SPSKS. Úvod do sochařské technologie. Materiály pro sochařskou tvorbu

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "SPSKS. Úvod do sochařské technologie. Materiály pro sochařskou tvorbu"

Transkript

1

2 Předmluva Studijní materiál pro předmět Technologie se týká studijního oboru Kamenosochařství kamenosochařská tvorba. Byl připraven výhradně pro studující výtvarného oboru na Střední průmyslové školy kamenické a sochařské v Hořicích. Plánovaný text je připraven podle učebního programu školy. Do čtyř let studia předmětu technologie je rozvržena látka, která je zpracovaná v upraveném, menším rozsahu. V úvodní kapitole o přírodním kameni je podán stručný výklad o geologii, mineralogii a petrografii. Zejména látka o minerálech je vázána jen na horniny, které jsou kamenosochaři používané. Ke ztvárnění myšlenky se hodí grafické vyjádření náčrtem nebo uhnětením plastického materiálu do tvaru vyjadřující prvotní představu. Modelování se základními postupy vytváření odlitků je dán prostor. Ovšem ani zde nejde látka o odlévání probrat do maximální šíře. Speciální postupy práce na velkých sochařských kompozicích vyžadují přednést učební látku v závěru studia, ve čtvrtém ročníku. Nástroje v oboru, tradiční i nově používané představují manuální pomůcky, jejichž používání je fyzicky namáhavé. Některé nástroje kamenosochaři během svého studia nepoužijí, ale s ohledem na potřebu vědět o všem, co se z kamene vyrábí a co často doplní kamenné skulptury, je nutné i takové poučení. Kámen je hmota minimálně dvojnásobné objemové hmotnosti vody, i proto je manipulace s kamenem fyzicky velmi namáhavá. Pro ulehčení každé manipulace s bloky, polotovary i deskami je kamenoprůmysl dostatečně vybaven. Zde se musí uplatnit i vlastní myšlenkové pochody, jak materiálem pohnout, překlopit, ovšem s vynaložením minimálního úsilí a pomocí i primitivních pomůcek a znalostí fyziky. Učitel má možnost tento studijní text libovolně rozšiřovat a doplňovat studentům vlastními poznámkami, ukázkami modelů, předváděním určitých speciálních technologických operací v dílnách školy nebo v praxi. Tento text je určený pro žáky prvního ročníku kamenosochařství naší školy v Hořicích. Pionýrské doby zavádění nových studijních oborů ve středních školách po roce 1990 vedly k povrchnímu a lacinému zjištění, že se tyto obory mohou snadno odučit kdekoliv, od Aše po Vsetín. Postačí převzít studijní program a učebnice. U každého učebního a studijního oboru je třeba soustředění materiálních a duševních kapacit. V Hořicích se věnovali odborníci vzdělávání a problematice kamenické i sochařské práce více než stodvacet let a historie dokládá, že velmi úspěšně. Hořice, 30. května 2012 Ing. Erik Tichý 1

3 Úvod do sochařské technologie Předmět technologie je naukový a má poskytnout sumu informací zaměřenou na profesi sochaře. Sochař je pojem vázaný k řemeslu. V prvé řadě představuje profesi zdatného řemeslníka opracovávající různé přírodní i umělé hmoty. Pro sochaře je předností dobře vyvinutá prostorová představivost. Sochařské výtvory jsou prostorové, tvarově bohaté. Jsou fáze, kdy sochař opouští řemeslnou úroveň tvořeného díla a vnáší do jeho konečné podoby své vidění díla. V tomto bodě se již sochař odvrací od řemesla a vytváří umělecké dílo. Pro začátek je dobré připomenout, že každý umělec se musel učit zvládnout základy řemesla. Začátky řemesla jsou namáhavé, místy nudné. Základní úkony a dovednosti žáci nejlépe chápou během hodin praktického vyučování. Technologie v obecné rovině nabízí cestu a postupy při řešení jednotlivých úkolů. Profesi sochaře základními postupy dělení a opracování kamene předchází profese kameníka. Kameník řeší opracování všech viditelných i spárových ploch výrobku jednoduchými výrobními postupy. Sochař na to navazuje a dovršuje zušlechtění tvarů o plastické ztvárnění představ v prostoru. Dnes v přípravné fázi a při rozpracování kamene, zvolíme převážně strojní technologii. Ulehčí se práce na zakázce a zrychluje dokončení díla. Sochaři netvoří jen pro uskutečnění své vize, ideálu, ale hlavně podle objednávky. Historické řemeslné postupy, které ještě občas provádíme, označujeme jako rukodělné. Vývoj techniky již dnes dosáhl takového stupně, že navržený model zpracujeme digitální technikou do programu. Realizaci díla může provádět robot, ale k vytvoření dobrého díla je nutno provést závěrečnou korekci. Práce průmyslového robota vytvoří dokonale reprodukované dílo, kterému chybí závěrečné zpečetění dojmu. Zůstává na sochaři, aby své dílo uzavřel. Materiály pro sochařskou tvorbu Úvodem bylo naznačeno, jak sochařské řemeslo, zejména při opracování kamene, navazuje na historicky starší kamenické řemeslo. Při výběru materiálů pro sochařské ztvárnění byl přírodní kámen nejlepší zárukou dosažení trvanlivosti díla. Z mnoha dalších požadavků mohlo jen dílo provedené v kameni dosáhnout požadované monumentality. Otázkou zůstává, zda se surovina nalézala blízko u povrchu Země nebo byla zcela odkryta. Sochař, při realizaci díla, může výběrem vhodného kamene zvýraznit zamýšlenou modelaci. Nevhodně vybraný kámen, k určité zamýšlené realizaci, dílo sochaře naopak poškozuje. Z mnoha vlastností kamene, viditelných i průkazně odzkoušených, si musí sochař volit z více variant takovou, která mu zaručuje dosažení nejlepšího výsledku. 2

4 Mimo přírodní surovinu kámen mohou sochaři využívat řadu dalších materiálů pro modelaci, pro trvalejší zachycení modelaci nebo i pro rozmnožení drobných plastik. Jsou to modelovací hlíny a vosky, celá řada plastických hmot, kovy a zvlášť slitiny kovů. Ostatně sem lze přiřadit i dřeva a výběr stavebních hmot, např. umělý pískovec, teraco a beton. Přírodní kámen Existence planety Země má dlouhý a zajímavý vývoj. Je součástí Sluneční soustavy a soudí se, že je patrně jedinou planetou, v soustavě ostatních planet kde existuje život. Rotující těleso Země je zploštělá koule. V ideálním řezu Zemí postupujeme od svrchní části tj. zemské kůry. Kontinentální kůra je pevná, tvoří ji horniny vyvřelé, usazené a přeměněné. Obr. 1. Bullenův model Země Oceánská kůra je tvořena z vyvřelých hornin, které jsou pokryty vrstvou sedimentů. Tloušťka kůry je v rozmezí 12 až 60 km. 3

5 Všestranným výzkumem neživé přírody jsou spojeny další přírodní vědy. Ve vztahu ke geologii jsou ostatní přírodní vědy: geologie chemie fyzika biologie a z nich zde jsou uvedeny další geologické vědní disciplíny (jen neúplně): mineralogie petrologie geologie historická - geochemie geofyzika paleontologie pedologie geologie ložisková geologie regionální - hydrogeologie - geologie inženýrská geomorfologie geologie planet geologie životního prostředí. Pod zemskou kůrou je plášť a utváří hranici označovanou jako Mohorovičova diskontinuita. Tato hranice byla určena z průběhu měření rychlosti šíření zemětřesných vln. Pod pevninami se šíří v hloubce přes 25 km, pod oceány jen 6 až 15 km. Vnitřní části Země členíme s rostoucí hloubkou: plášť (detailněji na svrchní plášť do hloubky 450 km, přechodnou zónu do hloubky 650 km, spodní plášť až do hloubky 2900 m vnější jádro do hloubky 4980 km vnitřní jádro do hloubky 6380 km. Nad zemskou kůrou je atmosféra, tvoří plynný obal. Hydrosféra zahrnuje vody na povrchu i uvnitř Země. Biosféru tvoří společenstvo fauny, flóry včetně lidstva. Historický pojem GEOLOGIE, jako nauce o Zemi, byl postupně rozšiřován o mnoho navazujících technických disciplín. Geologické vědy se zabývají vysvětlením vybraných základních pojmů. MINERALOGIE je věda o nerostech neboli minerálech, (nerost = minerál). MINERÁL je stejnorodá, neústrojná hmota přírodního původu. Má složení definovatelné chemickým vzorcem; někdy jen přibližně (minera = ruda). PETROLOGIE je věda o horninách, zabývá se vznikem, stavbou a složením hornin. Pro výklad v tomto textu dále používáme výraz PETROGRAFIE (petro = kámen; grapho = popis), pro disciplínu popisující minerály. HORNINA je složená z více nebo jednoho minerálu. Nedá se vyjádřit chemickým vzorcem. Tělesa hornin vytváří slupku zemské kůry. Podle vzniku rozlišujeme tři skupiny hornin: horniny vyvřelé horniny usazené horniny přeměněné 4

6 Obr. 2. Blokdiagram povrchu Země působení vnějších i vnitřních sil (upraveno podle Hirta) I odnos materiálů; II transport; III sedimentace; A vyvřelé horniny; B usazené horniny; C přeměněné horniny (krystalické břidlice) Ukazuje změny Mineralogické minimum Mineralogie všeobecná se zabývá vnitřní stavbou, geometrickými, fyzikálními a chemickými vlastnostmi minerálů, vznikem a přeměnami minerálů. Mineralogie systematická zkoumá a popisuje jednotlivé druhy nerostů, třídí je do skupin podle chemického složení a příbuznosti krystalové stavby. Mineralogie technická zkoumá technické vlastnosti minerálů (optické, elektrické aj.) a jejich využití k technickým účelům. Minerál je charakterizován chemickým vzorcem. Jednoduchý vzorec např. korundu Al 2 O 3 nebo složitý vzorec minerálu ze skupiny silikátů např. tmavá slída = biotit K (Mg, Fe) 3 Al Si 3 O 10 (OH) 2. Minerály mají pravidelné uspořádání molekul, tvoří vnitřní strukturu. Krystaly vznikaly z magmatu vyvřelých hornin, později i během horotvorných pohybů zemské kůry. Během vzniku krystalů se tvořily krystalové plochy různé dokonalosti tvarů, někdy se nemohly vyvinout zcela nebo vůbec. Formy minerálů: 1. forma krystalová - minerál má dokonalý tvar, krystaly z výplně dutin 2. forma krystalická krystaly jsou bez vnějšího pravidelného omezení, např. jako výplň dutiny i shluk minerálů v hornině, je u prostorově nejvíce organizovaného stav minerálů 5

7 3. amorfní beztvará pro určité nepravidelné společenství minerálů se krystaly nemohou vytvořit; některé minerály nekrystalizují, např. opál (vodnatý oxid křemičitý). Obr. 3. Schématické zobrazení vzniku a zániku hornin U minerálů rozlišujeme: vnější stavbu tvar krystalu lze zařadit do 6 - ti základních soustav vnitřní stavbu tvoří ji atomy, ionty, molekuly uspořádané do krystalické mřížky. Obr. 4. Ukázka strukturní stavby minerálů a) sůl kamenná; b) diamant; c) grafit; d) kalcit; e) síra; f) křemen, jehož základní stavební jednotky jsou tetraedry (4 molekuly kyslíku a molekula křemíku kulička uprostřed) 6

8 Krystalová soustava Počet os Délky ramen Úhel ramen Příklady minerálů v dané krystalové soustavě Krychlová 3 a 1 = a 2 = a 3 90 diamant, granáty, sůl Čtverečná 3 a 1 = a 2 ; c a 90 chalkopyrit, kasiterit Kosočtverečná 3 a b c 90 olivín Jednoklonná 3 a b c a:b 90 ortoklas, amfibol Trojklonná 3 a b c a:b:c 90 plagioklasy Šesterečná 4 a 1 = a 2 = a 3 ; c 120 /90 křemen, turmalín Obr. 5. Přehled krystalových soustav a jejich parametrů 7

9 Krystalové soustavy jsou v tabulce přehledně upraveny. Popis je podle sloupců: 1. název soustavy - uvádí se šest soustav; dříve se uváděla sedmá soustava - klencová, která se odvozovala ze šesterečné soustavy (kalcit) 2. počet os u pěti soustav jsou tři základní osy, v šesterečné soustavě jsou tři osy proložené v rovině kolmo na čtvrtou osu 3. označení ramen ramena symetrických soustav mají stejné délky (značené a1, a2, a3), pokud ramena v soustavě mají různé délky, jsou označena podle abecedy (a, b, c) 4. vzájemné úhly os symetrické krystalové soustavy mají osy navzájem kolmé, ke svislé ose jsou odkloněny některá ramena jednoklonné a trojklonné soustavy. Krystaly v magmatu ani během dalších přeměn nemají podmínky k dokonalému růstu. Vývoj každého, i nejmenšího jedince podléhal určitým zákonitostem, jak objevili badatelé již před mnoha staletími. Krystaly poutaly vědce v dávné minulosti nejen krásou, ale více dokonalostí soustav a tvarů. Tvar dokonalého krystalu je tvořen z geometrických prvků ploch (P), hran (H), vrcholů (V). Na dokonalém krystalu platí pravidlo Descart-Eulerovo: P + V = H + 2. Plochy krystalů jsou pravidelné, souměrné, nesouměrné. Podobně počítáme na krystalu hrany. Zjišťujeme velikost úhlů hran příložným goniometrem (přibližně) nebo optickým odrazovým goniometrem (přesně). Dokonalost krystalových soustav i tvarů je doložena zákonem o stálosti úhlů (Nielsen Stensen 1669). Na všech krystalech téhož nerostu svírají sobě odpovídající plochy stejné úhly. Zákon souměrnosti: Každý krystal má určitou souměrnost a všechny plochy, které se na krystalu vyskytují nebo se mohou vyskytovat, odpovídají polohou a počtem dané souměrnosti. Rozlišujeme v krystalech roviny osy středy. Podle toho jsou na všech krystalech různé roviny souměrnosti, různé osy souměrnosti, středy souměrnosti. Vazby minerálů S rostoucí hustotou sítě iontů v mřížkách stoupá úměrně i povrchová energie, kterou jsou k sobě částice poutány. Zobrazení poloh atomů ve strukturních mřížkách provádíme pomocí bodů. Atomy v krystalových strukturách mohou být spojeny různými vazbami (viz chemie 1. ročník): vazbou kovalentní vykazuje velmi pevné spojení (diamant) vazbou iontovou s malým podílem kovalence (sůl kamenná.) vazbou kovovou má velmi pravidelnou mřížku (kovy Fe, AU, ) vazbou molekulární - (síra ) 8

10 Krystaly jednoduchých sloučenin mají jednoduchou krystalovou strukturu. U minerálů s více než třemi prvky jsou krystalové struktury velmi složité. Zkoumáním krystalových soustav se zjistily zajímavé odchylky ve vzájemné podobnosti některých minerálů, které označujeme polymorfií a izomorfií. Polymorfie představuje mnohotvarost. Existují různé modifikace minerálů, které mají stejnou chemickou značku, ale při jejich tvorbě působily různé fyzikální a chemické podmínky. Příklad polymorfie: minerál Značka soustava minerál značka soustava Pyrit FeS 2 krychlová Markazit FeS 2 kosočtverečná Izomorfie krystalová soutvarost, kdy minerály s obdobným chemickým vzorcem se shodují v krystalovém tvaru a fyzikálních vlastnostech. Příkladem jsou minerály ze skupiny karbonátů. Kalcit CaCO3 Magnezit MgCO3 Siderit FeCO3 Dialogit MnCO3 Izomorfní minerály mají nepatrné změny ve velikosti úhlů a hran na krystalech, navíc jsou jen zřídka zcela čistými sloučeninami. Dokonalou mísivostí se vyznačuje řada trojklonných živců plagioklasů. Fyzikální vlastnosti minerálů Hustota je poměr mezi hmotností tělesa k jeho objemu. Obvykle se porovnává k hmotnosti vody. Jednotkou hustoty je g. cm -3, zkouší hydrostatickými vahami s využitím Archimedova zákona. U minerálů je hustota závislá na hmotnosti částic mřížky, vzdálenosti částic a jejich vazby. Příklady typických hustot některých minerálů prvků a vyvřelých hornin: halit, sůl 2,1 2,2 Amfibol 3,78 3,41 ortoklas živec 2,55 2,63 Olivín 3,27 4,32 Křemen 2,65 Granáty 4,1 4,3 biotit tm.slída 2,7 3,4 Zlato 19,3 Diamant 3,52 Platina 21,4 Štěpnost charakterizuje způsob lámání minerálu podél přesně vymezených ploch nejmenší odolnosti. Leží v místech nejslabší atomové vazby. Plochy štěpnosti nejsou dokonale rovné, jsou soudržné a dokonale odrážejí světlo. Stupnice štěpnosti nejsou přesné. Štěpnost označujeme výtečná (u slíd), dokonalá (u galenitu), zřetelná (u amfibolu), nezřetelná, žádná (špatná u křemene). Lom zkouší se geologickým kladívkem. Většina minerálů se po úderu štěpí i láme, některé jenom lomí. Lom je nerovný, lasturnatý, hákovitý (zubatý), tříšťnatý. 9

11 Tvrdost vlastnost posuzujeme z odolnosti minerálu proti škrábání, rýpání. Tvrdost je závislá na struktuře krystalické mřížky. Rozhoduje vzdálenost iontů a pravidelnost krystalové mřížky. Mohsova stupnice tvrdosti má 10 stupňů (Friedrich Mohs, , německý mineralog). Tab. 1. Mohsova stupnice tvrdosti Číslo tvrdosti Charakteristický minerál Chemický Vzorec Absolutní tvrdost 1 Mastek Mg 3 Si 4 O 10 (OH) Sůl / sádrovec HCl / CaSO 4.2H 2 O 3 3 Kalcit / vápenec CaCO Fluorit CaF Apatit Ca 5 (PO 4 ) 3 (OH, Cl,F ) Ortoklas / živec KAlSi 3 O Křemen SiO Topaz Al 2 SiO 4 (OH, F ) Korund Al 2 O Diamant C 1600 Hustota tuto vlastnost vyjádříme porovnáním hmotnosti minerálu se stejným objemem hmotnosti vody poměrové vyjádření. Vzorek se váží na vzduchu a ve vodě (využíváme Archimédův zákon) ρ = G1/(g1 G2) Barva - je určovacím znakem minerálu na denním světle. Dobrým znakem je při určování rud. U ostatních minerálů není určující, protože mnohé mají více barevných odstínů. Vryp - vryp je lepší diagnostický prostředek než barva, je stálejší. Vryp je světlý nebo odlišný od barvy minerálu = minerál není barevný Vryp je stejné barvy jako barva minerálu = minerál je barevný Řada prvků nebo oxidů je výrazně barevných, např. Ti, V, Cr, Fe, Ni. U některých minerálů je barevnost stálá, např. u síry, modré skalice a zlata. Průhlednost je sledovanou optickou vlastností minerálů. Pozorujeme průnik světla minerálem. Minerály jsou: průhledné transparentní, s nepatrnou schopností pohlcovat světlo, např. křišťál průsvitné translucentní, absorbují více světla, např. destičky slíd neprůhledné opakní absorbují světlo plně, ani při výřezu velmi tenké destičky. Lesk - Lesk vyjadřuje způsob odrazu světla od povrchu minerálu. Typ a intenzita lesku se mění podle povrchu a množství absorbovaného světla. 10

12 Tab. 2. Hodnocení lesku minerálů mastný lesk sůl kamenná kovový lesk kovové minerály, galenit perleťový lesk muskovit a jiné slídy, sádrovec skelný lesk křemen hedvábný lesk vláknité minerály, asbest, mastek matný kovový lesk hematit Elektrické vlastnosti minerálů jsou závislé na volnosti pohybu elektronů mezi ionty. Minerály kovalentní vazbou (např. diamant) a iontovou vazbou (např. sůl) jsou nevodivé. Minerály s vazbou kovovou i molekulární jsou vodivé. Pro orientační zjišťování neznámého minerálu používá se postup podle mineralogického klíče (odborná příručka pro prvotní stanovení minerálů a hornin). Takto lze amatérsky posoudit neznámý minerál (i horninu) při nálezu v terénu a následně doplnit a zkontrolovat v laboratoři, pomocí chemikálií a ohně. Podle těchto kritérií vybíráme, kterou vlastnost můžeme minerálu přisoudit. Za kritériem je několik možností na výběr: vzhled kovový, polokovový, nekovový rýpání do nerostu nehtem, nožem, sklem určením barvy a vrypu zkusíme opracovat minerál kujný, křehký zkoušku plamenem žíháním v baničce, boraxovou perličkou, dřevěné uhlí zkouška kyselinou chlorovodíkovou. V systematické mineralogii se rozdělují nerosty do tříd: 1. prvky 2. sulfidy 3. halovce 4. oxidy a hydroxidy 5. karbonáty 6. sulfáty 7. forforečnany, boráty, wolframany, nitráty, molybdenáty 8. silikáty (nově jsou definované skupiny silikátových minerálů podle řetězení silikátových tetraedrů jsou to = tektosilikáty, fylosilikáty, inosilikáty, cyklosilikáty, sorosilikáty, nesosilikáty) 9. organolity V tomto textu jsou připomenuty především tzv. horninotvorné minerály, které se vztahují k horninám jako sochařským materiálům. 11

13 Přehled minerálů DIAMANT Třída: prvky Krystalová soustava: krychlová Složení: C Barva: bezbarvý, bílý, šedý, žlutý, oranžový, růžový, hnědý, červený, modrý, zelený, černý Tvrdost: 10 Štěpnost: dokonalá, osmistěnná Lom: lasturnatý Lesk: diamantový až mastný Hustota: 3,52 Průhlednost: průhledný až opakní Vznik: z magmatu v hloubce přes 150 km vychází ultrabazické horniny, v zemské kůře vytvoří komínové intruze Náleziště: podle matečných hornin - kimberlitu a lamproitu Těžba: z komínové intruze nebo z rozpadlých hornin v náplavech řek. Barva: bezbarvý, bílá, šedá, šedožlutá HALIT Třída: halogenidy Krystalová soustava: krychlová Složení: NaCl Tvrdost: 2,5 Štěpnost: dokonalá, kubická Lom: lasturnatý Lesk: skelný Hustota: 2,1 2,6 Průhlednost: průhledný až průsvitný Vznik: odpařováním mořské vody Náleziště: Polsko, Německo, Rakousko, USA, Mexický záliv, Bolivie PYRIT Třída: sulfidy Krystalová soustava: krychlová Složení: FeS 2 Barva: bleděžlutá, jako mosaz Tvrdost: 6 6,5 Štěpnost: nezřetelná až chybí Lom: lasturnatý Lesk: kovový Hustota: 5 12

14 Průhlednost: opakní Vznik: v hydrotermálních žílách, i v usazených horninách (uhlí, vápenec ) Náleziště: Španělsko, Bolivie, Brazílie, Kanada, USA Těžba: zdroj železné rudy i kyseliny sírové; dnes na ústupu Význam: nežádoucí příměs některých vyvřelých hornin KORUND Třída: oxidy Krystalová soustava: šesterečná / trojklonná Složení: Al 2 O 3 Barva: téměř všechny odstíny Tvrdost: 9 Štěpnost: chybí Lom: lasturnatý až nerovný Lesk: diamantový až skelný Hustota: 4 4,1 Průhlednost: průhledný až průsvitný Vznik: v hydrotermálních žílách, i v usazených horninách (uhlí, vápenec ) Náleziště: Asie, Austrálie, Kolumbie Těžba: drcené brusivo na plátno, na papír Význam: Třída: oxidy, strukturně silikátová skupina tektosilikát (prostorová stavba KŘEMEN čtyřstěnů) Krystalová soustava: šesterečná / trojklonná Složení: SiO 2 Barva: široká škála od bílé po černou Tvrdost: 7 Štěpnost: chybí Lom: lasturnatý až nerovný Lesk: skelný Hustota: 2,65 Průhlednost: průsvitný až téměř opakní Vznik: ve vyvřelých horninách, součást sedimentárních i metamorfovaných hornin Význam: : základní horninotvorný minerál mnoha hornin; vysoce ceněné jsou polodrahokamové i drahokamové odrůdy KALCIT Třída: karbonáty Krystalová soustava: šesterečná / trojklonná Složení: CaCO 3 13

15 Barva: čirá, bílá Tvrdost: 3 Štěpnost: dokonalá podle klence (vysvětlit - původ Lom: pololasturnatý, křehký Lesk: skelný Hustota: 2,7 Průhlednost: průhledný až průsvitný Vznik: součást mnoha hornin Význam: podstatná část vápenců a mramorů, základní horninotvorný minerál ARAGONIT Třída: karbonáty Krystalová soustava: kosočtverečná Složení: CaCO 3 Barva: bezbarvá, bílá, šedá, žlutavá, červenavá zelenavá Tvrdost: 3,5-4 Štěpnost: zřetelná Lom: pololasturnatý, křehký Lesk: skelný až pryskyřičný Hustota: 2,94 2,95 Průhlednost: průhledný až průsvitný Vznik: v metamorfovaných horninách, v okolí horkých pramenů Význam: : základní horninotvorný minerál DOLOMIT Třída: karbonáty Krystalová soustava: šesterečná / trojklonná Složení: CaMg(CO 3 ) 2 Barva: bezbarvý, bílá nebo béžová Tvrdost: 3,5-4 Štěpnost: dokonalá podle klence Lom: pololasturnatý Lesk: skelný Hustota: 2,8 2,9 Průhlednost: průhledný až průsvitný Vznik: součást sedimentárních i metamorfovaných hornin Význam: : základní horninotvorný minerál OLIVÍN Třída: silikáty nesosilikáty Krystalová soustava: kosočtverečná Složení: (Mg,Fe) 2 SiO 4 Barva: zelená, žlutá, hnědá, bílá nebo černá 14

16 Tvrdost: 6,5-7 Štěpnost: nedokonalá Lom: lasturnatý Lesk: skelný Hustota: 3,3 4,3 Průhlednost: průsvitný až průsvitný Vznik: v bazických a ultrabazických vyvřelých horninách, součást mramorů Význam: : základní horninotvorný minerál PYROP Třída: silikáty skupina granátu nesosilikáty Krystalová soustava: krychlová Složení: Mg 3 Al 2 (SiO 4 ) 3 Barva: růžovočervená, rudá až černá Tvrdost: 7 7,5 Štěpnost: chybí Lom: lasturnatý, křehký Lesk: skelný Hustota: 3,6 Průhlednost: průhledný až průsvitný Vznik: v bazických a ultrabazických vyvřelých horninách Význam: doprovodný minerál TURMALÍN Třída: silikáty cyklosilikáty Krystalová soustava: šesterečná / trojklonná Složení: Na(Mg,Fe,Li,Mn,Al) 3 (Al 6 (BO 3 ) 3 Si 6 O 18 (OH,F) 4 Barva: černá, růžová, červená, zelená, hnědá, modrá Tvrdost: 7 7,5 Štěpnost: nezřetelná Lom: nerovný, lasturnatý, Lesk: skelný Hustota: 3,0 3,2 Průhlednost: průhledný až průsvitný Vznik: ve vyvřelých horninách, granitech, někdy i v metamorfovaných horninách Význam: : doprovodný minerál AUGIT (jedinec ze skupiny PYROXENŮ) Třída: silikáty inosilikáty Krystalová soustava: jednoklonná Složení: (Ca,Na)(Mg,Fe,Ti,Al)(Al,Si)2O 6 Barva: zelenočerná až černá, tmavě zelená až hnědá 15

17 Tvrdost: 5,5-6 Štěpnost: zřetelná ve dvou směrech Lom: nerovný až pololasturnatý Lesk: skelný až matný Hustota: 3,3 Průhlednost: průsvitný až téměř opakní Vznik: v bazických vyvřelých horninách i metamorfitech Význam: : základní horninotvorný minerál AMFIBOL Třída: silikáty inosilikáty Krystalová soustava: jednoklonná Složení: Ca 2 (Fe 2,Mg) 4 (Al,Fe 3 )(Si 7 Al)O 22 (OH 2 F) 2 Barva: zelená, černá Tvrdost: 5-6 Štěpnost: dokonalá Lom: nerovný, křehký Lesk: skelný Hustota: 3,1 3,3 Průhlednost: průsvitný Vznik: ve vyvřelých horninách i metamorfitech Význam: : základní horninotvorný minerál MUSKOVIT skupina slíd světlá slída Třída: silikáty fylosilikáty Krystalová soustava: jednoklonná Složení: KAl 2 (Si 3 Al)O 10 (OH,F) 2 Barva: bezbarvá, stříbřitě bílá, bílá, zelenkavá, růžová, hnědá Tvrdost: 2,5 Štěpnost: dokonalá podle plochy Lom: nerovný Lesk: skelný Hustota: 2,8 Průhlednost: průhledný až průsvitný Vznik: ve vyvřelých horninách i metamorfitech Význam: : základní horninotvorný minerál BIOTIT skupina slíd tmavá slída Třída: silikáty fylosilikáty Krystalová soustava: jednoklonná Složení: K,(Mg,Fe) 3 (Al,Fe)Si 3 O 10 (OH,F) 2 Barva: černá, hnědá, světle žlutá, bronzová Tvrdost: 2,5-3 16

18 Štěpnost: dokonalá podle plochy Lom: nerovný Lesk: skelný až polokovový Hustota: 2,7 3,4 Průhlednost: průhledný až průsvitný Vznik: ve vyvřelých horninách i metamorfitech Význam: : základní horninotvorný minerál ORTOKLAS skupina K živců Třída: silikáty tektosilikáty Krystalová soustava: jednoklonná Složení: KAlSi 3 O 8 Barva: bezbarvá, bílá, béžová, žlutá, růžová, červenohnědá Tvrdost: 6 6,5 Štěpnost: dokonalá Lom: pololasturnatý až nerovný, křehký Lesk: skelný Hustota: 2,5 2,6 Průhlednost: průhledný Vznik: ve vyvřelých horninách i metamorfitech, výjimečně i v sedimentech Význam: základní horninotvorný minerál PLAGIOKLASY = skupina Na-Ca živců; úplná řada živců albit oligoklas andesin labradorit bytownit anortit ALBIT Třída: silikáty fylosilikáty Krystalová soustava: trojklonná Složení: NaAlSi 3 O 8 Barva: bílá, bezbarvý Tvrdost: 6 6,5 Štěpnost: dokonalá Lom: lasturnatý až nerovný, křehký Lesk: skelný až perleťový Hustota: 2,6 Průhlednost: průsvitný Vznik: ve vyvřelých horninách i metamorfitech Význam: základní horninotvorný minerál Skupina jílových minerálů - montmorillonit, nontronit, kaolinit, dickit, nakrit, illit, glaukonit, celadonit 17

19 KAOLINIT Třída: silikáty fylosilikáty Krystalová soustava: trojklonná Složení: Al 2 Si 2 O 5 (OH) 4 Barva: bílá, béžová Tvrdost: 2 2,5 Štěpnost: dokonalá Lom: není pozorovatelný Lesk: zemitý Hustota: 2,6 Průhlednost: opakní Vznik: rozpadem slíd, živců z vyvřelých hornin Význam: součást tmelů usazených hornin MONTMORILLONIT ze skupiny jílových minerálů Třída: silikáty fylosilikáty Krystalová soustava: jednoklonná Složení: Na, Ca)(AlMg) 2 Si 4 O 10 (OH) 2.nH 2 O Barva: bílá, béžová, žlutavá, narůžovělá Tvrdost: 1-2 Štěpnost: dokonalá Lom: nerovný Lesk: zemitý Hustota: 2,1 Průhlednost: opakní Vznik: rozpadem slíd, živců z vyvřelých hornin Význam: součást tmelů usazených hornin Petrografický základ Petrografie obecná studuje zákonitosti vzniku a přeměn hornin. Petrografie systematická zkoumá nerostné a chemické složení hornin a třídí je do systému. Petrografie technická zkoumá technické vlastnosti hornin a jejich využití. Horniny příkladně granit, syenit, rula, pískovec, mramor, opuka jsou směsi horninotvorných minerálů, tvoří jednotlivá tělesa zemské kůry. Jejich složení je proměnlivé a nedají se vyjádřit chemickým vzorcem. Výjimkou jsou např. karbonátové horniny vápenec, mramor, kde převažuje jeden minerál (kalcit), ale hornina je často znečištěna dalšími přísadami. Podle způsobu vzniku jsou horniny s původním a převzatý názvem EU: vyvřelé magmatické usazené sedimentární přeměněné metamorfované 18

20 V období formování Země před více než 4 miliardami let, byly na počátku původní horniny vyvřelé. Utuhly na povrchu kdysi žhavé Země při utváření zemské kůry. Jejich postupným zvětráváním a přemisťováním sypkých zvětralin se tvořily horniny usazené. Dalším působením tlaku a tepla z nitra Země se mnohé usazené nebo starší magmatické horniny změnily v horniny přeměněné. Magma je žhavotekutá zemská hmota v plášti Země. Žhavá hmota je soustředěna v hloubce pláště do rozměrného magmatického krbu. Vysoká teplota a tlak postupně přetváří také okolní pevný materiál pláště. Magma je lehčí, stoupá k povrchu. Přitom strhává okolní horniny a částečně je změní. Magma pod povrchem kůry tuhne pomalu. Pokud magma rychleji pronikne na povrch, tuhne rychleji. Tuhnutí proudícího magmatu se urychluje vyplněním menších ložných žil, ale nejrychleji utuhne rozlitím na povrchu Země. Vyvřelé horniny krystalizovaly z magmatu při postupném ochlazování a tuhnutí. Magma vzniklé z částečného tavení svrchního pláště je čedičové magma. Čedičové magma má více prvků Fe, Mg, je tekutější. Hustota h = 2,7 3,2 Magma vzniklé z částečného tavení zemské kůry je žulové magma. Žulové magma tuhlo pomaleji a má více prvků Si, Al a méně Fe, Mg, je velmi viskózní. Obsahovalo množství vody, dochází při jejím uvolňování k výbuchu při výrazném poklesu tlaku. Žulové magma je kyselé. Hustota okolo h = 2,6. Tab. 3. Přehled základních magmatických hornin Horniny kyselé (hodně Si) intermediální bazické ultrabazické (málo Si) hlavní horninotvorné minerály křemen K-živec muskovit Na-živce biotit amfibol pyroxen Ca-živce pyroxen amfibol olivín olivín pyroxen amfibol hlubinné horniny ztuhlé v hloubce (plutonické) výlevné horniny ztuhlé na povrchu výlevné obsahující alkalické prvky granit (žula) granodiorit diorit, syenit 19 gabro dolerit peridotit ryolit andezit bazalt (čedič) exotické druhy hornin Trachyt fonolit alkalický bazalt Pozn.: dolerit = v Čechách se prodává pod názvem černá švédská žula Magmatické horniny dělíme podle složení a hloubky místa vzniku. V magmatických horninách postupně klesala teplota krystalizace mezi 1100 C až na 600 C. Krystalizace magmatu postupuje ve dvou řadách.

21 Obr. 6. Schéma krystalizace magmatu Podle doby vzniku jsou horniny orientačně zařazeny podle éry (éra = největší časový úsek v hodnocení vývoje Země), která má několik period: prahory (archeozoikum) krystalické břidlice (původně vyvřelé i usazené horniny, které se tlakem přeměnily a vykrystalizovaly) rudy starohory (proterozoikum) sedimenty (břidlice, pískovce, slepence, křemence), magmatické horniny (žula, diabas, porfyr) prvohory (paleozoikum) sedimenty (slepence, pískovce, droby a vápence) druhohory (mesozoikum) sedimenty (vápence, břidlice, pískovce, dolomity a opuky) třetihory (terciér) sedimenty (hnědé uhlí, slíny, písky, nesoudržné pískovce) výlevné (bazalt, fonolit, andezit, trachyt) končí vrásnění čtvrtohory (kvartér) hlíny a spraše jsou geologicky nejkratší dobou 20

22 Tab. 4. Přehled vývojových etap Země Struktura sloh hornin je určen vývinem a poměrnou velikostí součástek v hornině. Hlubinné horniny jsou obvykle stejnoměrně zrnité jemně, středně a hrubozrnné. Vyrostlice jednotlivých minerálů struktura horniny je porfyrická, nestejnoměrně zrnitá. 21

23 Textura stavba představuje prostorové uspořádání minerálních částic. Hlubinné horniny obvykle mají všesměrnou texturu. Podpovrchové a výlevné horniny mají texturu proudovou nebo pórovitou. Anizotropie u hornin se obvykle nehodnotí. Jedná se o zjišťování rozdílných hodnot fyzikálně mechanických vlastností jdoucí hmotným bodem tělesa. Hodnotí se např. rozdílné hodnoty pevnosti v tlaku na zkušební kostku ve třech kolmých směrech. Nejvýrazněji se projeví rozdílné hodnoty u některých usazených hornin (např. pískovec, břidlice). Hlubinné vyvřelé horniny vykazují jen nepatrné odchylky hodnot. Rozdílnosti v anizotropii některých hornin řeší technolog při výběru kamene na konkrétní dílo. Vlastnosti magmatických hornin stručný přehled průměrných hodnot: 1. Objemová hmotnost 2,0 2,8 g/cm2 2. Pevnost v tlaku pro granity mezi MPa 1. pro gabra cca 280 MPa 2. pro bazalt (čedič) MPa 3. Pevnost v tahu za ohybu orientační hodnoty kolem 10 % pevnosti v tlaku 4. Nasákavost se stanoví v % objemu přijaté vody do kamene 5. Koeficient mrazuvzdornosti - hodnotí se po 25 - ti zmrazovacích cyklech, horniny vyhoví do úbytku hodnot pevnosti v tlaku nižších až na 75 % 6. Leštitelnost hodnotíme lesk a trvanlivost lesku U hornin sledujeme: hlavní horninotvorné minerály vedlejší minerály (ovlivní název určitého druhu horniny) a akcesorie barvu strukturu texturu výskyt (jméno lokality) Výčet dalších zkoušek je obsáhlý, ale všechny jsou zaměřeny na vlastnosti hornin, které sledujeme při výrobě stavebních konstrukcí a dílů. Vyvřelé magmatické horniny GRANIT ŽULA hlavní minerály: křemen, ortoklas, biotit ostatní minerály: turmalín, muskovit, amfibol, apatit barva: bělavá, šedá namodralá, narůžovělá struktura: jemnozrnná, středně až hrubozrnná textura: všesměrná 22

Kolekce 20 hornin Kat. číslo 104.0085

Kolekce 20 hornin Kat. číslo 104.0085 Kolekce 20 hornin Kat. číslo 104.0085 Strana 1 z 14 SBÍRKA 20 SYSTEMATICKY SEŘAZENÝCH HORNIN PRO VYUČOVACÍ ÚČELY Celou pevnou zemskou kůru a části zemského pláště tvoří horniny, přičemž jen 20 až 30 km

Více

Je to věda, nauka o horninách, zkoumá vznik, složení, vlastnosti a výskyt hornin.

Je to věda, nauka o horninách, zkoumá vznik, složení, vlastnosti a výskyt hornin. PETROLOGIE Je to věda, nauka o horninách, zkoumá vznik, složení, vlastnosti a výskyt hornin. HORNINA = anorganická heterogenní (nestejnorodá) přírodnina, tvořena nerosty, složení nelze vyjádřit chemickým

Více

Přírodopis 9. Fyzikální vlastnosti nerostů. Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí. 8. hodina

Přírodopis 9. Fyzikální vlastnosti nerostů. Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí. 8. hodina Přírodopis 9 8. hodina Fyzikální vlastnosti nerostů Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí Hustota (g/cm 3.) udává, kolikrát je objem nerostu těžší než stejný objem destilované vody. Velkou hustotu má

Více

Struktura a textura hornin. Cvičení 1GEPE + 1GEO1

Struktura a textura hornin. Cvičení 1GEPE + 1GEO1 Struktura a textura hornin Cvičení 1GEPE + 1GEO1 1 Nejdůležitějším vizuálním znakem všech typů hornin je jejich stavba. Stavba představuje součet vzájemných vztahů všech stavebních prvků (agregátů krystalů,

Více

Laboratorní zkouška hornin a zjišťování jejich vlastností:

Laboratorní zkouška hornin a zjišťování jejich vlastností: POSTUPY A POKUSY, KTERÉ MŮŽETE POUŽÍT PŘI OVĚŘOVÁNÍ VAŠÍ HYPOTÉZY Z následujících námětů si vyberte ty, které vás nejvíce zaujaly a pomohou vám ověřit, či vyvrátit vaši hypotézu. Postup práce s geologickou

Více

VY_32_INOVACE_04.03 1/12 3.2.04.3 Krystalová struktura a vlastnosti minerálů Krystalová soustava

VY_32_INOVACE_04.03 1/12 3.2.04.3 Krystalová struktura a vlastnosti minerálů Krystalová soustava 1/12 3.2.04.3 Krystalová soustava cíl rozeznávat krystalové soustavy - odvodit vlastnosti krystalových soustav - zařadit základní minerály do krystalických soustav - minerály jsou pevné látky (kromě tekuté

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 254 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 3.4.2012 Ročník, pro který je DUM určen 9. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Metodický list

Více

Přírodopis 9. Přehled minerálů PRVKY

Přírodopis 9. Přehled minerálů PRVKY Přírodopis 9 10. hodina Přehled minerálů PRVKY Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí I. Prvky V přírodě existuje přes 20 minerálů tvořených samostatnými prvky. Dělí se na kovy: měď (Cu), stříbro (Ag),

Více

VY_32_INOVACE_04.11 1/9 3.2.04.11 Vyvřelé, přeměněné horniny Vyvřelé magmatické horniny

VY_32_INOVACE_04.11 1/9 3.2.04.11 Vyvřelé, přeměněné horniny Vyvřelé magmatické horniny 1/9 3.2.04.11 Vyvřelé magmatické horniny cíl objasnit jejich vlastnosti, výskyt a vznik - vyjmenovat základní druhy - popsat jejich složení - znát základní zástupce magma utuhne pod povrchem hlubinné vyvřeliny

Více

PETROLOGIE CO JSOU TO HORNINY. = směsi minerálů (někdy tvořené pouze 1 minerálem)

PETROLOGIE CO JSOU TO HORNINY. = směsi minerálů (někdy tvořené pouze 1 minerálem) CO JSOU TO HORNINY PETROLOGIE = směsi minerálů (někdy tvořené pouze 1 minerálem) Mohou obsahovat zbytky organismů rostlin či ţivočichů Podle způsobu vzniku dělíme: 1. Vyvřelé (magmatické) vznik utuhnutím

Více

Laboratorní práce č. 4

Laboratorní práce č. 4 1/8 3.2.04.6 Uhličitany kalcit (CaCO3) nejrozšířenější, mnoho tvarů, nejznámější je klenec, součást vápenců a mramorů - organogenní vápenec nejvíce kalcitu usazováním schránek různých živočichů (korálů,

Více

01 ZŠ Geologické vědy

01 ZŠ Geologické vědy 01 ZŠ Geologické vědy 1) Vytvořte dvojice. PALEONTOLOGIE HYDROLOGIE PETROLOGIE SEISMOLOGIE MINERALOGIE VODA NEROST ZEMĚTŘESENÍ ZKAMENĚLINA HORNINA 2) K odstavcům přiřaďte vědní obor. Můžete využít nabídky.

Více

Neživá příroda. 1.Vznik Země a Vesmíru. 2.Horniny

Neživá příroda. 1.Vznik Země a Vesmíru. 2.Horniny Neživá příroda 1.Vznik Země a Vesmíru Vesmír vznikl náhle před asi 15 miliardami let. Ještě v počátcích jeho existence vznikly lehčí prvky vodík a helium, jejichž gravitačním stahováním a zapálením vznikla

Více

- krystalické nebo sklovité horniny vzniklé ochlazením chladnutím, tuhnutím a krystalizací silikátové taveniny - magmatu

- krystalické nebo sklovité horniny vzniklé ochlazením chladnutím, tuhnutím a krystalizací silikátové taveniny - magmatu Úvod do petrografie, základní textury a struktury hornin Petrografie obor geologie zabývající se popisem a systematickou klasifikací hornin, zejména pomocí mikroskopického studia Stavba hornin Pod pojem

Více

Přednáška č. 9. Petrografie úvod, základní pojmy. Petrografie vyvřelé (magmatické) horniny

Přednáška č. 9. Petrografie úvod, základní pojmy. Petrografie vyvřelé (magmatické) horniny Přednáška č. 9 Petrografie úvod, základní pojmy Petrografie vyvřelé (magmatické) horniny Petrografie úvod, základní pojmy Petrografie jako samostatná věda existuje od začátku 2. poloviny 19. století. Zabývá

Více

Přírodopis 9. Přehled minerálů KŘEMIČITANY

Přírodopis 9. Přehled minerálů KŘEMIČITANY Přírodopis 9 14. hodina Přehled minerálů KŘEMIČITANY Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí V. Křemičitany Křemičitany (silikáty) jsou sloučeniny oxidu křemičitého (SiO 2 ). Tyto minerály tvoří největší

Více

5. MINERALOGICKÁ TŘÍDA UHLIČITANY

5. MINERALOGICKÁ TŘÍDA UHLIČITANY 5. MINERALOGICKÁ TŘÍDA UHLIČITANY Minerály 5. mineralogické třídy jsou soli kyseliny uhličité. Jsou anorganického i organického původu (vznikaly usazováním a postupným zkameněním vápenitých koster a schránek

Více

SOLI A JEJICH VYUŽITÍ. Soli bezkyslíkatých kyselin Soli kyslíkatých kyselin Hydrogensoli Hydráty solí

SOLI A JEJICH VYUŽITÍ. Soli bezkyslíkatých kyselin Soli kyslíkatých kyselin Hydrogensoli Hydráty solí SOLI A JEJICH VYUŽITÍ Soli bezkyslíkatých kyselin Soli kyslíkatých kyselin Hydrogensoli Hydráty solí POUŽITÍ SOLÍ Zemědělství dusičnany, draselné soli, fosforečnany. Stavebnictví, sochařství vápenaté soli.

Více

Magmatické (vyvřelé) horniny

Magmatické (vyvřelé) horniny Magmatické (vyvřelé) horniny Magmatické horniny vznikly chladnutím, tuhnutím a krystalizací silikátové taveniny (magmatu, lávy), tedy cestou magmatickou. Magma je v podstatě suspenze pevných částic v roztaveném

Více

Je kvalitní přírodní stavební materiál vhodný k použití v zahradní architektuře, zejména:

Je kvalitní přírodní stavební materiál vhodný k použití v zahradní architektuře, zejména: KATALOG Je kvalitní přírodní stavební materiál vhodný k použití v zahradní architektuře, zejména: - v zahradách rodinných domů a rekreačních zařízení - při tvorbě nebo rekonstrukcích zámeckých zahrad

Více

statigrafie barevných vrstev identifikace pigmentů určení složení omítek typ pojiva a kameniva, zrnitost kameniva

statigrafie barevných vrstev identifikace pigmentů určení složení omítek typ pojiva a kameniva, zrnitost kameniva Chemicko-technologický průzkum Akce: Průzkum a restaurování fragmentů nástěnných maleb na východní stěně presbytáře kostela sv. Martina v St. Martin (Dolní Rakousko) Zadání průzkumu: statigrafie barevných

Více

2. HORNINY JESENÍKŮ. Geologická minulost Jeseníků

2. HORNINY JESENÍKŮ. Geologická minulost Jeseníků 2. HORNINY JESENÍKŮ Geologická minulost Jeseníků Hrubý Jeseník je stejně jako Rychlebské a Orlické hory budován přeměněnými horninami a hlubinnými vyvřelinami. Nízký Jeseník je tvořen úlomkovitými sedimenty

Více

MILAN MICHALSKI MALÝ PRŮVODCE GEOPARKEM NA ŠKOLNÍ ZAHRADĚ

MILAN MICHALSKI MALÝ PRŮVODCE GEOPARKEM NA ŠKOLNÍ ZAHRADĚ MILAN MICHALSKI MALÝ PRŮVODCE GEOPARKEM NA ŠKOLNÍ ZAHRADĚ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.28/01.0049 HORNINY A NEROSTY GEOPARKU Nacházíme se v geoparku u ZŠ Habrmanova v České Třebové, do kterého

Více

Objevy čekají na tebe

Objevy čekají na tebe Objevy čekají na tebe Miniprojekt č.2 Horniny a minerály Autoři: Veronika Blažková (8. tř.), Martin Frýdek (8. tř.), Eliška Hloušková (8. tř.), František Kutnohorský (8. tř.), Martin Lát (8. tř.), Adam

Více

HORNINY A NEROSTY miniprojekt

HORNINY A NEROSTY miniprojekt miniprojekt Projekt vznikl za podpory: Jméno: Škola: Datum: Cíl: Osobně (pod vedením lektora) si ověřit základní znalosti o horninách a nerostech a naučit se je poznávat. Rozvíjené dovednosti: Dovednost

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Chemie 1 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat

Více

Vulkanickáčinnost, produkty vulkanismu

Vulkanickáčinnost, produkty vulkanismu Vulkanickáčinnost, produkty vulkanismu Přednáška 3 RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ e-mail: vaneka@af.czu.cz 1 Vulkanická činnost - magmatická aktivita projevující se na zemském povrchu - kromě

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 9. tř. ZŠ základní zájem

Více

STAVEBNÍ HMOTY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 26. 4. 2013. Ročník: devátý

STAVEBNÍ HMOTY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 26. 4. 2013. Ročník: devátý STAVEBNÍ HMOTY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 26. 4. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Chemie a společnost 1 Anotace: Žáci se seznámí s historickými

Více

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské VY_32_Inovace_PŘ.9.5.2.20 Usazené horniny Základní škola, Ostrava Poruba, Ukrajinská 1533, příspěvková organizace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Multimédia na Ukrajinské

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KLECANY okres Praha-východ DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL TÉMA: Geologická stavba ČR - test VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Člověk a příroda VZDĚLÁVACÍ OBOR: Přírodopis TEMATICKÝ OKRUH: Neživá

Více

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější.

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Nejjednodušší prvek. Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Vodík tvoří dvouatomové molekuly, je lehčí než

Více

Fyzikální a chemické vlastnosti minerálů. Cvičení 1GEPE + 1GEO1

Fyzikální a chemické vlastnosti minerálů. Cvičení 1GEPE + 1GEO1 Fyzikální a chemické vlastnosti minerálů Cvičení 1GEPE + 1GEO1 1 Pro popis a charakteristiku minerálních druhů je třeba zná jejich základní fyzikální a chemické vlastnosti. Tyto vlastnosti slouží k přesné

Více

Uhlík a jeho alotropy

Uhlík a jeho alotropy Uhlík Uhlík a jeho alotropy V přírodě se uhlík nachází zejména v karbonátových usazeninách, naftě, uhlí, a to jako směs grafitu a amorfní formy C. Rozeznáváme dvě základní krystalické formy uhlíku: a)

Více

Mineralogický systém skupina I - prvky

Mineralogický systém skupina I - prvky Mineralogický systém skupina I - prvky Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 11. 10. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s vybranými nerosty, které

Více

ŽULA - LIBERECKÝ TYP

ŽULA - LIBERECKÝ TYP HORNINY Součástí projektu Geovědy vedle workshopů, odborných exkurzí a tvorby výukových materiálů je i materiální vybavení škol, které se do tohoto projektu přihlásily. Situace ve výbavě školních kabinetů

Více

ZEMĚ -vznik a vývoj -stavba -vnitřní uspořádání. NEROSTY A HORNINY Mineralogie-nerost -hornina -krystal

ZEMĚ -vznik a vývoj -stavba -vnitřní uspořádání. NEROSTY A HORNINY Mineralogie-nerost -hornina -krystal -vysvětlí teorii vzniku Země -popíše stavbu zemského tělesa -vyjmenuje základní zemské sféry,objasní pojem litosféra -vyjádří vztahy mezi zemskými sférami -objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik

Více

Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383

Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383 Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383 Projekt OP VK oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3526 Název projektu:

Více

Sklo chemické složení, vlastnosti, druhy skel a jejich použití

Sklo chemické složení, vlastnosti, druhy skel a jejich použití Sklo chemické složení, vlastnosti, druhy skel a jejich použití Jak je definováno sklo? ztuhlá tavenina průhledných křemičitanů (pevný roztok) homogenní amorfní látka (bez pravidelné vnitřní struktury,

Více

Zaniklé sopky, jezera a moře mezi Novou Pakou a Jičínem

Zaniklé sopky, jezera a moře mezi Novou Pakou a Jičínem ZÁKLADNÍ ŠKOLA NOVÁ PAKA, HUSITSKÁ 1695 ročníková práce Zaniklé sopky, jezera a moře mezi Novou Pakou a Jičínem Radek Vancl Vedoucí ročníkové práce: Lukáš Rambousek Předmět: Přírodopis Školní rok: 2010-2011

Více

Mineralogie a petrografie PRACOVNÍ pro 9. LIST ročník č. 1 ZŠ. Úkol č. 1. Úkol č. 2. Úkol č. 3. Téma: Prvky. Spoj minerál se způsobem jeho vzniku.

Mineralogie a petrografie PRACOVNÍ pro 9. LIST ročník č. 1 ZŠ. Úkol č. 1. Úkol č. 2. Úkol č. 3. Téma: Prvky. Spoj minerál se způsobem jeho vzniku. Mineralogie a petrografie PRACOVNÍ pro 9. LIST ročník č. 1 ZŠ Pracovní list 1A Téma: Prvky Úkol č. 1 Spoj minerál se způsobem jeho vzniku. DIAMANT GRAFIT SÍRA STŘÍBRO ZLATO Ze sopečných plynů aktivních

Více

Usazené horniny úlomkovité

Usazené horniny úlomkovité Usazené horniny úlomkovité Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 4. 10. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s horninami, které vznikly z úlomků vzniklých

Více

SEMINÁŘ Z PŘÍRODOPISU volitelný předmět. Charakteristika předmětu

SEMINÁŘ Z PŘÍRODOPISU volitelný předmět. Charakteristika předmětu SEMINÁŘ Z PŘÍRODOPISU volitelný předmět Charakteristika předmětu Časové a organizační vymezení Předmět seminář z přírodopisu je jedním z volitelných předmětů pro žáky 9. ročníku. V učebním plánu je mu

Více

OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY

OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY 1. Kdy vznikla Sluneční soustava? 2. Z čeho vznikla a jakým způsobem? 3. Která kosmická tělesa tvoří Sluneční soustavu? 4. Co to je galaxie? 5. Co to je vesmír? 6. Jaký je rozdíl

Více

ROZDĚLENÍ HORNIN. hlubinné (intruzívní, plutonické) žilné výlevné (vulkanické)

ROZDĚLENÍ HORNIN. hlubinné (intruzívní, plutonické) žilné výlevné (vulkanické) ROZDĚLENÍ HORNIN Horniny je možné dělit z mnoha hledisek. Pro základní představu je však nejvýhodnější členění na základě geologického prostředí a podmínek, ve kterých horniny vznikaly. Tomuto se říká

Více

materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Autor:

materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Autor: Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací VY_32_INOVACE_CH8SA_01_03_06

Více

PETROGRAFIE METAMORFITŮ

PETROGRAFIE METAMORFITŮ 1 PETROGRAFIE METAMORFITŮ doc. RNDr. Jiří Zimák, CSc. Katedra geologie PřF UP Olomouc, tř. Svobody 26, 77146 Olomouc, tel. 585634533, e-mail: zimak@prfnw.upol.cz (říjen 2005) OBSAH Úvod 1. Vznik metamorfitů

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 9. Průřezová témata,

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 9. Průřezová témata, Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Žák: - charakterizuje postavení Země ve Sluneční soustavě a význam vytvoření základních podmínek pro život (teplo, světlo) Země ve vesmíru F Sluneční soustava - popíše

Více

Mineralogie a petrografie II. Pro 1. ročník kombinovaného studia, VŠB-TUO HGF

Mineralogie a petrografie II. Pro 1. ročník kombinovaného studia, VŠB-TUO HGF Mineralogie a petrografie II Pro 1. ročník kombinovaného studia, VŠB-TUO HGF MINERALOGIE GENETICKÁ Minerály i n e r á l y jjsou s o u ssloučeniny l o u č e n i n y cchemických h e m i c k ý c h pprvků.

Více

Ostrava. Olomouc. Jihlava. Zlín. Brno. České Budějovice. Plzeň PRAHA Vlastějovice Litice. Horní LIBEREC Řasnice Libochovany Dubnice Bezděčín

Ostrava. Olomouc. Jihlava. Zlín. Brno. České Budějovice. Plzeň PRAHA Vlastějovice Litice. Horní LIBEREC Řasnice Libochovany Dubnice Bezděčín Horní LIBEREC Řasnice Libochovany Dubnice Bezděčín Tachov Dolánky Ústí n.l. Chlum Chraberce Smrčí Úhošťany Košťálov Straškov Královec Děpoltovice Rvenice Hradec Králové Karlovy Vary Velká Černoc Pamětník

Více

PRACOVNÍ DESKY KAMENNÉ PRACOVNÍ DESKY:

PRACOVNÍ DESKY KAMENNÉ PRACOVNÍ DESKY: KAMENNÉ PRACOVNÍ DESKY: PRACOVNÍ DESKY ŽULA - přírodní kámen tvořený křemíkem, živicí a slídami - velká tvrdost (odolnost proti nárazům a poškrábání), nejtvrdší na trhu - odolnost proti teplotám do 300

Více

1. přednáška OCELOVÉ KONSTRUKCE VŠB. Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Podéš 1875, éště. Miloš Rieger

1. přednáška OCELOVÉ KONSTRUKCE VŠB. Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Podéš 1875, éště. Miloš Rieger 1. přednáška OCELOVÉ KONSTRUKCE VŠB Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Ludvíka Podéš éště 1875, 708 33 Ostrava - Poruba Miloš Rieger Základní návrhové předpisy: - ČSN 73 1401/98 Navrhování ocelových

Více

3) Vazba a struktura. Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Lenka

3) Vazba a struktura. Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Lenka Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Lenka CHEMICKÍ VAZBA = síly, kterými jsou k sobě navzájem vázány sloučené atomy v molekule, popř. v krystalové struktuře - v převážné většině jde o sdílení dvojic elektronů

Více

Přírodopis 9. GEOLOGIE Usazené horniny organogenní

Přírodopis 9. GEOLOGIE Usazené horniny organogenní Přírodopis 9 19. hodina GEOLOGIE Usazené horniny organogenní Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí Organogenní usazené horniny Vznikají usazováním odumřelých těl rostlin, živočichů, jejich schránek

Více

MINERÁLY II Minerály II

MINERÁLY II Minerály II MINERÁLY II Součástí projektu Geovědy vedle workshopů, odborných exkurzí a tvorby výukových materiálů je i materiální vybavení škol, které se do tohoto projektu přihlásily. Situace ve výbavě školních kabinetů

Více

Příprava před zateplením fasády. 3. výběr typu fasádní omítky

Příprava před zateplením fasády. 3. výběr typu fasádní omítky Příprava před zateplením fasády 3. výběr typu fasádní omítky Výběr vhodné omítky závisí na požadovaných vlastnostech materiálu, podmínkách aplikace, požadavcích vyplývajících z konkrétního typu budovy,

Více

Geolog ve městě Shrnutí

Geolog ve městě Shrnutí Geolog ve městě Shrnutí Během každé výuky hornin je třea využívat vzorků přírodnin ze školních sírek. Ne vždy se však jedná o vzorky ideální, tj. takové, na kterých y yly na první pohled vidět základní

Více

HOŘČÍK KOVY ALKALICKÝCH ZEMIN. Pozn. Elektronová konfigurace valenční vrstvy ns 2

HOŘČÍK KOVY ALKALICKÝCH ZEMIN. Pozn. Elektronová konfigurace valenční vrstvy ns 2 HOŘČÍK KOVY ALKALICKÝCH ZEMIN Pozn. Elektronová konfigurace valenční vrstvy ns 2 Hořčík Vlastnosti: - stříbrolesklý, měkký, kujný kov s nízkou hustotou (1,74 g.cm -3 ) - diagonální podobnost s lithiem

Více

Chemie - 1. ročník. očekávané výstupy ŠVP. Žák:

Chemie - 1. ročník. očekávané výstupy ŠVP. Žák: očekávané výstupy RVP témata / učivo Chemie - 1. ročník Žák: očekávané výstupy ŠVP přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata 1.1., 1.2., 1.3., 7.3. 1. Chemie a její význam charakteristika

Více

VY_32_INOVACE_06_GALENIT_27

VY_32_INOVACE_06_GALENIT_27 VY_32_INOVACE_06_GALENIT_27 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

Mendelova univerzita v Brně. Lesnická a dřevařská fakulta GEOLOGIE. Aleš Bajer, Aleš Kučera, Valerie Vranová

Mendelova univerzita v Brně. Lesnická a dřevařská fakulta GEOLOGIE. Aleš Bajer, Aleš Kučera, Valerie Vranová Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta GEOLOGIE Aleš Bajer, Aleš Kučera, Valerie Vranová 1 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Více

Kde se vzala v Asii ropa?

Kde se vzala v Asii ropa? I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 24 Kde se vzala v Asii ropa? Pro

Více

MINERALOGICKÁ SOUSTAVA II

MINERALOGICKÁ SOUSTAVA II MINERALOGICKÁ SOUSTAVA II PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_268 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: 9 MINERALOGICKÁ

Více

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Více

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství Katedra geotechniky a podzemního stavitelství Základní vlastnosti zemin a klasifikace zemin cvičení doc. Dr. Ing. Hynek Lahuta Inovace studijního oboru Geotechnika CZ.1.07/2.2.00/28.0009. Tento projekt

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby Předmět: CHEMIE Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu září orientuje se

Více

Mineralogie procesy vzniku minerálů. Přednáška č. 8

Mineralogie procesy vzniku minerálů. Přednáška č. 8 Mineralogie procesy vzniku minerálů Přednáška č. 8 MINERALOGIE GENETICKÁ Minerály jsou sloučeniny chemických prvků. Prvky podléhají neustálému koloběhu. Minerály vznikají, zanikají, koncentrují se nebo

Více

Potok Besének které kovy jsou v minerálech říčního písku?

Potok Besének které kovy jsou v minerálech říčního písku? Potok Besének které kovy jsou v minerálech říčního písku? Karel Stránský, Drahomíra Janová, Lubomír Stránský Úvod Květnice hora, Besének voda dražší než celá Morava, tak zní dnes již prastaré motto, které

Více

Prvky 8. B skupiny. FeCoNi. FeCoNi. FeCoNi 17.12.2011

Prvky 8. B skupiny. FeCoNi. FeCoNi. FeCoNi 17.12.2011 FeCoNi Prvky 8. B skupiny FeCoNi Valenční vrstva: x [vzácný plyn] ns 2 (n-1)d 6 x [vzácný plyn] ns 2 (n-1)d 7 x [vzácný plyn] ns 2 (n-1)d 8 Tomáš Kekrt 17.12.2011 SRG Přírodní škola o. p. s. 2 FeCoNi Fe

Více

CENÍK PRACÍ. www.betotech.cz. platný od 1.1. 2014. BETOTECH, s.r.o., Beroun 660, 266 01 Beroun. Most Beroun. Trutnov Ostrava. Cheb. J.Hradec.

CENÍK PRACÍ. www.betotech.cz. platný od 1.1. 2014. BETOTECH, s.r.o., Beroun 660, 266 01 Beroun. Most Beroun. Trutnov Ostrava. Cheb. J.Hradec. ,, 266 01 Beroun CENÍK PRACÍ platný od 1.1. 2014 Cheb Most Beroun Trutnov Ostrava J.Hradec Klatovy Brno www.betotech.cz Zkušební laboratoře akreditované ČIA ke zkoušení vybraných stavebních hmot a výrobků,

Více

SKRIPTA KE GEOLOGICKÉ EXPOZICI POD KLOKOTY

SKRIPTA KE GEOLOGICKÉ EXPOZICI POD KLOKOTY SKRIPTA KE GEOLOGICKÉ EXPOZICI POD KLOKOTY GEOLOGICKÁ EXPOZICE POD KLOKOTY Záměrem geologické expozice Pod Klokoty v Táboře je předvést široké veřejnosti vybrané druhy hornin, které nás obklopují a jsou

Více

Anorganické sloučeniny opakování Smart Board

Anorganické sloučeniny opakování Smart Board Anorganické sloučeniny opakování Smart Board VY_52_INOVACE_210 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8.,9. Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Materiál zemních konstrukcí

Materiál zemních konstrukcí Materiál zemních konstrukcí Kombinace powerpointu a informací na papíře Materiál zemních konstrukcí: zemina kamenitá sypanina druhotné suroviny lehké materiály ostatní materiály Materiál zemních konstrukcí:

Více

GEOLOGIE KOLEM NÁS EXKURZNÍ PRŮVODCE

GEOLOGIE KOLEM NÁS EXKURZNÍ PRŮVODCE EXKURZNÍ PRŮVODCE > ÚVOD > LÁMÁNÍ ŽUL NA VRCHOVINĚ BOREK BEZLEJOV U CHOTĚBOŘE HORNÍ STUDENEC LIPNICE NAD SÁZAVOU NOVÉ RANSKO - HUTĚ STARÉ RANSKO HALDY HLUBINNÉ VYVŘELINY LIPNICE N. SÁZAVOU Každý z nás

Více

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : CHEMIE Ročník: 1.ročník a kvinta Obecná Bezpečnost práce Názvosloví anorganických sloučenin Zná pravidla bezpečnosti práce a dodržuje je.

Více

Přírodní zdroje uhlovodíků

Přírodní zdroje uhlovodíků Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Říjen 2010 Mgr. Alena Jirčáková Zemní plyn - vznik: Výskyt často spolu s ropou (naftový zemní plyn) nebo

Více

HRA Mícháme si Najdi Sumární Otázky Bezpečnost Příroda směsi

HRA Mícháme si Najdi Sumární Otázky Bezpečnost Příroda směsi RISKUJ HRA Mícháme si Najdi Sumární Otázky Bezpečnost Příroda směsi mě vzorce praxe 1000 1000 1000 1000 1000 1000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 3000 3000 3000 3000 3000 3000 4000 4000 4000 4000 4000 4000

Více

Usazené horniny organogenní

Usazené horniny organogenní Usazené horniny organogenní Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 5. 10. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s některými usazenými horninami, které

Více

Vliv metody přepočtu chemických analýz amfibolů na jejich klasifikaci

Vliv metody přepočtu chemických analýz amfibolů na jejich klasifikaci Vliv metody přepočtu chemických analýz amfibolů na jejich klasifikaci Rešeršní část k bakalářské práci Vypracoval: Libor Veverka Vedoucí práce: RNDr. Václav Vávra, Ph.D. Obsah 1. Skupina amfibolů 3 1.1.

Více

TECHNICKÝ LIST BETONOVÉ OBRUBNÍKY

TECHNICKÝ LIST BETONOVÉ OBRUBNÍKY TECHNICKÝ LIST BETONOVÉ OBRUBNÍKY OBRUBNÍKY Obrubník zahradní PD, Obrubník zahradní, Obrubník zahradní se zámkem, Obrubník zahradní palisádový, Obrubník arkádový, Obrubník tryskaný, Obrubník vymývaný betonové

Více

MINIPROJEKT - GEOLOGICKÉ POCHODY Přírodovědný klub ZŠ K.V. Raise Lázně Bělohrad

MINIPROJEKT - GEOLOGICKÉ POCHODY Přírodovědný klub ZŠ K.V. Raise Lázně Bělohrad MINIPROJEKT - GEOLOGICKÉ POCHODY Přírodovědný klub ZŠ K.V. Raise Lázně Bělohrad Obsah: 1) Úvod výběr lokality a) Seznámení s geologickou mapou okolí Lázní Bělohradu b) Exkurze do Fričova muzea c) Příprava

Více

Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě.

Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě. Pedogeochemie 11. přednáška FOSFOR V PŮDĚ v půdách běžně,8 (,2 -,) % Formy výskytu: apatit, minerální fosforečnany (Ca, Al, Fe) silikáty (substituce Si 4+ v tetraedrech) organické sloučeniny (3- %) inositolfosfáty,

Více

Okruhy pro opravnou zkoušku (zkoušku v náhradním termínu) z chemie 8.ročník: 1. Směs: definice, rozdělení směsí, filtrace, destilace, krystalizace

Okruhy pro opravnou zkoušku (zkoušku v náhradním termínu) z chemie 8.ročník: 1. Směs: definice, rozdělení směsí, filtrace, destilace, krystalizace Opravné zkoušky za 2.pololetí školního roku 2010/2011 Pondělí 29.8.2011 od 10:00 Přírodopis Kuchař Chemie Antálková, Barcal, Thorand, Závišek, Gunár, Hung, Wagner Úterý 30.8.2011 od 9:00 Fyzika Flammiger

Více

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná VESMÍR za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná vznikají první atomy, jako první se tvoří atomy vodíku HVĚZDY první hvězdy

Více

Silikátové nátěrové systémy

Silikátové nátěrové systémy Silikátové nátěrové systémy Ideální pro historické i moderní budovy www.meffert.cz 13-0716_Profitec_Silikátové_naterove_systemy_v2.indd 1 10.4.2013 9:19:28 Profitec silikátové nátěry Přirozený pokrok ProfiTec

Více

BAREVNÉ, MATERIÁLOVÉ A TVAROVÉ LADĚNÍ INTERIÉRU

BAREVNÉ, MATERIÁLOVÉ A TVAROVÉ LADĚNÍ INTERIÉRU BAREVNÉ, MATERIÁLOVÉ A TVAROVÉ LADĚNÍ INTERIÉRU Při přípravě a tvorbě interiéru si každý z nás dopředu klade otázku jak má daný prostor působit a k čemu sloužit. My se dnes v rámci našeho seriálu zaměříme

Více

Datum: 14. 2. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.

Datum: 14. 2. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34. Datum: 14. 2. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_467A Škola: Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad

Více

Úpravy povrchu. Pozinkovaný materiál. Zinkový povlak - záruka elektrochemického ochranného působení 1 / 16

Úpravy povrchu. Pozinkovaný materiál. Zinkový povlak - záruka elektrochemického ochranného působení 1 / 16 Úpravy povrchu Pozinkovaný materiál Zinkový povlak - záruka elektrochemického ochranného působení 1 / 16 Aplikace žárově zinkovaných předmětů Běžnou metodou ochrany oceli proti korozi jsou ochranné povlaky,

Více

POŽÁRNĚ ODOLNÉ KOMPOZITNÍ PRVKY VYROBENÉ SPECIÁLNÍ TECHNOLOGIÍ S VYUŽITÍM DRUHOTNÝCH SUROVIN

POŽÁRNĚ ODOLNÉ KOMPOZITNÍ PRVKY VYROBENÉ SPECIÁLNÍ TECHNOLOGIÍ S VYUŽITÍM DRUHOTNÝCH SUROVIN POŽÁRNĚ ODOLNÉ KOMPOZITNÍ PRVKY VYROBENÉ SPECIÁLNÍ TECHNOLOGIÍ S VYUŽITÍM DRUHOTNÝCH SUROVIN Řešitelská organizace: Výzkumný ústav stavebních hmot a. s. Ing. Michal Frank (řešitel) FR-TI1/216 Spoluřešitelská

Více

Alexandra Kloužková 1 Martina Mrázová 2 Martina Kohoutková 2 Vladimír Šatava 2

Alexandra Kloužková 1 Martina Mrázová 2 Martina Kohoutková 2 Vladimír Šatava 2 Syntéza leucitové suroviny pro dentální kompozity 1 Ústav skla a keramiky VŠCHT Praha VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO- TECHNOLOGICKÁ V PRAZE Alexandra Kloužková 1 Martina Mrázová 2 Martina Kohoutková 2 Vladimír

Více

TECHNICKÝ LIST BETONOVÉ DLAŽEBNÍ BLOKY

TECHNICKÝ LIST BETONOVÉ DLAŽEBNÍ BLOKY TECHNICKÝ LIST BETONOVÉ DLAŽEBNÍ BLOKY UNI -DEKOR Uni-dekor 6, Uni-dekor 6 kraj, Uni-dekor 8 průmyslově vyráběné betonové dlažební bloky na bázi cementu a plniva (kameniva) modifikované ekologicky nezávadnými

Více

Korespondenční seminář Chemie, 1.kolo

Korespondenční seminář Chemie, 1.kolo Korespondenční seminář Chemie, 1.kolo Milí žáci, připravili jsme pro vás korespondenční seminář, ve kterém můžete změřit své síly v oboru chemie se svými vrstevníky z jiných škol. Zadání bude vyhlašováno

Více

Přednáška č. 8. Systematická mineralogie. Princip klasifikace silikátů na základě jejich struktur.

Přednáška č. 8. Systematická mineralogie. Princip klasifikace silikátů na základě jejich struktur. Přednáška č. 8 Systematická mineralogie. Princip klasifikace silikátů na základě jejich struktur. Systematický přehled nejdůležitějších minerálů z třídy silikátů. Přehled technického použití vybraných

Více

Fasády. vyhotovil: Břetislav Bardonek

Fasády. vyhotovil: Břetislav Bardonek Fasády vyhotovil: Břetislav Bardonek Co je fasáda Fasáda neboli průčelí je vnější stěna stavby, její konečná úprava. Bývá prolomena okny a vchody a členěna různými architektonickými prvky, například V

Více

HLAVNÍ GEOLOGICKÉ PROCESY (miniprojekt)

HLAVNÍ GEOLOGICKÉ PROCESY (miniprojekt) Základní škola, Staré Město, okres Uherské Hradiště, příspěvková organizace HLAVNÍ GEOLOGICKÉ PROCESY (miniprojekt) Miniprojekt zpracovaný v rámci projektu OBJEVY ČEKAJÍ NA TEBE. 1 Obsah miniprojektu 1.

Více

Kamenivo. Ing. Alexander Trinner. Technický a zkušební ústav stavební Praha, s.p. pobočka Plzeň Zahradní 15, 326 00 Plzeň trinner@tzus.cz; www.tzus.

Kamenivo. Ing. Alexander Trinner. Technický a zkušební ústav stavební Praha, s.p. pobočka Plzeň Zahradní 15, 326 00 Plzeň trinner@tzus.cz; www.tzus. Kamenivo Ing. Alexander Trinner Technický a zkušební ústav stavební Praha, s.p. pobočka Plzeň Zahradní 15, 326 00 Plzeň trinner@tzus.cz; www.tzus.cz 1 2 3 Přehled nových předmětových norem (ČSN EN) 4 Nová

Více

Molekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS

Molekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS Molekulová spektroskopie 1 Chemická vazba, UV/VIS 1 Chemická vazba Silová interakce mezi dvěma atomy. Chemické vazby jsou soudržné síly působící mezi jednotlivými atomy nebo ionty v molekulách. Chemická

Více

Datum: Vědy o Zemi. Geologie geos (Země), logos (věda) věda o Zemi

Datum: Vědy o Zemi. Geologie geos (Země), logos (věda) věda o Zemi Vědy o Zemi - geologické vědy spolu s biologií, chemií, matematikou, fyzikou a astronomií tvoří skupinu vědních disciplín = přírodní vědy - geologické vědy se zabývají studiem neţivé přírody Geologie geos

Více