CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Možnosti sociální pomoci lidem kmene Kathkari zaměstnaných v cihelnách

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Možnosti sociální pomoci lidem kmene Kathkari zaměstnaných v cihelnách"

Transkript

1 CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Možnosti sociální pomoci lidem kmene Kathkari zaměstnaných v cihelnách Téma práce: Možnosti sociální pomoci lidem kmene Kathkari zaměstnaných v cihelnách Andrea Blaţková Vedoucí práce: Mgr. Daniela Růţičková Olomouc 2013

2 Prohlašuji, že jsem tuto práci zpracovala samostatně na základě použitých pramenů a literatury uvedených v bibliografickém seznamu. V Olomouci dne Andrea Blaţková

3 Ráda bych poděkovala Mgr. Daniele Růţičkové za její čas a ochotu při vedení mé práce. Poděkování patří také mým nejbliţším, kteří mě při psaní práce podporovali.

4 OBSAH Úvod Sociální pomoc v kontextu Indie Obtíţe indického systému sociálního zabezpečení Existující státní sociální programy Indie Působení neziskových organizací v Indii Kmen Kathkari Indické kmeny Postavení kmenů v indické společnosti Historie kmene Kathkari Pozice kmene Kathkari ve společnosti Současné pracovní uplatnění kmene Kathkari Sociální situace pracovníků v cihelnách jako životní situace Termín ţivotní situace a koncept sociálního fungování Sociální situace z pohledu dimenzí Musila a Navrátila (2000) Fyziologická dimenze pracovníků v cihelnách Psychologická dimenze pracovníků v cihelnách Sociální dimenze pracovníků v cihelnách Noogení dimenze pracovníků v cihelnách Formální a neformální zdroje pomoci pracovníků v cihelnách Shrnutí sociální situace pracovníků v cihelnách Metodologická část Cíl výzkumu Metoda výzkumu Způsob zpracování a analýzy dat Případová studie Organizace Bethany Society Vybrané sluţby organizace Bethany Society Sociální práce bethánských sester v cihelnách Uspokojování fyziologických potřeb Uspokojování psychologických potřeb Uspokojování sociální potřeb... 40

5 5.3.4 Uspokojování noogeních potřeb Shrnutí sociální práce organizace Bethany Society v cihelnách Bariéry v sociální práci organizace Bethany Society Vlastní doporučení Rozšíření práce s rodinou Spolupráce jednotlivých NO Navázat spolupráci s vlastníky cihelen Vzdělávání dětí v internátních školách Závěr Seznam pramenů a literatury Seznam příloh Přílohy... 55

6 Úvod Indie je země s druhou nejrychleji rostoucí ekonomikou světa. Ekonomický růst se ovšem týká pouze malé části indických obyvatel. Aţ 75 % Indů ţije v podmínkách extrémní chudoby. A tak, přestoţe poskytuje Indie finance na rozvojovou spolupráci v jiných částech rozvojového světa, sama nemá rozvinuté funkční sociální formy pomoci pro své nejchudší obyvatele. Mezi hlavní problémy, které udrţují chudé v chudobě, patří negramotnost, dětská práce a vysoký populační růst. Řada chudých lidí je kromě pasti chudoby dále ve své pozici udrţována svým společenským statutem. Z tradice hinduistického náboţenství je indická společnost rozdělena na kasty, kdy nejniţší postavení ve společnosti mají nedotknutelní. Vedle nich tvoří speciální skupinu vyloučené kmeny. Ty mají z historického hlediska velmi špatné postavení ve společnosti. Jejich dnešní situace je odrazem vykořisťování ze strany britské koloniální vlády a dnešních přetrvávajících stereotypů mezi ostatní indickou společností. Dnes se kmeny potýkají s problémy spojenými s odlesňováním a globalizací. Kvůli těmto procesům nemají moţnost se ţivit svým tradičním způsobem ţivota. Ten byl v historii zaloţený na přeţití v lese (Singh, 2003, s ). Jedním z vykořisťovaných kmenů ţijícím ve státě Maharasthra je kmen Kathkari. V dnešní době je tento kmen nucen kvůli nedostatku příleţitostí k přeţití migrovat za prací do cihelen. Ţivotní a pracovní podmínky v cihelnách jsou často nevyhovující pro důstojný ţivot pracovníků. Ţivotní situace lidí v cihelnách není v ţádné literatuře plně zpracována. V Indii je téma cihelen často tabuizované. Práce neziskových organizací v cihelnách je ohroţena postihem ze strany vlastníka cihelny. Vyskytují se i situace, kdy jsou lidé kvůli snaze pomáhat pracovníkům v cihelnách zavraţděni. V České republice se o problematice cihelen téměř vůbec neví. Proto by tato práce mohla poslouţit především pro informování české veřejnosti o podmínkách, ve kterých lidé v cihelnách ţijí a pracují. A zejména o způsobech pomoci, které v oblasti pomoci pracovníkům kmene Kathkari v cihelnách existují. Zároveň práce bude moci slouţit k orientaci v sociálně-politických a historických reáliích Indie. Práce můţe být významná i pro studenty CARITAS-VOŠs Olomouc, kteří plánují strávit svou zahraniční praxi v Indii. Budou si moci nastudovat informace o indických formách sociální pomoci, sociální situaci lidí v cihelnách a o organizaci Bethany Society, ve které se část 6

7 zahraniční praxe uskutečňuje. Pokud by se podařilo přeloţit práci do anglického jazyka, mohla by být uţitečná i pro neziskové organizace pracující s lidmi v cihelnách. Dále bude moci práce přispět k větší informovanosti o problematice cihelen a ke zlepšení práv pracovníků v cihelnách. Poznávacím cílem mé práce je popsat sociální situaci lidí kmene Kathkari zaměstnaných v cihelnách a popsat existující formy sociální pomoci, které poskytuje organizace Bethany Society. Téma mé práce nebylo doposud v ţádné literatuře zpracováno. Existuje pouze malé mnoţství literatury zabývající se kmenem Kathkari. Ţádná z nich není zaměřená pouze na jejich práci v cihelně. O cihelnách vzniklo několik málo studií. Větší část studií se zabývá nucenou migrací a vázanou prací v Indii. Velká část práce bude sepsána z anglické literatury. K popisu kmene Kathkari vyuţiji především autorů De Silva (The Impact of Globalisation on Kathkari, 2007) a Dias (The Kathkari Adivasis and Non-Governmental Organisations: A Study of Impact of the work done by Catholic Organizations of the Archdiocese of Mumbai in Raigad, Maharashtra, 2010). Českou literaturu pouţiji při vymezení pojmu ţivotní situace. V této kapitole budu čerpat zejména z děl Navrátila (Úvod do teorií a metod sociální práce, 2000; Ţivotní situace jako předmět intervence sociálního pracovníka. Sociální práce/sociálná práca, 2003). K samotnému popisu ţivotní situace pracovníků v cihelnách vyuţiji velké mnoţství studií a výzkumů. Nejvíce budu čerpat z děl autorů Smita (Bonded Labour in India: Its Incidence and Pattern, 2008) a Srivastava (Distress Seasonal Migration and its Impact on Children s Education, 2005). V práci nejprve vypracuji teorii zaměřenou na sociální formy pomoci v indickém kontextu. V této kapitole objasním problematiku indického sociálního zabezpečení a popíši význam neziskových organizací pro sociální práci v Indii. Dále se budu zabývat zařazením kmene Kathkari do postavení kmenů v indické společnosti a popíši jeho charakteristiku. V další kapitole se zaměřím na popis ţivotní situace pracovníků v cihelnách. Tu vymezím podle dimenzí fyziologických, psychologických, sociálních a noogeních dle autorů Navrátil a Musil (2000). Ve čtvrté kapitole popíši metodologii mé případové studie, ve které se budu věnovat organizaci Bethany Society. Bude se jednat o deskriptivní případovou studii sepsanou na základě analýzy dokumentů, terénního výzkumu, pozorování a rozhovorů. Informace pro napsání případové studie jsem získala při absolvování mé zahraniční praxi v Indii v roce

8 1 Sociální pomoc v kontextu Indie Zatímco v České republice je sociální pomoc chápána jako samostatný systém českého sociálního zabezpečení, který se snaţí o řešení hmotné a sociální nouze, v řadě jiných zemí jsou dávky státní sociální podpory spolu s dávkami sociální pomoci spojeny do jednoho systému. Zpravidla se tento systém označuje jako Social Assistance sociální pomoc (Krebs, 2010, s ). V kontextu indického sociálního zabezpečení je v textu dále pouţíván termín sociální pomoc jako jednotný systém státních sociálních dávek. Zároveň do něj bude zařazena práci neziskových organizací, které mají v řešení indických sociálních problémů velký význam (Murthy a kol., 1990, s. 6). K porozumění problematiky sociální pomoci je nejprve nezbytné věnovat se politickému uspořádání Indie a základnímu kontextu indického sociálního zabezpečení. Indická republika je demokratický stát, který je sloţen z federací menších států. Indie má jednu centrální vládu, která je zodpovědná za řešení velkých problémů a za navazování mezinárodních vztahů. K tomu, aby mohla vláda spravovat celé indické území, přenesla část svých pravomocí na spolkové státy. Tyto menší územní celky zodpovídají za udrţování práva a pořádku a mají vlastní sociální a hospodářskou politiku (Mooij, 2007, s. 326, podle Corbridge and Harriss, 2000). Tyto decentralizované místní správy dokáţí lépe přizpůsobovat sluţby podle preferencí lokálních obyvatel (Asthama, 2012, s ). V indickém kontextu, kde aţ 40 % obyvatel trpí nedostatkem příjmů k uspokojení základních potřeb, je velmi obtíţné vybudovat funkční systém sociálního zabezpečení. Systém brzdí i fakt, ţe pouze 10 % obyvatel je zaměstnáno v organizovaném pracovním sektoru. Zbylých 90 % obyvatel pracuje v sektoru neorganizovaném (Murthky a kol., 1990, s. 4). Lidé si v takovém případě nepřispívají na sociální pojištění. V neorganizovaném sektoru se lidi stávají obětí lehkého vykořisťování, například v podobě výplaty nízkých mezd nebo špatných pracovních podmínek (Remesh, 2009, s. 3). Pro pracovníky z neorganizovaného sektoru existují formy pomoci skrze sociální programy, které jsou realizovány různými ministerstvy a správními odděleními (Sülzer, 2008, s. 220). 8

9 1.1 Obtíže indického systému sociálního zabezpečení Indický systém sociálního zabezpečení se setkává s řadou obtíţí. Ty komplikují poskytování státní sociální pomoci, která je zaručena indickými zákony. Tato kapitola je důleţitá pro porozumění obtíţné situace nejchudších obyvatel, kteří se snaţí získat formální zdroje pomoci pro vyřešení své ţivotní situace. V Indii neexistuje jednotný systém sociálního zabezpečení. Systémy sociálního zabezpečení jsou rozptýlené a nemají sourodou povahu. Je to způsobené především rozdílnými sociálními politikami jednotlivých spolkových států (Murthy a kol., 1990, s. 23). To vede k tomu, ţe existující státní programy přispívají velmi málo ke sniţování chudoby (Murthy a kol., 1990, s. 5). Existuje několik důvodů proč tomu, tak je. Zde jsou nastíněné některé z nich. Prvním důvodem je nejasně definována odpovědnost jednotlivých subjektů (Mooij, 2007, s. 333). Jiţ výše zmíněná roztříštěnost sociálního zabezpečení je dále doprovázena nedostatkem finančních zdrojů k realizaci všech zákonem definovaných forem sociální pomoci. Jednotlivé místní samosprávy nemají finanční prostředky k naplňování centrální vládou stanovené pomoci (Faizi, 2010, s. 143, podle Ambedkar, 2000). Místní samosprávy získávají finance ze čtyř moţných zdrojů. Jsou jimi: vybírání daní, dotace a podpora ze státní vlády, zdroje z rozvojových programů a samofinancování (například pronájem místností), (Faizi, 2010, s. 161). Hlavní zdroj financí pro místní vlády plyne ze státního rozpočtu. Ten ovšem podle World Labor Report 2000 poskytnul na sociální zabezpečení pouze 1,8 % HDP (Sülzer, 2008, s. 214). Problém s financemi je dále posilován korupcí při poskytování dávek. Korupce není kvůli špatně fungující indické justici téměř postihována (Mooij, 2007, s. 333). Dalším z důvodů neefektivního sociálního zabezpečení je obtíţné vymezení příjemců pomoci. Je to způsobené jiţ výše uvedeným údajem o velkém mnoţství lidí, kteří nemají dostatečné příjmy k uspokojení svých základních potřeb. Kvůli vysokému počtu lidí v nouzi jsou dávky poskytovány pouze úzké skupině obyvatel (Murthy a kol., 1990, s. 22). Často jsou podporovány zákonem definované vyloučené kasty a vyloučené kmeny. Je obtíţné zařadit obyvatele do vymezených skupin. Lehce tak dochází k diskriminaci lidí nepříslušejících k definované kastě nebo kmeni. Tento způsob definování cílových skupin je některými Indy kritizován, a to kvůli udrţování kastovního systému v povědomí indické společnosti (Driver, 1984, s. 678). 9

10 Dalším problémem spojeným s určováním cílových skupin je nezařazení některých nejchudších skupin obyvatel do systému sociálního zabezpečení. V zákonech nejsou téměř vůbec zmiňováni migrující pracovníci, vázaní pracovníci nebo stavební dělníci (Murthy a kol., 1990, s. 23). Řada lidí se k nabízeným formám sociální pomoci vůbec nedostane. Je to způsobené fyzickou vzdáleností poskytovaných sluţeb, kdy vyloučené venkovské oblasti jsou odříznuty od poskytovatelů dávek. To je způsobené tím, ţe některé formy sociální pomoci jsou sice zákonem stanovené, ale jejich realizace probíhá na neadekvátních místech. Zároveň nejchudším obyvatelům brání ve snaze získat dávky strach z uráţlivého chování byrokratických pracovníků. Další bariérou je nedostatek informací o moţnostech pomoci a nízká kvalita poskytovaných sluţeb (například nefunkční vesnické školy). Z výše popsaného vyplývá, ţe někdy i samotná chudoba je jeden z důvodů, proč nemohou chudí vyuţívat sociální pomoc organizovanou státem (Murény a kol., 1990, s ). 1.2 Existující státní sociální programy Indie Tato kapitola nejprve vymezuje skupiny lidí, kterým je většina sociálních programů určena, poté obsahuje několik státem garantovaných forem sociální pomoci. Kvůli velké roztříštěnosti 1 státních forem pomoci jsou uvedeny dávky, se kterými jsem se setkala v průběhu mé zahraniční praxe. Tyto dávky jsou doopravdy vypláceny a jejich funkčnost je praxí ověřená. Řada sociálních programů je zaměřena na lidi ţijící pod hranicí chudoby. Indická vláda definovala tuto hranici jako tzv. below the poverty line (dále pouze BPL). Do této kategorie se řadí lidé, kteří nedosahují stanoveného příjmu kalorií za den. Počet nutných kalorií se liší podle toho, jestli lidé ţijí na venkově nebo ve městě. Přibliţně je to okolo 2250 kalorií. Jídlo naplňující tuto kalorickou hodnotu je moţné v Indii koupit za 240 rupií. Většina domácností přesáhne státem stanovenou částku a neřadí se tak do skupiny BPL (Sülzer, 2008, s. 213). 1 V celé Indii se nachází 1259 moţných forem sociální pomoci. Do tohoto čísla jsou započítány všechny programy realizované centrální vládou i místními spolkovými státy (National Portal of India, nedatováno, b). 10

11 Další výhody v sociální oblasti mají vyloučené kasty a kmeny, které byly v roce 1950 zařazeny do oficiálního seznamu 2. Stát jim garantuje speciální výhody při vzdělávání. Jedinci jsou nejčastěji zvýhodňováni tím, ţe mají vyhrazená místa na univerzitách. Zároveň jim stát poskytuje školní stipendia, jejichţ výše se liší podle jednotlivých spolkových států (Driver, 1984, s. 677). Ve státě Maharasthra jsou kmeny podporovány dávkami na podporu ekonomické oblasti, sociální spravedlnosti, zdravotní péče nebo zaměstnávání (Tribal Development Commissionerate, nedatováno). V oblasti vzdělávání je všem dětem zajištěna moţnost navštěvovat bezplatně základní školu. Zajišťuje to zákon Sarva siksha abhiym, který v překladu znamená vzdělání pro všechny. V rámci tohoto zákona by měli učitelé motivovat rodiče k posílání dětí do škol (Mooij, 2007, s. 332). Zároveň indická ústava v paragrafu 45 uvádí, ţe stát poskytne speciální péči v oblasti vzdělávání jedincům z vyloučené kasty nebo kmene. Podle zákona Right To Education Act by měly být školy kvalitně vybavené a vyškolení učitelé by měli zaručit pravidelnou docházku dětí z vesnice. Dále by školy měly být přístupné a nacházet se blízko dětem. Proto byly ve všech vesnicích zaloţeny základní školy do niţšího stupně vzdělání. Zákon se také zmiňuje o poskytnutí obědů, knih, uniforem nebo bezplatného univerzitní ubytování pro jedince z vyloučených kast a kmenů (Celine, 2011). Centrální vládou byl stanoven orgán Food Corporation of India (dále pouze FCI), který je odpovědný za dávku nazvanou Antyodaya Anna Yojna. Ta poskytuje domácnostem pod hranicí chudoby moţnost získat výhody při nákupu rýţe a mouky. K získání této dávky dostanou jedinci kartičku (tzv. Ration card), díky které mají moţnost vyuţít ve speciálních obchodech slevu na základní potraviny. Mnoţství obilí, které si mohou domácnosti na vystavenou ration card koupit se liší stát od státu. Většinou se jedná o 10 aţ 25 kilogramů na domácnost za měsíc (Mooij, 2007, s. 328). FCI také zajišťuje jídlo do jiných sociálních programů jako: Mid-Day-Meal (program na podporu výţivy na základní škole), Nutriton Progarmme (výţivový program), Welfare Institutions & Hostels (jídlo pro ústavy sociální péče a ubytovny), Annapurna (viz dále) aj. (Food Corporation of India, nedatováno, s. 5). 2 Tento seznam byl sestaven prezidentem a obsahuje názvy stovky komunit z různých států a lokalit. Na základě jejich zařazení do oficiálního seznamu mají komunity nárok na speciální výhody v systému státního sociálního zabezpečení (Driver, 1984, s. 677). 11

12 Materiální pomoc, která se poskytuje rodinám z vyloučených kast pro výstavbu domů, se nazývá Houses To Houseless Scheduled Caste and Rural Area and Urban Area. Je určena pro lidi ţijící pod hranicí chudoby. Zaţádat o ní mohou lidé, kteří nemají svůj vlastní domov nebo ţijí v nevyhovujících podmínkách (National Portal of India, nedatováno, a). Další forma pomoci je nazvaná National Rural Employment Guarantee Act (dále pouze NREGA). Má zlepšit sociální bezpečnost domácností ve venkovských oblastech, tím ţe alespoň 100 dní v roce zajišťuje na poţádání placené zaměstnání. Zaţádat o dávku si mohou všichni dospělí jedinci, kteří jsou ochotni pracovat jako nekvalifikovaní manuální pracovníci (Faizi, 2010, s. 145, podle Ministry of Rural Development). Pro ukázku jedné ambiciózní formy sociální pomoci zde uvádím The National Social Assistance Programme (dále pouze NSAP). Je to program, který se snaţí zajistit všem obyvatelům Indie adekvátní prostředky pro ţivot. Snaţí se řešit nezaměstnanost, stáří nebo pracovní neschopnost. V rámci tohoto programu se vyplácí dávky: National Old Age Pension Scheme (finanční pomoc starým lidem), National Family Benefit Scheme (pomoc rodinám ţijící pod hranicí chudoby v případě úmrtí ţivitele rodiny), National Maternity Benefit Scheme (pomoc v případě těhotenství), Indira Sandhi National Widow Pension Schem (pomoc vdovám) a Indira Sandhi National Disability Pension Scheme (pomoc lidem s postiţením). Výše jsem uvedla, ţe 40 % obyvatel Indie trpí nedostatkem příjmů k uspokojení základních potřeb. Indie nemá finanční prostředky na realizaci všech zákony stanovených dávek. Kvůli tomu vznikají nové dávky, které by měly zaplnit mezery systému. Zaměřují se na lidi, kteří mají nárok na dávku, ale na její realizaci nejsou finanční prostředky. Příkladem je dávka Annapurna Scheme vedená v programu NSAP. Má za cíl poskytovat jídlo starým lidem, kteří přestoţe mají nárok na National Old Age Pension Scheme dávku nedostávají (Ministry of Rural Development, s. 1 6). Shrnu-li fungování indického sociálního zabezpečení, tak je velmi ambiciózní, ale finančně neudrţitelný. Je to odrazem zaměstnávání lidí v neorganizovaném sektoru. Programy sociální pomoci mají malý dopad na sniţování chudoby, coţ je způsobené především korupcí, špatnou informovaností a nedostupností nejchudších k dávkám. Tyto informace jsou velmi důleţité pro pochopení obtíţné pozice nejchudších obyvatel, tedy i pracovníků v cihelnách a členů kmene Kathkari. Formální zdroje, které by mohli 12

13 Kathkari pro řešení své ţivotní situace vyuţít, jsou často nefunkční a nedostupné. Mezery v sociálním zabezpečení se snaţí zaplnit nevládní organizace (Pyati, Kamal, 2012, s. 291). 1.3 Působení neziskových organizací v Indii V indickém kontextu jsou za neziskové organizace (dále pouze NNO) povaţovány organizace, které jsou institucionalizované, soukromé, neziskové, samosprávné, dobrovolné a registrované vládou (Kilby, 2011, s. 4, podle Nandedkar, 1987). Přes toto přesné vymezení NNO je obtíţné stanovit jejich přesný počet. NNO by se měly registrovat u státních sloţek, avšak některé z nich se registrují u místních samospráv, jiné u centrální vlády (Kilby, 2011, s. 4, podle Sen, 1993). Řada existujících NNO je také neregistrovaných (Sridhar, Nagabhushanam, 2008, s. 15, podle Ţandin, Srivastava, 2003). Dle indického ministerstva vnitra existuje v Indii okolo 1,2 miliónů NNO (Jalali, 2008, s. 168). Tradice NNO v Indii je staletá. Dnešní vztah mezi NNO a státem je ovlivněn širším historickým vývojem Indie (Batley, 2011, s. 309). Velký rozmach organizací nastal po získání indické nezávislosti v 50. letech 20. století. V té době spolupracovaly organizace se státem na společném cíli zaměřeném na sniţování chudoby. Postupně však docházelo ke stagnaci jejich vzájemné spolupráce, coţ bylo posilováno vznikem státních regulací zaměřených na činnost NNO. Jeden z regulačních zákonů se nazývá Foreign Contributions Regulation Act. Ten se snaţí kontrolovat finanční zdroje přicházející ze zahraničí. Také došlo k přesnému vymezení činností, kterými se mohou NNO zabývat. Mezi činnosti se řadí rozvoj obnovitelných energií, problematika zdraví, zlepšování vodního managementu pro chudé aj. Tímto přesným vymezením činností došlo k odtrţení vlivu NNO na politiku indického státu (Kilby, 2011, s ). Aţ v roce 1985 byly NNO zahrnuty do plánovaného rozvoje Indie. Tímto se začalo počítat s partnerstvím mezi nimi a státními správami (Shiva, Roy, 2004, s. 65). V praxi to znamenalo, ţe se NNO v řadě případů staly prostředníkem mezi státem a chudými obyvateli (Kilby, 2011, s. 20). Jelikoţ část finančních prostředků je poskytována ze státního rozpočtu, vládne kvůli tomu mezi jednotlivými NNO rivalita. To vede k tomu, ţe systém NNO je fragmentovaný a neflexibilní (Kilby, 2011, s. 19). Dalším znakem indických NNO 13

14 je jejich zaloţení na altruistickém přístupu. V praxi se tento přístup projevuje konzervativností a přímým poskytováním benefitů pro příjemce pomoci. Zároveň se snaţí o vyhýbání se politickému dění. Takovéto rysy chování NNO vedou k velmi malému zlepšování ţivotní kvality chudých lidí (Kilby, 2011, s. 10). Je nutné podotknout, ţe sluţby NNO jsou daleko efektivnější neţ sluţby poskytované státními sloţkami (Kudva, 2005, s. 236) a, ţe NNO mají v rozvíjející se Indii významnou roli. Vedle spolupráce se státními sloţkami se věnují oblastem, které není indický stát schopen nebo ochoten zajistit (Pyati, Kamal, 2012, s. 292). Z výše zmíněného počtu NNO je z nich zaměřeno na práci s chudými a marginalizovanými lidmi (Kilby, 2011, s. 4, podle Salamon, Anheier, 1999). Organizace se snaţí o zplnomocňování nejchudších, dosaţení sociální spravedlnosti a prosazování respektu k lidským právům. Pozitivní změna v práci NNO nastala v 80. letech 20. století, kdy se organizace zaměřily na vytváření přístupu svépomoci a na podporu participace příjemců pomoci. Tento přístup se v indickém kontextu uplatňuje především u programů zaměřených na ţeny (Kilby, 2011, s. 6 11). Řada NNO je zřízena náboţenskými subjekty. Křesťanské organizace působí v Indii jiţ od koloniálních časů. Tyto organizace mají mezi sebou vytvořenou síť v rámci, které spolupracují. Pracují především v oblastech vzdělávání a zdravotnictví. Nejčastěji realizují výstavby základních škol nebo sirotčinců. Oproti ostatním NNO mají výhodu ve velkých finančních prostředcích ze zahraničních zdrojů. Jejich práce je někdy v Indii povaţována za snahu šířit křesťanskou víru mezi chudé indické obyvatele (Jalali, 2008, s ). 14

15 2 Kmen Kathkari Kmen Kathkari se řadí mezi jeden z mnoha vyloučených indických kmenů. Indické ministerstvo sociálních věcí identifikovalo Kathkari jako jeden ze tří primitivních kmenových komunit ve svazovém státě Maharashtra (De Silva, 2007, s. 8). Tento kmen se nachází především v oblastech zvaných Raigad a Thane. Podle údajů z roku 1981 je ve státě Maharastra celkem členů tohoto kmene (Dias, 2010, s. 51). K lepšímu pochopení ţivotní situace kmene popíši nejprve postavení kmenů v indické společnosti. Poté se zaměřím na popis samotného kmene Kathkari. 2.1 Indické kmeny Domorodé kmeny jsou povaţovány za nejstarší obyvatele indické země. V dnešní době ţijí v Indii odlišné domorodé skupiny, které mají různou ekonomickou úroveň. Liší se od sebe stupněm izolace a oblastmi, ve kterých ţijí (Padmanabhan, 2011, s. 77). V indické populaci tvoří vyloučené kmeny přibliţně 7 % obyvatel. Počet jednotlivých kmenů se v literaturách rozchází. Dias píše, ţe vyloučených kmenů je přibliţně 427. Většina z nich je charakteristická primitivním způsobem ţivota. Přibliţně 90 % z nich ţije izolovaně od zbytku indické společnosti, většinou v horách nebo v lesích. Aţ do devatenáctého století se kmeny ţivily tradičním způsobem ţivota, tzn. v souladu s přírodními zdroji v lesích. V období, kdy byla Indie britskou kolonií, se začala britská vláda zajímat o území, na kterém kmeny ţily. Britskou vládou byly kmeny povaţovány za necivilizované a primitivní. V té době byly označeny řadou stereotypů, které se v indické společnosti udrţují do dnes. Nejčastěji jsou členové kmenů označováni za líné. V dnešní době se tyto stereotypy promítají i na plátna indických bolywoodských filmů (Dias, 2010, s ). V současné době se indické kmeny stávají oběťmi ekonomického rozvoje Indie (Dias, 2010, s. 42). V době osmdesátých let nastal prudký ekonomický růst Indie, který se dotkl pouze určité skupiny obyvatel. Většinou se jednalo o obyvatele z měst. Výsledkem byl vznik daleko větších mezer v ţivotních úrovních mezi obyvateli měst 15

16 a venkova (Sachr, 2005, s. 184). V té době byly vyloučené kmeny nuceny k opuštění jejich tradičního prostředí. Degradace přírodních zdrojů byla dalším souvisejícím faktorem vedoucím ke ztrátě ţivobytí kmenů. Ztráta tradičního ţivotního stylu vedla ke změně vztahu kmenů k přírodě a zapříčinila kulturní změny (De Silva, 2007, s. 6). Dias (2010, s. 42) zjistil, ţe v té době bylo z vesnic nuceně přemístěno aţ 40 % lidí. Pokračující ekologická degradace vede i dnes ke stále narůstající chudobě kmenů. To je zapříčiněno především nedostatečným přístupem k základním zdrojům jako je jídlo, obydlí nebo oblečení (Heredita, Srivastava, 1994, s. 121). Vyloučené kmeny v dnešní době nedokáţí těţit z výhod globalizace a nejsou schopni si pod tlakem rozvíjejícího se technologického pokroku uchovat svojí původní kulturu (De Silva, 2007, s. 7). 2.2 Postavení kmenů v indické společnosti V indické společnosti je s členy kmenů zacházeno daleko hůře neţ se zbytkem obyvatel Indie. Primitivní kmeny se potýkají s nedostatkem pochopení zvláštností jejich potřeb a nedostatkem vůle k nalezení vhodného řešení. Jak jiţ bylo výše zmíněno, kmeny jsou nuceny k přemisťování a jsou diskriminováni ve svých právech i byrokracií a policií (Dias, 2010, s. 35, 176). A tak přestoţe je základní ochrana kmenů ustanovena v Indické ústavě, zůstávají kmeny stále diskriminovány. To vede k jejich ekonomické zaostalosti, jak v porovnání k ostatní indické populaci, tak i v porovnání s vyloučenými kastami nebo jinými sociálními skupinami vyuţívající ochrany Indické ústavy (De Silva, 2007, s. 5). Kvůli špatnému postavení ve společnosti je většina vyloučených kmenů chronicky chudá (Deshingkar, 2010, s. 4). Chronickou chudobu definovalo Výzkumné centrum pro chronickou chudobu (Chronic Poverty Research Centre) jako chudobu přetrvávající alespoň pět let. Tato chudoba přechází z jedné generace rodiny na další generace. Chronicky chudí jsou heterogenní skupina, která zahrnuje ty, kteří nejsou schopni se uţivit a to i přes to, ţe jsou ekonomicky aktivní (Hulme et al., 2001 v Deshingkar, 2010, s. 3). Chronická chudoba kmenů je velmi často napojena na ţivot v absolutní chudobě. Absolutní chudoba je světovou bankou definována jako absolutní zhoršování postavení nejnižších důchodových skupin obyvatelstva, jako životní situaci, která je charakterizována podvýživou, negramotností a nemocemi, vymykající se jakéhokoli 16

17 definici základních lidských podmínek důstojného života. (Jeniček, Foltýn, 2010, s ). 2.3 Historie kmene Kathkari V historii tvořil kmen Kathkari svojí vlastní identitu a kulturu, která měla své místo v indické společnosti. Změnu postavení kmene přinesl intenzivní vývoj za dob britské kolonie. Koloniální správa svým benevolentním paternalismem popřela jejich lidskou důstojnost a odmítla jejich domorodou kulturu (Heredita, Srivastava, 1994, s. 94). Původním povoláním Kathkari byl lov a zemědělství (De Silva, 2007, s. 8). Dříve byli členové kmene povaţováni za krále lesa (Heredita, Srivastava, 1994, s. 109). Les jim poskytoval širokou škálu nepěstovaných potravin, jako zeleninu, hlízu, oddenky, ryby, zvěřinu, ptáky, med nebo lesní plody. Lesy jim dále poskytovaly zdroje pro věci kaţdodenní potřeby, jako léky, palivové dříví, dřevo pro stavební nářadí a barviva (Academy of Development Science, nedatováno). Kathkari byli v minulosti závislí na zdrojích lesa. Po roce 1980 byl britskou vládou vyhlášen zákon o zachování lesů (Forest Conservation Act), který zakazoval vyuţívat zdrojů lesa. Nyní existují striktní regulace a opatření při porušení tohoto práva. Britská vláda jim místo vyuţívání lesů nabídla zemědělskou půdu ve sníţené sazbě daně. Většina této půdy byla nevhodná pro kultivaci zemědělství a nacházela se v podhůří, kde se vyskytuje skalnatá půda. Vlastníci půd nabízeli osivo a další potřeby za přemrštěné úvěry, takţe se kmen lehce dostal do ekonomického sevření (De Silva, 2007, s. 9 10). Proto po zřízení britských pravidel začala mít kmen Kathkari problémy s ţivobytím. Nemohl se ţivit jako dříve a stal se závislí na denní mzdě (Dias, 2010, s. 56). Důsledkem globalizace a odlesňování se členové kmene Kathkari stali zranitelnými a sociálně vyloučenými (De Silva, 2007, s. 11). 2.4 Pozice kmene Kathkari ve společnosti V dnešní době je s Kathkari zacházeno jako s pasivními objekty (Heredita, Srivastava, 1994, s. 94). Špatné postavení ve společnosti zhoršuje i zaostalost kmene za zbytkem indické společnosti a jeho nízká míra gramotnosti (Dias, 2010, s. 79). 17

18 Jak jiţ bylo výše zmiňováno, mezi členy indické společnosti panuje mnoho předsudků o kmenech. I o kmeni Kathkari jsou šířeny stereotypy. Řada Indů v oblasti Raigad a Thane si jiţ při vyslovení slova Kathkari představí líné, primitivní a zaostalé jedince (Heredita, Srivastava, 1994, s. 113). Dále jsou často označováni jako nic nedělající líní alkoholici nebo jako zločinci (Heredita, Srivastava, 1994, s. 100). Negativní hodnocení Kathkari okolím ovlivňuje také sebeobraz samotných Kathkari. Kathkari mají na sebe velmi kritický pohled a to především kvůli jejich alkoholickým sklonům, které povaţují za hlavní překáţku v jejich rozvoji. Nahlíţí na sebe a na svojí minulost jako na ostudnou a neţádoucí (Heredita, Srivastava, 1994, s. 113). Schopnost pozitivního vnímání sebe sama ztrácejí také kvůli ztrátě jejich původního způsobu ţivota (Heredita, Srivastava, 1994, s. 93). Toto špatné sebehodnocení kmene vede k utvrzování marginalizovaného postavení kmene ve společnosti. Kmen dnes ţije na vesnicích, které jsou umístěny v podhůří, segregovaně od zbytku společnosti. Mnoho vesnic převzalo prvky dominantní hinduistické kultury (De Silva, 2007, s. 8). Ve vesnicích se často vyskytuje vysoká míra alkoholismu (Dias, A., 2010, s. 79). Existuje několik moţných důvodů, proč Kathkari tíhnou k alkoholismu. Jedním z důvodů můţe být jejich touha uţít si, jiným je snaha uniknout z reality chudoby a zadluţenosti. Odhaduje se, ţe rodina Kathkari utratí přes polovinu svých příjmů za alkohol a zábavu. Jejich zdravotní stav a výţiva je tak kvůli špatným ţivotním podmínkám a alkoholismu na špatné úrovni (Academy of Development Science, nedatováno). S velmi nízkým postavením kmene a jeho absolutní chudobou souvisí i nízká míra vzdělanosti. Míra gramotnosti mezi Kathkari je pouze 7 8 % mezi muţi a pouze 2,5 % mezi ţenami (De Silva, 2007, s ). V kapitole 1.2 jsem uvedla, ţe vzdělání je zákonem poskytované všem dětem. Při realizaci zákonů dochází v řadě případů k obtíţím. I vzdělávání kathkarských dětí je ztíţeno faktem, ţe postoj učitelů k dětem je necitlivý. Učitelé si neuvědomují, ţe vychovávají první generaci kmene, která bude umět číst a psát. Učitelé mají špatné vyučovací metody a do školy nedocházejí pravidelně. Kvalita státem zřízených škol je nízká. Ve školách je nízká vybavenost školními pomůckami (chybí nábytek, sanitární zařízení). Děti z bohatých rodin docházejí do kvalitnějších soukromých škol (Mooij, 2007, s ). Kvůli oddělenému vzdělávání bohatých a chudých dětí dochází k udrţování stereotypů mezi 18

19 nově vyrůstající generací. Vzdělávání kmene je dále ztíţeno faktem, ţe nyní vyrůstá první vzdělávaná generace kmene. Děti tak nemají ţádnou podporu od sourozenců nebo rodičů v oblasti vzdělání (De Silva, 2007, s ). Kvůli špatně fungujícím školám nemají Kathkari téměř ţádné znalosti a mají pouze nízkou míru dovedností. Protoţe je vzdělání velmi důleţité pro nalezení dobré práce, jejich nevzdělanost často vede k zaměstnávání jako levná pracovní síla v cihelnách, uhelných dolech nebo na bambusových plantáţích (De Silva, 2007, s. 13). 2.5 Současné pracovní uplatnění kmene Kathkari Vzhledem k přísným britským zákonům se dnes musí kmen Kathkari přizpůsobit nově přicházející situaci globalizace a degradace přírody. Jelikoţ nemají peníze, ani půdu, a nemohou vyuţívat zdrojů lesa, musejí pracovat za denní mzdu. V takovém případě jsou nuceni pracovat na okraji společnosti, a to kvůli předsudkům, které ve společnosti panují (Heredita, Srivastava, 1994, s. 109). Někteří se ţiví sbíráním dřeva v lesích a jeho prodejem (Heredita, Srivastava, 1994, s. 117). Další moţností, jak nalézt práci, je migrace za prací. Řada rodin začala směřovat svojí práci do cihelen (De Silva, 2007, s ). Pro chronicky chudé se stala migrace významným způsobem, jak se vyrovnat se sezónními výkyvy v příjmech. Často to je jediná moţnost, jak si vydělat peníze v době nezaměstnanosti a nedostatku jiných příleţitostí k obţivě (Deshingkar, P., 2010, s ). Jelikoţ členové kmene Kathkari nemají trvalý příjem, jsou často vystaveni finanční nouzi. A to především nastane-li nepředvídatelný finanční výdaj, jako například stavba domu, manţelství, nemoc nebo úmrtí v rodině. V takových případech je pro ně obtíţné sehnat finanční zdroje. Často existuje jediná alternativa, jak se ze situace dostat. Tou je půjčka v hotovosti od lichvářů za přemrštěné úrokové sazby (Academy of Development Science, nedatováno). Takovýmto způsobem se většina rodin dostane do začarovaného kruhu chudoby, zadluţenosti a vázané práce (De Silva, 2007, s ). Jedním z typických příkladů půjčky od lichvářů, skrze kterou se členové kmene Kathkari zadluţují, je půjčka od vlastníků cihelen. V období, kdy nemají členové kmene moţnost se uţivit, navštěvují vlastníci cihelen vesnice a půjčují rodinám peníze za vysoké úroky. Tímto se rodiny zavazují k práci v cihelně na 6 měsíců v období 19

20 sucha (Srivastava, 2005, s. 18, podle Ghosh, 2004, Gupta, Ateeq and John, 2003). Migrace do cihelen začíná zpravidla v říjnu nebo v listopadu. Před monzunovým obdobím se rodiny vracejí zpět do svých vesnic. Jakmile jsou deště u konce, jsou rodiny opět připraveny opustit své vesnice. Práce v cihelnách tak tvoří cyklus, který je zobrazen v příloze č. 1 (Smita, 2008, s. 2). Svůj dluh spolu s úroky rodiny splatí prací v cihelně. Půjčování peněz je jeden z počátečních a rozhodujících znaků pro migraci a práci kmene Kathkari v cihelnách. Cihelny jsou místa často umístěná ve venkovských nebo odlehlých oblastech zhruba na šest měsíců. Dochází v nich k ruční výrobě cihel 3 (Srivastava, 2005, s. 18, podle Ghosh, 2004, Gupta, Ateeq and John, 2003). Dnes jsou členové kmene Kathkari povaţování za experty ve výrobě cihel. De Silva píše, ţe migrace do cihelen se stala jedním ze znaků kathkárské kultury. Dle pozorování De Silva (2007, s. 13) většina kathkarských rodin pracujících v cihelnách jiţ tuto práci vykonává let (De Silva, 2007, s. 13). Migrace se tak stává cyklickou a předává se s generace na generaci (Dias, 2010, s. 173). Většina práce v cihelnách je manuální a fyzicky náročná. Průměrně pracují členové migrujících domácností aţ hodin denně (De Silva, 2007, s. 13). Kathkari migrují do cihelen s očekáváním, ţe si vydělají na celé období dešťů. Tedy na období, kdy strádají nedostatkem zdrojů nutných pro přeţití (Gracious, 2011, s. 45). Pracovníci si často peníze na toto období neušetří. Brání jim v tom vlastník cihelny, který pracujícím domácnostem nevyplácí mzdy odpovídající odpracované práci. Důvodem ošizování pracovníků v cihelnách je jejich nízká nebo ţádná vzdělanost. Pracovníci si tak nemohou spočítat počet vyrobených cihel, a tím pádem ani týdenní mzdu. Všechny výpočty pak dělá vlastník cihelny, který vyuţívá negramotnosti kmene k okrádání (De Silva, 2007, s ). Zároveň vydělané peníze nejsou pracovníkům v cihelnách vypláceny denně nebo na konci měsíce. Během týdne dostávají rodiny od vlastníků cihelen pouze nezbytnou sumu peněz pro přeţití. Zbytek peněz je rodinám vyplacen na konci sezóny. Tento způsob vyplácení peněz zamezuje pracovníkům opuštění cihelny v půlce sezóny 4. Peníze, které si rodiny vydělají, nejsou téměř vůbec 3 Pro lepší představení prostředí a práce v cihelnách přikládám přílohu č. 2, která obsahuje popis výroby cihel a fotografii z cihelny Chinchpada. 4 De Silva (2007, s. 15) spočítal výši spravedlivé mzdy pro pracovníky v cihelnách. Jedna domácnost vyrobí průměrně 1000 cihel za den. Rodiny pracují 6 dní v týdnu, coţ odpovídá mzdě rupií za týden. Za celé období v cihelně by měla rodina dostat vyplaceno rupií. Realita ovšem je, ţe čelnové kmene Kathkari na konci šestiměsíční práce dostanou přibliţně rupií. 20

Zvyšování finanční gramotnosti sociálně slabých obyvatel České republiky

Zvyšování finanční gramotnosti sociálně slabých obyvatel České republiky Zvyšování finanční gramotnosti sociálně slabých obyvatel České republiky Projekt Zvyšování finanční gramotnosti sociálně slabých obyvatel ČR Ekonomikcko-správní fakulta Masarykovy univerzity a Citi Foundation

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné z Metodického

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

Problémy a priority obyvatel indického venkova. Jana Kubelková

Problémy a priority obyvatel indického venkova. Jana Kubelková Problémy a priority obyvatel indického venkova Jana Kubelková Případové studie z indického venkova 1. Problémy, potřeby a priority místních obyvatel v regionu distriktu Thanjavur (Centrální Tamilnadu)

Více

TEORIE ŘÍZENÍ. ČVUT Fakulta stavební

TEORIE ŘÍZENÍ. ČVUT Fakulta stavební TEORIE ŘÍZENÍ ČVUT Fakulta stavební FREDERICK HERZBERG ZNAMENANÝ Zdeněk ŠVESTKA Tomáš CHALOUPKOVÁ Kamila * 18. 4. 1923 Lynn Massachusetts t 19. 1. 2000 Salt Lake City - Utah FREDERICK IRVING HERZBERG Obsah

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Konference Jak správně finančně vzdělávat dospělé 2011

Konference Jak správně finančně vzdělávat dospělé 2011 Konference Jak správně finančně vzdělávat dospělé 2011 V současnosti existuje množství projektů, o kterých není mezi občany dostatečné povědomí. Jejich dopad je v řadě případů relativně malý v porovnání

Více

PODPOROVANÉ ZAMĚSTNÁVÁNÍ V LOTYŠSKU SOUČASNÁ SITUACE A ZKUŠENOSTI. LOTYŠSKÁ SPOLEČNOST PRO AUTISMUS (Latvian Autism Society)

PODPOROVANÉ ZAMĚSTNÁVÁNÍ V LOTYŠSKU SOUČASNÁ SITUACE A ZKUŠENOSTI. LOTYŠSKÁ SPOLEČNOST PRO AUTISMUS (Latvian Autism Society) PODPOROVANÉ ZAMĚSTNÁVÁNÍ V LOTYŠSKU SOUČASNÁ SITUACE A ZKUŠENOSTI LOTYŠSKÁ SPOLEČNOST PRO AUTISMUS (Latvian Autism Society) Jaké je to v Lotyšsku? - V Lotyšsku dosud existuje jen několik málo podporovaných

Více

při Církvi bratrské Kladno

při Církvi bratrské Kladno při Církvi bratrské Kladno Rozšířit nabídku a dostupnost sociálně právních sluţeb pro sociálně znevýhodněné občany města Kladna a přilehlého okolí. Péče o celého člověka, o jeho duševní, duchovní a materiální

Více

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka Management Základy chování,motivace Ing. Jan Pivoňka Postoje Hodnocení (příznivá i nepříznivá) o předmětech, lidech nebo událostech Složka poznání přesvědčení, názory, znalosti, informace Složka cítění

Více

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu:

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: ZDROJE FINANCOVÁNÍ Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: 1. na činnost tzn. na redistribuci dávek a pokrytí sociálních služeb, které směřují k uživateli, 2. na správu potřebnou k činnosti, která

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 23-34

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 23-34 EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 2009 Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin 2008/0140(CNS) 19. 12. 2008 POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 23-34 Návrh stanoviska Amalia Sartori (PE415.287v01-00) Provádění

Více

Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko)

Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko) Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko) 1. Úvod Tato případová studie pojednává o aktivitách, které nabízí regionální pobočka

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory OBSAH Hodnoty, které vyznává společnost Společenský status současných seniorů Jsou staří lidé skutečně všichni nemocní, nepříjemní a nešťastní?

Více

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA 1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního

Více

Dopadová studie č. 31

Dopadová studie č. 31 Dopadová studie č. 31 BOZP, stres na pracovišti a jeho specifika v odvětví zdravotnictví Vytvořeno pro Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvětvích

Více

KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ. Pracovní skupina pro národnostní menšiny a cizince

KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ. Pracovní skupina pro národnostní menšiny a cizince KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ Pracovní skupina pro národnostní menšiny a cizince CÍLOVÉ SKUPINY Národnostní menšiny = společenství osob, které mají státní občanství ČR a projevují

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE

ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE I. OSOBNÍ ÚDAJE ŽADATELE/KY Státní příslušnost:

Více

Andragogika Podklady do školy

Andragogika Podklady do školy Andragogika Podklady do školy 1 Vzdělávání dospělých 1.1 Důvody ke vzdělávání dospělých Vzdělávání dospělých, i přes významný pokrok, stále zaostává za potřebami ekonomik jednotlivých států. Oblast vzdělávání

Více

Rodinný rozpočet. - na základě pojištění - nemocenská. - důchod. - státní politiky zaměstnanosti. - dávky státní sociální podpory

Rodinný rozpočet. - na základě pojištění - nemocenská. - důchod. - státní politiky zaměstnanosti. - dávky státní sociální podpory Rodinný rozpočet Doporučený postup: 1. Sepsat všechny čisté příjmy domácnosti (rodiny) 2. Sepsat seznam všech měsíčních výdajů 3. Porovnat rozdíl mezi příjmy a výdaji Příjmy: - plat,mzda (na základě pracovního

Více

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zařízení: Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Registrovaná sociální sluţba: Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, id.5509869

Více

Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu

Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE I. OSOBNÍ ÚDAJE ŽADATELE/KY Rodné příjmení: Státní

Více

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi Opatření XII. 1.: Podpora nízkoprahových terénních sociálních služeb pro osoby bez přístřeší Nízkoprahové terénní sociální služby pro osoby bez přístřeší poskytuje v Mladé Boleslavi středisko Naděje. Zde

Více

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva 1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva Kvízové otázky: 1. Která země na světě má největší podíl imigrantů ve své populaci? 2. Která země na světě má největší podíl emigrantů ve své populaci? 3. Která

Více

Domácímu násilí není třeba věnovat pozornost, protože se vyskytuje jen zřídka.

Domácímu násilí není třeba věnovat pozornost, protože se vyskytuje jen zřídka. První výsledky výzkumu, 2015 V první, kvantitativní části výzkumu bylo osloveno celkem 1435 respondentů. Bylo použito kvótního výběru, tzn. složení respondentů kopírovalo složení obyvatel ČR podle (kvót)

Více

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Institut pro veřejnou diskusi Integrace zdravotní a sociální péče MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Zákon o zdravotních službách Bez získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb je možné

Více

A3 HnutíNezávislý život. Elena Pečarič. YHD Sdružení pro teorii a kulturu postižení(slovinsko)

A3 HnutíNezávislý život. Elena Pečarič. YHD Sdružení pro teorii a kulturu postižení(slovinsko) A3 HnutíNezávislý život Elena Pečarič YHD Sdružení pro teorii a kulturu postižení(slovinsko) 2 3 4 5 6 7 8 9 1 0 1 1 1 2 1 3 1 4 1 5 1 6 1 7 1 8 1 9 2 0 2 1 2 2 2 3 2 4 2 5 2 6 2 7 2 8 2 9 3 0 3 1 3 2

Více

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Násilí z nenávisti Jednání motivované předsudky nebo nenávistí namířené proti osobě, skupinám, jejich

Více

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+:

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+: Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Česká republika 50+: projekt SHARE SHARE Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Proces stárnutí evropské populace Mezinárodní, longitudinální,

Více

UČEBNÍ OSNOVA CVIČENÍ Z EKONOMICKÉ A FINANČNÍ GRAMOTNOSTI

UČEBNÍ OSNOVA CVIČENÍ Z EKONOMICKÉ A FINANČNÍ GRAMOTNOSTI UČEBNÍ OSNOVA Učební osnova předmětu CVIČENÍ Z EKONOMICKÉ A FINANČNÍ GRAMOTNOSTI Obor středního vzdělávání s maturitní zkouškou 63-41-M/02 Obchodní akademie Počet hodin v UP celkem: 60 Platnost učební

Více

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE Název dokumentu: Změna situace Druh dokumentu: Základní dokument revidovaný Identifikační znak: PPR/SQ12 Datum vypracování: Vypracoval: 31. 12. 2014, revize:

Více

Metodika k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle 2958 občanského zákoníku) D.

Metodika k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle 2958 občanského zákoníku) D. Metodika k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle 2958 občanského zákoníku) D. Technická část Zdravotní stav poškozeného po úrazu, nemoci nebo jiném poškození

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Sociální podnikání zaměstnanecká družstva Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Sociální inovace Koncept BEC BEC Družstvo Šumperk

Více

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte Om 1. informace o dítěti Jméno a příjmení Rodné číslo Místo narození Trvalý pobyt Faktický pobyt 2. rodiče Rodiče Otec Matka Jméno a příjmení Stav Trvalý pobyt Přechodný

Více

Dopad veřejných politik na strukturu migrantů v České republice: případová studie a doporučení. Proměna trhu práce: nic se neděje?

Dopad veřejných politik na strukturu migrantů v České republice: případová studie a doporučení. Proměna trhu práce: nic se neděje? Dopad veřejných politik na strukturu migrantů v České republice: případová studie a doporučení PhDr. Marie Jelínková, PhD. Sdružení pro integraci a migraci Multikulturní centrum Praha Proměna trhu práce:

Více

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŢIVOTNÍHO STYLU SEMINÁŘ POŘÁDÁ: REGIONÁLNÍ KONZULTAČNÍ CENTRUM PRO ÚSTECKÝ KRAJ: LEKTOR SEMINÁŘE: MGR. BC. ANNA HRUBÁ GARANT SEMINÁŘE: ING. MICHAELA ROZBOROVÁ Obsah

Více

Chtějí lidé bez domova pracovat? Anebo jsou líní, jak to vidí většinová společnost? Z výzkumu Jako doma Zpátky ze dna: Zostřeno na ženy vyplynulo, že:

Chtějí lidé bez domova pracovat? Anebo jsou líní, jak to vidí většinová společnost? Z výzkumu Jako doma Zpátky ze dna: Zostřeno na ženy vyplynulo, že: Chtějí lidé bez domova pracovat? Anebo jsou líní, jak to vidí většinová společnost? Z výzkumu Jako doma Zpátky ze dna: Zostřeno na ženy vyplynulo, že: 98 % žen bez domova touží po stabilní dlouhodobé práci

Více

Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Úloha participace a spolupráce v rozvoji lokálním rozvoji Sociální faktory rozvoje regionů

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 4 PROČ SE STÁT DOBROVOLNÍKEM Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte

Více

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D.

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Studijní texty Název předmětu: Krizové řízení Téma: Krizové řízení v České republice Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace

Více

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI Václav Fessl Lékařská fakulta UK ARK FN Plzeň Starý člověk není hloupý Konzervativní názor není synonymem pro zpátečnický postoj Peněţní sbírky na seniory jsou neúspěšné

Více

Zvýšení transparentnosti právnických osob v důsledku rekodifikace soukromého práva

Zvýšení transparentnosti právnických osob v důsledku rekodifikace soukromého práva Zvýšení transparentnosti právnických osob v důsledku rekodifikace soukromého práva Občanský zákoník Zákon o statusu veřejné prospěšnosti Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob Účinnost

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ PÉČE (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Obor vzdělání: Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny Kód oboru: 75-41-M/005

Více

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy Systém péče v ČR Systém péče v České republice se dělí na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří zařízení, která pracují s klienty v rámci preventivní péče. Druhá skupina zařízení se již věnuje dětem,

Více

Zájmová diferenciace a soudržnost obyvatel obcí

Zájmová diferenciace a soudržnost obyvatel obcí Zájmová diferenciace a soudržnost obyvatel obcí Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. Mgr. Petra Koprajdová E-mail: info@rozvoj-obce.cz Tel.: +420 595 136 023 Výstup z projektu Zájmová diferenciace a soudržnost

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

Adresné sociální dávky péče o seniory Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11. 3. března 2012, Olomouc

Adresné sociální dávky péče o seniory Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11. 3. března 2012, Olomouc Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11 3. března 2012, Olomouc Trocha teorie a platných zákonů Zákon 108/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů 1. Příspěvek na péči (dále jen příspěvek ) se poskytuje

Více

Rovný přístup k zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením. Mgr. Jana Kvasnicová

Rovný přístup k zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením. Mgr. Jana Kvasnicová Rovný přístup k zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením Mgr. Jana Kvasnicová Obsah Rovné zacházení a zákaz diskriminace Antidiskriminační zákon Pojem zdravotního postižení Pojem diskriminace Ochránce

Více

Problém HIV/AIDS v Etiopii

Problém HIV/AIDS v Etiopii Českomoravská psychologická společnost Problém HIV/AIDS v Etiopii Mgr. Daniel Messele 29. dubna 2009 Akademie věd Praha Etiopie a sousední státy, velká etiopská města Umístění: východní Afrika Sousední

Více

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě MUDr. Hana Janatová CSc. Státní zdravotní ústav Státní zdravotní ústav 1 EY 2012 Aktivní a zdravé stárnutí a mezigenerační solidarita Národní strategie podporující pozitivní

Více

Vztahy mezi lidmi a formy soužití vztahy ve dvojici (kamarádství, přátelství, láska, partnerské vztahy, manželství, rodičovství) vztahy ve dvojicích

Vztahy mezi lidmi a formy soužití vztahy ve dvojici (kamarádství, přátelství, láska, partnerské vztahy, manželství, rodičovství) vztahy ve dvojicích Předmět: Výchova ke zdraví Ročník: 7. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Září, říjen, listopad respektuje přijatá pravidla soužití mezi vrstevníky a partnery a

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

Vzorová smlouva o poskytování sociálních služeb asistentem sociální péče

Vzorová smlouva o poskytování sociálních služeb asistentem sociální péče Vzorová smlouva o poskytování sociálních služeb asistentem sociální péče (asistentem sociální péče může být osoba z Vašeho okolí, která nevykonává péči jako podnikatel a není Vaší osobou blízkou tzn. nejedná

Více

Vnímání potravin spotřebitelem. Ing. Jan Pivoňka, Ph.D.

Vnímání potravin spotřebitelem. Ing. Jan Pivoňka, Ph.D. Vnímání potravin spotřebitelem Ing. Jan Pivoňka, Ph.D. Vliv kultury a socioekonomického prostředí na vnímání potravin spotřebitelem Analýza marketingového prostředí (makroprostředí) Ekonomické vlivy Demografické

Více

Jiří Šafr, Markéta Sedláčková

Jiří Šafr, Markéta Sedláčková Konference DEMOKRACIE JAKO HODNOTA A PROBLÉM Katedra filozofie Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Technická univerzita v Liberci, Liberec, 22. října 2010 Sociální kapitál a legitimita demokracie

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 1 CO JE TO DOBROVOLNICTVÍ Moto: Dobrovolníkem se většinou stávají ti, kteří nejsou spokojeni se současným

Více

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře I. DENNÍ STACIONÁŘ 1. Vize Nebýt ve službě vidět Posláním denního stacionáře při Domově Dědina je formou celoročních ambulantních služeb poskytovat pomoc a podporu dospělým osobám s mentálním a kombinovaným

Více

Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle 2958 občanského zákoníku)

Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle 2958 občanského zákoníku) Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle 2958 občanského zákoníku) D. Technická část Zdravotní stav poškozeného po úrazu, nemoci nebo

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Feeding, vzdělácí a sociální programy pro nejchudší děti a mládež v Africe (Zambie)

Feeding, vzdělácí a sociální programy pro nejchudší děti a mládež v Africe (Zambie) Feeding, vzdělácí a sociální programy pro nejchudší děti a mládež v Africe (Zambie) Mgr. Monika Měrotská Zdravotně sociální fakulta Jihočeská universita v Českých Budějovicích Děti ulice Děti ulice: dítě,

Více

Procesní management veřejné správy

Procesní management veřejné správy Procesní management veřejné správy Václav Řepa Vysoká škola ekonomická v Praze, ČR Projekt PARMA (Public Administration Reference Model and Architecture) repa@vse.cz vaclav@panrepa.com http://parma.vse.cz/w

Více

Řízení Lidských Zdrojů

Řízení Lidských Zdrojů Katedra Řízení Podniku Řízení Lidských Zdrojů Ing. Miloš Krejčí milos.krejci@mail.vsfs.cz Řízení Lidských Zdrojů 1. Řízení lidských zdrojů jako součást podnikové strategie 2. Řízení Lidských Zdrojů Řízení

Více

Modelový program výcviku manažerů

Modelový program výcviku manažerů Modelový program výcviku manažerů (se specifickým zaměřením na prvoliniový management) CÍL VÝCVIKU... 2 METODY VÝCVIKU... 2 NÁPLŇ VÝCVIKU... 2 1. ROLE A OSOBNOST SUPERVIZORA (= PRVOLINIOVÉHO MANAŢERA)

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS BRNO 14. LISTOPADU 2013 DĚTSTVÍ Sociální služby > Raná péče Vzdělávání > Školní

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Zpracováno jako podkladový materiál pro tvorbu Komunitního plánu péče města - Děčín

Zpracováno jako podkladový materiál pro tvorbu Komunitního plánu péče města - Děčín Zpracováno jako podkladový materiál pro tvorbu Komunitního plánu péče města - Děčín VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉ AKCE VE MĚSTĚ DĚČÍNĚ VYUŽITÍ A KVALITA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA DĚČÍNA (listopad 2004) Zpráva Vypracoval:

Více

Komunitní školy - centra místního vzdělávání

Komunitní školy - centra místního vzdělávání Komunitní školy - centra místního vzdělávání Stařeč 24.3.2011 Představení ředitel ZŠ a MŠ Bory Předseda občanského sdruţení Komunitní škola Bory Předseda občanského sdruţení Národní síť venkovských komunitních

Více

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Současný stav Posledních 20 let zdravotně sociální péče jedná se o ní Posledních 20 let

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV)

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Zpracoval: Bc. Jaroslav Mikšaník, Úřad práce ČR E-mail: Jaroslav.Miksanik@ol.mpsv.cz Olomouc, 12. 10. 2011 Obsah přednášky 1)

Více

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Ochrana základních práv a svobod. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Ochrana základních práv a svobod. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz ÚSTAVNÍ PRÁVO JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz Základní ideové zdroje nutnost ochrany vyplývá z podstaty demokratického státu Listina základních práv a svobod liberalistická a individualistická

Více

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení ve vyučovacím předmětu Výchova ke zdraví Vzdělávací obsah předmětu preventivní ochrana a odpovědnost

Více

TEST. 3. Jaké znáte funkce morálky: a) poznávací, regulativní a humanizační, b) poznávací a výchovná, c) výchovná, vzdělávací a limitující.

TEST. 3. Jaké znáte funkce morálky: a) poznávací, regulativní a humanizační, b) poznávací a výchovná, c) výchovná, vzdělávací a limitující. TEST 1. Jak definovat pojem etika: a) je to filozofická disciplína, jejímž objektem zkoumání je morálka, b) je to filozofická disciplína, jejímž objektem zkoumání je svědomí člověka, c) je to filozoficko-psychologická

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.

Více

Aktualizováno v únoru 2013

Aktualizováno v únoru 2013 Aktualizováno v únoru 2013 16 238 (17.4.2013) 1 444 (17.4.2013) Vězeňská sluţba zajišťuje provoz vězeňských zařízení, výkon vazby a výkon trestu odnětí svobody zajišťuje pořádek a bezpečnost v budovách

Více

Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.

Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso. Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007 Kdo se na výběrovém šetření podílel MZ, MPSV a MŠMT Úřad pro ochranu osobních údajů statistická a výzkumná pracoviště - ČSÚ, ÚZIS, ÚIV,

Více

Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže

Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže Partneři projektu iyouth Koordinátor evropského projektu IOM International Organization for Migration (Mezinárodní

Více

Objednat si jí můžete (pouze na CD) na sekretariátě ORFEUS. Zde uvádíme obsah příručky a text předmluvy.

Objednat si jí můžete (pouze na CD) na sekretariátě ORFEUS. Zde uvádíme obsah příručky a text předmluvy. Objednat si jí můžete (pouze na CD) na sekretariátě ORFEUS. Zde uvádíme obsah příručky a text předmluvy. OBSAH Předmluva... Poděkování... Fáze procesu... Přípravná fáze - Předkontaktní... Předkontaktní

Více

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%):

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let 6 - let 6 - let 6 - let 6-6 let od 66 let svobodný / svobodná

Více

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími Monitorovací ukazatele sledované rozvojovými partnerstvími 1 Obsah prezentace: princip monitorování širší kontext monitorovacích indikátorů u Programu Iniciativy Společenství EQUAL společné minimum EK

Více

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%):

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let - let - let - let - let od let svobodný / svobodná ženatý

Více

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Rezignace Radka Johna Praha 12. května 2011 Marketingový a sociologický výzkum Držitel certifikátu ISO 9001:2001 - člen ESOMAR www.scac.cz SC & C Marketing & Social

Více

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

ÚVĚRY A PŮJČKY. Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný

ÚVĚRY A PŮJČKY. Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný Označení materiálu: VY_32_INOVACE_EKRZU_EKONOMIKA3_12 Název materiálu: FINANČNÍ STRÁNKA PODNIKU Tematická oblast: Ekonomika, 3. ročník Anotace: Prezentace vysvětluje žákům pojem cizí zdroje Očekávaný výstup:

Více

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH VY_32_INOVACE_PSY_7 ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období

Více