Osnova přednášek z histologie a embryologie pro 2. r. všeobecného i zubního lékařství, zimní semestr strana 1/5

Transkript

1 Osnova přednášek z histologie a embryologie pro 2. r. všeobecného i zubního lékařství, zimní semestr strana 1/5 9. Vývoj trávicího systému II. Duodenum, játra a pankreas. Střední střevo a jeho rotace. Zadní střevo. Tělní stěna a tělní dutiny. Bránice. Slezina. Vývoj dýchacích cest a plic. Duodenum rozhraní předního střeva (nad ductus choledochus, zásobeno z truncus coeliacus cestou a. gastroduodenalis aa. pancreaticoduodenales superiores ant. et post.) a středního střeva (pod d. choledochus, zásobení z a. mesenterica superior cestou a. pancreaticoduodenalis inf.) rotace žaludku vznik duodenálního okna (tvar C ) dorzální mesoduodenum druhotně splývá s dorzálním nástěnným peritoneem většina duodena se ocitá druhotně retroperitoneálně ve 2. měsíci lumen obliterováno proliferací enterocytů, pak se opět luminizuje Játra ve 3. týdnu entoderm na konci předního střeva proliferuje a vyklenuje se v jaterní výchlipku (hepatický divertikl), která vrůstá do mezenchymu ventrálního mezenteria (to je tvořeno mezodermální ploténkou zvanou septum transversum proliferací a luminizací jaterní výchlipky vzniká ductus choledochus, z nějž odbočuje ductus cysticus se základem žlučníku ductus hepaticus communis se větví na základ d. hepaticus dexter et sinister, tj. jaterní základ se dělí na dva laloky (pravý je větší) epitel budoucích žlučových cest vrůstá do řečiště vv. omphalomesentericae (vitelinní oběh) a vv. umbilicales, čímž tyto cévy člení na jaterní sinusoidy z rozvětvené jaterní výchlipky se diferencují trámce hepatocytů a epitel žlučovodů z ventrálního mezenteria (mezogastria), do nějž vrůstá epitelový základ jater o se diferencují pojivové buňky jater (krvetvorné, Kupfferovy, stromální buňky) o vzniká capsula fibrosa hepatis Glissoni o zbývá lig. falciforme hepatis a omentum minus mezoderm kolem jater viscerální peritoneum obklopující játra kromě area nuda hepatis, kde se játra přimykají k centrum tendineum bránice žluč se tvoří d 12. týdne ductus choledochus se díky přesunu duodena dostává dorzálně hematopoetická funkce jater se objevuje od 6. týdne, rozvíjí významně od 10. týdne a je hlavním místem fetální krvetvorby; od 8. měsíce ustupuje ve prospěch krvetvorby medulární Pankreas z duodena vyrůstají dva původně samostatné pankreatické základy, které později splývají o dorzální základ pankreatu je větší, roste v dorzálním mezenteriu protilehle od jater vzniká z něj horní část hlavy, dále tělo a ocas pankreatu z jeho původního vývodu je zachována distální část, která se napojí na vývod ventrálního pankreatu proximální část vývodu perzistuje jako ductus pancreaticus accessorius (Santorini) ústící na papilla duodeni minor, event. obliteruje a zaniká o ventrální základ pankreatu vzniká jako větev jaterní výchlipky s rotací duodena a žaludku migruje směrem dorzálně a dostává se pod základ dorzálního pankreatu vzniká z něj processus uncinatus a dolní část hlavy pankreatu jeho vývod se stává hlavním vývodem = ductus pancreaticus (Wirsungi), který ústí na papilla duodeni major častá variabilita napojení d. pancreaticus et choledochus ve 3. měsíci se z entodermu pankreatu diferencují Langerhansovy ostrůvky, produkce inzulinu β- buňkami začíná v 5. měsíci

2 Osnova přednášek z histologie a embryologie pro 2. r. všeobecného i zubního lékařství, zimní semestr strana 2/5 Vrozené vady jater a pankreatu časté anomálie větvení žlučových cest, často nejde o symptomatické vady ductus hepaticus accessorius atrezie extrahepatálních či intrahepatálních žlučových cest poškození hepatocytů, pro něž je žluč toxická základy pankreatu obkrouží duodenum pancreas annulare, může utlačovat duodenum ektopická pankreatická tkáň (v žaludku, duodenu, jejunu, ileu, Meckelově divertiklu) Střední střevo dává vznik střevu aborálně od ductus choledochus až po kraniální 2/3 colon transversum zásobené a. colica media zásobující tepnou a osou budoucí rotace je a. mesenterica superior velmi rychle roste do délky pupeční střevní klička o zprvu komunikuje se žloutkovým váčkem přes ductus omphaloentericus o kraniální raménko kličky aborální duodenum, jejunum, část ilea o kaudální raménko kličky část ilea, caecum, appendix, colon ascendens, orální 2/3 colon transversum fyziologická pupeční herniace o mezi týdnem se expandující střevní kličky nevejdou do dutiny břišní o v 10. týdnu se reponuje v pořadí jejunum ileum caecum rotace střevní kličky kolem a. mesenterica superior o 270 proti směru hodinových ručiček (90 během herniace po repozici do dutiny břišní) při rotaci střev caecum migruje zprvu kraniálně a táhne za sebou budoucí colon descendens et tranvsersum, poté caecum sestupuje do fossa iliaca ( odtud i variabilita uložení appendixu, který se formuje v období sestupu), vznikají ohbí flexura coli sin. et dx. střevní závěsy o mesenterium dorsale se stáčí kolem a. mesenterica superior o mesocolon ascendens et descendens z větší části srůstá se zadním nástěnným peritoneem a tyto původně intraperitoneální orgány se ztrátou pobřišnicového závěsu stávají sekundárně retroperitoneální o mesocolon transversum splývá s oběma srostlými listy omentum majus o radix mesenterii jako úpon závěsu jejuna a ilea běží od flexura duodenojejunalis k ileocekálnímu přechodu Zadní střevo dává vznik aborální třetině colon transversum (od oblasti zásobené a. colica sinistra), descendens, sigmoideum, rectum a horní části canalis analis pochází z něj i epitel močového měchýře a uretry terminální část je zprvu společná s ústím močového systému = kloaka o dorzálně je terminální část střeva o ventrálně je sinus urogenitalis o mesodermální septum urorectale oddělí dorzální střevní a ventrální urogenitální oddíl a tvoří perineum (centrum tendineum perinei) mezi nimi o zprvu je kloaka uzavřena ekto/entodermálním rozhraním = kloakální membrána perforací membrány v 7. týdnu vzniká dorzálně apertura ani a ventrálně ostium urogenitale, mezi nimi vzniká perineum o canalis analis

3 Osnova přednášek z histologie a embryologie pro 2. r. všeobecného i zubního lékařství, zimní semestr strana 3/5 proliferací ektodermu vzniká vnější část análního kanálu = proctodeum (oblast zásobená a. pudenda interna a. rectalis inferior) z entodermu terminálního střeva vzniká kraniální část análního kanálu (zásobení a. mesenterica inferior a. rectalis superior) junkce ektodermu (epitel vrstevnatý plochý nerohovějící) a entodermu (jednovrstevný cylindrický) je v úrovni linea pectinata pod columnae anales perzistence části ductus omphaloentericus = diverticulum ilei (Meckelův divertikl) cm od ileocekální chlopně; divertikl může obsahovat cysty či komunikovat píštělí i s pupkem Tělní dutiny, tělní stěna a bránice intraembryonální coelomová dutina je ohraničena dorzálně a laterálně mezodermem somatopleury, který při uzávěru tělní stěny srůstá s mezodermem ventrální splanchnopleury o mezotel somatopleury parietální list serózy o mezotel splanchnopleury viscerální list serózy coelomová dutina vystlaná mezodermální serózní blánou s mezotelem na povrchu o postupně se dělí na dutinu hrudní, břišní a perikardovou o nerozdělené dutiny zprvu souvisí po stranách perikardoperitoneálními kanály, které se postupně zužují o pleuroperikardové membrány od sebe oddělí dutinu perikardovou a dutiny pleurální o bránice oddělí dutinu hrudní od dutiny peritoneální bránice se vyvíjí z více základů: o septum transversum (mezodermální ploténka) mezi budoucí hrudní a břišní dutinou centrum tendineum; z cervikální oblasti si ponechává inervaci z míšního segmentu C3-C5 o pleuroperitoneální řasy (membrány), které rostou z dorzolaterálních okrajů tělní stěny směrem ventromediálním a uzavírají tak perikardoperitoneální kanály o ze svaloviny ventrolaterálních úseků myotomů o z mezenteria jícnu crus dextrum et sinistrum Slezina vzniká v dorzálním mesogastriu jako několik splývajících mesodermálních ostrůvků, které jsou infiltrovány hematopoetickými buňkami vyklenuje se vlevo prenatálně se podílí na hepatolienální krvetvorbě z izolovaných ostrůvků sleziny akcesorní slezinná tkáň (v lig. gastroduodenale, pankreatu apod.) Vrozené vady středního střeva a tělní stěny perzistence části ductus omphaloentericus = diverticulum ilei (Meckelův divertikl) cm od ileocekální chlopně; divertikl může obsahovat cysty či komunikovat píštělí i s pupkem poruchy rotace střeva, nekompletní či obrácená rotace atrézie (nevyvinuté lumen) či stenóza (druhotné zúžení lumina) různých oblastí střeva (při poruchách cévního zásobení) nesrostlé mesocolon ascendens se zadní stěnou břišní dutiny nadměrná pohyblivost a odchylné uložení caecum mobile porucha uzávěru kožního pupku a repozice fyziologické herniace střevních kliček břišní orgány prominují mimo dutinu břišní a jsou kryty amniem pokrývajícím povrchu pupečníku = omfalokéla

4 Osnova přednášek z histologie a embryologie pro 2. r. všeobecného i zubního lékařství, zimní semestr strana 4/5 porucha uzávěru tělní stěny laparoschisis (gastroschisis), prolaps střevních kliček mimo oblast pupku (tj. bez amnia na povrchu) pleuroperitoneální membrány neuzavírají perikardoperitoneální kanály komunikace peritoneální a pleurální dutiny vrozená brániční kýla, břišní orgány utlačují plíce Vrozené vady zadního střeva abnormity kloaky a septum urorectale rektouretrální a rektovaginální píštěle atreise (nevyvinuté lumen) rekta a anu, perzistence kloakální membrány aganglionární kolon (Hirschprungova choroba) = tračník postrádá parasympatická autonomní ganglia nutná pro motilitu hladké svaloviny stenóza a nad ní rozšířené megacolon congenitum Dýchací systém laryngotreacheální výchlipka (divertikl) z ventrální stěny předního střeva za kopulou (4. týden) epitel dýchacích cest od laryngu dále je entodermální výchlipka roste kaudálně a odděluje se od předního střeva tracheoesofageálním septem pojivové tkáně stěny dýchacího traktu pocházejí z mezenchymu splanchnopleury předního střeva výchlipka se větví na bronchopulmonální čepy a výchlipky, čímž vzniká větvení bronchiálního stromu o v 5. týdnu základy pravého a levého hlavního bronchu o navazuje sekundární větvení lobárních bronchů (2 vlevo, 3 vpravo) a terciární větvení segmentových bronchů (8 vlevo a 10 vpravo) o prenatálně se větví cca 17 generací větví intrapulmonárního bronchiálního stromu, postnatálně dalších 6 generací o stadia diferenciace plic pseudoglandulární (5-16 týden), končí vývojem bronchioli terminales kanalikulární ( týden), končí vývojem bronchioli respiratorii et ductus alveolares stadium terminálních váčků (26. týden až porod), terminální váčky = primitivní alveoly, oplošťuje se epitel respiračních oddílů plic, který při kontaktu s kapilární sítí intersticia umožňuje prostup dýchacích plynů = primitivní alveoly alveolární stadium (od 8. měsíce po 1. decenium), zralé alveoly, diferencují se ploché pneumocyty I typu a formuje se alveolokapilární bariéra krev-vzduch o od konce 6. měsíce diferenciace pneumocytů II. typu, které postupně produkují surfaktant surfaktant snižuje povrchové napětí ve stěně alveolů, snižuje mechanickou práci potřebnou k expanzi alveolárního povrchu při nádechu a brání kolabování alveolů složení surfaktantu se postupně mění, lze charakterizovat z plodové vody jako poměr jeho složek lecitin/sfingomyelin vypovídá o stupni zralosti fetálních plic produkce lecitinu roste zejm. po 32. týdnu a zvyšuje účinnost surfaktantu prenatální aplikací kortikoidů matce lze urychlit syntézu lecitinu v surfaktantu a snížit riziko syndromu dechové tísně novorozence o plně diferencované alveoly a kompletní hierarchie periferie (saccus alveolares ductus alveolares alveoli) se utváří až postnatálně diferenciace mezenchymu žaberních oblouků chrupavky a svaly laryngu inervace laryngu z n. vagus: n. laryngeus superior (svaly 4. žaberního oblouku = m. cricothyroideus) et recurrens (svaly 6. žaberního oblouku = ostatní svaly hrtanu)

5 Osnova přednášek z histologie a embryologie pro 2. r. všeobecného i zubního lékařství, zimní semestr strana 5/5 respirační pohyby se objevují již prenatálně amniová tekutina v kontaktu s plicním parenchymem (obvykle se vytlačí při porodu per vias naturales či resorbuje do mikrocirkulace) postnatálně expanzí plic prudce klesá odpor dosud komprimovaného cévního řečitě plic krev z truncus pulmonalis perfunduje plicní parenchym roste žilní návrat cestou vv. pulmonales do levé síně funkční uzávěr foramen ovale alveoly vznikají a rostou i postnatálně ještě během prvního decenia Vrozené vady a dýchacího systému a porucha vyzrávání plic tracheoesofageální píštěl (fistule) = perzistence propojení jícnu s průdušnicí (pozor aspirace potravy či žaludečního obsahu do plic) o může být kombinována s jícnovou atresií (slepé zakončení a neprůchodnost jícnu), nejčastěji horní část jícnu končí slepě a spodní jícen je píštělí spojen s tracheou o abnormální separace trachey od jícnu často provázena i srdečními vadami abnormální větvení bronchiálního stromu nadpočetné plicní laloky či segmenty dilatace terminálních bronchiolů vrozené plicní cysty nedostatek surfaktantu či jeho nezralost u nezralého novorozence kolaps alveolů při výdechu syndrom dechové tísně (respiratory distess syndrome), spojen s hyalinními membránami deponovanými na povrch alveolů, které brání přestupu dýchacích plynů