Zlatá stezka. Univerzita Karlova Filozofická fakulta Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou. Středověké osídlení

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Zlatá stezka. Univerzita Karlova Filozofická fakulta Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou. Středověké osídlení"

Transkript

1 Univerzita Karlova Filozofická fakulta Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou Středověké osídlení Účastník každoročních prachatických slavností Zlaté stezky Zlatá stezka Ivana Hrušková Luděk Kos

2 Úvod V našem referátu bychom chtěli v krátkosti představit významnou středověkou obchodní spojnici mezi Podunajím a Českou kotlinou, tzv. Zlatou stezku. Tato cesta byla stezkou pro koně s nákladem (pro vozy dlouho sjízdná nebyla) a sloužila především obchodu se solí. Jednalo se a ve svých pozůstatcích se jedná o systém stezek, který se v průběhu věků vyvíjel a ve své konečné podobě zahrnoval tři hlavní větve prachatickou, vimperskou a kašperskohorskou. I. K původu názvu stezky V souvislosti s názvem zlatá stezka byly vysloveny dvě teorie jeho původu. První z nich soudí, že název zlatá vyvstává z jejího mimořádného významu a výnosnosti (Hraše 1885, Praxl 1994, Kubů Zavřel 1994, Starý 1995), zatímco druhá vychází z toho, že v blízkosti jejích hlavních tras (na území jižních Čech) probíhala těžba zlata, což dokládá J.Kudrnáč zmapováním jeho nalezišť a shromážděním písemných pramenů, které těžbu dokládají (Teplý 1948, Kudrnáč 1990). Této teorii odporují F. Kubů a P. Zavřel názorem, že samotná existence těžby (navíc nedoložená v těsné blízkosti hlavních tras), není dostatečným důvodem k odvození názvu (Kubů Zavřel 1994). P. Praxl dále uvádí řadu soudobých analogií v jižním Německu: dvě zlaté silnice v Dolním Bavorsku, jednu v Horním Bavorsku a jednu v Horní Falci, což jsou oblasti, kde se zlato netěžilo (Praxl 1994). Název, kterým je trasa označována dnes, tedy Zlatá stezka je dle pramenů užíván až od 16. století. První doklad používání tohoto názvu máme z roku 1524, kdy je německý termín Guldin Steig použit v nově vydaném solním řádu pro rakouský solní obchod solní komory v Aussee a Hallstattu. V polovině 16. století se název užívá už i v Pasově a teprve v roce 1562 se objevuje v německé podobě v prachatických městských knihách. Nejstarší doklad používání českého názvu Zlatá stezka se zachoval z roku 1566 (Starý 1995). Do 16.století se tyto soumarské cesty z Pasova do Čech označovaly názvy cílových míst (v tomto případě česká cesta cesta z Pasova do Prachatic, popř. Vimperka, nebo pouze stezka prachatická či pasovská ). Kromě geografických názvů se dále užívalo i názvů jako solná a soumarská stezka či silnice v lese apod. II. Zlatá stezka v pravěku? Ojedinělé nálezy a v některých případech i souvislejší osídlení (např.v prachatické oblasti: Beneš Parkman 1994) v námi pojednávaném prostoru je prokázáno již od pozdního paleolitu. V některých obdobích pravěku, je kulturní podobnost bavorské a české strany Šumavy natolik zřejmá, že je třeba uvažovat o jejich vzájemném kontaktu. Kupříkladu již většina jihočeských, pozdně paleolitických a mezolitických nálezů je vyrobena z materiálů pocházejících z oblasti Franské Jury. Bez vzájemných kontaktů nemohlo zůstat například ani období eneolitu, ve kterém je oblast jižních Čech i Bavorska osídlena kulturou chamskou. Příbuznost můžeme shledat i v počátcích doby halštatské u mohylových kultur. Některé názory pak přikládají skupině hradišť jako je Věnec u Lčovic, Obří Hrad u Studence a Sedlo u Sušice kromě jiných funkcí i funkci strážní na obchodních stezkách přes Šumavu. Takovéto konstrukce by zhruba odpovídaly části vimperské větve pozdější Zlaté stezky, nicméně se pohybují stále pouze v rovině hypotéz. V době budování římského Limitu se jeho součástí stávají i opevněné kastely, zřizované v 1. až 3. století. Jedním z nich byl například i Pasov. Je tedy otázkou, zda mohly být tyto kastely východiskem pro kontakt s neřímským světem

3 (Kubů Zavřel 1998). Přes jmenované skutečnosti, panuje názor, že pro současný nálezový stav nelze zatím otázku užívání Zlaté stezky v pravěku uspokojivě zodpovědět (Beneš 1979, Kubů Zavřel 1994). III. Zlaté časy Zlaté stezky Počátky využívání Zlaté stezky bývají zpravidla kladeny do 10. století (Starý 1979, Kubů Zavřel 1995a). Argumentováno bývá velkým rozvojem staroprachatické sídelní aglomerace náležejícímu právě tomuto období (Beneš Parkman 1994). V.Starý vznáší hypotézu, že v 10.století mohlo být důvodem k osídlování nepříznivějších partií Šumavy a k zesílení obchodních kontaktů i ohrožení starých rakouských obchodních spojnic ze strany Maďarů (Starý 1979). Nejstarší nepřímá písemná zpráva o této obchodní cestě se zachovala již z roku 1010, kdy 19. dubna daroval německý císař Jindřich II. listinou, která byla vydána v Řezně, klášteru v Niedernburgu v Pasově rozsáhlé území mezi řekami Ilsem, Rodelem, Dunajem a hraničním hvozdem. Klášter kromě toho obdržel mýto v Pasově s českým clem. Tím může být míněno pouze vybírání cla na cestě do Prachatic, o kterém máme tímto způsobem zachován nejstarší nepřímý doklad (Starý 1979). Obdobný význam má na české straně listina Vratislava II., z roku 1088, jež je však považována za falsum z 12.století. Vratislav II. jí předává poplatky z cla a mýta na cestě z Prachatic do Pasova pražské vyšehradské kapitule. Obě obdarované instituce se pak o stezku staraly, klášter Niederburg nahradilo ve 12.století pasovské biskupství, v Čechách došlo ke změně až po husitských válkách. Od poloviny 13.století význam soumarského obchodu na Zlaté stezce neustále stoupal a ve 14.století se tato komunikace stala jednou z nejvýznamnějších obchodních cest jižního Německa. V této době se od hlavní trasy postupně oddělily vedlejší větve do Vimperka a Kašperských hor. K ochraně stezky vnikla řada opevněných bodů. Rozvoj obchodu na Zlaté stezce pokračoval až do husitských válek, kdy byl na čas přerušen. Po husitských válkách přešlo právo obchodu se solí a s tím spojené vybírání poplatků a cel na Rožmberky. 16.století se potom stává obdobím největšího rozkvětu. Od konce 16. století vzrůstala konkurence soli z Bavorska (z Gmundenu), Habsburkové se stále více snažili uplatnit ji na českém trhu. Na začátku třicetileté války, za českého stavovského povstání v letech získala Zlatá stezka rozhodující vojensko-strategický význam jako přístupová a zásobovací cesta císařského vojska do jižních Čech. Třicetiletou válkou započal úpadek obchodu na Zlaté stezce. Vítězství na Bílé Hoře pak umožnilo Habsburkům prosadit svůj monopol na gmundenskou sůl a dovoz jiné soli byl omezen cly. Díky tomu provoz na Zlaté stezce postupně vyhasnul. Roku 1706 zakázal císař Josef I. dovoz cizí soli do Čech pod hrozbou tělesných trestů i trestu smrti (Praxl 1995). Již bylo zmíněno, že hlavním obchodním artiklem proudícím do Čech byla sůl. Na našem území se ložiska soli nenacházejí a sůl se tedy musela vždy dovážet. Středověká poptávka po soli byla velmi vysoká, neboť soli se užívalo mj. jako konzervačního prostředku. Sůl se nejprve dovážela z Reichenhallu a od 13.století ze solných nalezišť v Halleinu a Schellenbergu. Přepravována byla v prosticích, dvojitých štíhlých bečkách mírně kónického tvaru, jedna prostice pojala zhruba 75 kilogramů soli. Kromě soli se přivážely drahé látky, jižní plody, koření či víno. Z Čech do Německa pak proudily zejména zemědělské přebytky, povětšinou obilí, dále pak slad, med, chmel, vlna, kůže a v pozdějších dobách také prachatická žitná pálenka.

4 Podle označení pro náklad saum se dopravci putující po stezce nazývali soumaři, stejně jako jejich koně. Stezka byla pro povozy dlouho nesjízdná, proto se náklad převážel přímo na hřbetech koní. Provoz na Zlaté stezce si v průběhu času vyžádal budování potřebného zázemí místa pro přenocování, občerstvení, napájení koní. Cesta z Pasova do Prachatic trvala obvykle dva a půl až tři dny, velkého významu pak dosáhly zastávky Waldkirchen na německé a Volary na české straně. V dobách vrcholného rozkvětu obchodu na Zlaté stezce přicházelo do Prachatic týdně až 1200 soumarských koní. Nejstarší větví Zlaté stezky je větev prachatická. Ta začala být na přelom 13. a 14. století přetížená, proto se hledala trasa nová, která by část provozu odvedla k jinému, trvale osídlenému a bezpečnému sídlu (Kubů-Zavřel 1998). Nabízel se Vimperk, jehož poloha nad údolím Volyňky připomínala situaci Prachatic. První zprávu o Vimperské větvi máme z roku Z iniciativy Karla IV. byla před rokem 1356 vytyčena a založena třetí větev Zlaté stezky, tzv. kašperskohorská (Kubů-Zavřel 2002). Pro dokreslení významu jednotlivých větví lze uvést, že v polovině 16. století poměr přepravené soli po vimperské větvi dosahoval zhruba třetiny objemu nákladu na větvi prachatické a soli mířící do Kašperských hor byla vůči Prachaticím zhruba pětina (Starý 1979). Prachatická větev Po trase Pasov Waldkirchen Fürholz České Žleby (do r České Trouby) Volary Libínské sedlo Prachatice, vede prachatická větev Zlaté stezky zcela jistě od 14. století. Existuje hypotéza, že původní trasa vedla poněkud východněji údolím Studené Vltavy a dále přes Zbytiny a Sviňovice. Za příčinu přeložení této trasy bývá pokládáno zhoršení klimatu v Evropě právě od počátku 14. století, které způsobilo podstatný nárůst bažinatých úseků v údolí Studené Vltavy a v prostoru jejího soutoku s Teplou Vltavou (kde se předpokládá přechod přes Vltavu) (Praxl 1997, Kubů-Zavřel 1997). Dvě významné soumarské osady Libínské sedlo a Volary - vznikají ve 14. století, to již stezka bezpečně vedla prvně zmiňovanou trasou. Nejnovější nálezy z Volar ovšem vypovídají o lidské přítomnosti v tomto prostoru již ve 13.století (Kubů-Zavřel 1997). Znatelné systémy pozůstatků cesty, do povrchu zaříznuté úvozy (Hohlweg), se na české straně zachovaly na třech místech F. Kubů a P. Zavřel zavedli pro tyto systémy názvy Prachatický, Blažejovický a Radvanovický. Radvanovický systém nalezneme poblíž místa, kde trasa stezky překonávala Teplou Vltavu, v místě dnes nazývaném Soumarský most. Přijmeme-li teorii, že před 14. století vedla trasa východněji údolím Studené Vltavy, začal být radvanovický systém využíván až poté, co sem byla trasa přeložena. Na rozdíl od dalších systémů prachatické větve je systém jednodušší a má povětšinou charakter jednostopé komunikace, která běží paralelně s dnešní silnicí ze Soumarského mostu do Českých žlebů (Kubů-Zavřel 1997). Kromě povrchového průzkumu georeliéfu nebyl tento systém podroben archeologickému výzkumu, nicméně zkoumány byly dvě s ním bezprostředně spjaté památky. Hrádek na Stožecké skále (lépe řečeno obytná věž s půlkruhovitou hradbou) mohl kontrolovat jak radvanovický systém, tak na druhé straně údolí studené Vltavy a možnou starší stezku. Menší výzkum v roce 1991 však datoval vznik hrádku až do 14. století, jeho zánik pak do druhé poloviny 15. století. Druhou památkou jsou v terénu dobře patrné zbytky dělostřelecké reduty se dvěma bastiony přímo nad stezkou u Soumarského mostu, toto polní opevnění sehrálo svoji úlohu v letech , kdy se o něj několikrát střetly císařské a stavovské jednotky.

5 Počátky Blažejovického systému jsou několika málo nálezy kladeny do 14. století. Systém je situován na levý břeh říčky Blanice, nedaleko Blažejovic. Narozdíl od radvanovického je systém jednotlivých úvozů složitější, ovšem tato složitější síť je patrně dílem až vrcholného období na Zlaté stezce, tedy 16. století. V roce 1341 dostal vimperští páni, rod pánů z Janovic povolení zbudovat na skále nad meandrem Blanice hrad Hus, tento hrad pak kontroloval zejména oblast blažejovického systému, ale minimálně ve dvou obdobích i jiná území, zejména za Jana Smila z Kremže v první polovině 15.století, nebo za působení loupežného rytíře Habarta Lopaty z Hrádku, jehož činnosti bylo zamezeno až roku 1441 spojenými silami okolních obcí a měst a hrad byl poté pobořen (Kubů-Zavřel 1996, Zavřel 1999). V oblasti blažejovického systému byl v roce 1998 proveden i menší archeologický výzkum. Zajímavým zjištěním ve dvou menších sondách je dláždění stezky kameny k lepší průjezdnosti. V obou sondách se nacházela keramika vrcholného období, tj.16.století. (Zavřel 1999) Prachatický systém je na této větvi patrně nejrozsáhlejším a je situován do svahu nad Prachaticemi směrem k významné soumarské osadě Libínskému sedlu (Pffeferschlag) mezi Libín a Černou horu. Stezka zde nestoupá k Libínu sedlem, ale ve dvou rozsáhlých systémech po úbočí obou hor. Spletitý systém vede místy až v šesti kolejích a některé z úvozů jsou až 6 metrů hluboké. Východní, strmější proud na úbočí vyššího Libína byl patrně kvůli extrémnímu sklonu terénu dříve opuštěn. F.Kubů a P.Zavřel vyslovili též domněnku, že jej mohlo být užíváno pouze pro cestu z Prachatic (soumaři lépe zvládají velký sklon terénu směrem do kopce), zatímco západní proud byl užíván pro cestu z kopce. Tento systém by měl své opodstatnění, neboť provoz v prostoru výchozího, či cílového města Prachatic byl patrně značný. Prachatice největší město v Šumavské části Zlaté stezky pak vděčily Zlaté stezce za své bohatství a nesporný význam (Kubů-Zavřel 1995a). Je třeba dodat, že obchod na Zlaté stezce byl opatřen ze strany zemské vlády četnými privilegii a Prachatice bránily své právo na solní sklad a výhody z obchodu plynoucí proti ostatním městům a obcím, které z něj chtěli nějakým způsobem těžit. Starší badatelé (Hraše1885) zaznamenávají například nepříliš úspěšný pokus Netolic o přeložení Zlaté stezky mimo Prachatice, z Volar přes Zbytiny a Jámu do Netolic, tuto větev novější badatelé neuvádějí, nicméně je jisté, že spory o své výsadní postavení Prachatice mnohokráte vedly. Vimperská větev Úsek vimperské větve Zlaté stezky na českém území ležel až do vrcholného středověku v hlubokém pohraničním hvozdu a s největší pravděpodobností v něm neexistovala žádná trvale osídlená místa. První systematičtější snahy o osídlení této oblasti můžeme předpokládat až od založení vimperského hradu v polovině 13. století. Hrad založil před rokem 1263 na vysokém ostrohu nad říčkou Volyňkou Purkart z Janovic, který dostal část pohraničního hvozdu od Vimperka k zemské hranici od Přemysla Otakara II. Jak již bylo řečeno, na konci 13. století byla jediná trasa Zlaté stezky značně přetížena narůstajícím provozem. Začala se tedy hledat cesta nová, která by odvedla část provozu k jinému osídlenému a bezpečnému sídlu. Měl jím být právě nedávno založený Vimperk. Páni z Janovic jistě měli o obchodní spojení svého sídla s Pasovem zájem a jejich vojenská a politická moc mohla vznikající stezce poskytnout účinnou ochranu. O samostatné vimperské větvi máme první nespornou zprávu z roku Tehdejší majitel Vimperka Bavor ze Strakonic se v tomto roce dohodl s proboštem na biskupské pevnosti Oberhaus v Pasově na společné ochraně kupců a obchodního provozu na cestě z Vimperka do Pasova. (Kubů-Zavřel 1998a)

6 V první polovině 14. století došlo na území kolem vimperské větve k založení několika osad ( Solná Lhota, Zátoň, Horní Vltavice, ). Po celé 14. století provoz na této nové větvi stoupal. Prachatičtí sledovali tento vývoj s nelibostí a na sklonku 14. století docházelo mezi provozovateli sousedních větví Zlaté stezky ke sporům. Jeden z nich mezi vyšehradským proboštem Václavem a vimperským Janem Kaplířem ze Sulevic rozhodl v roce 1404 král Václav IV. ve prospěch prachatické vrchnosti a důsledkem tohoto rozhodnutí bylo omezení provozu na vimperské větvi. Nadále po ní smělo z Pasova do Vimperka přicházet pouze 12 krosnářů se solí týdně jako dosud. (Kubů-Zavřel 1998a) Je však velmi pravděpodobné, že tudy procházeli mimo rámec úmluvy další lidé i kupci, snad i s naloženými koňmi. V období husitských válek provoz citelně poklesl. V pohusitské době bylo velmi nejisto na všech větvích Zlaté stezky, docházelo k přepadům karavan i jednotlivých kupců. Provoz se však nezastavil, po vimperské cestě putují soumarští koně a objevují se i vozy (v polovině 15. stol.). Poděbradská doba přinesla další období válek. Vimperští kaplířové se znepřátelili s pasovskými biskupy a roku 1458 vpadli se svými ozbrojenci do Pasovska a vypálili Waldkirchen. Odveta přišla o deset let později, kdy byl pasovským vojskem vypálen Vimperk a několik vsí v jeho okolí. Vimperk se ale brzy pozvedl. Už v roce 1479 byl obehnán hradbami a povýšen na královské město. Provoz se vrací do normálních kolejí. Dobou největšího rozkvětu vimperské větve Zlaté stezky se stala druhá polovina 16. století. V této době už patřil Vimperk a přilehlá panství Rožmberkům. (V roce 1581 navštívil lesy na Boubíně rožmberský lékař a známý botanik Jan Matioly.) Osídlení oblastí v okolí stezky ale v 16. století příliš nezhoustlo. Ve druhé polovině 16. století je doložena existence několika skláren, jejichž výrobky se zajisté vyváželi i do Pasovska. Solný obchod i na této větvi postupně zaniká po třicetileté válce, po již zmiňovaném obchodním vítězství Habsburků. Velký vliv mají tyto události i na osud mnoha sídel podél tras Zlaté stezky. V roce 1736, nedlouho po zániku Zlaté stezky, navštívil bývalou vimperskou větev tým kartografů Františka Antonína Leopolda Kloseho. Podrobně zmapovali tehdejší stav této komunikace. Jejich cílem bylo nalézt a vytipovat vhodné trasy pro moderní dálkové komunikace. Právě vimperská větev Zlaté stezky byla tehdy vybrána jako nejvhodnější spojnice českého vnitrozemí s Podunajím. Skutečně tu vznikla a dodnes existuje mezinárodní silnice do Německa. V oblasti Kubohuťského systému pozůstatků Zlaté stezky byla tato silnice vybudována na protilehlém svahu nad Arnoštským potokem, protože původní trasa po svahu Boubína byla zřejmě příliš vlhká a nevhodná pro moderní dopravu. Díky této skutečnosti můžeme tedy v terénu vysledovat zbytky tzv. Kubohuťského systému. Skládá se ze dvou skupin izolovaných pozůstatků Zlaté stezky. Menší z nich začíná u Arnoštského potoka, pokračuje do prudšího svahu a má hlubší a užší koleje. Dlouhá je téměř 250 metrů. V blízkosti tohoto úseku se zachovalo několik sejpů, pozůstatků středověkého rýžování zlata. Druhá, hlavní část, ke které dospějeme po dnešní lesní cestě, zvolna stoupá po zalesněném svahu Boubína v celkové délce cca 900 metrů až k lesní silničce u Kubovy Hutě, kde zaniká. Ústřední úvozová cesta je jedním z nejmohutnějších pozůstatků v celém systému Zlaté stezky. Většinou je 6-8 metrů široká a ve spodní části až 2 metry hluboká. Provázena je souběžnými a vzájemně se křížícími kolejemi menších rozměrů. (Kubů-Zavřel 1998a)

7 Žlíbský systém Druhý systém pozůstatků české části vimperské větve Zlaté stezky je nazván podle zaniklé osady Žlíbky a nedalekého Žlíbského vrchu. Rozkládá se v táhlém, mírně svažitém terénu mezi údolím Teplé Vltavy a Zmíněným Žlíbským vrchem. Začíná nad zaniklou osadou Havranka, asi 1,5 km jihozápadně od Horní Vltavice. Koleje jsou zde převážně mělké a středně široké. Charakteristickým znakem Žlíbského systému je pozvolný sklon všech jeho kolejí. Celý systém sice stoupá až do nadmořské výšky 1035 m, ale nikde ne strmě a prudce. V okolí se nacházejí pozůstatky skláren Vltavská a Adlerova Huť. Povrchovým sběrem se tu nalezly zlomky skleněných knoflíků, korálků a úlomky skloviny a keramiky z století. (Kubů-Zavřel 1999) Systém pozůstatků Zlaté stezky na Obecním vrchu Nalezneme jej na zalesněném Obecním vrchu asi 1 km od osady Strážný. Dva vrcholky protáhlého vrchu (912 a 937 m) se zvedají nad silnicí ze Strážného k hraničnímu přechodu Strážný Philippsreut. Výzkum ukázal, že původní trasa Zlaté stezky překonávala za Strážným sedlo mezi oběma vrcholky Obecního vrchu a vedla tak nejpřímější možnou trasou na jih k prostoru dnešního přechodu zemské hranice. Nejméně od 17. století stezka obcházela Obecní vrch ze západu, tato trasa byla delší, ale pohodlnější. Jediným blízkým obydleným místem byl hrad Kunžvart na sever odtud. Systém na Obecním vrchu (dlouhý asi 1 km) je typickým příkladem terénní situace, ve které středověká cesta překonává strmý horský hřeben co nejpřímější, nejkratší a tedy velmi strmou trasou. (Kubů-Zavřel 2000) Kašperskohorská větev Vznikla jako poslední z větví Zlaté stezky v polovině 14. století (prachatická větev měla za sebou už téměř tři století vývoje. Založení inicioval Karel IV., který se rozhodl rozšířit spojení Českých zemí s Podunajím a Jižní Evropou. Panovník se mohl opřít o rychle vzkvétající hornické město Kašperské Hory, které jsou poprvé zmiňovány r (v listině krále Jana Lucemburského). Počátky města spadají pravděpodobně již do 13. století a jsou spojeny s rýžováním a především dolováním zlata v jeho okolí. Rozvoj kašperskohorské větve přerušilo husitské období. Po roce 1454 se ale situace proměnila. Nový pán hradu Kašperk, Zdeněk ze Šternberka, zajistil klidný a bezpečný provoz na stezce a soumarských karavan začalo přibývat. Obdobím největšího rozvoje celé oblasti bylo 16. a 17. století. S úpadkem hornictví a konkurencí bavorské soli postupně upadá i provoz na kašperskohorské větvi Zlaté stezky. (Kubů-Zavřel 2002) Losenický systém První zkoumaný systém pozůstatků Zlaté stezky na kašperskohorské větvi. Nalezneme jej v prudkém svahu táhlého terénního hřbetu nad říčkou Losenicí v prostoru mezi soutokem této říčky se Zlatým potokem a horskou osadou Malý Kozí Hřbet (asi 2 km jihozápadně od Kašperských Hor). Specifikem Losenického systému je to, že prochází územím s mimořádnou koncentrací pozůstatků dolování a těžby drahých kovů. Vadle solního obchodu byla tedy zajisté využívána jako spojnice a exportní cesta těchto důlních aktivit. Pozůstatky Zlaté stezky se v rámci Losenického systému rozpadají do čtyř částí. Nejzajímavější je část systému označená jako II2. Její ústřední kolej se na třech místech rozvětvuje jednou do trojkolejného a dvakrát do dvoukolejného úseku. Impozantní úvozové cesty tu dosahují šířky až 10 m a hloubky až 5m, ve středním úseku jsou na jejich okrajích patrné zbytky kamenného zpevnění. (Kubů-Zavřel 2002)

8 IV. Výzkum Zlaté stezky Pomineme-li již zmíněné drobné výzkumy významných bodů kolem stezky (jako Stožeckého hrádku, či Volarských šancí), dosavadní archeologické poznatky týkající se Zlaté stezky byly získány především nedestruktivním průzkumem tvaru reliéfu, v tomto případě vyhledáním a přesným zaměřením dochovaných úvozů. V roce 1999 proběhnul v rámci blažejovického systému prachatické větve Zlaté stezky záchranný archeologický výzkum, reagující na záměr plynofikovat Volary dálkovým plynovodem vedeným z Prachatic (viz. kapitola Prachatická větev ) (Zavřel 1999). V jedné sondě se zde podařilo doložit průběh cesty i v místě, kde již není na povrchu patrná. Kromě terénní prospekce a výzkumu byla Zlatá stezka zkoumána také letecky. Tímto způsobem byly na povrchu patrné linie cest díky stromořadím, které provázely úvozy, pozorován byl také zajímavý porostový příznak, kdy je v jehličnaté monokultuře pozorovatelná linie stromů listnatých, doprovázejících zaniklou stezku (Beneš 1996). Častou metodou byl nedestruktivní výzkum za pomoci detektorů kovů. Ten přinesl řadu dokladů o provozu na stezce, podkovy, hřeby, zbraně, vesměs z vrcholného období Zlaté stezky, jinak bez výjimky nesahající pod 14.století. Během terénních průzkumů na území Zlaté stezky dospěli F.Kubů a P.Zavřel k několika metodickým poznatkům, které dle nich mohou přispět k dalším výzkumům středověkých obchodních cest: 1, Zbytky starých obchodních cest jsou v naprosté většině dochovány v lesích. 2, Bylo-li to možné, sledovala stezka v terénu vždy vrstevnici. 3, Pokud nebylo možné vyhnout se změnám výšky, byla snaha přejít z jedné vrstevnici na druhou co možná nejmírněji po traversále, tam, kde to jinak nešlo, byla snaha překonat svah co nejkratší cestou. 4, Stezka hledá cestu ve svahu, pokud je to možné, někde v jeho středu. 5, V ploché krajině jsou pozůstatky cest široké a mělké a čím strmější je terén, tím jsou užší a hlubší. 6, Rozměry úvozových cest (Hohlwege) se pohybují mezi 1-6 metry hloubky 1-5 metry šířky a metry délky. 7, K zajištění plynulosti provozu v klíčových místech se stezka větví do vícekolejného systému (na křižovatkách větví, odbočkách, zkratkách, v blízkosti osad, u přechodu vodních toků apod.). 8, K překonávání menších řek a potoků sloužily hlavně brody, částečně zpevněné kameny. 9, Podél jednotlivých větví ležely osady, které soumaři navštěvovali za účelem přenocování a doplnění zásob. Ty nejdůležitější se vyvinuly v menší města (Waldkirchen, Freyung, Volary). Tam, kde to terén umožnil, sledují novodobé komunikace starou stezku. Zbytky stezky nalézáme v jejich blízkosti, často se stará a nová cesta kříží, často byla také stará novou zničena. 10, Zlatá stezka byla zajištěna řadou opěrných bodů k její ochraně a kontrole. Jednalo se o opevněná města, velké hrady, menší strážní věže či příležitostná vojenská opevnění. 11, Podél trasy zlaté stezky se vyskytují soubory označených kamenů. Sloužily buď jako lesní či administrativní hranice, nebo jako tehdejší značená silnice. 12, Obchodní komunikace zůstala zachována v řadě místních a pomístních názvů. (Kubů-Zavřel 1994, 1998b)

9 Literatura Beneš, A., 1979: Počátky osídlení Vimperska ve světle archeologie. Vimperk město pod Boubínem. České Budějovice, s Beneš, J., 1996: Letecký průzkum archeologických památek a sídelních útvarů na Prachaticku. Archeologické rozhledy 48, s Beneš, J., 2004: Zlatá stezka. In: Nedestruktivní archeologie, s Beneš, J.-Parkman, M., 1994: Staroprachatická sídelní aglomerace v pravěku a raném středověku. Zlatá stezka 1, s Hraše, J. K., 1885: Zemské stezky, strážnice a brány, Nové Město n. Metují. Kubů,F.-Zavřel,P., 1994: Terénní průzkum české části Zlaté stezky. Zlatá stezka 1, s Kubů,F.-Zavřel,P., 1995a: Prachatický systém Zlaté stezky. Zlatá stezka 2, s Kubů,F.-Zavřel,P., 1995b: Archeologický a terénní průzkum českých částí Zlaté stezky. Kulturní oblast Zlatá stezka:příspěvky k výstavě, München. Kubů,F.-Zavřel,P., 1996: Blažejovický systém Zlaté stezky. Zlatá stezka 3, s Kubů,F.-Zavřel,P., 1998a: Kubohuťský systém Zlaté stezky. Zlatá stezka 5, s Kubů,F.-Zavřel,P., 1998b: Terénní průzkum starých komunikací na příkladu Zlaté stezky. Archaeologia historica 23, s Kubů,F.-Zavřel,P., 1999: Žlíbský systém Zlaté stezky. Zlatá stezka 6, s Kubů,F.-Zavřel,P., 2000: Systém pozůstatků Zlaté stezky na obecním vrchu. Zlatá stezka 7, s Kubů,F.-Zavřel,P., 2002: Losenický systém pozůstatků Zlaté stezky. Zlatá stezka 8-9, s Kubů,F.-Zavřel,P., 2004: Zhůřský systém pozůstatků Zlaté stezky. Zlatá stezka 11, s Kudrnáč, J., 1990: K původu jména Zlaté stezky. PA 81, č.2, s Praxl, P., 1994: K dějinám názvu Zlatá stezka. Zlatá stezka 1. s Praxl, P., 1995: Zlatá stezka od soumarské stezky k regionu. Kulturní oblast Zlatá stezka: příspěvky k výstavě, München. Praxl, P., Die Prachaticih via, Hinweise auf einen Altweg im Böhmerwald. Zlatá stezka 4. s Starý, V., 1995: K názvu Zlaté stezky. Zlatá stezka 2. s Starý, V., 1997: Prameny k dějinám Zlaté stezky I. Zlatá stezka 4,s Starý, V., 1998: Prameny k dějinám Zlaté stezky II. Zlatá stezka 5, s Štemberk, J.-Fuchs, J., 2002: Zaniklé osady podél Zlaté stezky, aneb co bylo a není. Prachatice. Teplý, F., 1948: O Zlaté stezce z Bavor do Čech. Prachatice. Zavřel, P.: 1999: Záchranný archeologický výzkum v dolní části Blažejovického systému prachatické větve Zlaté stezky. Archeologické výzkumy v jižních Čechách 12, s

ZLATÁ STEZKA 700 let vimperské větve

ZLATÁ STEZKA 700 let vimperské větve ZLATÁ STEZKA 700 let vimperské větve (zpracováno podle knihy F. Kubů a P. Zavřela - Zlatá stezka, úsek Vimperk státní hranice) První písemnou zprávu o existenci samostatné vimperské větve Zlaté stezky

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_129 Datum: 11.3.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_129 Datum: 11.3. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Regionální turistické služby Ročník: IV.

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 466 Autor: Jan Smija Datum: 17. 4. 2013 Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Česká republika Téma:

Více

Krkonoše. Smrk. Jeseníky

Krkonoše. Smrk. Jeseníky Krkonoše Nejvyšší pohoří v České republice najdeme na severu Čech při hranici s Polskem. Pokrývá je smrkový les. K nejnápadnějším vrcholům patří Kozí hřbety, Luční hora, Studniční hora a samozřejmě Sněžka.

Více

Jeziora Międzybrodzkiego Hrobacza Ląka Krzyż Trzeciego Tysiąclecia,

Jeziora Międzybrodzkiego Hrobacza Ląka Krzyż Trzeciego Tysiąclecia, Dnešní výlet nás zavede do hor od našich domovů nepříliš vzdálených, ale prakticky neznámých, do geomorfologického celku nazývaného Beskid Mały. Tento nepříliš rozsáhlý horský celek o délce asi 35 km a

Více

Příklady dosavadního uplatnění výsledků výzkumů v praxi

Příklady dosavadního uplatnění výsledků výzkumů v praxi G) ZÁVĚR Publikace je určena všem badatelům, kteří se zajímají o problematiku vývoje cest a dopravy na našem území. Tato práce by jim měla pomoci jak při terénních průzkumech cest, tak při kabinetním studiu

Více

Fotodokumentace terénního průzkumu historického osídlení na Drahanské vrchovině (leden duben 2008)

Fotodokumentace terénního průzkumu historického osídlení na Drahanské vrchovině (leden duben 2008) Příloha k diplomové práci Tomáš Jurčí, UP Olomouc 2008 Fotodokumentace terénního průzkumu historického osídlení na Drahanské vrchovině (leden duben 2008) Benátky Foto 1 Stará cesta vedoucí z Benátek do

Více

Černé jezero Cesta autem z Kašperských Hor: cca 40 minut

Černé jezero Cesta autem z Kašperských Hor: cca 40 minut ŠUMAVSKÁ JEZERA Šumavská jezera jsou všechna ledovcového původu. Na české straně je jich celkem pět: Černé, Čertovo, Prášilské, Plešné a jezero Laka. Největší je Černé jezero, nejvýše položené a zároveň

Více

Brno. Liberec. Karlovy Vary

Brno. Liberec. Karlovy Vary Brno Největší moravské město leží na soutoku Svitavy a Svratky. Jeho dominantou je hrad Špilberk. Je významným průmyslovým a kulturním centrem, městem veletrhů. Otázka: Které město leží pod horou Ještěd?

Více

Příloha č. 2 Základní informace o lokalitě1: Odůvodnění výzkumu: Cíle a navrhované metody výzkumu2: nedestruktivního částečně destruktivního

Příloha č. 2 Základní informace o lokalitě1: Odůvodnění výzkumu: Cíle a navrhované metody výzkumu2: nedestruktivního částečně destruktivního Příloha č. 1: Nálezy budou předány podle 23 zákona č. 20/1987 Sb. příslušnému krajskému Jihočeskému muzeu v Českých Budějovicích (dohoda s kurátorkou sbírek Mgr. Zuzanou Thomovou) Příloha č. 2 Základní

Více

Báňská díla pod Krudumem

Báňská díla pod Krudumem Báňská díla pod Krudumem Nálezová zpráva z archeologického a terénního výzkumu Karlovy Vary Krajské muzeum Karlovy Vary 14. listopadu 2004 Mgr. Jiří Klsák Sdružení dětí a mládeže Horní Slavkov Vladislav

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová

Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová č.j. NZ 50/07 Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu ARCHAIA Olomouc, o.p.s. Feat. ARCHAIA Brno o.p.s. 2007 2 Tato práce, která vznikla

Více

Granty Soupis grantů a projektů

Granty Soupis grantů a projektů Granty Soupis grantů a projektů 1994 1996 Počátky Prahy. Vývoj pražské aglomerace do 1. poloviny 12. století. grant GA ČR č. 404/94/1007 nositel L. Hrdlička (ARÚ AV ČR) spoluřešitel za NPÚ Praha J. Čiháková

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_128 Datum: 7.3.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_128 Datum: 7.3. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Regionální turistické služby Ročník: IV.

Více

Rožmberkové, řád sv. Jana Jeruzalémského a Strakonicko

Rožmberkové, řád sv. Jana Jeruzalémského a Strakonicko Rožmberkové, řád sv. Jana Jeruzalémského a Strakonicko Sv. Jakub a Filip (nástěnné malby) kapitulní síň strakonického hradu Díky svému rozsáhlému majetku, hospodářskému zázemí a přízni dárců mohli johanité

Více

ZPRAVODAJ PRACHATICKÉHO M U Z E A

ZPRAVODAJ PRACHATICKÉHO M U Z E A ZPRAVODAJ PRACHATICKÉHO M U Z E A 2/2010 Program léto 2010 Stálé expozice: Zlatá stezka Renesance - zlatý věk města Karel Klostermann a pošumavské zámky Městská kultura 19. století, sbírka ostrostřeleckých

Více

Průvodce "Zadní Doubice"

Průvodce Zadní Doubice Bývalá osada zadní Doubice je poslední dobou středem zájmů a míří sem stovky turistů.výlety z Kyjova podél řeky Křinice a nebo z osady Kopec podél Brtnického potoka,je skutečným zážitkem.osada, kdysi ležící

Více

ČESKÝ KRUMLOV. Tereza Išková

ČESKÝ KRUMLOV. Tereza Išková ČESKÝ KRUMLOV Tereza Išková ČESKÝ KRUMLOV Pohlednicový pohled na město Český Krumlov. 2 HISTORIE MĚSTA ČESKÝ KRUMLOV Jméno města Krumlov je odvozováno z německého výrazu "Krumme Aue", který je překládán

Více

5. EXPLOATACE Au NA ČESKOMORAVSKÉ VRCHOVINĚ

5. EXPLOATACE Au NA ČESKOMORAVSKÉ VRCHOVINĚ 5. EXPLOATACE Au NA ČESKOMORAVSKÉ VRCHOVINĚ Zlato (Au): v rudních žílách se vyskytuje téměř vždy v čisté podobě, tedy nesloučené s dalšími prvky. Někdy jako přirozená slitina se stříbrem (elektrum). Výjimečně

Více

Záchrana tváře šumavského domova vytvoření památkového souboru

Záchrana tváře šumavského domova vytvoření památkového souboru OBSAH : Záchrana tváře šumavského domova vytvoření památkového souboru Definice souboru památek Legislativní rámec Potenciál památkových hodnot Rozbor památkových hodnot území Závěr a seznam doporučení

Více

České Budějovice Dvořiště Lomnice Rožmberk Třeboň Č.B.

České Budějovice Dvořiště Lomnice Rožmberk Třeboň Č.B. Cyklovýlet č. 6 České Budějovice Dvořiště Lomnice Rožmberk Třeboň Č.B. Trasa : Č.B. pravý břeh Vltavy Hrdějovice Borek Dvořiště Lomnice Rožmberk Stará Hlína Třeboň rybník Svět Zvíkov Kaliště Dobrá Voda

Více

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Název projektu Registrační číslo projektu UČENÍ JE SKRYTÉ BOHATSTVÍ INOVACE VÝUKY ZŚ KAZNĚJOV CZ.1.07/1.1.12/02.0029

Více

Návrh opatření pro zvýšení bezpečnosti a komfortu pěších v obci Přišimasy OBLAST 1

Návrh opatření pro zvýšení bezpečnosti a komfortu pěších v obci Přišimasy OBLAST 1 Návrh opatření pro zvýšení bezpečnosti a komfortu pěších v obci Přišimasy Dne 17.7.2012 byl proveden průzkum všech lokalit obce Přišimasy, v kterých připadá v úvahu výstavba chodníků, včetně fotodokumentace.

Více

HISTORIE LIBERCE. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_452 2. března 2012

HISTORIE LIBERCE. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_452 2. března 2012 HISTORIE LIBERCE Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_452 2. března 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace seznamuje žáky s historií Liberce Prezentace slouží k názornému výkladu a opakování, žáci si

Více

Žádající organizace prohlašuje, že vyjednala s majitelem pozemku náležitosti dle 22 odst.1 a zejm. 24 zákona č. 20/1987Sb.

Žádající organizace prohlašuje, že vyjednala s majitelem pozemku náležitosti dle 22 odst.1 a zejm. 24 zákona č. 20/1987Sb. Žádost o stanovisko ARÚ AV ČR, Praha, v. v. i. dále jen (ARÚ) k realizaci archeologického výzkumu, který nebyl vyvolán stavební či jinou činností na území s archeologickými nálezy dle 22., odst.2 1. Oprávněná

Více

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Zrod nové Evropy. Stěhování národů. Germáni. Franská říše. Byzantská říše Seznámení s učebnicí. Práce s učebnicí a mapou. Popíše rozdělení Evropy po rozpadu Západořímské říše a způsob života barbarských

Více

Labe. Bílina. Morava. Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Labe v Ústí nad Labem?

Labe. Bílina. Morava. Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Labe v Ústí nad Labem? Labe Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Otázka: Která řeka se vlévá do Labe v Ústí nad Labem? Bílina Vlévá se zleva do Labe v Ústí nad Labem.

Více

2. Základní charakteristika území, sídelní a správní struktura

2. Základní charakteristika území, sídelní a správní struktura 2. Základní charakteristika území, sídelní a správní struktura 2.1 Charakteristika území Jihočeský kraj je dlouhodobě vnímán především jako zemědělská oblast s rozvinutým rybníkářstvím a lesnictvím. Až

Více

ČESKY. Vesničky Slavkovského lesa CYKLOTRASA Č. 4 SOKOLOV KOSTELNÍ BŘÍZA - VÍTKOV

ČESKY. Vesničky Slavkovského lesa CYKLOTRASA Č. 4 SOKOLOV KOSTELNÍ BŘÍZA - VÍTKOV ČESKY 4 Vesničky Slavkovského lesa CYKLOTRASA Č. 4 SOKOLOV KOSTELNÍ BŘÍZA - VÍTKOV 1 2 Kopcovitá trasa nás zavede do východního cípu Slavkovského lesa, který sice nepoznáme v jeho plné kráse (Kladská),

Více

Stará štola Antona Paduánského.

Stará štola Antona Paduánského. Stará štola Antona Paduánského. Ústí štoly se nachází v horní části obce Vyhne v blízkosti silnice. Štola otvírala stejně jmenovanou žílu Anton jihozápadním směrem. Ve výklenku nad portálem štoly je umístěna

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_132 Datum: 2.4.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_132 Datum: 2.4. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Regionální turistické služby Ročník: IV.

Více

17. Orlická cyklistická cesta: Hradec Králové - Třebechovice pod Orebem - Kostelec nad Orlící Potštejn

17. Orlická cyklistická cesta: Hradec Králové - Třebechovice pod Orebem - Kostelec nad Orlící Potštejn 17. Orlická cyklistická cesta: Hradec Králové - Třebechovice pod Orebem - Kostelec nad Orlící Potštejn Vedení cyklotrasy bylo podrobně zpracováno firmou SURPMO, Ateliér Hradec Králové v roce 2004. Jako

Více

PROJEKT - KRNSKÁ STEZKA

PROJEKT - KRNSKÁ STEZKA PROJEKT - KRNSKÁ STEZKA Vytvořily děti z Dětského domova Krnsko příspěvkové organizace: trasa 1: Aneta Daová, Michal Stuchlík, Emílie Oláhová, Adam Oláhvedoucí Petr Špaček, Trasa2: Leona Daová, Hana Abbasová,

Více

Realizované projekty VLS ČR, s.p. z PRV 2007-2013. VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR Státní podnik

Realizované projekty VLS ČR, s.p. z PRV 2007-2013. VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR Státní podnik Realizované projekty VLS ČR, s.p. z PRV 2007-2013 VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR Státní podnik Základní fakta o VLS VLS hospodaří na cca 125 000 hektarech lesní půdy, což představuje přibližně pět procent lesní

Více

Průvodce "Liptovská, Ružinov, Bratislava - Ružinov"

Průvodce Liptovská, Ružinov, Bratislava - Ružinov Děvín 48 10'36.59"N 16 59'5.75"E se nachází jihozápadním cípu Malých Karpat. Dominantním vrcholem je Děvínská Kobyla. Pod Děvínským hradem začíná červená turistická značka vedoucí až na Duklianský průsmyk.

Více

Charakteristika předmětu:

Charakteristika předmětu: Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Volitelné předměty Člověk a společnost Historický seminář Charakteristika předmětu: Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Historický seminář je

Více

Mgr. Lenka Zemánková Místo, kde žijeme Jižní Čechy - dokončení Učební pomůcky:

Mgr. Lenka Zemánková Místo, kde žijeme Jižní Čechy - dokončení Učební pomůcky: Materiál pro domácí VY_07_Vla5E_33 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

Foto č. 1. Pohled na lokalitu Stachovice 1. Obora od severu.

Foto č. 1. Pohled na lokalitu Stachovice 1. Obora od severu. Významné objevy pravěkých archeologických lokalit v okolí povodí Husího potoka na Fulnecku. Daniel Fryč V průběhu let 1996 2007 autor článku a předseda Archeologického klubu v Příboře Jan Diviš při povrchovém

Více

Pracovní list k exkurzi. Královská cesta + fotodokumentace

Pracovní list k exkurzi. Královská cesta + fotodokumentace Pracovní list k exkurzi Královská cesta + fotodokumentace Čp 07/04 Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Člověk a svět práce Pracovní činnosti

Více

Průvodce "Karlova Studánka"

Průvodce Karlova Studánka Hora Praděd 50 4'59.08"N 17 13'57.58"E Nejvyšší a nejnavštěvovanější vrchol Moravy určitě upoutá svou výškou (1492 m) a možnostmi vyžití, hlavně sportovními. Poskytuje podmínky pro pěší turistiku, sjezdové

Více

Milí návštěvníci Šumavy,

Milí návštěvníci Šumavy, Milí návštěvníci Šumavy, existuje poměrně velká skupina turistů, kteří cestují po vlastech českých a dokonce vyráží i do světa, přestože se potýkají s nějakým omezením. Každý handicap cestování značně

Více

LÖW & spol., s.r.o. Studie, plány a projekty pro krajinu a vesnici Vranovská 102, 614 00 Brno Tel.: 545575250, 545576740 Fax.: 545576250 E-mail:

LÖW & spol., s.r.o. Studie, plány a projekty pro krajinu a vesnici Vranovská 102, 614 00 Brno Tel.: 545575250, 545576740 Fax.: 545576250 E-mail: LÖW & spol., s.r.o. Studie, plány a projekty pro krajinu a vesnici Vranovská 102, 614 00 Brno Tel.: 545575250, 545576740 Fax.: 545576250 E-mail: lowaspol@lowaspol.cz IČ: 46990798 DIČ: CZ46990798 Brno 2009

Více

DOLNÍ VLTAVICE / německy Untermoldau /

DOLNÍ VLTAVICE / německy Untermoldau / ZDROJ: DOLNÍ VLTAVICE / německy Untermoldau / www.zanikleobce.cz www.mapy.cz historické 1836 1852 + základní Kronika obce Černá v Pošumaví www.cernavposumavi.cz Šumava Baset 2003 Lipno online Kategorie:

Více

Hrady v našem regionu Hrad Kunětická hora Hrad Lanšperk Hrad Litice Hrad Potštejn Hrad Žampach Zámky v našem regionu Nový zámek Kostelec nad Orlicí

Hrady v našem regionu Hrad Kunětická hora Hrad Lanšperk Hrad Litice Hrad Potštejn Hrad Žampach Zámky v našem regionu Nový zámek Kostelec nad Orlicí Hrady v našem regionu Hrad Kunětická hora Mohutný pozdně gotický hrad na Kunětické hoře tvoří impozantní dominantu a symbol zdejšího kraje.až do husitských válek byla Kunětická hora v majetku blízkého

Více

Praha Malá Strana Stav a perspektivy výzkumu. Jarmila Čiháková Jan Havrda

Praha Malá Strana Stav a perspektivy výzkumu. Jarmila Čiháková Jan Havrda Praha Malá Strana Stav a perspektivy výzkumu Jarmila Čiháková Jan Havrda HRADČANY Pražský hrad MALÁ STRANA 1257 STARÉ MĚSTO 1360 barokní opevnění NOVÉ MĚSTO Mapa Prahy s vyznačením jednotlivých historických

Více

Zánik, trvání a obnova: zanikání sídel jako nedílná součást proměn kulturní krajiny pohraničí Česka v 2. polovině 20. století

Zánik, trvání a obnova: zanikání sídel jako nedílná součást proměn kulturní krajiny pohraničí Česka v 2. polovině 20. století VÝZKUMY SÍDEL ZANIKLÝCH V POHRANIČÍ ČESKA PO ROCE 1945: MEZIOBOROVÝ POHLED Zdeněk Kučera (Univerzita Karlova v Praze) Zánik, trvání a obnova: zanikání sídel jako nedílná součást proměn kulturní krajiny

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_135 Datum: 7.4.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_135 Datum: 7.4. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Regionální turistické služby Ročník: IV.

Více

Praha je hlavní a současně největší město České republiky. Leží na řece Vltavě. Je sídlem velké části státních institucí a množství dalších

Praha je hlavní a současně největší město České republiky. Leží na řece Vltavě. Je sídlem velké části státních institucí a množství dalších PRAHA Praha je hlavní a současně největší město České republiky. Leží na řece Vltavě. Je sídlem velké části státních institucí a množství dalších organizací a firem. Sídlí zde prezident republiky, vláda,

Více

HISTORIE SKRYTÁ, MĚŘENÁ I SBÍRANÁ. Zaniklá obec Bystřec

HISTORIE SKRYTÁ, MĚŘENÁ I SBÍRANÁ. Zaniklá obec Bystřec HISTORIE SKRYTÁ, MĚŘENÁ I SBÍRANÁ V dnešní výpravě za poznáváním historie krajiny v okolí Jedovnic navštívíme několik míst, kde si ukážeme, jak vypadají pozůstatky po lidském osídlení v krajině. Je možné,

Více

HISTORICKÝ PRŮVODCE MĚSTA ZNOJMA

HISTORICKÝ PRŮVODCE MĚSTA ZNOJMA HISTORICKÝ PRŮVODCE MĚSTA ZNOJMA Čermáková, Bohdálková, Březinová, Ziková, Valášková, Holcmannová ZNOJMO Město Znojmo vzniklo na skalnatém ostrově nad řekou Dyjí v podhradí slavného Břetislavova hradu.

Více

Okruh z Luhačovic na východ

Okruh z Luhačovic na východ 32 Okruh z Luhačovic na východ 5 ½ hod. Po vzdálenějších místech kolem lázní Luhačovice Petrůvka Nad Nevšovou Loučky Kameničná vodní nádrž Luhačovice Luhačovice Výchozí bod: Luhačovice-pošta. Délka: 18

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu

Více

Archeologické oddělení NPÚ Praha Národní památkový ústav územní odborné pracoviště v hlavním městě Praze

Archeologické oddělení NPÚ Praha Národní památkový ústav územní odborné pracoviště v hlavním městě Praze rok: 1978-1979, číslo výzkumu: XCI PRAHA 1 - NOVÉ MĚSTO OPATOVICKÁ ULICE - (Pražský sborník historický XIII, 1981, s. 160-190 ARCHEOLOGICKÝ VÝZKUM V PRAZE V ROCE 1978) V říjnu 1978 provedli pracovníci

Více

Salzburgsko: Pidinger

Salzburgsko: Pidinger Salzburgsko: Pidinger 9. dubna 2015 11:22 Docela náročná ferrata - na víkend: - V pátek dorazit na místo na parkoviště - Sobota celý den lezení (1.5 hodiny nástup k ferratě, následně 4 hodiny lezení a

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Výuka WWW.GESCHICHTSBAUSTEINE-BAYERN-BOEHMEN.DE

Výuka WWW.GESCHICHTSBAUSTEINE-BAYERN-BOEHMEN.DE Výuka Následující celek je určený pro vyučovací hodiny v sedmých třídách. Téma "Zlatá stezka" je možno probírat v rámci období středověku, kde se v Německu dá zařadit do tématických okruhů "Setkávání národů,

Více

Dějepisná olympiáda 39. ročník 2009/2010

Dějepisná olympiáda 39. ročník 2009/2010 Č. Jméno 1 Adresa školy Adresa bydliště Dějepisná olympiáda 39. ročník 2009/2010 Zadání úkolů školního kola test Tematické zaměření ročníku: Od pěstního klínu ke Zlaté bule sicilské Úkol č. 1 Bývají pravěké

Více

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem.

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem. 17. Krajinou Palkovických hůrek Palkovické hůrky jsou při pohledu z Ostravské pánve směrem k jihu k Moravskoslezským Beskydám prvním vyšším horským pásmem prudce se zvedajícím nad mírně zvlněnou plošinou.

Více

WWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE. Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009. Ondřej Nezval 3.6.

WWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE. Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009. Ondřej Nezval 3.6. WWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009 Ondřej Nezval 3.6.2009 Studie porovnává jednotlivé zaznamenané měsíce květen v letech

Více

3. PŘ ÍRODNÍ PODMÍNKY 3.1. KRAJINNÝ POTENCIÁL

3. PŘ ÍRODNÍ PODMÍNKY 3.1. KRAJINNÝ POTENCIÁL 3. PŘ ÍRODNÍ PODMÍNKY 3.1. KRAJINNÝ POTENCIÁL Významným specifickým prvkem města je jeho sepětí s krajinou. Dramatická konfigurace terénu s množstvím drobných vodních toků a lesnatých strání, údolní poloha

Více

Archeologický potenciál pražského Klementina (rizika, ochrana, perspektivy poznání) stav k 12/2011

Archeologický potenciál pražského Klementina (rizika, ochrana, perspektivy poznání) stav k 12/2011 Archeologický potenciál pražského Klementina (rizika, ochrana, perspektivy poznání) stav k 12/2011 20. 12. 2011 Mgr. Jan Havrda PhDr. Jaroslav Podliska, Pd.D. 1 1) Základní situace Celý areál Klementina

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: Středověk Cílová skupina: první ročník studijních oborů SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s osobností

Více

REVITALIZACE KONĚSPŘEŽNÉ DRÁHY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

REVITALIZACE KONĚSPŘEŽNÉ DRÁHY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH REVITALIZACE KONĚSPŘEŽNÉ DRÁHY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Časopis Stavební fórum - Diskusní setkání dne 16.10.2008 Praha Hlavní cíle revitalizace koněspřežné dráhy - Rozšíření nabídky cestovního ruchu (zvýšení

Více

Mgr.J.Mareš Plzeňský, Jihočeský EU-OPVK VY_32_INOVACE_720

Mgr.J.Mareš Plzeňský, Jihočeský EU-OPVK VY_32_INOVACE_720 Mgr.J.Mareš Plzeňský, Jihočeský EU-OPVK VY_32_INOVACE_720 územní jednotka - Jihozápad Plzeňský kraj- největším správním střediskem je Plzeň/170 tis./druhé největší město v Čechách. Leţí na důleţité dopravní

Více

Návrh ZÁKON. ze dne.. 2014, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Čl. I

Návrh ZÁKON. ze dne.. 2014, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Čl. I Návrh III. ZÁKON ze dne.. 2014, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 114/1992

Více

Zbraslavský vrch. Trachyandezitová kupovitá vyvýšenina Zbraslavského vrchu.

Zbraslavský vrch. Trachyandezitová kupovitá vyvýšenina Zbraslavského vrchu. Zbraslavský vrch nadmořská výška: 675 m geologie: trachyandezitový suk, přívodní dráha vulkánu (?) geomorfologické jednotky: Jesenická pahorkatina (Manětínská vrchovina) lokalizace: Karlovarský kraj, okres

Více

VY_32_INOVACE_DVK1101

VY_32_INOVACE_DVK1101 PRAVĚKÉ UMĚNÍ VY_32_INOVACE_DVK1101 Autor: Vznik: Téma: Předmět: Anotace: Mgr. Jan Souček 09 / 2012 Pravěké umění DVK / 1. ročník Charakteristika a periodizace pravěkého umění PRAVĚK JAKO HISTORICKÉ OBDOBÍ

Více

Historie těžby nerostných surovin

Historie těžby nerostných surovin Historie těžby nerostných surovin Základní škola Ulice Míru, Rokycany Mgr. Sylva Zemánková Únor 2015 1 Obsah 1 Navštívená lokalita... 2 2 Předmět zkoumání... 2 3 Vymezení území... 2 3 Historie až současnost...

Více

UPRAVENOST HYDROGRAFICKÉ SÍTĚ A PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ V POVODÍ OTAVY

UPRAVENOST HYDROGRAFICKÉ SÍTĚ A PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ V POVODÍ OTAVY UPRAVENOST HYDROGRAFICKÉ SÍTĚ A PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ V POVODÍ OTAVY MILADA MATOUŠKOVÁ*, MIROSLAV ŠOBR* * Katedra fyzické geografie a geoekologie, PřF UK; e-mail: matouskova@natur.cuni.cz, sobr@natur.cuni.cz

Více

Tipy na výlety POZNEJTE MĚSTO DOBŘÍŠ

Tipy na výlety POZNEJTE MĚSTO DOBŘÍŠ POZNEJTE MĚSTO DOBŘÍŠ Při návštěvě téměř devítitisícové Dobříše, rozkládající se v úpatí brdského pohoří a vzdálené zhruba 40 km od Prahy, se jistě nebudete nudit. Díky krásným lesům je okolí města lákavou

Více

JEDNODUCHÉ BYDLENÍ VÍKENDOVÁ CHATA - HORNÍ ZÁLEZLY JAN HARCINÍK, ČVUT FAKULTA ARCHITEKTURY, NAUKA O STAVBÁCH, 2. SEMESTR

JEDNODUCHÉ BYDLENÍ VÍKENDOVÁ CHATA - HORNÍ ZÁLEZLY JAN HARCINÍK, ČVUT FAKULTA ARCHITEKTURY, NAUKA O STAVBÁCH, 2. SEMESTR JEDNODUCHÉ BYDLENÍ VÍKENDOVÁ CHATA - HORNÍ ZÁLEZLY JAN HARCINÍK, ČVUT FAKULTA ARCHITEKTURY, NAUKA O STAVBÁCH, 2. SEMESTR Víkendová chata, Horní Zálezly 10, okres Ústí nad Labem Projekt: Stavitel: ing.

Více

tripsforaday.com Kvilda, Strážný Kvilda (Šumava), Česká Republika Cyklo trasa 42,180 km Mapa

tripsforaday.com Kvilda, Strážný Kvilda (Šumava), Česká Republika Cyklo trasa 42,180 km Mapa tripsforaday.com Kvilda, Strážný Kvilda (Šumava), Česká Republika Cyklo trasa Mapa 42,180 km Střední 374 m tripsforaday.com Kvilda (Šumava), Česká Republika Itinerář Parkoviště na Kvildě pod sjezdovkou

Více

VRCHOLNĚ STŘEDOVĚKÁ VÁPENKA Z PANENSKÉ ULICE V BRNĚ

VRCHOLNĚ STŘEDOVĚKÁ VÁPENKA Z PANENSKÉ ULICE V BRNĚ VRCHOLNĚ STŘEDOVĚKÁ VÁPENKA Z PANENSKÉ ULICE V BRNĚ PETR HOLUB V měsících květnu až prosinci 2009 probíhala první etapa archeologického výzkumu na stavbě parkovacího domu v ulici Panenská v Brně. Lokalita

Více

9.1. Koněspřežná dráha v jižních Čechách

9.1. Koněspřežná dráha v jižních Čechách 9. ARCHEOLOGICKÝ A HISTORICKÝ VÝZKUM KONĚSPŘEŽNÉ DRÁHY V JIŽNÍCH ČECHÁCH Ondřej Chvojka Petr Menšík 9.1. Koněspřežná dráha v jižních Čechách Stavba koněspřežné železnice z Českých Budějovic do Lince byla

Více

Domy doby laténské a římské

Domy doby laténské a římské Domy doby laténské a římské Od halštatského období se množí doklady sídlišť, na kterých se setkáváme obvykle s pozůstatky zahloubených a v mnohem méně případech také nadzemních domů. Základním stavebním

Více

Zámek Vimperk Lenka Malagová

Zámek Vimperk Lenka Malagová Západočeská univerzita v Plzni Fakulta filozofická Bakalářská práce Zámek Vimperk Lenka Malagová Plzeň 2011 Západočeská univerzita v Plzni Fakulta filozofická Katedra filozofie Studijní program Humanitní

Více

Adresa školy... Adresa bydliště... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.)

Adresa školy... Adresa bydliště... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.) Č. Jméno Adresa školy... Adresa bydliště.... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.) Národní institut pro další vzdělávání Senovážné nám. 25, 110 00

Více

Název trasy: Trasa č. 4 Jistebnickou vrchovinou do Borotína a hrad Starý Zámek. Délka trasy: Délka trasy: 49 km, s odbočkou na hrad Starý Zámek 53 km

Název trasy: Trasa č. 4 Jistebnickou vrchovinou do Borotína a hrad Starý Zámek. Délka trasy: Délka trasy: 49 km, s odbočkou na hrad Starý Zámek 53 km Název trasy: Trasa č. 4 Jistebnickou vrchovinou do Borotína a hrad Starý Zámek Délka trasy: Délka trasy: 49 km, s odbočkou na hrad Starý Zámek 53 km Náročnost/obtížnost: hodnocení 1-5 (1 je nejlehčí, 5

Více

VY_12_INOVACE_88. Pro žáky 7. ročníku ZŠ Člověk a společnost Dějepis Křesťanství a středověká Evropa

VY_12_INOVACE_88. Pro žáky 7. ročníku ZŠ Člověk a společnost Dějepis Křesťanství a středověká Evropa VY_12_INOVACE_88 Pro žáky 7. ročníku ZŠ Člověk a společnost Dějepis Křesťanství a středověká Evropa Leden 2012 Mgr. Regina Kokešová Slouží k prezentaci nového učiva Doplnění informací v učebnici z jiných

Více

NABÍDKA SPORTOVNÍHO ZÁJEZDU,,Prachaticko a Blans ký les VE DNECH 28.-31.8.2008

NABÍDKA SPORTOVNÍHO ZÁJEZDU,,Prachaticko a Blans ký les VE DNECH 28.-31.8.2008 NABÍDKA SPORTOVNÍHO ZÁJEZDU,,Prachaticko a Blans ký les VE DNECH 28.-31.8.2008 Určeno pro pěší turistiku, cykloturistiku (silnice, trek, MTB) Ubytování: 3 noci s polopenzí v penzionu Ingrid ve Lhenicích

Více

Kostel sv. Jakuba u Bochova

Kostel sv. Jakuba u Bochova Kostel sv. Jakuba u Bochova Nálezová zpráva z archeologického výzkumu Karlovy Vary KMKK, Muzeum Karlovy Vary 15. března 2008 Mgr. Jiří Klsák, Bc. Jan Tajer Lokalizace a historie kostela Kostel sv. Jakuba

Více

Zliv Základní informace Zliv 1421 ha 3635 256 obyv/km2 3718 261 obyv/km2 Město Zliv Charakteristika

Zliv Základní informace Zliv 1421 ha 3635 256 obyv/km2 3718 261 obyv/km2 Město Zliv Charakteristika Zliv zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární

Více

Zliv Základní informace Zliv 1421 ha 3561 250,6 obyv/km2 Město Zliv Charakteristika

Zliv Základní informace Zliv 1421 ha 3561 250,6 obyv/km2 Město Zliv Charakteristika Zliv Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární

Více

Text: Jan Moravec. Co cestou uvidíme? Především velice pestrou ukázku vesměs teplomilných přírodních společenstev. V S O U L A D U S P Ř Í R O D O U

Text: Jan Moravec. Co cestou uvidíme? Především velice pestrou ukázku vesměs teplomilných přírodních společenstev. V S O U L A D U S P Ř Í R O D O U Text: Jan Moravec Chlum je v naší republice poměrně běžné jméno, znamená totiž zalesněné návrší. Tak i naučných stezek s tímto názvem najdeme několik. Ta asi nejznámější vede dějištěm Bitvy u Hradce Králové,

Více

Naučná stezka - 14 zastavení na Praze 14

Naučná stezka - 14 zastavení na Praze 14 Zastavení první... Hloubětín Na místě Hloubětína žili lidé již v 10. století. Jméno obce historické prameny spojují s postavou vladyky Hlupoty. Dnešní podobu získal Hloubětín až v roce 1907. K Praze byl

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_135 Datum: 5.4.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_135 Datum: 5.4. Anotace: Valticko lednický areál a Pálava jako turistický region specifika, kulturní památky, využitelnost z hlediska turistického ruchu Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou

Více

PŘÍLOHA 1 TABULKY OBJEKTŮ A ATRIBUTŮ K DIAGRAMŮM ONTOLOGIE LEGENDY ZM 10

PŘÍLOHA 1 TABULKY OBJEKTŮ A ATRIBUTŮ K DIAGRAMŮM ONTOLOGIE LEGENDY ZM 10 PŘÍLOHA 1 TABULKY OBJEKTŮ A ATRIBUTŮ K DIAGRAMŮM ONTOLOGIE LEGENDY ZM 10 Tab. 8: ZM 10 - legenda - obsah mapy ATRIBUT polohopis výškopis popis PŘÍSLUŠNÉ OBJEKTY budova, blok budov, budova s popisem, zničená

Více

MINERÁLNÍ PRAMENY TEPELSKA

MINERÁLNÍ PRAMENY TEPELSKA MINERÁLNÍ PRAMENY TEPELSKA Všechny informace zde uvedené jsou čerpány z informační brožury: Průvodce po minerálních pramenech II. Minerální prameny Tepelska vydané Českým svazem ochránců přírody ZO ČSOP

Více

Naleziště po činnosti mlýna na kobaltovou rudu a přilehlé sklárny u Horní Blatné

Naleziště po činnosti mlýna na kobaltovou rudu a přilehlé sklárny u Horní Blatné Naleziště po činnosti mlýna na kobaltovou rudu a přilehlé sklárny u Horní Blatné Michal Gelnar V muzeu v Nejdku byly v roce 2005 v regionální expozici vystaveny reprodukce dvou map. První je nedatovaná

Více

AREÁL SKLÁŘSKÁ HUŤ BEDŘICHOV ARCHEOLOGICKÁ LOKALITA

AREÁL SKLÁŘSKÁ HUŤ BEDŘICHOV ARCHEOLOGICKÁ LOKALITA Areál zaniklé sklářské hutě a panského domu v Bedřichově Popis archeologického nálezu, jeho současný stav a užívání Základní lokaci sklárny na vyvýšenině uprostřed louky pod Lesní chatou prokázal již zjišťovací

Více

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 Přírodní rizika Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 1) OBSAH 1) Obsah 2) Úvod 3) Cíl 4) Realizační část 5) Závěr

Více

MALOPLOŠNÁ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ Přírodní památka Jílovské tisy Na pravém břehu Jílovského potoka nedaleko obce Jílové, v těžko přístupných, strmých skalnatých a suťovitých svazích vrchu Výrovna, je v lesních

Více

PUTOVÁNÍ S LOKOMOTIVOU BEZ KOLEJÍ

PUTOVÁNÍ S LOKOMOTIVOU BEZ KOLEJÍ PUTOVÁNÍ S LOKOMOTIVOU BEZ KOLEJÍ 28. 5.2016 Pojďte si protáhnout údolím řeky CELKOVÁ TRASA: 14,4 KM START 1 - ŠERPOVÉ (14,4 KM) Filipova Huť (rozcestí) Modrava (po zelené značce) Hradlový most Rechle

Více

1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU

1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU 1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU Promysli a vypiš k čemu všemu je člověku dobrá znalost historie Pokus se co nejlépe určit tyto historické prameny. Kam patří? PROČ SE UČÍME DĚJEPIS historie je věda, která zkoumá

Více

Ing. Zdeněk Kunický T 5 MUZEUM HUTNICTVÍ STŘÍBRA A OLOVA V KOVOHUTÍCH PŘÍBRAM

Ing. Zdeněk Kunický T 5 MUZEUM HUTNICTVÍ STŘÍBRA A OLOVA V KOVOHUTÍCH PŘÍBRAM Ing. Zdeněk Kunický T 5 Kovohutě Příbram nástupnická, a.s. MUZEUM HUTNICTVÍ STŘÍBRA A OLOVA V KOVOHUTÍCH PŘÍBRAM 1. Úvod Kovohutě Příbram pokračují v tradici výroby stříbra a olova z příbramských rud,

Více

Základní škola Dr. Miroslava Tyrše

Základní škola Dr. Miroslava Tyrše Základní škola Dr. Miroslava Tyrše Obsah ÚVOD.... 2 Popis lokality 3 Úkoly. 4 Závěr.... 5 Zdroje.. 6 Přílohy... 6 Úvod Prvním tématem, které budeme zpracovávat v rámci přírodovědného klubu, jsou Hlavní

Více

ZNALECKÝ POSUDEK č. 2290 121-12

ZNALECKÝ POSUDEK č. 2290 121-12 - 1 - ZNALECKÝ POSUDEK č. 2290 121-12 o obvyklé ceně nemovitostí a vlastnického podílu 1/2 na nemovitostech pozemku parc. čís. 51/1 ostatní plocha, 52/1 orná půda, 590/1 zahrada, 590/2 trvalý travní porost,

Více

Společné poznávání Zlínska a Trenčínska aplikací twinningu a ICT

Společné poznávání Zlínska a Trenčínska aplikací twinningu a ICT Společné poznávání Zlínska a Trenčínska aplikací twinningu a ICT Velká Javořina Monika Reňáková, 7. A Velká Javořina ( slovensky Veľká Javorina) je hora v Bílých Karpatech na moravskoslovenském pomezí.

Více