JAK PŘEDEJÍT PŘÍŠTÍ KRIZI?

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "JAK PŘEDEJÍT PŘÍŠTÍ KRIZI?"

Transkript

1 JAK PŘEDEJÍT PŘÍŠTÍ KRIZI? ÚVAHY O POKRIZOVÉM GLOBÁLNÍM (EKONOMICKÉM) VLÁDNUTÍ, O NOVÉ ROVNOVÁZE, O PROBLÉMECH, TRENDECH A ALTERNATIVÁCH V (GLOBÁLNÍ) FINANČNÍ POLITICE Z POHLEDU OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI Pražský institut pro globální politiku Glopolis Prosinec 2010

2 Tato publikace vznikla v rámci společného evropského projektu šesti neziskových organizací (BWP, CRBM, CCFD, EURODAD, WEED a Glopolis), který je zaměřen na zvyšování povědomí o potřebných změnách globálního finančního systému, jež by přispěly ke stabilnějšímu, spravedlivějšímu a ekologicky i sociálně odpovědnějšímu rozvoji nejen globálního Jihu. Glopolis je nestranický, nevládní think-tank, který se zabývá analýzou ekonomické globalizace, obchodu, rozvoje, zemědělství a klimatických změn. Více informací na World Economy, Ecology and Development (WEED) je německá nevládní organizace, která se již více než 15 let zabývá vlivem mezinárodního finančního systému na rozvoj. Je členem mnoha sítí a platforem v Německu i na evropské úrovni. Více informací na

3 OBSAH Shrnutí GLOBÁLNÍ FINANCE V DOBÁCH KRIZE Finanční globalizace GLOBÁLNÍ VLÁDNUTÍ JAKO REGULÁTOR EKONOMICKÉ GLOBALIZACE? Demokratický deficit globálního vládnutí Základní dilema: národní stát a globální vládnutí Na velikosti a složitosti záleží STÁVAJÍCÍ GLOBÁLNÍ EKONOMICKÉ ŘÍZENÍ Kluby G Přeměna G G20: nový uzel v síti globálního ekonomického vládnutí Mezinárodní měnový fond: nezvládnutý dohled Světová banka: příliš drahé úvěry Co se děje v zákulisí: Rada pro finanční stabilitu Standardizační instituce: tak trochu soukromé standardy Světová obchodní organizace: stále jen liberalizace MĚNÍCÍ SE ROVNOVÁHA: VZNIK NOVÝCH MOCNOSTÍ Příčiny oslabování USA Čína historicky nevídaný fenomén A přicházejí další Nové regionální iniciativy a instituce Regionalismus a chaotický multilateralismus EU: JAKÝ MODEL FINANČNÍ POLITIKY? Demokratický deficit a regulační pojetí finanční politiky Vznikající diskuse o evropské finanční politice: konkurenční zájmy v EU Některé klíčové kroky ve finanční regulaci a kontrole v EU Dopad finanční politiky EU na rozvojové země ZÁVĚRY A PERSPEKTIVY

4 SHRNUTÍ Dnešní svět je svědkem rychlých změn a výjimečných situací, jakými jsou např. finanční a hospodářská krize, změny klimatu a pokles zásob důležitých surovin, v první řadě ropy. K řešení těchto krizí jsou nezbytně nutné instituce na regionální i globální úrovni. Dosavadní postupy a stávající instituce nepřinášejí potřebná řešení globálních problémů. Například Kjótský protokol dosud nenahradila žádná následná globální dohoda a rovněž finanční krize se řeší převážně na úrovni jednotlivých států. Širší shoda na rozsáhlejší reformě finančního systému je zatím v nedohlednu. Velké státy stále používají tradiční metody mocenské politiky. Tento přístup snižuje účinnost návrhů ze strany organizací, které se podílejí na globálním vládnutí. Integrační procesy na regionální úrovni jsou zase poznamenány demokratickým deficitem, jako je tomu například v případě Evropské unie. Forma globalizace, kterou spustila liberalizace financí po pádu poválečného Brettonwoodského systému v roce 1972, vytvořila asymetrii mezi ekonomikou a vládnutím: zatímco světoví ekonomičtí hráči působí ve stále větší míře na nadnárodní úrovni, demokratické politické vládnutí i nadále zůstává převážně na úrovni státu. Zajištění demokratických procedur je s rostoucí velikostí politického celku a složitostí problémů čím dál obtížnější. Skupiny G8 a G20, které lze v současné době do jisté míry označit za instituce globálního vládnutí, mají převážně neformální charakter, což snižuje transparentnost rozhodovacích procesů. Efektivita jejich rozhodnutí rovněž kolísá. V těch oblastech, kde jejich členové nacházejí shodu, mohou být velmi účinná, avšak se stoupající rozrůzněností názorů, k čemuž dochází už samotným nárůstem počtu členů, se zvyšuje míra rizika, že jejich aktivity budou mít jen minimální dopad. Z hlediska reprezentativnosti představuje skupina G20, která kvůli rapidním změnám v globální ekonomice převzala od skupiny G8 otěže globálního (ekonomického) vládnutí, určitý pokrok. Státy zastoupené v G20 představují dvě třetiny světového obyvatelstva, 80 % světového obchodu a 85 % světového HDP. Už proto na ni nelze pohlížet stejně jako na G8. Nicméně i ona trpí demokratickým deficitem, neboť 90 % zemí světa v G20 stále chybí. Na druhé straně větší počet členů se projevuje poklesem akceschopnosti, což lze velmi dobře pozorovat na počínání G20 v oblasti finančních reforem. Snaha o zvýšení kapitálové přiměřenosti, regulaci derivátů a vysoce spekulativních institucí i posílení dohledu jsou sice kroky správným směrem. Často však zůstávají jen na papíře, anebo se při jejich převedení do praxe citelně snižuje jejich účinnost. V oblasti institucionálních reforem mezinárodních finančních institucí, o níž se v souvislosti s finanční krizí rovněž uvažovalo, zůstává G20 velmi konzervativní. Posílení Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky podle autorů této publikace bude mít minimální efekt, pokud nedojde k podstatným změnám v pohledu těchto institucí na ekonomiku, v jejich vnitřním řízení a v neposlední řadě i ve způsobu jejich chování. Analýza dalších institucí jako například Basilejský výbor, Rada pro finanční stabilitu a další organizace, které určují pravidla a standardy pro finanční sektor, vede k podobným doporoučením a sice k posílení demokratických procesů a ke změně přístupu ke globální ekonomice. Krize odhalila hlavní slabiny neoliberálního ekonomického modelu, který byl mnohými považován za nejlepší z možných. Proto je třeba hledat možnosti a způsoby, jak tento model reformovat tak, aby byl stabilnější, sociálně spravedlivější a rozvojově udržitelnější. Dalšími důležitými posuny, které nelze v kontextu globálního vládnutí nechat bez povšimnutí, jsou proměny mezinárodního systému, které se projevují oslabováním vlivu USA na jedné straně a vzestupem Číny a dalších nastupujících regionálních velmocí na straně druhé. Vznik Chiangmaijské iniciativy, skupiny BRIC, Banco del Sur nebo Šanghajské skupiny potvrzuje nový trend v mezinárodních vztazích ve- 4 JAK PŘEDEJÍT PŘÍŠTÍ KRIZI?

5 doucí k větší regionální integraci a k tvorbě nových aliancí mimo tradiční instituce. Je otázkou, jakým způsobem se s těmito posuny Evropa a USA vyrovnají a jak na ně zareagují. Budoucí pozici Evropy do velké míry ovlivní způsob, kterým se vypořádá s důsledky finanční a hospodářské krize. V Evropské unii panuje do určité míry shoda na tom, že jednou z příčin krize byla politika založená na představě, že liberalizované finančních trhy jsou efektivnější, což vedlo k přílišnému omezení regulace a dohledu. V současné době se připravují (nebo již probíhají) různá opatření na posílení stability finančního systému. Pozornost od těchto problémů nicméně v současné době odvádí krize veřejných financí, jež ohrožuje evropskou měnovou unii. Základním předpokladem, aby se zmírnilo rizika podobné krize v budoucnu, je podle autorů publikace schopnost hledat alternativní řešení, nikoliv jen pokračovat ve stávajícím systému. Jedním z konceptů, který stojí za hlubší úvahu je například možnost tzv. selektivní (de)globalizace finančního sektoru. Tento postoj vychází z Keynesova doporučení, aby obchod byl globalizovaný, ale finanční sektor kontrolovaný na národní úrovni. I když je otázkou nakolik lze globalizované finanční trhy vrátit pod národní kontrolu, mnohé z principů navrhovaných Keynesem mohou být inspirativní. O reformách finančního sektoru je však třeba uvažovat v širším než pouze ekonomickém kontextu. Je třeba zabývat se tím, zda je možné zreformovat finanční systém tak, aby například podporoval přechod k bezuhlíkové ekonomice anebo přispíval ke snižování extrémní chudoby. Hlavním jmenovatelem reforem by proto měla být snaha o to, aby se finanční systém přestal pohybovat ve světě často jen virtuálních zisků a začal o trochu více přispívat k lepšímu životu konkrétních lidí. JAK PŘEDEJÍT PŘÍŠTÍ KRIZI? 5

6 1. GLOBÁLNÍ FINANCE V DOBÁCH KRIZE Jsme svědky rychlých ekonomických a politických změn. 1 V souvislosti s tím vyvstávají otázky, jak zvládnout několik globálních krizí najednou, ať už se jedná o finanční krizi, globální oteplování nebo nedostatek fosilních paliv a dalších důležitých surovin. Jaký druh institucí je nezbytný na místní, národní a mezinárodní úrovni? Jaký by měl být vztah mezi národním státem, regionální integrací a globální spoluprací? Jakým způsobem lze zajistit, aby globální řízení bylo demokratické, a zároveň efektivní? A co je nejpodstatnější, jak zajistit, aby řešení krizí přicházela včas? Faktor času je velmi důležitý. Rychlost chemických, fyzikálních a biologických procesů nekopíruje dynamiku politického rozhodování, mocenského uspořádání, diplomacie či mnohostranného vyjednávání. Jakmile překročíme bod zlomu, může dojít k nevratným škodám. V minulosti k takovým zlomovým událostem již došlo odlesnění Itálie a Španělska před 2000 lety, neúspěch vikingského zemědělství v Grónsku nebo úpadek mayské kultury na Yucatánu před tisíci lety. Toto však byly katastrofy regionálního rozsahu a jejich účinky bylo možné do jisté míry kompenzovat. Dnes však poprvé v historii lidského pokolení dokáže lidstvo způsobit nezvratné škody v globálním měřítku. Přičemž rozhodnutí o našem dalším směřování padnou právě v příštích dvou desetiletích, což z nich činí historicky velmi výjimečné a důležité období. zastoupením, nespravedlivými pravidly a malou efektivitou. Mezinárodní organizace navíc nemají dost pravomocí k tomu, aby přesvědčily mocnější státy přijmout opatření, na kterých se jejich členové shodli. Ať se nám to líbí nebo ne, pro strukturu a dynamiku mezinárodního systému jsou stále určujícími faktory vojenská, ekonomická, politická a kulturní síla daného státu. Současný systém globálního vládnutí lze označit za asymetrický. S pádem berlínské zdi před dvaceti lety světu svitla naděje, že se svět posune od bipolárních střetů a vzájemné rivality k systému multilaterálního globálního vládnutí. Toto uspořádání mělo umožnit nalézat společnou shodu při řešení globálních problémů a zajistit lidem život ve vzájemné spolupráci a míru. Cílem bylo najít způsob, jak přejít od politiky založené převážně na konkurujících si národních státech k politice, která by neposuzovala národní zájmy odděleně od globálních problémů. Globální finanční systém, včetně jeho vývoje během posledních 40 let až po současnou hospodářskou krizi, jsou ideální případovou studií. Analýzy a doporučení, které z ní lze vyvodit, ukazují na potřebné změny (globálního) vládnutí, jež jsou zapotřebí na všech úrovních. Finanční a hospodářská krize odhalily nedostatky stávajícího systému. Dnešní pestrá síť různých organizací je poznamenaná vnitřní nesoudržností, selektivností problémů, nevyváženým 1 Hobsbawm, Eric (1994): Age of Extremes. The Short Twentieth Century, Londýn 6 JAK PŘEDEJÍT PŘÍŠTÍ KRIZI?

7 1.1 Finanční globalizace Začátek současné fáze globalizace spadá do roku 1972, kdy se upustilo od fixních směnných kurzů, po čemž následovala deregulace finančních trhů, které se staly motorem ekonomické globalizace. Rámcem pro tyto změny bylo neoklasické pojetí tržní politiky a prosazování monetaristické teorie ve veřejných financích. Podle nich je zapotřebí, aby veřejný sektor omezil svůj podíl na hospodářské aktivitě a umožnil soukromým podnikům svobodně určovat, kam budou investovat svůj kapitál a jakým způsobem budou poskytovat zboží a služby. Podle předpokladů jeho tvůrců měl tento systém vést k optimálnímu tržnímu i sociálnímu uspořádání. Ve skutečnosti však došlo k převrácení tradičního vztahu mezi reálnou ekonomikou a finančním systémem, v němž ekonomika využívala služeb finančního systému. V ekonomice začala postupně dominovat logika finančních spekulací, což otevřelo cestu k novému stádiu kapitalismu založeném na nadvládě finančního sektoru. Ekonom John Maynard Keynes tento systém nazýval ekonomikou kasina, rovněž se můžeme setkat s termíny financializace nebo finanční kapitalismus. Ať už tento systém nazveme jakkoliv, v každém případě se jedná o nový druh ekonomiky. V roce 2008 se svět finančních trhů otřásl v základech a způsobil jednu z nejvážnějších krizí v poválečné historii. Poprvé po více než 20 letech se objevila nová debata analyzující příčiny pádu stávajícího modelu, reflektující převratné změny, k nimž došlo v posledních letech na geo-ekonomické a geopolitické mapě světa, a připouštějící možnost opuštění modelu ekonomiky založeného výhradně na finančním sektoru. Na pořadu dne jsou otázky spojené s novými modely vládnutí na národní, regionální i globální úrovni. Spolu s nimi probíhá snaha o definici alternativní finanční a ekonomické politiky. Nelze hovořit o konci neoliberalismu a monetarismu, nicméně jejich vliv v oficiálním (ekonomicko-politickém) diskursu se o něco snížil, minimálně tím, že se připouští diskuse o nástrojích, které tyto teorie odmítaly (např. regulace, otázka mezinárodních daní apod.). Směřujeme k nové přechodné fázi, v níž budou některé z předpokladů dominujících teorií podrobeny zevrubné kritice. Zcela jistě dojde ke změnám, avšak zatím není jasné, kterým směrem se tyto změny budou ubírat. Jedním z výsledných efektů této proměny ekonomiky je prohlubování chudoby a zvyšování nerovností. Dokonce i velká část střední třídy ve vyspělých zemích je v současné době ohrožena sociálním propadem. Mezi hlavní vítěze naopak patří finanční sektor a nadnárodní korporace. Rovněž došlo k oslabení zastupitelské demokracie. Přesun demokratického rozhodování na mezinárodní úroveň nepostupovala stejným tempem jako internacionalizace ekonomiky. Neexistuje žádný mezinárodní nebo globální stát s příslušnými demokratickým institucemi. Došlo tedy k asymetrii mezi světem byznysu, který funguje na transnacionální úrovni, a demokratickým systémem, který je omezen výhradně na úroveň národních států. JAK PŘEDEJÍT PŘÍŠTÍ KRIZI? 7

8 2. GLOBÁLNÍ VLÁDNUTÍ JAKO REGULÁTOR EKONOMICKÉ GLOBALIZACE? Teorie globálního vládnutí řeší některé problémy současné ekonomické globalizace a snaží se hledat alternativy. Podle této teorie je nutné o různých politikách uvažovat z politické i etické perspektivy. Zatímco stát nese odpovědnost za naplnění demokratických a lidskoprávních standardů na národní úrovni, v globálním měřítku může jejich dodržování zajistit čím dál obtížněji. Z tohoto důvodu se poslední dobou stále častěji hovoří o tom, že do tvorby politiky na mezinárodní úrovni by měl být zapojen soukromý i občanský sektor. 2 Tento přístup stojí v opozici k tržnímu fundamentalismu, pro nějž je optimálním způsobem regulace vzájemného soužití ve společnosti trh. Ten však selhává při řešení většiny globálních problémů. Cílem globálního řízení je tak vytvořit na globální úrovni novou institucionální strukturu světové tržní ekonomiky, která bude, podobně jako národní ekonomiky, podřízená jasným zákonům a zásadám sociálního státu. 3 Od 70. let se významné mezinárodní orgány, například Nezávislá komise zkoumající mezinárodní rozvojové otázky (známá pod názvem Brandtova komise, resp. zpráva Brandtovy komise), volají po odpovědném globálním smýšlení, globálním míru, rozvoji a spravedlivé hospodářské politice. 4 Zpráva Světové komise pro životní 2 Vlády, soukromý sektor a organizace občanské společnosti si samozřejmě nejsou rovny. Nadnárodní korporace například mohou disponovat obrovskou ekonomickou silou, která jim umožňuje ovlivňovat situaci uvnitř států, či dokonce celých regionů. Na druhou stranu organizace občanské společnosti mohou disponovat měkčí silou, tj. prestiží a morální bezúhonností. Jejich působení však nemusí být vždy jednoznačně pozitivní. Existují případy, kdy se stávají součástí hry, která pomáhá zakrýt špatné výsledky před zraky veřejnosti. Některé nevládní organizace zase existují pouze jako posílení vládních kapacit, aniž by poskytovaly nezávislý pohled na činnost vlád. 3 Nuscheler, Franz (1998): Warum brauchen wir Entwicklungstheorien? (Proč potřebujeme rozvojové teorie?) In: E+Z Entwicklung und Zusammenarbeit. Vol. 39, # North-South: A Program for Survival, 1980; pojmenovaný po bývalém kancléři západního Německa Willym Brandtovi. prostředí a rozvoj (známé též jako Brundtland Report z roku 1987), která byla podkladem pro summit v Rio de Janeiru v roce 1992, zpopularizovala myšlenku trvale udržitelného rozvoje. 5 Komise pro globální vládnutí navrhla v roce 1995 ve své zprávě zvané Naše globální sousedství (Our Global Neighbourhood) vizi, jak řešit globální problémy. Obě zmíněné zprávy zdůrazňovaly, že problémy způsobené ekonomickou globalizací lze řešit jedině pomocí mezinárodní spolupráce. V opozici k tržnímu fundamentalismu, který považuje trh za nejlepší způsob regulace nejen ekonomiky, ale i společnosti, upozorňovaly na význam politické a etické diskuse o společenských cílech i na roli státu v hospodářských otázkách. 2.1 Demokratický deficit globálního vládnutí Tváří v tvář množství závažných krizí a nedostatku času na jejich (vy)řešení, o němž jsme se již zmínili, by se mohlo zdát, že největší váhu musíme přikládat efektivnímu řešení problémů a že na ničem jiném, včetně demokracie, už nezáleží. Podle našeho názoru je však takový argument mylný. Demokracie není jen hodnotou sama o sobě, ale v pluralistickém světě je také základní podmínkou účinnosti řešení. Globální problémy lze (vy)řešit pouze a výhradně prostřednictvím demokratického konsensu. V opačném případě dojde ke konfliktům, které situaci jen ztíží. Právě proto je otázka demokracie hlavním motivem následujícího textu. Národní stát spolu se svými demokratickými institucemi a procesy dosáhl zatím nejvyšší míry účasti občanů na rozhodování. Přesto dosud není možné převést tuto míru demokracie na mezinárodní úroveň. Evropská unie, jakožto nejpokročilejší projekt nadnárodní integrace současnosti, je vhodnou ukázkou dilemat, která vzniknou, pokud se národní státy začlení do většího celku. Evropská unie trpí poměrně velkým demokratickým deficitem. Německý federální ústavní soud ve svém 5 Our Common Future, 1987; pojmenovaná po norské premiérce Gro Harlem Brundtlandové. 8 JAK PŘEDEJÍT PŘÍŠTÍ KRIZI?

9 rozhodnutí ve věci Lisabonské smlouvy z června roku 2009 uvedl, že EU v současném uspořádání nenaplňuje požadavky demokratického sdružení. Podle jeho vyjádření Evropský parlament není volen na základě rovnosti a nemá pravomoc činit podstatná politická rozhodnutí. Navíc nezastupuje žádný suverénní evropský lid. Zatímco německý europoslanec zastupuje voličů, lucemburský europoslanec zastupuje jen voličů. 6 Síla hlasů není rovná, což podkopává principy moderní demokracie, podle nichž by měl mít každý hlas stejnou váhu. Dalším závažným nedostatkem je neexistence dělby moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní tak, jak je poprvé definoval Montesquieu, čímž stanovil základní pravidlo jakékoliv moderní demokracie. Evropský parlament nedisponuje zákonodárnou iniciativou, tedy základní pravomocí demokratického parlamentu. Evropská komise (a po ní Rada) má jako jediná právo zákony navrhovat, přičemž je zároveň výkonným orgánem EU. Lisabonská smlouva pravomoci Evropského parlamentu mírně rozšířila. I přesto základní problém v oblasti kompetencí přetrvává. V důsledku demokratického vakua mají různé zájmové skupiny až příliš velkou možnost neformálně ovlivňovat rozhodování. Nejmarkantnějším příkladem je soukromý sektor, který je schopen si platit silnou lobby a má mnohem větší vliv na vlády a evropské instituce než občanská společnost. Demokratický deficit v rámci EU souvisí se zásadní asymetrií integračního procesu, kdy hlavní prioritou před sociálně-politickými zájmy bylo vytvoření společného trhu. Ekonomické zájmy tlačily do popředí liberalizaci, deregulaci a privatizaci, zatímco další aspekty jako kvalita demokracie nebo sociální ohledy značně zaostávaly. Mimo EU je však asymetrie mezi globálními ekonomickými silami a lokálně omezeným demokratickým vládnutím ještě vyšší. 6 Tento jev se nazývá degresivní proporcionalitou (digressive proportionality). 2.2 Základní dilema: národní stát a globální vládnutí Tato globální krize vyžaduje globální reakci, ale zodpovědnost bohužel zůstává na úrovni států. 7 Jinými slovy stát i nadále zůstává hlavním jednotkou společenské integrace. Finanční a ekonomická krize ještě více zdůraznily význam národních států. Důsledkem globalizace se národní ekonomiky ocitly do značné míry mimo regulační rámec států. Jak jsme zmínili v první kapitole, tento proces oslabil schopnost státu vládnout a řešit problémy. Ačkoli byly státy globalizací oslabeny, v politické oblasti zůstávají i nadále nejvýznamnějším regulátorem. Finanční a ekonomická krize, jejíž zvládnutí vyžaduje masivní státní intervence, vzala vítr z plachet těm, kteří věřili, že trh je za každých okolností tím nejlepším mechanismem regulace hospodářství a společnosti. 8 Na druhé straně globální instituce zatím neprokázaly, že jsou schopny rozhodné akce. Byly to především národní vlády, které zabránily úplnému rozpadu finančního systému, a to pomocí záchranných a stimulačních balíčků a v některých případech i zestátňováním a vyvlastňováním. Bohatší vlády zatím vydaly přes 18 bilionů dolarů, aby se zaručily za soukromé finanční instituce nebo od nich vykoupily dluhy. 9 Mezinárodní instituce jako Mezinárodní měnový fond (MMF) nebo Světová banka (SB) by byly bez podpory Spojených států a v menší míře i ostatních bohatých vyspělých států naprosto bezzubé. Na rozdíl od světové hospodářské krize v roce 1929 se nyní vlády poučily a krizi překonaly 7 Joseph Stiglitz, nositel nobelovy ceny, Financial Times Deutschland, 17. dubna, To neznamená, že by tyto trhy měly být zrušeny. Je nutné začlenit trhy do politické regulace a je zapotřebí silný veřejný sektor v klíčových oblastech jako je např. zdravotnictví, důchodový systém, vzdělávání, elektronická masmédia, finance, doprava a energie. 9 Tato částka zahrnuje záchranné balíčky včetně potenciálních vládních závazků skrze záruky a poskytnutí likvidních prostředků do finančního systému od září 2008 do března The world financial and economic crisis and its impact on development, Generální tajemník OSN, červen 2009: asp?symbol=a/conf.214/4&lang=e JAK PŘEDEJÍT PŘÍŠTÍ KRIZI? 9

10 klasickými keynesiánskými metodami. Zavedením proticyklických fiskálních politik zabránily úplnému rozpadu finančního systému, což se v roce 1929 nepodařilo. Nicméně zatím se zdá, že vlády krizi příliš nevyužívají jako příležitost k větším reformám finančního sektoru ani ekonomiky. Příkladem zmařené šance je podpora neekologických průmyslových odvětví, např. automobilového průmyslu. Místo toho mohly být vládní prostředky využity na přechod k ekologicky šetrnějšímu způsobu hospodářského rozvoje. Mnohá z vládních opatření nebyla příliš transparentní a zdá se, že častokrát zohledňovala potřeby finančního sektoru, místo aby se pokoušela tlumit dopady krize na skupiny s nižšími a středně-vysokými příjmy. Krize ukázala, že ani MMF a SB, které by měly být de facto nejsilnějšími mezinárodními institucemi v oblasti globální ekonomiky a financí, nedisponují finančními ani právními prostředky, jež jsou nezbytné pro zvládnutí krize. Hlavní odpovědnost tak leží zejména na bedrech národních vlád. Zdá se proto, že státy zřejmě ještě dlouhou dobu zůstanou institucionální základnou pro řešení krizí a pro řízení globalizace. I když je samozřejmé, že schopnosti jednotlivých států ovlivňovat rozhodování na mezinárodní úrovni a do jisté míry tím usměrňovat globalizaci jsou velmi odlišné. Na první pohled se zdá, že systém užívaný v OSN by mohl vyřešit rozdíly mezi státy tím, že každý stát bude mít při hlasování v mezinárodních institucích jeden hlas. Systém OSN působí demokratičtěji než brettonwoodské instituce, kde je rozhodovací pravomoc určena ekonomickou silou daného státu. Proto se o OSN často hovoří jako o možné protiváze globálních trhů. Nicméně i OSN trpí demokratickým deficitem, který spočívá například v právu veta, které v Radě bezpečnosti může uplatnit jen několik členů. Systém hlasování, kdy má jeden stát, jeden hlas rovněž znamená, že hlas Číny s 1,3 miliardy obyvatel má formálně stejnou váhu jako Island s obyvatel. Nicméně i přes tyto formální procedury mohou velcí hráči jako USA nebo Čína zablokovat určité rozhodnutí navzdory opačnému názoru většiny (což se v praxi ukázalo například při vyjednávání o klimatických změnách v Kodani v prosinci roku 2009). V souvislosti s otázkou demokratického deficitu se ozývají hlasy, aby se do rozhodovacích orgánů, např. Valného shromáždění OSN, začlenily komory zastupující občanskou společnost a aby se i jiné zainteresované osoby mohly formálně účastnit rozhodovacího procesu. Tyto modely jsou známy pod názvem co-determination models (modely společného rozhodování) a pokud by byly zavedeny, lze se domnívat, že by skutečně došlo k určitému snížení demokratického deficitu globálního vládnutí, avšak zásadní problémy by se tím tak jako tak nevyřešily. A to z toho důvodu, že aktéři občanské společnosti, a ve velké míře i firemní sektor, nemají žádnou, případně jen omezenou legitimitu. Tím, že demokracie usiluje o naplnění základního práva každého jednotlivce samostatně rozhodovat o svém životě, stává se cílem sama o sobě. Nicméně demokracie má rovněž hodnotu jako nástroj řešení problémů v rámci určitého společenství. Ve velkých společenstvích obvykle častěji dochází ke střetu zájmů, rozhodování je složitější a trvá déle než ve společenstvích menších. V této souvislosti jsou velikost společenství a složitost problémů důležitými faktory, které ovlivňují funkčnost demokracie. To, co platí pro společenství jedinců, platí samozřejmě i pro společenství států. Fungování demokracie ve skupině více než 190 států a desítek dalších mezinárodních institucích je proto značně obtížné. 2.3 Na velikosti a složitosti záleží V praxi často dochází k tomu, že je zamítnut smysluplný požadavek, protože klíčový hráč odmítne spolupracovat. USA mohou blokovat návrhy na zavedení maximální výše odměn ve finančnictví, Francie může blokovat návrhy na zrušení protekcionismu v zemědělství v EU a Čína může nesouhlasit s přísnou regulací daňových rájů a zámořských obchodních center. Tím vyvstává otázka, zda by nemělo být povoleno použít tlak a vynutit si tím větší spolupráci. USA to úspěšně udělaly v roce 2009, kdy pohrozily Švýcarsku sankcemi v případě, že švýcarské banky působící v USA neposkytnou informace v souvislosti s americkými občany, kteří by 10 JAK PŘEDEJÍT PŘÍŠTÍ KRIZI?

11 mohli být zapojeni do daňových úniků. V tomto případě použití tlaku zafungovalo. Odvrácenou stranou dohody však bylo, že k ní nedošlo na základě jednání mezi rovnými partnery. Rozhodující roli sehrála síla a vliv USA. V tomto případě měli Američané legitimní důvod, a to demokratickou zásadu daňové spravedlnosti. V řadě dalších případů si však tímto způsobem vynucují naplnění zájmů, které tak legitimní nejsou. Rozhodnutí učiněná bez dostatečné legitimity a účasti se mohou nakonec ukázat jako neúčinná, jelikož je ti, kteří nebyli zapojeni do rozhodovacího procesu, nepodporují. Proto mezi účinností a demokratičností v zásadě není rozpor. Oba koncepty se naopak velmi často doplňují a vzájemně se posilují. Zapojení více osob do rozhodovacího procesu může na jedné straně zvýšit účinnost, avšak samotné přijímání rozhodnutí se pak může stát složitějším. Tento problém nastává ve všech mezinárodních orgánech a institucích, ať to jsou malá neformální uskupení jako G8, kde jsou za plentou diplomatických proklamací o konsensu 10 skryty silné rozpory a dohady, nebo světové organizace typu OSN, kde je počet členů několikanásobně vyšší. Stávající multilaterální mechanismy nezaručují dohodu na společném řešení závažných problémů (např. klimatických změn), jak bylo patrné při kodaňských jednáních. 11 Přísliby zahraniční pomoci ze strany vyspělých států zase svědčí o tom, že ani mnohostranná dohoda nezaručuje její praktické dodržení 12. Čtyřicet let poté, co dárcovské státy přislíbily poskytovat 0,7 % svého HND na rozvojovou pomoc, se tento závazek podařilo splnit pouze čtyřem státům. Počet účastníků a komplexnost otázky, o níž mají rozhodovat, jsou z hlediska demokratičnosti velmi důležité veličiny. Čím větší je poli- 10 Vzpomeňme strategické rozdíly mezi Ruskem a USA nebo spory v obchodní politice mezi EU a USA. 11 Kanada, Rusko a evropské státy mírného pásu se tak připravují na zlepšení podmínek pro zemědělství, s nápady jako červené víno z Kodaně nebo pšenice ze Sibiře nebo zlepšení turistického ruchu a snížení nákladů na vytápění. 12 High Noon: 20 global issues, 20 years to solve them, Jean-Francois Rischard tická jednotka, tím složitější jsou její problémy, a tím hůře se dochází ke konsensu bez nutnosti použít tlak, nebo dokonce násilí. Zavedení demokratických procedur na celosvětové úrovni je tedy ve své podstatě složité. Konečně i na úrovni států je prostor pro zapojení občana do tvorby vládních politik poměrně úzký. Východiskem z těchto problémů do jisté míry může být tzv. selektivní deglobalizace (selective de-globalisation). Decentralizace hospodářských a politických procesů by umožnila větší míru subsidiarity, čímž by se větší množství problémů odhalilo a (vy)řešilo na regionální a místní úrovni. V podobném duchu lze o demokracii uvažovat jako o systému, který je vhodný především pro menší komunity, jelikož na této úrovni je demokracie ještě zvladatelná, avšak větší celky, včetně velkých států, musejí dříve nebo později narazit na její hranice. Tento názor nemá nahrávat ideologiím typu nacionalismu, patriotismu nebo obdobným projevům kolektivní identity, jen poukazuje na skutečnost, že velikost sociálních struktur a procesů limituje naši schopnost je zvládat. Zároveň je zřejmé, že současné výzvy typu změn klimatu a nakládání s dalšími globálními veřejnými statky vyžadují společné mezinárodní úsilí a koordinaci. Na druhé straně v případě ekonomiky, a především finančního sektoru, z nichž se během posledních desetiletí staly do značné míry globální oblasti, stojí za úvahu, zda by jejich zmenšení na zvladatelnou úroveň nemohlo být jednou z možností, jak zdolat současnou krizi (a předcházet krizím budoucím). Nicméně deglobalizace některých odvětví světové ekonomiky není možná bez multilaterální koordinace na mezinárodní úrovni. I přesto, že omezení volného obchodu může být užitečné například proto, aby nedocházelo k dumpingu a dalším neférovým praktikám, nebo z důvodu zajištění potravinové bezpečnosti, ochrany životního prostředí či ochrany zdraví a spotřebitelů, je nezbytné, aby k němu došlo pouze na základě dohody všech zúčastněných partnerů. Jednostranná opatření by pouze spustila řetězovou reakci neřízených obchodních válek. JAK PŘEDEJÍT PŘÍŠTÍ KRIZI? 11

12 Rizika, která s sebou přinášejí globalizované trhy, lze jen obtížně kontrolovat a řídit. V tomto směru nabízí historie některá inspirativní opatření související s myšlenkou deglobalizace. Keynes, přestože byl zastánce liberalizace světového obchodu, již před sedmdesáti lety doporučoval, aby kontrola přílivu a odlivu kapitálu byla pevnou součástí poválečného systému 13. Státům a jejich centrálním bankám vyhrazoval právo na neomezený dohled nad kapitálovými transakcemi jejich obyvatel, proudícími jak ven, tak dovnitř i na spolupráci s ostatními bankami, aby zamezily neoprávněným pohybům kapitálu. 14 I když je zřejmé, že zkrocení tygra, jak se někdy finanční trhy nazývají, bude velmi komplikovaným úkolem, který bude kombinací řady různých pohledů, je užitečné uznat, že myšlenky, které představuje teorie deglobalizace, mohou být relevantní a stojí za to se jimi zabývat. 13 Keynes, John Maynard (1942): PROPOSAL FOR AN INTERNATIONAL CLEARING UNION. Londýn. str tamtéž. 12 JAK PŘEDEJÍT PŘÍŠTÍ KRIZI?

13 3. STÁVAJÍCÍ GLOBÁLNÍ EKONOMICKÉ ŘÍZENÍ Po téměř celou historii lidstva byla mezinárodní sféra oblastí, kde neplatila žádná pravidla a zákony. Jediným zákonem bylo právo silnějšího. O mezinárodních vztazích rozhodovaly armády a války. První zárodky mezinárodního práva se objevily v 17. století po třicetileté válce. Byly však vágní, nevynutitelné a bez ukotvení v mezinárodních institucích. První Ženevská úmluva z roku 1864 zavedla instrument ratifikace jednotlivými státy, čímž do mezinárodních pravidel zavedla prvek vynutitelnosti. Společnost národů založená v roce 1920 byla prvním pokusem vytvořit širokou mezinárodní instituci zajišťující mír mezi státy, který však ztroskotal v předvečer druhé světové války. V roce 1944 byla Společnost národů nahrazena Organizací spojených národů (OSN), která obsahovala mnohem silnější prvky vynutitelnosti, včetně práva použití vojenské síly za podmínky jednomyslného schválení Radou bezpečnosti. Vlivem Velké hospodářské krize, která vypukla v roce 1929, se objevila nová oblast mezinárodní spolupráce: ekonomika. V roce 1944 byl vytvořen brettonwoodský systém s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a Světovou bankou (SB) jehož cílem měla být koordinace mezinárodních finančních vztahů. Dále vznikla koncepce obchodní organizace, Hospodářská a sociální rada OSN (ECOSOC), která se měla stát silným orgánem pro řešení sociálních a hospodářských otázek na mezinárodní úrovni. Systém OSN nemohl v důsledku studené války zcela využít svůj potenciál. I přesto, že pod hlavičkou OSN v dnešní době působí desítky specializovaných mezinárodních agentur, které se zabývají řadou technických záležitostí, jednotnými standardy apod., je význam OSN v bezpečnostní a hospodářské oblasti poměrně malý. Vliv OSN v těchto otázkách snižuje jednak klasická velmocenská politika, jednak konkurence ze strany mezinárodních institucí brettonwoodského systému (MMF a SB), jejich specializovaných nebo regionálních poboček a Světové obchodní organizace (WTO). ECOSOC i další instituce OSN jako Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD), Mezinárodní organizace práce (ILO) nebo Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) mají jen velmi omezenou působnost. 3.1 Kluby G V 60. a 70. letech minulého století se v globálním vládnutí začal objevovat nový jev: neformální uskupení a instituce. V roce 1964 se 77 rozvojových zemí spojilo do G77 (dnes má 130 členů) s cílem lépe prosazovat své společné zájmy v rámci OSN. Existuje mnoho jiných takových uskupení (G24, G4 atd.), v nichž se státy sdružují buď ad hoc nebo trvale, a to ve více či méně volné formě spolupráce. Tato uskupení fungují převážně v rámci formálních institucí typu OSN nebo WTO. Pouze dvě z nich, a to G7 (později G8) a nyní také G20, hrají skutečně významnou roli na světové úrovni. Narozdíl od OSN nebo brettonwoodských institucí a WTO nemají tyto skupiny právní subjektivitu ani formální legitimitu v rámci mezinárodního práva. Nemají stanovena žádná formální pravidla ani formální strukturu, rozhodnutí jsou přijímána na základě vágního konsensu bez hlasování, nemají k dispozici žádný exekutivní orgán a nemají ani formální sídlo. Podobně jako v klubu, i zde si nového člena vybírají stávající členové. Tak tomu bylo například s členstvím Ruska ve skupině G7 (později G8). Není však stanoven žádný formální postup, jak se stát členem. U těchto neformálních institucí je největším problémem transparentnost. Rovněž hodnocení výsledků jejich práce není vždy jednoznačné. Na jednu stranu jsou tyto instituce považovány téměř za světovou vládu, která rozhoduje o osudu lidstva, na druhé straně je řada lidí vnímá jen jako součást politického showbusinessu, který nemá žádné hmatatelné dopady. Skutečnost je samozřejmě o něco složitější. G8 a G20 mají poměrně významný, i když často nepřímý vliv na mezinárodní politiku. Zaprvé slouží členům jako prostor pro komunikaci, kde mohou navzájem testovat své pozice, strategie, míru shody i potenciálních konfliktů. Mohou být rovněž příležitostí k mírnému nátlaku na jednoho nebo více členů. Výstupy z jednání těchto institucí často slouží jako podklady pro JAK PŘEDEJÍT PŘÍŠTÍ KRIZI? 13

14 rozhodování formálních mezinárodních institucí nebo pro politické reformy na národní úrovni. Značný zájem médií, která sledují zasedání těchto skupin, má jeden důležitý vedlejší účinek, a sice možnost ovlivnit světové veřejné mínění. To, co se objeví na agendě skupiny G8 nebo G20, je do velké míry považováno za hlavní globální agendu. Tyto skupiny mohou mít rovněž značný vliv na důležité politiky. V 90. letech například státy skupiny G7 připravily pravidla pro řízení dluhu rozvojových zemí, která později přijal Pařížský klub (sdružující největší věřitelské státy), MMF, Světová banka a Mezinárodní rozvojová banka. Vliv těchto skupin nicméně závisí na míře konsensu mezi jejich členy. V případě protichůdných zájmů vliv těchto institucí rychle klesá. Avšak i v případě, kdy se podaří konsensu dosáhnout, mají veškerá usnesení pouze doporučující charakter. Jednotlivé členské státy se jimi mohou, ale nemusí řídit. Z tohoto úhlu pohledu jsou proto skupiny G8 i G20 stále daleko od toho, abychom je mohli označit za světovou vládu, jelikož nedisponují pravomocí vynutit všeobecnou platnost svých rozhodnutí. Během studené války byla míra shody v rámci G7 poměrně vysoká, k čemuž přispívala jak pozice USA, které byly jednou ze dvou supervelmocí, tak existence společného nepřítele v podobě Sovětského svazu. S koncem studené války však začala jednota uvnitř skupiny postupně klesat. Se vstupem Ruska se nesourodost skupiny značně zvýšila, vnitřní rozpory začaly narůstat a schopnost G8 činit rozhodnutí, jež by měla konkrétní dopad, se dále snižovala. V případě skupiny G20 je rozmanitost a vnitřní nesourodost ještě vyšší. Je sice významnou součástí struktury globálního vládnutí, avšak opravdový vliv tohoto uskupení nemůže být přeceňován. Hlavní omezení představují rozdílné národní zájmy jednotlivých členů. Samotná existence G20 není zárukou jejich sbližování. Vzhledem k velmi rozmanitému složení skupiny G20 a narůstajícímu vlivu nových ekonomik, jako je Čína, Indie a Brazílie lze očekávat, že hledání politického konsensu bude v řadě otázek spíše obtížnější. Neopominutelným efektem skupin G8 a G20 je marginalizace OSN jakožto systému, který z formálního hlediska disponuje alespoň částečnou legitimitou pro řešení problémů a sporů v mezinárodní oblasti. 3.2 Přeměna G8 Skupina G8 byla až do nedávné minulosti centrem mezinárodního ekonomického vládnutí. Jejích osm členů (Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo, Rusko, Spojené státy a Velká Británie) představuje zhruba 14 % světové populace a 60 % světového HDP. Se vzestupem G20 se význam G8 v oblasti finančních a hospodářských otázek výrazně zmenšil. K přesunu důležitosti docházelo postupně, i když poměrně rychle. První známky klesajícího významu G8 se projevily na summitu v italské Aquile v červenci 2009, kde představitelé osmi zemí v podstatě jen zopakovali rozhodnutí přijatá v rámci G20. V komuniké z Pittsburského summitu skupiny G20 v září 2009 již jasně zaznělo, že účastníci určili G20 za hlavní fórum pro mezinárodní hospodářskou spolupráci. V samotné G8 existují různé názory na to, zda činnost této skupiny v nejbližších letech neukončit. Na summitu v Aquile se uvažovalo o rozdělení agendy mezi skupinu G20 a G8, přičemž první skupina se měla zaměřit především na hospodářské a finanční otázky, zatímco G8 by koordinovala bezpečnostní a geopolitické koncepce západních států. K definitivnímu rozhodnutí by mohlo dojít v roce 2011, kdy bude oběma fórum předsedat Francie. 3.3 G20: nový uzel v síti globálního ekonomického vládnutí Skupinu G20 lze v současné době označit za nejvýznamnější neformální skupinu v systému globálního vládnutí. Zpočátku o členství v G20 rozhodovala skupina G8. Kromě členů G8 zahrnuje G20 také hlavní rychle se rozvíjející ekonomiky, konkrétně Čínu, Brazílii, Indii, a dále rovněž Aus- 14 JAK PŘEDEJÍT PŘÍŠTÍ KRIZI?

15 trálii, Indonésii 15, Mexiko, Jihoafrickou republiku, Turecko, Jižní Koreu a Saudskou Arábii. Evropskou unii zastupuje její stávající předsednická země, dále se zasedání účastní zástupci MMF, Světové banky a Rady pro finanční stabilitu. Občas se zasedání skupiny účastní i další země, jako tomu bylo například na londýnském summitu v dubnu 2009, kterého se zúčastnili zástupci Španělska a Nizozemska. Podobně jako u skupiny G8, ani doporučení G20 vydávaná na závěr každého summitu nejsou závazná či vynutitelná. Členské státy skupiny G20 představují dvě třetiny světové populace, 80 % světového obchodu (včetně obchodu v rámci EU) a 85 % světového HDP. Není však mezi nimi zastoupen ani jeden stát z kategorie tak zvaných nejméně rozvinutých zemí 16, jejichž potřeby se čím dál častěji rozcházejí se zájmy rychle rostoucích ekonomik, které jsou (prozatím) řazeny do skupiny rozvojových zemí. Například jedinou africkou členskou zemí je Jihoafrická republika (JAR), která vyváží finanční služby do ostatních afrických zemí, a má tedy velmi odlišné zájmy ohledně liberalizace finančních služeb a kontroly kapitálových toků než ostatní státy Afriky. Proto i prezident Světové banky Robert Zoellick navrhoval, aby do G20 byla přijata ještě další africká země. Nicméně, i přes veškeré nedostatky, je G20 ve srovnání s G8 velkým pokrokem. Vzestup G20 naznačuje, že po letech bipolárního a později unipolárního světa, se v současném světě do jisté míry prosazuje multipolární systém. Přestože není jisté, jaký bude konečný výsledek tohoto procesu, nelze ke G20 přistupovat stejně jako ke skupině G8. Přechod od G8 ke G20 se uskutečnil zejména v důsledku otřesů na světových finančních trzích, jež se odrazily i v globální ekonomice. Hlavní očekávání od G20 proto spadají do sféry hospodářských a zejména finančních opatření, která by měla ztlumit dopady stávající krize. Tato opatření lze do jisté míry označit za potenciální základy nového ekonomického vládnutí. Na summitech v Londýně a Pittsburghu v roce 2009 se členové G20 rozhodli: 15 Důležitý faktor z hlediska kulturního zastoupení, jelikož Indonésie je největší islámskou zemí. 16 Často se lze setkat i s anglickým označením LDC (least developed countries). do konce roku 2010 schválit mezinárodní pravidla, která by zvýšila kvalitu i kvantitu kapitálu v bankách a omezila prostor pro tzv. pákový efekt 17. Součástí těchto pravidel má být i vytvoření proticyklických (nárazníkových) rezerv a požadavek vyšší kapitálové přiměřenosti v případě investic do riskantních produktů a mimoúčetních investic. podpořit finanční stabilitu reformovaným systémem odměn, které by byly spojeny s dlouhodobým zhodnocováním místo krátkodobých výnosů, jež často souvisejí s vysokou mírou rizika (riziko zvyšuje potenciální zisk). zlepšit trh s tzv. OTC deriváty 18. Nejpozději do konce roku 2012 by se obchodování s těmito produkty mělo přesunout na burzy či jiné elektronické obchodovací platformy a jejich zúčtování by mělo probíhat přes prostředníky (tzv. clearing houses). do konce roku 2010 oslovit významné finanční instituce a instituty přeshraniční spolupráce a posílit dohled na mezinárodní úrovni. Členové G20 mimo jiné pověřili MMF, aby připravil zprávu s hodnocením, jak by se finanční sektor mohl zapojit do snižování nákladů krize. Jedním z možných opatření by mohlo být například zavedení daně z finančních transakcí (FTT) na veškerý obchod s finančními produkty akciemi, obligacemi a jinými cennými papíry, deriváty, měnami apod. Výše uvedená opatření jsou krokem správným směrem. Na druhé straně je kořeny dnešní krize třeba hledat o něco hlouběji, nežli jen v přehnané míře riskování. Je třeba se zamyslet nad dnešní rolí finančního sektoru a jeho vlivu na reálnou ekonomiku i sociální oblast (viz též kapitola 6). 17 V angličtině označován jako leverage. Jde o využití dodatečného (často vypůjčeného) kapitálu, díky čemuž může dojít ke znásobení zisku (ale i ztráty) z investice. Některé z nejspekulativnějších fondů investovaly až čtyřicetinásobek vlastního kapitálu, což v souvislosti s krachem na finančních trzích přispělo k rychlému šíření krize do dalších institucí, regionů a sektorů. 18 Zkratka OTC pochází z anglického výrazu over-thecounter a označuje obchod s finančními deriváty, k němuž nedochází na burze, ale sjednávají jej přímo dva subjekty (např. dvě banky). JAK PŘEDEJÍT PŘÍŠTÍ KRIZI? 15

16 Tabulka 1: Zaostřeno na G20 porovnání různých ukazatelů členských států skupiny G20 Počet obyvatel v roce 2008 (v milionech) 1 Absolutní nominální HNP 2008 (v miliardách dolarů) 1 HNP na obyvatele v roce 2008 (v tis. USD) 1 Obrat zahraničního obchodu v roce 2008 (e) (v miliardách dolarů) 2 Výdaje na obranu v roce Relativní chudoba Stát Export Import Absolutní konstantní údaje (2005) v milionech dolarů % HNP 60 % mediánu příjmového rozložení ( ) 4 Podíl obyvatelstva pod hranicí chudoby ( ) 5 Argentina 39,9 291, ,6 80,9 69, ,8 - - Austrálie 20,9 978, ,8 234,1 235, ,9 20,3 - Brazílie 193,9 1615, ,0 194,1 189, ,5-21,5 Čína 1336,9 3710, , , , ,0-2,8 Německo 82,4 3682, , , , ,3 17,2 - Evropská unie (27) a,b,c 495, , , , ,0 - Francie 61,8 2844, ,6 745,9 834, ,3 14,1 - Velká Británie 60,8 2611, ,3 775,2 895, ,4 15,5 - Indie 1183,2 1233, ,1 303,6 396, ,5-28,6 Indonésie 234,3 477, ,6 175,3 143, ,2-16,0 Itálie 58,7 2270, ,9 622,3 659, ,8 19,7 - Japonsko 127,8 4965, ,0 865,7 842, ,9 20,8 - Kanada 33,1 1513, ,1 553,0 539, ,2 19,0 - Mexiko 108,0 966, ,6 332,2 358, ,4 25,3 - Rusko 141,7 1713, ,6 513,2 356, ,5-19,6 Saudská Arábie 25,5 487, ,1 352,8 188, ,3 - - JAR 48,6 280, ,7 99,2 107, ,4 - - Jižní Korea d 48,4 924, ,9 434,5 440, ,6 20,8 - Turecko 75,7 729, ,8 174,0 207, ,1 24,3 27,0 USA 308, , , , , ,0 23,9 - e=odhad; 1 Zdroj: Světová banka (http://go.worldbank.org/g5fq5eqyj0) 2 Zdroj: Světová banka (http://go.worldbank.org/9jrt5zddk0 ) 3 Zdroj: SIPRI (http://milexdata.sipri.org/) 4 Zdroj: OECD (http://stats.oecd.org/index.aspx) 5 Zdroj: UNDP, indexy lidského rozvoje 2008 (http://hdr.undp.org/en/media/hdi_2008_en_tables.pdf) a Údaje o obyvatelstvu, absolutní HNP a HNP na obyvatele z OECD 2007 (http://stats.oecd.org/index.aspx), b c d Údaje o relativní chudobě z Eurostatu 2007 (http://epp. eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plu gin=1&language=de&pcode=tsisc030) Údaje o vývozech a dovozech z Eurostatu 2008 (http:// epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/refreshtableaction.do?tab =table&plugin=1&init=1&pcode=tet00018&language=de) vypočteno směnným kurzem Euro/USD (http://epp. eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&lang uage=de&pcode=tec00033&plugin=1) Údaje o vývozech a dovozech z OECD 2007 (http://stats. oecd.org/index.aspx) 16 JAK PŘEDEJÍT PŘÍŠTÍ KRIZI?

17 V otázce institucionálních reforem zůstává G20 spíše konzervativní. Mezi jejími hlavními doporučeními můžeme najít: zvýšení zdrojů MMF, obnovení jeho mandátu a zároveň provedení dlouho plánované reformy volebního systému, která spočívá v přesunu alespoň 5 % podílu hlasů od nadměrně reprezentovaných států ve prospěch vynořujících se ekonomik a rozvojových zemí. Pro Světovou banku doporučují obdobný přesun ve výši 3 % hlasů nad rámec již provedeného navýšení o 1,46 %. přejmenování Fóra pro finanční stabilitu (FSF), založeného v roce 1999 v důsledku finanční krize v jihovýchodní Asii, na Radu pro finanční stabilitu, v níž má dojít k posílení zastoupení rychle rostoucích zemí. ponechání mandátu OECD k řešení problematiky daňových rájů, přestože z pohledu rozvojových zemí je přístup OECD málo razantní. Zároveň je třeba připomenout, že podíl OSN, jakožto nejreprezentativnějšího mezinárodního fóra, byl doposud v otázkách finančních řízení velmi malý, a to i přesto, že OSN ustavila komisi vedenou Josephem Stiglitzem, která učinila několik zajímavých návrhů. Doporučení odborné komise OSN v souvislosti s finanční regulací Týden před summitem G20 v Londýně v dubnu 2009 vydala komise předsedy Valného shromáždění OSN návrh zprávy. Komisi vedl nositel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz a zahrnovala zástupce širokého spektra odborných kruhů včetně akademických pracovníků, politiků a představitelů rozvojových zemí. Doporučení komise v daleko větší míře zohledňovala dopady krize na chudé komunity. Zpráva komise mimo jiné vyzývala k tomu, aby krátkodobá opatření určená ke stabilizaci stávající situace zajistila ochranu chudých ve světě, a dále, aby dlouhodobá opatření, která mají snížit pravděpodobnost opakování podobné situace, zajistila udržitelné financování, jež by posílilo politickou reakci rozvojových států. Za hlavní příčiny krize komise označila uvolněnou monetární politiku, nedostatečnou regulaci a laxní dohled, jež společně vedly k destabilizaci mezinárodních finančních trhů. Autoři zprávy rozdělili doporučení na okamžitá a na ta, která vyžadují hlubší reformu systému. Mezi okamžitými doporučeními zpráva uvádí vytvoření nového globálního úvěrového fondu s lepšími podmínkami, než jaké nabízí stávající instituce jako například MMF, anebo ukončení procyklických podmínek a rozšíření politického prostoru pro rozhodování rozvojových zemí, který omezují stávající obchodní dohody. Na adresu finančního sektoru komise poznamenala, že transparentnost finančního systému nespočívá pouze v zavedení srozumitelnějších finančních instrumentů a dále doporučila přijmout pravidla omezující využití pákového efektu, zavést opatření snižující daňové úniky a zaměřit se na problém závodů ke dnu 19 v oblasti regulace. V oblasti dlouhodobých změn finanční regulace vyjmenovala komise sedm oblastí a varovala před pouhými kosmetickými úpravami. Rovněž doporučila zvážit nový světový systém rezerv, jenž by v budoucnu mohl nahradit americký dolar na pozici hlavní mezinárodní rezervní měny. Dále podpořila vytvoření Globální ekonomické rady při OSN, jež by dohlížela na zavedení potřebných změn. Jednalo by se v podstatě o orgán na stejné úrovni jako G20, pouze s vyšší legitimitou, jež by vyplývala ze systému OSN. 19 Termín opět pochází z anglického race to the bottom označující proces, kdy vlády v důsledku vyšší globální konkurence snižují různá opatření v oblasti ochrany životního prostředí, pracovních standardů či daní, aby zvýšily příliv zahraničních investic (regulace totiž většinou zvyšuje náklady soukromých společností, které musí investovat např. do šetrnější výroby či vyšších mezd atd.) JAK PŘEDEJÍT PŘÍŠTÍ KRIZI? 17

18 3.4 Mezinárodní měnový fond: nezvládnutý dohled Mezinárodní měnový fond (MMF) má za úkol dohlížet na světový finanční systém. Stávající aktivity MMF lze obecně zařadit do čtyř oblastí: 1) poskytování úvěrů státům, které mají dočasné problémy s platební bilancí, 2) dohled nad světovým finančním a monetárním systémem včetně systému včasného varování a monitorování finanční regulace a makroekonomické politiky jednotlivých států, 3) technická pomoc a 4) vydávání mezinárodních rezervních aktiv, tzv. zvláštních práv čerpání (SDR). Jednou z hlavních činností MMF je poskytování úvěrů státům, které mají dočasné problémy s platební bilancí. Ve většině případů MMF stanovuje vlastní podmínky pro čerpání úvěru, které se týkají makroekonomických i jiných politik státu, v některých případech zahrnují i povinné rozpočtové škrty či liberalizaci finančního sektoru. MMF v posledních 20 letech při stanovování podmínek vycházel z tzv. Washingtonského konsensu, který doporučoval zavádění neoliberálních reforem (důraz na snižování regulace, liberalizaci trhu, privatizaci apod.) kdykoliv a kdekoliv to bylo možné. V řadě zemí se slabou, málo vyspělou a nestabilní ekonomikou vedlo zavedení těchto reforem ke zvýšení nerovností a často též ke zhoršení situace nejchudších obyvatel. Na druhé straně jsou regiony (např. střední a východní Evropa), kde podobný druh reforem vedl k rychlému ekonomickému růstu. Přestože existovaly příklady, kdy finanční liberalizace vedla k ekonomickým otřesům (např. finanční krize v Asii a hospodářská krize v Argentině v 90. letech), MMF i nadále doporučoval upuštění od kontrol kapitálových toků a pevných směnných kurzů. V době krize byly podmínky Fondu pro některé země velmi obtížně splnitelné. I proto některé rozvojové státy daly přednost různým regionálním dohodám či alternativním protikrizovým opatřením, včetně navýšení vlastních měnových rezerv. Zatímco bohaté země na krizi zareagovaly proticyklickými opatřeními, která nakonec pochválil i MMF, většina zemí se chová přesně opačně škrtají veřejné výdaje a provádí další procyklické kroky, které krizi spíše prohlubují. 20 Kromě úvěrů je MMF pověřen dohledem nad světovým finančním a monetárním systémem, včetně systému včasného varování, který má upozorňovat na riziko krize a kontrolovat regulační režimy členských států. Před současnou krizí však MMF nevaroval. Přestože schopnost předvídat blížící se krizi a včas na ni upozornit je vnímána jako velmi potřebná, je obtížné vytvořit takový monitorovací systém, který by to dokázal. Dlouholetá snaha selhává i kvůli těžko předvídatelným a křehkým finančním trhům, které jsou náchylné k rychlým změnám nálad a chování účastníků, kteří na nich obchodují. MMF svoji úlohu zajistit stabilní a funkční finanční a monetární systém příliš neplní. Pokud nedojde k přehodnocení některých dosavadních principů a změnám v rozhodovací struktuře, stávající nepříliš uspokojivá situace se v budoucnu příliš nezmění. 3.5 Světová banka: příliš drahé úvěry Současná finanční krize měla obzvláště ničivý dopad na ekonomiky rozvojových zemí. MMF i Světová banka jsou už dlouho terčem kritiky kvůli podmínkám, za kterých poskytují úvěry. Světová banka, a zvláště její odnož pro soukromý sektor zvaná Mezinárodní finanční korporace (IFC), prosazovala deregulaci financí a otevřené finanční trhy. Skrze stanovené podmínky, technickou pomoc a výzkum tlačila Světová banka státy k tomu, aby otevřely kapitálové trhy, liberalizovaly bankovní systém a zprivatizovaly státní banky a další finanční instituce. Ve střední a východní Evropě Světová banka rovněž podporovala co největší otevřenost bankovního systému, která byla jednou z příčin rychlého šíření krize. V některých zemích (zejména v Maďarsku a pobaltských státech) 20 Studie CEPR, reports/imf-supported-macroeconomic-policies-and-theworld-recession/. 18 JAK PŘEDEJÍT PŘÍŠTÍ KRIZI?

19 docházelo k příliš rychlému nárůstu devizových úvěrů a tím i k zadlužování podniků a domácností v cizí měně. 21 Nicméně ne všechny problémy v této oblasti jsou přímo svázány s finanční krizí. Další země, jako např. Slovensko, Českou republiku nebo Polsko, krize zasáhla především skrze zahraniční obchod a problémy finančních trhů se zde projevily spíše zprostředkovaně. 22 S tím, jak finanční a hospodářská krize pohlcovala rozvojové země, Světová banka a další aktéři zdůrazňovali potřebu zvyšování finanční pomoci a objemu koncesionářských úvěrů. Světová banka v roce 2009 značně zvýšila objem půjček z 37 miliard dolarů na 59 miliard dolarů, přičemž největší nárůst byl zaznamenán u půjček zemím se středně vysokými příjmy (MIC). Tento nárůst však obecně nemá mnoho příznivců. Větší objem úvěrů znamená větší dluhy a nevládní organizace i UNCTAD varovaly, že následkem toho může dojít k nové dluhové krizi. Světová banka byla rovněž kritizována kvůli tomu, že nadále trvá na nevýhodných podmínkách v citlivých oblastech hospodářské politiky a tím podkopává rozvoj chudých států. Podobně jako MMF čelí i Světová banka problému nerovnoměrného zastoupení (v jejich výkonných orgánech, v nichž zasedají především zástupci bohatých zemí) i kritice za to, že odmítá jmenovat do úřadu prezidenta jiného státního příslušníka než občana Spojených států. 3.6 Co se děje v zákulisí: Rada pro finanční stabilitu Rada pro finanční stabilitu (FSB) se vyvinula z Fóra pro finanční stabilitu (k přejmenování došlo na summitu G20 v Londýně). Původně se jednalo o expertní skupinu, kterou založily státy tehdejší G7 v reakci na asijskou krizi. Mezi její hlavní cíle patřilo usnadnění diskuse 21 The World Bank, the IFC and the antecedents of the financial crisis, Paulo dos Santos, Bretton Woods Project, 27. listopadu 2008, The World Bank, the IFC and the antecedents of the financial crisis, Paulo dos Santos, Bretton Woods Project, 27. listopadu 2008, a koordinace činností mezi regulátory, ministry financí a centrálními bankami největších ekonomik. V souvislosti s krizí byl mandát nové Rady rozšířen. Nyní je jejím hlavním úkolem poradenství v oblasti globálního finančního sektoru. V současné době jsou ve FSB zastoupeny všechny členské státy G20, dále Španělsko a Evropská komise. Členy jsou rovněž MMF, Světová banka, Evropská centrální banka, Banka pro mezinárodní platby (BIS), OECD a další významné standardizační organizace ve finanční oblasti (viz 3.7). Jak jsme se zmínili výše, skupina G20 se rozhodla rozšířit nejen členskou základnu FSB, ale též rozšířit její mandát. Rada má nyní na starosti tvorbu systému včasného varování, který by dokázal odhalit mezery ve finanční regulaci a svá zjištění sdílet s různými standardizačními institucemi. Své kroky musí konzultovat s bankami a dalšími finančními institucemi, nikoliv však se zástupci občanské společnosti. Přestože FSB nepřijímá formální rozhodnutí a její zprávy nejsou závazné, má velký význam jako poradní orgán a její analýzy mají vliv na různá jednání a debaty Standardizační instituce: tak trochu soukromé standardy Významnou roli v regulaci mezinárodního finančního systému hrají rovněž dobrovolné standardy a zásady, které vyvinula řada soukromých a veřejných standardizačních institucí a mezinárodních organizací. Nejvýznamnější institucí tohoto druhu je Basilejský výbor pro bankovní dohled (BCBS) při Bance pro mezinárodní platby (BIS) se sídlem ve švýcarské Basileji, která sdružuje centrální banky členských zemí OECD. Přestože BCBS nemá pravomoc vydávat právně závazná rozhodnutí, její bankovní standardy známé jako Basilejské 23 Schmelzer, Matthias, 2009, Towards a New Bretton Woods? A Critical Synopsis of Governmental, non Governmental and Private Sector Proposals to Reform the International Financial System, iwf/ html, str. 23. JAK PŘEDEJÍT PŘÍŠTÍ KRIZI? 19

20 dohody (většinou označovány jako Basel I, II a nově i III) jsou velmi významné a respektované. Banky, které tyto standardy porušují, jsou považovány za riskantní partnery a na mezibankovním trhu musí platit vyšší úroky. Proto se basilejské standardy běžně dodržují. Některé země je dokonce přebírají do svých právních norem. V lednu roku 2008 se pro EU stal závazným nový koncept těchto standardů (Basel II). Nedávno byla představena již třetí generace standardů (tzv. Basel III), které by však měly vstoupit v platnost až v roce Standardy v rámci Basilejské dohody se týkají řízení rizik, a to zvláště kapitálových požadavků. Zatímco tzv. Basel I požadoval u každé banky obecně 8 % vlastních aktiv, standard Basel II zavedl pružnější a komplexnější systém, který vycházel hlavně z filosofie samoregulace. Hlavním problémem basilejských standardů před krizí bylo, že se nedostatečně zaměřovaly na systémová rizika finančních sektoru (málo zohledňovaným faktorem byla např. otázka pákového efektu ). Další významnou institucí v oblasti mezinárodních financí je Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB). Jedná se o soukromou instituci složenou z patnácti expertů z oblasti účetnictví. Vybírají je zplnomocněnci, kteří jsou jmenováni soukromými organizacemi pro účetní standardy na národní úrovni a ti posléze posuzují kandidáty v otevřeném přijímacím řízení. Jako soukromý orgán IASB nepodléhá veřejné kontrole a je odpovědná pouze svým zřizovatelům. V dnešním globalizovaném světě financí hrají společné účetní standardy důležitou roli s ohledem na transparentnost, řízení rizik a úspornost. Rozdílné účetní systémy též zvyšují transakční náklady mezinárodního obchodu. Význam účetních systémů se ukazuje zejména v souvislosti s účtováním v tržních cenách. Finanční aktiva lze oceňovat buď na základě jejich nominální hodnoty, nebo jejich tržní hodnoty. Pokud se například akcie Volkswagenu s nominální hodnotou 100 euro obchoduje na burze k určitému datu za 60 euro, jak se tento rozdíl nominální hodnoty projeví v účetnictví? Jelikož hodnota akcií se za tři měsíce může opět zvýšit na 100 euro (i více), aktuální výkyv v ceně se nemusí do účetnictví promítnout pokaždé. Naopak podle účetní metody vycházející z tržní ceny bychom v našem případě měli do účetnictví zanést hodnotu 60 euro. V době, kdy dochází k ekonomickému růstu, nafukuje účetnictví v tržních cenách rozvahy, kdežto v době recese má přesně opačný efekt. Má tedy jednoznačně procyklický vliv. V době krize byla tržní cena aktiv mnoha bank téměř nulová, což by při užití metody tržních cen znamenalo, že by musely jít do konkurzu. Na druhé straně s čerstvými penězi se mnoho z nich opět vzpamatovalo. Mezi další standardizační instituce patří Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO) a Mezinárodní asociace orgánů dohledu v pojišťovnictví (IAIS). Jedním ze společných problémů standardizačních institucí je jejich nízká míra transparentnosti. Vzhledem k jejich vlivu není od věci zvážit, zda by neměly podléhat větší veřejné kontrole a zda by se neměly otevřít i dalším zainteresovaným skupinám. 3.8 Světová obchodní organizace: stále jen liberalizace Světová obchodní organizace (WTO) hraje v oblasti finanční politiky důležitou roli. V rámci dodatku Všeobecné dohody o obchodu se službami (GATS) vyspělé země prosazují další liberalizaci a deregulaci finančního sektoru. Při jednáních o dokončení tzv. rozvojového kola z Dauhá průmyslové státy dál tlačí na rychle rostoucí ekonomiky a rozvojové země, aby otevřely svůj finanční sektor. 24 Liberalizace finančních služeb by znamenala otevření domácího trhu pro zahraniční investory a větší volnost v oblasti investic. Zahraniční banky by tak mohly snadněji vstoupit na místní trh, což by vedlo ke zvýšení konkurence, která 24 Lipke, Isabel/ Vander Stichele, Myriam (2003): Financial Services in the WTO: LICENSE TO CASH IN? A Civil-Societal Critique of the Liberalization of Financial Services in the GATS Negotiations. Berlín. Pracovní studie WEED 20 JAK PŘEDEJÍT PŘÍŠTÍ KRIZI?

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační konference Postavení a vztahy Evropské

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 13. Lekce Evropská integrace, světový a evropský měnový systém

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy Petr Kolář Hodnoty a cíle Evropské unie Hodnoty EU Dnes čl. 6 SEU: Svoboda, Demokracie, Dodržování lidských práv a základních svobod, Právní stát Nově (převzato

Více

L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014

L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014 L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014

Více

Evropská Unie. Bohdálek Kamil

Evropská Unie. Bohdálek Kamil Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy

Více

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v

Více

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Konference 25 let kapitalismu v České republice Žofín, 15. listopadu 214 Vladimír Tomšík Česká národní banka Stav ekonomiky na počátku transformace Země

Více

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Politická situace Ovlivňuje hospodářský a sociální rozvoj každého státu K extrémnímu ovlivnění hospodářství a sociálních poměrů dochází

Více

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA Bc. Radek Feix OBSAH obecná charakteristika Moldavské republiky problémové faktory brzdící rozvoj státu hlavní rozvojoví partneři

Více

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva Smlouvy v EU Evropská unie (tedy EU, dříve Evropská společenství, ES, původně Evropské hospodářské společenství, EHS) je definována smlouvami

Více

11. Přednáška Světová banka, mezinárodní finanční instituce

11. Přednáška Světová banka, mezinárodní finanční instituce 11. Přednáška Světová banka, mezinárodní finanční instituce Světová banka (SB) = World Bank (WB) = Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj = International Bank for Reconstruction and Development (IBRD)

Více

Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize. Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012

Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize. Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012 Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012 Obsah: Ekonomická situace Koordinace hospodářské a fiskální politiky v rámci EU Fiskální

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Sociální dialog. Kde nás nyní naleznete?

Sociální dialog. Kde nás nyní naleznete? Kde nás nyní naleznete? elektrická energie plyn nemocnice lokální a regionální vláda národní a evropská správa odpad voda sociální služby Rozvoj, priority a problémy Energie Dialog od roku 1995, s oficiálním

Více

Liberálně-konzervativní akademie

Liberálně-konzervativní akademie Liberálně-konzervativní akademie Blok Mezinárodní vztahy doc. PhDr. Vít Hloušek, Ph.D. Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně kontakt: hlousek@fss.muni.cz Přednáška

Více

Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů. Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.

Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů. Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. (Neo) liberalismus Neo-liberalismus jako součást ekonomie hlavního proudu

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

Český sociální stát v postkomunistickém kontextu

Český sociální stát v postkomunistickém kontextu Český sociální stát v postkomunistickém kontextu Martin Potůček Centrum pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze Specifické sociální podmínky a možnosti sociální

Více

Konference: Evropa na křižovatce Vede cesta k politické unii přes unii fiskální a bankovní?

Konference: Evropa na křižovatce Vede cesta k politické unii přes unii fiskální a bankovní? Konference: Evropa na křižovatce Vede cesta k politické unii přes unii fiskální a bankovní? Petr Zahradník, Ekonomický konzultant a analytik, Člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) and EuroTeam při

Více

www.pwc.cz Vývoj automobilového trhu Q1 2013

www.pwc.cz Vývoj automobilového trhu Q1 2013 www..cz Vývoj automobilového trhu Q1 213 Aktuální vývoj české ekonomiky Slabá spotřeba 212: -3,5 % r/r 1Q 213: -1,2 % r/r Hluboký propad spotřeby ovlivněn náladou na trhu a vládními opatřeními, která snížily

Více

1.4.1 Demografický problém 20. 1.4.2 Ekologický problém 21. 1.4.3 Problém trvale udržitelného růstu 23

1.4.1 Demografický problém 20. 1.4.2 Ekologický problém 21. 1.4.3 Problém trvale udržitelného růstu 23 ODDÍL A 10 1. Vymezení světové ekonomiky 11 1.1 Světová ekonomika jako vědní disciplína 11 1.2 Vymezení světové ekonomiky 12 1.3 Klasifikace zemí 14 1.4 Světová ekonomika a biosociální systém 19 1.4.1

Více

Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%.

Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%. Fond korporátních dluhopisů ČP INVEST Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%. Důvodem poklesu FKD je zejména

Více

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 27 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek předseda vlády ČR Stav veřejných financí vládní deficit Trvale deficitní hospodaření -1-2 -3 % HDP -4-5 -6-7 -8 Saldo vládního sektoru

Více

Tři poznámky k bankovní unii. David Marek

Tři poznámky k bankovní unii. David Marek Tři poznámky k bankovní unii David Marek Tři úhly pohledu Bankovní unie v kontextu evropské integrace Bankovní unie a evropské krize Problémy dosavadní konstrukce bankovní unie Definice bankovní unie Preventivní

Více

KAPITOLA 6: CENTRÁLNÍ BANKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

KAPITOLA 6: CENTRÁLNÍ BANKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice KAPITOLA 6: CENTRÁLNÍ BANKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

EVROPSKÁ MĚNOVÁ INTEGRACE 1. soustředění. Ing. Martina Šudřichová martina.sudrichova@vsfs.cz

EVROPSKÁ MĚNOVÁ INTEGRACE 1. soustředění. Ing. Martina Šudřichová martina.sudrichova@vsfs.cz EVROPSKÁ MĚNOVÁ INTEGRACE 1. soustředění Ing. Martina Šudřichová martina.sudrichova@vsfs.cz 1. Osnova přednášky: Měnová situace po skončení 2. světové války Přechod od bilaterálních k multilaterálním obchodním

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 20.10.2015 COM(2015) 516 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Výroční zpráva o jednáních uskutečněných Komisí v oblasti vývozních úvěrů, ve smyslu nařízení (EU)

Více

Jak učit o změně klimatu?

Jak učit o změně klimatu? Jak učit o změně klimatu? Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu? Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska

Více

Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika

Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika Ing. Ivan Beneš Místopředseda Českého národního výboru pro omezování katastrof Člen Rady expertů, Czech BCSD/WBCSD Konference Smart Life Praha 29.1.2014 Tento

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ŠESTÁ VÝROČNÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ŠESTÁ VÝROČNÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 10.7.2009 KOM(2009) 356 v konečném znění ŠESTÁ VÝROČNÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU PŘEHLED OBCHODNÍCH OCHRANNÝCH OPATŘENÍ UPLATŇOVANÝCH TŘETÍMI

Více

Nová Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii: zabrání budoucím krizím eurozóny?

Nová Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii: zabrání budoucím krizím eurozóny? Nová Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii: zabrání budoucím krizím eurozóny? Ing. Jan Mládek, CSc. předseda představenstva FONTES RERUM, družstvo pro ekonomická, politická

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských

Více

EVROPSKÁ UNIE A JEJÍ OBCHODNÍ PARTNEŘI

EVROPSKÁ UNIE A JEJÍ OBCHODNÍ PARTNEŘI EVROPSKÁ UNIE A JEJÍ OBCHODNÍ PARTNEŘI EU jako přední světový vývozce zboží a služeb a největší světový zdroj přímých zahraničních investic zaujímá dominantní místo na světovém trhu. Dochází však k posunům

Více

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005 EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo

Více

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou. Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu

Více

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014. a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok 2014

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014. a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok 2014 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.6.2014 COM(2014) 417 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok

Více

OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ?

OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ? OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ? Pavel Řežábek ředitel útvaru Analýzy trhu a prognózy, ČEZ, a.s. CFO club Diskuse na téma Prognóza ekonomického vývoje v roce 2012 a ohlédnutí

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Očekává se, že region jako celek vykáže v příštím roce pozitivní růst, poté, co se ekonomiky SNS stabilizují a začnou se zotavovat (viz tabulka).

Očekává se, že region jako celek vykáže v příštím roce pozitivní růst, poté, co se ekonomiky SNS stabilizují a začnou se zotavovat (viz tabulka). Průzkum MMF REGIONÁLNÍ EKONOMICKÁ TÉMATA Země nově vznikajících trhů v Evropě očekávají silnější růst, ale čelí novým rizikům IMF Survey 13. listopad 2015 Dělníci na ropném vrtu v Rusku: Zatímco většina

Více

VY_32_INOVACE_DEJ_39. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

VY_32_INOVACE_DEJ_39. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. VY_32_INOVACE_DEJ_39 Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast:

Více

Deklarace MOP o sociální spravedlnosti pro spravedlivou globalizaci

Deklarace MOP o sociální spravedlnosti pro spravedlivou globalizaci Deklarace MOP o sociální spravedlnosti pro spravedlivou globalizaci Mezinárodní konference práce, která se sešla v Ženevě na svém 97. zasedání, s ohledem na to, že současné podmínky globalizace, jež se

Více

Sbližování právních předpisů jako faktor upevňování jednotného vnitřního trhu EU

Sbližování právních předpisů jako faktor upevňování jednotného vnitřního trhu EU Sbližování právních předpisů jako faktor upevňování jednotného vnitřního trhu EU Mgr. Ing. Petr Wawrosz Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Vyhodnocení Lisabonské

Více

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva 1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva Kvízové otázky: 1. Která země na světě má největší podíl imigrantů ve své populaci? 2. Která země na světě má největší podíl emigrantů ve své populaci? 3. Která

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz. 8) Otevřená ekonomika 7) Peníze

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska z roku 2015

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska z roku 2015 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.5.2015 COM(2015) 265 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska z roku

Více

Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady. Plzeň, 8. října 2008

Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady. Plzeň, 8. října 2008 Úvěrová krize ve vyspělých zemích a finanční stabilita v ČR Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady Plzeň, 8. října 2008 I. ČNB - finanční stabilita jako její významný cílc Finanční stabilita

Více

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2014/2234(INI) 28.4.2015

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2014/2234(INI) 28.4.2015 EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Výbor pro rozpočtovou kontrolu 28.4.2015 2014/2234(INI) NÁVRH ZPRÁVY o ochraně finančních zájmů Evropské unie: směrem ke kontrolám společné zemědělské politiky na základě výsledků

Více

Současné výzvy v oblasti regulace a dohledu nad finančním trhem v EU

Současné výzvy v oblasti regulace a dohledu nad finančním trhem v EU Současné výzvy v oblasti regulace a dohledu nad finančním trhem v EU Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovnírady ČNB Strategie Evropa 2020: novévýzvy, příležitosti a hrozby pro ekonomiku EU 22. září2010

Více

Statut a fungování Evropské centrální banky. Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D.

Statut a fungování Evropské centrální banky. Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D. Statut a fungování Evropské centrální banky Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D. Struktura přednášky anglosaský a německý model CB problém ECB jako konzervativní centrální banky evropský měnový systém, institucionální

Více

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci NÁVRH STANOVISKA. Výboru pro zaměstnanost a sociální věci

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci NÁVRH STANOVISKA. Výboru pro zaměstnanost a sociální věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zaměstnanost a sociální věci 19. 6. 2012 2011/0177(APP) NÁVRH STANOVISKA Výboru pro zaměstnanost a sociální věci pro Rozpočtový výbor k návrhu nařízení Rady, kterým

Více

Platí mluvené slovo. Projev Winfrieda Krause Výroční tisková konference ŠKODA AUTO a.s. 2012 21. března 2012

Platí mluvené slovo. Projev Winfrieda Krause Výroční tisková konference ŠKODA AUTO a.s. 2012 21. března 2012 Platí mluvené slovo Projev Winfrieda Krause Výroční tisková konference ŠKODA AUTO a.s. 2012 21. března 2012 rád bych vás také přivítal na dnešní bilanční tiskové konferenci. Snímek Hlavní události roku

Více

Rizika v oblasti pasivních obchodů banky Banka podstupuje při svých pasivních obchodech níže uvedená rizika:

Rizika v oblasti pasivních obchodů banky Banka podstupuje při svých pasivních obchodech níže uvedená rizika: Rizika v oblasti pasivních obchodů banky Banka podstupuje při svých pasivních obchodech níže uvedená rizika: Riziko likvidity znamená pro banku možný nedostatek volných finančních prostředků k pokrytí

Více

PROMĚNY EKONOMICKÉ DIPLOMACIE V ČR A VE SVĚTĚ

PROMĚNY EKONOMICKÉ DIPLOMACIE V ČR A VE SVĚTĚ JUDITA ŠTOURACOVÁ A KOL. PROMĚNY EKONOMICKÉ DIPLOMACIE V ČR A VE SVĚTĚ PROFESSIONAL PUBLISHING OBSAH: Úvodní poznámky 9 I. část: OBECNĚ - TEORETICKÉ OTÁZKY 13 1. kapitola.._ - Ekonomická dimenze mezinárodních

Více

Obsah ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3

Obsah ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3 ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3 v 1 Čistá teorie obchodu 5 1.1 Charakteristika mezinárodního obchodu 5 1.2 Vývoj teorie mezinárodního obchodu do 18. století 8 1.2.1 Merkantilismus 8 1.2.2 Kameralistika

Více

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 21. října 2015

Více

Budou země BRICS ekonomickými tygry?

Budou země BRICS ekonomickými tygry? Budou země BRICS ekonomickými tygry? Vladimír Herber Letní geografická škola Brno 2015 1 1 Proč BRICS? Učit nebo neučit? Formy integračních seskupení ve světě Co je BRICS INTEGRACE A USKUPENÍ VE SVĚTĚ

Více

Věstník ČNB částka 7/2006 ze dne 7. června 2006

Věstník ČNB částka 7/2006 ze dne 7. června 2006 Třídící znak 1 0 6 0 6 5 3 0 OPATŘENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY Č. 5 ZE DNE 25. KVĚTNA 2006, KTERÝM SE STANOVÍ POVINNÁ INVESTIČNÍ AKTIVA INSTITUCE ELEKTRONICKÝCH PENĚZ A PODMÍNKY INVESTOVÁNÍ DO TĚCHTO AKTIV

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

ČESKO-BRAZILSKÉ VZTAHY V KONTEXTU STRATEGICKÉHO PARTNERSTVÍ EU-BRAZÍLIE

ČESKO-BRAZILSKÉ VZTAHY V KONTEXTU STRATEGICKÉHO PARTNERSTVÍ EU-BRAZÍLIE ČESKO-BRAZILSKÉ VZTAHY V KONTEXTU STRATEGICKÉHO PARTNERSTVÍ EU-BRAZÍLIE Jan Němec květen 2008 Asociace pro mezinárodní otázky, Žitná 27, 110 00 Praha 1; tel./fax. +420 224 813 460; www.amo.cz; info@amo.cz

Více

Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí. Euro Forum 21.6.2004

Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí. Euro Forum 21.6.2004 Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí Euro Forum 21.6.2004 Osnova příspěvku Reforma veřejných rozpočtů 2 fáze Veřejné zdravotní pojištění v rámci veřejných financí

Více

Obchodní podnik - zapojování do vnitřního evropského trhu

Obchodní podnik - zapojování do vnitřního evropského trhu Obchodní podnik - zapojování do vnitřního evropského trhu PhDr. Iveta Šimberová, Ph.D. Ústav managementu 6.patro, P645, Konzultační hodiny: Po:13:00-15:00 E-mail: simberova@fbm.vutbr.cz Cílem přednášky

Více

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12. Mezinárodní aspekty veřejných financí Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12.1 Charakteristika mezinárodních veřejných financí peněžní vztahy vznikající při získávání, rozdělování, přerozdělování a užití

Více

TRANSFORMACE EKONOMIKY

TRANSFORMACE EKONOMIKY TRANSFORMACE EKONOMIKY VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_15 Sada: Ekonomie Téma: Transformace ekonomiky po 1989 Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená

Více

Nová strategie obchodní a investiční politiky

Nová strategie obchodní a investiční politiky Úvod Na exportu EU v současné době závisí přes 30 milionů pracovních míst a předpokládá se, že v budoucích 10-15 letech bude 90% růstu generováno za hranicemi EU, proto je potřeba navázat vztahy se třetími

Více

Priority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011)

Priority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011) Priority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011) Polsko v rámci svého předsednictví v Radě EU hodlá nastartovat ekonomický a politický růst Evropské unie pomocí těchto priorit:

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,

Více

Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016. Pražská deklarace

Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016. Pražská deklarace Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016 Pražská deklarace My, delegace národních vlád členských států regionu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN), dále jen region, jakož

Více

Akt pro jednotný trh

Akt pro jednotný trh Akt pro jednotný trh Debata v Evropském domě 8. dubna 2011 Jaroslav Šulc Sulc.jaroslav@cmkos.cz Ekonomický poradce ČMKOS Jungmanova 24, Praha 1 Dilema konsolidace nebo růst? Nutnost vyjít z krize - vytvořením

Více

Konference Asociace energetických manažerů

Konference Asociace energetických manažerů Konference Asociace energetických manažerů Pohled ekonomické teorie na vývoj cen energetických surovin (aneb Vliv financí na ceny energetických surovin ) Vladimír Tomšík Česká národní banka 1. března 2011

Více

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha, veřejný dluh Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha = stav nesouladu mezi rozpočtovými příjmy a výdaji P = V P > V P < V Krátkodobá: nesoulad v jednom rozpočtovém

Více

DLUHY, ÚVĚROVÉ REGISTRY A FINANČNÍ STABILITA

DLUHY, ÚVĚROVÉ REGISTRY A FINANČNÍ STABILITA DLUHY, ÚVĚROVÉ REGISTRY A FINANČNÍ STABILITA Jan Frait ředitel samostatného odboru finanční stability Prezentace pro konferenci uspořádanou sdružením SOLUS Praha 19. června 2014 Názory obsažené v této

Více

Regulace činnosti finančních institucí ve světle počátku celosvětové ekonomické recese

Regulace činnosti finančních institucí ve světle počátku celosvětové ekonomické recese Regulace činnosti finančních institucí ve světle počátku celosvětové ekonomické recese PRILOHY KE KNIZE MILOSLAV VOTAVA 5 Příloha č. 1 Prvky globálního finančního systému a vztahy mezi nimi GLOBÁLNÍ FINANČNÍ

Více

předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE

předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE Název tematického celku: Historický vývoj integračního procesu v Evropě A. Vývoj integračních opatření od konce 2.

Více

Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky

Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 EU 2 Evropská ústava 2003 Návrh EÚ červen 2003 na summitu EU v Řecku (v

Více

Většina zemí Eurozóny bojuje s průměrným daňovým zatížením téměř 44% HDP

Většina zemí Eurozóny bojuje s průměrným daňovým zatížením téměř 44% HDP Vydal: Auditor SK s. r. o., člen sítě UHY International Většina zemí Eurozóny bojuje s průměrným daňovým zatížením téměř 44% V zemích G8 se pouze Rusko pohybuje pod 20 % Nejrychleji rostoucí země nemají

Více

VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA. Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012

VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA. Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012 VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012 Netržní činnosti státu Legislativní Alokační Redistribuční Regulační Stabilizační Mají pomoci předcházet a likvidovat důsledky tržního selhání

Více

Modernizace zdravotních systémů v zemích EU

Modernizace zdravotních systémů v zemích EU Modernizace zdravotních systémů v zemích EU MUDr. Milan Cabrnoch poslanec Evropského parlamentu zpravodaj www.cabrnoch.cz Název zprávy Zpráva Evropské komise Evropské radě, Evropskému parlamentu, Evropskému

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,

Více

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Charakteristika současné etapy - ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní

Více

Regulace nájemného a vstup České republiky do EU. L. Havlíček, MF ČR

Regulace nájemného a vstup České republiky do EU. L. Havlíček, MF ČR Regulace nájemného a vstup České republiky do EU L. Havlíček, MF ČR Bytová politika EU V EU není jednotná bytová politika EU ani její orgány nemají přímé kompetence v oblasti bytové politiky Nepřímé vlivy

Více

Mezinárodní obchod. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik.

Mezinárodní obchod. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik. Mezinárodní obchod Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik. Příčiny vzniku mezinárodního obchodu: - Přírodní a klimatické podmínky.

Více

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D.

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Studijní texty Název předmětu: Krizové řízení Téma: Krizové řízení v České republice Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace

Více

FINANČNÍ KRIZE A JEJÍ DOPADY NA OBCE A MĚSTA. Ing. Luděk Tesař

FINANČNÍ KRIZE A JEJÍ DOPADY NA OBCE A MĚSTA. Ing. Luděk Tesař FINANČNÍ KRIZE A JEJÍ DOPADY NA OBCE A MĚSTA Ing. Luděk Tesař Ing. Luděk Tesař 1998 2006 2002 2006 2006 2007 2007 dosud Ministerstvo financí poradce ministra, analytik RUD - posílení daňových příjmů samospráv

Více

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Irska na rok 2015

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Irska na rok 2015 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.5.2015 COM(2015) 258 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Irska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Irska z roku 2015 CS CS

Více

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu,

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, 22. prosince 2014 Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, podle které i přes deficit 80 miliard v roce 2014 a deficit 100 miliard plánovaný

Více

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Reformy zdravotního pojištění v zahraničí Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Financování zdravotnictví Různé modely financování: zdravotní pojištění, národní zdravotní služba (státní

Více

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

Vliv Lisabonské smlouvy na postavení Evropské unie a České republiky v globalizované ekonomice

Vliv Lisabonské smlouvy na postavení Evropské unie a České republiky v globalizované ekonomice Vliv Lisabonské smlouvy na postavení Evropské unie a České republiky v globalizované ekonomice PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář

Více