kriteria pr vstup d Evrpske hspdarske a menve unie Cenva stabilita prumerna rcni inflace nesmi překrčit vice nez 1,5% průměrnu rcni inflaci 3 clenskych zemi s nejlepšími hdntami Stabilita devizveh kurzu 2 rky před vstupem d menve unie se země musí zapjit d ERM II (ddrzvani určitéh vztahu +- 15%, vztazen k euru) Knvergence dluhdbých úrkvých sazeb dluhdba nminalni urkva mira nesmi presahvat vice nez 2% prumer 3 zemi s nej. vysledky tykajici se cenve stability. Verejne finance Vyse hrubeh veřejnéh dluhu pdíl dluhu na HDP nesmi překrčit 60% Deficit veřejnéh rzpctu pdíl deficitu statnih rzpctu na HDP musí byt mensi nez 3% Pakt stab. a rustu dhda mezi cleny EU hledne krdinace rzpčtvých plitik tak, aby pripadnymi vyskými schdky statnich rzpctu neb vyskými dluhy nehrzvali stabilitu eura a nezvyšvali inflaci v eursne. Vztahuje se i na staty nepatrici d menve unie. Plati pslední pravidl (ver.fin) z maastr. krit. knslidace ceskych fin. upevneni / zlepseni ceskych financi bkecavacka 11. Rzpčet Evrpské unie, příjmy a výdaje rzpčtu EU. Finanční aspekty členství ČR v EU, čerpání z fndů EU. sestavvan kazdrcne rzpčtvým rganem (Rada EU, EP, kmise predklada navrh rzpctu). Celkva vyse jedntlivých casti je definvana vždy něklik let dpredu financnim ramcem (tradicne na 7 let). vyse v rce 2010 byla 140 mld. EUR (1,2% HDP EU). typve dlisny d rzpctu státu zameren na něklik mal plzek, vždy vyrvnany, pmerne maly prtu HND (staty mívají rzpcy přes 40% HDP) prijmy: vlastní zdrje: cla, zemedelske davky (asi 12%) vlastní zdrj z DPH (asi 11% rzpctu, dluhdbe klesa) vydaje: prispevek členských státu (zbytek cca 76%), dle veliksti HDP jedntlivých státu udržitelný rust knkurenceschpnst pr rust a zaměstnanst (vydaje na vedu a vyzkum, dpravni a energeticku infrastrukturu, budvani jedntnéh trihu ) sudržnst pr rust a zaměstnanst (peníze na rzvj méně vyspelich reginu skrze strukturalni fndy) Ochrana prirdnich zdrju a hspdareni s nimi (zemedelska plitika, rzvj venkva) Obcanstvi, svbda, bezpečnst a prav (vnitrni plitika) EU jak glbalni hrac (pdpra kandidátských zemi, naklady na rzsirvani, rzvjva/humanitarni pmc )

6 Spravni naklady financni aspekty CR v EU CR je cisty příjemce z EU, przatím nacerpala CR vice nez d EU investvala (a mhla nacerpat dalek vice) cerpani fndu bkecavacka 12. Rzpčty bcí, příjmy a výdaje, aktuální prblémy veřejných financí na becní úrvni. C je pdstatu smíšenéh systému veřejné správy bcí, jaké kategrie bcí se v suvislsti s ním rzlišují a jak se t prjevuje d příjmů těcht bcí? prijmy: prijmy z vlastnih majetku a majetkvých prav, prijmy s vysledku cinnsti, prijmy z hspdarske cinnsti právnických sb, pkud rganizaci zridila neb zalzila, prijmy z vlastní spravni cinnsti vcetne prijmu z vyknu statni spravy, vynsy z místních pplatku, vynsy dani, dtace ze statnih rzpctu, dtace z rzpctu kraje, přijaté dary, jiné prijmy vydaje: infrastrukturni investice, kulturni investice atd. stupne bci: I. stupeň kazda bec II. stupeň bec s pverenym becnim uradem (bvykle vyknava spravu i pr klni bce) III.stupen bec s rzsirenu pusbnsti mezičlánek mezi krajskými a becnimi urady. bce s vice pvinnstmi mají vetsi prispevky d státu (a vice pvinnsti) 13. Vyjmenujte rgány bce a charakterizujte jejich funkce. Kmentujte, jaké záležitsti aktuálně řeší rgány vaší bce. Jaké hlavní dlišnsti veřejné správy byste zmínil v suvislsti se statutárním městem? rgany bce: zastupitelstv bce (hlavni samsprávní rgan, muze prijmat becne zavazne vyhlášky, schvaluje uzemni plan, rzpcet rada bce (zdpvídá se zastupitelstvu, starsta/zastupce a zastupce dalších radnich, jen u bci se zastupitelstvem vetsim nez 15 lidi) spravce bce (jmenvan ministrem vnitra v pripradech, kdy rgany bce neexistuji pravmce starsty/zastupitelstva ) becni urad (plni ukly, které mu ulzi becni rada / zastupitelstv, pmaha jedntlivym kmisim a výbrům becnih zastupitelstva v jejich cinnsti resi se: například cena energii v ramci městských bjektu a s nim navazane vyjednavani s ddavateli; upravy dpravnich linek 14. Terie fiskálníh federalismu. Rzpčty krajů, příjmy a výdaje. Prblematika rzpčtvéh určení daní. Význam reginů sudržnsti. Kmpetence rgánů kraje. Fiskalni federalismus: vicestupnve uspradani rzpctve sustavy prislusne země zkuma vztahy uvnitř verejne rzpctve sustavy p vertikální i hrizntální strukture zkuma, jak ptimalizvat fiskální funkce na strane prijmu i vydaju Prijmy kraje: prijmy z vlastnih majetku a majetkvých prav, z vysledku hsp. cinnsti, z hsp. cinnsti rganizaci vlastněných krajem, prijmy ze spravni cinnsti atd (ekvivalentni k bcim). vydaje kraje: zavazky ulžené zakny, vydaje na cinnst rganu kraje v jeh samstnatne pusbnsti, vydaje spjene s vyknem statni spravy, dtace d rzpctu bci, uhrada urku dluhu, pdpra subjektu verejne prspesnych praci zbytek bkecavacka neb pdbne bcim.