Zlatá stezka. Univerzita Karlova Filozofická fakulta Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou. Středověké osídlení

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Zlatá stezka. Univerzita Karlova Filozofická fakulta Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou. Středověké osídlení"

Transkript

1 Univerzita Karlova Filozofická fakulta Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou Středověké osídlení Účastník každoročních prachatických slavností Zlaté stezky Zlatá stezka Ivana Hrušková Luděk Kos

2 Úvod V našem referátu bychom chtěli v krátkosti představit významnou středověkou obchodní spojnici mezi Podunajím a Českou kotlinou, tzv. Zlatou stezku. Tato cesta byla stezkou pro koně s nákladem (pro vozy dlouho sjízdná nebyla) a sloužila především obchodu se solí. Jednalo se a ve svých pozůstatcích se jedná o systém stezek, který se v průběhu věků vyvíjel a ve své konečné podobě zahrnoval tři hlavní větve prachatickou, vimperskou a kašperskohorskou. I. K původu názvu stezky V souvislosti s názvem zlatá stezka byly vysloveny dvě teorie jeho původu. První z nich soudí, že název zlatá vyvstává z jejího mimořádného významu a výnosnosti (Hraše 1885, Praxl 1994, Kubů Zavřel 1994, Starý 1995), zatímco druhá vychází z toho, že v blízkosti jejích hlavních tras (na území jižních Čech) probíhala těžba zlata, což dokládá J.Kudrnáč zmapováním jeho nalezišť a shromážděním písemných pramenů, které těžbu dokládají (Teplý 1948, Kudrnáč 1990). Této teorii odporují F. Kubů a P. Zavřel názorem, že samotná existence těžby (navíc nedoložená v těsné blízkosti hlavních tras), není dostatečným důvodem k odvození názvu (Kubů Zavřel 1994). P. Praxl dále uvádí řadu soudobých analogií v jižním Německu: dvě zlaté silnice v Dolním Bavorsku, jednu v Horním Bavorsku a jednu v Horní Falci, což jsou oblasti, kde se zlato netěžilo (Praxl 1994). Název, kterým je trasa označována dnes, tedy Zlatá stezka je dle pramenů užíván až od 16. století. První doklad používání tohoto názvu máme z roku 1524, kdy je německý termín Guldin Steig použit v nově vydaném solním řádu pro rakouský solní obchod solní komory v Aussee a Hallstattu. V polovině 16. století se název užívá už i v Pasově a teprve v roce 1562 se objevuje v německé podobě v prachatických městských knihách. Nejstarší doklad používání českého názvu Zlatá stezka se zachoval z roku 1566 (Starý 1995). Do 16.století se tyto soumarské cesty z Pasova do Čech označovaly názvy cílových míst (v tomto případě česká cesta cesta z Pasova do Prachatic, popř. Vimperka, nebo pouze stezka prachatická či pasovská ). Kromě geografických názvů se dále užívalo i názvů jako solná a soumarská stezka či silnice v lese apod. II. Zlatá stezka v pravěku? Ojedinělé nálezy a v některých případech i souvislejší osídlení (např.v prachatické oblasti: Beneš Parkman 1994) v námi pojednávaném prostoru je prokázáno již od pozdního paleolitu. V některých obdobích pravěku, je kulturní podobnost bavorské a české strany Šumavy natolik zřejmá, že je třeba uvažovat o jejich vzájemném kontaktu. Kupříkladu již většina jihočeských, pozdně paleolitických a mezolitických nálezů je vyrobena z materiálů pocházejících z oblasti Franské Jury. Bez vzájemných kontaktů nemohlo zůstat například ani období eneolitu, ve kterém je oblast jižních Čech i Bavorska osídlena kulturou chamskou. Příbuznost můžeme shledat i v počátcích doby halštatské u mohylových kultur. Některé názory pak přikládají skupině hradišť jako je Věnec u Lčovic, Obří Hrad u Studence a Sedlo u Sušice kromě jiných funkcí i funkci strážní na obchodních stezkách přes Šumavu. Takovéto konstrukce by zhruba odpovídaly části vimperské větve pozdější Zlaté stezky, nicméně se pohybují stále pouze v rovině hypotéz. V době budování římského Limitu se jeho součástí stávají i opevněné kastely, zřizované v 1. až 3. století. Jedním z nich byl například i Pasov. Je tedy otázkou, zda mohly být tyto kastely východiskem pro kontakt s neřímským světem

3 (Kubů Zavřel 1998). Přes jmenované skutečnosti, panuje názor, že pro současný nálezový stav nelze zatím otázku užívání Zlaté stezky v pravěku uspokojivě zodpovědět (Beneš 1979, Kubů Zavřel 1994). III. Zlaté časy Zlaté stezky Počátky využívání Zlaté stezky bývají zpravidla kladeny do 10. století (Starý 1979, Kubů Zavřel 1995a). Argumentováno bývá velkým rozvojem staroprachatické sídelní aglomerace náležejícímu právě tomuto období (Beneš Parkman 1994). V.Starý vznáší hypotézu, že v 10.století mohlo být důvodem k osídlování nepříznivějších partií Šumavy a k zesílení obchodních kontaktů i ohrožení starých rakouských obchodních spojnic ze strany Maďarů (Starý 1979). Nejstarší nepřímá písemná zpráva o této obchodní cestě se zachovala již z roku 1010, kdy 19. dubna daroval německý císař Jindřich II. listinou, která byla vydána v Řezně, klášteru v Niedernburgu v Pasově rozsáhlé území mezi řekami Ilsem, Rodelem, Dunajem a hraničním hvozdem. Klášter kromě toho obdržel mýto v Pasově s českým clem. Tím může být míněno pouze vybírání cla na cestě do Prachatic, o kterém máme tímto způsobem zachován nejstarší nepřímý doklad (Starý 1979). Obdobný význam má na české straně listina Vratislava II., z roku 1088, jež je však považována za falsum z 12.století. Vratislav II. jí předává poplatky z cla a mýta na cestě z Prachatic do Pasova pražské vyšehradské kapitule. Obě obdarované instituce se pak o stezku staraly, klášter Niederburg nahradilo ve 12.století pasovské biskupství, v Čechách došlo ke změně až po husitských válkách. Od poloviny 13.století význam soumarského obchodu na Zlaté stezce neustále stoupal a ve 14.století se tato komunikace stala jednou z nejvýznamnějších obchodních cest jižního Německa. V této době se od hlavní trasy postupně oddělily vedlejší větve do Vimperka a Kašperských hor. K ochraně stezky vnikla řada opevněných bodů. Rozvoj obchodu na Zlaté stezce pokračoval až do husitských válek, kdy byl na čas přerušen. Po husitských válkách přešlo právo obchodu se solí a s tím spojené vybírání poplatků a cel na Rožmberky. 16.století se potom stává obdobím největšího rozkvětu. Od konce 16. století vzrůstala konkurence soli z Bavorska (z Gmundenu), Habsburkové se stále více snažili uplatnit ji na českém trhu. Na začátku třicetileté války, za českého stavovského povstání v letech získala Zlatá stezka rozhodující vojensko-strategický význam jako přístupová a zásobovací cesta císařského vojska do jižních Čech. Třicetiletou válkou započal úpadek obchodu na Zlaté stezce. Vítězství na Bílé Hoře pak umožnilo Habsburkům prosadit svůj monopol na gmundenskou sůl a dovoz jiné soli byl omezen cly. Díky tomu provoz na Zlaté stezce postupně vyhasnul. Roku 1706 zakázal císař Josef I. dovoz cizí soli do Čech pod hrozbou tělesných trestů i trestu smrti (Praxl 1995). Již bylo zmíněno, že hlavním obchodním artiklem proudícím do Čech byla sůl. Na našem území se ložiska soli nenacházejí a sůl se tedy musela vždy dovážet. Středověká poptávka po soli byla velmi vysoká, neboť soli se užívalo mj. jako konzervačního prostředku. Sůl se nejprve dovážela z Reichenhallu a od 13.století ze solných nalezišť v Halleinu a Schellenbergu. Přepravována byla v prosticích, dvojitých štíhlých bečkách mírně kónického tvaru, jedna prostice pojala zhruba 75 kilogramů soli. Kromě soli se přivážely drahé látky, jižní plody, koření či víno. Z Čech do Německa pak proudily zejména zemědělské přebytky, povětšinou obilí, dále pak slad, med, chmel, vlna, kůže a v pozdějších dobách také prachatická žitná pálenka.

4 Podle označení pro náklad saum se dopravci putující po stezce nazývali soumaři, stejně jako jejich koně. Stezka byla pro povozy dlouho nesjízdná, proto se náklad převážel přímo na hřbetech koní. Provoz na Zlaté stezce si v průběhu času vyžádal budování potřebného zázemí místa pro přenocování, občerstvení, napájení koní. Cesta z Pasova do Prachatic trvala obvykle dva a půl až tři dny, velkého významu pak dosáhly zastávky Waldkirchen na německé a Volary na české straně. V dobách vrcholného rozkvětu obchodu na Zlaté stezce přicházelo do Prachatic týdně až 1200 soumarských koní. Nejstarší větví Zlaté stezky je větev prachatická. Ta začala být na přelom 13. a 14. století přetížená, proto se hledala trasa nová, která by část provozu odvedla k jinému, trvale osídlenému a bezpečnému sídlu (Kubů-Zavřel 1998). Nabízel se Vimperk, jehož poloha nad údolím Volyňky připomínala situaci Prachatic. První zprávu o Vimperské větvi máme z roku Z iniciativy Karla IV. byla před rokem 1356 vytyčena a založena třetí větev Zlaté stezky, tzv. kašperskohorská (Kubů-Zavřel 2002). Pro dokreslení významu jednotlivých větví lze uvést, že v polovině 16. století poměr přepravené soli po vimperské větvi dosahoval zhruba třetiny objemu nákladu na větvi prachatické a soli mířící do Kašperských hor byla vůči Prachaticím zhruba pětina (Starý 1979). Prachatická větev Po trase Pasov Waldkirchen Fürholz České Žleby (do r České Trouby) Volary Libínské sedlo Prachatice, vede prachatická větev Zlaté stezky zcela jistě od 14. století. Existuje hypotéza, že původní trasa vedla poněkud východněji údolím Studené Vltavy a dále přes Zbytiny a Sviňovice. Za příčinu přeložení této trasy bývá pokládáno zhoršení klimatu v Evropě právě od počátku 14. století, které způsobilo podstatný nárůst bažinatých úseků v údolí Studené Vltavy a v prostoru jejího soutoku s Teplou Vltavou (kde se předpokládá přechod přes Vltavu) (Praxl 1997, Kubů-Zavřel 1997). Dvě významné soumarské osady Libínské sedlo a Volary - vznikají ve 14. století, to již stezka bezpečně vedla prvně zmiňovanou trasou. Nejnovější nálezy z Volar ovšem vypovídají o lidské přítomnosti v tomto prostoru již ve 13.století (Kubů-Zavřel 1997). Znatelné systémy pozůstatků cesty, do povrchu zaříznuté úvozy (Hohlweg), se na české straně zachovaly na třech místech F. Kubů a P. Zavřel zavedli pro tyto systémy názvy Prachatický, Blažejovický a Radvanovický. Radvanovický systém nalezneme poblíž místa, kde trasa stezky překonávala Teplou Vltavu, v místě dnes nazývaném Soumarský most. Přijmeme-li teorii, že před 14. století vedla trasa východněji údolím Studené Vltavy, začal být radvanovický systém využíván až poté, co sem byla trasa přeložena. Na rozdíl od dalších systémů prachatické větve je systém jednodušší a má povětšinou charakter jednostopé komunikace, která běží paralelně s dnešní silnicí ze Soumarského mostu do Českých žlebů (Kubů-Zavřel 1997). Kromě povrchového průzkumu georeliéfu nebyl tento systém podroben archeologickému výzkumu, nicméně zkoumány byly dvě s ním bezprostředně spjaté památky. Hrádek na Stožecké skále (lépe řečeno obytná věž s půlkruhovitou hradbou) mohl kontrolovat jak radvanovický systém, tak na druhé straně údolí studené Vltavy a možnou starší stezku. Menší výzkum v roce 1991 však datoval vznik hrádku až do 14. století, jeho zánik pak do druhé poloviny 15. století. Druhou památkou jsou v terénu dobře patrné zbytky dělostřelecké reduty se dvěma bastiony přímo nad stezkou u Soumarského mostu, toto polní opevnění sehrálo svoji úlohu v letech , kdy se o něj několikrát střetly císařské a stavovské jednotky.

5 Počátky Blažejovického systému jsou několika málo nálezy kladeny do 14. století. Systém je situován na levý břeh říčky Blanice, nedaleko Blažejovic. Narozdíl od radvanovického je systém jednotlivých úvozů složitější, ovšem tato složitější síť je patrně dílem až vrcholného období na Zlaté stezce, tedy 16. století. V roce 1341 dostal vimperští páni, rod pánů z Janovic povolení zbudovat na skále nad meandrem Blanice hrad Hus, tento hrad pak kontroloval zejména oblast blažejovického systému, ale minimálně ve dvou obdobích i jiná území, zejména za Jana Smila z Kremže v první polovině 15.století, nebo za působení loupežného rytíře Habarta Lopaty z Hrádku, jehož činnosti bylo zamezeno až roku 1441 spojenými silami okolních obcí a měst a hrad byl poté pobořen (Kubů-Zavřel 1996, Zavřel 1999). V oblasti blažejovického systému byl v roce 1998 proveden i menší archeologický výzkum. Zajímavým zjištěním ve dvou menších sondách je dláždění stezky kameny k lepší průjezdnosti. V obou sondách se nacházela keramika vrcholného období, tj.16.století. (Zavřel 1999) Prachatický systém je na této větvi patrně nejrozsáhlejším a je situován do svahu nad Prachaticemi směrem k významné soumarské osadě Libínskému sedlu (Pffeferschlag) mezi Libín a Černou horu. Stezka zde nestoupá k Libínu sedlem, ale ve dvou rozsáhlých systémech po úbočí obou hor. Spletitý systém vede místy až v šesti kolejích a některé z úvozů jsou až 6 metrů hluboké. Východní, strmější proud na úbočí vyššího Libína byl patrně kvůli extrémnímu sklonu terénu dříve opuštěn. F.Kubů a P.Zavřel vyslovili též domněnku, že jej mohlo být užíváno pouze pro cestu z Prachatic (soumaři lépe zvládají velký sklon terénu směrem do kopce), zatímco západní proud byl užíván pro cestu z kopce. Tento systém by měl své opodstatnění, neboť provoz v prostoru výchozího, či cílového města Prachatic byl patrně značný. Prachatice největší město v Šumavské části Zlaté stezky pak vděčily Zlaté stezce za své bohatství a nesporný význam (Kubů-Zavřel 1995a). Je třeba dodat, že obchod na Zlaté stezce byl opatřen ze strany zemské vlády četnými privilegii a Prachatice bránily své právo na solní sklad a výhody z obchodu plynoucí proti ostatním městům a obcím, které z něj chtěli nějakým způsobem těžit. Starší badatelé (Hraše1885) zaznamenávají například nepříliš úspěšný pokus Netolic o přeložení Zlaté stezky mimo Prachatice, z Volar přes Zbytiny a Jámu do Netolic, tuto větev novější badatelé neuvádějí, nicméně je jisté, že spory o své výsadní postavení Prachatice mnohokráte vedly. Vimperská větev Úsek vimperské větve Zlaté stezky na českém území ležel až do vrcholného středověku v hlubokém pohraničním hvozdu a s největší pravděpodobností v něm neexistovala žádná trvale osídlená místa. První systematičtější snahy o osídlení této oblasti můžeme předpokládat až od založení vimperského hradu v polovině 13. století. Hrad založil před rokem 1263 na vysokém ostrohu nad říčkou Volyňkou Purkart z Janovic, který dostal část pohraničního hvozdu od Vimperka k zemské hranici od Přemysla Otakara II. Jak již bylo řečeno, na konci 13. století byla jediná trasa Zlaté stezky značně přetížena narůstajícím provozem. Začala se tedy hledat cesta nová, která by odvedla část provozu k jinému osídlenému a bezpečnému sídlu. Měl jím být právě nedávno založený Vimperk. Páni z Janovic jistě měli o obchodní spojení svého sídla s Pasovem zájem a jejich vojenská a politická moc mohla vznikající stezce poskytnout účinnou ochranu. O samostatné vimperské větvi máme první nespornou zprávu z roku Tehdejší majitel Vimperka Bavor ze Strakonic se v tomto roce dohodl s proboštem na biskupské pevnosti Oberhaus v Pasově na společné ochraně kupců a obchodního provozu na cestě z Vimperka do Pasova. (Kubů-Zavřel 1998a)

6 V první polovině 14. století došlo na území kolem vimperské větve k založení několika osad ( Solná Lhota, Zátoň, Horní Vltavice, ). Po celé 14. století provoz na této nové větvi stoupal. Prachatičtí sledovali tento vývoj s nelibostí a na sklonku 14. století docházelo mezi provozovateli sousedních větví Zlaté stezky ke sporům. Jeden z nich mezi vyšehradským proboštem Václavem a vimperským Janem Kaplířem ze Sulevic rozhodl v roce 1404 král Václav IV. ve prospěch prachatické vrchnosti a důsledkem tohoto rozhodnutí bylo omezení provozu na vimperské větvi. Nadále po ní smělo z Pasova do Vimperka přicházet pouze 12 krosnářů se solí týdně jako dosud. (Kubů-Zavřel 1998a) Je však velmi pravděpodobné, že tudy procházeli mimo rámec úmluvy další lidé i kupci, snad i s naloženými koňmi. V období husitských válek provoz citelně poklesl. V pohusitské době bylo velmi nejisto na všech větvích Zlaté stezky, docházelo k přepadům karavan i jednotlivých kupců. Provoz se však nezastavil, po vimperské cestě putují soumarští koně a objevují se i vozy (v polovině 15. stol.). Poděbradská doba přinesla další období válek. Vimperští kaplířové se znepřátelili s pasovskými biskupy a roku 1458 vpadli se svými ozbrojenci do Pasovska a vypálili Waldkirchen. Odveta přišla o deset let později, kdy byl pasovským vojskem vypálen Vimperk a několik vsí v jeho okolí. Vimperk se ale brzy pozvedl. Už v roce 1479 byl obehnán hradbami a povýšen na královské město. Provoz se vrací do normálních kolejí. Dobou největšího rozkvětu vimperské větve Zlaté stezky se stala druhá polovina 16. století. V této době už patřil Vimperk a přilehlá panství Rožmberkům. (V roce 1581 navštívil lesy na Boubíně rožmberský lékař a známý botanik Jan Matioly.) Osídlení oblastí v okolí stezky ale v 16. století příliš nezhoustlo. Ve druhé polovině 16. století je doložena existence několika skláren, jejichž výrobky se zajisté vyváželi i do Pasovska. Solný obchod i na této větvi postupně zaniká po třicetileté válce, po již zmiňovaném obchodním vítězství Habsburků. Velký vliv mají tyto události i na osud mnoha sídel podél tras Zlaté stezky. V roce 1736, nedlouho po zániku Zlaté stezky, navštívil bývalou vimperskou větev tým kartografů Františka Antonína Leopolda Kloseho. Podrobně zmapovali tehdejší stav této komunikace. Jejich cílem bylo nalézt a vytipovat vhodné trasy pro moderní dálkové komunikace. Právě vimperská větev Zlaté stezky byla tehdy vybrána jako nejvhodnější spojnice českého vnitrozemí s Podunajím. Skutečně tu vznikla a dodnes existuje mezinárodní silnice do Německa. V oblasti Kubohuťského systému pozůstatků Zlaté stezky byla tato silnice vybudována na protilehlém svahu nad Arnoštským potokem, protože původní trasa po svahu Boubína byla zřejmě příliš vlhká a nevhodná pro moderní dopravu. Díky této skutečnosti můžeme tedy v terénu vysledovat zbytky tzv. Kubohuťského systému. Skládá se ze dvou skupin izolovaných pozůstatků Zlaté stezky. Menší z nich začíná u Arnoštského potoka, pokračuje do prudšího svahu a má hlubší a užší koleje. Dlouhá je téměř 250 metrů. V blízkosti tohoto úseku se zachovalo několik sejpů, pozůstatků středověkého rýžování zlata. Druhá, hlavní část, ke které dospějeme po dnešní lesní cestě, zvolna stoupá po zalesněném svahu Boubína v celkové délce cca 900 metrů až k lesní silničce u Kubovy Hutě, kde zaniká. Ústřední úvozová cesta je jedním z nejmohutnějších pozůstatků v celém systému Zlaté stezky. Většinou je 6-8 metrů široká a ve spodní části až 2 metry hluboká. Provázena je souběžnými a vzájemně se křížícími kolejemi menších rozměrů. (Kubů-Zavřel 1998a)

7 Žlíbský systém Druhý systém pozůstatků české části vimperské větve Zlaté stezky je nazván podle zaniklé osady Žlíbky a nedalekého Žlíbského vrchu. Rozkládá se v táhlém, mírně svažitém terénu mezi údolím Teplé Vltavy a Zmíněným Žlíbským vrchem. Začíná nad zaniklou osadou Havranka, asi 1,5 km jihozápadně od Horní Vltavice. Koleje jsou zde převážně mělké a středně široké. Charakteristickým znakem Žlíbského systému je pozvolný sklon všech jeho kolejí. Celý systém sice stoupá až do nadmořské výšky 1035 m, ale nikde ne strmě a prudce. V okolí se nacházejí pozůstatky skláren Vltavská a Adlerova Huť. Povrchovým sběrem se tu nalezly zlomky skleněných knoflíků, korálků a úlomky skloviny a keramiky z století. (Kubů-Zavřel 1999) Systém pozůstatků Zlaté stezky na Obecním vrchu Nalezneme jej na zalesněném Obecním vrchu asi 1 km od osady Strážný. Dva vrcholky protáhlého vrchu (912 a 937 m) se zvedají nad silnicí ze Strážného k hraničnímu přechodu Strážný Philippsreut. Výzkum ukázal, že původní trasa Zlaté stezky překonávala za Strážným sedlo mezi oběma vrcholky Obecního vrchu a vedla tak nejpřímější možnou trasou na jih k prostoru dnešního přechodu zemské hranice. Nejméně od 17. století stezka obcházela Obecní vrch ze západu, tato trasa byla delší, ale pohodlnější. Jediným blízkým obydleným místem byl hrad Kunžvart na sever odtud. Systém na Obecním vrchu (dlouhý asi 1 km) je typickým příkladem terénní situace, ve které středověká cesta překonává strmý horský hřeben co nejpřímější, nejkratší a tedy velmi strmou trasou. (Kubů-Zavřel 2000) Kašperskohorská větev Vznikla jako poslední z větví Zlaté stezky v polovině 14. století (prachatická větev měla za sebou už téměř tři století vývoje. Založení inicioval Karel IV., který se rozhodl rozšířit spojení Českých zemí s Podunajím a Jižní Evropou. Panovník se mohl opřít o rychle vzkvétající hornické město Kašperské Hory, které jsou poprvé zmiňovány r (v listině krále Jana Lucemburského). Počátky města spadají pravděpodobně již do 13. století a jsou spojeny s rýžováním a především dolováním zlata v jeho okolí. Rozvoj kašperskohorské větve přerušilo husitské období. Po roce 1454 se ale situace proměnila. Nový pán hradu Kašperk, Zdeněk ze Šternberka, zajistil klidný a bezpečný provoz na stezce a soumarských karavan začalo přibývat. Obdobím největšího rozvoje celé oblasti bylo 16. a 17. století. S úpadkem hornictví a konkurencí bavorské soli postupně upadá i provoz na kašperskohorské větvi Zlaté stezky. (Kubů-Zavřel 2002) Losenický systém První zkoumaný systém pozůstatků Zlaté stezky na kašperskohorské větvi. Nalezneme jej v prudkém svahu táhlého terénního hřbetu nad říčkou Losenicí v prostoru mezi soutokem této říčky se Zlatým potokem a horskou osadou Malý Kozí Hřbet (asi 2 km jihozápadně od Kašperských Hor). Specifikem Losenického systému je to, že prochází územím s mimořádnou koncentrací pozůstatků dolování a těžby drahých kovů. Vadle solního obchodu byla tedy zajisté využívána jako spojnice a exportní cesta těchto důlních aktivit. Pozůstatky Zlaté stezky se v rámci Losenického systému rozpadají do čtyř částí. Nejzajímavější je část systému označená jako II2. Její ústřední kolej se na třech místech rozvětvuje jednou do trojkolejného a dvakrát do dvoukolejného úseku. Impozantní úvozové cesty tu dosahují šířky až 10 m a hloubky až 5m, ve středním úseku jsou na jejich okrajích patrné zbytky kamenného zpevnění. (Kubů-Zavřel 2002)

8 IV. Výzkum Zlaté stezky Pomineme-li již zmíněné drobné výzkumy významných bodů kolem stezky (jako Stožeckého hrádku, či Volarských šancí), dosavadní archeologické poznatky týkající se Zlaté stezky byly získány především nedestruktivním průzkumem tvaru reliéfu, v tomto případě vyhledáním a přesným zaměřením dochovaných úvozů. V roce 1999 proběhnul v rámci blažejovického systému prachatické větve Zlaté stezky záchranný archeologický výzkum, reagující na záměr plynofikovat Volary dálkovým plynovodem vedeným z Prachatic (viz. kapitola Prachatická větev ) (Zavřel 1999). V jedné sondě se zde podařilo doložit průběh cesty i v místě, kde již není na povrchu patrná. Kromě terénní prospekce a výzkumu byla Zlatá stezka zkoumána také letecky. Tímto způsobem byly na povrchu patrné linie cest díky stromořadím, které provázely úvozy, pozorován byl také zajímavý porostový příznak, kdy je v jehličnaté monokultuře pozorovatelná linie stromů listnatých, doprovázejících zaniklou stezku (Beneš 1996). Častou metodou byl nedestruktivní výzkum za pomoci detektorů kovů. Ten přinesl řadu dokladů o provozu na stezce, podkovy, hřeby, zbraně, vesměs z vrcholného období Zlaté stezky, jinak bez výjimky nesahající pod 14.století. Během terénních průzkumů na území Zlaté stezky dospěli F.Kubů a P.Zavřel k několika metodickým poznatkům, které dle nich mohou přispět k dalším výzkumům středověkých obchodních cest: 1, Zbytky starých obchodních cest jsou v naprosté většině dochovány v lesích. 2, Bylo-li to možné, sledovala stezka v terénu vždy vrstevnici. 3, Pokud nebylo možné vyhnout se změnám výšky, byla snaha přejít z jedné vrstevnici na druhou co možná nejmírněji po traversále, tam, kde to jinak nešlo, byla snaha překonat svah co nejkratší cestou. 4, Stezka hledá cestu ve svahu, pokud je to možné, někde v jeho středu. 5, V ploché krajině jsou pozůstatky cest široké a mělké a čím strmější je terén, tím jsou užší a hlubší. 6, Rozměry úvozových cest (Hohlwege) se pohybují mezi 1-6 metry hloubky 1-5 metry šířky a metry délky. 7, K zajištění plynulosti provozu v klíčových místech se stezka větví do vícekolejného systému (na křižovatkách větví, odbočkách, zkratkách, v blízkosti osad, u přechodu vodních toků apod.). 8, K překonávání menších řek a potoků sloužily hlavně brody, částečně zpevněné kameny. 9, Podél jednotlivých větví ležely osady, které soumaři navštěvovali za účelem přenocování a doplnění zásob. Ty nejdůležitější se vyvinuly v menší města (Waldkirchen, Freyung, Volary). Tam, kde to terén umožnil, sledují novodobé komunikace starou stezku. Zbytky stezky nalézáme v jejich blízkosti, často se stará a nová cesta kříží, často byla také stará novou zničena. 10, Zlatá stezka byla zajištěna řadou opěrných bodů k její ochraně a kontrole. Jednalo se o opevněná města, velké hrady, menší strážní věže či příležitostná vojenská opevnění. 11, Podél trasy zlaté stezky se vyskytují soubory označených kamenů. Sloužily buď jako lesní či administrativní hranice, nebo jako tehdejší značená silnice. 12, Obchodní komunikace zůstala zachována v řadě místních a pomístních názvů. (Kubů-Zavřel 1994, 1998b)

9 Literatura Beneš, A., 1979: Počátky osídlení Vimperska ve světle archeologie. Vimperk město pod Boubínem. České Budějovice, s Beneš, J., 1996: Letecký průzkum archeologických památek a sídelních útvarů na Prachaticku. Archeologické rozhledy 48, s Beneš, J., 2004: Zlatá stezka. In: Nedestruktivní archeologie, s Beneš, J.-Parkman, M., 1994: Staroprachatická sídelní aglomerace v pravěku a raném středověku. Zlatá stezka 1, s Hraše, J. K., 1885: Zemské stezky, strážnice a brány, Nové Město n. Metují. Kubů,F.-Zavřel,P., 1994: Terénní průzkum české části Zlaté stezky. Zlatá stezka 1, s Kubů,F.-Zavřel,P., 1995a: Prachatický systém Zlaté stezky. Zlatá stezka 2, s Kubů,F.-Zavřel,P., 1995b: Archeologický a terénní průzkum českých částí Zlaté stezky. Kulturní oblast Zlatá stezka:příspěvky k výstavě, München. Kubů,F.-Zavřel,P., 1996: Blažejovický systém Zlaté stezky. Zlatá stezka 3, s Kubů,F.-Zavřel,P., 1998a: Kubohuťský systém Zlaté stezky. Zlatá stezka 5, s Kubů,F.-Zavřel,P., 1998b: Terénní průzkum starých komunikací na příkladu Zlaté stezky. Archaeologia historica 23, s Kubů,F.-Zavřel,P., 1999: Žlíbský systém Zlaté stezky. Zlatá stezka 6, s Kubů,F.-Zavřel,P., 2000: Systém pozůstatků Zlaté stezky na obecním vrchu. Zlatá stezka 7, s Kubů,F.-Zavřel,P., 2002: Losenický systém pozůstatků Zlaté stezky. Zlatá stezka 8-9, s Kubů,F.-Zavřel,P., 2004: Zhůřský systém pozůstatků Zlaté stezky. Zlatá stezka 11, s Kudrnáč, J., 1990: K původu jména Zlaté stezky. PA 81, č.2, s Praxl, P., 1994: K dějinám názvu Zlatá stezka. Zlatá stezka 1. s Praxl, P., 1995: Zlatá stezka od soumarské stezky k regionu. Kulturní oblast Zlatá stezka: příspěvky k výstavě, München. Praxl, P., Die Prachaticih via, Hinweise auf einen Altweg im Böhmerwald. Zlatá stezka 4. s Starý, V., 1995: K názvu Zlaté stezky. Zlatá stezka 2. s Starý, V., 1997: Prameny k dějinám Zlaté stezky I. Zlatá stezka 4,s Starý, V., 1998: Prameny k dějinám Zlaté stezky II. Zlatá stezka 5, s Štemberk, J.-Fuchs, J., 2002: Zaniklé osady podél Zlaté stezky, aneb co bylo a není. Prachatice. Teplý, F., 1948: O Zlaté stezce z Bavor do Čech. Prachatice. Zavřel, P.: 1999: Záchranný archeologický výzkum v dolní části Blažejovického systému prachatické větve Zlaté stezky. Archeologické výzkumy v jižních Čechách 12, s

ZLATÁ STEZKA 700 let vimperské větve

ZLATÁ STEZKA 700 let vimperské větve ZLATÁ STEZKA 700 let vimperské větve (zpracováno podle knihy F. Kubů a P. Zavřela - Zlatá stezka, úsek Vimperk státní hranice) První písemnou zprávu o existenci samostatné vimperské větve Zlaté stezky

Více

Fotodokumentace terénního průzkumu historického osídlení na Drahanské vrchovině (leden duben 2008)

Fotodokumentace terénního průzkumu historického osídlení na Drahanské vrchovině (leden duben 2008) Příloha k diplomové práci Tomáš Jurčí, UP Olomouc 2008 Fotodokumentace terénního průzkumu historického osídlení na Drahanské vrchovině (leden duben 2008) Benátky Foto 1 Stará cesta vedoucí z Benátek do

Více

Brno. Liberec. Karlovy Vary

Brno. Liberec. Karlovy Vary Brno Největší moravské město leží na soutoku Svitavy a Svratky. Jeho dominantou je hrad Špilberk. Je významným průmyslovým a kulturním centrem, městem veletrhů. Otázka: Které město leží pod horou Ještěd?

Více

ČESKÝ KRUMLOV. Tereza Išková

ČESKÝ KRUMLOV. Tereza Išková ČESKÝ KRUMLOV Tereza Išková ČESKÝ KRUMLOV Pohlednicový pohled na město Český Krumlov. 2 HISTORIE MĚSTA ČESKÝ KRUMLOV Jméno města Krumlov je odvozováno z německého výrazu "Krumme Aue", který je překládán

Více

Záchrana tváře šumavského domova vytvoření památkového souboru

Záchrana tváře šumavského domova vytvoření památkového souboru OBSAH : Záchrana tváře šumavského domova vytvoření památkového souboru Definice souboru památek Legislativní rámec Potenciál památkových hodnot Rozbor památkových hodnot území Závěr a seznam doporučení

Více

Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová

Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová č.j. NZ 50/07 Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu ARCHAIA Olomouc, o.p.s. Feat. ARCHAIA Brno o.p.s. 2007 2 Tato práce, která vznikla

Více

Výuka WWW.GESCHICHTSBAUSTEINE-BAYERN-BOEHMEN.DE

Výuka WWW.GESCHICHTSBAUSTEINE-BAYERN-BOEHMEN.DE Výuka Následující celek je určený pro vyučovací hodiny v sedmých třídách. Téma "Zlatá stezka" je možno probírat v rámci období středověku, kde se v Německu dá zařadit do tématických okruhů "Setkávání národů,

Více

Salzburgsko: Pidinger

Salzburgsko: Pidinger Salzburgsko: Pidinger 9. dubna 2015 11:22 Docela náročná ferrata - na víkend: - V pátek dorazit na místo na parkoviště - Sobota celý den lezení (1.5 hodiny nástup k ferratě, následně 4 hodiny lezení a

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 466 Autor: Jan Smija Datum: 17. 4. 2013 Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Česká republika Téma:

Více

Vlakem na školní cykloturistický výlet

Vlakem na školní cykloturistický výlet Vlakem na školní cykloturistický výlet Vypracovali: Petr Janíček, PE2 Markéta Somali, PE2 První den: Vlakem na školní cykloturistický výlet. Sraz: 6:50 ve vestibulu železniční stanice České Budějovice

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: Středověk Cílová skupina: první ročník studijních oborů SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s osobností

Více

Naleziště po činnosti mlýna na kobaltovou rudu a přilehlé sklárny u Horní Blatné

Naleziště po činnosti mlýna na kobaltovou rudu a přilehlé sklárny u Horní Blatné Naleziště po činnosti mlýna na kobaltovou rudu a přilehlé sklárny u Horní Blatné Michal Gelnar V muzeu v Nejdku byly v roce 2005 v regionální expozici vystaveny reprodukce dvou map. První je nedatovaná

Více

Archeologický potenciál pražského Klementina (rizika, ochrana, perspektivy poznání) stav k 12/2011

Archeologický potenciál pražského Klementina (rizika, ochrana, perspektivy poznání) stav k 12/2011 Archeologický potenciál pražského Klementina (rizika, ochrana, perspektivy poznání) stav k 12/2011 20. 12. 2011 Mgr. Jan Havrda PhDr. Jaroslav Podliska, Pd.D. 1 1) Základní situace Celý areál Klementina

Více

Kempy na Vltavě ( kontakt, popis)

Kempy na Vltavě ( kontakt, popis) Kempy na Vltavě ( kontakt, popis) Zahrádky - Borová Lada ( ř. km 413 ) Kontakt: OÚ Borová Lada, čp. 38, Borová Lada, tel. /fax: 388 434 135 Popis: rozlehlé přírodní tábořiště na travnatých svazích při

Více

Technické památky Českých Budějovic

Technické památky Českých Budějovic Technické památky Českých Budějovic SPŠ stavební Ulice, ve které tato škola stojí, byla pojmenována po Josefu Resslovi - vynálezci lodního šroubu. Špitál sv. Václava Rozlehlý rohový objekt v Krajinské

Více

REVITALIZACE KONĚSPŘEŽNÉ DRÁHY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

REVITALIZACE KONĚSPŘEŽNÉ DRÁHY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH REVITALIZACE KONĚSPŘEŽNÉ DRÁHY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Časopis Stavební fórum - Diskusní setkání dne 16.10.2008 Praha Hlavní cíle revitalizace koněspřežné dráhy - Rozšíření nabídky cestovního ruchu (zvýšení

Více

A je tu Středočeský kraj. Tu to prezentaci vytvořila Irena Havlíčková Zš a Mš Hrubý Jeseník okres Nymburk

A je tu Středočeský kraj. Tu to prezentaci vytvořila Irena Havlíčková Zš a Mš Hrubý Jeseník okres Nymburk A je tu Středočeský kraj Tu to prezentaci vytvořila Irena Havlíčková Zš a Mš Hrubý Jeseník okres Nymburk Hrady a zámky Karštejn Jeden z nejznámějších českých hradů byl postaven v letech 1348 1367 na příkaz

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_128 Datum: 7.3.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_128 Datum: 7.3. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Regionální turistické služby Ročník: IV.

Více

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 Přírodní rizika Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 1) OBSAH 1) Obsah 2) Úvod 3) Cíl 4) Realizační část 5) Závěr

Více

PŘÍLOHA 1 TABULKY OBJEKTŮ A ATRIBUTŮ K DIAGRAMŮM ONTOLOGIE LEGENDY ZM 10

PŘÍLOHA 1 TABULKY OBJEKTŮ A ATRIBUTŮ K DIAGRAMŮM ONTOLOGIE LEGENDY ZM 10 PŘÍLOHA 1 TABULKY OBJEKTŮ A ATRIBUTŮ K DIAGRAMŮM ONTOLOGIE LEGENDY ZM 10 Tab. 8: ZM 10 - legenda - obsah mapy ATRIBUT polohopis výškopis popis PŘÍSLUŠNÉ OBJEKTY budova, blok budov, budova s popisem, zničená

Více

Společné poznávání Zlínska a Trenčínska aplikací twinningu a ICT

Společné poznávání Zlínska a Trenčínska aplikací twinningu a ICT Společné poznávání Zlínska a Trenčínska aplikací twinningu a ICT Velká Javořina Monika Reňáková, 7. A Velká Javořina ( slovensky Veľká Javorina) je hora v Bílých Karpatech na moravskoslovenském pomezí.

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_135 Datum: 7.4.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_135 Datum: 7.4. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Regionální turistické služby Ročník: IV.

Více

ZPRÁVA O STAVU LABSKÉ CYKLOTRASY k 6.6.2013 Vrchlabí Hradec Králové Pardubice Mělník Hřensko

ZPRÁVA O STAVU LABSKÉ CYKLOTRASY k 6.6.2013 Vrchlabí Hradec Králové Pardubice Mělník Hřensko ZPRÁVA O STAVU LABSKÉ CYKLOTRASY k 6.6.2013 Vrchlabí Hradec Králové Pardubice Mělník Hřensko Zpráva vychází z informací od starostů, vedoucích odborů měst a obcí na Labi, informací od regionálních spolupracovníků

Více

Pracovní list k exkurzi. Královská cesta + fotodokumentace

Pracovní list k exkurzi. Královská cesta + fotodokumentace Pracovní list k exkurzi Královská cesta + fotodokumentace Čp 07/04 Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Člověk a svět práce Pracovní činnosti

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_132 Datum: 2.4.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_132 Datum: 2.4. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Regionální turistické služby Ročník: IV.

Více

Cyklistická stezka tzv. Moravská stezka / podél Baťova kanálu Spytihněv - Babice Staré Město Uherské Hradiště Kunovický les Ostrožská Nová Ves

Cyklistická stezka tzv. Moravská stezka / podél Baťova kanálu Spytihněv - Babice Staré Město Uherské Hradiště Kunovický les Ostrožská Nová Ves Cyklistická stezka tzv. Moravská stezka / podél Baťova kanálu Spytihněv - Babice Staré Město Uherské Hradiště Kunovický les Ostrožská Nová Ves Uherský Ostroh Ostrožská Nová Ves Kunovice - Uherské Hradiště

Více

Charakteristika předmětu:

Charakteristika předmětu: Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Volitelné předměty Člověk a společnost Historický seminář Charakteristika předmětu: Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Historický seminář je

Více

Svijanská jedenáctka

Svijanská jedenáctka Námět turistického pochodu Svijanská jedenáctka Turistický výlet na místa, kam se často pěšky nechodí. Přesto i zde se dá najít řada zajímavostí: vesnické kostelíky, údolí Jizery s mohutnými stromy, jezera

Více

Naučná stezka - 14 zastavení na Praze 14

Naučná stezka - 14 zastavení na Praze 14 Zastavení první... Hloubětín Na místě Hloubětína žili lidé již v 10. století. Jméno obce historické prameny spojují s postavou vladyky Hlupoty. Dnešní podobu získal Hloubětín až v roce 1907. K Praze byl

Více

D ě j i n y P r a h y

D ě j i n y P r a h y OA, SPgŠ, VOŠ CR a JŠ s právem stát. jazykové zkoušky, s. r. o, Hradec Králové D ě j i n y P r a h y Odborná maturitní práce srpen 2013 Jana Horáková OA, SPgŠ, VOŠ CR a JŠ s právem stát. jazykové zkoušky,

Více

Mgr.J.Mareš Plzeňský, Jihočeský EU-OPVK VY_32_INOVACE_720

Mgr.J.Mareš Plzeňský, Jihočeský EU-OPVK VY_32_INOVACE_720 Mgr.J.Mareš Plzeňský, Jihočeský EU-OPVK VY_32_INOVACE_720 územní jednotka - Jihozápad Plzeňský kraj- největším správním střediskem je Plzeň/170 tis./druhé největší město v Čechách. Leţí na důleţité dopravní

Více

PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU NA ČESKÉ STRANĚ NOVÝ PLAVEBNÍ KANÁL Z HORNÍHO TOKU FLÁJSKÉHO POTOKA DO FREIBERSKÉ MULDY - KULTURNĚ NAUČNÁ STEZKA

PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU NA ČESKÉ STRANĚ NOVÝ PLAVEBNÍ KANÁL Z HORNÍHO TOKU FLÁJSKÉHO POTOKA DO FREIBERSKÉ MULDY - KULTURNĚ NAUČNÁ STEZKA PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU NA ČESKÉ STRANĚ NOVÝ PLAVEBNÍ KANÁL Z HORNÍHO TOKU FLÁJSKÉHO POTOKA DO FREIBERSKÉ MULDY - KULTURNĚ NAUČNÁ STEZKA 11. DUBNA 2013, KLÍNY (HOTEL EMERAN) Projektoví partneři Základní informace

Více

Zánik, trvání a obnova: zanikání sídel jako nedílná součást proměn kulturní krajiny pohraničí Česka v 2. polovině 20. století

Zánik, trvání a obnova: zanikání sídel jako nedílná součást proměn kulturní krajiny pohraničí Česka v 2. polovině 20. století VÝZKUMY SÍDEL ZANIKLÝCH V POHRANIČÍ ČESKA PO ROCE 1945: MEZIOBOROVÝ POHLED Zdeněk Kučera (Univerzita Karlova v Praze) Zánik, trvání a obnova: zanikání sídel jako nedílná součást proměn kulturní krajiny

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE ÚZEMNÍ VÝVOJ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY OD ROKU 1784 PO SOUČASNOST

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE ÚZEMNÍ VÝVOJ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY OD ROKU 1784 PO SOUČASNOST UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Přírodovědecká fakulta Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie Aplikace geoinformatiky v sociální geografii ÚZEMNÍ VÝVOJ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY OD ROKU 1784 PO SOUČASNOST

Více

Železářské pece na sídlišti ze starší doby římské v poloze Rúdník u Vacenovic (okr. Hodonín)

Železářské pece na sídlišti ze starší doby římské v poloze Rúdník u Vacenovic (okr. Hodonín) Železářské pece na sídlišti ze starší doby římské v poloze Rúdník u Vacenovic (okr. Hodonín) Martin Hložek Úvod V roce 1996 v prostoru tratí Rúdnícký dvůr, Rúdnícký mlýn zahájili M. Hložek a M. Chludil

Více

25. 29. září 2008 SPORTUJ S NÁMI

25. 29. září 2008 SPORTUJ S NÁMI SPORTUJ S NÁMI 25. 29. září 2008 SPORTUJ S NÁMI (přesné datum bude upřesněno v závislosti na počasí) Odjezd z Pardubic: ve čtvrtek v odpoledních hodinách - auty Trasa auta: Pardubice, České Budějovice,

Více

Výukový materiál. Šablona: III/2 Materiál: VY_32_INOVACE_05_Vl06 Vytvořeno: červenec 2012. Ověřeno ve výuce Datum: 30. 10. 2012 Třída: 4. - 5.

Výukový materiál. Šablona: III/2 Materiál: VY_32_INOVACE_05_Vl06 Vytvořeno: červenec 2012. Ověřeno ve výuce Datum: 30. 10. 2012 Třída: 4. - 5. Výukový materiál Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3052 Škola: Základní škola a Mateřská škola Bílý Kostel nad Nisou, příspěvková organizace, 463 31 Chrastava Šablona: III/2 Materiál: VY_32_INOVACE_05_Vl06

Více

Jakub Hradil. Václav Brejška

Jakub Hradil. Václav Brejška 100 let vozovny Strašnice 8. 10. 1908 2008 Jakub Hradil Václav Brejška Jakub Hradil Václav Brejška Spolek pražské kolejové dopravy Praha 2008-2 - Předmluva Dne 8. 10. 2008 oslavila pražská tramvajová doprava

Více

Rekonstrukce ulice Nádražní

Rekonstrukce ulice Nádražní - 1 - Žabčice leží jižně od města Brna ve vzdálenosti 25 km po silnici a 20 km po železnici. Okolí vsi v úrodném údolí řeky Svratky bylo osídleno již od pravěku. Nejstarší zápis je z r. 1356, jméno obce

Více

D3 x R4. Kudy z Prahy do Českých Budějovic? 24. 1. 2015 Vítek Urban

D3 x R4. Kudy z Prahy do Českých Budějovic? 24. 1. 2015 Vítek Urban D3 x R4 Kudy z Prahy do Českých Budějovic? 24. 1. 2015 Vítek Urban Kudy z Prahy do Českých Budějovic? Přes Tábor? Start: Jižní spojka Cíl: křižovatka Pražská 138 km 1:34 h Po D1 do Mirošovic 22 km Po

Více

Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce

Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce listopad 2007 Bc. Marek Binko Má-li mít vysokorychlostní železniční systém vůbec nějaký smysl, musí být navržen tak, aby byl obchodně

Více

ČESKÁ REPUBLIKA Labe

ČESKÁ REPUBLIKA Labe Základní škola Sedmikráska, o.p.s. Bezručova 293, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm ČESKÁ REPUBLIKA Labe Autor: Mgr. Pavel Sedlák Vytvořeno: září 2013 Název: VY_32_INOVACE_VL_04_ČESKÁ REPUBLIKA 4. 5. ročník

Více

VY_32_INOVACE_08_RAKOUSKO - PAMÁTKY UNESCO_36

VY_32_INOVACE_08_RAKOUSKO - PAMÁTKY UNESCO_36 VY_32_INOVACE_08_RAKOUSKO - PAMÁTKY UNESCO_36 Autor: Mgr. Světlana Dlabajová Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo

Více

Dálnice D11. Osičky Hradec Králové stavba 1105-2 (nedokončená část km 88,30 90,76) H61. informační leták, stav k 04/2015.

Dálnice D11. Osičky Hradec Králové stavba 1105-2 (nedokončená část km 88,30 90,76) H61. informační leták, stav k 04/2015. D Dálnice Osičky stavba 05-2 (nedokončená část km 88,30 90,76) informační leták, stav k 04/2015 Dálnice D stavba 05-2 Osièky nedokonèená èást (km 88,30 km 90,76) infografika D-05-2-Osicky-HK-130406b stavba

Více

stavba 4705 dálnice D47 Bělotín Hladké Životice 11/2009 uvedeno do provozu v polovičním profilu

stavba 4705 dálnice D47 Bělotín Hladké Životice 11/2009 uvedeno do provozu v polovičním profilu stavba 4705 dálnice D47 Bělotín Hladké Životice 11/2009 uvedeno do provozu v polovičním profilu DOPRAVNÍ VÝZNAM STAVBY Stavba 4705 Bělotín Hladké Životice je součástí souboru staveb dálnice D47 (po zprovoznění

Více

r o z h o d n u t í :

r o z h o d n u t í : Okresní národní výbor, odbor kultury, Litoměřice č.j. 1086-90, ze dne 20.8.1990 R O Z H O D N U T Í o zřízení památkového ochranného pásma městské památkové rezervace Ú š t ě k. Okresní národní výbor,

Více

Území kraje je vymezeno územím okresů:

Území kraje je vymezeno územím okresů: Jihočeský kraj jako vyšší územní samosprávný celek České republiky byl vytvořen v roce 2000. Do května 2001 se jmenoval Budějovický kraj. K 1. 1. 2003 bylo v Jihočeském kraji zřízeno 17 správních obvodů

Více

V popředí činný lom Babí Hřebínek na bazaltandezit, vzadu Vraní hory rovněž s činným lomen na ryolit (vlevo od nejvyššího vrcholu) foto: Petr Toman

V popředí činný lom Babí Hřebínek na bazaltandezit, vzadu Vraní hory rovněž s činným lomen na ryolit (vlevo od nejvyššího vrcholu) foto: Petr Toman Obsah Úvod: str. 1 Cíl práce: str. 1 Jak jsme na to šli str. 1 Nerostné suroviny kolem nás:str. 1 Těžba jednotlivých surovin str. 2 Zlato na Rýchorách str. 5 Závěr: str. 5 Literatura str. 5 Nerostné suroviny

Více

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Zrod nové Evropy. Stěhování národů. Germáni. Franská říše. Byzantská říše Seznámení s učebnicí. Práce s učebnicí a mapou. Popíše rozdělení Evropy po rozpadu Západořímské říše a způsob života barbarských

Více

Hlavní geologické procesy miniprojekt VALOVA SKÁLA

Hlavní geologické procesy miniprojekt VALOVA SKÁLA Hlavní geologické procesy miniprojekt VALOVA SKÁLA Zpracovali: žáci Základní školy Vsetín, Luh 1544 13.11.2013 Obsah 1. Úvod... 2 2. Cíl miniprojektu... 2 2.1. Orientace v terénu... 2 2.2. Dokumentační

Více

Písky PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY. Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE

Písky PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY. Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE řízení stavu a vývoje ekosystému v chráněném území zvláštního vědeckého, kulturního a výchovného významu podle

Více

OPAKOVÁNÍ 7. ROČNÍKU

OPAKOVÁNÍ 7. ROČNÍKU OPAKOVÁNÍ 7. ROČNÍKU 1. Francká a Byzantská říše: Justinián I. kopule 1453 miniatury latina Chlodvík 2. Islám: bůh vyznavač islámu 3. Slované: Přiřaď k jednotlivým státům, zda se jedná o Slovany východní,

Více

Vydání tohoto svazku finančně podpořila ARCHAIA Praha o. p. s.

Vydání tohoto svazku finančně podpořila ARCHAIA Praha o. p. s. Nakladatelství LIBRI vyjadřuje své politování nad skutečností, že v 1. vydání této knihy byla kapitola Československý pevnostní systém z let 1935 39 spojena se jménem dr. Vladimíra Kupky, ačkoliv šlo o

Více

Handicap není překážkou ve vzdělávání PORTFOLIO

Handicap není překážkou ve vzdělávání PORTFOLIO Handicap není překážkou ve vzdělávání PORTFOLIO 2011-2012 Martin Kašpar Martin, 14 let 1. Charakteristika Martin má diagnostikováný diabetes se zrakovou vadou a hyperaktivitou. Navštěvuje běžnou základní

Více

R O Z H O D N U T Í :

R O Z H O D N U T Í : č.j. 1085-90 ze dne 20. srpna 1990 Rozhodnutí o zřízení památkového ochranného pásma národní kulturní památky Malá pevnost s Národním hřbitovem se souborem nemovitých kulturních památek v historickém jádru

Více

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Vraclav, 6 tel.: 6 8 e-mail: skola@vraclav.cz www.zsvraclav.cz Číslo projektu CZ..07/..00/.7 Název šablony III/ Inovace a zkvalitnění výuky

Více

Znalecký posudek číslo 2120-93/2009

Znalecký posudek číslo 2120-93/2009 Znalecký posudek číslo 2120-93/2009 O ceně nemovitosti: Zemědělské pozemky katastrální území: Dražůvky katastrální území: Želetice okres: Hodonín Objednatel znaleckého posudku: Exekutorský úřad Brno-venkov

Více

Milí návštěvníci Šumavy, Pravidla pohybu v přírodě pro (nejen) handicapované turisty:

Milí návštěvníci Šumavy, Pravidla pohybu v přírodě pro (nejen) handicapované turisty: Milí návštěvníci Šumavy, existuje poměrně velká skupina turistů, kteří cestují po vlastech českých a dokonce vyráží i do světa, přestože se potýkají s nějakým omezením. Každý handicap cestování značně

Více

Cyklostezky v Jihlavě

Cyklostezky v Jihlavě Cyklostezky v Jihlavě Statutární město Jihlava se začalo výrazněji věnovat problematice cyklodopravy a výstavbě stezek pro cyklisty od roku 2001, kdy byl postaven 1. úsek tzv. První cyklostezky na ulici

Více

PODHŮŘÍM ORLICKÝCH HOR K ZEMSKÉ BRÁNĚ

PODHŮŘÍM ORLICKÝCH HOR K ZEMSKÉ BRÁNĚ PODHŮŘÍM ORLICKÝCH HOR K ZEMSKÉ BRÁNĚ Název chráněného přírodního výtvoru Zemská brána, evokující představy o romantickém koutu přírody, vytvářejícím jakousi vstupní bránu do Čech, se od skutečného dojmu,

Více

Podpora populace užovky stromové

Podpora populace užovky stromové KVK09_hadi_ZZ_D771_w.doc str. 1 Název projektu: Závěrečná zpráva o projektu Grantový program Karlovarského kraje Podpora populace užovky stromové Evidenční číslo smlouvy: D 771/2009 program: Záchranné

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu

Více

Dívčí Kámen. Nabídka na využití prostor zříceniny hradu. platná od 26. 5. 2014 do 31. 12. 2014. Určeno veškerým kulturním vystoupením

Dívčí Kámen. Nabídka na využití prostor zříceniny hradu. platná od 26. 5. 2014 do 31. 12. 2014. Určeno veškerým kulturním vystoupením Nabídka na využití prostor zříceniny hradu Dívčí Kámen platná od 26. 5. 2014 do 31. 12. 2014 Určeno veškerým kulturním vystoupením Foto: Petr Znachoř Nabízíme možnost prezentace uměleckých aktivit v netradičním

Více

EXKURZE 2 Harrachov 2014 (6.O)

EXKURZE 2 Harrachov 2014 (6.O) EXKURZE 2 Harrachov 2014 (6.O) Autoři:.... Výsledná známka: Základní pravidla: Každý pracuje na svém pracovním úkolu a je odpovědný za jeho vyplnění. Je možné spolupracovat ve skupině max. 4 členné. Spolupráce

Více

Někteří z vás si možná tlučou na čelo, proč do Heřmánku píši o nějakém Hitlerově řezu? Co to je? Proč se zde zmiňuji o člověku, který stojí za smrtí

Někteří z vás si možná tlučou na čelo, proč do Heřmánku píši o nějakém Hitlerově řezu? Co to je? Proč se zde zmiňuji o člověku, který stojí za smrtí Někteří z vás si možná tlučou na čelo, proč do Heřmánku píši o nějakém Hitlerově řezu? Co to je? Proč se zde zmiňuji o člověku, který stojí za smrtí miliony lidí? Než se rozhodnete otočit stránku, zkuste

Více

Po Šluknově a okolí. (vůdcovská práce) Antonín Matějka

Po Šluknově a okolí. (vůdcovská práce) Antonín Matějka Po Šluknově a okolí (vůdcovská práce) Antonín Matějka 23. února 2008 1 Úvod Dost často k nám na základnu přijíždí různé návštěvy. A proto jsem se rozhodl napsat pár návrhů na výlety po okolí Šluknova.

Více

Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek

Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.0624 Název šablony klíčové aktivity: I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti.

Více

očekávaný výstup ročník 9. č. 14 název

očekávaný výstup ročník 9. č. 14 název č. 14 název anotace očekávaný výstup druh učebního materiálu Pracovní list druh interaktivity Aktivita ročník 9. Praha, Středočeský, Karlovarský, Plzeňský, Jihočeský a ostatní kraje ČR V pracovních listech

Více

ZE1ACZEZ06DT - 1. Testový sešit obsahuje 14 úloh. Pokyny pro vyplňování záznamového archu. Na řešení úloh máte 40 minut.

ZE1ACZEZ06DT - 1. Testový sešit obsahuje 14 úloh. Pokyny pro vyplňování záznamového archu. Na řešení úloh máte 40 minut. ZE1ACZEZ06DT Systémový projekt KVALITA I 2 A1 U1 Tvorba nástrojů pro evaluaci a autoevaluaci výsledků vzdělávání MOSTY A MĚSTA ZEMĚPIS ZŠ Testový sešit obsahuje 14 úloh. Na řešení úloh máte 40 minut. Odpovědi

Více

MINIPROJEKT - GEOLOGICKÉ POCHODY Přírodovědný klub ZŠ K.V. Raise Lázně Bělohrad

MINIPROJEKT - GEOLOGICKÉ POCHODY Přírodovědný klub ZŠ K.V. Raise Lázně Bělohrad MINIPROJEKT - GEOLOGICKÉ POCHODY Přírodovědný klub ZŠ K.V. Raise Lázně Bělohrad Obsah: 1) Úvod výběr lokality a) Seznámení s geologickou mapou okolí Lázní Bělohradu b) Exkurze do Fričova muzea c) Příprava

Více

Úloha geoinformatiky při archeologickém výzkumu v Abúsíru

Úloha geoinformatiky při archeologickém výzkumu v Abúsíru Úloha geoinformatiky při archeologickém výzkumu v Abúsíru Vladimír Brůna Laboratoř geoinformatiky UJEP Pracoviště UJEP v Mostě, Dělnická 21, areál ISŠT COP, 434 01 Most e-mail: bruna@geolab.cz; http://www.geolab.cz

Více

Národní geopark GeoLoci

Národní geopark GeoLoci Národní geopark GeoLoci Co je to geopark? - území poskytující obraz o geologickém vývoji Země a vlivu místního přírodního bohatství na ekonomický a kulturní rozvoj místní společnosti - zajímavá interpretace

Více

Charakteristiky obce Klení v rámci novohradského podhůří

Charakteristiky obce Klení v rámci novohradského podhůří Charakteristiky obce Klení v rámci novohradského podhůří Ing. Dita Měkotová (částečný zdroj informací Ing. Pos) GEOGRAFIE Slepičí hory jsou tvořeny hřebenem ležícím přibližně v severojižním směru s nadmořskou

Více

1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU

1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU 1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU Promysli a vypiš k čemu všemu je člověku dobrá znalost historie Pokus se co nejlépe určit tyto historické prameny. Kam patří? PROČ SE UČÍME DĚJEPIS historie je věda, která zkoumá

Více

Silnicei/11. Nebory Oldřichovice T56. informační leták, stav k 08/2014. stavba. Nebory. Oldøichovice. Nebory. stavba I/68 Tøanovice Nebory

Silnicei/11. Nebory Oldřichovice T56. informační leták, stav k 08/2014. stavba. Nebory. Oldøichovice. Nebory. stavba I/68 Tøanovice Nebory Silnicei/ Oldřichovice Èeský Tìšín Siln informační leták, stav k 08/2014 I/ Tøanovice most pøes Neborùvku most pøes Bystrý potok T56 most pøes Malý Javorový potok Oldřichovice Silnice I/ Dopravní význam

Více

v Praze a na Kokořínsku

v Praze a na Kokořínsku Na výletech s mobilem Agentura Koniklec představuje virtuální naučné stezky v Praze a na Kokořínsku Co jsou virtuální naučné stezky? Jedná se o nový moderní způsob značení přírodních, kulturních a turistických

Více

Pevnost Terezín světový unikát - mistrovské dílo pevnostního stavitelství postavené v letech 1780-1790 - největší a nejmocnější pevnost v České zemi

Pevnost Terezín světový unikát - mistrovské dílo pevnostního stavitelství postavené v letech 1780-1790 - největší a nejmocnější pevnost v České zemi Integrovaný operační program 2007-2013 Prioritní osa 5 Oblast intervence 5.1 Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví Podporovaná aktivita 5.1b Realizace vzorových projektů obnovy a využití

Více

PRACOVNÍ LIST 2. STUPEŇ ZŠ

PRACOVNÍ LIST 2. STUPEŇ ZŠ PRACOVNÍ LIST 2. STUPEŇ ZŠ Milý návštěvníku, jsem velmi rád, že Tě mohu přivítat v Muzeu Karlova mostu. Jméno mé jest Bruncvík, a jestliže se pozorně projdeš po Karlově mostě, jistě padne Tvůj pohled i

Více

Agentura Koniklec představuje virtuální naučné stezky. v Českém krasu

Agentura Koniklec představuje virtuální naučné stezky. v Českém krasu Na výletech s mobilem Agentura Koniklec představuje virtuální naučné stezky v Českém krasu Co jsou virtuální naučné stezky? Jedná se o nový moderní způsob značení přírodních, kulturních a turistických

Více

Kontinent : Evropa. Oblast: Východní Evropa. Litva, Lotyšsko, Estonsko

Kontinent : Evropa. Oblast: Východní Evropa. Litva, Lotyšsko, Estonsko Kontinent : Evropa Oblast: Východní Evropa Litva, Lotyšsko, Estonsko Litevská republika Lotyšská republika Estonská republika Estonská republika Hlavní město: Tallinn Rozloha: 45 226 km² (129. na světě)

Více

SAMOSTATNÁ PŘÍLOHA CIVILNÍ OCHRANY

SAMOSTATNÁ PŘÍLOHA CIVILNÍ OCHRANY DROZDOV ÚZEMNÍ PLÁN (K. Ú. DROZDOV) SAMOSTATNÁ PŘÍLOHA CIVILNÍ OCHRANY KA * KA KA * KA projektový ateliér, Tuřice 32, 294 74 Předměřice n. Jizerou DROZDOV ÚZEMNÍ PLÁN (K. Ú. DROZDOV) SAMOSTATNÁ PŘÍLOHA

Více

Panská sídla západních Čech Plzeňsko Tomáš Karel, Luděk Krčmář. České Budějovice 2006

Panská sídla západních Čech Plzeňsko Tomáš Karel, Luděk Krčmář. České Budějovice 2006 Panská sídla západních Čech Plzeňsko Tomáš Karel, Luděk Krčmář České Budějovice 2006 PANSKÁ SÍDLA ZÁPADNÍCH ČECH Plzeňsko Tomáš Karel, Luděk Krčmář OBSAH ÚVOD 9 ENCYKLOPEDICKÁ ČÁST 13 VYSVĚTLIVKY ZKRATEK

Více

MĚSTSKÝ ÚŘAD VIMPERK

MĚSTSKÝ ÚŘAD VIMPERK MĚSTSKÝ ÚŘAD VIMPERK Steinbrenerova 6, 385 17 VIMPERK pracoviště Nad Stadionem 199, VIMPERK odbor výstavby a územního plánování Váš dopis zn.: Ze dne: Naše zn.: VÚP 15424/12-SEB-1010/11-326.1-51 Vyřizuje:

Více

Co všechno víme o starším pravěku?

Co všechno víme o starším pravěku? Co všechno víme o starším pravěku? Starší pravěk Starší paleolit Starší doba kamenná Co víme o starším pravěku? Které vývojové stupně člověka známe? člověk zručný člověk vzpřímený člověk rozumný nejstarší

Více

zpracovatel: architekti Praha 6 Radimova 18

zpracovatel: architekti Praha 6 Radimova 18 Severní Terasa STŘÍBRNÍKY Radimova 18 územní studie Praha 6 pořizovatel: Magistrát města Ústí nad Labem odbor územního plánování Velká Hradební 8 Ústí nad Labem, 401 00 datum: 12. 2009 OBSAH DOKUMENTACE:

Více

CÍL:Seznámení s Rakouskou republikou zábavnou formou.

CÍL:Seznámení s Rakouskou republikou zábavnou formou. RAKOUSKÁ REPUBLIKA CÍL:Seznámení s Rakouskou republikou zábavnou formou. Na začátku hodiny učitel seznámí žáky s výkladem. Stručně charakterizuje stát. Práce s mapou (poloha, povrch). Na jihu ČR sousedí

Více

1. Obora Hukvaldy hlavní alej.

1. Obora Hukvaldy hlavní alej. 16. Obora Hukvaldy Jedním z nejznámějších míst Frýdecko-Místecka a Palkovických hůrek jsou Hukvaldy. Půvabná osada s rozsáhlým hradem a oborou s chovem daňčí a mufloní zvěře. Hrad Hukvaldy dostal jméno

Více

NAUČNÁ STEZKA VELKÝ JAVORNÍK VŠE O LESNÍ SPRÁVĚ

NAUČNÁ STEZKA VELKÝ JAVORNÍK VŠE O LESNÍ SPRÁVĚ 1 Frenštát pod Radhoštěm Jandovo stromořadí 2 Lesní správa Frenštát pod Radhoštěm 3 Státní lesy na Frenštátsku NAUČNÁ STEZKA VELKÝ JAVORNÍK VŠE O LESNÍ SPRÁVĚ Naučná stezka Velký Javorník provází zelenou

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0301

CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

Vývoj péče o lesní majetky v českých zemích. Modul 8 - HÚL 4

Vývoj péče o lesní majetky v českých zemích. Modul 8 - HÚL 4 v českých zemích Modul 8 - HÚL 4 Současná podoba středoevropských lesů je silně ovlivněna dlouhodobou činností člověka, který se v české kotlině usadil jako zemědělec natrvalo již ve 4. tisíciletí př.

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 321-02/2014

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 321-02/2014 ZNALECKÝ POSUDEK č. 321-02/2014 o ceně pozemků v k.ú. Lhenice pozemek 654/3 vodní plocha koryto umělé o výměře 1154 m2, podíl 1/6, k.ú. Vodice u Lhenic pozemek 710/51 ostatní plocha jiná plocha o výměře

Více

Linecká stezka. Pavel Fencl. O. s. Rozkvět zahrady jižních Čech místní akční skupina, Lhenice

Linecká stezka. Pavel Fencl. O. s. Rozkvět zahrady jižních Čech místní akční skupina, Lhenice Pavel Fencl Linecká stezka Realizováno v rámci projektu DĚDICTVÍ REGIONU: po stopách předků, tento projekt je spolufinancován Evropskou unií z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova v rámci opatření:

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Varnsdorf AKTUALIZACE 2012 Část C Textová část vyhodnocení obcí

Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Varnsdorf AKTUALIZACE 2012 Část C Textová část vyhodnocení obcí 2012 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Varnsdorf AKTUALIZACE 2012 Část C Textová část vyhodnocení obcí Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum

Více

Rozvojový strategický dokument obce Drnovice

Rozvojový strategický dokument obce Drnovice Rozvojový strategický dokument obce Drnovice 1 Rozvojový strategický dokument obce Drnovice Obsah: 1. Základní profil obce 3 1.1 Historie obce, památky, zajímavosti. 3 2. Současnost obce 4 2.1 Poloha obce..

Více

Příloha č. 5 opatření obecné povahy ZÚR MSK. Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí ZÚR MSK - KORIDORY A PLOCHY DOPRAVY.

Příloha č. 5 opatření obecné povahy ZÚR MSK. Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí ZÚR MSK - KORIDORY A PLOCHY DOPRAVY. Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí Tabulka 1.1: ZÚR MSK - KORIDORY A PLOCHY DOPRAVY Silniční doprava DZ1 silnice I/11 Stabilizace koridoru čtyřpruhové směrově dělené silnice I.třídy v úseku

Více

VED.PROJEKTU ODP.PROJEKTANT PROJEKTANT RAZÍTKO SOUBOR DATUM 11/2014 STUDIE

VED.PROJEKTU ODP.PROJEKTANT PROJEKTANT RAZÍTKO SOUBOR DATUM 11/2014 STUDIE , PROJEKTOVÁ KANCELÁŘ KOTEROVSKÁ 177, 326 00 PLZEŇ VED.PROJEKTU ODP.PROJEKTANT PROJEKTANT RAZÍTKO Ing. Petr BUDÍN Ing. Karel NEDVĚD Ing. Petr BUDÍN KRAJ: PLZEŇSKÝ OBEC: STŘÍBRO STAVEBNÍK: Správa a údržba

Více

Rozhledny. VY_32_Inovace_13_03_informace_o_všech_rozhlednách.notebook. March 23, 2013. Škola. Bc. Helena Jurašková. Anotace.

Rozhledny. VY_32_Inovace_13_03_informace_o_všech_rozhlednách.notebook. March 23, 2013. Škola. Bc. Helena Jurašková. Anotace. Pořadové číslo a název projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2671 "Učení nás baví" Rozhledny Škola Základní škola praktická, Liberecká 31, Jablonec nad Nisou, příspěvková organizace Autor Bc. Helena Jurašková Číslo

Více

ÚVOD DO STUDIA DĚJEPISU

ÚVOD DO STUDIA DĚJEPISU ÚVOD DO STUDIA DĚJEPISU TÉMA: OSOBNOSTI ČESKÝCH DĚJIN - OPAKOVÁNÍ Zdroje: OSOBNOSTI ČESKÝCH DĚJIN SÁMO francký kupec, 7.st., sjednotil slovanské kmeny proti Avarům první státní útvar na našem území KONSTANTIN

Více

Název přednášky: Stavby na územích po hornické činnosti

Název přednášky: Stavby na územích po hornické činnosti Hornická Příbram ve vědě a technice 2004 Ing. Jiří Kašpar Mostecká uhelná společnost, a.s., právní nástupce, vedoucí referátu koncepce zahlazování Bc. Lenka Měsková Mostecká uhelná společnost, a.s., právní

Více