Strategická Výzkumná Agenda. Strategická výzkumná agenda 2012

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Strategická Výzkumná Agenda. Strategická výzkumná agenda 2012"

Transkript

1 Strategická Výzkumná Agenda Strategická výzkumná agenda 2012 ávrh, verze 1.,

2 Pro vnitřní potřebu (stupeň utajení Smart Grid) Česká technologická platforma Smart Grid, 2010 Hlavní projekt: Strategická výzkumná agenda Projekt: 2012 Název: 2012 Autor: Kód: Verze: Kontakt: Jiří Borkovec Jiří Roubal Verze 1.0 založení dokumentu Verze 2.0 dokument jako příloha v UU a) doplnění kapitol Kritická infrastruktura b) doplnění kapitol Decentralizace c) 5.3.2, Domácí automat. d) Elektromobilita e) doplnění kapitoly Řízení zátěže f) doplnění kapitoly 4.1 Řízení projektů g) 4.2 Public relations h) INTERES i) SNASEHE j) doplnění kapitol Sales a marketing Verze 2.1 update kapitoly 4.2 a doplnění kapitoly 4.3 Verze 2.2 oprava kapitoly 4.1., doplnění kapitoly Komunikace ve SG a tabulek Project overview doplnění kapitoly 1. Úvod k) Verze 2.3 oprava 4.4 Verze 2.4 úpravy v kapitole 1 doplnění kapitoly Cybersecurity Verze 2.5 Finální podoba pro prezentaci na webu platformy

3 - Strategická výzkumná agenda Obsah 1. Úvod Problémy a potřeby české energetiky Výchozí situace Smart Grid Komu prospěje Možné rámce Úrovně aplikace Národní koncept Přínosy Shrnutí Česká Technologická Platforma Smart Grid (ČTPSG) Historie Cíle Organizační a řídící struktura sdružení Česká technologická platforma Smart Grid Personální zajištění Přehled pojmů Strategická výzkumná agenda Účel Struktura Infrastrukturní témata Hlavní témata Koncepční témata Interní projekty Řízení projektů ČTPSG Hlavní aktivity zajišťované Projektovou kanceláří Podpůrné aktivity poskytované kanceláří projektového řízení Projektová kancelář jako služba Řízení projektové kanceláře SW nástroje pro projektovou kancelář a řízení projektů Finanční řízení projektů Public relations a prezentační aktivity Odborné konference Internetový portál sdružení ČTPSG a další elektronická media Zajištění financování a udržitelnost projektu Vlastní zdroje sdružení ČTPSG Financování projektu soukromými investorem Financování projektů z národních nebo evropských dotačních programů Spolupráce s ETP a dalšími subjekty Projekty Koncepční projekty Projekt mapování Analýza aktualizované SEK (2012) Infrastrukturní projekty Komunikace ve Smart Grid Cyber Security Hlavní projekty Decentralizace a centralizace energetických systémů Smart Home Virtuální elektrárny a akumulace elektrické energie Infrastruktura pro Elektromobilitu Kritická infrastruktura Řízení zátěže INTERES SNASEHE

4 - Strategická výzkumná agenda 1. ÚVOD 1.1 Problémy a potřeby české energetiky Výchozí situace O konceptu Smart Grid se začalo v Evropě hovořit přibližně před 6-ti roky, na severoamerickém kontinentu ještě dříve. Vlastní počátky však sahají do vzdálenější historie a souvisí především s myšlenkami, zabývajícími se vyšší mírou uplatnění automatizace v procesech spojených s výrobou, přenosem, distribucí a spotřebou elektrické energie. Za všechny můžeme například jmenovat koncept DA-DSM (Distribution Automation Demand Side Management) společnosti ABB, jehož první pilotní aplikace byly realizovány kolem let ve Skandinávii, Švýcarsku a na celé řadě dalších míst Evropy. V rámci těchto pilotních projektů byly odzkoušeny nejenom nové způsoby řízení v sítích vysokého napětí, ale i související infrastruktura, například komunikace využívající technologie PLC (Power Line Carrier, Power Line Communication) nebo elektroměry s dálkovou komunikací, a celá řada dalších aspektů, známých dnes jako klíčové součásti konceptu Smart Grid. První implementace naznačených konceptů, předchůdců Smart Grid, byly reakcí na zásadní změny v procesech výroby, přenosu, distribuce a spotřeby, reflektující především důsledky startujících procesů liberalizace trhu s elektrickou energií a s ní spojených procesů unbundlingu, generované změnami v legislativních rámcích podnikání v energetice. Vypracované koncepty, které měly ambice pokrýt negativní důsledky výše uvedených procesů, se však velmi záhy ukázaly jako příliš ambiciózní. Ambiciózní především z toho důvodu, že očekávané změny v procesech energetiky, zejména pak v oblasti přenosu a zejména distribuce elektrické energie, stejně jako její spotřeby, nedosáhly takové úrovně, která by pro nasazení takovýchto konceptů vytvářely dostatečný ekonomický důvod. V důsledku toho pak například i došlo k jistému přehodnocení dílčích aspektů, které rámce pro implementaci těchto konceptů vytvářely. Koncepty jako takové, nebyly dále rozvíjeny, jejich jednotlivé části však byly v celé řadě dalších aplikací velmi úspěšně využívány. Příkladem může být například celá oblast automatizace sítí vn (dálkově ovládané úsekové odpojovače a reclosery nebo kabelové distribuční a spínací stanice), vlastní komunikace PLC a celá řada dalších. Již z tohoto krátké historické rekapitulace je vidět, že vlastní technická řešení a koncepty byla více či méně v určité relaci nejen k faktickému stavu vývoje procesů v oblasti energetiky, ale i k příslušným legislativním rámcům a konceptům, které měly na tyto procesy zásadní vliv (a naopak) Smart Grid Koncept Smart Grid, který se velmi záhy po svém prvním představení stal významným fenoménem, na uvedené historické trendy navázal. A nenavázal na ně jen v oblasti vlastního technického řešení, ale také v oblastech prvotních impulsů, vedoucích k jeho vzniku a podpoře jeho dalšího rozvoje. Podobně pak, když jasně dokumentoval, jak zásadní měrou se na jeho vzniku podílela energetická i další legislativa jak evropská, tak i související (a harmonizovaná) národní. Samozřejmě doba se změnila více než zásadně, a tak ve všech oblastech přibyla celá řada nových požadavků na straně jedné, či možností jejich řešení na na straně druhé. Ať už v oblasti technické (nové technologie, jejich příznivější poměr ceny a výkonu, míra akceptace sofistikovanějších řešení, požadavky na nové funkce a jejich rozsah), legislativních (podpora obnovitelných zdrojů, zvýšené požadavky na parametry procesů spolehlivost, rychlost reakce, snížení omezení spotřebitelů), či ekonomických, obchodních a politických (zvýšení efektivity procesů podnikatelských subjektů v energetice, snížení ztrát, zvýšení efektivity využívání elektrické energie, omezení nárůstu cel). A aby toho nebylo málo, velmi často působících, v rámci svých klíčových hodnotících parametrů či atributů, proti sobě. Koncept Smart Grid se tak stal jakýmsi středobodem cílového řešení vzniklé situace, s ambicemi najít optimální rovnováhu mezi všemi těmito požadavky, samozřejmě s respektováním toho, že určitá část z nich bude tvořit nedotknutelné rámce budoucího stavu i tehdy, kdy nejsou z pohledu dílčích hodnotících kritérií tím nejsprávnějším řešením. Příkladem toho může být kupříkladu podpora výroby elektrické energie v obnovitelných zdrojích, a ve svém důsledku i příslušné konsekvence, které tato podpora vyvolala. 4

5 - Strategická výzkumná agenda Koncept Smart Grid byl od svého počátku, zejména v Evropě, chápán jako koncept, který umožní výrazné zvýšení podílu výroby elektrické energie v OZE cíl, který byl prostřednictvím odpovídající legislativy, vlastně jakýmsi politických úkolem. V tomto rámci pak koncept přežil až do dnešních dob. I když to neplatí výlučně. Postupem doby, kdy byl koncept dále rozvíjen a konkretizován, se míra jeho závislosti na realizaci cílů spojených s podporou OZE značně omezila, ale stále zůstává poměrně vysoká. Znamená to, že i když nemůžeme jednoznačně říci, že Smart Grid jsou tady jen kvůli OZE, nemůžeme ale současně říci, že bez Smart Grid bude možné naše závazky v této oblast plynoucí z předpisů EU (tedy její politické cíle) splnit Komu prospěje Chceme-li hovořit o vhodném rámci konceptu Smart Grid, a to nejen technicky, je především nutné najít ty subjekty, kterým koncept Smart Grid a jeho uplatnění něco přináší. V první řadě je to celá oblast státní správy, vlády, parlamentu a celé další řady státních institucí. Jak už bylo řešeno, je koncept Smart Grid důsledkem uplatnění politické vůle v řadě různých oblastí. Od ekologie, přes sociální aspekty, až po ekonomickou prosperitu nejen dílčích subjektů, ale celé společnosti. A to nejen v národním kontextu, ale i v kontextu evropském, tedy lépe řečeno v měřítku EU. Další velkou skupinou jsou ti, pro které je energetika ve své základní podobě, tedy v oblasti výroby, přenosu, distribuce a spotřeby, jejich core businessem. Jsou to výrobci elektrické energie, obchodníci, operátor přenosové soustavy a distributoři. Pak samozřejmě všichni ti, kteří elektrickou energii spotřebovávají. Tedy my všichni, zákazníci přenosové či distribučních společností a obchodníků s vlastní silovou elektřinou. V neposlední řadě pak velká skupina těch, pro které je vše, co souvisí s výrobou, přenosem, distribucí a spotřebou elektrické energie, rámcem jejich podnikatelského záměru dodavatelé technologií pro malou i velkou energetiku, výrobci spotřebičů různého charakteru a velikosti. Všechny vyjmenované subjekty samozřejmě musí mít představu o tom, v jakém rámci se celá oblast energetiky, v tom nejširším rámci, nachází. To platí obecně, v celé řadě konkrétních případů. Platí to v okamžiku voleb, kdy občané (voliči) zprostředkovaně volí další směrování národní energetické koncepce, platí to ale také v případě, kdy si titíž občané (spotřebitelé) chtějí zvolit dodavatele elektrické energie, a nebo kdy podnikatelský subjekt zvažuje možnost výstavby své provozovny a chce najít místo, kde mu distributor dokáže poskytnout ty nejlepší služby připojení jeho technologie k distribuční síti. 5

6 - Strategická výzkumná agenda Možné rámce Pro všechny, v předchozí kapitole uvedené subjekty, je větší či menší znalost stavu a dalšího rozvoje energetiky důležitá. Důležitá z různých důvodů a podle různých hledisek a kritérií. Energetika a její technologie a procesy jsou svázány celou řadou pravidel, předpisů, vyhlášek a nařízení, týkající se různých oblastí v různé úrovni. Řada z nich má obecný charakter, některé se týkají globálních aspektů energetiky, jiné zase lokálních. Na některé z nich má vliv pouze daný subjekt, jiné jsou definovány v rámci vyšších principů a metod (zákony, vyhlášky, standardy). Koncept Smart Grid, i přes svoji relativně dlouhou historii, nemá zatím vytvořen dostatečný rámec jako jiné oblasti a témata energetiky. Není to ostatně ani záležitost délky existence konceptu, jako spíše jeho šíře. Šíře pokrývající skutečně celou oblast energetiky. Primární otázkou je, zda je vůbec možné a také, zda je nakonec i žádoucí, aby takový nějaký vše pokrývající rámec existoval. A pokud ano, zda by to bylo účelné nebo dokonce, zda by jeho existence byla udržitelná. Koncept Smart Gird je spíše než samostatně existujícím souborem definicí, jak má energetika vypadat, popisem toho, jaké má, v jednotlivých oblastech a úrovních, nabízet funkce. Může a mělo by jistě existovat místo, kde by příklady cest k dosažení požadovaných funkcí mohly být uvedeny, ale spíše jen formou odkazu na jednotlivá dílčí řešení. To odpovídá i tomu, jak je velmi často koncept Smart Grid charakterizován. Ne jako revoluce, ale jako evoluce, možná do jisté míry urychlené konkrétními požadavky na nové, či nově pojaté funkce energetiky. Spíše tedy než standard Smart Grid, můžeme očekávat souhrn definicí funkcí a doporučení k jejich realizaci, doplněné odkazem na řadu standardů, které tvoří odpovídající rámce těchto realizací. Nedočkáme-li se standardu Smart Grid, musíme ovšem na nějaký takový rámec buď počkat nebo si ho, více méně vlastními silami, vytvořit. A i kdyby takovýto rámec existoval, s ohledem na jeho výše uvedený charakter, bude obsahovat, pro vlastní realizaci velmi nekonkrétní množinu celé řady možných řešení. A to není v situaci, kdy hledáme budoucí směr konceptu rozvoje významné části energetiky, příliš optimální. Čekáme-li tedy na nějaký obecnější rámec popisující koncept Smart Grid a jeho možné implementace do reálné energetiky, musíme si uvědomit, že i když nějaký takový rámec dostaneme, stejně nebude natolik konkrétní, abychom ho mohli použít jako definitivní popis toho, jak máme onu energetiku dále budovat. Stejně si nemůžeme myslet, že by takovýto obecný rámec byl jediným, všezahrnujícím dokumentem, poskytující popis toho, jak řešit procesy energetiky tak, aby byly smart. Stejně jako samotný koncept i jeho popis a klíčové definice či standardy budou vždy jen jakousi inspirací pro to jak existující popisy a klíčové definice či standardy upravit či doplnit Úrovně aplikace Jinými slovy, ať už bude nějaký oficiální koncept Smart Grid bude existovat či ne, stejně nakonec budeme muset jeho aplikaci v rámci určité oblasti uvést do konkrétní reálné úrovně. I když cílem tohoto příspěvku je odpovědět na otázku týkající se potřeby konceptu na národní úrovni, je možná správné podívat se na to, jaké potenciální úrovně definice takového konceptu bychom mohli v energetice najít. Počínaje samostatnými úseky sítí (od nn sítě příslušné k napájecí distribuční trafostanici vn/nn, přes část vn sítě nebo celou síť vn příslušnou k napájecí transformovně 110kV/vn, analogicky až pak například celou uzlovou oblast napájenou transformací 400(220)kV/110kV), přes celou síť distributora (DSO), národní úroveň (síť), až po různé typy evropských úrovní, kde vrcholem jsou definice a pravidla na úrovni EÚ. Z praktických důvodů a s ohledem na souvislosti i vhodné zjednodušení, můžeme pro danou chvíli některé vyjmenované úrovně opustit a věnovat se pouze následujícím: 1. DSO 2. Národní úroveň 3. EU Úroveň distributora se na první pohled zdá být přirozená a dominantní. V naší zemi máme silné distributory, distributory, kteří si s takovým konceptem dokáží poradit. S ohledem na nutné souvislosti s celou řadou dalších oblastí však bude muset každý z nich (a z valné části společně a ve 6

7 - Strategická výzkumná agenda shodě) koordinovat svá úsilí tak, aby ony souvislosti, jdoucí většinou mimo rámec jejich působnosti, byly dostatečně interopearatibilní. Kromě toho ale samozřejmě bude existovat celá řada aspektů konceptu, které nebudou v rozhodovací pravomoci distributorů. Pak se budou muset tak jako tak účastnit celé řady procesů, které budou řešit vliv uplatnění konceptu na dalších úrovních a u dalších subjektů. Z druhé strany anylýzy tohoto problému se můžeme zaměřit na EU. Jistě, EU nám dala prvotní impuls, je v obalasti rozvoje energetiky směřující ke smart řešení velmi aktivní a podporuje ji jak legislativně, tak svými operativními procesy a v neposlední řadě i celou řadou ekonomických nástrojů. Je tedy možné se na celý problém definice aplikovatelného konceptu podívat jako na proces, kdy si jednotlivé subjekty počkají na to, až EU stanoví přísušná pravidla, normy a standardy a pak je budou jen aplikovat. Ale, budou pravidla, normy a standrdy ve stavu a podobě vhodné k aplikování? Jistě ne! To není výtka či povzdech, to je respektování statusu, který EU v této oblasti stále (a bylo by vhodné napsat a naštěstí ) má. Ukazuje-li se úroveň DSO jako příliš detailní na to, aby byl schopna vyřešit všechny nutné souvislosti a úroveň EU zase příliš obecná a nekonkrétní, zbývá nám přirozeně úroveň prostřední, tedy úroveň národní. Nebudeme zastírat, že to bylo součástí našeho záměru, vyhodnotit národní proveň jako tu, pro kterou je vypracování nějakého rámce, kterému reď už můžeme říkat Národní koncept Smart Grid (národní koncept), nejoptimálnější. Zdá se to být opravdu přirozené. Celá energetika ve vztahu ke svému okolí je národními rámci svázána. Organizačně, technicky i obchodně. Do národního rámce jsou svázány bilance zdrojů, celý řada podpůrných a z nich vznikajících systémových služeb. A pochopitelně je národní rámec vytvářen celou řadou legislativně operativních procesů, počínaje národním legislativou, technickými standardy a doporučeními i vlastním technickým provedení elektrických sítí a pravidly jejich provozování Národní koncept Chceme-li o národním konceptu začít hovořit konkrétně, bylo by vhodné popsat, alespoň v hrubých rysech jeho náplň. Ta by měla být jednak faktická, pak samozřejmě procedurální či procesní a v neposlední řadě relační. Faktická náplň by měla obsahovat konkrétní definice a popis řešení odpovídajících částí energetiky, které jsou relevantní k uplatnění národního konceptu. Samozřejmě i ve faktické části budou z větší část využity relace (a odkazy), v tomto případě především do oblasti technický standardů. Není samozřejmě úmyslem na úrovni národního konceptu definovat například detaily řešení systémů řízení, na druhou stranu například od jisté úrovně definice konceptu chránění, jdoucí do oblasti chránění celých oblastí sítí, příslušná detailní úroveň popsaná být musí. Procedurální či procesní náplň by měla popisovat zejména aspekty konceptu týkající se vazeb mezi jednotlivými subjekty, které jsou v rámci energetiky stanoveny formálně (na bázi legislativních procedur, licencí, apod. DSO, TSO, OTE, výrobci el. energie, obchodníci se silovou elektřinou, ERÚ, atp.), či je jejich role neformální, ale fakticky významná a neopominutelná výrobci a dodavatelé technologií a služeb, společnosti zabývající se výzkumem a vývojem, akademická sféra, odborná sdružení, technologické platformy, atd. Relační náplň pak zohledňuje významné vazby mezi jednotlivými participujícími subjekty uvnitř národního konceptu i mimo něj. Externí vazby pak především v evropském kontextu k relevantním orgánům EU, ale samozřejmě i k dalším subjektům, v jejich odpovídajících relacích. V tomto případě není oblast možných relací zásadně omezená a je možné ji chápat jako významný zdroj informací, které mohou význam národního konceptu zásadně podpořit. Uvažované relace a vazby jsou samozřejmě obousměrné (tedy většina z nich), což poskytuje jednak prostředky zpětné vazby a také prostředky k čerpání know-how národního konceptu jeho jednotlivými subjekty. Obecně řešeno se tak národní koncept stává nejenom platformou vyjadřující konsensuální pohled na implementaci konceptu Smart Grid na České národní úrovni, ale současně také zdrojem informací pro všechny participující subjekty. 7

8 - Strategická výzkumná agenda Přínosy Národní koncept se pohledem předchozí kapitoly stává jakýmsi středobodem popisující koncept dalšího rozvoje energetiky, zejména procesů spojených s činností licencovaných subjektů (DSO, TSO, výrobců elektrické energie), ale nejen jich. Opírá se především o funkce přenosové a distribuční soustavy, chápané v širším slova smyslu. Takováto role však v současné energetice už existuje, i když je zohledněna ne v jednom, ale v celé sadě nástrojů (zákonů, vyhlášek, kodexů, standardů). Národní koncept, jak už bylo řešeno, si neklade za cíl tyto nástroje a prostředky nahradit, chce jen, zejména v počátečním stadiu vytvořit jakousi platformu, která dokáže soustředit a optimálním způsobem popsat cílový stav dalšího směrování rozvoje. Přínos národního konceptu může být jednoznačně viditelný v celé řadě situací, z nichž jen namátkou můžeme jmenovat: Vytvoření jednotné definice cílového stavu implementace konceptu Smat Grid v České Republice Existence takového konceptu může všem subjektům přinést v případech spolupráce na mezinárodní úrovni významný argument k prosazování vlastních, potažmo, zejména u subjektů státní správy, i národních zájmů. V rámci požadavků EU na vypracování studie technicko-ekonomické efektivnosti nasazení systémů Smart Meteringu, se může stát národní koncept východiskem k definování zadání této studie. Je známo, že problémem není a nebude patrně vypracování této studie, ale spíše definování cílového stavu nebo směrování rozvoje energetiky k datu, ve kterém má být dosaženo původního kritéria (tedy 80% odběratelů v systému Smart Metering). Zatímco vypracování studie může (a patrně bude) záležitostí nějakého vybraného subjektu, vypracování zadání pro tuto studii by mělo být do značné míry kolektivní dílem, pro což se použití národního konceptu jeví jako velmi příznačné. Jednak ve fázi zpracování vlastního technicko-ekonomického hodnocení a v případě, že výsledky tohoto hodnocení neukážou na ekonomický přínos zavedení i případný základ pro vypracování vlastní, tedy národní strategie. Zohlednění možností různých řešení, použitých při implementaci konceptu Smart Grid, v pravidlech pro povolování připojení a provozu zdrojů (zejména OZE). Koncept Smart Grid bývá někdy také označován jako koncept, který umožní vyšší míru uplatnění lokální výroby, i nad rámec, současně chápaných technických možností přenosové a distribučních soustav. I když to není jediný přínos konceptu, je stále chápán jako jeden z nejvýznamnějších. Technická řešení v rámci konceptu Smart Grid podmínky pro možná rozšíření instalovaných výkonů na úrovni distribučních sítí připravují, zatím neexistuje koordinovaná akceptace těchto technických možností v rámci odpovídající legislativy a dalších procedur a procesů (připojovací podmínky, výpočty akceptace lokální výroby v rámci uzlových oblastí, apod.). Vyrovnaná bilance podpůrných a systémových služeb na lokální úrovni Bilanční řízení vymezených oblastí sítí je velmi často chápáno jako jedna ze stěžejních funkcí konceptu Smart Grid. Pokud se o něm hovoří, tak jako o ad-hoc funkci nějaké specializované automatiky (bilanční automatika, automatika ostrovního provozu). Z obecného hlediska a z pohledu budoucího standardního a masového rozšíření takových řešení je samozřejmě vhodnější chápat takovéto funkce v kontextu standardních řešení, kdy provozovatelé zdrojů na lokální úrovni poskytují odpovídající podpůrné služby, který jsou na lokální úrovni využiti k pokrytí odpovídajících systémových služeb. Vytvoření technického rámce řešení funkcí pro tzv. krizovou energetiku Specifická řešení obsažená v konceptu Smart Grid se mohou stát technickým základem procesů tzv. krizové energetiky. Je to ostatně jeden z velmi často citovaných přínosů konceptu 8

9 - Strategická výzkumná agenda Smart Grid profitující z možnosti realizace funkcí ostrovního provozu společně s regulací spotřeby. Oblast krizové energetiky je komplexní úlohou, pro kterou technický koncept může vytvořit odpovídající východiska Shrnutí Existence národního konceptu není pro proces implementace Smart Grid nutnou podmínkou, může však tento proces zásadně podpořit, zejména v oblasti komplexního začlenění řešených úloh a procesů do souvisejícího okolí. Významný přínosem může být právě vytvoření komplexního rámce řešení, který do něj dokáže zapojit všechny relevantní subjekty, pro které je koncept i jeho konsekvence nějakým způsobem významný. Propojení všech těchto subjektů, jdoucí napříč celou oblastí energetiky, vytváří podmínky pro to, aby se takový koncept stal skutečným rámcem jejího budoucího rozvoje v celé řadě oblastí. 1.2 Česká Technologická Platforma Smart Grid (ČTPSG) Historie Česká technologická platforma Smart Grid byla založena koncem roku 2009 jako zájmové sdružení právnických osob a zahájila svou činnost v roce Sdružení je otevřeno všem subjektům, které působí v energetice a chtějí přispět k cílům platformy Cíle Posláním Platformy je podpořit inovaci energetických soustav v ČR zavedením nového konceptu energetických soustav Smart Grids a přispět k vytvoření národního konceptu Smart Grids iniciací vhodných výzkumných a vývojových programů a projektů a podporou jejich realizace. Cíle platformy jsou zejména: Přispět k zajištění konformity národního konceptu s doporučeními EU. Iniciovat vhodné výzkumné a vývojové projekty v souladu s posláním platformy. Podpořit vznik konkrétních, řešení pro realizaci národního konceptu, která vyhovují všem technickým, komerčním, environmentálním a regulatorním požadavkům a očekáváním a tato řešení propagovat. Napomáhat společnostem, které se podílejí na přípravě a zavedení konceptu Smart Grids, ke zvyšování jejich konkurenceschopnosti. Udržovat kontakty se zahraničními a tuzemskými profesními asociacemi a odbornými institucemi a reprezentovat členy Platformy v mezinárodních sdruženích. Spolupracovat s příslušnými výbory obou komor Parlamentu České republiky, s orgány státní správy, vysokými školami a odbornými ústavy při projednávání otázek, majících vztah k zájmům členů Platformy a obhajovat jejich stanoviska. Podporovat chování členů Platformy, které je v souladu s obchodními zvyklostmi, pravidly hospodářské soutěže a dobrými mravy. Předmětem činnosti Platformy je zejména: Poskytování odborných informací, konzultací, poradenských služeb a stanovisek členům i nečlenům Platformy a orgánům státní správy. Příprava odborných stanovisek a doporučení pro orgány státní správy při projednávání otázek týkajících se zavádění a využívání technologie Smart Grids. Pořádání odborných konferencí a seminářů. Vytváření a provozování internetového portálu platformy pro prezentaci volně šiřitelných odborných informací a dat. Organizování vzniku sdružení (klastrů) členů i nečlenů Platformy k realizaci předmětu činnosti Platformy uvedeného v předchozích odstavcích. Podpora členů platformy při získávání dotací pro činnosti v souladu s posláním platformy. Sledovat proces tvorby a realizaci právních předpisů a norem vztahujících se ke konceptu Smart Grids a podle možností se na něm podílet. 9

10 - Strategická výzkumná agenda Organizační a řídící struktura sdružení Česká technologická platforma Smart Grid Nejvyšším orgánem sdružení je Valná hromada, která volí pětičlenné představenstvo. Představenstvo jmenuje výkonného ředitele platformy, který zodpovídá za provoz sdružení a všechny podpůrné procesy. Dále představenstvo schvaluje jmenování Koordinátora pro výzkum a vývoj. Koordinátor pro V a V řídí základní projekt platformy tzv. Mapování a zodpovídá spolu s grémiem za proces tvorby strategické výzkumné agendy. Iniciuje vhodné interní projekty pro zajištění úspěšné realizace V a V projektů zařazených do. Pro podporu realizace V a V projektů stejně jako interních projektů zřizuje projektovou kancelář, nad kterou má metodický dohled. Úloha projektová kanceláře je popsána v kapitole Personální zajištění Řídící orgány TP jsou obsazeny zkušenými manažery a současně kvalitními odborníky, kteří mají bohaté zkušenosti s dodávkami do energetiky. Všechny zakládající subjekty jsou zastoupeny v TP svými statutárními zástupci, případně členy nejvyššího vedení. Tato skutečnost dokládá význam platformy pro jednotlivé členské subjekty, zároveň je zárukou kvalitního řízení platformy jako respektovaného uskupení v odvětví. Předsedou představenstva sdružení ČTPSG je Ing. Jaromír Beran CSc., který je členem vrcholového vedení společnosti EGU Praha Engineering. V energetickém výzkumu působí od roku Místopředsedou představenstva sdružení ČTPSG je Vladimír Kovář, zkušený manažer, renomovaný odborník a předseda představenstva společnosti Unicorn. Dalšími členy představenstva jsou: Ing. Antonín Popelka, jednatel a ředitel společnosti AIS spol. s r.o. Ing. Jaroslav Hendrych, CEO Landis+Gyr ČR. Doc. Eduard Janeček, Akademický pracovník, vedoucí oddělení Informační a řídící systémy na katedře kybernetiky, ZČU, FAV v Plzni. Výkonný ředitel platformy Ing. Jiří Borkovec, působí v energetice přes 30 let a má manažerské zkušenosti z vrcholových manažerských pozic v předních nadnárodních engineeringových a konsultačních firmách stejně jako zkušenosti s vedením velkých mezinárodních projektů. Koordinátor VaV projektů v sekretariátu platformy je Ing. Jiří Roubal, člen vrcholového vedení společnosti TECHSYS, špičkový odborník a vyhledávaný lektor v oblasti technologie Smart Grid. 10

11 - Strategická výzkumná agenda 2. PŘEHLED POJMŮ CO2 Kysličník uhličitý ČTPSG Česká technologická platforma Smart Grid EE Elektrická energie ETP Evropská technologická platforma EU Evropská unie IAP Implementační akční plán OZE Obnovitelný zdroj energie SRA Strategic Reserch Agenda (viz ) Strategická výzkumná agenda TP Technologická platforma VaV Výzkum a vývoj WAMS Wide Area Monitoring System R&D Research and Development (viz VaV) DA-DSM Distribution Automation Demand Side Management 11

12 - Strategická výzkumná agenda 3. STRATEGICKÁ VÝZKUMNÁ AGENDA 3.1 Účel Projekt je projektem České Technologické Platformy Smart Grid (ČTPSG) jehož cíle jsou: Vytvořit tzv. Strategickou výzkumnou agendu () ČTPSG, jako základní dokument, který je vyžadován v souvislosti se žádostí ČTPSG o dotaci z programu OPPI. Vytvořit plán práce ČTPSG, který by jasně definoval a rámoval činnost platformy na další období. Zatímco je dokumentem povinným, v souvislosti se žádostí o dotaci, je plán činnosti chápán jako nezbytný vnitřní dokument platformy, který ji umožní efektivně řídit a organizovat její praktickou činnost. Členové platformy se dohodli na tom, že je účelné oba dokumenty sjednotit. 3.2 Struktura V kapitole 4 jsou uvedeny pro úplnost tzv. interní projekty, které nejsou přímo součásti strategické výzkumné agendy, ale úzce s ní souvisí, protože vytváří předpoklady pro realizaci projektů vyplývajících z, prezentaci jejich výsledků apod. Témata tvořící vlastní strategickou výzkumnou agendu (projektové záměry pro výzkum a vývoj) jsou rozděleny na infrastrukturní, koncepční a hlavní a jsou uvedeny v kapitole Infrastrukturní témata Tato skupina témat je charakteristická tím, že je pro většinu hlavních témat nezbytným základem, který vytváří nutné podmínky pro jejich další řešení. Charakter projektů, které budou tato témata řešit, se neliší od projektů řešící témata hlavní. Jejich vyčlenění do podpůrných témat je dáno pouze metodologickými důvody a praktickými zkušenostmi, které nám říkají, že vzájemná interakce ostatních (hlavních) témat s tématy infrastrukturními bude minimálně o řád vyšší než mezi hlavními tématy navzájem Hlavní témata Hlavní témata pokládáme samozřejmě za klíčová, už vzhledem k tomu, že jsou skutečně produktivními tématy z hlediska cílů ČTPSG Koncepční témata V současné době existuje v rámci koncepčních témat pouze jeden projekt Mapování problémů a potřeb energetiky (interně označen na schůzce užší redakční rady Watch Tower ). Tento projekt však pokládáme za klíčový, už i vzhledem k tomu, že takový projekt, resp. činnosti, které jsou jeho základem, nikde v ČR neprobíhá, ačkoliv je či může být jeho přínos očividný. Výjimečnost projektu v rámci platformy je také v tom, že pro něj dosud neexistuje dedikovaný projektový tým, ale je (byl) průběžně řešen na probíhajících Workshop-ech. 12

13 - Strategická výzkumná agenda 4. INTERNÍ PROJEKTY 4.1 Řízení projektů ČTPSG Česká technologická platforma Smart Grid, 2010 si vytkla za jeden z cílů vytvořit vhodné organizační prostředí, které poskytne podporu řízení a realizaci projektů uvedených v. Zajištění nastavení procesů a struktur včetně potřebného vybavení, bude prováděno formou realizace interních projektů. Vznikne funkční organizační centrum, jehož fungování z části zajistí přímo platforma a částečně jej podpoří pracovníci, infrastruktury a další zdroje podniků, z řad členů platformy. Významnou úlohu bude hrát organizační útvar projektová kancelář, který provádí koordinaci realizovaných projektových, případně programových akcí a jeho řízení vychází z procesu řízení portfolia P+P. Z praktických důvodů bude členěn na dvě části. První část bude koordinovat provádění interních projektů. V druhé části se bude uskutečňovat inicializace a podpora řízení projektů, jejichž inicializace bude vycházet z naplňování zvolených témat. Jejich společným posláním bude podpora účelných změn v energetice pro zajištění její akceschopnosti a spolehlivosti Hlavní aktivity zajišťované Projektovou kanceláří Provádí základní nastavení organizačního prostředí procesu řízení projektů Nastavuje společná pravidla platná v projektovém prostředí Řeší kolize mezi projekty, rozhoduje záležitosti přesahující zadání projektu Zabezpečuje odborné vedení projektových manažerů a podmínky pro jejich práci Zabezpečuje správu nástrojů podpory řízení projektových/programových aktivit Koordinuje poskytování podnikových zdrojů financování programů a projektů Koordinuje poskytování podnikových zdrojů plánování nasazení pracovníků Poskytuje infrastrukturu pro procesy řízení programů a projektů Podporuje poskytování interně zajišťovaných dodávek a podpůrných služeb Zajišťuje specializované služeb podpory pro řízení projektů (právní, BZOP a ŽP) Kontroluje klíčové aspektů projektů (inicializace zadání, schválení nabídky, přezkoumání SOD, schválení směrného plánu, přejímky výstupů, konec projektu Podpůrné aktivity poskytované kanceláří projektového řízení Sběr, vyhodnocování, ukládání informací, sledování ukazatelů plnění Pravidelné reportování o stavu projektu Vytváření požadavků pro zadání projektových úkolu podle plánu projektu Podpora komunikace na projektu Agenda služebních cest na projektu Administrativa dokumentů projektu 13

14 - Strategická výzkumná agenda Projektová kancelář jako služba Plánovaným zajištěním projektové kanceláře je využití služeb společnosti Bohemian Lions (BLPM), člena České Technologické platformy Smart Grid. Společnost působí v oblasti zavádění a optimalizace projektově řízených organizačních struktur v podnicích s cílem navýšit jejich schopnost inovace využitím projektových přístupů z úrovně strategického řízení, přes řízení programového a projektového portfolia, až po vlastní řízení programů a projektů. Společnost se přednostně věnuje podnikům v odvětví energetiky, ale má zkušenosti i z dalších resortů Řízení projektové kanceláře Pracovníkem pověřeným řízením projektové kanceláře je Josef Lev je zkušeným a projektovým a programovým manažerem, který začínal jako projektant automatik navažovacích linek, následně pracoval více než deset let v poříčské elektrárně jako ochranář a specialista zabezpečovacích systémů. Zkušenosti a certifikaci projektového manažera získal ve společnosti ABB, kde dvanáct let řídil velké množství projektů pro energetiku a pracoval jako člen interních projektových týmů. Od roku 2005 pracuje ve společnosti BLPM, kterou založil, řídí a pracuje na pozici manažera řízení portfolia P+P a projektového manažera komerčních projektů SW nástroje pro projektovou kancelář a řízení projektů Pro práci, která vychází z principů mezinárodních standardů IMPA a PMI má společnost k dispozici SW prostředí, které vyvinula ve spolupráci se společností EG Expert. Umožňuje vzdálený přístup členům projektového týmu do nástroje pro vytvoření plánu řízení projektu, který se po schválení překlopí do směrných plánů a prostřednictvím srovnávací základnu umožňuje kvalitní řízení realizace projektu. Nasazení na konkrétním projektu u zákazníka je technicky nenáročné, nevyžaduje technické úpravy ani obsáhlé zaškolení uživatelů Finanční řízení projektů Za finanční řízení projektu, na základě schváleného rozpočtu projektu odpovídá Projektový manažer, který průběžně reportuje řídícímu výboru nebo řediteli projektu (u malých projektů). Projektový manažer využívá pro finanční řízení projektu služeb projektové kanceláře, která mu poskytuje IT nástroje a administrativní podporu. Příprava žádosti o platbu: Projektový manažer připravuje rovněž podklady pro žádost o platbu pro příslušnou etapu projektu. Vlastní žádost o platbu vystavuje podle toho kdo je příjemcem dotace buď: a) útvar výkonného ředitel platformy, v případě, že příjemcem je ČTPSG b) příslušný útvar člena platformy, v případě, že příjemcem je jeden z členů ČTPSG Vystavenou žádost v obou případech schvalují statutární zástupci příjemce dotace. 4.2 Public relations a prezentační aktivity Osvětová činnost v oborech inteligentního měření, inteligentních sítí, kritické infrastruktury a souvisejících oborech je jednou z hlavních činností sdružení ČTPSG. Členové a spolupracovníci sdružení jsou autory mnoha odborných příspěvků publikovaných v tisku, účastní se besed (např. v rozhlase) a řada z nich se stala vyhledávanými přednášejícími na odborných konferencích. Řadu konferencí a odborných seminářů pořádají členové platformy a na některých se platforma podílí jako odborný garant na tvorbě programu, účastní se odborným příspěvkem, účastní se panelu 14

15 - Strategická výzkumná agenda nebo předsedá konferenci Odborné konference Odborné konference, na kterých se Česká technologická platforma aktivně podílí přehled do konce roku 2012: Setkání národních platforem Smart Grid v ČR ČTPSG je odborným garantem Energetika s nadhledem - ČTPSG se účastní panelu konference Smart metering ČTPSG předsedá prvnímu dni konference tradiční, již 17. seminář EGU Praha Engineering, člena platformy s názvem Aktuální otázky a vybrané problémy řízení elektrizační soustavy. ČTPSG se účastní jako přednášející. Mimo výše uvedené akce pořádá ČTPSG interní neveřejné semináře a workshopy pro výměnu zkušenosti a transfer know how, na které zve jako hosty představitele z klíčových institucí jako např. MPO, ERU, ČEPS apod Internetový portál sdružení ČTPSG a další elektronická media Sdružení provozuje již od roku 2010 vlastní web (www.smartgridcz.eu), na kterém poskytuje informace o cílech, orgánech a činnosti sdružení. Dále aktuální informace o pořádaných akcích, důležitých projektech, stanovách sdružení a podmínkách členství. V neposlední řadě obsahuje web sdružení nabídku komerčních služeb, který web V souladu s pokyny programu Technologická platforma Výzva II. prodloužení je na webu zveřejněn dokument Strategická výzkumná agenda. Web sdružení je průběžně aktualizován a je připravován upgrade stránek s anglickou verzí. Na podporu osvětové činnosti byla vytvořena diskusní skupina na facebooku a dále stránka sdružení na facebooku která umožňuje rychlou a interaktivní komunikaci s čtenáři. 4.3 Zajištění financování a udržitelnost projektu Jak vyplývá ze stanov sdružení ČTPSG, je neziskovou organizaci tzn., že veškeré prostředky, které sdružení průběžně získává, jsou věnovány na zajištění běžného provozu platformy a na realizaci projektů z projektového portfolia platformy. Projektové portfolio je tvořeno interními a externími projekty uvedenými v kapitolách 4. a 5. tohoto dokumentu. Financování projektů je možné jedním z následujících způsobů: a) Financování projektu s vlastních zdrojů sdružení ČTPSG b) Financování projektu soukromými investorem c) Financování z národních nebo evropských dotačních programů d) Kofinancování vytvořené kombinací výše uvedených zdrojů Vlastní zdroje sdružení ČTPSG Vlastní zdroje jsou tvořeny příjmy z komerčních aktivit sdružení jako např. příjmy z pořádání seminářů, příjmy z reklam na webu platformy nebo z prodeje služeb třetím subjektům (zpracování nestranných analýz, studií apod.) Financování projektu soukromými investorem Vzhledem k velkému počtu projektu vyplývajících z a jejich finanční náročnosti, je třeba průběžně zvažovat možnost financování vhodných projektů soukromými investory a zvolené projekty nabízet vhodným subjektům k financování. 15

16 - Strategická výzkumná agenda Financování projektů z národních nebo evropských dotačních programů Možnosti financování z národních nebo evropských dotačních programů jsou průběžně sledovány a vyhodnocovány. Jsou podávány žádosti o dotace z vhodných programů, tyto žádosti podávají jak jednotliví členové platformy tak sdružení Česká technologická platforma Smart Grid. 4.4 Spolupráce s ETP a dalšími subjekty Sdružení ČTPSG, sejně jako její členové spolupracuje s řadou subjektů domácích i zahraničních subjektů jsou to např. tyto organizace: o Evropská Technologická Platforma (ETP Europiem Smart Grids Technology Platform Electricity for future, Rue Belliard, 20B-1040 BRUSSELS Belgium. Cíle ETP Smart Grids (http://www.smartgrids.eu/node/) a České Technologické platformy Smart grid jsou obdobné, s tím, že ETP se zabýva tématem smart grids z celoevropského hlediska, zatímco ČTPSG se soustřeďuje na specifickou problematiku České republiky. Aktualní stále pracovní skupiny v ETP jsou na roky 2012 a 2013 jsou redukovány na 2 témata: 1. Demand side, Metering & Detail 2. Energy Storage Economics and Regulations Sdružení ČTPSG je zaregistrováno u ETP, tzn. mimo jiné, že sdružení prezentuje svůj web na webových stránkách ETP, je pravidelně informovanou o jednáních a akcích ETP formou newsletru, účastní se workshopů a webinarů. Zástupce ČTPSG sen jako jediný zástupce ČR zúčastnil prvního koordinačního workshopu národních platforem, pořádaného ETP 3.7. tohoto roku. Sdružení ČTPSG se přihlásilo k účasti na projektu Vyhodnoceni Cost-Benefit Analýz Smart meeting u členských států EU. o Technologická platforma udržitelné energetiky (TPUE): Sdruženi ČTPSG má zájem o spolupráci a touto platformou a předložilo TPUE konkrétní plán spolupráce. o o Technologická platforma Energetická bezpečnost ČR obě sdružení deklarovala zájem na vzájemné spolupráci MPO sekce energetiky: kromě řady koordinačních aktivit, probíhající spolupráce na organizaci CEE semináře po iniciativu GRID + o Národní technologická platforma pro bioplyn: obě sdruženi deklarovali zájem na vzájemné spolupráci 16

17 - Strategická výzkumná agenda 5. PROJEKTY 5.1 Koncepční projekty Projekt mapování Autor zadání projektu: Jiří Roubal Název projektu Projekt Mapování Identifikační kód projektu K01 Typ projektu Koncepční Cíl řešení Zmapování a ohodnocení všech očekávaných požadavků konceptu Smart Grids Výchozí faktory Trvale běžící projekt, zásobárna témat řešení, analýza vývoje energetiky Relevance s konceptem SG 100% Priorita z hlediska SEK Neuvádí se Korelace s cíli EK Neuvádí se Charakter výstupu projektu Zadání projektů Odhad pracnosti Trvale běžící projekt, cca 500 hodin ročně Projekt Mapování je prvním produktivním projektem platformy, projektem, který se na základě zkušeností s průběhem úvodní fáze jeho realizace stal stěžejním projektem a jádrem její činnosti v roce Projekt Mapování je financován z vlastních prostředků platformy. Projekt Mapování je prvním produktivním projektem platformy, projektem, který se na základě zkušeností s průběhem úvodní fáze jeho realizace stal stěžejním projektem a jádrem její činnosti v roce Projekt mapování je pokračováním činnosti platformy v letech Projekty v těchto letech, stejně jako projekt mapování, byly, jsou a budou financovány výhradně z vlastních zdrojů platformy, Východiskem projektu je návrh na vytvoření seznamu zásadních témat a problémů dotýkajících se energetiky v ČR a nalezení jejich relevance k jednotlivým aspektům konceptu Smart Grid. V průběhu přípravy a v úvodních fázích projektu dospěli jeho řešitelé k názoru, že možné využití projektu významně přesahuje rámec prvotního zadání, a rozšířili projekt a jeho cíle do následujících podoby: 1. Definice témat 2. Přiřazení témat do významových skupin 3. Výběr témat k řešení 4. Formulace základních parametrů projektů a. Název projektu b. Typ projektu c. Cíl řešení d. Výchozí faktory e. Relevance s konceptem SG f. Priorita z hlediska SEK g. Korelace s cíli EK h. Charakter výstupu projektu i. Odhad pracnosti 5. Zadání produktivních projektů 17

18 - Strategická výzkumná agenda 6. Realizace projektů Projekt by zahájen jeho prezentací v původní podobě na pracovním semináři zástupců členů platformy na jaře roku 2012 a pokračuje, již v podobě rozšířené, dodnes. Předpokládá se, že projekt bude tzv. trvale běžící, že tedy jeho výstupy budou občasně či periodicky aktualizovány. Dalším předpokladem je využití výstupu projektu nejen za účelem zadání produktivních projektů platformy. Při tomto předpokladu vycházíme z představy, že v každé fázi tento projekt poskytuje značné množství užitečně organizovaných dat, která se mohou stát cenným zdrojem informací jak pro členy platformy, tak i mimo ní. Projekt mapování v roce 2012 a jeho stav k VII. 2012: Ad. 1. Definice témat byla provedena v rámci pracovního seminářů zástupců členů platformy prostřednictvím tzv. moderované diskuze, kdy bylo definováno celkem 60 témat a o každém bylo hlasováno o jeho důležitosti. Výstupem byl seznam s indexem důležitosti v intervalu (-1;1> Ad. 2. Pro každé téma byla definována klíčová slova charakterizující významovou skupinu (-y), do které téma spadá. Ad. 3. Na dalším pracovním semináři byla z uvedeného seznamu, s přihlédnutím k indexu důležitosti a četnosti výskytu klíčových slov (témat ve významových skupinách), vybrána témata, která se stala základem pro definici produktivních projektů platformy, a zároveň byli jmenování autoři pro vytvoření zadání těchto projektů. Ad. 4. a 5. V rámci přípravy dokumentu byly vybrané projekty dle určení a významu zařazeny do jedné ze tří skupin koncepční, infrastrukturní a hlavní projektů. Vybraní autoři vytvořili zadání, včetně formulace základních parametrů projektů. Ke konci srpna 2012 jsou tedy vytvořena zadání vybraných projektů, která jsou součástí tohoto dokumentu. Činnost projektu mapování pokračuje dál. Předpokládáme, že by postupně měly být pro každé téma vytvořeny základní parametry projektu a alespoň minimální text zadání produktivních parametrů (pahýl). Tato zásobárna projektů by se mohla stát jedním možných výstupů činnosti platformy Analýza aktualizované SEK (2012) Autor zadání projektu: Jiří Roubal Název projektu Analýza aktualizované SEK (2012) Identifikační kód projektu K02 Typ projektu Koncepční Cíl řešení Promítnutí výstupů SEK do projektu Mapování a jeho prostřednictvím do současných (běžících) a/nebo budoucích projektů Výchozí faktory Relevance s konceptem SG 100% Priorita z hlediska SEK 10 Korelace s cíli EK 8 Charakter výstupu projektu Modifikace zadání současných projektů, modifikace a nová témata projektu Mapování Odhad pracnosti 600 hod Projekt analýza aktualizované SEK (2012) si klade za cíl na základě detailní analýzy aktualizované Státní energetické koncepce vytvořit náměty ke konkrétním změnám a doplnění existujících projektů, kterými se platforma zabývá a v rozšíření témat, které jsou východiskem projektu Mapování. V rámci tohoto projektu chceme činnost platformy a její projekty přizpůsobit aktuálnímu vývoji české energetiky tak, abychom přispěli k dosažení cílů, které aktualizované verze SEK klade na roli energetiky v životě celé společnosti. 18

19 - Strategická výzkumná agenda Projekt analýzy SEK (2012) by měl obsahovat základní části: 1. Analýza SEK (2012) a definice klíčových témat na základě jejich relevance s tématy (viz projekt Mapování) 2. Ev. vytvoření nových témat pro ty části Sek, které nebyly v rámci projektu Mapování identifikovány 3. Zahrnutí témat (ad. 1 a ad. 2) do projektu Mapování a jejich řešení. Výstupem tohoto bodu může být: a. Úprava (změna) v běžících projektech b. Vytvoření zadání pro nové projekty 5.2 Infrastrukturní projekty Komunikace ve Smart Grid Autor zadání projektu: Jiří Roubal Název projektu Komunikace ve Smart Grid Identifikační kód projektu I01 Typ projektu Infrastrukturní (Hlavní, interní, koncepční, infrastrukturní) Cíl řešení Zmapování a ohodnocení všech očekávaných požadavků na komunikaci v konceptu Smart Ggrids. Výchozí faktory Relevance s konceptem SG 100% Priorita z hlediska SEK neuvádí se Korelace s cíly evropské neuvádí se komise Komunikace v energetických sítích, a tedy i ve Smart Grids, vytváří nezbytné podmínky pro realizaci většiny ostatních funkcí. Možnosti implementace jednotlivých aspektů konceptu Smart Grids je přímo úměrná aktuálním možnostem řešení požadavků na komunikace a jejich komerční dostupnosti a nepřímo pak poměru cena/výkon těchto řešení. Jak je často deklarováno, výrazných aspektem konceptu Smart Grid je synergie. Dalo by se říci, že především díky synergii je uplatnění tohoto konceptu prakticky proveditelné. A komunikace je toho asi nejtypičtějším příkladem. Bez společně projektované, komplexně navržené a provozované komunikační infrastruktury, by její cena, byla-li by komunikace řešena individuálně, ad-hoc pro každou funkci, znemožnila rozšíření konceptu především do oblasti nižších napěťových úrovní, sítí vn a nn a také mezi malé a střední odběratele a a na to s ohledem na cíle konceptu nesmíme zapomenout i dodavatele elektrické energie. Chceme-li se zabývat komunikací ve Smart Grid, je třeba pojmout toto téma komplexně. Nejen s ohledem na jeho infrastrukturní charakter, ale také z důvodů, vyplývajících z toho, že komunikační infrastruktura musí: a) Pokrýt všechny současné i známé budoucí požadavky na přenos informací b) Poskytovat efektivní služby dnes, ale být připravena na rozšíření zítra c) Být dostatečně robustní jak z funkčního (spolehlivost a dostupnost funkcí) tak i bezpečnostního hlediska (ochrana před zneužitím) d) Poskytovat (po částech) homogenní služby i v (po částech) heterogenním prostředí e) Nabízet výběr z dostatečného množství alternativních řešení a v nutných případech i současné využití alternativních řešení pro zálohování (po částech) svých funkcí f) Využívat standardní, komerčně dostupné a masově nasazovaná řešení používaná nejen 19

20 - Strategická výzkumná agenda v energetice Z uvedeného výčtu je na první pohled zřejmé, že celá řada požadavků si vzájemně odporuje, či alespoň vytváří situace, za kterých jejich současné splnění nebude rozhodně jednoduchou záležitostí. Projekt si ve fázi studie proveditelnosti klade za cíl definovat základní rámce pro řešení dílčích projektů, v rámci kterých by se řešení problematiky komunikace Smart Grid dekomponovalo na několik oblastí: c) Popis obecné struktury energetické sítě s vyznačení klíčových subjektů a jejich vzájemných vazeb, jak primární tak sekundární technologie, včetně zahrnutí center, která jsou charakteristická pro činnost všech subjektů, které se v oblasti sítí operují (výrobci velcí, střední a malí, obchodníci, TSO, DSO, LDS, odběratelé velcí, střední a malí, atd.). Předpokládá se, že tato část by mohla těžit ze společného cíle s projektem Decentralizace a centralizace energetických systémů, s respektování variantního řešení obou základních přístupů (de-centralizace) d) Vymezení aplikací a jejich funkcí, které jsou v jednotlivých subjektech implementovány, jejich základní charakteristiky, včetně klíčových atributů a především vymezení spolupracujících subjektů, aplikací a funkcí vytvoření popisu orientovaných vazeb mezi subjekty, aplikacemi a funkcemi. e) Ohodnocení definovaných vazeb mezi subjekty, aplikacemi a funkcemi základními charakteristikami a parametry, jejichž splnění je nutnou podmínkou pro zajištění požadovaných funkcí. Současně by pro každou vazbu byl definován zdroj a cíl, případně cíle. Výsledkem by byl souhrn základních požadavků na funkce komunikační infrastruktury, prostřednictvím které by byly propojeny jednotlivé subjekty, aplikace a funkce. f) Návrh základního rámce pro alternativy a varianty možných řešení, která by naplňovala jednotlivé a dříve definované požadavky na funkce komunikační infrastruktury s respektování specifických podmínek v jednotlivých částech sítí. Návrhy by měly obsahovat dostatečné množství variant, definovat alternativy řešení s využitím konkurenčních metod a technologií komunikace, zohledňovat prostorový i časový rozměr implementace konceptu, využívat principy synergie i mimo prostředí energetiky. Součástí návrhu by mělo být i vytvoření reverzní ohodnocené vazby mezi každým navrženým řešením a mírou naplnění požadavků na funkce komunikační infrastruktury. Výstupem studie proveditelnosti bude vytvoření zadání pro analýzu a syntézu řešení (komplexní návrh) komunikační infrastruktury libovolného subjektu, skupiny subjektů, části nebo celé sítě a všech rozhraní a vzájemných vazeb. Zároveň by bylo vhodné transformovat studii do podoby trvale běžícího projektu, který by umožnil aktualizovat koncept řešení komunikační infrastruktury na základě budoucího vývoje. A to jak z pohledu vývoje požadavků na funkce komunikační infrastruktury, tak i z pohledu vývoje na straně dodavatelů konkrétních řešení, a to jak v obecné, koncepční rovině a v oblasti standardů, tak i v nabídkách konkrétních technických produktů a systémů a v neposlední řadě také i v komerčně nabízených službách třetích stran. Nabízí se samozřejmě i další možné využití výstupů jak ze studie proveditelnosti, tak i navazujících projektů. Příkladem mohou být například požadavky a doporučení směřující do oblasti legislativy a technických standardů Cyber Security Autor zadní projektu: Jan Konrád Název projektu Cyber Security Identifikační kód projektu I02 Typ projektu Infrastrukturní (Hlavní, interní, koncepční, infrastrukturní) Cíl řešení Zmapování všech ohrožení pro data v prostředí inteligentních sítí a shrnutí požadavků na jejich 20

21 - Strategická výzkumná agenda zabezpečení. Výchozí faktory Relevance s konceptem SG 100% Priorita z hlediska SEK neuvádí se Korelace s cíly evropské neuvádí se komise Anotace Projekt Cyber Security si klade za cíl zmapovat všechna možná ohrožení dat v prostředí inteligentních sítí a definovat souhrn požadavků a opatření na jejich zabezpečení. Cíl projektu bude realizován formou sběru informací o známých hrozbách včetně výhledu vývoje v budoucnu a transformací sebraných vstupů do projektem definovaného bezpečnostního modelu. Výstupem projektu bude odborná studie obsahující bezpečnostní model naplněný získanými daty, souhrn požadavků na zabezpečení dat v inteligentních sítích a jejich jednotlivých prvcích a zadání ověřovacích projektů, které by dále měly ověřit nebo zpřesnit platnost přijatých závěrů a požadavků ve vztahu ke konkrétním technologiím. Sekundárním výstupem projektu bude zpracování obecného pohledu na typy hrozeb v inteligentních sítích a motivace potenciálních útočníků Cíle projektu Sběr dat o známých bezpečnostních hrozbách uvnitř i vně prostředí inteligentních sítí. Kategorizace typů hrozeb a potenciálních útočníků. Vytvoření bezpečnostního modelu poskytujícího komplexní souhrn prvků a požadavků na zabezpečení dat v inteligentních sítích. Vytvoření zadání ověřovacích projektů Časování projektu Etapa Případová studie Sběr dat 5 Definice modelu 4 Transformace a naplnění modelu 3 Definice požadavků na zabezpečení 8 Zadávací dokumentace ověřovacích projektů 4 doba trvání (týdny) 2 (možný překryv se sběrem dat) Omezení/rizika projektu: Požadavek na komplexitu výstupů např. zmapování VŠECH ohrožení dat apod. Vznik nových požadavků v průběhu definice modelu Příchod nových typů hrozeb v průběhu realizace projektu Projektový tým: Bude definováno později. 5.3 Hlavní projekty Decentralizace a centralizace energetických systémů Autor zadání projektu: Josef Lev Název projektu Decentralizace a centralizace energetických 21

22 - Strategická výzkumná agenda systémů Identifikační kód projektu H01 Typ projektu Hlavní (Hlavní, interní, koncepční, infrastrukturní) Cíl řešení Posouzení aspektů systémové změny centralizovaného energetického systému na decentralizovaný. Výchozí faktory Relevance s konceptem SG 100% Priorita z hlediska SEK střední Korelace s cíly evropské vysoká komise Výzvy pro současný energetický systém: 1. Neustálá dostupnost energie podmiňuje existenci lidské společnosti 2. Maximální energetická účinnost a minimální ztráty zajistí efektivitu 3. Vyváženost spotřeby a výroby za pomoci akumulace energie 4. Systémová změna stávajícího pohonu v dopravě 5. Zvládnutí politických a společenských otázek energetického byznysu Principy vymezující řešení energetických otázek: 1. Primárním zdrojem energie pro naši planetu je Slunce 2. Energii nevyrábíme, ale využíváme transformace jejich forem 3. Získávat energie z každého dostupného a využitelného zdroje 4. Energii spotřebovávat co nejblíže k jejímu zdroji 5. Energii využívat účelně, efektivně a smysluplně 6. Dostatek energie znamená moc a potenciál k růstu Shrnutí předpokladů pro návrh řešení: 1. Vyřešit připojování decentralizovaných zdrojů do elektrické sítě 2. Nový přístup k zajišťování energie (využití lokálních zdrojů) 3. Hledat nový zdroj energie a vyřešit jeho průmyslové nasazení 4. Zlepšovat stávající technologie z pohledu jejich energetické účinnosti 5. Zvyšovat bezpečnost jaderných elektráren 6. Lokálně zabezpečovat minimální zásobování energií při výpadku sítě 7. Systémově řešit problematiku akumulace energie 8. Vytvořit podmínky pro existenci lokálních energetických podniků 9. Samostatně řídit regulace na jednotlivých úrovních systému 10. Formu použité energie volit podle charakteru spotřeby 11. Zabezpečit systémové a mezinárodní řízení přenosových sítí 12. Realizovat nové pohony v dopravních technologiích 13. Řešit majetkové a právní bloky, které brání uvedeným krokům 22

23 - Strategická výzkumná agenda Podstatná fakta, která je nutné při řešení zohlednit: 1. Nelze přerušit dodávky energie 2. Změny energetického systému jsou finančně a časově náročné 3. Neochota investovat do nejistých projektů s dlouhou návratností 4. Ekonomická recese a finanční nestabilita v Evropě 5. Setrvačnost a odpor ke změnám stávajících struktur v energetice 6. Nedostatek klasických energetických surovin (mimo plynu) Návrhy strategického řešení systémové změny: 1. Decentralizace energetického systému Definovat úrovně technického nastavení místních energetických sítí Malé zdroje energie využívat pro pokrytí místních požadavků Místní energetické sítě projektovat s využitím specifických podmínek Navrhnout standardy napojení místních sítí na centralizovanou síť Na lokální úrovni řešit algoritmy optimalizace zásobování energií Odstartovat byznys postavený na budování lokálních energetických sítí Smart Home Autor zadání projektu: Tomáš Hejl Název projektu Smart Home Identifikační kód projektu H02 Typ projektu Hlavní (Hlavní, interní, koncepční, infrastrukturní) Cíl řešení Koncept domácí automatizace, zhodnocení potenciálu a podmínek zavedení a využívání tzv. domácí automatizace v ČR. Výchozí faktory Relevance s konceptem SG 100% Priorita z hlediska SEK vysoká Korelace s cíly evropské vysoká 23

Ministerstvo průmyslu a obchodu č.j.: 59305/03/3900/1000 PID: MIPOX00I4ZP4

Ministerstvo průmyslu a obchodu č.j.: 59305/03/3900/1000 PID: MIPOX00I4ZP4 Ministerstvo průmyslu a obchodu č.j.: 59305/03/3900/1000 PID: MIPOX00I4ZP4 V Praze dne 17. prosince 2003 Rozhodnutí č. 271/2003 ministra průmyslu a obchodu, kterým se vydává Statut Agentury pro podporu

Více

Význam inteligentních sítí pro využívání obnovitelných zdrojů energie

Význam inteligentních sítí pro využívání obnovitelných zdrojů energie Význam inteligentních sítí pro využívání obnovitelných zdrojů energie Konference Energie pro budoucnost, Brno 14.4.2010 Ing. Jiří Borkovec Česká technologická platforma Smart Grid Obsah Definice pojmu

Více

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost U S N E S E N Í Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost číslo 12 ze dne 3. prosince 2008 k Evaluačnímu plánu Operačního programu Praha Konkurenceschopnost

Více

Národní akční plán pro chytré sítě (NAP SG) ABSTRAKT

Národní akční plán pro chytré sítě (NAP SG) ABSTRAKT Národní akční plán pro chytré sítě (NAP SG) ABSTRAKT Na základě analýz a podkladů zpracovaných v letech 2013-2014 byl zpracován Národní akční plán pro chytré sítě (NAP SG), který prošel mezirezortním připomínkovým

Více

Národní nanotechnologický

Národní nanotechnologický Národní nanotechnologický program (NNP) Zdůvodnění potřebnosti a přínosu NNP pro VaV i výrobu v oblasti nanotechnologií v České republice. 30. 3. 2010 Příprava NNP Příprava národního nanotechnologického

Více

Budoucnost teplárenství 21.6.2013. Konference Mělník

Budoucnost teplárenství 21.6.2013. Konference Mělník Budoucnost teplárenství 21.6.2013 Konference Mělník MÁ CENTRALIZOVANÉ TEPLÁRENSTVÍ ŠANCI V DECENTRALIZOVANÉ, LIBERALIZOVANÉ A PŘEREGULAVANÉ VÝROBĚ ELEKTŘINY? Historicky byly perfektně nastaveny korelace

Více

JAK SE ELEKTŘINA DISTRIBUUJE

JAK SE ELEKTŘINA DISTRIBUUJE JAK SE ELEKTŘINA DISTRIBUUJE aneb: z elektrárny ke spotřebiči prof. Úsporný 2 3 Z ELEKTRÁRNY KE SPOTŘEBIČI Abychom mohli využívat pohodlí, které nám nabízí elektřina, potřebujeme ji dostat z elektráren

Více

Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů

Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů V rámci tohoto dokumentu se předpokládá využití informací a dat, zjištěných v rámci projektu Vyhledávání vhodných firem pro klastry

Více

Podpora meziobecní spolupráce

Podpora meziobecní spolupráce Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Registrační číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001 Další vývoj v oblasti MOS Svaz měst a obcí

Více

Setkání zpracovatelů projektů do programu Klastry. Praha 25/1/2006

Setkání zpracovatelů projektů do programu Klastry. Praha 25/1/2006 Setkání zpracovatelů projektů do programu Klastry Praha 25/1/2006 1 Jaké to dnes bude? Názorné Poučné Aktivní - nejsme už začátečníci novinky na CzechInvestu současný vývoj v oblasti podpory klastrů budoucí

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

VÝZVA K ÚČASTI v tematické sekci SPŘ PROJEKTOVĚ ORIENTOVANÉ SPOLEČNOSTI

VÝZVA K ÚČASTI v tematické sekci SPŘ PROJEKTOVĚ ORIENTOVANÉ SPOLEČNOSTI VÝZVA K ÚČASTI v tematické sekci SPŘ Vážení členové SPŘ, níže jsou uvedeny výchozí formulace hlavních dokumentů zakládané sekce. Tato verze je určena k dalšímu rozpracování a upřesnění Vámi, budoucími

Více

Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI

Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI Reg. č. CZ.1.04/4.1.00/D4.00003 Projekt Zefektivnění činnosti

Více

ELEKTROMOBILITA. Řízený rozvoj a standardizace elektromobility v ČR Praha, 24. ledna 2012 Jiří Polák, ESJP Jiří Dudorkin, Ernst&Young

ELEKTROMOBILITA. Řízený rozvoj a standardizace elektromobility v ČR Praha, 24. ledna 2012 Jiří Polák, ESJP Jiří Dudorkin, Ernst&Young ELEKTROMOBILITA Řízený rozvoj a standardizace elektromobility v ČR Praha, 24. ledna 2012 Jiří Polák, ESJP Jiří Dudorkin, Ernst&Young Koordinovaný rozvoj elektromobility Rozvoj elektromobility je třeba

Více

DOSAVADNÍ STRATEGIE BYLA DOPLNĚNA O NOVÝ PILÍŘ, KTERÝ UMOŽNÍ, ABY SE ČEZ STAL LEADEREM TAKÉ V INOVACÍCH A SPOLEČENSKÉ ODPOVĚDNOSTI

DOSAVADNÍ STRATEGIE BYLA DOPLNĚNA O NOVÝ PILÍŘ, KTERÝ UMOŽNÍ, ABY SE ČEZ STAL LEADEREM TAKÉ V INOVACÍCH A SPOLEČENSKÉ ODPOVĚDNOSTI 1 DOSAVADNÍ STRATEGIE BYLA DOPLNĚNA O NOVÝ PILÍŘ, KTERÝ UMOŽNÍ, ABY SE ČEZ STAL LEADEREM TAKÉ V INOVACÍCH A SPOLEČENSKÉ ODPOVĚDNOSTI Vize: Stát se jedničkou na trhu s elektřinou ve střední a jihovýchodní

Více

Zavádění inteligentního měření v EU a ČR.

Zavádění inteligentního měření v EU a ČR. Zavádění inteligentního měření v EU a ČR. Jiří Borkovec, Česká technologická platforma Smart Grid Konference Smart Life, 29.1. 2014 Top Hotelu Praha 2010 Smart Grid Obsah: 1. Smart metering a jeho role

Více

v Komoře Projektových Manažerů

v Komoře Projektových Manažerů Úvodní informace pro kandidáty na členství v Komoře Projektových Manažerů 1. Účel dokumentu Obsahem tohoto dokumentu jsou základní informace o Komoře Projektových Manažerů, jejím předmětu činnosti, organizační

Více

Status quo národního plánu energetické efektivity a politiky obnovitelných zdrojů České republiky

Status quo národního plánu energetické efektivity a politiky obnovitelných zdrojů České republiky Status quo národního plánu energetické efektivity a politiky obnovitelných zdrojů České republiky 21. února 2012 Senát Parlamentu ČR, Praha Ing. Vladimír Vlk, poradce Ministerstvo životního prostředí ČR

Více

Národní technologická platforma silniční doprava

Národní technologická platforma silniční doprava 7. rámcový program EU 3. výzva v prioritě Udržitelná pozemní doprava a Letectví Praha, 7. října 2009 Národní technologická platforma silniční doprava Ing. Josef Mikulík, CSc., Ing. Václav Fencl, CSc. Centrum

Více

CISAŽP. Celostátní informační systém pro sběr a hodnocení informací o znečištění životního prostředí

CISAŽP. Celostátní informační systém pro sběr a hodnocení informací o znečištění životního prostředí CISAŽP Celostátní informační systém pro sběr a hodnocení informací o znečištění životního prostředí Cíl budování systému Komplexně přispět k ochraně a zlepšování životního prostředí v České republice prostřednictvím

Více

Představení projektu Metodika

Představení projektu Metodika Představení projektu Metodika přípravy veřejných strategií Strategické plánování a řízení v obcích metody, zkušenosti, spolupráce Tematická sekce Národní sítě Zdravých měst Praha, 10. května 2012 Obsah

Více

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Příloha č. 1 KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI - 1 - 1. Terminologie V koncepci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve Zlínském kraji je jednotně užívána

Více

Předcházení vzniku odpadů priorita ČR a EU pro odpadové hospodářství

Předcházení vzniku odpadů priorita ČR a EU pro odpadové hospodářství Předcházení vzniku odpadů priorita ČR a EU pro odpadové hospodářství Odbor odpadů, MŽP Jaromír MANHART 1. Národní konference Předcházení vzniku odpadů CEMC/ČZÚ, Praha, 2. 10. 2014 STRATEGIE A PROGRAMY

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika PODNIKOVÝ MANAGEMENT (zkouška č. 12) Cíl předmětu Získat znalosti zákonitostí úspěšného řízení organizace a přehled o současné teorii a praxi managementu. Seznámit se s moderními manažerskými metodami

Více

Programy podpory pro inovativní

Programy podpory pro inovativní technologie a výrobky OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) Vodovody a kanalizace 2015 Praha 21.5. 2015 1 OP PIK - Cíl programu dosažení konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky založené

Více

Aktualizace energetické koncepce ČR

Aktualizace energetické koncepce ČR Aktualizace energetické koncepce ČR Ing. Zdeněk Hubáček Úvod Státní energetická politika (SEK) byla zpracována MPO schválena v roce 2004 Aktualizace státní energetické politiky České republiky byla zpracována

Více

Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost. Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha

Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost. Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha (do 30.6.2008 Ústav zemědělských a potravinářských informací) 9. září 2010

Více

ondrej.menousek@mvcr.cz

ondrej.menousek@mvcr.cz Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky A. Předkladatel garant výzkumné potřeby Název organizace Ministerstvo vnitra Adresa Milady Horákové 133/ Kontaktní osoba Ing. Jaroslav Scheuba

Více

Příloha 4 Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (podrobněji viz podkladové materiály pro 5. kulatý stůl příloha 3 B)

Příloha 4 Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (podrobněji viz podkladové materiály pro 5. kulatý stůl příloha 3 B) Příloha 4 Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (podrobněji viz podkladové materiály pro 5. kulatý stůl příloha 3 B) Instituce zodpovědná za oblast VaVaI (ať již ministerstvo s centrální

Více

Program odborných akcí EGÚ Praha Engineering, a.s. PROSINEC.

Program odborných akcí EGÚ Praha Engineering, a.s. PROSINEC. PROSINEC www.egu-prg.cz Cyklus E 2012 POZOR!!! Tentokrát zase v Heyrovského ústavu AV, Praha 8, viz poslední stránka Seminář č. 10 12. 12. 2012 ROZVOJ DISTRIBUOVANÉ VÝROBY V ES A PRINCIPY INTEGRACE. VIRTUÁLNÍ

Více

Strategie, architektury a projekty jako nástroj řízení IT ve veřejné správě

Strategie, architektury a projekty jako nástroj řízení IT ve veřejné správě Strategie, architektury a projekty jako nástroj řízení IT ve veřejné správě Tomáš Hrabík ICZ a.s. Konference Řízení informatiky v soukromém a veřejném sektoru 1 Otázky 1. Je egovernment o elektronizaci

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele 19. května 2014, Ostrava ZPĚT NA VRCHOL INSTITUCE, INOVACE A INFRASTRUKTURA Ing. Martin Kocourek ministr průmyslu

Více

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ ZLÍN 2014-2020

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ ZLÍN 2014-2020 Projekt Podpora vzniku Integrovaného plánu rozvoje území Zlín pro období 2014-2020 je financován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Operačního programu technická pomoc

Více

Institucionální rozvojový plán Ostravské univerzity pro rok 2013

Institucionální rozvojový plán Ostravské univerzity pro rok 2013 Institucionální rozvojový plán Ostravské univerzity pro rok 2013 Ostravská univerzita předkládá Institucionální rozvojový plán pro rok 2013, plně vycházející z aktivit stanovených v Aktualizaci dlouhodobého

Více

GIS Libereckého kraje

GIS Libereckého kraje Funkční rámec Zpracoval: Odbor informatiky květen 2004 Obsah 1. ÚVOD...3 1.1. Vztah GIS a IS... 3 2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU...3 2.1. Technické zázemí... 3 2.2. Personální zázemí... 3 2.3. Datová základna...

Více

Omezená distribuce elektřiny při dlouhodobém výpadku napájení distribuční soustavy z přenosové soustavy ČR

Omezená distribuce elektřiny při dlouhodobém výpadku napájení distribuční soustavy z přenosové soustavy ČR Omezená distribuce elektřiny při dlouhodobém výpadku napájení distribuční soustavy z přenosové soustavy ČR Ing. František Mejta Ing. Milan Moravec mejta@egu.cz moravec@egu.cz www.egu.cz Obsah 1. K problémům

Více

ENERGETICKÁ POLITIKA ČR, VÝHLEDY A STRATEGIE. Ing. Eva Slováková Oddělení podpory obnovitelných zdrojů energie

ENERGETICKÁ POLITIKA ČR, VÝHLEDY A STRATEGIE. Ing. Eva Slováková Oddělení podpory obnovitelných zdrojů energie konference Hospodaření s energií v podnicích 20. října 2011, Praha OBSAH 1. Aktualizace SEK 2. Výzkum, vývoj a demonstrace v energetice 3. Podmínky podnikání a výkon státní správy v energetických odvětvích

Více

ČESKÁ TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA PRO POTRAVINY (ČTPP) Praha, 13. září 2011 Mgr. Šárka Štejnarová 1 Vznik ČTPP výchozím bodem ETP Food For Life (podnět CIAA, ustavující zasedání 5. 7. 2005 Brusel, pod záštitou

Více

Úvod do projektu. Standardizace provozních funkcí ÚSC. Součást projektu Korporátní styl řízení ve veřejné správě

Úvod do projektu. Standardizace provozních funkcí ÚSC. Součást projektu Korporátní styl řízení ve veřejné správě Úvod do projektu Standardizace provozních funkcí ÚSC Součást projektu Korporátní styl řízení ve veřejné správě Měníme zvyky a posouváme mentální bloky POPTÁVKA Tlak na rozpočet, obtížně stanovitelné rozpočtové

Více

POKYNY PRO ŽADATELE PŘÍLOHA C2 ZÁVAZNÉ OSNOVY PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI K AKCI PŘEDKLÁDANÉ DO GS JKS GRANTOVÁ SCHÉMATA SROP

POKYNY PRO ŽADATELE PŘÍLOHA C2 ZÁVAZNÉ OSNOVY PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI K AKCI PŘEDKLÁDANÉ DO GS JKS GRANTOVÁ SCHÉMATA SROP Moravskoslezský kraj POKYNY PRO ŽADATELE PŘÍLOHA C2 ZÁVAZNÉ OSNOVY PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI K AKCI PŘEDKLÁDANÉ DO GS JKS 28.6.2006 Strana 1 z 5 ZÁVAZNÁ OSNOVA STUDIE PROVEDITELNOSTI (SP) TITULNÍ

Více

Procesy, procesní řízení organizace. Výklad procesů pro vedoucí odborů krajského úřadu Karlovarského kraje

Procesy, procesní řízení organizace. Výklad procesů pro vedoucí odborů krajského úřadu Karlovarského kraje Procesy, procesní řízení organizace Výklad procesů pro vedoucí odborů krajského úřadu Karlovarského kraje Co nového přináší ISO 9001:2008? Vnímání jednotlivých procesů organizace jako prostředku a nástroje

Více

Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci

Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 19. prosince 2007 č. 1439 Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci Článek I Úvodní ustanovení Rada pro zahraniční rozvojovou spolupráci (dále

Více

Organizační výstavba podniku

Organizační výstavba podniku Organizační výstavba podniku Posláním organizování je vymezit a hospodárně zajistit plánované i jiné nezbytné činnosti lidí při plnění cílů a dalších potřeb firmy nebo její části. Formou sdružování činností

Více

24.-26.5.2005, Hradec nad Moravicí

24.-26.5.2005, Hradec nad Moravicí VEŔEJNÁ SOUTĚŽ VE VÝZKUMU A VÝVOJI VYHLAŠOVANÁ MPO ČR Chlumský Miroslav - MPO ČR, Praha, e-mail : chlumskym@mpo.cz Jedna z důležitých aktivit Ministerstva průmyslu a obchodu ve vztahu k podnikatelské sféře

Více

Příloha č. 2. Komunikační strategie

Příloha č. 2. Komunikační strategie Příloha č. 2 Akčního plánu rozvoje MA21 MSK na léta 2010-2011 Návrh Komunikační strategie OBSAH: 1. ÚVOD...3 2. NÁVRH KOMUNIKAČNÍ STRATEGIE...4 2.1. CÍLOVÉ SKUPINY...4 HLAVNÍMI CÍLOVÝMI SKUPINAMI PROJEKTU

Více

Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni

Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Projekt Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Operační program: Lidské zdroje a zaměstnanost Prioritní osa:

Více

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Studijní texty Název předmětu: Řízení bezpečnosti Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Komunikační plán projektu ReStEP pro cílové skupiny (mimo veřejnou správu)

Komunikační plán projektu ReStEP pro cílové skupiny (mimo veřejnou správu) Komunikační plán projektu ReStEP pro cílové skupiny (mimo veřejnou správu) Regional Sustainable Energy Policy based on the Interactive Map of Sources (ReStEP) (LIFE10 ENV/CZ/000649) Praha, červen 2013

Více

Bezpečná integrace OZE do ES ČR. Tisková konference ČSRES dne 10.3.2010

Bezpečná integrace OZE do ES ČR. Tisková konference ČSRES dne 10.3.2010 Bezpečná integrace OZE do ES ČR Tisková konference ČSRES dne 10.3.2010 Obsah 1. Úvod 2. Studie EGÚ Připojování OZE do ES ČR 3. Pokrytí zatížení ES ČR jednotlivými typy zdrojů 4. Současný stav vyřizování

Více

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek Smart City a MPO FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014 Ing. Martin Voříšek Smart City Energetika - snižování emisí při výrobě elektřiny, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, bezpečnost dodávek Doprava snižování

Více

Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled Ministerstva zdravotnictví

Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled Ministerstva zdravotnictví Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled první ročník semináře ehealth 2012 kongresový sál IKEM 1.11.2012 Elektronizace zdravotnictví: 1. jedná se o dlouhodobé téma 2. povede ke zvýšení

Více

Inteligentní města a obce

Inteligentní města a obce aktuální stav a výhled do budoucna Evropská inovační partnerství v rámci inteligentních měst a obcí Sdělení Komise: evropské inovační partnerství (červenec 2012) vznik inovativních řešení v rámci tzv.

Více

WIDE AREA MONITORING SYSTEM (WAMS) METEL

WIDE AREA MONITORING SYSTEM (WAMS) METEL Synchronní měření Podpora pro Smart Grids AIS spol. s r.o. Brno WIDE AREA MONITORING SYSTEM (WAMS) METEL Profil společnosti AIS spol. s r.o.: Společnost AIS byla založena v roce 1990. Zaměstnanci společnosti

Více

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í. č. 393 ze dne 18.06.2013. Akční plán pro rok 2013 Strategického plánu MČ Praha 3

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í. č. 393 ze dne 18.06.2013. Akční plán pro rok 2013 Strategického plánu MČ Praha 3 č.j.: 416/2013 MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í č. 393 ze dne 18.06.2013 Akční plán pro rok 2013 Strategického plánu MČ Praha 3 Zastupitelstvo městské části I. b e r e

Více

Obnovitelné zdroje z pohledu provozovatele přenosové soustavy

Obnovitelné zdroje z pohledu provozovatele přenosové soustavy Obnovitelné zdroje z pohledu provozovatele přenosové soustavy CZBA Třeboň, říjen 2011 Jiří Barták ČEPS, a.s. Agenda 1. OZE v ČR předpoklady a realita 2. Jaká jsou očekávání? 3. Legislativní změny s dopadem

Více

Výzvy a milníky v přípravě inovační strategie Prahy Úvodní slovo k panelové diskusi

Výzvy a milníky v přípravě inovační strategie Prahy Úvodní slovo k panelové diskusi Výzvy a milníky v přípravě inovační strategie Prahy Úvodní slovo k panelové diskusi Kristýna Meislová [25. listopadu 2013] Agenda 1. Inteligentní specializace RIS Prahy v kontextu ČR 2. Průběh příprav

Více

IT Cluster - platforma pro spolupráci v oblasti IT. Ivo Vondrák VŠB Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz www.itcluster.

IT Cluster - platforma pro spolupráci v oblasti IT. Ivo Vondrák VŠB Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz www.itcluster. IT Cluster - platforma pro spolupráci v oblasti IT Ivo Vondrák VŠB Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz www.itcluster.cz Několik slov úvodem... Definice Klastru Klastry jsou regionálně umístěná

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 15. prosince 2014 č. 1062 STATUT Rady vlády pro stavebnictví České republiky Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Rada vlády pro stavebnictví České republiky

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST INTEGROVANÁ BEZPEČNOST ORGANIZACE Ing. ALENA BUMBOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/15.0070)

Více

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Září 2015 Dlouhodobý záměr vzdělávací, vědecké a výzkumné, vývojové,

Více

Korporátní systém řízení ÚSC přístup v Liberci. Ing. Jaroslav Bureš 21.4.2011

Korporátní systém řízení ÚSC přístup v Liberci. Ing. Jaroslav Bureš 21.4.2011 Korporátní systém řízení ÚSC přístup v Liberci Ing. Jaroslav Bureš 21.4.2011 Východiska projektu KSŘ SML Výzvy vedení města: Transparentnost Efektivita Profesionalita K naplnění těchto výzev bude muset

Více

Aktuální stav projektu tvorby Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v ČR do roku 2020. (GeoInfoStrategie)

Aktuální stav projektu tvorby Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v ČR do roku 2020. (GeoInfoStrategie) Aktuální stav projektu tvorby Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v ČR do roku 2020 (GeoInfoStrategie) Eva Kubátová, koordinátorka projektu Jiří Čtyroký, vedoucí Zpracovatelského

Více

Smart Grid jako integrující myšlenka nových trendů v elektroenergetice

Smart Grid jako integrující myšlenka nových trendů v elektroenergetice Smart Grid jako integrující myšlenka nových trendů v elektroenergetice Konference Smart Life 2014 Stanislav Votruba, M.Sc.RWTH PREdistribuce, a.s. Praha, 29.1.2014 1 Obsah - Představení společnosti - Stávající

Více

Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách

Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách Evropská politika, směrnice a regulace Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách Ing. Michael ten Donkelaar ENVIROS, s.r.o. 1 Obsah Energetická politika EU Energetický balíček

Více

Ing. Jana Košťálová Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech

Ing. Jana Košťálová Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech Ing. Jana Košťálová Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech Univerzita Pardubice Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech ESF fondy a aktuální rozšíření realizace projektů

Více

Setkají se výzvy distribuce s očekáváním zákazníka?

Setkají se výzvy distribuce s očekáváním zákazníka? E.ON Czech Setkají se výzvy distribuce s očekáváním zákazníka? Konference Mělník 2013 Globální trendy_ podněty změn energetických systémů Zelená energie Urbanizace Technologický vývoj Individualizace Globalizace

Více

CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Důraz na rozvojové podpory + počátek inovační podpory OPPI

Více

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST 2007-20132013 PhDr. Kateřina Pösingerová, CSc. Samostatné oddělení duben 2008 Evropských programů

Více

Statut Regionální stálé konference pro území Moravskoslezského kraje

Statut Regionální stálé konference pro území Moravskoslezského kraje Statut Regionální stálé konference pro území Moravskoslezského kraje Preambule 1. V programovém období 2014-2020 Evropské unie jsou uplatňovány principy územní dimenze. Územní dimenzí se rozumí zacílení

Více

5.2.4 OSA IV - LEADER

5.2.4 OSA IV - LEADER 5.2.4 OSA IV - LEADER Účelem osy IV Leader je především zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického potenciálu a zhodnocení přírodního a kulturního dědictví venkova, spolu s

Více

Roční evaluační plán

Roční evaluační plán Roční evaluační plán Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severozápad na rok 2008 návrh verze 1.0 strana 1 z celku 9 EVIDENCE PROCESU PŘÍPRAVY, SCHVÁLENÍ A REVIZÍ (ČÁSTI) EVALUAČNÍHO PLÁNU

Více

VÝBĚROVÁ KRITÉRIA PROGRAM SPOLUPRÁCE Technologické platformy 1. výzva

VÝBĚROVÁ KRITÉRIA PROGRAM SPOLUPRÁCE Technologické platformy 1. výzva Příloha č. 5 VÝBĚROVÁ KRITÉRIA PROGRAM SPOLUPRÁCE Technologické platformy 1. výzva ZÁKLADNÍ ÚDAJE Registrační číslo: Žadatel: Název projektu: Místo realizace projektu: Požadovaná částka (dotace): Kč Metodika

Více

Krizové řízení. Krizové řízení v oblasti obrany státu

Krizové řízení. Krizové řízení v oblasti obrany státu Krizové řízení Krizové řízení v oblasti obrany státu Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

Klastry - platforma pro spolupráci v oblasti IT?! Ivo Vondrák VŠB Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz www.itcluster.cz

Klastry - platforma pro spolupráci v oblasti IT?! Ivo Vondrák VŠB Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz www.itcluster.cz Klastry - platforma pro spolupráci v oblasti IT?! Ivo Vondrák VŠB Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz www.itcluster.cz Několik slov úvodem... Definice Klastru Klastry jsou regionálně umístěná

Více

Podpora V&V v regionech v 7. RP REGIONY ZNALOSTÍ, VÝZKUMNÝ POTENCIÁL

Podpora V&V v regionech v 7. RP REGIONY ZNALOSTÍ, VÝZKUMNÝ POTENCIÁL Podpora V&V v regionech v 7. RP REGIONY ZNALOSTÍ, VÝZKUMNÝ POTENCIÁL Setkání se zástupci regionů Brusel, 30. května 2008 Lenka Havlíčková, TC AV ČR REGIONAL NCP havlickova@tc.cz REGIONY ZNALOSTÍ CÍL posilování

Více

ŘÁD Služby veřejného zájmu. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci)

ŘÁD Služby veřejného zájmu. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci) ŘÁD Služby veřejného zájmu Pro služby poskytované společností ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci) ODDÍL I. OBECNÉ PODMÍNKY Článek 1 Předmět úpravy 1. Účelem řádu Služby

Více

Česká asociace nákupu a prodeje

Česká asociace nákupu a prodeje Česká asociace nákupu a prodeje Truhlářské 1104/13 11000 Praha 1 IČO: 02120119 Plátce DPH 1 Vize Jedna asociace nákupu a prodeje, jedno místo, jedna pomoc pro firmy, nákupčí, obchodníky, spolky a státní

Více

4.1TORs-cesky.doc ZAVÁDĚNÍ STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ PRO ČESKOU REPUBLIKU

4.1TORs-cesky.doc ZAVÁDĚNÍ STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ PRO ČESKOU REPUBLIKU ZADÁNÍ 4.1TORs-cesky.doc ZAVÁDĚNÍ STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ PRO ČESKOU REPUBLIKU 1 Základní informace V listopadu 2000 dokončil Národní vzdělávací fond (NVF) České republiky s pomocí projektů Phare

Více

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 ESF ERDF Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 Mgr. Zdeňka Bartošová vedoucí oddělení metodiky a strategie odbor evropských fondů Magistrát hl. města Prahy Východiska z programového

Více

Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené rodiny a děti. Karlovy Vary, 8. října 2012 MPSV

Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené rodiny a děti. Karlovy Vary, 8. října 2012 MPSV Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené rodiny a děti Karlovy Vary, 8. října 2012 MPSV Klíčové aktivity: Návrh optimalizace řízení a financování systému péče o ohrožené děti a rodiny

Více

Optimalizace provozních nákladů

Optimalizace provozních nákladů Optimalizace provozních nákladů Představení společnosti Trh s elektrickou energií Trh se zemním plynem Metodologie 21/05/2013 Představení společnosti 3 27 let zkušeností 208 M roční obrat 2012 Pôle Social

Více

Přednáška č.13. Organizace firmy při zahraniční činnosti

Přednáška č.13. Organizace firmy při zahraniční činnosti Přednáška č.13 Organizace firmy při zahraniční činnosti Organizační struktura Organizační struktura je vedením určený systém hierarchicky rozčleněných míst, útvarů, skupin (organizačních jednotek). Cílem

Více

Cesta ke zvýšení konkurenceschopnosti

Cesta ke zvýšení konkurenceschopnosti Cesta ke zvýšení konkurenceschopnosti České republiky Úřad vlády České republiky Jak začít rozpočtová odpovědnost naplňování zájmů země implementace více než 1 volební období, která odráží také očekávání

Více

Informace o přípravě nového programového období

Informace o přípravě nového programového období Informace o přípravě nového programového období Ústí nad Labem, 7. 2. 2011 Příprava nového programového období S blížícím se koncem programového období 2007-2013 se do popředí zájmu dostává problematika

Více

Role MŠMT v primární prevenci rizikového chování Pražské drogové fórum primární prevence, Praha 21. května 2014

Role MŠMT v primární prevenci rizikového chování Pražské drogové fórum primární prevence, Praha 21. května 2014 Role MŠMT v primární prevenci rizikového chování Pražské drogové fórum primární prevence, Praha 21. května 2014 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234

Více

PILOTNÍ PROJEKTY SKUPINY ČEZ Z OBLASTI SMART GRIDS

PILOTNÍ PROJEKTY SKUPINY ČEZ Z OBLASTI SMART GRIDS PILOTNÍ PROJEKTY SKUPINY ČEZ Z OBLASTI SMART GRIDS 1 V OBLASTI SMART GRIDS REALIZUJEME DVA PILOTNÍ PROJEKTY Smart Metering AMM Implementace 33 tis. kusů Smart Meters Implementace AMM infrastruktury, propojení

Více

S B Í R K A INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ DĚKANA FAKULTY BEZPEČNOSTNÍHO MANAGEMENTU POLICEJNÍ AKADEMIE ČESKÉ REPUBLIKY

S B Í R K A INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ DĚKANA FAKULTY BEZPEČNOSTNÍHO MANAGEMENTU POLICEJNÍ AKADEMIE ČESKÉ REPUBLIKY S B Í R K A INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ DĚKANA FAKULTY BEZPEČNOSTNÍHO MANAGEMENTU POLICEJNÍ AKADEMIE ČESKÉ REPUBLIKY Ročník 2009 Praha 10. prosince 2009 Částka 2 O B S A H Pokyn děkana Fakulty bezpečnostního

Více

K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje

K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje Úvod: Stanovisko Asociace knihoven vysokých škol ČR Předkládaný materiál shrnuje zkušenosti, poznatky a

Více

Cesta ke zvýšení konkurenceschopnosti České republiky

Cesta ke zvýšení konkurenceschopnosti České republiky Cesta ke zvýšení konkurenceschopnosti České republiky Jakým směrem vykročit/ Jak začít/ Jak na to Rozpočtová odpovědnost důraz na maximalizaci výnosů z vložených veřejných výdajů chytrá řešení pro překonání

Více

Postavení ERÚ v navrhované novele EZ

Postavení ERÚ v navrhované novele EZ Seminář HV PSP ČR Postavení ERÚ v navrhované novele EZ Josef Fiřt Energetický regulační úřad Rozhodovací pravomoci ERÚ v oblasti rozhodování sporů soukromoprávního charakteru 17 odst. 5 vedle stávající

Více

INOVAČNÍ VOUCHERY V PRAZE

INOVAČNÍ VOUCHERY V PRAZE INOVAČNÍ VOUCHERY V PRAZE Ing. Pavel Holman Koordinátor inovačních voucherů Rozvojové projekty Praha, a.s. Projekt Akcelerace na území HMP realizuje společnost Rozvojové projekty Praha, a.s. Kontext projektu

Více

Statut Technologické agentury České republiky

Statut Technologické agentury České republiky VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY III. Příloha k usnesení vlády ze dne 7. prosince 2009 č. 1530 ve znění přílohy k usnesení vlády ze dne 18. prosince 2013 č. 991 Statut Technologické agentury České republiky Článek

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 23. května 2007 č. 561 k vytvoření účetnictví státu Vláda I. schvaluje 1. vytvoření účetnictví státu s účinností od 1. ledna 2010, 2. Základní

Více

Jednotný NIS Prezentace k zahájení projektu pro Radu kraje Vysočina. Projektový manažer - Ing. Ivan Sokolov, Ph.D.

Jednotný NIS Prezentace k zahájení projektu pro Radu kraje Vysočina. Projektový manažer - Ing. Ivan Sokolov, Ph.D. Prezentace k zahájení projektu pro Radu kraje Vysočina Projektový manažer - Ing. Ivan Sokolov, Ph.D. Obsah Úvod Cíle projektu Rozsah projektu Projektové řízení základní východiska Základní organizační

Více

Analýza stavu projektového řízení v krajích. Lukáš Zazvonil a Petr Stejskal

Analýza stavu projektového řízení v krajích. Lukáš Zazvonil a Petr Stejskal Analýza stavu projektového řízení v krajích Lukáš Zazvonil a Petr Stejskal Agenda Úvod Analýza stavu projektového řízení v krajích Doporučení a možnosti řešení Závěr 2 ITEG a.s. Poradenská a konzultační

Více

Hospodářská komora okresu Karviná SEKCE VZDĚLÁVÁNÍ. Karviná

Hospodářská komora okresu Karviná SEKCE VZDĚLÁVÁNÍ. Karviná Hospodářská komora okresu Karviná SEKCE VZDĚLÁVÁNÍ Karviná 2004 1 Hospodářská komora okresu Karviná sekce vzdělávání ORGANIZAČNÍ STRUKTURA: Představenstvo Hospodářské komory okresu Karviná Sekce vzdělávání

Více

Úplné znění Statutu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Statut Rady vlády pro nestátní neziskové organizace

Úplné znění Statutu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Statut Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Úplné znění Statutu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Schváleno usnesením vlády ze dne 29. srpna 2012 č. 630, ve znění usnesení vlády ze dne 5. května 2014 č. 332. Statut Rady vlády pro nestátní

Více

Statut Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v České republice

Statut Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v České republice Statut Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v České republice Článek I Úvodní ustanovení Národní koordinační skupina pro zavedení eura v České republice (dále jen NKS) je zřizována na základě

Více

CZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic

CZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic CZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic Úloha agentury CzechInvest při implementaci OPPI a její pomoc podnikatelům 9. prosinec 2010 Ing. Miroslav Křížek, Ph.D. Generální ředitel Cíle agentury

Více

2015-2020 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA NOVÁ ROLE Část C Implementační část

2015-2020 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA NOVÁ ROLE Část C Implementační část STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA NOVÁ ROLE Část C Implementační část ABRI, s.r.o. Zpracováno ke dni 01. 09. 2015 Strategický dokument zpracoval pracovní tým společnosti ABRI, s.r.o. Vedoucí týmu: Mgr. Miloslav

Více