CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Možnosti sociální pomoci lidem kmene Kathkari zaměstnaných v cihelnách

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Možnosti sociální pomoci lidem kmene Kathkari zaměstnaných v cihelnách"

Transkript

1 CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Možnosti sociální pomoci lidem kmene Kathkari zaměstnaných v cihelnách Téma práce: Možnosti sociální pomoci lidem kmene Kathkari zaměstnaných v cihelnách Andrea Blaţková Vedoucí práce: Mgr. Daniela Růţičková Olomouc 2013

2 Prohlašuji, že jsem tuto práci zpracovala samostatně na základě použitých pramenů a literatury uvedených v bibliografickém seznamu. V Olomouci dne Andrea Blaţková

3 Ráda bych poděkovala Mgr. Daniele Růţičkové za její čas a ochotu při vedení mé práce. Poděkování patří také mým nejbliţším, kteří mě při psaní práce podporovali.

4 OBSAH Úvod Sociální pomoc v kontextu Indie Obtíţe indického systému sociálního zabezpečení Existující státní sociální programy Indie Působení neziskových organizací v Indii Kmen Kathkari Indické kmeny Postavení kmenů v indické společnosti Historie kmene Kathkari Pozice kmene Kathkari ve společnosti Současné pracovní uplatnění kmene Kathkari Sociální situace pracovníků v cihelnách jako životní situace Termín ţivotní situace a koncept sociálního fungování Sociální situace z pohledu dimenzí Musila a Navrátila (2000) Fyziologická dimenze pracovníků v cihelnách Psychologická dimenze pracovníků v cihelnách Sociální dimenze pracovníků v cihelnách Noogení dimenze pracovníků v cihelnách Formální a neformální zdroje pomoci pracovníků v cihelnách Shrnutí sociální situace pracovníků v cihelnách Metodologická část Cíl výzkumu Metoda výzkumu Způsob zpracování a analýzy dat Případová studie Organizace Bethany Society Vybrané sluţby organizace Bethany Society Sociální práce bethánských sester v cihelnách Uspokojování fyziologických potřeb Uspokojování psychologických potřeb Uspokojování sociální potřeb... 40

5 5.3.4 Uspokojování noogeních potřeb Shrnutí sociální práce organizace Bethany Society v cihelnách Bariéry v sociální práci organizace Bethany Society Vlastní doporučení Rozšíření práce s rodinou Spolupráce jednotlivých NO Navázat spolupráci s vlastníky cihelen Vzdělávání dětí v internátních školách Závěr Seznam pramenů a literatury Seznam příloh Přílohy... 55

6 Úvod Indie je země s druhou nejrychleji rostoucí ekonomikou světa. Ekonomický růst se ovšem týká pouze malé části indických obyvatel. Aţ 75 % Indů ţije v podmínkách extrémní chudoby. A tak, přestoţe poskytuje Indie finance na rozvojovou spolupráci v jiných částech rozvojového světa, sama nemá rozvinuté funkční sociální formy pomoci pro své nejchudší obyvatele. Mezi hlavní problémy, které udrţují chudé v chudobě, patří negramotnost, dětská práce a vysoký populační růst. Řada chudých lidí je kromě pasti chudoby dále ve své pozici udrţována svým společenským statutem. Z tradice hinduistického náboţenství je indická společnost rozdělena na kasty, kdy nejniţší postavení ve společnosti mají nedotknutelní. Vedle nich tvoří speciální skupinu vyloučené kmeny. Ty mají z historického hlediska velmi špatné postavení ve společnosti. Jejich dnešní situace je odrazem vykořisťování ze strany britské koloniální vlády a dnešních přetrvávajících stereotypů mezi ostatní indickou společností. Dnes se kmeny potýkají s problémy spojenými s odlesňováním a globalizací. Kvůli těmto procesům nemají moţnost se ţivit svým tradičním způsobem ţivota. Ten byl v historii zaloţený na přeţití v lese (Singh, 2003, s ). Jedním z vykořisťovaných kmenů ţijícím ve státě Maharasthra je kmen Kathkari. V dnešní době je tento kmen nucen kvůli nedostatku příleţitostí k přeţití migrovat za prací do cihelen. Ţivotní a pracovní podmínky v cihelnách jsou často nevyhovující pro důstojný ţivot pracovníků. Ţivotní situace lidí v cihelnách není v ţádné literatuře plně zpracována. V Indii je téma cihelen často tabuizované. Práce neziskových organizací v cihelnách je ohroţena postihem ze strany vlastníka cihelny. Vyskytují se i situace, kdy jsou lidé kvůli snaze pomáhat pracovníkům v cihelnách zavraţděni. V České republice se o problematice cihelen téměř vůbec neví. Proto by tato práce mohla poslouţit především pro informování české veřejnosti o podmínkách, ve kterých lidé v cihelnách ţijí a pracují. A zejména o způsobech pomoci, které v oblasti pomoci pracovníkům kmene Kathkari v cihelnách existují. Zároveň práce bude moci slouţit k orientaci v sociálně-politických a historických reáliích Indie. Práce můţe být významná i pro studenty CARITAS-VOŠs Olomouc, kteří plánují strávit svou zahraniční praxi v Indii. Budou si moci nastudovat informace o indických formách sociální pomoci, sociální situaci lidí v cihelnách a o organizaci Bethany Society, ve které se část 6

7 zahraniční praxe uskutečňuje. Pokud by se podařilo přeloţit práci do anglického jazyka, mohla by být uţitečná i pro neziskové organizace pracující s lidmi v cihelnách. Dále bude moci práce přispět k větší informovanosti o problematice cihelen a ke zlepšení práv pracovníků v cihelnách. Poznávacím cílem mé práce je popsat sociální situaci lidí kmene Kathkari zaměstnaných v cihelnách a popsat existující formy sociální pomoci, které poskytuje organizace Bethany Society. Téma mé práce nebylo doposud v ţádné literatuře zpracováno. Existuje pouze malé mnoţství literatury zabývající se kmenem Kathkari. Ţádná z nich není zaměřená pouze na jejich práci v cihelně. O cihelnách vzniklo několik málo studií. Větší část studií se zabývá nucenou migrací a vázanou prací v Indii. Velká část práce bude sepsána z anglické literatury. K popisu kmene Kathkari vyuţiji především autorů De Silva (The Impact of Globalisation on Kathkari, 2007) a Dias (The Kathkari Adivasis and Non-Governmental Organisations: A Study of Impact of the work done by Catholic Organizations of the Archdiocese of Mumbai in Raigad, Maharashtra, 2010). Českou literaturu pouţiji při vymezení pojmu ţivotní situace. V této kapitole budu čerpat zejména z děl Navrátila (Úvod do teorií a metod sociální práce, 2000; Ţivotní situace jako předmět intervence sociálního pracovníka. Sociální práce/sociálná práca, 2003). K samotnému popisu ţivotní situace pracovníků v cihelnách vyuţiji velké mnoţství studií a výzkumů. Nejvíce budu čerpat z děl autorů Smita (Bonded Labour in India: Its Incidence and Pattern, 2008) a Srivastava (Distress Seasonal Migration and its Impact on Children s Education, 2005). V práci nejprve vypracuji teorii zaměřenou na sociální formy pomoci v indickém kontextu. V této kapitole objasním problematiku indického sociálního zabezpečení a popíši význam neziskových organizací pro sociální práci v Indii. Dále se budu zabývat zařazením kmene Kathkari do postavení kmenů v indické společnosti a popíši jeho charakteristiku. V další kapitole se zaměřím na popis ţivotní situace pracovníků v cihelnách. Tu vymezím podle dimenzí fyziologických, psychologických, sociálních a noogeních dle autorů Navrátil a Musil (2000). Ve čtvrté kapitole popíši metodologii mé případové studie, ve které se budu věnovat organizaci Bethany Society. Bude se jednat o deskriptivní případovou studii sepsanou na základě analýzy dokumentů, terénního výzkumu, pozorování a rozhovorů. Informace pro napsání případové studie jsem získala při absolvování mé zahraniční praxi v Indii v roce

8 1 Sociální pomoc v kontextu Indie Zatímco v České republice je sociální pomoc chápána jako samostatný systém českého sociálního zabezpečení, který se snaţí o řešení hmotné a sociální nouze, v řadě jiných zemí jsou dávky státní sociální podpory spolu s dávkami sociální pomoci spojeny do jednoho systému. Zpravidla se tento systém označuje jako Social Assistance sociální pomoc (Krebs, 2010, s ). V kontextu indického sociálního zabezpečení je v textu dále pouţíván termín sociální pomoc jako jednotný systém státních sociálních dávek. Zároveň do něj bude zařazena práci neziskových organizací, které mají v řešení indických sociálních problémů velký význam (Murthy a kol., 1990, s. 6). K porozumění problematiky sociální pomoci je nejprve nezbytné věnovat se politickému uspořádání Indie a základnímu kontextu indického sociálního zabezpečení. Indická republika je demokratický stát, který je sloţen z federací menších států. Indie má jednu centrální vládu, která je zodpovědná za řešení velkých problémů a za navazování mezinárodních vztahů. K tomu, aby mohla vláda spravovat celé indické území, přenesla část svých pravomocí na spolkové státy. Tyto menší územní celky zodpovídají za udrţování práva a pořádku a mají vlastní sociální a hospodářskou politiku (Mooij, 2007, s. 326, podle Corbridge and Harriss, 2000). Tyto decentralizované místní správy dokáţí lépe přizpůsobovat sluţby podle preferencí lokálních obyvatel (Asthama, 2012, s ). V indickém kontextu, kde aţ 40 % obyvatel trpí nedostatkem příjmů k uspokojení základních potřeb, je velmi obtíţné vybudovat funkční systém sociálního zabezpečení. Systém brzdí i fakt, ţe pouze 10 % obyvatel je zaměstnáno v organizovaném pracovním sektoru. Zbylých 90 % obyvatel pracuje v sektoru neorganizovaném (Murthky a kol., 1990, s. 4). Lidé si v takovém případě nepřispívají na sociální pojištění. V neorganizovaném sektoru se lidi stávají obětí lehkého vykořisťování, například v podobě výplaty nízkých mezd nebo špatných pracovních podmínek (Remesh, 2009, s. 3). Pro pracovníky z neorganizovaného sektoru existují formy pomoci skrze sociální programy, které jsou realizovány různými ministerstvy a správními odděleními (Sülzer, 2008, s. 220). 8

9 1.1 Obtíže indického systému sociálního zabezpečení Indický systém sociálního zabezpečení se setkává s řadou obtíţí. Ty komplikují poskytování státní sociální pomoci, která je zaručena indickými zákony. Tato kapitola je důleţitá pro porozumění obtíţné situace nejchudších obyvatel, kteří se snaţí získat formální zdroje pomoci pro vyřešení své ţivotní situace. V Indii neexistuje jednotný systém sociálního zabezpečení. Systémy sociálního zabezpečení jsou rozptýlené a nemají sourodou povahu. Je to způsobené především rozdílnými sociálními politikami jednotlivých spolkových států (Murthy a kol., 1990, s. 23). To vede k tomu, ţe existující státní programy přispívají velmi málo ke sniţování chudoby (Murthy a kol., 1990, s. 5). Existuje několik důvodů proč tomu, tak je. Zde jsou nastíněné některé z nich. Prvním důvodem je nejasně definována odpovědnost jednotlivých subjektů (Mooij, 2007, s. 333). Jiţ výše zmíněná roztříštěnost sociálního zabezpečení je dále doprovázena nedostatkem finančních zdrojů k realizaci všech zákonem definovaných forem sociální pomoci. Jednotlivé místní samosprávy nemají finanční prostředky k naplňování centrální vládou stanovené pomoci (Faizi, 2010, s. 143, podle Ambedkar, 2000). Místní samosprávy získávají finance ze čtyř moţných zdrojů. Jsou jimi: vybírání daní, dotace a podpora ze státní vlády, zdroje z rozvojových programů a samofinancování (například pronájem místností), (Faizi, 2010, s. 161). Hlavní zdroj financí pro místní vlády plyne ze státního rozpočtu. Ten ovšem podle World Labor Report 2000 poskytnul na sociální zabezpečení pouze 1,8 % HDP (Sülzer, 2008, s. 214). Problém s financemi je dále posilován korupcí při poskytování dávek. Korupce není kvůli špatně fungující indické justici téměř postihována (Mooij, 2007, s. 333). Dalším z důvodů neefektivního sociálního zabezpečení je obtíţné vymezení příjemců pomoci. Je to způsobené jiţ výše uvedeným údajem o velkém mnoţství lidí, kteří nemají dostatečné příjmy k uspokojení svých základních potřeb. Kvůli vysokému počtu lidí v nouzi jsou dávky poskytovány pouze úzké skupině obyvatel (Murthy a kol., 1990, s. 22). Často jsou podporovány zákonem definované vyloučené kasty a vyloučené kmeny. Je obtíţné zařadit obyvatele do vymezených skupin. Lehce tak dochází k diskriminaci lidí nepříslušejících k definované kastě nebo kmeni. Tento způsob definování cílových skupin je některými Indy kritizován, a to kvůli udrţování kastovního systému v povědomí indické společnosti (Driver, 1984, s. 678). 9

10 Dalším problémem spojeným s určováním cílových skupin je nezařazení některých nejchudších skupin obyvatel do systému sociálního zabezpečení. V zákonech nejsou téměř vůbec zmiňováni migrující pracovníci, vázaní pracovníci nebo stavební dělníci (Murthy a kol., 1990, s. 23). Řada lidí se k nabízeným formám sociální pomoci vůbec nedostane. Je to způsobené fyzickou vzdáleností poskytovaných sluţeb, kdy vyloučené venkovské oblasti jsou odříznuty od poskytovatelů dávek. To je způsobené tím, ţe některé formy sociální pomoci jsou sice zákonem stanovené, ale jejich realizace probíhá na neadekvátních místech. Zároveň nejchudším obyvatelům brání ve snaze získat dávky strach z uráţlivého chování byrokratických pracovníků. Další bariérou je nedostatek informací o moţnostech pomoci a nízká kvalita poskytovaných sluţeb (například nefunkční vesnické školy). Z výše popsaného vyplývá, ţe někdy i samotná chudoba je jeden z důvodů, proč nemohou chudí vyuţívat sociální pomoc organizovanou státem (Murény a kol., 1990, s ). 1.2 Existující státní sociální programy Indie Tato kapitola nejprve vymezuje skupiny lidí, kterým je většina sociálních programů určena, poté obsahuje několik státem garantovaných forem sociální pomoci. Kvůli velké roztříštěnosti 1 státních forem pomoci jsou uvedeny dávky, se kterými jsem se setkala v průběhu mé zahraniční praxe. Tyto dávky jsou doopravdy vypláceny a jejich funkčnost je praxí ověřená. Řada sociálních programů je zaměřena na lidi ţijící pod hranicí chudoby. Indická vláda definovala tuto hranici jako tzv. below the poverty line (dále pouze BPL). Do této kategorie se řadí lidé, kteří nedosahují stanoveného příjmu kalorií za den. Počet nutných kalorií se liší podle toho, jestli lidé ţijí na venkově nebo ve městě. Přibliţně je to okolo 2250 kalorií. Jídlo naplňující tuto kalorickou hodnotu je moţné v Indii koupit za 240 rupií. Většina domácností přesáhne státem stanovenou částku a neřadí se tak do skupiny BPL (Sülzer, 2008, s. 213). 1 V celé Indii se nachází 1259 moţných forem sociální pomoci. Do tohoto čísla jsou započítány všechny programy realizované centrální vládou i místními spolkovými státy (National Portal of India, nedatováno, b). 10

11 Další výhody v sociální oblasti mají vyloučené kasty a kmeny, které byly v roce 1950 zařazeny do oficiálního seznamu 2. Stát jim garantuje speciální výhody při vzdělávání. Jedinci jsou nejčastěji zvýhodňováni tím, ţe mají vyhrazená místa na univerzitách. Zároveň jim stát poskytuje školní stipendia, jejichţ výše se liší podle jednotlivých spolkových států (Driver, 1984, s. 677). Ve státě Maharasthra jsou kmeny podporovány dávkami na podporu ekonomické oblasti, sociální spravedlnosti, zdravotní péče nebo zaměstnávání (Tribal Development Commissionerate, nedatováno). V oblasti vzdělávání je všem dětem zajištěna moţnost navštěvovat bezplatně základní školu. Zajišťuje to zákon Sarva siksha abhiym, který v překladu znamená vzdělání pro všechny. V rámci tohoto zákona by měli učitelé motivovat rodiče k posílání dětí do škol (Mooij, 2007, s. 332). Zároveň indická ústava v paragrafu 45 uvádí, ţe stát poskytne speciální péči v oblasti vzdělávání jedincům z vyloučené kasty nebo kmene. Podle zákona Right To Education Act by měly být školy kvalitně vybavené a vyškolení učitelé by měli zaručit pravidelnou docházku dětí z vesnice. Dále by školy měly být přístupné a nacházet se blízko dětem. Proto byly ve všech vesnicích zaloţeny základní školy do niţšího stupně vzdělání. Zákon se také zmiňuje o poskytnutí obědů, knih, uniforem nebo bezplatného univerzitní ubytování pro jedince z vyloučených kast a kmenů (Celine, 2011). Centrální vládou byl stanoven orgán Food Corporation of India (dále pouze FCI), který je odpovědný za dávku nazvanou Antyodaya Anna Yojna. Ta poskytuje domácnostem pod hranicí chudoby moţnost získat výhody při nákupu rýţe a mouky. K získání této dávky dostanou jedinci kartičku (tzv. Ration card), díky které mají moţnost vyuţít ve speciálních obchodech slevu na základní potraviny. Mnoţství obilí, které si mohou domácnosti na vystavenou ration card koupit se liší stát od státu. Většinou se jedná o 10 aţ 25 kilogramů na domácnost za měsíc (Mooij, 2007, s. 328). FCI také zajišťuje jídlo do jiných sociálních programů jako: Mid-Day-Meal (program na podporu výţivy na základní škole), Nutriton Progarmme (výţivový program), Welfare Institutions & Hostels (jídlo pro ústavy sociální péče a ubytovny), Annapurna (viz dále) aj. (Food Corporation of India, nedatováno, s. 5). 2 Tento seznam byl sestaven prezidentem a obsahuje názvy stovky komunit z různých států a lokalit. Na základě jejich zařazení do oficiálního seznamu mají komunity nárok na speciální výhody v systému státního sociálního zabezpečení (Driver, 1984, s. 677). 11

12 Materiální pomoc, která se poskytuje rodinám z vyloučených kast pro výstavbu domů, se nazývá Houses To Houseless Scheduled Caste and Rural Area and Urban Area. Je určena pro lidi ţijící pod hranicí chudoby. Zaţádat o ní mohou lidé, kteří nemají svůj vlastní domov nebo ţijí v nevyhovujících podmínkách (National Portal of India, nedatováno, a). Další forma pomoci je nazvaná National Rural Employment Guarantee Act (dále pouze NREGA). Má zlepšit sociální bezpečnost domácností ve venkovských oblastech, tím ţe alespoň 100 dní v roce zajišťuje na poţádání placené zaměstnání. Zaţádat o dávku si mohou všichni dospělí jedinci, kteří jsou ochotni pracovat jako nekvalifikovaní manuální pracovníci (Faizi, 2010, s. 145, podle Ministry of Rural Development). Pro ukázku jedné ambiciózní formy sociální pomoci zde uvádím The National Social Assistance Programme (dále pouze NSAP). Je to program, který se snaţí zajistit všem obyvatelům Indie adekvátní prostředky pro ţivot. Snaţí se řešit nezaměstnanost, stáří nebo pracovní neschopnost. V rámci tohoto programu se vyplácí dávky: National Old Age Pension Scheme (finanční pomoc starým lidem), National Family Benefit Scheme (pomoc rodinám ţijící pod hranicí chudoby v případě úmrtí ţivitele rodiny), National Maternity Benefit Scheme (pomoc v případě těhotenství), Indira Sandhi National Widow Pension Schem (pomoc vdovám) a Indira Sandhi National Disability Pension Scheme (pomoc lidem s postiţením). Výše jsem uvedla, ţe 40 % obyvatel Indie trpí nedostatkem příjmů k uspokojení základních potřeb. Indie nemá finanční prostředky na realizaci všech zákony stanovených dávek. Kvůli tomu vznikají nové dávky, které by měly zaplnit mezery systému. Zaměřují se na lidi, kteří mají nárok na dávku, ale na její realizaci nejsou finanční prostředky. Příkladem je dávka Annapurna Scheme vedená v programu NSAP. Má za cíl poskytovat jídlo starým lidem, kteří přestoţe mají nárok na National Old Age Pension Scheme dávku nedostávají (Ministry of Rural Development, s. 1 6). Shrnu-li fungování indického sociálního zabezpečení, tak je velmi ambiciózní, ale finančně neudrţitelný. Je to odrazem zaměstnávání lidí v neorganizovaném sektoru. Programy sociální pomoci mají malý dopad na sniţování chudoby, coţ je způsobené především korupcí, špatnou informovaností a nedostupností nejchudších k dávkám. Tyto informace jsou velmi důleţité pro pochopení obtíţné pozice nejchudších obyvatel, tedy i pracovníků v cihelnách a členů kmene Kathkari. Formální zdroje, které by mohli 12

13 Kathkari pro řešení své ţivotní situace vyuţít, jsou často nefunkční a nedostupné. Mezery v sociálním zabezpečení se snaţí zaplnit nevládní organizace (Pyati, Kamal, 2012, s. 291). 1.3 Působení neziskových organizací v Indii V indickém kontextu jsou za neziskové organizace (dále pouze NNO) povaţovány organizace, které jsou institucionalizované, soukromé, neziskové, samosprávné, dobrovolné a registrované vládou (Kilby, 2011, s. 4, podle Nandedkar, 1987). Přes toto přesné vymezení NNO je obtíţné stanovit jejich přesný počet. NNO by se měly registrovat u státních sloţek, avšak některé z nich se registrují u místních samospráv, jiné u centrální vlády (Kilby, 2011, s. 4, podle Sen, 1993). Řada existujících NNO je také neregistrovaných (Sridhar, Nagabhushanam, 2008, s. 15, podle Ţandin, Srivastava, 2003). Dle indického ministerstva vnitra existuje v Indii okolo 1,2 miliónů NNO (Jalali, 2008, s. 168). Tradice NNO v Indii je staletá. Dnešní vztah mezi NNO a státem je ovlivněn širším historickým vývojem Indie (Batley, 2011, s. 309). Velký rozmach organizací nastal po získání indické nezávislosti v 50. letech 20. století. V té době spolupracovaly organizace se státem na společném cíli zaměřeném na sniţování chudoby. Postupně však docházelo ke stagnaci jejich vzájemné spolupráce, coţ bylo posilováno vznikem státních regulací zaměřených na činnost NNO. Jeden z regulačních zákonů se nazývá Foreign Contributions Regulation Act. Ten se snaţí kontrolovat finanční zdroje přicházející ze zahraničí. Také došlo k přesnému vymezení činností, kterými se mohou NNO zabývat. Mezi činnosti se řadí rozvoj obnovitelných energií, problematika zdraví, zlepšování vodního managementu pro chudé aj. Tímto přesným vymezením činností došlo k odtrţení vlivu NNO na politiku indického státu (Kilby, 2011, s ). Aţ v roce 1985 byly NNO zahrnuty do plánovaného rozvoje Indie. Tímto se začalo počítat s partnerstvím mezi nimi a státními správami (Shiva, Roy, 2004, s. 65). V praxi to znamenalo, ţe se NNO v řadě případů staly prostředníkem mezi státem a chudými obyvateli (Kilby, 2011, s. 20). Jelikoţ část finančních prostředků je poskytována ze státního rozpočtu, vládne kvůli tomu mezi jednotlivými NNO rivalita. To vede k tomu, ţe systém NNO je fragmentovaný a neflexibilní (Kilby, 2011, s. 19). Dalším znakem indických NNO 13

14 je jejich zaloţení na altruistickém přístupu. V praxi se tento přístup projevuje konzervativností a přímým poskytováním benefitů pro příjemce pomoci. Zároveň se snaţí o vyhýbání se politickému dění. Takovéto rysy chování NNO vedou k velmi malému zlepšování ţivotní kvality chudých lidí (Kilby, 2011, s. 10). Je nutné podotknout, ţe sluţby NNO jsou daleko efektivnější neţ sluţby poskytované státními sloţkami (Kudva, 2005, s. 236) a, ţe NNO mají v rozvíjející se Indii významnou roli. Vedle spolupráce se státními sloţkami se věnují oblastem, které není indický stát schopen nebo ochoten zajistit (Pyati, Kamal, 2012, s. 292). Z výše zmíněného počtu NNO je z nich zaměřeno na práci s chudými a marginalizovanými lidmi (Kilby, 2011, s. 4, podle Salamon, Anheier, 1999). Organizace se snaţí o zplnomocňování nejchudších, dosaţení sociální spravedlnosti a prosazování respektu k lidským právům. Pozitivní změna v práci NNO nastala v 80. letech 20. století, kdy se organizace zaměřily na vytváření přístupu svépomoci a na podporu participace příjemců pomoci. Tento přístup se v indickém kontextu uplatňuje především u programů zaměřených na ţeny (Kilby, 2011, s. 6 11). Řada NNO je zřízena náboţenskými subjekty. Křesťanské organizace působí v Indii jiţ od koloniálních časů. Tyto organizace mají mezi sebou vytvořenou síť v rámci, které spolupracují. Pracují především v oblastech vzdělávání a zdravotnictví. Nejčastěji realizují výstavby základních škol nebo sirotčinců. Oproti ostatním NNO mají výhodu ve velkých finančních prostředcích ze zahraničních zdrojů. Jejich práce je někdy v Indii povaţována za snahu šířit křesťanskou víru mezi chudé indické obyvatele (Jalali, 2008, s ). 14

15 2 Kmen Kathkari Kmen Kathkari se řadí mezi jeden z mnoha vyloučených indických kmenů. Indické ministerstvo sociálních věcí identifikovalo Kathkari jako jeden ze tří primitivních kmenových komunit ve svazovém státě Maharashtra (De Silva, 2007, s. 8). Tento kmen se nachází především v oblastech zvaných Raigad a Thane. Podle údajů z roku 1981 je ve státě Maharastra celkem členů tohoto kmene (Dias, 2010, s. 51). K lepšímu pochopení ţivotní situace kmene popíši nejprve postavení kmenů v indické společnosti. Poté se zaměřím na popis samotného kmene Kathkari. 2.1 Indické kmeny Domorodé kmeny jsou povaţovány za nejstarší obyvatele indické země. V dnešní době ţijí v Indii odlišné domorodé skupiny, které mají různou ekonomickou úroveň. Liší se od sebe stupněm izolace a oblastmi, ve kterých ţijí (Padmanabhan, 2011, s. 77). V indické populaci tvoří vyloučené kmeny přibliţně 7 % obyvatel. Počet jednotlivých kmenů se v literaturách rozchází. Dias píše, ţe vyloučených kmenů je přibliţně 427. Většina z nich je charakteristická primitivním způsobem ţivota. Přibliţně 90 % z nich ţije izolovaně od zbytku indické společnosti, většinou v horách nebo v lesích. Aţ do devatenáctého století se kmeny ţivily tradičním způsobem ţivota, tzn. v souladu s přírodními zdroji v lesích. V období, kdy byla Indie britskou kolonií, se začala britská vláda zajímat o území, na kterém kmeny ţily. Britskou vládou byly kmeny povaţovány za necivilizované a primitivní. V té době byly označeny řadou stereotypů, které se v indické společnosti udrţují do dnes. Nejčastěji jsou členové kmenů označováni za líné. V dnešní době se tyto stereotypy promítají i na plátna indických bolywoodských filmů (Dias, 2010, s ). V současné době se indické kmeny stávají oběťmi ekonomického rozvoje Indie (Dias, 2010, s. 42). V době osmdesátých let nastal prudký ekonomický růst Indie, který se dotkl pouze určité skupiny obyvatel. Většinou se jednalo o obyvatele z měst. Výsledkem byl vznik daleko větších mezer v ţivotních úrovních mezi obyvateli měst 15

16 a venkova (Sachr, 2005, s. 184). V té době byly vyloučené kmeny nuceny k opuštění jejich tradičního prostředí. Degradace přírodních zdrojů byla dalším souvisejícím faktorem vedoucím ke ztrátě ţivobytí kmenů. Ztráta tradičního ţivotního stylu vedla ke změně vztahu kmenů k přírodě a zapříčinila kulturní změny (De Silva, 2007, s. 6). Dias (2010, s. 42) zjistil, ţe v té době bylo z vesnic nuceně přemístěno aţ 40 % lidí. Pokračující ekologická degradace vede i dnes ke stále narůstající chudobě kmenů. To je zapříčiněno především nedostatečným přístupem k základním zdrojům jako je jídlo, obydlí nebo oblečení (Heredita, Srivastava, 1994, s. 121). Vyloučené kmeny v dnešní době nedokáţí těţit z výhod globalizace a nejsou schopni si pod tlakem rozvíjejícího se technologického pokroku uchovat svojí původní kulturu (De Silva, 2007, s. 7). 2.2 Postavení kmenů v indické společnosti V indické společnosti je s členy kmenů zacházeno daleko hůře neţ se zbytkem obyvatel Indie. Primitivní kmeny se potýkají s nedostatkem pochopení zvláštností jejich potřeb a nedostatkem vůle k nalezení vhodného řešení. Jak jiţ bylo výše zmíněno, kmeny jsou nuceny k přemisťování a jsou diskriminováni ve svých právech i byrokracií a policií (Dias, 2010, s. 35, 176). A tak přestoţe je základní ochrana kmenů ustanovena v Indické ústavě, zůstávají kmeny stále diskriminovány. To vede k jejich ekonomické zaostalosti, jak v porovnání k ostatní indické populaci, tak i v porovnání s vyloučenými kastami nebo jinými sociálními skupinami vyuţívající ochrany Indické ústavy (De Silva, 2007, s. 5). Kvůli špatnému postavení ve společnosti je většina vyloučených kmenů chronicky chudá (Deshingkar, 2010, s. 4). Chronickou chudobu definovalo Výzkumné centrum pro chronickou chudobu (Chronic Poverty Research Centre) jako chudobu přetrvávající alespoň pět let. Tato chudoba přechází z jedné generace rodiny na další generace. Chronicky chudí jsou heterogenní skupina, která zahrnuje ty, kteří nejsou schopni se uţivit a to i přes to, ţe jsou ekonomicky aktivní (Hulme et al., 2001 v Deshingkar, 2010, s. 3). Chronická chudoba kmenů je velmi často napojena na ţivot v absolutní chudobě. Absolutní chudoba je světovou bankou definována jako absolutní zhoršování postavení nejnižších důchodových skupin obyvatelstva, jako životní situaci, která je charakterizována podvýživou, negramotností a nemocemi, vymykající se jakéhokoli 16

17 definici základních lidských podmínek důstojného života. (Jeniček, Foltýn, 2010, s ). 2.3 Historie kmene Kathkari V historii tvořil kmen Kathkari svojí vlastní identitu a kulturu, která měla své místo v indické společnosti. Změnu postavení kmene přinesl intenzivní vývoj za dob britské kolonie. Koloniální správa svým benevolentním paternalismem popřela jejich lidskou důstojnost a odmítla jejich domorodou kulturu (Heredita, Srivastava, 1994, s. 94). Původním povoláním Kathkari byl lov a zemědělství (De Silva, 2007, s. 8). Dříve byli členové kmene povaţováni za krále lesa (Heredita, Srivastava, 1994, s. 109). Les jim poskytoval širokou škálu nepěstovaných potravin, jako zeleninu, hlízu, oddenky, ryby, zvěřinu, ptáky, med nebo lesní plody. Lesy jim dále poskytovaly zdroje pro věci kaţdodenní potřeby, jako léky, palivové dříví, dřevo pro stavební nářadí a barviva (Academy of Development Science, nedatováno). Kathkari byli v minulosti závislí na zdrojích lesa. Po roce 1980 byl britskou vládou vyhlášen zákon o zachování lesů (Forest Conservation Act), který zakazoval vyuţívat zdrojů lesa. Nyní existují striktní regulace a opatření při porušení tohoto práva. Britská vláda jim místo vyuţívání lesů nabídla zemědělskou půdu ve sníţené sazbě daně. Většina této půdy byla nevhodná pro kultivaci zemědělství a nacházela se v podhůří, kde se vyskytuje skalnatá půda. Vlastníci půd nabízeli osivo a další potřeby za přemrštěné úvěry, takţe se kmen lehce dostal do ekonomického sevření (De Silva, 2007, s. 9 10). Proto po zřízení britských pravidel začala mít kmen Kathkari problémy s ţivobytím. Nemohl se ţivit jako dříve a stal se závislí na denní mzdě (Dias, 2010, s. 56). Důsledkem globalizace a odlesňování se členové kmene Kathkari stali zranitelnými a sociálně vyloučenými (De Silva, 2007, s. 11). 2.4 Pozice kmene Kathkari ve společnosti V dnešní době je s Kathkari zacházeno jako s pasivními objekty (Heredita, Srivastava, 1994, s. 94). Špatné postavení ve společnosti zhoršuje i zaostalost kmene za zbytkem indické společnosti a jeho nízká míra gramotnosti (Dias, 2010, s. 79). 17

18 Jak jiţ bylo výše zmiňováno, mezi členy indické společnosti panuje mnoho předsudků o kmenech. I o kmeni Kathkari jsou šířeny stereotypy. Řada Indů v oblasti Raigad a Thane si jiţ při vyslovení slova Kathkari představí líné, primitivní a zaostalé jedince (Heredita, Srivastava, 1994, s. 113). Dále jsou často označováni jako nic nedělající líní alkoholici nebo jako zločinci (Heredita, Srivastava, 1994, s. 100). Negativní hodnocení Kathkari okolím ovlivňuje také sebeobraz samotných Kathkari. Kathkari mají na sebe velmi kritický pohled a to především kvůli jejich alkoholickým sklonům, které povaţují za hlavní překáţku v jejich rozvoji. Nahlíţí na sebe a na svojí minulost jako na ostudnou a neţádoucí (Heredita, Srivastava, 1994, s. 113). Schopnost pozitivního vnímání sebe sama ztrácejí také kvůli ztrátě jejich původního způsobu ţivota (Heredita, Srivastava, 1994, s. 93). Toto špatné sebehodnocení kmene vede k utvrzování marginalizovaného postavení kmene ve společnosti. Kmen dnes ţije na vesnicích, které jsou umístěny v podhůří, segregovaně od zbytku společnosti. Mnoho vesnic převzalo prvky dominantní hinduistické kultury (De Silva, 2007, s. 8). Ve vesnicích se často vyskytuje vysoká míra alkoholismu (Dias, A., 2010, s. 79). Existuje několik moţných důvodů, proč Kathkari tíhnou k alkoholismu. Jedním z důvodů můţe být jejich touha uţít si, jiným je snaha uniknout z reality chudoby a zadluţenosti. Odhaduje se, ţe rodina Kathkari utratí přes polovinu svých příjmů za alkohol a zábavu. Jejich zdravotní stav a výţiva je tak kvůli špatným ţivotním podmínkám a alkoholismu na špatné úrovni (Academy of Development Science, nedatováno). S velmi nízkým postavením kmene a jeho absolutní chudobou souvisí i nízká míra vzdělanosti. Míra gramotnosti mezi Kathkari je pouze 7 8 % mezi muţi a pouze 2,5 % mezi ţenami (De Silva, 2007, s ). V kapitole 1.2 jsem uvedla, ţe vzdělání je zákonem poskytované všem dětem. Při realizaci zákonů dochází v řadě případů k obtíţím. I vzdělávání kathkarských dětí je ztíţeno faktem, ţe postoj učitelů k dětem je necitlivý. Učitelé si neuvědomují, ţe vychovávají první generaci kmene, která bude umět číst a psát. Učitelé mají špatné vyučovací metody a do školy nedocházejí pravidelně. Kvalita státem zřízených škol je nízká. Ve školách je nízká vybavenost školními pomůckami (chybí nábytek, sanitární zařízení). Děti z bohatých rodin docházejí do kvalitnějších soukromých škol (Mooij, 2007, s ). Kvůli oddělenému vzdělávání bohatých a chudých dětí dochází k udrţování stereotypů mezi 18

19 nově vyrůstající generací. Vzdělávání kmene je dále ztíţeno faktem, ţe nyní vyrůstá první vzdělávaná generace kmene. Děti tak nemají ţádnou podporu od sourozenců nebo rodičů v oblasti vzdělání (De Silva, 2007, s ). Kvůli špatně fungujícím školám nemají Kathkari téměř ţádné znalosti a mají pouze nízkou míru dovedností. Protoţe je vzdělání velmi důleţité pro nalezení dobré práce, jejich nevzdělanost často vede k zaměstnávání jako levná pracovní síla v cihelnách, uhelných dolech nebo na bambusových plantáţích (De Silva, 2007, s. 13). 2.5 Současné pracovní uplatnění kmene Kathkari Vzhledem k přísným britským zákonům se dnes musí kmen Kathkari přizpůsobit nově přicházející situaci globalizace a degradace přírody. Jelikoţ nemají peníze, ani půdu, a nemohou vyuţívat zdrojů lesa, musejí pracovat za denní mzdu. V takovém případě jsou nuceni pracovat na okraji společnosti, a to kvůli předsudkům, které ve společnosti panují (Heredita, Srivastava, 1994, s. 109). Někteří se ţiví sbíráním dřeva v lesích a jeho prodejem (Heredita, Srivastava, 1994, s. 117). Další moţností, jak nalézt práci, je migrace za prací. Řada rodin začala směřovat svojí práci do cihelen (De Silva, 2007, s ). Pro chronicky chudé se stala migrace významným způsobem, jak se vyrovnat se sezónními výkyvy v příjmech. Často to je jediná moţnost, jak si vydělat peníze v době nezaměstnanosti a nedostatku jiných příleţitostí k obţivě (Deshingkar, P., 2010, s ). Jelikoţ členové kmene Kathkari nemají trvalý příjem, jsou často vystaveni finanční nouzi. A to především nastane-li nepředvídatelný finanční výdaj, jako například stavba domu, manţelství, nemoc nebo úmrtí v rodině. V takových případech je pro ně obtíţné sehnat finanční zdroje. Často existuje jediná alternativa, jak se ze situace dostat. Tou je půjčka v hotovosti od lichvářů za přemrštěné úrokové sazby (Academy of Development Science, nedatováno). Takovýmto způsobem se většina rodin dostane do začarovaného kruhu chudoby, zadluţenosti a vázané práce (De Silva, 2007, s ). Jedním z typických příkladů půjčky od lichvářů, skrze kterou se členové kmene Kathkari zadluţují, je půjčka od vlastníků cihelen. V období, kdy nemají členové kmene moţnost se uţivit, navštěvují vlastníci cihelen vesnice a půjčují rodinám peníze za vysoké úroky. Tímto se rodiny zavazují k práci v cihelně na 6 měsíců v období 19

20 sucha (Srivastava, 2005, s. 18, podle Ghosh, 2004, Gupta, Ateeq and John, 2003). Migrace do cihelen začíná zpravidla v říjnu nebo v listopadu. Před monzunovým obdobím se rodiny vracejí zpět do svých vesnic. Jakmile jsou deště u konce, jsou rodiny opět připraveny opustit své vesnice. Práce v cihelnách tak tvoří cyklus, který je zobrazen v příloze č. 1 (Smita, 2008, s. 2). Svůj dluh spolu s úroky rodiny splatí prací v cihelně. Půjčování peněz je jeden z počátečních a rozhodujících znaků pro migraci a práci kmene Kathkari v cihelnách. Cihelny jsou místa často umístěná ve venkovských nebo odlehlých oblastech zhruba na šest měsíců. Dochází v nich k ruční výrobě cihel 3 (Srivastava, 2005, s. 18, podle Ghosh, 2004, Gupta, Ateeq and John, 2003). Dnes jsou členové kmene Kathkari povaţování za experty ve výrobě cihel. De Silva píše, ţe migrace do cihelen se stala jedním ze znaků kathkárské kultury. Dle pozorování De Silva (2007, s. 13) většina kathkarských rodin pracujících v cihelnách jiţ tuto práci vykonává let (De Silva, 2007, s. 13). Migrace se tak stává cyklickou a předává se s generace na generaci (Dias, 2010, s. 173). Většina práce v cihelnách je manuální a fyzicky náročná. Průměrně pracují členové migrujících domácností aţ hodin denně (De Silva, 2007, s. 13). Kathkari migrují do cihelen s očekáváním, ţe si vydělají na celé období dešťů. Tedy na období, kdy strádají nedostatkem zdrojů nutných pro přeţití (Gracious, 2011, s. 45). Pracovníci si často peníze na toto období neušetří. Brání jim v tom vlastník cihelny, který pracujícím domácnostem nevyplácí mzdy odpovídající odpracované práci. Důvodem ošizování pracovníků v cihelnách je jejich nízká nebo ţádná vzdělanost. Pracovníci si tak nemohou spočítat počet vyrobených cihel, a tím pádem ani týdenní mzdu. Všechny výpočty pak dělá vlastník cihelny, který vyuţívá negramotnosti kmene k okrádání (De Silva, 2007, s ). Zároveň vydělané peníze nejsou pracovníkům v cihelnách vypláceny denně nebo na konci měsíce. Během týdne dostávají rodiny od vlastníků cihelen pouze nezbytnou sumu peněz pro přeţití. Zbytek peněz je rodinám vyplacen na konci sezóny. Tento způsob vyplácení peněz zamezuje pracovníkům opuštění cihelny v půlce sezóny 4. Peníze, které si rodiny vydělají, nejsou téměř vůbec 3 Pro lepší představení prostředí a práce v cihelnách přikládám přílohu č. 2, která obsahuje popis výroby cihel a fotografii z cihelny Chinchpada. 4 De Silva (2007, s. 15) spočítal výši spravedlivé mzdy pro pracovníky v cihelnách. Jedna domácnost vyrobí průměrně 1000 cihel za den. Rodiny pracují 6 dní v týdnu, coţ odpovídá mzdě rupií za týden. Za celé období v cihelně by měla rodina dostat vyplaceno rupií. Realita ovšem je, ţe čelnové kmene Kathkari na konci šestiměsíční práce dostanou přibliţně rupií. 20

Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko)

Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko) Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko) 1. Úvod Tato případová studie pojednává o aktivitách, které nabízí regionální pobočka

Více

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte Om 1. informace o dítěti Jméno a příjmení Rodné číslo Místo narození Trvalý pobyt Faktický pobyt 2. rodiče Rodiče Otec Matka Jméno a příjmení Stav Trvalý pobyt Přechodný

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné z Metodického

Více

při Církvi bratrské Kladno

při Církvi bratrské Kladno při Církvi bratrské Kladno Rozšířit nabídku a dostupnost sociálně právních sluţeb pro sociálně znevýhodněné občany města Kladna a přilehlého okolí. Péče o celého člověka, o jeho duševní, duchovní a materiální

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

Evaluace průřezových témat

Evaluace průřezových témat KONFERENCE 2013 EVALUACE PRO BUDOUCNOST Evaluace průřezových témat Daniel Svoboda 28. 5. 2013 1 Úvod Busanské partnerství pro efektivní rozvojovou spolupráci potvrdilo, že odstraňování chudoby a nerovností

Více

Komunitní školy - centra místního vzdělávání

Komunitní školy - centra místního vzdělávání Komunitní školy - centra místního vzdělávání Stařeč 24.3.2011 Představení ředitel ZŠ a MŠ Bory Předseda občanského sdruţení Komunitní škola Bory Předseda občanského sdruţení Národní síť venkovských komunitních

Více

Problémy a priority obyvatel indického venkova. Jana Kubelková

Problémy a priority obyvatel indického venkova. Jana Kubelková Problémy a priority obyvatel indického venkova Jana Kubelková Případové studie z indického venkova 1. Problémy, potřeby a priority místních obyvatel v regionu distriktu Thanjavur (Centrální Tamilnadu)

Více

Poskytovatel sociálních služeb ve Varnsdorfu a Šluknovském výběžku

Poskytovatel sociálních služeb ve Varnsdorfu a Šluknovském výběžku Poskytovatel sociálních služeb ve Varnsdorfu a Šluknovském výběžku Vznik občanského sdružení Občanské sdruţení NA KŘIŽOVATCE bylo registrováno na Ministerstvu vnitra ČR č.j.: VS/1-1/51156/02-R dne 11.9.2002

Více

UČEBNÍ OSNOVA CVIČENÍ Z EKONOMICKÉ A FINANČNÍ GRAMOTNOSTI

UČEBNÍ OSNOVA CVIČENÍ Z EKONOMICKÉ A FINANČNÍ GRAMOTNOSTI UČEBNÍ OSNOVA Učební osnova předmětu CVIČENÍ Z EKONOMICKÉ A FINANČNÍ GRAMOTNOSTI Obor středního vzdělávání s maturitní zkouškou 63-41-M/02 Obchodní akademie Počet hodin v UP celkem: 60 Platnost učební

Více

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zařízení: Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Registrovaná sociální sluţba: Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, id.5509869

Více

Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět. Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010. Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis.

Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět. Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010. Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis. Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010 Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis.org 1 Chudoba ve světě ¼ populace v rozvojových zemích žije

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

PODPOROVANÉ ZAMĚSTNÁVÁNÍ V LOTYŠSKU SOUČASNÁ SITUACE A ZKUŠENOSTI. LOTYŠSKÁ SPOLEČNOST PRO AUTISMUS (Latvian Autism Society)

PODPOROVANÉ ZAMĚSTNÁVÁNÍ V LOTYŠSKU SOUČASNÁ SITUACE A ZKUŠENOSTI. LOTYŠSKÁ SPOLEČNOST PRO AUTISMUS (Latvian Autism Society) PODPOROVANÉ ZAMĚSTNÁVÁNÍ V LOTYŠSKU SOUČASNÁ SITUACE A ZKUŠENOSTI LOTYŠSKÁ SPOLEČNOST PRO AUTISMUS (Latvian Autism Society) Jaké je to v Lotyšsku? - V Lotyšsku dosud existuje jen několik málo podporovaných

Více

vypracovala Petra Štelclová

vypracovala Petra Štelclová Rodina a handicap vypracovala Petra Štelclová Lidé s handicapem (dle speciální pedagogiky): jedinci, u nichž se objevila vada či porucha Mezinárodní kvalifikace ICIDH definuje tyto pojmy: Vada, porucha

Více

KAI/2 evaluace vzdělávacích programů ŠVP a kurikula

KAI/2 evaluace vzdělávacích programů ŠVP a kurikula KAI/2 evaluace vzdělávacích programů ŠVP a kurikula ANGLICKÝ JAZYK Studijní obory ukončené maturitou dle přehledu studijních oborů na SŠSSaD v Liberci ÚVOD ŠVP AJ pro studijní obory pro ţáky s návazností

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výchova ke zdraví 6. ročník vztahy mezi lidmi a formy soužití - vztahy a pravidla soužití v prostředí komunity - rodina, škola, vrstevnická skupina, obec, spolek Vysvětlí role členů komunity (rodiny, třídy,

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 motivace a vůle Motivace Proč chcete studovat psychologii? Sepište seznam svých motivů Motivace základní pojmy termín motivace z latinského moveo

Více

KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ. Pracovní skupina pro národnostní menšiny a cizince

KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ. Pracovní skupina pro národnostní menšiny a cizince KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ Pracovní skupina pro národnostní menšiny a cizince CÍLOVÉ SKUPINY Národnostní menšiny = společenství osob, které mají státní občanství ČR a projevují

Více

Mohou se žáci bez zdravotního postižení vzdělávat i nadále v základních školách s upraveným vzdělávacím programem?

Mohou se žáci bez zdravotního postižení vzdělávat i nadále v základních školách s upraveným vzdělávacím programem? Výklad vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění vyhlášky č. 147/2011 Sb. nejčastější otázky

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce na základě vícegenerační systemické psychotraumatologie (VSP) / - konstelací traumatu www.franz-ruppert.de 1 Vzájemné působení mezi metodou systemických

Více

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva 1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva Kvízové otázky: 1. Která země na světě má největší podíl imigrantů ve své populaci? 2. Která země na světě má největší podíl emigrantů ve své populaci? 3. Která

Více

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s.

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s. PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ Právní formy podnikání - přehled Podrobné cíle učení: Umět vysvětlit, proč existují různé právní formy podnikání. Podnikání se vţdy uskutečňuje v určité právní formě. Chce-li někdo

Více

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Vedení lidí Je proces ovlivňování podřízených k takovému chování, které je optimální pro dosahování cílů organizace. Zohledňuje

Více

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Veřejné projednání návrhu 4.9.2014 Projekt Integrovaná strategie rozvoje území v působnosti MAS Pobeskydí je financován Moravskoslezským

Více

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: Název Cíle: Popis a zdůvodnění Cíle: Na která zjištění z analýz cíl reaguje Seznam opatření, které vedou k naplnění Cíle: 5.1 Udržení stávajících

Více

Standard č. 1: Cíle a způsoby poskytování osobní asistence

Standard č. 1: Cíle a způsoby poskytování osobní asistence Platnost: od 1. 1. 2013 Směrnice č.: LX OA - 001 (R1) Standard č. 1: Cíle a způsoby poskytování osobní asistence Obsah směrnice: I. Veřejný závazek II. Ochrana před předsudky a možné negativní hodnocení

Více

Priorita II. - Podpora prostupného rozptýleného bydlení pro osoby v krizi

Priorita II. - Podpora prostupného rozptýleného bydlení pro osoby v krizi Opatření II. 1.: Podpora prostupného rozptýleného bydlení pro osoby v krizi V Mladé Boleslavi nyní chybí motivující systém nabídky prostupného bydlení. Systém prostupného bydlení lze rozdělit do tří stupňů:

Více

Listy a lístky ze Šafránu

Listy a lístky ze Šafránu Listy a lístky ze Šafránu Podzim 2013 Milí přátelé a příznivci ŠAFRÁNU dětem, máme tu podzimní čas sklizně, čas přípravy na zimu. V přírodě všechno dozrává, sklízí se plody, které se vyvíjely uţ od jara.

Více

Předmět: Řízení lidských zdrojů. Téma 4: MOTIVAČNÍ PROCES A JEHO ŘÍZENÍ

Předmět: Řízení lidských zdrojů. Téma 4: MOTIVAČNÍ PROCES A JEHO ŘÍZENÍ VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií Katedra řízení podniku Předmět: Řízení lidských zdrojů Téma 4: MOTIVAČNÍ PROCES A JEHO ŘÍZENÍ 1 I M P L E M E N T A C E (uskutečnění,

Více

Přehled aktuálních úmluv Mezinárodní organizace práce tematické členění MOP s uvedením souvisejících doporučení

Přehled aktuálních úmluv Mezinárodní organizace práce tematické členění MOP s uvedením souvisejících doporučení Přehled aktuálních úmluv Mezinárodní organizace práce tematické členění MOP s uvedením souvisejících doporučení úmluvy ratifikované ČR jsou označeny, doporučení nejsou předmětem ratifikací 1. Svoboda sdružování,

Více

ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU (PPP PROJEKTY A JEJICH ANALÝZA)

ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU (PPP PROJEKTY A JEJICH ANALÝZA) 1. medzinárodná internetová konferencia MLADÁ VEDA VŠEMVS 2012 Vysoká škola ekonómie a manaţmentu verejnej správy v Bratislave ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU (PPP PROJEKTY A JEJICH ANALÝZA)

Více

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Sociální podnikání zaměstnanecká družstva Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Sociální inovace Koncept BEC BEC Družstvo Šumperk

Více

Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Martina Jeníčková Na poříčním právu 1/ Telefon: 221 923 587 128 01 Praha 2 Fax: E-mail: martina.jenickova@mpsv.

Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Martina Jeníčková Na poříčním právu 1/ Telefon: 221 923 587 128 01 Praha 2 Fax: E-mail: martina.jenickova@mpsv. Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky na projekt z programu veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy BETA Předkladatel - garant

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

I. Sekaniny1804 Výchova ke zdraví

I. Sekaniny1804 Výchova ke zdraví Výchova ke Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vzdělávání v předmětu Výchova ke je zaměřeno na: preventivní ochranu základní hygienické, stravovací, pracovní i

Více

Dopadová studie č. 31

Dopadová studie č. 31 Dopadová studie č. 31 BOZP, stres na pracovišti a jeho specifika v odvětví zdravotnictví Vytvořeno pro Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvětvích

Více

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Současný stav Posledních 20 let zdravotně sociální péče jedná se o ní Posledních 20 let

Více

marketingu Definice pojmů Ing. Lucie Vokáčov ová, vokacova@pef.czu.cz

marketingu Definice pojmů Ing. Lucie Vokáčov ová, vokacova@pef.czu.cz Koncept jádra j marketingu Definice pojmů Ing. Lucie Vokáčov ová, vokacova@pef.czu.cz Pojetí marketingu Pohled ekonomů: Marketing je proces výměny užitné hodnoty, kterou kupující získává od prodejce ve

Více

Procesní management veřejné správy

Procesní management veřejné správy Procesní management veřejné správy Václav Řepa Vysoká škola ekonomická v Praze, ČR Projekt PARMA (Public Administration Reference Model and Architecture) repa@vse.cz vaclav@panrepa.com http://parma.vse.cz/w

Více

Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže

Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže Partneři projektu iyouth Koordinátor evropského projektu IOM International Organization for Migration (Mezinárodní

Více

Základní škola Vizovice, Školní 790, Vizovice Školní vzdělávací program. ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PLÁN školní družiny

Základní škola Vizovice, Školní 790, Vizovice Školní vzdělávací program. ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PLÁN školní družiny Základní škola Vizovice, Školní 790, Vizovice ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PLÁN školní družiny HRAJEME SI S ÚSMĚVEM ZÁKLADNÍ ŠKOLA VIZOVICE ŠKOLNÍ 790 VIZOVICE 1. Identifikační údaje Základní škola Vizovice, Školní

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Socioekonomické deprivační indexy teoretickávýchodiska amožnosti aplikace ve veřejném zdraví

Socioekonomické deprivační indexy teoretickávýchodiska amožnosti aplikace ve veřejném zdraví Socioekonomické deprivační indexy teoretickávýchodiska amožnosti aplikace ve veřejném zdraví Šlachtová Hana Fejtková Petra Šplíchalová Anna Polaufová Pavla Tomášková Hana Realizováno v rámci grantu IGA

Více

KOMUNITA V ZAHRANIČÍ S T Á R N U T Í V K O M U N I T Ě

KOMUNITA V ZAHRANIČÍ S T Á R N U T Í V K O M U N I T Ě KOMUNITA V ZAHRANIČÍ S T Á R N U T Í V K O M U N I T Ě V e r o n i k a B E Š Ť Á K O V Á w w. c o h o u s i n g. c z O B S A H Ú V O D N U T N Ý E X K U R Z D O D E M O G R A F I C K É S I T U A C E K

Více

Jana Šeblová. Pelhřimovský podvečer 21. 22. 10. 2011

Jana Šeblová. Pelhřimovský podvečer 21. 22. 10. 2011 Jana Šeblová Pelhřimovský podvečer 21. 22. 10. 2011 Charakteristické rysy domácího násilí Identifikace podle 4 znaků 1. Opakování - (dlouhodobé, na pokračování) 2. Eskalace - (stupňuje se, je stále častější)

Více

Povinnosti zaměstnavatelů k úřadu práce a vzájemné vztahy

Povinnosti zaměstnavatelů k úřadu práce a vzájemné vztahy ~ 1 ~ Povinnosti zaměstnavatelů k úřadu práce a vzájemné vztahy Budeme se pohybovat v dimenzích Zákona o zaměstnanosti konkrétně mezi 4-62. Ihned v úvodu tj. 4 ZZ hovoří o účastnících právních vztahů,

Více

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA 1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního

Více

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU seminární práce OBSAH ÚVOD... 1 1. Fiskální politika... 1 2. Monetární politika... 3 3. Dopad nástrojů fiskální politiky na řízení podniku... 4 4. Dopad

Více

Veřejný závazek OSP. Život bez bariér, z.ú. Lomená 533 509 01 Nová Paka IČO 266 52 561

Veřejný závazek OSP. Život bez bariér, z.ú. Lomená 533 509 01 Nová Paka IČO 266 52 561 Veřejný závazek OSP Poskytovatel sociální služby: Život bez bariér, z.ú. IČO: 26652561 DIČ: CZ 26652561 č.ú.: 78-8511550297/0100 u KB Nová Paka IBAN: CZ6001000000788511550297 SWIFT: KOMBCZPPXXX Internetové

Více

Dopad veřejných politik na strukturu migrantů v České republice: případová studie a doporučení. Proměna trhu práce: nic se neděje?

Dopad veřejných politik na strukturu migrantů v České republice: případová studie a doporučení. Proměna trhu práce: nic se neděje? Dopad veřejných politik na strukturu migrantů v České republice: případová studie a doporučení PhDr. Marie Jelínková, PhD. Sdružení pro integraci a migraci Multikulturní centrum Praha Proměna trhu práce:

Více

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě MUDr. Hana Janatová CSc. Státní zdravotní ústav Státní zdravotní ústav 1 EY 2012 Aktivní a zdravé stárnutí a mezigenerační solidarita Národní strategie podporující pozitivní

Více

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi Opatření XII. 1.: Podpora nízkoprahových terénních sociálních služeb pro osoby bez přístřeší Nízkoprahové terénní sociální služby pro osoby bez přístřeší poskytuje v Mladé Boleslavi středisko Naděje. Zde

Více

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Mgr. Petr Wija, Ph.D. Garant pracovní skupiny Sociální koheze, člen expertního týmu pro Strategický

Více

ÚVOD DO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

ÚVOD DO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ ÚVOD DO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ OBECNÝ CÍL SOCIÁLNÍ POLITIKY A JEHO NAPLŇOVÁNÍ Hlavním úkolem je čelit sociálním a ekonomickým ohrožením, s nimiž lidé v průběhu svého života se setkávají a dále vytvářet

Více

Potraviny v širších souvislostech

Potraviny v širších souvislostech Potraviny v širších souvislostech Ostrava, 6.11. 2012 Blanka Křivánková, Glopolis krivankova@glopolis.org 1 Svět -7 miliard obyvatel ČR 10,3 mil. Dnešní kontext V roce 2009 trpěla hladem více než miliarda

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ POSKYTOVANÝCH SLUŽEB V OP RUMBURK platné od 1. 9. 2009. 1. 2. 3. 4. Info Rada Akt.pomoc Asistence

MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ POSKYTOVANÝCH SLUŽEB V OP RUMBURK platné od 1. 9. 2009. 1. 2. 3. 4. Info Rada Akt.pomoc Asistence MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ POSKYTOVANÝCH SLUŽEB V OP RUMBURK platné od 1. 9. 2009 1. 2. 3. 4. Info Rada Akt.pomoc Asistence 1. Sociální dávky - celkem 1.1. Dávky státní sociální podpory 1.1.1. Dávky poskytované

Více

Vážené dámy, Vážení pánové,

Vážené dámy, Vážení pánové, Práva dětí a jejich ochrana v České republice (Příspěvek ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase na konferenci Práva dětí v Evropské unii, 3. července 2007, MPSV) Vážené dámy, Vážení pánové, je mi

Více

STANDARDY KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Příručka pro uživatele

STANDARDY KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Příručka pro uživatele STANDARDY KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Příručka pro uživatele www.mpsv.cz www.esfcr.cz Tato publikace vznikla v rámci projektu Ministerstva práce a sociálních věcí Systém kvality v sociálních službách" a

Více

Sociální služba denní stacionáře

Sociální služba denní stacionáře O nás Příspěvková organizace je zřízena obcí od 1. 1. 1993. Označení organizace Název: ŽIRAFA Integrované centrum Frýdek Místek, příspěvková organizace Právní forma: příspěvková organizace IČ: 00847011

Více

Modelový program výcviku manažerů

Modelový program výcviku manažerů Modelový program výcviku manažerů (se specifickým zaměřením na prvoliniový management) CÍL VÝCVIKU... 2 METODY VÝCVIKU... 2 NÁPLŇ VÝCVIKU... 2 1. ROLE A OSOBNOST SUPERVIZORA (= PRVOLINIOVÉHO MANAŢERA)

Více

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Protesty ve společnosti Praha 19. října 2011 Marketingový a sociologický výzkum Držitel certifikátu ISO 9001:2001 - člen ESOMAR www.scac.cz SC & C Marketing & Social

Více

Konference Jak správně finančně vzdělávat dospělé 2011

Konference Jak správně finančně vzdělávat dospělé 2011 Konference Jak správně finančně vzdělávat dospělé 2011 V současnosti existuje množství projektů, o kterých není mezi občany dostatečné povědomí. Jejich dopad je v řadě případů relativně malý v porovnání

Více

Navýšení kapacity pobytových služeb pro osoby s chronickým duševním onemocněním a osoby ohrožené závislostí na návykových látkách

Navýšení kapacity pobytových služeb pro osoby s chronickým duševním onemocněním a osoby ohrožené závislostí na návykových látkách PRIORITY PRO CÍLOVOU SKUPINU OSOBY OHROŽENÉ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM, OSOBY V KRIZI, ETNICKÉ MENŠINY Priorita 1 Podpora ambulantních a terénních služeb pro osoby bez přístřeší Opatření 1.1. Zřízení centra

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 4 PROČ SE STÁT DOBROVOLNÍKEM Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte

Více

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

Problematika seniorů v České republice

Problematika seniorů v České republice Problematika seniorů v České republice Obsah Demografický vývoj v České republice a Evropské unii Aktivní stárnutí z pohledu MPSV Národní akční plán podporující pozitivního stárnutí pro období 2013 až

Více

MĚSÍČNÍK VÝZKUMU SHARE (50+ v Evropě) 2/2013 15-64. 65 a více

MĚSÍČNÍK VÝZKUMU SHARE (50+ v Evropě) 2/2013 15-64. 65 a více MĚSÍČNÍK VÝZKUMU SHARE (50+ v Evropě) 2/2013 Zpravodaj SHARE Survey of Health, Retirement and Ageing in Europe Třetina obyvatel starších 50 let žije sama Stárnutí populace není pouze tématem pro demografy

Více

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Násilí z nenávisti Jednání motivované předsudky nebo nenávistí namířené proti osobě, skupinám, jejich

Více

VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŢINY ZÁKLADNÍ ŠKOLY PŘEROV, VELKÁ DLÁŢKA 5

VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŢINY ZÁKLADNÍ ŠKOLY PŘEROV, VELKÁ DLÁŢKA 5 VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŢINY ZÁKLADNÍ ŠKOLY PŘEROV, VELKÁ DLÁŢKA 5 Mgr. Martin Černý Přerov, 2011 Tento VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŢINY je vydán ředitelem školy na základě ustanovení 30, odst.1 zákona č. 561/2004

Více

Gender. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Gender. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gender MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 2 Název materiálu: Gender Ročník: 3. Identifikace

Více

Podpora rozvoje čtenářské gramotnosti v předškolním a základním vzdělávání

Podpora rozvoje čtenářské gramotnosti v předškolním a základním vzdělávání Podpora rozvoje čtenářské gramotnosti v předškolním a základním vzdělávání Vymezení úkolu Úkol splňuje požadavek: Školského zákona (561/2004 173-176 ) Koncepčních záměrů pro inspekční činnost v období

Více

6.ročník ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI

6.ročník ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI PŘEDMĚT OBČANSKÁ VÝCHOVA 6.ročník Prosinec Březen Duben NAŠE ŠKOLA život v naší škole, práva a povinnosti žáků,význam činnosti žákovské samosprávy,školního parlamentu,společná pravidla a normy,vklad vzdělání

Více

občanské sdružení Benediktus

občanské sdružení Benediktus Stanovy občanského sdružení Benediktus Čl. I Úvodní ustanovení Název spolku: občanské sdružení Benediktus Sídlo: Klášterní 60, 583 01 Chotěboř IČO: 708 68 832 (dále jen komunita ) Čl. II Právní postavení

Více

14. 15. 16. 17. 18. 19.

14. 15. 16. 17. 18. 19. ČÁST I. - PREAMBULE 1. Uznáváme, že zlepšit lidská sídla, jejichž kvalita značně ovlivňuje každodenní život i celkovou pohodu a spokojenost našich národů, je naprosto nutné. Cítíme, že existuje velká příležitost

Více

Chudoba vs. sociální vyloučení přechod od vertikální koncepce k horizontálnímu pojmu Chudoba nedostatek finančních prostředků a ekonomických statků

Chudoba vs. sociální vyloučení přechod od vertikální koncepce k horizontálnímu pojmu Chudoba nedostatek finančních prostředků a ekonomických statků Chudoba vs. sociální vyloučení přechod od vertikální koncepce k horizontálnímu pojmu Chudoba nedostatek finančních prostředků a ekonomických statků Sociální vyloučení osoba, rodina, domácnost, společenství

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 1. Sociální politika. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 1. Sociální politika. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 1 Sociální politika Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Sociální pomoc VŠFS 12.2.2015

Sociální pomoc VŠFS 12.2.2015 Sociální pomoc VŠFS 12.2.2015 1 Obsah Sociální pomoc Obecně Principy Cíle Životní a existenční minimum Dávky hmotné nouze Dávky sociální péče 2 Sociální pomoc Systém sociálního zabezpečení je rozdělen

Více

Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování

Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování Seminar Starting points for Czech health reform 16.4. 17.4. Prague Macháček, Hroboň, Julínek Health reform.cz PROBLÉMY VEŘEJNÝCH SYSTÉMŮ ZDRAVOTNÍ

Více

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu:

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: ZDROJE FINANCOVÁNÍ Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: 1. na činnost tzn. na redistribuci dávek a pokrytí sociálních služeb, které směřují k uživateli, 2. na správu potřebnou k činnosti, která

Více

7. Občanská výchova 81

7. Občanská výchova 81 7. Občanská výchova 81 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Výchova k občanství Vyučovací předmět: Občanská výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obor Občanská výchova

Více

Feeding, vzdělácí a sociální programy pro nejchudší děti a mládež v Africe (Zambie)

Feeding, vzdělácí a sociální programy pro nejchudší děti a mládež v Africe (Zambie) Feeding, vzdělácí a sociální programy pro nejchudší děti a mládež v Africe (Zambie) Mgr. Monika Měrotská Zdravotně sociální fakulta Jihočeská universita v Českých Budějovicích Děti ulice Děti ulice: dítě,

Více

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI Václav Fessl Lékařská fakulta UK ARK FN Plzeň Starý člověk není hloupý Konzervativní názor není synonymem pro zpátečnický postoj Peněţní sbírky na seniory jsou neúspěšné

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

Zdravá škola. škola podporující zdraví

Zdravá škola. škola podporující zdraví Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým

Více

AGE MANAGEMENT VE FIREMNÍ PRAXI

AGE MANAGEMENT VE FIREMNÍ PRAXI AGE MANAGEMENT VE FIREMNÍ PRAXI Mgr. Ilona Štorová 5.12.2012 OBSAH Identifikace projektu Klíčové aktivity Výstupy projektu Pracovní schopnost Index pracovní schopnosti Strategie Age Managementu v ČR Aktivní

Více

Chtějí lidé bez domova pracovat? Anebo jsou líní, jak to vidí většinová společnost? Z výzkumu Jako doma Zpátky ze dna: Zostřeno na ženy vyplynulo, že:

Chtějí lidé bez domova pracovat? Anebo jsou líní, jak to vidí většinová společnost? Z výzkumu Jako doma Zpátky ze dna: Zostřeno na ženy vyplynulo, že: Chtějí lidé bez domova pracovat? Anebo jsou líní, jak to vidí většinová společnost? Z výzkumu Jako doma Zpátky ze dna: Zostřeno na ženy vyplynulo, že: 98 % žen bez domova touží po stabilní dlouhodobé práci

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Ţadatel projektu: Název projektu: Škola Tobě Název operačního

Více

Matematické praktikum 8. roč. Křížovka pojmy z finanční gramotnosti

Matematické praktikum 8. roč. Křížovka pojmy z finanční gramotnosti Mgr. Erika Chmelířová 8. ročník (VI/2 EU OPVK) 13.10.2011 Matematické praktikum 8. roč. Křížovka pojmy z finanční gramotnosti Výukový materiál je připraven pro 8. ročník. Ţáci pracují s pojmy z finanční

Více

Projekt hmotné podpory ústavům sociální péče v Kyrgyzstánu

Projekt hmotné podpory ústavům sociální péče v Kyrgyzstánu Projekt hmotné podpory ústavům sociální péče v Kyrgyzstánu Kyrgyzstán je země bývalého Svazu sovětských socialistických republik. Po jeho rozpadu v roce 1991 získal Kyrgyzstán nezávislost a v témže roce

Více

ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE

ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE I. OSOBNÍ ÚDAJE ŽADATELE/KY Státní příslušnost:

Více

TISKOVÁ KONFERENCE 24. 3. 2015

TISKOVÁ KONFERENCE 24. 3. 2015 TISKOVÁ KONFERENCE 24. 3. 2015 Jediná celostátní edukačně-náborová kampaň zaměřená na pěstounskou péči POMOC OHROŽENÝM DĚTEM Nadační fond J&T pomáhá již od roku 2004 především ohroženým dětem a rodinám.

Více

SNÍŽENÍ ADMINISTRATIVNÍ ZÁTĚŽE

SNÍŽENÍ ADMINISTRATIVNÍ ZÁTĚŽE SNÍŽENÍ ADMINISTRATIVNÍ ZÁTĚŽE Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) Ing. Michal Zaorálek, náměstek ministra školství, mládeţe

Více

Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014

Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014 III. Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014 MPSV poskytuje s účinností zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách účelové dotace poskytovatelům sociálních služeb,

Více

Koncepce sociálního bydlení vize, příležitost, inspirace, rizika

Koncepce sociálního bydlení vize, příležitost, inspirace, rizika Koncepce sociálního bydlení vize, příležitost, inspirace, rizika Roman Matoušek Problémy dosavadních přístupů na co Koncepce reaguje? Podpora na straně poptávky (dávky) nepropojená s adekvátní nabídkou

Více