PhD existence v oboru psychologie v České republice a na Slovensku

Transkript

1 PhD existence v oboru psychologie v České republice a na Slovensku Aleš Neusar, Miroslav Charvát a kolektiv Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Olomouc 2012

2 Oponenti: Mgr. et Mgr. Jan Mareš, Ph.D. Mgr. et Mgr. Julie Wittmannová, Ph.D. Autoři: Aleš Neusar, Miroslav Charvát, Martin Dolejš, Irena Smetáčková, Marek Kolařík, Wander van der Vaart, Josef Kundrát, Matúš Šucha, Helena Franke, Martin Loučka, Marián Špajdel, Małgorzata Szarzyńska Ilustrace Radek Čák. Grafické zpracování obálky Kateřina Manková. Na vydání této publikace se finančně podílí: Evropský sociální fond a Státní rozpočet České republiky Publikace vznikla v rámci projektu VZKAS Vzdělávání a zvyšování kompetencí pro konkurenceschopnost akademických pracovníků a postgraduálních studentů ESF OP VK reg. č. CZ.1.07/2.3.00/ Neoprávněné užití tohoto díla je porušením autorských práv a může zakládat občanskoprávní, správněprávní, popř. trestněprávní odpovědnost. 1. vydání Aleš Neusar, Miroslav Charvát a kol., 2012 Univerzita Palackého v Olomouci, 2012 ISBN

3 Obsah Předmluva...7 EXPOZICE 1 Cíle a popis výzkumných studií o PhD existenci O doktorátu Doktorský studijní program v České republice Doktorský studijní program na Slovensku Kvalita versus kvantita Doktorát v jiné zemi Meaning and methods in a successful PhD-system: drawing lessons from the Dutch approach PhD v Polsku Zkušenost s projektem Evropské komise FP7 Marie Curie Action PhD v Anglii Očekávání od doktorského studia Jak se dostat na doktorát Volba tématu a výzkumný záměr Volba školitele Přijímací řízení ZÁPLETKA 6 Klíčové kompetence absolventů doktorátu Sebeposouzení klíčových kompetencí doktorandů Realizace disertačního výzkumu

4 7 Začínající vysokoškolský pedagog Co očekávat a na co se připravit Začínající učitel sebezkušenostního výcviku Přednáška na konferenci Přednáška = PowerPoint? Od nápadu k hlavnímu poselství přednášky Tvorba slajdů Alternativní či doplňkové prezentační pomůcky Přednášející Posterová prezentace na konferenci Nevýhody a výhody posterové prezentace Posterové metafory (typy posterů) Součásti posteru Desatero úspěšného posteru O publikování Psaní odborného článku Typy článků Specifika přehledové studie Specifika empirické studie Společné součásti všech typů článků Umění psát KRIZE 12 Teror příležitostí a jak jej zvládat Souběžné povinnosti Prokrastinace Time management Týmová spolupráce

5 Obsah 13 Doktorandské moratorium: krize je nadějí Doktorské studium jako přechod Přechodové pochybnosti Doktorandská dilemata Zbavit se pochybností? OBRAT V DĚJI 14 Už zbývá jenom napsat disertaci Jaká kritéria by měla disertační práce splnit? Jak napsat tak dlouhý kus textu? Jak poznat, že je něco špatně? Jak dlouho trvá napsat disertaci? Musíte doktorát opravdu dodělat? Jak to přežít i dobře zažít? ROZUZLENÍ 15 Post PhD existence Od začátku do konce aneb jak to zvládnout Souhrn Summary O autorech Literatura

6

7 Předmluva Naděje umírá prý poslední. Ale první rozhodně umírá radost, píše v jedné ze svých básní Egon Bondy. 1 Drama PhD existence obvykle začíná radostí. Radostí z přijetí, ze získaného statusu, stipendia, možnosti pracovat v oblasti svého zájmu. Je ale překvapující, jak rychle se u některých studentů a studentek doktorátu toto počáteční nadšení vytrácí. Můžeme si ukázat na mnoho viníků systém, školitele, proces (ne)vzdělávání, výši stipendia, vybavenost kateder apod. Problémem takového vidění ovšem je, že obvykle nic neřeší, neboť tyto faktory doktorand ze své pozice může jen stěží ovlivnit. Navíc, když se podíváme na úžasné a bohaté západní univerzity, i tady si doktorandi stěžují na podobné věci. Myslíme si, že možnost zachovat si či znovu objevit radost z PhD existence má v rukou nejvíce sám doktorand a jeho či její aktivní přístup ke studiu. A proč si radost vůbec zachovávat? Pokud se totiž z doktorátu vytratí, rozplyne se brzy také smysl celého studia. To se pak téměř jistě projeví nejen v horší kvalitě života doktoranda a jeho okolí, ale také v nižší kvalitě získaných znalostí, osvojených dovedností, publikovaných článků a v (ne)poslední řadě též samotné disertace. Taková PhD existence nemá valný význam a doktorand by se měl zamyslet, jestli něčemu takovému chce obětovat jedny z nejlepších let svého života. Cílem naší knihy je poskytnout budoucím i současným doktorandům knižního společníka, pomáhajícího studium ne přežít, ale co nejlépe a nejužitečněji zažít. Je nám jasné, že v průběhu PhD existence musí dojít k nějakým krizím (jinak bychom si jí nevážili a nemohli růst), ale zároveň si myslíme, že se spoustě nepříjemností, žeroucích naše nadšení a energii, dá předcházet. Napsali jsme proto knihu, kterou bychom si sami chtěli přečíst v době, kdy jsme ještě doktorát studovali. Cílovou skupinou jsou zejména ti, kteří to s doktorátem myslí opravdu vážně a je jedno, zdali vidí proces jako obtížný, či jím proplouvají s grácií a nadšením. Naše kniha má své nedostatky, a proto budeme moc rádi, když nás na ně budete upozorňovat, abychom ji mohli v budoucnu dále vylepšovat. I tak ale věříme, že může být užitečná. V knize se například dozvíte různá nepsaná pravidla PhD existence a také tipy, jak zvládnout všemožné úkoly, které 1 Bondy, E. (1990). Básně 1988 aneb čas spíše chmurný; Odplouvání. Praha: Inverze. 7

8 s PhD existencí přirozeně souvisí např. výuku, odborné psaní, prezentování, nové role či zvládání života mimo PhD. Soustředili jsme se zejména na témata, která považujeme za zásadní nebo na ně u nás dostupné publikace kladou malý důraz. Proto zde například nenajdete informace o tom, jak citovat dle normy APA 6 či ISO 690 (dají se lehce dohledat jinde), ale prostor je naopak více věnován plagiátorství či filozofii citování, neboť to už tak jasné není. Psát doporučení je vždy problematické, neboť jejich aplikace nemusí vždy přinést kýžený výsledek. Proto berte, prosím, knihu jako podnět k zamyšlení. Realita je vždy barvitější než jakákoliv kniha. Knihu bychom nenapsali pouze z načtené literatury či z našich vlastních zkušeností, byť jsou bohaté a mají hodně veselých i tragikomických prvků. V této monografii průběžně představíme i výsledky našeho výzkumného projektu zaměřeného na zkušenosti studentů se systémem vzdělávání v doktorských studijních programech v oboru psychologie v České republice a na Slovensku. Iniciátory této knihy i výzkumných studií byli Aleš Neusar a Miroslav Charvát za významné pomoci a podpory Martina Dolejše. Výzkumné studie vznikaly od podzimu 2010 do jara 2011 v rámci vzdělávacího projektu ESF OP VK reg. č. CZ.1.07/2.3.00/ Děkujeme proto mnohým doktorandům, kteří se nebáli s námi sdílet své zkušenosti a příběhy v našich výzkumných studiích či během workshopů a konferencí, které jsme pořádali. Jejich výpovědi a vyprávění dodávají této knize ono tolik potřebné koření autenticity. Děkujeme také ostatním spoluautorkám a spoluautorům, kteří se na této knize podíleli a přidali tak svůj hlas k tématu. Jako ústřední jednotící linii pro naši monografii jsme metaforicky zvolili výstavbu klasického dramatu. Hlavními argumenty pro tuto skladbu jsou čtivost, typický sled daný časovým průběhem doktorského studia, ale též často dramatický ráz osobních výpovědí studentů. Kromě inspirativního čtení vám přejeme hlavně, aby drama vaší PhD existence mělo co nejméně tragických prvků a na jeho konci nečekala katastrofa, nýbrž katarze. Přejeme vám též, aby výsledkem vašeho několikaletého snažení byla smysluplná disertace ověnčená třemi kýženými písmenky a oslavou s vašimi blízkými. Za kolektiv autorů Aleš Neusar 8

9

10

11 1 Cíle a popis výzkumných studií o PhD existenci Miroslav Charvát, Aleš Neusar, Martin Dolejš Výzkumným cílem našeho projektu je popsat zkušenosti studentů se systémem vzdělávání v doktorských studijních programech (dále i DSP) v oboru psychologie v České republice a na Slovensku. Důraz přitom neklademe na objektivní nezávislou evaluaci vzdělávacího systému jako celku ani na reflexi jeho konkrétní podoby na daném pracovišti. Zaměřujeme se spíše na subjektivní zkušenosti samotných doktorandů. Všímáme si například osobní motivace ke studiu, prožívání studia se všemi jeho nároky a specifiky, individuálních profesních plánů studentů po získání titulu Ph.D. či procesu tvorby disertace. V monografii se postupně zabýváme zejména následujícími výzkumnými otázkami: a) Jaká je struktura motivace ke vstupu do DSP a co je studenty od studia očekáváno? Předpokládáme, že motivace, která ovlivňuje zvažování, zda se účastnit přijímacího řízení na doktorát, má povahu spíše procesu než jednorázového rozhodnutí a že v ní hraje roli celá řada faktorů. Na druhou stranu hledáme i ty nejtypičtější důvody pro toto životní a profesní rozhodnutí. b) Jaké jsou kariérní vyhlídky studentů po získání titulu Ph.D. a co pro svou budoucí uplatnitelnost dělají? Zde nás zajímají zejména oblasti, ve kterých se studenti chtějí v budoucnu pracovně uplatnit, a jaký v tomto ohledu spatřují přínos studia doktorátu či získaného titulu Ph.D. Řadíme sem i problematiku získávání zkušeností v jiné než akademické a výzkumné praxi a potřebu sjednávání souběžných úvazků při studiu. c) Jaká je spokojenost doktorandů se studiem v DSP v té podobě, s jakou se na školicím pracovišti setkávají? Tato otázka se týká zejména první fáze studia hned po přijetí, kde by se podle nás měla projevit zejména konfrontace očekávání a reality. Sledována je i subjektivně vnímaná celková náročnost studia a jeho zvládání ze strany studentů. 11

12 Miroslav Charvát, Aleš Neusar, Martin Dolejš d) Jak se studenti dívají na klíčové znalosti, dovednosti a kompetence předávané v rámci studia a jak se tato představa (ne)shoduje s přístupem ze strany školicího pracoviště? Důležité pro tento bod je samozřejmě srovnání těchto pohledů s evropským i světovým standardem pro DSP a výsledný profil absolventa v oboru psychologie. e) Jaké mají doktorandi zkušenosti s pedagogickou činností a jak se cítí být připravováni pro výuku? Pedagogická činnost bývá často povinnou součástí studia. Přesto je někdy podceňována v tom smyslu, že se například předpokládá, že každý umí učit či předávat své zkušenosti mladším nebo že každý umí ověřovat znalosti v roli zkoušejícího. f) Jakou zkušenost mají studenti s procesem tvorby disertace a jak vnímají spolupráci se svým školitelem? Disertace je bezesporu ústředím tématem, jehož síla a význam s časem roste. Její obhajoba je velkým finále, před kterým se ovšem odehrává řada dramatických dějství a obtížných procesů. Snažíme se sledovat i příklady dobré praxe, tj. vytáhnout z dat ty cenné zkušenosti, ze kterých se dá poučit. g) Jak se doktorským studentům a studentkám daří skloubit studium DSP s jejich osobními životy? Při vstupu do DSP se adeptky a adepti (pohlaví zde může hrát velkou roli) nejčastěji nacházejí ve věku mladé dospělosti, kdy zákonitě řeší celou řadu náročných souběžných vývojových úkolů, jako je například finanční osamostatnění, budování vlastního bydlení, zakládání rodiny, a to vše za dozvuků studentského života, který je jim stále nablízku. A pokud se člověk rozhodne pro doktorské studium později, obvykle mu souběžných povinností, zejména těch pracovních, neubývá. Pro zodpovězení těchto ústředních a z nich odvozených doplňujících otázek jsme zvolili kombinaci tří studií, čímž vznikl smíšený výzkumný design kombinující výhody kvantitativního a kvalitativního přístupu. Dvě studie jsou explorativními dotazníkovými šetřeními. V první se dotazujeme studentů z posledních dvou ročníků magisterského studia psychologie se zájmem o studium DSP. Druhá studie je jádrem celého výzkumu a zaměřuje se na ty, kteří již doktorát studují. Třetí, ryze kvalitativně orientovaná studie, se zaměřuje na analýzu příběhů o průběhu doktorátu sepsaných doktorandy, 12

13 1 Cíle a popis výzkumných studií o PhD existenci čímž doplňuje druhou studii o podrobnější a kontextové informace. Nadále v textu je budeme označovat jako Studie I, Studie II a Studie III. Studie I: Dotazníkové šetření mezi magisterskými studenty se zájmem o doktorát První studie se zaměřila na magisterské studenty psychologie v České republice a na Slovensku. Pro tyto účely specificky sestavený a online distribuovaný dotazník obsahoval 27 položek (s uzavřenými i otevřenými otázkami), které se tematicky soustředily na a) motivaci studentů získat Ph.D. nebo PhDr. titul, b) oblasti profesního zájmu, c) očekávání a informovanost o doktorském studiu a d) vyjádřený zájem o doktorskou formu studia. Studenti byli osloveni informačním em přes sekretariát vedoucích kateder. Takto jsme studenty kontaktovali (upomínali) dvakrát v rozmezí šesti měsíců. Dotazník nakonec vyplnilo 53 studentek a studentů ze tří českých (n = 40) a jedné slovenské univerzity (n = 12). Soubor je tvořen z 83 % (n = 43) ženami a 17 % (n = 9) muži, což odpovídá přibližně vyššímu počtu žen v tomto typu studia. Většina z oslovených studuje v prezenční formě (87 %, n = 45). Přibližně polovina jich studuje v posledním a polovina v předposledním ročníku magisterského studia (tj. 4. a 5. ročníku neděleného magisterského studia či 1. a 2. ročníku magisterského studia, pokud je toto děleno na bakalářské a magisterské). Průměrný věk studentů je 24,4 let a věkové rozpětí činí let. Studie II: Dotazníkové šetření mezi doktorskými studenty Druhá studie se již zaměřila na doktorské (Ph.D.) studenty a studentky v oboru psychologie v České republice a na Slovensku. Pro tyto účely byl sestaven online dotazník o 60 položkách, který již v podstatě kopíroval námi formulované výzkumné otázky. Dotazník, který obsahoval uzavřené i otevřené otázky, vyplnilo celkem 132 doktorských studentů. Studenti byli oslovováni dopisem přes a též prostřednictvím studijních koordinátorů na daných pracovištích. Možnou účast jsme též opakovaně inzerovali na odborných setkáních a konferencích. Ti, co měli zájem, pak mohli dotazník vyplnit přes odkaz na webové stránky, který obdrželi. Jednalo se tedy o příležitostný výběr s dobrovolnou účastí. V rámci této kapitoly popíšeme též strukturu našeho výběrového souboru. 13

14 Miroslav Charvát, Aleš Neusar, Martin Dolejš Graf 1.1 Popis výběrového souboru českých a slovenských doktorandů v oboru psychologie dle pohlaví (absolutní i relativní četnosti; n = 132) % muži % ženy Výzkumu se zúčastnilo 29 mužů a 103 žen. Fakt, že 78 % souboru tvoří ženy, opět přibližně odpovídá celkovému vyššímu zastoupení žen v oboru. V doktorských studijních programech v České republice studuje 86 oslovených doktorandů a na Slovensku 44, národnost studentů jsme však ve výzkumu nesledovali. Graf 1.2 Popis výběrového souboru doktorandů v oboru psychologie dle státu, kde PhD studují (absolutní i relativní četnosti; n = 132) % studium v České republice % studium na Slovensku Průměrný věk studentů je 29,5 let, modus pak 27, což přirozeně vyplývá ze standardní délky předchozích nezbytných stupňů vzdělání a obvyklé délky samotného doktorského studia (3 až 4 roky). Pravá část histogramu však prozrazuje, že ani po 30. roku věku není studium nijak neobvyklé. Maximální věk v našem souboru byl 57 let. 14

15 1 Cíle a popis výzkumných studií o PhD existenci Graf 1.3 Histogram rozložení věku v souboru českých a slovenských doktorandů > POZN.: věk studentů PhD (n = 132; min = 23; max = 57; průměr = 29,5; modus = 27) Následující graf sleduje rozložení souboru dle roku nástupu do DSP. Poněvadž sběr dat probíhal od února do září 2011, můžeme 33 studentů ve sloupcích 2011 a 2010 považovat za 1. ročník, dále pak 44 studentů ve sloupci 2009 jako 2. ročník, 30 studentů v roce 2008 jako 3. ročník atd. Graf 1.4 rozložení souboru doktorandů dle roku nástupu ke studiu PhD Forma studia je nejčastěji interní (56 %), dále externí (36 %) či přechod z interní na externí (8 %). Většina studentů nad 30 let studuje v externí formě, pod 30 let v interní formě. Pouze v jednom případě jsme zaznamenali přechod z externí formy do interní. 15

16 Miroslav Charvát, Aleš Neusar, Martin Dolejš Graf 1.5 Popis výběrového souboru českých a slovenských doktorandů v oboru psychologie dle formy studia (absolutní i relativní četnosti; n = 132). 10 8% % % interní forma externí forma přestup (z int. do ext.) Posledním parametrem výběrového souboru, který zde popíšeme, je obor doktorského studia v rámci psychologie. Z grafu je patrné, že jednoznačně dominujícími obory jsou pedagogická a školní psychologie, sociální psychologie a klinická psychologie. Graf 1.6 rozložení souboru doktorandů dle podoboru studia Pedagogická a školní psychologie Sociální psychologie Klinická psychologie Obecná psychologie Psychologie práce a organizace Vývojová psychologie POZN.: Kombinovaný obor Sociální psychologie a psychologie práce byl zařazen do kolonky Sociální psychologie (celkem v 7 případech). Studie III: Kvalitativní analýza příběhů doktorských studentů Třetí studie byla realizována jako kvalitativní a slouží jako doplněk a interpretační báze pro data z dotazníkových šetření. Jedná se o opět o mapující výzkumnou sondu do života postgraduálních studentů v oboru psycholo- 16

17 1 Cíle a popis výzkumných studií o PhD existenci gie v ČR a SR. Jejím cílem je získání barvitějších zkušeností s průběhem doktorského studia v kontextu profesních i osobních životů participantů. Tvorba dat probíhala v období od podzimu 2010 do jara Oslovili jsme aktuálně studující v doktorských programech v interní i externí formě na všech katedrách psychologie a též několik málo jedinců, kteří již studium dokončili. Pracovali jsme s metodou krátkých strukturovaných narativních výpovědí sepsaných participanty ze tří časových hledisek: a) situace před přijetím, b) v průběhu studia a c) výhledy do budoucnosti. Instrukce zněla, aby z pohledu odžité minulosti vyprávěli, jak se vyvíjela jejich cesta k doktorskému studiu až do okamžiku přijetí, jaká byla jejich motivace ke studiu, jaká očekávání měli od studia, jaké byly rozhodující okamžiky, klíčové osoby atd. Dále měli popsat, jak svou situaci a studium hodnotí dnes, tj. vyprávět zejména o zvládání studijních povinností, o skloubení studia s ostatními pracovními povinnostmi i osobním životem, též o zkušenostech s prací na disertačním projektu, o vztahu s vedoucím práce atp. V poslední části měli studenti vyprávět o výhledu do budoucnosti, tj. jak hodlají využít Ph.D. titul a též získané zkušenosti, jaké mají plány. V případě, že jej ukončili bez zisku titulu, měli popsat, co pro ně tato zkušenost znamenala, případně i okolnosti, které je k tomu vedly. Výběrový soubor této kvalitativní studie tvoří celkem 30 participantů, z toho 14 mužů a 16 žen. V době získávání dat 27 participantů stále studovalo a 3 již studium ukončili (z toho 2 neúspěšně). V interní formě se v době realizace nacházelo 16 a v externí 14 respondentů. Zkušenost s přechodem z interní do externí formy během studia uvedli 4 doktorandi. V prvním roce studia se při psaní zkušeností nacházelo 10 participantů, ve druhém 12, ve třetím 5 a zbylí 3 studovali nebo studují šest a více let. Průměrný věk všech činil 29,7 let s poměrně širokým variačním rozpětím od 23 do 47 let. Podařilo se nám získat pouze čtyři zástupce ze Slovenska, přičemž 28 participantů, včetně zmíněných dvou Slováků, studuje v ČR a 2 v SR. Též rozložení v rámci pracovišť v ČR není rovnoměrné, nebudeme však z etických důvodů identifikovat, která a jak jsou v souboru zastoupena, v mnoha případech to ostatně ani nebylo možné. Návratnost nám tedy nezaručuje reprezentativní pokrytí populace českých a slovenských doktorandů, nicméně výsledná data jsou obsahově dostatečně pestrá a vedou k saturaci výzkumných cílů a otázek. Výsledný analyzovaný materiál sestával z 30 výpovědí o průměrném rozsahu cca 3 stran A4. K jejich analýze jsme přistupovali kombinovaně jak 17

18 Miroslav Charvát, Aleš Neusar, Martin Dolejš z perspektivy narativní, tak pomocí IPA (Interpretativní fenomenologické analýzy). Data jsme organizovali za pomoci softwaru ATLAS.ti. Kromě zmíněných tří studií a jejich výběrových souborů jsme při tvorbě této monografie pracovali i metodou obsahové analýzy relevantních dokumentů, jejichž rešerši jsme prováděli pomocí internetu a elektronických databází. Další pomocnou metodou je sekundární analýza již publikovaných statistik o doktorském studiu. Výsledky našeho snažení prezentujeme průběžně v celém následujícím textu. Téměř ve všech kapitolách čtenář nalezne část výsledků a ukázek z dat. 18

19 2 O doktorátu Miroslav Charvát, Martin Dolejš, Marián Špajdel Ph.D. (na Slovensku PhD.) je zkratka latinského philosophiæ doctor, 2 mezinárodně uznávaného akademického titulu uváděného za jménem, který představuje vědeckou hodnost doktora. Tento titul je udělován absolventům, kteří v rámci svého doktorského studijního programu dokončili a obhájili výzkumnou práci (disertaci). Existují i další podmínky udělení, které jsou vždy přesněji definované v daném oboru, na konkrétní univerzitě či v určité zemi. Titul Ph.D. bývá někdy označován jako velký doktorát a je tak odlišován od tzv. malého doktorátu (tj. PhDr., RNDr., JUDr. apod.), protože jde o rozdílné úrovně vysokoškolského vzdělání. Titul Ph.D. je srovnatelný s dřívějším titulem kandidát věd CSc. 3 Samotné Ph.D. můžeme vyslovovat anglicky [pi: eɪtʃ di:] nebo česky [pé há dé]. V této kapitole informujeme čtenáře o podstatě a principech doktorského studia, které je realizováno na vysokých školách v České republice a na Slovensku. Některé zde uvedené údaje se týkají celkové populace doktorandů, ale kde to jde, tam se snažíme psát specificky o doktorských studijních programech (dále i DSP) v oboru psychologie. Budeme se věnovat zejména ukotvení DSP v legislativě, formám a standardům DSP, vymezení populace doktorandů v ČR a na Slovensku, odrazu DSP v národních a nadnárodních strategiích rozvoje vzdělávání ve vědě a odborné diskuzi o kvalitě a kvantitě v doktorských studijních programech. 2 V některých zemích též alternativně doctor philosophiæ, D.Phil. 3 Pozor, Akademie věd ČR uděluje ještě titul doktor věd ( doctor scientiarum ) ve zkratce DSc. jako výraz ocenění zvláště vysoké kvalifikace prokázané vytvořením závažných, vědecky originálních prací důležitých pro rozvoj bádání v určitém vědním oboru a charakterizujících vyhraněnou vědeckou osobnost. Blíže o tomto titulu viz Směrnice Akademické rady AV ČR č. 2 Pravidla pro udělování vědeckého titulu doktor věd v AV ČR. Obdobně je na Slovensku stále udělován titul DrSc. Zajímavou diskuzi nad jeho významem najdete například na stránkách SAV 19

20 Miroslav Charvát, Martin Dolejš, Marián Špajdel 2.1 Doktorský studijní program v České republice V České republice je DSP definován Zákonem o vysokých školách 4 č. 111/1998 Sb. v 47 (text daného paragrafu má cca znaků, uvádíme jej v plném znění): (1) Doktorský studijní program je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo na samostatnou teoretickou a tvůrčí činnost v oblasti umění. (2) Standardní doba studia je nejméně tři a nejvýše čtyři roky. (3) Studium v doktorském studijním programu probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele. (4) Studium se řádně ukončuje státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce, kterými se prokazuje schopnost a připravenost k samostatné činnosti v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo k samostatné teoretické a tvůrčí umělecké činnosti. Disertační práce musí obsahovat původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění. (5) Absolventům studia v doktorských studijních programech se uděluje akademický titul doktor (ve zkratce Ph.D. uváděné za jménem), v oblasti teologie akademický titul doktor teologie (ve zkratce Th.D. uváděné za jménem). (6) Studium v doktorském studijním programu sleduje a hodnotí oborová rada ustavená podle vnitřního předpisu vysoké školy nebo její součásti, která má akreditovaný příslušný studijní program. Pro studijní programy ze stejné oblasti studia mohou vysoké školy nebo jejich součásti na základě dohody vytvořit společnou oborovou radu. Předsedu oborové rady volí ze svého středu její členové. Řada úspěšných studentů magisterských forem (ve všech vědních oborech) má poměrně velký zájem pokračovat v odborně-vědecké přípravě ve svém oboru a snaží tedy přirozeně využít možnosti doktorského studia. 4 Plné znění zákona i jeho novelizace lze nalézt například na stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT ČR, 2012b) 20

21 2 O doktorátu Graf 2.1 Počty poprvé zapsaných v doktorských studijních programech v ČR Denní forma Externí forma POZN.: Zpracováno dle MŠMT ČR (2012a) Graf 2.2 Celkové počty studentů v doktorských studijních programech v ČR Denní forma Externí forma POZN.: Zpracováno dle MŠMT ČR (2012a). 21

22 Miroslav Charvát, Martin Dolejš, Marián Špajdel Prohlédneme-li si graf 2.1, zpozorujeme v posledních letech určitý nárůst prvně zapsaných studentů do interní formy DSP oproti formě externí, o kterou je celkově asi dvakrát nižší zájem. Graf 2.2 informuje o celkových absolutních počtech studentů, kteří v dané době studovali ve všech ročnících doktorského studia v obou sledovaných formách. Z grafu lze identifikovat jen mírnou převahou externí formy, kterou v roce 2010 navštěvovalo doktorandů, přičemž v interní formě je přibližně o tisíc jedinců méně. Nebylo tomu tak vždy, například v roce 2007 činil rozdíl mezi formami cca 4 tisíce studentů. Porovnáme-li oba grafy (obsahují bohužel data pouze pro ČR), umožňuje nám to vyslovit domněnku, že studenti z interní formy poměrně často přecházejí do externí formy, a to zřejmě kvůli tomu, že nestíhají studium řádně ukončit ve vymezeném rozsahu tří až čtyř let. Do jisté míry to můžeme přisoudit jisté liknavosti během studia a při kompilaci disertační práce, kromě toho mohou vést ke změně formy studia z interní na externí (opačný směr je raritou) i rodinné, sociální, osobní, profesní a ekonomické proměnné (Neusar, Charvát, & Dolejš, 2011). Přechod do externí formy umožňuje studentovi prodloužit studium o dva roky i více. Ministerstvo školství (dále i MŠMT ČR) se svou dotační politikou snaží motivovat školicí pracoviště k tomu, aby u svých svěřenců dbala na včasné dokončování. Externí studium trvá v ČR zpravidla 5 let, interní studium 3 nebo 4 roky. Otázkou je, zda minimální doba u některých DSP stanovená na 3 roky (u interní formy) je dostatečná pro tento typ studia. Počet přijatých studentů do doktorských studijních forem v roce 2010 pro Českou republiku dosáhl hodnoty (a v předchozích letech se pohyboval v rozmezí až 5 737). Počet těch, kteří v těchto letech DSP zdárně ukončili, se pohybuje v rozmezí až (graf 2.3). Opět jich většina absolvuje v externí formě. Pozorujeme též značný rozdíl mezi absolutními počty přijatých a absolventů. Pokud vezmeme průměrný počet přijatých mezi roky 2003 až 2010, který činí 5 300, a porovnáme ho s průměrným počtem úspěšných absolventů za stejné období, který činí pouze 2 070, vyjde nám, že míra úspěšného dokončení je pouze cca 40 %. Samozřejmě je nutné počítat se zhruba tří a čtyřletým posunem daným samotnou délkou studia, což naše analýzy činí pouze orientačními. 22

23 2 O doktorátu Graf 2.3 Počty absolventů v doktorských studijních programech v ČR Denní forma Externí forma POZN.: Zpracováno dle MŠMT ČR (2012a) Graf 2.4 Srovnání absolutních počtů studentů doktorského stupně v ČR podle oborů vzdělávání mezi léty 2001 a ,0 3624,0 4488,0 7153,0 5287,0 1148,0 2431, ZDROJ: ÚIV a vlastní dopočty ČSÚ (2011) 23

24 Miroslav Charvát, Martin Dolejš, Marián Špajdel Určitou nevýhodou v předložených statistikách, které uveřejňuje Ústav pro informace ve vzdělávání, je jejich obecnost. Nelze identifikovat, kolik studentů, absolventů nebo počet prvně zapsaných je konkrétně v oboru psychologie. Můžeme je zpřesnit alespoň analýzou Českého statistického úřadu (ČSÚ, 2011), ze které vyplývá, že zatímco v roce 2010 byly mezi studenty magisterských a bakalářských stupňů nejoblíbenější Společenské vědy, obchod a právo (35 % z celkového počtu studentů v těchto stupních), šlo v případě doktorských studijních programů s necelými 4,5 tisíci doktorandy v těchto oborech pouze o třetí místo pomyslného žebříčku (17 % z celkového počtu doktorandů). Mezi nejoblíbenější obory studentů doktorského stupně patří Přírodní vědy, matematika a informatika (27 % všech doktorandů), které ovšem na bakalářském a magisterském stupni studuje pouze 11 % studentů. Na druhém místě u doktorandů byly Technické vědy, výroba a stavebnictví. Z grafu 2.4 je patrný i celkový nárůst v počtech doktorandů mezi léty 2001 a DSP v psychologii v různých podoborech nabízí Filozofi cká fakulta a Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, Filozofická fakulta a Fakulta sociálních studií Masarykovy Univerzity, 5 Filozofická fakulta Univerzity Palackého a Katedra pedagogiky a psychologie Jihočeské univerzity. Podmínkou pro vstup do DSP je přijímací řízení, o kterém se dočtete více v kapitole 5. Podmínkou jeho ukončení je složení závěrečné oborové zkoušky a obhajoba disertační práce před komisí. Průběh mezi těmito dvěma body není sice definován přesně zákonem, nicméně existuje zde jakýsi konsenzus. Většina programů tak mezi studijní povinnosti řadí několikero dílčích zkoušek a přítomnost na odborných seminářích. Podmínkou jsou vždy odborné publikace a někdy též výuka či zahraniční pobyty a stáže. Organizace studia je založena na kreditním systému. 2.2 Doktorský studijní program na Slovensku Na Slovensku definuje doktorské studium od doby svého vzniku několikrát novelizovaný zákon o vysokých školách 6 č. 131/2002 Z. z. 54 (1) Dokto- 5 Školicím pracovištěm pro DSP na FSS MU v Brně je i Psychologický ústav Akademie věd ČR, jde o společný program. 6 Plné znění zákona i jeho novelizace lze nalézt například na stránkách Ministerstva školstva, vedy, výskumu a športu Slovenskej republiky (MŠVVaŠ SR) 24