Důchodový systém: klíčový pilíř sociální politiky státu

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Důchodový systém: klíčový pilíř sociální politiky státu"

Transkript

1 Důchodový systém: klíčový pilíř sociální politiky státu Michal VANĚK, Jana MAGNUSKOVÁ, Simona MATUŠKOVÁ, VŠB-TU Ostrava i Abstract Retirement income policies belong to fundamentals of any welfare state. The current demographic development in the Czech Republic reflects badly on its retirement income strategies. This fact should attract our constant attention. There is no doubt that a pension scheme reform is a top priority. This paper focuses not only on the domestic retirement income planning and suggested change but also provides for the brief on approaches to retirement income planning in the neighbouring countries of Slovakia, Austria, Germany, and Poland. The paper also gives and discusses results of sociological investigation concerning retirement income strategies. Keywords Family savings, pension system, risk, sociological research. JEL Classification: C12, D14, G23 i Institute of Economics and Control Systems, Faculty of Mining and Geology, Technical University of Ostrava, 17. listopadu 15, Ostrava Poruba, Czech Republic. (corresponding author) 1. Úvod Moderní stát 21. století se neobejde bez efektivní sociální politiky, která stojí na principu solidarity (např. mezigenerační solidarity, solidarity zdravých a nemocných). Nelze předpokládat, že budeme vždy solventní, zaměstnaní, zdraví. Proto způsob, jakým stát, potažmo nadnárodní společenství (např. EU), řeší sociální problematiku, by neměl stát na pokraji našich zájmů. Lze dokonce říci, že společnost je tak silná, jak se dokáže postarat o sociálně potřebné občany. Sociální politika je široké téma, a proto se jí v našem článku nebudeme věnovat v plné šíři. Zaměříme se pouze na oblast mezigenerační solidarity, která je reprezentována důchodovou politikou. Vedoucí představitelé EU se shodli na tom, že důchodové a zdravotní pojištění jsou základními právy zaměstnanců, avšak náklady na ně musí být udržitelné (Činnosti Evropské unie Zaměstnanost a sociální věci, 2009.). Členství ČR v EU nemá žádný vliv na výši důchodů. Předpisy, kterými se bude důchodové zabezpečení řídit, zůstávají nadále v kompetenci členských států (Sociální zabezpečení občan, 2009). Důchodová politika a problematika týkající se života seniorů je ve stárnoucí Evropě jednou z významných oblastí, která nemůže být opomíjena. Závažnost důchodové problematiky je umocněna dlouhodobě nepříznivým demografickým vývojem a s ním spojenou otázkou financování důchodového systému. Hrozba nestability důchodového systému je aktuální 1 i pro Českou republiku. Reforma v této oblasti je proto nutná a naléhavá. Některé reformní kroky již byly implementovány (zvýšení hranice odchodu do důchodu na 65 let věku), jiné kroky jsou připraveny v podobě návrhů (např. opt-out). Domníváme se, že může být zajímavé i přínosné znát názory občanů 1 Schodek na účtu, ze kterého se vyplácejí důchody a nemocenské, narůstá. Po prvním čtvrtletí na něm chybí 10,4 miliardy korun, Published by VŠB-TU Ostrava. All rights reserved. ER-CEREI, Volume 13: (2010). ISSN doi: /cerei

2 98 Ekonomická revue Central European Review of Economic Issues 13, 2010 potencionálních uživatelů důchodového systému na problematiku starobních důchodů a změny, které se v důchodovém systému připravují. Rovněž může být zajímavá informace o tom, jaké další investiční příležitosti občané ve spoření na důchod v současnosti využívají. Proto jsme se rozhodli provést sociologický výzkum, jehož výsledky náš článek prezentuje. 2. Důchodový systém v ČR a ve vybraných okolních státech V České republice je důchodové pojištění a související problematika v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí. Základní důchodové pojištění a zvýšení důchodu pro bezmocnost tvoří spolu s nemocenským pojištěním součást sociálního zabezpečení ve smyslu zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2009a). Důchodový systém ČR je tvořen dvěma pilíři: pilíř povinné základní důchodové pojištění průběžně financované 2 ; pilíř dobrovolné doplňkové penzijní připojištění financované kapitálově, přičemž účastníkům náleží státní příspěvek. První pilíř je univerzální a zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní osoby, právní úprava je jednotná pro všechny pojištěnce, neexistují speciální odvětvová schémata apod. Pouze v oblasti organizačního a administrativního zabezpečení platí určité odchylky pro tzv. silové resorty (např. vojáci, policisté, celníci, hasiči). Důchod ze základního důchodového pojištění pobírá více než 99 % obyvatel ve věku vyšším, než je věková hranice pro nárok na starobní důchod (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2009a). Penzijní připojištění se státním příspěvkem je možno podle terminologie EU považovat za třetí pilíř důchodového systému. Součástí třetího pilíře jsou 2 Jedná se o tzv. PAYG systém. Kromě něj se lze setkat s fondovým financováním důchodového systému (FF). i produkty komerčních pojišťoven zejména životní pojištění. Důchody přiznávané ze třetího pilíře se zatím podílejí na příjmech důchodců zanedbatelnou měrou. 3 (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2009a). Základním hmotně právním předpisem, který upravuje nároky na důchody ze základního důchodového pojištění, způsob stanovení výše důchodů a podmínky pro jejich výplatu, je zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1996 (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2009a). Společensko-ekonomické změny, které proběhly na počátku 90. let minulého století, se odrazily mimo jiné i ve změněném životním stylu, což lze dokumentovat na následujících demografických údajích, viz tabulka 1. K zachování populace je žádoucí, aby se ukazatel pohyboval okolo hodnoty 2,1 potomků na jednu ženu. Pohledem na tabulku 1 zjistíme, že k této hodnotě jsme se u nás přiblížili pouze v roce Na počátku nového tisíciletí byly již hodnoty velmi vzdálené svému optimu, neboť propad činil 0,455 potomků na jednu ženu. Ze statistických údajů můžeme dále vyčíst pozitivní trend v naději na dožití mužů i žen. Lze očekávat, že většina s tímto vývojem v zásadě souhlasí, zejména není-li stáří provázeno zdravotními či jinými problémy, které si naprostá většina mladých lidí nepřipouští. Prodlužování průměrného věku má však také za následek, že se prodlužuje doba, po kterou občané budou pobírat starobní důchod, což společně se snižujícím se počtem narozených dětí podkopová stabilitu stávajícího důchodového systému. Proto Vláda ČR svým usnesením č. 656 ze dne 23. Června 2004 schválila zřízení funkce koordinátora pro přípravu podkladů pro rozhodnutí o důchodové reformě. 3 V členských státech EU obvyklý druhý pilíř (zaměstnavatelské penzijní systémy) v českém důchodovém systému neexistuje. Tabulka 1 Úhrnná plodnost Rok Úhrnná plodnost 1,893 1,278 1,144 1,146 1,171 1,179 1,226 1,282 1,328 1,438 Zdroj: ČSÚ Tabulka 2 Naděje na dožití mužů a žen při narození Rok Naděje dožití mužů při narození 69,7 71,1 71,4 71,6 72,1 72,1 72,0 72,5 72,9 73,4 73,7 Naděje dožití žen při narození 76,6 78,1 78,1 78,3 78,4 78,5 78,5 79,0 79,1 79,7 79,9 Zdroj: ČSÚ

3 M. Vaněk, J. Magnusková, S. Matušková Důchodový systém: klíčový pilíč sociální politiky státu 99 Funkcí koordinátora byl pověřen Ing. Vladimír Bezděk a vznikla tak tzv. Bezděkova komise, která v roce 2005 předložila svou závěrečnou zprávu. Komise neměla vůbec jednoduché zadání, neboť východiskem její práce byly varianty důchodové reformy, jež pocházely z dílen politických stran, které delegovaly do komise své členy. V závěru závěrečné práce tzv. Bezděkovy komise se lze mimo jiné dočíst: V důchodovém systému působí navzájem protichůdné vlivy. Výhody pro část populace lze získat pouze na úkor jiné části obyvatelstva. Neexistuje taková reforma, která by nikomu nezhoršila a alespoň někomu zlepšila příjmovou perspektivu v důchodovém věku. Neexistuje ekonomicky ideální důchodová reforma nebo ideální důchodový systém. Proto rozhodnutí o důchodové reformě a budoucí podobě důchodového systému musí mít výhradně politický charakter. Jedině politici mají mandát učinit rozhodnutí o vzájemně protichůdných prvcích důchodového systému. Rozhodnutí o důchodové reformě je rozhodnutím o tom, co má být obětováno jeho stabilitě. Nelze mít současně vysoké důchody, nízký důchodový věk a nízkou příspěvkovou sazbu, resp. levný důchodový systém (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2005). V lednu 2010 se sešla tzv. Bezděkova komise II, složená z odborníků na důchodový systém, jejíž založení inicioval ministr financí Eduard Janota. Její činnost potrvá do konce funkčního období současné vlády. Komise chce oprášit propočty variant důchodové reformy vypracované již před pěti lety. Bude přitom vycházet hlavně z budoucího ekonomického a demografického vývoje v zemi. Tým se ale již nebude zabývat politickými variantami řešení. Vypracované scénáře by dle ministra Janoty měly sloužit zejména novému ministru financí, který povede tento úřad po letošních volbách do sněmovny (Bezděkova komise II: Změňte penze! 2010). V programovém prohlášení Vlády ČR z roku 2007 byly nastíněny kroky, kterými vláda chtěla zahájit reformu důchodového systému. Zamýšlené změny v důchodovém systému byly plánovány ve třech etapách: 1. etapa parametrické změny průběžného systému; 2. etapa oddělení majetku akcionářů a klientů u systému dobrovolného důchodového připojištění; motivace k vyšším příspěvkům a vyšší participaci zaměstnavatelů; vytvoření rezervního důchodového fondu a zřízení samostatné kapitoly státního rozpočtu pro financování důchodového pojištění; 3. etapa vytvoření dalšího dobrovolného pilíře důchodového systému založeného na možnosti opt-out. Vládě se podařilo nejen formulovat ideje důchodové reformy, ale část těchto idejí přetavit do platných legislativních norem. Novelou zákona č. 306/2008 Sb., kterou se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některými dalšími zákony došlo mimo jiné k posunutí hranice důchodového věku na 65 let u pojištěnců narozených po roce Pro úplnost dodejme, že u žen se hranice důchodového věku snižuje podle počtu vychovaných dětí. Pro účely financování reformy vytvořila vláda ve státním rozpočtu samostatný rezervní účet. Na nový účet se budou do roku 2010 vkládat jednak přebytky důchodového pojištění a jednak dividendy z České přenosové soustavy a z regionálních distributorů elektřiny. Odstupující vláda dne předložila Poslanecké sněmovně vládní návrh zákona o penzijním spoření (sněmovní tisk č. 825) a vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o penzijním spoření (sněmovní tisk č. 826). Návrh zákona o penzijním spoření významným, ne-li zásadním způsobem změní stávající dobrovolný pilíř důchodového systému. Účastník si bude moci vybrat z trojice povinných účastnických fondů (povinný konzervativní fond, povinný smíšený fond a povinný dynamický fond) a případně dalších fondů vytvářených penzijní společností. Novinkou bude, že fondy budou moci být i ve ztrátě, což dnes není možné. Neočekává se, že tzv. úřednická vláda premiéra Jana Fišera rozhodne v oblasti penzijní reformy. Pokračování penzijní reformy tak zjevně čeká na novou vládu vzešlou z voleb do Poslanecké sněmovny konaných na konci května letošního roku. Vytvořil se tak časový prostor pro další diskuzi, která by dle našeho názoru měla proběhnout v duchu českého přísloví: Dvakrát měř, jednou řež! Podívejme se nejprve, jaké jsou trendy v penzijních systémech a jak je důchodový systém nastaven v sousedních státech. 2.1 Trendy v důchodových systémech Ve všech vyspělých zemích se neustále prodlužuje střední délka života a porodnost naopak klesá, což má za důsledek stárnutí obyvatelstva. Již nyní je méně než každý šestý Evropan starší 65 let. Tlak na penzijní systémy se tudíž neustále zvyšuje a výplata penzí zatěžuje státní rozpočty mnoha zemí stále více. Proto se vlády snaží tento nepříznivý stav řešit. V této snaze můžeme nalézt následující tendence:

4 100 Ekonomická revue Central European Review of Economic Issues 13, 2010 A. Zvyšování důchodového věku Ve většině vyspělých zemí světa je již nyní důchodový věk 65 let pro muže i ženy. Zvyšování důchodového věku se zavádí postupně a v některých zemích je důchodový věk ještě vyšší: ve Velké Británii je důchodový věk v současnosti 65 let pro muže a 60 let pro ženy, dochází však k jeho postupnému zvyšování, v roce 2020 budou ženy odcházet do důchodu rovněž v 65 letech, v roce 2024 bude důchodový věk činit 66 let, v roce 2034 bude činit 67 let a v roce 2044 bude dokonce 68 let, v Norsku je důchodový věk 67 let pro muže i ženy, na Islandu je důchodový věk 67 let pro muže i ženy, v Dánsku je důchodový věk 65 let, postupně se však zvyšuje na 67 let od roku 2024 pro všechny, v USA je důchodový věk 66 let pro muže i ženy, postupně se však zvyšuje na 67 let. B. Znevýhodňování předčasného důchodu S prodlužováním důchodového věku se zvyšuje počet občanů využívajících možnosti odejít do předčasného důchodu. Přestože je předčasný důchod nižší než starobní, jeho obliba v Evropě stoupá, a proto dochází ve většině evropských zemí k jeho finančnímu znevýhodnění a zvýšení věku pro nárok na něj, např.: ve Francii je možné odejít do předčasného důchodu již v 55 letech, ale penze je za každý rok odchodu do důchodu dříve krácena o 7 %, ve Španělsku je možné odejít do předčasného důchodu v 61 letech, ale penze je za každý rok odchodu do penze dříve krácena o 6,8 %, v Portugalsku je možné odejít do předčasného důchodu v 55 letech, ale penze je za každý rok odchodu do penze dříve krácena o 4,5 %. C. Zvyšování potřebného počtu let pojištění V České republice je potřeba v současné době splnit podmínku 25 let pojištění, tato potřebná doba pojištění se však postupně zvyšuje a v roce 2018 musí každý český občan splnit podmínku 35 let pojištění. V západní Evropě je počet let pojištění ještě vyšší. Ve většině zemí musí již teď být splněna podmínka 40 let pojištění, v Nizozemí a Belgii je to dokonce 45 let pojištění. D. Zvyšování úlohy dobrovolného spoření V současné době např. ve Velké Británii, USA, Irsku, Novém Zélandu nebo Japonsku dosahuje státní penze z průběžného systému cca 40 % čistého příjmu dosahovaného před odchodem do důchodu u občana pobírajícího celý život průměrnou mzdu. V těchto zemích je vlastní spoření nutností a tento trend se přesouvá i do dalších vyspělých zemí. Příjmy z dobrovolného spoření v různých finančních produktech jsou dokonce nejdůležitějším příjmem občanů v důchodu v USA, Velké Británii, Irsku, Nizozemí a Dánsku. V Evropě si na vlastní penzi začínají nejdříve spořit Britové, a to v průměru již od 28 let. Vyspělé státy dobrovolné spoření vítají a podporují, např. státním příspěvkem při splnění zákonných podmínek u podporovaného finančního produktu (v ČR u penzijního připojištění) nebo možností snížit si daňový základ o zaplacené částky na podporovaném produktu (v ČR u penzijního připojištění a u životního pojištění). Jakou podobu má důchodový systém u našich sousedů, nabízí krátká exkurze, která začne u našeho východního souseda na Slovensku. Důchodový systém na Slovensku Důchodový systém na Slovensku podobně jako u nás prochází reformními kroky a lze konstatovat, že se od toho českého systému mírně liší. Od roku 2005 jej charakterizuje existence více důchodových pilířů dvou povinných, kdy se v termínu od 1. ledna 2005 do 30. června 2006 Slováci v aktivním věku mohli rozhodnout, zda svůj budoucí starobní důchod chtějí dostávat z jednoho nebo z obou zdrojů. Tyto jsou navíc doplněny o třetí, dobrovolný pilíř důchodového systému. První pilíř (tzv. průběžný důchodový systém) představuje povinný systém, který reprezentuje Sociální pojišťovna. Uplatňuje se v něm princip celospolečenské solidarity v kombinaci se zásluhovostí. Do něj jsou v současnosti zapojeni všichni občané v aktivním věku a jejich zaměstnavatelé, kteří povinně odvádějí z každé mzdy zákonem stanovené pojistné (4% z vyměřovacího základu zaměstnanec, 14% jeho zaměstnavatel). V případě, že je občan zapojený jen do prvního pilíře, je za něj celkově odváděno 18 % z jeho vyměřovacího základu přímo do Sociální pojišťovny. Sociální pojišťovna tyto částky ihned použije na výplatu důchodů pro současné důchodce. Od 1. ledna 2004 je starobní důchod vypočítáván dle počtu odpracovaných let (let pojištění) a příjmu občana za celý aktivní život. Kromě starobních důchodů Sociální pojišťovna vyplácí také pozůstalostní důchody a invalidní důchody. Průměrný slovenský starobní důchod ke konci července 2009 dle zveřejněných údajů Sociální pojišťovny činil 337,38 euro ( slovenských korun). Důchody se zvyšují v závislosti na meziročním růstu spotřebních cen a meziročním růstu průměrné mzdy. Dle Ministerstva práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky činila statisticky zjištěná průměrná mzda za rok ,41 eur ( sloven-

5 M. Vaněk, J. Magnusková, S. Matušková Důchodový systém: klíčový pilíč sociální politiky státu 101 ských korun). Z toho vyplývá, že současný průměrný slovenský důchod tvoří asi 44% průměrné hrubé měsíční mzdy. Druhý pilíř (povinný dnes již pro všechny čerstvé slovenské absolventy škol poprvé zaměstnané, resp. podnikající) reprezentují soukromé důchodové správcovské společnosti (DSS). Jde o soukromý, tzv. kapitalizační pilíř, který na Slovensku vznikl 1. ledna Pokud se slovenští občané rozhodli zapojit i do tohoto druhého pilíře, část odvodů, které jejich zaměstnavatel dosud zaplatil do Sociální pojišťovny, půjde na jejich osobní důchodový účet ve vybrané důchodové správcovské společnosti. Celková výše odvodů se tedy nemění, jen došlo k rozdělení peněz mezi první a druhý pilíř. V případě, že občan spoří současně v prvním i druhém pilíři, je z jeho vyměřovacího základu odváděno pojistné ve výši 9 % do Sociální pojišťovny a 9 % do vybrané důchodové správcovské společnosti. Peníze na osobních důchodových účtech se prostřednictvím důchodových fondů investují a zhodnocují tak, aby jejich hodnota postupně rostla a při odchodu do důchodu byla co nejvyšší. V tomto případě budou občané dostávat starobní důchod ze dvou zdrojů první část ze Sociální pojišťovny a druhou část ze svých peněz, naspořených a zhodnocených na jejich osobním důchodovém účtu. Za období, kdy přispívali současně do prvního i druhého pilíře, bude jejich důchod z prvního pilíře snížen o polovinu a nahrazen právě důchodem z druhého pilíře. Výhodou vstupu do druhého pilíře je i to, že peníze na osobním důchodovém účtu jsou soukromým majetkem a v případě úmrtí jej mohou zdědit pozůstalí. Stát je navíc finálním garantem fungování druhého pilíře (dle zákona o ochraně vkladů zavedl slovenský stát pro spoření na důchod v tomto pilíři přísná pravidla, jejichž dodržování podléhá pěti stupňům kontroly, ze kterých nejvýznamnější je dohled Národní banky Slovenska, navíc peníze na účtech jsou v průběhu celé doby spoření majetkem spořitele a jsou odděleny od majetku DSS). Vzhledem k probíhající krizi na finančních trzích a následnému znehodnocování úspor slovenská vláda koncem roku 2008 nabídla občanům ještě jednu možnost, a sice vystoupení z druhého pilíře důchodového spoření do konce června Třetí pilíř (dobrovolný) reprezentují doplňkové důchodové společnosti (DDS), ve kterých je možné se na důchod zabezpečit bez ohledu na to, zda se občané rozhodnou vstoupit i do druhého pilíře, nebo budou přispívat výlučně do Sociální pojišťovny. Příspěvky do třetího pilíře jsou hrazeny ze mzdy dle vlastního rozhodnutí a určitou částkou do něj obvykle přispívá i jejich zaměstnavatel. DDS zhodnocují vklady svých klientů a zavazují se vyplácet účastníkovi doplňkový důchod po splnění podmínek určených ve smlouvě. Navíc je toto zabezpečení na důchod státem daňově zvýhodněno. Je však třeba dodat, že doplňkové důchodové spoření nekryje žádná rizika, jde jen o spoření. Slovenský stát dal lidem možnost zvážit svůj výstup z druhého pilíře. Zároveň je však občanům nadále umožněno do druhého pilíře vstupovat. Že se ani takto nastavený systém neobejde bez problémů, svědčí mnoho debat ve slovenských médiích či článků v tisku, kdy stát i DSS živě diskutují právě o výhodnosti či nevýhodnosti druhého pilíře. V těchto diskusích se často používají neférové praktiky, kdy se navzájem obě strany obviňují. Hlavním důvodem těchto sporů jsou přirozeně peníze z odvodů pojistného ty jsou lákavé jak pro stát, který prostřednictvím Sociální pojišťovny může s větším rozpočtem nabízet voličsky atraktivní sociální balíčky, tak i pro jednotlivé správcovské společnosti (více spořitelů znamená vyšší zisk). Důchodová reforma na Slovensku proto zdaleka není u konce. Důchodový systém v Rakousku Rovněž Rakousko přistoupilo k postupnému zvyšování věku odchodu do důchodu. Dnes platí věková hranice odchodu do důchodu 65 let pro muže a 60 let pro ženy, mezi lety 2024 až 2034 má dojít k vyrovnání na 65 let pro všechny. Za zmínku stojí, že dříve se rozlišoval pojem příjemce starobního důchodu, který zahrnoval státní zaměstnance, a pojem příjemce renty, což byli pracující v soukromé sféře. Dnes je to již sjednoceno, všichni jsou příjemci starobních důchodů, za příjemce renty jsou v současné době označováni příjemci důchodů invalidních. V Rakousku je povinný základní průběžně financovaný penzijní systém. Pokrývá téměř 100 % ekonomicky aktivní populace. Je zajišťován samostatnými pojišťovacími subjekty sdruženými v Hlavním svazu rakouských nositelů sociálního pojištění. Do státního penzijního systému povinně přispívají zaměstnanci (10,25 % mzdy) i zaměstnavatelé (12,55 %). Systém je značně členitý podle profesí (samostatné pojišťovací systémy pro horníky, železničáře, státní zaměstnance ). Rakousko se snaží podporovat také vlastní penzijní spoření, které má rostoucí tendenci. Dlouhodobou tradici zde mají i zaměstnanecké fondy, které jsou garantovány kolektivními smlouvami. Příspěvky platí pouze zaměstnavatel a jsou daňově uznatelné. Zaměstnanecké fondy jsou vytvářeny ve formě akciových společností a jsou vlastněny finančními institucemi, např. bankami a pojišťovnami. Penzijní dávky vyplacené kombinací zaměstnaneckých fondů a státem garantované penze dosahují

6 102 Ekonomická revue Central European Review of Economic Issues 13, 2010 přibližně 70 % hrubých příjmů dosahovaných před odchodem do důchodu. Důchodový systém v Německu Zásadní změny čekají i systém důchodového zabezpečení v Německu. Nadále zůstává zákonné důchodové pojištění se třemi oblastmi (pro pracovníky, pro zaměstnance a pojištění pro horníky) nejdůležitějším pilířem příjmů lidí ve stáří a zahrnuje cca 82% výdajů rozpočtu na důchodové pojištění. Pojištění státních úředníků s celkovými výdaji představuje cca 13 % důchodového rozpočtu. Stále větší význam však získávají vedle toho zaměstnanecké důchodové systémy a soukromé připojištění. Různé formy soukromého pojištění jsou v Německu podporovány a více než 55 % domácností má sjednáno životní pojištění. S tak zvaným důchodem podle Riestera, pojmenovaném podle dřívějšího ministra sociálních věcí Waltera Riestera, se zde nabízí daňově zvýhodněný model, který umožňuje zabezpečení na stáří formou soukromého kapitálového pojištění. Z důvodu nastolení sociální spravedlnosti mezi generacemi nedostávají příjemci starobních důchodů momentálně žádnou valorizaci. Výše příslušného důchodu závisí na výši příspěvků do důchodového pojištění a době tohoto pojištění. Důchod se počítá podle důchodové formule, která by měla zajistit po 45 letech pojištění cca 71 % příjmů dosahovaných před odchodem do důchodu. Vládní strany rovněž schválily zvýšení zákonné hranice odchodu do důchodu z 65 let na 67 let. Mezi lety 2012 a 2035 se důchodová hranice bude postupně zvyšovat vždy o jeden měsíc. Zároveň byla vypracována Iniciativa 50 plus, která má pomoci zlepšit možnosti pracovních příležitostí pro starší občany (Wilke, 2009). Důchodový systém v Polsku Také Polsko provedlo reformu důchodového systému v roce 1998 z důvodu neudržitelného stavu průběžného státního důchodového systému. Polská vláda se proto rozhodla pro poměrně radikální reformu, kdy státní systém byl zjednodušen a převeden na systém tzv. notional defined contribution (NDC průkopníkem tohoto systému se stalo Švédsko), který je navíc doplněný o soukromý penzijní fondový pilíř. NDC má za cíl zavést do důchodového systému výraznější pojistný princip a umožnit větší flexibilitu věku pro odchod do důchodu. Každý občan má v systému NDC svůj účet, na kterém se vede evidence jeho příspěvků do důchodového systému. Ty bývají valorizovány jednou ročně podle rozhodnutí vlády. Na účtech však ve skutečnosti nejsou žádné prostředky a vláda si nevytváří žádné rezervy na budoucí výplaty důchodů. Dá se také ukázat, že systém NDC zůstává plně pod politickým vlivem, protože vláda může manipulovat s valorizačním mechanismem a se vzorcem, podle kterého se vypočítávají důchody. Nejvýraznější výhodou systému NDC je tak automatizace posunu věku pro odchod do důchodu podle demografického vývoje. Přechod do nově zavedeného kombinovaného systému byl povinný pro všechny občany do 30 let a dobrovolný pro občany mladší 50 let. Do soukromě spravovaného fondového pilíře jde část odvodů (např. 10 % mzdy), které spravuje více licencovaných (a regulovaných) penzijních fondů, většinou vlastněných zahraničními finančními institucemi (Commercial Union, AIG, Zűrich, atd.) nebo polskými bankami. Takovým způsobem se zachovají jistoty dnešní starší generace a zároveň se vytvářejí úspory pro financování důchodů dnešních mladších ročníků. 3. Empirický výzkum V prosinci roku 2009 proběhlo sociologické šetření zkoumající problematiku českého důchodového systému. Na počátku výzkumu autoři formulovali následující hypotézy: 1) Více než 70 % občanů starších 30 let nesouhlasí s posunutím hranice odchodu do důchodu a 60tiletou hranici považují za přijatelnou. 2) Většina občanů bez ohledu na věk a (více než 60 %) je spokojena se stávajícími sazbami důchodového pojištění. 3) Většina občanů se základním a SŠ m (více než 60 %) má uzavřené důchodové připojištění a jejich příspěvek nepřesahuje 500 Kč měsíčně. 4) U více než 70 % občanů s VŠ m přesahuje příspěvek na důchodové připojištění 1000 Kč měsíčně. 5) Většina občanů bez ohledu na věk a (více než 60 %) neslyšela o připravovaných změnách v důchodovém systému. 6) Většina občanů starších 30 let (více než 60 %) se domnívá, že starobní důchody by měly být spojeny s větší jistotou. 7) Více než 70 % občanů bez ohledu na věk a by přivítalo možnost přispívat více do prvního pilíře důchodového systému. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaké jsou aktuální postoje občanů k důchodové problematice a zda je veřejnost seznámena s připravovanými změnami v zájmové oblasti. Rovněž si výzkum kladl za cíl zjistit, jaké další investiční příležitosti jsou dnes v České republice využívány za účelem finančního zabezpečení ve stáří.

7 M. Vaněk, J. Magnusková, S. Matušková Důchodový systém: klíčový pilíč sociální politiky státu 103 Výzkum byl proveden pomocí dotazníkového šetření. Dotazování bylo prováděno studenty Hornickogeologické fakulty formou přímého oslovování respondentů v některých částech Ostravy, konkrétně pak v centru na Masarykově náměstí, v Porubě na Alšově náměstí, na Dubině před hypermarketem Interspar, rovněž pak ve městě Opavě na Dolním náměstí a v Hlučíně na Mírovém náměstí. K potvrzení nebo vyvrácení našich hypotéz bylo osloveno 400 respondentů. Ke zpracování bylo následně předáno 367 dotazníků, což znamenalo návratnost takřka 92 %. V průběhu zpracování se ukázalo, že v 10 případech respondenti neodpověděli na všechny otázky. Dotazník obsahoval 17 otázek, přičemž prvních 5 otázek se zaměřovalo na osobnostní profil respondenta. U většiny otázek si respondenti mohli vybírat z nabízených variant odpovědí. Tři otázky byly dichotomické a dvě otázky byly zcela nestrukturované. Při vyhodnocování se ukázalo, že většinu našich respondentů tvořily ženy a to z 60 %. Jaké bylo složení respondentů podle věku, naznačuje obrázek do 20 let let Obrázek 1 Věková struktura respondentů Z hlediska byla nejpočetnější skupina středoškolsky vzdělaných respondentů, kteří byli zastoupeni 68 % (základní 4 %, dosažené vysokoškolské 28 %). Rozložení respondentů dle jejich příjmů zobrazuje obrázek 2, podle odvětví pak obrázek 3. 17% 1 3% 3% 7% let 23% let 18% Obrázek 2 Rozložení respondentů podle hrubého měsíčního příjmu let 19% 13 více než 60 let do Kč více než Kč Naši respondenti jsou ze 72 % v zaměstnaneckém nebo obdobném poměru, 8 % je osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ), 14 % je studenty. Zbývajících 6 % představují ti, kteří uvedli kombinaci zaměstaneckého poměru a OSVČ (1 %) a jiný stav důchodce, nezaměstaný (5 %). Dále již budou prezentovány samotné výsledky provedeného sociologického šetření. Výsledky byly podrobněji analyzovány z hlediska vzdělanostní a věkové struktury respondentů. K vzdělanostní struktuře musíme uvést, že malý počet dotázaných pouze se základním m (13 respondentů) nedává dostačující výpovídací schopnost k níže uvedeným zjištěním. Údaje proto uvádíme orientačně a pro úplnost. První výzkumná otázka zjišťovala souhlas s prodloužením hranice odchodu do důchodu ve věku 65 let. Odpovědi byly téměř jednoznačné, jak dokladují obrázky 4 a 5. Z obou obrázků je zřejmé, že nesouhlas s posunem hranice odchodu do důchodu vyjádřilo více jak 75 % dotázaných. U středoškoláků a respondentů mladších 51 let nesouhlas vyjádřilo dokonce 85 % z nich Obrázek 4 Souhlas s prodloužením hranice odchodu do důchodu podle respondentů 10 6 základní středoškolské vysokoškolské ano Obrázek 5 Souhlas s prodloužením hranice odchodu do důchodu podle věku respondentů Obrázek 6 pak uvádí, jaká věková hranice pro odchod do důchodu je přijatelná pro nespokojené respondenty. jich bylo 297 (podle věku), resp. 295 (podle ). Z obrázků 6 a 7 lze vypozorovat, že ani a ani věk nerozhoduje o preferencích věku 60 let jako ne do 30 let let nad 51 let ano ne 60

8 104 Ekonomická revue Central European Review of Economic Issues 13, 2010 jiné (mateřská, nezaměstnaný) zdravotní a sociální péče kulturní, zábavní a rekreační činnosti vzdělávání veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení administrativní a podpůrní činnosti profesní, vědecká a technická činnost činnosti v oblasti nemovitostí peněžnictví a pojišťovnictví informační a komunikační činnosti ubytování, stravování a pohostinství doprava a skladování velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba vozidel stavebnictví zásobování vodou, odpadní vody výroba a rozvod el., plynu, tepla zpracovatelský průmysl těžba a dobývání zemědělství, lesnictví, rybářství Obrázek 3 Zastoupení respondentů v odvětvích národního hospodářství hraničního věku pro odchod do důchodu. Pro tuto věkovou hranici se vyjádřilo 182 respondentů, což představuje 61,07 %. Prizmantem pak středoškoláci preferují tuto věkovou hranici téměř 75 %. Stejnou představu pak mají i respondenti ve věku let. Jako významější se též ukazaje volba 55 let věku. Dotázaní se základním m tuto hranici volili z 15 %, středoškoláci s 8 % základní vysokoškolské středoškolské Obrázek 6 Přijatelná věková hranice pro odchod do důchodu podle respondentů do 30 let let nad 51 let Obrázek 7 Přijatelná věková hranice pro odchod do důchodu podle věku respondentů a vysokoškoláci pak z 13 %. Z hlediska věku pak mladší 30 let preferovali 55 let věku z 18 %, ve věku let z 8 % a starší 51 let pak z 13 %. Jak se oslovení vyjádřili k otázce spokojenosti se sazbou pojistného na státní důchodové pojištění, vidíme na další dvojici obrázků 8 a základní akceptuji tyto sazby sazby mi připadají vysoké středoškolské vysokoškolské Obrázek 8 Spokojenost se stávajícími sazbami na státní důchodové pojištění podle respondentů sazby mi připadají nízké do 30 let let nad 51 let akceptuji tyto sazby sazby mi připadají vysoké sazby mi připadají nízké Obrázek 9 Spokojenost se stávajícími sazbami na státní důchodové pojištění podle věku respondentů Sazby jsou přijatelné téměř pro dvě třetiny respondentů (68 %). Při podrobnější analýze zjistíme, že

9 M. Vaněk, J. Magnusková, S. Matušková Důchodový systém: klíčový pilíč sociální politiky státu 105 středoškolákům sazby připadají vysoké (20 %) a starším 51 let naopak sazby připadají nízké (30 %). V případě, že dotázaný označil variantu odpovědi Sazby mi připadají nízké, byl v následující otázce požádán, aby navrhl, na jakou úroveň by předmětnou sazbu zvýšil. Sazby pojistného připadaly nízké celkem 13 % respondentů. Většina z nich však neuměla následně uvést, na jakou úroveň by tyto sazby zvýšili. Ojedinělé návrhy se týkaly zvýšení pojistného ze strany zaměstnance v rozpětí od 7 do 18 %, resp. pojistného ze strany zaměstnavatele v rozpětí od 23 do 30 %. Na otázku, zda jsou respondenti účastníky dobrovolného penzijního připojištění, jich kladně odpovědělo 63 %. Zaměstnavatel potom na toto připojištění přispívá 46 % z nich. Podívejme se dále podrobněji na tuto otázku z hlediska a věku dotázaných základní ano středoškolské vysokoškolské Obrázek 10 Účast v dobrovolném penzijním připojištění podle respondentů Z obrázku 10 je zřejmé, že nemá významnější vliv na účast v dobrovolném penzijním připojištění. Mírný pokles, resp. vzestup cca 5 % oproti středoškolákům zaznámenávají vysokoškoláci, resp. respondenti se základním m. Zato věk respondetů se zásadnějším způsobem odráží v dobrovolném připojištění. Zatímco dotazovaní do 30 let se účastní pouze z 50 %, ve věku let pak ze 72 %, resp. 77 % u respondetů starších 51 let (viz obrázek 11) Obrázek 11 Účast v dobrovolném penzijním připojištění podle věku respondentů ne do 30 let let nad 51 let ano ne Pro výši vyplacené penze z dobrovolného připojištění je rozhodující doba, po kterou je účastník připojištěn, a výše částky, kterou přispívá. Obrázky 12 a 13 zcela potvrzují zjištění Asociace penzijních fondů: okolo 70 % účastníků penzijního připojištění přispívá částkou nepřesahující 500 Kč. Z hlediska vzdělanostní struktury dotázaných vybočují vysokoškoláci (65 %) a lidé se základním m (44 %). U respondentů se základním m však jejich celkový malý počet významně snižuje vypovídací schopnost, jak již bylo uvedeno výše v textu základní středoškolské vysokoškolské Kč Kč Kč Kč více než 2000 Kč Obrázek 12 Měsíční příspěvek do penzijního připojištění podle respondentů Obrázek 13 Měsíční příspěvek do penzijního připojištění podle věku respondentů Jelikož v roce 2009 byly vládou připraveny změny v důchodovém systému, zajímalo nás, jaká je informovanost v této oblasti. Jak můžeme vidět v obrázku 14 a 15, informovanost o připravovaných změnách klesá s věkem a se m. Z šetření je zřejmé, že zájem o připravované změny je větší u středoškoláků než u vysokoškoláků a u kategorie let než u starších 51 let. Pokud bychom uvažovali všechny dotázané, pak mírná většina respondentů (53 %) není o změnách informována vůbec. Menšina (47 %) již o změnách ví, avšak pouze 5 % dotázaných tyto změny podrobně studovalo do 30 let let nad 51 let Kč Kč Kč Kč více než 2000 Kč

10 106 Ekonomická revue Central European Review of Economic Issues 13, základní středoškolské vysokoškolské let 36 %). Respondenti starší 51 let by naopak více přispívali do státního důchodového pilíře (42 %). Dobrovolné penzijní připojištění není jediným způsobem, jak zhodnocovat peněžní prostředky a spořit na důchod. Jaké další způsoby ukládání peněz jsou dnes využívány ze strany respondentů, zjišťovala poslední otázka našeho dotazníku, viz obrázky 18 a ano nestudoval ano studoval ne vysokoškolské Obrázek 14 Informovanost o připravovaných změnách v penzijním připojištění podle respondentů středoškolské základní Obrázek 15 Informovanost o připravovaných změnách v penzijním připojištění podle věku respondentů Zjištění týkající se vztahu dotázaných k riziku ve spojení se starobními důchody prokázalo, že v naprosté menšině jsou ti respondenti, kteří jsou přesvědčeni, že spoření na důchod může být spojeno s vyšší mírou rizika. Bez ohledu na věk a se tak vyjádřilo pouze 10 % dotázaných. Mírně v rozporu se zažitou představou se k riziku vyjádřili starší 51 let. Větší riziko by akceptovalo 18 % z nich. U vysokoškoláků též mírně narostl počet těch, kterým by nevadilo spoření na důchod s větším rizikem (13 %). Předposlední otázka našeho dotazníku zjišťovala, jakou kombinaci z uvedených možností by uvítalo nejvíce dotázaných. Jednalo se o poměr státního a soukromého důchodového pilíře. Samotné zjištění prezentují obrázky 16 a 17. Zde můžeme vidět, že nejvíce respondentů bez ohledu na (základní 46 %, středoškolské 41 %, vysokoškolské 36%) by přispívalo méně penězi do státního důchodového pojištění a více do soukromého pilíře. Věk respondentů však již volbu ovlivnil, což je zřejmé z obrázku 17. Dotázaní do 50 let věku upřednostňují variantu, při které by přispívali méně penězi do státního důchodového pilíře a více penězi do pilíře soukromého (do 30 let 48 %, do 30 let let nad 51 let ano nestudoval ano studoval ne 5 10 přispíval/a bych více penězi pouze do státního důchodového pojištění přispíval/a bych více penězi do státního důchodového pojištění a méně penězi do soukromého pilíře přispíval/a bych méně penězi do státního důchodového pojištění a více penězi do soukromého pilíře přispíval/a bych více do obou pilířů Obrázek 16 Volba přispívání do důchodových pilířů podle respondentů vysokoškolské středoškolské základní Obrázek 17 Volba přispívání do důchodových pilířů podle věku respondentů Zcela dominující investiční příležitostí je stavební spoření, které je upřednostňováno bez ohledu na věk a. Jak ukázalo naše šetření, celkem tuto možnost využívá více jak 33 % dotázaných. Z hlediska pak se základním m 35 %, se středoškolským m 43 % a s vysokoškolským m potom 38 %. Z hlediska věku potom mladší 30 let spoří 44 %, ve věku let 40 % a starší přispíval/a bych více penězi pouze do státního důchodového pojištění přispíval/a bych více penězi do státního důchodového pojištění a méně penězi do soukromého pilíře přispíval/a bych méně penězi do státního důchodového pojištění a více penězi do soukromého pilíře přispíval/a bych více do obou pilířů 2

11 M. Vaněk, J. Magnusková, S. Matušková Důchodový systém: klíčový pilíč sociální politiky státu 107 let potom do stavebního spoření investují 33 %. Dalším významným produktem je životní pojištění, které má uzavřeno bez ohledu na věk a celá čtvrtina dotázaných. Nemovitosti jako způsob ukládání peněz uvedlo potom 7 % dotázaných. Z obou obrázků je též patrná významná skupina (cca 12 %), která nevyužívá žádný z uvedených způsobů zhodnocování peněžních prostředků. vysokoškolské středoškolské základní Obrázek 18 Další způsoby ukládání peněz podle respondentů Obrázek 19 Další způsoby ukládání peněz podle věku respondentů stavební spoření podílové fondy akcie + dluhopisy životní pojištění termínované vklady umělecké předměty drahé kovy a kameny nemovitosti jiné žadný způsob nad 51 let let do 30 let stavební spoření akcie + dluhopisy termínované vklady drahé kovy a kameny 38 podílové fondy životní pojištění umělecké předměty nemovitosti 3.1 Testování hypotéz Přijetí nebo zamítnutí hypotéz, které byly definovány na začátku našeho empirického výzkumu, provádíme pomocí testování hypotéz. V našem případě jsme uplatnili test hypotézy o relativní četnosti, při kterém testujeme hypotézu, že relativní četnost určité varianty znaku v základním souboru se rovná určitému číslu (viz Hindls a kol., 2002). Nulová hypotéza tedy je: H :. 0 0 Alternativní hypotéza byla uvažována následující: H :. 0 1 Jako testové kritérium jsme použili následující statistiku (viz Hindls a kol., 2002): p 0 U. (1) 0 1- Uvedené testové kritérium má při platnosti H 0 asymptoticky normované normální rozdělení, přičemž p je výběrová relativní četnost (Činnosti Evropské unie Zaměstnanost a sociální věci, 2009). Byla zvolena obvyklá hladina významnosti = 0,05. Pro alternativní hypotézu je kritický obor vymezen následovně: U 1,645. Jak dopadlo vlastní testování hypotéz, zobrazuje tabulka 3. Shrneme-li výsledky našeho výzkumu, lze konstatovat, že čtyři ze sedmi námi definovaných hypotéz byly přijaty a tři pak zamítnuty. 1) Více než 70 % občanů starších 30 let nesouhlasí s posunutím hranice odchodu do důchodu a 60tiletou hranici považují za přijatelnou. Hypotéza přijata. n 0 Tabulka 3 Testování hypotéz empirického výzkumu Testovaná hypotéza Počet respondentů Počet vyhovující Výběrová rel. četnost p 0,826 0,677 0,721 0,076 0,527 0,904 0,264 H 0 = 0,7 0,6 0,6 0,7 0,6 0,6 0,7 H 1 > 0,7 0,6 0,6 0,7 0,6 0,6 0,7 Testové kritérium 3,959 2,992 3,237 17,870 2,838 8,980 18,057 Kritický obor pro = 0,05 1,645 1,645 1,645 1,645 1,645 1,645 1,645 Vyhodnocení Zdroj: Vlastní zpracování Přijímáme hypotézu H 1 Přijímáme hypotézu H 1 Přijímáme hypotézu H 1 Zamítáme hypotézu H 1 Zamítáme hypotézu H 1 Přijímáme hypotézu H 1 Zamítáme hypotézu H 1

12 108 Ekonomická revue Central European Review of Economic Issues 13, ) Většina občanů bez ohledu na věk a (více než 60 %) je spokojena se stávajícími sazbami důchodového pojištění. Hypotéza přijata. 3) Většina občanů se základním a SŠ m (více než 60 %) má uzavřené důchodové připojištění a jejich příspěvek nepřesahuje 500 Kč měsíčně. Hypotéza přijata. 4) U více než 70 % občanů s VŠ m přesahuje příspěvek na důchodové připojištění 1000 Kč měsíčně. Hypotéza zamítnuta. 5) Většina občanů bez ohledu na věk a (více než 60 %) neslyšela o připravovaných změnách v důchodovém systému. Hypotéza zamítnuta. 6) Většina občanů starších 30 let (více než 60 %) se domnívá, že starobní důchody by měly být spojeny s větší jistotou. Hypotéza přijata. 7) Více než 70 % občanů bez ohledu na věk a by přivítalo možnost přispívat více do prvního pilíře důchodového systému. Hypotéza zamítnuta. 3.2 Diskuze Většina dotázaných by raději přispívala méně penězi do státního důchodového pojištění a více penězi do soukromého pilíře, což jsme na počátku nepředpokládali. Vezmeme-li však v úvahu, že naprostá většina respondentů (cca 90 %) by preferovala v oblasti důchodů jistotu, je tento výsledek v jistém rozporu. Na jedné straně jsou lidé ochotni vložit více prostředků do soukromého pilíře, avšak na straně druhé preferují právě jistotu. Je sice pravdou, že i přes absenci státní garance za vklady na penzijním připojištění stávající pravidla a regulace neumožňují, aby střadatelé o své úspory přišli. Navrhované reformní kroky však do budoucna předpokládají uvolnění těchto pravidel a tím i zvýšení rizika pro účastníky penzijního spoření. I v případě spoření na penzi je však nutno neopomenout tzv. zlaté investorské pravidlo, které říká, že čím vyšší výnosy, tím je větší riziko. Další skutečnost, a to že veřejnost neakceptuje vyšší hranici odchodu důchodu, je pochopitelná. Je sice pravdou, že zvýšení této hranice je relativně snadná parametrická změna důchodového systému. Konec konců v novodobé historii ČR již byla provedena dvakrát, a sice v roce 1995 a Je obecně známo, že ve vyspělé západní Evropě je tato hranice vyšší než v ČR. Domníváme se, že další zvyšování hranice odchodu do důchodu nad 65 let bude již problematické. Jen stěží lze například očekávat, že tyto změny budou akceptovány pracovníky např. těžkého průmyslu. Také je pravdou, že se zvyšujícím se věkem nalézají starší pracovníci uplatnění stále obtížněji. Další úskalí navrhované důchodové reformy spatřujeme v absenci zdrojů na vlastní důchodové spoření. Jak z našeho šetření vyplynulo, nejběžnější příspěvek na penzijní připojištění je 500 Kč, což potvrzují i údaje Asociace penzijních fondů. V roce 2008 činil průměrný měsíční příspěvek účastníků penzijního připojištění 450 Kč, což bylo stejně jako předloni. Výše příspěvků klientů penzijních fondů není podle prezidenta Asociace penzijních fondů Jiřího Rusnoka uspokojivá. Pohybuje se kolem dvou procent průměrné hrubé mzdy a nemůže tak prý výrazněji vyrovnat pokles příjmu při odchodu do důchodu. Uvádí se, že na důchody bychom si měli šetřit kolem 10 % příjmu. Vzhledem k tomu, že v roce 2006 spořily domácnosti kolem 5 % svých příjmů, je otázka zdrojů klíčová. Zvláště uvědomíme-li si, že 65 % pracovníků dnes nedosahuje ani částek průměrné mzdy. Záměr autorů důchodové reformy posílit druhý pilíř systému je zcela legitimní a nepochybně i nutný, avšak dle ekonomických ukazatelů je již v současné době pro většinu domácností nereálný. Díky uplatnění strategie opt-out mohou přibýt určité zdroje, domníváme se však, že i přesto bude velká většina domácností schopna spořit na svou penzi v řádu stokorun (nikoliv tisíců), což bude logicky znamenat, že nemohou počítat s pokrytím snížených příjmů z prvního pilíře důchodového systému. Pro úplnost dodejme, že při hodnocení výnosů z investic bychom neměli opomenout též inflační vlivy. Je sice pravdou, že v roce 2009 byla výše inflace příznivá (1,0 %), avšak v roce 2008 činila podle údajů ČSÚ 6,3 %. Z článku uveřejněného na portálu ihned.cz dne vyplývá, že zhodnocení prostředků za celý trh penzijního připojištění v roce 2008 činí neuvěřitelně nízkých 0,4 % p.a. Příčiny jsou zcela jasné, ovšem i ve finančně příhodnějších letech bude inflace ukrajovat z výnosů uskutečněných investic. Podoba důchodového systému i jeho parametry jsou výsledkem politických rozhodnutí. Je mimo jakoukoli pochybnost, že nepříznivý demografický vývoj nemůže stávající systém zachovat dlouhodobě stabilní. Nabízí se následující přístupy k řešení problému: 1) Nedělat nic. 2) Realizovat opatření na výdajové straně důchodového systému. 3) Realizovat opatření na příjmové straně důchodového systému. 4) Kombinace opatření na výdajové a příjmové straně. Ačkoliv navrhovaná a realizovaná opatření se jeví jako opatření kombinující příjmovou i výdajovou stranu důchodového systému, ve skutečnosti se jedná o kroky zaměřující se především na stranu výdajovou.

13 M. Vaněk, J. Magnusková, S. Matušková Důchodový systém: klíčový pilíč sociální politiky státu 109 Zdá se, jako by správce důchodového systému rezignoval na stimuly, jež by zvrátily nepříznivý demografický vývoj. Důvodem rezignace může být ta skutečnost, že stárnutí populace není fenoménem ČR, ale i dalších vyspělých států Evropy. Reformní kroky tak mají spíše restriktivní charakter. Zvýšením hranice odchodu do důchodu na 65 let zřejmě dojde k určité stabilizaci systému, avšak nebude-li provedena radikální změna také na straně příjmů, bude v budoucnu nezbytná další úprava věkové hranice směrem nahoru. Jak jsme uvedli výše v textu, opětovné zvyšování věku pro odchod do důchodu vidíme v českých podmínkách jako problematické, byť hranice 65 let není v evropském kontextu nijak ojedinělou. Jsme tedy přesvědčeni, že by bylo chybou upírat pozornost pouze jedním směrem, a proto nabízíme dále širší paletu námětů, z nichž by mohly vzejít konkrétní reformní kroky. Stávající důchodový systém je rigidní, a proto navrhujeme jeho větší flexibilitu. Z našeho výzkumu vyplynulo, že většina respondentů by spíše více spořila na důchod v soukromém pilíři, ale téměř 27 % dotázaných by naopak více přispívalo pouze do státního pilíře. Jsme proto přesvědčeni, že by mohlo být zajímavé, aby se občan mohl dobrovolně rozhodnout, jak velkou částku nad státem stanovené pojištění ještě do důchodového systému vloží a do jakého pilíře. Přispíval-li by občan více do státního pilíře, jako protihodnotu by získal garanci vyššího důchodu např. o 5, 10, 15, 20 % nad standard v závislosti na výši pojistného. Pokud by občan toužil po větším důchodu, ale s vyšším rizikem, mohl by uplatnit přístup opt-out. Nutno pro úplnost dodat, že ani státní pilíř není úplně bez rizika, neboť i stát může vyhlásit bankrot 4. Další opatření by mohlo mít například formu slevy na dani z příjmu nebo ještě lépe slevy na sociálním (důchodovém) pojištění pro ty rodiče, kteří přivedou na svět více dětí. Odborná veřejnost však v této otázce není jednotná. Např. Holub uvádí: V Evropě je myšlenka zohlednění počtu vychovávaných dětí (tzv. koncept CPAYG) ve výši výsledné dávky diskutována již od 80. let. Zastánci tohoto konceptu vychází z tradičního pojetí rodiny, kdy pořízení dětí a jejich výchova je jednou z forem zabezpečení na stáří, resp. pořízení dítěte je chápáno jako investice. Z ekonomického hlediska je však toto pojetí velmi problematické, i když by se investiční náklady vymezily pouze na náklady do. Ty totiž nemusí nic vypovídat o využití tohoto na pracovním trhu, 4 Argentina vyhlásila v roce 2001 bankrot. Na počátku října 2008 stál Island na pokraji státního bankrotu. V prvních pěti měsících roku 2010 byl bankrot Řecka reálnou hrozbou. kde se formuje odměna zaměstnance, která je pak základem pro placení příspěvků. Jinou cestou, jak ocenit přínos dítěte pro důchodový systém, je stanovení jeho hodnoty podle skutečně zaplacených příspěvků, což je opět velmi problematické. Jaké budou důchodové nároky těch, jejichž děti nebudou z nejrůznějších důvodů platit pojistné? Co děti invalidní? A co nároky bezdětných lidí? Další problém představuje otevřený pracovní trh ČR v rámci EU. Podobně jako tvrzení, že není možné zaručit, aby se z vychovávaného dítěte jednou stal plátce pojistného, nelze dále zaručit, že toto dítě bude plátcem pojistného v ČR. Vychovávané dítě jakožto předpokládaný budoucí příspěvek do důchodového systému a budoucího plátce pojistného jakožto skutečného přispěvatele do systému proto není prakticky možné ztotožnit (Holub a kol., 2009). S výše uvedeným se lze ztotožnit, avšak domníváme se, že stabilita průběžného důchodového systému především závisí na peněžních tocích. Pokud peněžní výdaje nebudou dostatečně kryty peněžními příjmy, hrozí další restriktivní opatření, jež se budou dotýkat většiny obyvatelstva. K oddálení, resp. zmírnění těchto restrikcí v budoucnu by mohla pomoci opatření na příjmové straně průběžného důchodového systému, resp. prvního pilíře. Nemá-li dojít k plošnému zvýšení pojistného, resp. důchodové daně, nezbývá než se zaměřit na zvýšení počtu přispěvatelů do systému. K tomu by mohla přispět propracovanější rodinná politika státu. Je však nezbytné, aby konkrétní opatření byla dále technicky dopracována. Jinak hrozí jejich zneužívání především ze strany sociálně nepřizpůsobivých občanů. Stát, resp. obce mohou přispět ke kladnému rozhodnutí budoucích rodičů rozšířit rodinu i tím, že bude existovat funkční a dostupná infrastruktura (školky, školy, zdravotní péče, dopravní obslužnost, atd.) Jak se dívají zaměstnavatelé na ženy, které si často berou paragraf, dovolenou, náhradní volno, aby mohly pečovat o své děti? Čím dál častěji se mluví o sociální zodpovědnosti firem. Neměla by se tato zodpovědnost projevit i k zaměstnancům, kteří jsou zároveň rodiči? Jsme přesvědčeni, že zaměstnanecké (tzv. firemní) mateřské školky by jistě mnoho rodičů ocenilo. Úspěšné projekty zahraničních i domácích firem (např. Raiffeisen Bank, a.s, LINET, spol. s r.o.) v této oblasti mohou být inspirací i pro další podniky a instituce. Můžeme pouze spekulovat o zvýšení porodnosti v budoucích obdobích. Je logické, že přivedení potomka na svět se u většiny domácností projeví spíše atakem na úspory než na jejich vytváření či zvyšování. Navíc je pochopitelné, že v průběhu produktivního

14 110 Ekonomická revue Central European Review of Economic Issues 13, 2010 života není schopnost generovat úspory stejná, což souvisí i s prioritami, které rodina musí řešit. V současnosti máme na mysli především otázku bydlení. Pravdou je, že velká část příjmů domácností je dnes vynakládána na spotřební daň v podobě nákupu alkoholických nápojů a tabákových výrobků. Nechceme příliš moralizovat, avšak vztah domácností (občanů) ke spoření na důchod by měl být především otázkou osobních priorit a společenské odpovědnosti jedince. Při současné úrovni příjmů však většina občanů nebude schopna spořit na důchody významně více, než je tomu dnes. V rozhovoru pro deník Právo dne Miroslav Kalousek uvádí, cituji: Systém, ze kterého čerpají dnešní důchodci, ale nemůže donekonečna zajistit jednotlivým generacím zhruba 40 procent hrubé mzdy. Pro dnešní třicátníky budou penze z průběžného systému nižší, to je fakt, s tím nic neudělá ani levice, ani pravicová rétorika. Penzijní reforma není o ničem jiném, než že dnešní generace třicátníků a mladších dostane jakousi nepříliš radostnou informaci, že z průběžného systému bude mít nižší důchody, než mají dnešní penzisté. Současný průběžný systém nemůže být ale nikdy zrušen, to je právě základ té mezigenerační solidarity, z něj budou dnes ekonomicky aktivní mladé generace ale dostávat stále méně a méně. Chcete-li mít penze vyšší, musíte si celý život odkládat ze své spotřeby na svůj důchod. A stát vám nabízí různé možnosti, jak si na penzi naspořit. To je penzijní reforma (Kalousek, 2009). Z výše uvedeného je nepochybné, že spořit na penzi se stane nutností. Dnešní třicátníci, kteří si již spoří na penzi v rámci penzijního připojištění, se budou muset vyrovnat se skutečností, že jimi naspořená penze nepřilepší k dnešním 40 procentům hrubé mzdy, nýbrž pomůže pouze snížit avizovaný propad starobního důchodu vypláceného z průběžného pilíře důchodového systému. Z našeho šetření jednoznačně vyplynulo, že problematika penzí by měla být spojena s jistotou. V současné době, a zřejmě tomu nebude ani v budoucnu jinak, máme jedinou jistotu, že to, co platí dnes, nemusí platit zítra. Žijeme v dobách nejistoty, a to je fakt, se kterým je nutno se vyrovnat a racionálně pracovat. Výsledkem by měla být jednoznačná diverzifikace úspor. Mnozí občané se navíc domnívají, že důchodu se ani nedožijí, a proto není potřeba se otázkou spoření na penzi vůbec zabývat. Ale i tento postoj je v konečném důsledku velmi zavádějící. Jsme proto přesvědčeni, že významnou podporou jakékoli podoby penzijní reformy je propracovaná výchova a osvěta široké veřejnosti. Skutečnost, že 53 % respondentů není informováno o penzijní reformě, je smutným dokladem toho, že je tato otázka podceňována. 4. Závěr Nelze očekávat, že demografický vývoj populace České republiky se bude významně lišit od vývoje v jiných státech EU, což se negativně projevuje na stabilitě důchodového systému, a proto je jeho reforma naprosto nevyhnutelná. V tomto článku byly shrnuty dosavadní reformní kroky v ČR a sousedních státech. Článek přinesl také výsledky sociologického šetření. Z něho vyplynulo, že bez ohledu na věk a 61 % respondentů by pro odchod do důchodu volilo věk 60 let. Pro 68 % dotázaných jsou sazby na státní důchodové pojištění přijatelné. Většina občanů je účastníkem dobrovolného penzijního připojištění (63 %) a 46 % z nich potom zaměstnavatel na toto připojištění přispívá. Výzkum potvrdil skutečnost, že většina účastníků penzijního připojištění příspívá částkou nepřesahující 500 Kč (70 %). Výzkum rovněž ukázal, že většina (53 %) není o změnách v důchodovém systému informována a pouze 5 % navrhované změny podrobně studovalo. Pouze 10 % respondentů je přesvědčeno, že je vhodné, aby spoření na důchod bylo spojeno s vyšší mírou rizika. Z šetření dále vyplynulo, že 40 % dotázaných by přispívalo méně penězi do státního důchodového pojištění a více do soukromého pilíře. Kromě penzijního připojištění občané dále nejvíce využívají formu stavebního spoření (41 %). Životní pojištění má uzavřeno 25 % z nich. Údaje byly podrobně analyzovány z hlediska věku a respondentů. V úvahách o budoucí podobě penzijní reformy bylo autory příspěvku uvedeno několik námětů k diskuzi. Jednalo se zejména o požadavek větší flexibility důchodového systému, odměňování (motivování) rodičů formou slevy na dani z příjmu, resp. slevy na sociálním (důchodovém) pojištění, posilování sociální zodpovědnosti firem a rozvoj firemních mateřských školek, zahájení propracované výchovy a osvěty široké veřejnosti a především vedení občanů k větší individuální odpovědnosti. Literatura HINDLS, R., HRONOVÁ, S., SEGER, J. (2002). Statistika pro ekonomy. 1. vydání. Praha: Professional Publishing. WILKE, Ch.B. (2009). German Pension Reform, On Road Towards a Sustainable Multi-Pillar System. Frankfurt: Peter Lang Verlag.

15 M. Vaněk, J. Magnusková, S. Matušková Důchodový systém: klíčový pilíč sociální politiky státu 111 Další zdroje APF Průměrný příspěvek na penzi zůstal loni na 450 Kč [online]. FinančníNoviny.cz, (2009). [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www. financninoviny.cz/zpravy/apf-prumerny-prispevek-napenzi-zustal-loni-na-450-kc/377555&id_seznam=382 >. Bezděkova komise II: Změňte penze! [online]. (2010) [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.lidovky.cz/bezdekova-komiseii-zmente-penze-d4f-/ln_noviny.asp?c=a100121_ _ln_noviny_sko&klic=235166&mes=100121_0>. Činnosti Evropské unie Zaměstnanost a sociální věci [online]. Europa, (2009) [cit ]. Dostupný z WWW: <http://europa.eu/pol/socio/index_cs.htm >. ČSÚ (2009). Statistická ročenka České republiky Obyvatelstvo [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.czso.cz/csu/2008 edicniplan.nsf/kapitola/ >. ČSÚ (2000). Porodnost a plodnost Úhrnná plodnost [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.czso.cz/csu/2001edicniplan.nsf/o/ _2000-uhrnna_plodnost>. Důchodová reforma [online]. Fakta o Německu [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.tatsa chen-ueber-deutschland.de/cz/spoleenost/main-content -08/duchodova-reforma.html>. Důchodové systémy ve světě [online]. Finance.cz [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.finan ce.cz/duchody-a-penze/informace/duchodovy-system/ zahranici/>. Důchody v Evropské unii [online]. Měšec.cz, (2004) [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www. mesec.cz/clanky/duchody-v-evropske-unii/>. Evropská komise (2009). Intergenerational solidarity Analytical report [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://ec.europa.eu/public_opinion/ flash/fl_269_en.pdf>. HOLUB, M. a kol. (2009). Pružné formy podpory rodin s dětmi v sociálním pojištění [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí, [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.mpsv.cz/files/clanky/ 7765/Pruzne_formy_podpory.pdf>. KALOUSEK, M. (2009). Paroubek by si měl přestat hrát na opozici, v žádné není [online]. KDU-ČSL, [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.kdu. cz/default.asp?page=311&idr=132&idcl=27858>. Klíčem ke stárnutí je mezigenerační solidarita [online]. Europa, 2009 [cit ]. Dostupný z WWW: <http://ec.europa.eu/ceskarepublika/press/ press_releases/09651_cs.htm>. Ministerstvo financí České republiky (2009). Legislativa doplňkového důchodového systému [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.mfcr. cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_leg_ppap.html>. Ministerstvo práce a sociálních věcí (2009a). Důchodové pojištění [online]. MPSV.CZ, [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.mpsv. cz/cs/3>. Ministerstvo práce a sociálních věcí (2009b). Životní a existenční minimum [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.mpsv.cz/cs/3213>. Ministerstvo práce a sociálních věcí (2005). Závěrečná zpráva [online]. MPSV.CZ, [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.mpsv.cz/files/ clanky/2235/zaverecna_zprava.pdf>. Ministerstvo práce a sociálních věcí (2004). 80 let sociálního pojištění [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.cssz.cz/nr/rdonlyres/ 5572A3BE-22CD-46D3-A31F-2BA0076C1C63/0/ publikace_80letsp.pdf>. Partner News: Aj tretí pilier čakajú zmeny [online]. Investujeme.sk, 2009, [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.investujeme.sk/kratke-zpravy/ partners-news-aj-treti-pilier-cakaju-zmeny/>. Piliere dochodkového systému [online]. O peniazoch [cit ]. Dostupný z WWW: www: <http://openiazoch.zoznam.sk/produkty/ds/piliere.asp >. Prvý, druhý a tretí pilier [online]. Finance, 2010, [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www. finance.sk/dochodok/informacie/dochodkovy-systemna-sr/prvy-druhy-treti-pilier>. Schodek na účtu, ze kterého se vyplácejí důchody a nemocenské, narůstá. Po prvním čtvrtletí na něm chybí 10,4 miliardy korun [online]. Domaci.iHNed.cz, 2010 [cit ]. Dostupný z WWW: <http://domaci.ihned.cz/c duchodovyucet-presahl-deficit-10-miliard-predloni-byl-pritom-vsolidnim-prebytku>. Sociální zabezpečení občan [online]. Portál veřejné správy, 2009 [cit ]. Dostupný z WWW: <http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/716/_ps.1257/ M/_s.155/8712?ks=1086&docid=410>. VEČERNÍK, J. (2005). Proměny a problémy české sociální politiky [online]. Sociologický ústav AV ČR, [cit ]. Dostupné na www: <http://sreview. soc.cas.cz/uploads/ d7a edf6787bab27 8dd0efb5081_573_507vecernik18.pdf>. Vláda ČR (2009). Programové prohlášení vlády (2007) [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.vlada.cz/assets/clenove-vlady/historieminulych-vlad/prehled-vlad-cr/ cr/mirektopolanek-2/programove-prohlaseni-vlady_1.pdf

16 112 Ekonomická revue Central European Review of Economic Issues 13, 2010 Vrcholí spor o dochodky: Pre koho je druhý pilier výhodný? [online]. Investujeme.sk, 2009 [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.investujeme. sk/clanky/vrcholi-spor-o-dochodky-pre-koho-jedruhy-pilier-vyhodny>. Výnosy v penzijních fondech nejsou a nebudou [online]. FP finanční poradce, 2009 [cit ]. Dostupný z WWW: <http://fpweb.ihned.cz/c vynosy-v-penzijnich-fondech-nejsou-a-nebudou >. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění. Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění.

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Důchodová reforma Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod Omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu Omezení zápočtu

Více

Jak dál v rozvoji doplňkového penzijního spoření?

Jak dál v rozvoji doplňkového penzijního spoření? Jak dál v rozvoji doplňkového penzijního spoření? JUDr. Vít Samek PT 1 Praha, MPSV, 21. května 2015 Odborná komise pro důchodovou reformu Mandát 2015 PT1 Odborné komise pro DR Analyzovat efektivitu státní

Více

DŮCHODOVÁ REFORMA (vládní návrh)

DŮCHODOVÁ REFORMA (vládní návrh) DŮCHODOVÁ REFORMA (vládní návrh) Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah tématu : 1. Cíle a důvody realizace důchodové reformy. 2. Státní důchod (I. pilíř). 3. Základní fakta a mechanismus fungování důchodové

Více

Váš průvodce důchodovou reformou ...---. JIŘí PĚNKAVA. ČESKÉ POJIŠŤOVNY a.s, REFORMA PENZí ) PENZIJNí FOND ČESKÉ POJlŠŤOVNY

Váš průvodce důchodovou reformou ...---. JIŘí PĚNKAVA. ČESKÉ POJIŠŤOVNY a.s, REFORMA PENZí ) PENZIJNí FOND ČESKÉ POJlŠŤOVNY JIŘí PĚNKAVA pojišťovací a investiční poradce ČESKÉ POJIŠŤOVNY a.s, Agentura 336 Plzeň II, jednatelství Rokycany Bydliště: Iěškovská 557, Mýto, 33805 Tel.: 723 599657, TeIJFax: 371 750126 REFORMA PENZí

Více

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém)

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) zdroj financování pojistné, daně vlastnosti: plátci a příjemci rozdílné osoby běžné výdaje roku financovány

Více

ČSSD počítá s větším podílem kapitálových trhů na vytváření soukromých důchodů

ČSSD počítá s větším podílem kapitálových trhů na vytváření soukromých důchodů ČSSD počítá s větším podílem kapitálových trhů na vytváření soukromých důchodů Dr. Vít Samek Hotel Renaissance 30. března 2006 PRAHA Důchodové systémy dnes World Bank terminologie Státní penze Povinné

Více

DŮCHODOVÁ REFORMA START 2013

DŮCHODOVÁ REFORMA START 2013 DŮCHODOVÁ REFORMA START 2013 PROČ? 2012: 1důchodce = 1,8 ekonomicky aktivních 2050: 1 důchodce = 1,2 ekonomicky aktivních Schodek důchodového účtu v roce 2012 = 45 mld. Kč 95 % příjmů důchodců je tvořeno

Více

Penzijní připojištění - změny od 1.1.2013

Penzijní připojištění - změny od 1.1.2013 Penzijní připojištění - změny od 1.1.2013 Víte, co se stane v rámci důchodové reformy od roku 2013 s penzijním připojištěním? Mimo jiného se změní výše státního příspěvku, posune se hranice pro možnost

Více

Jakou formou je penzijní připojištění podporováno státem? (dle současné právní úpravy k 1. 1. 2006)

Jakou formou je penzijní připojištění podporováno státem? (dle současné právní úpravy k 1. 1. 2006) Doktorand: Jiří Vopátek VŠE Praha, Fakulta managementu v J. Hradci Anotace: Příspěvek je zaměřen na problematiku II. pilíře v rámci důchodového zabezpečení ve stáří. Příspěvek přibližuje uvedený pilíř

Více

Penzijní systém ČR. Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod.

Penzijní systém ČR. Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod. Penzijní systém ČR Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod. Rozložení tématického okruhu do dílčích témat Podstata systému tradičního veřejného sociálního pojištění a jeho stručná historie v ČR Hlavní

Více

ANALÝZA MOŽNOSTI PŘEDDŮCHODŮ V ČESKÉ REPUBLICE OD ROKU 2013

ANALÝZA MOŽNOSTI PŘEDDŮCHODŮ V ČESKÉ REPUBLICE OD ROKU 2013 ANALÝZA MOŽNOSTI PŘEDDŮCHODŮ V ČESKÉ REPUBLICE OD ROKU 2013 Martina Miskolczi Jitka Langhamrová Tomáš Fiala Abstrakt Institut předdůchodů je nová možnost, využitelná od roku 2013. Její podstatou je odchod

Více

Penzijní fondy a důchodová reforma. Kristýna Nevolová

Penzijní fondy a důchodová reforma. Kristýna Nevolová Penzijní fondy a důchodová reforma Kristýna Nevolová Penzijní fond Právnická osoba (a.s.), sídlo ČR Provozuje penzijní připojištění Hodnota základního kapitálu PF: 50 000 000 Kč Musí s majetkem hospodařit

Více

DŮVODY REFORMY Současný důchodový systém nediverzifikovaný velmi solidární/rovnostářský pokračovat v postupných parametrických úpravách

DŮVODY REFORMY Současný důchodový systém nediverzifikovaný velmi solidární/rovnostářský pokračovat v postupných parametrických úpravách DŮVODY REFORMY Současný důchodový systém v ČR je nediverzifikovaný (asi 95 % příjmů důchodců pochází ze základního důchodového pojištění) a velmi solidární/rovnostářský. V současné době by se dalo zjednodušeně

Více

Proč potřebujeme důchodovou reformu?

Proč potřebujeme důchodovou reformu? Proč potřebujeme důchodovou reformu? V roce 2008 byl důchodový účet vyrovnaný. Dnes chybí ročně 30 40 mld. Kč. o Přibylo 80 000 důchodců (~ 10 mld. Kč) o Ubylo 180 000 zaměstnanců (~ 15 mld. Kč) o Mimořádná

Více

Činnost PT1 Odborné komise pro důchodovou reformu. Vít Samek (Vladimír Bezděk)

Činnost PT1 Odborné komise pro důchodovou reformu. Vít Samek (Vladimír Bezděk) Činnost PT1 Odborné komise pro důchodovou reformu Vít Samek (Vladimír Bezděk) Mandát PT1 OK pro DR Analyzovat efektivitu státní podpory doplňkových důchodových systémů s ohledem na jejich motivační funkci

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748 Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová

Více

Postoj ČMKOS k vládnímu návrhu důchodové reformy

Postoj ČMKOS k vládnímu návrhu důchodové reformy Postoj ČMKOS k vládnímu návrhu důchodové reformy I. Deficit státního rozpočtu způsobený vyvedením části pojistného Návrh vládní důchodové reformy představený panem ministrem práce a sociálních věcí Ing.

Více

Moderní žena myslí na budoucnost. Jan Diviš Kateřina Dalecká

Moderní žena myslí na budoucnost. Jan Diviš Kateřina Dalecká Moderní žena myslí na budoucnost Jan Diviš Kateřina Dalecká Na úvod pár zajímavých statistik Data z r. 2004 Naděje dožití věk Muži Ženy 30 43,66 49,67 40 34,21 39,92 50 25,32 30,51 60 17,59 21,64 - střední

Více

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ)

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) I. pilíř SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) Dávky vyplácené z I. pilíře a) dávky nemocenského pojištění b) dávky důchodového pojištění c) státní politika zaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti

Více

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč Sociální reformy Petr Nečas Hlavní cíl zastavení tempa zadlužování země Hlavní problém prudké tempo zadlužování státu růstem mandatorních výdajů především v posledních dvou letech vlády Jiřího Paroubka

Více

Poznámka: Od 1.1.2006 zanikl u odbytného nárok na daňový odpočet a daňové úlevy získané po 1.1.2006 se v případě odbytného dodaňují

Poznámka: Od 1.1.2006 zanikl u odbytného nárok na daňový odpočet a daňové úlevy získané po 1.1.2006 se v případě odbytného dodaňují Přehled základních daňových ustanovení v oblasti penzijního připojištění účinných od 1. 1. 2008 po novele zákona o dani z příjmů realizované zákonem č. 261/2007 Sb. 1. Daňové úlevy účastníků penzijního

Více

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře)

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Následující analýza výhodnosti vstupu do II. pilíři vychází ze stejné metodologie, která je popsána v Pojistněmatematické zprávě

Více

PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ

PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ Mgr. Erika Chmelířová, CHM_62_INOVACE_8.M.36 8. ročník (VI/2 EU OPVK) 12.6.2013 Matematické praktikum 8. roč. PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ Výukový materiál je připraven pro 8. ročník s využitím

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona VI/2: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice

Více

NEWS 4/2011. News č. 4/2011 REFORMNÍ ZÁKONY PŘIPRAVOVANÉ VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY

NEWS 4/2011. News č. 4/2011 REFORMNÍ ZÁKONY PŘIPRAVOVANÉ VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY News č. 4/2011 REFORMNÍ ZÁKONY PŘIPRAVOVANÉ VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY Současná vláda České republiky již od svého ustavení slibovala veřejnos reformu veřejných financí, jejímž cílem by mělo být zejména zastavení

Více

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Český důchodový systém se skládá ze tří částí Prvním pilířem je povinné základní důchodové pojištění, dávkově definované a průběžně financované.

Více

JAK HOSPODAŘÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI

JAK HOSPODAŘÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI TISKOVÁ INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 1/214 VYDÁNO DNE 17.2. 214 JAK HOSPODAŘÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI Mírně nadpoloviční většina dotázaných občanů je z hlediska úspor a půjček v plusu, téměř třetina má bilanci

Více

Reforma přímých daní a odvodů. III. pilíř daňové reformy. Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011

Reforma přímých daní a odvodů. III. pilíř daňové reformy. Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011 Reforma přímých daní a odvodů III. pilíř daňové reformy Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011 Cíle daňové reformy Jednoduchý a přehledný systém Dlouhodobá stabilita bez nesystémových zásahů

Více

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 MUDr. Pavel Hroboň, M.S. - 28. dubna 2005 Tato studie vznikla za podpory Českého zdravotnického fóra při Nadačním fondu Elpida PROGRAM DNEŠNÍ

Více

Klíčové kompetence do obcí obecné i odborné vzdělávání na dosah

Klíčové kompetence do obcí obecné i odborné vzdělávání na dosah Vítáme Vás na semináři organizovaném v rámci projektu Klíčové kompetence do obcí obecné i odborné vzdělávání na dosah Reg. číslo projektu: CZ.1.07/3.1.00/50.0015 Tento projekt je spolufinancován Evropským

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo

Více

Počátky penzijního připojištění v ČR

Počátky penzijního připojištění v ČR Penzijní reforma a finanční trhy Milan Indra/Daniel Tošner Ministerstvo financí Semináře odboru 37 MF: Reformy veřejných financí a jejich důsledky pro zdravý makroekonomický vývoj Smilovice, 3. prosince

Více

Důchodová reforma v ČR: návrhy, modely, analýzy

Důchodová reforma v ČR: návrhy, modely, analýzy Důchodová reforma v ČR: návrhy, modely, analýzy Jakub Fischer místopředseda Politického klubu TF Katedra ekonomické statistiky VŠE v Praze Česká spořitelna, a. s. Chair 32. sezení PK TF, 28. května 2005

Více

předmětu Alternativy reformy penzijního systému v ČR

předmětu Alternativy reformy penzijního systému v ČR Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia Název tématického celku: Východiska a principy konstrukce penzijních systémů I. Cíl: Objasnit podmínky, za kterých je možné uspořádat penzijní

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR

SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR Nejvýznamnější zaměstnavatelský svaz Jako respektovaný, nezávislý a společensky zodpovědný sociální partner obhajuje zájmy zaměstnavatelů a podnikatelů v České republice i v

Více

Popis změny Penzijní společnost Centrální registr smluv Vznik účasti ve II. pilíři

Popis změny Penzijní společnost Centrální registr smluv Vznik účasti ve II. pilíři Popis změny V prosinci 2011 byl schválen nový zákon o důchodovém spoření. Tímto zákonem bude vytvořen nový, kapitálově financovaný pilíř důchodového systému (důchodové spoření, tzv. II. pilíř), který bude

Více

JAK HOSPODAŘÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI

JAK HOSPODAŘÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI TISKOVÁ INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 1/13 VYDÁNO DNE 13.2. 13 JAK HOSPODAŘÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI Téměř polovina dotázaných občanů (46 ) je z hlediska úspor a půjček v plusu, třetina (34 ) má bilanci vyrovnanou

Více

Češi se obávají o své finanční zajištění v důchodu, důchodovou reformu chtějí

Češi se obávají o své finanční zajištění v důchodu, důchodovou reformu chtějí Češi se obávají o své finanční zajištění v důchodu, důchodovou reformu chtějí Důchodová reforma je horkým bramborem všech polistopadových vlád a je i jednou z hlavních priorit nynější vlády, která disponuje

Více

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v

Více

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou. Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu

Více

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010 ODS pro seniory Východiska Řešení důsledků pozitivního jevu prodlužování střední délky života a dlouhověkost je jednou z hlavních výzev, před kterou stojíme Pokles podílu ekonomicky aktivních lidí Extrémní

Více

Věra Keselicová. Prosinec 2011

Věra Keselicová. Prosinec 2011 VY_62_INOVACE_VK11 Jméno autora výukového materiálu Datum (období), ve kterém byl VM vytvořen Ročník, pro který je VM určen Vzdělávací oblast, obor, okruh, téma Anotace Věra Keselicová Prosinec 2011 8.

Více

Employee Benefits 2010 Zaměstnanecké výhody v zotavující se ekonomice

Employee Benefits 2010 Zaměstnanecké výhody v zotavující se ekonomice Employee Benefits 2010 Zaměstnanecké výhody v zotavující se ekonomice Jiří Běťák ředitel ING Employee benefits ČR Praha 29.7.2010 www.ing.cz Historie výzkumu v oblasti zaměstnaneckých výhod V červnu tohoto

Více

NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR

NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR Jaroslav Pilný Ústav ekonomie FES UPa Analýza současného stavu NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR Současný základní důchodový systém je při splnění stanovených předpokladů povinný pro všechny ekonomicky aktivní

Více

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Zpracoval tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR ve spolupráci se serverem Podnikatel.cz 27.5.2015, Praha Obsah: Porovnání odvodů daní z příjmů Porovnání

Více

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia?

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia? ANALÝZA SITUACE V OBLASTI SPOLUPRÁCE MEZI ŠKOLAMI A PODNIKY V rámci projektu TechIN Propojení studia a praxe bylo provedeno v prvním čtvrtletí roku 2009 rozsáhlé dotazníkové šetření, které mělo, mimo jiné,

Více

Důchodová reforma a rodinná politika

Důchodová reforma a rodinná politika Důchodová reforma a rodinná politika Martin POTŮČEK Vedoucí Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Praha Předseda Odborné komise pro důchodovou reformu Konference

Více

Jak se budou vyvíjet výplaty dávek z penzijního připojištění v časovém horizontu za 30 a 40 let?

Jak se budou vyvíjet výplaty dávek z penzijního připojištění v časovém horizontu za 30 a 40 let? Jak se budou vyvíjet výplaty dávek z penzijního připojištění v časovém horizontu za 30 a 40 let? Vědecký seminář doktorandů VŠFS, 30. ledna 2013, VŠFS, Estonská 500, Praha 10 Jana Kotěšovcová Vysoká škola

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ Diplomová práce Švédská důchodová reforma jakožto inspirace pro český penzijní systém Swedish pension reform as an inspiration for the Czech pension system

Více

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 Tisková zpráva 21. 12. 2010 PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 V roce 2011 dochází k celé řadě změn v působnosti ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). K 1. 1. 2011 se mění: Podpora v nezaměstnanosti

Více

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje OBSAH Úvod................................................ 11 I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika.................... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému....

Více

NEZÁVISLÝ ODBOROVÝ SVAZ POLICIE ČR VÁM EXKLUZIVNĚ NABÍZÍ

NEZÁVISLÝ ODBOROVÝ SVAZ POLICIE ČR VÁM EXKLUZIVNĚ NABÍZÍ NEZÁVISLÝ ODBOROVÝ SVAZ POLICIE ČR VÁM EXKLUZIVNĚ NABÍZÍ PARTNEŘI A PODPORA Od září 2009 jsme partnerem Nadace policistů a hasičů - vzájemná pomoc v tísni Od listopadu 2010 jsme partnerem Odborového svazu

Více

Důchodová reforma nejčastěji kladené dotazy a odpovědi

Důchodová reforma nejčastěji kladené dotazy a odpovědi Důchodová reforma nejčastěji kladené dotazy a odpovědi Co přinese důchodová reforma 1. dlouhodobě udržitelný důchodový systém 2. dlouhodobě solidní úroveň důchodů 3. větší spravedlnost 4. důchody nebudou

Více

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část Zhodnocení platného právního stavu Důchody z důchodového pojištění se zvyšují na základě ustanovení 67 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění

Více

Důchodové připojištění. Bc. Alena Kozubová

Důchodové připojištění. Bc. Alena Kozubová Důchodové připojištění Bc. Alena Kozubová Právní norma Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem Penzijní připojištění Penzijním připojištěním se pro účely tohoto zákona rozumí

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Právo sociálního zabezpečení

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Právo sociálního zabezpečení Metodické listy pro kombinované studium předmětu Právo sociálního zabezpečení Základním cílem kurzu je získání celkového přehledu o právní úpravě soustavy sociálního zabezpečení v České republice a jednotlivých

Více

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia Název tématického celku: Úvod do problematiky. 1. Kořeny a teoretické základy moderního sociálního a soukromého pojištění. 2. Metody sociálního a

Více

ING Bank Svět spoření. Praha, 4. března 2014 www.vseosporeni.cz

ING Bank Svět spoření. Praha, 4. března 2014 www.vseosporeni.cz ING Bank Svět spoření Praha, 4. března 2014 www.vseosporeni.cz Obsah prezentace Úvod Mezinárodní průzkum ING Bank Index úspor domácností ING Bank Potenciál spoření Hlavní zjištění www.vseosporeni.cz 2

Více

DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A DÁVKY Z NĚJ PLYNOUCÍ

DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A DÁVKY Z NĚJ PLYNOUCÍ DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A DÁVKY Z NĚJ PLYNOUCÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA Základním právním předpisem, který upravuje nároky na důchody ze základního důchodového pojištění, způsob stanovení výše důchodů a podmínky pro

Více

Důsledky nálezu Ústavního soudu. v nemocenském pojištění

Důsledky nálezu Ústavního soudu. v nemocenském pojištění Změny v nemocenském pojištění v souvislosti s Nálezem Důsledky nálezu Ústavního soudu (č. 166/2008 Sb.) Ústavního soudu v nemocenském pojištění Petr Nečas místopředseda vlády ministr Květen práce 2008

Více

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu:

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: ZDROJE FINANCOVÁNÍ Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: 1. na činnost tzn. na redistribuci dávek a pokrytí sociálních služeb, které směřují k uživateli, 2. na správu potřebnou k činnosti, která

Více

Návrh Asociace pro kapitálový trh na zavedení Individuálního penzijního účtu (IPU)

Návrh Asociace pro kapitálový trh na zavedení Individuálního penzijního účtu (IPU) Návrh Asociace pro kapitálový trh na zavedení Individuálního penzijního účtu (IPU) Východiska Forma vytváření dlouhodobých rezerv s podporou státu Státní podpora je postavená na stejnou úroveň jako u soukromého

Více

důchodová reforma, stabilizační balíček (solidární daň a jiné), aneb opět změna pravidel v daních z příjmů

důchodová reforma, stabilizační balíček (solidární daň a jiné), aneb opět změna pravidel v daních z příjmů Změny v daních z příjmů od roku 2013 RNDr. Ivan BRYCHTA důchodová reforma, stabilizační balíček (solidární daň a jiné), aneb opět změna pravidel v daních z příjmů 1 Obsah přehled novel ZDP + drobné změny

Více

Nezávislý odborový svaz Policie ČR Vám exkluzivně nabízí. Ve spolupráci s ERGO Pro, spol. s r. o. a ERGO pojišťovna, a.s.

Nezávislý odborový svaz Policie ČR Vám exkluzivně nabízí. Ve spolupráci s ERGO Pro, spol. s r. o. a ERGO pojišťovna, a.s. Nezávislý odborový svaz Policie ČR Vám exkluzivně nabízí Ve spolupráci s ERGO Pro, spol. s r. o. a ERGO pojišťovna, a.s. ERGO pojišťovací skupina Jedna z největších pojišťovacích skupin v Evropě Kapitálové

Více

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 MATERIÁL NA JEDNÁNÍ RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je povinen zaměstnavatel poskytnout za práci

Více

NÁRODNÍ EKONOMICKÁ RADA VLÁDY DŮCHODOVÁ REFORMA

NÁRODNÍ EKONOMICKÁ RADA VLÁDY DŮCHODOVÁ REFORMA NÁRODNÍ EKONOMICKÁ RADA VLÁDY DŮCHODOVÁ REFORMA 1 Způsob práce skupiny důchodová reforma Východisko: materiály PES z června 2010 Pracovní skupina rozšířena o externí členy 6 schůzek pracovní skupiny v

Více

Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování

Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování Seminar Starting points for Czech health reform 16.4. 17.4. Prague Macháček, Hroboň, Julínek Health reform.cz PROBLÉMY VEŘEJNÝCH SYSTÉMŮ ZDRAVOTNÍ

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu CZ. 1.07/1.5.00/34.0996 Číslo materiálu Název školy Jméno autora Tématická oblast Předmět Ročník VY_32_INOVACE_EKO162

Více

Radek Špicar. viceprezident SP ČR pro hospodářskou politiku a konkurenceschopnost. Tisková konference SP ČR a ING Pojišťovny 6.

Radek Špicar. viceprezident SP ČR pro hospodářskou politiku a konkurenceschopnost. Tisková konference SP ČR a ING Pojišťovny 6. Radek Špicar viceprezident SP ČR pro hospodářskou politiku a konkurenceschopnost Tisková konference SP ČR a ING Pojišťovny 6. srpna 2013 SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR Nejvýznamnější zaměstnavatelský svaz

Více

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Tisková zpráva ze dne 11. září 2008 I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo očekávaný vývoj čistých mezd zaměstnanců v podnikatelském a nepodnikatelském sektoru

Více

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ - ŘÍJEN 2010 Zveřejněno: 25. 10. 2010 Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury Definovat priority

Více

OTÁZKY K PROCVIČOVÁNÍ I.

OTÁZKY K PROCVIČOVÁNÍ I. Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město CZ.1.07/1.5.00/34.1007 Ing. Miroslava Kořínková III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 9. 2013 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Odborový svaz pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy nám. W.Churchilla 2, 113 59 Praha 3

Odborový svaz pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy nám. W.Churchilla 2, 113 59 Praha 3 Odborový svaz pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy nám. W.Churchilla 2, 113 59 Praha 3 Přehled navrhovaných změn v oblasti: 1) důchodové 2) sociální 3) daňové 4)

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,

Více

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Důchodová reforma a odbory prosinec 2010 Praha 3. prosince 2010 Marketingový a sociologický výzkum Držitel certifikátu ISO 9001:2001 - člen ESOMAR www.scac.cz Metodologie

Více

REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ nejsou jenom poplatky

REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ nejsou jenom poplatky REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ nejsou jenom poplatky Tomáš Julínek ministr zdravotnictví Etapy reformy Reforma svéprávného pacienta Reforma pro ohroženého pojištěnce Pro současnost 2007-2010 Odpovídá ministr Julínek

Více

Návrh systému odloženého školného. Radim Valenčík

Návrh systému odloženého školného. Radim Valenčík Návrh systému odloženého školného Radim Valenčík 1 Otázky, které si - ke škodě věci ne vždy klademe: Školné - co je důležitější, zda či jak zavést? Víme a shodneme se v odpovědi, proč zavést školné? Kdo

Více

VÍTEJTE NA PREZENTACI Stav specializovaných operátorů

VÍTEJTE NA PREZENTACI Stav specializovaných operátorů VÍTEJTE NA PREZENTACI Stav specializovaných operátorů III. pilíře v ČR a SR Petr Žaluda C EO C REDIT S UIS S E LIF E & P ENS IO NS ČR Eurofórum 19. 6. 2003 Slide 1 C HARAKTERISTIKA ČR A SR V ZÁKLADNÍCH

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

30. března 2011 Lenka Fialková

30. března 2011 Lenka Fialková Důchodová reforma 30. března 2011 Lenka Fialková Důvody reformy Současný důchodový systém v ČR je nediverzifikovaný (asi 95% příjmů důchodců pochází ze základního důchodového pojištění) velmi solidární/rovnostářský

Více

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Výzkum byl realizován na katedře sociální práce v letech 2005-2007, byl dotován z prostředků Ministerstva práce a sociálních věcí ČR

Více

Výpočet dopadů do státního rozpočtu při změně státního příspěvku v DPS

Výpočet dopadů do státního rozpočtu při změně státního příspěvku v DPS Výpočet dopadů do státního rozpočtu při změně státního příspěvku v DPS Vzhledem k neexistujícímu průzkumu veřejného mínění jsou výpočty pravděpodobné a přibližné. Tyto výpočty byly provedeny na základě

Více

MODELY STAROBNÍCH PENZÍ A JEJICH FINANCOVÁNÍ

MODELY STAROBNÍCH PENZÍ A JEJICH FINANCOVÁNÍ MODELY STAROBNÍCH PENZÍ A JEJICH FINANCOVÁNÍ Jaroslav Vostatek Odborná komise pro důchodovou reformu, 4. 6. 2014 4 základní sociální modely starobních penzí Liberální modely Konzervativní modely Sociálně-demokratické

Více

Péče o děti v penzijních systémech. Workshop Centra pro ekonomické studie a analýzy VŠFS. Děti a penze. středa 17. června 2015.

Péče o děti v penzijních systémech. Workshop Centra pro ekonomické studie a analýzy VŠFS. Děti a penze. středa 17. června 2015. Péče o děti v penzijních systémech Workshop Centra pro ekonomické studie a analýzy VŠFS Děti a penze středa 17. června 2015 Martin HOLUB 1 Úvod Důchodové systémy, stejně jako ostatní subsystémy sociální

Více

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE 4.11. 2014 Age Management: Strategické řízení věkové diverzity ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10

Více

Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s.

Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s. Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s.) SOCIÁLNÍ POSTAVENÍ A ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ ČESKÝCH SENIORŮ

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 2 Číslo

Více

Mzdová statistika z hlediska genderu

Mzdová statistika z hlediska genderu Mzdová statistika z hlediska genderu Mgr. Marek Řezanka, ČSÚ GPG využití a proměny ukazatele Výpočet (100-Mž/Mm*100) Co měří a co ne? Jakých hodnot dosahuje: ČR x Evropa Jakou informaci obsahuje GPG? 1.

Více

předmětu Penzijní připojištění

předmětu Penzijní připojištění Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia Název tématického celku: Pozice penzijního připojištění jako součásti (českého) penzijního systému Cíl: Objasnit ambice a možnosti doplňkového

Více

První prorůstová a propopulační důchodová reforma.

První prorůstová a propopulační důchodová reforma. První prorůstová a propopulační důchodová reforma. Demo verze Podívejme se na problém dostatku nově narozených dětí čistě z ekonomického, nikoliv emocionálního hlediska při použití representativních dat

Více

O stárnutí populace aneb o kouzlu prognóz

O stárnutí populace aneb o kouzlu prognóz O stárnutí populace aneb o kouzlu prognóz Pozorování. Z předpokladů, přijatých Poradním expertním sborem ministra financí a ministra práce a sociálních věcí (dále jen PES) a stvrzených zápisem č. 2 z jeho

Více

ROLE LIDSKÉHO KAPITÁLU V DŮCHODOVÉM SYSTÉMU

ROLE LIDSKÉHO KAPITÁLU V DŮCHODOVÉM SYSTÉMU ROLE LIDSKÉHO KAPITÁLU V DŮCHODOVÉM SYSTÉMU Zdeňka Musilová Abstrakt Příspěvek s názvem "Role lidského kapitálu v důchodovém systému" se zabývá fungováním důchodových systémů ve vybraných evropských zemích,

Více

Investiční životní pojištění

Investiční životní pojištění Přehled fondů ČSOB - konzervativní fond Opatrný investor, který nerad riskuje a požaduje mírně převýšit výnosy z termínovaných vkladů u bank. ČSOB růstový fond Opatrný investor, který je ovšem ochoten

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Dotazník Osobní finanční plán. Diskrétní

Dotazník Osobní finanční plán. Diskrétní Dotazník Osobní finanční plán Diskrétní Osobní informace Celá jména Klient Partner/ka Pohlaví muž žena muž žena Rodné číslo Datum narození / / / / Rodinný stav svobodn(ý/á) rozvoden(ý/á) ženat(ý/á) vdov(ec/a)

Více