SKLÁDKA ČÁSLAV. Rozšíření a přeměna řízené skládky Čáslav na centrum komplexního nakládání s odpady DOKUMENTACE

Transkript

1 SKLÁDKA ČÁSLAV Rozšíření a přeměna řízené skládky Čáslav na centrum komplexního nakládání s odpady DOKUMENTACE dle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů Květen 2010

2 SKLÁDKA ČÁSLAV Rozšíření a přeměna řízené skládky Čáslav na centrum komplexního nakládání s odpady DOKUMENTACE dle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů Oznamovatel AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. Sídlo Pražská 1321/38a, Praha 10 IČ Statutární zástupce Elektronická adresa Dr. Peter Hodecek, jednatel společnosti Mgr. Roman Mužík, jednatel společnosti avecz@avecz.cz Telefonické spojení Kraj Obec Katastrální území Parcelní čísla KN CZ 020 Středočeský Čáslav Čáslav 1492/2, 1493/2, 1495/2, 1496/2, 1497/2, 1498/1, 1498/2, 1503/2, 1510/2, 1511/1, 1512, 1527, 1528, 1529, 2063/2 Zpracoval Osvědčení odborné způsobilosti Schválil RNDr. Roman Jerie Č.j /ENV/06 Datum zpracování Květen 2010 Ing. Jiří Čenský, ředitel technických zařízení

3 O B S A H ČÁST A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI A.I. Obchodní firma A.II. IČ A.III. Sídlo A.IV. jméno, přijmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele 10 ČÁST B. ÚDAJE O ZÁMĚRU B.I. Základní údaje B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru...11 B.I.3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území)...14 B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry...17 B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí...20 B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru...20 B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení...31 B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků...31 B.I.9. výčet navazujících rozhodnutí podle 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat...31 B.II. Údaje o vstupech B.II.1. Půda...32 B.II.2. Voda...33 B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje...33 B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu...34 B.III. Údaje o výstupech B.III.1. Ovzduší...35 B.III.2. Odpadní vody...36 B.III.3. Odpady...39 B.III.4. Ostatní...40 a. Hluk...40 b. Záření radioaktivní, elektromagnetické...41 c. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií...41 B.III.5. Doplňující údaje...42 ČÁST C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území 43 a. Územní systém ekologické stability (ÚSES)...43 b. Zvláště chráněná území a Natura c. Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV)...44 d. Natura e. Významné krajinné prvky (VKP)...44 f. Území historického, kulturního nebo archeologického významu...44 g. Kontaminace geoprostředí...44 C.II. charakteristika součastného stavu životního prostředí v dotčeném území 45 C.II.1. Ovzduší

4 a. Klimatické faktory...45 b. Větry...47 c. Kvalita ovzduší...49 C.II.2. Voda...51 C.II.3. Půda...54 C.II.4. Geofaktory životního prostředí...54 a. Geomorfologická pozice...54 b. Geologické poměry...55 c. Hydrogeologické poměry...55 d. Geodynamické jevy...57 e. Seismicita území...57 C.II.5. Fauna a flóra...57 C.II.6. Ostatní charakteristiky...57 a. Krajina...57 b. Chráněné oblasti, přírodní rezervace, národní parky...58 c. Surovinové zdroje...58 d. Ochranná pásma...58 e. Architektonické, historické památky a archeologie...58 f. Vazba na územně plánovací dokumentaci...59 C.III. celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení ČÁST D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ D.I. Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významu D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů...63 a. Provoz skládky...63 b. Výstavba (rozšíření) skládky...64 c. Jiné vlivy...64 D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima...65 a. Mezoklimatická charakteristika...65 b. Vlivy na ovzduší...68 D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky.70 D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody...71 D.I.5. Vlivy na půdu...81 D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje...81 D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy...81 D.I.8. Vlivy na krajinu...81 D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky...82 D.II. komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů a. Vliv na dopravu...83 b. Vlivy navazujících staveb a inženýrských sítí...83 c. Vlivy na estetické kvality území...83 d. Biologické vlivy...83 e. Vliv hluku a záření...84 f. Velkoplošné vlivy v krajině...84 g. údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahující státní hranice85 D.III. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a NESTANDARDNÍCH stavech D.IV. Charakteristika Opatření k prevenci, vyloučení, snížení popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí

5 a. Územně plánovací opatření...86 b. Technická opatření...86 c. Záchranný průzkum archeologických nalezišť...88 d. Opatření pro ochranu kulturních památek...88 e. Kompenzační opatření...88 f. Jiná opatření...89 g. Popis rizik bezpečnosti provozu...90 h. Nástin programu monitorování a řízení a plánu postprojektové analýzy...91 D.V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů D.VI. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování dokumentace ČÁST E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU ČÁST F. ZÁVĚR F.I. Závěr F.II. Literatura ČÁST G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU a. Vlivy na obyvatelstvo...97 b. Vlivy na ovzduší...97 c. Vlivy na hlukovou situaci...97 d. Vlivy na povrchové a podzemní vody...97 e. Vlivy na půdu...97 f. Vlivy na živočichy a rostliny...97 ČÁST H. PŘÍLOHY

6 S e z n a m t a b u l e k v t e x t u : Tabulka č.1: Dotčené pozemky - záměr rozšíření areálu skládky Tabulka č.2: Přehled hlavních druhů odpadů dle množství za posledních několik let Tabulka č.3: Výsledky měření - pachové jednotky v m 3 vzduchu (PJ/m 3 ) Tabulka č.4: Koncentrace oxidu dusičitého (NO 2 ) Tabulka č.5: Koncentrace oxidu uhelnatého (CO) Tabulka č.6: Koncetrace benzenu Tabulka č.7: Koncentrace suspendovaných částic PM Tabulka č.8: Koncentrace těkavých organických látek VOC vyjádřených jako TOC Tabulka č.9: Koncentrace sirovodíku Tabulka č.10: Množství odpadu dopraveného na skládku Čáslav Tabulka č.11: Druhy a množství odpadních vod Tabulka č.12: Stanovené hodnoty pro vypouštění odpadních vod do vod povrchových Tabulka č.13: Tabulka produkce odpadů Tabulka č.14: Tabulka očekávané produkce Tabulka č.15: Klimatické charakteristiky Tabulka č.16: Normály průměrných teplot vzduchu 1961 až 1990 Čáslav Tabulka č.17: Normály úhrnů srážek 1961 až Čáslav Tabulka č.18: Průměrný počet dnů se sněžením 1961 až Čáslav Tabulka č.19: Průměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou 1961 až Čáslav Tabulka č.20: Průměr měsíčních maxim výšky sněhové pokrývky v cm Tabulka č.21: Absolutní maximum výšky sněhové pokrývky v cm Tabulka č.22: Průměrná četnost směru větru (v % všech pozorování) Tabulka č.23: Průměrná četnost směru větru pro sílu 2 0 Beuforta (v % všech pozorování) Tabulka č.24: Průměrná četnost směru větru pro sílu 5 0 Beuforta (v % všech pozorování)

7 S e z n a m o b r á z ků v t e x t u : Obrázek č.1: Umístění záměru Obrázek č.2: Letecký snímek a situace se zakreslením záměru rozšíření skládky Obrázek č.3: Nákres složišť na stávající řízené skládce Obrázek č.4: Rozšíření skládky nové sektory Obrázek č.5: Situace skládky rekultivace Obrázek č.6: Technologické schéma mobilní solidifikační linky IVM Obrázek č.7: Provozní schéma nakládání s odpadními vodami Obrázek č.8: Regionální biokoridor Vrabcov Mednický potok Obrázek č.9: Výkon větru Obrázek č.10: Větrná růžice Obrázek č.11: Výřez z vodohospodářské mapy Obrázek č.12: Zdroje podzemní vody a jejich ochranná pásma Obrázek č.13: Vazba na územně plánovací dokumentaci Obrázek č.14: Topoklimatická mapa - proudění vzduchu v noci Obrázek č.15: Topoklimatická mapa - proudění vzduchu ve dne

8 PŘÍLOHY Příloha 1 Příloha 2a Příloha 2b Příloha 3 Příloha 4 Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace Situace Středočeského kraje s vyznačením zájmového území Situace lokality Situace lokality se zakreslením záměru Snímek katastrální mapy 1 : 2880 situace záborů KN Příloha 5 Celková situace skládky (záměru) Příloha 6 Výřez geologické mapy 1 : Příloha 7 Výřez vodohospodářské mapy 1 : Příloha 8 Situace monitorovacích vrtů podzemních vod Příloha 9 Základní přehled chemismu výluhových (skládkových) vod Příloha 10 Vyjádření Archeologického ústavu AV ČR č.j. 90/07 KII ze dne Příloha 11 Stanovisko orgánu ochrany přírody Příloha 12 Příloha 13 Příloha 14 Akustická studie - Skládka Čáslav Průzkumy a hodnocení fauny a flóry, Hodnocení vlivu na významné krajinné prvky, Biologicko-ekologické hodnocení záměru Hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz Příloha 15 Rozptylová studie 2010 Příloha 16 Příloha 17 - Příloha 18 - Příloha 19 - Příloha 20 - Příloha 21 - Skládka Čáslav rekultivace 1. až 4. etapa (pouze textová část) Seznam odpadů přijímaných na skládku (platí i pro plánované rozšíření skládky) Vizualizace tělesa skládky Bioplynová stanice a kogenerační jednotka (pouze elektronická podoba) Monitoring vod ( pouze elektronická podoba) Protokol o zkoušce č. P 186/09 měření pachových látek (pouze elektronická podoba) 8

9 S e z n a m p o u ž i t ý c h z k r a t e k : AV ČR Akademie věd České republiky BAT nejlepší dostupná technologie BPEJ bonitované půdní ekologické jednotky ČHMÚ Český hydrometereologický ústav ČOV čistírna odpadních vod ČS PHM čerpací stanice pohonných hmot CHOPAV Chráněná oblast přirozené akumulace vod CHSK- Chemická spotřeba kyslíku IPPC Integrated pollution prevention and control KHS Krajská hygienická stanice KN katastrální území LV list vlastnictví MZd Ministerstvo zdravotnictví MŽP Ministerstvo životního prostředí NEL Nepolární extrahovatelné látky OEEZ - Odpady z elektrických a elektronických zařízení OŽP MÚ- odbor životního prostředí městského úřadu PAU polycyklické aromatické uhlovodíky PCB polychlorované bifenyly PE polyethylen PEHD polyethylen high density PET polyetylen tereftalát PJ pachové jednotky RO reversní osmóza SJM společné jmění manželů SZÚ Státní zdravotní ústav TKO tuhý komunální odpad TOC celkový organický uhlík TZL tuhé znečišťující látky USES Územní systém ekologické stability VKP Významné kraijnné prvky VN vysoké napětí VOC těkavé organické látky ZPF zemědělský půdní fond 9

10 ŽP životní prostředí ČÁST A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI A.I. OBCHODNÍ FIRMA AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. A.II. IČ A.III. SÍDLO Pražská 1321/38a, Praha 10, A.IV. Jméno: JMÉNO, PŘIJMENÍ, BYDLIŠTĚ A TELEFON OPRÁVNĚNÉHO ZÁSTUPCE OZNAMOVATELE Jiří Příjmení: Čenský, Ing. Bydliště: Hálkova 7, Praha 2 Telefon: Jméno: Radek Příjmení: Doležal, Ing. Bydliště: Horka I, č. 49, Čáslav Telefon:

11 ČÁST B. ÚDAJE O ZÁMĚRU B.I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 Rozšíření a přeměna řízené skládky Čáslav na centrum komplexního nakládání s odpady Podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů spadá záměr do kategorie I: kategorie I, sloupec A, bod 10.1 Zařízení k odstraňování nebezpečných odpadů kategorie I, sloupec A, bod 10.2 Zařízení k odstraňování ostatních odpadů s kapacitou nad t/rok B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru Záměr spočívá v Rozšíření a přeměně řízené skládky Čáslav na centrum komplexního nakládání s odpady. Stávající kapacita skládky S-NO je cca m 3. V rámci koncepce rozvoje skládky je navrženo rozšíření kapacity skládky na cca m 3. Záměr rozšíření areálu se skládkovým prostorem pro uložení až 5,84 mil. m 3 odpadu v 5ti nových sekcích (S4 až S8) je popsán ve studii Skládka Čáslav studie rozvoje a rekultivace (Ing. Jiří Jílek, HYDRO-NATUR. Únor 2006 na vyžádání k dispozici u oznamovatele). Řízená skládka Čáslav - centrum komplexního nakládání s odpady Celková kapacita skládky cca m 3 Skupina skládky S - nebezpečný odpad (S-NO) s možností zřizování sektorů S-OO1, S-OO2, S-OO3 Předložený záměr podléhá posouzení dle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 163/2006 Sb. a příslušným úřadem v procesu posuzování vlivů je Ministerstvo životního prostředí ČR. Zájmová lokalita se nachází v k.ú. Čáslav. Záměr se týká území, které je v současnosti využíváno jako řízená skládka odpadů a území sousedícího se skládkou spadajícího do ZPF. 11

12 Centrum KOH bude obsahovat tyto činnosti a služby - skládka skupiny S-NO (se zřizováním sektorů S-OO1, S-OO2, S-OO3) skládka je již v současnosti v provozu, plánuje se pouze její rozšíření - stabilizační linka již v současnosti v provozu - dekontaminační plocha již v současnosti v provozu - haly na separace plánovaná realizace - sklad NO již v současnosti v provozu - komunální služby již poskytovány - svoz nebezpečných odpadů z obcí již realizován - kontejnerová doprava již realizována - letní a zimní údržba komunikací již realizována - sběrný dvůr již v současnosti v provozu - plocha pro biologickou úpravu odpadu již v současnosti v provozu - manipulační plocha již v současnosti v provozu - recyklační linky plánovaná realizace - dotřiďovací linka na plastový a papírový odpad plánovaná realizace - zpracování BRKO (bioplynová stanice) plánovaná realizace - využiti skládkového plynu (kogenerační jednotka) plánovaná realizace Záměr rozšíření skládky představuje realizaci těchto stavebních objektů: SO 02 SO 08 SO 09 SO 10 SO 11 SO 13 SO 14 SO 15 SO 18 SO 20 SO 33 SO 39 Přeložka linky VN Sejmutí humusu Hrubé terénní úpravy Oplocení Odvedení povrchových vod Komunikace na hrázích Hrázky složišť Složiště Odpady průsakových vod Výtlaky průsakových vod Venkovní osvětlení Plynové hospodářství studny 12

13 SO 39.1 SO 44 SO 47 Plynové hospodářství trubní vedení Vegetační úpravy Technická rekultivace Součástí stávající řízené skládky je areál zabezpečující její provoz. Jedná se o provozně-sociální budovu, vrátnici s autováhou, mycí rampu, objekty dílny, sklady, ČS PHM (jiný vlastník a provozovatel) a vodohospodářský systém pro nakládání s průsakovými vodami. Pro provoz řízené skládky po jejím rozšíření nebude nutné rozšiřovat objekty areálu skládky. V rámci zavádění nových technologií a budování nových zařízení k úpravě odpadu se bude vždy vycházet z dokumentace EU popisující nejlepší dostupné techniky používané v oblasti odpadového hospodářství, pokud takovýto referenční dokument již existuje. Z hlediska uvažovaných nových technik se bude jednat o následující činnosti: - recyklace* stavebních odpadů - recyklace* pryžového odpadu - recyklace* dřevního odpadu - recyklace* papíru - recyklace* plastů - recyklace* skla - recyklace* nápojových kartonů - bioplynová stanice a kogenerace (řešeno již v rámci zjišťovacího řízení) * recyklace bude probíhat včetně předchozí ruční separace Bližší popis nakládání s jednotlivými odpady je popsán v kapitole B.I.6 Popis technického a technologického řešení záměru, bod c Provoz separace a recyklace. 13

14 B.I.3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) Kraj: Obec: Katastrální území: CZ 020 Středočeský Čáslav Čáslav Obrázek č.1: Umístění záměru Moderní řízená skládka s výhledovou kapacitou až 5,84 milionů metrů krychlových odpadu se nachází v lokalitě Hejdof v prostoru západně od Čáslavi, cca 500 m západně od konce zástavby městské části Táborské předměstí. Skládka je situována do rozsáhlé ploché deprese, která je odvodňována tokem Klejnárka (hydrologické pořadí č ), který je vzdálen od skládky cca 1 km. Skládkování na této řízené skládce bylo zahájeno v únoru

15 Obrázek č.2: Letecký snímek a situace se zakreslením záměru rozšíření skládky záměr rozšíření Řízená skládka 15

16 Skládka je tvořena složišti A-B a C a je konstruována dle norem pro výstavbu skládek a která jsou zařazena do skupin skládek dle vyhl. č.294/2005 Sb. jako skupina S-nebezpečný odpad (S-NO), určená pro ukládání nebezpečných odpadů a ostatních odpadů s nízkým obsahem biologicky rozložitelných látek s možností vybudování sektorů pro podskupiny skládek S-OO : 1. S-OO1 - skládky nebo sektory skládek určené pro ukládání odpadů kategorie ostatní odpad s nízkým obsahem organických biologicky rozložitelných látek a odpadů z azbestu, 2. S-OO2 - skládky nebo sektory skládek určené pro ukládání odpadů kategorie ostatní odpad s nízkým obsahem organických biologicky rozložitelných látek, nereaktivních nebezpečných odpadů a odpadů z azbestu, 3. S-OO3 - skládky nebo sektory skládek určené pro ukládání odpadů kategorie ostatní odpad včetně odpadů s podstatným obsahem organických biologicky rozložitelných látek, odpadů, které nelze hodnotit na základě jejich vodného výluhu, a odpadů z azbestu. Na tyto skládky nebo sektory nesmějí být ukládány odpady na bázi sádry. Obrázek č.3: Nákres složišť na stávající řízené skládce 16

17 Dno jednotlivých složišť odpadů bylo upraveno, vyspádováno, zhutněno, překryto minerálním těsněním. Na minerální těsnění byla položena fólie a na něj PE geotextilie. Na plášťové těsnění bylo položeno drenážní potrubí. Průsakové vody jsou gravitačně odváděny samostatně z každého složiště do samostatných nepropustných jímek. Podrobnější popis stávající skládky je uveden níže. Seznam ukládaných odpadů je uveden jednak v provozním řádu skládky a konkrétně za poslední období v tabulce dále v textu. Lokalita je z hlediska funkčního využití charakterizována jako orná půda, pole se zemědělským obhospodařováním. Příslušný stavební úřad se k záměru vyjádřil z hlediska souladu s územně plánovací dokumentací obce (viz příloha č. 1). Z hlediska územně plánovací dokumentace je vzhledem k případnému rozšíření v současnosti skládka povolena tak, jak je dáno současným oplocením. Připravuje se žádost o změnu územního plánu s popisem současného stavu a návrhem na rozšíření územního plánu s navrhovaným rozvojem řízené skládky Čáslav. B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Technický popis současného zařízení Skládka je kompletně vybavena kombinovaným těsněním dna a přilehlých svahů, minerálním těsněním v mocnosti 0,6 m /3 x 0,2 m/ a 1,0 m /5 x 0,2 m/ (složiště C). Materiál minerálního těsnění je zhutněn s dosaženým koeficientem filtrace k m.s 1. Přepočtená propustnost dosahuje u minerálního těsnění 0,6 m /3x0,2m/ hodnoty Q m.s 1. Tato hodnota odpovídá zabezpečení skládek S- NO dle ČSN Na minerální těsnění je jako další prvek kombinované konstrukce těsnění položena fólie PEHD o síle 2,5 mm, která je dle požadavku ČSN nadstandardní pro skládky skupiny S-NO. Proti mechanickému poškození je na fóliovém těsnění položena geotextilie o hmotnosti 600 g.m -2. V úžlabí kynety je na plášťovém těsnění uloženo drenážní potrubí. Drenážní a ochrannou vrstvu těsnících vrstev tvoří vrstva štěrkového drénu s koeficientem propustnosti K f 10-3 m.s -1 tloušťky 30 cm v ploše skládky a 70 cm v prostoru kynety. Na drenážní vrstvě je umístěna separační geotextilie o hmotnosti 300 g.m -2, která zabraňuje mechanickému zanášení drenážní vrstvy. Výluhové a srážkové vody jsou odváděny pomocí gravitačního odvodu kontaminovaných vod z jednotlivých sekcí každého složiště samostatně do samostatných kontrolních jímek příslušných složišť. V I. etapě složiště A byl realizovány jímací plynové studny se spodním jímáním plynu v počtu 5ks. V dalších etapách je počítáno s osazením plynových studní s horním odtahem plynu v rámci rekultivace, jež budou zřizovány v návaznosti na budování sektorů S-OO. Záhlaví studní bude opatřeno rozebíratelným těsným uzávěrem pro napojení na trubní podtlakové vedení. Odpad musí být po navezení 17

18 rozhrnut a zhutněn pomocí dozeru či kompaktoru. Případně je překryty technologickým materiálem. K monitorování vlivu skládky na podzemní vody slouží soustava monitorovacích vrtů po obvodě areálu skládky, z kterých jsou pravidelně odebírány vzorky. V současné době se na skládku ukládá více jak tun odpadů ročně. Biodegradační plocha Biodegradační plocha byla vybudována v roce 12/2003 a slouží k dekontaminaci materiálu znečištěného ropnými látkami metodou biodegradace, především ze spádové oblasti Čáslav a v případě ropných havárií, čímž přispívá k zajištění ekologické bezpečnosti příslušné oblasti. Dekontaminované materiály se využívají hlavně v rámci skládkového procesu jako technologický materiál a k rekultivaci tělesa skládky. Pro zřízení dekontaminační plochy byla využita plocha složiště A a B. Kapacitní požadavek na biodegradace je až m 3 odpadů. Velikost plochy čítá ve stávající ohrázkované figuře m 2, další rozvoj složiště nevylučuje rozšíření plochy. Stabilizační linka Od roku 2004 je v provozu stabilizační linka, která slouží k úpravě vybraných typů odpadů na vhodnou skládkovatelnou formu. Výsledný produkt je pak využíván v rámci provozu skládky. Popis technologie vápenná, vápenocementová, cementová. Skupiny odpadů: skupina A - odpady s vysokými obsahy těžkých a toxických kovů skupina B - odpady s velkým podílem ropných a dalších nebezpečných (organických) látek skupina C - odpady s nevhodnou konzistencí (odpady kapalné, prašné, s vysokým podílem volné kapalné fáze) Podstata úpravy (stabilizace) jednotlivých jmenovaných úprav odpadů je následující: - skupina A - stabilizace TTK jejich převedením na formu nerozpustnou ve vodě (hydroxidy, hydratované oxidy, karbonáty, nerozpustné soli apod.) - skupina B - pevná sorpce ropných (resp. dalších) uhlovodíků na povrch anorganické tuhé fáze odpadu, aditiva a vznikajícího hydroxidu vápenatého a následná enkapsulace vznikající vrstvou uhličitanu - skupina C - solidifikace odpadu, tzn. jeho převedení z kapalné, zvodnělé nebo rypné konzistence na tuhou formu s chemicky vázanou vodou, a současná stabilizace složek odpadu Projektovaná kapacita zařízení je t.rok

19 Plocha pro biologickou úpravu odpadu Od roku 2006 je v provozu plocha pro biologickou úpravu odpadu. Zařízení slouží k biologické úpravě odpadů řízeným působením biologicky aktivní složky na odpad za účelem změny vlastností odpadů spočívající např. ve snížení obsahu či uvolňování škodlivých látek obsažených v odpadu do roztoku, snížení objemu či hmotnosti odpadu nebo významné snížení patogenních biologických činitelů za účelem odstranění nebezpečné vlastnosti H9-infekčnost. Kapacita zařízení je tun/rok. Popis záměru Záměr představuje vybudování komplexního technologického střediska pro nakládání s odpady, jehož základem bude moderní zpracování odpadů na bázi nejlepších dostupných technik (BAT) s cílem separace, recyklace a úpravy odpadů. Výsledné produkty zpracování budou předávány oprávněným firmám k dalšímu materiálovému nebo jinému využití, nebo přímo využívány provozovatelem. Nevyužitelné podíly odpadů budou dále upraveny biochemickými a fyzikálněchemickými metodami, posouzeny v souladu s právními předpisy a uloženy do aktivního prostoru skládky. Celý záměr je tedy komplexem několika samostatných projektů, které se navzájem vhodně doplňují a) rozšíření areálu (kapacity skládky - výstavba dalších etap skládky) b) modernizace a postupné zavádění nových technologií viz bod B.I.2 Vlivy jednotlivých částí záměru (viz bod B.I.2) jsou v procesu posuzování vlivů na životní prostředí hodnoceny společně. V případě bioplynové stanice, jejíž posouzení proběhlo v rámci zjišťovacího řízení (Krajský úřad Středočeského kraje závěr zjišťovacího řízení záměr nepodléhá posuzování vlivů na ŽP) se jedná o záměr, který se vztahuje k současnému provozu skládky Čáslav. Bioplynová stanice je v rámci této dokumentace zahrnuta mezi zařízení, která jsou předmětem posuzování z hlediska kumulativního vlivu na životní prostředí. Realizací záměru výstavby malé bioplynové stanice v areálu současné provozované řízené skládky Čáslav (skládka je provozována na základě platného integrovaného rozhodnutí) dojde k hospodárnějšímu využívání energie a zároveň dojde k úspoře přírodních zdrojů, čímž provozovatel (společnost AVE CZ) zajistí plnění podmínek F.2 a F.3 integrovaného povolení č.j /2006/KUSK OŽP/Šf ze dne Z důvodu snížení zatížení životního prostředí v co nejkratší době byl záměr samostatně podán v rámci zjišťovacího řízení. Nicméně jakožto zařízení, které bude součástí areálu plánovaného rozšíření skládky, je zároveň i nadále předmětem po- 19

20 suzování v této komplexní dokumentaci. Ostatní posuzované technologie budou zaváděny postupně v dlouhodobějším časovém horizontu. B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí Potřeba záměru (rozšíření kapacity areálu pro nakládání s odpady) je vyvolána dlouhodobou potřebou v daném regionu. Řízená skládka Čáslav byla vybudována v polovině devadesátých let v lokalitě, která byla vybrána tak, aby co nejvíce vyhovovala podmínkám ochrany životního prostředí a dostupnosti lokality od hlavního zdroje produkce odpadů. Prvotním podkladem pro projekt výstavby skládky byly výsledky geologického a hydrogeologického průzkumu, zpracování a projednání dokumentace EIA. Po vyčerpání úložné kapacity současné skládky bude do budoucna třeba zajistit nové prostory pro ukládání odpadu. Jako vhodné řešení se nabízí rozšíření stávající řízené skládky s již vybudovaným zázemím. Jiné varianty umístění záměru nejsou. Tímto navazuje záměr na plán odpadového hospodářství kraje a v něm přijatá řešení pro nakládání s odpady, jako jsou třídění druhotných surovin, biologická stabilizace, výroba směsi pro energetické využití apod. Stávající skládkové kapacity kraje nejsou dostatečné a většina skládek je před naplněním. Lokalizace záměru vzhledem k území kraje je uvedena v příloze. B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru Technické a technologické provedení záměru je rozděleno do několika etap. 1) Vypracování studie rozvoje a rekultivace popis záměru (hotovo) 2) Projednání záměru, výkup pozemků, vypracování projektové dokumentace stavby 3) Realizace jednotlivých stavebních objektů a technologických celků. Z hlediska časové posloupnosti se bude jednat nejprve o rozšíření areálu (výstavba 4. etapy skládky) byla zahájena v roce a. Rozšíření skládky odpadů S-NO Samostatnou částí záměru je rozšíření areálu řízené skládky (změna hranic) na výhledovou kapacitu 5,84 mil. m 3 uloženého odpadu. Tato část je již popsána ve studii rozvoje a rekultivace. Rozšíření areálu skládky bude prováděno etapovitě. Současný areál o výměře cca 18 bude rozšířen o cca 15 ha, což si vyžádá zábor zemědělské půdy. Proces 20

21 skládkování bude probíhat v režimu ukládání odpadů rekultivace. Postupně budou etapovitě budovány sekce skládky. Nově bude vytvořeno 5 sekcí (S4 až S8) o šířce sekce 80 m. Plánované převýšení tělesa skládky bude cca 35 m nad úroveň stávajícího terénu. Obrázek č.4: Rozšíření skládky nové sektory I-IV etapa probíhá rekultivace v souladu se schváleným projektem rekultivace. Projekt rekultivace na rozšíření skládky bude předložen pro územní a stavební řízení. Předpoklad zahájení stavebních prací je v r Výstavba jednotlivých etap skládky bude probíhat dle studie rozvoje a rekultivace skládky Čáslav a to na základě momentálních požadavků na ukládané množství odpadů a na aktuálně platné legislativě. 21

22 Rekultivace skládky, monitorovací systém Po obvodu skládky byly vybudovány monitorovací hydrogeologické vrty, které slouží ke sledování úrovně hladiny podzemní vody a k pravidelným kontrolním odběrům podzemní vody. Umístění monitorovacích vrtů je uvedeno v situaci v příloze č. 8. Firma AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. je současným provozovatelem skládky. Je nástupnickou organizací RWE Umwelt CZ a dříve RWE Entsorgung s.r.o. Od doby, kdy skládku převzala společnost RWE Entsorgung s.r.o., probíhá víceméně pravidelný monitoring vod, který je jednou ročně vyhodnocen ve formě roční zprávy. Závěry výsledků monitoringu jsou prezentovány v kapitole D I.4. Těleso skládky bude v konečné fázi upraveno do figury s generelním sklonem svahu 1:3 a převýšením cca 35 m nad stávající terén. Technická rekultivace bude respektovat budoucí využití území a bude provedena v souladu s platnou legislativou. Rekultivace skládky bude prováděna postupně po uzavření jednotlivých sektorů (rekultivace prvních čtyř etap bude probíhat dle projektu Ing. Jílka textová část viz. příloha č. 16). Povrch skládky bude upraven do figury tak, aby byl zajištěn přirozený odtok srážkové vody. Následně budou rozprostřeny izolační a drenážní vrstvy. Povrch bude překryt kulturní zeminou, zatravněn a osázen vhodnou zelení (mělce kořenící dřeviny). 22

23 Obrázek č.5: Situace skládky rekultivace 23

24 Po ukončení skládkování a provedení rekultivace bude nadále sledována kvalita podzemní vody v monitorovacích vrtech. Režim monitorování bude stanoven na základě rozhodnutí příslušného vodoprávního úřadu. Ve smyslu současně platných českých právních předpisů v oblasti nakládání s odpady (zákon č. 185/2001 Sb.) musí provozovatel skládky vytvářet finanční rezervu, která pokryje náklady na rekultivaci, monitoring a následnou péči po dobu 30 let po ukončení skládkování. b. Bioplynová stanice a kogenerace Další částí záměru je bioplynová stanice na využívání bioplynu z BRKO a kogenerační jednotka na využití skládkového plynu. V areálu současné skládky bude provedena instalace bioplynové stanice s roční kapacitou 300 t zpracovaných biologicky rozložitelných odpadů a kontejnerové kogenerační jednotky o výkonu 160 kw (Oznámení pro posuzování vlivů na ŽP je z důvodu přehlednosti uvedeno pouze v elektronické podobě příloha č. 19). c. Provoz separace a recyklace Provoz separace a následně i recyklace bude situován v rámci areálu a to v provozních halách, určených plochách apod. (umístění bude upřesněno v rámci jednotlivých provozních řádů). Příjem odpadů bude koncipován jednotně s příjmem odpadů na skládku s tím, že základním zařízením příjmu bude mostová váha propojená přes řídící jednotku s terminálem počítače s programem pro evidenci odpadů. V rámci příjmu bude odpad kontrolován i vizuálně. Po ověření hmotnosti a zaevidování budou vozidla s odpadem určeným pro separaci a recyklaci navedena do vymezeného prostoru areálu. Tímto způsobem bude odpad primárně tříděn podle způsobu dalšího zpracování již v rámci příjmu. Předpokládá se, že část odpadů bude primárně vytříděna i na manipulační ploše zařízení, odkud se mezioperační dopravou přepraví ke zpracování v provozu separace. Po nashromáždění dostatečně velkého množství primárně i druhotně vytříděného odpadu bude externí firmou (mobilní linky ke zpracování odpadu) zajištěno zpracování odpadů jednotlivými technologiemi. Výslednými produkty technologického zpracování využitelných odpadů nebo jejich frakcí budou přímo recyklovatelné složky (papír, kovy, sklo, plasty), nebo mechanicky zpracované polotovary určené pro materiálové nebo energetické využití (dřevní štěpka, pryžový granulát, směsný palivový granulát apod.). Zbytkové, kvalitativně nevyhovující frakce budou na základě vyhodnocení jejich vlastností uloženy na skládce příslušné kategorie. Odpady kategorie "O" - ostatní odpad budou uloženy na skládce. Odpady kategorie "N" nebezpečný odpad - budou také uloženy na skládce v případě nutnosti budou upraveny stabilizací, biodegradací a biologickou úpravou a produkty úpravy budou následně využity popř. uloženy na příslušné skládce. 24

25 V rámci provozu areálu budou zřízeny manipulační plochy (popř. vybudovány objekty) pro separaci následujících odpadů: c/1 odpady pocházející z demolic objektů, komunikací a infrastruktury obecně. Po nashromáždění dostatečného množství odpadů bude subdodávkou zajištěno (po dobu nezbytně nutnou ke zpracování odpadu umístěno v areálu zařízení) mobilní zařízení k recyklaci, jehož výstupem bude recyklovaná stavební suť určená k stavebním účelům a nevyužitelná frakce materiálů, která bude uložena na skládku. c/2 pryžový odpad včetně pneumatik. Po nashromáždění dostatečného množství odpadů bude subdodávkou zajištěno (po dobu nezbytně nutnou ke zpracování odpadu umístěno v areálu zařízení) mobilní zařízení, které bude odpady mechanicky zpracovávat soustavou drtících mlýnů a výsledný produkt granulát ( regenerát ) bude uplatněn jako druhotná surovina v kaučukových směsích gumárenské výroby, surovina ve stavebnictví, nebo jako součást paliva v cementárnách nebo elektrárnách v rámci energetického využití. c/4 dřevní odpad. Na manipulační ploše bude probíhat druhotné roztřídění vstupních surovin na kategorii I. čistý dřevní odpad (obaly, trámy, staré krovy apod.), kategorii II. odpad s podílem kovů a plastů (čalouněný nábytek, kombinované konstrukce) a kategorie III. odpad s podílem barev a chemikálií (okenní rámy, odpady z interiérů apod.). Po nashromáždění dostatečného množství odpadu bude subdodávkou zajištěno (po dobu nezbytně nutnou ke zpracování odpadu umístěno v areálu zařízení) mobilní zařízení, které bude zpracovávat odpad na štěpku využitelnou pro zpracovatelský průmysl, stavebnictví, popř. jako součást paliva v rámci energetického využití. c/5 papír. Papír bude po vytřídění lisován do balíků určených pro další zpracování c/6 plast. Plasty budou vytříděny a následně slisovány (při lisování může docházet i k jejich mechanické úpravě mletím či drcením), v případě PET a polystyrenu se předpokládá materiálové využití, u ostatních plastů energetické využití. c/7 skla. c/8 nápojové kartony. Nápojové kartony budou po vytřídění lisovány do balíků pro další zpracování 25

26 d. Provoz biologické a fyzikálněchemické úpravy odpadů d/1 Technologie zpracování bioodpadu Technologický postup slouží k rozkladu a biotransformacím organických látek, změně struktury ošetřovaných materiálů a úpravě obsahu vlhkosti v ošetřovaném materiálu. Technologie neslouží k úpravě obsahu těžkých kovů a persistentních organických polutantů. Odpad je v případě potřeby směšován s nositelem uhlíku, lignocelulosovým odpadem, aby byly zajištěny specifické podmínky pro mikroorganismy nezbytné pro správný a rychlý rozklad organických zbytků. Zpracování odpadu spočívá v několika technologických krocích, jejichž účelem je ve zpracovaném materiálu zajistit optimální podmínky pro biologický rozklad organických látek, transformaci a následné snížení obsahu organických látek a vytvoření strukturálních změn ošetřovaného materiálu. Pro dosažení dobré konverze je zapotřebí dostatečná mikrobiální populace schopná provést konverzi, proto lze dle potřeby přidat ke stimulaci biologického rozkladu prostředek KOMPOSTIMUL, který obsahuje látky biologického původu. Je netoxický, nehořlavý, nevýbušný a netvoří nebezpečné výpary. KOMPOSTIMUL je schválen k používání Státním zdravotním ústavem a Ministerstvem zdravotnictví ČR. Biologická úprava odpadu probíhá jako aerobní proces. Pro dosažení dobré konverze organického materiálu musí být zajištěn vhodný poměr mezi uhlíkem a dusíkem (kolem 30-50:1), dostatečný obsah vlhkosti a přítomnost biotických prvků. Upravený odpad může být využíván jako technologický nebo rekultivační materiál nebo k výstavbě konstrukčních prvků skládky v zařízení producenta a bude splňovat požadavky pro příjem odpadu na příslušnou skupinu skládek dle příslušné třídy vyluhovatelnosti podle vyhl. Č. 294/2005 Sb., a popřípadě další podmínky pro ukládání odpadu na povrchu terénu dle přílohy č. 11 vyhl. 294/2005 Sb. d/2 Technologie biodegradace Navezená zemina kontaminovaná ropnými látkami je zneškodňována biotechnologií off-site, jejíž obecný princip je popsán v této kapitole. Proces biotechnologické sanace zemin kontaminovaných ropnými látkami je založen na schopnosti určitých bakteriálních kmenů využívat přítomné uhlovodíky jako zdroj uhlíku a energie ke svému růstu. Tyto mikroorganismy tak rozkládají přítomné kontaminanty aerobní biochemickou drahou na oxid uhličitý a vodu. Rozklad organických látek pomocí mikroorganismů je součástí přirozeného koloběhu uhlíku v přírodě. Na stejném principu fungují i běžné biologické čistírny odpadních vod. Ropné a dehtové uhlovodíky však tvoří specifickou skupinu látek těžko degradovatelnou pro běžnou půdní mikroflóru. Úkolem bioasanačních technologií je 26

27 právě odbourání těchto obtížněji degradovatelných látek aplikací vhodných bakteriálních kmenů a podporováním růstu této mikroflóry v sanovaném materiálu. Důležitou vlastností těchto bakteriálních kmenů je jejich schopnost narušit hydrofóbní povrch kontaminantu. Bakterie totiž vylučují exoenzymy s amfipatickými vlastnostmi (tzv. surfaktanty) a zároveň narušují povrch kontaminantu mechanicky pomocí svých povrchových struktur. Samovolný biodegradační proces na sanovaných lokalitách je bez vnějších zásahů velmi pomalý především z následujících důvodů: nízké pozadí původní mikroflóry nepřítomnost specifické mikroflóry se schopností rozkládat přítomné uhlovodíky nízká rozpustnost přítomných polutantů nehomogenní rozšíření polutantů nedostatek kyslíku nedostatek doplňkových živin Vhodným sanačním postupem je možno urychlit tento proces až o několik řádů. Bakteriální kmeny implantované do sanačního procesu musí splňovat následující podmínky: jedná se o běžné půdní bakteriální kmeny (v žádném případě nesmí jít o kmeny geneticky manipulované) bakteriální kmeny jsou netoxické a nepatogenní a jejich užívání je schváleno Státním zdravotním ústavem a hlavním hygienikem ČR přináší do sanovaného ekosystému enzymatický systém napomáhající rozkladu polutantů na oxid uhličitý a vodu; zároveň může napomáhat sanačnímu procesu zvýšenou exkrecí povrchově aktivních látek (surfaktantů) Metoda spočívá v maximálním zvýšení koncentrace mikroorganismů v sanovaném materiálu a tím znásobení jejich metabolické aktivity a schopnosti produkovat surfaktanty. Surfaktanty jsou povrchově aktivní látky bakteriálního původu, které umožňují převést málo rozpustné nepolární látky do vodného roztoku a usnadnit tak jejich následnou degradaci mikroorganismy. Kromě dotace minerálních hnojiv (pro zajištění optimálního poměru C : N : P) a aerace systému je intenzifikace biologické aktivity zajištěna aplikací bakteriálního preparátu schváleného SZÚ, přídavkem kompostu nebo kalů z ČOV do kontaminovaného materiálu, popř. přídavkem vedlejšího zdroje C (bod 3.2). Biotechnologie je odolná vůči chemickému znečištění a vůči těžkým kovům do určité koncentrace. Pracuje od ph 4 do ph 9. V dekontaminované zemině nebo v kalech se zvyšuje až 4x obsah biomasy, čímž je tento materiál velmi vhodný pro přípravu kompostů. Vlhkost zeminy by měla převyšovat 30% hm.. Teplota, při které probíhá bioproces velmi intenzivně, se pohybuje v rozmezí teplot cca C, ale také v průběhu zimního období lze speciálním uspořádáním materiálu udržet aktivní bioproces. 27

28 Příprava bakteriálního inokula vždy začíná v mikrobiologické laboratoři pověřených odborných firem (DEKONTA, LIMEK, ECO F Systém). Výsledkem několikafázového přísně kontrolovaného procesu je inokulum určené k zaočkování terénních biofermentorů nebo k naředění pro přímou aplikaci. Fermentace a příprava bioroztoku se provádí v blízkosti biodegradační plochy. Pro fermentaci jsou využívány nádrže o objemu cca 2-20 m 3. Tyto nádrže jsou před aplikací biotechnologie vychlorovány, aby se udržela bakteriální čistota bakteriální násadby. Připravený bioroztok se aplikuje rozstřikem přímo na kontaminovaný materiál. Zemina se dále udržuje ve vlhkém stavu kropením dle potřeby. Toto ošetření nevyvolává žádné vyplavování materiálu mimo plochu. Pro dostatečný přívod vzdušného kyslíku potřebného k činnosti bakterií se materiál dle potřeby zpravidla 1x za měsíc provzdušňuje přeoráváním, rotavátorováním, kypření čelním nakladačem, apod. Vzhledem k tomu, že celý biodegradační proces je aerobní, nedochází při něm k uvolňování jakéhokoli zápachu. Velice málo intenzivní zápach může vzniknout na počátku procesu po navezení zemin a kalů, kdy dochází k uvolnění těkavých složek ropných produktů za běžné teploty ovzduší. Sanační proces na biodegradační ploše je průběžně monitorován řadou chemických a mikrobiologických analýz, které provádí určený dodavatel technologie (DEKONTA, LIMEK, ECO F Systém). Na základě těchto analýz je rozhodováno o dávkování minerálních hnojiv, počtu reaplikací biopreparátu, nutnosti kultivace, příp. vlhčení materiálu. Jakmile koncentrace kontaminujících látek (ropných uhlovodíků) klesne pod stanovenou hodnotu, považuje se proces za ukončený. Zemina se z plochy sejme a odveze k následnému využití. Závěrečné vzorkování dekontaminovaného materiálu před jeho vyvezením zajišťuje akreditovaná laboratoř a na základě výsledků těchto rozborů zpracuje pověřená odborná firma (DEKONTA, LIMEK, ECO F Systém) závěrečnou zprávu. d/3 Technologie stabilizace Technologie mobilní solidifikační linky IVM sestává z kontinuálního dvouvřetenového homogenizátoru pro mísení stabilizátu, šnekových podavačů s násypkami pro dávkování odpadů a sypkých stabilizačních přísad, vibračního třídiče pro ochranu podavače a homogenizátoru před vstupem materiálů o vyšší zrnitostní frakci. Součástí linky je dále samonosná ocelová konstrukce s manipulační plošinou se závěsnými prvky pro manipulaci a lištami pro posun po terénu. Součástí dodávky technologie jsou dále potrubní rozvody vody s příslušnými armaturami a regulační řadou, rozvody elektro a rozvaděč s ovládacím panelem. Technologické schéma solidifikační linky je patrné z následujícího obrázku. Základní popis jednotlivých technologických prvků je podrobně uveden v následujícím přehledu. Zařízení bude umístňováno podle potřeb provozovatele a to zejména v rámci složišť Řízené skládky Čáslav a provozoven společnosti AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. 28

29 Obrázek č.6: Technologické schéma mobilní solidifikační linky IVM přísady sypké přísady sypké násypka 1 m 3 (pol. č. 11) šnekový podavač 2,2 kw násypka 1 m 3 (pol. č. 10) šnekový podavač 2,2 kw odpady sypké odpady sypké násypka 1,6 m 3 (pol. č. 9) šnekový podavač 2,2 kw vibrační třídič 2 x 1,1 kw násypka 5 m 3 (pol. č. 8) šnekový podavač 4 kw (pol. č. 2) čerpatelné odpady záměsová voda kontinuální homogenizátor 11 kw solidifikát 29

30 Kapacitně linka může zpracovat 10 až 15 t stabilizátu za hodinu, tj t stabilizátu za směnu při požadované vlhkosti stabilizátu 10-25%. Výsledným produktem na výstupu z mobilní solidifikační linky je stabilizát - odpad s omezenými negativními vlastnostmi, který na základě svých konečných vlastností je využíván k technologickému zabezpečení skládky (překryv odpadu, komunikace v tělese skládky, tvarování skládkového tělesa apod.), nebo skládkován na příslušné skládce a v případě překročení limitních koncentrací dle vyhlášky č. 294/2005 Sb. je uložen na příslušné skládce. O zařazení výsledného produktu - stabilizátu (klasifikace jako kategorie O, resp. N ) - rozhodne ve smyslu 7 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech na žádost provozovatele zařízení pověřená osoba, která zpracuje osvědčení, popř. sdělení dle 9 zákona o odpadech. V případě, že pověřená osoba zjistí, že výsledný stabilizát nemá žádnou nebezpečnou vlastnost, vydá osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu. Výsledný stabilizát pak je v rámci katalogu odpadů zařazen a evidován jako: stabilizovaný odpad neuvedený pod číslem O stabilizovaný odpad neuvedený pod číslem O V případě, že pověřená osoba zjistí, že výsledný stabilizát má jednu nebo více nebezpečných vlastností, písemně sdělí tuto skutečnost provozovateli. Výsledný stabilizát pak je v rámci katalogu odpadů zařazen a evidován jako: odpad hodnocený jako nebezpečný, částečně stabilizovaný N solidifikovaný odpad hodnocený jako nebezpečný N Na základě výsledného zařazení stabilizátu pověřenou osobou pak je se vzniklým produktem nakládáno (využití odpadu k technologickým účelům, uložení na skládce, a jiné). d/4 Dotřiďovací linka V rámci areálu skládky lze koncepčně uvažovat s výstavbou dotřiďovací linky na plastový a papírový odpad. Toto zařízení bude o kapacitě cca 10 tisíc t.rok-1. Na lince se základním stupněm automatizace budou dotřiďovány využitelné a obchodovatelné složky odpadu PET čirý, PET modrý, PET zelený, fólie, tvrdý plast, noviny, časopisy, karton, tetrapack. Základní návrh linky (představa) se skládá z těchto hlavních částí: Vynášecí zapuštěný vstupní dopravník, třídící dopravník, kabina s boxy s pohyblivými dny, sběrný dopravník zapuštěný, automatický kontinuální lis. 30

31 B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Předpokládaný termín zahájení realizace záměru: 2010 Předpokládaný termín ukončení realizace záměru: 2030 (uzavření skládky) 2060 (ukončení povinného monitoringu a následné péče) B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků Město Čáslav B.I.9. výčet navazujících rozhodnutí podle 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat Na rozšíření řízené skládky Čáslav budou vydána ještě tato rozhodnutí a stanoviska: a. Územní rozhodnutí - vydávajícím orgánem bude odbor výstavby a regionálního rozvoje Městského úřadu Čáslav (součástí budou stanoviska všech dotčených orgánů státní správy) b. Stavební povolení - vydávajícím orgánem bude odbor výstavby a regionálního rozvoje Městského úřadu Čáslav c. Změna integrovaného povolení vydávajícím orgánem bude krajský úřad Středočeského kraje 31

32 B.II. ÚDAJE O VSTUPECH B.II.1. Půda Plocha současného areálu skládky má rozlohu 18 ha. Uvažuje se s možným rozšířením o 15 ha na celkovou výměru 33 ha. Na základě nahlížení do katastru nemovitostí byly získány informace o pozemcích, které budou záměrem přímo dotčeny. Získaná data byla zpracována do níže uvedené tabulky. Trvalý zábor pozemků vzhledem k současnosti a realizovanému záměru bude činit: Tabulka č.1: Dotčené pozemky - záměr rozšíření areálu skládky číslo dle PK výměra (m 2 ) vlastníci 1492 / Ing. Josef Hájek, Jeníkovská 997/18, Čáslav-Nové Město, / Ing. Milan Hobza a Helena Hobzová (SJM), K Bělidlu 56/4, Karlov, Kutná Hora / Ing. Milan Hobza a Helena Hobzová (SJM), K Bělidlu 56/4, Karlov, Kutná Hora / MUDr. Jiří Procházka, Makotřasy 17, Lidice, / Ing. Milan Hobza a Helena Hobzová (SJM), K Bělidlu 56/4, Karlov, Kutná Hora / Ing. Milan Hobza a Helena Hobzová (SJM), K Bělidlu 56/4, Karlov, Kutná Hora / město Čáslav 1498 / Ing. Jan Havelka, Ke Klimentce 2103/18, Praha 5 Smíchov 1503 / Ing. Jan Havelka, Ke Klimentce 2103/18, Praha 5 Smíchov Ladislav Dubský, Čáslav Jindřich Král, Čeplov 182, Čáslav Jana Poloprutská, Věšínova 951/13, Strašnice Jan Kopecký, Lípová 1517, Čáslav-Nové Město Miroslav Kopecký, Lípová 1491, Čáslav-Nové Město Jiřina Štemberová, Horky 40, Čáslav Jan Kopecký, Lípová 1517, Čáslav-Nové Město Miroslav Kopecký, Lípová 1491, Čáslav-Nové Město Jiřina Štemberová, Horky 40, Čáslav 1511/ Ing. Marie Snížková, Tyršova 613, Čáslav-Nové Město 1510/ Ing. Josef Hájek, Jeníkovská 997/18, Čáslav-Nové Město 1498/ město Čáslav Celkem Poznámka: Výměry ploch se týkají parcel s hrubým záborem, který bude upřesněn geodetickým oddělovacím elaborátem. 32

33 B.II.2. Voda Voda pro sociální i provozně-technologické účely je odebírána z veřejného městského vodovodu v Čáslavi v celkovém odebraném množství cca m 3 za rok. Toto množství je převážně využito pro sociální a hygienická zařízení v administrativní budově (šatna) a zbytek pro provozní a technologické účely (mytí techniky apod.). V rámci realizace záměru se nepředpokládá zvýšení nároků na odběr vody. Pitná voda je rovněž částečně dodávána v balené formě. B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Vzhledem k provozu některých zařízení na skládce (např. stabilizace, dekontaminace, reversní osmóza) vyžaduje skládka některé suroviny pro provoz: -vápno -písek -sláma -materiál pro podporu biodegradace -kyselina sírová pro provoz reversní osmózy -nafta pro provoz strojů (buldozer, kompaktor atd.) Během provozu jsou vstupní surovinou nebezpečné a ostatní odpady uvedené v provozním řádu zařízení. V následující tabulce je uveden přehled nejvýznamnějších odpadů uložených na skládce dle množství a katalogových čísel odpadu za posledních několik let. Tabulka č.2: Přehled hlavních druhů odpadů (r ) Množství [t] celkem Kód odpadu Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky Směsný komunální odpad Odpad hodnocený jako nebezpečný, částečně stabilizovaný Pevné odpady ze sanace zeminy neuvedené pod číslem Licí formy a jádra použitá k odlévání neuvedená pod číslem Kaly ze sanace podzemní vody obsahující nebezpečné látky Zemina a kamení neuvedené pod číslem Odpady jinak blíže neurčené Cihly Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků obsahující nebezpečné látky Beton Pevné odpady ze sanace zeminy obsahující nebezpečné látky Kaly z jiných způsobů čištění průmyslových odpadních vod obsahující nebezpečné látky Štěrk ze železničního svršku neuvedený pod číslem Jiné odpady (včetně směsí materiálů) z mechanické úpravy odpadu neuvedené pod číslem Kaly z leštění a broušení skla neuvedené pod číslem Kaly z čištění komunálních odpadních vod Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly , a Směsné obaly Jiné stavební a demoliční odpady (včetně směsných stavebních a demoličních odpadů) obsahující nebezpečné látky Pro provoz skládky je potřeba materiál pro překryv zhutněných vrstev odpadů dle technologického postupu ukládání odpadu. K tomuto účelu jsou využívány přednostně odpady vzniklé např. při stabilizaci odpadů nebo biodegradaci. 33

34 Během rekultivace skládky budou na povrchu používány izolační a rekultivační vrstvy a následně kulturní zeminy, na které bude vysazena zeleň. Pro provoz strojů, mechanizace, autoparku apod. v rámci celého záměru jsou využívány suroviny pro jejich údržbu a provoz, např. oleje, pohonné hmoty, brzdové kapaliny. Energetické zdroje: Elektrická energie Přívod elektrické energie je zajištěn z místní trafostanice. Není předpokládána úprava stávající trafostanice. Plyn Plynofikace není uvažována. Teplo Zdrojem tepla jsou elektrické přímotopy. Pohonné hmoty K čerpání pohonných hmot dochází v pronajaté čerpací stanici v areálu. B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Z hlediska silniční dopravy se počítá s využitím stávajících komunikací. Příjezd ke skládce je realizován po účelové komunikaci napojené na křižovatku silnic II/337 a II/339. Příjezd ze severní části je možný pouze pro osobní automobily po místní komunikaci v ulici Emila Picka. Vnitroareálové komunikace jsou jednopruhové s panelovým, živičným nebo štěrkovým krytem, šířky 4 m. Případné další vnitroareálové komunikace budou zřizovány dle potřeby převážně jako dočasné. Dopravní zatížení silniční dopravou v souvislosti s dovozem a odvozem odpadů (nákladní a osobní automobily) je 30 lehkých nákladních automobilů do 3,5 t (za 8 hodin), 70 těžkých nákladních automobilů nad 3,5 t (za 8 hodin) a 80 osobních automobilů. Nároky na elektrickou energii a sítě Pro provozní účely byla v minulosti realizována přípojka z vysokonapěťového vedení 22 kv. Maximální současný příkon 70 kw s tím, že do výhledu bude třeba počítat s 230 kw. Vytápění provozních prostor je elektrické, po ověření využitelnosti bioplynu pro energetické účely může být tento zdrojem vytápění. Areál skládky je napojen na telefonní síť. 34

35 B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH B.III.1. Ovzduší Jako samostatná součást dokumentace o posuzování vlivů na životní prostředí je k dispozici Rozptylová studie 2010 z níž vyjímáme: Rozptylová studie 2010 (více viz. příloha č. 15) Výpočet rozptylové studie byl realizován pomocí software SYMOS 97 - verze 2006, který je určen pro modelování znečištění ze stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Pomocí rozptylové studie byla z následujících zdrojů znečišťování ovzduší vyčíslena imisní zátěž území pro polutanty suspendované částice PM 10, oxid dusičitý NOx, oxid uhelnatý CO, benzen C 6 H 6, sirovodík H 2 S a těkavé organické látky VOC vyj. jako TOC. V následující tabulce jsou presentovány emise z definovaných plošných a bodových zdrojů. číslo zdroj PM10 NOx CO benzen H2S VOC [g/hod] [g/hod] [g/hod] [g/hod] [g/hod] [g/hod] 1 Skládka odpadů 136, ,7-2 Plocha pro biologickou úpravu odpadů Dekontaminační plocha ,15 4 Stabilizační linka Pojezdy mechanizace 0,036 0,16 0,023 1, Recyklační linka Kypy 57, Recyklace pneumatik 4, Bioplynová stanice - 42,5 55,3 24,3-10 Motor mobilní drtičky , Motor recyklace pneumatik 3, ,5 0,

36 Dále jsou uvedeny údaje o emisích jednotlivých polutantů způsobených dopravou, která je vyvolaná investičním záměrem, rozčleněné na jednotlivé úseky: úseky komunikace oxid dusičitý g/km/den oxid uhelnatý g/km/den benzen g/km/den PM10 g/km/den Výjezd ze skládky x účelová komunikace 356, ,446 3,282 39,822 Účelová komunikace směr II/ , ,726 3,058 39,782 II/337 směr Močovice 206, ,436 1,835 23,869 II/337 směr Čáslav centrum 132, ,385 0,804 12,438 Účelová komunikace směr ulice Emila Picka 12,824 37,720 0,224 0,040 Výpočet byl proveden pro 961 bodů pravidelné sítě v zájmovém území o rozloze 9 km2. Výpočet byl rozšířen ještě o dalších 10 referenčních bodů. Vypočítaný příspěvek k imisní zátěži je zpracován v tabulkové formě pro tyto referenční body. Výsledky jsou uvedeny v Rozptylové studii 2010 (více viz. příloha č. 15). Pro interpretaci vypočtených hodnot jednotlivých polutantů je nutno zdůraznit, že se jedná o modelové hodnoty škodlivin. Tyto hodnoty byly vyčísleny pro nejhorší rozptylové podmínky, tzn. pro třídu stability ovzduší 1 a pro rychlost větru 1,5 m/s při směru větru daném v tabulce uvedené v kapitole č.7. Dále, že emise z provozu posuzovaného zdroje znečišťování ovzduší, byly vyčísleny na základě emisních faktorů, a tudíž představují maximální možné emise. Zdroj tepelné energie není zdrojem emisí Zdrojem tepelné energie je elektřina. V budoucnosti se uvažuje o využití jímaného bioplynu ze skládky. B.III.2. Odpadní vody V areálu skládky vzniká několik druhů odpadních vod s rozdílným způsobem odvádění a čištění. K likvidaci průsakových vod z tělesa skládky slouží zařízení reversní osmóza. Skládka vlastní rozhodnutí na vypouštění odpadních vod do vod povrchových. K dispozici je záložní nádrž s objemem cca m 3. Tabulka č.3: Druhy a množství odpadních vod Druh odpadní vody Množství (m 3 /rok) průsakové (výluhové) vody ze skládky zaolejované vody z mycí rampy a z dílen 20 splaškové vody z provozních objektů 500 dešťové vody z komunikací a z provoz celkem

37 Koncentrací znečištění i množstvím jsou nejzávažnější průsakové vody z jednotlivých složišť. Množství těchto vod závisí na mnoha faktorech a je obtížně stanovitelné. Průsakových vod bude přibývat od počátečního (prakticky nulového) množství po uvedenou empiricky stanovenou hodnotu m 3 /rok, odpovídající cílovému objemu skládky. Vody jsou zachycovány drenážním systémem a přiváděny do kontrolních jímek. Kontrolní jímky umožňují svým uspořádáním separování průsakových vod ze složišť A, B a C. Systém umožňuje především kontrolu množství a složení průsakových vod před vstupem do reversní osmózy. Smyslem zpětného čerpání je omezení a regulace množství koncentrovaných průsakových vod. Splaškové odpadní vody od cca 50 zaměstnanců skládky v denním průměrném množství 2 m 3 /den jsou odváděny do odpadní jímky (septiku) a vyváženy na místní ČOV. Zaolejované vody z dílen a z mycí rampy jsou produkovány přerušovaně a nepravidelně. Tyto odpadní znečištěné vody jsou dle potřeby odváženy na smluvní ČOV. Čtvrtým druhem odpadních vod jsou dešťové vody ze zpevněných manipulačních ploch provozního dvora. Jejich množství je odvozeno z průměrných dešťových srážek a z plošné výměry zpevněných ploch a představuje cca m 3 /rok. Součástí vodního hospodářství skládky je retenční nádrž, kterou lze využít jako reservoár vyčištěných skládkových vod či povrchových vod pro havarijní situace. Nádrž je vybudována jako zemní objekt v sousedství čistíren skládkových odpadních vod. Celkový obsah nádrže je 645 m 3. Nádrž je opatřena bezpečnostním přelivem. Průzkumem ověřený směr odtoku podzemních vod mělkého oběhu je orientován k severozápadu, kde navazuje na tok Klejnárky. Klejnárka není tedy navrhována jako přímý recipient vyčištěných odpadních vod, nepřímo však tuto funkci bude plnit. Zachycené kaly z čištění průsakových vod (z RO) budou ukládány do příslušného složiště skládky. Kaly ze sedimentační nádrže budou ukládány též do příslušného složiště skládky. Vnější srážkové vody z extravilánu skládky jsou zachyceny sběrným obvodovým příkopem, sledujícím vnější obvod zemní hráze skládky. Příkop spolu s hrází vyloučí vniknutí vnějších vod do areálu skládky a především do prostoru složišť. Vzhledem k malému plošnému rozsahu povodí nebylo množství extravilánových vod vyčísleno. Konečným recipientem těchto vod je Klejnárka. Jejich případné čištění není zdůvodnitelné. Tabulka č.4: Stanovené hodnoty pro vypouštění odpadních vod do vod povrchových Ukazatel Přípustná hodnota ph 6-8 CHSK 10 N-NH

38 Obrázek č.7: Provozní schéma nakládání s odpadními vodami Složiště C Složiště B Složiště A Spojovací a kontrolní šachta Spojovací a kontrolní šachta Spojovací a kontrolní šachta kontrolní jímka kontrolníjímka kontrolníjímka kontrolníjímka kontrolníjímka kontrolníjímka externí ČOV Reverzní osmóza Permeát do vodoteče Koncentrát Usazovací jímka na povrchové vody Mycí rampa Administrativní budova Splaškové vody septik Akumulační jímka externí ČOV LEGENDA: skládkové vody vody z mytí aut splaškové vody povrchové vody Gravitační sorpční odlučovač Sedimentační jímka Kaly Výluhové vody ze skládky jsou sledovány v rámci monitoringu podzemních vod. Vzorky výluhových vod jsou odebírány ze 3 záchytných jímek, označených A, B, C. Výsledky analýz výluhových vod jsou uvedeny v příloze, podrobnější hodnocení lze nalézt v ročních zprávách o monitoringu. Veškerá výše citovaná zařízení pro nakládání s odpadními vodami jsou již realizována a měla by plně pokrýt potřeby i zamýšleného záměru. 38

39 B.III.3. Odpady Odpady vznikající při provozu Vzhledem k tomu, že součástí záměru je zařízení ke zpracování odpadů, bude množství odpadů pocházejících z provozu a odvážených mimo lokalitu minimální. Odpady vzniklé v rámci realizace záměru budou zpracovávány přímo na místě (v rámci již provozovaných zařízení). Množství vlastní produkce odpadů je evidováno v centrální evidenci odpadů AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. (program EVI, INISOFT), z které uvádíme následující: Tabulka č.5: Tabulka produkce odpadů č. odp. Název druhu odpadu Odpadní tiskařský toner obsahující nebezpečné látky N 0,04 0, Syntetické motorové, převodové a mazací oleje N - 0, Kaly z lapáků nečistot N - 1, Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami N 0,03 0, Olověné akumulátory N 0, Odpad hodnocený jako nebezpečný, částečně stabilizovaný N , Průsaková voda ze skládek obsahující nebezpečné látky N - 20, Kaly z čištění komunálních odpadních vod O - 24, Pevné odpady ze sanace zeminy obsahující nebezpečné látky N 1 842, , Pevné odpady ze sanace zeminy neuvedené pod číslem O , Papír a lepenka O 0,13 0, Plasty O 0,05 0, Směsný komunální odpad O - 0,80 Kat. odp. Produkce [t/rok] Tabulka č.6: Tabulka očekávané produkce Kat.číslo odpadu (pořadí podle hmotnosti očekávané produkce) Název druhu odpadu Produkce [t/rok] Dův. Prod. Potenc. rizika Opatř. Oček. Prod Odpad hodnocený jako nebezpečný, částečně stabilizovaný ,72 specifická činnost - stabilizační linka H4, H Pevné odpady ze sanace zeminy obsahující nebezpečné látky 1 842, ,78 specifická činnost - biodegradační plocha H Průsaková voda ze skládek obsahující nebezpečné látky - 20,00 specifická činnost - reversní osmóza, čištění skládkových vod H4, H Kaly z lapáků nečistot - 1,02 mycí rampa, autoprovoz H4, H13, H Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné 0,03 0,26 autopark, dílny, specifická činnost - sanace H4, H13, H14 0 0,2 nebezpečnými látkami Odpadní tiskařský toner obsahující nebezpečné látky 0,04 0,02 dílny, šatny, kanceláře, atd. H14 0 0, Syntetické motorové, převodové a mazací oleje - 0,14 autopark H6, H Olověné akumulátory 0,01 - autopark H8, H13, H Při provozu komplexního centra budou odpady upravovány tak, aby co největší část mohla být znova využita jako surovina. Odpady spalitelné a druhotně využitelné budou předávány k odstranění či využití jiné oprávněné osobě, zbývající odpady budou odstraňovány skládkováním, dekontaminací, biologickou úpravou nebo stabilizací v místě. 39

40 B.III.4. Ostatní a. Hluk Z hlediska možného ovlivnění prostředí hlukem a vibracemi se výrazněji projeví výstavbová fáze areálu skládky, než vlastní provoz. Při výstavbě, i když je rozdělena do řady etap, se bude kumulovat doprava zejména těsnícího a konstrukčního materiálu do krátkého časového úseku a bude představovat zvýšený dopravní obrat, který ale nepředstavuje výraznější nárůst od denního normálu návozů. Poznámka: Při výstavbě řízené skládky se prováděla hluková studie, která je součástí dokumentace z KHS Kutná Hora, v současnosti je uložena v archivu. Bodové zdroje hluku stávající Pro hutnění a úpravu skládky jsou používány následující mechanizmy - kompaktor KOMATSU WF450, dozér KOMATSU D65PX a kolový nakladač KOMATSU WA85. Vzhledem ke krátkým trajektoriím pohybu je možno tyto stroje považovat za bodové zdroje hluku. Bodové zdroje hluku předpokládané Jedná se o strojní mechanizmy, s jejichž provozem je uvažováno v rámci rozšíření a přeměny skládky na centrum komplexního nakládání s odpady. Bude se jednat o mobilní zařízení jiných provozovatelů. - zařízení na zpracování stavebních odpadů - štěpkovač dřevního odpadu - vzduchotechnická zařízení, která jsou součástí třídící linky - bioplynová stanice a kogenerační jednotky pro spalování bioplynu Plošné zdroje hluku předpokládané Nahrazují vyzařování akustické energie obvodovými stěnami a střešním pláštěm uvažovaného objektu třídicí linky. Zdrojem hluku v hale jsou veškerá technologická zařízení. Liniové zdroje hluku Doprava komunálního odpadu je na skládku zajišťována pomocí nákladních automobilů a traktorů s přívěsem zejména po komunikaci II. třídy č. 337 Čáslav - Močovice. Od křižovatky silnic II/337 a II/339 je areál odpadového hospodářství napojen účelovou komunikací. Uvnitř areálu je doprava zajištována po vnitřních zpevněných komunikacích. Navýšení dopravy v důsledku rozšíření a přeměny řízené skládky na centrum komplexního nakládání s odpady bude postupné spolu se zaváděním jednotlivých technologií na recyklaci a zpracování odpadů. Například z provozu třídící linky lze uvažovat odvoz setříděného odpadů v objemu 13 tis. tun/rok, který bude zajišťován kamionovou dopravou. Lze předpokládat i růst osobní dopravy z důvodů zavedení dvousměnného provozu třídící linky. Odhad konečného růstu dopravy v roce 2030 lze předpokládat 30 % ve vztahu k současným intenzitám všech druhů vozidel souvisejících s provozem řízené skládky 40

41 Blíže je hluková situace záměru popsána v akustické studii z období prosince-ledna 2010 viz. příloha č. 12. Vliv záměru na životní prostředí ve vazbě na vibrace lze hodnotit jako málo významný, místního charakteru a pouze občasný a pomíjející (příjezd a odjezd automobilů). Záměr nebude mít jakýkoliv vliv na chráněné vnitřní prostory staveb. b. Záření radioaktivní, elektromagnetické Měření radioaktivity nebylo prováděno. Výskyt radioaktivity se nepředpokládá. Provozní řád ukládání radioaktivních odpadů neumožňuje. Žádná z technologií zavaděných v rámci realizace záměru není zdrojem neionizujícího záření. c. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií Přehled hlavních druhů nebezpečných látek, se kterými bude na lokalitě nakládáno: - látky na bázi ropných uhlovodíků nafta, benzin, mazací a jiné oleje - nebezpečné odpady dle schváleného provozního řádu - chemikálie potřebné na stabilizaci nebezpečných odpadů - kovy - Zn, Cd, Ag, Au apod. - freony Možné příčiny havárií : - lidský faktor - selhání obsluhy - únik škodlivých látek (pohonné hmoty a jiné technické kapaliny) ze stavební a těžební mechanizace a z dopravních prostředků - nekvalitní provedení izolace dna skládky a jímky průsakových vod nebo její narušení - neprovádění pravidelné kontroly a údržby provozovaných zařízení - přerušení dodávky elektrického proudu, porucha elektrických rozvodů a zařízení - přírodní katastrofa (přívalové deště, sesuvy, eroze) Dopady na okolí : - kontaminace zemin - kontaminace podzemních a povrchových vod - zhoršení kvality ovzduší emisemi znečišťujících látek (zejména při požáru) - poškození lidského zdraví, v extrémních případech ztráty na životech - poškození ekosystémů - znehodnocení majetku - požár, výbuch s výše zmíněnými následky 41

42 Preventivní opatření : - dodržování technologických postupů při výstavbě všech objektů - dodržování všech právních předpisů týkajících se provozovaných zařízení a činností - dodržování provozního řádu jednotlivých zařízení - zpracování a schválení havarijních řádů - pravidelné kontroly funkčnosti všech zařízení - pravidelná školení personálu - zavedení systémů řízení zaměřených na ochranu životního prostředí B.III.5. Doplňující údaje Terénní úpravy, které budou prováděny v rámci realizace záměru, budou probíhat v souladu se zpracovanou studií Skládka Čáslav Studie rozvoje a rekultivace (Ing. Jiří Jílek, HYDRO-NATUR, únor 2006). Realizací záměru rozvoje a rekultivace skládky Čáslav nedojde k významnému zásahu do pozitivních hodnot krajinného rázu a tím snížení estetické a přírodní hodnoty místa či oblasti krajinného rázu (více viz příloha č. 14, Hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz včetně vizualizace). 42

43 ČÁST C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.I. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAK- TERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ a. Územní systém ekologické stability (ÚSES) V blízkém okolí lokality se nachází regionální biokoridor Vrabcov Mednický potok (RK 1338), který je v daném místě tvořen údolní nivou potoka Klejnárky s doprovodnou a břehovou zelení. Číslo Název Typy ekosystémů 1338 Vrabcov-Mednicky potok KU,LO,MT,NI Obrázek č.8: Regionální biokoridor Vrabcov Mednický potok 43

44 b. Zvláště chráněná území a Natura 2000 Zvláště chráněná území (ZCHÚ) Lokalita včetně blízkého okolí se nenachází ve zvláště chráněném území (velkoplošná a maloplošná chráněná území). c. Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Lokalita včetně blízkého okolí se nenachází v CHOPAV. d. Natura 2000 Soustava Natura 2000 je v České republice tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami. Lokalita ani její blízké okolí neleží v žádném z těchto definovaných prvků navržených území Natura e. Významné krajinné prvky (VKP) Plocha rozšíření skládky se primárně žádného z významných krajinných prvků vyskytujících se v jejím okolí nedotýká. Nejbližším VKP je ne jihovýchodě vodní tok Měděnice a na ní založený rybník Zámek, včetně údolní nivy. Prostor rozšíření skládky nekontaktuje žádný z těchto VKP ani strukturou geologického podloží. V severním až severozápadním směru se ve vzdálenosti cca metrů nalézá linie VKP Klejnarka a její údolní niva. Ani zde k přímému kontaktu areálu rozšířené skládky s VKP nedojde, f. Území historického, kulturního nebo archeologického významu Lokalita se nachází mimo kulturní památky a chráněné archeologické lokality. g. Kontaminace geoprostředí V dokumentaci EIA z r se uvádí, že podle sdělení stavebního úřadu jsou podzemní vody kontaminovány ropnými látkami z blízké trasy produktovodu. Tuto informaci potvrdil i inženýrsko-geologický průzkum prováděný v roce 1992 pro lokalizaci skládky. V souvislosti se sledováním průběhu kontaminace podzemních vod ropnými látkami byly již dříve provedeny pozorovací vrty HJ 107 a HJ 108 ve vzdálenosti 300 a 350 m od okraje navrhované skládky. 44

45 C.II. CHARAKTERISTIKA SOUČASTNÉHO STAVU ŽIVOTNÍHO PRO- STŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.II.1. Ovzduší a. Klimatické faktory Zájmová lokalita se nachází v teplé klimatické oblasti T2 (Quitt, 1975). Oblast T2 je charakterizována dlouhým, teplým a suchým létem, přechodné období je zde velmi krátké, s teplým až mírně teplým jarem a podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a suchá až velmi suchá s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Tabulka č.7: Klimatické charakteristiky Charakteristika T2 Počet letních dnů 50 až 60 Počet dnů s průměrnou teplotou 10 C a více 160 až 170 Počet mrazových dnů 100 až 110 Počet ledových dnů 30 až 40 Průměrná teplota v lednu -2 až -3 Průměrná teplota v červenci 18 až 19 Průměrná teplota v dubnu 8 až 9 Průměrná teplota v říjnu 7 až 9 Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 90 až 100 Srážkový úhrn ve vegetačním období 350 až 400 Srážkový úhrn v zimním období 200 až 300 Počet dnů se sněhovou pokrývkou 40 až 50 Počet dnů zamračených 120 až 140 Počet dnů jasných 40 až 50 V níže uvedené tabulce jsou uvedeny normály měsíčních průměrných teplot vzduchu z let pro stanici Čáslav. Hodnoty jsou uvedeny ve C/měsíc. Průměrná roční teplota vzduchu je 8,1 C. Tabulka č.8: Normály průměrných teplot vzduchu 1961 až 1990 Čáslav I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. -1,7-0,7 3,2 7,9 13,1 15,9 17,7 16,8 13,3 8,3 3,5-0,2 Z hlediska množství srážek vykazuje Čáslav následující hodnoty normálu měsíčních úhrnů srážek z let Hodnoty jsou uvedeny v mm/měsíc. Normál ročního úhrnu srážek dosahuje 590 mm. 45

46 Tabulka č.9: Normály úhrnů srážek 1961 až Čáslav I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII Nejvyšší srážky zaznamenáváme v červenci. Nejvíce srážek spadlo v roce 1915 a to 809 mm a na srážky nejbohatším měsícem byl červenec 1938, kdy spadlo 191 mm. Za jediný den byly zaregistrovány v okolí Čáslavi největší srážky 13. června 1924, kdy spadlo 66,4 mm. Za rok prší v okolí Čáslavi v průměru 156,9 dne, nejčastěji v červenci (14,0 dne) a nejméně v září (11,1 dne). Vydatnější srážky nad 1 mm má však jen 105,0 dne, nejvíce takových dnů má opět červenec (10,6 dne) a nejméně únor (7,3 dne). Silné srážky s 10 mm a více má v okolí Čáslavi 14,0 dnů. Převážně se vyskytují v teplém ročním období. Tabulka č.10: Průměrný počet dnů se sněžením 1961 až Čáslav I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. 9,7 8,0 5,9 2,5 0, ,0 3,3 8,0 Tabulka č.11: Průměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou 1961 až Čáslav I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. 13,7 12,0 5,1 0,3 0,2 1,5 8,8 Tabulka č.12: Průměr měsíčních maxim výšky sněhové pokrývky v cm I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII Tabulka č.13: Absolutní maximum výšky sněhové pokrývky v cm I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII

47 b. Větry V souvislosti s rozvíváním komunálního odpadu do okolí skládky, ale i z hlediska rozptylu obtěžujících pachů, jsou významné údaje o větrném proudění. Obrázek č.9: Výkon větru Největší četnost mají větry z jižních směrů s celkovou četností 33/3 %. Další nejčetnější jsou větry severozápadních směrů s četností kolem 24,7 % (viz větrná růžice). Tabulka č.14: Průměrná četnost směru větru (v % všech pozorování) S SV V JV J JZ Z SZ calm 7,5 4,6 3,3 14,6 18,5 15,0 12,8 14,6 9,1 47

48 Obrázek č.10: Větrná růžice K úvahám o možnosti rozvívání komunálního odpadu do okolí a zejména ke stanovení míst ohrožených působením obtěžujících pachů prašného i plynného znečištění ovzduší je významná znalost četnosti směrů větru s vyšší rychlostí větru. Tabulka č.15: Průměrná četnost směru větru pro sílu 2 0 Beuforta (v % všech pozorování) S SV V JV J JZ Z SZ 3,4 2,3 1,5 9,9 10,4 10,2 9,3 9,9 Slabší větry způsobující zejména přenášení obtěžujících pachů jsou z hlavního převládajícího jihozápadního směru s celkovou četností 20,6 %. Další nejčetnější jsou slabší větry ze západoseverozápadu s četností kolem 19,2 %. Důležité z hlediska šíření pachů je i jejich zastoupení v teplé a chladné části roku v letním období převládají větry ze západoseverozápadu (cca 23,5 %), větry jihojihozápadní jsou zastoupeny jen asi 15 %. Z uvedeného vyplývá i pravděpodobnost ohrožení obtížnými pachy v méně příznivém letním období v celém návětrném prostoru města Čáslavi. Příznivější je zimní situace, kdy jihojihozápadní větry přesahují 27,5 % četnosti (spolu s větrem jihovýchodním jsou zastoupeny skoro 40 %), větry západních směrů tvoří jen 17,5 %. Tabulka č.16: Průměrná četnost směru větru pro sílu 5 0 Beuforta (v % všech pozorování) S SV V JV J JZ Z SZ 0,1 0 0,1 1,8 1,8 1,6 1,3 0,5 Silnější větry způsobující zejména rozvívání komunálního odpadu převládají z jihojihovýchodního směru četnosti kolem 3,6 % všech pozorování. 48

49 Zastoupení silnějších větrů je podstatně výraznější v zimě 1 %), přičemž (v létě z uvedených hlavních směrů jen necelé větry jižního kvadrantu mají četnost skoro 10 %, západní a severozápadní jen 3 %. c. Kvalita ovzduší Nejbližší monitorovací stanicí kvality ovzduší je stanice ČHMÚ v Kutné Hoře (kód lokality SKUH). Jedná se o stanici umístěnou na mírně svažité ploše na školním pozemku v sídlišti na okraji města. Stanice se nachází severozápadně od skládky Čáslav ve vzdálenosti cca 10 km. V registru znečišťovatelů ovzduší je zaznamenána následující informace o zdroji. 49

50 50

51 C.II.2. Voda Hydrogeologické poměry lokality a jejího okolí nevytvářejí natolik příznivé podmínky pro jímání vod, aby došlo k jejich využívání k hromadnému zásobování pitnou vodou. V území nebyly evidovány žádné vývěry, ani jiná zařízení pro jímání podzemních vod. Nejbližším využívaným zdrojem vody je studna u objektu živočišné výroby u Klejnárky, ve vzdálenosti 350 m od posuzované skládky. Posuzovaná lokalita skládky je situována v oblasti krystalických břidlic, překrytých pleistocénními hlínami erozně akumulačního údolí, ústícího do aluviální nivy Klejnárky. Kvartérní sedimenty, které tvoří v zájmovém území téměř souvislý pokryv, jsou hydrogeologicky velmi důležité. Společně s deluviofluviálními uloženinami tvoří v závislosti na reliéfu významnější kolektor podzemních vod. Podle hydrogeologické rajonizace území s mělkým obzorem podzemní vody náleží k typu s erozním doplňováním zásob, s nejvyšší hladinou podzemních vod a s největší vydatností v květnu a červnu. Základní charakteristika hydrogeologického rajónu : ID hydrogeologického rajonu: 6531 Název hydrogeologického rajonu: Kutnohorské krystalinikum Plocha hydrogeologického rajonu : 816,75 km2 Oblast povodí: Horní a střední Labe Hlavní povodí: Labe Skupina rajonů: Geologická jednotka: Litologie: převážně metamorfity Hladina: volná Typ propustnosti: puklinová Transmisivita: nízká < m2/s Mineralizace: 0,3-1 g/l Chemický typ: Ca-Mg-HCO 3 -SO 4 Krystalinikum Českomoravské vrchoviny Horniny krystalinika, proterozoika a paleozoika Specifický odtok podzemních vod se pohybuje v průměru mezi 0,3 až 0,5 1.s - 1.km 2. Lokalita skládky ani její širší zájmové území není součástí žádného vodohospodářsky významného nebo chráněného území (CHOPAV, povodí vodárenského toku, PHO apod.). 51

52 Obrázek č.11: Výřez z vodohospodářské mapy Po hydrologické stránce náleží lokalita skládky do povodí Klejnárky ( ), která ústí do Labe u Starého Kolína. V povodí je Klejnárka významným tokem ve smyslu vyhlášky MZE č. 470/2001 Sb. V profilu Hejdov (tj. pod skládkou) má Klejnárka povodí 119,9 km 2, s průměrným (odvozeným) ročním průtokem 0,475 m 3 /s a s 355-denním průtokem cca 0,033 m 3 /s. Čistota toku charakterizovaná třídou čistoty je udávána v 1. a 2. třídě (HEIS VUV, Jakost vody v tocích v letech ). Dle nařízení vlády č. 71/2003 Sb. spadá povodí Klejnárky do následujících kategorií vod: Klejnárka horní lososová voda; Klejnárka dolní a Vrchlice kaprová voda. Pro účely skládky není a nebude odebírána z toku Klejnárky žádná voda. Zájmová lokalita se nenachází v zátopovém území. Využívání podzemní a povrchové vody Nejbližší využívané zdroje podzemní vody od skládky Čáslav se nacházejí severovýchodně od města Čáslav. Lokalizace těchto zdrojů a jejich ochranných pásem je zřejmá z následující situace. 52

53 Obrázek č.12: Zdroje podzemní vody a jejich ochranná pásma V povodí Klejnárky, ve kterém je situována skládka Čáslav, nejsou evidovány žádné odběry povrchové vody pro lidskou spotřebu. 53

54 C.II.3. Půda Dotčené pozemky náleží v katastru obce Čáslav, z hlediska kvality ZPF, k méně kvalitním (zemědělská výrobní oblast řepařská - Ř1). Číselný kód následujících bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) znamená, že jde o: černozemě, hnědozemě i slabě oglejené, vždy však erodované, převážně na spraších, zpravidla ve vyšší svažitosti, středně těžké hnědozemě (typické, černozemní), včetně slabě oglejených forem na spraši, středně těžké, s těžší spodinou, s příznivým vodním režimem půd. Lokalita skládky, manipulační prostor, příjezdová komunikace a pásmo hygienické ochrany (v jeho rámci se předpokládá vybudování ochranné hrázky a zeleného polyfunkčního pásu) budou znamenat trvalý zábor půdy, bez možnosti jejího navrácení původním účelům, tedy zemědělskému hospodaření. C.II.4. Geofaktory životního prostředí a. Geomorfologická pozice Geomorfologicky náleží území provincii Česká vysočina, subprovincii Česká tabule, oblasti Středočeská tabule, celku Středolabská tabule, podcelku Čáslavská kotlina a okrsku Ronovská kotlina ( Nadmořské výšky terénu v místě skládky včetně jejího rozšíření se pohybují od 235 do 267 m n.m. Sklon území je orientován k severovýchodu a postupně se stáčí severozápadním směrem do oblouku říčky Klejnárky. Nejkratší vzdálenost okraje (oplocení) skládky od vodního toku je cca 200 m ve směru spádu. Povrch území tvoří zemědělská půda, oddělená od Klejnárky pobřežním pásem vzrostlé doprovodné vegetace. Vůči městu Čáslavi je lokalita částečně odcloněna nevýrazným ploše oblým protáhlým hřbetem, tvořícím výběžek dílčí rozvodnice mezi Žákovským potokem, resp. Brslenkou, a Klejnárkou. Rozvodnice probíhá v linii silnice Čáslav-Krchleby, v blízkosti skládkové lokality (křižovatka silnic Čáslav-Krchleby-Močovice) leží 258 m n.m., severovýchodním směrem klesá na 250 m (podél polní cesty) a pokračuje dále k severu do prostoru Budína (nad silnicí na Kutnou Horu). Rozvodnicový hřbet tvoří předěl mezi úpadem, kde se nachází skládka, a městem Čáslaví a dále sídly Krchleby a Žáky. Ve směru k Močovicům a Třebešicům je terén skládky více méně otevřený a pozvolna přechází do údolí Klejnárky. Vzhledem k minimálním sklonům a celkové energii reliéfu není povrch nijak výrazně ohrožen vodní erozí. V důsledku nedostatku zeleně ve volné krajině, ke klimatickým podmínkám, půdním poměrům a dalším faktorům jsou orné půdy potenciálně ohroženy větrnou erozí. 54

55 b. Geologické poměry Lokalita je součástí Čáslavské kotliny, tvořené převážně turonskými slínovci, písčitými slínovci a částečně horninami kutnohorského krystalinika a moldanubika. Prostor skládky je umístěn do ploché rozsáhlé deprese charakteru erozně akumulačního údolí. Výjimku tvoří východní část s charakterem erozně denudačním. Geologická stavba zájmového území je budována dvěma hlavními formacemi - Kutnohorským krystalinikem a Českou křídou s příkrovem kvartéru. Kutnohorské krystalinikum tvoří dvojslídné svory až svorové ruly. Křídové sedimenty jsou tvořeny cenomanskými pískovci, slepenci, jílovci a spodnoturonskými slínovci a písčitými slínovci. Styk křídových hornin s podložními horninami krystalinika je převážně transgresivní. Z vyhodnocených geologických průzkumů je patrný nedodržený sled běžně ukládaných vrstev se změněnou superpozicí. Slínové vrstvy se např. dostávají do nadloží pleistocenních terasových a svahových sedimentů a zároveň do podloží sprašových hlín. Uložení slínů je tedy synsedimentární a slinitá vrstva je pleistocenního stáří. Za křídové sedimenty v původním uložení lze pokládat jílovce až prachovce a spongilitové pískovce. Horniny skalního podkladu jsou tvořeny svorovými rulami (pararulami) kutnohorského krystalinika. Charakter jejich zvětrávání se v rámci lokality výrazně liší. Od kaolinického zvětrávání přechází přes silně rozvětralé a zvětralé polohy do hlinitých a písčitohlinitých zemin. V kvartérním souvrství probíhá i vrstva přeplavených slínů. Svrchní pleistocenní vrstvu tvoří závěje sprašových hlín. Celkově je možno celý nejsvrchnější pokryv území charakterizovat souvislou sendvičovou vrstvou svahových sedimentů a fluviodeluviálních c. Hydrogeologické poměry Zájmové území je součástí hydrogeologického rajónu 6531 Kutnohorské krystalinikum. Hydrogeologické poměry zájmového území jsou ovlivňovány geologickou stavbou území, hydrologickými a klimatickými poměry, morfologickým charakterem a do značné míry i vegetačním pokryvem. Jedním z nejvýznamnějších faktorů je propustnost zemin a hornin, na kterých je skládka založena. Horniny krystalinika jsou charakteristické pro puklinový odběr podzemní vody s malým zvodněním. Platí to zejména v komplexech tvořených pararulami a svory. Ortorulové komplexy mají otevřené pukliny vyplněné propustnými materiály písčitého charakteru. Výrony podzemních vod jsou vázány na tektonické porušení hornin, nejsou vydatné a ani vodohospodářsky zajímavé. Puklinové vody krystalinika se podílejí na dotaci mělkého obzoru podzemních vod. 55

56 V křídovém útvaru, který částečně zasahuje pod zájmovou plochu, je významný obzor podzemní vody vázaný v cenomanském souvrství. Je charakterizován puklinovou a průlinovou propustností a je závislý na mocnosti vodonosných vrstev. Mocnost kolektoru v zájmovém území značně kolísá a v některých místech je zanedbatelná (1-3,5 m). Na vydatnosti i dotaci cenomanského obzoru se pravděpodobně podílejí i nerovnosti planačního povrchu. Generální směr proudění podzemní vody je ovlivněn sklonem křídového souvrství, ale i sklonem podloží krystalinika a hlavní křídové pánve k severu a severozápadu. Kvartérní sedimenty tvoří v zájmovém území skládky téměř souvislý pokryv a jsou hydrogeologicky velmi důležité. Společně s deluviofluviálními uloženinami tvoří v závislosti na reliéfu významnější kolektor podzemních vod. Morfologie planačního povrchu kvartérních sedimentů je dána erozními účinky Klejnárky a sousedního toku Brslenky. Vody mělkého oběhu se vyskytují v propustných polohách slinité vrstvy. Dále je výskyt vod vázán na propustné polohy ve svahovinách (hladina je pak napjatá) nebo na terasové zbytky, v nichž je hladina převážně volná. Proudění podzemních vod v pleistocenním souvrství probíhá ve směru erozně akumulačního údolí, tj. k severozápadu. Podle hydrogeologické rajonizace území s mělkým obzorem podzemní vody náleží lokalita k typu s erozním doplňováním zásob, s nejvyšší hladinou podzemních vod a s nejvyšší vydatností v květnu a červnu. Minima jsou vázána na měsíce září až listopad. Specifický odtok podzemních vod se pohybuje v průměru mezi 0,3-0,5 l.s -1. km 2. U hornin kutnohorského krystalinika se koeficient filtrace pohybuje v řádu 10-7 m.s -1, koeficient transmisivity 10-6 m 2.s -1. Hornina je slabě propustná. V lokálních porušeních jsou koeficienty o 2 řády vyšší. Čáslavský cenoman je charakterizován koeficientem propustnosti v řádu 10-4 až 10-6 m.s -l, koeficientem transmisivity v řádu 10-4 až 10-6 m 2.s -1. Hornina je silně až slabě propustná. Kvartérní pokryv byl vyhodnocen z hlediska koeficientu propustnosti zatříděním dle norem a zrnitostních charakteristik zemin v rozsah řádu 10-7 až m 2.s -1. Laboratorní zkoušky jílovitých zemin byly vyhodnoceny 9, až 2, m.s -l. Z hlediska potřeb skládky je stávající geologická bariéra při bezpečném ověření propustnosti v řádu menším než10-9 m.s -1 dostatečná. Z důvodu nehomogenity kvartérní stavby území a i z důvodu vyšších úrovní hladiny podzemní vody je nutno uvažovat alespoň částečně s doplněním území o přivezené minerální těsnění. Výšky hladiny podzemní vody se v zájmové ploše pohybují již od 1,8 až po 3,6 m pod terénem. Z tohoto důvodu je nutné zemní práce při hrubých terénních úpravách přizpůsobit této skutečnosti. 56

57 d. Geodynamické jevy V zájmovém území nejsou dle mapových informací ČGS-Geofondu lokalizovány sesuvy ani jiné nebezpečné svahové deformace. Lokalita není poddolována. e. Seismicita území Lokalita se nachází v klidné seismické oblasti kutnohorského krystalinika s maximální intenzitou horských otřesů do 6 o M.C.S. C.II.5. Fauna a flóra V rámci skládkové lokality, vzhledem k dlouhodobému intenzivnímu zemědělskému využívání území, se nevyskytují kriticky ohrožené, silně ohrožené ani ohrožené druhy rostlin a živočichů. Relativně hodnotnějším krajinným prvkem s řídkými porosty keřové vegetace (trnka, bříza, růže šípková, bez černý) je bývalé železniční těleso, které je možným útočištěm především ptačích druhů a hmyzu. Detailní hodnocení z hlediska výskytu flóry a fauny bylo provedeno v průběhu ledna až května 2008 (viz. Průzkum a hodnocení flóry a fauny, Hodnocení vlivu na významné krajinné prvky, Biologicko-ekologické hodnocení záměru příloha č. 13). C.II.6. Ostatní charakteristiky a. Krajina Využití území skládkové lokality a jejího nejbližšího okolí je charakterizováno absolutní převahou ekolabilních orných půd s minimálním zastoupením ekopozitivních krajinných struktur a prvků - lesních celků, krajinné zeleně, trvalých travních porostů. Významnější z tohoto hlediska je jedině blízké údolí Klejnárky s několika menšími lesními enklávami lužního charakteru a loukami. V ostatních částech prostoru jsou již jen více či méně krajinářsky hodnotnější zbytky doprovodné zeleně (stromořadí podél zemědělských cest - většinou přestárlé, ovocné stromy, keře a nesouvislé keřové porosty a jejich skupiny na bývalém železničním tělese). Celkově je hodnota krajiny vzhledem k jejímu zemědělskému využití, k absenci pozitivních krajinotvorných struktur a k jejímu charakteru velmi nízká, vyžadující obnovu pomocí komplexních pozemkových úprava územních systémů ekologické stability. Záměr rozvoje a rekultivace skládky Čáslav lze z pohledu ochrany krajinného rázu ve smyslu ustanovení 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny považovat za akceptovatelný (nedojde k významnému zásahu do pozitivních hodnot krajinného rázu a tím snížení estetické a přírodní hodnoty místa či oblasti krajinného 57

58 rázu více viz příloha č. 14, Hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz včetně vizualizace). b. Chráněné oblasti, přírodní rezervace, národní parky Existencí a provozem skládky nebude postižena žádná z kategorií zvláštní ani obecné ochrany přírody a krajiny, jak jsou charakterizovány v zákoně č. 114/1992 Sb. Ani jedna z kategorií se v samotné lokalitě nebo v jejím bezprostředním okolí nevyskytuje. Nejbližším územím, zařazeným do obecné ochrany přírody a krajiny je regionální biokoridor niva Klejnárky. V širší oblasti jsou pak registrovány tři lokality zařazené v kategorii přírodní památka - Kamajka u Chotusic (paleontologická lokalita České křídy), Skalka u Žehušic (paleontologická lokalita České křídy) a Žehušická obora. Ani jedna z uvedených lokalit nebude provozem skládky dotčena. c. Surovinové zdroje Na uvažované lokalitě ani v blízkém okolí nejsou v současné době známa chráněná ložisková území, ani ložiska nerostných surovin, jejichž případná těžba by mohla provoz na skládce omezit. d. Ochranná pásma Na úseku ochrany zájmů vodního hospodářství bylo zjištěno ochranné pásmo toku Klejnárky v šířce 10 m od břehové čáry na obou březích. Z vodních zdrojů byla v minulosti zmíněna evidována studna živočišné farmy Hejdof, vzdálená 400 m s tím, že její pásmo hygienické ochrany nezasahuje do areálu skládky. Rozšířením skládky bude dotčeno ochranné pásmo i samotné elektrickému vedení 22 kv, které probíhá paralelně s jihovýchodní hranicí skládky. K přeložce bude třeba souhlasu vlastníka. e. Architektonické, historické památky a archeologie V celém prostoru a jeho bližším či vzdálenějším okolí (povodí Klejnárky) je vysoká pravděpodobnost archeologických nálezů z různých období starověku, pravěku příp. ranného středověku. Výzkumy byly prováděny např. v okolí Močovic a v dalších lokalitách. Vyjádření Archeologického ústavu AV ČR k posuzovanému záměru je přílohou dokumentace EIA (příloha č. 10). Před zahájením stavby se počítá s provedení předstihového archeologického výzkumu, jak je požadováno v uvedeném vyjádření. 58

59 f. Vazba na územně plánovací dokumentaci Město Čáslav územní plán vyhlášený vyhláškou města z r. 1996, kterou lze nalézt na internetových stránkách města Řízená skládka odpadu v prostoru "Hejdof" je v územním plánu zařazena mezi veřejně prospěšné stavby. Posuzovaný záměr není v rozporu s územním plánem města. Realizace záměru si vyžádá zásah do územního plánu města. O změnu územního plánu bude zažádáno po schválení dokumentace EIA. Obrázek č.13: Vazba na územně plánovací dokumentaci Veřejně prospěšné stavby 59