EVALUAČNÍ STUDIE PROJEKTU

Transkript

1 EVALUAČNÍ STUDIE PROJEKTU ZVÝŠENÍ ADAPTABILITY ZAMĚSTNANCŮ ORGANIZACÍ PŮSOBÍCÍCH V SEKCI KULTURA Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 1

2 OBSAH 1. Úvod Metodika Shrnutí Hlavní zjištění Účelnost Užitečnost Udržitelnost Doporučení Přílohy... Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 2

3 1. ÚVOD Předmětem evaluační studie bylo zhodnotit projekt Zvýšení adaptability zaměstnanců organizací působících v sekci kultura, který byl financován Evropským sociálním fondem a jehož nositelem byla Unie zaměstnavatelských svazů centrum rozvojových aktivit (dále jen UZS). Cílem evaluace bylo za prvé zhodnotit pro účely poučení se z realizovaného projektu a v neposlední řadě také identifikovat další potřeby a vhodné oblasti pro budoucí aktivity v oblasti zvyšování adaptability a konkurenceschopnosti v oblasti kultury. Za druhé získat zpětnou vazbu a názory účastníků odborných vzdělávacích kurzů a zhodnotit dopady realizovaného projektu na uplatnění zástupců cílové skupiny na trhu práce. Hlavními evaluačními kritérii jsou účelnost, užitečnost a udržitelnost. V rámci procesu evaluace byla provedena sekundární analýza dat, tj. vyhodnocení jednotlivých vzdělávacích kurzů z pohledu hodnocení kvality. V rámci této aktivity byly využity již existující údaje a dokumentace poskytnutá zadavatelem. Dále byl proveden primární kvantitativní výzkum zaměřený především na hodnocení uplatnitelnosti získaných poznatků v pracovní činnosti jednotlivých účastníků. Současně s tímto kvantitativním šetřením byl prováděn také výzkum kvalitativní, který formou individuálních hloubkových rozhovorů zjišťoval údaje nezbytné pro doplnění, rozvinutí a obohacení kvantitativních dat, a dále pro zpracování případových studií dokumentujících příklady dobré praxe (good practice). Tato závěrečná evaluační zpráva obsahuje zejména odpovědi na evaluační otázky: Jaká byla kvalita jednotlivých aktivit (kurzů)? Které vzdělávací metody se nejvíce osvědčily? Jaké je využití/využitelnost výstupů vzdělávacích aktivit v praxi? Zvýšila se adaptabilita pracovníků v kultuře? Jakým způsobem se podařilo vysílajícím institucím zakotvit nové znalosti a dovednosti v rozvojových oblastech do institucionální praxe organizace? Došlo díky projektu ke zlepšení získávání zdrojů v zapojených organizacích? A dále popisuje příklady dobré praxe a formuluje návrhy doporučení. Stručný popis projektu Hlavním cílem projektu bylo zvýšení adaptability zaměstnanců kulturních zařízení, sdružených v zaměstnavatelských svazech, a to v Asociaci profesionálních divadel ČR, v Asociaci symfonických orchestrů a pěveckých sborů, v Radě galerií ČR a ve Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR. Specifickým cílem projektu bylo vzdělávání zaměstnanců těchto organizací (odborné vzdělávání zaměstnanců v oblasti managementu, řízení lidských zdrojů, marketingu, fundraisingu, ekonomie a účetnictví, trénink tzv. měkkých dovedností, IT kurzy), jednak pořádáním potřebných specifických kurzů. Naplněním uvedených cílů mělo/má v širším kontextu napomoci podpoře konkurenceschopnosti sektoru kultury v době probíhající ekonomické krize. Jednotlivé vzdělávací kurzy byly realizovány externími dodavateli. V rámci projektu bylo v cca 3 bězích 15 kurzů proškoleno téměř účastníků v různých typech kurzů. Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 3

4 2. METODIKA Sekundární výzkum V rámci sekundárního výzkumu bylo provedeno zhodnocení realizace projektu na základě všech existujících dat a informací z průběhu realizace projektu s cílem odpovědět na tyto evaluační otázky: 1. Jaká byla kvalita jednotlivých aktivit (kurzů)? 2. Které vzdělávací metody se nejvíce osvědčily? Sekundární analýza dat je zaměřena na jednotlivé vzdělávací aktivity tj. Vzdělání v oblasti managementu a personálního řízení (Kurz manažerských dovedností, Kurz řízení lidských zdrojů); Vzdělání v oblasti marketingu a získávání finančních zdrojů (Marketingové dovednosti, Fundraising, Projektový management); Vzdělávání v oblasti ekonomie a účetnictví (Změny a nové postupy v ekonomické praxi, Ekonomie a účetnictví); Kurzy IT a měkkých dovedností (Moderní IT, Kurzy ECDL, Komunikační dovednosti, Jazykové kurzy); Umělecké semináře (Seminář pro knihovníky a informační pracovníky, Semináře pro zvukaře a osvětlovače, Semináře pro umělce) a Rekvalifikace zaměstnanců v oblasti kultury. Pro hodnocení byly použity tyto podklady poskytnuté zadavatelem: průměrná hodnocení účastníky jednotlivých kurzů z dotazových formulářů (stav dat k , částečně aktualizovaný k ). Dotazové formuláře vyplňovali všichni účastníky bezprostředně po absolvování kurzu jedná se tedy o hodnocení na celé populaci účastníků. závěrečné zprávy vybraných kurzů (Fundraising, Manažerské dovednosti, Řízení lidských zdrojů, Kurz Konzervátor, Marketingové dovednosti, Projektový management, Moderní IT SQL, Linux a WIN1) Primární výzkum kvantitativní část V rámci plnění zakázky bylo realizováno telefonické dotazování (CATI Computer Assisted Telephone Interviewing), jako kvantitativní metoda získávání primárních dat. Kvantitativní výzkumné šetření je zaměřeno na zpětnou vazbu absolventů jednotlivých vzdělávacích kurzů a jejich uplatnění na trhu práce. V rámci takto pojatého šetření byly získávány kvantitativní a kvantifikovatelné údaje. Celkem bylo dotazováno 331 respondentů z cílové skupiny absolventů různých typů vzdělávacích kurzů. Výzkumný instrument čítal 27 otázek a byl odsouhlasen zadavatelem (výzkumný instrument je uveden v příloze č. 1). Výhodou zvolené metody sběru dat je zejména nízká chybovost ve vyplňování dotazníků, nižší zátěž pro respondenta a zejména pak vyšší míra návratnosti oproti jiným metodám sběru dat. Předmětem kvantitativního výzkumu je posouzení využitelnosti výstupů školení účastníky tzn. jak uplatňují/plánují uplatňovat získané znalosti v praxi ve své instituci. Na základě této analýzy byly identifikovány hlavní bariéry omezující využití výsledků v praxi a návrh dalších relevantních rozvojových oblastí/aktivit a doprovodných opatření. Cílem je odpovědět na tyto evaluační otázky: 1. Jaká je využití/využitelnost výstupů vzdělávacích aktivit v praxi? 2. Zvýšila se adaptabilita pracovníků v kultuře? Výstupem kvantitativního primárního výzkumného šetření je zhodnocení stavu využití/ využitelnosti výsledků vzdělávacích aktivit v praxi. Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 4

5 Primární výzkum kvalitativní část Kvalitativní šetření zaměřené na poznatky lektorů vzdělávacích kurzů a některých dalších zainteresovaných stran umožnilo respondentům vyjádřit vlastní hodnocení, vlastní motivy a kritéria. Individuální hloubkové rozhovory byly realizovány školenými experty. Celkem bylo provedeno 13 individuálních hloubkových rozhovorů. Jeden hloubkový rozhovor trval mezi 30 a minutami. Předmětem hloubkových rozhovorů bylo zejména zhodnocení schopnosti managementu jednotlivých kulturních zařízení navázat na výsledky školení v rozvojových oblastech a umožnění proškoleným pracovníkům další institucionální rozvoj nově získaných kompetencí. Zároveň byl zjišťován názor respondentů na přínos projektu k posílení konkurenceschopnosti organizace jako celku. Seznam okruhů/témat je uveden v příloze č. 2. V oblastech a) Marketingové dovednosti b) Fundraising c) Projektový management d) Jazykové dovednosti a e) Počítačové dovednosti) bylo zmapováno, zda získané znalosti a dovednosti institucionálně zakotvily v řízení a provozu dané organizace. Cílem individuálních hloubkových interview bylo odpovědět na evaluační otázky: 1. Jaké je využití/využitelnost výstupů vzdělávacích aktivit v praxi? 2. Zvýšila se adaptabilita pracovníků v kultuře? 3. Jakým způsobem se podařilo vysílajícím institucím zakotvit nové znalosti a dovednosti v rozvojových oblastech do institucionální praxe organizace? 4. Došlo díky projektu ke zlepšení získávání zdrojů v zapojených organizacích? Výstupem této části kvalitativního primárního šetření jsou typické příklady dobré praxe pro každou z rozvojových kategorií a identifikace osvědčených metod využívaných v dané kategorii (good practice). Pozn.: V době evaluace projektu nebyla ještě zrealizována všechna školení či bylo krátce po jejich realizaci. Z těchto důvodů nebyla ještě k dispozici všechna data, zejména hodnocení účastníků a také v některých případech bylo příliš krátce pro hodnocení využití získaných poznatků. Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 5

6 KURZY UZS HODNOCENÉ V RÁMCI PRIMÁRNÍHO KVANTITATIVNÍHO VÝZKUMU Tabulka č. 1: Hodnocené vzdělávací kurzy UZS NÁZEV KURZU POČET HODNOCENÍ Komunikační dovednosti 67 hodnocení Jazyky 67 hodnocení Knihovníci 66 hodnocení Manažerské dovednosti 26 hodnocení Řízení lidských zdrojů 19 hodnocení Ekonomie a účetnictví 18 hodnocení ECDL 14 hodnocení Projektový management 12 hodnocení Konzervátor 11 hodnocení Fundraising 9 hodnocení Moderní IT Management IT 9 hodnocení Marketing 8 hodnocení Zvukaři 6 hodnocení Změny a nové postupy 5 hodnocení Moderní IT Linux 5 hodnocení Moderní IT Win1 5 hodnocení Moderní IT Win2 5 hodnocení Moderní IT SQL 5 hodnocení Moderní IT Bezpečnost 5 hodnocení Moderní IT TCP/IP 5 hodnocení Osvětlovači 5 hodnocení Celkový počet hodnocení = 372 Počet respondentů = 331 Počet hodnocení je vyšší než počet respondentů vzhledem k faktu, že někteří respondenti hodnotili více kurzů. Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 6

7 3. SHRNUTÍ Celkově lze konstatovat, že stávající model vzdělávání pracovníků v oblasti kultury se osvědčil jako účelný nástroj pro zajištění vysoké kvality rozvoje lidských zdrojů. Uskutečněné kurzy mají reálný dopad na zvyšování znalostí, výkonnosti, efektivity a adaptability jejich účastníků a zvolená témata kurzů pokrývají reálné potřeby organizací. ÚČELNOST Vzdělávací kurzy realizované v rámci projektu Unie zaměstnavatelských svazů Zvýšení adaptability zaměstnanců organizací působících v sekci kultura obecně splnily svůj účel. Ze strany účastníků jsou kurzy hodnoceny jako vysoce kvalitní, a to jak bezprostředně po absolvování kurzu, tak i s určitým časovým odstupem. Obsah vzdělávacích kurzů byl v naprosté většině v souladu s požadavky respondentů i organizací, kurzy odpovídaly potřebám respondentů, jako jsou například studijní tempo, předchozí znalosti apod., kurzy byly efektivní, naprostá většina jejich účastníků odpověděla, že se v kurzech hodně naučili a témata vzdělávací kurzy UZS ve většině případů pokrývala potřeby organizací. S použitými vzdělávacími metodami byli spokojen téměř všichni respondenti. To platí také v případě spokojenosti s odbornou úrovní jednotlivých kurzů a lektorů a vysokou interaktivitou a praktickým zaměřením kurzů. Existuje zde tedy jen minimum prostoru pro zvyšování spokojenosti s těmito aspekty kurzů. Obecně, na základě souhrnného vyhodnocení postoje a spokojenosti dotázaných účastníků kurzů vyplývá, že minimálně a více procent účastníků celkem z 21 hodnocených vzdělávacích kurzů vyjádřilo pozitivní postoj k těmto kurzům. Pouze v případě kurzu Moderní IT SQL činí podíl těchto respondentů %. UŽITEČNOST V současnosti využívá poznatky a dovednosti z absolvovaných kurzů ve své práci výrazná většina respondentů. Dále většina z těch, kteří tyto poznatky a dovednosti ještě nevyužili, je plánuje využít v blízké budoucnosti. Podíl respondentů, kteří nabyté poznatky s dovednosti vůbec nevyužijí, je minimální/zanedbatelný. Respondenti využívají poznatky a vědomosti obecně (blíže nespecifikováno) při své práci/v praxi, dále je využívají v oblasti komunikace, při kontaktu se čtenářem (zejména zaměstnanci knihoven), při práci na PC, při komunikaci v cizím jazyce, při řízení lidských zdrojů, a také tyto poznatky předávají dalším osobám. Ze strany organizací by využitelnost získaných poznatků a dovedností ze vzdělávacích kurzů pomohlo zvýšit zejména přemístění účastníka kurzu na jinou pozici, ve které by mohl tyto poznatky lépe využít, přidělení více finančních prostředků na vzdělávání zaměstnanců, lepší komunikace v oblasti vzdělávání a více času na vzdělávání, který zaměstnavatelé vyhrazují svým zaměstnancům. Sami respondenti by mohli zvýšit využitelnost získaných poznatků a dovedností ze vzdělávacích kurzů zejména díky každodenní praxi a využívání osvojených poznatků, díky další účasti na vzdělávacích kurzech/díky prohlubování svých současných Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 7

8 znalostí, díky snaze více se učit, vyčlenění dostatku času na studium, využití skript a literatury, díky změně pracovní pozice a díky samostudiu. Sdílení získaných dovedností je realizováno pouze nejjednoduššími nástroji, nejčastěji podáním informace na poradách. Jako velmi užitečné je hodnoceno využití informací z kurzu v praxi a množství získaných nových informací a poznatků. S těmito aspekty vzdělávacích kurzů je obecně spokojena výrazná většina respondentů. Respondenti jsou obecně ve velké míře spokojeni také s vhodností kurzů pro ně a jejich práci. Z organizačního hlediska byla velmi kladně hodnocena interaktivita převážné části kurzů zaměřená na praktické využití získaných informací v praxi. Mezi bariéry pro větší uplatnění získaných znalostí a dovedností při pracovní činnosti patří především nedostatek času, vysoké pracovní vytížení, nedostatek financí a nevyhovující technické vybavení. Mezi další, méně časté bariéry, patří například neochota zaměstnanců něco měnit, nevhodná organizace knihovny, nízká úroveň osvojených znalostí, povaha ostych, a také například špatně zvolený kurz. V průběhu individuálních pohovorů byla zmíněna také určitá opatrnost či nechuť ke změnám typická pro některé typy kulturních zařízení, zejména uměleckého zaměření. Z pohledu způsobilosti účastníků respondenti jako velmi limitující faktor označili omezení na organizace s právní subjektivitou, což eliminovalo menší knihovny (příspěvkové organizace), a tím možné pozitivní dopady projektu a udržitelnost výsledků výrazně omezilo. Z hlediska vlivu vzdělávacích kurzů na adaptabilitu je z odpovědí respondentů patrné, že účastníci kurzů získali dovednosti, které mohou uplatnit i u jiných zaměstnavatelů (89 %), že zvládají náročnější pracovní úkoly (73 %), že by si dokázali snáze najít jiné zaměstnání (58 %), a že snížili riziko ztráty současného zaměstnání (53 %). Tato skutečnost byla potvrzena i v rámci individuálních pohovorů, kdy respondenti absolvované kurzy vnímají jako přínos jak pro vyšší kvalitu právě vykonávané činnosti, tak i jako přínos pro soubor osobních dovedností. UDRŽITELNOST Získané znalosti a dovednosti ze vzdělávacích kurzů byly v organizacích ve velké míře využity ve prospěch efektivnějšího nakládání se zdroji (takto se vyjádřilo v průměru 93 % respondentů). Podle informací z individuálních pohovorů je ale obtížné vymezit, nakolik je změny v oblasti finančních zdrojů na úrovni celé organizace možné exaktně přičítat přímo realizovaným kurzům. Mezi faktory, které podle účastníků zásadně ovlivňují jejich pracovní výkon, a které je nutno brát v potaz při plánování dalšího vzdělávání, patří znalosti cizích jazyků (takto se vyjádřilo 84 % respondentů) a podpora zaměstnavatelů v dalším vzdělávání svých zaměstnanců (toto uvedlo 81 % respondentů). V rámci individuálních pohovorů byly jako další náměty pro posílení adaptability pracovníků i organizací jako celku rozpočtování kulturních organizací, oblast pracovního práva v kultuře, přenos moderních trendů ze zahraničí, ochrana osobních dat a autorské právo, vymáhání pohledávek nebo práce se specifickými skupinami klientů. V oblasti ICT by respondenti uvítali kurzy zaměřené na specifické programy využívané v jednotlivých segmentech (grafické pro galerie, knihovnické apod.). Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 8

9 Mezi překážky/bariéry dalšího vzdělávání patří především vysoké ceny vzdělávacích kurzů (takto se vyjádřilo 61 % respondentů) a omezené časové možnosti zaměstnanců pro sebevzdělávání (omezené časové možnosti má celkem 57 % respondentů). Mezi další bariéry patří zejména obtížná zastupitelnost pracovníků ve službách v době jejich nepřítomnosti, stejně jako nutné dojíždění za nabízenými kurzy (týká se především jazykového vzdělávání). S ohledem na výsledná zjištění tohoto hodnocení jsme formulovali tři hlavní okruhy doporučení: 1. Pokračovat v dalším vzdělávání / rozvoji lidských zdrojů v organizacích v oblasti kultury 2. Sensitivně a flexibilně zacílit vzdělávání podle reálné poptávky 3. Intenzivně podporovat využitelnost a udržitelnost výsledků. Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 9

10 4. HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ 4.1 ÚČELNOST V rámci evaluace účelnosti byla pozornost věnována především otázkám kvality jednotlivých kurzů (resp. vnímání kvality z pohledu účastníků) a účelnosti použití konkrétních vzdělávacích metod. Vnímaná kvalita byla sledována pomocí několika ukazatelů: a) hodnocení kurzů účastníky (průměrné hodnocení z hodnotících formulářů, vyplňovaných účastníky bezprostředně po kurzu) b) soulad obsahu kurzů a požadavky účastníků/organizací c) soulad kurzů s potřebami účastníků d) efektivita kurzů e) soulad témat kurzů s potřebami organizace f) míra přínosu kurzů pro jejich účastníky JAKÁ BYLA KVALITA JEDNOTLIVÝCH KURZŮ? Celkově byly kurzy UZS hodnoceny ze strany účastníků jako velmi kvalitní. Jako agregovaný ukazatel hodnocení celkové kvality jednotlivých kurzů byl použit průměr z dílčích hodnotících kritérií (tj. vzdělávací kurz naplnil má očekávání, organizace kurzu, úroveň prostředí, úroveň obdržených materiálů, počet a podoba praktických cvičení, schopnost lektora předat informace, prostor k diskuzi, přínos pro mou práci praxi, potřebnost takovýchto kurzů). Celkové průměrné hodnocení kurzů na základě hodnotících formulářů je 1,34 (na škále 1 nejlepší; 5 nejhorší). Tento výsledek je velmi pozitivní a odráží velmi pozitivní vnímání celkové kvality kurzů ze strany účastníků. Hodnocení jednotlivých kurzů se pohybovalo od 1 do 1,72, což přestavuje poměrně malý rozptyl mezi jednotlivými kurzy. Nejlépe jsou hodnoceny Seminář pro umělce, Konzervátor a Knihovníci děti. Na druhé straně pak stojí Seminář pro osvětlovače, Marketingové dovednosti a Projektový management. Graf č. 1: Celkové hodnocení kurzů účastníky Seminář pro umělce Konzervátor papíru Knihovnici děti Komunikační dovednosti Ekonomie a účetnictví Řízení lidských zdrojů Seminář pro zvukaře Fundraising ECDL Knihovnici fondy Knihovnici základ Moderní IT Manažerské dovednosti Knihovnici služby Seminář pro osvětlovače Marketingové dovednosti Projektový management 1,02 1,12 1,19 1,27 1,29 1,30 1,31 1,31 1,33 1,33 1,38 1, 1, 1,47 1,47 1,53 1,72 1,00 2,00 3,00 4,00 5,00 Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 10

11 Vzdělávací kurzy obecně splnily svůj účel. Na základě odpovědí dotazovaných účastníků těchto kurzů lze v obecné rovině konstatovat, že obsah kurzů byl v souladu s požadavky respondentů i organizací, které tyto respondenty zaměstnávají; kurzy odpovídaly klíčovým potřebám respondentů (jako například studijní tempo, předchozí znalosti apod.); kurzy byly efektivní (neboť naprostá většina účastníků odpověděla, že se v kurzech hodně naučili) a témata vzdělávací kurzů pokrývala potřeby organizací. Jak je patrné z grafů č. 10 až 13, existují v hodnocení těchto charakteristik vzdělávacích kurzů mezi jednotlivými cílovými skupinami (knihovny, galerie a divadla) jen minimální diference. Graf č. 2: Obsah vzdělávacích kurzů byl v souladu s mými požadavky/ požadavky naší organizace Graf č. 4: Kurzy UZS byly efektivní celkem 93 7 celkem 94 6 divadla divadla knihovny galerie galerie knihovny ano ne ano 0 ne Graf č. 3: Kurzy UZS odpovídaly mým potřebám celkem 94 7 Graf č. 5: Dostupná témata pokrývala potřeby naší organizace celkem 92 8 knihovny 94 6 knihovny 94 7 galerie 93 7 divadla 92 8 divadla 93 7 galerie ano 0 ne ano 0 ne Respondenti obecně hodnotí svou účast ve vzdělávacích kurzech UZS jako přínosnou. Takto se v rámci jednotlivých kurzů vyjádřilo 89 % až % účastníků 1. V případě 17 kurzů se takto vyjádřili všichni jejich dotázaní účastníci. Průměrný podíl respondentů, kteří kurzy hodnotí jako přínosné, činí 99 %. Jako zbytečnou hodnotí účast 3 % absolventů kurzu komunikačních dovedností, 5 % účastníků Jazykových kurzů, a 11 % účastníků kurzů Fundraisingu a Ekonomie a účetnictví. Jako zcela zbytečnou hodnotí svou účast pouze účastníci Jazykových kurzů, a to 2 %. 1 tento podíl zahrnuje kategorie velmi přínosná a spíše přínosná Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 11

12 Graf č. 6: Hodnocení přínosu účasti v jednotlivých vzdělávacích kurzech Osvětlovači Konzervátor Moderní IT Win2 Moderní IT Management IT Marketing Zvukaři Knihovníci Moderní IT Win1 Moderní IT Bezpečnost Moderní IT TCP/IP Manažerské dovednosti Řízení lidských zdrojů Projektový management ECDL Moderní IT Linux Moderní IT SQL Změny a nové postupy Komunikační dovednosti Jazyky Fundraising Ekonomie a účetnictví velmi přínosná spíše přínosná spíše zbytečná zcela zbytečná Z hlediska jednotlivých cílových skupin je podíl respondentů, kteří hodnotí svou účast ve vzdělávacím kurzu jako přínosnou následující: divadla (98 %), knihovny (98 %) a galerie (96 %). Přínos vzdělávacích kurzů se tedy mezi jednotlivými cílovými skupinami nediferencuje KTERÉ VZDĚLÁVACÍ METODY SE NEJVÍCE OSVĚDČILY? Výsledky poukazují na vhodnost použití vzdělávacích metod v jednotlivých kurzech UZS, neboť je s použitými vzdělávacími metodami spokojeno % až % jejich dotázaných účastníků 2. Velmi spokojeni jsou s použitými vzdělávacími metodami v největší míře zejména účastníci kurzů Osvětlovači a Konzervátor - v obou případech je to % dotázaných účastníků těchto kurzů (každý z těchto kurzů byl hodnocen pouze v 5 případech). V případě celkem 14 kurzů byli s použitými vzdělávacími metodami spokojeni všichni jejich dotázaní účastníci. Nespokojenost s použitými vzdělávacími metodami vyjádřili dotázaní účastníci kurzů Manažerské dovednosti (4 %), Ekonomie a účetnictví (6 %), Komunikační dovednosti (6 %), Knihovníci (7 %), ECDL (8 %), účastníci Jazykových kurzů (13 %) a účastníci kurzu Moderní IT SQL ( %). Průměrný podíl respondentů spokojených se vzdělávacími metodami za všechny hodnocené kurzy činí 97 %. 2 tento podíl zahrnuje kategorie velmi spokojeni a spíše spokojeni Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 12

13 Graf č. 7: Hodnocení spokojenosti s použitými vzdělávacími metodami v jednotlivých kurzech Osvětlovači Konzervátor Projektový management Moderní IT Linux Moderní IT TCP/IP Moderní IT Win Moderní IT Management IT Řízení lidských zdrojů Moderní IT Win1 Moderní IT Bezpečnost Marketing Fundraising Změny a nové postupy Zvukaři Manažerské dovednosti Ekonomie a účetnictví 44 6 Komunikační dovednosti Knihovníci ECDL Jazyky Moderní IT SQL 0 velmi spokojeni spíše spokojeni spíše nespokojeni velmi nespokojeni Z hlediska jednotlivých cílových supin je podíl respondentů spokojených s použitými vzdělávacími metodami následující: divadla ( %), galerie (96 %) a knihovny (93 %). Podíl spokojených respondentů se tedy v rámci jednotlivých cílových skupin diferencuje jen minimálně. Ještě vyšší úroveň spokojenosti byla zaznamenána v případě odborné úrovně kurzů a lektorů. V případě celkem 16 kurzů UZS byli spokojeni s odbornou úrovní těchto kurzů a jejich lektorů všichni jejich účastníci 3. Velmi spokojeni jsou s odbornou úrovní kurzů a lektorů v největší míře zejména účastníci kurzů Změny a nové postupy, Moderní IT Win2, Moderní IT - TCP/IP a Konzervátor (ve všech případech je to % dotázaných účastníků těchto kurzů). Podíl těch, kteří byli s odbornou úrovní kurzů a lektorů nespokojeni, nepřesahuje 10 %; tito nespokojení respondenti navštěvovali kurzy Komunikačních dovedností (2 %), Manažerských dovedností (4 %), Ekonomie a účetnictví (6 %), ECDL (7 %) a Jazykové kurzy (8 %). Průměrná podíl respondentů spokojených s odbornou úrovní kurzů a lektorů za všechny hodnocené kurzy činí 99 %. 3 tento podíl zahrnuje kategorie velmi spokojeni a spíše spokojeni Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 13

14 Graf č. 8: Hodnocení spokojenosti s odbornou úrovní jednotlivých kurzů Změny a nové postupy Moderní IT Win2 Moderní IT TCP/IP Konzervátor Projektový management Moderní IT Management IT Knihovníci Moderní IT Win1 Moderní IT SQL Moderní IT Bezpečnost Osvětlovači Řízení lidských zdrojů Marketing Fundraising Zvukaři Moderní IT Linux Komunikační dovednosti Manažerské dovednosti Ekonomie a účetnictví ECDL Jazyky velmi spokojeni spíše spokojeni spíše nespokojeni velmi nespokojeni Z hlediska jednotlivých cílových skupin je podíl respondentů spokojených s odbornou úrovní kurzů a lektorů následující: divadla ( %), galerie (98 %) a knihovny (97 %). V jednotlivých cílových skupinách jsou tedy s odbornou úrovní kurzů a lektorů spokojeni (téměř) všichni respondenti a neexistuje zde prostor pro významné diference SOUHRNNÉ HODNOCENÍ Na základě souhrnného vyhodnocení otázek Doporučil/a byste absolvovaný kurz některému z Vašich kolegů?, Pokud by existoval navazující či pokračující kurz, zúčastnil/abyste se ho? a Jak celkově hodnotíte svou spokojenost s kurzem? byla provedena segmentace respondentů, která vypovídá o jejich celkové spokojenosti s absolvovanými vzdělávacími kurzy UZS. Z provedené segmentace je patrné, že pozitivní postoj k většině hodnocených kurzů vyjádřilo a více procent jejich účastníků. Výjimku tvoří kurz Moderní IT SQL, jehož účastníci vyjádřili pozitivní postoj pouze ve % případů. Na druhou stranu účastníci kurzů Marketing, Změny a nové postupy, Moderní IT management IT, Osvětlovači a Konzervátor vyjádřili pozitivní postoj ve sto procentech případů. Neutrální postoj zaujali nejčastěji účastníci kurzů Moderní IT SQL ( %), Moderní IT Linux ( %), Zvukaři a Ekonomie a účetnictví (shodně 33 %). Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 14

15 Negativní postoj ke vzdělávacím kurzům byl zaznamenán jen u 7 hodnocených kurzů, mezi které patří Moderní IT Win1 ( % účastníků), Fundraising (11 %), ECDL (7 %), Řízení lidských zdrojů (5 %), Jazykové kurzy (3 %), Knihovníci a Komunikační dovednosti (shodně jen 2 %). Obecně lze konstatovat, že většina dotázaných účastníků vzdělávacích kurzů UZS se k absolvovaným kurzům staví pozitivně a jsou s nimi celkově spokojeni. Graf č. 9: Souhrnné hodnocení postoje k jednotlivým vzdělávacím kurzům Marketing Změny a nové postupy Moderní IT Management IT Osvětlovači Konzervátor Řízení lidských zdrojů Manažerské dovednosti Projektový management Knihovníci Jazyky Moderní IT Win1 Moderní IT Win2 Moderní IT Bezpečnost Moderní IT TCP/IP Komunikační dovednosti ECDL Fundraising Ekonomie a účetnictví Zvukaři Moderní IT Linux Moderní IT SQL Pozn.: souhrnný postoj vychází z hodnocení otázek Doporučil/a byste absolvovaný kurz některému z Vašich kolegů?, Pokud by existoval navazující či pokračující kurz, zúčastnil/abyste se ho? a Jak celkově hodnotíte svou spokojenost s kurzem? pozitivní postoj neutrální postoj negativní postoj Z hlediska cílových skupin vyjádřili pozitivní postoj k absolvovaným kurzům v největší míře respondenti z cílové skupiny divadla (86 %), naopak nejméně zastávají tento postoj respondenti z cílové skupiny galerie (73 %). Tito respondenti vyjádřili častěji než ostatní k absolvovaným kurzům neutrální postoj (25 % oproti 15 % respondentů z cílové skupiny knihovny a 14 % respondentů z cílové skupiny divadla). Negativní postoj vyjádřila pouze 3 % respondentů z cílové skupiny knihovny a 2 % respondentů z cílové skupiny galerie. Graf č. 10: Hodnocení postoje/spokojenosti se vzdělávacími kurzy UZS (podle cílových skupin) divadla knihovny galerie Pozn.: souhrnný postoj vychází z hodnocení otázek Doporučil/a byste absolvovaný kurz některému z Vašich kolegů?, Pokud by existoval navazující či pokračující kurz, zúčastnil/abyste se ho? a Jak celkově hodnotíte svou spokojenost s kurzem? pozitivní postoj neutrální postoj negativní postoj Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 15

16 Graf č. 11: Aktuální/preferované využití vzdělávacích kurzů UZS respondenty Jazyky Komunikační dovednosti Řízení lidských zdrojů Změny a nové postupy Moderní IT Win1 Moderní IT Linux Moderní IT Win Perspektivní kurzy; zájem není ještě vyčerpán. I v budoucnu se může přihlásit vysoký počet účastníků. Knihovníci Manažerské dovednosti ECDL Marketing Ekonomie a účetnictví Projektový management Fundraising Konzervátor Moderní IT Management IT Moderní IT TCP/IP Moderní IT Bezpečnost Zvukaři Moderní IT SQL Osvětlovači Kurzy s vysokou mírou saturace 8 1 zájmu. V budoucnu může 3 2 existovat problém s obsaditelností 3 těchto kurzů; lze očekávat pokles 1 2 zájmu o tyto kurzy preferované kurzy 2 0 již absolvované kurzy ZÁVĚR Kvalita jednotlivých kurzů byla účastníky hodnocena jako velmi vysoká. Celkové průměrné hodnocení za všechny kurzy dosahuje známky 1,34 (na 5ti bodové škále), přičemž rozptyl mezi hodnoceními je relativně malý. Obsah vzdělávacích kurzů byl v souladu s požadavky respondentů, kurzy byly vyhodnoceny jako efektivní, naprostá většina účastníků uvedla, že se v kurzech hodně naučila a témata vzdělávacích kurzů pokrývala potřeby organizací. S použitými vzdělávacími metodami byli spokojeni téměř všichni respondenti. Ze souhrnného vyhodnocení spokojenosti účastníků vyplývá, že k uskutečněným vzdělávacím kurzům vyjádřilo pozitivní postoj a více procent účastníků z 21 kurzů. Při hodnocení obsahové kvality jednotlivých absolvovaných kurzů byla velmi pozitivně hodnocena interaktivita většiny kurzů, kdy byly teoretické části kurzu výrazně doplněny praktickými ukázkami probírané látky. Jako velmi přínosné pro osobní rozvoj byly v rámci osobních pohovorů respondenty ceněny zejména kurzy jazyků a ECDL, ostatní z kurzů byly přínosem spíše v jednotlivých částech a přispěly ke zkvalitnění činnosti respondentů formou využití jednotlivých technik a postupů použitých v kurzech. Rozdílný pohled mají respondenti na složení skupiny. Jako jednoznačné negativum byla respondenty identifikována rozdílná úroveň účastníků v některých kurzech. Naopak výměna zkušeností z různých segmentů kultury v rámci jednoho kurzu byla hodnocena většinou pozitivně. Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 16

17 4.2 UŽITEČNOST V rámci evaluace užitečnosti byla pozornost věnována především otázkám reálného využití poznatků v praxi, přínosu poznatků pro pracovní činnost, možnostem lepšího využití poznatků v praxi, bariérám dalšího využití znalostí v praxi a dopadům kurzů na adaptabilitu a efektivitu jejich účastníků JAKÉ JE VYUŽITÍ/VYUŽITELNOST VÝSTUPŮ VZDĚLÁVACÍCH AKTIVIT V PRAXI? Z hlediska reálného využití poznatků získaných v rámci absolvovaných vzdělávacích kurzů UZS lze konstatovat, že poznatky z jednotlivých kurzů použilo při své pracovní činnosti % až % dotázaných účastníků. Výjimku tvoří kurzy Moderní IT management IT a Linux; poznatky z těchto dvou kurzů využilo 44 %, resp. % účastníků. V případě kurzů Změny a nové postupy, Moderní IT bezpečnost, Moderní IT - TCP/IP a Zvukaři, uplatnili nově získané znalosti ve své práci všichni dotázaní, ve více než 90 % uplatnili ve své práci nové poznatky účastníci kurzů Řízení lidských zdrojů, Manažerské dovednosti a konzervátor. Dotazovaní účastníci kurzů Marketing, ECDL, Komunikační dovednosti, Moderní IT - Win2, Knihovníci, Projektový management, Ekonomie a účetnictví, Fundraising, Jazyky, Moderní IT - Win1, Moderní IT SQL a Osvětlovači využili získané znalosti ve své práci v % až 88 %. Dále je nutno podotknout, že výrazný podíl dotazovaných účastníků kurzů Moderní IT - Win1, Moderní IT SQL, Osvětlovači, Moderní IT - Management IT a moderní IT Linux ( % až %) měl možnost tyto nově nabyté znalosti ve své práci využít, ale (zatím) tyto poznatky využity nebyly. Obecně za všechny zkoumané kurzy dosahuje průměrná míra využití získaných poznatků v pracovní činnosti 78 %. Podrobnější údaje o využívání znalostí ze zkoumaných vzdělávacích kurzů jsou zobrazeny v grafu č. 19. Graf č. 12: Možnost využití poznatků z jednotlivých vzdělávacích kurzů při pracovní činnosti a jejich skutečné využití Změny a nové postupy Moderní IT Bezpečnost Moderní IT TCP/IP Zvukaři Řízení lidských zdrojů Manažerské dovednosti Konzervátor Marketing ECDL Komunikační dovednosti Moderní IT Win2 Knihovníci Projektový management Ekonomie a účetnictví Fundraising Jazyky Moderní IT Win1 Moderní IT SQL Osvětlovači Moderní IT Management IT Moderní IT Linux měl/a možnost využít poznatků při práci a také je využil/a měl/a možnost využít poznatků při práci, ale nevyužil/a je neměl/a možnost využít poznatků při práci Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 17

18 Účastnící kurzu Moderní IT management IT poznatky z kurzu nevyužili, přestože k tomu měli příležitost, zejména proto, že by potřebovali prohloubit získané znalosti (jejich znalosti nejsou na potřebné úrovni), protože si nevyčlenili dostatek času na studiu, a protože pracují s PC pouze v omezené míře. Účastnící kurzu Moderní IT Linux poznatky z kurzu nevyužili zejména proto, že neměli k dispozici vhodná skripta/literaturu. Účastnící kurzu Fundraising neměli možnost využít poznatky při práci zejména kvůli nedostatku času na studium, a také z důvodu chybějícího zapojení v mezinárodních projektech. V případě účastníků kurzu Moderní IT Win2, nebyla uvedena žádná překážka využití poznatků v praxi. Účastnící kurzu Ekonomie a účetnictví neměli možnost využít získané poznatky při práci zejména kvůli přechodu na jinou pracovní pozici, z důvodu nedostupnosti vhodné literatury, a také kvůli malé vstřícnosti ze strany vedení organizace. Účastnící Jazykových kurzů neměli možnost využít získané poznatky při práci zejména kvůli přechodu na jinou pracovní pozici, z důvodu nedostatečnosti získaných znalostí a z důvodu neexistence zahraničních klientů. Z hlediska jednotlivých cílových skupin se míra využití poznatků ze vzdělávacích kurzů při pracovní činnosti téměř nediferencuje a pohybuje se od 75 % v případě cílové skupiny galerie do 79 % v případě cílové skupiny knihovny. Graf č. 13: Možnost využití poznatků ze vzdělávacích kurzů při pracovní činnosti a jejich skutečné využití (podle cílových skupin) knihovny divadla galerie měl/a možnost využít poznatků při práci a také je využil/a měl/a možnost využít poznatků při práci, ale nevyužil/a je neměl/a možnost využít poznatků při práci Z podrobnější analýzy dále vyplývá, že získané poznatky při své práci použili, ve větší míře než ostatní, především ředitelé/vedoucí pracovníci (89 %) a respondenti ve věku let (84 %). Z provedené segmentace respondentů vycházející ze současného a budoucího využívání poznatků z kurzů při pracovní činnosti vyplývá, že většina dotazovaných účastníků získané poznatky v současnosti využívá a plánuje je využívat i v blízké budoucnosti. Nejnižší míra využívání poznatků byla zjištěna mezi účastníky kurzů Moderní IT management IT a Moderní IT - Linux (44 % resp. %). Je zde však nutno podotknout, že ostatní účastníci těchto dvou kurzů plánují využití nabytých poznatků ve své pracovní činnosti v blízké budoucnosti. U ostatních hodnocených kurzů se míra využívání poznatků v pracovní činnosti pohybuje od % do %. Kromě již zmíněných kurzů Moderní IT management IT a Moderní IT - Linux se ve výrazné míře plánuje využívání získaných znalostí z kurzů Moderní IT Win1, Moderní IT - SQL a Osvětlovači (shodně ve % případů). Současné i budoucí nevyužívání získaných poznatků bylo v největší míře zaznamenáno mezi účastníky kurzu Ekonomie a účetnictví. U ostatních kurzů je podíl respondentů v tomto segmentu (nevyužití poznatků) minimální nebo nulový. Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 18

19 Graf č. 14: Segmentace respondentů podle současného a budoucího využívání poznatků z jednotlivých absolvovaných vzdělávacích kurzů Marketing Změny a nové postupy Moderní IT Win2 Moderní IT Bezpečnost Zvukaři Řízení lidských zdrojů Konzervátor Manažerské dovednosti ECDL Komunikační dovednosti Moderní IT TCP/IP Projektový management Knihovníci Ekonomie a účetnictví Fundraising Jazyky Moderní IT Win1 Moderní IT SQL Osvětlovači Moderní IT Management IT Moderní IT Linux poznatky využívají v současnosti a budou je vyžívat i v budoucnosti poznatky využívají pouze v současnosti poznatky zamýšlejí začít využívat v blízké budoucnosti poznatky se vůbec nevyužijí Z hlediska jednotlivých cílových skupin se podíl respondentů, kteří získané znalosti využívají v současnosti a plánují je využívat i v blízké budoucnosti téměř nediferencuje (pohybuje se na úrovni tří čtvrtin). Ostatní respondenti plánují využívat nabyté znalosti ve své práci ve většině případů v blízké budoucnosti. Získané znalosti již neplánují dále využívat je respondenti z cílové skupiny knihovny a to jen ve 4 % případů a získané znalosti ze vzdělávacích kurzů při své pracovní činnosti nevyužívají (v současnosti ani v budoucnosti) zejména respondenti z cílové skupiny galerie (jejich podíl však činí jen 8 %). Graf č. 15: Segmentace respondentů podle současného a budoucího využívání poznatků z absolvovaných vzdělávacích kurzů (podle cílových skupin) divadla knihovny galerie poznatky využívají v současnosti a budou je vyžívat i v budoucnosti poznatky využívají pouze v současnosti poznatky zamýšlejí začít využívat v blízké budoucnosti poznatky se vůbec nevyužijí Z obecného hodnocení způsobu využívání poznatků z kurzů UZS v rámci organizace vyplývá, že v rámci jednotlivých cílových skupin jsou tyto poznatky využívány obecně při práci bez bližší specifikace. V rámci cílové skupiny knihovny takto odpovědělo 55 % dotázaných osob, v rámci cílové skupiny galerie to bylo dokonce 70 % respondentů a v cílové skupině divadla činí podíl těchto respondentů 43 %. Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 19

20 V knihovnách patří mezi další spontánně uváděné způsoby využití poznatků z kurzů UZS komunikační dovednosti ( %), využívání při kontaktu se čtenáři (11 %) a využití těchto poznatků při práci na PC (8 %). V galeriích jsou poznatky ze vzdělávacích kurzů UZS využívány zejména při poskytování služeb (19 %) a k předání získaných informací dalším pracovníkům organizace (9 %). V divadlech jsou poznatky z kurzů UZS využívány zejména v oblasti komunikace (25 %), intenzivněji jsou využívány cizí jazyky (9 %), a tyto poznatky jsou také využívány ke změně v přístupu k zaměstnancům a pří řízení lidských zdrojů (9 %). Mezi deseti nejčastěji uváděnými způsoby využití poznatků ze vzdělávacích kurzů patří v cílové skupině knihovny mezi unikátní (v ostatních sektorech neuvedené) způsoby kontakt se čtenářem a aplikace nových trendů v knihovnictví. V cílové skupině galerie patří mezi unikátní způsoby využití poznatků využití v marketingu, v administrativě a vznik nového pracovního místa. V cílové skupině divadla patří mezi unikátní způsoby využití poznatků ze vzdělávacích kurzů jiný přístup k lidem/řízení lidí, zakládání nových projektů, efektivnější řízení organizace a vylepšení manažerských dovedností. Jednotlivé spontánně uvedené způsoby využívání poznatků z kurzů jsou blíže popsány ve schématu č. 1. Schéma č. 1: Spontánně uvedené způsoby využívání poznatků z kurzů UZS v jednotlivých cílových skupinách Pozn.: červeně jsou označeny způsoby využívání poznatků unikátní v rámci TOP 10 pro každou cílovou skupinu Ze strany organizací by podle respondentů pomohlo zvýšit využitelnost poznatků ze vzdělávacích kurzů zejména přemístění účastníka kurzu na jinou pozici, ve které by mohl tyto poznatky lépe využít a přidělení více finančních prostředků na vzdělávání zaměstnanců (tyto faktory uvedli účastníci 8 resp. 7 vzdělávacích kurzů UZS). Na zvýšení využitelnosti poznatků ze vzdělávacích kurzů by mělo podle respondentů vliv také lepší komunikace v oblasti vzdělávání a více času na vzdělávání, který zaměstnavatelé vyhrazují svým zaměstnancům (tyto faktory uvedli účastníci celkem 5 vzdělávacích Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.