Obecní pozemky na prodej. Zn.: Výhodně

Transkript

1 Hlavní téma stavebnictví Zaměřeno na marketing m ě s í č n í k p r o f i r m y a s t á t n í s p r á v u D U B e n Krach i zrod developerských projektů 4 Rozhovor s ředitelem OP Prostějov 12 Nové! Obecní pozemky na prodej. Zn.: Výhodně Obce chtějí prodávat své pozemky pro stavbu nových domů. Investory se jim ale kvůli krizi nedaří přilákat. Ani na nízké ceny. Veronika Hrdá Morava Ještě před rokem to vypadalo, že se Český Těšín rozroste o 140 bytů a 96 rodinných domků. Teď se ale situace změnila. O pozemky, které vedení města nabídlo developerům, není zájem. V podobné situaci jsou i další obce. Záměr o prodeji pozemků v lokalitě Sokolovská jsme vyhlásili už předloni. Jednání s jedním investorem bylo už u konce, ale nakonec k podpisu smlouvy nedošlo. Teď prodej není aktuální, uvedla Miriam Pohromová z majetkoprávního odboru českotěšínského městského úřadu. Z průzkumu Moravského hospodářství vyplývá, že obce nabízejí téměř parcel na stavbu rodinných domů. Do ankety se zapojilo 231 obcí. Podle realitních makléřů mají ale obce problém pozemky prodat. A to i přesto, že nabízejí mnohdy výhodnější ceny než soukromníci. Zájem o pozemky na stavbu rodinných domů poklesl. Pokud to zastupitelé ještě neučinili, budou muset slevnit, myslí si generální ředitel Real Spektrum Jiří Fajkus. )) průzkum 74 % obcí už nemá stavební pozemky ve svém vlastnictví Kč/m 2 to je průměrná cena pozemků v malých obcích více než Kč/m 2 stojí pozemky ve městech a lukrativních oblastech Zdroj: anketa mezi 231 obcemi Většina malých obcí na periferiích okresů nabízí své pozemky od 100 do 300 korun za metr čtvereční. Tam, kde si dali za cíl přilákat nové lidi, šli ještě níž. Například ve Vratěníně na Znojemsku nabízejí metr čtvereční za 6,50 koruny. Obavu ze stárnutí obyvatel mají i v nedalekých Štítarech. Tam stojí metr čtvereční 50 korun. Lidé tady nemají ani práci ani peníze. Přesto se nám v minulosti podařilo přilákat čtyři nové rodiny. Teď ale prodej pozemků zamrzl. Kde není práce, nemůže nic fungovat, řekla starostka Štítar Růžena Roupcová. Naopak velká města a obce, které leží ve strategické lokalitě a jsou uprostřed přírody, si svoji výhodu uvědomují. A slevovat nehodlají. Nejdražší pozemky nabízejí v Rájci-Jestřebí na Blanensku. Jsou dokonce třikrát dražší než v Jihlavě. A dražší než v Ostravě. I tady ale letos radnice pocítila dopady recese. Cena odpovídá tomu, kolik jsme do přípravy pozemků investovali peněz. Nechceme na nich vydělat. Před dvěma lety jsme měli 38 zájemců. Pozemky jsme nakonec prodali osmi rodinám. Kdybychom teď slevňovali, nebylo by to férové vůči současným majitelům. Zatím se chceme také vyhnout tomu, abychom parcely nabídli developerům. Naším mottem je prodej místním rodinám. Zatím vyčkáme do zimy a pak uvidíme, zda budeme muset změnit strategii, vysvětluje místostarosta města Rájec-Jestřebí Antonín Hříbal. Více než tisíc korun za metr čtvereční si musí připravit i zájemci o pozemky v Ostravě-Svinově, v Bedihošti u Prostějova nebo v Dolních Loučkách u Tišnova. V Ostravě nabízejí stavební parcely dvakrát levněji tomu, kdo nebude stavět komerční objekt. Navíc musí radnici slíbit, že nebude v domě provozovat žádné kasino, hernu ani sexshop. Přehled nabízených obecních pozemků naleznete na straně 2. Proražený tunel Brno Brněnský primátor Roman Onderka se stal alespoň na několik minut úspěšným tunelářem. Na konci března totiž slavnostně prorazil tunel Dobrovského. Propojil tak dvě městské části Brno-Žabovřesky a Královo Pole. Auta ale tunelem ještě minimálně rok a půl neprojedou. Zatím ani není jistota, že by po dokončení stavby za 6,5 miliardy korun řidiči vyjeli na navazující křižovatku. Ředitelství silnic a dálnic totiž stále nemá zajištěné financování takzvané Svitavské radiály, která má pokračovat za tunelem a vytvořit tak další část městského okruhu. Tunel by měl být v roce 2011 průjezdný. Pokud ale jde o navazující křižovatku se Svitavskou radiálou, budu opatrnější, přiznal generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Alfred Brunclík. Tunel se oproti původnímu rozpočtu prodražil o miliardu. Původní navržená technika by totiž byla podle projektantů riskantní. Víte, jaké největší stavby letos na Moravě odstartují? Čtěte na straně 20 FOTO: Jiří Sláma Prázdné průmyslové zóny Holešov Průmyslové zóny mají problém najít nové investory. Přesto se budují další prostory. Největší je 360 hektarů rozlehlý areál strategické zóny v Holešově. Více na straně 6 15 miliard na zelené úspory Zelená úsporám Za rok fungování programu Zelená úsporám stihli úředníci rozdat na energetické úspory 1,7 miliardy korun. Původní plán byl přitom deset. Poté, co ministerstvo zjednodušilo podmínky, se žadatelé začali hlásit ve velkém. Podle Státního fondu životního prostředí tak nehrozí, že zbývajících patnáct miliard nestihnou do roku 2012 rozdělit. Více na straně 10 Nejkrásnější náves a náměstí Města a obce Moravské hospodářství vyhlašuje soutěž o nejkrásnější náves a nejkrásnější náměstí. Termín uzávěrky podkladů je 20. května. Více na straně 16 Města potřebují zaujmout Města Jednotný vizuální styl prezentace měst byl ještě před několika lety neznámý pojem. Dnes už je samozřejmostí. V některých městech vsadili na vypracované webové stránky, ve Znojmě zase naopak nejvíc funguje možnost osobně se potkat se starostou. Přečtěte si, jak se snaží zaujmout své občany, turisty a investory moravská města. Více na straně 16 a březen 2010 alokace otevřených výzev 58,3 mld. Kč objem podaných žádostí 10,3 mld. Kč objem schválených projektů 8,0 mld. Kč počet otevřených výzev 65 počet podaných žádostí 226 počet schválených projektů 327 konzultací KB EU Point 159 Pozn.: Index vychází ze souhrnných údajů o hlavních dotačních programech určených pro běžné žadatele za předcházející měsíc. Recyklujte s námi! )) )) )) )) )) Sledujeme kraje: Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

2 duben 2010 STRANA 2 P r o d e j o b e c n í c h p o z e m k ů )) pozemky 1. Vratěnín, Vranov nad Dyjí rozloha m 2 pro stavbu 7 RD, lokalita: střed obce, cena: 6,50 Kč/m 2 zatím bez sítí. 2. Horní Štěpánov, Konice rozloha 1,5 ha pro stavbu 10 až 15 RD, lokalita: jižní část obce, cena: 20 Kč/m 2 bez sítí. 3. Uhelná Příbram, Chotěboř parcely pro stavbu 6 RD, lokalita: jihovýchod obce, cena: 20 Kč/m 2 bez sítí. 4. Heřmanice u Oder, Nový Jičín 2 parcely, lokalita: u sportovního hřiště a bytového domu, cena: 30 Kč/m 2 včetně základních sítí, podmínka: zahájení stavby do 7 let. 5. Dvorce, Bruntál rozloha není určená, cena: Kč/m 2 bez sítí. 6. Štítary, Vranov nad Dyjí parcely pro stavbu 18 RD, lokalita: okraj vesnice, cena: 50 Kč/m 2 zatím bez sítí, budou do roka. Podmínka: výstavba do 3 let. 7. Mikulovice, Jeseník (hranice s Polskem) rozloha 4,5 ha pro stavbu 31 RD, lokality: Myslivecká louka, ulice Sokolovská, U Turace, cena: Kč/m 2 bez sítí (realizace letos). 8. Vidnava, Jeseník parcely pro 7 RD, 1 bytový dům pro 10 bytových jednotek, cena: 60 Kč/m 2 bez sítí (budou letos), podmínka: zahájení stavby do dvou let, souhlas památkářů. 9. Pozďatín, Třebíč rozloha m 2 pro stavbu 17 RD, cena: 100 Kč/m 2 bez sítí (budou letos). Lokalita: Horka. 10. Pavlov, Havlíčkův Brod rozloha m 2 pro stavbu 4 RD, 150 Kč/m 2 včetně sítí, podmínka: kolaudace do 6 let. 11. Krásněves, Žďár nad Sázavou rozloha m 2 pro stavbu 5 RD, lokalita: Kopaniny, cena: od 150 Kč/m 2 bez sítí. 12. Senožaty, Pelhřimov 9 parcel od 736 m 2 na okraji obce, cena: 200 Kč/m 2 bez sítí. 13. Třeština, Moravský Krumlov rozloha m 2 pro stavbu 3 RD, lokality: střed obce a její okraj, cena: Kč/m 2 včetně sítí (2 parcely), 1 parcela bez sítí. 14. Nový Poddvorov, Hodonín parcely pro 13 RD, cena: 220 Kč/m Bruzovice, Frýdek-Místek 10 parcel od 900 m 2 pro stavbu RD, cena Kč/m 2 bez sítí. 16. Kyselovice, Kroměříž 2 parcely pro stavbu RD, lokality: u školky a ve středu obce, cena: 135 a 190 Kč/m 2 včetně sítí. Podmínky: kolaudace do 4 let. 17. Šebkovice, Třebíč rozloha m 2 pro stavbu 4 6 RD, cena: 150 Kč/m 2 včetně sítí. Podmínka: kolaudace do 5 let. Prodej od 7/ Žďárná, Boskovice rozloha m 2 pro stavbu 50 RD, lokalita: v zastavěné části, cena: Kč/m 2 bez sítí. Podmínka: zahájení stavby do roku Zlaté Hory, Jeseník rozloha m 2 pro stavbu 6 RD, lokalita: v zastavěné části, cena: od 220 Kč/m 2 bez sítí. 20. Libice nad Doubravou, Havlíčkův Brod 12 parcel o rozloze od 900 m 2, cena: 225 Kč/m 2 včetně sítí (přípojka 25 tis. Kč), podmínka: kolaudace do 6 let, CHKO Železné Hory nutný souhlas. 21. Olšany, Šumperk rozloha m 2 pro stavbu 5 RD, lokalita: nově zastavěná zóna, cena: od 250 Kč/m 2 včetně sítí (provedeno letos). 22. Březník, Náměšť nad Oslavou parcely pro stavbu 4 RD, lokalita: jihozápad obce, cena: 220 Kč/m 2 včetně sítí. 23. Dřevnovice parcely pro 13 RD, cena: 250 Kč/m 2 zatím bez sítí, podmínka: domy vesnického typu, sedlová střecha. 24. Stránecká Zhoř, Velké Meziříčí parcely pro stavbu 23 RD, lokalita: jihozápad obce, cena: 275 Kč/m 2 včetně sítí. Podmínka: kolaudace do 10 let. 25. Hostěradice, Moravský Krumlov rozloha 8 ha pro stavbu 70 RD, cena: 290 Kč/m 2 vč. sítí. Podmínka: individuální výstavba, kolaudace do 10 let. 26. Sázava, Žďár nad Sázavou parcely pro 4 RD, cena: 300 Kč/m 2 včetně sítí, podmínka: zkolaudovat do Bojkovice parcely pro 4 až 5 RD a bytů, cena: Kč/m 2 v blízkosti sítí, podmínka: levné bydlení. Development Když se pustíme do přípravy stavebních pozemků, tak ať to stojí za to. Některé obce a firmy na Moravě se rozhodly pro expanzi a lákají nové obyvatele ve velkém. Jenže plány jim překazila krize. Například v Hostěradicích na Znojemsku připravily parcely pro 70 domů. Před čtyřmi roky tady vedení obce ucelilo téměř 8 hektarů. Musíme počkat, až budou mít lidé opět chuť a možnost stavět nové domy. Zájem je teď samozřejmě menší, než v době, kdy jsme se do projektu pouštěli, přiznává starosta Hostěradic Marek Šeiner. Obec nabízí metr čtvereční za cenu 290 korun. Původně chtěli zastupitelé jít ještě níž na stokorunu. Jenže po sečtení nákladů na investici zjistili, že by zpět do obecní pokladny dostali minimum peněz. I tak je ta cena z poloviny dotovaná. Za přípravu jsme zaplatili v přepočtu 600 korun za metr čtvereční, říká Šei- Metr za 6,50 i čtrnáct set korun Které obce prodávají pozemky pro bydlení? Český Těšín plocha 10,2 ha pro stavbu 140 bytových jednotek, lokalita: Sokolovská, cena: 350 Kč/m 2 bez sítí. 29. Český Těšín plocha 14,2 ha pro stavbu 96 RD, lokalita: Mezi Lány, cena: 350 Kč/m 2 bez sítí. 30. Kamenice nad Lipou, Pelhřimov rozloha m 2 pro stavbu 8 RD, západní část města, cena: 410 Kč/m 2 včetně sítí, podmínka: dokončení stavby Světlá nad Sázavou rozloha m 2 pro stavbu 15 RD, lokalita Pod Vodárnou, cena 500 Kč/m 2 včetně sítí (v případě získání dotace), prodej od roku Jihlava, Hruškové Dvory I. III. rozloha m 2 pro stavbu 87 RD, cena inženýrských sítí: Kč/m 2, město má zájem prodat pozemky developerům. 33. Kozlany, Vyškov parcely pro 18 RD, cena: 500 Kč/m 2 včetně sítí, lokalita: Na Gurce. 34. Vizovice parcely pro stavbu 4 RD, lokalita: jihovýchodní svah, cena: Kč/m 2 včetně sítí. 35. Dobrá, Frýdek-Místek parcely pro 2 RD, Lokalita: Za Kinem, cena: 600 Kč/m 2 včetně sítí (letos). 36. Prušánky, Hodonín parcely pro stavbu 33 RD, lokalita: Moravská, cena: 623 Kč/m 2 včetně sítí. Podmínka: kolaudace do 10 let. 37. Bravantice, Bílovec rozloha 15 ha pro stavbu 15 RD, lokalita: střed obce, cena: 600 Kč/m 2 bez sítí. 38. Majetín, Olomouc rozloha m 2 pro stavbu 3 RD (v budoucnu 40), západní část obce, cena: 700 Kč/m 2 včetně sítí, kolaudace nutná do 9 let. 39. Uničov rozloha m 2 pro stavbu 25 RD, lokalita: jižní část, cena: 700 Kč/m 2 včetně sítí. 40. Rožnov pod Radhoštěm rozloha m 2 pro stavbu 7 RD a 80 bytů, lokalita: Písečný Vrch, cena: Kč/m 2 bez sítí, podmínka: dokončení stavby 2013 a vybudování infrastruktury. Velké developerské projekty: Některé zamrzly, jiným brání vodárny ner. Hostěradice si od výstavby slibují, že přilákají nové lidi z okolních vesnic. Proto také zatím nejednali s žádným developerem. Až sedmdesát domků a tři bytové domy vzniknou ve Střelicích u Brna. Tam budou stavět tři soukromé firmy. Paradoxně ale jejich výstavbu teď nezpomalila krize, ale vodárenská společnost Znojmo 41. Jihlava-Antonínův Důl (vlastní Pozemkový fond) rozloha m 2 pro stavbu 20 RD + 50 řadových RD, cena inženýrských sítí: 720 Kč/m Krasová, Blansko rozloha m 2 pro stavbu 35 RD, lokalita: Druhé Díly, cena: 800 Kč/m 2 včetně sítí. Podmínka: zahájení stavby do roku Humpolec parcely pro stavbu 22 RD, lokalita: severozápadní část, cena: 900 Kč/m 2 vč. sítí. Sleva 100 Kč/m 2 při kolaudaci do 3 let. 44. Pelhřimov 28 parcel pro stavbu RD o rozloze 900 až m 2, lokalita: Polní Dvůr II., cena: 840 Kč/m 2 včetně sítí. Podmínka: kolaudace do 3 let. 45. Přibice, Brno venkov 22 stavebních parcel o rozloze m 2, lokalita: Svobodný Hájek, cena: 900 Kč/m 2 včetně sítí. 46. Bedihošť, Prostějov 9 parcel o rozloze 600 m 2, lokalita za sokolovnou, cena: Kč/m 2 včetně sítí. 47. Ostrava-Svinov rozloha m 2 pro stavbu 80 RD, lokalita ulice Polská, cena: 1333,13 Kč/m 2 bez sítí (tržní cena 2 050,87 Kč/m 2 ). Na pozemku nesmí vyrůst kasino, herny nebo sexshop, závazek vybudování komunikace a parkovacích stání. 48. Dolní Loučky, Tišnov 22 parcel pro stavbu RD, cena: Kč/m 2 včetně sítí. 49. Rájec Jestřebí, Blansko 21 parcel od 400 do 600 m 2 pro stavbu řadových RD, cena: 1400 Kč/m 2 včetně sítí. Střelice jsou pro mnoho lidí stále zajímavé. Cena za metr čtvereční postaveného domu se bude pohybovat kolem třiceti tisíc korun. Zatím ji nemusíme upravovat, říká Michal Příkazský z Avrioninvestu. Podle Bronislava Daněčka z firmy Maxmont je už ale mnohem těžší udržet podobné podmínky jako ve Střelicích na jiných projektech. Například v Ivančicích jsme museli snížit cenu o dvacet procent. Zatím jsme prodali dva domy, ještě zbývají čtyři. Ve Střelicích zatím takový problém nemáme, potvrdil Daněček. Podle stavebníků se vlivem recese proměnil trh s realitami také v tom, že se lidé mnohem častěji pouští do stavby sami. Bez developerů. Dřív se stavělo na klíč tak ze sedmdesáti procent. Teď se situace otočila. Na klíč se postaví čtyřicet procent domů, šedesát procent staveb se protahuje a nedostavuje naráz, uvedl Břetislav Lacina z firmy Vario Vila v Uničově. (hrd) Havlíčkův Brod Olomouc 44 V Y S O Č I N A 26 Žďár n. Sáz. 55 Pelhřimov Jihlava Blansko Prostějov Přerov Vyškov Brno 17 Třebíč Kroměříž Zlín 45 Vizualizace: Maxmont J I H O M O R A V S K Ý Břeclav Šumperk Jeseník O L O M O U C K Ý 52 Bruntál Uherské Hradiště Hodonín Radotice, Moravské Budějovice 10 parcel od 900 m 2 do m 2 pro stavbu RD, konkrétní informace nyní zpracovávají. 51. Břeclav Poštorná parcely o výměře 995 m 2 a m 2. O konkrétních podmínkách rozhodnou zastupitelé v dubnu. Problém s odkanalizováním. 52. Bruntál rozloha 10,4 ha pro stavbu 57 RD a 220 bytů, lokalita: Za Mlékárnou, vzdálenost 1,5 km od centra, cena: nestanovena, město má zájem prodat pozemky developerovi nebo přímým zájemcům. Zájem občanů je, zatím není investor. Bruntál zvažuje prodat pozemek o rozloze 1 ha v ulici Zeyerova, cena: nestanovena, částečně zasíťované. Bruntál rozloha: 1,3 ha, nevyužívaná část nemocnice. Územní plán připouští využití pro občanskou vybavenost v oblasti sociálních služeb, zařízení péče o děti, školská a zdravotní zařízení a podobně. 53. Haňovice, Litovel rozloha m 2 pro stavbu 15 RD, lokalita: okraj obce, cena: neurčena, do konce roku budou vybudované sítě. 54. Hrádek, Frýdek-Místek parcely pro 30 RD vznik centrálního náměstí, cena: neuvedena, včetně sítí, bez kanalizace. 55. Medlov, Olomouc parcely pro stavbu 7 RD. Ve fázi přípravy. 56. Brtnice, Jihlava parcely pro 9 RD, cena: 550 Kč/m 2 včetně sítí, podmínka: kolaudace do Studnice, Vyškov rozloha m 2 pro stavbu 35 RD, cena: neuvedena. Bráníme naši obec před vymřením Vratěnín Je tady krásně, bydlet bych tady ale nechtěl. To si pomyslí si turista, který zavítá do Vratěnína nedaleko Vranova nad Dyjí. Tento stereotyp ale chce vedení vesnice se 300 obyvateli vyvrátit. Vratěnínští totiž potřebují nové obyvatele. Jinak by vesnice vymřela. Přilákat perspektivní rodiny jde ale ztuha. Přestože obec získala v roce 1996 titul Vesnice roku, nepomůže jí to zvrátit fakt, že je odříznutá od všech významných center, říká starosta obce Martin Kincl Proč prodáváte metr čtvereční stavební parcely za 6,50? Tuto cenu nabízíme už deset let. Postupně se snažíme připravovat pozemky tak, aby byly vhodné pro zástavbu. Důvod je jednoduchý: jsme v pohraniční oblasti. V bývalých Sudetech. Je tady nedostatek pracovních míst. Stejné je to i v sousedním Rakousku. Museli jsme udělat kroky k tomu, aby Vratěnín nebyl v budoucnu vylidněný. Jinak bychom museli omezovat služby jako je provoz školky. Vesnice by byla mrtvá Z L Í N S K Ý Opava M O R A V S K O S L E Z S K Ý Karviná 4 Ostrava Nový Jičín Frýdek-Místek 40 Vsetín Zdroj: obce )) prodej 54 Kde připravují nebo zvažují prodej Obec Červenka, Litovel právě připravují územní plán. Obec Nadějov, Jihlava právě připravují územní plán. Podolí u Brna, Brno výstavbu plánuje firma Kaláb. Němčice nad Hanou, Prostějov odkupují pozemky na území bývalého cukrovaru. Více budou vědět v dubnu. Karviná průmyslová zóna Nová Pole. Mají volných 8 hektarů. Investorům ale neprodávají. Měrotín, Litovel v připravovaném územním plánu rozšíří stavební pozemky. Zádveřice Raková, Vizovice chystají pozemky. Zatím nemají podrobnosti. Břest, Kroměřížsko připravují projektovou dokumentaci v lokalitě K Nádraží. Více informací na konci Žalkovice momentálně jednají o vykoupení pozemků do obecního vlastnictví. Dobronín mají zpracovanou studii, ale zatím mají problém s financováním. Týnec předpokládají prodej v roce 2011 po změně územního plánu. Na co lákáte nové lidi? Na čistý vzduch (smích). Nejsou tady žádné průmyslové podniky. Ve Vratěníně máme školku, do základní školy dojíždějí děti do sedm kilometrů vzdálené Lubnice. Je tady i pošta, prodejna smíšeného zboží a hostinec. Vyplácí se vám taková politika? Určitě. V minulosti se tady desetiletí nepostavil ani jeden nový rodinný domek. Teď se tady staví tři. Lidé v tomto regionu pracují většinou za minimální mzdu. Nemůžou si dovolit pozemek v hodnotě domu. Jak se chcete bránit spekulantům? Jedinou podmínkou, kterou jsme si stanovili je, že zájemce o pozemek s námi musí podepsat nejdříve nájemní smlouvu. Stanovili jsme 80 haléřů za metr čtvereční, takže to je také pakatel. Až dům postaví, převedeme pozemek do jeho vlastnictví. Chceme tak zabránit tomu, že někdo koupí pozemek za korun a pak jej prodá za padesát tisíc. (hrd)

3 duben 2010 STRANA 3 i n z e r c e KB EUPoint MoravskeHosp 268x374.indd :26

4 duben 2010 STRANA 4 r o z v o j o vá c e n T R A Projekty na Moravě: Optimismus i zklamání Hospodářská krize udělala čáru přes rozpočet nejednomu z projektů na výstavbu velkých komerčních objektů. Jiným naopak pomohla ke Snížení původních nákladů. Linda Škrancová Ačkoli developerství v České republice nezažívá tak obrovský růst, jako tomu bylo před několika lety, rozhodně nestagnuje. Krize donutila v některých případech firmy k zefektivnění stavby a k šetření. Projektem, který ovlivnila hospodářská recese, je zástavba v bývalé ostravské koksovně Nová Karolina. Tam se práce zastavily na celý rok a půl. Museli jsme celý projekt znovu otevřít a najít technické úspory. Nová řešení jsou úspornější, ale návštěvník centra to nepozná, říká Luboš Kočí, šéf české pobočky společnosti Multi Development. Právě tato nizozemská firma před téměř čtyřmi lety uspěla v městské soutěži. V našem případě lze krizi vnímat i pozitivně. Stavební firmy mají nyní méně práce, proto mají větší zájem uspět v tendrech a nabízejí lepší ceny. I díky tomu jsme nakonec snížili původní rozpočet zhruba o 56 milionů korun, dodává Kočí. Pozemek na ostravském náměstí Republiky na výstavbu třiceti tisíc metrů čtverečních kanceláří zatím čeká. Developer stavbu IQ Office vloni odložil. Se zahájením stavby počítáme do šesti až dvanácti Morava Kdysi spanilé průmyslové areály, dnes němí svědkové slavné minulosti. Taková je často současnost bývalých pivovarů. V roce 1869 jich na Moravě fungovaly přes tři stovky, dnes jen málo přes deset. Řada z nich přitom leží v atraktivních lokalitách blízko center okresních a krajských měst. Proto se o ně stále více zajímají developeři. V roce 2002 například zkrachoval Pivovar a sodovkárna Svitavy. Tradiční značky piv Svitavák a Doktor převzala konkurence z Havlíčkova Brodu, budovy pak developer. V jedné z nich jsou dnes sklady. Ve druhé při výpadovce na Olomouc už sedm let sídlí obchodní dům Hypernova. Maloobchodní prodejna pak doslova zachránila bývalou lednici měšťanského pivovaru v blízké Moravské Třebové. Objekt sice leží v městské památkové rezervaci, byl ale doporučen k demolici, vzpomíná na situaci z konce 90. let Blanka Žouželková z městského úřadu v Moravské Třebové. Z bývalé lednice sice zbyly pouze obvodové zdi, celkově však objekt dopadl ještě ve srovnání se svými dalšími pivovarskými sousedy dobře. Samotný měšťanský pivovar je využíván jen částečně, ještě v horším stavu je někdejší zámecký provoz, který skrývá unikátní sklepy. bydlí v pivovaru A neví o Tom Kde se staví Nová Karolina, Ostrava 6,5 mld. Kč jaro 2012 Aupark,Brno 1,5 1,8 mil. Kč konec 2012 Breda & Weinstein, Opava 1,4 mld. Kč podzim 2011 Projekty, které se zastavily IQ Office, Ostrava Jižní Centrum, Brno Multifunkční dům, Český Těšín měsíců, dokončena by měla být do konce roku 2012, řekl generální ředitel společnosti CTP Remon Vos. Na jaře příštího roku začnou pravděpodobně stavební práce také v Olomouci. Investor SMC Development dokončuje projektové přípravy obchodní galerie Šantovka. Ta vznikne v centru města na území bývalé továrny Milo. Finance na projekt bude developer čerpat z vlastních zdrojů a z úvěrů. Počítáme s investicí ve výši deseti miliard korun, říká tiskový mluvčí projektu Šantovka Juraj Aláč. Ani v tomto případě však scénář financování není růžový v loňském roce opustil projekt minoritní investor společnost Sekyra Group, nyní od Šantovky dává ruce pryč i ING Real Estate Development. Nákupní centra musí nabízet víc než jen nákupy ROZJetá ŠANtoVKA Přestože z projektu olomoucké Šantovky odešli dva investoři, stavba multifunkčního areálu pokračuje dál. FOTO: Jiří Sláma Opava Nákupní centrum už dnes nemusí nutně zahrnovat jen obchody. Zákazníci už od shopping parků očekávají víc. Developeři nových center kvůli tomu musí měnit strategie. V loňském roce klesly některým obchodním galeriím obraty až o 30 procent a snížila se i průměrná návštěvnost, uvedla Lenka Hartmanová ze společnosti DTZ, která provedla aktuální analýzu trhu komerčních nemovitostí. Tento fakt si uvědomují například v Opavě. Společnost Develon tady přehodnotila strategii při plánování společenského centra Breda & Weinstein. Nebude pouze jedním nákupním centrem, ale souborem menších obchodů a bytů. Investor chce proměnit bývalé budovy pivovaru Zlatovar. Kromě multikina nebo dětské knihovny bude komplex unikátní tradiční pivní restaurací s mikropivovarem a stylovou kavárnou umístěnou v renovovaném sále staré pivní varny, uvedla Martina Cicvárková ze společnosti Develon CZ. O přesné skladbě obchodů či služeb v opavském multifunkčním centru budou teprve jednat. S otevřením počítáme na podzim roku 2011, doplnila Cicvárková. Projekty multifunkčních center, která v současné době vznikají, už naprosto samozřejmě počítají s dalšími )) pokles tržeb Obraty obchodních galerií vloni klesly o 30 % Míra neobsazených ploch v nákupních parcích je pouze 2 % službami multikino, posilovna nebo horolezecká stěna. Do dvou let by mělo nové obchodně-zábavní centrum s touto koncepcí vyrůst také v Brně v lokalitě plánovaného Jižního centra. Naše strategie propojení nakupování, zábavy a odpočinku je dlouhodobá. Fungují tak všechna naše centra na Slovensku a v Brně tomu nebude jinak, řekl Robert Ullmann ze společnosti HB Reavis Group CZ, která je developerem centra Aupark. Podle analýzy DTZ se dá očekávat snížení podílu obchodů s módou a obuví. Odborníci předpovídají, že se do nákupních center nastěhují jednou i úřady práce nebo mateřská centra. Na základě studie Cushman & Wakefield byla loni zjištěna míra neobsazenosti nákupních parků v ČR 2 procenta. (lis) Jednou z forem, jak bývalé průmyslové objekty využít, je jejich adaptace na bydlení. Přitom dnešní obyvatelé těchto loftů často ani netuší, že obývají bývalý pivovar. Jako například pivovar v Pozořicích nebo Velké Bíteši. Přestavbu někdejšího liechtenštejnského pivovaru na obytný dům plánují i v Městečku Trnávka. Projekt stále platí. V současné době ale provádíme rekonstrukci sousedního objektu mlékárny na víceúčelový dům, ve kterém bude sídlit mimo jiné obecní úřad, zdravotní středisko, knihovna či kluby důchodců, takže zatím chybí na výstavbu bytů peníze, uvedl starosta Městečka Trnávka Václav Neubauer. Přestavba bývalého pivovaru je plánována také v Uherském Ostrohu. Zdejší areál, který je součástí zámeckého komplexu, je ve velmi špatném technickém stavu. Jeho současný majitel plánuje komplexní rekonstrukci s celkovým rozpočtem kolem 120 milionů korun. Žádost o podporu z evropských fondů jsme právě podali. K vlastní realizaci by mělo dojít nejpozději do roka po obdržení peněz, uvedl k projektu Vladimír Konečný z uherskoostrožské společnosti EUROTEC. Zajímavé využití našli pro někdejší varnu pivovaru a další budovy v Lošticích. Objekty od roku 1992 vlastní společnost A.W., která se zabývá výrobou místní vyhlášené lahůdky tvarůžků. Varna je po opravě využívána jako bytový dům pro naše zaměstnance. Navazující budova slouží jako expediční chladírenský sklad, uvedl jednatel společnost A.W. Pavel Pospíšil. Mezi nejzdařilejší adaptace bývalých průmyslových budov patří přeměna pivovaru a sladovny v Brně Králově Poli na kulturní centrum Starý pivovar. Jeho součástí je galerie, klub a multimediální sál. Ač bylo pivovarů na Moravě před více než sto lety přes tři stovky, žádný z uzavřených provozů dnes neslouží jako muzeum pivovarnictví. O něco podob- CTP Invest Jižní Centrum Brno město Český Těšín Odchod ING ale v žádném případě neohrozí projekt Šantovka, který dále pokračuje podle původního plánu, dodává Aláč RPG se stahuje z arbitráže kvůli bytům OKD Moravskoslezsko Společnost RPG Industries se rozhodla odstoupit ze sporu o pětačtyřicet tisíc bytů po bývalé důlní firmě OKD na Ostravsku. RPG se stahuje z arbitráže, v níž jí ministerstvo financí žaluje za porušení privatizační smlouvy. Společnost se podle jejího právníka Roberta Amsterdama bojí nespravedlivého soudu. Společnost Zdeňka Bakaly RPG získala více než čtyřicet tisíc bytů v privatizaci. Firma se dostala do sporu s některými obyvateli bytů a politiky, kteří tvrdí, že nájemníci mají nárok na předkupní právo. Společnost však prodávat své byty nechce. Výrobu piva na Moravě nahradily obchody, byty, sklady či výstavy ného se neúspěšně snažilo v roce 2006 město Uherské Hradiště, když usilovalo o koupi areálu pivovaru v Jarošově. Jeho majitel Drinks Union však vylučoval prodej po částech a součástí nabídky nebyl odkup pozemků. FILIP VRÁNA s tím, že na projektu pracuje stále stejná skupina projektantů, manažerů a architektů. První fáze výstavby, při níž by měla vzniknout obchodní galerie a zábavní centrum, by měla být dokončena na podzim roku SMC Development se navíc bude finančně podílet na stavbě tramvajové trati z centra do jižní části města, kterou plánuje město. Naopak projekt revitalizace Jižního centra v Brně zatím žádné konkrétní termíny zahájení výstavby nenabízí. Stavba nového nádraží v odsunuté poloze je v nedohlednu. Investoři tak nemají zatím zájem investovat do oblasti, která nemá dořešený hlavní tahák. Jedinou výjimkou je zatím obchodní centrum Aupark. V oblasti nyní vlastní pozemky také giganti jako J&T nebo CTP. Významní developeři, kteří měli o pozemky zájem, nyní vyčkávají. Zatím na přípravách nepokračujeme. Dále než s Jižním centrem máme připravený projekt na vybudování nové čtvrti v areálu bývalé Zbrojovky, uvedl architekt Petr Pelčák, kterého si J&T najala na projekty v Brně. Městská firma Jižní centrum tak teď zvažuje jak nejlépe využít pozemky u řeky Svratky. V úvahu připadá například cyklostezka. Nyní čekáme na zahájení výstavby Auparku, doplňuje ředitel Jižního centra Jan Zavřel. Nákupní a zábavní centrum Aupark by měl začít stavět již na podzim letošního roku slovenský developer HB Reavis Group. Čekáme na udělení stavebního povolení. Koncepce centra bude podobná bratislavskému Auparku, říká jednatel Auparku Robert Ullman. Brňané se tak mohou těšit nejen na nové příležitosti k nakupování, ale také na zábavu ve fitness centru, na horolezecké stěně nebo v multikině. Do sporu ale v prosinci 2009 vstoupila Poslanecká sněmovna, která přijala usnesení, v němž říká, že RPG privatizační smlouvu porušuje. České soudy i česká vláda jsou zjevně a průkazně ovlivněny tímto usnesením, které je podle našeho názoru neústavní, řekl Amsterdam. Dokud ústavní soud toto usnesení nezruší, máme vážné pochyby o tom, že se nám v České republice dostane spravedlivého procesu. Proto jsme se rozhodli, že se z arbitráže stáhneme a rozhodčímu soudu jsme již odeslali uznání žalobního návrhu, dodal Amterdam. Celý spor se tak v podstatě dostává na začátek. RPG se ale bude snažit se státem dohodnout. (lis) )) zaniklé pivovary Z pivovaru ve Svitavách se stal hypermarket, v Moravské Třebové maloprodejna. Obyvatelé Pozořic, Velké Bíteše nebo Městečka Trnávka dnes už ani netuší, že žijí v prostorách bývalého pivovaru. Komíny byly sneseny, o slavné historii vypovídají pouze sklepy. V Uherském Ostrohu plánují opravu pivovaru v zámeckém areálu za 120 milionů korun. Lidé vyrábějící tvarůžky v Lošticích bydlí v areálu závodu. Dřív to ale býval pivovar. Pivovary se dají proměnit ve společenská centra. V Brně-Králově Poli vznikly zajímavé prostory pro mladé umělce nazvané Starý pivovar. Ani v jednom ze tří set zaniklých pivovarů není muzeum.

5 duben 2010 STRANA 5 E K O - K O M k o m e r č n í p r e z e n ta c e Využití recyklovaných odpadů ve stavebnictví Bydlení v domcích z nápojových KARTOnů nebo tepelné izolace z recyklovaného polystyrenu a papíru. To není budoucnost. Dnes už je TO realita. Vytříděný odpad se STále častěji mění ve STAvební MATeriál. Veronika Hrdá V České republice je dostatek zpracovatelských zařízení, která umí z vytříděného odpadu vyrobit materiály využívané ve stavebnictví. U zákazníků si už také našly oblibu. A i zde je to podobné jako s jinými výrobky z vytříděného materiálu: Uživatelé často ani nevědí, že jde o materiál z bývalého odpadu. Oblíbeným materiálem pro izolaci je například recyklovaný polystyren, ze kterého se vyrábí izolační desky pro izolaci plochých střech. Tento materiál se využívá pro výrobu podlahových desek proti hluku, stavebních tvarovek nebo spádových desek pro odvodnění plochých střech. V podobě drtě se používá jako plnivo do lehkého betonu nebo jako zásypový materiál, říká Šárka Nováková z autorizované obalové společnosti EKO-KOM. Společnost v České republice zajišťuje fungování systému zpětného odběru odpadů z obalů pro své klienty. Majitelé dřevostaveb už také ocenili vlastnosti takzvané celulózové izolace. Ta je vyrobená z celulózových vláken vyrobených z vytříděného papíru. Její výhodou je rychlá aplikace a snadná výplň materiálu do různých konstrukčních detailů. Izolace je vhodná nejen izolace i protipožární ochrana z vytříděného papíru se dá vyrobit velké množství stavebního materiálu. Celuózové izolace dobře izolují teplo i zvuk. Její vlastnosti si pochvalují i hasiči. FOTO: archiv do dřevostaveb, ale také do lehkých konstrukcí. Tento přírodní materiál navíc velmi dobře odvádí vlhkost. Použitím izolace nedojde k uzavření par uvnitř konstrukcí, ale k jejich volnému průchodu, uvádí Nováková. Materiály z rozvlákněné celulózy jsou využívány také v nahrávacích studiích nebo v místnostech, kde je potřebné izolovat zvuk. Přestože je celulózová izolace vyrobená z vytříděného papíru, doporučují ji používat i hasiči. Je totiž vhodná při použití ve stropech vícepodlažních budov, kde současně působí jako protipožární izolace. Pokud jste se rozhodli zpevnit trávník, i tady se můžete setkat s recyklovaným materiálem. Zatravňovací dlažby jsou totiž vyrobené ze směsného plastu. Díky tomu mají dlouhou životnost, říká Šárka Nováková. Ze směsných plastů se vyrábí i tak významné stavby jako jsou protihlukové stěny na dálničních obchvatech. Své užití si našly také ve výrobě střešních krytin. Plastové krytiny svým vzhledem připomínají klasickou střešní krytinu. Kromě vysoké odolnosti tohoto materiálu nejen proti povětrnostním vlivům a UV záření je také snížená možnost růstu mechů. Předpokládána živnost břidlic z recyklovaných plastů je minimálně 40 let, prozrazuje Nováková. PlASTy připomínající dřevo jsou vhodné pro zahradní nábytek Díky odolnosti a příjemnému vzhledu se v poslední době využívají recyklované směsné plasty k výrobě materiálů, které nahrazují dřevo. Vzpomeňte si na to, až budete sedět na lavičce v parku nebo u zahradního stolu. Není to dřevo, jak to na první pohled vypadá. Je to plast, který může být vyrobený i z plastů, které jste nedávno vyhodili do kontejneru. Skvěle se dá využít také nápojový karton, jehož recyklací vyrábí jediná firma v České republice stavební desky. Ty se pak používají ke stavbě rodinných domků a už dnes mají desítky spokojených majitelů. Systém stavby domků z nápojových kartonů je vhodný také pro nízkoenergetické a pasivní domy. Využití ve stavebnictví má také sklo, které se jako expandovaný granulát přidává do malt nebo betonů. I v tomto případě jej lze využít k izolaci, přesněji řečeno k tepelně-izolačním násypům používaných například v konstrukcích střech. Zajímavé využití má sklo také v podobě tvarovaných desek. Ty se hodně využívají jako zvuková izolace, ale není problém si je pořídit pro tepelnou izolaci. Tvarované desky se vyrábějí z takzvaného pěnového skla, které se vyrábí z anorganických materiálů (skla a uhlíku). Tento materiál při požáru nevylučuje toxické zplodiny, neodkapává a nevyvíjí kouř. Všechny uvedené příklady využití recyklovaných materiálů mají atestace splňující přísné normy a jsou zdravotně nezávadné. U zákazníků jsou oblíbené nejen dlouhou životností, ale také příznivými cenami. Účelem využívání druhotných surovin ve stavebních materiálech je v první řadě dosažení ekonomických a energetických úspor. Opětovné využívání materiálů má svůj smysl a řád. Česká republika se může pyšnit několika desítkami kvalitních zpracovatelských zařízení, které zpracovávají jednotlivé druhy vytříděného odpadu na noviny, skleničky, fleecové bundy až po interiéry aut a stavební materiály. V některých evropských zemích je tento způsob využití recyklovaného materiálů běžný. Česká republika, která ve srovnání s Evropou drží prim ve sběru plastů a každoročně splňuje procenta recyklace dané EU, není výjimkou. )) co je EKO-KOM Bydlení v nápojových kartonech? Podobné jako v klasické dřevostavbě EKO-KOM inzerce 212x91.indd :53 Brno Dopili jste mléko nebo džus z krabice? Až budete chtít obal vyhodit, myslete na to, že když jej vytřídíte, může se z něj stát stavební materiál. A potom také například rodinný domek. Než se ale vyrobí desky pro postavení domu, je potřeba dát dohromady téměř čtvrt milionu vytříděných nápojových kartonů. S myšlenkou stavět domy ze stavebních desek, které využívají materiálových vlastností tetrapaků, přišla v roce 2008 firma Flexibuild s.r.o. z Brna. O zákazníky, kteří chtějí bydlet v domcích z nápojových kartonů, nemají nouzi. Lákavá je totiž nejen dostupná cena, ale i příjemná alternativa jak stavět ekologicky. Kromě rodinných domů nebo budovy čističky odpadních vod máme postaveno několik zahradních domků, chat, ale například i zateplené boudy pro psí FOTO: Flexibuild mazlíčky, říká ředitel firmy Flexibuild ing. Zdeněk Forman. Celý systém stavebních prvků lze využít také při rekonstrukcích bytů nebo jako výplňové panely konstrukcí nebo při revitalizacích panelových domů. Pro prezentaci použití recyklovaných materiálů jsme vyrobili i nábytek, prozrazuje Forman. Kartony se dotřídí, rozdrtí, vyperou a usuší a pak se při patřičných teplotách lisují do desek. Spojením dvou desek a tepelné izolace vzniká sendvič, který je základem stavebního systému. Hlavní složkou nápojového kartonu je papír s dlouhými a pevnými vlákny, který dodává obalu potřebnou pevnost. Další vrstvy tvoří polyetylén a hliník. Polyetylén slouží k zachování nepropustnosti, zatímco hliníková fólie chrání obsah obalu před ultrafialovým zářením. Nápojový karton je zajímavý také tím, že má během procesu výroby velmi nízkou spotřebu energie, protože není zapotřebí žádných koenergetických procesů, jaké se využívají při tavení skla nebo kovu. Jelikož má náš rodinný dům obvykle dřevěnou nosnou konstrukci, vyžaduje si tedy stejné zacházení jako jiné typy dřevostaveb. Když to velmi zjednoduším, do domu nesmí zatékat. To znamená, že nesmí být porušeny povrchové úpravy, izolace nebo rozvody vody v domě, uvádí Forman. Upozorňuje ale na to, že domy jsou navrženy jako energeticky úsporné nebo nízkoenergetické, mohou být i pasivní (tedy i dostatečně vzduchotěsné) a je proto velmi důležité, aby byl do domu zajištěný dostatečný přísun čerstvého vzduchu. (hrd) Autorizovaná obalová společnost EKO- KOM zajišťuje cestu obalových odpadů od jejich vzniku, přes třídění až po finální zpracování na novou surovinu. Společnost, kterou před dvanácti lety založili výrobci a plniči obalů, vytvořila na špičkové evropské úrovni fungující celorepublikový systém zajišťující třídění, recyklaci a využití obalových odpadů. Společnost EKO-KOM za své klienty plní povinnosti, které jim ukládá zákon. Do systému nakládání s tříděným odpadem jsou zapojeny také obce, které musí dle zákona umožnit svým občanů třídění odpadů na svém území. Nedílnou součástí cyklu jsou také svozové firmy, dotřiďovací linky, zpracovatelé a recyklátoři druhotných surovin. EKO-KOM, a.s. s obalovým odpadem fyzicky nenakládá, ale podílí se zejména na organizaci sběru, svozu, třídění a využití odpadů a na financování nákladů s tím spojených. To znamená, že musí zajistit dostatečně hustou a funkční síť sběrových nádob (nebo jiný způsob sběru) přístupnou dostatečnému počtu občanů. Společnost EKO-KOM dnes spolupracuje s obcemi ČR, ve kterých žije 10,391 mil. obyvatel (98 % celé populace). Základním prostředkem sběru obalových odpadů je sběr do kontejnerů, který je v současné době tvořený více než 190 tisíci kontejnery na tříděný sběr papíru, plastů, skla a nápojových kartonů a v menší míře i kovů. Tento způsob sběru je doplněn také sběrem do pytlů a dalšími způsoby sběru jako jsou sběrné dvory a výkupny.

6 duben 2010 STRANA 6 p r ů m y s l o v é z ó n y V Holešově je všechno hotové. Kromě dálnic Holešovská zóna začala lákat investory. ZáSAdní ARgument pro přesvědčování, napojení na dálnici směrem na slovensko, má ale TRHlinu. STAvba R49 se zastavila. MiniSTeRSTvo nepočítá S Tím, že se spustí do Roku Veronika Hrdá Holešov Všechno už je nachystané. Teď aby přišli investoři. Zatím si ale na pořádné dopravní napojení budou muset počkat. Průmyslová zóna v Holešově je poslední z moravských strategických areálů, který zeje prázdnotou. Do pěti let by tady však podle plánů vedení kraje mělo pracovat až pět tisíc lidí. Krajská firma Industry Servis ZK už začala lákat investory. Zatím má tři. Brzy jich bude pět. Do konce roku chce mít vedení krajské firmy podepsanou smlouvu s deseti. S plnou obsazeností počítáme na konci roku V zóně postaví Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Technologický park, uvedl ředitel Industry Servis ZK Jiří Němec. Nové haly zde vybudují také firmy Pokart a Kart. Jenže pokud chce vedení holešovské zóny lákat investory zejména na dobré dopravní napojení, bude muset alespoň na několik let změnit strategii. Ministerstvo dopravy totiž nepočítá s tím, že jen tak obnoví stavbu dálnice R49 směrem ke slovenskému Púchovu. Přitom po ní měla auta jezdit už letos v září. V tuto chvíli je těžké říci, kdy se stavba znovu obnoví. R49 se zatím neobjevuje ve střednědobých plánech, tedy do roku Důvod je jednoduchý: nejsou peníze. Otázkou ještě je, zda to nějakým způsobem neovlivní volby. Míněno tak, že by přišel někdo, kdo bude mít R49 jako prioritu číslo jedna, ale s ohledem na rozestavěnost to nepředpokládám, uvedl mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka. Ještě letos v listopadu chce Ředitelství silnic a dálnic spustit alespoň úsek silnice R55 Hulín Otrokovice a dokončení D1 k Hulínu. Dálnice tak bude zatím končit u Otrokovic. Firmy, které se v Holešově usadí, musí počítat s tím, že nesmí v areálu vyrábět těžké chemikálie. Vyrůst tady nemůže podnik zpracovávající suroviny a ani nová huť. Jednotlivé firmy si mohou vybrat, jak velký pozemek obsadí. Nejmenší může mít půl hektaru, největší až sto. Šedesát procent firem se zajímá o menší pozemky. Idea, že se v zóně usadí jeden strategický investor, je dávno pryč. Teď se spíš inspirujeme brněnskou zónou Černovické terasy, potvrzuje předseda představenstva Industry Servis Jiří Němec. Firma, která se rozhodne pro minimální variantu, si tak musí připravit na nákup pozemků minimálně tisíc korun. Jeden metr čtvereční totiž stojí 450 korun. Pro srovnání: korejská automobilka Hyundai ve srovnatelné zóně v Nošovicích platila téměř stejnou částku. Cena je srovnatelná jako v jiných průmyslových zónách ve Zlínském kraji. Podle Němce je tato částka z poloviny dotovaná. Než totiž zóna vznikla, musela firma Industry Servis ZK vykoupit a sjednotit pozemky, vybudovat silnice, přípojky a protipovodňová opatření. Mošnov: Práci má 900 lidí. Plán byl Ostrava Investory si musí předcházet také ve strategické průmyslové zóně Ostrava-Mošnov. Kvůli krizi se zpozdil rozvoj i tam. Přestože je zóna zaplněná na šedesát procent, pracuje zde pouze pětina lidí oproti původnímu plánu. Do dvou let tady bude pracovat osob. Původní vize ale byla pět tisíc pracovních míst. Stát do přípravy zóny investoval dvě miliardy korun. Do konce roku zde chce stát uvolnit na chybějící infrastrukturu ještě dalších 660 milionů korun. Ostrava stále čeká na to, že do zóny přijde strategický investor. Ten bude mít k dispozici 45 hektarů. Zbylí zájemci 30 hektarů. V zóně je umístěno pět investorů. Z toho tři již vyrábí. S dalšími investory jednáme, uvedla Helena Ochmanská z odboru ekonomického rozvoje na ostravském magistrátu. Výroba se rozjela v halách firem Plakor, Behr a Cro- )) krajské zóny Mošnovská zóna Rozloha: 200 hektarů Území obsazené investory: 85 ha Černovická terasa Brno Rozloha: 179 hektarů Město letos nabídne zbývajících 40 ha Průmyslové zóny vznikají na starém nádraží i v bývalém JZD Podnikatelské areály Přijďte a až nám řeknete, kolik u nás zaměstnáme lidí, pak se domluvíme na ceně pozemků. I taková jsou lákadla některých moravských obcí, které chtějí, aby se nové firmy usídlily právě u nich. Například v Morkovicích-Slížanech na Kroměřížsku právě dokončují terénní úpravy v areálu bývalého nádraží. Nechali jsme vytrhat koleje. Ve dvouhektarovém areálu stojí pouze staré nádražní budovy. Zatím nejsou vybudované potřebné přípojky, ale novým firmám jsme ochotni pomoci. Cenu za metr čtvereční zatím nemáme stanovenou, bude záležet na tom, kolik podnikatel vytvoří pracovních míst, uvedl starosta Morkovic-Slížan Pavel Horák. O tom, že je pro firmy mnohdy největším lákadlem vstřícnost místních radnic, vědí své i v Bolaticích na Opavsku. Přestože jde o příhraniční město, kde žije obyvatel, funguje zde téměř 800 podnikatelských subjektů. modora Wheels. Padesát hektarů tady koupila i firma HB Reavis, která má v plánu vybudovat logistické centrum využívající napojení na silniční, železniční i leteckou dopravu. Usídlené firmy zatím investovaly v Mošnově téměř šest miliard korun. Město pozemky v mošnovské zóně prodává za 330 korun za metr čtvereční. Tržní cena se přitom podle realitních makléřů pohybuje v dvojnásobných částkách. Podnikatelé si právě většinou pochvalují vstřícnost radnice. V průmyslové zóně u hřiště se usídlilo devatenáct firem. Radnice teď hledá poslední dvě, které by se do areálu ještě vešly. Metr čtvereční pozemku zde stojí 223 korun. Areál má patnáct hektarů. Loni se zde usídlila například firma Medis International, která zde balí léky, uvedl Herbert Pavera. Neobydlené pozemky nabízí obec Světlá nad Sázavou na Havlíčkobrodsku. Vedení města, kde je téměř šestnáctiprocentní nezaměstnanost, chce nalákat nové podnikatele. Mamutí podnik Crystalex Bohemia zaměstnával zaměstnanců. V nástupní firmě teď ale pracuje maximálně 300 lidí. Proto chceme připravit v této ospalé době pozemky tak, abychom v období růstu byli připravení, uvedl místostarosta Světlé nad Sázavou Josef Böhm. Město proto nabízí dva areály: vedle skláren a v lokalitě Rozkoš. Do první Holešovská průmyslová zóna Zatím mají zájem tři investoři. Zlínský kraj ale doufá, že do 360 hektarů rozlehlého areálu přitáhne letos dalších sedm firem. FOTO: Jiří Sláma Nový prodej pozemků odstartují také v Brně na Černovické terase. Ta je jednou z nejdynamičtěji rozvíjejících se zón. A to navzdory krizi. Město tam začne od dubna nabízet zbývajících 39,75 hektarů. Cenu pozemků ale tají. Počká si až na nabídky zájemců. Brno se o investory nemusí až tolik prát. Přesto firmy zajímající se o pozemky na Černovické terase budou mít oproti minulosti jednu úlevu. Jejich investice musí být v minimální výši sto milionů korun. V minulosti bylo minimum dvě stě milionů. Pozemky k podnikání nabízí i Jihlava. Máme volných devět hektarů. Cena je stanovena na 450 korun za metr čtvereční, uvedl mluvčí jihlavské radnice Radek Tulis. Radnice preferuje spíše výrobní haly než sklady. I přes zájem investorů odmítají jihlavští úředníci prodat pozemky pro vybudování solárních elektráren. (hrd) z nich se můžou firmy nastěhovat až příští rok. V druhé je k dispozici ještě metrů čtverečních. Jeden metr město prodává za 450 korun. propuštění skláři budou mít nové příležitosti Celková hodnota zóny je 1,6 miliardy korun. My přitom budeme maximálně inkasovat necelou miliardu, vysvětluje Němec. Podle analytiků fakt, že dálnice ještě v Holešově nestojí, může situaci zkomplikovat. Je to argument, kterým můžou významní investoři operovat a přitvrdit tak při jednání o podmínkách, myslí si analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka. To si ale nemyslí zástupci firmy Industry Servis ZK. Projekt je rozběhnutý bez ohledu na finanční krizi, tvrdí výkonný ředitel Industry Servis Jakub Černoch. Podle Hatlapatky ale přesto bude holešovská zóna ještě několik měsíců bojovat s nezájmem. Pro investory má ale potenciál. Na trhu je stále dostatek firem, které čerpají z toho, že jejich konkurenti jsou oslabení, zdůrazňuje Hatlapatka. Firmy, které se budou chtít v Holešově usadit, budou muset kromě ceny za pozemek přistoupit i na další podmínku. Pokud se totiž rozhodnou koupit pozemek, musí nejdříve podepsat Deklaraci o porozumění, ve které se zavážou k tomu, že v zóně postaví předložený projekt. Pozemek ale nabudou až ve chvíli, kdy stavbu zkolaudují. Do té doby bude platit Industry Servis ZK nájemné. Na oplátku chce kraj investorům pomoci nejen při získávání nejrůznějších dotací z Operačního programu Podnikání a inovace. V okrese Kroměříž začaly platit typy podpor, které v jiných regionech nelze uplatnit, uvedla jednatelka společnosti Technologické inovační centrum Daniela Sobieská. To bude mít kanceláře v Technologickém parku. V něm bude také restaurace, kavárny, školící prostory nebo i startovací kanceláře, než budou mít budovy postavené. Vlastní budovy nejsou in. Firmy chtějí nájem CzechInvest Podle ředitelky agentury CzechInvest Alexandry Rudyšarové upouštějí města a kraje od výstavby průmyslových zón. Podle ní mají firmy také stále častěji zájem o nájemní haly než o postavení svých vlastních. O jaký typ podnikatelských prostor mají nyní firmy zájem? Obecně sledujeme rostoucí poptávku o nájemní haly namísto toho, aby si investoři stavěli vlastní budovy. Je to pro ně finančně i časově levnější řešení. V posledních měsících vidíme zvyšující se zájem o velké plochy, v současnosti zejména o ty nájemní. Důvodem je zejména konsolidace výroby a její centralizace do Čech. Jelikož jsou v Česku třetinové platy oproti Německu, tento systém se vyplatí. V Dolních Loučkách u Tišnova zase hledají firmu, která by oživila jejich bývalý vepřín. I tady vedení obce slibuje: pokud nám zaměstnáte lidi, o ceně můžeme diskutovat. Už máme jednoho zájemce. K dispozici je metrů čtverečních. Areál je určen zejména pro řemeslnou zástavbu, uvedl starosta Dolních Louček Ladislav Tichý. Dvouhektarovou průmyslovou zónu napojenou přímo na silnici I/34 České Budějovice Svitavy vybudovali v Kamenici nad Lipou u Pelhřimova. Postavení infrastruktury stálo 28 milionů korun. Areál Ke Gabriele je určený pro průmyslovou zástavbu. V blízkosti se nachází fotovoltaická elektrárna a výrobní haly firem podnikajících v automobilovém průmyslu. Cena za metr čtvereční je stanovena na 350 korun, uvedl starosta Kamenice nad Lipou Ivan Pfaur. Na nabídky podnikatelů čekají také v Českém Těšíně. Do 31. května tady totiž budou nabízet pozemky v lokalitě Jablunkovská a Frýdecká. Za metr čtvereční ale chce místní radnice rekordní sumu: korun za metr čtvereční. Jde o pozemky pro čistě komerční účely jako stavba multifunkčního domu. Loni jsme měli zájemce, ale investor nakonec smlouvu kvůli recesi nepodepsal, uvedla Miriam Pohromová z majetkoprávního odboru českotěšínského městského úřadu. Nezájem podnikatelů musí řešit také v Blansku. Jedním z problémů je, že si firmy musí samy vybudovat obslužné komunikace, přiznává místostarosta Blanska Lubomír Toufar. (hrd) Vznikají průmyslové zóny s takovou intenzitou jako před čtyřmi roky? Města, kraje a státní sektor obecně v posledních letech pomalu opouští od výstavby průmyslových zón. Aktivita se posouvá směrem k soukromým developerským aktivitám. Stát, prostřednictvím agentury CzechInvest, se v posledních letech více soustředí na dokončení rozpracovaných průmyslových zón, Mošnov, Holešov, a na zkvalitňování zón stávajících. Z pohledu aktivit soukromých subjektů na poli výstavby průmyslových zón pak v posledních dvou letech sledujeme změny v jejich chování. Postupně upouští od spekulativní výstavby podnikatelských objektů a více sázejí na stavby na klíč tedy na realizaci projektů dle konkrétní objednávky investorů. (hrd) )) nabídka Průmyslové areály na Moravě Bolatice m 2 73 Kč m Kč za m 2 inž. sítí Český Těšín m Kč m 2 Dolní Loučky m 2 cena dohodou (areál JZD) Kamenice n. Lipou Morkovice-Slížany 2 ha 350 Kč m 2 2 ha cena dohodou Světlá n.sázavou I. 10,5 ha 250 Kč m 2 (bez sítí) Světlá n. Sázavou II m Kč m 2 Blansko 13,4 ha 420 Kč/m 2

7 duben 2010 p ř e d S TAv u j e m e p r o j e k t STRANA 7 k o m e r č n í p r e z e n ta c e Liščina: Výstava skončila, projekt pokračuje Osada Liščina se nachází v ostravě-hrušově. Dnes zde žije ASi 65 rodin, z nichž mnohé sem byly přestěhovány po povodních v Roce 1997 ze zatopených oblastí hrušova. Od Té doby se TATo lokalita potýká díky sociální skladbě zdejších obyvatel S řadou problémů. Petr Handl Na lepší časy se začalo blýskat v roce 2008, kdy byla Liščina společně s dalšími jedenácti místy v rámci České republiky zařazena do programu Odboru pro sociální začleňování při Úřadu vlády ČR. V souvislosti s tím vznikl projekt Lokálního partnerství, jehož cílem je zlepšení sociální a životní situace zdejších obyvatel. Své síly v rámci Lokálního partnerství spojily Městský obvod Slezská Ostrava, občanské sdružení Vzájemné soužití, realitní skupina RPG Real Estate, které patří většina domů a pozemků na Liščině a Nadace OKD. Nikdo z nich by však nezmohl vůbec nic, pokud by se jim nepodařilo získat pro spolupráci na tomto projektu samotné lidi ze zdejší komunity. Problém je totiž v tom, že změnit nějakou sociálně vyloučenou lokalitu v příjemné místo k životu znamená změnit nejprve od základu mentalitu zdejších obyvatel. A to rozhodně nejde ze dne na den. Celý projekt proto začal na začátku roku 2009 setkáními s obyvateli Liščiny, kterým bylo potřeba trpělivě vysvětlovat, že pokud se má jejich osada změnit k lepšímu, budou muset převzít spoluzodpovědnost za to, v jakém prostředí žijí, a přiložit ruku k dílu. PříkLAd z Liščiny je hodný následování A přestože na mnoha jiných místech v republice se toto zatím nedaří, obyvatele Liščiny se díky trpělivé komunitní práci nakonec podařilo ke spolupráci přesvědčit. Společně s ostatními se proto nejprve na jaře 2009 pustili do velkého jarního úklidu, při kterém se vyklízely sklepy a půdy, malovaly společné prostory domů, ale také se například opravovala kanalizace. V létě si pak místní opravili své komunitní centrum a svépomocí vybudovali dětské hřiště. Na jeho otevření se přijel podívat i ministr Michael Kocáb a konstatoval, že příklad z Liščiny je hodný následování. Liščina!!! v rámci vernisáže výstavy Liščina!!! se 1. března na ostravské Nové radnici představily i děti z tanečního souboru působícího při komunitním centru na Liščině. FOTO: Jiří Zerzoň Další náročný úkol ale na obyvatele Liščiny teprve čekal. Aby totiž mohl celý projekt, který je naplánován až do roku 2013, pokračovat, museli nejprve místní dokázat, že toho, co se zde již udělalo, si dovedou vážit. Míst, kde se uklidilo a něco hezkého vybudovalo, ale kde to vydrželo jen pár dní nebo maximálně týdnů, známe všichni víc než dost. Na Liščině je ale i dnes poznat, kde už se pracovalo. Jedna z obyvatelek Ličšiny, Sylva Pokutová, říká Když jsme tady loni postavili dětský koutek, hodně lidí říkalo, že nevydrží ani měsíc. A podívejte, i po tři čtvrtě roce je jako nový, všichni ho udržují a když je pěkné počasí, hraje si tu i třicet dětí. Její sousedka Edita Zdařilová se přidává: Ještě před časem bydlelo na Liščině hodně neplatičů, kteří vůbec neměli zájem nějak zkrášlovat prostředí, ve kterém žijí. Teď je situace jiná, většina nynějších obyvatel nájem řádně platí a není důvod, aby někam odcházeli. A na proměně osady k lepšímu mají zájem. To potvrzuje i Kumar Vishwanathan, ředitel a předseda občanského sdružení Vzájemné soužití: Když jsem před třinácti lety Liščinu poznal, byla to osada, do které byly provizorně evakuovány romské rodiny po záplavách. Od té doby Liščina postupně prošla velkou proměnou, ale nejvíce v posledních dvou letech. Spolupráce se všemi našimi partnery pomohla obyvatelům překonat skepsi a vnesla do Liščiny naději a pozitivní energii. Ne všechno na Liščině však půjde opravit. Několik místních domů muselo být již v minulosti kvůli špatnému technickému stavu zbořeno, další dva demolice čeká v nejbližším období. Spolu s nimi by měl zmizet i nepořádek v jejich okolí, který kazí celkový dojem z lokality. Všichni, kdo jsme do projektu zapojeni, víme, že nás čeká ještě kus práce, že ne všechno se už podařilo, říká Petr Handl, mluvčí realitní skupiny RPG Real Estate, a dodává: Je ještě stále Co je Liščina Když jsem před třinácti lety Liščinu poznal, byla to osada, do které byly provizorně evakuovány romské rodiny po záplavách. Od té doby Liščina postupně prošla velkou proměnou, ale nejvíce v posledních dvou letech. Spolupráce se všemi našimi partnery pomohla obyvatelům překonat skepsi a vnesla do Liščiny naději a pozitivní energii. Kumar Vishwanathan, ředitel a předseda občanského sdružení Vzájemné soužití. Sociálně vyloučená lokalita Liščina Projekt funguje od jara Od té doby místní obyvatelé: vyklidili sklepy a půdy vymalovali společné prostory domů pomohli opravit kanalizaci vybudovali dětské hřiště opravili dětské centrum upořádali výstavu na ostravské radnici Liščina!!! hodně těch, kteří v pozitivní výsledek naší práce nevěří. Ale doufáme, že se nám Liščinu podařilo probudit k životu a že místní obyvatelé svou šanci, kterou dostali, nepromarní. K jeho názoru se připojuje i místostarosta městského obvodu Slezská Ostrava Radomír Mandok: Jsme na Slezské skutečně rádi, že všichni zúčastnění na tomto projektu přistoupili od slov k činům a vše se dalo do pohybu. Málokdo věřil, že Liščina bude vypadat, jak vypadá. Už to není špinavá díra, kam se lidé bojí vstoupit, natož zde bydlet. Věřím, že je to pouze začátek, jen nakročení tím správným směrem, za což děkuji nejen všem zúčastněným organizacím, ale hlavně občanům v lokalitě bydlícím. Aby realizátoři projektu ukázali okolnímu světu, co pozitivního se jim již podařilo, a aby motivovali obyvatele Liščiny k další práci, uspořádali od 1. do 30. března ve foyer ostravské Nové radnice výstavu fotografií Liščina!!! Podle Petra Handla z RPG Real Estate svůj účel výstava splnila: Pro ty obyvatele Liščiny, kteří se do projektu zapojili, to byla velká odměna a ještě větší motivace, protože poprvé v životě se jim dostalo takovéto pozornosti. Výstava ale navíc opět rozpoutala diskusi o problematice začleňování sociálně vyloučených lokalit a díky tomu se opět jasně ukázalo, o jak složité téma se jedná. A že vůbec není snadné přejít od pouhých proklamací ke skutečným činům. Liščina!!! je odměnou i motivací Záštitu nad výstavou převzal ostravský primátor Petr Kajnar. Ten vidí smysl celého projektu i v širších souvislostech: Ostrava se uchází o titul Evropské hlavní město kultury Součástí přihlášky, kterou jsme předložili vloni komisařům a se kterou jsme postoupili do druhého kola, je nejen ambiciózní projekt zástavby Černé louky, ale také řada nejen kulturních akcí. Projekt Liščina je jednou z nich, neboť se zde jedná o zkulturňování životního prostředí obyvatel našeho města a o podporu multikulturního prostředí Ostravy. Výstava Liščina!!! tak symbolicky zakončila první rok projektu a odstartovala rok druhý. Ten začal v polovině března dalším jarním úklidem a pokračovat bude drobnějšími i většími opravami domů, na nichž se do značné míry budou opět spolupodílet i sami obyvatelé. Že je ve vyloučených lokalitách zapojení nájemníků do péče o domy, ve kterých bydlí, velmi užitečné, jsme si vyzkoušeli už při podobných projektech v jiných městech, například v Orlové nebo v Karviné, kde se podílíme na realizaci Integrovaných plánů rozvoje města. Velký úklid připravujeme na druhou polovinu dubna také společně s městem Havířovem v lokalitě Šumbark, říká Petr Handl. Lidem se prostě mnohem hůř ničí něco, na čem se sami podíleli. Pokud ale jen sedí a s nataženou rukou čekají, co pro ně udělají jiní, pak pocit spoluzodpovědnosti za prostředí, ve kterém žijí, nikdy nezískají. Liščinu i další vyloučené lokality očividně čeká ještě dlouhá cesta a bude zajímavé sledovat, zda se nakonec všechny plány podaří realizovat. V každém případě však stojí za to brát si příklad z toho pozitivního, co se již podařilo. I tuto chodbu si nájemníci vymalovali svépomocí. v polovině března začal na Liščině další jarní úklid. Dětské hřiště, které si obyvatelé Liščiny postavili svépomocí díky grantovým prostředkům Nadace okd, je i po tři čtvrtě roce stále čisté a udržované.

8 duben 2010 STRANA 8 b u s i n e S S s n í d a n ě Problém brownfieldů: Chybí ucelený koncept Co s opuštěnými areály na ostravsku? Takovou otázku si položili účastníci druhé BusineSS snídaně v ostravě. Veronika Hrdá Ostrava Důležitým předpokladem pro úspěšné vypořádání se s brownfieldy je podle nich vypracování komplexního strategického plánu a fungující partnerství veřejného a soukromého sektoru. Brownfieldů v Moravskoslezském kraji je téměř dvěstěsedmdesát a v samotné Ostravě jich je asi sedmdesát, málokdo má o ně ale zájem. Ten, kdo se pustí do jejich oživování, může mnohé získat. Poučit se už může z několika zdárných projektů. Na tom se shodli účastníci druhé business snídaně, která se uskutečnila 1. dubna v ostravském hotelu Park Inn. U jednoho stolu se sešli jak kompetentní představitelé Ostravy a měst v Moravskoslezském kraji, tak majitelé největších (zatím) nevyužívaných areálů na Ostravsku. Odbornou diskuzi podpořili i zástupci firem specializujících se na obnovu zdevastovaných areálů a krajských organizací podporujících rozvoj podnikání a efektivní rozdělení evropských dotací. Revitalizaci brownfieldů neprovedeme za rok ani za dva. Zda jsme se do obnovy zpustošených areálů pustili správným směrem, zhodnotí až budoucí generace, uvedla Eva Spasovová z RPG Real Estate. Nástupnická společnost OKD Jednání se účastnil zástupci Ostravy, majitelů největších nevyužívaných areálů a odborníci ze stavebních firem. zdědila 44 tisíc hornických bytů a více než hektarů pozemků. Podle Spasovové by majitelům takových pozemků pomohlo odstranění složitostí způsobených zdlouhavými přípravami. Přivítali bychom také větší aktivitu veřejného sektoru. Naším přáním je, aby snahy byly vnímány jako nadregionální. Ne jen pro danou lokalitu, dodala Spasovová. Podle náměstka primátora Lukáše Ženatého by si ale majitelé areálů neměli myslet, že za ně státní správa převezme zodpovědnost. Určitě to nemá být veřejná správa, která bude v této problematice tahounem. Vždycky je to odpovědnost vlastníka, upozornil Ženatý. Přesto se ale účastníci shodli na tom, že bez společné komplexní koncepce se věci dopředu nepohnou. Uvědomujeme si, že systém rozdělování evropských peněz na obnovu brownfieldů není nastavený dobře. Bohužel se ale doposud neprosadil strategický dokument, který by problematiku řešil nejen v jedné lokalitě, ale v celém regionu, upozornil Daniel Foltýnek z Regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko. Přestože můžeme nabýt dojmu, že se bavíme o lokalitách, které jsou příliš Obě business snídaně se konaly v ostravském hotelu Park Inn. I místo něj byl před pár lety brownfield. Účastníci setkání věří v budoucnost brownfieldů. problematické na to, aby je někdo začal využívat, nesmíme zapomenout na to, že už mnoho areálů funguje. Přitom je podniky opravily za své peníze, bez pomoci státu, upozornil Jiří Vozňák z Agentury pro regionální rozvoj. Moderátor diskuze Pavel Bartoš z Krajské hospodářské komory připomněl, že například na území bývalého Dolu Šverma prosperuje pneuservis Alma. Tam, kde dříve stál stadion odborářů a později skládka odpadů, dnes Ostravané nakupují v obchodním centru Futurum, upozornil Bartoš. Ivan Myška ze sdružení Dolní oblasti Vítkovice také )) závěry Předpoklady pro úspěšnou revitalizaci brownfieldů Komerční zájem a komerční návratnost, budoucí provozní náklady Koncepčnost a komplexnost, řešení všech souvislostí Včasnost Platná národní strategie Partnerství soukromého a veřejného sektoru Vyřešené vlastnické vztahy Zmapování míry kontaminace a staré technické infrastruktury Vůle a nadšení Způsob financování a státní pobídky Přidaná hodnota nevyužívaných areálů Výhodná, strategická poloha Historická hodnota Propagace a poznání techniky Regenerace brownfields pomoc stavebnictví v krizi (pracovní místa) připomněl, že už v roce 2013 má z území bývalé hutě vyrůst gigantické kongresové a vzdělávací centrum. Náměstek primátora Havířova Eduard Heczko upozornil také na to, že existuje už příklad toho, že se na obnově brownfieldů může podílet jak soukromý, tak veřejný sektor. Město Havířov se totiž letos dohodlo s RPG Real Estate na tom, co udělají s bývalým dolem Dukla, který vlastní RPG RE. Anabáze jednání trvala dva roky. Nakonec jsme se ale dohodli. V roce 2011 nebo 2012 už budou pozemky připraveny pro nové využití, dodal Hezcko. pa rt n e ř i o r g a n i z át o r Města chtějí, aby stát na spalovnu přispěl deseti procenty nákladů Projekt postavení SPAlovny v karviné je dobře připravený. MěSTA zapojená do PRojektu ale chtějí, aby STát přispěl ještě desetiprocentní dotací. PRoblémem je TAké málo času. Veronika Hrdá Pracovní snídaně se účastnili zástupci jak soukromého, tak i veřejného sektoru. Moderátorem diskuze byl Vojtěch Doležal. Vedoucí odboru životního prostředí MSK Pavel Kotyza. Ostrava Stavba by totiž měla stát do konce roku 2015, aby měla nárok na 40 procentní evropskou dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Na tom se shodli účastníci business snídaně, která se konala ve středu 17. března v hotelu Park Inn v Ostravě. Už za rok a dva měsíce bude Státní fond životního prostředí přijímat žádosti o přidělení dotace na postavení spaloven. Na projekty vedoucí ke zkvalitnění nakládání s odpady může uvolnit až šest miliard korun. Jedním z nejžhavějších kandidátů na přidělení dotace je Moravskoslezský kraj. Ten chce začít spolu s dalšími pěti statutárními městy stavět spalovnu na území bývalého dolu Barbora v Karviné. K diskuzi na toto téma se ve středu 17. března sešli zástupci Státního fondu životního prostředí, měst, univerzit a městských firem u jednoho stolu. Je velmi důležité, aby spalovna v Moravskoslezském kraji stála. Více než 500 tisíc tun, které ročně vyprodukují obyvatelé Moravskoslezského kraje, ukládáme na skládky. Přitom to je podle evropské legislativy až čtvrtá, poslední priorita jak se vypořádat s odpadem. Na jednu stranu prolamujeme těžební limity a na druhou stranu zahrabáváme do země něco, co má stejnou výhřevnost jako hnědé uhlí, zahájil debatu o spalovně primátor Ostravy Petr Kajnar. Nadregionální význam Účastníci se shodli na tom, že projekt je významný nejen pro region, ale i pro Českou republiku. Stát totiž loni nesplnil závazky dané Plánem odpadového hospodářství. Právě karvinská spalovna by měla být jedním z klíčových projektů, který tuto situaci zlepší. Právě proto by nám měl pomoci také stát. Chceme začít jednat o tom, že by se podílel deseti procenty. Padesát procent by nám totiž s největší pravděpodobností úvěrovala Evropská investiční banka. Chceme, aby se k tomuto problému postavil stát čelem, vyzýval vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství Moravskoslezského kraje Pavel Kotyza. Projekt Krajského integrovaného centra (KIC) by měl podle prvních propočtů stát pět miliard korun. Akcionáři společnosti zástupci jednotlivých měst se proto obávají také průtahů spojených s výběrovým řízením. Situace, kterou jsme zažili v Brně že jsme museli čtyřikrát opakovat výběrové řízení už by ale díky nové legislativě neměla nastat. I přesto musí vedení projektu počítat s tím, že veřejná soutěž bude trvat minimálně jeden rok, upozornil náměstek pro techniku brněnské firmy SAKO (Spalovna a komunální odpad) Václav Hnaníček. Diskutující se také shodli na tom, že jedním z nejdůležitějších úkolů, které mají před sebou, je komunikace s veřejností. Musíme lidem vysvětlit, že spalovna nahradí jiné tepelné energetické zdroje. Pokud bude stát spalovna vyrábějící teplo a elektřinu, nemusí zde stát podobný zdroj spalující uhlí, apeloval primátor Opavy Zbyněk Stanjura. Podle enviromentalistky z firmy SAKO Jany Suzové jsou přitom emise vypouštěné z komínu spalovny podobné těm, které produkuje zdroj na zemní plyn. Přestože Krajské integrované centrum deklaruje, že spalovna bude stát v Karviné, zástupci upozorňovali na to, že zatím tento bod není jistý. Moderátor diskuze Vojtěch Doležal ale apeloval na to, aby se města do diskuze o nové lokalitě vůbec nepouštěla. Je to jako otevřít Pandořinu skříňku, upozorňuje Doležal. Podle vedoucího oddělení odpadů SFŽP Petra Stejskala nejsou aktuální problémy natolik zásadní, aby mohly ohrozit podanou žádost. Termín pro podání žádostí je 30. červen )) závěry Jaké jsou klady projektu Množství spáleného odpadu až 190 tisíc tun ročně Lokalita Moravskoslezského kraje dlouhodobé problémy s nakládáním s odpady Dohoda měst a kraje Politická podpora napříč všemi stranami Příslib EIB financovat 50 procent nákladů Vypracovaná studie proveditelnosti Jaké jsou zápory projektu Časová proveditelnost V případě získání dotace až 60 procent financí musí zaplatit kraj a města (téměř 3 miliardy korun) Špatná národní bilance biologicky rozložitelných odpadů H l av n í pa rt n e ř i pa rt n e ř i o r g a n i z át o r O P E R A Č N Í P R O G R A M Ž I V O T N Í P R O S T Ř E D Í E V R O P S K Á U N I E Fond soudržnosti Evropský fond pro regionální rozvoj Pro vodu, vzduch a přírodu

9 duben 2010 P Ř e d S TAV U J E M E F I R M Y STRANA 9 K O M E R Č N Í P R E Z E N TA C E Výroba energií moderně? Kogeneračně! KVET či kogenerace. OdborníKY velmi diskutované pojmy, KTeré znamenají kombinovanou výrobu elektřiny A Tepla. Tedy výrobu energií tím nejefektivnějším způsobem, PŘI KTerém je PAlIVo VYužITo až na 90%, A šetří TAK KRomě FInančních PRoSTŘedků zákazníka I životní PRoSTŘedí. ŠeTŘIT TAKTo bude I V MoRAVSKých městech. Co znamená kogenerace? V tradičních výtopnách či elektrárnách vzniká vždy jen jeden produkt teplo či elektřina. Kogenerační jednotky lze však využít na výrobu obou energií společně. Teplo, které je při výrobě elektřiny odpadem, je dále distribuováno v systému centrálního zásobování teplem pro zásobování domácností, škol, úřadů a místních firem. Výrobce může použít část vyrobené elektřiny pro vlastní provoz a zákazník má v budoucnosti z centrální výroby garantovánu stabilnější cenu tepla. Co znamená COGEN? Největším projektem kogenerační výroby elektřiny v České republice, co se počtu lokalit týče, je v tomto roce jednoznačně projekt COGEN skupiny MVV Energie CZ. Celkově investovala společnost POWGEN a.s. 350 milionů korun do devíti kogeneračních jednotek na bázi plynových motorů, sedmi akumulačních nádrží pro vyrobené odpadní teplo, sedmi trafostanic pro připojení výroby elektřiny do sítě místního distributora a dalších doprovodných částí projektu. Jak projekt COGEN proběhl? Na Moravě Opava a Studénka a v Čechách Louny, Jílové a Děčín ve všech těchto městech je Akumulační nádrž ve Studénce má objem 400 m 3. Zásobovat teplou vodou tak může všechny zákazníky ve městě po dobu až 16 hodin. Projekt COGEN zahrnuje celkem 9 kogeneračních jednotek, 7 akumulačních nádrží a 7 trafostanic v 5 městech České republiky Lokalita instalace Kapacita elektrické energie Kapacita tepelné energie Louny Západ 2 x 1,558 MW 2 x 1,786 MW Louny K3C 1 x 0,580 MW 1 x 0,674 MW Louny K1A 1 x 0,580 MW 1 x 0,674 MW Opava 2 x 2,014 MW 2 x 2,247 MW Jílové 1 x 1,558 MW 1 x 1,786 MW Děčín Boletice 1 x 2,014 MW 1 x 2,247 MW Studénka 1 x 1,558 MW 1 x 1,786 MW již projekt COGEN dokončen a od dubna se zde ve zkušebním provozu vyrábí elektřina. V Opavě bylo díky projektu COGEN vybudováno 1,5 kilometru nového horkovodu, Na instalaci kogeneračních jednotek bylo zapotřebí těžké techniky a většinou i speciálních úprav prostor jednotlivých výtopen (zvětšení vstupu či úpravy podloží) pro samotné umístění kogenerační jednotky. a síť zásobování teplem z Výtopny Hillova tak byla rozšířena až na sídliště Kateřinky-Východ. V Kateřinkách-Východ je nyní z provozu odstaveno pět plynových blokových kotelen, které Po propojení horkovodní sítě Výtopny Hillova v opavě na sídliště Kateřinky-Východ byly v místě upraveny všechny stavbou zasažené cesty. zde zůstávají jako záložní a takzvané špičkovací zdroje. Kotelny tak již nezpůsobují hluk v domech a nekouří se zde z komínů. Projekt COGEN znamená o 13,5 MW nové kapacity výroby elektrické energie a 15 MW tepelné energie více. Skupina MVV Energie CZ slibuje v dalších letech pokračování v kogenerační výrobě. Navazující projekt COGEN II má být zahájen v České Lípě již letos na podzim. )) o společnosti Společnost POWGEN a. s. vznikla dne 31. července 2007 jako 100% dceřiná společnost MVV Energie CZ a.s. Společnost realizuje projekt COGEN, který rozšiřuje výrobu elektrické energie do dalších čtyř měst skupiny MVV Energie CZ. V Roce 2008 zachvátila celý SVět FInanční KRIze. Jedním z nejvíce postižených TRhů byl I TRh realitní. SITuace však nezbrzdila PRojeKTY modřické FIRMY ŽSD a. s. Developerské projekty v Brně pokračují, navzdory krizi Lucie Hubaczová Celá řada developerských projektů se musela zastavit. Klesla poptávka po bytech a všichni vyčkávali, co se bude dít. Společnost ŽSD a.s. přesto dotáhla do konce několik úspěšných projektů. Další letos startují. Podívejte se na některé z nich. )) Atraktivní lokality u brněnské přehrady Prvním z projektů ŽSD a. s. byly nástavby bytových domů v Brně-Bystrci na ulici Černého. Ve třech etapách postavila společnost více než osmdesát bytů. Jedna z těchto staveb, Černého 54 až 56, byla také oceněna v soutěži Stavba Jihomoravského kraje 2006, kde získala druhé místo. Vzhledem k tomu, že o byty v lokalitě blízko brněnské přehrady byl a stále je velký zájem, stavíme v současné době další nástavby na bytových domech v Bystrci. Tentokrát na ulici Heyrovského, prozradil předseda představenstva ŽSD a.s. Petr Hubacz. Společnost ŽSD a.s. se také podílela na stavbě desítek bytů v nové lokalitě Brno-Kamechy pro společnost JET Impera a.s. Po vzájemné dobré spolupráci bude ŽSD a.s. i nadále s tímto investorem spolupracovat. Chystají se tak další projekty jako výstavba nových bytových jednotek v městské části Brno- Komín a v nové lokalitě Sadová. Městská část Komín je velmi oblíbená pro svůj klid a zároveň blízkost městskému centru. Sadová spadá pod městskou část Brno-Královo Pole a jedná se o jednu z nejatraktivnějších lokalit ve městě nabízející nádherné výhledy na panorama Brna, dodal Hubacz. Polyfunkční dům v Kozí ulici v Brně )) Polyfunkční dům v centru města ŽSD a.s. v současné době také dokončila stavbu Polyfunkčního domu na ulici Kozí v Brně. Jedná se o administrativně obchodní a bytový komplex, který je umístěn v samém jádru historického centra Brna. Vzhledem k náročnosti stavby a kvalitě použitých materiálů se polyfunkční dům jistě řadí mezi zajímavé stavby. Navíc se jeho stavbou odstranila nelichotivá proluka, která zde byla několik let. K dispozici jsou zde volné kancelářské prostory, které lze přesně přizpůsobit přáním klienta. Neméně atraktivní jsou určitě i bytové jednotky různých velikostí od 1+kk až po 5+kk s terasou, uvedl Hubacz. K bytům i kancelářským prostorám může klient využít rovněž krytá parkovací stání v suterénu domu. Vedle komerčního prostoru v přízemí jsou také umístěny veřejné záchody, které jsou volně dostupné z ulice Kozí. Více informací naleznete na Parkovací dům v Jihlavské ulici v Brně Nástavby bytového domu v Brně-Bystrci )) Garáží a parkovacích míst je nedostatek Společnost ve spolupráci s tamější městskou čátí začala loni stavět parkovací dům na ulici Jihlavská v Brně-Novém Lískovci. Reagovala tak na rostoucí poptávku a především nedostatek parkovacích míst v této lokalitě. V době, kdy se stavěly panelové domy, se nepočítalo s počtem parkovacích míst, který by vyhovoval dnešním potřebám. Proto jsme rádi, že jsme mohli pomoci tento alarmující problém vyřešit, uvedl výrobní ředitel ŽSD a.s. Vítězslav Žůrek. Podle něj do roku 2011 postupně vznikne v místě 283 parkovacích míst. K dispozici zde budou volná parkovací stání a uzamykatelné garážové boxy do osobního vlastnictví. Jen letos jich vzniknou první dvě stovky. Stavba se nachází na jižním okraji sídliště Kamenný vrch, severně od ulice Jihlavská mezi přípojnou komunikací do sídliště (ulice Svažná) a zastávkou MHD v blízkosti mimoúrovňového křížení komunikací Jihlavská s komunikací propojující Bohunice s Kohoutovicemi (ulice Jemelkova). Více na )) profil firmy ŽSD a. s. je středně velkou stavební společností působící od roku 1996 na celém území ČR a postupně také v zahraničí. Celostátně drží přední pozici v řešení zakázek odpadového hospodářství ve stavebnictví. Dále se věnuje demolicím, recyklaci stavebního materiálu a rekultivacím skládek. Od roku 2003 se zabývá také pozemním stavitelstvím, konkrétně průmyslovými stavbami, stavbami občanské vybavenosti a bytovou výstavbou. Díky zkušenostem, technickému zázemí a odbornosti zaměstnanců dosahuje společnost vysokého stupně kvality řízení projektů s maximálním důrazem na ekologii a životní prostředí. Důkazem je také zisk ocenění Nejlepší stavební firma 2008 v kategorii středních firem. Společnost je také držitelkou dvou ocenění ze soutěže Stavba Jihomoravského kraje. ŽSD a. s. Brněnská 1050, Modřice tel.: zsd@zsd.as

10 duben 2010 STRANA 10 E K O L O G I C K É ú s p O Ry V Zelené úsporám zbývá ještě patnáct miliard Je TO ROK, CO bývalý ministr životního prostředí martin BuRSík spustil program Zelená úsporám. Od TÉ doby úředníci přidělili 1,7 miliardy korun na TÉměř deset TISíc projektů. v ROZpočtu mu ALe ještě zbývá patnáct miliard KORun. Linda Škrancová Dotace Miliardy musí rozdělit do dvou let. Podle úředníků ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP) se ale peníze stihnou utratit. Žadatelů je za poslední měsíce tolik, že peníze sotva zbudou na všechny. Kolik dostala Morava Kraj Počet žádostí celkem Investiční podpora Jihomoravský kraj Kč Kraj Vysočina Kč Zlínský kraj Kč Olomoucký kraj Kč Moravskoslezský kraj Kč Celkem Morava Kč Celkem ČR ,7 mld. Kč Zdroj: SFŽP Zájem o program neustále roste. Například za dva dny 8. až 10. března - jsme obdrželi žádosti na 371 projektů v dotační hodnotě 76 milionů korun. Týdenní průměr obdržených žádostí pak přesahuje 100 milionů korun. Pokud zájem vydrží, prostředky z programu Zelená úsporám vyčerpáme mnohem dříve než v roce 2012, řekl bývalý ministr životního prostředí Jan Dusík. Než se ale podpora rozjela ve velkém, musel SFŽP přehodnotit původní podmínky. Složitá pravdidla totiž mnoho žadatelů zpočátku odradila. Dotace jsou tak nyní poskytovány zpětně po realizaci stavebních úprav. Do současné doby bylo vyplaceno 140 milionů korun právě na stavby a stavební úpravy, které už byly dokončeny, řekla mluvčí Státního fondu životního prostředí Lenka Brandtová. Program je členěn na tři základní oblasti podpory: úspora energie na vytápění, podpora novostaveb v pasivním energetickém standardu a využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a přípravu teplé vody. Lidé na Moravě nejvíce žádají o podporu na výstavbu solárních systémů, případně přitápění, uvedla Brandtová. Ve velké míře se ale lidé také zajímají o to, jak minimalizovat energie na vytápění domů a bytů. Zateplují fasády, stará okna mění za nová. Podával jsem žádosti o dotaci na tři stavby v Ostravě, teď čekáme na to, zda budou schváleny, řekl například Vlastislav Konečný, majitel stavební firmy Jeko-okna z Příboru. Podle Brandtové se ještě nestalo, že by úředníci SFŽP nějakou žádost zamítli. Přijímáme pouze žádosti, které jsou v pořádku a následně schváleny. Evidenci zamítnutých žádostí nemáme, ale žádnou jsme ve schvalovacím procesu nezamítli, vysvětlila Brandtová. Na složitější byrokratický proces se musí připravit bytová družstva a právnické osoby. Žádost, kterou podává občan, není na parírování tak náročná. Pomáhal jsem ale vyplňovat formuláře i zástupkyni bytového družstva, kde bylo zapotřebí mnohem víc informací, takže celý proces byl komplikovaný, dodal Konečný. Že je projekt Zelená úsporám přehledný i pro obyčejné lidi, potvrzuje i statistika. Nejvíce žádostí podávají fyzické osoby na rodinné domy, uvedla Brandtová. Program Zelená úsporám podporuje využívání energie z obnovitelných zdrojů a úspory energie v oblasti bydlení. Peníze plynou z výnosů z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů, které má Česká republika k dispozici v režimu Kjótského protokolu. )) ve zkratce Čeští manažeři SI přejí čestné politiky Průzkum Dvě třetiny tuzemských manažerů považují za největší aktuální problém České republiky politickou nejistotu a stav společenské morálky, zejména politiků. Tento názor vyplývá z právě vyhodnocované ankety mezi mnoha desítkami manažerů nominovaných na udělení prestižní ceny v soutěži Manažer roku Výsledek je zarážející v jednom manažeři si nestěžovali na dopady hospodářské krize, nýbrž poukazovali na upadající morální stav společnosti a zejména politiků a apelovali na politické elity a jejich morální vlastnosti. A výrazně volají po politické stabilitě této země, uvedl při při zahájení veletrhu FOR INDUSTRY v pražských Letňanech Pavel Kafka, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. ModifIKOvané platby šetří čas I peníze Moravskoslezský kraj Regionální rada Moravskoslezsko odzkoušela funkčnost modifikovaných plateb, které zlevní, urychlí a usnadní proplácení dotací z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Téměř 1,4 milionů korun poslala na rekonstrukci silnice mezi Mošnovem a Studénkou. Přímé platby ušetří miliony korun, uvedl Marian Lebiedzik, místopředseda Regionální rady Moravskoslezsko. Doposud museli příjemci projekty předfinancovat a dotace jim přišla zpětně, čímž ztráceli na úrocích z úvěrů, vysvětlil Lebiedzik. Dotace u většiny projektů činí 92,5 % celkových způsobilých výdajů, zbylých nejméně 7,5 % hradí nositel projektu ze svého. Princ Charles navštívil vyvolené. A ekologické vesničany Brno Zástupci brněnské městské části Nový Lískovec se v dotačních programech opravdu vyznají. Díky tomu čerpají finanční prostředky na revitalizace panelových domů a Nový Lískovec září barvami. Hlavně ale obyvatelé bytů ušetří za teplo. Do rekonstrukcí se radnice pustila před téměř deseti lety. Od roku 2001 jsme modernizovali celkem čtrnáct domů, zbývají nám už jen dva, uvedla starostka Nového Lískovce Jana Drápalová. Další dva domy budou v nejbližší době zprivatizovány a opravovat je V Novém Lískovci umějí čerpat z fondů budou již nový vlastníci. Doufáme, že také využijí možnosti programu Zelená úsporám, který menším družstvům umožňuje získat vyšší procento dotací než velkým vlastníkům, doplnila Drápalová. Modernizované domy v Novém Lískovci jsou nejen pěkné na pohled, ale splňují i požadavky na nízkoenergetické stavby. Domy postavené kolem roku 1980 dostaly nová okna, balkony nebo lodžie, silnou vrstvu izolace, zděná bytová jádra či novou elektroinstalaci. Úspora tepla v zateplených domech je šedesát až šedesát pět procent, vysvětlila Drápalová. ÚSPORA TepLA AŽ 65 % V posledním roce využívali v Novém Lískovci dotační program Zelená úsporám. V tomto programu jsme zatím žádali o podporu na zateplení čtyř velkých panelových domů, kde je 367 bytů, doplnila Drápalová. Čerpají ale i z dalších projektů, jako je Nový PANEL, Regenerace panelových sídlišť Hostětín, Brno Hruškovice, jablečný mošt a víno. To všechno ochutnal britský princ Charles při návštěvě Moravy v pondělí 22. března. Jeho ranní program začal v obci Hostětín na Uherskohradišťsku. Vesnici, kterou donedávna znali zejména ekologičtí aktivisté, si Charles vybral proto, že se mu líbily nápady místních obyvatel. Stejně jako on totiž Hostětínští přemýšlejí nad tím, jak nejméně zatížit přírodu. V jejich obci se tak mohl podívat na úsporné veřejné osvětlení, kořenovou čistírnu odpadních vod nebo na domy izolované slámou. Zatímco v Hostětíně se Charles nechal opájet moravskou hruškovicí a úsměvy místních obyvatel, při příjezdu do Brna zvážněl. Tady jej čekali vybraní studenti Masarykovy univerzity, aby s ním diskutovali o ekologických hrozbách a budoucnosti planety. FOTO: MU Brno ministerstva místního rozvoje, Operační program Životní prostředí nebo Regionální operační program Jihovýchod. Oproti tomu v sousední čtvrti Starý Lískovec se do shánění dotací z těchto programů příliš neženou, přestože situace s panelovými domy je tam podobná. Paneláky jsou většinou dvacet a více let staré. O dotace ze Zelené úsporám jsme si nežádali, nevím o žádné takové žádosti v naší městské části, řekla vedoucí odboru správy budov a bytů Starého Lískovce Iva Staňková. (lis) Evropské peníze Tak špatné to určitě nebude, nicméně rok 2010 již ukazuje, že se pomalu blíží konec programovacího období, ve kterém Česká republika mohla vyčerpat téměř 800 miliard korun. Žadatelé o dotace už teď pociťují, že balík evropských peněz se pomalu zmenšuje. Na krátký obecný přehled nejčastějších dotačních titulů v roce 2010 jsme se zeptali odborníků společnosti Eurovision zabývající se dotačním poradenstvím. Také pro municipality nastává jedno z posledních období, kdy bude možné získat dotaci na projekty rozvoje měst a obcí. Jednou z nejzajímavějších možností v roce 2010 bude využití tzv. Operačního programu Životní prostředí. Šanci uspět mají projekty typu zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí nebo zkvalitnění nakládání Dotace pro obce: Pospěšte si. Balík peněz je stále menší s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží. Je ale potřeba připomenout, že u některých projektů mohou být žadateli o dotaci také podnikatelé, dodává Silvie Cejtchamlová, vedoucí oddělení životního prostředí ve společnosti Eurovision. Zajímavá je také podpora projektů na zlepšení systémů povodňové služby a preventivní protipovodňové ochrany. Žádosti o dotaci budou přijímány nejspíše v průběhu čtvrtého čtvrtletí letošního roku. Ve stejném období pak bude možné předkládat projekty na vybudování čističek odpadních vod a kanalizací. Budou však podporovány pouze projekty v aglomeracích s méně než obyvateli. Žádosti pro aglomerace nad obyvatel budou přijímány na jaře, upřesnila Cejtchamlová. Další zajímavou možností pro obce je využít Státního fondu dopravní infrastruktury pro vybudování cyklostezek. Tento fond poskytuje ze svého rozpočtu příspěvek do výše 75 procent vynaložených nákladů stavební části při výstavbě cyklistické stezky. ee e e e e dotační poradna Očekává se však, že tyto projekty budou moci žadatelé o dotaci předkládat ke schválení až na začátku roku 2011, uvádí Petr Kejduš, specialista na dopravní projekty ve společnosti Eurovision. Cyklostezky, stejně jako například vybudování dopravních terminálů, bude možné financovat také v rámci některých Regionálních operačních programů. A u dopravy ještě zůstaneme. Program švýcarsko-české spolupráce nabízí nově pro města možnost pětaosmdesátiprocentní dotace na projekty přechodu prostředků veřejné dopravy na ekologičtější pohon, integrovaného dopravního systému nebo zavádění integrovaného jízdního řádu. V dnešní době to je jedna z nejzajímavějších možností jak modernizovat veřejnou dopravu ve městech a okolí. Pro zefektivnění řízení lidských zdrojů ve veřejné správě, včetně vzdělávání a odborné přípravy zaměstnanců úřadů veřejné správy doporučujeme využít plánované výzvy v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Výzvy budou vyhlášeny v dubnu a v červnu Dotačních možností je opravdu celá řada a doprovází je specifická administrace. Celou dobu mějte na paměti, že pokud dotaci dostanete, musí projekt po řadu let fungovat a vykázat potřebnou návratnost finančních prostředků. Žádost o dotaci si můžete podat sami, ale spolupráce s dotační agenturou Vám pomůže správně nastavit projekt, zvyšuje se pravděpodobnost získání prostředků a vyhnete se mnoha úskalím, chybám a útrapám.

11 duben 2010 STRANA 11 I N Z E R C E Fond může díky novele dál podporovat rozvoj bydlení Ještě na ZAčátku března to vypadalo, že STát několik let nebude podporovat oblast bytové politiky. prezident Václav Klaus totiž odmítl podepsat novelu zákona o Státním fondu rozvoje bydlení (SFRB). Tomu TAk hrozil akutní nedostatek volných finančních prostředků na poskytování dotací. Veto ale nakonec přehlasovali poslanci. Veronika Hrdá Na plánované výdaje SFRB související s podporou investic do bydlení, především do rekonstrukcí a výstavby nájemních bytových domů, je letos připraveno 3,5 miliardy korun. Novela je důležitá především pro stabilitu fondu a dlouhodobou udržitelnost rozvoje bytové politiky. Podporu bydlení pociťují zejména střední a nižší příjmové skupiny obyvatel, vysvětlil ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška. Přestože poslanci nyní hledají úspory ve státním rozpočtu kde se dá, na pokračování podpory bydlení se vzácně shodli napříč politickým spektrem. Schválení novely podle nich totiž neznamená žádné nekontrolované prohloubení rozpočtového schodku a nezvyšuje ani žádné mandatorní výdaje státního rozpočtu. Státní fond má několik úspěšných dotačních programů, které pomáhají rozvíjet české bydlení. Jedním z nejúspěšnějších je program PANEL. Jen loni schválili úředníci projekty za 2,653 miliardy korun. Z peněz SFRB se díky tomu rekonstruovalo 82 tisíc panelových i cihlových bytů. Od roku 2001, od kdy je program spuštěný, bylo žadatelům poskytnuto 11,5 miliardy korun. Konkrétně: opravilo se 340 tisíc bytů. Podle současných odhadů čeká na renovaci ještě více než 1,4 milionu bytů. Podpora má formu úrokové dotace, která může v závislosti na rozsahu plánovaných oprav domu snížit úrok z úvěru až o čtyři procenta. Dosavadní zkušenosti ukazují, že jedna koruna státní podpory vyvolá investici čtyři až pět korun ze soukromých zdrojů. Navíc vyvolává zpětný příjem ve výši 1,37 korun do státního rozpočtu ve formě daní, uvedl ředitel SFRB Jan Wagner. Dalším programem SFRB jsou úvěry lidem do 35 let. Z něj se v roce 2009 poskytlo úvěrů v objemu cca 800 milionů korun. Fond poskytuje mladým rodinám úvěr ve výši 300 tisíc korun s neměnnou roční úrokovou sazbou dvě procenta. Doba splatnosti může být až 20 let. Pokud se příjemci úvěru v době od poskytnutí úvěru do splacení poslední splátky narodí dítě, Fond sníží nesplacenou část jistiny úvěru až o 30 tisíc korun. Novinkou je podpora investorů, kteří staví nájemní byty. Fond může zajistit investorům ručení až do výše 70 procent nesplacené jistiny bankovního úvěru. Zajišťovaná část jistiny přitom nesmí přesáhnout 1,5 milionu korun na jeden pořizovaný byt a 1,8 milionu korun v případě, že je žadatelem obec a součástí této výstavby je i část technické infrastruktury v obci. V roce 2010 se počítá s poskytnutím ručení za jistiny úvěrů až do objemu miliardy korun. SFRB přijímá žádosti od dubna V současné době plánuje SFRB společně s ministerstvem revizi některých programů tak, aby se dosáhlo jejich ještě větší efektivity. Zvažuje se například úprava podmínek nového programu SFRB Podpora výstavby sociálních nájemních bytů. Zatím stále platí, že fond podpoří nejen obce, ale i soukromé investory, kteří postaví sociální bydlení pro příjmově slabší občany. )) co fond nabízí Programy SFRB na rok 2010: Podpora rekonstrukcí bytových domů program Nový PANEL Úvěry obcím na opravy a modernizace bytového fondu Podpora výstavby sociálních nájemních bytů Podpora mladých domácností při pořízení bytu Podpora investorů nájemního bydlení formou záruk za splácení investičních úvěrů Nová turbína: Čistší vzduch pro Olomouc Vyřizujete si hypotéku na vlastní bydlení a je Vám méně než 36 let? Státní dotace na pomoc při splácení hypotéky Zařiďte si úrokovou dotaci, která Vám pomůže se splácením hypotéčního úvěru. Využijte programu Podpora hypoték pro mladé lidi na starší byty. Pomocí státní dotace si můžete snížit splátku hypotečního úvěru o 1 procento. Výhody pro Vás: snížení úrokové sazby o 1 procento v roce 2010 úroková dotace je poskytována až po dobu deseti let splácení úvěru v případě koupě bytu lze dotaci získat na část hypotéky do Kč v případě koupě domu lze dotaci získat na část hypotéky do Kč Podrobné podmínky pro získání dotace naleznete na nebo zavolejte na Infolinku MMR (Po, St, Pá) (138) Rozvoj ve všech oblastech Olomouc Méně uhlí, více energie. Při výrobě elektřiny vznikne odpadní pára, která vytopí teplem 25 tisíc domácností. Takového efektu docílila společnost Dalkia Česká republika, když na konci února oficiálně spustila novou turbínu TG4 v olomoucké teplárně. Investice za 110 milionů korun učinila z tohoto závodu jeden z nejmodernějších provozů v Česku. Díky vyššímu výkonu turbíny jsme mohli zvýšit kogenerační výrobu tepla a elektřiny, která je mnohem šetrnější vůči životnímu prostředí než oddělená výroba obou energií. Vyprodukuje totiž menší množství emisí, vyzdvihl hlavní přínosy TG4 generální ředitel Dalkie Česká republika Laurent Barrieux. Protitlaká turbína TG4 nahradila svou dvaapadesátiletou předchůdkyni, která si za půl století odpracovala téměř 310 tisíc hodin a vyrobila přes 1,5 milionu megawatthodin elektrické energie. Instalace nové turbíny trvala téměř sedm měsíců. K pohonu využívá páru z jednoho z kotlů teplárny, na rozdíl od původní turbíny však dokáže využít skoro 100 procent páry, kterou kotel uvolňuje. V praxi to znamená, že kotel ročně spálí o přibližně 550 tun uhlí méně. Na instalaci nové turbíny Siemens se podílelo jedenáct dodavatelských firem včetně dceřiné společnosti Dalkie AmpluServis, která zajišťovala strojní část. Dalkia do olomoucké teplárny investovala miliony už několikrát. V roce 1999 tady například nainstalovala velký fluidní kotel, který dokáže spalovat široký sortiment paliv včetně biomasy. Modernizace olomouckého závodu není jediná, kterou Dalkia Česká republika v uplynulých měsících realizovala. V únoru také oficiálně uvedla v krnovské teplárně do provozu kotel spalující stoprocentně biomasu, který byl v době svého spuštění na konci roku 2009 největším zařízením v oblasti energetiky v Česku. Dalkia patří mezi nejvýznamnější energetické skupiny v České republice. Je předním výrobcem a distributorem tepla, vyrábí elektřinu a poskytuje energetické a podpůrné služby pro Českou přenosovou soustavu. Na českém trhu je lídrem v kogeneraci. V České republice podniká od roku 1991 a v současné době zaměstnává lidí. V roce 2008 dosáhla obratu ve výši 10,98 miliard korun, když prodala TJ tepla a GWh elektřiny. Její instalovaný tepelný výkon je MWt a instalovaný elektrický výkon 547 MWe. 10_01_Cevro_132x185_MH_def_krivky.indd :39:44

12 DUBen 2010 STRANA 12 r o z h o v o r m ě s í c e Hodnota značky OP Prostějov je zřejmě nula Na první pohled vypadá Jiří TuvoRA sebevědomě. Mladý muž v dobře padnoucím obleku, ale za chvíli přizná, že je v patové situaci. Veronika Hrdá Jedna z nejtradičnějších moravských firem OP Prostějov jde ke dnu. A on má zachránit, co se dá. Jenže na to nemá ani peníze, ani podporu věřitelů. Přečtěte si rozhovor s pravděpodobně posledním ředitelem OP Prostějov. Jak jste se cítil, když jste sem přišel poprvé? Viděl jste ihned chyby? Když sem přijde člověk z venku, zásadní chyby uvidí velmi rychle. Bohužel nejdou odstranit ze dne na den, jak bych si přál. Lidé zde myslí stále stejně, jako v době, kdy se tady vyráběly obrovské objemy konfekce a nikdo se nezabýval náklady a obchodem. Tenkrát se dělaly kolekce na novou sezónu půl roku, rok dopředu. To by v současné době znamenalo pro firmu zánik. Jsme v situaci, kdy je toto potřeba změnit, firmu výrazně zefektivnit, aby byla schopná flexibilně reagovat na požadavky zákazníků. Propouštění se tak nevyhneme. Kolik to bude přesně lidí v současné době jen tuším a nerad bych to nyní ventiloval do medií. V lednu jste si nechali vypracovat audit na smlouvy z minulosti. Podle vás byly některé pro podnik nevýhodné. Potvrdilo se to? Potvrdilo. Právní kontroly dál po krátké odmlce pokračují. Byly na nějakou dobu zastaveny, protože zde probíhal forenzní audit zadaný hlavními věřiteli. Jeho výsledky bychom měli znát v nejbližších dnech. Zkuste být trochu konkrétní. Jaké kauzy? Mělo se prošetřit několik kauz, které mohly být příčinou úpadku. Jen pro příklad: smlouva s firmou Blažek Praha byla od začátku postavená tak, že pro ně šijeme za 85 procent výrobních nákladů, ale nikdo se neptá, kdo je za toto zodpovědný. Ale to se dostáváme k bývalému zaměstnanci, který medializací záměrně zkreslených informací vlastně překazil možnou dohodu s bankami dříve, než vlastně byla na stole. Lze jen spekulovat, s jakým záměrem to udělal a kdo z toho bude mít následně profit. Jedním z vašich úkolů je ale také najít strategického partnera. Do konce loňského roku jsem si to myslel. Situace se ale rapidně změnila. Jsem si jistý, že zájemci počkají na to, až firma projde insolvencí. Pokud nebude dokončena reorganizace, firma může skončit v konkurzu. Když jsem sem šla, byla jsem připravená na to, že mi vylíčíte, jaké máte s firmou plány. Jak ji znovu postavíte na nohy. Zatím mám ale pocit, že mi tady povídáte konec jednoho téměř sedmdesátiletého příběhu Nerad bych tyto plány ventiloval teď. Samozřejmě, že jsou připravené. Rekrutují se zájemci o koupi. Pak ale zjistí, že tady jsou dva akcionáři, kteří sice mají akcionářskou smlouvu, ale jednají podle ní jen výjimečně. Pak je zde syndikát bank, Poslední ředitel? S Oděvním podnikem je to podobné jako s americkým Enronem. Bývalý majitel přeceňoval své zásoby a posílal bankám lživé reporty o tom, že vyrábí na 110 procent. FOTO: Jiří Sláma Fakta o OP Prostějov Dluh OP Prostějov činí 1,6 miliardy korun. V současné době pracuje v závodech v Prostějově a Jeseníku pracovníků, 300 zaměstnankyň je na mateřské dovolené. Tržby firmy v roce 2009 klesly podle odhadů o 42 procent na 1,13 miliardy korun. OP ještě na začátku roku 2008 zaměstnával více než lidí. který taktéž řeší časté neshody, a i z tohoto důvodu například nebylo schváleno předinsolvenční moratorium. Proto se teď všichni investoři stáhli a čekají, jak se bude řešení úpadku dále vyvíjet. Chtěla jsem vám také položit otázku, jak vidíte budoucnost firmy za deset let. Jak to tak ale vypadá, spíše to zkrátím na rok Možná to zkraťte na půl roku nebo několik měsíců Firma potenciál má, ale ten je podmíněn splněním mnoha faktorů. Nyní je vše v rukou věřitelů. Další vývoj bude záležet na jejich rozhodnutí. Myslíte si, že jsou firmy, které si řeknou: Paráda, v Prostějově a v Jeseníku jsou výborné budovy plné šicích strojů, rozjedeme tam dobrý byznys? Budovy. To je velký problém. Jsou to budovy ze šedesátých let. Znamenají tedy obrovské energetické ztráty. Máme sice vlastní teplárnu, ale když takto bude mrznout do konce března, provozní náklady budou o deset, patnáct procent vyšší, než jsme původně předpokládali. Na druhou stranu si zde lze představit různé developerské projekty jak soukromé, tak státní, ale i PPP projekty. Kolik stojí vytápění jednoho areálu OP Prostějov? Řádově miliony měsíčně. Například jen vytápění zde v Prostějově stálo v lednu asi dva miliony korun. Takže to vypadá, že v Prostějově vznikne za několik měsíců nový brownfield. Určitě část areálu bude muset být developována a bude záležet na investorech, kolik budou ochotni do rozvoje areálu investovat. Textilní výroba již nyní zaujímá jen část areálu, případně může být přestěhována do vhodnějších prostor. Znovu opakuji vše bude záležet na rozhodnutí věřitelů. Vytápění prostějovských BUDov STojí dva miliony měsíčně Kolik korun měsíčně dostává průměrná šička v OP Prostějov? Je to tristní. Průměrná mzda pracovníků na úkolovou mzdu se pohybuje pod osmi tisíci čistého. Doplácíme to do osmi, aby si mohli zaplatit sociální, zdravotní a aby neměli na krku exekuce. Snažili jsme se získat nějaké dotace, ale to pro podnik v úpadku není možné. I když kolega právě objevil jeden titul, který by pomohl lidem, které budeme postupně propouštět. Chtěli bychom, aby dostali nějakou pomoc, prošli školením, rekvalifikacemi. Nejsem sociální typ, ba naopak. Ale situace tady je opravdu vážná a mohla by vyústit ve velký regionální sociální problém. Opravdu OP zničila levná asijská konkurence? i n z e r c e Úplně si to nemyslím. Samozřejmě, je to konkurence. Ale my tady děláme kvalitní věci. A i ty se v Číně už dělají za téměř stejné náklady jako v Evropě. Dokonce ten trend je nyní takový, že se firmy z Číny kvůli logistice a malé flexibilitě přesouvají zpátky sem, myslím do jižní Evropy a na sever Afriky. Jejich konkurenční nevýhodou totiž je, že si výrobu na další sezónu musíte objednávat půl roku až rok dopředu. Tak se to už dnes nedělá. Problém ale je, že lidé v OP myslí přesně tímto způsobem. Vy máte ale i síť obchodů, kde šijete přímo na míru I ta ale postupně uvadá a i zde se vyskytují kanibalizující činnosti některých již bývalých zaměstnanců. S nasmlouvanými obchodníky nemáme exkluzivitu. V Evropě je více podobných podniků, jako jsme my. Všichni šijeme na podobné úrovni, někteří jsou dokonce levnější. Ve chvíli, kdy obchodník zjistí, že my nemáme ani na látky a knoflíky, po firmě se pohybují auditoři, musíme nakupovat méně kvalitní doplňky, nemá pak důvod si u nás něco objednat. Je to pro něj příliš velké riziko. Schválení reorganizace nám teď pomohlo, ale trend odlivu zákazníků to nezastavilo. Pořád tady je ale ta obchodní značka. Co se s ní stane? Taková značka musí být spojená s výrobou nebo s engeneeringem, s designovým studiem. Jenže, řeknu to otevřeně: když přijdete do banky a zeptáte se jich, kolik vám půjčí na značku OP Prostějov, oni vám řeknou, že ani korunu. Pak hodnota značky z pohledu bank je pravděpodobně nula. Hodnotu může získat zpět se strategickým partnerem. Budeme muset zredukovat obchodní síť. Pak to bude dávat smysl. A pod značkou OP bude smysluplné prodávat pouze v Čechách. Zahraniční zákazníky zajímá pouze cena a kvalita. To nejsou pro region dobré zprávy. Nechci, aby to vyznělo příliš negativně, ale na druhou stranu tady nechci malovat vzdušné zámky, které se za čtrnáct dní rozplynou. Vysvětlete mi to: v roce 2007 byl zisk firmy 13,7 milionů korun. V roce 2008 vykázalo vedení ztrátu miliardy korun. O rok později se pak ztráta vyšplhala na 1,4 miliardy v součtu. Jak je to možné? Asi bych neměl říkat, že je to podobné jako s Enronem. OP od roku 2003 do roku 2005, kdy byl odliv zakázek velký, nedělal vůbec nic, aby snižoval náklady. Naopak. Přeceňoval si zásoby tak, aby vypadal, že majetek má a mohl být úvěrován. Do banky pak chodily reporty, že vyrábějí na 110 procent. Banky byly spokojené. Nikoho ale tehdy nenapadlo, jestli se vše prodá nebo to skončí na skladě. Další otázka vyvstává při pohledu na několikamiliardový obrat, přičemž zisk se pohybuje v desítkách milionů. Pak je něco špatně. Přece v takových situacích jsou příčiny nasnadě: peníze se někde ztrácejí ať už nevědomě nebo záměrně. Už v tu chvíli sem měl přijít investor, který by snížil náklady na správu společnosti a jen tímto by ušetřil velké peníze. To se ale nestalo z důvodu, že zde byly historicky skupiny, které na tomto systému byly závislé a mají se z něj dobře dodnes. Z firmy si jen braly, ale nikdo z nich do ní nic nedával. Z nezasvěceného pohledu ta firma ani jinak skončit nemohla. Budete dělat letos nějakou módní přehlídku? V hlavě ji máme. Jeden pražský hotel nám vyšel vstříc a nabídl nám výborné podmínky. Modelky nám měly dělat zdejší studentky střední školy. Bohužel jsme se nyní zasekli na tom, že nemáme potřebné prostředky na doplacení části kolekce, kterou pro nás jako doplněk vyráběli naši dodavatelé. Všechno je tímto zpožděné. Obrovská módní přehlídka asi nakonec nebude, ale s ukázkou kolekce počítáme i nadále. Už zavíráte některé obchody? Na začátku se trochu bezhlavě bouchlo do stolu a pak se tupě realizoval plán na otevření stovky obchodů. Teď je postupně uzavíráme. Jdeme od těch nejhorších. Takže první na ráně budou obchody na malých městech, ve finále by měly zůstat pouze prodejny ve významných městech, obchodních centrech. I přes vysoký nájem si na sebe totiž vydělají. )) kdo je Jiří Tuvora, generální ředitel OP Prostějov Po vystudování podnikové ekonomiky na Technické Univerzitě v Liberci pracoval na finančním trhu jako analytik, dealer a portfolio manažer. Na TUL si následně dodělal i doktorát v oboru organizace a management firem. V PPF pracoval na pozici produktového a projektového manažera odpovědného za penetraci na vybrané východní trhy. Poslední zastávkou byla pozice finančního ředitele ve společnosti realizující velký sociální projekt financovaný z ESF. Do OP Prostějov jej dosadil druhý největší akcionář. Mezi jeho záliby patří jachting, motocykly a snowboarding. Zasílejte nám svoje tiskové zprávy! Žijte na našem webu

13 duben 2010 STRANA 13 I N Z E R C E PLÁN AKCÍ RHK Brno DUBEN 9. Cash flow 13. Time management nové generace při slaďování rodinného a pracovního života 14. Finanční zdraví firmy a možnosti financování 15. Pozitivní kontrola a hodnocení 15. a 16. Řízení lidských zdrojů 20. Jak zvládnout komunikaci s médii 21. Inovativní marketing 22. Oprávněný hospodářský subjekt AEO 23. Podnikatelské setkání - Tenis 27. a 28. Leadership ČERVEN 29. Užité praktické právo pro manažery 1. Uzavírání obchodních smluv a smluv o dílo 2. Obchodní vyjednávání 3. Prezentační dovednosti 17. Interaktivní seminář Komunikace a týmová spolupráce s prvky outdooru KVĚTEN 4. a 5. Veřejné zakázky a jejich příprava 6. Typologie zákazníka květen Zákoník práce pro personalisty 26. Vymáhání pohledávek aneb Jak efektivně získat to, co mi patří 13. Umění prodat 18. Profesionální asistentka 19. Posouzení bonity/finanční situace partnerů ZÁŘÍ ŘÍJEN Salón obchodních příležitostí (během MSV v Brně) 5. Telefonická akvizice aneb Jak správně komunikovat po telefonu 7. Time management Více informací a přihlášky: Mgr. Věra Zborovská seminare@rhkbrno.cz , 6.5., 13.5., 20.5., 27.5., 3.6. Obchodní angličtina ranní pravidelný kurz i n z e r c e Dovolujeme si Vás pozvat na 42. Podnikatelské setkání ve spojení s tenisem a badmintonem 23. dubna hodin Sportovní část pro hráče i nehráče tenisový turnaj bedmintonový turnaj možnost vyzkoušet tenis, badminton a squash Kontaktní a společenská část workshop na aktuální téma živá španělská hudba, raut, vinná degustace neformální setkání podnikatelů Kde: CLUB CLASSIC, Žabovřeská 3, Brno letacek_novy:sestava :21 Stránka 1 Kontakní osoba: Ing. Petra LAPešová tel.: info@rhkbrno.cz Obchodní salón RHK Brno Od kontaktû ke kontraktûm Doprovodíme Vás k nov m zákazníkûm, partnerûm a dodavatelûm pro Va i firmu Nabízíme Vám: Vyhledání obchodních partnerû a efektivní naplánování obchodních schûzek PrestiÏní kontaktní místo na veletrhu pro obchodní jednání Asistenãní sluïby pfied bûhem a po akci (vãetnû poradenství a vzdûlávání ) Kontaktní osoba na RHK Brno: Oto Hrdliãka, tel.: , zahranici@rhkbrno.cz Tato akce je podpofiena z Rámcového programu EU pro konkurenceschopnost a inovace a prostfiedkû MPO âr.

14 Duben 2010 StrANA 14 M o d e r n í i n t e r i é r Barvy odráží stav naší ekonomiky Barvy odráží stav naší ekonomiky Ekonomická krize neovlivňuje jen finanční trh, ale odráží se výrazně také na naší psychice. Naše podvědomá reakce se pak projeví i v takových činnostech, jako je volba barev v našem interiéru. Průzkum ukázal, že interiérový design se v posledních desetiletích mění podle hoto, jak silná či slabá je ekonomika. i n z e r c e Brno Výstaviště Calligaris Salloto-Newport Kompletní řešení bytových interiérů je silnou stránkou společnosti TOKA. Sladění všech prvků včetně použití správných materiálů a jejich kombinací pak vytvoří ten pravý efekt ideálního interiéru. Od designových pohodlných kožených sedaček, přes lakované a dýhované kusy soliterního nábytku, funkční a jednoduché jídelní sety a kuchyňské linky, po širokou škálu designových doplňků každý interiér. Jak vidno i kombinace černých a bílých tónů může dodat interiéru nevídanou eleganci. K černobílým variacím se pak hodí jakákoli doplňková barva, která náš interiér prozáří a oživí. Dle nálady můžeme vybírat polštáře, vázy a barvy stěn v jakýchkoli barvách, bez ohledu na ekonomický růst či krizi. Příští rok, jak doufáme, opět sáhneme po sytých a veselých barvách. Společnost AkzoNobel podnikla výzkum, z kterého vyplynulo, že v době ekonomické krize preferujeme odstíny černé. Především ve Spojených státech se tak v interiéru uplatňují šedavé tóny, ale i béžové a bílá, která z místností vytlačila veselé barvy předešlých let. Podle výzkumu tak barvy nepodléhají ani tak momentálním trendům, ale jsou spíše odrazem celkových dlouhodobějších nálad společnosti v návaznosti na životní úroveň. Například na konci 20. století se používaly převážně neutrální barvy. Jakmile však opadl strach a nejistota panující kolem začátku nového tisíciletí, začaly se opět výrazně užívat živé barvy od světlých přes jasné odstíny až po méně syté tóny, říká Stephanie Kraneveldová z AkzoNobel. i n z e r c e Doporučujeme pro vaši kancelář Doporučujeme pro vaši kancelář Easy Space umožňuje kompletně a uceleně zařídit pracoviště státní správy. Jedná se o elegantní systém, který zahrnuje širokou škálu kombinovatelných prvků umožňujících vytvořit specifický pracovní prostor pro jednotlivá pracoviště. Tato výhoda je pak podtržena velmi zajímavou cenou a dobrým výběrem kvalitních materiálů. V posledním období však už i architekti a interiéroví designéři zaznamenali obrat k lepšímu a znovu se objevují veselejší, optimistické odstíny, doposud ale lomené bílou nebo šedou. Na syté barvy si ještě asi budeme muset chvíli počkat. Z výsledků průzkumu barevného vnímání při ekonomických a hospodářských změnách pak výrobci vytváří každoročně barevnou škálu barev, kterou prodejci nabízí. Módní trendy tak neurčují výrobci a designéři, jak by se mohlo zdát, ale samotný spotřebitel. Díky tomu se tak letos můžeme těšit na veselejší jemné tóny navozující optimismus z nového začátku. Jak je patrné, to jakou barvou si nakonec vymalujete svou ložnici nebo obývací pokoj, závisí ve výsledku víc na stavu ekonomiky než na vašem vkusu. Světla v interiéru Lustr, nástěnná či stojací lampa. Osvětlení dodá místnosti celkovou atmosféru. V žádném větším pokoji by ale neměl být jenom jeden zdroj světla, protože většinou taková místnost neslouží jen k jednomu účelu. V obývacím pokoji si rádi sedneme s knihou, proto potřebujeme stojací lampu nejlépe s nastavitelnou polohou stínidla. Při sledování televize nám postačí tlumené světlo nástěnné nebo stojací lampy. Ta má v pokoji často funkci spíše dekorativní a dotváří celkový design místnosti. Nejlepší je do pokoje umístit kompozici světel jednotného designu nebo alespoň podobného stylu. Správné osvětlení byt doslova rozzáří V moderním interiéru nacházejí uplatnění i méně obvyklé způsoby dekorativního osvětlení. Již několik let stoupá obliba osvětleného nábytku. Drobná akcentní svítidla zabudovaná přímo do nábytkových polic najdeme v kuchyňských rampách, regálech obývacích sestav, v knihovnách, vitrínách nebo šatních skříních. Výběr světel bychom neměli řešit až v poslední fázi zařizování pokoje. Rozvržení umístění světel je třeba si rozmyslet ještě před všemi úpravami. Když si totiž na poslední chvíli uvědomíme, že by například zabudovaná světla ve stropním podhledu náš pokoj výrazně pozvedla, do čerstvě vymalované zdi či stropu budeme zasahovat jen s těžkým srdcem. (lis) Flib meeting je chytrý, flexibilní a dokáže se v momentě přizpůsobit každé situaci. Systém konferenčních stolů Flib umožňuje vytvořit libovolnou sestavu během několika okamžiků. Je mobilní, skladný a manipulace s ním je až překvapivě snadná. Díky systému Flib změníte prostor doslova několika pohyby. A pokud je právě teď zbytečný, nezabere mnoho místa. Složený čeká na další úkoly. Primo Space managerial je modulový systém kancelářského nábytku vytvořeného podle vysokých individuálních požadavků moderních top manažerů, navržený ve studiu Castiglia Associati. Kolekce nábytku je charakteristická nejvyšší kvalitou materiálů a inteligentním, ergonomickým a funkčním řešením.

15 Duben 2010 STRANA 15 O S V Ě T l e n É u l i c e Veřejné osvětlení: Diody jsou budoucnost To, co může znít jako investice do moderního A ÚSporného veřejného osvětlení, nemusí vždy znamenat ušetření peněz. Alespoň ne ve chvíli, KDy vývoj není ještě u konce. Veronika Hrdá Své o tom vědí v Nivnici na Uherskohradišťsku. Tam nechali osvětlit cyklostezsku čtyřmi lampami s LED diodami napájenými solárními články. Vedení města ale pak zjistilo, že výsledek je katastrofální. Několik měsíců se pak muselo prát o to, aby dostalo zpět městské peníze. Nechci se k tomu už vracet. Dodavatel nesplnil to, co sliboval. Bylo to hodně nepříjemné. Dávám diodám zelenou. Musí být ale zapojené do elektrické sítě, shrnuje svoji zkušenost starosta Jiří Bršlica. Podle Jiřího Tesaře z České společnosti pro osvětlování ještě nenastal čas na instalaci podobných lamp. Podle něj mají ještě radnice počkat i s kývnutím na nabídku instalace lamp s LED diodami. Zatím to nedoporučujeme. Přestože víme, že za tři, čtyři roky budou led diody mnohem výhodnější, myslí si Starý. Firmy specializující se na vývoj veřejných osvětlení teď zkouší první pilotní projekty. Asi největší je v Praze na Smíchově. LED diody si ale odzkoušely i obce na Moravě. Pokus ale podle některých z nich zatím nedopadl dobře. Měli jsme zapůjčená svítidla na některých křižovatkách a některých ulicích. Lidé si ale stěžovali na nepříjemné bílé, nemocniční světlo. Zatím jsme VÁnoČní DIODY V brně se zatím používají led diody pouze pro vánoční osvětlení. V lampách jsou od roku 2003 moderní sodíkové výbojky. i ty dokázaly městu ušetřit ročně deset milionů korun. FOTO: Jiří Sláma tedy do koupě nešli, i když vývoj sledujeme a s diodami do budoucna počítáme, řekl jednatel společnosti Technická a lesní správa Chotěboř. Obce, které se pro diody rozhodnou, musí podle Tesaře počítat s tím, že zatím příliš neušetří. Investice totiž neznamená pouze nákup diod. Znamená také výměnu celé lampy. Cena jedné z nich se přitom pohybuje od šesti do sedmi tisíc korun. Běžné svítidlo v nejvyšší kvalitě stojí přitom až korun. Navíc lamp na led diody musíte koupit víc. Kužel světla je totiž menší. S normálními lampami osvětlíte silnici při rozestupu 40 až 50 metrů. U diod potřebujete 15 až 20 metrů, zdůrazňuje Tesař. Podle něj dnešní sodíkové výbojky jsou oproti minulosti už také úspornější. Například v Brně ušetří díky výměně rtuťových výbojek za sodíkové ročně deset milionů korun. Leddiodová svítidla používáme už delší dobu u vánočního osvětlení, řekl generální ředitel Technických sítí v Brně Michal Čoupek. Ani v obcích, kde budou kompletně modernizovat veřejné osvětlení, neinvestují ještě do LED diod. Do modernizace budeme postupně investovat tři a půl milionu korun. Stále ale budeme používat výbojky, uvedl starosta Loštic Ctirad Lolek. Podobně se rozhodli i v Orlové na Ostravsku. )) zářící obce Kde budou instalovat nové veřejné osvětlení Jihlava v ulici K Novému světu Břidličná od náměstí Svobody k zastávce ČD Uherské Hradiště nový park u bývalé střelnice Brno-Bohunice nové osvětlení přechodů pro chodce Moravský Krumlov investice za šest milionů korun Olomouc ulice Barákova a Lošovská Jiřice u Miroslavi silnice k novým pozemkům Loštice, Orlová, Chotěboř i n z e r c e Diskutujte! Žijte na našem webu Společnost ecentre dodává Ostravě unikátní systém nakupování Ostrava Jako první město v České republice bude statutární město Ostrava nakupovat komodity a služby prostřednictvím unikátního Systému sdružených nákupů společnosti ecentre, který by jí měl ročně ušetřit až 100 miliónů korun. miliardu korun, protože Ostrava a její organizace na ně ročně vynaloží 4 miliardy korun. Počítáme s desetiprocentní úsporou, což by mělo přinést zmíněných 100 milionů, uvedl Vítězslav Grygar. Obce A města šetří za elektřinu Vítězslav Grygar ředitel ecentre Systém využívá elektronické nástroje k zadávání veřejných zakázek, které již město s úspěchem využilo při nákupech elektřiny pro letošní a minulý rok, poznamenal ředitel ecentre Vítězslav Grygar. ÚspoRA 100 milionů KČ Celý systém bude fungovat tak, že statutární město nejprve sjednotí poptávku za sebe a své organizace (například mateřské školky, základní školy, nemocnice, dopravní podnik). Prostřednictvím nákupního portálu CENTREs, který bude obsahovat katalog produktů za nejnižší (vysoutěžené) ceny z elektronických výběrových řízení, pak budou moci tyto organizace nakupovat potřebné komodity a služby za nízké ceny i v případě objednávky malého množství. Několik vybraných organizací s nejvýznamnějšími objemy bude realizovat veřejné zakázky s využitím elektronických nástrojů a na základě smluv o společném postupu budou moci využít dosažené cenové hladiny všechny organizace zřízené statutárním městem Ostrava, upřesnil dále ředitel společnosti ecentre, která je dodavatelem systému a specializuje se na komplexní služby v oblasti sdružených nákupů s využitím elektronických nástrojů. Zdůraznil přitom, že jde o velmi náročný proces od vybudování systému, otestování funkčnosti, analýz za jednotlivé položky, sběr značného množství dat až po samotná elektronická výběrová řízení a vyhodnocování jejich výsledků. Systém není určen pro investiční nákupy a zařazeny do něj budou komodity a služby jako potraviny, MTZ (kancelářský materiál, čistící prostředky aj.), léky, zdravotnický materiál, silová elektřina, zemní plyn, pojištění, telekomunikační či bankovní služby. V první fázi bude v systému čtvrtina všech neinvestičních nákupů, což představuje obchody za jednu Služeb ecentre využívají obecní a krajské samosprávy, které jen za nákup silové elektřiny na letošní rok ušetřily desítky miliónů korun. Je to výsledek sjednocení poptávky v kombinaci s využitím elektronických nástrojů při veřejné zakázce. Náklady za silovou elektřinu se podařilo meziročně snížit v některých případech více než o jednu třetinu. Prostřednictvím služeb ecentre dosáhl v loňském roce objem zobchodované elektřiny MWh a dosažená úspora pro klienty byla 116,7 milionu korun, což bylo v průměru přes 25 procent. Daří se tak využívat možnosti liberalizovaného trhu s elektřinou, který umožňuje najít v daném okamžiku nejvýhodnější cenu. Málokdo si zatím uvědomuje, že to samé už platí i pro zemní plyn, dodal. Letos se tak tímto postupem podařilo najít dodavatele zemního plynu pro zdravotnická zařízení kraje Vysočina. Kraj zaplatí meziročně o 46 procent méně, a ušetří tak téměř 20 miliónů korun.

16 duben 2010 STRANA 16 i n t e r n e t o vá p r e z e n TA c e Weby obcí: Chat s politiky i e-muzeum webové STRánky obcí Slouží občanům, turistům i potenciálním investorům. Musí ale zaujmout a nabízet ty správné informace. Jak JSou v Této oblasti obce úspěšné, hodnotí každoročně soutěž ZlATý erb. Linda Škrancová Krajská kola soutěže Zlatý erb už znají svoje vítěze. Odborná porota hodnotí především obsah, tedy aktuálnost informací nebo nabídku služeb na webu, ale podstatná je také vizuální podoba stránek obcí. Naše stránky jsou velmi aktuální, snažíme se vkládat na web novinky co nejčastěji, také jsou poměrně rozsáhlé a přehledné, což si chválí občané i novináři, říká Josef Kula, starosta městyse Okříšky. Jejich stránky byly vyhlášeny nejlepším webem obce v kraji Vysočina. Stránky prošly rekonstrukcí v loňském roce, původní podoba nám ani občanům nevyhovovala, dodává Kula. Pravidelné úspěchy s webovými stránkami sklízí město Vsetín. Ve Zlínském kraji vloni skončilo jako druhé, letos dosáhlo na zlatou příčku. Co lidi asi nejvíc přiláká, jsou fotografie a videa z akcí ve městě, říká mluvčí Vsetína Eva Stejskalová. Na webu města se jeho návštěvníci mohou zapojit také do diskuzí formou chatu se zajímavými osobnostmi, politiky nebo třeba sportovci. Netradiční, ale velmi užitečná je rubrika Nešvary. Tady mohou lidé pomocí MMS nebo u upozornit na nepořádek ve městě. Díky tomu se nám daří monitorovat a odstraňovat tyto problémy, vysvětluje Stejskalová. Poroty v jednotlivých krajích se zajímají také o originální nápady a oceňují nejlepší elektronickou službu. V Jihomoravském kraji toto ocenění získala obec Senorady. Na jejich stránce můžeme navštívit takzvané e-muzeum. Návštěvník se tak dozví informace o historii obce interaktivní formou. Senorady už loni za tuto službu získaly druhé místo v celorepublikovém kole. Letos ale udělaly několik inovací, které jsme chtěli ocenit, říká předseda poroty Jihomoravského kraje Jan Forbelský. Celá řada služeb se snaží občanům usnadnit komunikaci s městským úřadem a jeho odbory. S pomocí internetu si tak mohou například virtuálně stoupnout do fronty na vydání řidičského průkazu nebo si prohlédnout koncept územního plánu. Na stránkách obce Zlaté Hory na Jesenicku si zase návštěvník může projít on-line katalog městské knihovny. Možností je dnes spousta. Naše obec už je i na Facebooku, dodává starosta Okříšek Josef Kula. Webové stránky měst a obcí musí samozřejmě splňovat podmínky vyplývající ze zákona o zveřejňování informací Areál Hostanu čeká na nové využití Znojmo Obchody, ubytovací kapacity, pivovarnické muzeum. Takové jsou představy znojemských zastupitelů o využití areálu někdejšího pivovaru Hostan v centru města. Alfou a omegou budoucnosti nedávno zavřeného provozu je však dohoda s majitelem objektů i pivovarských technologických celků, kterým je stále koncern Heineken. Zastupitelé zatím schválili s několika podmínkami záměr odkoupit areál za 26 milionů korun. Kupní cena má být uhrazena v průběhu roku 2010 a platbu za daň z převodu nemovitostí si má mezi sebe napůl rozdělit kupující a prodávající. Heineken, který se k probíhajícím Nejlepší weby v moravských krajích Kraj Nejlepší web Nejlepší web Nejlepší elektronická služba města obce Zlínský kraj Vsetín Bařice-Velké Těšany Otrokovice: Interaktivní mapa Otrokovic Vysočina Jihlava Okříšky Jihlava: Stav vyřízení dokladů Jihomoravský kraj Vyškov Petrovice Senorady: e-muzeum Olomoucký kraj Hranice Libina Šumperk: Koncept územního plánu Moravskoslezský kraj nevyhlašuje Zdroj: soutěž Zlatý erb jednáním nechce blížeji vyjadřovat, navíc požaduje, aby se v areálu po dobu deseti let nevyrábělo pivo. Areál Hostanu je pro město velice cenný, neboť se nachází přímo v historickém centru v okolí hradu a těsné blízkosti románské rotundy sv. Kateřiny. Přes pivovar navíc vedou dvě ze tří přístupových cest k oběma zmíněným památkám. Město přitom není vlastníkem ani jižní pěší přístupové cesty pro turisty, ani Hradní ulice, která je jediným vjezdem pro automobily. Také z těchto důvodů je koupě areálu pro Znojmo klíčová. Ač k definitivní dohodě zatím nedošlo, plánuje se již budoucnost objektů. Město nepředpokládá, že by areál provozovalo samo, reálnější je forma pronájmů. K dispozici je zatím obecný urbanisticko-architektonický průzkum. Autor studie zanalyzoval jednotlivé budovy tvořící areál pivovaru a rozdělil je do několika skupin na ty, které je z hlediska jejich nesporné hodnoty vhodné zachovat, ve kterých je možné provádět úpravy či které je možné určit k demolici, uvedla mluvčí města Znojma Denisa Šipošová. Právě takto sesbírané informace budou sloužit ke stanovení regulativů pro budoucí stavební činnost v areálu a navržení limitů možného budoucího využití areálu. (fv) a ze správního řádu. Tato povinnost se vztahuje na státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce, říká Markéta Matlochová z ministerstva vnitra. Rozsah informací, které obec musí na svém webu zveřejnit, je poměrně široký. Kromě jiného nesmí na webu chybět kontaktní adresy, organizační struktura, nejdůležitější předpisy nebo například Hradec Králové Měsíčník Moravské hospodářství je i letos mediálním partnerem mezinárodní konference Internet ve státní správě a samosprávě (ISSS). Ta se uskuteční letos 12. až 13. dubna v Kongresovém centru Aldis v Hradci Králové. Se zástupci Moravského hospodářství se můžete potkat na stánku číslo 69. Letošní 13. ročník se zaměří na tradiční témata z oblasti zavádění ICT technologií do státní správy. Přednášející seznámí účastníky například s novými informacemi o ostrém provozu datových schránek i o systévýroční zpráva za loňský rok, vysvětluje Matlochová. Výsledky krajských kol soutěže Zlatý erb jsou již uzavřené. Výsledky celostátního kola vyhlásí organizátoři 12. dubna na konferenci Internet ve státní správě a samosprávě v Hradci Králové. Vloni získaly titul nejlepšího webu města Moravské Budějovice, předloni to byla Jihlava. Moravské hospodářství je partnerem konference ISSS mu základních registrů, který se spouští oficiálně od letošního roku. Dozví se také, jak se bude dál rozšiřovat systém CzechPOINT. Na programu je i hodnocení dosavadního průběhu digitalizace televizního vysílání. I letos pořadatelé pozvali k přednáškovým pultům odborníky na využití moderních technologií ve zdravotnictví. Souběžně s ISSS se bude i letos konat jedno ze setkání partnerů mezinárodního projektu LORIS. Tradičně se zde sejdou zástupci měst, jež mají mezi sebou navázané oficiální partnerství. (hrd) Moravské hospodářství vyhlašuje soutěž o Nejkrásnější náměstí a Nejkrásnější náves. NEJKRÁSNĚJŠÍ NÁMĚSTÍ Zapojit se mohou města a obce s počtem obyvatel nad NEJKRÁSNĚJŠÍ NÁVES Zapojit se mohou obce s počtem obyvatel do soutěž SPOLEČNÁ PRAVIDLA: Pošlete minimálně 3 fotografie + architektonický návrh vašeho náměstí/vaší návsi a stručnou charakteristiku (do znaků) na redakce@magnusregio.cz nebo poštou na adresu Magnus Regio s. r. o., Dvořákova 14, Brno. Nezapomeňte uvést heslo SOUTĚŽ. FotogRAFIE: A) Letecký pohled nebo pohled seshora B) Původní architektonický návrh náměstí/ návsi nebo půdorys náměstí/návsi C) Detail na dominantu náměstí/návsi nebo na jinou zajímavost D) Celkový pohled na náměstí/náves focená z pohledu chodce Zaslané fotografie musí být v rozlišení minimálně 300 dpi. Redakce si vymezuje právo vyřadit uchazeče při nesplnění podmínek. Zapojit se mohou obce v krajích: Vysočina, Jihomoravském, Zlínském, Olomouckém, Moravskoslezském a okrese Svitavy. Soutěž bude probíhat jednou za dva roky. Z příspěvků pak odborná porota vybere 3 kandidáty, které zveřejníme v říjnovém čísle Moravského hospodářství. HA R M O N O G R A M S O U T Ě Ž E Uzávěrka zasílání podkladů: do 20. května 2010 Uveřejnění 3 nejlepších: v červencovém vydání Moravského Hospodářství Hlasování čtenářů na od 27. června do 15. září Vyhlášení výsledků: říjnové číslo Moravského hospodářství a na Galavečeru Magnus Regio (10. prosince 2010) Olomouc FOTO: Milena Valušková Bruntál FOTO: Petr Kos Vratěnín FOTO: Vratěnín

17 duben 2010 STRANA 17 I T P O R A d n A Přehled zákonů v oblasti egovernmentu 1. Zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (č. 300/2008 Sb.) Tento zákon, nazývaný někdy také zákon o egovernmentu, upravuje s účinností od vzájemnou elektronickou komunikaci mezi orgány veřejné moci (státní orgány, orgány územních samosprávných celků a další), jakož i komunikaci těchto orgánů s fyzickými a právnickými osobami. Pro tento účel byla ministerstvem vnitra každému orgánu veřejné moci a každé právnické osobě zapsané v obchodním rejstříku ze zákona zřízena datová schránka. Fyzickým osobám jsou datové schránky zřizovány na jejich žádost. od umožňuje zákon komunikovat přes datové schránky též fyzickým a právnickým osobám mezi sebou. V prvních šesti měsících je tato komunikace omezena jen na faktury a obdobné výzvy k zaplacení, od bude již možné zasílat jakékoli dokumenty. Zákon též upravuje autorizovanou konverzi dokumentů, to znamená převod dokumentů z listinné do elektronické podoby a naopak při zachování jejich právních účinků. Konverzi provádějí orgány veřejné moci při své činnosti, na žádost potom kontaktní místa veřejné správy a s účinností od též advokáti. bodového hodnocení řidiče, seznamu kvalifikovaných dodavatelů (SKD). CzechPOINTy dále umožňují učinit podání podle živnostenského zákona, podání do registru účastníků provozu modulu autovraků ISOH, podání žádosti o zřízení datové schránky a nabízejí i výše zmíněnou autorizovanou konverzi dokumentů. 3. Zákon o základních registrech (č. 111/2009 Sb.) Zákon vymezuje obsah a podmínky užívání a provozu čtyř tak zvaných základních registrů, kterými budou Registr obyvatel, Registr osob, Registr územní identifikace, adres a nemovitostí a Registr práv a povinností. Tyto čtyři základní registry nahradí dosud roztříštěné, nejednotné a decentralizované databáze spravované orgány veřejné správy a odstraní stav, kdy jsou stejné informace ukládány u více orgánů současně. Základní registry se po svém vybudování stanou jediným závazným zdrojem informací, které v nich budou obsaženy. V této souvislosti dojde ke zjednodušení řady procesů ve veřejné správě, zejména by se různé úřady nadále neměly opakovaně dotazovat na tytéž údaje. Registr práv a povinností bude přesně vymezovat agendy jednotlivých orgánů veřejné správy. Využití informačních technologií tak přispěje k zpřehlednění a zefektivnění veřejné správy, což je jedním z cílů egovernmentu. Vzhledem k složitosti systému základních registrů Poslanecká sněmovna v únoru odložila ostrý start celého projektu o jeden rok na Zákon o elektronickém podpisu (č. 227/2000 Sb.) Tento zákon upravuje používání elektronického podpisu, který slouží k jednoznačnému ověření identity osoby podepisující datovou zprávu. Zákon zavedl také e-podatelny, které již před vznikem datových schránek umožňovaly komunikovat s úřady elektronickou formou se stejnými účinky, jaké mají podání v běžné listinné podobě. Podání učiněná prostřednictvím e-podatelen však musí být opatřena zaručeným elektronickým podpisem, což tuto formu komunikace oproti datovým schránkám znevýhodňuje. Odborná konference Dotace Vodohospodářství a Inženýrské sítě Kdy: 28. dubna 2010 Kde: hotel Voroněž, Brno, Křížkovského 47 Hosté: Registrujte se na již nyní! Konference je určená především pro zástupce obcí a měst. Jejím cílem je seznámit účastníky s veškerými možnostmi a způsoby financování jak z programů EU, tak i dalších, a to v oblasti vodohospodářství a inženýrských sítí. Generálním partnerem konference je Státní fond životního prostředí, který představí dotační osy pro rok 2010 a úspěšné projekty financované z programů SFŽP. Ing. Jan Kříž, ředitel odboru fondů EU, Ministerstvo životního prostředí ČR Ing. Arch. Petr Štěpánek, Ph.D., ředitel Státního fondu životního prostředí a zástupce ministerstva pro místní rozvoj Moderuje: Veronika Sedláčková, moderátorka Českého rozhlasu Záštity: Ministerstvo životního prostředí ČR Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Registrace: do 25. dubna 2010 Vložné: 800 kč a 1000 kč při platbě na místě. Registrační poplatek zahrnuje sborník, občerstvení a oběd formou rautu Registrační formulář naleznete na Nebo se zaregistrujte na u konference@magnusregio.cz, prosíme, nezapomeňte uvést své fakturační a kontaktní údaje. (Po odeslání přihlášky obdržíte potvrzující s fakturačními údaji a variabilním symbolem potřebným k platbě převodem). Další informace Vám sdělí Nela Parmová, tel: gsm: , n.parmova@magnusregio.cz Zákon zásadním způsobem přispívá k rozvoji egovernmentu v České republice, jelikož vyžaduje, aby orgány veřejné moci mezi sebou komunikovaly primárně elektronicky, což vede ke vzniku elektronických spisů a celkové elektronizaci veřejné správy. Dalším důsledkem je přiblížení veřejné správy jejím adresátům tím, že každý má možnost komunikovat s úřady elektronicky přes datové schránky a nepotřebuje k tomu až na výjimky zaručený elektronický podpis, jako tomu bylo při elektronické komunikaci doposud. o informačních systémech veřejné správy 2.Zákon (č. 365/2000 Sb.) Tento zákon upravuje podmínky pro vytváření, užívání, provoz a rozvoj informačních systémů veřejné správy. Informačními systémy veřejné správy jsou například Katastr nemovitostí, Rejstřík živnostenského podnikání, obchodní rejstřík, Rejstřík trestů, Registr řidičů, Seznam kvalifikovaných dodavatelů, Registr účastníků provozu modulu autovraků ISOH (Informačního systému odpadového hospodářství), Insolvenční rejstřík, Informační systém datových schránek a elektronické portály jako Portál veřejné správy nebo Elektronický portál územních samospráv epusa. Zákon dále upravuje činnost tak zvaných kontaktních míst veřejné správy, kterými jsou notáři, krajské úřady, matriční úřady, vybrané obecní úřady, úřady městských částí nebo městských obvodů, vybrané zastupitelské úřady, Česká pošta a Hospodářská komora České republiky. Pro kontaktní místa veřejné správy se vžilo označení CzechPOINT (Český Podací ověřovací a Informační Národní Terminál). V kontaktních místech veřejné správy lze v současnosti získat výpisy z katastru nemovitostí, obchodního rejstříku, živnostenského rejstříku, rejstříku trestů, 5. Zákon o občanských průkazech (č. 328/1999 Sb.) Nedávná novela tohoto zákona zavádí od elektronický občanský průkaz (e-občanku) s novými funkcionalitami. E-občanku bude možné použít pro určování totožnosti občana i v elektronické komunikaci se základními registry a dalšími informačními systémy veřejné správy. 6. Zákon o svobodném přístupu k informacím (č. 106/1999 Sb.) Už od roku 2003 je zavedena možnost požadovat a poskytovat přístup k informacím elektronickou cestou, což rovněž usnadňuje komunikaci občanů a společností s úřady. 7. Zákon o veřejných zakázkách (č. 137/2006 Sb.) Zákon o veřejných zakázkách umožňuje využívat elektronické prostředky a elektronické nástroje při zadávání veřejných zakázek. Při splnění zákonem stanovených podmínek tak je možné, aby zadavatel a uchazeči o veřejnou zakázku spolu v rámci zadávacího řízení komunikovali elektronicky. Mgr. Petr Žídek ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s. r. o Registrace účastníků, snídaně 9:00 9:20 Představení výzev a možností čerpání dotací prostřednictvím programů strukturálních fondů do roku Přednášející: zástupce Ministerstva pro místní rozvoj ČR 9:25 9:55 Přehled dotací a aktuálních výzev v oblasti životního prostředí. Pomoc při jejich čerpání. Přednášející: SFŽP Ing. Arch. Petr Štěpánek, Ph.D.,ředitel Státního fondu životního prostředí 10:00 10:30 Efektivní čerpání dotací v aktuálním období. Na jaké dotační tituly se soustředit? Co se chystá a připravuje? Nejčastější chyby při žádání o dotace. Přednášející: Eurovision 10:35 10:55 Pohled na aktuální stav v oblasti vodohospodářství z pohledu Ministerstva životního prostředí ČR. Přednášející: Ing. Jan Kříž, ředitel odboru fondů EU, Ministerstvo životního prostředí ČR Přestávka na kávu a občerstvení * Změna PRoGRaMU VyHRaZENa h l av n í pa rt n e ř i P r o G R a M K o N F E R E N C E * g e n e r á l n í pa rt n e ř i O P E R A Č N Í P R O G R A M Ž I V O T N Í P R O S T Ř E D Í E V R O P S K Á U N I E Fond soudržnosti Evropský fond pro regionální rozvoj Pro vodu, vzduch a přírodu 11:20 11:40 Výsledky a představení programů řešících vodní toky a nádrže, budování kanalizací z programu OPŽP. Přednášející: Ing. Arch. Petr Štěpánek, Ph.D., ředitel Státního fondu životního prostředí 11:45 12:15 Financování vodohospodářských projektů Přednášející: Ing. Miroslav Pavlas, Ing. Květoslava Botková vedoucí útvaru financování municipalit a veřejného sektoru, Komerční banka, a. s. 12:20 12:40 Poškození plynovodů při stavební činnosti Přednášející: Ing. Petr Báča vedoucí řízení a controllingu Divize provozu a údržby sítí, RWE 12:45 13:05 Čistá řeka Svratka příklad úspěšného projektu (eventuelně jiná případová studie sloužící jako inspirace pro obce). Přednášející: Ing. Vojtěch Doležal, SEWACO 13:10 13:30 Čištění odpadních a povrchových vod případová studie. z á š t i ta 13:30 Oběd m e d i á l n í pa rt n e r o d b o r n ý g a r a n t

18 duben 2010 STRANA 18 m A R k e t i n g m ě S T a o b c í Obce se snaží zaujmout. Třeba záznamníkem ProPRAcovaná marketingová STRATegie nebo jednotný vizuální styl. To byly PRo představitele obcí A měst ještě před pár lety většinou neznámé pojmy. tových jazycích, většinou v angličtině a němčině. Ve Znojmě je logicky větší zřetel na německy mluvící turisty, především Rakušany. Ti k nám jezdí přímým vlakem z Vídně, rakouské dráhy nám totiž pomáhají s propagací města za hranicemi, vysvětlila znojemská tisková mluvčí. prosperující investor Linda Škrancová Propagace Osvěta se však v této oblasti rychle šíří. Moravská města lákají turisty, dbají na informovanost svých občanů a spokojenost firem ve svém regionu. Města na Moravě mají co nabídnout turistům i investorům. Stejně jako firmy musí se i města takzvaně umět prodat. V případě větších měst už je v podstatě samozřejmostí jednotný vizuální styl. Průkopníkem v této oblasti bylo město Zlín. Vizuální styl města Zlína včetně logotypu byl pevně zakotven jako jeden z prvních v České republice již v roce 1996, připomněla tisková mluvčí Zlína Marie Masaříková. Za novou moderní identitu města obdržela dvojice grafiků Petr Babák a Tomáš Machek dokonce Národní cenu za design 96. Pro menší města je zavedení pevných pravidel v grafické prezentaci aktuální spíše až v posledních letech. Zkušenosti z komerční sféry ale ukazují, že jednotný vizuální styl výrazně přispívá ke zviditelnění organizace a k identifikaci všeho, co s touto organizací souvisí, navíc zjednodušuje i zlevňuje prezentaci. O tom se přesvědčila i radnice v Bruntálu. Vloni jsme přijali jednotný vizuální styl a při zpracování všech materiálů se držíme přijatého grafického manuálu, potvrdil bruntálský mluvčí Jiří Ondrášek. Podobné zkušenosti mají také ve Znojmě. ZNOJEMSKÝ PonoCný Městem chodí v turistické sezóně ponocný, který dává dobrou noc. Stal se již tradiční součástí letních večerů ve znojmě. FOTO: město Znojmo Prvním důležitým počinem v oblasti marketingu bylo vytvoření městského loga a sloganu před třemi lety. S tímto se občané i návštěvníci plně ztotožnili a díky němu je od té doby používán jednotný styl jak v komunikaci s turistou, tak občanem, doplnila Denisa Šipošová, tisková mluvčí Znojma. spokojený občan Nejdůležitějším aspektem ve vztahu město občan je oboustranná komunikace. Kanálů, kterými může město sdělovat občanům novinky z radnice i dění ve městě je hned několik. Lidé se většinou informace dozví z webových stránek města nebo různých radničních zpravodajů, které jim přijdou do schránek jednou za měsíc či dva. Ve Znojmě navíc vsadili na osobnější přístup. Každou středu odpoledne má starosta vyhrazenou na setkání s občany, kteří tak vědí, že se mohou na tento termín kdykoli nahlásit se svými problémy. Osvědčil se nám také telefonní záznamník, který využívají především starší lidé, kteří nepíšou y. Lidé nechávají na záznamníku vzkazy, na které jim pak starosta odpovídá, upřesnila Šipošová. Co se také obce snaží stále zdokonalovat, je komunikace s úřady. Umožňujeme občanům, aby mohli s kýmkoliv na úřadě komunikovat dálkově. Aby na úřad pokud možno vůbec nemuseli přijít. A pokud přijdou, aby zde čekali co nejkratší dobu a to v příjemném prostředí, kde si mohou dát kávu nebo třeba oběd, popsal situaci v Bruntálu jeho mluvčí Jiří Ondrášek. V oblasti turistického ruchu jsou moravská města aktivní a snaží se přilákat rok od roku více návštěvníků. Hlavním lákadlem je většinou to, čím je obec specifická nebo zajímavá. Ve Znojmě tak mají projekt Znojmo město s přívlastkem, v Bruntálu se snaží turisty nalákat na přehradu Slezská Harta. Oslovit je třeba nejen turisty z Česka, ale i ty zahraniční. nadšený turista V zahraničí je potřeba prezentovat větší celek než pouze jižní část Moravy, proto se na mezinárodních veletrzích snažíme prezentovat celou Moravu, o které často zahraniční návštěvník ani netuší, kde se nachází. Naše veletržní expozice nabízí tradiční folklor, moravské víno a také kuchyni, uvedla Lenka Bartošová z oddělení zahraničních vztahů břeclavské radnice. Propagační materiály a publikace mají města v dispozici v několika svě- Přitáhnout do města firmy, které zajistí prosperitu a pracovní místa, to je další oříšek, se kterým si radnice musí poradit. Také s investory se musí umět komunikovat. A vycházet jim vstříc, obzvláště v hospodářsky nejisté době. Podnikatelům a firmám jsme nezvýšili nájem o inflaci, jako to každoročně děláme, řekl například mluvčí města Bruntál, které bylo v loňském roce vyhlášeno městem pro byznys v Moravskoslezském kraji. Stejný způsobem vyšli vstříc firmám i ve Znojmě. Ve Zlíně zase vznikl unikátní projekt Podnikatelský inkubátor. Stejně jako turistické cíle, i investiční příležitosti je třeba prezentovat na veletrzích. Dobře zpracovanou strategii na přilákání pozornosti developerů má například Ostrava. Ta se kromě účasti na mezinárodních veletrzích v Cannes či Mnichově zaměřila i na další informační kanály. Od loňského září vydáváme elektronický měsíčník s názvem Development Newsletter!!!, který přináší zejména investorům informace a novinky o zajímavých developerských projektech a investičních příležitostech, aktuálních trendech a situaci v Ostravě, vysvětlila tisková mluvčí Ostravy Andrea Vojkovská. Další novinkou je materiál s názvem Why Ostrava???, jež prezentuje Ostravu jako město se silným potenciálem k dalšímu rozvoji, jako místo vhodné pro business i pro život. Logotyp Kroměříže odráží půdorys náměstí Kroměříž Iva Návojská Pechmanová je grafická designerka na volné noze. Mezi její práce patří mimo jiné vizuální styl Moravské zemské knihovny v Brně nebo logotyp Mladých brněnských symfoniků. Na konci roku 2007 vyhlásilo město Kroměříž výběrové řízení na zpracování nového vizuálního stylu města. Logotyp města, tak jak ho známe dnes, je dílem brněnské designerky Ivy Návojské Pechmanové. Z kolika návrhů byl právě ten váš vybrán? Soutěže se v prvním kole zúčastnilo 78 autorů. Do druhého kola postoupilo pět nejlepších autorských návrhů. Po předložení rozpracovaného vizuálního stylu a ústní obhajobě před komisí se vítězem stalo grafické studio Porta Design, pro které jsem návrh zpracovala. Jaké bylo zadání města pro grafický návrh? Byly zde nějaké řekněme konzervativní mantinely, kterých jste se musela držet? Přesné zadání soutěže si již nepamatuji, ale myslím, že nijak omezující nebylo. Možná jen slovní spojení Město Kroměříž bylo svazující podmínkou. Nebylo možné použít pouze název Kroměříž. Hlavní důraz byl kladen na historickou tvář, ale i na současný rozvoj města. Co vás při tvorbě grafických vizuálů inspirovalo? Návrhů jsem vytvořila více. Vítězný návrh pracuje se stylizovaným půdorysem hlavního náměstí a zároveň půdorysem kašny a Arcibiskupského zámku. Inspirovaly mě letecké snímky města, na kterých mi připadal jednoduchý geometrický prvek velmi výrazný. Stylizováním půdorysných tvarů jsem došla ke čtvercovému tvaru loga. (lis) Proslavte svoji obec v soutěži Vesnice roku Ministerstvo pro místní rozvoj Obce, které se chtějí zviditelnit a získat k tomu ještě milion do svého obecního rozpočtu, mají možnost se zapojit do soutěže Vesnice roku Aby mohla obec titul získat, musí do 30. dubna poslat přihlášku na Ministerstvo pro místní rozvoj a zaplatit poplatek ve výši dvě koruny za každého hlášeného obyvatele. Soutěže se mohou zúčastnit obce vesnického charakteru, které mají maximálně obyvatel a které mají zpracovaný vlastní strategický dokument zabývající se rozvojem obce, program obnovy vesnice nebo program rozvoje svého územního obvodu, uvedla tajemnice soutěže Miroslava Tichá. Všechny přihlášené obce jsou nejprve hodnoceny v krajském kole. Každá obec zařazená do soutěže bude v termínu od 1. května do 30. června navštívena předem ohlášenou krajskou hodnotitelskou komisí. Krajská slavnostní vyhlášení pak budou organizátoři soutěže pořádat v termínu od 1. července do 29. srpna. Celostátní kolo vyhlásí ministr pro místní rozvoj při slavnostním ceremoniálu do 31. října Loňským vítězem se stala obec Tučín na Přerovsku. (hrd) Více informací na ANKetA Jaké informace se vám daří umísťovat do médií? BOHUSLAV PŘIDAL tiskový mluvčí Přerova PAVEL ZRNA tiskový mluvčí Kroměříže RADEK TULIS tiskový mluvčí Jihlavy PAVEL ŽÁRA tiskový mluvčí Brna ŠÁRKA SWIDEROVÁ tisková mluvčí Karviné Novinářům poskytuji kompletní informace o dění ve městě. Tedy o životě ve městě, investičních akcích, finančních rozvahách, výstupech z jednání rady města či zastupitelstva, soutěžích a dalších událostech. Mým úkolem je posoudit, zda je informace natolik aktuální a zajímavá, že upoutá pozornost kolegů v médiích. Vždy se snažím sdělit novou informaci o dění ve městě a zaujmout novináře. Potom jen sleduji a monitoruji, zda se moje zpráva objeví v médiích, zda si mne novináři vyhledají a chtějí bližší informace. Aby událost z našeho města zaujala, musí svým významem přesahovat minimálně hranice regionu, nejlépe však celého kraje. Média preferují exkluzivitu, jedinečnost či konflikt a přiznejme si, že takových událostí u nás není tolik jako ve větších městech. V médiích se objevuje méně zpráv, než bychom si přáli. I přesto si však nemůžeme na spolupráci s médii stěžovat. Poměrně trvalý je zájem o činnost městské policie, o témata týkající se veřejného pořádku, čistoty města, významných rozhodnutí zastupitelstva či finančních záležitostí města. Úspěšné jsou zprávy, které nabízí veřejnosti atraktivní způsob trávení volného času informace o městských slavnostech, kulturních, společenských nebo sportovních akcích. Podle očekávání máme vyšší publicitu kuriozit než třeba ekonomických zpráv. Zpráva o úřednících na kolech nebo informace o výstavě kostýmů z natáčení Arabely - to vše má nepoměrně vyšší publicitu než zpráva o úspěšnosti města v získávání dotací nebo zpráva o návštěvě zahraničního delegáta či politika. Díky atraktivitě a významu města Brna se v médiích objeví zhruba osmdesát procent našich zpráv. I přesto, že zatím stále mají negativní zprávy v médiích převahu, přibývá těch občanů, kteří si již vybudovali odstup od mediálních konstrukcí a využívají naše informační zdroje napřímo tedy web Tím nechci snížit úlohu médií, spíše naznačit, že jejich éra negativizmu končí a začíná se prosazovat originální a nová informace podaná v souvislostech. Konečně! Nestalo se nám, že by naše tisková zpráva nebyla zveřejněna, a vždy jde minimálně o dvě až tři média. Mým úkolem je vyhledávat zajímavá a čtivá témata a informovat průběžně o dění ve městě. Nevyhýbáme se kontroverzním tématům, toto vedení města je nakloněno maximální informační otevřenosti a v tom je také moje výhoda. Výrazně tedy u nás převažuje aktivní přístup. Pochopitelně je to už těžší na celostátní úrovni. Tam je většinou zveřejněna minimálně kontroverzní zpráva, častěji negativní. Pozitivní informace se objeví většinou jen na kanálech typu ČT24 nebo ČRo 1.

19 duben 2010 STRANA 19 i n z e r c e TM

20 DUBEN 2010 STRANA 20 S TAv E B N i c t v í Investorům zápach ZOO nevadí Jihlava Nové byty nebo rozšíření zoologické zahrady? Co vznikne na pozemcích v Jihlavě, které se chystá prodat společnost Modeta Style, stále není jasné. Vše záleží na domluvě a především na tom, kdo nakonec pozemky v hodnotě šedesáti milionů korun koupí. Město na ně prý zatím peníze nemá. O pozemky projevil zájem také soukromý investor společnost Tulip Property Development. Ten se netají svým záměrem vystavět na zmíněném území nové byty. S tím ale nesouhlasí část obyvatel Jihlavy. Pod petici proti výstavbě nových bytů u zoologické zahrady se podepsalo více než tisíc dvěstě lidí. V případě, že by byly nové byty skutečně postaveny, by si zcela jistě noví obyvatelé stěžovali na hluk a zápach, který s sebou provoz zoo logicky přináší, uvedl Jiří Pykal, předseda krajské organizace Strany zelených kraje Vysočina. Pokud areál získá město, mohlo by zde podle Pykala vzniknout nové zázemí pro zoo, kanceláře nebo restaurace pro návštěvníky, která zde zatím chybí. (lis) Stavaři, vyšlete zaměstnance na školení zdarma V Operačním programu Podnikání a inovace je letos otevřena pravděpodobně poslední velká vlna dotačních programů. Šance získat dotaci je tentokrát mimořádně vysoká. Dosavadní úspěšnost žadatelů byla v průměru 68,5 %, nyní však tato šance bude díky navýšenému objemu dotací ještě vyšší. Aktuálně mohou podnikatelé požádat o dotace v následujících programech: START, PROGRES a ZÁRUKA zvýhodněné úvěry a záruky za úvěr Příjem registračních žádostí od do odvolání V programu Start mohou začínající podnikatelé získat záruku až 80 % na zajištění úvěru od komerční banky. Maximální výše úvěru je 3 mil. Kč. Společně se zárukou může být poskytnut i příspěvek 10 % z vyčerpaného úvěru. V programu Progres je poskytován podřízený úvěr k úvěru od komerční banky (podřízený úvěr se začíná splácet až po splacení úvěru bance, nejpozději však za 3 roky). Výše podřízeného úvěru je maximálně 20 mil. Kč, s pevnou úrokovou sazbou pouze 3 % p. a. V programu Záruka mohou malé a střední podniky získat záruku až 80 % jistiny úvěru od komerční banky. Cena za záruku je 0,1 0,3 % z výše záruky. Tyto tři programy administruje Českomoravská záruční a rozvojová banka, která na ně má pro letošní rok k dispozici celkem 1,85 miliardy korun. ROZVOJ dotace na pořízení nových technologických zařízení Příjem registračních žádostí od do Dotace lze získat na pořízení strojů a nových technologických zařízení, včetně řídících softwarů. Peníze lze získat pouze na projekty ve vybraných regionech s vysokou nezaměstnaností. Alokace aktuálně vyhlášené výzvy činí 2 miliardy korun. ICT V PODNICÍCH dotace na informační a komunikační technologie Příjem registračních žádostí od do Mezi podporovanými informačními systémy jsou například řešení Brno Manažeři i dělníci pracující ve stavebnictví se mají možnost vzdělávat zdarma, Regionální hospodářská komora Brno totiž získala dotaci v projektu Vzdělávání zaměstnanců v odvětví stavebnictví. A navíc rozšiřuje kapacitu účastníků. Pokud jste stavební firma, máte ještě možnost se přihlásit. Do roku 2012 může kurzů zdarma využít téměř 7000 stavařů. Bez ohledu na to, v jakém kraji působí. Firmy si mohou vybrat až ze 109 typů školení. V nabídce jsou jak kurzy pro rozvoj manažerských schopností, právního povědomí a ekonomiky nebo například cizích jazyků. Na své si přijdou i ti, kteří potřebují získat více vědomostí v oblasti IT, kvality výroby nebo personalistiky, uvedl ředitel RHK Brno Petr Bajer. Komora do projektu zařadila například kurzy nazvané jako Dovednosti pro parťáky, mistry a stavbyvedoucí, Lektorské dovednosti či Obchodní dovednosti a marketing. V nich se účastníci například dozví, jak se bránit nátlakovým metodám nebo naopak jak správně argumentovat při prodeji. Na projektu se bude podílet téměř stovka lektorů jak z akademického, tak praktického prostředí. Výhodou pro zapojené firmy je také to, že se nemusí vůbec o nic starat. Stačí si vybrat kurz a poslat tam zaměstnance. Firma se k ničemu nezavazuje, nevyplývají jí žádné povinnosti. Navíc všechna školení jsou dotovaná z EU fondů. Školení budou probíhat v prostorách RHK Brno, školících místnostech nebo přímo ve firmách, přiblížil Bajer. Projekt zahájila RHK Brno spolu s dalšími partnery, převážně hospodářskými komorami. Od prosince loňského roku se zapojilo už 103 firem, včetně gigantů jsou je Skanska, Subterra, OHL ŽS, STRABAG atd. Projekt bude trvat do prosince roku Více informací vám poskytnou na RHK Brno Věra Zborovská, seminare@rhkbrno.cz tel www. rhkbrno.cz podnikové administrativy, řešení pro řízení vztahů pro zákazníky či dodavatele nebo zvýšení zabezpečení informačních systémů. V aktuální výzvě je podnikatelům k dispozici 500 milionů korun. EKO-ENERGIE dotace na projekty úspor energií a podpora využití obnovitelných zdrojů energií Příjem registračních žádostí od do Na projekty úspor energií mohou o dotaci požádat dokonce i velké podniky. K dispozici jsou 3 mil. korun. INOVACE PROJEKT podpora zavádění inovací technologií, výrobků a služeb Příjem registračních žádostí od do Dotovány jsou projekty s cílem vylepšit (inovovat) výrobek či službu, případně i zefektivnit výrobní proces. Projekt by měl využívat výsledků výzkumu a vývoje, měl by přinášet něco nového na trh. V aktuální výzvě jsou k dispozici 4 mld. Kč. ŠKOLICÍ STŘEDISKA podpora vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů v podnicích Příjem registračních žádostí do Poškození plynovodu: Zcela zbytečná škoda Sem nesmíte, mohlo by to tu vybuchnout, varovali před třemi lety kolemjdoucí policisté v Mistřovicích u Českého Těšína. Hrozil tam výbuch plynu. Bagrista, při výkopových pracích poškodil plynovod. Obyvatelé okolních domů museli na tři hodiny opustit své domovy. Ve Velkém Újezdě loni v březnu kvůli překopnutí plynovodu zůstalo bez plynu pět hodin 270 lidí. Stavbaři při výstavbě vodovodní přípojky poškodili plynovod tak, že vyřadili z provozu regulační stanici. Škoda téměř devadesát tisíc korun. To jsou jen některé příklady toho, jak může dopadnout situace, kdy stavební firma neví, kudy vede plynovod. Přitom jednoznačné vytyčení dělají plynaři zdarma. Výstavba či rekonstrukce prostor určených pro podnikové vzdělávání. V aktuální výzvě je k dispozici 1 miliarda Kč. POTENCIÁL podpora center průmyslového výzkumu, vývoje a inovací Příjem registračních žádostí od do V programu Potenciál mohou o dotaci požádat i velké podniky. Malé a střední podniky mohou získat dotace dokonce i na mzdy a jiné provozní výdaje. V aktuální výzvě jsou žadatelům k dispozici 3 miliardy. Kč. ICT A STRATEGICKÉ SLUŽBY podpora informační a znalostní společnosti Příjem registračních žádostí od do V aktuální výzvě je připravena miliarda korun. SPOLUPRÁCE KLASTRY podpora oborových seskupení podnikatelů Příjem registračních žádostí od do Dotaci získává nový subjekt (klastr) seskupující firmy, výzkumné a vzdělávací instituce ze stejného oboru. Z dotace lze hradit provoz klastru a společné projekty jeho členů. Jen za minulý rok řešilo RWE 482 případů poškození plynových zařízení na stavbách. Škoda činila šest milionů korun. Od plynu bylo odstřiženo lidí. V případě, že stavebník potřebuje kopat do země, je nejlepší požádat společnost RWE Distribuční služby o takzvané Stanovisko k existenci plynárenského zařízení, popisuje postup regionální mluvčí RWE Jiří Bezděk. Na základě tohoto stanoviska pak stavbaři zjistí, zda je v dané lokalitě nějaké plynárenské zařízení. Pokud se v místě zařízení nachází, přijede na základě žádosti o takzvané Vytyčení na místo stavby zaměstnanec RWE a ten trasu zřetelně vyznačí. Vše je poskytováno zdarma. Formulář žádosti o stanovisko i o vytyčení je na webových stránkách RWE, popsal Bezděk. (hrd) Dotace pro podnikatele z Operačního programu Podnikání a inovace (OPPI) ee e Města staví dál. Navzdory krizi MORAvSKÁ MĚSTA většinou NEZASTAviLA své největší stavební projekty. KvŮLi PROPADŮM PŘíJMŮ ALE MUSELY NĚKTERÉ RADNice ZPOMALit JEJich PŘíPRAvu. e Veronika Hrdá Morava Nejvíce akcí musela letos kvůli výpadku příjmů vyškrtnout Olomouc. Přestože tam pokračuje příprava rekonstrukce ulice 8. května a Dolního náměstí a dostavba Výstaviště Flora, zastupitelé nepočítají s tím, že by se letos začalo stavět. Do plánu investic na letošní rok se nedostala řada menších investičních akcí. Nicméně o jejich dodatečném zařazení budeme jednat teprve s ohledem na aktuální vývoj, uvedl mluvčí Olomouce Ivan Rašťák. V Olomouci se ale přesto letos dočkají nového přednádražního prostoru za 260 milionů korun. Vedení města nechalo obnovit za sto milionů Rudolfovu alej. Devadesát milionů investuje také do rekonstrukce Přichystalovy ulice. Naopak jiná města se i přes nižší rozpočet v investičních akcích příliš TOTO VZDĚLÁVÁNÍ JE FINANCOVÁNO Z PROSTŘEDKŮ ESF PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY e e dotační poradna neuskromnila. Také díky evropským dotacím. Největší investicí Blanska je stavba zařízení pro využívání biologicky rozložitelných odpadů. Stát bude padesát milionů korun. Dokončené bude až na jaře v roce Blanenští se dočkají také nového parkoviště za šest milionů korun. Parkovat na něm můžou už letos v létě. Pět milionů korun pak radnice pošle na akci regenerace sídliště Písečná. V Uherském Hradišti pokračují ve stavbě aquaparku. Stavba bude stát 208 milionů korun. Je to nakonec méně, než jsme předpokládali. Tuto cenu ovlivnilo opakované výběrové řízení a současná situace na trhu stavebních prací. Odhaduji, že stavební práce by mohly začít v polovině října, sdělil starosta Uherského Hradiště Libor Karásek. Z JEZUiTSKÉ KOLEJE MĚSTSKÁ POLicie Město se rovněž pustí do rekonstrukce bývalých jezuitských kolejí, kde vznikne služebna městské policie, veřejné sociální zařízení a datové centrum. V Uherském Hradišti se dočkají také nového městského parku v bývalých kasárnách. I v Bruntále budují nové wellnesscentrum za téměř 150 milionů korun. Dokončené bude už tento měsíc. V Přerově zase od podzimu začne rekonstrukce Tyršova mostu za 122 milionů korun. Přerovští si od června tohoto roku zaplavou v opraveném plaveckém areálu. Zastupitelé na opravy vyčlenili třicet milionů korun. Téměř 82 milionů korun padne na zateplení městských škol. V Kroměříži v roce 2010 dokončí dvě zásadní investiční akce: regeneraci Hanáckého náměstí a dostavbu cyklostezky Kroměříž Kvasice za třicet milionů korun. Dokončení náměstí je prvořadou záležitostí. Celkové investice dosahují 35 milionů korun, potvrdil mluvčí Kroměříže Pavel Zrna. V Jihlavě na podzim zahájí výstavbu Horňáckého zimního stadionu za dvě stě milionů korun. Do konce roku pak zmodernizují speciální základní školu v Březinově ulici. Téměř padesát milionů bude stát revitalizace parku Malý Heulos. Lidé si v něm užijí už na podzim tohoto roku. Brňané se ještě letos dočkají opraveného Moravského náměstí a Joštovy ulice. Do staveb město investovalo více než 300 milionů korun. Dalších 119 milionů padlo na podzemní kolektor. Více informací o největších stavbách na Moravě naleznete na V aktuální výzvě je k dispozici 750 milionů korun. MARKETING podpora vstupu na zahraniční trhy Příjem registračních žádostí od do Dotace je poskytována na pronájem, zřízení a provoz stánku, marketingové materiály a dopravu exponátů na zahraniční veletrhy a výstavy. V aktuální výzvě je k dispozici 500 milionů korun. PROSPERITA rozvoj subjektů pro průmyslový výzkum, technologický vývoj a inovace Příjem registračních žádostí do Dotace jsou poskytovány na zakládání a rozvoj vědeckotechnických parků, center pro transfer technologií či podnikatelských inkubátorů. K dispozici jsou 4 miliardy korun. Jan Rosen analytik Komerční banky