Trendy pracovní neschopnosti jako východisko ke stanovení priorit programů podpory zdraví na pracovišti (WHP)

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Trendy pracovní neschopnosti jako východisko ke stanovení priorit programů podpory zdraví na pracovišti (WHP)"

Transkript

1 Trendy pracovní neschopnosti jako východisko ke stanovení priorit programů podpory zdraví na pracovišti (WHP) ARNOŠT KLESLA * Abstrakt: Vysoká úroveň pracovní neschopnosti byla v uplynulé dekádě snížena především v důsledku zpřísnění a omezení sociálních dávek v nemoci podle zákona č. 187/2006 Sb. Tato cesta byla úspěšná v rámci reformního úsilí o stabilizaci zdrojů nemocenského pojištění, avšak vyčerpala možnosti působit dlouhodobě na udržení nízké úrovně pracovní neschopnosti a zlepšování úrovně veřejného zdraví ve věkových skupinách ekonomicky aktivního obyvatelstva v podmínkách stárnutí populace a prodlužování věku pro odchod do důchodu. Udržení nízké úrovně pracovní neschopnosti v úrovni ostatních vyspělých států EU bude vyžadovat intenzivnější zapojení dalších subjektů, zejména zaměstnavatelů do programové zdravotní prevence cestou rozvoje programů podporujících zdravý způsob života v konceptu workplace heath promotion. Zaměření těchto programů by mělo reflektovat hlavní priority stanovené na základě analýzy nejvýznamnějších příčin pracovní neschopnosti podle věkové struktury zaměstnanců v ČR. Klíčová slova: pracovní neschopnost, zdravotní preventivní programy, produktivita práce, workplace health promotion JEL klasifikace: I 15, I 18, I 19 * Student doktorského studia, Katedra hospodářské a sociální politiky, Národohospodářská fakulta VŠE v Praze, Nám. W. Churchilla 4, Praha 3;

2 1. Pracovní neschopnost a zdravotní reforma. Pracovní neschopnost (pro nemoc, nebo úraz) představuje důležitý makroekonomický indikátor vývoje produktivity práce a současně i omezující faktor rozvoje lidského kapitálu. Její úroveň a vývoj je výslednicí řady protichůdných příčin spočívajících nejen v oblasti veřejného zdraví, ale i legislativních podmínek poskytování náhrady mzdy a sociální podpory v nemoci a v dalších příčinách dlouhodobých i krátkodobých, ovlivněných především celkovou úrovní hospodářské prosperity a aktuální situací na trhu práce. Tyto všechny vlivy se promítají do statistiky vývoje pracovní neschopnosti (a to jak v databázi pořizované ČSÚ (na základě výkazu Nem-Úr 1-02), tak i statistiky z údajů ČSSŽ (tiskopis ČSSZ Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti ), kterou vede ÚZIS ČR v databázi Informační systém Pracovní neschopnost. Obě databáze vykazují rozdíly, které pramení z rozdílné metodiky i místa pořízení primárních informací. Zdrojem údajů pro další text je převážně Informační systém Pracovní neschopnost vedený Ústavem zdravotních informací a statistiky (dále jen ÚZIS). Zdravotní reforma uplatněná postupně v uplynulých letech je primárně zaměřena na problém zefektivnění zdravotní péče s cílem zajistit udržitelnost systému zdravotního pojištění v podmínkách stárnutí populace. Některé změny ve vývoji pracovní neschopnosti, které v rámci reformy započaly jejím uplatněním v roce 2008 zákonem č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů 1 a v plném rozsahu v roce 2009, pokračovaly také v roce V důsledku tohoto vývoje se stále snižoval počet ukončených případů pracovní neschopnosti (absolutně i v přepočtu na 100 tisíc pojištěnců), a proti tomu se prodlužovala průměrná délka trvání jednoho případu PN, a to až do roku 2010, kdy se i tento trend obrátil do poklesu. Nejvýrazněji se do vývoje pracovní neschopnosti promítly úpravy ve smyslu omezení výše a rozsahu dávek nemocenského pojištění, uplatněné v plném rozsahu zákona od Po dalším dílčím omezení jsou dávky poskytovány od roku 2010 na základě následujících podmínek 2 : mzdy, kterou mu poskytuje zaměstnavatel ve výši 60 % denního vyměřovacího základu. Náhrada mzdy náleží pouze za pracovní dny a za svátky, a to při pracovní neschopnosti od 4. pracovního dne (při karanténě od prvního dne). trvání dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci 60 % denního vyměřovacího základu. Legislativní úpravy ve vyplácení nemocenských dávek se tak projevily nejvíce v letech 2009 a 2010 ve snížení počtu případů nepříliš závažných a krátkodobých pracovních neschopností, zejména z důvodů nemocí dýchacích cest. 3 Tato onemocnění řeší pracovníci od r stále častěji jiným způsobem, než návštěvou lékaře a vystavením rozhodnutí o pracovní neschopnosti. S ohledem na relativně nízké úhrady raději využijí dovolenou nebo nemoc takzvaně přechodí. Někteří zaměstnavatelé také v rámci zaměstnaneckých výhod nabízí kromě řádné dovolené ještě několik indispozičních dní v roce (tzv. sick days) či umožňují práci z domova. 1 ČESKO. Zákon č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění. In: Dostupné z: 2 ÚZIS ČR. Publikace. Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz [online].úzis, 2011 [cit ]. ISSN Dostupné z: 3 ÚZIS. Aktuální informace ÚZIS č. 43/2010 [online]. 2010,13(43) [cit ]. Dostupné z: 1

3 Zdravotní reforma zahájená v roce 2006 nebyla dotažená do její cílové podoby, přesto přinesla navzdory negativní odezvě veřejnosti i jisté významné výsledky, zejména v oblasti finanční stabilizace systému zdravotnických služeb. V oblasti s nejtěsnější vazbou na hospodářskou prosperitu země, v oblasti pracovní neschopnosti přineslo uplatnění dávkové restrikce v nemoci (zák.187/2006 Sb.) významný posun v řešení vleklého problému vysoké PN v ČR v porovnání s vyspělými zeměmi EU. graf č. 1 zdroj ÚZIS, vlastní zpracování Od roku 1990, z hodnoty 4,80 % rostla průměrná PN trvale v důsledku uvolňování podmínek pro poskytování podpory v nemoci až do roku 2003 na hodnotu 6,81%. O této doby se trend vývoje průměrné PN obrátil a v roce 2010 dosáhl historického minima v hodnotě 3,76% (pokles na 55% maxima), srovnatelného s předními zeměmi EU. Hlavní příčinou tohoto vývoje však nebylo razantní zlepšení zdravotního stavu pracujícího obyvatelstva, ale, jak ukazuje vývoj statistických údajů v kontextu uplatnění legislativních změn, především zpřísnění podmínek pro poskytování nemocenských dávek vyplácených zaměstnancům v PN. Tento impozantní výsledek zdravotní reformy do značné míry zreálnil pohled na skutečné zdravotní příčiny PN v jejich objemu i struktuře (viz další text), a to především značným omezením zneužívání nemocenských dávek při simulaci nemoci, nebo využívání PN při méně závažných zdravotních komplikacích, nebránících v podstatě postiženým zaměstnancům pracovat (např. lehké úrazy končetin). Na druhou stranu, z hlediska veřejného zdraví přinesla dávková restrikce i perspektivně velmi negativní tendenci a riziko vyplývající z důsledků podceňování a přecházení nemocí bez vyléčení v klidu na lůžku (zejména nemoci dýchacích cest). Riziko existuje zejména pro nejmladší a předdůchodové skupiny zaměstnanců v podobě chronických zdravotních obtíží (astma, bronchitis, diabetes, choroby kloubů a páteře) a se všemi následnými problémy, včetně zvýšené PN v příštích letech. Spolu s poklesem počtu případů pracovní neschopnosti dochází zároveň k prodlužování doby průměrného trvání jednoho případu PN. Tyto dva ukazatele se tak ve vývojových trendech v posledních letech měnily v protichůdných tendencích. V dlouhodobém časovém horizontu docházelo od poloviny devadesátých let k postupnému snižování počtu případů pracovní neschopnosti na 100 tisíc pojištěnců a nárůstu průměrné doby trvání jednoho případu PN. V roce 2010 však nastal zlom i v tomto trendu a poklesl počet případů PN a zkrátila se i průměrná doba trvání 1 případu. 2

4 2. Pracovní neschopnost, lidský kapitál a HDP 4 Připomeňme si, proč nás zajímá právě úroveň pracovní neschopnosti v souvislosti s problematikou lidského kapitálu. Důvody spočívají překvapivě (na rozdíl od lékařského a humanitního pohledu na zdravotní péči a léčbu chorob) v národohospodářském pohledu na veřejné zdraví a zdravotní stav populace obecně. Zdraví je zde chápáno ve smyslu schopnosti práce jako výrobního faktoru vytvářet produkt a přidanou hodnotu a jeho trvalá a vysoká úroveň je podmínkou růstu produktivity práce a faktorem podpory růstu lidského kapitálu. Pracovní neschopnost potom naopak představuje významný negativní faktor omezení růstu produktivity práce v důsledku omezování působení práce i lidského kapitálu na hospodářský růst. Zdraví je z pohledu teorie lidského kapitálu zformulované G. Beckerem a dalšími autory definováno jako jedna z komodit lidského kapitálu, kterou domácnosti vytvářejí. Pokud tak činí s nedostatečnou intenzitou a neefektivně, projevuje se to mj. ve vysoké úrovni pracovní neschopnosti. (Měřené obdobně jako nezaměstnanost počtem nemocných v % poměru k počtu pojištěnců zdravotních pojišťoven). Spolu s nezaměstnaností je tak pracovní neschopnost negativním faktorem omezujícím domácí spotřebu a tím i růst HDP, protože nemocní zaměstnanci i OSVČ, absentující v práci, dostávají jen dávky nemocenského pojištění, které jsou zlomkem jejich běžných příjmů. Domácnosti jsou tak kráceny v příjmech jejich živitelů a tvorba HDP je omezována na straně spotřeby. Navíc práci absentujícího pracovníka lze efektivně nahradit jen za cenu zvýšených nákladů za zástup, nebo není v plánovaném čase provedena vůbec (OSVČ), což opět snižuje efektivitu procesu tvorby přidané hodnoty. 3. Dva pohledy na vývoj pracovní neschopnosti v ČR Ve zdravotnických statistikách nejčastěji užívaným ukazatelem vývoje pracovní neschopnosti je počet ukončených případů PN, nebo tento počet redukovaný na 100 pojištěnců zdravotních pojišťoven. Podle tohoto ukazatele je pohled na dosavadní vývoj problému potlačování vysoké PN v České republice na konci první dekády v 21. století mimořádně příznivý. graf č. 2 4 KLESLA, Arnošt. Důsledky zdravotní reformy pro pracovní neschopnost v r Recenzovaný sborník z Mezinárodní konference Lidský kapitál a investice do vzdělání Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2011, s.24 ISBN

5 zdroj : ČSÚ 5, vlastní zpracování Trvale klesající trend počtu případů PN má od roku 2003 řadu příčin. Mezi nejdůležitějšími jmenujme především tlak zdravotních pojišťoven na lékaře při rozhodování o zahájení PN, rozevírání nůžek mezi růstem příjmů a percentuelním podílem dávek v nemoci zejména u středních a vyšších příjmových kategorií zaměstnanců a v neposlední řadě i zlepšování zdravotního stavu v důsledku některých preventivních programů a zdravotních akcí jako je očkování proti chřipce a klíšťové encefalitidě. Tyto důvody sehrály svoji roli zřetelně v letech Zvýšení PN v letech 2005 a 2007 bylo způsobeno chřipkovou epidemií, která však měla vždy v předcházejících letech významný dopad do meziročního zvýšení případů PN. Hodnoty z uplynulých let 2009 a 2010 odrážejí kvalitativně zcela jinou, již zmíněnou situaci, vyvolanou zavedením opatření dle zákona č. 187/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů, které bylo po odkladech z důvodů rozhodnutí ústavního soudu v roce 2008 naplno uplatněno od 1. ledna Tento trend pokračoval i v roce Absolutní počet případů pracovní neschopnosti v roce 2010 poklesl na 1,36 milionů případů. Počet osob účastných na nemocenském pojištění se zvedl o téměř 1,5 % (mezi lety 2008 a 2009 došlo k propadu o téměř 7 %). Na 100 tisíc pojištěnců připadalo 31,7 tisíc případů pracovní neschopnosti. Oproti roku 2009, kdy hodnota tohoto ukazatele byla 34,9 tisíc případů PN na 100 tisíc pojištěných osob, došlo k poklesu o 10 %. Průměrná délka trvání jednoho případu se snížila o 2,5 dne na 45,9 dnů. Průměrný denní stav práce neschopných, který ukazuje, kolik osob z tisíce pojištěnců bylo průměrně každý den v pracovní neschopnosti, se snížil ze 46 na Pracovní neschopnost z hlediska produktivity práce Posuzování vývoje pracovní neschopnosti podle počtu ukončených případů je pro pohled na výkonnost českého zdravotnictví zajisté nenahraditelný. Umožňuje důležitý pohled na průměrný počet dnů PN podle jednotlivých nemocí a další ukazatele nezbytné pro měření výkonnosti zdravotnických zařízení a celého českého zdravotnictví. Z tohoto pohledu by se 5 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Statistická ročenka Praha: Scientia, ISBN Dostupné z: 6 ÚZIS ČR. ref 1, s.6 4

6 zdálo, že všechna další opatření v oblasti dalšího zlepšování veřejného zdraví zaměstnanců je třeba orientovat podle závažnosti příčin, tedy podle počtu případů ukončené pracovní neschopnosti v jednotlivých skupinách nemocí a úrazů: graf č Nemoci dýchací zdroj: ÚZIS, vlastní zpracování Z tohoto zdravotnického pohledu podle počtu ukončených PN na 100 tis. pojištěných (ve zdravotních pojišťovnách) se jeví nejzávažnější příčinou PN nemoci dýchací, jejichž snížení na ¼ úrovně roku 2001 představuje zajisté mimořádný trend i pozitivní výsledek zdravotní reformy uplynulých let. Druhou příčinou PN v pořadí jsou nemoci pohybového aparátu. Z hlediska struktury příčin PN je pořadí závažnosti následující: tab.č.1 poř. kapitola MKN Nemoci dýchací Nemoci svalové a koster Poranění, otravy a.j Nemoci trávicí Nemoci močové a pohlav Nemoci oběhové celkem vybrané dg Celkem všechny dg % vybraných dg zdroj:úzis, vlastní zpracování Důležitou okolností je skutečnost, že dlouhodobě je příčinou více než 80% případů PN jen 6 skupin nemocí (v členění dle jednotné klasifikace nemocí) z celkem 21 skupin MKN -10 (mezinárodní klasifikace nemocí). Pro posouzení vlivu PN na tvorbu přidané hodnoty, a na produktivitu práce je však ukazatel počtu ukončených případů PN poněkud zavádějící. Růst HDP nezávisí ani tak od počtu zahájených a ukončených PN, ale od celkového počtu prostonaných dnů v absolutním vyjádření, neboť tento ukazatel odhaluje, která skupina nemocí je největší brzdou růstu produktivity práce a rozvoje lidského kapitálu. Z tohoto, národohospodářského, hlediska je vývoj PN i pořadí závažnosti příčin PN výrazně odlišné, jak ukazuje následující graf č. 4: 5

7 graf č. 4 6 zdroj: ÚZIS, vlastní zpracování Propastný rozdíl mezi absolutně nejzávažnější příčinou PN z hlediska prostonaných dnů (a omezování produktivity práce a růstu HDP), kterou jsou nemoci pohybového aparátu a mezi ostatními skupinami nemocí doplňuje i výrazně jiné pořadí dalších skupin nemocí z hlediska počtu dnů v PN. Tab. č. 2 poř. kapitola MKN Nemoci svalové a koster Poranění, otravy a.j Nemoci dýchací Nemoci oběhové Poruchy duševní a chování Nemoci trávicí novotvary Nemoci močové a pohlav celkem vybrané dg Celkem všechny dg % vybraných dg zdroj: ÚZIS, vlastní zpracování Z hlediska počtu prostonaných dnů tedy hrají významnou roli kromě nemocí pohybového aparátu i na druhém místě poranění, především v důsledku zhmoždění a zlomení končetin. Nemoci dýchací jsou zde až na třetím místě z hlediska příčin PN. Za významné lze z tohoto pohledu na PN označit i nemoci oběhové. Mezi vybranými skupinami, tvořícími více než 80 % všech prostonaných dnů v PN, se objevují i poruchy duševní a novotvary, které z hlediska počtu případů PN tvoří váhově nevýznamnou skupinu. Podíly prvních tří nejčetnějších skupin nemocí na celkovém počtu prostonaných dnů PN v roce 2010 ukazují na výrazně nerovnoměrné rozložení dnů strávených v nemoci v PN: Dny PN strávené z příčin nemocí pohybového aparátu tvoří 29%, poranění, nebo otravy 15%,

8 nemocí dýchacích 12%. ze všech dnů PN v roce 2010 Celkem tak bylo v roce 2010 z důvodu nemocí jen ve třech největších skupinách prostonáno 56% dnů z celkového počtu dnů v PN. Zbývajících 44 % představuje v roce 2010 počet dnů PN ve všech zbývajících 18 skupinách nemocí, včetně známých a obecně obávaných nemocí s fatálními důsledky, jako jsou již zmíněné novotvary, jejichž vliv na PN ovšem nemá z hlediska národohospodářského zdaleka takový význam, jako uvedené tři nejčastější skupiny nemocí. Uvedené nerovnoměrné rozložení dnů PN podle skupin nemocí do silné prvé části tří nejzávažnějších skupin nemocí a druhé části obsahující zbývajících 18 skupin nemocí dle MKN-10 určuje dále i základní rámec zaměření priorit pro udržení nízké průměrné PN a pro její další postupné snižování, a to v zaměření právě na první, váhově nejvýznamnější část nemocí pohybového aparátu, poranění a nemoci dýchacích cest. 5. Dny v PN v nejzávažnějších skupinách nemocí podle věkových skupin zaměstnaných Hodláme-li se v dalším textu zabývat určením priorit pro stabilizaci rekordně nízké PN roku 2010, resp pro její další omezování se zaměřením na tři nejzávažnější skupiny nemocí podle počtu dnů PN (z hlediska produktivity práce), musíme podrobit hlubší analýze vývoj prostonaných dnů v PN v členění podle věkových skupin pracujících občanů v ČR. Pro tento účel byl zvolen odvozený ukazatele ukazatel počtu dnů v PN na pojištěných zaměstnanců v letech rozhodujícího poklesu PN Nemoci svalové a kosterní soustavy (pohybového aparátu) Tab. č.3 rok zdroj: ÚZIS, vlastní zpracování Grafické znázornění lépe ukazuje celkový trend poklesu dnů v PN i vývoj v jednotlivých věkových skupinách ve sledovaném období. 7

9 Vývoj počtu dnů prostonaných v PN graf č zdroj: ÚZIS, vlastní zpracování Dynamiku poklesu dnů v PN v jednotlivých věkových skupinách v kontextu celkového poklesu PN charakterizuje ve sledovaném období následující tabulka bazických indexů (z hodnot v tab. č. 3) tab. č.4 rok ,16 1,09 1,00 1,04 1,08 1,13 1,14 0,90 0, ,80 0,77 0,79 0,79 0,81 0,84 0,90 0,94 0, ,65 0,67 0,67 0,67 0,68 0,69 0,73 0,79 0,74 zdroj: ÚZIS vlastní zpracování Rovnoměrná dynamika meziročního poklesu hodnot prostonaných dnů v PN na 2/3 až 3/4 úrovně výchozího období roku 2007 ukazuje na vcelku vyvážený a rovnoměrný pokles ve všech věkových skupinách. Výjimkou je pomalejší pokles v předdůchodových věkových skupinách zaměstnanců (55 64), který je způsoben řadou faktorů, souvisejících na jedné straně s rostoucími projevy fyzického stárnutí a ztráty fyzické kondice na prahu šesté věkové dekády. Na druhé straně souvisí s výrazně slabším postavením těchto věkových skupin na trhu práce a využíváním zákonné ochrany zaměstnance v PN před propouštěním z práce před termínem umožňujícím odchod do předčasného důchodu namísto hrozící nezaměstnanosti, a to zejména ve sledovaném období, zasaženém finanční a hospodářskou krizí. Celkově ukazuje trend vývoje nemocí pohybového aparátu alarmující průběh, který svědčí o společenské závažnosti tohoto problému omezujícího práci a lidský kapitál v ČR. Trvale exponenciálně rostoucí počet dnů prostonaných v PN ve věkových kategoriích od 25 do 59 roku, se zvýšením na více než čtyřnásobek v tomto věkovém rozpětí nemá z hlediska PN u všech ostatních skupin nemocí obdobu. Rostoucí průběh počtu dnů v PN se zvyšujícím se věkem svědčí mj. o recidivujících a prohlubujících se zdravotních obtížích pracující zaměstnané populace (s výrazně vyšší průměrnou dobou strávenou v PN) ve srovnání s ostatními příčinami PN. Přitom tento trend je stálý, patrný ve všech sledovaných letech snižování celkové úrovně PN, ( ) což svědčí o zřejmě objektivních zdravotních příčinách tohoto každoročně se opakujícího rozložení dnů strávených v PN. Bližším pohledem do statistiky diagnóz lze přitom dále zjistit konkrétní nejhorší diagnózy, kterými jsou neinfekční bolestivé choroby a dysfunkce páteře, kloubů a kostí.

10 5.2 Poranění a otravy V této skupině hrají zcela dominantní roli poranění, počet dnů v PN z důvodů otrav je váhově zanedbatelný. Příčiny této skupiny nemocí jsou zcela odlišné od všech ostatních příčin PN a spočívají v nenadálých a neopakovaných jevech úrazech. Rozložení dnů v PN podle věkových skupin kategorií je i z tohoto důvodu zcela odlišné a promítá se v něm celá řada faktorů od nedostatečné opatrnosti, přes nezvládnutí nadměrných sportovních a hobby rizik až po úrazy při dopravních nehodách a pracovní úrazy graf č zdroj: ÚZIS, vlastní zpracování Jednoznačně nejrizikovější skupinou jsou zde nejmladší osoby ve věku let. Vysoká hodnota dnů PN pouze v této věkové skupině (140% úrovně ostatních kategorií), svědčí o koncentraci rizikových faktorů především v oblasti volnočasových aktivit, zejména sportu a sklonu k hazardnímu chování mladých řidičů včetně motocyklistů v dopravním provozu. Z hlediska dynamiky poklesu počtu dnů v PN v jednotlivých věkových skupinách je ve sledovaném období tato skupina velmi vyrovnaná, jak ukazují bazické indexy hodnot počtu dnů PN na 100 tis. pojištěných zaměstnanců.. tab. č ,12 1,06 1,04 1,01 1,04 1,11 1,10 0,95 0, ,80 0,81 0,81 0,84 0,84 0,84 0,88 0,91 0, ,68 0,73 0,69 0,72 0,72 0,76 0,76 0,81 0,76 zdroj: ÚZIS, vlastní zpracování Dynamika poklesu dnů v PN je nejméně strmá ze sledovaných hlavních příčin PN a odpovídá % výchozí úrovně dnů v PN v roce 2007 v jednotlivých věkových kategoriích. 5.3 Nemoci dýchacích cest V této skupině nemocí došlo k nejvýraznějšímu proporcionálnímu poklesu dnů v PN v důsledku dvou objektivních, exogenních vlivů. Prvým byla chřipková epidemie ve výchozím roce 2007 sledovaného období, která způsobila podstatné zvýšení výchozí základny počtu dnů PN. Druhým je nesporný výrazný pozitivní vliv preventivního očkování obyvatelstva proti chřipce v uplynulých letech. graf č. 7 9

11 zdroj: ÚZIS, vlastní zpracování Průběh PN podle věkových kategorií překvapivě kopíruje rozložení vah předchozí skupiny nemocí. Důvodem je opět specifika věkové skupiny 20 24, která obecně více podléhá virovým epidemickým nákazám, stejně jako děti, nebo starší populační ročníky seniorů v důchodovém věku. Rizikovou skupinou je zde tedy opět věková kategorie v rozpětí let. Dynamika poklesu PN ve sledovaném období je mnohem strmější z výše uvedených důvodů zejména zvýšené výchozí základny v roce tab. č ,85 0,80 0,79 0,76 0,81 0,85 0,85 0,69 0, ,54 0,49 0,45 0,46 0,47 0,50 0,52 0,56 0, ,42 0,44 0,40 0,39 0,40 0,41 0,44 0,46 0,43 zdroj: úzis, vlastní zpracování Nejen prevence ale i zpřísnění podmínek pro poskytování dávek v nemoci a zejména jejich odejmutí v prvých dnech nemoci sehrálo částečně již od roku 2008 významnou roli v prudkém snížení výchozí úrovně počtu dnů PN, zejména v krátkých, několikadenních PN. Na rozdíl od předchozích dvou skupin nemocí je dynamika poklesu počtu dnů PN nemocí dýchacího aparátu ve sledovaném období mezi % oproti výchozí úrovni ukazatele. 6. Priority pro programy podpory zdraví na pracovišti (koncept workplace health promotion) Z výše uvedené trendové analýzy pracovní neschopnosti vyplývají následující závěry a doporučení pro formulování a zaměření programů podpory zdraví na pracovišti. Tyto programy jsou v USA a ve vyspělých zemích EU dnes již osvědčeným nástrojem politiky snižování pracovní neschopnosti cestou podpory chování podporujícího zdraví a zdravého způsobu života. Pokud ovšem zaměstnavatel věnuje jejich realizaci společně s lékaři závodní preventivní péče odpovídající pozornost a věnuje na jejich podporu dostatečné prostředky. Aby bylo zaměření těchto programů pro zaměstnavatele ekonomicky efektivní a přinášelo pozitivní hospodářské výsledky v podobě trvale nízké úrovně pracovní neschopnosti (do 3%) a celkově směřovalo k posilování zdraví zaměstnanců, je účelné zaměřit tyto 10

12 programy především podle priorit vycházejících z předchozí trendové analýzy vývoje PN. Tj. přednostně proti zdravotním rizikům v pořadí podle nejzávažnějších skupin nemocí z hlediska počtu prostonaných dnů v PN s ohledem na vývoj ve věkových skupinách zaměstnanců. Jako nejdůležitější priority pro zaměření programů v konceptu WHP (v ČR v rámci soutěže vyhlašované každoročně Státním zdravotním ústavem pod názvem Podnik podporující zdraví ) se pro zaměstnavatele v ČR doporučují následující priority: 1. priorita Podporovat z prostředků podniku včasné podchycení problémů vedoucích k postupnému zhoršování stavu pohybového aparátu již ve věkových skupinách od 40 let, zejména zařazením fyziatrického vyšetření do pravidelných prohlídek závodní preventivní péče a důsledné provádění preventivních prohlídek ve zkrácených ročních intervalech po 50 roce věku s cílem vyvinout tlak na zaměstnance k dodržování zásad zdravého způsobu života (pravidelná pohybová aktivita, udržování tělesné váhy a zdravá životospráva). Podporu zdravého způsobu života zaměřit s největším důrazem na věkovou skupinu let, včetně pravidelné fyzioterapeutické péče především o páteř. 2. priorita Průběžně podporovat všemi způsoby zvyšování úrovně imunity zaměstnanců proti infekčním nemocem s důrazem na nejrizikovější věkovou skupinu let. Podporovat všechny aktivity zaměstnanců ve volném čase vedoucí k dodržování zásad zdravého způsobu života a zvýšení jejich fyzické kondice a zdravotní odolnosti vůči infekčním nákazám (wellness). Dbát na dodržování příznivých pracovních podmínek na pracovišti a využít další metody omezující šíření infekčních virových onemocnění (tepelná pohoda, sick day, desinfekce klimatizace, vitaminové balíčky, atd.) 3. priorita Důrazně dodržovat zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se zaměřením na prevenci úrazů. Dbát na průběžné uplatňování antistresových opatření, včetně pěstování pozitivních vztahů na pracovišti a odměňování protiúrazového chování zaměstnanců i v jejich volném čase (sport a hobby). Posilovat motivaci k protiúrazovému chování zaměstnanců ve věkové skupině let. Závěrem Legislativní opatření, které znamenalo restriktivní změny ve vyplácení dávek nemocenského pojištění, od 1. ledna 2009 podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, přineslo výrazné snížení nejen procentní míry průměrné pracovní neschopnosti, ale znamenalo i výrazné snížení v počtu prostonaných dnů v PN. Tento způsob potlačení vysoké PN však neznamená, že se v ČR v důsledku rychlého tempa snížení PN od roku 2008 do roku 2010 zlepšila úroveň veřejného zdraví (komodity lidského kapitálu) jako faktoru růstu produktivity práce a potenciálního produktu. Restrikce sociální podpory v nemoci představuje krátkodobě ekonomicky efektivní způsob snižování vysoké PN. Jedná se však o formu extenzivní, administrativní způsob řešení problému udržitelnosti financování sociálních dávek v nemoci v situaci stále se zhoršující demografické struktury obyvatelstva. Jedná se o proces založený na nepřímé ekonomické motivaci něco nečinit. (neléčit chorobu klidem na lůžku v PN). Jeho potenciál působení na zvyšování úrovně veřejného zdraví v ekonomicky aktivních věkových skupinách obyvatelstva a pravděpodobně i na další snižování PN je v ČR zřejmě vyčerpán. Hlavním důvodem je vyvolání negativní motivace k podpoře vlastního zdraví (přechodit nemoc za účelem minimalizace ztráty příjmu), která nemá potenciál vyvolat u nemocí postiženého pracujícího pozitivní změnu jeho chování ve smyslu chování podporujícího zdraví (Health Promotion Behaviors). 11

13 Zajištění trvale udržitelného hospodářského růstu v podmínkách prohlubující se evropské integrace však v každé členské zemi EU vyžaduje trvale posilovat úroveň veřejného zdraví, především v ekonomicky aktivních věkových skupinách obyvatelstva (Bílá kniha EU Společně pro zdraví). Jedním z vyzkoušených efektivních nástrojů je programová podpora zdraví na pracovišti realizovaná v konceptu workplace health promotion zaměstnavatelem. Tato koncepce podpory zdraví podporujícího chování zaměstnance zapojuje do systému preventivní zdravotní péče kromě zdravotních pojišťoven a zdravotnických zařízení a lékařů další významný subjekt, kterým je zaměstnavatel. Jeho vstup do procesu programové zdravotní prevence je především z národohospodářských důvodů mimořádně pozitivní. Rozšiřuje zdrojovou základnu financování programové prevence, navíc autorita zaměstnavatele vůči zaměstnanci představuje spolehlivě působící prvek nepřímého přinucení - podnětu, který zlepšuje předpoklady pro širší zapojení zaměstnanců na principu behaviorální ekonomie (metoda postrčení nudge). Zaměstnavatel, přesněji lékař preventivní péče, se pod autoritou zaměstnavatele dostává do role architekta výběru nejlepších variant zdraví podporujícího chování. K úspěšnému splnění této role je nezbytné specifikovat priority podle nejzávažnějších příčin, způsobujících pracovní neschopnost a v širším záběru nemocnost, zahrnující i neinfekční choroby nezpůsobující přímo PN, například diabetes. 12

14 Seznam použité literatury 1. ČESKO. Zákon č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění. In: Dostupné z: 2. ÚZIS ČR. Publikace. Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz [online].úzis, 2011 [cit ]. ISSN Dostupné z: 3. ÚZIS. Aktuální informace ÚZIS č. 43/2010 [online]. 2010,13(43) [cit ]. Dostupné z: 4. KLESLA, Arnošt. Důsledky zdravotní reformy pro pracovní neschopnost v r Recenzovaný sborník z Mezinárodní konference Lidský kapitál a investice do vzdělání Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2011, s.24 ISBN ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Statistická ročenka Praha: Scientia, ISBN Dostupné z: 13

Vývoj pracovní neschopnosti

Vývoj pracovní neschopnosti VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH Statistické podklady pro sledování pracovní neschopnosti Statistika pracovní neschopnosti využívá 3 základní zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ),

Více

VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH

VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH Statistické podklady pro sledování pracovní neschopnosti Statistika pracovní neschopnosti využívá 3 základní zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ),

Více

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Liberec 7 18.6.2004 Ukončené případy pracovní neschopnosti v Libereckém kraji v roce 2003 Podkladem

Více

TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI RELIK 2014. Reprodukce lidského kapitálu vzájemné vazby a souvislosti. 24. 25. listopadu 2014 TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Kotýnková Magdalena Abstrakt Stárnutí obyvatelstva,

Více

Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v České republice v roce 2013 (data: Česká správa sociálního zabezpečení)

Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v České republice v roce 2013 (data: Česká správa sociálního zabezpečení) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 8. 2014 20 Souhrn Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v České republice v roce 2013 (data: Česká

Více

Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v České republice v roce 2012 (data: Česká správa sociálního zabezpečení)

Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v České republice v roce 2012 (data: Česká správa sociálního zabezpečení) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 24. 7. 2013 29 Souhrn Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v České republice v roce 2012 (data:

Více

ŘÍZENÁ PÉČE ZAMĚŘENÁ NA PŘÍJEMCE PÉČE: OSOBNÍ NEMOCENSKÉ ÚČTY. MUDr. Jan Šťastný

ŘÍZENÁ PÉČE ZAMĚŘENÁ NA PŘÍJEMCE PÉČE: OSOBNÍ NEMOCENSKÉ ÚČTY. MUDr. Jan Šťastný ŘÍZENÁ PÉČE ZAMĚŘENÁ NA PŘÍJEMCE PÉČE: OSOBNÍ NEMOCENSKÉ ÚČTY MUDr. Jan Šťastný srpen 2005 Úvodní informace - tabulky (zdroje: ČSÚ, ČSSZ, MPSV) Tabulka: průměrný počet nemocensky pojištěných: ROK Muži

Více

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS Rostislav Čevela, Libuše Čeledová MPSV Praha, Odbor posudkové služby X: 1 107, 2008 ISSN 1212-4117 Souhrn Počet

Více

3. Výdaje zdravotních pojišťoven

3. Výdaje zdravotních pojišťoven 3. Výdaje zdravotních pojišťoven Náklady sedmi zdravotních pojišťoven, které působí v současné době v České republice, tvořily v roce 2013 více než tři čtvrtiny všech výdajů na zdravotní péči. Z pohledu

Více

Kapitola 2. Zdravotní stav seniorů

Kapitola 2. Zdravotní stav seniorů Kapitola 2. Zdravotní stav seniorů Předmluva ke kapitole: Kapitola se zabývá jak zdravotním stavem seniorů, tak náklady na jejich léčbu. První část kapitoly je zaměřena na hospitalizace osob ve věku 5

Více

Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v České republice v roce 2005 (data: Česká správa sociálního zabezpečení)

Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v České republice v roce 2005 (data: Česká správa sociálního zabezpečení) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2.6.2006 23 Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v České republice v roce 2005 (data: Česká správa

Více

Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku

Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 8.12.2003 74 Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku Úrazy jsou traumatické příhody s často rozsáhlými

Více

Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v České republice v letech (data: Česká správa sociálního zabezpečení)

Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v České republice v letech (data: Česká správa sociálního zabezpečení) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 28. 2. 2013 2 Souhrn Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v České republice v letech 2011 (data:

Více

Tab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013

Tab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013 4. Zdravotní péče Nejčerstvější údaje o zdravotní péči o seniory jsou k dispozici za rok 213. V zásadě jde o data přebíraná od Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Zdravotní stav Jak u obyvatelstva

Více

Ukončené případy pracovní neschopnosti podle délky trvání v ČR v roce 2001

Ukončené případy pracovní neschopnosti podle délky trvání v ČR v roce 2001 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14.1.2003 2 Ukončené případy pracovní neschopnosti podle délky trvání v ČR v roce 2001 Ve statistice pracovní neschopnosti

Více

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2003 (zdroj dat: Český statistický úřad)

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2003 (zdroj dat: Český statistický úřad) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 27.10.2004 68 Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2003 (zdroj dat: Český statistický úřad)

Více

Ukončené případy pracovní neschopnosti podle délky trvání v ČR v roce 2003

Ukončené případy pracovní neschopnosti podle délky trvání v ČR v roce 2003 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 27.12.2004 85 Ukončené případy pracovní neschopnosti podle délky trvání v ČR v roce 2003 Ve statistice pracovní neschopnosti

Více

DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV

DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV PhDr. Eva Pešková 211 DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV PhDr. Eva Pešková 211 1 1. Charakteristika města a základní demografické údaje 1.1. Město Mladá Boleslav a počet

Více

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost patří k nejsledovanějším ekonomickým ukazatelům. V České republice však existují minimálně dva ukazatele nezaměstnanosti, první je pravidelně zveřejňován

Více

Muskuloskeletární onemocnění z pohledu ČSSZ. Bc. Jitka Pirochová Úsek lékařské posudkové služby ČSSZ

Muskuloskeletární onemocnění z pohledu ČSSZ. Bc. Jitka Pirochová Úsek lékařské posudkové služby ČSSZ Muskuloskeletární onemocnění z pohledu ČSSZ Bc. Jitka Pirochová Úsek lékařské posudkové služby ČSSZ 1) Co to je muskuloskeletární onemocnění V 10. revizi MKN WHO je soubor těchto onemocnění v XIII. kap.

Více

Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v České republice v roce 2010 (data: Česká správa sociálního zabezpečení)

Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v České republice v roce 2010 (data: Česká správa sociálního zabezpečení) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 9. 8. 2011 43 Souhrn Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v České republice v roce 2010 (data: Česká

Více

Analýza vývoje nemocenského pojištění. MPSV odbor sociálního pojištění

Analýza vývoje nemocenského pojištění. MPSV odbor sociálního pojištění Analýza vývoje nemocenského pojištění 2015 MPSV odbor sociálního pojištění 1 Úvod MPSV již od roku 2002 pravidelně, v zásadě ve dvouletých intervalech, informuje odbornou i laickou veřejnost prostřednictvím

Více

Zlomeniny v roce Fractures in 2005

Zlomeniny v roce Fractures in 2005 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 22.12.2006 58 Zlomeniny v roce 2005 Fractures in 2005 Souhrn Zlomeniny kostí jsou vážným následkem úrazů. Každý čtvrtý

Více

Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v České republice v roce 2008 (data: Česká správa sociálního zabezpečení)

Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v České republice v roce 2008 (data: Česká správa sociálního zabezpečení) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 19. 1. 29 59 Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v České republice v roce 28 (data: Česká správa

Více

Důsledky nálezu Ústavního soudu. v nemocenském pojištění

Důsledky nálezu Ústavního soudu. v nemocenském pojištění Změny v nemocenském pojištění v souvislosti s Nálezem Důsledky nálezu Ústavního soudu (č. 166/2008 Sb.) Ústavního soudu v nemocenském pojištění Petr Nečas místopředseda vlády ministr Květen práce 2008

Více

Využití pracovní síly

Využití pracovní síly Využití pracovní síly HDP na konci sledovaného období klesal výrazněji než v celé Rozhodující význam má v kraji zpracovatelský průmysl Hrubý domácí produkt na Vysočině obdobně jako v celé České republice

Více

1. Vývoj počtu ekonomických subjektů v ČR od roku 2000

1. Vývoj počtu ekonomických subjektů v ČR od roku 2000 1. Vývoj počtu ekonomických subjektů v ČR od u 2000 1.1. Celkový vývoj Charakteristika celkového vývoje ekonomických subjektů v ČR vychází z údajů registru ekonomických subjektů (RES), kde se evidují všechny

Více

Tab. 8 Vybrané ukazatele hodnotící zdravotní stav obyvatel České republiky a Libereckého kraje v roce 2006 *) Zdroj: ČSÚ, ÚZIS

Tab. 8 Vybrané ukazatele hodnotící zdravotní stav obyvatel České republiky a Libereckého kraje v roce 2006 *) Zdroj: ČSÚ, ÚZIS 2. Zdraví Tab. 8 Vybrané ukazatele hodnotící zdravotní stav obyvatel České republiky a Libereckého kraje v roce 6 *) Zdroj: ČSÚ, ÚZIS Česká republika Liberecký kraj Novorozenecká úmrtnost ( ) 2,7 2, 1,8

Více

Kudy tečou peníze ve zdravotnictví?

Kudy tečou peníze ve zdravotnictví? Kudy tečou peníze ve zdravotnictví? Ing. Jan Mertl, Ph.D. Katedra veřejné ekonomiky VŠFS Praha Úvod Česká zdravotní politika je v posledních 20 letech prostorem pro hry, představy, politické preference

Více

Analýza platové úrovně dětských domovů Moravskoslezského kraje (2002 2006) Zpracovala: Ing. Kateřina Balcarová referent oddělení přímých nákladů

Analýza platové úrovně dětských domovů Moravskoslezského kraje (2002 2006) Zpracovala: Ing. Kateřina Balcarová referent oddělení přímých nákladů Analýza platové úrovně dětských domovů Moravskoslezského kraje (2002 2006) Zpracovala: Ing. Kateřina Balcarová referent oddělení přímých nákladů Obsah 1 PRŮMĚRNÝ PLAT 3 1.1 ABSOLUTNÍ HODNOTY 3 1.2 DYNAMIKA

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra statistiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Demografický vývoj v České republice v návaznosti na evropské a celosvětové trendy Jméno autora:

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Úvodem V roce 2006 vyhlásilo MMR výzkumný program WD - Výzkum pro potřeby řešení regionálních

Více

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty,

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 5 Potratovost Počet potratů se dlouhodobě snižuje a tento trend pokračoval i v roce. Registrovaných 7 potratů bylo 35,8 tisíce, čímž bylo opět překonáno historické minimum. Počet umělých přerušení těhotenství

Více

Vývoj dávek nemocenského pojištění v ČR v letech 1993 2010 v kontextu hospodářského cyklu. Ing. Yvona Legierská

Vývoj dávek nemocenského pojištění v ČR v letech 1993 2010 v kontextu hospodářského cyklu. Ing. Yvona Legierská Vývoj dávek nemocenského pojištění v ČR v letech 1993 2010 v kontextu hospodářského cyklu 1. Ing. Yvona Legierská Vědecký seminář doktorandů VŠFS Praha 30.1.2013 2. Nemocenské pojištění v českých zemích

Více

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1 16.6.2003 Hospodářské výsledky vybraných zdravotnických zařízení Středočeského kraje

Více

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice v roce 2008 (zdroj dat: Český statistický úřad)

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice v roce 2008 (zdroj dat: Český statistický úřad) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 8. 29 44 Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice v roce 28 (zdroj dat: Český statistický úřad) Souhrn

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly HDP vzrostl nejvíce ze všech krajů. Středočeský kraj zasáhla zhoršená ekonomická situace z let 28 a 29 méně citelně než jako celek. Zatímco HDP České republiky mezi roky 1995 a

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v březnu 2015

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v březnu 2015 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v březnu Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,

Více

4. Peněžní příjmy a vydání domácností ČR

4. Peněžní příjmy a vydání domácností ČR 4. Peněžní příjmy a vydání domácností ČR Národní účty a rodinné účty různé poslání Rychlejší růst spotřeby domácností než HDP Značný růst výdajů domácností na bydlení Různorodé problémy související s tvorbou

Více

Analýza zdravotního stavu obyvatel. Zdravého města CHRUDIM. II. část. MUDr. Miloslav Kodl

Analýza zdravotního stavu obyvatel. Zdravého města CHRUDIM. II. část. MUDr. Miloslav Kodl Analýza zdravotního stavu obyvatel Zdravého města CHRUDIM II. část 2014 MUDr. Miloslav Kodl Analýza byla zpracována za podpory Národní sítě Zdravých měst ČR v rámci projektu STRATEG-2, který je financován

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v lednu 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v lednu 2014 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v lednu 2014 Obsah: strana 1) Vývoj počtu důchodců a výdajů důchodového pojištění 2 2) Vývoj výdajů na dávky nemocenského pojištění a vývoj dočasné pracovní

Více

Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji

Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji Nezaměstnanost se jedním z negativních důsledků společenských, ekonomických a sociálních změn, ke kterým došlo v České republice po roce 1989. Postupem

Více

REGIONÁLNÍ DIFERENCIACE DOČASNÉ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI V ČESKÉ REPUBLICE

REGIONÁLNÍ DIFERENCIACE DOČASNÉ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI V ČESKÉ REPUBLICE REGIONÁLNÍ DIFERENCIACE DOČASNÉ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI V ČESKÉ REPUBLICE Jana Krutská Abstrakt Dočasná pracovní neschopnost, tedy stav, který nemocensky pojištěnému pracovníkovi neumožňuje vykonávat dosavadní

Více

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 21. 10. 2014 10 Rehabilitační a fyzikální medicína - činnost oboru v Olomouckém kraji v

Více

Aktualizace projekce vývoje důchodového systému s ohledem na dříve schválené změny v posuzování invalidity

Aktualizace projekce vývoje důchodového systému s ohledem na dříve schválené změny v posuzování invalidity Aktualizace projekce vývoje důchodového systému s ohledem na dříve schválené změny v posuzování invalidity Popis změny Invalidní důchody jsou, co do objemu prostředků na výplatu, druhou nejvýznamnější

Více

Informace ze zdravotnictví Hlavního města Prahy

Informace ze zdravotnictví Hlavního města Prahy Informace ze zdravotnictví Hlavního města Prahy Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hlavní město Praha 5 11.6.2004 Rehabilitace a fyzikální medicína - činnost v oboru v Hlavním

Více

Tab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013

Tab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013 4. Zdravotní péče Zdrojem dat uváděných v této kapitole jsou publikace Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Zdravotnické ročenky krajů a ČR a Činnost zdravotnických zařízení ve vybraných

Více

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011.

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011. K hospodaření územních samospráv v roce 2012 Rozpočtové hospodaření územních samospráv, tedy krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti, skončilo v roce 2012 přebytkem

Více

Rychlý růst vzdělanosti žen

Rychlý růst vzdělanosti žen 3. 11. 2016 Rychlý růst vzdělanosti žen V České republice rapidně roste úroveň formálního vzdělání. Ve věkové skupině 25-64letých v průběhu posledních deseti let počet obyvatel stagnoval, ale počet osob

Více

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 27 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek předseda vlády ČR Stav veřejných financí vládní deficit Trvale deficitní hospodaření -1-2 -3 % HDP -4-5 -6-7 -8 Saldo vládního sektoru

Více

DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU

DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU Ladislav Průša Abstrakt Stárnutí populace se nedotýká pouze systému důchodového pojištění, ale bezprostředně se dotýká rovněž

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v únoru 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v únoru 2014 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v u 2014 Obsah: strana 1) Vývoj počtu důchodců a výdajů důchodového pojištění 2 2) Vývoj výdajů na dávky nemocenského pojištění a vývoj dočasné pracovní

Více

Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2010. Consumption of Health Services in the years 2007 2010

Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2010. Consumption of Health Services in the years 2007 2010 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 9. 2011 51 Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2010 Consumption of Health Services in the years 2007 2010

Více

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V Praze žilo k 31.12.1 1 257 158 obyvatel. V devadesátých letech počet obyvatel Prahy klesal, od roku 1 však setrvale roste, i když v období posledních dvou let nižším tempem. Tato změna

Více

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Tisková zpráva ze dne 11. září 2008 I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo očekávaný vývoj čistých mezd zaměstnanců v podnikatelském a nepodnikatelském sektoru

Více

Zaměstnanecké benefity na konci ekonomické krize

Zaměstnanecké benefity na konci ekonomické krize Zaměstnanecké benefity na konci ekonomické krize Kateřina Štěrbová ředitelka ING Employee benefits ČR 28. srpna 2014, Praha www.ingpojistovna.cz Historie výzkumu v oblasti zaměstnaneckých výhod V červenci

Více

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných.

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. 2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. Podle výsledků Výběrového šetření pracovní sil (VŠPS) představovala v Kraji Vysočina v roce 21 pracovní síla téměř 254 tis. osob, z tohoto

Více

4. 3. Váha nefinančních firem pod zahraniční kontrolou na investicích sektoru nefinančních podniků a v české ekonomice

4. 3. Váha nefinančních firem pod zahraniční kontrolou na investicích sektoru nefinančních podniků a v české ekonomice 4. 3. Váha nefinančních firem kontrolou na investicích sektoru nefinančních podniků a v české ekonomice 4.3.1. Spojitost s přílivem přímých investic Odlišnost pojmů Je třeba rozlišovat termín příliv přímých

Více

Aktuální informace. Délka života člověka prožitá ve zdraví (1. část) Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky. Praha 6.3.

Aktuální informace. Délka života člověka prožitá ve zdraví (1. část) Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky. Praha 6.3. Page 1 of 6 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 6.3.2001 6 Délka života člověka prožitá (1. část) Naše i většina ostatních populací je charakterizována

Více

II. Nemoci a zdravotní omezení související s výkonem povolání

II. Nemoci a zdravotní omezení související s výkonem povolání II. Nemoci a zdravotní omezení související s výkonem povolání Otázky o nemocech a zdravotních omezeních souvisejících s výkonem stávajícího nebo předcházejícího zaměstnání byly pokládány všem zaměstnaným

Více

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského e Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 21. 10. 2014 10 Rehabilitační a fyzikální medicína - činnost oboru v Moravskoslezském

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.2.2003 7 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Chronická

Více

Analýza zdravotního stavu. obyvatel. zdravého města STRAKONICE. II.část. MUDr. Miloslav Kodl

Analýza zdravotního stavu. obyvatel. zdravého města STRAKONICE. II.část. MUDr. Miloslav Kodl Analýza zdravotního stavu obyvatel zdravého města STRAKONICE II.část 214 MUDr. Miloslav Kodl Analýza byla zpracována za podpory Národní sítě Zdravých měst ČR v rámci projektu STRATEG-2, který je financován

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 1 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského e Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 10 22. 10. 2013 Rehabilitační a fyzikální medicína - činnost oboru v Moravskoslezském

Více

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 10 22. 10. 2012 Rehabilitační a fyzikální medicína - činnost oboru v Olomouckém kraji v

Více

Analýza zdravotního stavu. obyvatel zdravého města JIHLAVA. II.část. MUDr. Miloslav Kodl

Analýza zdravotního stavu. obyvatel zdravého města JIHLAVA. II.část. MUDr. Miloslav Kodl Analýza zdravotního stavu obyvatel zdravého města JIHLAVA II.část 214 MUDr. Miloslav Kodl Analýza byla zpracována za podpory Národní sítě Zdravých měst ČR v rámci projektu STRATEG-2, který je financován

Více

Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace

Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace MUDr.Vladimíra Lipšová SZÚ-CHPPL SZÚ - Konzultační den Podpora zdraví na pracovišti 15.9.2011 Obsah prezentace Podpora zdraví na pracovišti Komplexní přístup

Více

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002. (zdroj dat: Český statistický úřad)

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002. (zdroj dat: Český statistický úřad) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 25.6.2003 39 Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002 (zdroj dat: Český statistický úřad)

Více

Zaměstnanost 55+ Konference PPO VŠE

Zaměstnanost 55+ Konference PPO VŠE Zaměstnanost 55+ Konference PPO VŠE 21.9.2012 22.9.2012 Institut řízení lidských zdrojů PhDr. Irena Wagnerová, Ph.D., MBA 1 Prodlužování věku odchodu do důchodu a narůstání počtu předčasných důchodů Z

Více

Graf 2.1 Ekonomicky aktivní podle věku v Moravskoslezském kraji

Graf 2.1 Ekonomicky aktivní podle věku v Moravskoslezském kraji 2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Údaje o ekonomické aktivitě populace jsou získány z Výběrového šetření pracovních sil Populaci osob starších 15 let tvoří osoby ekonomicky aktivní a ekonomicky neaktivní. Všichni ti,

Více

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém)

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) zdroj financování pojistné, daně vlastnosti: plátci a příjemci rozdílné osoby běžné výdaje roku financovány

Více

Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety 1991 a 2001

Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety 1991 a 2001 1. Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety a Období - bylo pro vývoj počtu a struktury faktických manželství obdobím významné změny trendu. Zatímco v předchozích letech či desetiletích

Více

4. Zdravotní péče. Zdravotní stav

4. Zdravotní péče. Zdravotní stav 4. Zdravotní péče Všechna data pro tuto kapitolu jsou převzata z publikací Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Tyto publikace s daty za rok 2014 mají být zveřejněny až po vydání této analýzy,

Více

Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010

Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010 Český statistický úřad Úvod Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010 Březen 2013 Analýza se věnuje vývoji malých a středních firem v České republice po převážnou část minulé dekády zahrnující

Více

Úrazy v roce 2003 z hlediska příčiny a místa vzniku

Úrazy v roce 2003 z hlediska příčiny a místa vzniku Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 27.10.2004 69 Úrazy v roce 2003 z hlediska příčiny a místa vzniku Úrazy jsou nenadálé příhody, které ve zlomku času

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

Roztroušená skleróza z hlediska lékařské posudkové služby ČSSZ

Roztroušená skleróza z hlediska lékařské posudkové služby ČSSZ Roztroušená skleróza z hlediska lékařské posudkové služby ČSSZ MUDr. Vlastislav Kaplan Vrchní ředitel úseku lékařské posudkové služby Konference k RS v PSP 12. 11. 2014 1 Struktura práce LPS Posudky pro

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj Karlovarský kraj je druhý nejmenší z krajů ČR a žije v něm nejméně obyvatel. Karlovarský kraj se rozkládá na 3,3 tis. km 2, což představuje 4,2 % území České republiky a je tak druhým

Více

SPORT ZDRAVOTNÍCH RIZIK. Tisková konference Praha 21. srpen 2012

SPORT ZDRAVOTNÍCH RIZIK. Tisková konference Praha 21. srpen 2012 SPORT NEJPŘIROZENĚJŠÍ PREVENCE ZDRAVOTNÍCH RIZIK Tisková konference Praha 21. srpen 2012 ŠPATNÝ ŽIVOTNÍ STYL DĚTÍ A MLÁDEŽE nedostatek pohybových aktivit nevyváženost mezi výdejem a příjmem energie nezdravéstravování

Více

Informace ze zdravotnictví Jihočeského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihočeského kraje Informace ze zdravotnictví Jihočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky České Budějovice 7 14.6.2004 Rehabilitace a fyzikální medicína - činnost v Jihočeském kraji v roce

Více

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Liberec 10 14.9.2006 Rehabilitační a fyzikální medicína - činnost oboru v Libereckém kraji v roce

Více

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ KRISTÝNA RYBOVÁ Úvod Úvod Vývoj výdajů

Více

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti... 2 II. Zaměstnanost... 7 1. STAV A VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI... 7 2. STRUKTURA

Více

Péče o zdraví stárnoucí pracovní populace

Péče o zdraví stárnoucí pracovní populace Péče o zdraví stárnoucí pracovní populace (projekt ) MUDr. Vladimíra Lipšová SZÚ, CHPPL Informace o projektu Účastníci Výběr tématu Cíle, cílové skupiny E-learning Web anketa, výsledky Závěr, kontakty

Více

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice 2 Obyvatelstvo Cílem této kapitoly je zhodnotit jednak současný a dále i budoucí demografický vývoj ve městě. Populační vývoj a zejména vývoj věkové struktury populace má zásadní vliv na poptávku po vzdělávacích,

Více

III. ROZVODOVOST. Tab. III.1 Ukazatele rozvodovosti,

III. ROZVODOVOST. Tab. III.1 Ukazatele rozvodovosti, III. ROZVODOVOST Ani v roce 08 absolutní počet nově rozvedených manželství nikterak nevybočil z úrovně posledních let. Celkem bylo schváleno 31 300 návrhů na rozvod 3, z nichž 65 % iniciovaly ženy. V relaci

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v září 2013

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v září 2013 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v 2013 Obsah: strana 1) Vývoj počtu důchodců a výdajů důchodového pojištění 2 2) Vývoj výdajů na dávky nemocenského pojištění a vývoj dočasné pracovní

Více

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Mezinárodní konference 4. 5 března 2014, hotel Avanti, Brno Stárnutí obyvatel ČR Nejnovější

Více

Jihomoravský kraj z pohledu regionálních účtů

Jihomoravský kraj z pohledu regionálních účtů kraj z pohledu regionálních účtů Úvod V návaznosti na předběžnou sestavu ročních národních účtů zveřejněnou 3. června 216 publikoval ČSÚ k 15. prosinci 216 také předběžné údaje regionálních účtů za rok

Více

EU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě

EU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě EU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě projekt Monitoring změn v zahraničních důchodových systémech Zpracoval: Výzkumný ústav práce

Více

Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s.

Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s. Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s.) SOCIÁLNÍ POSTAVENÍ A ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ ČESKÝCH SENIORŮ

Více

Vývoj přidané hodnoty v mld Kč b.c.

Vývoj přidané hodnoty v mld Kč b.c. 2. Efektivnost využívání zdrojů - výsledky podnikání 2.1 Vývoj a strukturální změny účetní přidané hodnoty Ve sledovaném období vzrostla účetní přidaná hodnota (dále jen přidaná hodnota) ve sféře nefinančních

Více

předpisů, a o změně a doplnění dalších zákonů. Touto novelou se mimo jiné měnily i podmínky pro rozvod.

předpisů, a o změně a doplnění dalších zákonů. Touto novelou se mimo jiné měnily i podmínky pro rozvod. 3 Rozvodovost V roce bylo rozvedeno 26,4 tisíce manželství, což bylo o 1,7 tisíce méně než v roce 2011. Úroveň rozvodovosti se dále snížila, když podíl manželství končících rozvodem klesl ze 46,2 % v roce

Více

Analýza vývoje nemocenského pojištění. MPSV odbor sociálního pojištění

Analýza vývoje nemocenského pojištění. MPSV odbor sociálního pojištění Analýza vývoje nemocenského pojištění 2013 MPSV odbor sociálního pojištění 1 Úvod MPSV již od roku 2002 pravidelně, v zásadě ve dvouletých intervalech, informuje odbornou i laickou veřejnost prostřednictvím

Více

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 1. 20 1 Souhrn Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě OECD and the European Commission s report on health

Více

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 Markéta Nesrstová Abstrakt Nezaměstnanost vždy byla, je a bude závažným problémem. Míra nezaměstnanosti v České republice se v současné době

Více

Definice zdraví podle WHO

Definice zdraví podle WHO Zdravotní politika ZDRAVOTNÍ POLITIKA Zdraví a nemoc jsou předmětem sociální politiky. Zdraví je však pojímáno buď úzce (biologický stav člověka) nebo široce (biologicky přijatelné podmínky a prostředí).

Více

Penzijní systém ČR. Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod.

Penzijní systém ČR. Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod. Penzijní systém ČR Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod. Rozložení tématického okruhu do dílčích témat Podstata systému tradičního veřejného sociálního pojištění a jeho stručná historie v ČR Hlavní

Více

Těhotná v průběhu chřipkové epidemie

Těhotná v průběhu chřipkové epidemie Těhotná v průběhu chřipkové epidemie MUDr. Jan Kynčl, Ph.D. Státní zdravotní ústav Praha Oddělení epidemiologie infekčních nemocí 6. konference SIN ČGPS ČLS JEP, 14. únor 2015, Praha Kolik stojí chřipka

Více