PRÁVNÍ MIMIMUM PRO PODNIKATELE POTŘEBNÉ K PRAXI... 1 MALOOBCHODNÍ ČINNOSTI, FAREMNÍ PRODEJ ZE DVORA... 7

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PRÁVNÍ MIMIMUM PRO PODNIKATELE POTŘEBNÉ K PRAXI... 1 MALOOBCHODNÍ ČINNOSTI, FAREMNÍ PRODEJ ZE DVORA... 7"

Transkript

1

2 OBSAH PRÁVNÍ MIMIMUM PRO PODNIKATELE POTŘEBNÉ K PRAXI... 1 MALOOBCHODNÍ ČINNOSTI, FAREMNÍ PRODEJ ZE DVORA... 7 VÝBĚROVÁ ŘÍZENÍ A NOVÉ NORMY PODLE OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU PODNIKÁNÍ A OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE ENERGETICKÁ SOBĚSTAČNOST OBCE ZÁKLADY ŘÍZENÍ, PROJEKTOVÉ ŘÍZENÍ, MARKETING, ORGANIZACE PRÁCE SYSTÉM BEZPEČNOSTI POTRAVIN V CELÉ ŠKÁLE POTRAVINOVÉHO ŘETĚZCE JAK ZÍSKAT PENÍZE PRO SVŮJ PROJEKT, DOTACE PRO ROZVOJ PODNIKÁNÍ... 65

3 Právní minimum pro podnikatele potřebné k praxi JUDr. Rostislav Netrval Právní minimum pro podnikatele potřebné k praxi představuje souhrn základních znalostní, právních pojmů, členění právních disciplín, posuzování příslušnosti orgánů zřízených státem či soukromými subjekty, uplatňování práva a další podobné informace. Prvotní informace, se kterou se podnikatelé při zahájení své podnikatelské činnosti musí seznámit, je otázka způsobilosti k právním úkonům, která představuje způsobilost svým jednáním nabývat, pozbývat, potvrzovat, měnit a rušit právní vztahy. Podnikatel musí být seznámen s tím, co je právním úkonem, co je právní událostí a v případě potřeby kde má hledat pomoc a případně sám najít podrobnou úpravu konkrétního právního vztahu. Každý podnikatel by svou znalostí občansko-právních vztahů měl být schopen přispět k naplňování občanských práv a svobod včetně ochrany osobnosti, nedotknutelnosti vlastnictví, dále pak k udržování dodavatelsko-odběratelských vztahů, ať již to vše mezi osobami fyzickými i právnickými včetně vztahů těchto osob se státem. Měl by se umět orientovat ve vztazích vyplývajících z práv na ochranu osob jako již i z práv vyplývajících z duševního vlastnictví. Fyzické osoby nabývají svá práva a povinnosti narozením, byť se jedná o způsobilost k právům a k povinnostem pouze a limitovanou, plné způsobilosti k právním úkonům se pak nabývá 15. resp. 18. rokem věku a ve vyjmenovaných případech týkajících se jiné oblasti práva než je oblast bezprostředně se dotýkajících podnikatelů (pak 21. resp. 40. rokem věku pasivní volební právo), způsobilost k právním úkonům pak zaniká buď smrtí, nebo rozhodnutím státního orgánu soudu o omezení způsobilosti k právním úkonům či zbavení této způsobilosti. V takovém případě pak fyzická osoba vykonává svá základní práva prostřednictvím ustanoveného opatrovníka, ať již se jedná o osobu fyzickou či městský či obecní úřad v místě jejího trvalého bydliště. Za nezletilé fyzické osoby pak v běžných věcech jejich práva a povinnosti vykonávají jejich zákonní zástupci a v případě že by se jednalo o možný střet zájmů nebo rozhodnutí zásadního charakteru (např. nabývání, pozbývání vlastnictví, zatěžování vlastnických práv k nemovitostem apod.), pak je třeba, aby k takovémuto úkonu udělil souhlas opatrovnický soud a v případě kolize mezi zákonným zástupcem a opatrovancem, stanovil opatrovanci kolizního opatrovníka. Kolizní opatrovník se zpravidla ustanovuje z řad nejbližších příbuzných opatrovance a v případě, že takováto osoba není k dispozici a není ochotna tuto funkci zastat, pak z pracovníků místně příslušného orgánu péče o děti. Právnické osoby jsou pak fakticky osobami fiktivními, neboť se jedná o osoby uměle zřízené ať již zákonem či rozhodnutím jiného subjektu/ů který je způsobilý k právním úkonům. K jejich doložení pak je třeba písemná smlouva nebo zakládací listina pokud není stanoveno zvláštním právním předpisem jinak. Za právnickou osobu pak jedná její statutární orgán. Samostatnou právní otázkou, ve které je potřebné se v podnikatelském životě orientovat je otázka jednání na základě plné moci. Vždy je třeba respektovat zásadu, že každý zmocněnec může vykonávat pouze tolik práv, kolik má zmocnitel a tedy zmocnitel nemůže přenést na svého zmocněnce více práv než sám má. Při překročení rozsahu zmocnění je zmocněnec ze svého jednání zavázán sám a zmocnitel jedině tehdy pokud bez zbytečného odkladu právní úkon, při kterém došlo k překročení zmocnění, dodatečně 1

4 schválí. Plná moc pak zaniká provedením úkonů, na které byla omezena, odvoláním ze strany zmocnitele, výpověď ze strany zmocněnce, smrtí zmocněnce a také dobou na kterou byla udělena, jednalo-li se o plnou moc sjednanou na dobu určitou. Právní úkon Právní úkon je projev vůle subjektu, který je nositelem práva směřujícího ke vzniku, změně nebo zániku práv či povinností, které právní předpisy s projevem vůle spojují. Tento úkon může být učiněn jednáním či opomenutím, musí se však uskutečnit takovým způsobem, aby nevzbuzoval pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit (zejména jedná-li se o opomenutí). Právní úkony musí být učiněny svobodně, vážně, určitě a srozumitelně, jinak jsou neplatné ( 37, odst. 1 OZ). Právní úkony, při kterých došlo ke vzniku chyb v psaní či počtech, nejsou neplatné z toho důvodu, je-li jejich význam nepochybný. Písařská chyba tedy není důvodem neplatnosti právního úkonu. Předmětem právního úkonu nemůže být plnění nemožné, neboť v takovém případě je neplatný. Stejně tak neplatný je právní úkon, který zákon obchází či odporuje dobrým mravům, a to bez ohledu na charakter úkonu či obor práva o který se v daném případě jedná. Právním úkonům je možné rovněž odporovat = domáhat se jejich neúčinnosti a to v případě, že právní úkon dlužníka směřuje ke zkrácení práv věřitele na uspokojení jeho pohledávky. Důkazní břemeno při uplatnění neúčinnosti právního úkonu tedy jeho odporovatelnosti je v případě, že k právnímu úkonu dojde mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou na dlužníkovi, který prokazuje stejně tak jako osoby, které byly účastny právnímu úkonu, že jim tehdy dlužníkův úmysl zkrátit věřitele nemohl být znám i při vynaložení veškeré pečlivosti, zatímco při právním úkonu, ke kterému dojde mezi dlužníkem a třetí osobou, která není ve vztahu k dlužníkovi osobou blízkou, fakticky tíží věřitele, který prokazuje, že byl úkonem dlužníka zkrácen a že účastníkovi právního úkonu úmysl dlužníka věřitele zkrátit znám být mohl. Samostatnou a to zásadní otázkou pro podnikatele při každodenním profesním životě je otázka uzavírání smluv. Smlouva je dvou či vícestranný souhlasný projev vůle jejich účastníků směřující k dosažení společného cíle. Zásadní otázkou je volba formy smlouvy, kdy v běžném životě osoby podnikající dochází k uzavření smlouvy konkludentně, tedy tím, že jedna strana předloží nabídku s uvedením fakticky všech náležitostí smlouvy, to je množství, druh, kvalita předmětu smlouvy, jeho cena, termín a místo dodání a druhá strana smlouvy tento návrh ve lhůtě určené nabízejícím návrh akceptuje. Přijetí návrhu na uzavření smlouvy má za následek nabytí účinnosti smlouvy. Mlčení či nečinnost neznamenají přijetí návrhu. Promlčení a prekluze. Promlčení a prekluze se v obou případech staly, kdy dojde k zániku práva uplynutím času. Základní rozdíl spočívá v tom, že k prekluzi musí státní orgán přihlédnout v moci úřední a toto právo objektivně zaniklo a není a plnění právního vztahu, který byl prekludován, představuje plnění bez právního důvodu a tedy bez důvodného obohacení ve smyslu 451 a násl. OZ. Oproti prekluzi plnění z promlčeného je plnění řádné, pokud nedojde k uplatnění námitky promlčení ze strany dlužníka. Pokud se tedy dotčená strana nedovolá promlčení právního vztahu, lze plnění z promlčeného nároku přijmout a to se všemi právními důsledky. Promlčecí doba vždy počíná běžet ode dne následujícího po dni, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Je-li sjednáno plnění ve splátkách, pak počíná být promlčecí doba jednotlivých splátek ode dne jejich splatnosti, pokud však není sjednána ztráta výhody splátek. Pokud dojde ke sjednání ztráty výhody splátek, počínaje běžet 2

5 promlčecí doba od splatnosti nesplněné splátky. Promlčecí doba obecná v občanskoprávních vztazích je tříletá, u práv a náhradu škody dvouletá subjektivní a tříletá objektivní. Desetiletá promlčecí doba platí u náhrady škody způsobené úmyslně. Stejně tak dvouletá promlčecí doba běží u bezdůvodného obohacení a to lhůta subjektivní, tříletá pak objektivní a desetiletá u úmyslného bezdůvodného obohacení. Promlčecí doba se přerušuje uplatněním práva o soudu či jiného příslušného orgánu a po dobu řízení neběží. Právní pojmy Při podnikání je důležitá orientace v základních právních pojmech a to nejen z pohledu občansko-právního či obchodně-právního, ale i z pohledu daňového. Je potřebné, aby podnikatel byl schopen rozlišovat základní právní instituty, tedy pojem věcí a práv, věděl, od kdy se počítají lhůty, orientoval se v základních atributech vlastnického práva, věděl, jak se vlastnické právo nabývá a to ať již smlouvou tj. kupní, darovací či jinou smlouvou, děděním, rozhodnutím státního orgánu či na základě jiných skutečností stanovených zákonem a rovněž pak vydržením. - smlouva: Smlouva je dvou či vícestranný souhlasný projev vůle jejich účastníků, k jejíž platnosti je potřebná forma požadovaná zákonem. Ve většině případů je možné uzavřít smlouvu i jinou formou než formou ústní (kogentně stanovena písemná forma u nemovitostí) a smlouva je uzavřena v okamžiku, kdy se účastníci shodnou na jejích podstatných náležitostech. Hodnost formy je pak zcela ponechána úvaze jejích účastníků, avšak v případě sporu vzešlého ze smluvního vztahu bude důkazní břemeno tížit toho z účastníků, který bude určitou skutečnost tvrdit a bude povinen tuto i prokazovat. Smlouva nemusí být uzavřena všemi účastníků současně, jedna ze stran může učinit nabídku (offertu) a poskytnout druhé ze stran lhůtu k jejímu přijetí (akceptace) a pokud neupadne lhůta marně stanovená stranou činící nabídku, je smlouva uzavřena okamžikem přijetí návrhu a tedy nabídky na její uzavření. Nečinnost strany smlouvy včetně mlčení neznamená přijetí návrhu. Nelze tedy do návrhu napsat např., že pokud nedojde k nesouhlasnému projevu do 15 dnů, má se za to, že je smlouva uzavřena, takováto fikce je nemožná a nelze ji zakotvit do návrhu. K uzavření smlouvy mohou přistoupit jakékoliv osoby, které jsou subjekty práva v aktivním slova smyslu a v případě jejich nezpůsobilosti k právním úkonům či omezené způsobilosti je nutné souhlas jejich opatrovníka event. opatrovnického soudu. U smluv uzavíraných s osobami neplnoletými se pak přihlíží k jejich rozumovým schopnostem a vyspělosti - odstoupení od smlouvy: Odstoupení od smlouvy je jednostranný právní úkon, kterým se v režimu zákoníku občanského ruší smlouva od samého počátku nebo v režimu zákoníku obchodního ruší smlouva k okamžiku, kdy projev obsahující odstoupení od smlouvy byl doručen druhému účastníkovi smlouvy. Odstoupit od smlouvy je možno v případech stanovených zákonem, event. v případech, kdy zákon umožňuje si důvody odstoupení sjednat. Základním důvodem odstoupení v běžných závazkových vztazích je prodlení dlužníka, který neuhradí-li svůj splatný závazek ani v dodatečně mu poskytnuté lhůtě ( 517 odst. 1 OZ), je v takovém prodlení, že věřitel je oprávněn jednostranným úkonem od smlouvy odstoupit. Nesmí však být přehlíženo, že u některých typů smluv nelze odstoupení sjednat vůbec a to např. u smluv upravujících chráněný nájem bytu. - kupní smlouva: Kupní smlouva je základním smluvním typem, který je upraven, ať v režimu občansko-právním i obchodně-právním a podnikatelé v podstatě mají možnost si zvolit právní režim, kterým chtějí, aby se jejich smlouva řídila. Od by mělo dojít ke sjednocení režimu tím, že bude režim jediný a to v režimu nového občanského zákoníku 3

6 (NOZ). Kupní smlouva zakládá straně prodávající povinnost kupujícímu předat předmět koupě a na opak právo požadovat za něj zaplacení kupní ceny. Termín předání předmětu smlouvy, výše a splatnost kupní ceny a jednoznačné určení předmětu koupě jsou podstatnými náležitostmi kupní smlouvy. Při absenci některého z těchto ujednání dochází k neplatnosti smlouvy, a to k neplatnosti absolutní. - darovací smlouva: Darovací smlouva je smluvním typem, na jejímž podkladě darující převádí vlastnické právo na obdarovaného, který vlastnické právo nabývá a to bez jakékoliv finanční protihodnoty či protihodnoty věcné. Neznamená to však, že na jedné straně jsou pouze práva a na druhé straně pouze povinnosti. I darující se může domáhat vrácení daru v případě, že se obdarovaný nechová k darujícímu a členům jeho rodiny v souladu se zásadami občanského soužití. - směnná smlouva: Směnná smlouva je smluvním typem, na jejímž základě si strany vzájemně směnují věci, které jsou předmětem smlouvy (vyjma peněz). Není však vyloučeno, aby v rámci směnné smlouvy byla doplacena hodnota, která je mezi stranami sjednána. - nájemní smlouva: Nájemní smlouva neboli smlouva o nájmu je smluvním typem upravujícím založení práva na užívání předmětu nájmu za předem sjednanou úplatu. Úplata a tedy nájemné je podstatnou náležitostí nájemní smlouvy. Nelze tedy sjednat nájemní vztah bez nájemného neboli zadarmo. Takovéto ujednání by zakládalo absolutní neplatnost smlouvy pro absenci podstatné náležitosti smlouvy. - obstaravatelská smlouva: Obstaravatelská smlouva je smluvní typ, který je upraven v poměrně obecné rovině a do značné míry tedy nastupuje mezi stranami tzv. smluvní volnost. Objednatel si objednává u obstaravatele zařízení určité věci za úplatu a obstarateli naopak vzniká právo na zaplacení sjednané odměny a účelně vynaložených nákladů. - zástavní právo: Zástavní právo je základním zajišťovacím institutem sloužícím k zajištění pohledávky pro případ, že ten, kdo je dlužníkem či za pohledávku odpovídá, nebude schopen pohledávku splnit. V takovém případě lze dosáhnout uspokojení věřitele zpeněžením předmětu zástavy a tedy s výtěžkem z uvedeného zpeněžení. Předmětem zástavního práva může být věc movitá či nemovitá, podnik nebo jiná věc hromadná, soubor věcí či jiné majetkové právo, pokud ho jeho úloha připouští. Pohledávka může být zajištěna i více samostatnými zástavami. Zajištěná pohledávka nemusí být jen peněžitá, nýbrž může být i nepeněžitá. Lze zajistit i pohledávku, která má v budoucnu teprve vzniknout. Zástavní právo na základě písemné smlouvy či rozhodnutím soudu o schválení dohody vypořádání dědiců, může vzniknout také ze zákona. V některých případech musí být zástavní smlouva sepsána výhradně ve formě notářského zápisu ( 156 odst. 3 OZ). Zástavní právo k nemovitým věcem, které nejsou předmětem evidence v katastru nemovitostí, zástavní právo k věci hromadné, zástavní právo k souboru věcí i zástavní právo k movitým věcem, k nimž má být podle zástavní smlouvy vzniknout zástavní právo, aniž byly odevzdány zástavnímu věřiteli nebo třetí osobě, vzniká zápisem do rejstříku zástav vedeného notářskou komorou České republiky. Toto však neplatí, je-li zástavní právo řízeno rozhodnutím soudu nebo správního úřadu. Zvláštním institutem je pak soudcovské zástavní právo či exekutorské zástavní právo, které jsou zřizovány v rámci výkonu rozhodnutí (exekuce) a to k zajištění pohledávek vymáhaných na základě již vykonatelných rozhodnutí. - vykonatelnost rozhodnutí, právní moc rozhodnutí: Vykonatelnost rozhodnutí nastává dnem, kdy rozhodnutí soudu či jiného orgánu oprávněného k vydání rozhodnutí, lze vykonat 4

7 a lze se tedy domáhat výkonem rozhodnutí splnění povinnosti povinného. Vykonatelnost nastává zpravidla dnem, který je stanoven výrokem rozhodnutí a jedná se tedy o lhůtu k plnění (lhůta k zaplacení, lhůta k vyklizení, lhůta k vydání, apod.). Určitou zvláštností je stav, kdy je povoleno plnění ve splátkách. Oprávněný by však měl požadovat, aby plnění ve splátkách bylo stanoveno pod ztrátou výhody splátek, jinak by se mohl domáhat vykonatelnosti pouze každé dílčí splátky samostatně. V případě sjednání ztráty výhody splátek, nezaplacením splátky či jakékoliv její části, dostává splatnost celé povinnosti najednou. Právní moc je pojem, který se vyskytuje u rozhodnutí orgánů státní moci, soudní moci či orgánů rozhodčích arbitrážních a nastává dnem, kdy rozhodnutí, o které jde, již nelze napadnout žádným řádným opravným prostředkem. V této souvislosti je podstatné změnit zásady doručování, kdy s výjimkou platebních rozkazů, ať již elektronických, klasických či směnečných platebních rozkazů není nutné doručení do vlastních rukou a je možné uvažovat o počátku běhu lhůt za pomoci tzv. fikce doručení. To znamená, že účinky doručení nastávají dnem, který s neúspěšným pokusem o doručení zákonodárce spojuje, zejména pak dnem následujícím po prvním pokusu o doručení, kdy dochází k tzv. vhození zásilky do schránky. Doručování však může provádět pouze v civilních věcech držitel poštovní licence či doručovatel soudu nebo exekutora. Doručování zásilek ve věcech civilně-právních orgány policie, ať již policie ČR či městské nebo obecní policie je nepřípustné. Doručovat prostřednictvím policie lze pouze v řízení ve věcech trestních. - zadržovací právo: Zadržovací neboli retenční právo je institutem sloužícím k zajištění splatné pohledávky, při které ten, kdo je povinen vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe, může tuto zadržet k zajištění své splatné pohledávky, kterou má proti osobě, jíž by byl povinen věc vydat. Jedná se o jednostranný úkon oprávněné osoby. - absolutní neplatnost právního úkonu: Absolutní neplatnost právního úkonu je taková neplatnost právního úkonu, ke které musí být vždy a kýmkoliv přihlédnuto, včetně toho, že s orgánem státní moci správy, orgánem moci soudní musí být k absolutní neplatnosti přihlíženo z moci úřední. Absolutní neplatnost je tedy stav, kterého se nikdo nemusí dovolávat a který nelze zhojit ani souhlasným projevem stran tohoto právního úkonu. Absolutní neplatnost je stavem, kdy právní úkon, který je absolutně neplatným lze hodnotit jako neplatný od samého počátku a tedy smluvním vztah jako kdyby nikdy nevznikl. Absolutní neplatnost právního úkonu zpravidla nastává z důvodu absence podstatných náležitostí, rozporu ujednání se zákonem, obcházení zákona, rozporu s dobrými mravy v režimu zákoníku občanského či v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku v režimu zákoníků obchodního. - relativní neplatnost právního úkonu: Relativní neplatnost právního úkonu je takový stav, kdy na právní úkon (zpravidla smlouvu) lze nahlížet jako na platný, pokud se ten, kdo je neplatnosti dotčen, neplatnosti nedovolá. Právo dovolat se relativní neplatnosti zaniká v neuplatnění v obecné promlčecí době. Relativní neplatnosti se nemůže dovolávat ten, kdo tuto způsobil. Nabývání, pozbývání a zatěžování vlastnických práv k nemovitostem: Vzhledem k tomu, že převážná většina osob zúčastněných na vzdělávacím programu Podnikání na venkově působí v oblasti zemědělské prvovýroby, bylo tematické zaměření uzpůsobeno předmětu jejich podnikání v oboru zemědělské prvovýroby. S tím úzce souvisejí 5

8 i otázky nabývaní, pozbývání a zatěžování vlastnických práv k nemovitostem, jakož i sjednávání závazkových právních vztahů s nemovitostmi souvisejícími. Vlastnické právo se nabývá převodem práva či jeho přechodem. V případě nabývání vlastnického práva převodem dochází k tomuto na základě dvoustranného či vícestranného souhlasného projevu vůle vlastníka dosavadního a vlastníka nového a tedy nastupujícího. Může se jednat o smlouvu kupní, směnnou, darovací. Jednotlivé smluvní typy pak byly účastníkům vysvětleny, jak je již shora zmíněno. K nabytí vlastnického práva převodem práva pak je nutné úspěšné absolvování správního řízení před příslušným katastrálním úřadem a vlastnické právo se nabývá vkladem práva do katastru nemovitostí s právními účinky vkladu k okamžiku doručení návrhu na vklad vlastnického práva příslušnému katastrálnímu úřadu. Vlastnické právo se nabývá rovněž přechodem tohoto práva, přičemž k přechodu dochází na základě právní skutečnosti, kterou zpravidla nelze dopředu zcela předvídat. Jedná se o nabýván vlastnictví ze zákona, tj. zejména děděním (k okamžiku smrti zůstavitele nabývá dědic svých práv včetně práva vlastnického), vydržením práva vlastnického (uplynutím 10tileté vydržecí doby u nemovitostí, tříleté u věcí movitých, kdy oprávněný držitel musí být po celou dobu v dobré víře, že s věcí nakládá jako se svojí vlastní a je schopen unést své důkazní břemeno i k odůvodnění právního důvodu vzniku dobré víry, a tedy okolnosti, o které svoji dobrou víru odvozuje a proč je tomu tak). Dále se jedná o nabytí vlastnického práva zákonem (např. přijetím nového občanského zákoníku dojde ke vzniku vlastnického práva ze zákona u pozemků, resp. jejich částí, které se oddělily od původního pozemku změnou trasy koryta vodního toku apod.), stejně jako k přechodu vlastnického práva dochází rozhodnutím soudu (rozhodnutí o žalobách o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví zaniklého společného jmění manželů, o určení vlastnictví apod.) nebo jiného státního orgánu (rozhodnutí o vyvlastnění apod.). Rovněž nabytí vlastnického práva udělením příklepu ve veřejné dražbě je příkladem, kdy k nabytí práva dochází přechodem práva nikoliv jeho převodem. Účastníci semináře byli seznámeni rovněž se základními instituty, které zavede s účinností od nový občanský zákoník. 6

9 MALOOBCHODNÍ ČINNOSTI, FAREMNÍ PRODEJ ZE DVORA Mgr. Ladislav Drobníček 1. Prodej ze dvora pojem, legislativa 2. Obecné veterinární a hygienické podmínky - maloobchodní prodejna - obecné veterinární a hygienické podmínky prodeje malých množství vlastních produktů 3. Jednotlivé produkty z prvovýroby - živá drůbež a králíci - čerstvé drůbeží maso a čerstvé králičí maso - nebalená čerstvá vejce - med - mléko - živé ryby - zvěřina 4. Farmový chov zvěře, povinnosti chovatelů zvěře - farmový chov zvěře - povolení k porážce - označování a evidence farmové zvěře 5. Nová právní úprava týkající se potravinářských podniků s malým objemem výroby a potravinářských podniků provozujících maloobchodní činnost - úlevy pro potravinářské podniky s malým objemem výroby - úlevy pro farmy provozující maloobchodní činnost 6. Dozor, dozorové orgány, veterinární lékaři, povinnosti chovatele a postavení krajské veterinární správy a další povinnosti chovatele 7. Definice některých důležitých pojmů 7

10 1. Prodej ze dvora pojem, legislativa V České republice je poměrně značné množství chovatelů hospodářských zvířat. Tato zvířata jsou využívána převážně k chovu, výkrmu, práci a popřípadě jiným hospodářským účelům. Část chovatelů využívá produkty těchto zvířat, jako např. maso, mléko, vejce buď ke spotřebě ve vlastní domácnosti anebo je dále dodává do zpracovatelských podniků (mlékárny, jatka), kde jsou zpracovávány pro výživu lidí. Značná část chovatelů by ovšem ráda chtěla jít ve svých podnikatelských aktivitách dále, to znamená, neomezovala by se jen na spotřebu těchto produktů ve vlastní domácnosti, ale zpracovávala je ve vlastních provozech, eventuelně i dle vlastních receptur a tyto pak v podobě různé podobě nabízela spotřebitelům. Tuto snahu je zajisté třeba podporovat, protože se v mnoha případech jedná nejenom o efektivní rozšíření individuálních podnikatelských aktivit, ale jejich důsledkem je mimo jiné i zvyšování atraktivity regionů, místní agroturistiky a zpestření nabídky na trhu. Je ale třeba si v prvé řadě uvědomit, že každý, kdo již vstoupil, nebo se chystá vstoupit na tuto horkou půdu, nese primární odpovědnost za bezpečnost jím vyráběných potravin a v každém okamžiku musí mít na zřeteli jejich bezpečnost a sledovatelnost, jakožto i vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a zájmu spotřebitelů. Aby se tak opravdu dělo a ochrana zdraví spotřebitelů byla zajištěna, to je cílem hygienických předpisů, které musí každý chovatel a zpracovatel znát a také dodržovat. Náročnost a v mnoha případech pro laika i určitá nesrozumitelnost těchto předpisů, plně odpovídá náročnosti a závažnosti problematiky, ke které se vztahují. Záměrem je tedy usnadnit všem, současným i budoucím zájemcům o podnikání v této oblasti, orientaci v zajisté složitých předpisech, umožnit jim porozumět požadavkům na ně kladeným, pomoci jim i při rozhodování, zda se do tohoto druhu podnikání vůbec pustit a popsat jednotlivé kroky, které je bezpečně provedou tou dlouhou a náročnou cestou, která vede od prvotního podnikatelského rozhodnutí až po jeho realizaci v praxi. Pojem prodej ze dvora je zjednodušujícím označením pro prodej malých množství vlastních produktů z prvovýroby chovatelem přímo spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti, v tržnici nebo na tržišti, a to přímo spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti, anebo jejich dodávání do místní maloobchodní prodejny, která zásobuje přímo konečného spotřebitele. Veterinární a hygienická pravidla pro uvedený způsob prodeje a dodávání malých množství vlastních produktů z prvovýroby a pojem malé množství pro produkty jednotlivých druhů vymezuje v současné době komplexně ustanovení 27a zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen veterinární zákon ) a prováděcí předpis k veterinárnímu zákonu, konkrétně vyhláška č. 289/2007 Sb., o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty, které nejsou upraveny přímo použitelnými předpisy ES, ve znění pozdějších předpisů. Na tento způsob prodeje a dodávání živočišných produktů z prvovýroby se nevztahují nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 o hygieně potravin a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 o zvláštních hygienických pravidlech pro potraviny živočišného původu. Jinak je tomu ale v případě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, které stanoví obecné zásady týkající se všech fází výroby, zpracování a distribuce potravin. Do této problematiky také spadá právní úprava prodeje těl ulovené volně žijící zvěře v malých množstvích uživatelem honitby nebo oprávněným účastníkem lovu přímo konečnému spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti, anebo jejich dodávání do 8

11 maloobchodní prodejny, která zásobuje přímo konečného spotřebitele a je na území kraje, v němž byla zvěř ulovena. Veterinární a hygienická pravidla pro uvedený způsob prodeje a dodávání malého množství těl ulovené volně žijící zvěře jsou upraveny v ustanovení 27b veterinárního zákona a dále rovněž ve vyhlášce č. 289/2007 Sb., eventuálně i v některých ustanoveních nařízení 853/2004. Problematika právní úpravy podniků s malým objemem výroby a farem provozujících maloobchodní činnosti se zpracovanými živočišnými produkty je předmětem úpravy dalšího prováděcího právního předpisu k veterinárnímu zákonu a to vyhlášky č.128/2009 Sb. Jedná se o právní úpravu vztahů, kterou rovněž shora citované, přímo použitelné, předpisy Evropských společenství svěřují vnitrostátnímu právu jednotlivých členských zemí. 2. Obecné veterinární a hygienické podmínky Poněkud rozdílné podmínky prodeje malého množství vlastních produktů z prvovýroby pro jednotlivé druhy živočišných produktů, jsou odůvodněny hlavně tím, že jednotlivé druhy těchto produktů a zacházení s nimi, jsou spojeny s různou mírou rizika z hlediska jejich zdravotní nezávadnosti a bezpečnosti pro spotřebitele. Z uvedeného důvodu je také prodej a dodávání malých množství produktů z prvovýroby v některých případech umožněn pouze v hospodářství, v maloobchodní prodejně, v tržnici nebo na tržišti, a v jiných případech je možný jen v hospodářství nebo v maloobchodní prodejně. Také omezení možnosti prodeje malých množství vlastních produktů z prvovýroby jen na určité produkty (živá drůbež, živí králíci, čerstvé drůbeží a králičí maso, čerstvá vejce, med, syrové mléko, syrová smetana, živé ryby a jiní vodní živočichové) je založeno na úvaze, zda a do jaké míry je prodej nebo dodávání toho kterého množství rizikové. Obecně samozřejmě platí, že potravina nesmí být uvedena do oběhu, není-li bezpečná. Za bezpečnou se podle obecně závazných právních předpisů nepovažuje potravina, je-li považována za škodlivou pro zdraví, popřípadě nevhodnou k lidské spotřebě, to vše s přihlédnutím k obvyklým podmínkám použití potraviny spotřebitelem. Spotřebitel musí být vždy v souvislosti se zvláštními vlastnostmi potraviny informován o tom, jak zamezit škodlivým účinkům potraviny na zdraví (např. upozornění na to, že potravina je určena k tepelné úpravě). Je třeba zdůraznit, že každý, kdo se rozhodne tuto činnost provozovat, musí mít na zřeteli bezpečnost a sledovatelnost potravin a zároveň musí dbát na vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a zájmů spotřebitelů. Ztracená důvěra spotřebitelů v daný výrobek se opravdu jen velmi obtížně obnovuje. Pojem místní maloobchodní prodejna V daném případě se jedná o pojem, který je užíván veterinárními právními předpisy a nemusí být totožný s pojmem, který je užíván v jiných právních vztazích. Při vymezování tohoto pojmu byly zohledněny míra rizika jednotlivých druhů živočišných produktů pro spotřebitele a nezbytné záruky zdravotní nezávadnosti těchto produktů prodávaných v maloobchodní síti, neboť je třeba si uvědomit, že tyto produkty nejsou veterinárně vyšetřeny, V případě prodeje čerstvého drůbežího masa, čerstvého králičího masa a nebalených čerstvých vajec je za místní maloobchodní prodejnu ve smyslu veterinárního zákona považována nejbližší (hospodářství chovatele) maloobchodní prodejna s odpovídajícím sortimentem živočišných produktů. Není-li takováto prodejna v dané obci, pak je jí ta, která se nachází v nejbližší obci. V případě prodeje medu postačuje, aby byla tato maloobchodní prodejna, která zásobuje konečného spotřebitele na území kraje, v němž se nachází stanoviště včel a v případě prodeje těl ulovené volně žijící zvěře se musí jednat o 9

12 maloobchodní prodejnu, která zásobuje konečného spotřebitele a je na území kraje, v němž byla zvěř ulovena. Obecné veterinární a hygienické podmínky prodeje malých množství vlastních produktů Obecné veterinární a hygienické podmínky prodeje malých množství vlastních produktů z prvovýroby jsou stanoveny v 27a odst.3 a 4 veterinárního zákona, podle kterého musí živočišné produkty prodávané uvedeným způsobem splňovat následující podmínky: - musí pocházet od zdravých zvířat a musí být zdravotně nezávadné a bezpečné z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat, zejména nesmí být zdrojem rizika šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka. - nesmí být dále uváděny na trh. Chovatelé, kteří prodávají vlastní produkty z prvovýroby, musí zajistit, aby tyto produkty, byly: - vyráběny v čistém prostředí s používáním zařízení a pracovních nástrojů a pomůcek udržovaných v čistotě. - chráněny před vlivy, které by mohly nepříznivě působit na jejich zdravotní nezávadnost, zejména před kontaminací. 3. Jednotlivé produkty z prvovýroby Živá drůbež a živí králíci Chovatel může v malých množstvích prodávat ve svém hospodářství přímo spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti živou drůbež a živé králíky. Právní předpisy v tomto případě malé množství nedefinují. Čerstvé drůbeží maso a čerstvé králičí maso Chovatel, jehož roční produkce je nižší než krůt, hus nebo kachen, nebo kusů ostatní drůbeže může v malých množstvích prodávat přímo spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti čerstvé drůbeží maso, pocházející z drůbeže z vlastního hospodářství, v tomto hospodářství rovněž poražených, v tržnici nebo na tržišti, nejbližších k jeho hospodářství, ve svém hospodářství anebo je dodávat do místní maloobchodní prodejny, která zásobuje tímto čerstvým masem konečného spotřebitele. Ve smyslu 10 odst.3 vyhlášky č. 289/2007 Sb. je za malé množství čerstvého drůbežího masa určeného k prodeji přímo spotřebiteli nebo dodání do maloobchodní prodejny považováno maso z nejvýše 10 kusů drůbeže v průběhu jednoho týdne celkem. Obdobně může chovatel, který chová králíky v malém, prodávat nebo dodávat neporcované čerstvé králičí maso (pro toto maso platí, že hlava nesmí být oddělována od těla) v malých množstvích přímo spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti, v tržnici nebo na tržišti, nejbližších k jeho hospodářství, ve svém hospodářství anebo je dodávat do místní maloobchodní prodejny, která zásobuje tímto čerstvým masem konečného spotřebitele. Je třeba zdůraznit, že toto maso musí pocházet z králíků z vlastního hospodářství, ve kterém také musí být poraženo. Co se týče malého množství králičího masa, je vyhláškou vymezeno shodně jako maso drůbeží. V případě, že je čerstvé drůbeží maso nebo čerstvé králičí maso prodáváno v maloobchodní prodejně, musí k němu prodejce připojit dobře viditelné a čitelné upozornění Maso není veterinárně vyšetřeno určeno po tepelné úpravě ke spotřebě v domácnosti spotřebitele. 10

13 Nebalená čerstvá vejce Chovatel může prodávat přímo konečnému spotřebiteli malé množství nebalených čerstvých vajec, která pocházejí z jeho vlastního hospodářství, v jeho hospodářství, v tržnici nebo na tržišti anebo je dodávat do místní maloobchodní prodejny. Pro tyto způsoby prodeje nebo dodávání nebalených čerstvých vajec platí, že mohou být konečnému spotřebiteli prodány nejpozději 21 dnů po snášce. Doba minimální trvanlivosti je 28 dnů od data snášky. Prodávat vejce konečnému spotřebiteli je tedy možné nejpozději 7 dnů před uplynutím doby jejich minimální trvanlivosti. Ta vejce, která jsou dodávána do místní maloobchodní prodejny, musí být prosvícená a musí k nim být připojena dobře viditelná informace pro spotřebitele o minimální trvanlivosti vajec a o jménu chovatele a adrese chovu, kde byla vejce vyprodukována. Za malé množství čerstvých vajec, která mohou být chovatelem prodána v jeho vlastním hospodářství, v tržnici nebo na tržišti přímo jednomu konečnému spotřebiteli, se ve smyslu 14 odst.4 vyhlášky č. 289/2007 Sb., považuje nejvýše 60 vajec. Za malé množství čerstvých vajec, která mohou být předmětem jedné dodávky těchto vajec chovatelem do maloobchodní prodejny, se ve smyslu 14 odst.5 vyhlášky č. 289/2007 Sb., považuje nejvýše 60 vajec v průběhu jednoho týdne. Med a včelí produkty Chovatel může prodávat malé množství medu procházejícího z vlastního chovu včel ve své domácnosti, ve svém hospodářství, na stanovišti včel, v tržnici nebo na tržišti, anebo jej dodávat do místní maloobchodní prodejny, která zásobuje přímo konečného spotřebitele. Pro všechny včelí produkty platí, že mohou být uváděny do oběhu jen tehdy, jestliže pocházejí od včelstva, v němž se nevyskytují mor včelího plodu nebo hniloba včelího plodu. Pokud se jedná o med, propolis nebo mateří kašičku musí pocházet od zdravého včelstva. Pokud je med prodáván v tržnici nebo na tržišti, anebo dodáván do místní maloobchodní prodejny, musí být označen jménem, příjmením a adresou bydliště chovatele, to v případě fyzické osoby, nebo názvem a sídlem chovatele, v případě právnické osoby, dále pak druhem medu podle jeho původu a údajem o jeho množství. V případě jeho dodávání do maloobchodní prodejny rovněž datem minimální trvanlivosti. Med musí být vykupován, přeléván a skladován v obalech, které splňují požadavky na obaly pro potraviny živočišného původu, to znamená, že zejména nesmí být zdrojem kontaminace medu, musí být neporušené a čisté a jsou-li používány opakovaně, musí být snadno čistitelné, a je-li to nezbytné, snadno dezinfikovatelné. Med nesmí být vystavován přímému slunečnímu záření. Mateří kašička musí být stabilizována do 3 hodin po získání a uchovává se při teplotě do 0 stupňů. Za malé množství medu určeného k prodeji se podle 15 odst.4 vyhlášky č. 289/2007 Sb. považuje množství nepřevyšující 2 tuny ročně. Mléko a syrová smetana Malé množství syrového, mlékárensky neošetřeného mléka a syrové smetany může chovatel prodávat se souhlasem příslušné krajské veterinární správy v místě výroby přímo spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti. 11

14 Toto mléko a syrová smetana musí pocházet od zdravých zvířat z hospodářství úředně prostého tuberkulózy a úředně prostého nebo prostého brucelózy (uvedené podmínky jsou stanoveny ve vyhlášce č.299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat n člověka, ve znění pozdějších předpisů). Tato zvířata nesmí vykazovat žádné příznaky nakažlivého onemocnění přenosného mlékem na člověka. Další nezbytnou podmínkou je, aby byly tyto produkty získány hygienickým způsobem v hospodářství, v němž jsou dodržovány hygienické požadavky na výrobu těchto produktů, požadavky na prostory a vybavení, na hygienu během dojení, sběru a přepravy a na hygienu personálu, které jsou stanoveny v Příloze III. oddíl IX kapitola I části I a II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004. Mléko musí splňovat požadavky a kritéria stanovená pro syrové mléko přímo použitelnými předpisy Evropských společenství ( Příloha III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004). Dále je chovatel, který prodává toto mléko a smetanu, povinen zajistit laboratorní vyšetření mléka vždy při podávání žádosti krajské veterinární správě o souhlas k prodeji mléka nebo smetany a vždy při každé změně chovu zvířat a způsobu získávání, ošetřování a zpracovávání mléka, která by mohla ovlivnit jeho zdravotní nezávadnost, nejméně však jednou za 6 měsíců. Přímý prodej syrového mléka musí být prováděn v místnosti, která je oddělena od stájí, vybavena chladícím zařízením a ve které je na viditelném místě upozornění Syrové mléko, před použitím převařit. Pokud je zároveň z hospodářství dodáváno mléko do sběrného střediska nebo do podniku pro ošetření mléka, musí být místnost sloužící k přímému prodeji syrového mléka a smetany oddělena od mléčnice. Pokud není toto mléko prodáno do 2 hodin po nadojení, musí být zchlazeno na 8 stupňů a takto zchlazené prodáno do 24 hodin po nadojení. Za malé množství syrového mléka, určeného k přímému prodeji jednomu konečnému spotřebiteli, se podle 13 odst. 7 vyhlášky č. 289/2007 Sb. považuje takové množství tohoto mléka, které odpovídá obvyklé denní spotřebě tohoto mléka v domácnosti daného spotřebitele. Živé ryby a jiní živočichové pocházející z akvakultury Chovatel může prodávat z vlastního chovu malé množství živých ryb a jiných živočichů pocházejících z akvakultury ve svém hospodářství přímo spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti. Za malé množství živých ryb a jiných živočichů pocházejících z akvakultury určených k přímému prodeji jednomu konečnému spotřebiteli, se podle 11a vyhlášky č. 289/2007 Sb. považuje takové množství živých ryb a jiných živočichů pocházejících z akvakultury, které odpovídá obvyklé denní spotřebě těchto živočichů v domácnosti daného spotřebitele. Na produkty rybolovu je možné uplatnit také maloobchodní činnost, v souladu zejména s nařízením 852/2004 a vyhláškou č.128/2009 Sb.. Pak lze prodávat produkty rybolovu, které byly zpracovány v podniku v němž se týdně zpracuje nejvýše 100 kg produktů rybolovu a množství dodávaných produktů rybolovu nepřekračuje týdně 35 % tímto podnikem zpracovaných produktů rybolovu. Toto jiné maloobchodní zařízení smí pak nakoupené produkty rybolovu v rámci maloobchodu dodávat přímo konečnému spotřebiteli, nebo upravovat dále jen na výslovné přání konečného spotřebitele. Pro potravinářský podnik, který upravuje produkty rybolovu a v rámci své maloobchodní činnosti tyto produkty rybolovu dodává jinému maloobchodnímu zařízení nebo přímo konečnému spotřebiteli, platí 12

15 požadavky uvedené v oddílu III., kapitolách VII a VIII k nařízení evropského parlamentu a Rady ES č. 853/ Zvěřina Veterinární zákon upravuje v souvislosti s přímým prodejem nebo dodáváním malého množství těl volně žijící ulovené uživatelem honitby nebo oprávněným účastníkem lovu činnost a povinnosti tzv. proškolené osoby při vyšetřování těl ulovené volně žijící zvěře a to v malém množství k přímému prodeji konečnému spotřebiteli nebo k přímému dodání do maloobchodní prodejny, která zásobuje přímo konečného spotřebitele. Veterinární a hygienická pravidla tohoto způsobu prodeje a dodávání malých množství těl ulovené volně žijící zvěře, vymezení pojmu malého množství této zvěře a podrobnosti způsobu a rozsahu vyšetření těl ulovené volně žijící zvěře jsou předmětem úpravy prováděcího právního předpisu vyhlášky č. 289/2007 Sb, v platném znění, vyhlášky č. 61/2009. Uživatel honitby nebo oprávněný účastník lovu může v malých množstvích těla ulovené volně žijící zvěře v kůži nebo peří: a) prodávat přímo spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti, nebo b) dodávat do maloobchodní prodejny, která zásobuje přímo konečného spotřebitele a jen na území kraje, v němž byla zvěř ulovena anebo dodávat do maloobchodního zařízení, které bylo krajskou veterinární správou registrováno jako zařízení určené pro zacházení se zvěřinou a které je na území kraje, v němž byla zvěř ulovena, nebo krajů sousedních. Těla ulovené volně žijící zvěře prodávaná nebo dodávaná shora uvedeným způsobem nesmí být dále uváděna do oběhu. V případě prodeje v maloobchodní prodejně musí být ke zvěři prodejcem připojeno dobře viditelné a čitelné upozornění "Zvěř byla vyšetřena proškolenou osobou - určena po tepelné úpravě ke spotřebě v domácnosti spotřebitele". Vyšetření těchto těl ulovené volně žijící zvěře provádí proškolená osoba (jejich seznam je veden vysokou školou s veterinárním studijním programem v současné době je jí pouze VFU v Brně) a to co nejdříve po jejich ulovení. Pokud podle výsledků vyšetření dospěje proškolená osoba k závěru, že zvěř představuje zdravotní riziko, musí ji předložit úřednímu veterinárnímu lékaři k veterinárnímu vyšetření. Pokud jde o zvěř vnímavou na trichinelózu, je uživatel honitby nebo oprávněný účastník lovu povinen zabezpečit její vyšetření na přítomnost svalovce (trichinel) v zákonem stanovené laboratoři nebo ve státním veterinárním ústavu anebo v laboratoři, které bylo KVS vydáno povolení pro tento druh vyšetřování (dle 50 odst.3 veterinárního zákona. Za malé množství zvěře, určené k prodeji přímo spotřebiteli nebo k dodání do maloobchodní prodejny se považuje nejvýše 30 % kusů skutečně odlovené zvěře ročně. Pokud je však záměrem uživatele honitby nebo oprávněného účastníka lovu uvádět maso ulovené volně žijící zvěře na trh k lidské spotřebě prostřednictvím tzv. zařízení zpracovávajícího zvěřinu, je třeba řídit se zejména nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 a dále i naší vnitrostátní právní úpravou, zejména veterinárním zákonem. 13

16 Vyhláška č.289/2007 Sb., v novele č. 61/2009 Sb. stanoví vzor upozornění pro prodej: Vzor upozornění pro prodej v místní MO prodejně: Hygienické podmínky pro prodej: Lovec může zvěř vnímavou na trichinelózu prodávat nebo dodávat konečnému spotřebiteli způsobem uvedeným v odstavci 1 po negativním vyšetření na přítomnost svalovce (trichinel) provedeném laboratoří, které bylo vydáno osvědčení o akreditaci k provádění tohoto vyšetření nebo státním veterinárním ústavem, anebo laboratoří, které bylo krajskou veterinární správou vydáno povolení pro tento druh vyšetření podle 50 odst. 3 zákona. Předmětem prodeje zvěře v maloobchodní prodejně je pouze tělo zvěře, které je provázeno plombou a lístkem o původu zvěře vydanými podle zvláštního právního předpisu 6a), je uchováváno při teplotě od 0 C do 7 C po dobu nejdéle 7 dnů od data ulovení, nebo při teplotě od 0 C do 1 C po dobu nejdéle 15 dnů od data ulovení, je skladováno odděleně od zboží jiného druhu. Pro prodej zvěře přímo spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti platí výše uvedená ustanovení obdobně. Do doby než je znám výsledek vyšetření na svalovce musí být kus uskladněn v chladu a v takových podmínkách, které brání kontaminaci. (nejlépe v zařízení dle 5 vyhlášky 289/2007 v platném znění splňujícím podmínky Nařízení 852/2004 příloha 1 prvovýroba ) 4. Farmový chov zvěře, povinnosti chovatelů zvířat, domácí porážka Farmový chov zvěře Farmově lze chovat rovněž tzv. farmovou zvěř, za kterou se podle nařízení (ES) 853/2004 považují farmoví běžci a dále suchozemští farmoví savci (s výjimkou domácích kopytníků). Farmová zvěř je podle veterinárních právních předpisů považována za hospodářská zvířata, popřípadě hospodářská zvířata chovaná pro účely podnikání, a proto jsou chovatelé při jejich chovu a porážení povinni dodržovat veškeré povinnosti stanovené přímo použitelnými právními předpisy, veterinárním zákonem, jeho prováděcími právními předpisy a dalšími právními předpisy, např. zákonem č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Povinnosti chovatelů hospodářských zvířat: - chovat zvířata způsobem, v prostředí a podmínkách, které vyžadují jejich biologické potřeby, fyziologické funkce a zdravotní stav a předcházet poškození jejich zdraví, - sledovat zdravotní stav zvířat, v odůvodněných případech jim včas poskytnout první pomoc a požádat o odbornou veterinární pomoc, - bránit vzniku a šíření nákaz a jiných onemocnění zvířat a plnit povinnosti stanovené tímto zákonem nebo na jeho základě k zdolávání těchto nákaz nebo jiných 14

17 onemocnění zvířat, v případě nebezpečí zavlečení nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka zřídit, popřípadě umístit prostředky sloužící k ochraně proti nákazám a nemocem přenosným ze zvířat na člověka a dbát o jejich řádnou funkci, - k inseminaci, přenosu embryí a přirozené plemenitbě lze používat jen zvířata, která podle výsledků vyšetření splňují podmínky stanovené veterinárním zákonem a plemenářským zákonem, - zabezpečit provádění vyšetření, zdravotních zkoušek a povinných preventivních a diagnostických úkonů v rámci veterinární kontroly zdraví a dědičnosti zdraví, - zabezpečit v rozsahu odpovídajícím druhu zvířat, způsobu jejich chovu a ustájení čištění, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci stájí, jiných prostorů a zařízení, v nichž jsou chována zvířata, jakož i čištění a dezinfekci technologických zařízení, dopravních prostředků, strojů, nástrojů, nářadí, pracovních pomůcek atp. - k napájení zvířat používat vodu, která neohrožuje zdravotní stav zvířat a zdravotní nezávadnost jejich produktů, a ke krmení zvířat používat jen zdravotně nezávadná krmiva, - podávat zvířatům pouze léčivé přípravky v souladu s pravidly pro jejich používání při poskytování veterinární péče, schválené veterinární přípravky a dodržovat podmínky pro podávání některých látek a přípravků zvířatům, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, - nepodávat zvířatům látky a přípravky, jejichž používání u hospodářských zvířat nebo u zvířat, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, není povoleno, - v případě, že chová zvěř ve farmovém chovu, oznámit krajské veterinární správě nejméně 7 dnů předem zahájení a ukončení své chovatelské činnosti ve vztahu k farmovému chovu zvěře, - zpracovat a aktualizovat podle schválených zásad pohotovostní plán pro případ výskytu nebezpečných nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, jakož i pro případ vzniku mimořádné situace, a v souladu s celostátním programem tlumení jedné nebo více nákaz, nemocí přenosných ze zvířat na člověka a původců těchto nákaz a nemocí vlastní ozdravovací program, předložit jej ke schválení krajské veterinární správě. V zásadě musí být jatečná zvířata (tj. hospodářská zvířata určená k porážce a jatečnému zpracování) poražena na jatkách. Podmínky této porážky jsou stanoveny veterinárním zákonem a přímo použitelnými předpisy ES, zejm. nařízením (ES) 853/2004. Jiný, volnější, režim mají pochopitelně tzv. domácí porážky, tedy porážky pro spotřebu v domácnosti chovatele. Při těchto porážkách je ale třeba respektovat skutečnost, že v hospodářství chovatele nemůže být porážen skot, včetně telat, koní, oslů a jejich kříženců a jelenovitých z farmového chovu. I pro účely spotřeby v domácnosti chovatele musí být tato zvířata poražena na jatkách. Přímo použitelné předpisy ES a veterinární zákon připouštějí možnost porážky farmové zvěře na farmě. Pro tento způsob porážky jsou však stanovena přesná pravidla, která jsou stanovena jak přímo použitelnými právními předpisy (nařízením (ES) č. 853/2004), tak i veterinárním zákonem. Povolení k porážce farmové zvěře na farmě vydává krajská veterinární správa chovateli na základě písemné žádosti, která splňuje náležitosti stanovené zákonem č.500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů: z žádosti tedy musí být zřejmé, kdo ji činí (fyzická osoba uvede jméno, příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh 15

18 podnikání vztahující se k této osobě, identifikační číslo a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci jako místo podnikání, právnická osoba pak svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo, adresu sídla) označení příslušné krajské veterinární správy, které věci se týká a zejména co se navrhuje. Zároveň musí chovatel v žádosti doložit splnění podmínek stanovených v Příloze III nařízení (ES) č.853/2004. Zejména, že zvířata nelze přepravovat, aby nebyla ohrožena obsluha nebo aby byly chráněny dobré životní podmínky zvířat; stádo pravidelně podstupuje veterinární prohlídku; hospodářství disponuje postupy pro shromáždění zvířat, aby mohla být provedena prohlídka skupiny zvířat před porážkou; hospodářství má zařízení vhodné pro porážku, vykrvení a škubání, pokud mají být běžci škubáni; jsou dodrženy požadavky na dobré životní podmínky zvířat. Krajské veterinární správě pak musí být v předstihu oznámeno datum a čas porážky zvířat. Poražená a vykrvená zvířata jsou přepravena na jatky hygienicky a bez zbytečného odkladu. Pokud přeprava trvá více než dvě hodiny, musí být zvířata v případě potřeby zchlazena. Vykolení lze provádět na místě za dozoru veterinárního lékaře. K poraženým zvířatům musí být při dodání na jatky přiloženo prohlášení chovatele, který zvířata choval, v němž musí být uvedena jejich identifikace a všechny podané veterinární léčivé přípravky a provedená ošetření, data podání a ochranné lhůty. Při přepravě do schváleného zařízení musí být k poraženým zvířatům přiloženo osvědčení vydané a podepsané úředním nebo schváleným veterinárním lékařem, které potvrzuje příznivý výsledek prohlídky před porážkou, správně provedenou porážku a vykrvení a datum a čas porážky. Povolení k porážce farmové zvěře V souladu s 21 odst. 4 veterinárního zákona může krajská veterinární správa k porážce farmové zvěře v hospodářství povolit k usmrcení velkého farmového zvířete použití střelné zbraně. Povolení se vydává rovněž na základě písemné žádosti, ke které chovatel musí doložit, že usmrcení střelnou zbraní provede držitel zbrojní licence vydané podle zvláštního právního předpisu (zákon č.119/2002 Sb., o zbraních a střelivu), přiložit odůvodnění k usmrcení zvířete střelnou zbraní. Chovatel je dále povinen mít k dispozici situační nákres farmy s vyznačením místa střelby a prostředků k zajištění bezpečnosti při střelbě, ověřený znalcem v oboru balistiky. K tomu je třeba poznamenat, že doba platnosti tohoto povolení je 3 roky a krajská veterinární správa může tuto dobu platnosti prodloužit na základě písemné žádosti držitele povolení podané 3 měsíce před skončením doby platnosti o další 3 roky, pokud držitel povolení doloží, že se nezměnily podmínky, za kterých bylo povolení vydáno. Označování a evidence farmové zvěře Podle zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon) je chovatel povinen zabezpečit označení zvířat (konkrétně jelenovitých a muflonů ve farmovém chovu) identifikačními prostředky, způsobem a v termínech stanovených vyhláškou k tomuto zákonu. V současné době je tato identifikace podrobně řešena novelou vyhlášky č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence osob stanovených plemenářským zákonem, ve znění pozdějších předpisů. Tak jako v případě ostatních druhů hospodářských zvířat i u zvířat farmově chovaných přiděluje identifikační čísla a identifikační prostředky tzv. pověřená osoba, kterou je Českomoravská společnost chovatelů, a.s., osoba pověřená vedením ústřední evidence hospodářských zvířat v České republice. 16

19 Citovaný zákon výslovně řeší případy ztráty, poškození i případné odstranění identifikačních prostředků. Identifikačním prostředkem se podle vyhlášky rozumí jedna plastová ušní známka, která musí mít vyhláškou stanovené rozměry a musí obsahovat stanovené údaje (označení země původu - písmena "CZ" pro Českou republiku, alfanumerický kód, který vyjadřuje část registračního čísla hospodářství, ve kterém se zvíře narodilo a kód příslušného úřadu). Tímto způsobem musí být označeno každé zvíře, i poražené, před opuštěním hospodářství, v němž se narodilo. Chovatelé farmově chovaných zvířat jsou dále povinni u pověřené osoby evidovat všechna svá hospodářství spolu s identifikačními údaji o své osobě a veškeré nastalé změny a to způsobem a v termínech stanovených shora uvedenou vyhláškou. 5. Nová právní úprava týkající se potravinářských podniků s malým objemem výroby a potravinářských podniků provozujících maloobchodní činnost Nová právní úprava řeší přizpůsobení veterinárních a hygienických požadavků pro některé potravinářské podniky, v nichž se zachází se živočišnými produkty /vyhláška č. 128/ 2009 Sb./. Otázky spojené s přizpůsobováním veterinárních a hygienických požadavků, stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/ příloha II a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/ příloha III a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/ příloha I, dosud nebyly v České republice uceleným a dostatečně podrobným způsobem upraveny. O jejich právní úpravu se dokonce nepokusila ani řada starých členských států EU. Citovaná nařízení totiž umožňují členským státům, aby v rámci vnitrostátního práva přizpůsobily některé veterinární a hygienické požadavky, a to se zřetelem na konkrétní, odůvodněné podmínky, potřeby a možnosti některých potravinářských podniků. Aby některým z nich, zejména se zřetelem na objem jejich výroby, byly přizpůsobeny tzv. strukturální požadavky (požadavky na konstrukci a provedení stavby potravinářského podniku, uspořádání a účelové určení provozních prostorů, jejich vnitřní úpravu a vybavení), aniž by byly ohroženy základní cíle předpisů Evropských společenství, které se týkají hygieny výroby potravin, jejich bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti. Předpisy Evropských společenství (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004) svěřují vnitrostátní právní úpravě také úpravu veterinárních a hygienických pravidel pro potravinářské podniky, které vykonávají maloobchodní činnost, zahrnující zpracovávání potravin živočišného původu, jejich prodej konečným spotřebitelům a jejich dodávání v omezené míře a na místní úrovni jiným maloobchodním zařízením, která zásobují konečného spotřebitele. Jmenovitě jde o to, zda a které požadavky, stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, by měly být uplatňovány vedle požadavků stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 také při maloobchodní činnosti potravinářských podniků. Úlev budou moci využít: - nově zakládané potravinářské podniky, - dosavadní podniky schválené pro vnitřní trh a provozující svou činnost do konce roku 2009 na základě čl. 4 nařízení č. 2076/2005. Tyto podniky tak budou moci pokračovat ve své činnosti, ačkoli nesplní beze zbytku všechny požadavky stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004. Při stanovení konkrétních úlev - strukturálních požadavků pro potravinářské podniky s malým objemem výroby, které lze těmto podnikům přizpůsobit, bylo vycházeno 17

20 z obdobných úprav členských států, konkrétně Rakouska a Slovinska. Výrobní limity pak mají svůj základ v kapacitách stanovených právními předpisy ES platnými v Evropské unii do 1. ledna 2006 konkrétně jde o směrnice 64/433/EHS a 71/118/EHS. Tato část vyhlášky ( 4 až 6) se tedy vztahuje na schválené podniky, které musí splňovat požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004; mohou však požádat o povolení výjimek ze strukturálních požadavků stanovených tímto nařízením, které jsou uvedeny v ustanovení 5 vyhlášky. Úlevy pro potravinářské podniky s malým objemem výroby Vyhláška upravuje úlevy pro potravinářské podniky s malým objemem výroby, jmenovitě pro jatky, jatky s bourárnou a porcovnou ( tyto podniky nemohou být v žádném případě považovány za podniky vyrábějící malé množství produktů prvovýroby a dodávající je přímo konečnému spotřebiteli nebo místnímu maloobchodnímu zařízení, které zásobuje přímo konečného spotřebitele). Při uplatňování požadavků stanovených citovanou vyhláškou je třeba mít na zřeteli, že: - provozovatelé potravinářských podniků zabývajících se prvovýrobou a souvisejícími postupy musí dodržovat obecná hygienická pravidla stanovená v části A přílohy nařízení (ES) č. 852/2004 a všechny zvláštní požadavky stanovené nařízením (ES) č. 853/ provozovatelé potravinářských podniků provádějících činnosti v jakékoli fázi výroby, zpracování a distribuce potravin musí dodržovat všeobecné hygienické požadavky stanovené v příloze II nařízení (ES) č. 852/2004 a všechny zvláštní požadavky stanovené nařízením (ES) č. 853/2004. Z toho vyplývá, že pokud potravinářské podniky manipulují s produkty živočišného původu, pro něž jsou stanoveny požadavky v příloze III nařízení EP a Rady (ES) č. 853/2004, musí tedy splňovat požadavky tímto nařízením pro ně stanovené, a to včetně povinnosti jejich schválení. Ve smyslu této právní úpravy mohou být pro potravinářský podnik přizpůsobeny některé veterinární a hygienické požadavky stanovené v příloze III k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ( jedná se tzv. strukturální požadavky) a to na základě žádosti provozovatele potravinářského podniku, jeho úřední kontroly a vyhodnocení rizika, které by mohlo ohrožovat bezpečnost a zdravotní nezávadnost potravin v případě přizpůsobení těchto požadavků pro tento potravinářský podnik. Za potravinářský podnik s malým objemem výroby se považuje podnik, který splňuje podmínky stanovené vyhláškou. Pouze těmto podnikům mohou být povoleny výjimky z některých strukturálních požadavků, a to: - jatkám, v nichž je poráženo nejvýše 20 velkých dobytčích jednotek týdně a nejvýše velkých dobytčích jednotek ročně, že nemusí mít vhodné a hygienické stáje, ani předporážkové ustájení uvedené v oddílu I, kapitole II, odstavci 1 písm. a), pokud jsou zvířata po přemístění na jatky převedena přímo do prostoru porážky, - jatkám, v nichž je poráženo nejvýše 20 velkých dobytčích jednotek týdně a nejvýše velkých dobytčích jednotek ročně, že nemusí mít samostatný prostor s vhodným zařízením pro čištění, mytí a dezinfekci dopravních prostředků určených k přepravě zvířat uvedený v oddílu I, kapitole II, odstavci 6, jestliže jsou jatečná zvířata přepravována na jatky přímo z hospodářství chovatelem nebo dopravcem, pokud tento chovatel nebo dopravce mají k dispozici vlastní nebo jiné takové zařízení odpovídající hygienickým požadavkům, 18

21 - potravinářskému podniku s jatkami, v němž se bourá nejvýše 5 tun masa týdně, že nemusí mít zvláštní prostory na bourání masa uvedené v oddílu I, kapitole III, odstavci 3, pokud jsou v porážecím prostoru, který slouží také k bourání masa, prováděny příslušné činnosti časově odděleně, - jatkám, které nemají uzamykatelné zařízení vyhrazené pro porážená nemocná zvířata nebo zvířata podezřelá z nákazy, že nemusí zařízení použité pro porážku takových zvířat vyčistit, umýt a dezinfikovat pod úředním dohledem před zahájením porážky jiných zvířat podle oddílu I, kapitoly IV, odstavce 20, pokud se čištění a dezinfekce tohoto zařízení provádějí v souladu se sanitačním řádem jatek a úřední veterinární lékař nebo úřední veterinární asistent kontrolují výsledky tohoto čištění před opětovným zahájením porážení, - jatkám, že nemusí mít uzamykatelné zařízení pro chladírenské skladování pozastaveného masa uvedené v oddílu I, kapitole II, odstavci 5 a mohou skladovat toto maso spolu s ostatním masem v jednom chladírenském prostoru, pokud se nejedná o maso ze zvířete podezřelého z nákazy, toto maso je uloženo tak, aby nemohlo nepříznivě ovlivňovat jiné maso, a byla přijata organizační opatření, která zabraňují nesprávnému použití tohoto masa, - drůbežím jatkám, v nichž je poráženo nejvýše kusů krůt, hus nebo kachen týdně a nejvýše kusů krůt, hus nebo kachen ročně, a drůbežím jatkám, v nichž je poráženo nejvýše kusů ostatní drůbeže týdně a nejvýše kusů ostatní drůbeže ročně, že nemusí mít uzamykatelné zařízení pro chladírenské skladování pozastaveného masa uvedené v oddílu II, kapitole II, odstavci 5 a mohou skladovat toto maso spolu s ostatním masem v jednom chladírenském prostoru, pokud se nejedná o maso drůbeže podezřelé z nákazy, toto maso je uloženo tak, aby nemohlo nepříznivě ovlivňovat jiné maso, a byla přijata organizační opatření, která zabraňují nesprávnému použití tohoto masa, - potravinářskému podniku s drůbežími jatkami, v nichž se porcují nejvýše 2 tuny masa týdně, že nemusí mít zvláštní prostory na porcování masa uvedené v oddílu II, kapitole III, odstavci 1 písm. c), pokud jsou v porážecím prostoru, který slouží také k porcování masa, prováděny příslušné činnosti časově odděleně. Pro tyto účely se za jednu velkou dobytčí jednotku považuje 1 kus dospělého skotu nebo dospělý lichokopytník o živé hmotnosti nad 500 kg. V případě jiných domácích kopytníků je třeba provést přepočet podle kritérií uvedených ve vyhlášce. Úlevy pro farmy provozující maloobchodní činnost Hlavním účelem této vyhlášky je umožnění výroby masných a mléčných výrobků převážně na zemědělských farmách a jejich dodávání do maloobchodních prodejen. Vymezuje se tzv. okrajová a omezená činnost na místní úrovni, v jejímž rámci mohou podniky provozující maloobchodní činnost dodávat potraviny i jiným maloobchodním zařízením. Při splnění vyhláškou stanovených výrobních limitů a dalších podmínek se pak na taková zařízení nebude vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004; podniky tedy nemusí být schváleny a nemusí splňovat další požadavky stanovené tímto nařízením. Rozsah dodávání potravin v rámci maloobchodní činnosti na místní úrovni byl stanoven na území kraje a krajů sousedních. Limity množství potravin, které je maloobchodním subjektům povoleno dodávat jinému maloobchodnímu zařízení v rámci okrajové a omezené činnosti na místní úrovni, jsou stanoveny jako kombinace dvou kritérií, která musí být splněna současně maximálního 19

22 množství podnikem vyrobených potravin týdně a maximálního podílu z týdně vyrobeného množství, který může být podnikem dodán jinému maloobchodnímu zařízení. Ustanovení 9, 11 a 14 pak pro jednotlivé komodity vymezují, které veterinární a hygienické požadavky nařízení EP a Rady (ES) č. 853/2004 musí potravinářský podnik vedle veterinárních a hygienických požadavků vyplývajících z nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 splňovat, ačkoli je maloobchodním zařízením, dodává-li živočišné produkty jinému maloobchodnímu zařízení v rámci okrajové a omezené činnosti na místní úrovni. Jde tedy o vnitrostátní úpravu, která ve smyslu čl. 1 odst. 5 písm. b) bod ii) nařízení EP a Rady (ES) č. 853/2004 stanoví, že potraviny živočišného původu mohou být maloobchodním zařízením dodávány i jinému maloobchodnímu zařízení a že se uvedené nařízení na tuto činnost nevztahuje, pokud se jedná o okrajovou a omezenou činnost na místní úrovni, tedy na území kraje a krajů sousedních. Limity množství potravin, která bude maloobchodním subjektům povoleno dodávat jinému maloobchodnímu zařízení v rámci okrajové a omezené činnosti na místní úrovni, se stanovují takto: maso a masné výrobky: - jde o potravinářský podnik, v němž se týdně bourá nejvýše 3,5 tun vykostěného masa, anebo tomu odpovídající množství nevykostěného masa, jde-li o maso domácích kopytníků, - porcuje nejvýše 1,5 tun, jde-li o maso drůbeží nebo králičí, - vyrobí nejvýše 4,5 tun masných výrobků, - množství dodávaného masa a masných výrobků nepřekračuje týdně 35 % tímto podnikem vyrobeného vykostěného masa, anebo tomu odpovídající množství nevykostěného masa, jde-li o maso domácích kopytníků, 35 % tímto podnikem vyrobeného masa, jde-li o maso drůbeží nebo králičí, 35 % tímto podnikem vyrobených masných výrobků, mléko a mléčné výrobky: - jde o potravinářský podnik, v němž se denně zpracuje nejvýše 500 litrů kravského, 100 litrů kozího nebo 50 litrů ovčího mléka, - množství dodávaného mléka a mléčných výrobků nepřekračuje týdně 35 % tímto podnikem zpracovaného mléka, 35 % tímto podnikem vyrobených mléčných výrobků, Při této kalkulaci se vycházelo z průměrné velikosti stáda dojnic v ČR, což je cca 180 kusů a z jejich průměrné dojivosti, která činí cca 20 litrů syrového kravského mléka denně (u koz pětina a u ovcí desetina tohoto množství). Takto stanovené limity tedy umožní chovatelům zpracovat zhruba sedminu mléka z vlastní produkce ve vlastním maloobchodu. produkty rybolovu: - jde o potravinářský podnik, v němž se týdně zpracuje nejvýše 100 kg produktů rybolovu, - množství dodávaných produktů rybolovu nepřekračuje týdně 35 % tímto podnikem zpracovaných produktů rybolovu 20

23 6. Dozor, dozorové orgány, veterinární lékaři, povinnosti chovatele a postavení krajské veterinární správy a další povinnosti chovatele Chovatelé a osoby, které vyrábějí, zpracovávají a uvádějí do oběhu živočišné produkty podléhají kontrolám prováděným orgány veterinárního dozoru, kterými jsou především krajské veterinární správy, příslušné podle místa výkonu činnosti a Městská veterinární správa v Praze a Státní veterinární správa, která vykonává působnost na celém území České republiky (dále jen orgány veterinární správy). Při těchto kontrolách dozírají na to, zda jsou dodržovány podmínky a požadavky stanovené veterinárním zákonem, jeho prováděcími právními předpisy, zvláštními právními předpisy (např. zákonem č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č.246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č.154/2000 Sb., o šlechtění a plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů) a dále přímo použitelnými předpisy Evropských společenství. Orgány veterinární správy jsou oprávněny, pokud zjistí nedostatky a osoby za ně odpovědné projednat a podle potřeby uložit závaznými pokyny, jakým způsobem a v jaké lhůtě mají být zjištěné nedostatky odstraněny a následně kontrolují jejich plnění. Zároveň, pokud tyto orgány zjistí porušení uvedených právních předpisů, uloží osobě za porušení těchto předpisů odpovědné pokutu až do výše ,- Kč (event ,- Kč, pokud poruší povinnost vyplývající pro ni z mimořádných veterinárních opatření), v případě, že se jedná o fyzickou osobu a pokutu až do výše ,-Kč (event ,- Kč, pokud poruší povinnost vyplývající pro ni z mimořádných veterinárních opatření), v případě že se jedná o právnickou nebo podnikající fyzickou osobu. Výše pokut jsou ve veterinárním zákoně odstupňovány pro různé delikty jinou částkou, avšak při jejich ukládání musí příslušná krajská veterinární správa, která je ukládá v prvním stupni, přihlédnout k závažnosti správního deliktu, zejména způsobu jeho spáchání, době trvání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Veterinární lékaři Pro výkon své kontroly jsou úřední veterinární lékaři orgánů veterinární správy zákonem obdařeni řadou oprávnění, jako například vstupovat na pozemky a do provozních prostor, sloužících k činnosti kontrolovaných osob, vyžadovat potřebné doklady, vysvětlení, odbírat v nezbytně nutném množství vzorky k laboratornímu vyšetření, ověřovat totožnost kontrolovaných osob atp. těmto oprávněním úředních veterinárních lékařů také odpovídají povinnosti kontrolovaných osob. Na druhou stranu jsou ale tito úřední veterinární lékaři povinni šetřit práva a právem chráněné zájmy kontrolovaných osob, zachovávat mlčenlivost, prokazovat svou totožnost a dále pořizovat podle zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, protokol. Proti tomuto protokolu, který musí popisovat zjištěné skutečnosti a splňovat další zákonem stanovené náležitosti, může kontrolovaná osoba podat ve lhůtě 5ti dnů (nestanoví-li kontrolní pracovník lhůtu delší) písemné a zdůvodněné námitky, o kterých pak rozhoduje ředitel krajské veterinární správy v případě, že jim nevyhověl v plném rozsahu ten kontrolní pracovník, který kontrolu prováděl. Povinnosti chovatele a postavení Krajské veterinární správy A jak se příslušná krajská veterinární správa o existenci chovatele vůbec dozví? Chovatel, který jako podnikatel chová zvířata pro účely podnikání, musí v předstihu nejméně 7 dnů oznámit krajské veterinární správě zahájení své činnosti. Povinností tohoto chovatele je 21

24 rovněž krajskou veterinární správu informovat o ukončení své činnosti a bezodkladně i o změnách, k nimž má dojít ve způsobu ustájení nebo druzích chovaných zvířat. Kdo je chovatelem tedy podnikatelem vymezují příslušná ustanovení obchodního zákoníku (např. 2 obchodního zákoníku: jedná se o osobu zapsanou v obchodním rejstříku, která podniká na základě živnostenského oprávnění, anebo osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, nebo fyzická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu. Další povinnosti chovatele Dále je třeba upozornit i na další případnou povinnost související s uvedeným způsobem podnikání a tou je schvalování a registrace, popřípadě jen registrace podniku. V podmínkách tohoto způsobu podnikání by se jednalo v některých případech pouze o registraci podniku. Z výčtu podniků, u nichž je registrace nezbytná, je třeba uvést např. zařízení pro uchování těl zvěřiny, provozovny maloobchodu, dodávající své výrobky pouze přímo konečnému spotřebiteli v místě jejich výroby, mléčnice u stájí. O registraci musí požádat provozovatel potravinářského podniku krajskou veterinární správu příslušnou podle místa, ve kterém se podnik nachází. Náležitosti takové žádosti, včetně příloh, které by měla s ohledem na možná rizika žádost obsahovat, jsou uvedeny v 32 vyhlášky č. 289/2007 Sb. Provozovatel podniku, ve kterém se zachází se živočišnými produkty a který podléhá podle zákona a předpisů Evropských společenství schválení a registraci, popřípadě jen registraci, uvede v žádosti o schválení a registraci: obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o právnickou osobu, jméno, popř. jména, příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo trvalého pobytu, pobytu nebo bydliště nebo místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu, pobytu nebo bydliště, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o fyzickou osobu; tyto údaje doloží ověřenou kopií dokladu o registraci podnikání, adresu podniku, kterého se žádost bezprostředně týká, údaje o druhu a rozsahu činnosti (údaje o objemu výroby a uvádění živočišných produktů do oběhu. V podobě příloh mohou být se zřetelem na nožná rizika pro zdraví lidí a zvířat k žádosti připojeny dále: kolaudační rozhodnutí nebo kolaudační souhlas, umístění podniku v území s vyznačením (popisem) jeho relevantních vazeb na okolí, jmenovitě z hlediska dopravního a z hlediska ochrany životního prostředí (situační plánek), celkové konstrukční a dispoziční řešení podniku včetně technologického zařízení (plánek objektu podniku, v případě potřeby příslušnou část stavební dokumentace), bližší určení a vybavení jednotlivých provozních prostorů, některé technické podrobnosti (úprava podlah, stěn, stropů, dveří, oken, kanalizační systém, větrání, osvětlení, hygienické zázemí apod.), zásobování pitnou vodou (zdroj, vodovodní řád, odběrová místa, roční plán odběru vody podle spotřeby, výsledky laboratorního vyšetření vody), postupy založené na zásadách HACCP 11) a o systém vlastní kontroly podmínek výroby a zdravotní nezávadnosti živočišných produktů, organizaci provozu a sanitaci podniku (provozní a sanitační řád) a o zajištění účinných postupů pro případ výskytu nebezpečné nákazy, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci (zajištění, používané prostředky, plán akcí, jejich evidence a vyhodnocování), způsob třídění, bezpečné ukládání či ošetřování vedlejších živočišných produktů, jejich zpracovávání nebo předávání do zařízení určeného k jejich neškodnému odstraňování nebo k dalšímu zpracovávání, jakož i způsob likvidace ostatních odpadů. 22

25 7. Definice některých důležitých pojmů: hygienou potravin - opatření a podmínky nezbytné pro omezování nebezpečí a pro zajištění vhodnosti potraviny k lidské spotřebě s přihlédnutím k jejímu určenému použití, produkty prvovýroby - produkty z prvovýroby včetně produktů rostlinné výroby, živočišné výroby, lovu a rybolovu, zpracováním - jakákoli činnost podstatně měnící původní produkt, včetně zahřívání, uzení, nakládání, zrání, sušení, marinování, extrahování, extrudování nebo kombinace uvedených postupů, potravinářským podnikem - veřejný nebo soukromý podnik, ziskový nebo neziskový, který vykonává činnost související s jakoukoli fází výroby, zpracování a distribuce potravin, maloobchodem - manipulace s potravinami nebo jejich zpracování a skladování v místě prodeje nebo dodávky konečnému spotřebiteli; zahrnuje distribuční terminály, provozy veřejného stravování, závodní jídelny, podnikové restaurační služby, restaurace a další podobné stravovací provozovny, obchody, distribuční centra supermarketů a velkoobchodní prodejny, uváděním na trh - držení potravin nebo krmiv za účelem prodeje, včetně nabízení k prodeji nebo jakékoli jiné formy převodu, zdarma nebo za úplatu, jakož i prodej, distribuce a další formy převodu jako takové, rizikem - míra pravděpodobnosti nepříznivého účinku na zdraví a závažnosti tohoto účinku, vyplývající z existence určitého nebezpečí, sledovatelností - možnost najít a vysledovat ve všech fázích výroby, zpracování a distribuce potravinu, krmivo, hospodářské zvířete nebo látku, která je určena k přimísení do potraviny nebo krmiva, nebo u níž se očekává, že takto přimísena bude, fázemi výroby, zpracování a distribuce - jakákoli fáze včetně dovozu od prvovýroby potravin až po jejich skladování, přepravu, prodej nebo dodání konečnému spotřebiteli, popřípadě rovněž dovoz, produkce, výroba, skladování, přeprava, distribuce, prodej a dodávání krmiv, prvovýrobou - prvovýroba, chov zvířat nebo pěstování plodin, včetně sklizně, dojení a chovu zvířat určených k produkci potravin před porážkou. Rovněž zahrnuje lov zvířat, rybolov a sběr volně rostoucích plodů, jatkami - se rozumí zařízení, ve kterém se provádí porážení a následné opracování zvířat, jejichž maso je určeno k lidské spotřebě. burárnou/porcovnou - zařízení, ve kterém se provádí vykostění nebo bourání/porcování masa, zařízením pro nakládání se zvěřinou - zařízení, v němž se ulovená zvěř a získaná zvěřina připravuje pro uvedení na trh, strukturální požadavky technické požadavky na konstrukci a provedení stavby potravinářského podniku, její uspořádání a účelové určení jejích provozních prostorů, jejich vnitřní úpravu a vybavení. 23

26 VÝBĚROVÁ ŘÍZENÍ A NOVÉ NORMY PODLE OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU JUDr. Rostislav Netrval S účinností od by měl nabýt účinnosti zákon č. 89/2012, tj. občanský zákoník. Uvedeným předpisem dojde ke sjednocení právního režimu dosavadního občanského zákoníku a obchodního zákoníku v jediné normě. Současně se zavedením tohoto, pro laickou i odbornou veřejnost, zcela revolučního procesu dojde k zavedení celé řady zcela nových institutů, které nemají s dosavadním právním tradicionalismem v zemích bývalého Československa či Rakousko-uherské monarchie obdoby. Jedním ze základních institutů, který nový občanský zákoník (dále jen NOZ) zavádí, je odlišná úprava držby. Nově zákon odlišuje držbu řádnou, která musí být založena na platném právním důvodu, dále držbu poctivou, přičemž poctivým držitelem je každý, který má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává a naopak nepoctivě drží ten, kdo ví, nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží. Poctivému držiteli pak náleží stejná práva jako držiteli řádnému. Dále pak nová právní úprava zavádí termín pravé držby, která vychází z principu neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně nebo se v ní vloudil potajmu nebo lstí, a nebo, že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou, jde o pravou držbu. Z pohledu občanského soudního řízení, týkajícího se sporů, kde bude držba řešena jako otázka prejudicionální, pak nově norma stanoví bylo-li vyhověno žalobě, napadající držbu nebo její poctivost, považuje se poctivý držitel za nepoctivého od okamžiku, kdy mu byla doručena žaloba, přičemž náhoda, která by věc u vlastníka nebyla stihla, jde k tíži držitele, jen když spor svévolně zdržel. Nově jsou zavedeny prekluzivní lhůty u ochrany držby či její uchování, kdy žaloba podaná po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu, i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé, bude soudem zamítnuta. K námitce vypuzení z držby soud nebude přihlížet, pokud jí pasivně procesně legitimovaný účastník řízení, tj. žalovaný uplatní až po uplynutí lhůt stanovených v 1008 odst. 1 NOZ. Obdobně jako tomu bylo stanoveno v historických pramenech práva římského, pak jsou upravena některá sousedská práva, jakož i dochází k výslovné úpravě např. podle zásady, že plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku, což neplatí, je-li sousední pozemek statkem veřejným. Části jiných rostlin přesahující na sousední pozemek pak bude možné, aby soused šetrným způsobem odstranil bez dalších omezení. Pokud právní předpis nestanoví odlišně nebo pokud z místních zvyklostí neplyne něco jiného, bude platit pro stromy dorůstající obvyklé výšky, přesahující 3 metry jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemku 3 metra a pro ostatní stromy 1,2 m vzdálenosti od společné hranice. To však neplatí, jedná-li se na sousedním pozemku o les či sad, nebo tvoříli stromy rozhradu. Věc, která nikomu nepatří, si každý může přivlastnit, pokud tomu nebude bránit zákon či právo jiného na přivlastnění této věci. Movitá věc, kterou vlastník opustil, protože jako soudrže, pak nikomu nepatří. 24

27 Co se týče režimu věcí opuštěných, pak je nově stanoveno, resp. staronově stanoveno, že opuštěná nemovitá věc připadá do vlastnictví státu (v mezidobí připadala do vlastnictví obce, ve které se nachází). Co se týče nálezů, pak je zaveden nově institut nálezného, které je odlišně upraveno, a to tak, že nálezné činí desetinu ceny nálezu. Má-li však ztracená věc hodnotu jen pro toho, kdo ji ztratil, nebo pro jejího vlastníka, náleží nálezci nálezné podle slušného uvážení. Je-li nalezeno zvíře, zjevně určené k zájmovému chovu, a nepřihlásí-li se o něj nikdo do dvou měsíců od vyhlášení nálezu, nabyde k němu nálezce vlastnického práva. Nález vyhlašuje obec obvyklým způsobem. Prohlásí-li nálezce obci, že nalezenou věc nabýt nechce, přechází jeho právo, věc nebo výtěžek za ni stržený užívat a nabýt na obec, na jejímž území byla věc nalezena. Nabytím vlastnického práva vzniká obci povinnost zaplatit nálezci nálezné. Osoba zjednaná nalezením ztracené nebo skryté věci není nálezcem a nenáleží jí nálezné, nýbrž jen odměna za hledání, pokud byla ovšem sjednána. Rovněž nově, a to poměrně extenzivně NOZ upravuje nabytí vlastnického práva od neoprávněného, kdy vlastníkem věci se stává ten, kdo věc, která není zapsána ve veřejném seznamu, získal vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře v oprávnění druhé strany vlastnické právo převést na základně řádného titulu pokud k nabytí vlastnického práva dochází buďto ve veřejné dražbě nebo od podnikatele při jeho podnikatelské činnost v rámci běžného obchodního styku, dále za úplatu od někoho, komu vlastník věc svěřil, dále od neoprávněného dědice, jemuž bylo nabytí dědictví potvrzeno, dále při obchodu investičním nástrojem cenným papírem nebo listinou vystavenou na doručitele nebo při obchodu na komoditní burze. K zajištění pohledávek pak je rovněž nově rozšířeno právo zadržovací, které vychází z možnosti, aby ten, kdo má povinnost vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe, mohl ji ze své vůle zadržet k zajištění splatného dluhu osoby, jíž by jinak měl věc vydat. Takto zajistit zadržovacím právem půjde i nesplatný dluh, který nebude zajištěn jinak, ač zajištěn být měl, nebo prohlásí-li dlužník, že dluh nesplní, nedostane-li nebo stane-li se zjevné, že dlužník dluh nesplní následkem okolnosti, která u něho nastala a která věřiteli nemohla být známa při vzniku dluhu. Při nabývání vlastnického práva dědění pak jsou nově zaváděny instituty dědické smlouvy, náhradnictví při odkazech, svěřenecké nástupnictví, změněny podmínky pro nepominutelné dědice, zavedeno 6 dědických tříd při dědění ze zákona, zaveden institut započtení na povinný díl a rovněž rozšířena odpovědnost dědiců za dluhy zůstavitele přecházející na dědice. Zůstavitel pak může nově přistoupit i ke zřízení svěřeneckých fondů a stanovit odkládací podmínky pro výkon dědického práva na základě závěti, což bylo dosud vyloučeno. Dalším tématům z NOZ byla věnováno pozornost v časovém rozmezí, které organizace seminářů umožnila. 25

28 PODNIKÁNÍ A OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE ENERGETICKÁ SOBĚSTAČNOST OBCE Martin Sobotka ÚVOD Jakkoliv obnovitelné zdroje na venkově by přirozeně zahrnovaly především teplárenské využití biomasy a dalších zemědělských zbytků, nejde je vzhledem k evropskému vývoji odtrhnout od elektroenergetiky. Zatímco oblasti vytápění rozumí každý z nás poměrně přirozeně, v oblasti elektroenergetiky vnímáme situaci jako složitou, nepochopitelnou a ke své škodě si vypomáháme konstrukcemi a mýty, které mohou vést k fatálním omylům, krachům a prodělkům. I pro úspěch v teplárenství je totiž stěžejní rozumět alespoň elementárně trhu s elektřinou, i kdyby ne pro cokoliv jiného, už proto, že sofistikované systémy řízení spalovacích jednotek se neobejdou bez důmyslné elektroniky. Obchodní úspěch v energetice dnes zajistí pouze maximální využití zdrojů. Zbytkové teplo může vyrobit elektřinu a významně převážit váhu od prodělečného podnikání k udržitelnému byznysu. Cílem úvodu není nikoho odradit, ale dát jeho úsudku dostatečnou oporu o to, aby se mohl v souladu se svou povahou rozhodnout rozhodovat s plným povědomím o rizicích podnikání. Není to přímo Havlíčkův epigram, nechoď, Vašku, s pány na led Jenž vědět o tom, že toto podnikání je v rukách nejvyšších představitelů EU je důležité, protož jejich opatření budují skutečně nestabilní (kluzké) prostředí. ZÁKLADY FUNGOVÁNÍ TRHU S ELEKTŘINOU SPECIFIKA ELEKTŘINY JAKO ZBOŽÍ Základní odlišnosti elektřiny od ostatních druhů zboží jsou dány její fyzikální, technická, sociální, obchodní a legislativní povahou. Elektřinu dosud nedovedeme účinně skladovat, je to neviditelná síla se značně nestabilním chováním, jejíž bezpečná výroba a distribuce potřebuje nespočet zásahů automatických systémů i člověka. V každou chvíli musí být vyrovnaná globálně i lokálně spotřeba a výroba, elektřina nepočká na křižovatce, až bude místo. Z tohoto důvodu je pro podnikání naprosto nepříjemná, složitě a riskantně se s ní spekuluje (v kladném i záporném slova smyslu). Nelze na jednom konci světa lacině nakoupit a na druhém konci prodat, její hodnota v čase se zásadně mění. Pokud fouká o vánočních svátcích dostatek větru, platí výrobci elektřiny peníze za to, že si od nich elektřinu vůbec někdo vezme. Jsou ochotni zaplatit do výše subvence, kterou jim stát vyplatí. Pokud by šla skladovat, mohla by se uplatnit v únoru, kdy naopak bývá elektřina za extrémně vysoké ceny. 26

29 Po technické stránce způsobují zmíněná fyzikální omezení řadu potíží, zařízení na elektřinu jsou značně citlivá na změnu parametrů elektřiny, frekvence a napětí musí být za každých okolností udržovány v prakticky neměnných hodnotách, což vyžaduje budování složité struktury a sítě důmyslně propojených zařízení, platí řada bezpečnostních omezení. Správa elektřiny jako zboží vyžaduje značnou odbornost a aparát. Pro podnikání v elektroenergetice dává velké možnosti poskytování takzvaných systémových služeb. Jde o zdroje (elektrárny), které má provozovatel přenosové sítě (v ČR jde o společnost ČEPS) nasmlouvané, aby poskytly dodávku do sítě v čase, kdy je to třeba. Cena takovéto elektřiny může být řádově vyšší, než je tomu u jiných zdrojů. Vysoká cena má svůj důvod, rozpad soustavy může znamenat až rozpad civilizace. Po osmi dnech bez elektřiny zaniká naše civilizace. Z tohoto důvodu je určitou možností pro podnikání na venkově skladovatelný a vypočitatelný zdroj založený na kogeneračním spalování skladovatelné suroviny (biomasa, bioplyn...). V případě, že ale nedodám nasmlouvané zboží včas, platím drastické až likvidační pokuty, spravedlivě, neboť ohrožuji svou nespolehlivostí životy lidí! Velkým technickým omezením je též to, že nelze rychle a účinně nahradit u většiny využití nahradit elektřinu substituty, neurodí-li se brambory, může se jíst více obilovin. Je-li extrémně drahá elektřina, nemohu provozovat ventilační systém na plyn nebo biomasu. Zejména z tohoto důvodu je elektřina sociálním fenoménem, elektrifikace od počátku souvisela se společenským vývojem. Obecně vžitým mýtem, že elektrifikace souvisí s průmyslem. Naopak, důvodem plošné elektrifikace byl nedostatek pracovní síly v zemědělství a nevhodnost jiných pohonů pro určité činnosti, parní stroj v uzavřeném prostoru neúměrně ohrožoval své okolí. Elektřina je drogou naší civilizace, bereme ji jako samozřejmost, jako právo. Spoléháme na ni, jsme bez ní bezradní, pro mnoho lidí je její dodávka podmínkou nejen materiálního přežití (skladování a příprava potravy, světlo, ovládání otopných systémů ). Nejvíce emocí vyvolává přerušení dodávky u těch, pro které jsou elektrické spotřebiče hlavním zdrojem zábavy, dominantním prvkem jejich způsobu trávení volného času. Návykovost elektřiny je značná díky možnostem, které nabízí. Kdo zkusil myčku nádobí, nechce se většinou vracet k postávání u dřezu Z výše uvedených důvodů je jasné, že z hlediska obchodování je elektřina zcela jedinečnou a svébytnou komoditou, na kterou lze jen stěží uplatnit zdravý selský rozum či jakoukoliv jinou průpravu z jiných oborů podnikání. Cena je naprosto nepředvídatelná, tvoří se na trhu, kde je v nezvyklé míře odtržena od nákladů. Je to dáno mimořádnou různorodostí zdrojů elektřiny a nestabilní poptávkou. Budovat zdroje je riskantní činnost, letos začnu budovat zdroj, který je aktuálně velmi výhodný, za deset let ho dokončím v době, kdy bude silně prodělečný. Cena je silně v rukách politiků a lobbistů, jak zapíská Brusel, tolik budeme platit 27

30 Cena samotné elektřiny, klesla od začátku krize dodnes o více než třetinu, náklady na rozvody klasické elektřiny prakticky nevzrostly, ale zákazník žádnou úsporu nepociťuje, protože z rozhodnutí politiků podporujeme ve velkém cíl snížit emise skleníkových plynů vybranou množinou zdrojů Trh s elektřinou je ke všem těmto omezením navíc výrazně regulovaný legislativními tvůrci. Jakýkoliv podnikatel musí sledovat tisíce různých povinností, které ve snaze o ochranu trhu často absurdně škodí zákazníkům a vyvolávají zlou krev. Známým sporem je složitost faktury energetických společností. V zákaznících vyvolává pocit záměrné nepřehlednosti tak, aby klamala a mátla. Ve skutečnosti jde jen o naplnění litery zákona. POKROČILÉ MECHANISMY OBCHODOVÁNÍ Elektřina se obchoduje po hodinách, prodejce garantuje, že v daném čase zajistí dodávku určeného množství elektřiny (například dodám 150 MW mezi 11:00 a 11:59:59). Prodává se tedy výkon na danou hodinu. Větší část elektřiny se nakupuje na burzách dopředu, ale řeší se i havarijní stavy. Rozdíl mezi množstvím zajištěným dlouhodobě a reálně potřebným vytváří prostor pro spekulace. Krize roku 2008 je velkým poučením. Všichni tehdy existující hráči na trhu sázeli na růst cen až k 80 euro/mwh. Firmy s velkým množstvím zákazníků proto nakoupili 100% elektřiny dopředu za ceny kolem 50 euro/mwh. Cena se ale dodnes propadl ke 40 euro/mwh, mezitím vznikl prostor pro malé hráče, kteří jako dravci nejdříve elektřinu prodávají a pak jí teprve nakupují. Dokud jsou schopni pro své portfolio nakupovat levněji, než v průměru prodali, budou firmu držet. Jinak budou následovat obchodní model Moravia Energo, zkrachují bez váhání a neohrozí nakumulované zisky. Stále je to potenciál pro podnikání, otázka je, jak dlouho. Z daného mechanismu je jasné, že běžný zdroj nemá moc velkou šanci. Prodávat na burze nese mandatorní výdaje, které jsou zanedbatelné až při velkém množství elektřiny, při menším mohou fatálně ovlivnit výhodnost podnikání. Pro obchodování s elektřinou z menších zdrojů se užívá takzvaných virtuálních elektráren. Technicky jde o propojení více menších zdrojů na jeden centrální dispečink, který dokáže spouštět zdroje naráz v jeden čas. Propojení dvaceti bioplynových stanic může znamenat velmi dobrou pozici na trhu, což určitě vytváří prostor pro podnikání. 100 MW blok už může uvažovat i o nasmlouvání služeb s ČEPS a zálohovat nespolehlivé zdroje, což je nejen výhodné, ale i společensky prospěšné. 28

31 Cena elektřiny se tvoří pro daný čas cenou takzvané závěrné elektrárny, tedy variabilními náklady té nejnákladnější elektrárny, kterou se v daný okamžik ještě vyplatí zapnout. Důležité je že jde skutečně jen o proměnné náklady, investiční a další stálé v tu chvíli nehrají roli. Zdroj: akcie.cz 29

32 Pro rozhodování o vybudování zdroje je třeba znát kapitálové náklady a vždy s nimi počítat. Nikdy se nerozhodovat bez kupeckých počtů a nesázet vše na jednu kartu. Investice do zdroje elektřiny je dlouhodobá záležitost a nestačí sledovat jen jeden zdroj informací. Vývoj cen elektřiny na burzách ukázal mnoho zvratů, špatná investiční rozhodnutí udělala většina velkých hráčů na trhu, kteří si to ale mohou vzhledem ke své velikosti dovolit a nikdy nevsadili špatně všechny své prostředky. Obec či zemědělec ale zpravidla nemá tolik prostředků, aby mohla riskovat s mnohamilionovými investicemi! Zdroj: akcie.cz 30

33 POHYB NA ZDEFORMOVANÉM TRHU Jak je možné, že při ceně kolem 40 euro se uplatnilo tolik elektřiny ze zdrojů, které vyrábějí za více než 100 euro? Není to proti tomu, že cenu tvoří závěrná elektrárna? Jak takový mechanismus může přežít? Který zdroj v tabulce ušetřil nejvíce skleníkových plynů? Výše uvedené otázky nad daným grafem dokazují, že zdravý selský rozum nemůže při hodnocení dnešní elektroenergetiky obstát. Funguje totiž tak, že pokud si jdu koupit rohlíky do samoobsluhy, musím na každý rohlík z normální pekárny koupit jeden ze státem zbožňované pekárny. Běžný stojí korunu, upřednostňovaný deset. Časem nastane okamžik, kdy běžní pekaři nemají uplatnění, snižují ceny, běžný rohlík stojí padesát haléřů, ale změní se pravidla, na každý běžný rohlík musím koupit dva zbožňované. Těch ale občas bývá málo, takže musím čekat, až je dovezou. Přitom chuť i kvalita běžného i dotovaného rohlíku je úplně stejná. Musím vždy zvažovat, jak dlouho se ještě vyplatí pořídit si zbožňovanou pekárnu i to, zda je takové podnikání udržitelné. 31

34 SOBĚSTAČNOST: VÝHODY A ÚSKALÍ Z hlediska elektroenergetiky mluvíme často o ostrovním provozu, jde o vyčlenění dané oblasti z centrální soustavy za podmínky, že v ní je dostatek zdrojů pro krytí poptávky p elektřině. Vyžaduje to značné investice do technologií a má to i další úskalí a omezení, legislativní i technická. Před podobným rozhodnutím si musím položit několik zásadních otázek. Jaké mám cíle a jaké prostředky k jejich dosažení. Pokud si odpovím, že mým cílem je zajistit přežití obyvatel i v případě rozpadu civilizace a pokračování v režimu katastrofického filmu, pak je ostrovní provoz jednoznačně výhodným opatřením. Ovšem náklady jsou tak obří, že z tohoto důvodu se k pouhému zajištění elementární bezpečnosti málokdo odhodlá. Pokud jsou motivy pouze ekonomické, je třeba přihlédnout ke všem výše uvedeným omezením a ke všem dalším nákladům, které nejsou vždy na první pohled zřejmé. Vždy jsem ale zajatcem vnějších okolností, o výhodnosti mé investice rozhodne vývoj na trzích, které nedokážu ovlivnit. Soběstačností bychom měli především rozumět zajištění otopu, s elektřinou bychom měli počítat jen jako s doplňkem teplárenství nebo tehdy, pokud jsme si jistí tím, že se udrží státní podpora výroby elektřiny. V těchto případech, kdy je primární výroba elektřiny, je důležité najít využití pro zbytkové teplo. Největší sílu tu tedy má spolupráce podnikatelů s obcemi, která má nezvykle mnoho synergických okének. Zkušenost v ČR ale ukazuje, že řada projektů na venkově trpí jednoznačně nepropojením zájmů v území, provozovatelé jsou v zajetí dotačních pravidel a než se zorientují, jsou vazaly dodavatelů technologií, které zajímá především prodat co nejvíce strojů šablonovitým způsobem. 32

35 ZÁSADY OBEZŘETNOSTI A ZDROJE INFORMACÍ Nikdy nepočítat jen s jedním scénářem vývoje cen! Počítat s možnou politickou změnou v průběhu podnikání! Při jednání s dodavateli technologií dělit plusy dvěma, minusy násobit pěti! Hledat využití pro plné využití technologií! Cítit logiku věci, abych mohl předjímat vývoj! Vše si ověřovat na oficiálních zdrojích, např. legislativu u Energetického regulačního úřadu 33

36 Informovat se u zkušených! 34

37 ZÁKLADY ŘÍZENÍ, PROJEKTOVÉ ŘÍZENÍ, MARKETING, ORGANIZACE PRÁCE Ing. Radomír Mrkvan 1. Základy řízení a plánování 2. Projektové řízení 3. Marketing a marketingový plán 4. Podnikatelský plán Základy řízení a plánování Proč plánovat? Nikdo z nás nebude jistě pochybovat o tom, že správné stanovení cílů a promyšlené naplánování jejich realizace zásadně zvyšuje výkon každé organizace. Proto je až zarážející, jak mnoho podnikatelů v malých a i velkých firmách a pracovníků institucích má k tomuto způsobu práce poměrně velmi daleko. V celosvětových statistikách můžeme najít zajímavé srovnání, který ve své podstatě říká, že pokud plánovací fázi projektového řízení minimalizuje, potom se nám vše nepříjemně vrátí v následujících etapách projektu ve formě hašení požárů. Projektové řízení Projektový management neboli řízení projektů či management projektů je metodika, která se využívá pro realizaci projektů - od nápadu nebo myšlenky na vytvoření "něčeho", přes procesy naplánování až po skutečné vytvoření, zavedení nebo uskutečnění "něčeho" a jeho předání do využívání. 35

38 Projektový management používá: znalostí, procesů, metod a nástrojů, které byly vytvořeny speciálně pro projektový management (například metoda kritické cesty), znalostí, procesů, metod a nástrojů, které používá všeobecný management lidských zdrojů (například motivační metody pracovníků), znalostí, procesů, metod a nástrojů, které jsou typické pro projekty v určitém odvětví lidské činnosti (například předepsané povinné fáze projektu vývoje nového léku). Systémový přístup k projektovému řízení Projekty většinou řeší složité záležitosti a vyznačují se tím, že komplexně řeší nějaký problém. Například založení podniku a zahájení podnikání v reálných podmínkách trhu, výstavbu podnikatelské infrastruktury výrobního podniku. Například projekt stavby výrobního podniku stavební část, topení a klimatizaci, elektroinstalace a vodoinstalace, vybavení výrobních hal a administrativních budov nábytkem, audio a videotechnikou atd., až po parkoviště a terénní úpravy okolo budovy. Projekt jako komplexní řešení určitého problému zcela automaticky vyžaduje systémový přístup. Samotný výsledek projektu bývá složitý systém, který se neobejde bez systémové analýzy. Systémová analýza znamená, že se důsledně snažíme rozdělit celek na menší, lépe poznatelné, pochopitelné a snáze řiditelné části; například výrobní hala představuje stavební objekt a okolí stavby; stavební objekt se dělí na vlastní výrobní úseky, laboratoře, dílny různých profesí, společné prostory atd.; okolí stavby představuje parkovou úpravu, parkoviště atd. Rozsáhlý projekt můžeme rozdělit na subprojekty, subprojekty na projektové fáze, fáze na činnosti, činnosti na pracovní soubory apod. Také znalosti o projektovém řízení lze rozdělit na jednotlivé soubory nebo okruhy znalostí. Již z tohoto je vidět, že základní analýza projektu rozděluje projekt na dvě linie na dvě dimenze projektu, které jsou: Projektový produkt cíl projektu. Procesy řízení projektu projektový management. Systémová analýza projektového produktu rozděluje produkt na jednotlivé části, které je možno představit si jako vrstvy, z nichž vždy spodní vrstva obsahuje detailnější části vrstvy nad sebou. Vytváří se tak systémová struktura produktu. Systémová analýza se aplikuje i na projektové pracovní a řídící procesy. Popsaným způsobem se vytváří struktura pracovních procesů, například od projektových fází, přes souhrnné aktivity až po jednotlivé činnosti. Druhou stránkou systémového přístupu je syntéza. Pomocí systémové syntézy se vytváří z těchto struktur dynamický model projektu časový plán projektu. Pomocí softwarového nástroje, kterým se plán tvoří, je možno modelovat nebo simulovat různé situace a vybrat optimální postup projektu. Základním plánem je plán prací, který obsahuje: pracovní aktivity vytvářející projektový produkt (například práce strojních a elektro- projektantů, konstruktérů, předvýrobních složek, montérů atd.) řídící aktivity (například konání kontrolních dnů, podávání hlášení o stavu projektu apod.). Další syntetickou činností se vytvoří plán zdrojů a plán nákladů projektu. I plán zachovává systémovou strukturu a jsou tak k dispozici verze plánů pro různé úrovně řízení obsahující různý stupeň detailu. 36

39 Procesní přístup V předchozí kapitolce bylo řečeno, že projektové aktivity jsou tvořeny pracovními a řídícími aktivitami. Pracovní aktivity velice těsně souvisí s výrobou nebo vytvářením projektového produktu. Pracovní aktivity jsou tudíž velice specifické pro různé typy projektů, například programovací práce u softwarového projektu a zednické práce u projektu stavebního. To, co je možno u různých typů projektů zobecnit, jsou aktivity řídící. Řídící aktivity je možno zobecnit a převést na procesy, které pak můžeme používat u všech projektů. Například proces časového plánování bude stejný jak pro softwarový projekt, tak i pro projekt stavební. Pod pojmem proces si můžeme představit nějakou činnost, která transformuje vstupy na výstupy pomocí předepsaného postupu. Každý proces je tedy popsán: svými vstupy, svými výstupy a postupem, nástroji a technikami. Procesů projektového managementu je značné množství a je proto vhodné je sdružit do skupin. Rozeznáváme následující skupiny projektových procesů: Procesy inicializační. Procesy plánovací. Procesy výkonné, prováděcí (exekutivní). Procesy kontrolní. Procesy závěrečné. Následnost procesů je doplněna dvěma zpětnými vazbami. Když kontrolní proces zjistí malou odchylku skutečného stavu od plánované hodnoty, korigují se prováděcí procesy nějakým operativním Znalostní báze projektového managementu Pojem znalostní báze zavedl do projektového řízení Projektový institut (PMI). Celková báze znalostí PM byla rozdělena do devíti oblastí. Byl položen základ pro metodiku projektového managementu, z které jsou odvozeny všechny další metodiky tím, že je přidána ještě další oblast znalostí, kterou PM využívá, nebo některá vynechána, případně dvě sloučeny do jedné. Znalosti týkající se předprojektových studií, především studie příležitostí a studie proveditelnosti Řízení rozsahu projektu. Definování projektu, plánování rozsahu a řízení změn. Časové řízení projektu. Časové plánování a řízení projektu. Řízení nákladů. Plánování a řízení nákladů. Řízení kvality a měření. Plánování a řízení kvality, měření výkonnosti projektu. Řízení projektových komunikací. Plánování a řízení komunikací. Správa projektové dokumentace. Řízení pracovníků. Budování a řízení projektového týmu, organizační struktury. Řízení rozporů. Základní pojmy projektového managementu Co je a co není projekt Jedním z hlavních úkolů institucí nebo podniků je vykonávat nějakou smysluplnou práci. Práce se obecně skládá z jednotlivých operací nebo projektů a tyto dvě formy se mohou doplňovat. Operace a projekty mají mnoho společného, například: jsou vykonávány nebo alespoň inicializovány lidmi, potýkají se s omezenými zdroji, 37

40 jsou plánovány, prováděny a kontrolovány. Zásadní rozlišení operací a projektů je v tom, že operace se v čase opakují, zatímco projekty jsou časově omezené a unikátní. Například vybudování elektrárny je projekt, ale výroba automobilů na montážní lince jsou operace. Nebo plán rozvozu zboží do obchodních jednotek je projekt, ale opakující se rozvoz zboží do obchodu projektem není, ale je to operace. Projekt můžeme proto definovat pomocí termínů vyjadřující jeho typické rysy - projekt je časově omezené pracovní úsilí vedoucí k vytvoření unikátního produktu nebo služby. Je možné uvést ještě další definice projektu, které jej dále charakterizují: Projekt je dočasná činnost, má svůj začátek a konec. Projekt se liší od toho, co bylo dříve uděláno, obsahuje prvek nejistoty a rizika a obvykle se do něj vkládá nějaký kapitál, který je v sázce. Projekty většinou jdou napříč organizačními liniemi, protože řeší věci komplexně a potřebují využít dovednosti a znalosti mnoha profesí, oddělení nebo i organizací. Z toho, co zde již bylo řečeno, vyplývá, že projektem může být i činnost, kterou si naplánujete ve svém osobním životě, například nějaká poznávací cesta, průběh vašeho studia nebo nějaká významná událost ve vašem životě, například svatba. Tyto projekty jsou však z hlediska doby trvání, počtu zapojených osob, nákladů značně jednodušší než projekty prováděné organizacemi, a proto v dalším výkladu pod pojmem projekt budeme mít na mysli projekty zajišťované organizacemi. Důležité pro projekt a jeho řízení jsou jeho tři základní dimenze: náklady, čas a rozsah a jejich vzájemné vazby. Základní projektové dimenze a jejich vazby bývají znázorněny jako trojúhelník (někdy se mluví o projektovém trojúhelníku). Dimenze jsou ve vrcholech a vazby znázorňují strany trojúhelníka. Je důležité stanovit všechny tři dimenze dohodou mezi hlavními účastníky projektu (zákazníkem, investorem, dodavatelem) hned na začátku práce na projektu, ve fázi dohadování o projektu (definování projektu). Mezi těmito dimenzemi je velice těsná vazba. Když by se například při úvahách o projektu opomněl jeden rozměr a stanovil by se až dodatečně, má to vliv na zbývající dva rozměry. Projektový manažer musí dbát na to, aby se posuzovaly všechny tři rozměry současně, jako celek, jako systém. Projekty dělíme podle velikosti, rozsahu nebo obtížnosti. Mírou pro toto dělení je počet projektových hodin, které je nutno vynaložit na jeho splnění. Projekty malé až 250 střední 250 až 2500 velké nad 2500 Počet projektových. hodin Toto členění je pouze orientační. Například budeme řídit projekt, který bude mít rozsah 2000 projektových hodin, ale budeme tento typ projektu dělat poprvé a budeme se k němu chovat, jako by to byl projekt velký (například odhady budeme dělat co nejpečlivěji). Anebo naopak budeme řídit velký projekt o 3000 projektových hodinách, a protože před nedávnem jsme řídili podobný projekt, můžeme jej považovat za střední. 38

41 Časové ohraničení projektu V definici projektu se objevuje termín časové omezení. Časové omezení znamená, že projekt má definován začátek a konec. Práce na projektu začínají na manažerské úrovni. Začátek projektu je většinou dán uzavřením smlouvy o projektu nebo o vypracování studie o projektu se zákazníkem. Projekt končí obvykle splněním cíle projektu. Někdy se stane, že projekt je ukončen zrušením smlouvy o projektu, když pominou důvody pro uskutečnění projektu nebo nastanou jiné překážky pro pokračování projektu (například zánik firmy zákazníka). Časové ohraničení projektu definuje jeho životní cyklus. Z hlediska projektového řízení životní cyklus projektu začíná zahájením první fáze projektu. Končí dokončením cíle projektu a jeho využíváním. Projekt je často vykonáván pod časovým tlakem. Nedostatek času se jistě může projevit i u běžných operací. Zde však existují rutiny a zkušenosti, jak se s nedostatkem času vyrovnat. To však při plánování a realizaci projektu často chybí. Činnosti spojené s projektem s sebou nesou určité náklady. Pro stanovení těchto nákladů je důležité hned na začátku vymezit čas trvání projektu. Dočasná povaha projektů může být dána i jinak; například příležitost nebo okno na trhu je obvykle dočasné - mnoho projektů má limitovaný časový rámec, ve kterém musí splnit svůj cíl, realizovat produkt nebo službu. Časové omezení však obecně neplatí pro produkt nebo službu, která je vytvořena projektem. Mnoho projektů slouží k vytvoření trvalých výsledků. Například projekt vybudování národního památníku přinese výsledek, od něhož se očekává, že přetrvá celá staletí. Originalita projektu Originalita nebo unikátnost obsahu a předmětu projektu vychází přímo z definice projektu. Práce na projektu nejsou převážně běžné rutinní práce a zaměřují se v podstatě na nové věci: řešení nových otázek, vývoj výrobků nebo jejich inovace, změny v organizaci nebo v řídícím systému atd. Účelem projektů je vytvoření něčeho, co až dosud neexistovalo, a proto je projekt originální nebo unikátní. Produkt nebo služba mohou být unikátní, i když patří do kategorie, která je početná. Například bylo postaveno mnoho tisíc úředních budov, ale každý individuální objekt je unikát - má jiného vlastníka, odlišný architektonický návrh, jiné umístění v terénu a v lokalitě, jiné dodavatele atd. Také přítomnost některých opakujících se elementů nemůže ovlivnit jedinečnost celku. Například: Projekt vybudování obytné čtvrti může znamenat vybudování desítek jednotlivých domů, z nichž některé jsou stejné. Mohou se tam opakovat stejné typy oken nebo dveří atd. Každé sídliště má však originální zasazení do terénu, jiné dodavatele atd. Projekt vývoje nového automobilu si může vyžádat stavbu několika prototypů. Projekt zavedení nového léku na trh může znamenat výrobu tisíců dávek léku pro provedení klinických testů. Přesto jsou to všechno projekty mající svou originalitu. Někdy se vytváří takzvaný "typový projekt", například rodinného domu. Jak se to slučuje s originalitou projektu? Pojmy typový a projekt si však protiřečí pouze zdánlivě. Typový projekt není konkrétní projekt některého díla. Je to vzor (většinou však pouze projektové dokumentace) pro provedení podobných konkrétních projektů, upravených na konkrétní podmínky. Tím je každý konkrétní projekt v něčem originální. Cíl projektu a projektový produkt Projekt plní v podstatě dvě funkce: definuje cíl projektu - což může být nějaká změna, budoucí stav nebo vytvoření něčeho nového a potřebného, vytvoření projektového produktu; definuje, plánuje a realizuje cestu k dosažení tohoto cíle - projektový management Každý projekt má nějaký cíl. Cíl projektu je základním motivem pro zavedení projektu 39

42 a projevuje se určitým dopadem projektu na jeho okolí. Cíl může mít povahu hmotnou (vývoj nového výrobku, postavení elektrárny apod.), nebo povahu nehmotnou (nová organizace podniku, organizace školství, uspořádání konference, zavedení kontaktního centra v podniku apod.). U projektů a zvláště u programů rozlišujeme strategický cíl (například zavedení zákaznického kontaktního centra v podniku) a cíle postupné (například vybudování nové telefonní ústředny, zakoupení a implementace počítačového hardware a software pro centrum, vyškolení obsluhy apod.). Při definování projektu se definují strategický cíl a postupné cíle. Postupné cíle musí mít následující vlastnosti: Musí být určité - specifické (specific), měřitelné (measurable), dosažitelné (achievable), reálné (realistic), časově určené (time-based). (Pomůcka pro zapamatování: Začáteční písmena anglických ekvivalentů slov, které vyjadřují, jaké postupné cíle musí být, dávají slovo SMART.) Rozdělení projektů podle jejich cílů závisí na jejich obsahu a projektové činnosti. Existuje mnoho oblastí, z nichž se cíle projektů vybírají. Jmenujme alespoň několik: - Výzkum a vývoj Zde jde o realizaci nových znalostí (kreativní překonání existujícího stavu), přičemž výsledkem je: nový výrobek nebo služba, optimalizovaný nebo inovovaný výrobek nebo služba (jsou odstraněny slabiny), nová strategie. - Investiční činnost V souladu s cíli podniku se kapitálové fondy transformují na hmotná aktiva, která jsou zdrojem zisku pro podnik. Cíle jsou například: získání staveb a zařízení vhodných pro podnik, získání optimálně využitelných technologií. - Organizační změny V tomto případě je předmětem projektové činnosti vybudování nebo transformace podnikové organizace. Organizace je optimalizována vzhledem k pevným podnikovým cílům. Nebo je změněna vzhledem ke změněným podnikovým cílům. Do této kategorie patří i změny informačních a komunikačních systémů. - Veřejně prospěšné cíle Jsou to cíle, které představují nějaký hmotný nebo nehmotný přínos pro společnost nebo nějakou část společnosti (např. komunitu). Mohou představovat cíle z oblasti investic nebo organizačních změn. Jejich smyslem však není tvorba zisku, ale vytvořit přínos pro veřejnost. Například postavení lávky místo přívozu, zřízení veřejného komunikačního připojení na internet apod. Výstup projektu - projektový produkt - je dodávka hmotné nebo nehmotné povahy, kterou zabezpečuje nositel projektu. Pomocí výstupu se realizuje projekt. Projektový produkt se na závěr projektu předává uživateli. Projektový produkt zařazuje projekt do určité kategorie projektů podle průmyslového odvětví nebo odvětví služeb. Projekty v jednom odvětví mají zavedeny určité zvyklosti nebo standardy, kterými se odlišují od projektů jiného odvětví. Tyto odlišnosti nejsou zásadního charakteru pro řízení projektu a není třeba se jimi v kurzu zabývat. Návrhy projektových produktů se zabývají celé vědecké disciplíny. Je to otázka dlouhodobého, zpravidla vysokoškolského vzdělání a delší praxe, aby pracovník mohl navrhovat, "projektovat" nebo "vyrábět" produkt projektu (například je třeba znát informatiku a softwarové inženýrství, aby pracovník mohl vyrobit programový produkt softwarového projektu). Pro návrh projektového 40

43 produktu se často využívají nástroje systémové analýzy a syntézy, modelování (výkresy a schémata jsou také modelem produktu), výpočty a simulace. Z pochopitelného důvodu se návrhem projektového produktu v tomto kurzu zabývat nemůžeme. Projektový management Projektové řízení Projektový management je používání znalostí, dovedností, nástrojů a technik při projektových činnostech, aby se splnily požadavky a očekávání, které investor a zákazník klade na projekt. Projektový management je také činnost, která obsahuje celou řadu procesů, jako je plánování, uvedení projektového plánu v život, monitorování a měření postupu projektu a výkonnosti projektového týmu atd. Projektové řízení je postaveno na znalostní bázi, která má několik oblastí. Projektové řízení obsahuje množství procesů, které je možno uspořádat do pěti skupin: Procesy inicializační jsou to procesy jimiž začíná projekt, projektová fáze nebo činnost; například vypracováním a podepsáním obchodní smlouvy začíná projekt, předáním staveniště začíná fáze realizace stavby atd. Procesy plánovací například vypracování časového plánu, identifikace rizik atd. Procesy prováděcí/výkonné procesy, jimiž se řídí činnosti podle plánu; například provádění, koordinace a řízení projektových aktivit, distribuce informací účastníkům projektu atd. Procesy kontrolní např. kontrola časového plánu, kontrola jakosti apod. Procesy závěrečné procesy, které zakončují projektovou fázi nebo projekt; např. vytvoření předávacího protokolu a jeho odsouhlasení zákazníkem, vypořádání finančních záležitostí atd. Projektová omezení Každý projekt musí respektovat tři základní omezení - čas, peníze a rozsah projektu. Někdy se uvádí místo rozsahu kvalitativní stupeň projektového produktu. V mnoha organizacích, které se zabývají projekty, je obvykle více požadavků na projektové činnosti, než je zdrojů k dispozici. V tomto případě jsou omezením zdroje. Jedním z hlavních úkolů projektového manažera je dohodnout pro konkrétní projekt se zákazníkem a dalšími účastníky projektu správnou rovnováhu mezi těmito třemi omezeními - časem, penězi a rozsahem, respektive kvalitativním stupněm a eventuálně dalšími omezeními. Projektový manažer při své práci musí také často plnit požadavky a očekávání investora a zákazníka, což znamená balancovat často mezi protichůdnými požadavky a rozdílnými faktory. Projektové předpoklady Aby se projektový manažer úspěšně vypořádal s požadavky zákazníka, musí být často splněny určité podmínky. Tyto podmínky se stávají předpoklady splnění některého dílčího úkolu a tím i celého projektu. Je proto velice důležité, aby projektové předpoklady byly prodiskutovány všemi dotčenými účastníky projektu hned na začátku a také zaznamenány do projektové dokumentace. Nástroje a techniky projektového řízení Nástroje a techniky projektového řízení jsou prostředky pro vykonávání jednotlivých procesů projektového řízení, například metoda kritické cesty, stanovení nákladů zdola nahoru, analýza vytvořené hodnoty apod. Životní cyklus projektu Životní cyklus projektu je složen z projektových fází. Projektový životní cyklus je určen začátkem a koncem projektu. Sekvence projektových fází je dána věcnou návazností činností projektu, jako jsou např. požadavky na projektový produkt návrh - konstrukce - výroba, apod. Činnosti předcházející fáze musí být obvykle zakončeny dříve, než začne fáze následující. 41

44 Z uvedeného příkladu je vidět, že názvy jednotlivých projektových fází se liší podle druhu projektu. Přesto lze u většiny projektů rozlišit obecné fáze: Předprojektové studie/definování projektu, plánování, implementace, předání do užívání. Jiné obecné rozlišení fází: zahájení, střední fáze (jedna nebo několik), závěrečná fáze. Většina životních cyklů projektů má několik společných rysů: Náklady a počet pracovníků jsou na začátku nízké, pak rostou, obyčejně uprostřed fáze mají maximum a prudce klesají, když se projekt blíží k závěru. Na začátku projektu je pravděpodobnost úspěšného zakončení projektu nízká a riziko a nejistota velké. Pravděpodobnost úspěšného zakončení projektu progresivně roste v průběhu projektu. Schopnost účastníků projektu ovlivnit konečné charakteristiky výsledného produktu projektu a konečné náklady projektu je největší na začátku a progresivně se snižuje v průběhu projektu. Nadšení účastníků projektu bývá na začátku veliké a postupně se vytrácí s nutností překonávat množství překážek. Organizační struktury řízení projektu Organizační struktura pro řízení projektu musí být optimální nejen z hlediska řízení projektu, ale i z hlediska dalších úkolů organizace. Například organizace vykonávající projekt musí zvolit takovou organizační strukturu, která zajistí optimální využití zdrojů pro projekt i pro další úkoly organizace. Organizační struktury jsou vytváří celé spektrum, od funkčních až po projektové, s množstvím maticových a smíšených struktur mezi nimi. Účastníci projektu Účastníci projektu jsou fyzické nebo právnické osoby, které se aktivně podílí na projektu nebo jejichž zájmy mohou nějakým způsobem projekt ovlivnit (kladně nebo záporně) nebo jsou projektem nějakým způsobem ovlivněny nebo dotčeny. Projektový řídící tým musí identifikovat všechny účastníky, určit, jaké jsou jejich požadavky a očekávání a pak je řídit a ovlivňovat tak, aby byl zajištěn zdárný průběh projektu. Měřítkem úspěšnosti projektu bývá uspokojení požadavků a splnění očekávání všech účastníků projektu. Prioritou je splnění zadání zákazníka a uživatele projektového produktu. Identifikace účastníků projektu je často velmi obtížná, protože nemusí být na první pohled zřejmí. Například některé organizace mohou zastupovat zájmy konkurence, která chce projekt poškodit. Také řízení jejich požadavků je složité, protože mají požadavky velice často protichůdné. Přímým účastníkem projektu je taková osoba, která se aktivně podílí na projektu. Nepřímým účastníkem projektu je taková osoba, která projekt ovlivňuje nebo je jím ovlivněna. Například u projektu výstavby nějakého nového podniku chtějí akcionáři, aby náklady byly co nejnižší, ředitel závodu si přeje, aby technologie byla na světové úrovni, místní úřad požaduje, aby podnik byl postaven v jeho lokalitě (aby budoucí daňové odvody plynuly do jeho pokladny), ekologické hnutí se zasazuje o to, aby ekologická zátěž životního prostředí byla minimální a majitelé sousedních pozemků by například chtěli, aby podnik nebyl v této lokalitě vůbec budován. Na projektovém manažerovi je, aby nejen uspokojil požadavky zákazníka, ale aby našel takové kompromisy, které uspokojí i ostatní účastníky projektu. Zákazník Zákazník zadává cíl projektu. Někdy je zákazník zároveň uživatelem projektového produktu. Jindy můžeme rozlišovat uživatele, tj. osoby nebo skupiny osob (organizace), které bezprostředně budou používat projektový produkt, a zákazníka, jako představitele skupiny uživatelů. V tomto případě bude uživatel určovat požadavky na funkce projektového produktu a zákazník bude sledovat 42

45 průběh řízení projektu. Jaká je role zákazníka na projektu? Zákazník rozhoduje o projektovém rozpočtu a může iniciovat změny v průběhu projektu. Účastní se schvalovacího procesu v řízení změn. Účastní se kontroly postupu prací na projektu - kontrolních porad (kontrolních dnů). Zákazník a uživatel mají rozhodující slovo při předávacích testech projektového produktu v závěru projektu. Představitel zákazníka bývá členem řídícího výboru. Vedoucí projektu (projektový manažer) Jaká je role projektového manažera na projektu? Vedoucí projektu (Project Manager) je odpovědný za všechny plánovací činnosti související s realizací projektových cílů. Vytváří časový plán projektu (harmonogram), plán zdrojů a plán nákladů (rozpočet). Vedoucí projektu je odpovědný za provádění činností podle projektového plánu. Odpovídá za kontrolu průběhu projektu, podává zprávy o stavu projektu a svolává kontrolní porady (kontrolní dny), kde se hodnotí průběh projektu. Odpovídá za řádné předání projektových výstupů zákazníkovi a za aktualizovanou projektovou dokumentaci. Odpovídá za dokumentování průběhu projektu (u velkých projektů zřizuje archiv dokumentů - v papírové nebo elektronické podobě). Na úplném konci projektu odpovídá spolu se zákazníkem a investorem za uzavření projektu. O výsledcích a průběhu projektu vytvoří souhrnnou zprávu, kde zdůrazní zkušenosti využitelné pro následující projekty. Vybuduje a řídí projektový tým, který mu v jeho činnostech pomáhá. Projektový tým Projektový tým je skupina pracovníků - odborníků, která pomáhá projektovému vedoucímu řídit projekt. Někteří pracovníci jsou stálými členy týmu, jiní jsou členy jen na částečný pracovní úvazek a někteří mohou být v týmu jen po dobu, kdy jsou potřební - většinou to jsou specialisté, kteří pomáhají řešit speciální problém. U velkých projektů investičního charakteru jsou dočasnými členy projektového týmu i zástupci zákazníka - uživatelé projektového produktu. Tito členové týmu plní dva hlavní úkoly: Definovat požadavky uživatele na projektový produkt a projednat je v definiční fázi projektu s hlavním projektantem, který zodpovídá za funkce projektového produktu. Zúčastnit se realizační, testovací a závěrečné (předávací) fáze projektu. Zpravidla jsou členové projektového týmu ti pracovníci zákazníka, kteří s projektovým produktem budou během jeho životního cyklu pracovat. U velkých projektů se často stávají členy projektového týmu také specialisté hlavního projektanta a hlavního dodavatele. Tito členové týmu mají za úkol vést fázi výrobní včetně technického projektu, výpočtů, modelování, simulací a vypracování projektové dokumentace. Účastní se také testování projektového produktu ve výrobním závodě a zpravidla také testovací fáze u zákazníka. Řídící výbor U velkých a důležitých projektů se zřizuje řídící výbor. Bývá zpravidla složen z představitelů zúčastněných organizací - zákazníka, investora a organizace provádějící projekt (hlavního projektanta a hlavního dodavatele). Jeho účelem je definovat strategický cíl projektu a sledovat jeho plnění během životního cyklu projektu. Při takových změnách podmínek projektu, kdy je nutné změnit strategii, vytvoří nový strategický cíl projektu. 43

46 Projektový manažer je povinen se řídit rozhodnutími řídícího výboru. Investor Funkci investora zastává u velkých projektů právnická osoba, která může být někdy totožná s osobou zákazníka. Jeho hlavním úkolem je zajistit financování projektu podle rozpočtu a kontrolovat společně s projektovým manažerem jeho čerpání během průběhu projektu. Investor schvaluje nebo neschvaluje zásadní změny na projektu v průběhu jeho realizace. Zásadní změny jsou takové, které mají vliv na rozpočet a termíny projektu. Podpůrný tým Podpůrný tým poskytuje podporu vedoucímu projektu v odborné a organizační oblasti. Vedoucí projektu by měl mít široký rozsah znalostí v oboru, ve kterém řídí projekty, ale všechny jeho znalosti nemohou jít do hloubky. Pro případy, kdy je to třeba, má v podpůrném týmu odborníky. Podpora v organizační oblasti se týká například evidence pracovní doby, vyúčtování pracovních cest, archivace dokumentů apod. Podpůrný tým může také převzít úkoly kontroly a měření kvality projektové práce. Tým je řízen vedoucím projektu podle jeho potřeb. Jeho členové většinou nemají na projektu plný pracovní úvazek. Oddělení (kancelář) projektového managementu Před několika lety se objevil nový prvek v organizaci řízení projektů. U inženýrských organizací, které se zabývají řízením projektů, vznikají oddělení projektového managementu. Je to oddělení, které má za úkol podporovat používání a rozvoj metodologie projektového managementu v podniku nebo instituci. Procedury a standardy metodologie projektového managementu přizpůsobuje podmínkám projektů v oblasti, ve které podnik působí. V oddělení mohou být experti, kteří pomáhají projektovým manažerům, zvláště začínajícím, zvládat úkoly z plánování, časových odhadů rozpočtů apod. Externí člen projektového týmu - specialista Externí člen týmu nebo externí poradce se zapojí do práce týmu, když jsou třeba speciální znalosti, které neexistují uvnitř týmu ani uvnitř podniku. Další využití externího člena týmu může být při potřebě neutrálního a nezávislého posouzení nějakého kritického problému. Zařazení do týmu je flexibilní podle potřeby na požádání projektového manažera. Práce externího poradce může být potřebná na všech hierarchických úrovních projektového řízení - od řídícího výboru, který řeší strategické otázky, až po člena týmu, který řeší speciální problém nějaké konkrétní činnosti. Předprojektová fáze Cílem této kapitoly je vysvětlit činnosti, které je nutno provést v předprojektové (předinvestiční) fázi. Obsah předprojektové fáze Předprojektová fáze se zpravidla člení do dvou etap: Identifikace podnikatelských příležitostí - ve studii příležitostí Vypracování několika variant projektu, výběr nejvhodnější varianty a rozhodnutí o její realizaci nebo zamítnutí - studie proveditelnosti. 44

47 Identifikace podnikatelských příležitostí Podněty pro podnikatelské příležitosti přináší neustálé sledování a vyhodnocování podnikatelského okolí zahrnující poptávku po určitých produktech a službách, po určitých surovinách, možnosti exportu, objevení nových technologií apod. Tyto informace se zpracovávají do formy studie, kde se provede výběr těch, kterým je nutno věnovat zvýšenou pozornost a vyloučení těch, které by vedly k velkým rizikům a malé efektivnosti vložených nákladů. Studie proveditelnosti Nejdůležitější činností předprojektové fáze je studie proveditelnosti, která se nazývá také technickoekonomická studie. Studie proveditelnosti odhalí nejvhodnější variantu projektu, zda projekt je technicky proveditelný a zda vložený kapitál bude zhodnocen. Z názvu vyplývá, že kromě finanční analýzy projektu se provádí u technického projektu také rozbor použité technologie, nároky na její umístění i nároky na budoucí pracovníky, co do počtu, kvalifikace a jejich dostupnosti. Studie se zabývá také riziky a hlavními reakcemi na nejnebezpečnější rizika. Studie se obvykle dělá pro několik variant projektu nebo jeho částí. Součástí studie je hodnocení těchto variant a výběr optimální varianty. Studií proveditelnosti se budeme zabývat v dalších lekcích této kapitoly. Studie proveditelnosti a její cíl Studie proveditelnosti se realizuje před zahájením projektu v takzvané přípravné - předprojektové - etapě. Někdy se provádí v inicializační fázi projektu, aby mohla být hrazena z prostředků na projekt, protože studie u rozsáhlého projektu bývá nákladná. Orientační náklady na studii proveditelnosti projektu v průmyslovém odvětví jako procento z investičních nákladů jsou uvedeny v tabulce. Orientační náklady na studii proveditelnosti (zdroj [5]) Velikost projektu s technologií Podíl nákladů na studii proveditelnosti z investičních nákladů [%] menší jakoukoli 1,0 až 3,0 středně velký běžnou 0,3 až 1,0 středně velký složitou 0,5 až 1,5 větší běžnou 0,1 až 0,7 větší složitou 0,2 až 1,0 U velkého projektu se obyčejně provádí předběžná (úvodní) studie proveditelnosti, aby se rozhodla zásadní otázka, zda projekt přijmout nebo odmítnout. Řádná studie proveditelnosti je nákladná věc. Je-li možné na základě jednodušších úvah rozhodnout o zamítnutí projektu, ušetří se nemalé peníze na feasibility study. Jestliže na základě této levnější varianty studie nelze rozhodnout o projektu, nemělo by nás to odradit od vypracování dražší studie proveditelnosti, protože v případě vložení prostředků do špatného projektu jsou ztráty daleko vyšší. Jaká je souvislost studie proveditelnosti s životním cyklem projektu a projektového produktu? Životní cyklus projektu budeme chápat z pohledu projektového manažera, který se zajímá o řízení projektu, od předprojektových činností (studií) přes realizaci vlastního projektu až po předání projektového produktu uživateli (zákazníkovi). Životní cyklus projektového produktu obsahuje navíc fázi využívání projektového produktu od jeho předání do užívání až po jeho inovaci, prodej nebo likvidaci. Studie proveditelnosti se zabývá jednak vlastním projektem - technickým provedením a projektovými náklady - a jednak fází využívání produktu - to znamená fází, v níž by se měl co nejdříve vrátit investorovi vložený investiční kapitál. Životní cyklus projektu a projektového produktu - je znázorněn na obr. 45

48 Náklady Studie proveditel. Definování projektu Plánování Implementace. Zkušební provoz Využívání produktu Likvidace produktu Výnosy Životní cyklus projektu Fáze předinvestiční Fáze investiční Životní cyklus projektového produktu Fáze provozní Hovoříme-li o životním cyklu projektového produktu, mluvíme zkráceně o fázi předinvestiční (místo předprojektové), o fázi investiční (místo o životním cyklu projektu) a o fázi provozní (fáze využívání projektového produktu až po jeho likvidaci). Jaký je cíl studie proveditelnosti? Cílem studie proveditelnosti je: * Prozkoumat před zahájením projektu, zda vlastní projekt má naději na úspěch a zda a jak se zhodnotí vložený investiční kapitál. To znamená, že v předinvestiční (předprojektové) fázi hodnotí budoucí fáze investiční (realizační) a provozní (využívání produktu). * Hodnotit projekt po stránce technické a ekonomické. * Provést výběr nejvhodnější varianty projektu a rozhodnout v závěru studie proveditelnosti, zda: * projekt přijmout podle vybrané varianty, * studii dopracovat - vypracovat další variantu, vypracovat ještě podpůrnou studii nebo analýzu apod., * projekt zamítnout (viz vývojový diagram). Algoritmus rozhodování o projektu Studie proveditelnosti vybraná varianta projektu Upravit Přijmout projekt? Ne Konec Konec Ano Inicializace projektu definování projektu 46

49 Co obsahuje studie proveditelnosti? Uvedeme příklad obsahu studie proveditelnosti projektu, který je financován z Evropského sociálního fondu. Obsah a stručný výsledek studie shrnutí pro top management. Úvod, popis současného stavu nulové varianty. Cíle projektu. Variantní řešení projektu. Analýza trhu, marketingová strategie. Řízení projektu a řízení lidských zdrojů projektu. Technické a technologické aspekty. Dopad investice na životní prostředí. Zajištění investičního a oběžného majetku. Finanční plán a analýza investice. Hodnocení výkonnosti. Hodnocení rizik. Časový harmonogram Analýza trhu a marketingová strategie Marketing v tomto významu není jen reklamní a propagační činnost. Je to činnost zaměřená na řešení problémů spojených s trhem. Provádí se: Analýza trhu a odhad poptávky po projektovém produktu. Vypracovává se marketingová strategie. Vypracovává se marketingový mix. Analýza trhu a odhad poptávky Cílem analýzy trhu je určit: Cílové subjekty a jejich vlastnosti. Potřeby cílových subjektů a alternativy jejich uspokojování. Velikost poptávky. Konkurenční subjekty. V této části se obvykle také uvádí výsledky strategické analýzy silných a slabých stránek prostředí projektu. Marketingová strategie Obsahem marketingové strategie je vyjádřit základní ideu projektu, hlavní cíle a způsob jejich dosažení. V této kapitolce se snažíme vyjádřit: - Poslání projektu projektové výstupy ve vztahu k trhu, u veřejně prospěšných projektů ve vztahu ke společnosti, ke skupině obyvatel, k sociální skupině apod. - Hlavní strategický cíl projektu nový stav, kterého má být dosaženo realizací projektu. - Zvolené strategie tj. postup, jakým se dosáhne strategického cíle. 47

50 Marketingový mix Marketingový mix představuje určení významných marketingových faktorů na základě čtyř P : Produkt jedná se o popis výrobku nebo služby a jaké potřeby jsou jimi uspokojovány. Price (cena) rozhodnutí o jejich cenách, případné platební podmínky, slevy apod. Promotion (propagace) jedná se o popis komunikačních kanálů (komunikační mix), které se budou k propagaci produktu využívat. Place popis distribučních cest, kterými se dostane produkt k uživateli. V této části je třeba specifikovat, jaké marketingové služby bude vykonávat organizace řídící projekt a jaké bude nakupovat. Marketing malé firmy Je nutno uvést, že marketing patří mezi funkce, které jsou výrazně ovlivňovány ekonomickými, technickými, ale i velikostními specifiky firem. Tato specifika však ovlivňují především obsah firemního marketingu, tedy rozsah jeho marketingové činnosti, strukturu marketingového mixu a též charakter marketingové strategie tržního zaměření firmy. Rozdíl mezi marketingem malých a velkých firem je proto spíše v obsahu marketingu. Ten je ovlivněn podmínkami, ve kterých tyto firmy fungují a působí, a to jak vnějšími tak i vnitřními, tedy stejný marketingový problém bude mít odlišné řešení. V této souvislosti je možné konstatovat, že obsah marketingu bude odlišný v každé firmě, což je samozřejmě pravda, ale v případě porovnání podmínek, ve kterých velké a malé firmy působí, je možné alespoň částečně rozdíly zobecnit. V případě malých firem zpravidla jde o ohraničené trhy a limitované firemní zdroje, možnosti a schopnosti. Jejich podmínky se liší především velikostí trhů, na kterých působí, a co se týče interních podmínek také zdroji, kterými disponují, ale i rozsahem výroby. Proto lze také říci, že marketing v malých firmách je do jisté míry odlišný od marketingu velkých firem a tyto odlišnosti jsou determinovány v podstatné míře přirozenými podmínkami jejich fungování. Jak již bylo výše naznačeno, jde zejména o: limitované zdroje; ohraničené firemní trhy; menší množství produktů. Výhody malých firem z hlediska marketingu Uvedená specifika mohou představovat z hlediska marketingu pro malé firmy, ve srovnání s velkými firmami, určité výhody, resp. nevýhody. Jako výhody vyplývající z těchto diferencí se jeví především: Značná orientace na zákazníka. Malé firmy vznikají často právě se záměrem uspokojit konkrétní typ zákazníka (segment). Tato orientace je úzce spojena s podstatou malého podnikání a může být součástí jeho konkurenčních výhod. Důležité je, aby malá firma uměla tuto orientaci náležitě využít a realizovat jak v operativní oblasti, tak i dlouhodobě. Častým problémem malých firem a příčinou jejich krachu bývá právě postupné přenesení orientace ze zákazníka na produkt. Předpokladem je proto naslouchat zákazníkovi, vědět, který problém chce řešit, tedy co ve skutečnosti potřebuje. Zákazníka totiž nezajímá náš produkt, ale právě řešení jeho problému (tzn. žena, která nakupuje krém, nechce v podstatě tento krém, ale jeho účinek, který umožňuje řešit problém vyhlazení vrásek). Pokud se bude firma snažit jen o zlepšování svého produktu, bez toho aby ten efektivněji řešil problém zákazníka, může to vést k nespokojenosti a ztrátě zákazníka, v nejhorším případě až k zániku firmy. Užší kontakt se svými zákazníky. Tento kontakt se může stát cenným zdrojem informací o potřebách a požadavcích zákazníka, bez potřeby velkého úsilí a vynaložení nákladů. Je tedy předpokladem pro dobrou znalost daného tržního segmentu. 48

51 Minimální počet mezičlánků. Mezi pracovníky přicházejícími do kontaktu se zákazníkem a nejvyšším vedením nejsou mezičlánky nebo je jejich počet malý. Plochá struktura řízení tak vytváří podmínky pro rychlé a tvořivé řešení problémů zákazníka. Velká flexibilita. Ta je velice důležitá právě v podmínkách rychle se měnícího marketingového prostředí. Předpokladem je ale sledování marketingového prostředí firmy, předvídání změn a přiměřená reakce na ně. Zanícenost podnikatele. Snaha o rozvíjení firmy, zanícenost a důslednost podnikatele vlastníka v procesu realizace přijatých cílů je předpokladem uplatnění růstových (rozvojových) marketingových strategií. Současně je třeba připomenout, že jen určitá část malých firem je schopna zmíněné výhody využít a dlouhodobě udržovat na vysoké konkurenční úrovni. Nevýhody malých firem z hlediska marketingu V neprospěch malých firem z hlediska marketingu patří především limitované zdroje: Nedostatek finančních zdrojů. Rozsah marketingových aktivit malých firem je v zásadě determinovaný jejich limitovanými prostředky. Od již použitých omezených finančních prostředků se vyžaduje okamžitá ziskovost, očekává se tedy, že každý marketingový program v malé firmě bude nákladově efektivní. Všechny prostředky musí být proto účinně vynaloženy. Nedostatek personálních zdrojů. Malé firmy mají nedostatek specializovaných marketingových pracovníků, související s důvodem omezených finančních zdrojů. Nedostatek teoretických znalostí a praktických zkušeností podnikatele vlastníka manažera. Většina podnikatelů zakládajících malou firmu začíná obvykle podnikat v oblasti, kterou zná na základě svých praktických a teoretických zkušeností zejména technického a výrobního charakteru. Často nemají dostatek znalostí a zkušeností z oblasti řízení firmy, jehož součástí je i marketing. V důsledku toho marketing podceňují a nepřikládají mu přiměřený význam. Tím přicházejí o schopnost posuzovat širší perspektivy podnikání, které by jim mohl poskytnout právě marketing. I přesto, že jsme vymezili odlišnosti mezi marketingem malých a velkých firem, je prakticky nemožné (velmi složité) úplně zobecnit marketing malé firmy, a tak poskytnout podrobný a jednotný návod na jeho uskutečnění v tomto typu firmy. Respektive je vůbec velice složité zobecnit a nastínit jednotný návod na realizaci marketingu pro jednotlivou velikostní kategorii firmy. Důvodem je, že jednotlivé firmy i v rámci stejné velikostní kategorie a obzvlášť malé jsou často velmi specifické. Co platí pro jednu firmu, nemusí být dobré a účinné pro jinou. Proto také při realizování marketingu v malé firmě je třeba vycházet z obecných a základních poznatků v oblasti marketingové teorie a jejich aplikaci uskutečňovat s ohledem na využití výhod a je nutno odstranit, resp. eliminovat nevýhody vyplývající z přirozených podmínek existence malých firem. Samozřejmě zároveň i s ohledem na jejich konkrétní individuální podmínky a situaci. Podnikatelský plán malé firmy Obecná struktura podnikatelského plánu Dobře zpracovaný podrobný podnikatelský plán má tyto části: 1. exekutivní sumář stručný popis podnikatelského záměru, cílové skupiny zákazníků na trhu, strategie a její implementace, zhodnocení manažerských a jiných dovedností, existující a potřebné finanční prostředky 2. popis byznysu charakteristika odvětví podnikání v makroekonomickém prostředí, charakteristika oboru a jeho specifik, důvody pro podnikání 3. marketing výzkum trhu a analýza dat (potenciální zákazníci, velikost celkového trhu pro daný 49

52 produkt či službu, velikost tržního podílu), analýza konkurence (kdo jsou vaši konkurenti, jejich silné a slabé stránky, charakteristika současných a budoucích dodavatelů a jejich zdrojů), marketingový plán (SWOT analýza, formulace výchozí strategie) 4. místo podnikání zmapování místa podnikání, vzdálenost dodavatelů, situace na trhu práce z hlediska potřeby pracovníků 5. finanční plán tržby (a jejich vývoj ve dvou letech), počáteční provozní prostředky, výdaje, cash flow, předběžný výkaz výnosů a nákladů, propočet základních poměrových ukazatelů, výpočet bodu zvratu (stanovení výše tržeb, od které dochází k vytváření zisku), plán financování 6. management klíčoví pracovníci, předpokládaná potřeba zaměstnanců, hrubý propočet mzdových prostředků, organizační struktura a postavení jednotlivých lidí v ní 7. kritická místa potenciální riziko nepříznivého vývoje na trhu dodavatelů, vliv konkurence, náklady vstupu na trhy EU, základní způsoby práce s jednotlivými druhy podnikatelských rizik 8. hlavní projekty podporující podnikatelský záměr žádosti o dotace, stav a plán vývoje nových produktů, plán změny 9. vlivy sociální odpovědnosti na firmu životní prostředí (kontrola znečišťování, obaly, recyklace, likvidace odpadů), energie (opatření k úspoře energií, alternativní zdroje energie), produkt (bezpečnost produktu a požadované normy), péče o pracovníky (základní sociální benefity pro zaměstnance), zapojení firmy do sociálních projektů lokální komunity (sponzoring lokálních sportovních týmů, dary vzdělávacím a kulturním institucím, účast na projektech ochrany ŽP) 10. základní časové etapy časový plán s nejdůležitějšími etapami jednotlivých aktivit Rozsah podnikatelského plánu závisí do značné míry na typu a náročnosti podnikatelského záměru. Důležitým faktorem je také etapa, ve které se záměr nachází. Půjde-li o projekt nové a začínající firmy, bude nutné podnikatelský záměr vypracovat více podrobněji než u zaběhnuté firmy. Zdroje informací: - Bussinesinfo Projektový management - Doc. Ing. Jiří Skalický ZČU Plzeň Projektové řízení pro obce do 2000 obyvatel - Ing. Radomír Mrkvan Vybrané kapitoly z pohledu ekonoma - Ing. Kunešová, Ing. Mrkvan a spol. ZČU V Plzni Základy podnikání Teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů vydané nakladatelstvím Grada Publishing v roce

53 SYSTÉM BEZPEČNOSTI POTRAVIN V CELÉ ŠKÁLE POTRAVINOVÉHO ŘETĚZCE Ing. Stanislav Šlehofer 1. Zajišťování bezpečnosti potravin a krmiv v ČR 1.1. Hodnocení rizik 1.2. Řízení rizik 1.3. Komunikace o riziku 2. Potravinová legislativa 2.1. Právní předpisy ČR základní informace 2.2. Novela zákona o potravinách 2.3. Právní předpisy EU základní informace 2.4. Codex Alimentarius 3. Zajištění bezpečnosti potravin pomocí systému HACCP 3.1. Co je to HACCP 3.2. Systém HACCP 3.3. Na koho se HACCP vztahuje 3.4. Výhody zavedení HACCP 4. Kvalita potravin 5. Prodej ze dvora 6. Úlevy pro potravinářské podniky (farmy) 7. Užitečné odkazy 51

54 1. ZAJIŠŤOVÁNÍ BEZPEČNOST POTRAVIN A KRMIV V ČR Tím, že se Česká republika se 1. května 2004 stala rovnoprávným členem Evropské unie, se rozhodla mimo jiné přijmout veškerá pravidla Společenství. Jedním ze základních závazků, zakotvených ve Smlouvě o založení Evropského společenství, je garantovat zabezpečení vysoké úrovně ochrany zdraví a posílení ochrany spotřebitele. Česká republika proto musí věnovat velkou pozornost všem fázím zemědělské prvovýroby, zpracování produktů, jejich distribuci i chování spotřebitele. V tomto smyslu je také významné dbát na vysokou míru spolupráce všech zainteresovaných institucí a trvale usilovat o zvyšování důvěry zákazníka. Dodržování všech pravidel bezpečnosti potravin je jedním ze základních úkolů vlády každého moderního a kulturního státu a je hlavní a moderní cestou ke zlepšení všeobecného zdravotního stavu veškerého obyvatelstva. Politika bezpečnosti potravin pracuje s principem tzv. analýzy rizika, zahrnující tři základní vzájemně propojené prvky: hodnocení rizika, řízení rizika a komunikaci o riziku. 1.1 Hodnocení rizik Hodnocením rizika se rozumí vědecky podložený proces, jehož cílem je riziko podrobně popsat, aby jej bylo možné účelně ovlivňovat. Proces se skládá ze čtyř kroků: identifikace nebezpečí, popisu nebezpečí, hodnocení expozice a odhadu rizika. Na úrovni Evropské unie (EU) byl pro potřeby hodnocení rizik zřízen Evropský úřad bezpečnosti potravin, jenž poskytuje Evropské komisi (EK) a dalším orgánům EU vědecky podložené informace nezbytné pro jejich činnost a rozhodování. V ČR se na hodnocení rizik dlouhodobě podílí odborná pracoviště státních i nestátních výzkumných ústavů, vysokých škol a univerzit. Pro posílení oblasti hodnocení rizik v potravinovém řetězci, jsou ustaveny tzv. vědecké výbory. Za hodnocení zdravotních rizik plynoucích z expozice nebezpečnými činiteli z potravin je obecně odpovědné Ministerstvo zdravotnictví. Hodnocení rizika je prováděno na základě dat získaných pravidelným dlouhodobým monitoringem (např. monitorovací programy ministerstev zdravotnictví, zemědělství a životního prostředí), ve zvláštních případech na výzkumných pracovištích, ale také, při splnění určitých podmínek, i v rámci rutinní kontrolní činnosti v celém řetězci od prvovýroby až po spotřebu potravin. Jedinečnou roli hraje získávání údajů přímo na skupinách spotřebitelů prostřednictvím epidemiologických studií. Na získávání těchto primárních dat se podílejí odborné instituce z celé České republiky, dále státní dozorové orgány, vysoké školy a univerzity. Velký počet producentů dat na druhou stranu způsobuje, že získaná data jsou ukládána v různých formátech a jsou obtížně porovnatelná. Harmonizace těchto dat a zabezpečení jejich relevance je důležitým úkolem. Data jsou využívaná nejen pro potřeby hodnocení zdravotních rizik v ČR, ale mohou být také poskytnuta EFSA k hodnocení rizik na evropské úrovni. EFSA - Evropský úřad pro bezpečnost potravin Evropský úřad pro bezpečnost potravin (European Food Safety Authority) je úřadem Evropské unie zodpovědným za hodnocení rizik v oblasti bezpečnosti potravin a krmiv, výživy, zdraví a pohody zvířat, ochrany a zdraví rostlin. V těchto oblastech je úkolem EFSA, v úzké spolupráci s národními autoritami a dalšími zúčastněnými organizacemi a tělesy, poskytovat objektivní a nezávislé vědecky podložené poradenství a jasná sdělení založená na nejaktuálnějších vědeckých poznatcích a informacích o existujících a nově se objevujících rizicích. Evropský úřad pro bezpečnost potravin vznikl v lednu Jeho vznik byl jedním z kroků k vytvoření komplexního systému zajištění 52

55 bezpečnosti potravin v EU a k obnovení důvěry spotřebitelů v evropské potraviny, jež byla po celé řadě krizí v oblasti bezpečnosti potravin, které EU trápily v závěru 90. let minulého století, obecně velice nízká. V systému zajištění bezpečnosti potravin v EU je hodnocení rizik (risk assessment) prováděno nezávisle na řízení rizik (risk management). EFSA, jako hodnotitel rizik, připravuje vědecká stanoviska a doporučení, jež tvoří základ pro politiky a legislativu EU a podporuje Evropskou komisi, Evropský parlament a členské státy EU v přijímání efektivních a včasných rozhodnutí. Díky tomuto systému patří spotřebitelé v EU mezi nejlépe ochráněné, pokud jde o rizika z potravin. Vědecký výbor EFSA a vědecké panely EFSA jsou složeny z vysoce kvalifikovaných odborníků v oblasti vědeckého hodnocení rizik. Všichni členové těchto těles byli jmenováni na základě otevřeného výběrového řízení na základě svých vědeckých zkušeností, vč. zkušeností s hodnocením rizik a peer-review a také publikační činnosti. V současné době existuje 10 vědeckých panelů: 1. 2 Řízení rizik Řízením rizika se myslí především vytváření a uvádění v život příslušné legislativy a provádění státního dozoru nad dodržováním požadavků právních předpisů tedy výkon úřední kontroly Komunikace o riziku Komunikace o riziku je vzájemná výměna informací (včetně výsledků hodnocení rizika a základů pro rozhodování v rámci řízení rizik), a to mezi hodnotiteli rizika, manažery rizika, spotřebiteli, potravinářskými a krmivářskými podniky, akademickou obcí a dalšími zúčastněnými stranami. Komunikace o riziku je důležitým a zodpovědným úkolem všech partnerů zabývajících se otázkou bezpečnosti potravin. Všechny organizace činné v systému bezpečnosti potravin informují veřejnost o výsledcích své činnosti prostřednictvím tiskových zpráv, které jsou umisťovány na webové stránky těchto organizací a jsou k dispozici všem sdělovacím prostředkům, a zpravidla také prostřednictvím výročních zpráv o činnosti. V oprávněných případech jsou svolávány tiskové konference. Komunikace o riziku je rozhodující pro průběžnou informovanost spotřebitelů a utlumení neopodstatněných obav, pokud jde o bezpečnost potravin. Sdělované informace musí být přesné, včasné a ověřené. 2. POTRAVINOVÁ LEGISLATIVA Potravinová legislativa je označení širokého spektra právních předpisů, které se z různých hledisek dotýkají potravin. Lze sem zahrnout předpisy, které řeší problematiku celého potravinového řetězce od produkce potravinářských surovin, přes jejich zpracování, distribuci až po prodej konečnému spotřebiteli. Patří sem předpisy regulující: kvalitu potravin (např. zpracovatelské postupy, složení a označování výrobků) ochranu zdraví lidí (např. hygienická opatření, předpisy zaměřené na aditiva, na prostředky na ochranu rostlin, na opatření proti šíření chorob rostlin, na hnojiva, na krmiva, na veterinární léčiva a prostředky, či předpisy týkající se systémů kontroly včetně schvalování podniků) 53

56 ochranu životního prostředí (např. pravidla pro ekologickou produkci, pro rybolov, pro ochranu zvířat, pro emise skleníkových plynů, pro ochranu vod) hospodářské a finanční záležitosti (např. podpory, licence, podmínky exportu a importu) aj. Do legislativy, která řeší užší oblast bezpečnosti potravin, patří předpisy regulující rostlinnou a živočišnou produkci, předpisy týkající se hygieny, sanitace a správné praxe při zpracování, skladování, přepravě i prodeji potravin a také v podnicích veřejného stravování, předpisy stanovující limity mikroorganismů a limity škodlivých látek. 2.1 PRÁVNÍ PŘEDPISY ČR ZÁKLADNÍ INFORMACE V České republice stejně jako v ostatních členských státech Evropské unie platí národní právní předpisy (především zákony, vyhlášky, nařízení vlády) a právní předpisy EU, přičemž evropská (harmonizovaná) legislativa je nadřazena národní legislativě. Pokud dojde k vytvoření nového nebo ke změně dosavadního přímo platného předpisu EU (nařízení nebo rozhodnutí), tzn. k harmonizaci určitého opatření v rámci celé EU, musí být národní ustanovení odpovídajícím způsobem upraveno nebo zrušeno tak, aby příslušná právní ustanovení nebyla duplicitní. Pokud určitá oblast není regulována předpisy EU, může členský stát stanovit vlastní pravidla. V některých záležitostech EU umožňuje nebo požaduje, aby členské státy přijaly detailnější předpisy. Ty musí být oznámeny (notifikovány) příslušnému evropskému orgánu. Kromě toho existují v některých předpisech EU klausule s podmínkami, při jejichž splnění mohou členské státy na vlastním území upravit (zpřísnit, zmírnit či rozpracovat do podrobností) požadavky předpisů EU. O oprávněnosti takových úprav rozhodují příslušné orgány EU. K takovým úpravám mají členské státy (včetně ČR) právo se vyjádřit. Tento poměrně složitý systém zajišťuje, že v rámci EU nejsou vytvářeny zbytečné překážky volnému pohybu osob, zboží a služeb. Avšak do určité míry tento systém také umožňuje stanovit specifická národní pravidla. Vzhledem k tomu, že legislativní orgány na všech úrovních soustavně usilují o zdokonalení předpisů tak, aby vyhovovaly měnícím se podmínkám, aby reagovaly na nové vědecké poznatky a aby lépe sloužily praxi, dochází v legislativě k neustálým změnám. Zákony, které schvaluje vláda, tvoří v ČR rámec, přičemž podrobnosti jsou obvykle rozpracovány v prováděcích vyhláškách vydávaných příslušnými ministerstvy. Oblast bezpečnosti potravin v České republice pokrývají tyto stěžejní zákony ČR: Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, v platném znění Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), v platném znění Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění 2. 2 NOVELA ZÁKONA O POTRAVINÁCH Vláda schválila v květnu 2013 novelu zákona o potravinách, kterou předložil ministr zemědělství Petr Bendl. Podle novely bude nově povinností označovat potraviny větším písmem a výše sankcí za nedodržení požadavků zákona bude až 10 milionů korun. V návaznosti na evropský předpis o označování potravin se zavádí povinnost značení potravin o velikosti písma alespoň 1,2 mm a zajištění čitelnosti, např. formou kontrastu tisku 54

57 a pozadí. V případě že prodejce například i tuto podmínku nedodrží, hrozí mu nově sankce až 10 milionů korun. Ta byla zvýšena z původních tří milionů a může být udělena také za nedodržení požadavků na jakost, hygienu, podmínky uchování a označování. Novinkou budou také kontroly Státní veterinární správy přímo ve stravovacích službách, kde budou moci kontrolovat podávání zvěřiny. Pokud jde o alergiky, najdou nově na obale potraviny jasně zvýrazněné použité alergenní látky. Podle předpokladu novela zákona o potravinách nabude účinnosti k 1. lednu 2014, s výjimkou požadavků na označování potravin, které vyplývají z evropského předpisu o označování. Zde bude účinnost k Přehled chystávaných změn v novele zákona o potravinách Změny v označování potravin Nařízení EU o označování potravin nejrozsáhlejší změna v oblasti označování potravin, cílem nařízení je zajištění práva spotřebitele na patřičné informování o potravinách, které konzumují. Stávající požadavky upraveny a doplněny o: alergenní látky úprava deklarování těchto údajů na obale výživové údaje nový povinný údaj země původu úprava způsobu a rozsahu uvádění země původu Změny technického charakteru sjednocení používané terminologie (uvádění na trh, potravina, bezpečná potravina, země původu, podmínky uchování apod.) vypuštění duplicitních ustanovení (nově upravených přímo v nařízení EU): potravina, datum použitelnosti, látky určené k aromatizaci, přídatné látky označování balených potravin povinnosti PPP přídatné látky, potraviny pro zvláštní výživu apod. Změny věcné zpřesnění požadavků pro provozovatele potravinářských podniků (potravina neznámého původu (identifikování PPP, který potravinu nebo její složku vyrobil nebo dodal jinému PPP), dodržování podmínek uchování a požadavků na jakost (dle prováděcích předpisů, případně stanovené výrobcem), označení šarže na výrobku výrobcem nebo dovozcem (zachování označení šarže), u zabalených a nebalených potravin dodržovat lhůty pro uvádění na trh zpřesnění a úprava kompetencí dozorových orgánů NYNÍ Státní veterinární správa výroba, dovoz, vývoz potravin živočišného původu, prodejní úsek, kde dochází k úpravě masa, mléka, ryb nebo prodeji zvěřiny Státní zemědělská a potravinářská inspekce výroba a uvádění do oběhu potravin, které nekontroluje SVS NOVÝ NÁVRH Státní veterinární správa oblast potravin živočišného původu Státní zemědělská a potravinářská inspekce - oblast potravin rostlinného původu a NYNÍ MZe úřední kontrola při výrobě a uvádění na trh potravin rostlinného a živočišného původu MZd úřední kontrola ve stravovacích službách, dozor při ohrožení zdraví lidí, při šíření infekčních onemocnění (salmonelóza, otrava metanolem apod.) 55

58 NOVÝ NÁVRH MZe úřední kontrola při výrobě a uvádění na trh potravin rostlinného a živočišného původu, včetně stravovacích služeb otevřeného typu (provozy hostinské činnosti) MZd dozor při ohrožení zdraví lidí, při šíření infekčních onemocnění (salmonelóza, otrava metanolem apod.) a provozy uzavřeného typu (školní jídelny, stravování zaměstnanců, zdravotnictví apod.) úprava výše sankcí NYNÍ do 1 mil. Kč prohřešky administrativní povahy do 3 mil. Kč nedodržení požadavků na jakost, podmínky uchování, označování, jiné požadavky vyplývající z předpisů EU apod. NOVÝ NÁVRH do 3 mil. Kč prohřešky administrativní povahy do 10 mil. Kč nedodržení požadavků na jakost, podmínky uchování, označování, jiné požadavky vyplývající z předpisů EU apod. Zachována zůstává sankce do 50 mil. Kč nedodržení požadavků na bezpečnost potravin, včetně uvádění spotřebitele v omyl změny reagující na praktické zkušenosti orgánů dozoru i provozovatelů potravinářských podniků kompetence členského státu ke stanovení způsobu a rozsahu deklarování údajů u nebalených potravin a potravin zabalených bez přítomnosti spotřebitele NYNÍ potraviny uváděné na trh nebalené (pultový prodej) písemný údaj o vybraných informacích NOVÝ NÁVRH potraviny uváděné na trh nebalené (pultový prodej) informace v těsné blízkosti potraviny informace v blízkosti prodeje nebalených potravin informace na vyžádání spotřebitele Souhrn hlavních cílů předkládaných novel zákonů posílení ochrany zdraví spotřebitelů a informovanosti konečného spotřebitele zvýšení efektivity výkonu dozoru a ochrany spotřebitelů potřeba srozumitelnější komunikace kvalitativních požadavků o potravinách se spotřebiteli a provozovateli potravinářských podniků 2. 3 PRÁVNÍ PŘEDPISY EU ZÁKLADNÍ INFORMACE V rámci EU probíhají intenzivní práce na harmonizaci evropské legislativy, tj. na vytvoření předpisů platných ve všech členských státech EU. Evropská komise, Rada a Evropský parlament navrhují, zpracovávají, připomínkují a schvalují nové legislativní dokumenty nebo mění, upravují a doplňují již platné předpisy. Legislativní orgány soustavně usilují o 56

59 zdokonalení předpisů tak, aby vyhovovaly měnícím se podmínkám, aby reagovaly na nové vědecké poznatky a aby lépe sloužily praxi. Tímto procesem je zajišťováno, aby v rámci EU nebyly vytvářeny zbytečné překážky volnému pohybu osob, zboží a služeb. Předpisy ES jsou nadřazeny národním legislativám členských států. V oblastech, které nejsou regulovány předpisy EU, může členský stát stanovit vlastní pravidla. Základní sbírkou předpisů EU je Úřední věstník EU (Official Journal of European Union), v němž jsou v řadě L zveřejňovány platné právní předpisy (nové i změny). Jsou číslovány průběžně podle data jejich přijetí/schválení, a to bez ohledu na typ předpisu (směrnice, nařízení, rozhodnutí). Základním předpisem v oblasti potravinového práva je nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví se postupy týkající se bezpečnosti potravin. V souladu s tímto rámcovým právním předpisem, pokrývajícím celý potravinový řetězec, jsou přijímány právní předpisy upravující dílčí oblasti potravinového práva. Česká republika se po svém vstupu do EU podílí na tvorbě, harmonizaci a oponování právních předpisů Společenství. Aktivním zapojením do zpracování právních předpisů má ČR možnost ovlivnit jejich konečnou podobu s přihlédnutím k národním zájmům Codex Alimentarius Cílem Codex Alimentarius je prosazovat ochranu spotřebitelů a usnadnit celosvětový obchod s potravinami prostřednictvím vypracování potravinových norem, kodexů správné praxe a dalších pokynů. Význam Codexu Alimentarius se v obchodním kontextu zvyšuje, neboť je konkrétně uváděn jako jedna z relevantních mezinárodních organizací v Dohodě Světové obchodní organizace o hygienických a rostlinolékařských opatřeních a také při přípravě legislativy k němu přihlíží Evropské společenství. Codex Alimentarius (CA) je podle překladu z latiny "potravinářský zákoník". Codex Alimentarius jako takový je mezinárodní organizací, na jejímž ustavení se v šedesátých letech podílely dvě organizace Spojených národů: Organizace pro potraviny a zemědělství (FAO) a Světová zdravotnická organizace (WHO). Česká republika patří k zakládajícím členům CA. V roce 2003 se členem CAC stalo Evropské společenství (nyní EU), které si rozdělilo kompetence s členskými státy na základě úrovně harmonizace příslušné legislativy. Účelem CA je mimo jiné řídit a pomáhat při vypracování definicí potravin a požadavků na ně, pomáhat při harmonizaci těchto požadavků a tak podporovat i mezinárodní obchod s potravinami. Většina světové populace žije ve 180 zemích, které jsou členy CA a které se proto podílejí na návrhu norem a jejich zavádění na národní a regionální úrovni. Současně více než 200 mezinárodních nevládních organizací a mezivládních organizací má status pozorovatele. Codex Alimentarius je řízen Komisí, což je mezivládní orgán, ve kterém mají svůj hlas všechny členské státy. CA vypracoval a následně schválil řadu obecných a specifických norem o bezpečnosti potravin, které byly formulovány pro ochranu zdraví spotřebitelů a zajištění správných postupů v obchodování s potravinami. Ačkoliv normy přijaté Kodexem nemají právní platnost, jsou uznávané a používané, neboť byly sestaveny na základě vědeckých poznatků. V 57

60 mnoha případech se Organizace pro světový obchod (World Trade Organisation - WTO) odvolává na kodexové normy při mezinárodních sporech týkajících se potravin a potravinářských výrobků. Národní a regionální zákony a normy ve většině případů používají jako výchozí bod právě kodexové normy. Např. Rada EU a Evropská komise bere tyto normy jako základ pro vypracovávání vlastních norem a právních předpisů. V České republice je Národním kontaktním místem CA Ministerstvo zemědělství (Odbor potravinářské výroby a legislativy). 3. ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI POTRAVIN POMOCÍ SYSTÉMU HACCP V současné době rostou požadavky zákazníků na nezávadnost potravin. To vedlo organizace produkující potraviny k vytvoření systémů řízení bezpečnosti potravin, které jsou založeny na systému HACCP. Co zavedení systému přinese plánovat, zavádět, řídit, udržovat a aktualizovat systém řízení bezpečnosti potravin, který zajišťuje produkci nezávadných výrobků dokázat shodu se souvisejícími zákonnými a jinými legislativními požadavky týkající se bezpečnosti potravin zjistit požadavky zákazníků týkající se potravin a zvýšit jejich spokojenost sdílet strategii bezpečnosti a nezávadnosti potravin se svými dodavateli, zákazníky a jinými zainteresovanými stranami zajistit, že se organizace řídí ustavenou politikou bezpečnosti potravin certifikaci nebo registraci firemního systému řízení bezpečnosti potravin nezávislou organizací 3. 1 Co je to HACCP Legislativa Povinnost určit kritické body (HACCP) ve výrobě potravin a jejich uvádění do oběhu ukládá všem výrobcům potravin 3, odst. 1, písm. j) zákona 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích, v plném znění zákona 456/2004 Sb. Tato povinnost se od vztahuje i na prodej potravin. Povinnost určit kritické body a provádět vnitřní audity zavedeného systému HACCP ve stravovacích službách ukládá 24 odst. c) zákona 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, v platném znění. Povinnost provést analýzu rizik a stanovit kritické body ukládá i článek 6 Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/2002 o potravinovém právu a článek 14 Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 852/2004 o hygieně potravin Co znamená HACCP Hazard Analysis and Critical Control Point (Analýza rizik a tvorba kritických kontrolních bodů). Hazard znamená riziko nebo nebezpečí vzniku nákazy, poranění nebo podobnou újmu na zdraví člověka. Analysis to je analýza pravděpodobnosti vzniků kontaminace pokrmů. Hodnotí se závažnost této kontaminace a také to, proč a jak nebezpečí vzniklo Critical Control Point jsou kritické kontrolní body označující konkrétní fázi výroby, ve které hrozí riziko kontaminace potravin, a kterou se snažíme kontrolovat a vznikající nebezpečí odstranit. Zavedení postupů založených na principech HACCP je zákonem stanovená povinnost, která platí pro celý proces výroby potravin - od prvovýroby až po konečného spotřebitele. 58

61 Správná výrobní (SVP) a hygienická praxe (SHP) je základním kamenem pro tvorbu systému HACCP, zabývá se všeobecnou kontrolou a výrobními postupy. SVP zahrnuje: identifikaci a sledovatelnost surovin technologické postupy nakládání s odpady výcvik zaměstnanců údržba strojního zařízení stanovení odpovědností a pravomocí Správná Hygienická Praxe zabývá se hygienickou kontrolou a výrobními postupy jako: hygiena a sanitace osobní hygiena pitná voda vyloučení křížové kontaminace opatření k minimalizaci cizích předmětů v pokrmech deratizace a dezinsekce zdravotní stav pracovníků Správná hygienická praxe je součástí správné výrobní praxe a dohromady tvoří celek zahrnující postupy zaměřené na zabezpečení zdravotní nezávadnosti pokrmů. Principy správné výrobní a hygienické praxe jsou tedy základem a nejjednodušším odrazovým můstkem pro zavedení systému HACCP při výrobě potravin a pokrmů. Jejich uplatnění znamená důsledné dodržování popsaných technologických postupů, hygienických požadavků v dané výrobě, běžné ochranné dezinfekce, dezinsekce, deratizace a systematické školení pracovníků. HACCP spolu s postupy správné hygienické a výrobní praxe tvoří základní prvky systému řízení včetně nástrojů a metod pro zajištění kvality a zdravotní nezávadnosti potravin. Zavedený postup správné hygienické praxe sleduje nezbytně nutné hygienické podmínky v průběhu celého výrobního řetězce potravin od primární produkce až k finálnímu výrobku Systém HACCP stanovuje, vyhodnocuje a kontroluje rizika, která by mohla ovlivnit zdravotní nezávadnost potravin a pokrmů je systém řízení kvality a zdravotní nezávadnosti potravin založený na prevenci je v podstatě preventivní systém, při kterém je každý pracovník informován o tom, co, jak, kdy a proč má dělat, včetně osobní odpovědnosti Podstatou systému je 7 následujících principů: 1. analýza rizik:(sestavení týmu HACCP, popis výsledného produktu a zamýšlené použití, popis výrobního procesu formou vývojového diagramu, potvrzení schématu za provozu, identifikace všech rizik, kterým musí být předcházeno tak, aby byla vyloučena nebo omezena na přijatelnou úroveň. 2. určení kritických bodů (kritickým bodem je např. skladování potravin, kdy je třeba dodržet teploty a také lhůty skladování, ale kritickým bodem může být třeba příjem surovin, pokud např. zjistíme, že při dodávkách je pravidelně porušován teplotní řetězec, či jsou porušené obaly, apod.) 59

62 3. stanovení kritických limitů v kritických bodech (znamená určení znaků a hodnot jako je např. teplota ve výši +60 C, kterou je třeba dodržet při výdeji teplých pokrmů, ale může to být i jiný znak a hodnota, které nemusí být vždy vyjádřeny číselně, např. znak: neporušenost obalů a hodnota: vyhovuje či nevyhovuje, apod.) 4. stanovení postupů pro sledování v kritických kontrolních bodech (je třeba stanovit, kdo a jakým způsobem bude provádět příslušná měření či sledování, včetně určení četnosti) 5. vypracování nápravných opatření (vypracování nápravných opatření, která jsou v provozovně používána v případě, že dojde k překročení kritickým mezí, případně i přijatá opatření pro zamezení opakování nezvládnutého stavu) 6. stanovení ověřovacích postupů, že systém HACCP je funkční (v provozovnách je potřebné provádět ověřování plánu, metod a funkce systému, např. ověřením, zda kritické body jsou pod kontrolou, formou ověřování pracovníků nebo měřících přístrojů, formou nezávislých auditů, apod.) 7. vypracování dokumentů a záznamů, které mají prokázat efektivní aplikaci HACCP (dokumentace a uchovávání záznamů musí být úměrné povaze a velkosti provozu a účinné, aby bylo možno doložit, že systém je udržovaný a plně funkční) 3. 3 NA KOHO SE HACCP VZTAHUJE HACCP se vztahuje na všechny výrobce potravin a nápojů, obalů pro potraviny, přídatné látky, výrobce krmiv, provozy veřejného stravování, prodejny a firmy, které vyrábějí, rozvážejí nebo prodávají jakékoliv potraviny a nápoje, to znamená: jů 3. 4 VÝHODY ZAVEDENÍ HACCP konkurenční výhoda v obchodních stycích certifikát HACCP je dokladem solidnosti dodavatele (v ČR, zahraničí a výhoda u získávání státních zakázek) stabilita výrobního procesu 60

63 snížení rizika ohrožení zdraví spotřebitelů systematickou a preventivní činností zavedení standardního pořádku v řízení firmy jako takové (zprůhlednění firemních procesů) zvýšené požadavky na kvalifikaci pracovníků - růst kvality produktu kompatibilita systému kritických bodů (HACCP) s praxí v zemích EU rychlé vyrovnání českých výrobců s požadavky EU ověření způsobilosti systému kritických systémů HACCP nezávislou třetí stranou 4. KVALITA POTRAVIN Systémy bezpečnosti potravin se obvykle přímo nevyjadřují ke kvalitě potravin. Nelze zaměnit kvalitu a bezpečnost potravin. Pro snazší orientaci spotřebitelů a s ohledem na potřebu deklarovat kvalitu českých potravin se v současnosti objevuje označení potravin národní nebo regionální značkou. KLASA - národní značka kvalitních potravin Od roku 2003 uděluje ministr zemědělství kvalitním domácím potravinářským a zemědělským výrobkům národní značku kvality KLASA. Tuto prestižní značku spravuje od počátku roku 2004 Oddělení marketingu Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Národní značka kvality KLASA slouží spotřebitelům a odběratelům k lepší orientaci při výběru produktů, k prezentaci jejich kvality v porovnání s konkurenčními potravinami. Značka je propůjčována na tři roky a její vlastnictví může být po této lhůtě prodlouženo, ale také odebráno, pokud dojde ke zhoršení kvality či porušení podmínek pro její získání. Požadovanou kvalitu a složení výrobků posuzuje odborná komise složená ze zástupců MZe, SZIF, dozorových orgánů (SZPI, SVS ČR), vysokých škol a výzkumných institucí (VŠCHT, ČZU, VFU, VÚPP), výrobců potravin (PKČR, AKČR) a spotřebitelů. Kvalitu výrobků se značkou KLASA v tržní síti kontroluje SZPI. Regionální potravina Projekt Regionální potravina je celostátním projektem ministerstva zemědělství na podporu malých a středních pěstitelů a výrobců v krajích České republiky. Na projektu se podílejí i agrární a potravinářská komora. V rámci projektu získávají ocenění výrobci právo čtyři roky využívat pro propagaci oceněného výrobku marketingovou značku Regionální potravina daného kraje. Projekt vychází vstříc zájmu veřejnosti o tuzemské kvalitní potraviny. V Regionálních potravinách dostávají zákazníci čerstvé potraviny s jasným původem. Logo s motivem krajiny a popisem kraje podtrhuje původ potraviny, a tak podporuje region, ze kterého produkt pochází. Projekty podpory regionálních potravin úspěšně fungují ve většině zemí Evropské unie. Výrobky s chráněným zeměpisným označením (CHOP, CHZO) Stále se zvyšující počet spotřebitelů přikládá při stravování větší význam jakosti potravin než jejich množství. Toto vyhledávání zvláštních produktů vyvolává poptávku po zemědělských produktech nebo potravinách s rozpoznatelným zeměpisným původem. Zeměpisným označením se rozumí název, který popisuje zemědělský produkt nebo potravinu, které vděčí za své charakteristické znaky nebo za svou pověst zeměpisné oblasti, z níž pocházejí. Zeměpisné označení zahrnuje jednak chráněné označení původu (CHOP) a jednak chráněné zeměpisné označení (CHZO). EU vytvořila rejstříky zeměpisných označení pro 61

64 zemědělské produkty a potraviny, vína a lihoviny. Aby mohl být název zapsán, jako CHOP, musí všechny fáze produkce (např. získávání surovin, čištění a třídění, zpracování, dozrávání, příprava finálního produktu atd.) proběhnout v dané zeměpisné oblasti a vlastnosti produktu musí výlučně nebo v podstatné míře vycházet z jeho zeměpisného původu. Aby mohl být název zapsán jako CHZO, musí se alespoň jedna fáze produkce uskutečnit v dané oblasti a spojení s dotyčnou oblastí může být odůvodněno zvláštní jakostí, pověstí nebo jinou vlastností spojenou s touto zeměpisnou oblastí. Pravidla na ochranu označení původu a zeměpisných označení jsou stanovena nařízením Rady (ES) č. 510/2006. Zaručená tradiční specialita (ZTS) Zaručenými tradičními specialitami (ZTS) se rozumí názvy zemědělských produktů nebo potravin, které jsou produkovány za použití tradičních surovin nebo tradičními způsoby produkce nebo které mají tradiční složení. 5. Prodej ze dvora Legislativní podklady, na základě kterých je umožněn prodej ze dvora: Zákon 166/1999 Sb., veterinární zákon 27a a vyhláška č. 289/2007 Sb., o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty, které nejsou upraveny přímo použitelnými předpisy Evropských společenství. V této vyhlášce jsou stanoveny podmínky distribuce malých množství produktů pocházejících z hospodářství chovatele. Pro jednotlivé kategorie produktů jsou stanoveny tyto podmínky: 1) Čerstvé drůbeží maso - maximální roční produkce živých zvířat 2000 ks krůt, hus nebo kachen, nebo ks ostatní drůbeže -za malé množství, které je možno prodat konečnému spotřebiteli v hospodářství, nejbližším tržišti nebo tržnici či v místním maloobchodě je považováno 10 ks/týden, maso nesmí být dále distribuováno 2) Čerstvé králičí maso - chovatel, který chová králíky v malém, může prodávat nebo dodávat neporcované čerstvé králičí maso v malých množstvích za podobných podmínek jako čerstvé drůbeží maso, tj. nejvýše 10 ks týdně. 3) Zvěřina - Uživatel honitby nebo účastník lovu může prodávat nebo dodávat ulovenou volně žijící zvěř v kůži nebo peří, v malých množstvích přímo konečnému spotřebiteli, nebo do maloobchodní prodejny s obdobným sortimentem v rámci příslušného kraje, která ji prodává přímo konečnému spotřebiteli. - za malé množství zvěře, určené k prodeji (dodání) se považuje nejvýše 30 % kusů lovcem skutečně odlovené zvěře ročně, zvěř nesmí být dále uváděna do oběhu. 62

65 4) Syrové mléko - Syrové mléko a syrová smetan nesmí být uváděny do oběhu k přímé lidské spotřebě s výjimkou jejich prodeje v místě výroby přímo konečnému spotřebiteli, a to v malých množstvích (přímý prodej syrového mléka"). - Za malé množství syrového mléka a syrové smetany, určeného k přímému prodeji jednomu konečnému spotřebiteli, se považuje takové množství tohoto mléka, které odpovídá obvyklé denní potřebě tohoto mléka v domácnosti daného spotřebitele. 5) Čerstvá vejce - čerstvá vejce, která jsou předmětem přímého prodeje chovatelem konečnému spotřebiteli, a to v malých množstvích v jeho vlastním hospodářství, v tržnici nebo na tržišti, nesmí být dále uváděna do oběhu. - za malé množství čerstvých vajec prodávaných přímo konečnému spotřebiteli (v hospodářství nebo na trhu nebo tržnici) se považuje nejvýše 60 vajec jednomu konečnému spotřebiteli, za malé množství čerstvých vajec, která mohou být předmětem jedné dodávky těchto vajec chovatelem do maloobchodní prodejny, se považuje nejvýše 60 vajec/týden. 6) Včelí produkty - za malé množství medu, určeného k prodeji chovatelem v domácnosti chovatele, hospodářství chovatele, v tržnici nebo na tržišti přímo spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti, anebo k dodání medu chovatelem do maloobchodní prodejny na území příslušného okresu, se považuje množství nepřevyšující 2 tuny ročně, med nesmí být uváděn dále do oběhu. 6. Úlevy pro potravinářské podniky (farmy) Vyhláška č. 128/2009 Sb., o přizpůsobení veterinárních a hygienických požadavků pro některé potravinářské podniky, v nichž se zachází se živočišnými produkty, upravuje mimo jiné úlevy pro potravinářské podniky, které provozují jen maloobchodní činnost. Těmi se v této souvislosti rozumí i hospodářství (farmy). Vyhláška vymezuje tzv. okrajovou a omezenou činnost na místní úrovni, v jejímž rámci mohou podniky provozující maloobchodní činnost dodávat potraviny i jiným maloobchodním zařízením. Při splnění vyhláškou stanovených výrobních limitů a dalších podmínek se pak na tato zařízení nebude vztahovat nařízení (ES) 853/2004 (podniky nemusí být schváleny a nemusí splňovat další požadavky stanovené tímto nařízením). Hlavním účelem této části vyhlášky č. 128/2009 Sb. je umožnění výroby masných a mléčných výrobků převážně na farmách a jejich dodávání do maloobchodních prodejen na místní úrovni (území kraje a krajů sousedních). Limity množství potravin jsou stanoveny jako kombinace dvou kritérií, která musí být splněna současně: 1) maximálního množství podnikem vyrobených potravin a 2) maximálního podílu z vyrobeného množství, který může být podnikem dodán jinému maloobchodnímu zařízení. Vyhláška řeší: a) veterinární podmínky uvolňování živočišných produktů do oběhu, b) veterinární a hygienické požadavky na některé podniky, závody a jiná zařízení, v nichž se zachází s potravinami (dále jen potravinářský podnik ), a technické podmínky jejich konstrukce, uspořádání a vybavení, 63

66 c) jakým postupem a podle jakých kritérií mohou orgány veterinární správy přizpůsobit bez ohrožení hygieny výroby veterinární a hygienické požadavky předpisů Evropských společenství pro potravinářské podniky, d) které potravinářské podniky se považují za podniky s malým objemem výroby a které potravinářské podniky se považují za podniky provozující maloobchodní činnost, e) veterinární a hygienické požadavky na potraviny, vyráběné a zpracovávané v potravinářských podnicích, na něž se vztahují ustanovení této vyhlášky, a na zacházení s nimi, f) obsahové náležitosti žádosti o přizpůsobení veterinárních a hygienických požadavků (dále jen přizpůsobení požadavků ) pro potravinářské podniky. Dle této vyhlášky mohou být povoleny určité výjimky ze standardních požadavků provozům s malým objemem výroby či maloobchodním zařízením, u kterých jsou tyto činnosti prováděny pouze okrajově. 1) Provozy s malým objemem výroby: těmto provozům mohou být na rozdíl od klasických podmínek výroby dle návrhu vyhlášky povoleny výjimky pouze z některých strukturálních požadavků, stanovených předpisy Evropských společenství o hygieně potravin a o zvláštních hygienických pravidlech pro potraviny živočišného původu. 2) Maloobchodní zařízení s okrajovou činností: Při klasické výrobě a distribuci produktů živočišného původu podléhá provozovatel schválení a registraci dle nařízení EP a Rady (ES) č. 854/2004 v případě distribuce dle navrhované vyhlášky podléhá provozovatel pouze registraci. Při klasické výrobě musí provozovatel splnit veškeré požadavky nařízení EP a Rady (ES) č. 852/2004 a 853/2004. Při výrobě a distribuci dle této vyhlášky je požadavek na splnění požadavků nařízení EP a Rady (ES) č.852/2004 a vybraných požadavků nařízení EP a Rady (ES) č. 853/2004 především co se týká požadavků na teplotu masa. Požadavek na systém HACCP vychází z nařízení EP a Rady (ES) č.852/2004 kde je možnost přizpůsobit systém velikosti provozu. Tato vyhláška umožňuje, pokud se jedná o okrajovou činnost podnikům, které se zabývají maloobchodní činností část potravin předat jiným maloobchodním zařízením na místní úrovni. Místní úrovní se myslí území kraje a sousedních krajů, okrajovou činnost upravuje ustanovení (produkce: výsekové maso 3,5t/týden; drůbeží maso 1,5t/týden; masné výrobky 4,5t/týden; kravské mléko 500 l/den, kozí mléko 100 l/den a ovčí 50 l/den). Provozovny, které jsou registrovány nebo schváleny pro přímý prodej potravin nebo surovin živočišného původu konečnému spotřebiteli mohou v rámci okrajové a omezené činnosti menší část těchto potravin nebo potravin vyrobených z výše uvedených surovin (např. sýry) prodat jinému maloobchodnímu nebo stravovacímu zařízení. Celkový objem dále distribuovaných potravin však nesmí přesáhnout 35% objemu výroby (výsekové maso max kg/týden; drůbeží maso max. 525 kg/týden; masné výrobky max kg/týden; kravské mléko max. 175 l/den, kozí mléko max. 35 l/den a ovčí max. 17,5 l/den ). 7. UŽITEČNÉ ODKAZY

67 JAK ZÍSKAT PENÍZE PRO SVŮJ PROJEKT, DOTACE PRO ROZVON PODNIKÁNÍ Ing. Stanislav Šlehofer 1. Cesta od Vize k dotaci- Praktické zkušenosti z realizace dotačních projektů EU a NÁRODNÍ STRATEGICKÝ REFERENČNÍ RÁMEC ČR NABÍDKA DOTAČNÍCH TITULŮ - AKTUÁLNÍ STAV PODZIM 2013 PROJEKTOVÝ ZÁMĚR, VIZE ŽADATELE REALIZACE PROJEKTOVÉHO ZÁMĚRU NEJČASTĚJŠÍ CHYBY A OMYLY 2. ŠKOLICÍ STŘEDISKO PEKASS Příklad úspěšně realizovaného projektu PROJEKTOVÝ ZÁMĚR LOGICKÝ RÁMEC PROJEKTU VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ UDRŽITELNOST PROJEKT 3. Dotace Směřování dotačních titulů v programovém období HLAVNÍ PRINCIPY STRUKTURA OPERAČNÍCH PROGRAMŮ OČEKÁVÁNÍ VYBRANÉ PROGRAMY PODPORY

68 1. Cesta od Vize k dotaci- Praktické zkušenosti z realizace dotačních projektů CÍLE EVROPSKÉ UNIE 1.KONVERGENCE 2.REGIONÁLNÍ KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST 3.EVROPSKÁ ÚZEMNÍ SPOLUPRÁCE Naplnění cílů je realizováno prostřednictvím fondů. Evropská unie disponuje třemi hlavními fondy: Strukturální fondy : Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF), Evropský sociální fond (ESF) Fond soudržnosti (FS) ČESKÁ REPUBLIKA -NÁRODNÍ STRATEGICKÝ REFERENČNÍ RÁMEC : 26 OPERAČNÍCH A REGIONÁLNÍCH PROGRAMŮ 750 MILIARD Kč NABÍDKA DOTAČNÍCH TITULŮ -AKTUÁLNÍ STAV PODZIM OPPI ROZVOJ Výzva III- 2. prodloužení Program Rozvoj napomáhá dotacemi do technologického vybavení urychlit rozvoj malých a středních podniků. Pomocí investic do moderních technologií program podněcuje rozvoj firem ve vybraných regionech a odvětvích české ekonomiky. Projekty mohou tedy žadatelé realizovat pouze v regionech se soustředěnou podporou státu na léta Program Rozvoj podporuje investice do technologií, strojů a zařízení. Žadatelé podávají žádost prostřednictvím internetové aplikace eaccount. Termín vyhlášení výzvy je od 4. do 15. listopadu 2013 a bude se jednat zřejmě o poslední příležitost, jak s pomocí evropských fondů získat dotaci na pořízení technologií. 2. OPPI INOVACE Výzva IV- 3. prodloužení Program Inovace Inovační projekt pomáhá podnikům, které na základě vlastní výzkumné a vývojové činnosti či prostřednictvím transferu technologie uvádí inovované produkty do výroby a na trh nebo zavádějí inovovaný výrobní proces. Program Inovace podporuje investice do technologií, strojů a zařízení. Podporu lze získat na tyto aktivity: Inovace produktu zvýšení technických a užitných hodnot výrobků, technologií a služeb Inovace procesu zvýšení efektivnosti procesů výroby a poskytování služeb. Standardním žadatelem je subjekt, který žádá o podporu v souvislosti s uvedením nového, inovovaného produktu na trh. Inovace produktu však musí být zakončena před podáním žádosti. Podpora je pak čerpána nejčastěji na dovybavení stávající nebo nové linky určené právě pro výrobu inovovaného produktu včetně stavebních úprav a vybraných provozních nákladů. Žadatelé podávají žádost prostřednictvím internetové aplikace eaccount. Termín vyhlášení výzvy je od 11. do 22. listopadu

69 3. OPPI ICT a strategické služby Program ICT a strategické služby je zaměřen na rozvoj informační a znalostní společnosti a je určen všem podnikům, kteří chtějí vyvíjet vlastní softwarová řešení nebo vytvářet tzv. centra strategických služeb, a tím urychlit rozvoj tohoto progresivního odvětví v České republice. Podporu bude možné získat na tyto aktivity: vývoj software zakládání a rozvoj center sdílených služeb a zakládání a rozvoj datových center s výrazným mezinárodním zaměřením centrum oprav high-tech výrobků a technologií Program bude pravděpodobně vyhlášen v listopadu ESF OPLZZ Vzdělávejte se pro růst Výzva Vzdělávejte se pro růst na předkládání individuálních projektů je prorůstovým nástrojem pro podporu ekonomiky v České republice a jako průřezová výzva zahrnuje několik oblastí podpory, jejichž kombinací je tvořen jeden logický celek podpory růstu české ekonomiky prostřednictvím vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů se zaměřením na cílové skupiny. Ve výzvě zaměřené na adaptabilitu zaměstnavatelů a zaměstnanců (prioritní osa 1 Adaptabilita) bude zejména prostřednictvím Úřadu práce ČR vybraným podnikům poskytnut příspěvek na vzdělávání určitého počtu zaměstnanců a budou realizovány aktivity, které souvisejí s aplikováním všech forem vzdělávání zaměstnanců dle specifických potřeb zaměstnavatelů včetně přípravy na konkrétní náplň práce pro konkrétní pracovní pozici, dále na poskytování podpůrných služeb k usnadnění přístupu a dokončení aktivit dalšího profesního vzdělávání a poradenství k vyhledávání pracovní pozice aj. Výzva je v současné době aktivní i pro Plzeňský kraj. 5. OPŽP PRIORITNÍ OSA 4. ZKVALITNĚNÍ NAKLÁDÁNÍ S ODPADY A ODSTRAŇOVÁNÍ STARÝCH EKOLOGICKÝCH ZÁTĚŽÍ V rámci oblasti podpory bude možno podporovat projekty zaměřené na: systémy pro separaci a svoz biologicky rozložitelných odpadů (BRO) z nezemědělské činnosti systémy pro separaci a svoz plastů, papíru.., Komunální odpad výstavbu/vybavení/modernizaci zařízení na překládání komunálního odpadu výstavbu/vybavení/modernizaci zařízení na úpravu plastů, papíru., biologicky rozložitelných odpadů, nebezpečných odpadů a objemných odpadů výstavbu/vybavení/modernizaci dotřiďovacích linek pro separaci odpadů výstavbu/vybavení/modernizaci bioplyn a biofermentačních stanic pro zpracování bioodpadů výstavbu/vybavení/modernizaci kompostáren výstavbu/vybavení/modernizaci sběrných dvorů rekultivace starých skládek odstranění nepovolených skládek ve zvláště chráněných územích 67

70 Žádosti o podporu v rámci prioritní osy 4 jsou přijímány od 25. září 2013 do 18. prosince 2013 s možností prodloužení do 15. ledna 2014 s ohledem na aktuální stav disponibilních prostředků Fondu soudržnosti DOTAČNÍ PROJEKT-HLEDÁME ODPOVĚDI NA OTÁZKY Co chci dělat (cíl projektu)? Kde (mám vhodné prostory/pozemek)? Za kolik (mám dostatek vlastních/cizích zdrojů na financování )? Kdy (časové rozložení projektu)? Kdo (mám zaměstnance schopné zrealizovat projekt)? Proč (očekávané přínosy projektu)? Pro koho (stávající/potenciální zákazníci)? Efektivnost projektu (prosadí se produkt generovaný projektem na trhu? vrátí se počáteční investice?) Analýza projektových rizik Silné/slabé stránky projektu - SWOT Příležitosti/hrozby projektu - SWOT PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Co chci dělat (cíl projektu) ODPOVĚĎ NALEZNEME VE SPRÁVNĚ ZPRACOVANÉM PROJEKTOVÉM ZÁMĚRU PROJEKTOVÝ ZÁMĚR NÁM SLOUŽÍ K ZÁSADNÍMU ROZHODNUTÍ ZDA BUDEME ŽÁDAT O DOTACI ČI NIKOLIV ZÁMĚR-VIZE ŽADATELE 1. CHTĚL BYCH ŽÁDAT O DOTACE, ALE NEVÍM JAK NA TO A NA CO MÁM ŽÁDAT 2. MÁM NĚJAKÝ NÁPAD, ALE K JEHO REALIZACI MI JEŠTĚ NĚCO CHYBÍ 3. MÁM JASNOU PŘEDSTAVU, NEZVLÁDÁM VŠAK ADMINISTRATIVU 68

71 REALIZACE PROJEKTOVÉHO ZÁMĚRU 1. Způsobilost žadatele 2. Nalezení vhodného dotačního titulu 3. Úprava záměru do podoby vhodné k čerpání dotačního titulu 4. Sestavení projektové žádosti 5. Realizace vlastního projektu 6. Výběrová řízení 7. Monitoring projektu 8. Žádost o platbu 9. Udržitelnost projektu NEJČASTĚJŠÍ CHYBY A OMYLY 1. DOTACE JSOU PRO KAŽDÉHO, KAŽDÝ SI NAJDE SVŮJ PROGRAM Dotace nejsou pro každého, každý dotační titul je určen pro konkrétní typ žadatelů, rozhoduje místo realizace, zaměření žadatele, historie žadatele, zkušenosti žadatele 2. MÁM VÝBORNÝ NÁPAD A BUDU HLEDAT VHODNÝ DOTAČNÍ TITUL Ve skutečnosti je tomu naopak, je třeba sledovat možné dotační tituly a jim přizpůsobit svůj záměr. Podmínky programů jsou velmi přísné, úspěch projektu je založen na shodě záměru s požadavky dotačního titulu. Vlastní záměr je třeba přizpůsobit podmínkám programu, nikoliv naopak. 3. PROJEKT SI ZPRACUJI SÁM, NEPOTŘEBUJI PORADENSKOU FIRMU Vyloučené to není, ale je to na hranici reality. Zpracování záměru do podmínek dotačního titulu Zpracování studie proveditelnosti a finanční realizovatelnosti projektu Výběrová řízení Komunikace s poskytovatelem dotace Aktuální stav požadavků poskytovatele dotace 69

72 4. NAJMU SI SPOLEHLIVOU PORADENSKOU FIRMU A TA ZA MĚ ZREALIZUJE CELÝ PROJEKT Projekt nelze kompletně zrealizovat na klíč. Minimální vstupy žadatele do projektu jsou v oblasti určení předmětu projektu uplatní se ve výběrovém řízení. Dále v dopadech do života společnosti, účetnictví, mzdová agenda, zařazení a odepisování investic apod. 2. ŠKOLICÍ STŘEDISKO PEKASS Příklad úspěšně realizovaného projektu ŠKOLICÍ STŘEDISKO PEKASS SESTAVENÍ A REALIZACE ÚSPĚŠNÉHO PROJEKTU OPPI PROGRAM ŠKOLICÍ STŘEDISKA Registrační číslo: 5.2 SS01/020 Doba realizace projektu: Rozpočet způsobilé výdaje: ,- Kč Dotace: ,- Kč (56%) Podporované aktivity 1. Výstavba školicího střediska 2. Vybavení školicího střediska Projektový záměr Vybudování školícího střediska s kapacitou 12 míst v rámci výstavby nového objektu společnosti PEKASS CENTRÁLA. Vybavení školicího střediska moderní prezentační technikou, vybavení nábytkem a zejména strojním zařízením pekárenským trenažérem Projektový záměr reaguje na současnou situaci v pekárenství charakterizovanou snahou podnikatelských subjektů o modernizaci svých provozů a z toho vyplývající zvyšující se náročnosti na kvalifikaci zaměstnanců. Logický rámec projektu 70

73 Definice potřeb žadatele Výběr cílových skupin Vyhledávání vhodného dotačního titulu Konfrontace s podmínkami programu Projektová žádost Investiční část projektu Provozní část projektu Udržitelnost projektu Výběrové řízení Pravidla nebo Zákon Verze Pravidel v Podmínkách poskytnutí dotace Sloučit nikoliv rozdělit Indikativní nabídky Zadávací dokumentace dle Pravidel Kvalifikační a profesní předpoklady - reference Výběrová kriteria Komise Publicita Zápis o průběhu VŘ dle Pravidel Výběrová kriteria Ekonomická výhodnost nabídky Určení váhy kriterií Cena Technické provedení Záruční podmínky Servis 71

74 Udržitelnost projektu Evidence pořízeného majetku - investiční majetek, pořízený v souvislosti s projektem na základě výběrového řízení a zařazený do majetku žadatele Rekapitulace LOGICKÝ RÁMEC PROJEKTU POŽADAVKY NA PŘÍJEMCE DOTACE smlouva s poskytovatelem dotace EVIDENCE VEŠKERÉ DOKUMENTACE ZEJMÉNA K VÝBĚROVÝM ŘÍZENÍM v elektronické i písemné podobě ZÁVAZNÉ UKAZATELE A ZMĚNOVÉ ŘÍZENÍ změny v osobě žadatele, místa realizace, závazných a monitorovacích indikátorů UDRŽITELNOST PROJEKTU soulad účtování o dotaci s vlastním účetnictvím příjemce 3. Dotace HLAVNÍ PRINCIPY Jedním z hlavních principů nového programovacího období má být strategické zaměření a propojování. Intervence operačních programů musí směřovat k naplňování cílů strategie Evropa 2020, Národního programu reforem a Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti. Z důvodu zajištění maximálních synergií by měly podpořené projekty vycházet z globálnějších rozvojových strategií definovaných v Integrovaných plánech rozvoje měst (IPRM), Integrovaných plánech rozvoje území (IPRÚ) a Integrovaných teritoriálních investicích (ITI). Oproti stávajícímu období by měly podpořené projekty ještě více respektovat kritérium konkurenceschopnosti. 72

MVDr. Blanka Karešová KVS pro Královéhradecký kraj b.karesova.kvsh@svscr.cz

MVDr. Blanka Karešová KVS pro Královéhradecký kraj b.karesova.kvsh@svscr.cz Vyhláška č. 289/2007 Sb. o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty, které nejsou upraveny přímo použitelnými předpisy Evropských společenství MVDr. Blanka Karešová KVS pro Královéhradecký

Více

PRODEJ MALÉHO MNOŽSTVÍ VLASTNÍCH PRODUKTŮ ( Prodej ze dvora ) Jak na "prodej ze dvora"

PRODEJ MALÉHO MNOŽSTVÍ VLASTNÍCH PRODUKTŮ ( Prodej ze dvora ) Jak na prodej ze dvora PRODEJ MALÉHO MNOŽSTVÍ VLASTNÍCH PRODUKTŮ ( Prodej ze dvora ) Cíle prezentace Definovat prodej ze dvora Stanovit komodity, které lze prodávat Stanovit množství daných komodit a místa prodeje Tvorba legislativy

Více

Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon) 27a

Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon) 27a Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon) 27a (1) Chovatel může v malých množstvích a) prodávat živou drůbež a živé králíky z vlastního chovu ve svém

Více

Ladislav Drobníček, Jaroslav Pešán, Pavel Smetana

Ladislav Drobníček, Jaroslav Pešán, Pavel Smetana Ladislav Drobníček, Jaroslav Pešán, Pavel Smetana Kolektiv autorů: Mgr. Ladislav Drobníček MVDr. Jaroslav Pešán Ing. Pavel Smetana Klatovy 2010 ZIEL 3 CÍL 3 Tato publikace byla vydána za finanční podpory

Více

Otázky a odpovědi ke zkoušce z práva

Otázky a odpovědi ke zkoušce z práva Otázky a odpovědi ke zkoušce z práva 1. Základní metoda regulace respektování rovnosti subjektů rovnost subjektů a. žádný účastník OP vztahu nemůže jednostranně ukládat druhému subjektu povinnosti b. žádný

Více

Úvod do potravinářské legislativy Lekce 11: veterinární požadavky na výrobky a na hygienu potravin živočišného původu, dovozy a vývozy

Úvod do potravinářské legislativy Lekce 11: veterinární požadavky na výrobky a na hygienu potravin živočišného původu, dovozy a vývozy Úvod do potravinářské legislativy Lekce 11: veterinární požadavky na výrobky a na hygienu potravin živočišného původu, dovozy a vývozy Ústav analýzy potravin a výživy prof. ing. Vladimír Kocourek, CSc.

Více

Farmářské Trhy Jilemnice ul.jana Harracha

Farmářské Trhy Jilemnice ul.jana Harracha Farmářské Trhy Jilemnice ul.jana Harracha TRŽNÍ ŘÁD TRŽIŠTĚ Tržiště je vymezený prostor, kde mají pěstitelé, chovatelé, výrobci a řemeslníci možnost prodávat své zboží. Mohou je zastoupit rodinní příslušníci,

Více

1.1 Obchodní závazkové vztahy 1

1.1 Obchodní závazkové vztahy 1 Obsah Právní předpisy a zkratky IX KAPITOLA 1 Úvod 1 1.1 Obchodní závazkové vztahy 1 KAPITOLA 2 Podnikatel a uzavírání smluv 5 2.1 Jak vzniká smlouva 6 2.2 Zvláštní způsoby uzavření smlouvy 8 2.3 Obsah

Více

Zásady upravující postup při majetkoprávních úkonech s nemovitým majetkem ve vlastnictví Královéhradeckého kraje. Přehled

Zásady upravující postup při majetkoprávních úkonech s nemovitým majetkem ve vlastnictví Královéhradeckého kraje. Přehled Zásady upravující postup při majetkoprávních úkonech s nemovitým majetkem ve vlastnictví Královéhradeckého kraje Přehled Část I. Obecná ustanovení Předmět úpravy Související právní předpisy Evidence majetku

Více

VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY GEOMINE a.s. NÁKUPNÍ PODMÍNKY

VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY GEOMINE a.s. NÁKUPNÍ PODMÍNKY VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY GEOMINE a.s. NÁKUPNÍ PODMÍNKY 1. Úvodní ustanovení 1.1. Tyto všeobecné obchodní podmínky vydává obchodní společnost Geomine a.s. se sídlem Příbram VI, Husova 570, PSČ 261 02,

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Zákon 308/2011Sb., kterým se mění zákon č. 166/199 Sb.

Zákon 308/2011Sb., kterým se mění zákon č. 166/199 Sb. Zákon 308/2011Sb., kterým se mění zákon č. 166/199 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky : ČÁST PRVNÍ Změna veterinárního zákona Čl. 1 Zákon č. 166/1999 Sb., o preventivní péči a o změně

Více

Obchodní podmínky platné a účinné od 1.6.2014

Obchodní podmínky platné a účinné od 1.6.2014 Obchodní podmínky platné a účinné od 1.6.2014 1. Úvodní ustanovení 1.1 V souladu s ustanovením 1751 odst.1 zák. č. 89/2012 Sb. (Občanský zákoník) v platném znění vydává společnost REDVEL s.r.o. tyto obchodní

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_F.3.14 Integrovaná střední škola

Více

(1) Vklad podle 2 lze provést jen na základě pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu republiky.

(1) Vklad podle 2 lze provést jen na základě pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu republiky. Zákon č. 265/1992 Sb., ze dne 28. dubna 1992 o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., zákona 90/1996 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 120/2001

Více

CHOVANÉ ZVĚŘE. Cíle chovu: produkce chovných zvířat produkce masa. Právní úprava: zákon o vet. péči x zákon o myslivosti

CHOVANÉ ZVĚŘE. Cíle chovu: produkce chovných zvířat produkce masa. Právní úprava: zákon o vet. péči x zákon o myslivosti PRODUKCE FARMOVĚ CHOVANÉ ZVĚŘE Aktivita KA 2350/4-10up Název inovace HYGIENA A TECHNOLOGIE DRŮBEŽE, KRÁLÍKŮ A ZVĚŘINY Inovace předmětu H1DKZ Hygiena a technologie drůbeže, králíků a zvěřiny Termín realizace

Více

Obchodní podmínky platné a účinné od 1.5.2015

Obchodní podmínky platné a účinné od 1.5.2015 Obchodní podmínky platné a účinné od 1.5.2015 1. Úvodní ustanovení 1.1 V souladu s ustanovením 1751 odst.1 zák. č. 89/2012 Sb. (Občanský zákoník) v platném znění vydáváme tyto obchodní podmínky, jež jsou

Více

Reklamační řád. Článek 1 Právo na uplatnění reklamace. Článek 2 Místo a podmínky pro uplatnění reklamace. Článek 3 Odpovědnost prodávajícího.

Reklamační řád. Článek 1 Právo na uplatnění reklamace. Článek 2 Místo a podmínky pro uplatnění reklamace. Článek 3 Odpovědnost prodávajícího. Reklamační řád Článek 1 Právo na uplatnění reklamace Zboží, u kterého se vyskytne vada při převzetí kupujícím, jakož i zboží, u kterého se vyskytne vada po převzetí v záruční době (s výjimkou případů uvedených

Více

Nová úprava věcných práv a katastr nemovitostí

Nová úprava věcných práv a katastr nemovitostí Nová úprava věcných práv a katastr nemovitostí v roce 2014 JUDr. Eva Barešová Český úřad zeměměřický a katastrální 17. května 2012 Nemovité věci (ne nemovitosti) Nemovité věci ( pozemky a 498 odst. 1)

Více

ZÁSADY POSTUPU PŘI PRODEJI NEMOVITOSTÍ VE VLASTNICTVÍ A SPOLUVLASTNICTVÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA LIBEREC. Čl. I ÚVODNÍ USTANOVENÍ

ZÁSADY POSTUPU PŘI PRODEJI NEMOVITOSTÍ VE VLASTNICTVÍ A SPOLUVLASTNICTVÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA LIBEREC. Čl. I ÚVODNÍ USTANOVENÍ ZÁSADY POSTUPU PŘI PRODEJI NEMOVITOSTÍ VE VLASTNICTVÍ A SPOLUVLASTNICTVÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA LIBEREC Čl. I ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1.1. Zásady postupu při prodeji nemovitostí ve vlastnictví a spoluvlastnictví

Více

Kupní smlouva č. xxxxxxx

Kupní smlouva č. xxxxxxx NÁVRH Kupní smlouva č. xxxxxxx Uzavřená dle ustanovení 269 odst. obchodního zákoníku č. 513/91 Sb. ve znění pozdějších změn a doplnění. dodavatel: a zadavatel: I. Smluvní strany... IČO: DIČ: zastoupená

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_06_ABSOLUTNÍ MAJETKOVÁ PRÁVA II_P1-2 Číslo projektu:

Více

K U P N Í S M L O U V U

K U P N Í S M L O U V U 4356/ULT/2014-ULTM Č.j.: UZSVM/ULT/4345/2014-ULTM Česká republika Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem Rašínovo nábřeží 390/42, 12800 Praha 2 Nové Město, zastoupená PhDr. Marií Ševelovou,

Více

265/1992 Sb. ZÁKON ze dne 28. dubna 1992 o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem

265/1992 Sb. ZÁKON ze dne 28. dubna 1992 o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem Změna: 286/2009 Sb. 265/1992 Sb. ZÁKON ze dne 28. dubna 1992 o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto

Více

OBCHODÍ PODMÍKY. 2. Tyto obchodní podmínky a ustanovení v nich obsažená jsou nedílnou součástí kupní smlouvy uzavřené mezi prodávajícím a kupujícím.

OBCHODÍ PODMÍKY. 2. Tyto obchodní podmínky a ustanovení v nich obsažená jsou nedílnou součástí kupní smlouvy uzavřené mezi prodávajícím a kupujícím. OBCHODÍ PODMÍKY EUROSTOCK Czech Republic s.r.o. IČ: 293 70 825 se sídlem Pražská 674/156, 642 00 Brno zapsaná v obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Brně, oddíl C, vložka 76227 (dále jako prodávající

Více

Rámcová kupní smlouva č. xxxxxxx

Rámcová kupní smlouva č. xxxxxxx NÁVRH Rámcová kupní smlouva č. xxxxxxx Uzavřená dle ustanovení 269 odst. obchodního zákoníku č. 513/91 Sb. ve znění pozdějších změn a doplnění. dodavatel: a zadavatel: I. Smluvní strany... IČO: DIČ: zastoupená

Více

VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY

VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY 1 VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY Poskytovatel TDM real s.r.o. se sídlem Jelínkova 919/28, 616 00, Brno, IČ 02639441, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl C, vložka 8194, dále

Více

K U P N Í S M L O U V U

K U P N Í S M L O U V U Příloha č. 3 usnesení RMČ č. 577 ze dne 21.7.2010 Městská část Praha 3 se sídlem : Havlíčkovo nám. 9/700, 130 85 Praha 3 IČ : 00063517 DIČ : CZ 00063517 jednající Milenou Kozumplíkovou, starostkou městské

Více

Výňatek zákona č. 252/1997 Sb. o zemědělství

Výňatek zákona č. 252/1997 Sb. o zemědělství Výňatek zákona č. 252/1997 Sb. o zemědělství (stav platný do 31.12. 2009) Změna: 62/2000 Sb. Změna: 307/2000 Sb. Změna: 128/2003 Sb. Změna: 128/2003 Sb. (část) Změna: 85/2004 Sb. (část) Změna: 128/2003

Více

Smlouva o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene

Smlouva o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene Název smlouvy: XY stavba Smlouva o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene kterou dne, měsíce a roku níže uvedeného uzavřeli ve smyslu ust. 50a zákona č. 40/1964 Sb., Občanského zákoníku v platném znění

Více

NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK RELATIVNÍ MAJETKOVÁ PRÁVA. JUDr. Jiří Janeba, advokát, Advokátní kancelář Havlíček & Janeba (e-mail: janeba@advokathk.

NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK RELATIVNÍ MAJETKOVÁ PRÁVA. JUDr. Jiří Janeba, advokát, Advokátní kancelář Havlíček & Janeba (e-mail: janeba@advokathk. NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK RELATIVNÍ MAJETKOVÁ PRÁVA JUDr. Jiří Janeba, advokát, Advokátní kancelář Havlíček & Janeba (e-mail: janeba@advokathk.cz) Sjednocení smluvního práva Koncepční změny občanský zákoník,

Více

Způsobilost k právním úkonům. Právní ochrana lidí s postižením

Způsobilost k právním úkonům. Právní ochrana lidí s postižením Způsobilost k právním úkonům Právní ochrana lidí s postižením 1 Rozhodování lidí s postižením Autonomní - Člověk rozhoduje samostatně, nese důsledky svých rozhodnutí sám a je za ně odpovědný. Náhradní

Více

Obecně závazná vyhláška Statutárního města Liberec č. 4/2012. č. 4/2012

Obecně závazná vyhláška Statutárního města Liberec č. 4/2012. č. 4/2012 č. 4/2012 OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA STATUTÁRNÍHO MĚSTA LIBEREC, o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Zastupitelstvo města

Více

Společenství Zd. Štěpánka 1787 zapsané v obchodním rejstříku, vedeném Krajským soudem v Ostravě, vložka S 5292 IČ: 27782255

Společenství Zd. Štěpánka 1787 zapsané v obchodním rejstříku, vedeném Krajským soudem v Ostravě, vložka S 5292 IČ: 27782255 Společenství Zd. Štěpánka 1787 zapsané v obchodním rejstříku, vedeném Krajským soudem v Ostravě, vložka S 5292 IČ: 27782255 Zásady upravující poskytování plnění spojených s užíváním bytů a postup při určování

Více

k uzavření kupní smlouvy je nabídkou, pokud je činěno písemně, obsahuje podstatné náležitosti kupní smlouvy tak, aby kupní smlouva mohla být uzavřena

k uzavření kupní smlouvy je nabídkou, pokud je činěno písemně, obsahuje podstatné náležitosti kupní smlouvy tak, aby kupní smlouva mohla být uzavřena Obchodní podmínky pro dodávky zboží společnosti SOLAR, spol.s.r.o.,, se sídlem Palackého 163, Jaroměř, PSČ 551 01, IČ 47473584, zapsané v obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové

Více

Kupní smlouva na byt. Upozornění: Tato smlouva bude brzy aktualizována na základě novely Občanského zákoníku. Děkujeme za pochopení.

Kupní smlouva na byt. Upozornění: Tato smlouva bude brzy aktualizována na základě novely Občanského zákoníku. Děkujeme za pochopení. Kupní smlouva na byt 0. SMLUVNÍ STRANY Jméno (doplňte), r. č. (doplňte), bytem v (doplňte), (dále jen Prodávající ) Upozornění: Tato smlouva bude brzy aktualizována na základě novely Občanského zákoníku.

Více

ZÁKON ze dne 2014, kterým se mění zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů. Čl. I

ZÁKON ze dne 2014, kterým se mění zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů. Čl. I ZÁKON ze dne 2014, kterým se mění zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve

Více

Správci podniku náleží za činnost při exekuci prodejem podniku odměna a náhrada hotových výdajů.

Správci podniku náleží za činnost při exekuci prodejem podniku odměna a náhrada hotových výdajů. 330/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 5. září 2001 o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za

Více

396/2002 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY

396/2002 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY 396/2002 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 21. srpna 2002 o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru na úhradu části nákladů spojených s výstavbou bytu fyzickými osobami postiženými povodněmi

Více

Smlouva o uzavření budoucí kupní smlouvy

Smlouva o uzavření budoucí kupní smlouvy Smlouva o uzavření budoucí kupní smlouvy Smluvní strany LEASING-STAR spol. s r. o. Teplice, IČ: 41324536, se sídlem Praha 1, Nové Město, Krakovská 1346/15, PSČ 110 00, poštovní adresa provozovny: LEASING

Více

370/2004 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY. ze dne 21. dubna 2004

370/2004 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY. ze dne 21. dubna 2004 370/2004 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 21. dubna 2004 o rozsahu a podmínkách použití finančních prostředků k úhradě úvěrů zajištěných Státním fondem rozvoje bydlení Změna: 438/2009 Sb. Vláda nařizuje podle

Více

Zásady Zastupitelstva kraje Vysočina pro převod nemovitého majetku ve vlastnictví kraje Vysočina. ze dne 29. 11. 2005. č. 20/05

Zásady Zastupitelstva kraje Vysočina pro převod nemovitého majetku ve vlastnictví kraje Vysočina. ze dne 29. 11. 2005. č. 20/05 Zastupitelstvo kraje Vysočina Zásady Zastupitelstva kraje Vysočina pro převod nemovitého majetku ve vlastnictví kraje Vysočina ze dne 29. 11. 2005 č. 20/05 1 Čl. 1 Předmět a rozsah úpravy (1) Zásady Zastupitelstva

Více

Včetně poslední změny: nařízení vlády č. 238/2009 Sb. s účinností 1. 8. 2009. 1 Předmět úpravy

Včetně poslední změny: nařízení vlády č. 238/2009 Sb. s účinností 1. 8. 2009. 1 Předmět úpravy Nařízení vlády č. 205/2004 Sb., kterým se v rámci společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky stanoví bližší podmínky poskytování podpory a národní podpory spotřeby mléka a mléčných výrobků žáky,

Více

Cenný papír 514 544 NOZ 545 654 NOZ

Cenný papír 514 544 NOZ 545 654 NOZ Cenný papír 514 544 NOZ Právn vní skutečnosti 545 654 NOZ Téma prezentace 1. Cenný papír 2. Právní skutečnosti Právní jednání Právní události Promlčenía prekluze Cenný papír Cenný papír ( CP ) listina,

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

CELNÍ ÚŘAD PRO HLAVNÍ MĚSTO PRAHU 113 54, Praha 1, Washingtonova 7, P.O.BOX 741. DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA č. 1/2014

CELNÍ ÚŘAD PRO HLAVNÍ MĚSTO PRAHU 113 54, Praha 1, Washingtonova 7, P.O.BOX 741. DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA č. 1/2014 CELNÍ ÚŘAD PRO HLAVNÍ MĚSTO PRAHU 113 54, Praha 1, Washingtonova 7, P.O.BOX 741 V Praze dne 22.05.2014 Čj.: 78850/2014-510000-42.1 Vyřizuje/telefon: Krumlová/281004258 DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA č. 1/2014 Shora

Více

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů 1 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník - platnost od 22. 3. 2012, účinnost od 1. 1. 2014 Návrh zákona, kterým se mění některé

Více

Smlouva o uzavření budoucí kupní smlouvy

Smlouva o uzavření budoucí kupní smlouvy Smlouva o uzavření budoucí kupní smlouvy Smluvní strany Mgr. Roman Pešek, insolvenční správce se sídlem Šantova 719/2, 779 00 Olomouc dále jen budoucí prodávající a.,r.č./ IČ, bytem/místem podnikání.,

Více

KUPNÍ SMLOUVA. Mezi. JUDr. Janem Kubálkem insolvenčním správcem dlužníka. (Prodávající) (Kupujícím)

KUPNÍ SMLOUVA. Mezi. JUDr. Janem Kubálkem insolvenčním správcem dlužníka. (Prodávající) (Kupujícím) KUPNÍ SMLOUVA Mezi JUDr. Janem Kubálkem insolvenčním správcem dlužníka (Prodávající) a. (Kupujícím) Níže uvedeného dne, měsíce a roku následující smluvní strany: JUDr. Jan Kubálek, se sídlem Praha 1, Kaprova

Více

67/2013 ZÁKON. ze dne 19. února 2013,

67/2013 ZÁKON. ze dne 19. února 2013, 67/2013 ZÁKON ze dne 19. února 2013, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty Parlament se usnesl na tomto zákoně

Více

SAZEBNÍK SOUDNÍCH POPLATKŮ. b) nelze-li předmět řízení ocenit 1 000 Kčs

SAZEBNÍK SOUDNÍCH POPLATKŮ. b) nelze-li předmět řízení ocenit 1 000 Kčs Čiastka 104 Zbierka zákonov č. 549/1991 Strana 2717 SAZEBNÍK SOUDNÍCH POPLATKŮ Příloha k zákonu č. 549/1991 Sb. I. Poplatky vybírané v občanském soudním řízení Položka 1, pokud není stanovena zvláštní

Více

KUPNÍ SMLOUVA, 2. jméno, příjmení / obchodní firma:. místo podnikání/sídlo: registrace: jednající/zastoupen: takto:

KUPNÍ SMLOUVA, 2. jméno, příjmení / obchodní firma:. místo podnikání/sídlo: registrace: jednající/zastoupen: takto: KUPNÍ SMLOUVA, kterou níže uvedeného data uzavírají: 1. Kanlux s.r.o. sídlem Frýdek-Místek, ul. Sadová čp. 618, PSČ: 738 01 IČ: 27804861 registrace: obchodní rejstřík, Krajský soud v Ostravě, sp. zn. C.

Více

VYHLÁŠKA. Ministerstva spravedlnosti. ze dne 5. září 2001

VYHLÁŠKA. Ministerstva spravedlnosti. ze dne 5. září 2001 Aktuální znění: platné od 1.1.2013 330 VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 5. září 2001 o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách

Více

Nájemní smlouva. uzavřená níže uvedeného dne, měsíce a roku podle ustanovení zák. č. 116/1990 Sb., v platném znění mezi. I.

Nájemní smlouva. uzavřená níže uvedeného dne, měsíce a roku podle ustanovení zák. č. 116/1990 Sb., v platném znění mezi. I. Příloha č. 8 Zásad vzorová nájemní smlouva pro pronájem nebytového prostoru ( doba určitá / neurčitá ) Nájemní smlouva uzavřená níže uvedeného dne, měsíce a roku podle ustanovení zák. č. 116/1990 Sb.,

Více

SMLOUVA O UZAVŘENÍ BUDOUCÍ KUPNÍ SMLOUVY

SMLOUVA O UZAVŘENÍ BUDOUCÍ KUPNÍ SMLOUVY Datum: XXX TTS energo s.r.o., jako Budoucí prodávající a XXX, jako Budoucí kupující SMLOUVA O UZAVŘENÍ BUDOUCÍ KUPNÍ SMLOUVY Níže uvedené Smluvní strany uzavírají níže uvedeného dne, měsíce a roku tuto

Více

116/1990 Sb. ZÁKON. Vymezení pojmu. zrušen. Vznik nájmu. zrušen. Práva a povinnosti pronajimatele a nájemce

116/1990 Sb. ZÁKON. Vymezení pojmu. zrušen. Vznik nájmu. zrušen. Práva a povinnosti pronajimatele a nájemce 116/1990 Sb. ZÁKON ze dne 20. dubna 1990 o nájmu a podnájmu nebytových prostor ve znění zákonů č. 403/1990 Sb., č. 529/1990 Sb., č. 229/1991 Sb., č. 540/1991 Sb., č. 302/1999 Sb., č. 522/2002 Sb. a č.

Více

VYHLÁŠKA ze dne 22. prosince 2008 o ochraně zvířat při přepravě

VYHLÁŠKA ze dne 22. prosince 2008 o ochraně zvířat při přepravě Strana 22 Sbírka zákonů č. 4 / 2009 Částka 2 4 VYHLÁŠKA ze dne 22. prosince 2008 o ochraně zvířat při přepravě Ministerstvo zemědělství stanoví podle 29 odst. 1 k provedení 8b odst. 4 a 7 a 8e odst. 3

Více

Příloha č. 2 zadávací dokumentace k zakázce "sdružené služby dodávky zemního plynu" zadavatele Centrum sociálních služeb Děčín p.o.

Příloha č. 2 zadávací dokumentace k zakázce sdružené služby dodávky zemního plynu zadavatele Centrum sociálních služeb Děčín p.o. Příloha č. 2 zadávací dokumentace k zakázce "sdružené služby dodávky zemního plynu" zadavatele Centrum sociálních služeb Děčín p.o. OBCHODNÍ PODMÍNKY 1. Obecné požadavky na návrh smlouvy 1.1. Uchazeč uvede

Více

Systém certifikace a vzdělávání účetních v ČR

Systém certifikace a vzdělávání účetních v ČR PRÁVO (zkouška číslo 2) Cíl předmětu Získat základní informace o obsahu a rozsahu právního systému České republiky a oborech práva, které účetní při výkonu své praxe potřebuje s přihlédnutím k aktuálním

Více

Systém ASPI - stav k 4.1.2010 do částky 155/2009 Sb. a 51/2009 Sb.m.s. Obsah a text 330/2001 Sb. - poslední stav textu. 330/2001 Sb.

Systém ASPI - stav k 4.1.2010 do částky 155/2009 Sb. a 51/2009 Sb.m.s. Obsah a text 330/2001 Sb. - poslední stav textu. 330/2001 Sb. Systém ASPI - stav k 4.1.2010 do částky 155/2009 Sb. a 51/2009 Sb.m.s. Obsah a text 330/2001 Sb. - poslední stav textu 330/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 5. září 2001 o odměně a náhradách

Více

b Varianta (fyzická osoba podnikatel) při nabývání id. spoluvlastnictví viz. poznámka

b Varianta (fyzická osoba podnikatel) při nabývání id. spoluvlastnictví viz. poznámka Česká republika Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových se sídlem Rašínovo nábřeží 42, 128 00 Praha 2 za kterou jedná akademický titul, jméno, příjmení, věd. hodnost, funkce v prvním pádě anebo

Více

kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí

kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí 119/2001 Sb. ZÁKON ze dne 22. února 2001, kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí ve znění zákonů č. 281/2009 Sb., č. 286/2009 Sb. a č. 396/2012 Sb. Parlament se

Více

Všeobecné obchodní podmínky společnosti Drátěný Program s.r.o. Libochovice

Všeobecné obchodní podmínky společnosti Drátěný Program s.r.o. Libochovice Všeobecné obchodní podmínky společnosti Drátěný Program s.r.o. Libochovice Kterým se řídí vzájemné obchodní vztahy mezi: A) Prodávajícím: Obchodní jméno: Drátěný Program s.r.o. Adresa: Vrchlického 705,

Více

Návrh ZÁKON. ze dne. o nabývání vlastnictví k zemědělským pozemkům a o změně zákona č.256/2013 Sb., o katastru nemovitostí

Návrh ZÁKON. ze dne. o nabývání vlastnictví k zemědělským pozemkům a o změně zákona č.256/2013 Sb., o katastru nemovitostí Návrh ZÁKON ze dne. o nabývání vlastnictví k zemědělským pozemkům a o změně zákona č.256/2013 Sb., o katastru nemovitostí 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje: Parlament se usnesl na tomto zákoně České

Více

Občanské právo. Občanský zákoník. závazkové právo

Občanské právo. Občanský zákoník. závazkové právo Občanské právo Občanský zákoník závazkové právo Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Karla Šimoníková. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb.cz/sablony, financovaného

Více

KUPNÍ SMLOUVA O PRODEJI MOVITÝCH VĚCÍ

KUPNÍ SMLOUVA O PRODEJI MOVITÝCH VĚCÍ KUPNÍ SMLOUVA O PRODEJI MOVITÝCH VĚCÍ 1. Česká insolvenční v.o.s., IČO: 288 10 341 se sídlem Hradec Králové - Pražské Předměstí, Fráni Šrámka 1139/2, PSČ 500 02, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským

Více

119/2001 Sb. ZÁKON. ze dne 22. února 2001, kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí.

119/2001 Sb. ZÁKON. ze dne 22. února 2001, kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí. 119/2001 Sb. ZÁKON ze dne 22. února 2001, kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí Změna: 286/2009 Sb. Změna: 281/2009 Sb. Změna: 396/2012 Sb. Parlament se usnesl

Více

PRŮVODCE VETERINÁRNĚ HYGIENICKOU LEGISLATIVOU

PRŮVODCE VETERINÁRNĚ HYGIENICKOU LEGISLATIVOU Projekt z Programu rozvoje venkova ČR pro léta 2007-2013 Opatření I.3.1. Další odborné vzdělávání a informační činnost s názvem Praktické využívání poznatků vědy a výzkumu v zemědělství PRŮVODCE VETERINÁRNĚ

Více

154/2000 Sb. ZÁKON. ze dne 17. května 2000. o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů

154/2000 Sb. ZÁKON. ze dne 17. května 2000. o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů 154/2000 Sb. ZÁKON ze dne 17. května 2000 o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů Změna: 162/2003 Sb. Změna: 282/2003 Sb. Změna: 282/2003 Sb. (část)

Více

Procesní úprava. Zákon o zvláštních řízeních soudních (dále ZZŘ) Zákon o veřejných rejstřících fyzických a právnických osob (dále jen ZVŘ)

Procesní úprava. Zákon o zvláštních řízeních soudních (dále ZZŘ) Zákon o veřejných rejstřících fyzických a právnických osob (dále jen ZVŘ) Procesní úprava Zákon o zvláštních řízeních soudních (dále ZZŘ) Zákon o veřejných rejstřících fyzických a právnických osob (dále jen ZVŘ) ZZŘ Účinnost od 1.ledna 2014 Ve vztahu k občanskému soudnímu řádu

Více

ZDRAVOTNÍ PROBLEMATIKA

ZDRAVOTNÍ PROBLEMATIKA Aktiv předsedů, jednatelů a zdravotních referentů ZO ČSV Zlínského kraje Vizovice, 20. září 2015 ZDRAVOTNÍ PROBLEMATIKA VČEL VE ZLÍNSKÉM KRAJI MVDr. Petr Jínek Krajská veterinární správa pro Zlínský kraj

Více

Reklamační řád. 1.3.3. vada vznikla na věci opotřebením způsobeným obvyklým užíváním, nebo vyplývá-li to z povahy věci (např. uplynutím životnosti),

Reklamační řád. 1.3.3. vada vznikla na věci opotřebením způsobeným obvyklým užíváním, nebo vyplývá-li to z povahy věci (např. uplynutím životnosti), Reklamační řád 1. Úvodní ustanovení 1.1. Tento reklamační řád (dále jen reklamační řád ) obchodní společnosti LTRADE STORES s.r.o., se sídlem Na Svobodě 3152/80, 723 00 Ostrava - Martinov, identifikační

Více

TISKOPIS PRO ZMĚNU VLASTNICTVÍ OD 1. 1. 2004

TISKOPIS PRO ZMĚNU VLASTNICTVÍ OD 1. 1. 2004 TISKOPIS PRO ZMĚNU VLASTNICTVÍ OD 1. 1. 2004 PŘIPOJTE vybranou PŘÍLOHU č. 1 k přiznání k dani z převodu nemovitostí, typ - K, S nebo O v POTŘEBNÉM POČTU Samostatné přiznání podá KAŽDÝ Z MANŽELŮ při převodu

Více

Všeobecné obchodní podmínky

Všeobecné obchodní podmínky Všeobecné obchodní podmínky I. Vymezení pojmů LINEP style, s.r.o., se sídlem Čajkovského 1904/11, 130 00 Praha 3, IČ 24197181, č. účtu 2600185087, kód banky 2010, vedený u Fio banky, tel.: +420 608 883

Více

Dluhová problematika. Exekuce x výkon rozhodnutí Oddluţení Rozhodčí smlouvy Spotřebitelské smlouvy

Dluhová problematika. Exekuce x výkon rozhodnutí Oddluţení Rozhodčí smlouvy Spotřebitelské smlouvy Dluhová problematika Exekuce x výkon rozhodnutí Oddluţení Rozhodčí smlouvy Spotřebitelské smlouvy EXEKUCE (VÝKON ROZHODNUTÍ) Právní předpisy: zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činností

Více

Právní aspekty vymahatelnosti pohledávek obcemi

Právní aspekty vymahatelnosti pohledávek obcemi Právní aspekty vymahatelnosti pohledávek obcemi JUDr. PhDr. Petr Kolář, Ph.D. Duben 2012 Právní postavení obce Územní společenství občanů s právem na samosprávu Veřejnoprávní korporace vlastní majetek

Více

ČÁST PRVNÍ ČÁST DRUHÁ. Obecná ustanovení

ČÁST PRVNÍ ČÁST DRUHÁ. Obecná ustanovení 330/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 5. září 2001 o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za

Více

REKLAMAČNÍ A SERVISNÍ ŘÁD

REKLAMAČNÍ A SERVISNÍ ŘÁD REKLAMAČNÍ A SERVISNÍ ŘÁD společnosti TECHNOPARK CZ s.r.o., IČ 49433776, Hudcova 78b, Brno, PSČ 612 00 I. Všeobecná ustanovení 1. Prodávajícím se pro účely tohoto řádu rozumí obchodní společnost TECHNOPARK

Více

Smlouva o výkonu funkce člena orgánu společnosti

Smlouva o výkonu funkce člena orgánu společnosti Smlouva o výkonu funkce člena orgánu společnosti uzavřená v souladu s ust. 59 a násl. zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích, níže uvedeného dne, měsíce a roku, mezi 1. PATRIA Kobylí, a.s. se sídlem

Více

116/1990 Sb. ZÁKON. ze dne 23. dubna 1990 o nájmu a podnájmu nebytových prostor

116/1990 Sb. ZÁKON. ze dne 23. dubna 1990 o nájmu a podnájmu nebytových prostor 116/1990 Sb. ZÁKON ze dne 23. dubna 1990 o nájmu a podnájmu nebytových prostor Změna: 403/1990 Sb. Změna: 529/1990 Sb. Změna: 229/1991 Sb. Změna: 540/1991 Sb. Změna: 302/1999 Sb. Změna: 522/2002 Sb. Změna:

Více

ČÁST PRVNÍ OBCHODNÍ KORPORACE HLAVA I. Díl 1 Společná ustanovení

ČÁST PRVNÍ OBCHODNÍ KORPORACE HLAVA I. Díl 1 Společná ustanovení ČÁST PRVNÍ OBCHODNÍ KORPORACE HLAVA I Díl 1 Společná ustanovení 1 (1) Obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti (dále jen společnost ) a družstva. (2) Společnostmi jsou veřejná obchodní společnost

Více

ROZHODNUTÍ. NÁRODNÍ VÝSTAVA HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT A ZEMĚDĚLSKÉ TECHNIKY datum: 25. - 28.6.2015

ROZHODNUTÍ. NÁRODNÍ VÝSTAVA HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT A ZEMĚDĚLSKÉ TECHNIKY datum: 25. - 28.6.2015 Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Jihomoravský kraj Palackého třída 174 612 38 Brno č.j.: SVS/2015/018441-B ROZHODNUTÍ Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Jihomoravský

Více

Vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy v oblasti nového soukromého práva a doprovodné legislativy, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6.

Vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy v oblasti nového soukromého práva a doprovodné legislativy, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6. Vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy v oblasti nového soukromého práva a doprovodné legislativy, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6.00021 Projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím

Více

V ÝZVA K PODÁNÍ NÁVRHU NA UZAVŘENÍ SMLOUVY

V ÝZVA K PODÁNÍ NÁVRHU NA UZAVŘENÍ SMLOUVY V ÝZVA K PODÁNÍ NÁVRHU NA UZAVŘENÍ SMLOUVY 1. IDENTIFIKACE VYHLAŠOVATELE 1.1 Vyhlašovatelem této výzvy (dále výzva ) je společnost STAVOSPOL, s.r.o. (dále vyhlašovatel ), IČ: 155 45 521, se sídlem Staňkova

Více

Daňový systém. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Daňový systém. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Daňový systém Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Téma : Majetkové daně (III) daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí 1. Poplatník daně. 2. Předmět daně. 3. Základ daně. 4. Rozdělení osob do

Více

SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB

SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB Uzavřená níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi (dále jen uživatel ) a (dále jen poskytovatel ) I. Předmět smlouvy Předmětem této smlouvy je poskytování služeb, kterými se

Více

OBCHODNÍ PODMÍNKY vydané ve smyslu 273 obchodního zákoníku

OBCHODNÍ PODMÍNKY vydané ve smyslu 273 obchodního zákoníku OBCHODNÍ PODMÍNKY vydané ve smyslu 273 obchodního zákoníku Prodávající: SAMPRO, s.r.o. Zapsaná v obchodním rejstříku v Hradci Králové, oddíl C, vložka 21507 Zastoupena: Pavlem Krajčírem jednatelem společnosti

Více

Nový občanský zákoník a právo stavby. Martin Bohuslav únor 2013

Nový občanský zákoník a právo stavby. Martin Bohuslav únor 2013 Nový občanský zákoník a právo stavby Martin Bohuslav únor 2013 POZOR Rok 2013 je nutné věnovat přípravě na rozsáhlé změny občanského a obchodního práva od 1. ledna 2014! 2 2013 Deloitte Česká republika

Více

Obsah. Úvod 1. Základní právní pojmy 3. Vlastnictví...3 Nabývání vlastnického práva...3. Držba...11 Věc...11 Nemovitost...11 Pozemek...12 Parcela...

Obsah. Úvod 1. Základní právní pojmy 3. Vlastnictví...3 Nabývání vlastnického práva...3. Držba...11 Věc...11 Nemovitost...11 Pozemek...12 Parcela... Obsah Úvod 1 KAPITOLA 1. Základní právní pojmy 3 Vlastnictví..................................................3 Nabývání vlastnického práva..................................3 Kupní smlouva o převodu vlastnictví

Více

ABSOLUTNÍ MAJETKOVÁ PRÁVA. JUDr. Jiří Janeba, advokát, Advokátní kancelář Havlíček & Janeba (e-mail: janeba@advokathk.cz)

ABSOLUTNÍ MAJETKOVÁ PRÁVA. JUDr. Jiří Janeba, advokát, Advokátní kancelář Havlíček & Janeba (e-mail: janeba@advokathk.cz) ABSOLUTNÍ MAJETKOVÁ PRÁVA JUDr. Jiří Janeba, advokát, Advokátní kancelář Havlíček & Janeba (e-mail: janeba@advokathk.cz) Absolutní majetková práva Absolutní účinek věcných práv Kogentnost vs. dispozitivnost

Více

Zákon č. 440/2005 Sb.

Zákon č. 440/2005 Sb. Zákon č. 440/2005 Sb. PŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 403/1990 Sb., zákonem č. 529/1990 Sb.,

Více

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník 1983. Uverejnené: 18.02.1983 Účinnosť od: 01.04.1983

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník 1983. Uverejnené: 18.02.1983 Účinnosť od: 01.04.1983 ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY Ročník 1983 Uverejnené: 18.02.1983 Účinnosť od: 01.04.1983 12 V Y H L Á Š K A m i n i s t e r s t v a f i n a n c í Č e s k é s o c i a l i s t i c k é r e p u b l

Více

330/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 5. září 2001 ČÁST PRVNÍ

330/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 5. září 2001 ČÁST PRVNÍ 330/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 5. září 2001 o odměně a náhradn hradách soudního exekutora, o odměně a náhradn hradě hotových výdaj v dajů správce podniku a o podmínk nkách pojištění

Více

Kandidatura ve volbách do zastupitelstev obcí v roce 2014

Kandidatura ve volbách do zastupitelstev obcí v roce 2014 Volby do zastupitelstev obcí Obecní úřad v Dobré bude registračním úřadem pro volby do zastupitelstev obcí dne 10. a 11. října 2014 pro obec Dobrou. Termín pro odevzdání kandidátních listin je nejpozději

Více

Daňové identifikační číslo: Společnost je zapsaná v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 193414.

Daňové identifikační číslo: Společnost je zapsaná v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 193414. Obchodní firma: Sídlo: WEDA consulting s.r.o. Neumannova 1453/28, 156 00 Praha Identifikační číslo 24290564 Daňové identifikační číslo: CZ24290564 Společnost je zapsaná v obchodním rejstříku u Městského

Více

Novela zákona 406/2000 sb. o hospodaření energií

Novela zákona 406/2000 sb. o hospodaření energií Novela zákona 406/2000 sb. o hospodaření energií (Účinnost zákona: 1. ledna 2013) Snižování energetické náročnosti budov ( 7 zákona) (1) V případě výstavby nové budovy je stavebník povinen plnit požadavky

Více

ZÁSADY postupu při prodeji bytových jednotek

ZÁSADY postupu při prodeji bytových jednotek O b e c P í š ť 747 18 Píšť č. p. 58 ZÁSADY postupu při prodeji bytových jednotek Zastupitelstvo Obce Píšť rozhodlo na svém 2. zasedání dne 22.12.2010 o následujícím postupu (dále jen Zásady) při prodeji

Více