Metodický list. Přímá a nepřímá řeč. Darja Dvořáková. Přímá řeč, nepřímá řeč, uvozovky, uvozovací věta

Transkript

1 Metodický list Název materiálu Autor Klíčová slova Šablona Přímá a nepřímá řeč Přímá řeč, nepřímá řeč, uvozovky, uvozovací věta III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky využíváním ICT Datum vytvoření 24. srpna 2013 Sada III/2-4.6 Oblast, obor Třída Druh učebního materiálu Anotace + popis použití Český jazyk, Slohová a komunikační výchova 7. třída Pracovní list V pracovním listu, který je určen k opakování přímé řeči, je žákům nejprve předložen úryvek z pohádky. Ten obsahuje přímou řeč, schází v něm však uvozovky. Úkolem dětí je uvozovky správně doplnit. Jakmile si žáci připomenou název pohádky a jméno jejího autora, zkusí si také převyprávět její děj. Tutéž ukázku z pohádky pak žáci přepracují do podoby dramatu. Připraví si repliky jednotlivých postav a zkusí také krátkou dramatizaci. Následující úloha vede žáky k poznání, že volba slovesa v uvozovací větě má na sdělení v přímé řeči významný vliv. Žáci hledají vhodná slova, kterými by vyjádřili city a emoce naznačené uvozovací větou před týmž obsahem přímé řeči. Nakonec žáci přepracují nepřímou řeč do podoby řeči přímé. Seznam literatury a pramenů Andersen, H. Ch. Nejkrásnější pohádky. 1. vydání. Dobřejovice: Rebo Productions CZ,s. r. o., ISBN

2 PŘÍMÁ A NEPŘÍMÁ ŘEČ 1. Doplň do úryvku z pohádky uvozovky. Kachňátka valila očka úžasem. Jak je ten svět velký! švitořila a skutečně to tak po dlouhé době strávené ve skořápce vypadalo. Svět je mnohem větší, řekla jim maminka. Jestlipak už jste se vyklubala všechna? Propána, ještě ne ještě tu mám to veliké vejce! Na návštěvu zrovna připlavala jedna stará kachna a spustila: To je určitě krocaní vejce. Jednou jsem ho také měla v hnízdě. Co já jsem se s ním natrápila. Radím ti, nech ho být, pravila a zase odplavala pryč. Vejce jako vejce, prostě na něm budu sedět trochu déle, řekla si pro sebe kachní máma. 2. Víš, jak se jmenuje pohádka, ze které je úryvek? 3. Víš, kdo je jejím autorem? 4. Znáš celý děj pohádky? Zkuste si ji převyprávět. 5. Přepracuj úryvek do podoby divadelní hry. Zachyť pouze repliky jednotlivých postav. KACHŇÁTKA: MAMINKA: STARÁ KACHNA: MAMINKA: 6. Zkuste si ve skupinkách po 4 dětech dramatizaci této krátké ukázky.

3 7. Pouhá změna slovesa v uvozovací větě může výrazně ovlivnit smysl jinak obsahově totožného sdělení v přímé řeči i atmosféru okamžiku. Zkus co nejlépe vystihnout psychické rozpoložení otce. a) Otec zařval: Proč tu ještě nejsou? b) Otec se ustaraně ozval: Proč tu ještě nejsou? c) Otec procedil mezi zuby: Proč tu ještě nejsou? d) Otec se na mě potutelně obrátil: Proč tu ještě nejsou? 8. Které citově neutrální sloveso by mohlo nahradit kteroukoli předchozí variantu? 9. Přepracuj sdělení z nepřímé řeči do podoby přímé řeči s uvozovací větou. a) Petr mě utěšoval, že se nemám bát, že si nějak poradíme. b) Táta řekl, že mám jít s ním, protože mi něco ukáže. c) Děti prosily jedno přes druhé, ať zůstaneme na chatě, že se jim ještě nechce domů.

4 ŘEŠENÍ 1. Kachňátka valila očka úžasem. Jak je ten svět velký! švitořila a skutečně to tak po dlouhé době strávené ve skořápce vypadalo. Svět je mnohem větší, řekla jim maminka. Jestlipak už jste se vyklubala všechna? Propána, ještě ne ještě tu mám to veliké vejce! Na návštěvu zrovna připlavala jedna stará kachna a spustila: To je určitě krocaní vejce. Jednou jsem ho také měla v hnízdě. Co já jsem se s ním natrápila. Radím ti, nech ho být, pravila a zase odplavala pryč. Vejce jako vejce, prostě na něm budu sedět trochu déle, řekla si pro sebe kachní máma. 2. Ošklivé malé káčátko 3. Hans Christian Andersen 5. Přepracuj úryvek do podoby divadelní hry. Zachyť pouze repliky jednotlivých postav. KACHŇÁTKA: Jak je ten svět velký! MAMINKA: Svět je mnohem větší. Jestlipak už jste se vyklubala všechna? Propána, ještě ne ještě tu mám to veliké vejce! STARÁ KACHNA: To je určitě krocaní vejce. Jednou jsem ho také měla v hnízdě. Co já jsem se s ním natrápila. Radím ti, nech ho být. MAMINKA: Vejce jako vejce, prostě na něm budu sedět trochu déle 7. a) Otec zařval: Proč tu ještě nejsou? Otec je naštvaný, zlobí se, zuří. b) Otec se ustaraně ozval: Proč tu ještě nejsou? Otec má o někoho strach, obává se nějaké nemilé události.

5 c) Otec procedil mezi zuby: Proč tu ještě nejsou? Otec má vztek. Nechce ho však příliš dávat najevo, snaží se ho potlačit, ale nedaří se mu. d) Otec se na mě potutelně obrátil: Proč tu ještě nejsou? Otec má dobrou náladu, nevadí mu, že ještě nepřišli, spíš si ze mě dělá legraci. 8. Otec se zeptal: Proč tu ještě nejsou? 9. a) Petr mě utěšoval, že se nemám bát, že si nějak poradíme. Petr mě utěšoval: Neboj se, my si nějak poradíme. b) Táta řekl, že mám jít s ním, protože mi něco ukáže. Táta řekl: Pojď se mnou, něco ti ukážu. c) Děti prosily jedno přes druhé, ať zůstaneme na chatě, že se jim ještě nechce domů. Děti prosily jedno přes druhé: Zůstaňme na chatě. Nám se ještě nechce domů.