Právní posouzení Nadace pro rozvoj regionu v likvidaci a posouzení vazeb podřízených subjektů a některých uzavřených smluv.

Transkript

1 Právní posouzení Nadace pro rozvoj regionu v likvidaci a posouzení vazeb podřízených subjektů a některých uzavřených smluv. ( Určeno pro vnitřní potřebu Ministerstva pro místní rozvoj ČR) Zpracovala: Advokátní kancelář JUDr. Jaromír Bláha Žlebská 1621, Praha 9 Dne

2 Obsah: I) Předmět zadání..strana 3 II) Nadace a nadační institut obecně..strana 3-6 III) Nadace pro rozvoj regionu strana 6-12 IV) Regionální podnikatelský fond spol. s r.o. strana V) Fond rizikového kapitálu, spol. s r.o. strana VI) Českomoravský podnikatelský fond, spol s r.o. strana VII) Smlouvy o investičním poradenství a ko-investiční dohoda..strana VIII) Transformace.strana IX) Závěr..strana X) Doporučení.strana Příloha č.1 seznam základních předaných podkladů..strana 37 2

3 I. Předmět zadání Advokátní kancelář JUDr. Jaromíra Bláhy, byla pověřena Ministerstvem pro místní rozvoj ČR (dále jen MMR ) zpracováním právního rozboru a posouzení situace v Nadaci pro rozvoj regionů (dále jen NRR ) a spřízněných subjektů tj, Regionálním podnikatelském fondu, spol. s r.o. v likvidaci (dále jen RPF ), Českomoravského podnikatelského fondu, spol. s r.o. (dále jen ČMPF ), Fondu rizikového kapitálu, spol. s r.o., v likvidaci (dále jen FRK ), včetně smluv o investičním poradenství, uzavřených se společností Czech Venture Partners, s.r.o. (dále jen CVP ) a ko-investiční dohody ze dne a poskytnout zadavateli základní právní přehled o těchto společnostech a právních úkonech, včetně doporučení, týkající se dalšího možného postupu. Předmětem tohoto posouzení není zpracování finanční a daňové analýzy a rozboru. Celý posudek vychází pouze z předaných podkladů a informací a vzhledem k velmi nepřehledné archivaci jednotlivých dokumentů nemůžeme poskytnout záruku o úplnosti celkového posouzení. V souvislosti se zadáním tohoto právního stanoviska byly advokátní kanceláři předány základní písemné doklady uvedené v příloze č. 1 k tomuto právnímu stanovisku. Nicméně advokátní kancelář tímto předkládá zadavateli komplexní právní posouzení celé struktury NRR, které bylo možno na základě výše uvedených omezení a v poskytnuté časové lhůtě zpracovat. II. Obecný úvod k nadačnímu institutu v rozhodné době od roku 1992 do roku Pro uvedení do celé problematiky nadací je třeba úvodem vysvětlit některé základní pojmy a úpravu nadací v rozhodné době dotýkající se roku 1994 až 1997, které pomohou k lepší orientaci v této oblasti. 1) Pojem nadace Nadace patřila pojmově mezi účelová sdružení majetku tak, jak je vymezoval 18 odst. 2 občanského zákoníku. Vedle pojmu nadace byl velmi často užíván v rozhodné době i pojem fond. V právním řádu ČR byl tento pojem užíván k označení konkrétních souborů jmění a dále je uveden alternativně v závorce vedle pojmu nadace v soukromoprávní úpravě nadací a fondů v občanském zákoníku ( 20b až 20e). Z toho je možno vyvozovat, že pojem fond je shodný s pojmem nadace a jedná se tedy také o účelové sdružení majetku vymezené jako druh právnických osob občanským zákoníkem. a) Nadace veřejné a soukromé. Obecně kritériem dělení nadací na soukromé a veřejné je zájem sledovaný nadacemi, tj. k jakému účelu jsou zřízeny. Za tzv. "soukromé nadace" jsou považovány nadace, kterým chybí prvek obecné (veřejné) prospěšnosti, např. nadace rodinné, podnikové. Naproti tomu při rozlišování nadací na soukromoprávní a veřejnoprávní je kritériem povaha zakládajícího aktu; 3

4 veřejnoprávní nadace vznikají veřejnoprávním aktem (zpravidla právním předpisem), soukromoprávní nadace vznikají na základě právních úkonů osob soukromého práva. b) Nadace samostatné a nesamostatné Kritériem pro dělení nadací na samostatné a nesamostatné je, zda jmění nadace je konstituováno jako samostatná právnická osoba s vlastní právní subjektivitou či nikoliv. Pokud je jmění svěřeno do správy jiné osoby, hovoří se o nesamostatné nadaci, která je určena nadačním aktem, tedy vymezením účelu, kterému bude sloužit. Takové nadaci je možno poskytovat daňové úlevy a jiné výhody stejně jako nadaci samostatné, pokud splňuje vyžadovaný obecně prospěšný (dobročinný) účel. c) Název nadace Označení nadace (fond) by mělo být obligatorní součástí názvu nadace, stejně jako je tomu např: u právnických osob upravených v obchodním zákoníku. 2)Majetek nadace S pojmem nadace je nevyhnutelně spojen její majetek. Kromě věcí nemovitých a movitých mohou nadační jmění tvořit také nemateriální hodnoty jako práva (pohledávky), nehmotné statky jako autorská práva, práva k průmyslovému vlastnictví atp. 3)Účel nadace Dalším z pojmových znaků nadace je účelové určení, majetku nadace. 4)Vznik nadace Obecně lze nadaci vymezit jako akt jedné nebo více osob, kterým tyto osoby neodvolatelně rozhodují o určení konkrétně vymezeného majetku k neziskovým účelům. K realizaci může dojít buď bezúplatným převodem do správy existující osoby (nesamostatná nadace), nebo osamostatněním takového majetku a vytvořením nové právnické osoby (samostatná nadace, nadace v užším smyslu). Při vytváření nadace tedy nastávají dva důležité momenty. Jednak je to nadání, tedy vymezení nadačního jmění k určitému účelu, a dále udělení právní subjektivity tomuto jmění za určitých podmínek. Významnou roli v tomto procesu sehrávají dva dokumenty, a to zřizovací listina, popřípadě smlouva, která obsahuje projev vůle zřizovatele nadace a vymezuje účel nadace, a statut, který podrobně upravuje poměry nadace v průběhu její existence. Podmínkou vzniku nadace je její registrace u příslušného orgánu. 5)Orgány nadace Postavení orgánů nadací je odlišné od postavení orgánů právnických osob korporativních, a vyplývá z jejich odlišného charakteru. V okamžiku, kdy se činnost správy nadace začne odchylovat od účelu nadace nebo záměrů zřizovatele, je nutný zásah nadačního úřadu. 6)Vliv státu 4

5 Vzhledem k výše uvedenému, se jeví jako velmi důležitá kontrolní funkce státu, tj. právní úprava nadačního institutu má nutně smíšenou povahu se silným veřejnoprávním prvkem. Velmi důležitá je právní úprava fiskální, tedy daňová osvobození a další úlevy poskytované nadacím, které jsou hlavním impulsem pro vytváření nadací, a rozhodují proto o rozšíření nadačního institutu v praxi. Obecné pojetí nadačního institutu a jeho právní úpravu ovlivňují tři základní zásady, a to: a) zásada autonomie vůle subjektů, b) zásada, že vše je dovoleno, co není výslovně zakázáno, c) zásada právní jistoty 7) Právní úprava nadací v právním řádu ČR v rozhodné době od roku S účinností od 1. ledna 1992 byla úprava nadací obsažena v ustanoveních zákona č. 40/1964 Sb.občanského zákoníku ( dále jen občanský zákoník ) / 18 odst. 2 písm. b/, 20b až 20e a 477 odst. 2/, provedená zákonem č. 509/1991 Sb., a dále v prováděcím zákoně č. 102/1992 Sb. Kromě možnosti zřídit nadaci závětí, určení obsahu statutu a výslovného účelového určení nadačního jmění byla převzata úprava stanovení 389b hospodářského zákoníku ( dále jen HZ ). Následná právní úprava nadačního institutu platící v rozhodné době založení NRR byla následující: 1. Definice nadace byla obsažena v 18 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku. Občanský zákoník používá alternativně v závorce pojem fond, aniž by ho jakkoli odlišoval od termínu nadace. 2. Účel nadace byl převzat z textu HZ. Oproti němu však občanský zákoník užívá generální klauzuli "obecně prospěšné cíle", k níž potom uvádí v demonstrativním výčtu příklady možných cílů. Občanský zákoník navíc zařadil mezi cíle nadace ochranu kulturních památek. 3. Dle 20b občanského zákoníku bylo možno nadaci zřídit jediným zřizovatelem, z čehož vyplývá i forma zřízení nadace zřizovací listinou, nebo společně více zřizovateli, tedy společným aktem zřizovatelů. Navíc byla výslovně připuštěna možnost zřízení nadace závětí ( 20b odst. 2, 477 odst. 2). Závěť však musela obsahovat statut nadace. 4. Nadace se stává právnickou osobou vzniká registrací u příslušného státního orgánu, kterým je dle 12 prováděcího zákona č. 102/1992 Sb. okresní úřad, v jehož územním obvodu bude mít nadace sídlo. 5. Nejpodrobněji je upraven obsah statutu nadace, který je vydáván zřizovatelem, a zákon obligatorně stanoví jeho minimální obsah. 6. Ustanovení 20d občanského zákoníku upravuje účelovost prostředků, poskytnutých z nadace. 7. Ohledně zrušení a zániku nadace odkazuje 20e občanského zákoníku na přiměřené použití 20a. Občanský zákoník zcela pomíjí úpravu postupu při změně nadace, např. změní li se nebo odpadne účel nadace. Tuto situaci neřeší ani 20a. Úprava nadací v 20b až 20e se nevztahuje na veřejnoprávní nadace a fondy. 5

6 Právní úprava v rozhodném období byla, jak vyplývá z výše uvedeného, velmi kusá a příliš obecná, neboť se při jejím přijetí předpokládalo, že podrobnosti týkající se tohoto institutu upraví zvláštní zákon Federálního shromáždění. III. Nadace pro rozvoj regionů 1) Zřízení NRR NRR byla zřízena podle 20 b) e) občanského zákoníku zřizovací listinou ze dne , kde zřizovatelem bylo Ministerstvo hospodářství České republiky. Nadace byla zaregistrována u Obvodního úřadu v Praze 1, správním odborem dne podle občanského zákoníku v tehdy platném znění podle ust. 20b odst. 3. zákona č.47/1992 Sb., pod registračním číslem 348/94. Nedílnou součástí Zřizovací listiny nadace byl Statut nadace. 2) Poslání NRR Posláním NRR byla veřejně prospěšná činnost zaměřená na podporu zahraničních programů a projektů všestranného ekonomického rozvoje vybraných oblastí České republiky. Toto poslání měla NRR realizovat prostřednictvím různých forem rozvojových a investičních společností, které sama založí nebo spoluzaloží s posláním investovat do předem schválených rozvojových projektů v dané oblasti. Ve své první fázi se měla činnost NRR zaměřit na oblast severní Moravy a Slezska vymezenou okresy Bruntál, Opava, Ostrava, Frýdek-Místek, Karviná a Nový Jičín. V souladu s Finančním memorandem podepsaným dne 7.prosince 1992 vládou ČSFR a Komisí Evropských společenství ( dále jen KS ) /projekt č. CS 92.03/ měl být pro tento region založen RPF. Dále bylo stanoveno, že jakmile NRR obdrží finanční prostředky od programu PHARE Evropských společenství, vloží tyto prostředky do tohoto RPF a posléze bude hradit náklady technické pomoci pro tuto společnost v souladu se smlouvou CS 92.03/22.02-B001 o technické pomoci při založení a řízení RPF, uzavřenou mezi vládou České republiky, reprezentovanou ministerstvem hospodářství a zastoupenou KS a firmou NEHEM N.V. dne 30.listopadu Financování RPF bude prováděno v tranších. NRR zpočátku vloží 2,5 mil. ECU do základního jmění RPF. Další finanční prostředky bude NRR poskytovat RPF na základě zpráv o činnosti a doporučení zástupce PHARE. NRR spolupracuje s právnickými i fyzickými osobami, které mají zájem přispívat k plnění jejího poslání. NRR neprovádí výdělečnou činnost, může být však společníkem právnické osoby nebo může založit společnost obchodního práva. 3)Nakládání a majetek NRR Své počáteční zdroje k plnění svého poslání čerpá NRR zejména z prostředků programu PHARE Evropských společenství. Mezi příjmy NRR patří rovněž dotace, dary a příspěvky českých i zahraničních právnických osob. Prostředky NRR lze použít v souladu s článkem II. statutu výhradně k účelům rizikového investování ve formě zvýšení základního jmění podniku resp. poskytnutí úvěru podnikateli v zájmu podpory podnikatelských subjektů, především malých a středních podniků, a to zejména k: 6

7 a) založení rozvojových a investičních společností b) financování činností těchto společností včetně provozních a jiných nákladů a nákladů vynaložených na odborné vzdělávání jejich zaměstnanců, c) financování provozních nákladů spojených s činností NRR a technickou pomocí rozvojovým společnostem. Finanční prostředky NRR jsou vedeny na účtech nadace. Při hospodaření s prostředky a majetkem nadace se postupuje v souladu s obecně závaznými právními předpisy a článkem VIII/I statutu. O použití prostředků v souladu s posláním nadace rozhoduje Rada nadace. Rada nadace byla tříčlenná a skládala se ze zástupce Ministerstva hospodářství, zástupce KS a zástupce Evropské banky pro obnovu a rozvoj ( dále jen EBPR ). Za nadaci měli jednat a vždy společně podepisovat zástupce Ministerstva hospodářství a zástupce KS, jako jednatelé NRR. Prostředky poskytnuté nadací jsou účelově vázány, a ten komu byly poskytnuty, je povinen je použít podle stanovených podmínek. V opačném případě je nadace oprávněna požadovat jejich vrácení nebo náhradu. O uvolňování prostředků PHARE pro tutéž instituci se rozhoduje na základě zpráv o předchozí činnosti a doporučení zástupce PHARE v představenstvu této instituce. Účty a rozpočty nadace měly být pravidelně, alespoň jednou za šest měsíců, kontrolovány nezávislým auditorem. Odpovědnost a pravomoc KS a Kontrolního dvora evropských společenství tímto nebyly dotčeny. V pravomoci delegace Evropského společenství bylo zajistit aplikaci článku 6.2 směrnice PHARE a zabezpečit celkovou kontrolu řádného finančního hospodaření s prostředky PHARE u tohoto projektu v souladu s příslušnými ustanoveními rámcové smlouvy s Českou republikou. Podrobnou kompetenci orgánů NRR, včetně způsobu přijímání rozhodnutí měl, dle statutu, upravit Organizační a jednací řád nadace, který nám však nebyl doložen a o jeho existenci lze pochybovat. 4) Změny zřizovací listiny NRR do roku 1997 V průběhu následujících let, před vstupem NRR do likvidace, došlo několikrát ke změně zřizovací listiny a to dne , dne a dne Všechny tyto změny se týkaly změny článku 4 zřizovací listiny, a to vždy změny jednatelů nadace s tím, že v ostatním zůstala zřizovací listina beze změny. 5) Změny statutu NRR V průběhu let došlo u NRR několikrát ke změně statutu, a to dne , dne a dne Změnou ze dne došlo ke změně článku XI. Zánik Nadace a její likvidace. Byla nahrazena věta čtvrtá, která upravovala pravomoc zakladatele jmenovat likvidátora a podle této nové úpravy byla pravomoc jmenovat likvidátora po zrušení nadace nově svěřena Radě nadace s tím, že způsob vypořádání likvidačního zůstatku určí likvidátor. Tuto změnu statutu však provedl zakladatel NRR, ač statutem nadace ze dne je tato pravomoc, dle článku VII.statutu, svěřena do pravomoci Rady nadace. 7

8 Změnou ze dne došlo ke změně článku IV. Nakládání s majetkem nadace, kde je nově upraveno, že účty a rozpočty NRR budou pravidelně, alespoň jednou za dvanáct měsíců, kontrolovány nezávislým auditorem. Dále došlo k úpravě článku VII. Pravomoc Rady nadace, kde došlo k úpravě, že Rada nadace pro potřeby MMR a KS schvaluje a v ročních intervalech předkládá zprávy o činnosti. Došlo k vypuštění původního článku X. Sekretář nadace a nahrazení novým článkem X. Právník nadace. Právník nadace podle tohoto článku poskytuje nadaci právní služby v rozsahu určeném mandátní smlouvou a vymezeném zákonem o advokacii. V rámci kontraktu zejména odpovídá za přípravu a průběh zasedání Rady nadace včetně vyhotovování zápisů z jednání a pořizování rozhodnutí Rady nadace v předepsané právní formě. Připravuje a Radě nadace předkládá návrhy právních dokumentů, zejména smlouvy s třetími osobami, a zajišťuje jejich konečná vyhotovení. V rámci svého zmocnění jedná ve věcech NRR s příslušnými orgány státní moci a správy. Tuto změnu statutu však provedl zakladatel nadace, ač statutem nadace ze dne je tato pravomoc dle článku VII. svěřena do pravomoci Rady nadace. Na základě této změny se právníkem NRR stal JUDr.Kratochvíl a došlo k rozšíření funkcí osoby likvidátora o funkci právníka a v důsledku toho i ke zvýšení odměny této osobě za výkon stanovených činností. Dne došlo k vydání úplného znění statutu NRR v likvidaci. Úplné znění statutu ve svém článku IV rozebírá dopad nového zákona o nadacích a nadačních fondech č. 227/1997 Sb., na NRR s tím, že je zde konstatováno, že MMR požádalo Úřad vlády, aby jako příslušný orgán státní správy navrhlo vložit do 9 zákona nový odstavec 5 s tímto zněním: Ustanovení odst. 4 se nepoužije v případě, že nadace nebo nadační fond obdržely účelově vázané finanční prostředky od Evropských společenství nebo jejich orgánů či organizací v rámci programu finanční pomoci. V takovémto případě rozhodne o dispozici s likvidačním zůstatkem likvidátor po předchozím souhlasu příslušného orgánu státní správy. V článku V. je stanoveno, že se likvidátor stal ze zákona namísto původních jednatelů statutárním zástupcem nadace. Orgány nadace nadále tvoří Rada nadace a likvidátor nadace. Radu nadace tvoří statutární zástupce MMR (za MMR je to náměstek ministra pro místní rozvoj odpovědný za regionální politiku a rozvoj), statutární zástupce KS a likvidátor nadace. Nově je dále upravena pravomoc Rady nadace, která rozhoduje o základních směrech činnosti NRR a určuje pravidla pro jejich uskutečňování. Rada nadace zejména schvaluje rozpočty a roční účetní závěrky NRR, PRF, ČMPF a FRK, dále v souladu se statutem a platnými právními předpisy navrhuje příslušným orgánům a likvidátorovi způsob dispozice s likvidačním zůstatkem, informuje zakladatele o činnosti NRR, jmenuje likvidátora nadace a navrhuje příslušnému soudu jeho odvolání, jmenuje statutární orgány RPF, FRK, a spolurozhoduje o jmenování statutárních orgánů ČMPF, navrhuje zakladateli změny statutu nadace. Dle čl. VII je Rada nadace usnášeníschopná, jsou li přítomni alespoň dva její členové. Příslušné dokumenty musejí členové obdržet zároveň s písemnou pozvánkou alespoň jeden týden před každým zasedáním. Zasedání svolává likvidátor nadace. Tuto změnu statutu však provedl zakladatel nadace, ač statutem nadace ze dne je tato pravomoc dle článku VII. svěřena do pravomoci Rady nadace, ale zároveň se nepřímo vrací k tomu, že je tato pravomoc svěřena zakladateli ( čl. VII - kde Rada nadace navrhuje zakladateli změny statutu nadace). Touto změnou došlo opět k posílení a upevnění pozice likvidátora. Likvidátor od této doby vykonává či by měl vykonávat taktéž funkci valné hromady dceřinných společností, jejichž 100% vlastníkem je NRR, formou rozhodnutí jediného společníka dceřinných společností při výkonu působnosti valné hromady. 8

9 Další změnou je novela statutu nadace ze dne , která tvoří přílohu zápisu z jednání Rady nadace, konaného dne , kde je zakotveno nové znění článku VI. Rada nadace s tím, že Rada nadace se skládá ze statutárního zástupce MMR a z likvidátora nadace. Vzhledem k tomu, že novela statutu nám nebyla předložena v podepsané verzi, lez vyslovit pochybnost nad jejím platném přijetí. Rada nadace zároveň na tomto jednání vzala na vědomí, že se delegace EK a EBPR rozhodly ukončit své působení v Radě Nadace na základě podpisu Memoranda o shodě s tím, že nadále veškerou odpovědnost za dozor nad využitím finančních prostředků alokovaných v NRR bylo přeneseno na MMR. 6) Právní úprava NRR V době zřízení NRR se právní úprava nadací řídila provizorní úpravou danou tehdy platným a účinným zněním občanského zákoníku a to zejména ustanovením 20 b) e) a 875 odst.2 tak, jak je popsáno výše. 7) Změna právní úpravy, která měla vliv na NRR nový zákon o nadacích a nadačních fondech Dne 3.září byl 1997 byl přijat zákon o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů č. 227/1997 Sb ( dále jen zákon o nadacích ). Zákon o nadacích nabyl účinnosti dne Období do účinnosti zákona o nadacích bylo právním provizoriem v oblasti nadačního práva a zákon o nadacích alespoň částečně, i když ne zcela dokonale, vyřešil problém potřeby souborné právní úpravy nadací. Zákon nahradil s výjimkou ustanovení o vzniku nadace závětí v 476a a 477 odst. 2 občanského zákoníku speciální úpravu nadací, dosud obsaženou v 20b až 20e občanského zákoníku, a svým rozsahem, v rámci něhož postihuje i předpisy procesní, finanční a prováděcí, zjevně usiluje stát se komplexním předpisem upravujícím právní režim nadací a nadačních fondů. 9

10 Podle přechodných a závěrečných ustanovení zákona o nadacích, konkrétně ustanovení 35, se nadace vzniklé podle dosavadních předpisů považují za nadace nebo nadační fondy podle tohoto zákona, jestliže statutární orgán nadace ve lhůtě 12 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona podá návrh na zápis do rejstříku podle tohoto zákona, včetně doložení stanovené minimální výše nadačního jmění ke dni podání návrhu, a přiloží upravený statut nadace nebo nadačního fondu a výpis z rejstříku trestů členů správní rady, dozorčí rady, popřípadě revizora; výpis z rejstříku trestů nesmí být starší šesti měsíců. Stejnopis návrhu na zápis do rejstříku zašle statutární orgán nadace nebo nadačního fondu okresnímu úřadu, a v hlavním městě Praze obvodnímu úřadu, který nadaci registroval (dále jen,,okresní úřad ). Statutární orgán nadace vzniklý podle dosavadních předpisů může rozhodnout o sloučení s jinou nadací vzniklou podle dosavadních předpisů za podmínky, že účel přejímající nadace je shodný, popřípadě obdobný účelu, pro který byla slučovaná nadace zřízena. Pro sloučení platí 7 odst. 1, 7 odst. 2 písm. b) a 8 odst. 4 až 7 obdobně s tím, že se podle těchto ustanovení rozumí nadační listinou statut nadace, rejstříkem seznam nadací vedený okresními úřady a rejstříkovým soudem okresní úřad, který registroval slučovanou nadaci. Přejímající nadace je po sloučení povinna postupovat podle odstavce 1 včetně dodržení lhůty tam stanovené pro podání návrhu na zápis do rejstříku podle tohoto zákona. Statutární orgán nadace vzniklý podle dosavadních předpisů může rozhodnout o přeměně na obecně prospěšnou společnost. K přeměně nadace vzniklé podle dosavadních předpisů na obecně prospěšnou společnost dochází ke dni vzniku obecně prospěšné společnosti. Ke dni vzniku obecně prospěšné společnosti přechází na ni bez likvidace veškerý majetek, práva a závazky nadace zaniklé přeměnou na tuto obecně prospěšnou společnost. Takto vzniklá obecně prospěšná společnost oznámí neprodleně svůj vznik okresnímu úřadu, u kterého byla registrována dosavadní nadace. Statutární orgán nadace ve lhůtě 12 měsíců ode dne účinnosti zákona o nadacích může místo podání návrhu podle odstavce 1 nebo postupu podle odstavců 2 a 3, viz výše, rozhodnout, v souladu s ustanovením 35 odst. 4, o dobrovolném zrušení nadace a jejím vstupu do likvidace. Vstup do likvidace oznámí okresnímu úřadu. Zvláštností je uložení oznamovací povinnosti takto likvidované dosavadní nadace, a to povinnost oznámit svůj vstup do likvidace okresnímu úřadu, u kterého byla dosavadní nadace registrována. Zákon o nadacích nestanoví pro toto oznámení povinnou písemnou formu, lze jej proto učinit i jinak. Je ovšem vhodné, aby si okresní úřad pořídil důkaz o tomto oznámení, a to s ohledem na jeho úřední postup podle ustanovení 35 odstavce 5. Zákon rovněž tak nestanoví lhůtu pro toto oznámení. S ohledem na úřední postup podle odstavce 5 by se tak, dle našeho názoru, mělo stát nejpozději do K příslušnosti okresního úřadu viz dříve platné, před , ustanovení 12 zák. ČNR č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník, resp. ještě dříve platné, před , ustanovení 389 odst. 2 HZ. Po ukončení likvidace likvidátor oznámí okresnímu úřadu zrušení nadace. Pro vypořádání likvidačního zůstatku platí ustanovení tohoto zákona obdobně. Přiměřeně se tedy použijí ustanovení 7 a násl.; viz komentář. Tato ustanovení nelze použít na dosavadní nadace přímo, leč jen obdobně, protože se na dosavadní nadace nevztahují. Tato ustanovení se totiž vztahují až na nadace nebo nadační fondy podle nového zákona, resp. na ty dosavadní nadace, které se novému zákonu přizpůsobily, anebo se přeměnily na nadační fondy podle nového zákona. Po marném uplynutí lhůty podle ustanovení 35 odstavce 1 nebo 4, anebo bude-li návrh na zápis do rejstříku zamítnut, okresní úřad nadaci zruší a nařídí její likvidaci. Likvidátora jmenuje okresní úřad. Pro vypořádání likvidačního zůstatku platí viz výše. 10

11 Ustanovení 35 odstavce 6 zákona o nadacích řeší právní poměry po přechodnou dobu do zápisu adaptované dosavadní nadace nebo dosavadní nadace transformované na nadační fond do nadačního rejstříku podle odstavce 1, což platí i o přechodné době zániku dosavadní nadace podle odstavců 2 až Pro tuto přechodnou dobu platí, že právní poměry dosavadní nadace, tj. nadace vzniklé před , se řídí dosavadními předpisy, pokud tento zákon o nadacích nestanoví jinak. Dosavadním předpisem je zejména 20b až 20e občanského zákoníku. Kdy nový zákon nestanoví jinak, čímž vyloučí přechodné použití dosavadních předpisů na právní poměry dosavadní nadace, zákon výslovně neuvádí. Je proto zapotřebí posoudit jednotlivá ustanovení zákona o nadacích; např. pokud jde o nepřímé novely jiných zákonů, provedené zákonem o nadacích; viz např. 33 o účtování v účetních soustavách. Otázkou je, zda si zákonodárce vůbec uvědomil obsah zákonného přechodného ustanovení o tom, že nový zákon má přednost před dosavadními předpisy, anebo zda se jedná jen o mechanicky přijaté ustanovení, bezmyšlenkovitě opsané z jiných zákonů. 8) Likvidace NRR Dosavadní NRR zvolila dobrovolné zrušení s likvidací v souladu s ustanovením 35 odst. 4 zákona o nadacích, tj. bez právního nástupce a to na základě rozhodnutí Rady nadace ze dne bylo rozhodnuto o zrušení NRR ke dni a jmenování likvidátora JUDr.Bohumila Kratochvíla. V rozhodnutí je kromě jiného uvedeno, že likvidace skončí nejpozději ke dni , avšak pouze v případě, že bude zlikvidována veškerá majetková podstat a dořešeny veškeré pohledávky a závazky s tím, že výkon pravomoci jednatelů přejde na likvidátora. Likvidace obchodních společností je obecně prováděna podle ustanovení 70 až 75 zákona č. 513/1991 Sb obchodního zákoníku ( dále jen obchodní zákoník ). S určitými odlišnostmi platí tato úprava i pro ostatní právnické osoby, včetně neziskových právnických osob, neboť dle ust. 20a občanského zákoníku se ustanovení obchodního zákoníku pro likvidaci obchodních společností použijí přiměřeně i na jiné právnické osoby. Likvidace je prováděna likvidátorem. Tím je dle obchodního zákoníku zásadně fyzická osoba. Obchodní zákoník nestanoví pro osobu likvidátora žádnou další podmínku. Z obecných zásad můžeme pouze odvodit požadavek způsobilosti k právním úkonům. Pro osobu likvidátora obecně není stanoven žádný požadavek včetně požadavku živnostenského oprávnění. Likvidátorem by však měl být odborník, který zná a dokáže aplikovat příslušné právní předpisy a orientuje se v dané problematice, člověk, jehož osoba zaručuje zdárný průběh likvidace. Likvidátor je zpravidla jmenován statutárním orgánem společnosti, pokud zákon, společenská smlouva nebo stanovy neurčí jinak. Na základě předložených dokumentů máme za to, že samotné jmenování likvidátora NRR může být shledáno, jako neplatné a to na základě těchto skutečností: - dle zřizovací listiny, jejíž nedílnou součástí je statut nadace, k tomu byl oprávněn pouze zakladatel a to v souladu s ustanovením čl.xi., kde je uvedeno, že likvidátora nadace, který určí způsob vypořádání likvidačního zůstatku jmenuje po zrušení nadace zakladatel s tím, že po změně statutu ze dne byla tato pravomoc svěřena nově Radě nadace. Orgán, který likvidátora jmenoval, rozhoduje také i o odměně, která mu bude poskytnuta ( 75 odst. 5 obchodního zákoníku). Nutno podotknout, že nebyly předloženy všechny dokumenty ( zejména nebyly přeloženy zápisy z jednání Rady nadace) a nelze proto ani 11

12 existenci takovéhoto rozhodnutí vyloučit. Poskytnutí odměny mohlo být spojeno s odkládací podmínkou úspěšného dokončení likvidace. Obecně platí, že likvidátor může být jmenován z řad zaměstnanců, což se v praxi často děje s cílem využít existujících zkušeností a kontaktů bývalých vedoucích zaměstnanců. U těchto zaměstnanců dochází ke změně nebo doplnění jejich pracovní smlouvy, s tím, že se jejich pracovní poměr uzavřený na dobu neurčitou mění na pracovní poměr na dobu určitou, do ukončení likvidace - ke změně statutu byla však v té době oprávněna pouze Rada nadace Ve věci odpovědnosti likvidátora za průběh likvidace platí, že likvidátor odpovídá stejně jako členové statutárních orgánů ( podle 71 odst. 5 obchodního zákoníku ). Pro vztah členů statutárních orgánů ke společnosti platí přiměřeně ustanovení obchodního zákoníku o mandátní smlouvě. Můžeme tedy dovodit, že je to odpovědnost v zásadě stejná jako odpovědnost mandatáře vůči mandantovi. Likvidátor činí jménem společnosti jen úkony směřující k likvidaci společnosti (provádí úkony vedoucí k vypořádání majetkových vztahů, zhodnocení práv, zastupuje podnik při jednání před soudy atd. ), přičemž postupuje podle příslušných ustanovení právních předpisů. Činnost likvidátora končí tím, že odvede veškerý likvidační zůstatek na zvláštní účet zakladatele, sestaví účetní závěrku, schválenou auditorem a podá zakladateli spolu s návrhem na výmaz z rejstříku závěrečnou zprávu o průběhu likvidace. Činnost likvidátora může skončit také tím, že se likvidátor vzdá své funkce a oznámí to orgánu, který jej jmenoval, dále smrtí likvidátora a případem, kdy likvidátor nemůže funkci vykonávat. Orgán, který likvidátora do funkce jmenoval poté jmenuje likvidátora nového. 9) Likvidace NRR a vztah k zákonu č. 219/2000 Sb. s ohledem na další postupy. Dle našeho názoru bude pro další postup nutné uvážit dále ustanovení 52 odst.2 zák. č.219/2000 Sb. o majetku státu ( dále jen zákon o majetku ), jelikož je stanoveno, že pokud právní předpisy, smlouvy a jiné právní skutečnosti založily do dne nabytí účinnosti tohoto zákona práva a povinnosti státním organizacím podle odstavce 1 jako právnickým osobám, a tato práva a povinnosti do dne nabytí účinnosti tohoto zákona trvaly, je nadále jejich nositelem stát v rozsahu a za podmínek podle tohoto zákona. Jeho majetková práva z takovéto účasti pak pochopitelně vykonává ta organizační složka státu, na níž se státní organizace přeměnila, popř. jejíž vnitřní jednotkou se stala. Této organizační složce, tj. MMR, přísluší rovněž plnění závazků státu z předmětné účasti plynoucí. S cennými papíry, účastmi v jiných právnických osobách a sdruženích ( 28 až 30) a s právy z nich vyplývajícími, nabytými do dne nabytí účinnosti zákona o majetku se naloží v souladu s tímto zákonem. I když se organizace na organizační složku nepřeměnila, a zůstala tudíž právnickou osobou, stala se její majetková práva ( např. pohledávky) dnem 1.ledna 2001 majetkem státu ( viz. 54 odst1. zákona o majetku), se kterými je organizace dále příslušná hospodařit podle zákona o majetku státu, jakož i podle zvláštních předpisů. Naproti tomu závazky obecně, čili i ty, které vyplývají z účasti v právnické osobě vzniklé před 1.lednem 2001, zůstaly i po tomto datu de iure závazky dané organizace. Ta s nimi nakládá, respektive odpovídá za jejich splnění jak podle zákona o majetku státu, tak především podle zvláštního zákona. 12

13 Nutno připomenout, že jmění NRR činilo při jejím založení částku ,-Kč a zakladatelem bylo Ministerstvo hospodářství ČR, což ve svém konečném důsledku vede k aplikaci zákona o majetku. Tato aplikace vede k tomu, že je potřeba zejména plnit a dodržovat tyto povinnosti při hospodaření: a) povinnost využívat majetek účelně a hospodárně k plnění funkcí státu a k výkonu stanovených činností b) povinnost pečovat o zachování majetku a jeho údržbu, popř. i o jeho zlepšení nebo rozmnožení c) povinnost důsledně využívat všechny právní prostředky při uplatňování a hájení práv státu jako vlastníka a při ochraně majetku před neoprávněnými zásahy, a včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení d) povinnost průběžně sledovat, zda dlužníci vůči státu včas a řádně plní své závazky, a včasným uplatněním a vymáháním práv státu zajišťovat, aby nedošlo k promlčení nebo zániku práv Pokud se týká finačních prostředků poskytnutých z programu PHARE, patří tyto ve vztahu k MMR k mimorozpočtovým prostředkům, jelikož se jedná o prostředky poskytnuté ze zahraničí podle jejich vymezení na základě aktu, kterým byly poskytnuty. 1) Vznik RPF, základní kapitál IV. Regionální podnikatelský fond, spol. s.r.o. - RPF RPF byl založen notářským zápisem č.j. NZ 35/94,N37/94 dne s tím, že jediným zakladatelem byla NRR. K jeho založení došlo v souladu s Finančním memorandem programu PHARE ze dne , uzavřeným mezi vládou ČSFR a KS s tím, že se jednal o jeden z nástrojů ke stimulaci rozvoje severomoravského regionu (projekt č.cs 9203). Společnost byla zapsána do obchodního rejstříku dnem se sídlem v Ostravě a základním kapitálem ve výši ,-Kč. Prvním jednatelem společnosti byl jmenován ing.vladislav Jež. Předmětem činnosti společnosti byla podpora rozvoje soukromých malých a středních podniků výroby a služeb s předpokladem progresivního růstu v regionu severní Morava a Slezsko. Tuto činnost měla společnost realizovat zejména investováním svých finančních prostředků do rozvoje vybraných perspektivních podniků prostřednictvím své kapitálové účasti na jejich podnikání i jinými formami své finanční pomoci soukromým fyzickým i právnickým osobám s tím, že tato společnost zároveň poskytuje těmto soukromým podnikům a podnikatelům své poradenské služby. Podle dohody uzavřené mezi vládou České republiky a KS byla činnost soustředěna na oblast severní Moravy a Slezska vymezenou okresy Bruntál, Opava, Ostrava, Frýdek Místek, Karviná a Nový Jičín. Bylo stanoveno, že nejméně 80 % všech finančních prostředků společnosti, včetně navrácených investic a zisků společnosti investuje zpět do rozvoje soukromých podniků v takto definovaném regionu. Zbývajících 20 % těchto prostředků mohla společnost použít na financování rozvoje malých a středních podniků i mimo region, pokud tyto investice mají přímou souvislost s regionem a napomohou jeho rozvoji. Založení RPF bylo zakotveno ve statutu NRR, v části II. Poslání nadace, kde bylo výslovně stanoveno, že NRR vloží zpočátku do základního kapitálu RPF 2,5 mil.ecu a další finanční 13

14 prostředky bude NRR fondu poskytovat na základě zpráv o činnosti a doporučení zástupce PHARE. Dalším jednatelem společnosti byl dle výpisu z obchodního rejstříku, zapsán dne Gijsbert Mearten Boot (do ) a dále JUDr. Bohumil Kratochvíl a Ing. Jan Káš ( kteří jsou jednateli dodnes). Dne došlo ke změně zakladatelské listiny a stanov notářským zápisem NZ 593/2001 a N 603/2001.Došlo ke zvýšení základního kapitálu na ,-Kč, zřízení investičního výboru, do jehož působnosti patřilo zejména schvalovat investiční projekty do výše ,-Kč, schvalovat uzavírání všech smluv, pokud hodnota představující závazek společnosti nepřevyšuje ,-Kč, kontrolovat účetní knihy a doklady, předkládat valné hromadě návrhy výročních zpráv a návrhy na rozdělení zisku. K platnému přijetí usnesení investičního výboru bylo zapotřebí souhlasu obou jednatelů, jelikož tito byli ze své funkce členy investičního výboru. Nutno podotknout, že v zakladatelské listině čl.viii je nesprávně uvedeno, že prvními jednateli společnosti byli při založení společnosti jmenováni ing.jan Káš a JUDr.Bohumil Kratochvíl. Prvním jednatelem společnosti byl totiž jmenován ing.vladislav Jež. Zároveň ustanovení o investičním výboru je spíše ustanovením neobvyklým a není ani moc smysluplným ustanovením, vzhledem k tomu, že vždy je zapotřebí souhlasu obou jednatelů, kteří jsou zároveň členy výboru, nehledě na to, že dle přijatých stanov mají i členové investičního výboru nárok na odměnu, a pokud tato byla fakticky stanovena a vyplacena, tak jednatelé by brali za tutéž činnost odměnu dvakrát ( jako jednatel a jako člen investičního výboru), což nesvědčí o hospodárném nakládání s majetkem. Dne došlo k zrušení společnosti s likvidací a jmenování likvidátora RNDr.Ondřeje Dvořáka, a to ve formě notářského zápisu NZ 367/2003, N 378/2003 a stanovení jeho odměny. Dne došlo ke změně zakladatelské listiny notářským zápisem NZ 423/2003, N 435/2003, a došlo ke změně stanov společnosti, a to tak, že se vypouští ze stanov investiční výbor, a vzhledem k této úpravě dochází i k dalším změnám statutu. Vzhledem k tomu, že RPF má jediného společníka, NRR, nekoná se ve smyslu ustanovení 132 odst. 1 obchodního zákoníku valná hromada a působnost valné hromady vykonává tento jediný společník. Rozhodnutí společníka musí mít formu notářského zápisu v případech, kdy se o rozhodnutí valné hromady pořizuje notářský zápis, Jediný společník RPF rozhoduje prostřednictví svého statutárního zástupce- likvidátora NRR. 2) Ovládací smlouva mezi NNR a RPF. Mezi NNR a RPF došlo dne formou notářského zápisu k uzavření č.nz 116/2002, N 118/2002 ovládací smlouvy, jejímž předmětem je dle čl.i této smlouvy závazek řízené osoby (RPF) podrobit se jednotnému řízení prováděného řídící osobou (NNR) v rozsahu a způsobem stanoveným smlouvou a platnými právními předpisy. Řídící osoba (NNR) provádí jednotné řízení svým statutárním orgánem, který uděluje v souladu s ovládací smlouvou souhlasy a pokyny statutárnímu orgánu řízené osoby - jednatelům. Dle čl.ii podléhají předchozímu souhlasu řídící osoby následující úkony řízené osoby a) schvalování zaměření činnosti b) schvalování rozpočtu řízené osoby a jeho změn 14

15 c) nabývání a zcizování nemovitostí řízenou osobou d) nabývání a zcizování majetkových účastí v jiných subjektech e) uzavírání smluv, jejichž předmětem je závazek řízené osoby a jejichž předpokládaná účinnost je delší než jeden rok f) uzavírání smluv, jejichž předmětem je závazek řízené osoby k peněžitému plnění překračující v jednotlivých případech 1 mil. Kč, nebo na základě opakovaně uzavíraných smluv s jedním subjektem v průběhu jednoho kalendářního roku částku 1 mil.kč g) rozhodnutí řízené osoby o změně jejího předmětu podnikání Výše uvedené úkony řízené osoby nepodléhají povinnosti vyžádat si předchozí souhlas řídící osoby za předpokladu, že dle zákona, zakladatelské listiny nebo stanov řízené osoby podléhají souhlasu valné hromady. Dále je v čl.v. stanovena povinnost k úhradě ztráty řízené osoby, pokud po dobu trvání této smlouvy vyplyne z auditorem ověřené a valnou hromadou schválené účetní závěrky řízené osoby, že hospodaření řízené osoby skončilo ztrátou a vzniklá ztráta nemůže být uhrazena z rezervního fondu nebo jiných disponibilních zdrojů řízené osoby, je řídící osoba povinna tuto ztrátu ve smyslu 190c odst.5. obchodního zákoníku uhradit. Vznikne li řídící osobě povinnost uhradit ztrátu řízené osoby, je řízená osoba povinna řídící osobě písemně oznámit vzniklou ztrátu, k jejíž úhradě je povinna řídící osoba do pěti pracovních dnů po schválení účetní závěrky valnou hromadou. Řídící osoba uhradí vzniklou ztrátu, do 3 měsíců od doručení oznámení. Smlouva nabývá platnosti okamžikem jejího schválení valnými hromadami řídící a řízené osoby poté, co byla řádně podepsaná oprávněnými zástupci obou smluvních stran. Smlouva nabude účinnosti dnem zveřejnění oznámení o uložení smlouvy do sbírky listin příslušného rejstříkového soudu. Smlouva může být zrušena jen s účinností ke konci účetního období. Smlouva se řídí zejména 66a, 190a a 190b a násl. obchodního zákoníku. Pokud se týká výše uvedené smlouvy, dle našeho názoru, tato postrádá jakýkoliv smysl kromě posílení vlivu a rozhodovací pravomoci likvidátora NNR, který by tímto způsobem ovládal druhého jednatele RPF (jedním z jednatelů RPF je přitom likvidátor), nehledě k tomu, že jednoznačně dává najevo porušování zákona likvidátorem v plném rozsahu. Nutno na tomto místě připomenout důvod, proč nadace vstoupila do likvidace, a to je, že nemůže vyvíjet podnikatelské aktivity. Touto smlouvou se však jednoznačně říká, že nadace spolu s řízenou osobou tvoří koncern a řízená řídící a řízená osoba mají zájem vytvořit právní rámec jednotného řízení, které by přispěly k lepšímu prosazování podnikatelských zájmů koncernu, což je však zcela v rozporu s ustanovením zákona o nadacích, jak je popsáno výše, i samotnou likvidací, jelikož právě z důvodu, že výše uvedený zákon neumožňoval podnikání, nadace vstoupila do likvidace. Zároveň se nesporně nejedná o úkon ve smyslu 72 odst.1 obchodního zákoníku směřující k likvidaci společnosti s tím, že převzetí samotného závazku k úhradě ztrát je i v rozporu s ustanovením zákona o majetku, a to zejména 44, jelikož nebyl dopředu dán souhlas, povolení nebo výjimka MMR a smlouva je tudíž neplatná dle 39 občanského zákoníku. Vzhledem k výše uvedenému máme za to, že v důsledku několikerého porušení zákona je ovládací smlouva neplatná a to absolutně. Jako možný důvod uzavření této smlouvy je možno dále kromě posílení vlivu a rozhodovací pravomoci likvidátora spatřovat vtom, že po uzavření ovládací smlouvy nemusí dle 66a odst.9 a násl. obchodního zákoníku, tj. zpracování písemné zprávy do tří měsíců od skončení 15

16 účetního období, jakož i plnit další zákonem stanovené povinnosti. Tuto skutečnost je vhodné okamžitě prověřit zda jsou tyto povinnost dle 66a plněny vzhledem k pravděpodobné neplatnosti smlouvy. Touto smlouvou zároveň došlo k převzetí ztrát NRR nad RPF, nad kterou MMR nemělo přímou pravomoc ani kontrolu. Ovládací smlouva může být zrušena pouze s účinností ke konci účetního období a to písemným úkonem odsouhlaseným valnou hromadou. Ze závažných důvodů je kterákoliv ze smluvních stran oprávněna od smlouvy odstoupit s účinky ke dni doručení odstoupení druhé smluvní straně. V. Fond rizikového kapitálu, spol. s r.o. - FRK FRK byl založen notářským zápisem č.j. NZ 30/95, N 34/95 dne jediným zakladatelem NRR a zapsán do obchodního rejstříku dne se sídlem v Praze a základním kapitálem ve výši ,-Kč. Prvním jednatelem společnosti byl jmenován ing.michal Nosek, který je jím i do současnosti. Předmětem činnosti společnosti bylo investování do hospodářského rozvoje podniků, aktivní řízení majetkových účastí, správa majetku třetích osob, organizační a ekonomické poradenství, koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, zprostředkovatelská činnost v oblasti služeb s výjimkou služeb cestovních kanceláří a zprostředkování pracovních míst pro uchazeče zaměstnání s cílem podpory malých a středních podniků v oblasti výroby a služeb s předpokladem progresivního růstu, v prvních fázích jejího vzniku a rozvoje v regionech České republiky. Základní kapitál této společnosti byl postupně navýšen na částku ,-Kč. FRK vstoupila dle výpisu z OR do likvidace, která byla zapsána dne Vzhledem k tomu, že v současnosti probíhá dokončování prodeje této společnosti a nebyly ani předány další materiály, je proto zmiňována jen pro úplnost. VI. Českomoravský podnikatelský fond, spol.,s.r.o. ČMPF 1) Vznik ČMPF, základní kapitál Dne došlo notářským zápisem NZ 187/98, N 227/98, k založení společnosti Regionální podnikatelský fond II, spol. s r.o., se sídlem Jurečkova 1, Ostrava. Prvními jednateli společnosti byl dle výpisu z obchodního rejstříku, JUDr. Bohumil Kratochvíl a Ing. Jan Káš ( kteří jsou jednateli dodnes). Jediným zakladatelem a společníkem je od jeho založení byl RPF, nyní v likvidaci. Dne došlo k sepsání dodatku zakladatelské listiny ve formě notářského zápisu č.n 713/98, Nz 671/98, na základě které došlo ke změně jména na Českomoravský podnikatelský fond, spol.,s.r.o. ČMPF byla zapsána do obchodního rejstříku dne se sídlem v Ostravě a základním kapitálem ,-Kč. Předmětem podnikání společnosti bylo: a) činnost organizačních a ekonomických poradců b) koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej 16

17 c) zprostředkování prací a služeb, zprostředkovatelská činnost v oblasti služeb (vyjma služeb cestovních kanceláří a zprostředkování pracovních míst pro uchazeče o zaměstnání) d) ostatní finanční zprostředkování, aktivní řízení majetkových účastí e) ostatní finanční zprostředkování, investování do hospodářského rozvoje podniků f) ostatní finanční zprostředkování, správa majetku třetích osob s cílem podpory rozvoje soukromých malých a středních podniků výroby a služeb s předpokladem progresivního růstu v strukturálně postižených a hospodářsky slabých okresech České republiky. Dne došlo rozhodnutím jediného společníka ( zastoupeného ing.kášem ) při výkonu působnosti valné hromady sepsaného formou notářského zápisu č. N 85/99, Nz 80/99 ke zvýšení základního jmění na ,-Kč. Dne došlo rozhodnutím jediného společníka ( zastoupeného ing.kášem ) při výkonu působnosti valné hromady sepsaného formou notářského zápisu č. N 380/99, Nz 356/99 ke zvýšení základního jmění na ,-Kč. Mezi těmito dvěma notářskými zápisy je tedy značný rozpor vzhledem k tomu, že po navýšení na částku ,-Kč dochází k navýšení na ,-Kč, což určitě nelze takto provést. Správně tedy mělo být zrušeno prvotně rozhodnutí ze dne nebo rozhodnuto o snížení základního jmění při postupu, který předepisuje zákon (např. oznámení v obchodním věstníku, oznámení věřitelům a pod.) Dne došlo rozhodnutím jediného společníka ( zastoupeného JUDr.Kratochvílem ) při výkonu působnosti valné hromady sepsaného formou notářského zápisu č. N 594/2001, N 604/2001, kde došlo k úpravě předmětu podnikání zejména tak, že předmět podnikání je za cílem podpory rozvoje soukromých malých a středních podniků výroby a služeb s předpokladem progresivního růstu v strukturálně postižených a hospodářsky slabých okresech České republiky, kam budou směřovat všechny její disponibilní, doposud neinvestované finanční prostředky, jejichž použití musí přinést prokazatelný prospěch pro ekonomický rozvoj regionu a snížení nezaměstnanosti v něm. Tohoto cíle měla společnost dosahovat tak, že funguje jako fond rizikového kapitálů (dále též jen fond nebo ČMPF ), a to zejména investováním finančních prostředků společnosti do základního kapitálu vybraných malých a středních podniků i jinými formami své kapitálové účasti na podnikatelských aktivitách soukromých podnikatelských subjektů. Kromě toho poskytuje těmto subjektům odborné poradenské služby. Investice měly jít především do firem v ranném stadiu rozvoje nebo snažících se expandovat. Fond měl do těchto firem zásadně vstupovat jako minoritní společník (ovšem s ohledem na proměnlivé podmínky své účasti se podle smlouvy mohl stát majoritním vlastníkem přeměnou podřízeného dluhu na zvýšený majetkový podíl ve firmě) tím, že poskytuje klientům základní kapitál anebo kombinací vstupu do základního kapitálu s podřízeným dluhem. Postavení fondu ve statutárních orgánech zainventovaných společností je podmíněné a kombinace práv fondů ve statutárních orgánech a závazky firem v zakladatelských dokumentech poskytnou fondu možnost zvyšovat přidanou hodnotu, kontrolovat klíčová rozhodnutí statutárních orgánů a ochránit své realizované investice. Fond měl investovat výhradně do firem se silným a odhodlaným managementem, který ovládá a dodržuje principy konkurenčního boje a snaží se o vysoký růstový potenciál firmy. 17

18 S ohledem na povahu regionu se fond měl zaměřit na tyto investiční příležitosti: a) místní soukromé firmy, u nichž může fond financovat jejich úspěšný rozvoj v raném nebo již rozvinutém stadiu; b) výprodeje podnikových portfolií, kde investiční příležitosti vyplývají z realizované privatizace částí privatizovaných podniků; c) spin-offs, kde investiční příležitosti vyplývají z restrukturalizace a racionalizace větších podniků v regionu; d) koupě podniku jeho managementem, kde může fond úzce spolupracovat s osvědčeným manažerským týmem s cílem získat společnost nebo si vytvořit tuto možnost do budoucna. Výše jednotlivé investice se měly pohybovat v rozmezí od 1-1,5 mil. EUR a průměrná výše jednoho obchodního případu neměla převýšit 1,5 mil. EUR. Fond mohl vstupovat do syndikovaných investic s jinými Venture kapitálovými fondy jen do maximální výše 50% základního kapitálu fondu s tím, že celková výše investice do jedné firmy představovaná kapitálovými vstupy všech investorů nesmí přesáhnou 3 mil. EUR a podíl fondu neměl převýšit 1,5 mil EUR. Do jednoho průmyslového sektoru neměl fond investovat více než 30% svého základního kapitálu. Exity bude fond vyhledávat během tří až šesti let především formou prodeje svých majetkových účastí strategickým partnerům, výjimečně veřejnou nabídkou. Investiční omezení: a) Fond neměl investovat do podniků zabývajících se: i. výrobou zbraní nebo jinými vojenskými zbraňovými aktivitami, ii. výrobou tabákových produktů nebo lihovin, iii. iv. provozem kasin nebo podobných zařízení pro hazardní hry, erotickými službami a podobnými činnostmi, které by byly v rozporu s pojetím podpory financované z veřejných prostředků. b) Fond se neměl angažovat ve spekulativních investičních aktivitách jako jsou nemovitosti, komoditní obchody a smlouvy, měnové spekulace, s výjimkou měnových kontraktů uzavíraných ve spojitosti s investicemi do firem v portfoliu fondu. Společnost si prostředky vytvořené z realizovaných investic (exitů) neponechává (s výjimkou prostředků nezbytných k pokrytí likvidní rezervy), ani je dále neinvestuje. V souladu se schválenou investiční filosofií se předpokládalo založení další investiční společnosti, do které budou převedeny výtěžky z investic až do výše základního kapitálu fondu. K došlo ke zvýšení základního kapitálu na ,-Kč, zřízení investičního výboru, do jehož působnosti patřilo zejména schvalovat investiční projekty do výše ,-Kč, schvalovat uzavírání všech smluv, pokud hodnota představující závazek společnosti nepřevyšuje ,-Kč, kontrolovat účetní knihy a doklady, předkládat valné hromadě návrhy výročních zpráv a návrhy na rozdělení zisku. K platnému přijetí usnesení investičního výboru bylo zapotřebí souhlasu obou jednatelů, jelikož tito byli ze své funkce členy investičního výboru. Je nutno podotknout, že ustanovení o investičním výboru je spíše ustanovením neobvyklým, a není zároveň moc smysluplným ustanovením, vzhledem k tomu, že vždy je zapotřebí souhlasu obou jednatelů, kteří jsou zároveň členy výboru, nehledě na to, že dle přijatých stanov mají i členové investičního výboru nárok na odměnu, a pokud tato byla fakticky stanovena a vyplacena tak, jednatelé by brali za tutéž činnost odměnu dvakrát (jako jednatel a jako člen investičního výboru), což nesvědčí o hospodárném nakládání s majetkem. 18

19 Rozhodnutím Rady nadace ze dne , došlo k rozhodnutí o změně smluv o investičním poradenství a správě majetku (IAAA) uzavřených dne mezi RPF a ČMPF a CVP. Došlo k rozhodnutí o změně stanov ČMPF. Nutno říci, že změna stanov patří u ČMPF do působnosti společníka RPF a nikoliv do působnosti Rady nadace. Dne došlo k zápisu dalšího jednatele RNDr.Ondřeje Dvořáka s dnem vzniku funkce s tím, že k tomuto nebyly předloženy žádné dokumenty. Nutno podotknout, že pokud se dělala již tato změna, ale i bez ohledu na ní, se měl podat návrh na změnu zápisu v obchodním rejstříku a ve výpisu z obchodního rejstříku se měl promítnout i zápis ohledně společníka RPF a to dovětek v likvidaci, což se nestalo. Jako velmi důležité musíme zmínit, že ani zároveň založení ČMPF dne není zcela správné z právního hlediska, pokud zároveň bylo rozhodnuto o likvidaci NNR. Nicméně se jedná o realizaci rozhodnutí Rady NRR ze dne (tento zápis předložen nebyl, ale je toto konstatováno v NZ 187/98 ze dne ), na kterém bylo zároveň Radou nadace rozhodnuto dne o zrušení nadace ke dni a jmenování likvidátora JUDr.Bohumila Kratochvíla. Dle našeho názoru se nemělo správně již pokračovat v realizaci tohoto rozhodnutí a Rada nadace takovéto rozhodnutí o založení ČMPF neměla přijmout, neboť k tomu nebyly splněny zákonem stanovené podmínky. V neposlední řadě musíme poukázat na nejdůležitější skutečnost a to, že od založení až do současnosti je RPF jediným společníkem ČMPF. V souladu novelou obchodního zákoníku č.370/2000 Sb. s účinností od však došlo ke změně ustanovení 105 odst.2, kde je stanoveno, že společnost s jediným společníkem nemůže být jediným zakladatelem nebo společníkem jiné společnosti. Dle Čl. VIII bodu 19. Přechodných a závěrečných ustanovení novely obchodního zákoníku, je li ke dni účinnosti tohoto zákona společnost s jediným společníkem jediným společníkem jiné společnosti, je povinna uvést své právní postavení do souladu s tímto zákonem do dvou let ode dne nabytí účinnosti (do ) tohoto zákona, jinak může soud i bez návrhu všechny tyto společnosti zrušit a nařídit jejich likvidaci. Ke změně společníků však dle předložených dokumentů nedošlo a tento protiprávní stav trvá. Vzhledem k tomu, že ČMPF má jediného společníka, RPF, nekoná se ve smyslu ustanovení 132 odst. 1 obchodního zákoníku valná hromada a působnost valné hromady vykonává tento jediný společník. Rozhodnutí společníka musí mít formu notářského zápisu v případech, kdy se o rozhodnutí valné hromady pořizuje notářské zápis, Jediný společník ČMPF rozhoduje prostřednictví svého statutárního zástupce- likvidátora RPF. 2) Ovládací smlouva mezi RPF a ČMPF. Mezi RPF a ČMPF došlo dne formou notářského zápisu k uzavření č.nz 118/2002, N 120/2002 ovládací smlouvy, jejímž předmětem je dle čl.i této smlouvy závazek řízené osoby (ČMPF) podrobit se jednotnému řízení prováděného řídící osobou (RPF) v rozsahu a způsobem stanoveným smlouvou a platnými právními předpisy. Řídící osoba (RPF) provádí jednotné řízení svým statutárním orgánem, který uděluje v souladu s ovládací smlouvou souhlasy a pokyny statutárnímu orgánu řízené osoby- jednatelům. Dle čl.ii podléhají předchozímu souhlasu řídící osoby následující úkony řízené osoby a) schvalování zaměření činnosti b) schvalování rozpočtu řízené osoby a jeho změn 19

20 c) nabývání a zcizování nemovitostí řízenou osobou d) nabývání a zcizování majetkových účastí v jiných subjektech e) uzavírání smluv, jejichž předmětem je závazek řízené osoby a jejichž předpokládaná účinnost je delší než jeden rok f) uzavírání smluv, jejichž předmětem je závazek řízené osoby k peněžitému plnění překračující v jednotlivých případech 1 mil. Kč nebo na základě opakovaně uzavíraných smluv s jedním subjektem v průběhu jednoho kalendářního roku částku 1 mil.kč g) rozhodnutí řízené osoby o změně jejího předmětu podnikání. Výše uvedené úkony řízené osoby nepodléhají povinnosti vyžádat si předchozí souhlas řídící osoby za předpokladu, že dle zákona, zakladatelské listiny nebo stanov řízené osoby podléhají souhlasu valné hromady. V čl.v. je stanovena povinnost k úhradě ztráty řízené osoby, pokud po dobu trvání této smlouvy vyplyne z auditorem ověřené a valnou hromadou schválené účetní závěrky řízené osoby, že hospodaření řízené osoby, skončilo ztrátou a vzniklá ztráta nemůže být uhrazena z rezervního fondu nebo jiných disponibilních zdrojů řízené osoby, je řídící osoba povinna tuto ztrátu ve smyslu 190c odst.5. obchodního zákoníku uhradit. Vznikne li řídící osobě povinnost uhradit ztrátu řízené osoby, je řízená osoba povinna řídící osobě písemně oznámit vzniklou ztrátu, k jejíž úhradě je povinna řídící osoba do pěti pracovních dnů po schválení účetní závěrky valnou hromadou. Řídící osoba uhradí vzniklou ztrátu, do 3 měsíců od doručení oznámení. Smlouva nabývá platnosti okamžikem jejího schválení valnými hromadami řídící a řízené osoby poté, co byla řádně podepsaná oprávněnými zástupci obou smluvních stran. Smlouva nabude účinnosti dnem zveřejněn oznámení o uložení smlouvy do sbírky listin příslušného rejstříkového soudu.smlouva může být zrušena jen s účinností ke konci účetního období. Smlouva se řídí zejména 66a, 190a a 190b a násl. obchodního zákoníku. Pokud se týká výše uvedené smlouvy, dle našeho názoru, tato postrádá jakýkoliv smysl kromě posílení vlivu a rozhodovací pravomoci likvidátora NRR- JUDr. Bohumila Kratochvíla, který by tímto způsobem nepřímo ovládal další dva jednatele ČMPF (jedním ze tří jednatelů ČMPF je přitom JUDr.Bohumil Kratochvíl) nehledě k tomu, že i zde se dává najevo nepřímo porušování zákona. Nutno na tomto místě připomenout důvod, proč nadace vstoupila do likvidace, a to je, že nemůže vyvíjet podnikatelské aktivity. Jako možný důvod uzavření této smlouvy je možno dále kromě posílení vlivu a rozhodovací pravomoci likvidátora spatřovat v tom, že po uzavření ovládací smlouvy nemusí dle 66a odst.9 a násl. obchodního zákoníku tj. zpracování písemné zprávy do tří měsíců od skončení účetního období jakož i plnit další zákonem stanovené povinnosti. Tuto skutečnost je vhodné okamžitě prověřit, zda jsou tyto povinnost dle 66a obchodního zákoníku plněny vzhledem pravděpodobné neplatnosti smlouvy, viz porušení zákona uvedené v článku VI bod 2 tohoto posouzení. Touto smlouvou zároveň došlo k převzetí ztrát RPF nad dceřinou společností, nad kterou MMR nemělo přímou pravomoc ani kontrolu. Ovládací smlouva může být zrušena pouze s účinností ke konci účetního období a to písemným úkonem odsouhlaseným valnou hromadou. Ze závažných důvodů je kterékoliv ze smluvních stran oprávněna od smlouvy odstoupit s účinky ke dni doručení odstoupení druhé smluvní straně 20