Neživá příroda. 1.Vznik Země a Vesmíru. 2.Horniny

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Neživá příroda. 1.Vznik Země a Vesmíru. 2.Horniny"

Transkript

1 Neživá příroda 1.Vznik Země a Vesmíru Vesmír vznikl náhle před asi 15 miliardami let. Ještě v počátcích jeho existence vznikly lehčí prvky vodík a helium, jejichž gravitačním stahováním a zapálením vznikla první generace hvězd. Ve hvězdách docházelo a dochází ke slučování jader lehkých prvků a vzniku celé škály prvků těžších, například železa, křemíku, hořčíku, sodíku, vápníku, hliníku a mnoha dalších. Planeta Země vznikla před asi 4,5-5miliardami let a od té doby se neustále vyvíjí. Nejdříve se shlukováním prachu a kamenů poletujících v mezihvězdném prostoru vytvořila koule. V další fázi narůstala hmota Země intenzivním bombardováním meteority, které zemskému tělesu předávaly značnou energii, takže byla žhavá a horká je vlastně dodnes. Když bombardování víceméně ustalo, začala Země od povrchu chladnout, takže na jejím povrchu vznikla krusta pevných tvrdých hornin, přičemž ve středu zůstávala stále žhavá. Dalším chladnutím a jinými složitými pochody se Země rozrůznila do několika rozdílných slupek sfér. Nejsvrchnější sférou je zemská kůra, po níž chodíme; uprostřed Země je zemské jádro, které je podle našich představ značně hmotné (těžké) a žhavé. Mezi jádrem a zemskou kůrou je zemský plášť. Zemská kůra je budována horninami. V přírodě se s horninami setkáváme v podobách, kterým obvykle říkáme skály, balvany a kameny. Horniny těžíme v lomech a používáme je jako stavební materiál, obkladový materiál, na štěrk na stavbu silnic a dálnic, jako plnivo do některých stavebních materiálů, na výrobu vápna, cementu, popřípadě jako výchozí surovinu pro výrobu dalších složitějších výrobků (horninové litiny, vlákna). Některé horniny jsou těženy jako ruda, z níž jsou získávány kovy jako např. železo, hliník, měď, nikl, cín, zlato či platina. Mezi horniny bývá řazeno také uhlí a ropa. 2.Horniny Horniny jsou tvořeny většinou zrny různých minerálů (ve vyjímečných případech může jeden minerál vysoce převažovat nad ostatními např. vápenec, kvarcit) a jsou tedy různorodé anizotropní. Jedná se tedy o zpevněné či nezpevněné akumulace(nahloučeniny) minerálů. Studiem hornin se zabývá petrologie. Na kontinentech rozlišujeme horniny vyvřelé(magmatické), usazené(sedimentární) a přeměněné (metamorfované). Jak z názvů vyplývá vyvřelé vznikají krystalizací magmatu, přeměněné přeměnou jiných hornin a usazené usazováním zvětralých částic v různých prostředích. Kontinentální kůra je silnější než kůra pod oceány (je průměrně 35 km mocná) a je také mnohem komplikovanější než oceánská kůra. Je tvořena množstvím různých typů vzájemně důkladně prohnětených hornin. Zemská kůra pod oceány (oceánická) je slabší (průměrně 7 km) než kontinentální a její složení je jednodušší než na kontinentech. Je tvořena převážně vyvřelinami čedičového typu, na jejichž povrchu (tj. na mořském dně) se tvoří usazeniny. Jisté procesy dávají vznik určitým horninám, jiné procesy zase způsobují jejich zánik a vznik jiných hornin. Každý ze tří typů hornin jak byly uvedeny výše se může různými procesy změnit v jinou horninu libovolného typu. Této možné přeměně říkáme horninový cyklus. Například každá hornina (vyvřelá, metamorfovaná i sedimentární) může zvětrávat a její částice jsou snášeny do míst, kde dojde k jejich usazení a vzniku sedimentární horniny, nebo se může dostat do velkých hloubek, kde dojde k jejímu roztavení v magma, ze kterého může později vzniknout nová vyvřelá hornina, a nebo může být jakákoliv hornina vystavena účinku tlaku a teploty a vznikne nová přeměněná hornina. Dochází tedy k neustálému pohybu látek v rámci zemské kůry a svrchní části zemského pláště).

2 2.1.Horniny vyvřelé (magmatity) Vyvřelé horniny vznikají tuhnutím magmatu. Tradičně jsou rozlišovány dvě hlavní skupiny magmatických hornin, a to vulkanity (vulkanické horniny, výlevné vyvřeliny ) a plutonity (plutonické horniny, hlubinné vyvřeliny ). Jejich variacemi jsou tzv. žilné vyvřeliny tvořící tělesa ve tvaru žil Horniny vulkanické (vulkanity, výlevné vyvřeliny ) Vulkanické horniny vznikají tuhnutím křemičitanové taveniny (magmatu), jež má svůj původ ve svrchním plášti Země. Žhavé tekuté magma se prodírá vzhůru pevnou zemskou kůrou. Při výstupu rozpíná a stlačuje horniny jimiž proniká, a tím si tvoří cestu, popřípadě se k zemskému povrchu protaví s tím, že horniny jimiž proniká pohlcuje. Jak se vulkanické magma blíží k povrchu Země, postupně chladne a z taveniny začínají růst (krystalizovat) první droboučká zrna minerálů. Těleso vulkanického magmatu zaujme místo mezi stávajícími pevnými horninami, v některých případech se magma vylije až na zemský povrch. Tvar vulkanického tělesa může být naprosto rozmanitý; mluvíme o tzv. batolitech, lakolitech, ložních žilách, pravých žilách, pních apod. Magma dále postupně chladne a krystalizují z něj další a další zrna minerálů. V momentě, kdy zcela vychladne, stává se z něj pevná vulkanická hornina, nejčastěji čedič, znělec, andezit nebo ryolit. Tato hornina je tvořena směsí drobných zrn minerálů, hlavně křemičitanů, jako jsou živce, olivín, amfiboly, pyroxeny, slídy a křemen. Podle zastoupení a poměru těchto minerálů ve vulkanické hornině rozlišujeme různé typy těchto hornin, tj. již zmíněné čediče, znělce atd. Vulkanické horniny tuhnou oproti plutonitům blíže zemskému povrchu, tzn. rychleji a jsou proto jemně zrnité a na první pohled celistvé. Jednotlivá zrna minerálů nemůžeme pozorovat pouhým okem. Vulkanity jsou obvykle tmavých barev v různých odstínech šedočerné (např. čedič), některé bývají světle šedé. Pronikne-li magma až na zemský povrch, hovořímě o něm jako o lávě. Chladnutím a tuhnutím lávy vznikají povrchová tělesa vulkanických hornin jako jsou lávové proudy, lávové příkrovy, vulkanické kupy apod. V České republice jsou vulkanickými horninamy budovány kopce hlavně v Českém středohoří. Jedná se o tělesa vulkanitů, které ve třetihorách pronikly staršími usazenými horninami křídového stáří (nejmladší druhohory). Část křídových hornin byla později odstraněna zvětráváním a odolnější vulkanické horniny vystoupily na zemský povrch v podobě kuželovitých kopců.

3 2.1.2 Horniny plutonické (plutonity, hlubinné vyvřeliny ) Plutonické horniny vznikají tuhnutím křemičitanové taveniny (magmatu), jež vzniká tavením hornin ve spodní části zemské kůry. Oproti vulkanickým horninám tvoří plutonity obvykle mnohem větší tělesa tzv. plutony. V Čechách patří mezi největší tzv. Středočeský pluton rozprostírající se mezi Říčany, Táborem a Klatovy na ploše asi 3000 km². Plutony jsou tvořeny žulami a žulám podobnými horninami, jako jsou diority, granodiority, syenity a gabro apod. Plutonické horniny (hlubinné vyvřeliny) tuhnou hlouběji a déle než vulkanity. Minerály měly více času ke krystalizaci, a proto jsou plutonity oproti vulkanickým horninám hrubozrnnější, krystaly minerálů jsou větší. Plutonické horniny jsou většinou světlých barev v různých odstínech šedé (např. žula), ale mohou být pochopitelně i velmi tmavé. Jejich jednotlivé minerály lze obvykle dobře rozlišit již pouhým okem. V žule jsou dobře vidět jednotlivá zrna křemene, živců a šupinky slíd Žilné vyvřeliny Z pozdně odštěpené magmatické hmoty vznikají žilné horniny, které jsou svým složením různými variacemi běžných vulkanických a plutonických hornin. Žilné horniny pronikají puklinami v zemské kůře; žilné magma si hydraulickým mechanismem otevírá cestu vzhůru. Žíly jsou deskovitá tělesa mocná metry až stovky metrů. 2.2 Horniny usazené (sedimentární, sedimenty) Usazené horniny jsou tvořeny převážně minerály, které byly původně součástí vyvřelých, přeměněných a starších usazených hornin. Tyto horniny musely být nejprve zvětráváním rozrušeny na drobné částice a materiál byl povrchovou vodou přemístěn a nakonec usazen ve vodním prostředí, nejčastěji v mořích, ale i v jezerech, a poté byl takto usazený materiál zpevněn do podoby tvrdých hornin. Takto vznikající usazené horniny označujeme jako sedimenty klastické, tj. tvořené úlomky klasty. Typické usazené horniny: jílovec, prachovec, pískovec, křemenec, arkóza, droba, vápenec, dolomit, slínovec, opuka, buližník, slepenec a travertin. 2.3 Horniny přeměněné (metamorfity) Metamorfované horniny vznikají přeměnou vyvřelých, usazených a starších přeměněných hornin, a to obvykle za zvýšených teplot a tlaků. Horniny mohou během geologických procesů měnit svoji polohu v zemské kůře. Například sedimenty se díky pohybu zemských desek a horotvorným pochodům dostanou do hlubších částí zemské kůry a přizpůsobují se změněným tlakům a teplotám, tzn. že se přeměňují. V hornině dochází k překrystalování minerálů a ke vzniku minerálů nových. Typické přeměněné horniny: fylit, svor, rula, pararula, ortorula, migmatit, křemenec, mramor, granulit, amfibolit a hadec. 3. Minerály (nerosty) V současné době známe zhruba 3800 minerálů (tento počet ovšem stále stoupá, protože každým rokem je objeveno kolem 50 dosud neznámých minerálů). Jen asi 300 z nich se však vyskytuje v přírodě běžně. Minerály neboli nerosty jsou anorganické stejnorodé přírodniny. Jejich složení je možno vyjádřit chemickou značkou nebo chemickým vzorcem. Za minerály považujeme i některé přírodní organické látky (například jantar). Studiem minerálů se zabývá věda mineralogie. Minerály (nerosty) vznikají krystalizací většinou z taveniny(magmatu) nebo z roztoku. Méně pak metamorfózou(přeměnou), zvětráváním a činností organismů. Krystalizace je proces, při němž se molekuly chemických látek shlukují do uspořádané pravidelné pevné struktury (krystalu). Český název minerálu nerost, vytvořil obrozenec J. S. Presl. Název nerost není příliš přesný, protože krystaly nerostů rostou. Rostou však samozřejmě jinak než živé organismy. Vznik nerostů probíhá ve dvou etapách. Nejdříve se seskupí nepatrné množství stavebních částic a vytvoří tak zárodek krystalu. Krystal pak roste připojováním dalších částic na povrch zárodku. Postupně se přikládají další a další částice.

4 To znamená, že centrální část krystalu je nejstarší, zatímco jeho povrchová vrstva je nejmladší. Částice, které se připojily k povrchu krystalu v krátkém časovém úseku, tvoří v krystalu určitou zónu. V průběhu krystalizace se mění řada fyzikálních a chemických podmínek, proto se od sebe jednotlivé zóny jednoho minerálu mohou lišit. Krystal roste v různých směrech různou rychlostí. Proto mohou vzniknout různé tvary, které u krystalů pozorujeme. Pokud by krystal rostl ve všech směrech stejně rychle, vznikla by koule. Velikost krystalu není teoreticky nijak omezena. V přírodě záleží na velikosti prostoru, ve kterém minerál krystaluje a také na množství matečného roztoku. Největší krystaly nalezené v přírodě dosahují velikosti několika metrů (výjimečně i více než 10 metrů) a hmotnosti několika tun (př. krystaly muskovitu a živce v pegmatitech). 4. Krystaly Za krystal bývá obvykle považován pouze automorfně omezený jedinec minerálu tzv. krystalový mnohostěn. Krystalový mnohostěn se vyznačuje tím, že má na svém povrchu rovné krystalové plochy různých geometrických tvarů. Krystalové mnohostěny mají pravidelný tvar; jsou to sloupečky, tabulky, hranoly, krychle, osmistěny, čtyřstěny apod. Ony efektní krystalové mnohostěny, které obdivujeme v mineralogických sbírkách, vznikají nejčastěji tak, že vyrůstají do dutin a puklin v horninách anebo tvoří několikacentimetrové vyrostlice ve vyvřelých a přeměněných horninách. Ve skutečnosti jsou krystaly nejen krystalové mnohostěny, ale všichni jedinci minerálů, kteří v přírodě existují, tj. každé jednotlivé zrno, šupina či lupínek v hornině bez ohledu na jeho velikost a tvar. Obvykle jsou totiž zrna minerálů v horninách drobná a nepravidelná, tzn. že jsou to tzv. xenomorfně omezené krystaly, tedy krystaly bez vlastních krystalových ploch na povrchu. Xenomorfní krystaly neměly při svém růstu dost volného prostoru, aby na jejich povrchu mohly vzniknout volné krystalové plochy. Byly omezovány sousedními krystaly, tedy sousedními zrny minerálů, a proto jsou nepravidelná, nerovná, nicméně pořád jde o krystaly. Způsobem uspořádáním atomů různých prvků v krystalových strukturách (formách) minerálů je dána většina fyzikálních a chemických vlastností. Pouze malá skupina minerálů nemá strukturu dobře uspořádanou. Tyto minerály nazýváme amorfní (opál). Všechny krystaly (minerály) lze rozlišit do 7 krystalových soustav na základě souměrnosti. Podle počtu rovin souměrnosti, os souměrnosti a přítomnosti či nepřítomnosti středu souměrnosti můžeme krystalové tvary nerostů zařadit do skupin, které označujeme jako krystalové soustavy. Jsou to (podle vzrůstající souměrnosti) soustavy: trojklonná, jednoklonná, kosočtverečná, čtverečná, šesterečná, klencová a krychlová. Jediný minerál může mít několik barevných odstínů, vytvářet několik krystalových forem a vyskytovat se v různých prostředích horninách. Nejhojnějšími horninotvornými minerály jsou křemen a křemičitany (živce, slídy, pyroxeny, amfiboly, jílové minerály, granáty aj.). Žula je hornina, která se skládá z minerálů křemene, živce (plagioklas a ortoklas) a slídy (biotit).

5 5. Fyzikální vlastnosti nerostů: hustota, tvrdost, štěpnost, lom, lesk, pevnost, soudržnost, optické vlastnosti, fyzikální a elektrické vl Hustota hustota závisí na chemickém složení a krystalové struktuře. Hustota určuje, kolikrát je určitý objem nerostu těžší než stejný objem destilované vody. Z fyziky víme, že se hustota udává v jednotkách g/cm3.lehké do 2g/cm 3 (křemen, živce, muskovit), těžké nad 4g/cm 3. Nejvyšší hustotu mají ryzí kovy (stříbro, zlato, platina) Tvrdost tvrdost je odpor minerálu proti vniknutí cizího tělesa. Závisí na pevnosti vazby mezi částicemi v krystalové struktuře nerostu. Čím je vzdálenost částic menší, tím je vazba zpravidla pevnější a nerost tvrdší. Vazby mezi vzdálenějšími částicemi jsou slabší, a proto je nerost měkčí.. Mohsova stupnice tvrdosti desetičlenná. Pro srovnání tvrdosti nerostů sestavil Friedrich Mohs ( ) desetičlennou stupnici, seřazenou tak, že každý tvrdší nerost rýpe do předcházejícího měkčího. Tvrdost Minerál Absolutní tvrdost 1 Mastek (Mg3Si4O10(OH)2) 1 můžeme rýpat nehtem 2 Sůl kamenná (NaCl) nebo Sádrovec (CaSO4 2H2O) 3 3 Kalcit - Vápenec (CaCO3) 9 můžeme rýpat nožem 4 Fluorit (kazivec) (CaF2) 21 5 Apatit (Ca5(PO4)3(OH-,Cl-,F-)) 48 6 Orthoklas - Živec (KAlSi3O8) 72 rýpe do skla 7 Křemen (SiO2) Topaz (Al2SiO4(OH-,F-)2) Korund (Al2O3) Diamant (C) Štěpnost Po úderu kladivem do minerálu můžeme pozorovat, jak se minerál rozpadá. Vidíme štěpnost nebo lom. Ve většině případů však není nutné vzorek poškodit, stačí pozorovat jeho plochy. Minerály se štípou na úlomky podle rovných lesklých štěpných ploch ve směrech, kde je nejmenší soudržnost. Počet směrů (rovin) štěpnosti může být u různých minerálů různý. V jednom směru jsou štěpné slídy a tuha, ve dvou směrech amfibol, ve třech směrech galenit (rozpadá se na krychle) a kalcit (rozpadá se na klence), ve čtyřech směrech fluorit (rozpadá se na osmistěn), v šesti směrech sfalerit. Výborná (slída, sádrovec), velmi dobrá (kalcit, galenit, sůl kamenná), dobrá (fluorit, amfibol), nedokonalá (granát, křemen) Lom Některé nerosty se lámou podle nerovných ploch. Lomné plochy nejsou závislé na struktuře. Podle vzhledu lomné plochy rozeznáváme například: nerovný lom, miskovitý, hladký, tříšťnatý a lasturnatý lom (křemen, opál, obsidián).některé minerály jsou kujné. Patří mezi ně většina ryzích kovů - zlato, stříbro, měď. Nerozpadají se, nýbrž je lze rozklepat do tenkých plíšků. Velmi tenké zlaté fólie nazelenale prosvítají.

6 5.5. Lesk - Lesk vzniká odrazem světla od krystalových nebo štěpných ploch. Rozlišujeme například: diamantový lesk - diamant, sfalerit kovový lesk - pyrit, galenit perleťový lesk - slídy, sádrovec skelný lesk - křemen matný lesk - kaolinit mastný lesk - mastek 5.6. Pevnost a Soudržnost, P. schopnost odolávat tlaku, tahu, nárazu. S.- schopnost částic zůstávat pohromadě, Soudržnost nerostu: křehké při nárazu se úlomky rozletí (síra), jemné při nárazu se rozdrtí a úlomky na prášek (tuha), tažné, kujné při úderu mění svůj tvar (kovy) Optické vlastnosti : a) propustnost světla průhledné číst text jako přes sklo, průsvitné světlo proniká, text nečitelný (jako mléčné sklo), neprůsvitné nepropouštějí svět. paprsky, průhledný bezbarvý nerost (křišťál) čirý, b) vryp barva prášku kterou zanechává nerost na nepolévané porcelánové destičce (vryp: pyrit černá, krevel hnědočerná, kalcit- bílý (šedá)) c) barva barevné nerosty barevný prášek, zbarvené bílý prášek (křemen: růžový růženin, fialový ametyst, žlutý- citrín, hnědý záhněda) bezbarvé křišťál Magnetické a Elektrické magnetické vychylují střelku kompasu (magnetovec), E. elektrický náboj získávají třením (kalcit, sůl kamenná, křemen, topas) nebo tlakem a úderem (fluorit, křemen kalcit). 6. Chemické vlastnosti nerostů chemické vlastnosti vyplývají z chemického složení a struktury krystalové mřížky, zjišťujeme rozpustnost ve vodě, reakci s kyselinami nebo hydroxidy, tavením nebo žiháním. 6.1.Chemické složení Minerály se skládají z malých částic - atomů iontů a molekul. Chemické složení minerálů se vyjadřuje chemickou značkou (síra - S) nebo chemickým vzorcem (galenit - PbS). Minerály se rozdělují podle chemického složení a vnitřní stavby do devíti tříd mineralogického systému. I. Prvky V přírodě existuje přes 20 minerálů tvořených samostatnými prvky. Dělí se na kovy: měď (Cu), stříbro (Ag), zlato (Au), železo (Fe), platina (Pt) a nekovy: uhlík (C), síra (S). Ryzí kovy jsou v přírodě nápadné barvou, vysokou hustotou, mají kovový lesk a jsou ohebné a kujné. Často jsou dobrými vodiči elektrického proudu. Minerály: diamant, grafit (tuha), měď, síra, stříbro, zlato. II. Sulfidy (sirníky) Sulfidy jsou soli kyseliny sirovodíkové (H2S).Slučují se jeden nebo dva atomy kovu s jedním nebo několika atomy síry. Sulfidy tvoří důležité rudy všech kovů. Mají většinou kovový lesk a vyšší hustotu. Vznikly většinou z horkých roztoků. Často tvoří rudní žíly a poměrně snadno se rozkládají. Od ryzích kovů se liší hlavně křehkostí. Minerály: antimonit, cinabarit (rumělka), galenit, chalkopyrit, markazit, pyrit, sfalerit. III. Halogenidy Halogenidy jsou sloučeniny fluoru (F), chloru (Cl), bromu (Br) a jodu (J). Hlavními zástupci je halit - sůl kamenná (NaCl) a fluorit (CaF2). Halogenidy mají velmi podobné vlastnosti: mají slanou nebo hořkou chuť, většinou jsou dobře rozpustné ve vodě a jejich vodné roztoky vedou velmi dobře elektrický proud. Také mají vysokou teplotu tání, nemají kovový vzhled a mají dokonalou štěpnost. Halogenidy se nacházejí v rozpuštěném stavu v mořské vodě. Během geologického vývoje Země byly často celé mořské zálivy odděleny od moře a vznikly laguny, které postupně vysychaly. Tak vznikla obrovská solná ložiska. Fluorit vzniká také z horkých roztoků a nacházíme ho na rudních žilách. Minerály: fluorit, halit (sůl kamenná).

7 IV. Oxidy a hydroxidy Oxidy jsou sloučeniny kyslíku. Patří sem minerály navzájem odlišné vlastnostmi i způsobem vzniku a výskytu. Mezi nejhojnější a nejvýznamnější patří křemen (SiO2), hematit (Fe2O3) a korund (Al2O3). Mnoho z nich je důležitými rudami železa a cínu. Další jsou ceněné drahokamy (rubín a safír). V přírodě vznikají vylučováním z tavenin i roztoků. Často vznikají okysličením při rozkladu nerostů a při větrání hornin (limonit, opál). Minerály: hematit, kasiterit (cínovec), korund, křemen, limonit, magnetit, opál, rutil, uraninit. V. Uhličitany Uhličitany jsou soli kyseliny uhličité. Mají výrazně nekovový vzhled. Nejdůležitější je kalcit, který má velké rozšíření a vyskytuje se také jako hornina (vápenec, mramor). Uhličitany jsou poměrně lehké a mají většinou světlé barvy, jen výjimečně jsou výrazně barevné (malachit a azurit). Zředěnými kyselinami se snadno rozkládají. Při reakci se uvolňuje oxid uhličitý (CO2). Uhličitany vznikají vylučováním z chladných i horkých roztoků (najdeme je na rudních žilách). Minerály: aragonit, azurit, kalcit, magnezit, malachit, siderit. VI. Sírany Sírany jsou soli kyseliny sírové. Jejich hlavními zástupci jsou sádrovec (CaSO4*2H2O), baryt (BaSO4), a modrá skalice (CuSO4*5H2O). Bývají obvykle světlé, průhledné nebo průsvitné a poměrně měkké. Minerály této třídy jsou v naprosté většině případů produkty zvětrávání. Méně stabilní sírany se nacházejí v železném klobouku sulfidických ložisek. Další sírany jsou usazeniny moří nebo jezer. V pouštích krystalují sírany ze vzlínající podzemní vody poblíž zemského povrchu a tvoří tak známé pouštní růže ze sádrovce. Výjimku tvoří baryt. Ten se vyskytuje na rudních žilách. Minerály: baryt, chalkantit (modrá skalice), sádrovec. VII. Fosforečnany Fosforečnany jsou soli kyseliny fosforečné. Jejich hlavním zástupcem je apatit. Apatit a několik dalších minerálů fosforu je magmatického původu. Po zvětrání nerostů s obsahem fosforu v půdě, se fosfor dostává do rostlin a s nimi pak do koster, zubů a výkalů obratlovců. Na korálových ostrovech v Tichém oceánu jsou významné usazeniny guana (trusu mořských ptáků s velkým obsahem fosforu). Minerály: apatit. VIII. Křemičitany Křemičitany neboli silikáty jsou sloučeniny oxidu křemičitého (SiO2). Tyto minerály jsou největší třídou nerostů a jsou také nejdůležitější součástí zemské kůry. Jsou také součástí kamenných meteoritů. Důležité křemičitany jsou živce, slídy, granáty, amfiboly a pyroxeny (tedy téměř všechny horninotvorné nerosty). V přírodě jsou hojné a rozšířené, především jako součásti hornin. Křemičitany mohou mít velmi komplikované složení a strukturu. Mají rozmanité vlastnosti, nekovový vzhled, jsou zbarvené a v tenkých lupíncích průhledné. Většinou jsou lehké, tvrdé (výjimka je mastek) a těžko tavitelné. V kyselinách se rozkládají málo nebo vůbec. Vznikají z magmatu a z horkých nerostů nebo také zvětráváním jiných křemičitanů (kaolinit). Minerály: albit, amfibol, augit, beryl, biotit (tmavá slída), epidot, granát, kaolinit, mastek, muskovit (světlá slída), olivín, ortoklas, staurolit, topaz, turmalín. IX. Organické minerály Liší se ode všech předcházejících tříd původem, protože vznikly rozkladem organismů. Nejznámějším zástupcem je jantar, který vznikl zkameněním pryskyřic třetihorníc stromů. Minerály: jantar. Přírodní skla (nepatří do mineralogického systému) Přírodní látky sklovité povahy, které nemají jednotné chemické složení. Nejznámější z nich jsou tektity - skla spojovaná s kosmickými tělesy. České tektity se nazývají vltavíny, podle řeky Vltavy, v jejímž povodí se nalézá většina jejich lokalit. Minerály: vltavín.

8 6.2. Polymorfie (mnohotvarost) Polymorfní nerosty mají stejné chemické složení, ale vznikly za různých podmínek. Mohou proto krystalovat v různých soustavách. Příklady: C: diamant - grafit, CaCO3: kalcit - aragonit, FeS2: pyrit - markazit. 6.3.Izomorfie Izomorfní minerály mají různé složení, ale stejné (nebo velmi podobné) vlastnosti. Izomorfní minerály tvoří přirozené řady, např. uhličitany kalcitové řady: kalcit CaCO3 - magnezit MgCO3 - siderit FeCO3. Stavební částice izomorfních minerálů se mohou ve struktuře navzájem zastupovat, proto se v přírodě často setkáváme s kalcitem, který obsahuje také hořčík (tzv. hořečnatý kalcit) Reakce s kyselinami Nejčastěji se používá reakce se zředěnou kyselinou chlorovodíkovou (HCl) k důkazu uhličitanů. Při této reakci se uvolňují bubliny CO2 (šumění). Tato reakce probíhá u některých uhličitanů za studena (kalcit, aragonit), u jiných je třeba úlomek minerálu v kyselině zahřát (ve zkumavce). K důkazu karbonátů, které reagují s HCl za studena, můžeme použít místo HCl běžný kuchyňský ocet. Zlato se rozpouští v lučavce královské, což je směs kyseliny dusičné (HNO3) a kyseliny chlorovodíkové (HCl) Rozpustnost ve vodě Ve vodě je rozpustný halit (sůl kamenná, NaCl) Barvení plamene Řada prvků význačně barví plamen. U některých nerostů dochází k barvení plamene již při vsunutí vzorku do plamene, jiné musíme nejprve ovlhčit kyselinou. Většinou používáme zředěnou HCl.

Přírodopis 9. Fyzikální vlastnosti nerostů. Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí. 8. hodina

Přírodopis 9. Fyzikální vlastnosti nerostů. Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí. 8. hodina Přírodopis 9 8. hodina Fyzikální vlastnosti nerostů Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí Hustota (g/cm 3.) udává, kolikrát je objem nerostu těžší než stejný objem destilované vody. Velkou hustotu má

Více

VY_32_INOVACE_04.03 1/12 3.2.04.3 Krystalová struktura a vlastnosti minerálů Krystalová soustava

VY_32_INOVACE_04.03 1/12 3.2.04.3 Krystalová struktura a vlastnosti minerálů Krystalová soustava 1/12 3.2.04.3 Krystalová soustava cíl rozeznávat krystalové soustavy - odvodit vlastnosti krystalových soustav - zařadit základní minerály do krystalických soustav - minerály jsou pevné látky (kromě tekuté

Více

Kolekce 20 hornin Kat. číslo 104.0085

Kolekce 20 hornin Kat. číslo 104.0085 Kolekce 20 hornin Kat. číslo 104.0085 Strana 1 z 14 SBÍRKA 20 SYSTEMATICKY SEŘAZENÝCH HORNIN PRO VYUČOVACÍ ÚČELY Celou pevnou zemskou kůru a části zemského pláště tvoří horniny, přičemž jen 20 až 30 km

Více

Laboratorní práce č. 4

Laboratorní práce č. 4 1/8 3.2.04.6 Uhličitany kalcit (CaCO3) nejrozšířenější, mnoho tvarů, nejznámější je klenec, součást vápenců a mramorů - organogenní vápenec nejvíce kalcitu usazováním schránek různých živočichů (korálů,

Více

01 ZŠ Geologické vědy

01 ZŠ Geologické vědy 01 ZŠ Geologické vědy 1) Vytvořte dvojice. PALEONTOLOGIE HYDROLOGIE PETROLOGIE SEISMOLOGIE MINERALOGIE VODA NEROST ZEMĚTŘESENÍ ZKAMENĚLINA HORNINA 2) K odstavcům přiřaďte vědní obor. Můžete využít nabídky.

Více

5. MINERALOGICKÁ TŘÍDA UHLIČITANY

5. MINERALOGICKÁ TŘÍDA UHLIČITANY 5. MINERALOGICKÁ TŘÍDA UHLIČITANY Minerály 5. mineralogické třídy jsou soli kyseliny uhličité. Jsou anorganického i organického původu (vznikaly usazováním a postupným zkameněním vápenitých koster a schránek

Více

Je to věda, nauka o horninách, zkoumá vznik, složení, vlastnosti a výskyt hornin.

Je to věda, nauka o horninách, zkoumá vznik, složení, vlastnosti a výskyt hornin. PETROLOGIE Je to věda, nauka o horninách, zkoumá vznik, složení, vlastnosti a výskyt hornin. HORNINA = anorganická heterogenní (nestejnorodá) přírodnina, tvořena nerosty, složení nelze vyjádřit chemickým

Více

Přírodopis 9. Přehled minerálů PRVKY

Přírodopis 9. Přehled minerálů PRVKY Přírodopis 9 10. hodina Přehled minerálů PRVKY Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí I. Prvky V přírodě existuje přes 20 minerálů tvořených samostatnými prvky. Dělí se na kovy: měď (Cu), stříbro (Ag),

Více

Mineralogie a petrografie PRACOVNÍ pro 9. LIST ročník č. 1 ZŠ. Úkol č. 1. Úkol č. 2. Úkol č. 3. Téma: Prvky. Spoj minerál se způsobem jeho vzniku.

Mineralogie a petrografie PRACOVNÍ pro 9. LIST ročník č. 1 ZŠ. Úkol č. 1. Úkol č. 2. Úkol č. 3. Téma: Prvky. Spoj minerál se způsobem jeho vzniku. Mineralogie a petrografie PRACOVNÍ pro 9. LIST ročník č. 1 ZŠ Pracovní list 1A Téma: Prvky Úkol č. 1 Spoj minerál se způsobem jeho vzniku. DIAMANT GRAFIT SÍRA STŘÍBRO ZLATO Ze sopečných plynů aktivních

Více

SOLI A JEJICH VYUŽITÍ. Soli bezkyslíkatých kyselin Soli kyslíkatých kyselin Hydrogensoli Hydráty solí

SOLI A JEJICH VYUŽITÍ. Soli bezkyslíkatých kyselin Soli kyslíkatých kyselin Hydrogensoli Hydráty solí SOLI A JEJICH VYUŽITÍ Soli bezkyslíkatých kyselin Soli kyslíkatých kyselin Hydrogensoli Hydráty solí POUŽITÍ SOLÍ Zemědělství dusičnany, draselné soli, fosforečnany. Stavebnictví, sochařství vápenaté soli.

Více

VY_32_INOVACE_04.11 1/9 3.2.04.11 Vyvřelé, přeměněné horniny Vyvřelé magmatické horniny

VY_32_INOVACE_04.11 1/9 3.2.04.11 Vyvřelé, přeměněné horniny Vyvřelé magmatické horniny 1/9 3.2.04.11 Vyvřelé magmatické horniny cíl objasnit jejich vlastnosti, výskyt a vznik - vyjmenovat základní druhy - popsat jejich složení - znát základní zástupce magma utuhne pod povrchem hlubinné vyvřeliny

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 9. tř. ZŠ základní zájem

Více

Fyzikální a chemické vlastnosti minerálů. Cvičení 1GEPE + 1GEO1

Fyzikální a chemické vlastnosti minerálů. Cvičení 1GEPE + 1GEO1 Fyzikální a chemické vlastnosti minerálů Cvičení 1GEPE + 1GEO1 1 Pro popis a charakteristiku minerálních druhů je třeba zná jejich základní fyzikální a chemické vlastnosti. Tyto vlastnosti slouží k přesné

Více

Přírodopis 9. Přehled minerálů KŘEMIČITANY

Přírodopis 9. Přehled minerálů KŘEMIČITANY Přírodopis 9 14. hodina Přehled minerálů KŘEMIČITANY Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí V. Křemičitany Křemičitany (silikáty) jsou sloučeniny oxidu křemičitého (SiO 2 ). Tyto minerály tvoří největší

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 254 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 3.4.2012 Ročník, pro který je DUM určen 9. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Metodický list

Více

2. HORNINY JESENÍKŮ. Geologická minulost Jeseníků

2. HORNINY JESENÍKŮ. Geologická minulost Jeseníků 2. HORNINY JESENÍKŮ Geologická minulost Jeseníků Hrubý Jeseník je stejně jako Rychlebské a Orlické hory budován přeměněnými horninami a hlubinnými vyvřelinami. Nízký Jeseník je tvořen úlomkovitými sedimenty

Více

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější.

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Nejjednodušší prvek. Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Vodík tvoří dvouatomové molekuly, je lehčí než

Více

HORNINY A NEROSTY miniprojekt

HORNINY A NEROSTY miniprojekt miniprojekt Projekt vznikl za podpory: Jméno: Škola: Datum: Cíl: Osobně (pod vedením lektora) si ověřit základní znalosti o horninách a nerostech a naučit se je poznávat. Rozvíjené dovednosti: Dovednost

Více

MINERALOGICKÁ SOUSTAVA II

MINERALOGICKÁ SOUSTAVA II MINERALOGICKÁ SOUSTAVA II PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_268 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: 9 MINERALOGICKÁ

Více

Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1

Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1 DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-2-20 Téma: Test obecná chemie Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Test obecná chemie Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý Mgr. Josef Kormaník TEST Otázka 1 OsO 4 je

Více

Struktura a textura hornin. Cvičení 1GEPE + 1GEO1

Struktura a textura hornin. Cvičení 1GEPE + 1GEO1 Struktura a textura hornin Cvičení 1GEPE + 1GEO1 1 Nejdůležitějším vizuálním znakem všech typů hornin je jejich stavba. Stavba představuje součet vzájemných vztahů všech stavebních prvků (agregátů krystalů,

Více

PETROLOGIE CO JSOU TO HORNINY. = směsi minerálů (někdy tvořené pouze 1 minerálem)

PETROLOGIE CO JSOU TO HORNINY. = směsi minerálů (někdy tvořené pouze 1 minerálem) CO JSOU TO HORNINY PETROLOGIE = směsi minerálů (někdy tvořené pouze 1 minerálem) Mohou obsahovat zbytky organismů rostlin či ţivočichů Podle způsobu vzniku dělíme: 1. Vyvřelé (magmatické) vznik utuhnutím

Více

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná VESMÍR za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná vznikají první atomy, jako první se tvoří atomy vodíku HVĚZDY první hvězdy

Více

Objevy čekají na tebe

Objevy čekají na tebe Objevy čekají na tebe Miniprojekt č.2 Horniny a minerály Autoři: Veronika Blažková (8. tř.), Martin Frýdek (8. tř.), Eliška Hloušková (8. tř.), František Kutnohorský (8. tř.), Martin Lát (8. tř.), Adam

Více

HOŘČÍK KOVY ALKALICKÝCH ZEMIN. Pozn. Elektronová konfigurace valenční vrstvy ns 2

HOŘČÍK KOVY ALKALICKÝCH ZEMIN. Pozn. Elektronová konfigurace valenční vrstvy ns 2 HOŘČÍK KOVY ALKALICKÝCH ZEMIN Pozn. Elektronová konfigurace valenční vrstvy ns 2 Hořčík Vlastnosti: - stříbrolesklý, měkký, kujný kov s nízkou hustotou (1,74 g.cm -3 ) - diagonální podobnost s lithiem

Více

Mineralogie procesy vzniku minerálů. Přednáška č. 8

Mineralogie procesy vzniku minerálů. Přednáška č. 8 Mineralogie procesy vzniku minerálů Přednáška č. 8 MINERALOGIE GENETICKÁ Minerály jsou sloučeniny chemických prvků. Prvky podléhají neustálému koloběhu. Minerály vznikají, zanikají, koncentrují se nebo

Více

OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY

OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY 1. Kdy vznikla Sluneční soustava? 2. Z čeho vznikla a jakým způsobem? 3. Která kosmická tělesa tvoří Sluneční soustavu? 4. Co to je galaxie? 5. Co to je vesmír? 6. Jaký je rozdíl

Více

Prvky 8. B skupiny. FeCoNi. FeCoNi. FeCoNi 17.12.2011

Prvky 8. B skupiny. FeCoNi. FeCoNi. FeCoNi 17.12.2011 FeCoNi Prvky 8. B skupiny FeCoNi Valenční vrstva: x [vzácný plyn] ns 2 (n-1)d 6 x [vzácný plyn] ns 2 (n-1)d 7 x [vzácný plyn] ns 2 (n-1)d 8 Tomáš Kekrt 17.12.2011 SRG Přírodní škola o. p. s. 2 FeCoNi Fe

Více

Zaniklé sopky, jezera a moře mezi Novou Pakou a Jičínem

Zaniklé sopky, jezera a moře mezi Novou Pakou a Jičínem ZÁKLADNÍ ŠKOLA NOVÁ PAKA, HUSITSKÁ 1695 ročníková práce Zaniklé sopky, jezera a moře mezi Novou Pakou a Jičínem Radek Vancl Vedoucí ročníkové práce: Lukáš Rambousek Předmět: Přírodopis Školní rok: 2010-2011

Více

Laboratorní zkouška hornin a zjišťování jejich vlastností:

Laboratorní zkouška hornin a zjišťování jejich vlastností: POSTUPY A POKUSY, KTERÉ MŮŽETE POUŽÍT PŘI OVĚŘOVÁNÍ VAŠÍ HYPOTÉZY Z následujících námětů si vyberte ty, které vás nejvíce zaujaly a pomohou vám ověřit, či vyvrátit vaši hypotézu. Postup práce s geologickou

Více

- krystalické nebo sklovité horniny vzniklé ochlazením chladnutím, tuhnutím a krystalizací silikátové taveniny - magmatu

- krystalické nebo sklovité horniny vzniklé ochlazením chladnutím, tuhnutím a krystalizací silikátové taveniny - magmatu Úvod do petrografie, základní textury a struktury hornin Petrografie obor geologie zabývající se popisem a systematickou klasifikací hornin, zejména pomocí mikroskopického studia Stavba hornin Pod pojem

Více

DUSÍK NITROGENIUM 14,0067 3,1. Doplňte:

DUSÍK NITROGENIUM 14,0067 3,1. Doplňte: Doplňte: Protonové číslo: Relativní atomová hmotnost: Elektronegativita: Značka prvku: Latinský název prvku: Český název prvku: Nukleonové číslo: Prvek je chemická látka tvořena z atomů o stejném... čísle.

Více

Datum: 14. 2. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.

Datum: 14. 2. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34. Datum: 14. 2. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_467A Škola: Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad

Více

MINERÁLY II Minerály II

MINERÁLY II Minerály II MINERÁLY II Součástí projektu Geovědy vedle workshopů, odborných exkurzí a tvorby výukových materiálů je i materiální vybavení škol, které se do tohoto projektu přihlásily. Situace ve výbavě školních kabinetů

Více

Mineralogický systém skupina I - prvky

Mineralogický systém skupina I - prvky Mineralogický systém skupina I - prvky Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 11. 10. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s vybranými nerosty, které

Více

Během chladnutí začínají krystalovat minerály. Jednotlivé minerály krystalují podle svého bodu tuhnutí (mění se kapalné skupenství v pevné)

Během chladnutí začínají krystalovat minerály. Jednotlivé minerály krystalují podle svého bodu tuhnutí (mění se kapalné skupenství v pevné) VZNIK NEROSTŮ A STRUNZŮV MINERALOGICKÝ SYSTÉM Krystalizace z magmatu Vetšina minerálů vzniká v nitru Země za teplot 900-1300 C a vysokého tlaku. Za takových podmínek existuje žhavá silikátová tavenina

Více

HRA Mícháme si Najdi Sumární Otázky Bezpečnost Příroda směsi

HRA Mícháme si Najdi Sumární Otázky Bezpečnost Příroda směsi RISKUJ HRA Mícháme si Najdi Sumární Otázky Bezpečnost Příroda směsi mě vzorce praxe 1000 1000 1000 1000 1000 1000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 3000 3000 3000 3000 3000 3000 4000 4000 4000 4000 4000 4000

Více

Datum: Vědy o Zemi. Geologie geos (Země), logos (věda) věda o Zemi

Datum: Vědy o Zemi. Geologie geos (Země), logos (věda) věda o Zemi Vědy o Zemi - geologické vědy spolu s biologií, chemií, matematikou, fyzikou a astronomií tvoří skupinu vědních disciplín = přírodní vědy - geologické vědy se zabývají studiem neţivé přírody Geologie geos

Více

ZEMĚ -vznik a vývoj -stavba -vnitřní uspořádání. NEROSTY A HORNINY Mineralogie-nerost -hornina -krystal

ZEMĚ -vznik a vývoj -stavba -vnitřní uspořádání. NEROSTY A HORNINY Mineralogie-nerost -hornina -krystal -vysvětlí teorii vzniku Země -popíše stavbu zemského tělesa -vyjmenuje základní zemské sféry,objasní pojem litosféra -vyjádří vztahy mezi zemskými sférami -objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik

Více

Prvky - většina prvků se v přírodě vyskytuje ve sloučeninách - pouze málo v ryzím stavu. Nekovy

Prvky - většina prvků se v přírodě vyskytuje ve sloučeninách - pouze málo v ryzím stavu. Nekovy Prvky - většina prvků se v přírodě vyskytuje ve sloučeninách - pouze málo v ryzím stavu - 1) nekovové C, S - 2) kovového charakteru metaloidy As, Sb, Bi - 3) kovové kovy Cu, Ag, Au, Fe, Pt, Ir, Pd Původ

Více

S prvky 1. 2. skupiny. prvky 1. skupiny alkalické kovy

S prvky 1. 2. skupiny. prvky 1. skupiny alkalické kovy S prvky 1. 2. skupiny mají valenční orbitalu s1 nebo 2e - typické z chem. hlediska nejreaktivnější kovy, protože mají nejmenší ionizační energii reaktivita roste spolu s rostoucím protonovým číslem Snadno

Více

Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383

Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383 Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383 Projekt OP VK oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3526 Název projektu:

Více

Chemie - 1. ročník. očekávané výstupy ŠVP. Žák:

Chemie - 1. ročník. očekávané výstupy ŠVP. Žák: očekávané výstupy RVP témata / učivo Chemie - 1. ročník Žák: očekávané výstupy ŠVP přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata 1.1., 1.2., 1.3., 7.3. 1. Chemie a její význam charakteristika

Více

Uhlík a jeho alotropy

Uhlík a jeho alotropy Uhlík Uhlík a jeho alotropy V přírodě se uhlík nachází zejména v karbonátových usazeninách, naftě, uhlí, a to jako směs grafitu a amorfní formy C. Rozeznáváme dvě základní krystalické formy uhlíku: a)

Více

Magmatické (vyvřelé) horniny

Magmatické (vyvřelé) horniny Magmatické (vyvřelé) horniny Magmatické horniny vznikly chladnutím, tuhnutím a krystalizací silikátové taveniny (magmatu, lávy), tedy cestou magmatickou. Magma je v podstatě suspenze pevných částic v roztaveném

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby Předmět: CHEMIE Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu září orientuje se

Více

STAVEBNÍ HMOTY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 26. 4. 2013. Ročník: devátý

STAVEBNÍ HMOTY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 26. 4. 2013. Ročník: devátý STAVEBNÍ HMOTY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 26. 4. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Chemie a společnost 1 Anotace: Žáci se seznámí s historickými

Více

SPSKS. Úvod do sochařské technologie. Materiály pro sochařskou tvorbu

SPSKS. Úvod do sochařské technologie. Materiály pro sochařskou tvorbu Předmluva Studijní materiál pro předmět Technologie se týká studijního oboru Kamenosochařství kamenosochařská tvorba. Byl připraven výhradně pro studující výtvarného oboru na Střední průmyslové školy kamenické

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Chemie 1 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat

Více

Přednáška č. 9. Petrografie úvod, základní pojmy. Petrografie vyvřelé (magmatické) horniny

Přednáška č. 9. Petrografie úvod, základní pojmy. Petrografie vyvřelé (magmatické) horniny Přednáška č. 9 Petrografie úvod, základní pojmy Petrografie vyvřelé (magmatické) horniny Petrografie úvod, základní pojmy Petrografie jako samostatná věda existuje od začátku 2. poloviny 19. století. Zabývá

Více

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské VY_32_Inovace_PŘ.9.5.2.20 Usazené horniny Základní škola, Ostrava Poruba, Ukrajinská 1533, příspěvková organizace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Multimédia na Ukrajinské

Více

atomová hmotnost S + O 2 -> SO 2 Fe + S -> FeS

atomová hmotnost S + O 2 -> SO 2 Fe + S -> FeS PRVKY ŠESTÉ SKUPINY - CHALKOGENY Mezi chalkogeny (nepřechodné prvky 6.skupiny) zařazujeme kyslík, síru, selen, tellur a radioaktivní polonium. Společnou vlastností těchto prvků je šest valenčních elektronů

Více

MILAN MICHALSKI MALÝ PRŮVODCE GEOPARKEM NA ŠKOLNÍ ZAHRADĚ

MILAN MICHALSKI MALÝ PRŮVODCE GEOPARKEM NA ŠKOLNÍ ZAHRADĚ MILAN MICHALSKI MALÝ PRŮVODCE GEOPARKEM NA ŠKOLNÍ ZAHRADĚ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.28/01.0049 HORNINY A NEROSTY GEOPARKU Nacházíme se v geoparku u ZŠ Habrmanova v České Třebové, do kterého

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 11.2.2013

Více

SEMINÁŘ Z PŘÍRODOPISU volitelný předmět. Charakteristika předmětu

SEMINÁŘ Z PŘÍRODOPISU volitelný předmět. Charakteristika předmětu SEMINÁŘ Z PŘÍRODOPISU volitelný předmět Charakteristika předmětu Časové a organizační vymezení Předmět seminář z přírodopisu je jedním z volitelných předmětů pro žáky 9. ročníku. V učebním plánu je mu

Více

Kovy budoucnosti zlato, platina, titan Druh učebního materiálu: Prezentace s interaktivitou Časová náročnost:

Kovy budoucnosti zlato, platina, titan Druh učebního materiálu: Prezentace s interaktivitou Časová náročnost: Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací VY_32_INOVACE_CH8SA_01_03_20

Více

materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Autor:

materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Autor: Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací VY_32_INOVACE_CH8SA_01_03_06

Více

Speciální ZŠ a MŠ Adresa. U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE Číslo op. programu CZ. 1. 07 Název op. programu

Speciální ZŠ a MŠ Adresa. U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE Číslo op. programu CZ. 1. 07 Název op. programu Subjekt Speciální ZŠ a MŠ Adresa U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE Číslo op. programu CZ. 1. 07 Název op. programu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy 21 Název výzvy Žádost o fin. podporu

Více

SOLI. Soli jsou chemické sloučeniny, složené z kationtů kovů a aniontů kyselin.

SOLI. Soli jsou chemické sloučeniny, složené z kationtů kovů a aniontů kyselin. Co to jsou soli? Soli jsou chemické sloučeniny, složené z kationtů kovů a aniontů kyselin. Soli jsou nejvýznamnější iontové sloučeniny, které se ve velké míře vyskytují v zemské kůře. Jsou nejdůležitějším

Více

CHEMICKÉ VÝPOČTY MOLÁRNÍ HMOTNOST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

CHEMICKÉ VÝPOČTY MOLÁRNÍ HMOTNOST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST CHEMICKÉ VÝPOČTY MOLÁRNÍ HMOTNOST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST AMEDEO AVOGADRO AVOGADROVA KONSTANTA 2 N 2 MOLY ATOMŮ DUSÍKU 2 ATOMY DUSÍKU

Více

DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE

DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE 1. ÚVOD DO STUDIA CHEMIE 1) Co studuje chemie? 2) Rozděl chemii na tři důležité obory. DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE 2. NÁZVOSLOVÍ ANORGANICKÝCH SLOUČENIN 1) Pojmenuj: BaO, N 2 0, P 4 O 10, H 2 SO 4, HMnO 4,

Více

Korespondenční seminář Chemie, 1.kolo

Korespondenční seminář Chemie, 1.kolo Korespondenční seminář Chemie, 1.kolo Milí žáci, připravili jsme pro vás korespondenční seminář, ve kterém můžete změřit své síly v oboru chemie se svými vrstevníky z jiných škol. Zadání bude vyhlašováno

Více

Kde se vzala v Asii ropa?

Kde se vzala v Asii ropa? I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 24 Kde se vzala v Asii ropa? Pro

Více

Mendelova univerzita v Brně. Lesnická a dřevařská fakulta GEOLOGIE. Aleš Bajer, Aleš Kučera, Valerie Vranová

Mendelova univerzita v Brně. Lesnická a dřevařská fakulta GEOLOGIE. Aleš Bajer, Aleš Kučera, Valerie Vranová Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta GEOLOGIE Aleš Bajer, Aleš Kučera, Valerie Vranová 1 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KLECANY okres Praha-východ DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL TÉMA: Geologická stavba ČR - test VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Člověk a příroda VZDĚLÁVACÍ OBOR: Přírodopis TEMATICKÝ OKRUH: Neživá

Více

VY_32_INOVACE_06_GALENIT_27

VY_32_INOVACE_06_GALENIT_27 VY_32_INOVACE_06_GALENIT_27 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

3) Vazba a struktura. Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Lenka

3) Vazba a struktura. Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Lenka Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Lenka CHEMICKÍ VAZBA = síly, kterými jsou k sobě navzájem vázány sloučené atomy v molekule, popř. v krystalové struktuře - v převážné většině jde o sdílení dvojic elektronů

Více

Je kvalitní přírodní stavební materiál vhodný k použití v zahradní architektuře, zejména:

Je kvalitní přírodní stavební materiál vhodný k použití v zahradní architektuře, zejména: KATALOG Je kvalitní přírodní stavební materiál vhodný k použití v zahradní architektuře, zejména: - v zahradách rodinných domů a rekreačních zařízení - při tvorbě nebo rekonstrukcích zámeckých zahrad

Více

Chemické děje a rovnice procvičování Smart Board

Chemické děje a rovnice procvičování Smart Board Chemické děje a rovnice procvičování Smart Board VY_52_INOVACE_216 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 9. Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

ŽULA - LIBERECKÝ TYP

ŽULA - LIBERECKÝ TYP HORNINY Součástí projektu Geovědy vedle workshopů, odborných exkurzí a tvorby výukových materiálů je i materiální vybavení škol, které se do tohoto projektu přihlásily. Situace ve výbavě školních kabinetů

Více

SKRIPTA KE GEOLOGICKÉ EXPOZICI POD KLOKOTY

SKRIPTA KE GEOLOGICKÉ EXPOZICI POD KLOKOTY SKRIPTA KE GEOLOGICKÉ EXPOZICI POD KLOKOTY GEOLOGICKÁ EXPOZICE POD KLOKOTY Záměrem geologické expozice Pod Klokoty v Táboře je předvést široké veřejnosti vybrané druhy hornin, které nás obklopují a jsou

Více

Pozn.: Pokud není řečeno jinak jsou pod pojmem procenta míněna vždy procenta hmotnostní.

Pozn.: Pokud není řečeno jinak jsou pod pojmem procenta míněna vždy procenta hmotnostní. Sebrané úlohy ze základních chemických výpočtů Tento soubor byl sestaven pro potřeby studentů prvního ročníku chemie a příbuzných předmětů a nebyl nikterak revidován. Prosím omluvte případné chyby, překlepy

Více

Potok Besének které kovy jsou v minerálech říčního písku?

Potok Besének které kovy jsou v minerálech říčního písku? Potok Besének které kovy jsou v minerálech říčního písku? Karel Stránský, Drahomíra Janová, Lubomír Stránský Úvod Květnice hora, Besének voda dražší než celá Morava, tak zní dnes již prastaré motto, které

Více

GEOLOGIE ZAJÍMAVĚ. sbírka úloh z geologie

GEOLOGIE ZAJÍMAVĚ. sbírka úloh z geologie GEOLOGIE ZAJÍMAVĚ sbírka úloh z geologie Gymnázium Botičská Praha 2014 Autorka: Mgr. Jana Hájková, Ph.D. (Gymnázium Botičská) Recenzentka: RNDr. Jaroslava Hajná, Ph.D. (Ústav geologie a paleontologie

Více

Učivo. ÚVOD DO CHEMIE - vymezení předmětu chemie - látky a tělesa - chemické děje - chemická výroba VLASTNOSTI LÁTEK

Učivo. ÚVOD DO CHEMIE - vymezení předmětu chemie - látky a tělesa - chemické děje - chemická výroba VLASTNOSTI LÁTEK - zařadí chemii mezi přírodní vědy - uvede, čím se chemie zabývá - rozliší fyzikální tělesa a látky - uvede příklady chemického děje ÚVOD DO CHEMIE - vymezení předmětu chemie - látky a tělesa - chemické

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2.3 Polovodiče a jejich využití Kapitola

Více

Za tajemstvím kamenů Příručka pro mladé sběratele hornin, minerálů a zkamenělin

Za tajemstvím kamenů Příručka pro mladé sběratele hornin, minerálů a zkamenělin JAN PETRÁNEK Za tajemstvím kamenů Příručka pro mladé sběratele hornin, minerálů a zkamenělin Grada Publishing Česká geologická služba Praha 2011 Věnováno Lídě Jan Petránek, 2011 Grada Publishing, a. s.,

Více

Kappa - výpočty z chemie 12/10/12

Kappa - výpočty z chemie 12/10/12 Kappa - výpočty z chemie 12/10/12 Všechny příklady lze konzultovat. Ideální je na konzultaci pondělí, ale i další dny, pokud přinesete vlastní postupy a další (i jednodušší) příklady. HMOTNOSTNÍ VZTAHY

Více

Vulkanickáčinnost, produkty vulkanismu

Vulkanickáčinnost, produkty vulkanismu Vulkanickáčinnost, produkty vulkanismu Přednáška 3 RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ e-mail: vaneka@af.czu.cz 1 Vulkanická činnost - magmatická aktivita projevující se na zemském povrchu - kromě

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

1. Chemický turnaj. kategorie mladší žáci 30.11. 2012. Zadání úloh

1. Chemický turnaj. kategorie mladší žáci 30.11. 2012. Zadání úloh 1. Chemický turnaj kategorie mladší žáci 30.11. 2012 Zadání úloh Vytvořeno v rámci projektu OPVK CZ.1.07/1.1.26/01.0034,,Zkvalitňování výuky chemie a biologie na GJO spolufinancovaného Evropským sociálním

Více

PETROGRAFIE METAMORFITŮ

PETROGRAFIE METAMORFITŮ 1 PETROGRAFIE METAMORFITŮ doc. RNDr. Jiří Zimák, CSc. Katedra geologie PřF UP Olomouc, tř. Svobody 26, 77146 Olomouc, tel. 585634533, e-mail: zimak@prfnw.upol.cz (říjen 2005) OBSAH Úvod 1. Vznik metamorfitů

Více

CHEMICKÉ VÝPOČTY HMOTNOST REAKTANTŮ A PRODUKTŮ PŘI CHEMICKÉ REAKCI PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

CHEMICKÉ VÝPOČTY HMOTNOST REAKTANTŮ A PRODUKTŮ PŘI CHEMICKÉ REAKCI PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST CHEMICKÉ VÝPOČTY HMOTNOST REAKTANTŮ A PRODUKTŮ PŘI CHEMICKÉ REAKCI PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VÝPOČET HMOTNOSTI REAKTANTŮ A PRODUKTŮ PŘI CHEMICKÉ REAKCI

Více

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní.

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní. VESMÍR Model velkého třesku předpovídá, že vesmír vznikl explozí před asi 15 miliardami let. To, co dnes pozorujeme, bylo na začátku koncentrováno ve velmi malém objemu, naplněném hmotou o vysoké hustotě

Více

Mineralogie a petrografie II. Pro 1. ročník kombinovaného studia, VŠB-TUO HGF

Mineralogie a petrografie II. Pro 1. ročník kombinovaného studia, VŠB-TUO HGF Mineralogie a petrografie II Pro 1. ročník kombinovaného studia, VŠB-TUO HGF MINERALOGIE GENETICKÁ Minerály i n e r á l y jjsou s o u ssloučeniny l o u č e n i n y cchemických h e m i c k ý c h pprvků.

Více

Ukázky z pracovních listů 1) Vyber, který ion je: a) ve vodném roztoku barevný b) nejstabilnější c) nejlépe oxidovatelný

Ukázky z pracovních listů 1) Vyber, který ion je: a) ve vodném roztoku barevný b) nejstabilnější c) nejlépe oxidovatelný Ukázky z pracovních listů 1) Vyber, který ion je: a) ve vodném roztoku barevný b) nejstabilnější c) nejlépe oxidovatelný Fe 3+ Fe 3+ Fe 3+ Fe 2+ Fe 6+ Fe 2+ Fe 6+ Fe 2+ Fe 6+ 2) Vyber správné o rtuti:

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 9. Průřezová témata,

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 9. Průřezová témata, Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Žák: - charakterizuje postavení Země ve Sluneční soustavě a význam vytvoření základních podmínek pro život (teplo, světlo) Země ve vesmíru F Sluneční soustava - popíše

Více

Usazené horniny úlomkovité

Usazené horniny úlomkovité Usazené horniny úlomkovité Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 4. 10. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s horninami, které vznikly z úlomků vzniklých

Více

NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami

NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami Jak se nazývá soustava, ve které se nachází planeta Země? Sluneční soustava Která kosmická tělesa tvoří sluneční soustavu? Slunce, planety, družice,

Více

II.A skupina kovy alkalických zemin

II.A skupina kovy alkalických zemin Střední průmyslová škola Hranice - 1 - II.A skupina kovy alkalických zemin Berylium Hořčík Vápník Stroncium Baryum Radium Tyto kovy mají 2 valenční elektrony a proto ve sloučeninách jsou vždy v ox. stavu

Více

Chemie. 8. ročník. Od- do Tématický celek- téma PRŮŘEZOVÁ TÉMATA: Průmysl a životní prostředí VLASTNOSTI LÁTEK. Vnímání vlastností látek.

Chemie. 8. ročník. Od- do Tématický celek- téma PRŮŘEZOVÁ TÉMATA: Průmysl a životní prostředí VLASTNOSTI LÁTEK. Vnímání vlastností látek. Chemie 8. ročník Od do Tématický celek téma PRŮŘEZOVÁ TÉMATA: VLASTNOSTI LÁTEK Vnímání vlastností látek září Chemická reakce Měření vlastností látek SMĚSI Různorodé a stejnorodé směsi Roztoky říjen Složení

Více

Vodík CH_103_Vodík Autor: PhDr. Jana Langerová

Vodík CH_103_Vodík Autor: PhDr. Jana Langerová Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Animovaná chemie Top-Hit Analytická chemie Analýza anorganických látek Důkaz aniontů Důkaz kationtů Důkaz kyslíku Důkaz vody Gravimetrická analýza Hmotnostní spektroskopie Chemická analýza Nukleární magnetická

Více

Hmotnost. Výpočty z chemie. m(x) Ar(X) = Atomová relativní hmotnost: m(y) Mr(Y) = Molekulová relativní hmotnost: Mr(AB)= Ar(A)+Ar(B)

Hmotnost. Výpočty z chemie. m(x) Ar(X) = Atomová relativní hmotnost: m(y) Mr(Y) = Molekulová relativní hmotnost: Mr(AB)= Ar(A)+Ar(B) Hmotnostní jednotka: Atomová relativní hmotnost: Molekulová relativní hmotnost: Molární hmotnost: Hmotnost u = 1,66057.10-27 kg X) Ar(X) = m u Y) Mr(Y) = m u Mr(AB)= Ar(A)+Ar(B) m M(Y) = ; [g/mol] n M(Y)

Více

Cín s kosočtverečnou strukturou: vzniká zahřátím cínu s krychlovou strukturou nad 161 C. Velmi křehký, snadno práškovatelný.

Cín s kosočtverečnou strukturou: vzniká zahřátím cínu s krychlovou strukturou nad 161 C. Velmi křehký, snadno práškovatelný. ZBYLÉ PRVKY Cín Cín s krychlovou strukturou: je stříbrobílý, lesklý kov, nepříliš tvrdý, ale znatelně tažný, dobrý vodič tepla a elektrického proudu. Cín je na vzduchu za běžných podmínek stály, za vyšší

Více

Prvky,směsi -pracovní list

Prvky,směsi -pracovní list Prvky,směsi -pracovní list VY_52_INOVACE_194 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8,9 Prvky,směsi -pracovní list 1) Co platí pro železo a sodík? (ke každému tvrzení napište

Více

statigrafie barevných vrstev identifikace pigmentů určení složení omítek typ pojiva a kameniva, zrnitost kameniva

statigrafie barevných vrstev identifikace pigmentů určení složení omítek typ pojiva a kameniva, zrnitost kameniva Chemicko-technologický průzkum Akce: Průzkum a restaurování fragmentů nástěnných maleb na východní stěně presbytáře kostela sv. Martina v St. Martin (Dolní Rakousko) Zadání průzkumu: statigrafie barevných

Více

KOVY A JEJICH SLITINY

KOVY A JEJICH SLITINY KOVY A JEJICH SLITINY Téměř 80% prvků v periodické soustavě prvků tvoří kovy. Vlastnosti kovů: - kovový vzhled - vysoká teplota tání - elektrická a tepelná vodivost - tažnost a kujnost Rozdělení kovů:

Více