Karel Matěj Čapek Chod. Nedělní povídky

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Karel Matěj Čapek Chod. Nedělní povídky"

Transkript

1

2 Karel Matěj Čapek Chod Nedělní povídky Mates Holejch Tak poslouchej Mates povídá Matesův strýc, pokladník d ické záložny, kolik pak myslíš, že jich tady ještě máš? To potřebuješ zas do karet, viď? Mezi Matesem a jeho strýcem stál na příč celého úzkého zaprášeného záloženského kanceláře dlouhý, zeleně potažený, avšak víc odřený než potažený pult, na něm ležela mimo haldy spisů velká rozevřená účetní kniha, od oslích uší až kadeřavá, menší knížka záloženská, také otevřená, na ní dvě padesátky, a do těchto opíral se, nad míru důležitě prohnut, dlouhý ukazováček kostnaté ruky strýcovy. Mates pokusil se pohlednouti strýci do tváře, nedostal se však výše než na šmouhu šňupavého tabáku, malebně spojující nos s ústy; zrak jeho ale hned sesmekl se a mihnuv se kol z brusu nové záloženské ohnivzdorné, na níž se svazeček klíčků ještě klátil, utkvěl otevřeným oknem venku na zvětralých hodinách hradské věže. Odklopité rafije ukazovaly zrovna za pět minut čtvrt na deset a trčely v té posici nejinak než jako rezavé kníry nejmilejšího přítele Matesova, strážmistra manipulanta od pšelerů Kraisvurna. A Mates zůstal strýci odpověď dlužen, ačkoli se nepamatoval, byloli to před desíti nebo patnácti léty, co naň strýc naposled promluvil. Poslouchej, mně do tebe nic není, povídá strýc dále hlasem, jakoby na hřeben hrál, poněvadž jsi lump první klasy, ale anžto byla tvá záhy zesnulá matka mou vlastní sestrou, a ty tak říkajec můj vlastní synovec, tak myslím, že mám právo, zeptat se tě, co vlastně myslíš? Mates mlčel. Myslíval vůbec málo a v tom okamžiku jenom na to, jak by se co nejrychleji dostal pryč. Poslouchej, já ti teda něco povím, pokračoval strýc, když jsi se vrátil od těch kanonýrů, místo co by s měl řezničit, jako pořádnej řemeslník, dělal jsi pár měsíců svou slotu a z trucu, že jsem ti nevydal jako tvůj poručník, co ti po tatíkovi zbylo, tak jsi odešel na vandr. Když jsi se vrátil a oženil jsi se, myslel jsem, že budeš jako plnoletý moudřejší, ale tu máš čerte kropáč, bylo to čím dál tím horší. Tak se tě ptám, Mates, kolik myslíš, že jich tady eště máš? A to se tě ptám proto, protože jsi se po celý leta do svý knížky oudovský ani nepodíval, a

3 proč, proto že máš sám před sebou strach, abys to věděl. Mates trnul, jak to může strýc vědět. Ovšem netušil, že založil růžky dvou běžných listů jeho záloženské knížky, když Mates si byl posledně v záložně pro peníze. A dnes byly zrovna tak, jako naposled. A jako, čeho kolik strejčku? vyhrkl ze sebe Mates zoufalým pokusem zahráti si na hloupého. To víš, že tisícovek ne; stovek, Mates, stovek! Jo, Ježíšmarjá, strejčku, je to možný? To aby tě ale na mou duši člověče všickni sakramenti, dopálil se strýc, tak ty dovopravdy ani nevíš, mocli máš u nás ještě v kase? Podívej se, s pěti tisíci jsi začal a dneska máš čtrnáct set. A mordygol do tebe chlape, deset let jsem se na tebe nepodíval, a dnesky jsem si to taky mohl ušetřit Prosím tě, di mně z očí, ty jsi hadrlump jeden na nic křičel starý Nyklíček, tluka dlaní na otevřenou knížku Matesovu. Konečně vzal obě padesátky, přeložil je a zaklesnuv je do knížky, podával vše Matesovi a řekl zcela klidně obyčejným zvukem: Prosím tě, tu máš a di! Mates se půl okamžiku tvářil, jako kdyby chtěl něco podotknout, ale byl vlastně rád, když strýc rozmluvu, kterou hlavně sám vedl, přeťal tím, že se k svému synovci a vkladníku záložny, kteréž byl vedle svého kupeckého zaměstnání sám pokladníkem, obrátil zády a na svůj ohromný, hnědě prosáklý šátek po šňupácku Matesovi hlučně odtroubil. Když se octl na ulici, Mates by si byl rád z hluboka oddychl, ale nemohl. Šel jako vrah anebo jako zařezán, hlavu vraženou mezi ramena, v kolenou celý spadený, a tak bral jeden roh těsných uliček d ických za druhým, a míjel nízká na široko rozkročená vrata jejich domků, bez myšlének, že ani nezpozoroval, že šlape po nedlážděné, dubnem naměklé půdě bezděkovského předměstí. Ponořen do ohromné prázdnoty svého nitra, octl se bezděky v polích, cestou příkře do vršku. Když byl nahoře, tu se mu teprve podařilo oddychnouti si. Mates se zastavil a obrátil se k městečku, do dlouhé úzké úžlabiny se svými zahrádkami jako shrnutému. Bylo do něho viděti jako do otevřené škatule. V té chvíli však Matesa nezajímala tato jeho kolébka ani dost málo. Pátral po císařské silnici, táhnoucí se z města opačným směrem horním do Bavor, mezi černými polemi jako silná křídová čára přes tabuli. Brzy našel, co hledal. Byly to dva body zvolna se do kopce plížící, Pepek Plnářojc a jeho

4 tovaryš, každý s tratarem ; strkali je na havlovickou valchu tam nahoru do lesů. Bystré oko rozeznalo i, že napřed jede Plnář sám s rudými chodskými, a tovaryš za ním ze zelenými mysliveckými punčochami, vrchovatě na trakařích naloženými. Kdyby Mates byl plnil slovo, už měl býti u nich. Řekli si s Pepkem, že si jen odskočí pro peníze do karet a že se na kopci sejdou. Dnes bude na valše veselý den a noc. Odpůldne přijdou ostatní Sirotci, proslulé to družstvo d ických osiřelých mládenců, z nichž nejmladšímu bylo osmadvacet. A potom ať je dolejší brána čeká domů! Matesem to trhalo, a tím prudčeji, čím výše oba trakaře na druhém konci obzoru lezly; kdyby obešel humna kolem střelnice a pivováru a pospíšil, ještě by punčocháře chytil před Havlovici. Kdyby si pospíšil! Ó jistě by je chytil! Ale nehýbal se. Stál pořád, ačkoli zcela dobře viděl, jak si Plnář na vrchu shodil oprata přes hlavu, jak si zapálil dýmku a sedl na svůj náklad. Patrné čeká. Čekal nejméně čtvrt hodiny a nemoha se dočkat, vyšel si až k lískoví nad silnicí, aby lépe viděl k městu. Pak ale seběhl rychle k trakaři a oba za minutku zmizeli za kopcem, mistr i tovaryš. A Mates byl sám, aspoň mu tak připadalo, jakoby náhle osaměl, ačkoli bylo odtud na Kraví pupek dobře tři čtvrtě hodiny. A mordie, aby do všeho, povídá Mates, obrátí záda městu, Plnářovi a Havlovicům a šlape do vršku dále svou cestou. A moh dnes přece vyhrát! Vždycky, když se začalo novými kartami, a ty Jakubče s sebou veze, vždycky vyhrál a na valše taky vždycky vyhrál (vskutku tam ale vždycky prohrál); havlovští sedláci mají smůlu! Karty, ty jsou Matesovo štěstí. Kde pak by za těch deset let byl, kdyby nebyl něco v kartách přivydělal! Přivydělal? K čemu? Vždyť nic jiného nedělá, než že hraje karty. Ale přece v nich vydělal. Dnes by neměl u strejčka v záložně ani krejcaru, kdyby neměl štěstí, a živobytí také něco stojí! Za deset let zdrobil tři tisíce? Je to něco? Kdyby byl řezničil, kdo ví, kde by byl! Chachacha! Matesa vůbec někdo bude učit něco znát. Vždyť to ví, vždyť to zkusil s handlem s dobytkem sám, a dobytku přece Mates rozumí. A co pak on je tak špatnej? On Mates Holejch? Co pak on nemá docela žádný zásluhy? Tak to není nic, ty tři granátky na jeho hasičské kajdě a stříbrnej kohout na helmě? Že zachránil celý dolejší předměstí

5 při předloňským vohni, že si při tom vopekl nohy? Za to za všechno, krucilajtnant, byl dělanej prvním u stříkačky! Mates se ani nenadál a mluvil sám s sebou a hodně na hlas. Však to byla jeho jediná chlouba a pýcha, a také se tehdáž octl velmi blízko oněch vrcholů lidské slávy, s nichž jest tak závratný pohled do nížin, obývaných jinými smrtelníky. Jeho strana v hasičském dobrovolném spolku, kteréž říkal punčochář Plnář naše demokratická strana, stála na tom, že jej při nejbližší valné hromadě udělají náčelníkem, a protože přívrženci té myšlénky bylo všechno mužstvo, nezbývalo nic, leč že milého Matesa zavolal k sobě pan doktor purkmistr do kanceláře, kdež jej po půlhodině učinil nejhorlivějším zastancem názoru, že náčelnictví spolku v zájmu obce a veřejného dobra musí zůstati sjednoceno v rukou pana policejního komisaře, vysloužilého to četnického strážmistra. Mates nerad vzpomínal na tuto rozmluvu, která vlastně byla ostrým kázaníčkem, a zvláště na jediné podotknutí pana doktora, že kdyby Mates měl takové svědomí jako sílu a srdnatost, že by jej obec čítala mezi nejpřednější své ozdoby, takle ale že vzorem občana není, a jak prý Matesa rád má, že by si v obci dva nepřál mít. V nevnímavé Matesově hlavě se to rozleželo až za dveřmi, i vrátil se k panu purkmistrovi uražen, jak prý to myslí. Pan purkmistr odpověděl, že proto by si nepřál dvou takových Matesů v D cích, poněvadž to jeden všechno obstará, co by dva neudělali. A Mates byl spokojen. Nadobro pak smířil jej pan purkmistr, když ve valné hromadě hasičské sám učinil návrh, aby pan Matěj Holý pro své zásluhy v činné službě hasičské jmenován byl nadhasičem I. třídy s třemi granátky (ostatní nadhasiči měli jen dva) a poctěn byl stříbrným t. j. niklovým kohoutem na přilbě. Mates chodil v tom tehdá dva dny a dvě noci. A co je komu do toho, že si jde do záložny pro své peníze, má si jít vypůjčit, když nemá? To je toho, že se do knížky nepodíval! Ví bez toho, že to jde dolů; když se odněkud bere a nepřidává, tak musí ubývat, to ví každé malé dítě. Ať si jen nikdo nemyslí, že až bude s těmi několika groši hotov, že přijde k někomu a bude od někoho něco chtít. Sebere se a půjde do Vídně, dělal tam v porážce už jednou dvě léta, když v Linci vysloužil. A je to jedno, půjde-li dnes anebo zítra. Však by nebyl dnes tak na huntě, kdyby nebylo té zrzavé potvory Terezky, jeho ženy. Ta je vším vinna, dnes mohlo být všechno snad jinší, ale to bylo jeho neštěstí, že si kdy s ní začínal. Musela ona tehdáž

6 mu udělati ten skandál, přijít za ním do hospody, kde s kamarády hrál, a sebrat celý bank do zástěry? Tehdáž pravda vyházel celou hospodu, ale to, co následovalo po tom, to bylo Matesovým neštěstím. Byl s ní teprve měsíc ženat, ač ona byla již devátý od něho sama druhá, a když mu tohle vyvedla, Bůh jej ponejprv opustil. V opilství o ženu zavadil jen dost málo, ale bylo toho dost, aby se stal ještě té noci otcem. Když viděl, že starý běží pro kněze, prchl Mates do polí. Pomáhal potom pašerákům pašovat koně do Bavor. Žena jeho sice vyvázla, ale Matesovi by snad bylo lépe bývalo, kdyby se nebyl s ním utrh řemen, když se věšel. Potom, když pašerákům při těch koních pomáhal, pochroumal nelidsky finančníka a odseděl si to desíti měsíci v Plzni. Ženu svou víc neviděl ani z blízka ani z daleka. A jak také, když nevyšla přes prah řeznického krámku na dolejším předměstí, kde prodávala, co otec její porazil a vysekal. Deset let od těch dob minulo a ženu neviděl, sám se krámu z daleka vyhýbal. Tak žil od ní. Neměl sice velké svědomí, ale celé, co ho měl, všechno bylo z toho bolavé a palčivé, ačkoli Mates, když se napil, nadával jen na ni, na tu zrzavou potvoru. Ale tři tisíce, to přeci není možný? povídá si náhle, aby zapudil zlé myšlénky horšími a vytahuje knížku z kapsy, to bych to byl musel zrovna z oken vyhazovat. Haťou haťou, ozvalo se v té chvíli náhle pronikavým hláskem Matesovi v zádech, a Mates jak měl knížku už venku i s padesátkami, honem ji zase zavřel a zastrčil. Znal ten hlas dobře, byl to Plnáříček, tatík Pepka Plnářojc, punčocháře. Oral tady pádolinou nahoru, tak že ho neviděl. Kravky šly taky jako v peřinách, kolečko v líze vrzalo a to na záhoně pobroukávalo. Za pluhem šel starý Plnář sehnutý jako polozavřená kudla. Bičištětem se o záhon opíral a na kravky jen křičel. A to je Mates a dej Pánbú! volal zdaleka, copa dete taky do Tejna na jarmark, že počítáte peníze? Povídal náš něco, že jako za ním přídete na valchu že mu pomůžete táhnout do vrchu a to muším za ním sám, nebo se mu dílo srazí než přijede domů do rána to muší mít naražený. Ale nechtěl jsem za nim přes město, lidi toho dycky vědí, dyť to známe. A to jste si cakramensky zašel, Mates já myslel, že dete do Tejna jářku, počítá peníze, snad nejde pra ňákej kousek snad

7 nechce zase začít? Starému potutelně se jednalo o to, aby Mates peníze nezanes jinam než na valchu, a proto jej ťal. Náležel starý také k cechu a učil první Matesa brát karty do ruky. I dyť to víte, strejčku, že když jsem chodíval eště kupovat, že jsem nejvejš přines místo telete domů vopici. Ste vy to pěkný chlapci jeden jako druhej, smál se dědek, abych žádnému neukřivdil. A vy ste bejvával strejčku, šak sem vás v tej peci víckrát našel. Hehehe he! udělal starý. Tak s Pánembohem a nechte karet a nezapomeňte na Navrátila, ať se vám dílo nesrazí, volal za Matesem, kterémuž už už hlava hořela. Sotva seběhl do rokle, táhnoucí se k střelnici, sedl na bobek a vytáhl znova knížku, převracel rychle listy, mhoural chvíli očima, svraštil čelo a šeptem počítal. Najednou vyskočil do výše a uhodil se radostí přes koleno. Tak ho vidíte starýho blázna Nyklíčka, vykřikl Mates, to von mě chtěl jenom nahnat, to sou jeho známý štrychy. Už jak nakouk prve do knížky, hledaje osudných čtrnáct set, které mu z jeho pěti tisíc zbyly, zahlédl místo jedničky dvojku a vskutku tady to stojí černé na bílém, že mu zbývá 2400 zl. a ne jenom 1400 zl. Do tvrdé Matesovy palice ovšem nevlezlo, co strýcův štrych obnáší, a než aby se vtípil, proč si strýc dvakrát jeho lehkomyslnosti dobral, Mates tvářil se, jako by byl tisíc zlatých vydělal. Vida ho škarňoutkáře ušňupanýho. Von byl od jakživa takovej! Rozumí se, že teď půjde a zrovna půjde na valchu. Sekne to tady humny kolem střelnice a pivovára a půjde potokama (podél potoka) až na valchu. Matesovi se šlo lehce, pořád se do sebe chechtal. Nakračoval jako čtyři. A hned zas do něho vjela furie. To jsem vlastně vosel, že jsem se tomu starýmu Nyklíčkovi dal! Ale kdo pak by neztratil rozum, když zase po takových letech najednou rozváže! Partyka stará bez toho nebožtíka tatíka vokrad! Matesovi zas napadlo, jaký je vlastně chlapík. Posud nikomu nic nedaroval. Však má z něho, z Matesa, také každý rešpekt! Kdo se mu může v celém městě a široko daleko postavit? Když si tak vzpomene na ty všechny triumfy své síly! Co už má vyházených hospod za sebou! Co jak vytlouk z města tehdáž všechny

8 pašešnické rekruty! A jak nebyli k dostání koně o žních, když hořelo v Oujezdě, a on vytáhl stříkačku sám na kopeček, že ho nemohli bratři hasiči ani dohonit! Když nemohli lidé někde s něčím hnout, říkali: Jo, kdyby tady byl Mates Holejch! Takhle o senách, anebo když jsou otavy a na rynku tahají před každým domem ranec v loktuších na kladce nahoru do vikýřů a najednou vylezou od Čerchova mráka jako pytel, to nesmí vykročit z vrat. To je: Matýsku sem, Matýsku tam! Když tahali přelitý zvon Zigmunta na věž, vzkázal pan purkmistr pro pět nejsilnějších mužskejch v městě, Kryštofa tesaře, Paroubka provazníka, Hanesa toho Němce bečváře z pivovára a Kalousa krejčího a jeho, Matesa. Potom bylo pití a hádali se o sílu a milý Mates se s nimi vsadil na porážení o to vědárko; jestli všechny jednoho po druhém přemůže, že mu patří a oni že nesmějí ani líznout. A přemohl je a to pivo vypil sám a nepovalilo ho ani to! Jo na Matesa, kam pak se kdo hrabe! A přece byl jeden člověk v městě, kterého se bál, ba i jen podívat. Nebyl to ani člověk, byl to človíček, útloučký, tomu Mates před desíti lety pomohl o měsíc dřív do světa Když jej poprvé zočil v sukénce se popelit s jinou drobotinou, hned jej poznal, ačkoli mu nikdo neřekl, čí je. A upaloval, jakoby ho někdo honil. Od těch dob, když měl potkat dítě, díval se jen po hlavičce; tak bílé vlásky neměla žádná v celém městě, jen ta jediná. V tom do Matesa jak jde, jako kdyby nůž vrazil a dvakrát obrátil! Nohy a ruce mu zdřevěněly, z místa se hnout nemůže. Tu je, tu stojí, naproti přes potok, Bože, jak je na deset let malinký! Stojí na kameni u lávky, vyhýbaném od pradlen, jak chodí máchat. V ruce má študentík knihu a hlasitě si odříkává dětským diskantem: Pa-ter o-tec pa-tris o-tce patri Patrně ho těší, že se kámen houpá, po každé slabice šlápne jednou a zas druhou nohou. Že spadne! Mates se třese na celém těle. Má skočit přes potok anebo vzkřiknout? Srdce mu stouplo do krku nemůže! Nemůže ze sebe vypravit slovo, které jakživo ještě nevyšlo z jeho úst. Pa-trem o-tce. Mates čerta věděl, že se to učí deklinaci a proto se více neopanoval. O pa-ter! o-tče!

9 Jeníčku! vzkřikl Mates bez sebe. Jeníček se vytrh, vypoulil oči na druhou stranu, pustil knihu z rukou, ta pleskla na vodu a Jeníček se poroučel za ní. Knížka plavala, ale Jeníček se potopil. Mates skočil jako lev, ale jeho štěstí a hlavně štěstí Jeníčkovo, že tatík neztratil rozvahu. Kdyby byl skočil do vody, už by Jeníčka nikdo nikdy nebyl spatřil celého. Jak se ví, hned za lávkou tam spadá hrkolíkem všechna voda do Spálenejch mlejna a tehdáž bylo tolik vody, že šla obě kola na prázdno. Přijít pod jedno nebo pod druhé však známe pády zrovna tam odtud nebyli by z chlapce vylovili ani čamrdu. Mates ale skočil na lávku a chňap do vody. Chlapec mu v té vodě pod rukou jen tak projel, už už tam byl. I může jenom Pánubohu děkovat, že se mu trefilo kluka za nohu popadnout. A to se neptejte, jak s ním pádil přes zahradu domů. V průchodu na sad prala Terezka zrovna dršťky. Když jí chlapce přinesl jako mrtvého, to se rozumí, že se dlouho neptala, co tu chce. Však prý to také trvalo dobu, než ho dostali k sobě. Oči měl pořád v sloup. Najednou se dá do kašle a kuckání a naposled do pláče. První jeho slovo bylo: Gramatika aaa hahaa! No, gramatiku rozemleli u Spálenejch na piliny. Neplač Jeníčku pro gramatiku, když máš tatíka, těšila ho matka. Ale tatík sám byl také hotov. Když viděl, že hošík prohlédl, když viděl, jak se k němu má jeho matka, Terezka, jeho žena, jak je ustaraná, jak smutné má oči a jak je z ní za těch deset let zrovna babka, zjihnulo to v něm všechno. Tak mu bylo, jakoby měl něco promluvit, jak se to stalo. Tak stojí u potoka na kameni, vypravil Mates ze sebe, ale tak jako kdyby naň byla přišla záducha, kouká do knihy a a a volá na mě: otče, otče, a já povídám Jeníčku tudle sem a jen to říct Mates nedopověděl. Padl na stůl a začal hekat a vzlykat tuze těžce. Bylo mu tak zle, chlapovi, že se až Jeníček na postýlce utišil a Mates plakal jako dítě. Dal se do toho teprv nahlas a nehezky, když ucítil ve vlasech Terezčiny prsty. Jako kdyby ho žahal rozpálenými dráty na hlavě. Všechno to na něj padalo, celých těch deset darebných let, jak se ženě odsloužil a co se navyváděl Celá zpověď a pokání v tom bylo, když ze sebe dostal konečně pravdivá slova:

10 A když já sem, sakra, takovej flamendr! Ježíšmarjá Josef, pantáta! vzkřikla v tom Terezka. Co? vyjel Mates z breku a už byl na nohou. Vzpomněl si najednou, kde je a co je a už pryč a pryč. Terezka ale postavila se proti němu a prosila: Pro Boha, Mates, už nechoď, už tě od nás nepustím! Kdyby byl do ní strčil byla by jen odlítla, Mates však ztratil všechnu kuráž. U dveří na zahradu stála ona a z druhých bylo slyšet pantátu Pruhu, tchána. Neměl milý Mates kam, tak skočil do třetích. Stála tu taková starosvětská, květovaná almara jako malá stodola, a Mates do ní. Terezka měla to vnuknutí, že za ním dvéře přirazila. Pantáta Pruha už tady taky byl. Milý Mates jak do té almary skočil, hned ucítil pod sebou cihly, almara dna neměla. Také ho nepotřebovala. Visely v ní provazy, řetězy a nějaká ta zástěra. No co koukáš jako celá vytřeštěná, utrhl se na dceru Pruha, co je chlapci? Ale povážejí si, pantáto, spadl do potoka, byl jako myš, tak jsem ho musela převlíci. Co se stalo, věděl pantáta dobře, šel přes lávku a stárek mu to všechno pověděl. Však jednou kluka přerazím, začal láteřit, roste to bez táty a bude tak zkonilý jako von! Pocem Ras, co má ten pes u tý almary pořád?! A Ras zavyl, jak jej pantáta kop do žeber. Kde je Mates? přemýšlel pantáta. Aby byl tak náhle zas utek? Rovnou na Terezku nechtěl jít a ta by nebyla za živý svět promluvila a jen si přála, aby už zas otec byl venku, bála se, aby se oba dohromady nedostali, potom by bylo vše zase zkaženo, co štěstím v neštěstí napraveno. Jak pantátovi na tom záleželo, aby Matesa nesplašil, o tom Terezka ani zdání neměla. Snad by něco klouče vědělo? Poslouchej, Terezko, nemáš tam eště drobet starýho sejra? obrátil se pantáta náhle k dceři. Budu muset jít do těch Radonic. I mám pantáto. Tak se hni, děvečko drahá! Terezce se špatně šlo, až přes dvůr do sklípku. Letěla však přece,

11 nechtěla pro nebe zmeškat, až se oba uvidí. Chudáku strach dušičku kormoutil. Ale jak pantáta u štoku zasedl, už byl doma. Jeníčka se ptát nemusil. Zahlédl pod almarou dva páry bot, jeden svůj a druhý Matesův. A byl doma hned. Tak ale co dělat? Má se jít na toho člověka špásovně, anebo rovnou na něho uhodit? Co pak, aby vzal tamhle hůl a hákem ho vzal vespod za nohu, jako by se mýlil? Zatím tu byla Terezka se sýrem a pantáta se dal do jídla. Nastalo ticho, Jeníček spal, Terezka strachy trnula. Jen Rasa bylo slyšet pobroukávat a hodiny cvakat. Mates se v almaře hanbil div od něho nechytlo. Pantáta se najed, zahodil pantofle a povídá: Kde sou zas boty? a už se žene holí pod almaru. Terezka, jako kdyby ji pích, vyskočí: Já vám je podám, pantáto, sama, nač byste se shejbal, mohla by vám prasknout ňáká žilka v hlavě. Jen aby s věděla, kerý sou ty mý! Terezka strachy ani nerozuměla a horlivě mu pomáhala při obouvání. Pantáta byl v botách, uvázal si bílou zástěru, vzal kabát, a s holí v ruce postaví se před almaru. Tak Mates, udělá najednou hodně na hlas, v tý almaře zůstávat nemůžete. Boty pod almarou oživly. Jen polezte, polezte! Nic. No mám vás vytáhnout? Tu konečně almara sebou hnula a dvéře otevřela, ale Matesa na světlo nevydala. Tak vykročte s Pánembohem, Mates, z tý díry. A Mates šel. A schlíplý jako povříslo. Dobře, že ste tu, Mates, jako dyby vás zavolal, du pro bejka do Radonic, sám bych ho neuhnal. Přines, Terezko, zástěru, hovoří pantáta, jako kdyby se zetěm se byli včera rozešli. Terezka tu byla ze zástěrou v mžiku. Mates si ji uvazoval a když mu Terezka navlékala na kaloun ocílku,

12 viděl, že je to jeho vlastní, kterou nosíval před lety. Tak pojďme, pojďme, Mates; povídal rychtář, že nepřijdu-li do poledne, že ho požene do Tejna na jarmark. Mates chvíli stál a potom řek měkce: Pantáto, musíme vzít pytel na voči. To jo, vidíte, už jsem dávno bejka neved, na to bych byl zapomněl, a ňáký provázky. Mates opásal se dlouhým řetězem, pantáta vzal složený pytel pod rameno a vyšli. Mates pozadu musel se podívat na Jeníčka, jak spí Dali se zadem přes zahradu, napřed tchán a Mates vzadu, přes lávku a roklí k Tejnu, kudy Mates přišel. Táhli se nahoru kolem Plnářojc ouvaru, a Plnáříček, když je zdaleka viděl, byl s kravami zrovna na druhém konci pole, oči si moh vykoukat. Za hodinu se vraceli s pořádným býkem k městu. Býka zaplatil Mates svýma dvěma padesátkami, byl to těžký kus a koupili dobře, přes svátky jej snědí kasárny. Starý Plnář dooral v tu chvíli zrovna k cestě a zarazil, aby si počkal na Matesa s jedovatým slovíčkem. Řezníci však zastavili se svým kusem na sto kroků nahoře a Mates vida, jak býk pod pytlem funí a větří, vykřikl na Plnáře: Vobraťte krávy strejčku a vorejte, ať můžeme hnát bejka, nebo ho neudržíme! Plnářovi nezbývalo než poslechnout a teprvé když byl v polovici pole, hnali řezníci dál na porážku. Druhý den ráno, bylo to v sobotu před Božím hodem, věšel Mates maso na rohatinu před krámem a Pepek Plnář přes cestu narážel vyvalchované dílo na formy a stavěl k sušení k chalupám na slunce. Pánbu dobrýtro, Mates, pozdravil punčochář. Dej Pánbú, Pepku, zrovna tak, zopáčil Mates a dost. Od těch dob nikdy spolu víc nepromluvili, než to pozdravení. Valchu Mates také do smrti již neuhlídal a karty hrát zapomněl. Jenom někdy, když věšel střívka k sušení na hambalkách, vikýřem zahlédl daleko daleko špičku vysokého topolu, stojícího zrovna před havlovickou valchou. Šikovatel Lemaninský

13 U stolu filosofů, jak říkali v besedě l ské jedinému stolu, u něhož se karty nehrály, bylo zase přespříliš živo. A já vám povídám, že celá instituce trestu smrti jest nespravedlivostí, kterouž páše lidstvo samo na sobě, křičel Lepař, starý to suplent, tluka šachovým sedlákem do šachovnice, jako by chtěl každé slovo své pečetiti. Zase o krásnou frási víc, řekl jeho protivník, s nímž dohrál právě partii šachu, a který byl vždycky jiného mínění než každovečerní jeho spoluhráč. Byl to městský a tovární lékař, poslední z místní dynastie lékařů, jehož předkové ještě snad jako lazebníci plnili místní hřbitov od pradávných věků. Kdybyste už byl viděl umírat tolik lidí co já, zabitých nevinně toliko z lidské ziskuchtivosti Hádka vedla se snad už půlhodiny s nestejným štěstím a s měnivým přízvukem se strany ostatních besedníků, suplent Lepař hájil názor, že lidská společnost nemá právo k jedné spáchané vraždě anebo i několika takovým zločinům přidávati ještě jednu tím, že vraha odpravuje, hájil přemrštěný svůj náhled velmi rozčileně až urážlivě, dr. Štěpka zůstával klidným a dovozoval, že jediný lidský život nemá pražádnou cenu a jeli k tomu nebezpečným několika životům jiným, že jest dlužno jej prostě zničiti, ba že by v zájmu lidské společnosti bylo záhodno, vyhubiti celý vrahův rod, ježto náchylnost ke krvavým zločinům jest dědična. Ostatní věděli, že dr. Štěpka nadnáší zúmyslně, aby dráždivého Lepaře podněcoval k prudším ještě výrokům a logickým pokleskům, kteréž bývaly obveselením soustolovníků, i smáli se o přítrž. Lepař konečně odvážil se i tvrzení, že vlastně není žádné viny a že tudíž nemá býti žádného trestu, že zločin jest pouhým neštěstím a ničím více. V tom stalo se něco neočekávaného. Na horním konci stolu, kde seděl každodenně starý lékárník, výměnkář lékárny, kterou snad již od dvaceti let spravoval jeho syn, padly s hlukem noviny v rámu, jako když rákoskou práskne, a za nimi objevila se stará pergamenová tvář apatykářova, a jeho oči zvětšené za tlustými skly okulárů. Nemíchával se nikdy do besedních sporů a snad jediný čítal v besedě vyložené noviny. Když však se ozval, mluvil k věci. Při prvním jeho slově ztichl kde kdo a poslouchal. Když mne můj otec ke konci padesátých let poslal na cesty, začal lékárník jako vždy bez úvodu, bylo moje první, podívat se na Rus, kdež bratr mého strýce byl štábním lékařem a velitelem garnisonní nemocnice v pevnosti K u v ruském Polsku. Jak jsem byl strýcem

14 svým uvítán, jak se mi líbil, to k věci nepatří. Jisto je, že to byl ve službě učiněný tyran, před nímž se všechno chvělo, a že i mně samému nebylo v blízkosti jeho příjemno, a přiznávám se, že mne tehdáž zdržela v K u jenom nelidská jedna věc, po celou dobu 14 dnů. V pevnostní nemocnici ležel k smrti zastřelením odsouzený delinkvent, šikovatel Lemaninský. Střelil po plukovníku z bambitky a pak postřelil sebe. Prodal hodinky, koupil dvouhlavňovou bambitku, napil se kořalky, a když plukovník vstoupil do praporní kanceláře, střelil po něm, prostřelil mu šlachy mezi palcem a ukazovákem a ač měl v bambitce jen jednu ránu, utekl před ním i plukovník i adjutant a zatarasili se. Oba byli z armády vyhnáni a šikovatel Lemaninský, jejž zdvihli se země, poněvadž do sebe vehnal zbývající kuli, odnesen do nemocnice, kdež dlouho se namáhali, aby jej postavili na nohy. Ránu zahojili konečně, kule šla kolem žeber a usadila se vzadu u páteře, bambitka byla bez toho taková, že by jí nikoho nezabil, ale Lemaninský dostal zapálení pohrudnice. Vykřísali jej jakžtakž a šikovatel postaven před soud a ve dvou hodinách odsouzen k prachu a olovu a na druhý den měl býti zastřelen; ale když jej vedli do kasematy, vyskočil oknem chodby na dlažbu a přerazil si obě nohy. Půl leta to trvalo, než nohy zcelili, ale Lemaninský začal chrliti krev. Byla to jeho stará nemoc, kdesi na manévrech uhnal souchotě a byl komandován do praporní kanceláře, zdali se nemoc jeho nepolepší. Nelepšila se, a Lemaninský měl býti na zakročení plukovníka poslán od pluku domů. To bylo také příčinou, že střelil po plukovníku, jemuž také přikládal vinu své choroby, poněvadž na jeho rozkaz musel se uřícen při cvičení přebroditi řekou. Jak se ukázala tedy krev, oddechli si u praporu, zvláště oněch osm střelců, kteří byli komandováni, aby prokázali poslední službu svému kamarádu. Kdo si ale u pluku myslel, že šikovatel Lemaninský ze dvou sebevražedných pokusů vyvázlý unikne zastřelení tak zvanou přirozenou smrtí, mýlil se. Každodenně konaly se lékařské porady nad jeho ložem, jakoby stonal generál. Lemaninský léčen podle všech možných method, lili do něho vína, dráždili žaludek jeho utrýchem, zkrátka nastal o něj houževnatý zápas se smrtí, kteréž jej vyrvati chtěli stůj co stůj, aby jej smrti odevzdati mohli. Vše dělo se na rozkaz nového plukovníka, jemuž každodenně musel podáván býti raport, jak se šikovateli vede. Nešťastník chřadl stále víc a neměl k poslednímu dýchnutí již daleko, když náhle nemoc jeho vzala obrat příznivý. A byl to právě můj strýc, který připadl na prostředek, jenž způsobil, že se podařilo (to bylo takřka

15 rozkazem každodenně mu opakovaným) postaviti Lemaninského na nohy, aby mohl jíti dvacet kroků z cely na dvůr do kouta, kde už tři čtvrtě roku pobity byly zdě prkenným plotem, aby kule při exekuci vystřelené neodrazily se a nezasáhly někoho, pro koho určeny nebyly. Zkrátka Lemaninskému namluvili, že dostane milost, že jeho věc stojí velmi příznivě a ač jej čekala Sibiř, kouzelné slovo milost na člověka, který dvakrát pokusil se o sebevraždu, mělo tak zázračný účinek, že se počal vůčihledě zotavovati. Zrovna když jsem do K a přijel, začal Lemaninský chodit a chodil už bez berlí. Jednoho večera zavedla jej stráž na místě k loži v nemocnici, kde tři čtvrtě roku zápasil se smrtí, do přízemní cely se zamřížovaným oknem, hledícím na dvůr zrovna do kouta, prkny pobitého. Zůstali u něho dva vojáci s nasazenými bodáky, dva se postavili přede dvéře, přišel profós a kapitán auditor a přečetli Lemaninskému, že bude ve dvanácti hodinách zastřelen. Poslední, co toho večera šikovatel Lemaninský viděl, bylo, jak vojáci nasypali v koutě prkny obedněném čerstvé bílé drtiny. A druhého dne časně z rána Lemaninského zastřelili. Viděl jsem to a nezapomenu na to do nejdelší smrti. Dvůr byl malý a jako všude v pevnostních budovách vojenských obklíčený vysokými zdmi, jen jedna strana byla otevřena. Přes zeď v tu stranu nižší a vraty opatřenou bylo viděti pevnostní násep s hrubou řimsou a velikým kamenným štítem, na němž rozpínal se carský orel, vršek náspu žlutal se mladou travou a nad ním v dálavě právě v zářezu náspu ukázal se modravý obrys vzdáleného kopce s větrným mlýnem; bylo tak jasno, že zřetelně byla viděti ramena mlýna, jak se otáčejí. Na dvoře stáli důstojníci ve skupinách, polohlasem hovoříce, v jednom koutě sraženi serežáni praporu, u něhož delinkvent sloužil, ale všecko ustupovalo co nejdále od kouta prkny obedněného. Zavál svěží větřík, na žlutavě zelené trávě na náspu usmála se slabě zář vycházejícího slunce a za náspem zašvitořil táhle skřivan do výše se vznášející. V téže chvíli ozval se z lunetu kolem náspu se vinoucího buben, dusot vojenských kroků a zároveň rozklinkal se zvonek umíráček. Otevřela se vrata a do dvora vešla setnina Lemaninského s důstojníkem na koni v čele. Důstojníci vzdali čest, bylo slyšeti dvě komanda a setnina utvořila čtverec ke koutu popraviště otevřený. Od ní odloučil se oddíl, kterýž sám o sobě sestavil se v pohyblivý čtverec, do kteréhož vstoupil auditor s profósem a s tímto obklíčením šli ke dveřím chodby, vedoucí k cele Lemaninského; stráž zůstala na dvoře, a za chvíli přiváděli odsouzence. Byl to člověk ohromný a přes to, že těžce visel rukou na lokti

16 provázejícího jej kněze, čněl ještě o hlavu výše nad jeho byret. Furažka seděla mu hluboko v očích a límec odstával daleko od týla; dýchal z těžka a na krátké cestě musela se stráž dvakrát s ním zastaviti, při čemž rozpínal zapadlou hruď a oddychuje svítil bílými zuby z vousů jak uhel černých. Serežáni zasalutovali, když kol nich delinkventa vedli, Lemaninský zamával rukou na rozloučenou. Postavili jej před setninu a přečetli mu rozsudek. Dýchal při tom tak, až křečovitě chytal bradou do vzduchu, až ukázal ohryzek vychrtlého krku. Když dočetli rozsudek, zasalutoval profós a po něm i odsouzenec a stráž od nich odstoupila. Odsouzený šikovatel stál teď uprostřed profósa a kněze, kteří jej podporovali s obou stran, i bylo patrno, že se snaží, aby stál zrovna, a že nezápasí s ničím jiným leč s chorobou, tělesnou bídou svou, rozvíral rty a zavíral při každém dechu. Důstojník na koni tázal se delinkventa, má-li ještě nějaké přání. Lemaninský odpověděl hrozným kašlem, který zmítal jeho tělem jako vichr břízou. Kašlal a kněz vznesl šátek k jeho ústům, na bílém plátně ukázala se velká krvavá skvrna. Bylo zjevno, že se chystají zastřeliti umírajícího člověka. Když se kašel utišil, odpověděl Lemaninský zvučným hlasem, který u pokročilých souchotinářů překvapuje, ale bývá jen výsledkem ozvuku ve velkých doupatech plicních že by ještě rád viděl důstojníky své setniny. Stáli už za linií, mělo se stříleti. Velitel komandoval je zas před front, aby se ukázali. Postoupili a Lemaninský prohlížel si jednoho po druhém dlouhým pohledem, stáli před ním jako před generálem, nikdo z nich ani nemžitl. Vedle mne ozval se usedavý vzlykot, podívám se a na lávce při zdi sedí auditor se zlatými epaulety a pláče do holých rukou, že slzy mezi prsty tekou. Vůkol samé bledé tváře, jako kdyby rozsvítil bengál. Důstojníci už byli zas za frontem a Lemaninský měl ještě jedno přání. Chtěl aby mu podali cigaretu. Bylo slyšeti každé slůvko, jak bylo ticho. Fedjo, povídá důstojník na koni polsky, nemař času, umři jako voják, není jinak Jak Bůh chce, řekl Lemaninský pevně a oba, kněz i profós, spouštěli jej do drtin na kolena. Kněz horlivě zabavoval jej myšlénkami o věčnosti a zatím co profós zavazoval oči, odsouzenec dýchal stále lapaje do vzduchu. Už i profós odešel a vzal furažku s hlavy klečícího s sebou, jen kněz mluvil mu bez ustání při samém uchu a kladl mu ruce

17 křížem přes prsa. Už i kněz chtěl odstoupit, ale v tichu ozval se hlas odsouzencův zřetelnými slovy: Sem se přece bude střílet! A sesunul si ruce s prsou na pás. Už kynul důstojník šátkem knězi, aby odešel, už už naměřovaly se čtyry pušky, dvě ke hlavě a dvě ke hrudi, a důstojník střelce vedoucí už zdvihal šavli, aby dal znamení k výstřelu v tom tu Lemaninský sesmekne rukou černý obvaz z očí na čelo, podívá se do hlavně trčící mu nejblíže u tváře, stiskne nos mezi palec a ukazováček a smrkne tak, jak mají ve zvyku litvinští pastevci, klidně otře prsty o spodky, přešoupne obvazek zas na oči, složí ruce na pás V témž okamžiku sklesla šavle důstojníkova k zemi a v zápětí ozval se výstřel. Kotouč dýmu, v něm lítají na všechny strany jakési chuchvalce, jako kusy mechu, a Lemaninský převalil se tak, jako kdyby vojáci byli vrazili hlavněmi do špalku, který s namaháním byl držen dříve v rovnováze. Ani neměl času, aby rozhodil nohama, zůstal tak ležeti na znaku s podklesnutýma, klečmo. Neumíral jistě ani čtvrt vteřiny. Ozvaly se dva, tři zmatené výkřiky, posílali pro vojáka, aby přinesl plášť popraveného. Přinesl a přikryl jeho tělo, ale dřív ušlápl nohou kabát na prsou doutnající. Zaznělo komando k modlitbě, kněz pronesl potom ještě stručnou ruskou řeč, velitel obrátil svého koně k frontu setniny, chtěl veleti, ale už se kácel s koně, jen jej zachytli, setninu musel odvést důstojník jiný. V koutě prkny obedněném zůstal ležeti plášť, z pod něhož vyhlížela ohromná chodidla Lemaninského. Postavili k němu stráž. Když se přiblížil strýc, pozdvihl profós plášť a prohodil: Překrásně, vaše blahorodí, dobře střelili, chlapíci! Ba věru. Jedna z kulí zlomila čelní kosť tak, že to vypadalo, jako kdyby kůži přeložil přes hranu stolu, druhá zaryla se do lícní kosti, a v malé kulaté dírce bylo viděti hvězdici roztříštěných kůstek, třetí přerazila klíční kost a čtvrtá rána, která zapálila kabát, šla přímo do srdce. Kvapil jsem ze dvora a venku s hrůzou jsem otřel několik drobných drtin z popraviště, kteréž se na boty přilíply. Na blízku nemocnice šířil se náspem výpar, pádil jsem takřka bez dechu za hradby. Tráva skvěla se tu rosou blyskotající v záři slunce za kopcem pravé vycházejícího, s výše slétal se švitořivými trylky skřivan vracející se z

18 blankytného výletu. Byl to jistě týž, který vyletěl, když Lemaninského vyváděli Lékárník se odmlčel a všickni kolem něho také mlčeli, v některých tvářích bylo viděti až bolestné napjetí, ba i hráči přestali hráti a poslouchali. Hodnou chvíli bylo ticho, až najednou rozkřikl se suplent Lepař: To přec nedokazuje, že trest smrti je spravedlivý! Starý lékárník nasazoval si právě brejle, při slovech suplentových zastavily se jeho ruce před samou tváří, a lékárník pohlédl na suplenta krátkým pohledem, vbodl do něho zrovna oči, pak zdvihl se stolu noviny a ukryl se v nich zas. Lepař ve své dychtivosti po sporech ani nechápal, co chtěl lékárník dokazovati. Ševcem Ach, my měli zlého pana katechetu v primě a sekundě x ského gymnasia! Ještě dnes při vzpomínce na jeho kovovou dlaň zabrní mě každý čtvereční milimetr mého skalpu, zasluhuje-li tohoto čestného titulu slušná rozloha žalostné holé, vyschlé kůže, pokrývající mé témě, ba celou lebku, tak jako by ji potáhl pergamenovým papírem na ovocné závary. Konečně kdo ví, není-li nynější holota mé hlavy přímým následkem častých a pádných styků jejích s dlaní pana katechety za mých sekundánských časů, kdy žil jsem do opravdy děsný život, potáceje se od jednoho pohlavku do druhého. Připomenu-li, že pan katecheta v tehdejších počátcích nižšího gymnasia měl v třídě nejen náboženství, nýbrž i češtinu a latinu a té je sedm hodin v témdni, pochopí každý lehce, že bylo pohlavků jako máku. Byl já ovšem ohavný kluk, takový ničema první třídy, jak se říká a jak se mi také vskutku říkalo, hanba ústavu, který mne musel ve svém lůně trpěti, hanba rodiny v městě široce rozvětvené a spříbuzněné, jak mi bylo při každé rodinné gratulaci a návštěvě některým laskavým strýcem anebo tetou ujišťováno, výstražný příklad pro každého hodného hošíka mého věku, a těch byla v městečku našem většina. V každém případě byl jsem nejhorším všech svých vrstevníků a měl jsem to i černé na bílém a patnáctikrejcarovým kolkem dotvrzeno, neboť nové obecní gymnasium, které obci přineslo pověst pokroku, čest majetnictví střední školy latinské, každého roku o třídu vzrůstající, domácím kandidátkám profesury hned několik snažně kýžených

19 suplentů nápadníků, vzdálenému jednomu bratranci pana purkmistra místo školníka, mým kamarádům hned v prvním půlletí spoustu eminenců, mně ubožákovi přineslo nejhorší osud, jaký mne potkati mohl, objeviloť se totiž hned při prvním sčítání a vážení duševních statků usmrkanou generací města dobytých, že mezi 41 žáky podle prospěchu řaděných jsem čtyřicátý první. Ukazovali si mne v městě prstem. Jaká to hanba! Pociťoval jsem ji dobře v nejhlubším svém nitru a shledával jsem docela v pořádku ty strašné pohlavky, které dopadaly na mou hlavu také v druhé třídě, kamž jsem se dostal jen brankou oslí, t. j. opravou po prázdninách, a byl jsem jist, že kdyby ozvěna jich rozléhala se po celém městě, že by kde kdo z bodrých měšťanů byl přijal každý z mých děsných pohlavků s hlučným souhlasem. Dobře mu tak, tomu darebovi, který připravil městu takovou hanbu, být posledním. Zasloužil jsem ji plnou měrou a hleděl zarmouceně do ďubky, vytlučené do pultu lavice špičatou mou bradou. Pan katecheta vykládal zrovna o základních zásadách latinského větosloví a slova jeho lapaná s pokryteckou dychtivostí elitou třídy doléhala na můj sluch nejinak, než jako kdyby byl pan katecheta mluvil asyrsky. Chvěl jsem se úzkostí a dychtivě očekával úder blízkých věžních hodin a andělský zvuk školníkova zvonku, zvěstující mé dočasné vykoupení zpod dlaně páně katechetovy. Do tříčtvrtí na desátou měl jsem už dva na hlavě, jeden na východní a druhý na západní polokouli. Utekl jsem toho rána z domova bez snídaně, abych nezmeškal, což by mi bylo jistě vyneslo zápis do třídní knihy a celou hodinu místo hanby, jehož jsem se bál snad víc než pohlavků. Než nepřítomnost snídaně v mém žraločím žaludku brzy dostavila se se svými následky: uprostřed nejkrásnějšího výkladu pana katechety zívl jsem na celé kolo. Aniž by byl přerušil jen na okamžik veletok poučení řinoucí se do ostatních vnímavějších nádržek, vlepil mi pan katecheta velmi řízný pohlavek a sice tak, že mi najednou i zacvakly zuby i ozval se úder mé brady o lavici, což vzbudilo výbuch veselosti ostatních hodnějších mých soudruhů. Vida, přece je k něčemu na světě ta má hlava! pomyslel jsem si a přes to, že jsem dal dobrý pozor a abych po druhé nezívl, počítal jsem knoflíčky na klerice pana katechety, stojícího zrovna nade mnou, a pravím přes to, že jsem věděl, že s úst mých ani očí nespouští, zívl jsem ještě jednou. Rozumí se, že následoval nový říznější pohlavek, až lavice zaduněla. Tentokráte se nesmál nikdo, leč můj protinožec,

20 primus. Pan katecheta však u výkladu ustal a obrátiv se přímo do mého lotrovského, zatvrzelého temene, zahřměl: Ještě jednou otevřeš tu svou chlebárnu a budeš vidět, co se ti stane! Od toho okamžiku celá třída i já očekávali jsme třetí pohlavek s napjatou zvědavostí, já rozumí se s nejnapjatější. Věděl jsem zcela určitě, že zase zívnu, jednalo se však jenom o to, předržím-li ještě čtvrt hodiny, pak bych byl vyhrál. Ale měl jsem tehdáž v žaludku jistě nějakého šotka, opíral se ostrýma patama o stěny mého nitra a úsilovně táhal hrdlem jazyk do vnitř. V očích mě pálilo, ve spáncích brnělo, ale držel jsem dolní ret pevně mezi zuby. Konečně však šotku a žaludku přispěla na pomoc nějaká vnější neviditelná mocnost, která mne popadla za nos a za bradu a násilím rozevřela mi ústa, docela malounko sice, ale otevřela. Zívl jsem zcela nepopíratelně. Jen jsem hlavu přikrčil, z lopatek vystřelil mi k šíji žhavý pocit a přimhouřenýma očima díval jsem se, do kterého kouta se mi hlava odkutálí. Neboť že mi tentokráte hlava jistě uletí, o tom jsem byl pevně přesvědčen. Už se ozýval nade mnou zlověstný šumot Damoklova meče, avšak nedopadl. Abys věděl ničemo nanicovatý i abys měl dost času k zívání, nepůjdeš k obědu a zůstaneš tu do šesti hodin! zahřmělo to nad mou hlavou jako z neviditelných oblak a hned v zápětí zazněl venku jako na výsměch zvonek. Nemohl zvonit napřed a já pak zívat? Pan katecheta skončil a já celý zmámen potácel jsem se z první lavice, kdež o latině, češtině a náboženství jsem musel sedati, aby mne pan katecheta měl po ruce, na své místo do zadní lavice, kamž jsem vším právem náležel jako první, ale od zadu jako primus sed quadragesimus, jak mi pan katecheta říkával. Mimo všechen zvyk mlčela třída mezi hodinou jako zařezaná a jen tu a tam obrátil se ke mně do zadu pár vyvalených dětských očí, z nichž jsem vyčetl celou hrůzu svého osudu; v té chvíli sloužil jsem všem těm malým farisejcům za publikána, jistě všichni děkovali Hospodinu, že nejsou na mém místě. Já sám dosud špatně chápal dosah svého neštěstí; ale zívání mi zašlo úplně. Uvažoval jsem: teď máme deset hodin, do poledne jsou dvě, do šesti osm, to znamená tolik jako celou noc, do Prahy se dojede za sedm hodin, do Klatov pěšky dojde za šest hodin. To však bylo mi vlastně lhostejno, co mne trápilo a tížilo, byla okolnost, že je středa, že

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Čekal tak toužebně, že by nebylo divu, kdyby se objevili ve

Více

Soused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi!

Soused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi! JEŽÍŠ UČITEL Když začal Ježíš kázat, učil lidi, co mají dělat, aby byli dobří, a aby jim za to Pán Bůh žehnal. Říkal lidem: Máte v nebi dobrého Otce. Mějte ho rádi a takto se k němu modlete: Otče náš,

Více

Nejlepší nevěsta. Alena Vorlíčková Regina Daňková

Nejlepší nevěsta. Alena Vorlíčková Regina Daňková Nejlepší nevěsta Alena Vorlíčková Regina Daňková Pohádky pro společné čtení Projekt Městské knihovny Svitavy Lektoruje PhDr. Lenka Krejčová, Ph.D. DYS-centrum Praha Nejlepší nevěsta Alena Vorlíčková, 2011

Více

Stopy totality- pan Jiří Šoustar

Stopy totality- pan Jiří Šoustar Stopy totality- pan Jiří Šoustar Mládí Narodil se 21.dubna 1925 v Bobrové. Chodil do obecné školy v Bobrové. Jeho otec se jmenoval Cyril Šoustar. Pracoval jako pekař. Jeho matka Jindřiška Šoustarová pracovala

Více

Myši vzhůru nohama. podle Roalda Dahla

Myši vzhůru nohama. podle Roalda Dahla podle Roalda Dahla B yl jednou jeden starý pán, kterému bylo 87 let a jmenoval se Labon. Celý svůj život to byl klidný a mírumilovný člověk. Byl velmi chudý, ale velmi šťastný. Když Labon zjistil, že má

Více

PROSINEC 2012 Pohádka o Vánocích Jiří Kovář 9.třída

PROSINEC 2012 Pohádka o Vánocích Jiří Kovář 9.třída PROSINEC 2012 Pohádka o Vánocích Jiří Kovář 9.třída V jedné malé chaloupce žila babička dědeček a jeden malý kluk jménem Toník. Blížily se Vánoce a Toník byl čím dál víc nedočkavý, až do té doby když k

Více

NESNESITELNÁ RYCHLOST SPASENÍ - LK 23,32-43

NESNESITELNÁ RYCHLOST SPASENÍ - LK 23,32-43 LABEM BIBLICKÉ SPOLEČENSTVÍ KŘESŤANŮ ÚSTÍ NAD NESNESITELNÁ RYCHLOST SPASENÍ - LK 23,32-43 Spasní na poslední chvíli 32 Spolu s ním byli vedeni na smrt ještě dva zločinci. 33 Když přišli na místo, které

Více

Ženy v korintském sboru

Ženy v korintském sboru Ženy v korintském sboru 1. Ježíši krásný, panovníku jasný, Boží i lidský synu, tebe milovat a oslavovat žádám každou hodinu. 2. Krásné jsou kraje, pole, luhy, háje, zavítá-li jarní čas: nad vše vezdejší

Více

Nejkrásnější české pohádky

Nejkrásnější české pohádky Nejkrásnější české pohádky také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Vybrala a upravila Jana Eislerová Ilustrovala Edita Plicková Nejkrásnější české pohádky e-kniha Copyright Fragment, 2013

Více

ŠEST ŽEN, ŠEST CITACÍ

ŠEST ŽEN, ŠEST CITACÍ aktivita ŠEST ŽEN, ŠEST CITACÍ ANOTACE: Žáci se prostřednictvím skutečných příběhů židovských žen za druhé světové války seznámí s problematikou holocaustu a diskutují na dané téma. VZDĚLÁVACÍ OBLASTI

Více

Modlitební řetěz 5. 4. 19. 4. 2009-04-13. Svědectví od Martina Gregora: Modleme se upřímě, bez povinnosti, Bůh

Modlitební řetěz 5. 4. 19. 4. 2009-04-13. Svědectví od Martina Gregora: Modleme se upřímě, bez povinnosti, Bůh Modlitební řetěz 5. 4. 19. 4. 2009-04-13 Svědectví od Martina Gregora: Modleme se upřímě, bez povinnosti, Bůh nás miluje takové, jací jsme. Je mnoho projevů modliteb, podstatné je, aby byly v upřímnosti.

Více

Přednáška prvňáčkům 1.B o čištění zoubků. Veselé zoubky. přednáška společnosti drogerie DM

Přednáška prvňáčkům 1.B o čištění zoubků. Veselé zoubky. přednáška společnosti drogerie DM Přednáška prvňáčkům 1.B o čištění zoubků Veselé zoubky přednáška společnosti drogerie DM Davídek z 1.B se nám svěřil, jak se mu líbila přednáška o čištění zoubků. Ptala jsem se ho, jestli se mu akce líbila.

Více

Změna života v sedmi dnech. Den druhý OBDIV

Změna života v sedmi dnech. Den druhý OBDIV Změna života v sedmi dnech Den druhý OBDIV 19 Stanislav Šlenc Ráno mě probudili ptáci. Otevřel jsem oči a uviděl nad sebou mezi korunami borovic, které se kolébaly, modrou oblohu zalitou sluncem. Mé včerejší

Více

Druhy vedlejších vět. Souvětí podřadné

Druhy vedlejších vět. Souvětí podřadné Druhy vedlejších vět Souvětí podřadné Podmětná vyjadřuje podmět věty řídící. Bývá připojena vztažným zájmenem kdo nebo co nebo spojkami že, aby apod., např.: Je pozoruhodné, že se poměrně málo otázek týkalo

Více

DRUHY LYRIKY. Autor: Mgr. Vladimíra Barboříková. Datum (období) tvorby: 16. 2. 2012 14. 3. 2012. Ročník: osmý, devátý

DRUHY LYRIKY. Autor: Mgr. Vladimíra Barboříková. Datum (období) tvorby: 16. 2. 2012 14. 3. 2012. Ročník: osmý, devátý DRUHY LYRIKY Autor: Mgr. Vladimíra Barboříková Datum (období) tvorby: 16. 2. 2012 14. 3. 2012 Ročník: osmý, devátý Vzdělávací oblast: literární výchova základní seznámení s pojmy Tento projekt je spolufinancován

Více

Akupuntura(akupresura) na cesty

Akupuntura(akupresura) na cesty Akupuntura(akupresura) na cesty 1. Základní body TS 4 v 1. meziprstním prostoru ve výši středu 1. záprstní kosti Ž 36 tři proporcionální cuny (palce) pod čéškou, jeden prst vně od hrany holenní kosti Bod

Více

Dospívání jednoho mladíka

Dospívání jednoho mladíka Dospívání jednoho mladíka Osobité a věrné svědectví o dobrodružstvích, radostech a strastech života jednoho dozrávajícího chlapce (se sklony pro hašteřivost) Jak je zachytil a sepsal André Daim S věnováním

Více

1. Ano, byl. 2. Ano, jsou. 3. Ano, budou. 4. Ano, byla. 5. Ano, jsou. 6. Ano, byly. 7. Ano, je. 8. Ano, bude.

1. Ano, byl. 2. Ano, jsou. 3. Ano, budou. 4. Ano, byla. 5. Ano, jsou. 6. Ano, byly. 7. Ano, je. 8. Ano, bude. Leksjon 5 5.1.1. Gjør om til negative konstateringer. To je škola. To není škola. 1. To je kostel. 2. Tohle jsou továrny. 3. To byla nemocnice. 4. Tohleto bude silnice. 5. Tohle jsou čtverce. 6. To byl

Více

Pusinka Pohádka o malém delfínovi

Pusinka Pohádka o malém delfínovi Petra Dobrovolny www.dolphinkissis.ch Pusinka Pohádka o malém delfínovi Byl jednou jeden malý delfín. Rodiče mu říkali Pusinka, protože měl špičatější čumáček než ostatní delfíni. Když si chtěl Pusinka

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Cesta života / Cesta lásky

Cesta života / Cesta lásky Kudy do nebe Cesta života / Cesta lásky Cesta života Smyslem života není jen někam jít. Chceme-li, aby náš život měl smysl, je třeba mít cíl, který stojí za to, abychom kvůli němu občas museli překonat

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Výprava za pokladem se odkládá. Musíme vypátrat, co to všechno znamená! řekl rázně Jaguár. Kamarádi pak dlouze diskutovali o tom, zda mapka s

Výprava za pokladem se odkládá. Musíme vypátrat, co to všechno znamená! řekl rázně Jaguár. Kamarádi pak dlouze diskutovali o tom, zda mapka s Pak už všichni napjatě čekali, kdy se konečně objeví Laurio a začnou si spolu hrát. Ahoj, kamarádi! pozdravila Laurio, když konečně dorazila na Území kamarádů. Ahoj, Laurio! odpověděli všichni sborově

Více

Veselé sluníčko Mateřská škola Okružní 917, 735 14 Orlová-Lutyně

Veselé sluníčko Mateřská škola Okružní 917, 735 14 Orlová-Lutyně Veselé sluníčko Mateřská škola Okružní 917, 735 14 Orlová-Lutyně Motto: Všechno, co opravdu potřebuji znát, jsem se naučil v mateřské škole R.Fulghum (americký psycholog a spisovatel) JARO 2013 Jaro! Jaro!

Více

Hádej, který skokan má na břiše vak? Správně! Je to klokan.

Hádej, který skokan má na břiše vak? Správně! Je to klokan. Hádej, který skokan má na břiše vak? Správně! Je to klokan. Klokan Vykuk má dokonce vaky dva. Jeden na břiše, druhý, červený, nosí na zádech. Do něj ukládá všechno, co najde. Ten klokan Vykuk je ale pěkný

Více

REKONSTRUKCE JÍDELNY A ŠKOLNÍHO DVORA

REKONSTRUKCE JÍDELNY A ŠKOLNÍHO DVORA Září 2009 REKONSTRUKCE JÍDELNY A ŠKOLNÍHO DVORA Během prázdnin započala v areálu naší školy rozsáhlá rekonstrukce jídelny a školního dvora. Jak dlouho potrvá nevíme. Snad do poloviny listopadu. Bohužel

Více

Jak se v parku narodil dráček

Jak se v parku narodil dráček Jak se v parku narodil dráček Klárka a Matýsek jsou dobří kamarádi. Nejradši chodí ven do parku. Hrají si s dalšími kamarády na schovku SCHOVKA POD DEKOU, na honěnou HONIČKA SE ZÁCHRANOU nebo si jen tak

Více

NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ

NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ (pro soukromou pobožnost) 1.den Modleme se za celé lidstvo Nejmilosrdnější Ježíši, jehož vlastností je slitování a odpuštění, nehleď na naše hříchy, ale na důvěru, kterou

Více

Hádanka. Malý úkol na přemýšlení:

Hádanka. Malý úkol na přemýšlení: Hádanka Malý úkol na přemýšlení: Řídíš auto a udržuješ konstantní rychlost. Po tvé pravé straně je hluboký sráz. Nalevo od tebe jede obrovské požární vozidlo a udržuje stejnou rychlost jako ty. Před tebou

Více

M. M. Cabicar PRCEK PLOD NA PLANETĚ HUGO

M. M. Cabicar PRCEK PLOD NA PLANETĚ HUGO 1 M. M. Cabicar PRCEK PLOD NA PLANETĚ HUGO 2 Copyright: Autor: M. M. Cabicar Vydal: Martin Koláček - E-knihy jedou 2014 ISBN: 978-80-7512-091-5 (epub) 978-80-7512-092-2 (mobipocket) 978-80-7512-093-9 (pdf)

Více

Epištola Židům. část - 3. Ježíš je hoden větší slávy než Mojžíš (viz Žd 3,3)

Epištola Židům. část - 3. Ježíš je hoden větší slávy než Mojžíš (viz Žd 3,3) Epištola Židům část - 3. Ježíš je hoden větší slávy než Mojžíš (viz Žd 3,3) Podklady: Nedělní kázání: 19. 07. 2015 Téma: Ježíš je hoden větší slávy než Mojžíš. Použit: Český studijní překlad Bible Sloužil:

Více

Video č. 3 JAK ZAČÍT S ŽIVOU STRAVOU. Eva Peršinová 2015 www.vitarianstyle.com

Video č. 3 JAK ZAČÍT S ŽIVOU STRAVOU. Eva Peršinová 2015 www.vitarianstyle.com Video č. 3 JAK ZAČÍT S ŽIVOU STRAVOU 1 Krásný den Jmenuji se Eva Peršinová a vítám vás na webových stránkách www.vitarianstyle.com. Pojďme se nyní podívat na třetí video s názvem: Jak na to, v podstatě

Více

Jak se modlit za nevěřícího manžela

Jak se modlit za nevěřícího manžela Jak se modlit za nevěřícího manžela Mo Tizzardová Poděkování Z celého srdce děkuji Jan Hodgeové, která se stala mou přítelkyní, pomohla mi uvědomit si, jak moc mě Bůh miluje, a stála při mně a modlila

Více

Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Název vzdělávacího materiálu Zlověstný ostrov tabákoví bandité Anotace Na základě práce s textem se žáci seznamují s problematikou kouření,

Více

Říkadla pro celý den. František Hrubín. a taky navečer. Ilustrovala Lucie Lomová

Říkadla pro celý den. František Hrubín. a taky navečer. Ilustrovala Lucie Lomová Říkadla pro celý den František Hrubín Ilustrovala Lucie Lomová a taky navečer Milé děti, milí rodiče, otevíráte výbor básní Františka Hrubína, který patří mezi básníky, jehož děti opravdu milují. Těžko

Více

Škola. Autor Číslo projektu Číslo Název tematického celku Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Anotace

Škola. Autor Číslo projektu Číslo Název tematického celku Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Anotace Škola Autor Číslo projektu Číslo Název tematického celku Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Anotace Očekávaný výstup Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Mgr. Kateřina

Více

Nemáte Žádné Reference?

Nemáte Žádné Reference? Nemáte Žádné Reference? Pak mám pro vás dobrou zprávu. Každý začíná s tím, že žádné nemá. Všichni ale musíme odněkud začít. Z vlastní zkušenosti se mi nesčetněkrát potvrdilo, že když umístíte reference,

Více

Možnost spolupráce knihovny a školy v 21. století. Mediální výchova

Možnost spolupráce knihovny a školy v 21. století. Mediální výchova Možnost spolupráce knihovny a školy v 21. století Mediální výchova Mediální výchova seznamuje žáky s principy fungování médií. Mediální gramotnost lze chápat jako schopnost zkoumat a analyzovat informace,

Více

Ahoj kamarádi, jste p emýšleli o tom, jestli ti dva povedení kokrhelové a trumberové, Tomáš a Jirka, nakonec do toho auta nastoupili?

Ahoj kamarádi, jste p emýšleli o tom, jestli ti dva povedení kokrhelové a trumberové, Tomáš a Jirka, nakonec do toho auta nastoupili? Ahoj kamarádi, určitě jste přemýšleli o tom, jestli ti dva povedení kokrhelové a trumberové, Tomáš a Jirka, nakonec do toho auta nastoupili? Jestli uvěřili tomu podivnému a podezřelému chlapíkovi a sedli

Více

Bible pro děti. představuje. První Velikonoce

Bible pro děti. představuje. První Velikonoce Bible pro děti představuje První Velikonoce Napsal: Edward Hughes Ilustrovali: Janie Forest Upravili: Lyn Doerksen Přeložila: Jana Jersakova Vydala: Bible for Children www.m1914.org BFC PO Box 3 Winnipeg,

Více

Hans Christian Andersen

Hans Christian Andersen Hans Christian Andersen MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_ 04_18 Tématický celek: Evropa

Více

Pokud chcete do textu vložit fotografii, abyste jej oživili, měli byste myslet na následující:

Pokud chcete do textu vložit fotografii, abyste jej oživili, měli byste myslet na následující: Obrázek v textu Pokud chcete do textu vložit fotografii, abyste jej oživili, měli byste myslet na následující: 1) Mám skutečně fotografii do textu dát? Ne vždy je vložení fotografie do textu vhodné. Text

Více

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VÝVOJ ČLOVĚKA,

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VÝVOJ ČLOVĚKA, FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VÝVOJ ČLOVĚKA, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VÝVOJ ČLOVĚKA 1. Uveďte,

Více

Pomáhat lidem s postižením je normální.

Pomáhat lidem s postižením je normální. HELP KLUB, sdružení rodičů a přátel dětí s postižením Pomáhat lidem s postižením je normální. 2014 S úsměvem jde. Jestli jde, nebo jede, o to nejde. Tady jde o úsměv. Pokud budete mít náš kalendář ve své

Více

Těsně vedle! Zatoč se 3krát kolem dokola a vrať se na písmenko L. Špatně. Udělej 5 dřepů s výskokem a vrať se zpátky k písmenku E.

Těsně vedle! Zatoč se 3krát kolem dokola a vrať se na písmenko L. Špatně. Udělej 5 dřepů s výskokem a vrať se zpátky k písmenku E. START A á C d b č E Správně! Zapiš toto písmenko do devátého políčka K vykonávání tohoto povolání je zapotřebí silná povaha, která vydrží pohled na krev. Při tomto povolání se provádí činnosti jako porážka,

Více

Asertivní komunikace

Asertivní komunikace Asertivní komunikace Kde se vzalo, tu se vzalo Autorem metody tréninku asertivity je Američan Andrew Salter. Své žáky učil spontánním reakcím, přiměřenému projevu emocí a umění stát si za svým. dovednost

Více

Paprsky světla létají úžasnou rychlostí. Když dorazí do našich očí, donesou

Paprsky světla létají úžasnou rychlostí. Když dorazí do našich očí, donesou SVĚTLO Paprsky světla létají úžasnou rychlostí. Když dorazí do našich očí, donesou nám mnoho informací o věcech kolem nás. Vlastnosti světla mohou být ukázány na celé řadě zajímavých pokusů. Uvidíš svíčku?

Více

Obsah. Bez přestání se modlete 5

Obsah. Bez přestání se modlete 5 Obsah Bez přestání se modlete 5 MODLITBA ŽALMY 7 Blaze tomu, kdo nechodí, jak mu radí bezbožní 8 Vyslechni mě, když volám 9 Hospodin je můj pastýř, nic nepostrádám 10 Jen v Bohu odpočívá má duše 11 Bože,

Více

Kdyby svět byl dokonalý, žádné omluvy bychom nepotřebovali, protože však dokonalý není, bez omluv se neobejdeme. Kdy je potřeba mluvit o omluvě?

Kdyby svět byl dokonalý, žádné omluvy bychom nepotřebovali, protože však dokonalý není, bez omluv se neobejdeme. Kdy je potřeba mluvit o omluvě? Kdyby svět byl dokonalý, žádné omluvy bychom nepotřebovali, protože však dokonalý není, bez omluv se neobejdeme. Kdy je potřeba mluvit o omluvě? Za napětím v manželství bývá často neochota se omluvit.

Více

Den kdy se vrátí láska k nám

Den kdy se vrátí láska k nám Den kdy se vrátí láska k nám obsazení: Tereza Petra Göbelová Petra Tereza Agelová 1. scéna pohoda Proslov DJ karaoke party hard repertoár Podvod, Holky z naší školky, Pohoda, Den kdy se vrátí láska k nám

Více

Výsluňský. plátek LISTOPAD. Připravily: Anička, Jarka a Katka

Výsluňský. plátek LISTOPAD. Připravily: Anička, Jarka a Katka Výsluňský plátek LISTOPAD Připravily: Anička, Jarka a Katka Z obsahu: Fotbalový turnaj osmiček Zamířeno do: 7.C- rozhovor s Martinem Gebellem I učitelé jsou jen lidé - rozhovor s panem ředitelem Jiřím

Více

Základní škola a Mateřská škola Velké Albrechtice, příspěvková organizace. Název školy: Elena Kolarovská. Období: duben 2012 VY_32_INOVACE_30_ČJ2

Základní škola a Mateřská škola Velké Albrechtice, příspěvková organizace. Název školy: Elena Kolarovská. Období: duben 2012 VY_32_INOVACE_30_ČJ2 Název školy: Základní škola a Mateřská škola Velké Albrechtice, příspěvková organizace Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2557 Autor: Elena Kolarovská Období: duben 2012 Název: VY_32_INOVACE_30_ČJ2 Vzdělávací

Více

část sedmnáctá Konec?

část sedmnáctá Konec? část sedmnáctá Konec? A bylo to tady. Konec roku. Tedy abychom byli přesní konec školního roku. Poprvé v životě měl k té příležitosti Vojta připravené nové rifle a košili. Byla to zásluha Anežky. Přivezla

Více

Projekt: Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505

Projekt: Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505 Sportovní 300, 789 63 Ruda nad Moravou Metodický list Zařazení materiálu: Šablona:Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti (I/2) Sada:1 Číslo: EU-OPVK-ČIG-2ST-08

Více

Název projektu: EU Peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3498

Název projektu: EU Peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3498 Název projektu: EU Peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3498 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_140 Jméno autora: Jana Lanková Třída/ročník: 2. stupeň ZŠ praktické - výuka

Více

Informace pro rodiče

Informace pro rodiče Informace pro rodiče časopis MŠ Brouček duben 2015 Vydává: Mateřská škola Brouček Prackovice nad Labem Tel: 416 539 112 http://www.msbroucek.eu e-mail: msbroucek@seznam.cz Platby v MŠ Platbu inkasem provedeme

Více

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz Bylo mi teprve 17, když jsem zjistila, že jsem těhotná. Hlavou mi svištělo, že chci studovat, užívat si života, a že mě naši zabijou. Ti nám ale nakonec pomohli ze všech nejvíc. S prckem to dnes už skvěle

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA NÝRSKO, ŠKOLNÍ ULICE příspěvková organizace VÝSTUPNÍ TEST PRO ŢÁKY 9. ročníku B/ ČESKÝ JAZYK A LITERATURA Jméno a příjmení:

ZÁKLADNÍ ŠKOLA NÝRSKO, ŠKOLNÍ ULICE příspěvková organizace VÝSTUPNÍ TEST PRO ŢÁKY 9. ročníku B/ ČESKÝ JAZYK A LITERATURA Jméno a příjmení: Název projektu: Šumavská škola = evropská škola Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.12 /02.0010 ZÁKLADNÍ ŠKOLA NÝRSKO, ŠKOLNÍ ULICE příspěvková organizace VÝSTUPNÍ TEST PRO ŢÁKY 9. ročníku B/ ČESKÝ

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Název projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

7. a 10. Boží přikázání: NEPOKRADEŠ! ANI NEPOŽÁDÁŠ STATKU SVÉHO BLIŽNÍHO!

7. a 10. Boží přikázání: NEPOKRADEŠ! ANI NEPOŽÁDÁŠ STATKU SVÉHO BLIŽNÍHO! 7. a 10. Boží přikázání: NEPOKRADEŠ! ANI NEPOŽÁDÁŠ STATKU SVÉHO BLIŽNÍHO! Na obrázku vidíš podivného chlapíka: je to lupič! V pytli si nese ukradené věci, které nespravedlivě odcizil druhým lidem a které

Více

VY_32_INOVACE_CH8SA_01_01_01. VY_32_INOVACE_CJ678JO_09_03_17 materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Hana Johánková Vzdělávací oblast předmět:

VY_32_INOVACE_CH8SA_01_01_01. VY_32_INOVACE_CJ678JO_09_03_17 materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Hana Johánková Vzdělávací oblast předmět: Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací VY_32_INOVACE_CH8SA_01_01_01

Více

Metodický list. Sada: 1 Číslo DUM:EU-OPVK-ČIG-1ST-11 Předmět: Český jazyk a literatura

Metodický list. Sada: 1 Číslo DUM:EU-OPVK-ČIG-1ST-11 Předmět: Český jazyk a literatura Příjemce: Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk, Sportovní 300, 789 63 Ruda nad Moravou Zařazení materiálu: Metodický list Šablona: Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a

Více

část šestnáctá Střední vrstva

část šestnáctá Střední vrstva část šestnáctá Střední vrstva Na začátku května se letos hodně oteplilo. Do školy se chodilo v kraťasech a v tričku, což stejně při vyučování nepomohlo. Ve třídě bylo horko a dusno. A když paní učitelka

Více

Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více

Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2970 Identifikátor materiálu Název klíčové aktivity Vzdělávací oblast Vzdělávací předmět / obor Tematický

Více

Děti a tety z našeho Domova:

Děti a tety z našeho Domova: Všichni jsme prožívali vánoční svátky se svými blízkými, ať už doma nebo na našem Domově. Mnozí z vás o svých Vánocích napsali a namalovali hezké příspěvky: Děti a tety z našeho Domova: Na Štědrý den se

Více

ŠvP Rokytnice n. Jizerou 2011

ŠvP Rokytnice n. Jizerou 2011 ZŠ Rudná ŠvP Rokytnice n. Jizerou 2011 Můj milý deníčku... 8. A na horách Autoři: Žactvo Korektor: Martin Isoz 8. června 2011 1 Pondělí 6. 6. 2011 1.1 MI & VI Pondělní den byl dnem úvodním. V osm hodin

Více

Hlavní celebrant s rozpjatýma rukama říká:

Hlavní celebrant s rozpjatýma rukama říká: Primice P. Jakuba Vavrečky 12. července 2014 5 EUCHARISTICKÁ MODLITBA Hlavní celebrant s rozpjatýma rukama říká: Děkujeme ti, svatý Otče, a vyznáváme, že jsi veliký a žes všechna svá díla učinil v moudrosti

Více

Ahoj, jmenuji se Draculaura. V téhle knížce si o mně přečteš úplně všechno.

Ahoj, jmenuji se Draculaura. V téhle knížce si o mně přečteš úplně všechno. Ahoj, jmenuji se Draculaura. V téhle knížce si o mně přečteš úplně všechno. Draculaura Dcera Drákuly Beznadějná romantička VĚK 1599 let. Nemůžu se dočkat, až mi bude sladkých 1600. ZABIJÁCKÝ STYL Ráda

Více

Velké a malé příběhy moderních dějin

Velké a malé příběhy moderních dějin Gabriela Juříčková Zpovídaní mé babičky Boženy Žižkové, narozené v roce 1939 Autorka: Gabriela Juříčková Už by nechtěla vrátit komunisty, přitom všude jinde pořád slyším, jak prý tehdy bylo líp. Datum

Více

Zájmena - test DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL VY_32_INOVACE_ST_01-06_CJ-6. autor Jaroslava Staňková. vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace

Zájmena - test DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL VY_32_INOVACE_ST_01-06_CJ-6. autor Jaroslava Staňková. vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Zájmena

Více

Určování slovních druhů, podstatná jména mluvnické kategorie, přídavná

Určování slovních druhů, podstatná jména mluvnické kategorie, přídavná Anotace Tematický celek zaměřený na tvaroslovné jevy je zpracován do textového souboru, který lze použít pro více vyučovacích hodin k procvičení dané problematiky. Cvičení mají za úkol upevnit znalosti

Více

Do soutěže bylo zasláno více než 30 prací. Vítězné práce:

Do soutěže bylo zasláno více než 30 prací. Vítězné práce: Do soutěže bylo zasláno více než 30 prací. Vítězné práce: Někteří se ptají, co by dělali s knihou. Já se spíš ptám, co bych dělal bez knihy. Ivo Ondráček SPgŠ Znojmo Jaro, léto, podzim, zima, číst si knížku

Více

SLOVÍČKO (NEJEN) PRO DĚTI V PROSINCI

SLOVÍČKO (NEJEN) PRO DĚTI V PROSINCI SLOVÍČKO (NEJEN) PRO DĚTI V PROSINCI Téma měsíce: Postavy vánočního příběhu vyprávějí Prosinec 1 Prosinec 2 Prosinec 3 Prosinec 4 PŘEHLED Posel římského císaře Hospodský v Betlémě Ovčáci na betlémských

Více

Označení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: líčová slova: Metodika: Obor: Ročník: Autor: Zpracováno dne:

Označení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: líčová slova: Metodika: Obor: Ročník: Autor: Zpracováno dne: Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUBMO_CESKYJAZYK_13 Název materiálu: Obtížné pravopisné jevy 1 Tematická oblast: Český jazyk, 2. ročník Anotace: Zpracovaná prezentace slouží k upevnění základních pravidel

Více

Jiří Glet PAVLÍK NA PRÁZDNINÁCH NA VALAŠSKU

Jiří Glet PAVLÍK NA PRÁZDNINÁCH NA VALAŠSKU 1 Jiří Glet PAVLÍK NA PRÁZDNINÁCH NA VALAŠSKU 2 KAM NA PRÁZDNINY Bylo jaro a sluníčko se usmívalo. Tatínek přišel z práce a usmíval se taky. Tak si představ maminko, že mě firma vyslala na letní stáž do

Více

Scénář ukázkového testu Přetištěno z knihy Nenuťte uživatele přemýšlet! 2010 Steve Krug

Scénář ukázkového testu Přetištěno z knihy Nenuťte uživatele přemýšlet! 2010 Steve Krug Scénář ukázkového testu Přetištěno z knihy Nenuťte uživatele přemýšlet! 2010 Steve Krug Ve webovém prohlížeči by měla být načtení nějaká neutrální stránka, například Google. Dobrý den. Jmenuji se a budu

Více

EU Děti Online II (31/03/2010) Věk 9-10 LET

EU Děti Online II (31/03/2010) Věk 9-10 LET ZKOPÍRUJTE IDENTIFIKČNÍ ČÍSLO Z KONTKTNÍHO LISTU ČÍSLO ZEMĚ ČÍSLO STRTOVNÍH O BODU ČÍSLO DRESY JMÉNO TZTELE ČÍSLO DRES PSČ TELEFONNÍ ČÍSLO EU Děti Online II (31/03/2010) JK VYPLNIT TUTO ČÁST DOTZNÍKU Věk

Více

UČÍM SE ŘÍKAT NE Vaše slovo buď ano, ano ne, ne ; co je nad to, je ze zlého.

UČÍM SE ŘÍKAT NE Vaše slovo buď ano, ano ne, ne ; co je nad to, je ze zlého. UČÍM SE ŘÍKAT NE Vaše slovo buď ano, ano ne, ne ; co je nad to, je ze zlého. Pomůcky: pracovní list, DUHA 9/2014 2015. Přivítání Přivítáme se, přeptáme se dětí, jak se jim daří, a rozdáme si pracovní listy

Více

JANA HOCHMANNOVÁ. Román o krizi středního věku

JANA HOCHMANNOVÁ. Román o krizi středního věku JANA HOCHMANNOVÁ Román o krizi středního věku 12 Novinka Přijíždím domů z práce a manžel sedí u kávy. Spokojeně popíjí nápoj a šibalsky se na mě dívá. Neříká nic, jen mě pozoruje. Nevím, co si o tom mám

Více

XXX. NEÚNAVNÁ MODLITBA

XXX. NEÚNAVNÁ MODLITBA XXX. NEÚNAVNÁ MODLITBA Škola duchovního života Písmo svaté: Stále se radujte, bez přestání se modlete. Ve všech životních podmínkách děkujte Bohu. Tak to Bůh po Vás chce v Kristu Ježíši. (1Sol 5, 16-18)

Více

Začátek lidského smutku

Začátek lidského smutku Bible pro děti představuje Začátek lidského smutku Napsal: Edward Hughes Ilustrovali: Byron Unger; Lazarus Upravili: M. Maillot; Tammy S. Přeložila: Martina Penner Vydala: Bible for Children www.m1914.org

Více

Přídavná jména. MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život

Přídavná jména. MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Přídavná jména MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_12_11 Tématický celek: Gramatika, skladba,

Více

Duha. časopis žáků ZŠ Huštěnovice

Duha. časopis žáků ZŠ Huštěnovice Duha časopis žáků ZŠ Huštěnovice První číslo Podzim 2013 Obsah: 1. Slovo úvodem 2. Krátká historie školy 3. Jaké byly školy dříve? 4. Co děláme ve škole 5. Paní učitelka 6. Básničky o škole Milí čtenáři,

Více

Přijímací zkoušky z českého jazyka 2006

Přijímací zkoušky z českého jazyka 2006 Přijímací zkoušky z českého jazyka 2006 Uprostřed hvozdu a uprostřed noci, za větrem v roklince doutnal ohníček. Kousek dál na pařezu seděl do pláště zachumlaný voják. Veterán. Držel stráž. Nebylo koho

Více

4. O jakých částech Ostravy se autora zmiňuje? Znáte nějakou další část tohoto města?

4. O jakých částech Ostravy se autora zmiňuje? Znáte nějakou další část tohoto města? PL Petr Bezruč: Slezské písně; buřiči a dekadenti Ostrava Sto roků v šachtě žil, mlčel jsem, za sto let v rameni bezmasém svaly mi v železo ztuhly. Lehko se zasmát mi kdekdo moh, ve Vídni, v ústraní tichém.

Více

Paní Drozdková vypráví

Paní Drozdková vypráví Paní Drozdková vypráví Narodila jsem se 14. prosince roku 1923 v obci Dobrčice u Přerova. Pocházím ze čtyř dětí. Nejstarší sestra brzy po svém narození zemřela, o ní vím jen z vyprávění maminky. Rodiče

Více

Vonásek k tabuli Milan Kocmánek & Leopold Králík

Vonásek k tabuli Milan Kocmánek & Leopold Králík 16 TÝDENÍK ZVLÁŠTNÍ VYDÁNÍ PROSINEC 2007 S šipkovanou se jděte vycpat, pane učiteli, my dneska hrajeme radši šikanovanou! To už je tenhle měsíc třetí poznámka. Tady asi pomůže jedině pořádný výprask. Kde

Více

Školtýn. Základní škola Týnec nad Labem. Ročník 12. 2. číslo

Školtýn. Základní škola Týnec nad Labem. Ročník 12. 2. číslo Školtýn Základní škola Týnec nad Labem Ročník 12 2. číslo 2012 2013 Obsah 1. Narozeninová oslava 2. Rozhovor s ředitelem školy 60 let 3. Afrika 4. Mikuláš 5. Vánoční šplh 6. Florbal 7. Kolínská laťka 8.

Více

PRÁCE S TEXTEM Ptala se Františky Marta. OČEKÁVANÝ VÝSTUP Procvičování čtení a porozumění textu na základě doplnění jednotlivých vět textu podle rýmu

PRÁCE S TEXTEM Ptala se Františky Marta. OČEKÁVANÝ VÝSTUP Procvičování čtení a porozumění textu na základě doplnění jednotlivých vět textu podle rýmu AUTOR Mgr. Jana Pikalová PRÁCE S TEXTEM Ptala se Františky Marta OČEKÁVANÝ VÝSTUP Procvičování čtení a porozumění textu na základě doplnění jednotlivých vět textu podle rýmu FORMA VZDĚLÁVACÍHO MATERIÁLU

Více

Lukášovo evangeliuml. Ježíš vyprávěl lidem, kteří ho následovali, spoustu příběhů. Každý příběh měl zvláštní význam.

Lukášovo evangeliuml. Ježíš vyprávěl lidem, kteří ho následovali, spoustu příběhů. Každý příběh měl zvláštní význam. Vyplň následující údaje Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: úvodní biblické příběhy pro děti PoznejBibli Vedoucí skupiny: 1. Příběh Ztracená ovce Lukáš 15,1-7 3 Klíčový verš: Přečti si Lukáš 15,7 Popros

Více

Zivot Pána Ježíše. podle evangeliamatouše, Marka, Lukáše a Jana. Príbeh zacínájeho narozením v malém meste Betléme.

Zivot Pána Ježíše. podle evangeliamatouše, Marka, Lukáše a Jana. Príbeh zacínájeho narozením v malém meste Betléme. b v Zivot Pána Ježíše podle evangeliamatouše, Marka, Lukáše a Jana. [ Príbeh zacínájeho narozením v malém meste Betléme. @ 1987 David C. Cook Publishing Co., Elgin,II 60120 rv L Josef a Marie milovali

Více

Jméno autora: Mgr. Věra Kocmanová Datum vytvoření: 12.4.2013 Číslo DUMu: VY_12_INOVACE_23_CJ_NP1

Jméno autora: Mgr. Věra Kocmanová Datum vytvoření: 12.4.2013 Číslo DUMu: VY_12_INOVACE_23_CJ_NP1 Jméno autora: Mgr. Věra Kocmanová Datum vytvoření: 12.4.2013 Číslo DUMu: VY_12_INOVACE_23_CJ_NP1 Ročník: I. Český jazyk a literatura Vzdělávací oblast: Jazykové vzdělávání a komunikace, Estetické vzdělávání

Více

Gymnázium, Brno, Elgartova 3

Gymnázium, Brno, Elgartova 3 Gymnázium, Brno, Elgartova 3 GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0925 I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti Téma: Vybraná díla z české literatury

Více

Dan Živna: CO S ODPADY Nikola Komínková CO S ODPADY Dan Živna KONEC SVĚTA Nikola Komínková SÁŇKOVÁNÍ

Dan Živna: CO S ODPADY Nikola Komínková CO S ODPADY Dan Živna KONEC SVĚTA Nikola Komínková SÁŇKOVÁNÍ Dan Živna: CO S ODPADY My doma také recyklujeme odpadky. Sbíráme sklo, papír a plasty. Až toho máme moc, tak to odneseme do sběrných nádob. Nádoby se jmenují: SKLO, PLASTY, PAPÍR. My doma ještě třídíme

Více

Vánoční Těsnohlídkův strom s tradiční sbírkou Červeného kříže

Vánoční Těsnohlídkův strom s tradiční sbírkou Červeného kříže Vánoční Těsnohlídkův strom s tradiční sbírkou Červeného kříže Tento Vánoční strom tu stojí nejen jako symbol nejkrásnějších svátků roku, Vánoc, ale připomíná nám všem také tradici, která se začala odvíjet

Více

MODLI SE TO NEJTĚŽŠÍ JE ZA SVOU SMRT SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU...

MODLI SE TO NEJTĚŽŠÍ JE ZA SVOU SMRT SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU... MODLI SE ZA SVOU SMRT TO NEJTĚŽŠÍ JE SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU... Dag Hammarskjöld (1905-1961) švédský spisovatel a diplomat, generální tajemník

Více

Kód VM: VY_32_INOVACE_5PAU32 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581

Kód VM: VY_32_INOVACE_5PAU32 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Kód VM: VY_32_INOVACE_5PAU32 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Autor: Jana Paulusová Fišerová Datum: 28.10. 2012 Ročník: 6. 9. Vzdělávací oblast: Umění

Více

Čarovný mlýnek. Proč je mořská voda slaná

Čarovný mlýnek. Proč je mořská voda slaná Čarovný mlýnek Proč je mořská voda slaná Alena Vorlíčková Regina Daňková Pohádky pro společné čtení Projekt Městské knihovny Svitavy Lektoruje PhDr. Lenka Krejčová, Ph.D., DYS-centrum Praha Čarovný mlýnek

Více

Přídavná jména. Český jazyk třída pro jazykovou přípravu. Autor: Mgr. Karla Kubíčková Základní škola Gutha-Jarkovského Kostelec nad Orlicí

Přídavná jména. Český jazyk třída pro jazykovou přípravu. Autor: Mgr. Karla Kubíčková Základní škola Gutha-Jarkovského Kostelec nad Orlicí Přídavná jména Český jazyk třída pro jazykovou přípravu Autor: Mgr. Karla Kubíčková Základní škola Gutha-Jarkovského Kostelec nad Orlicí Slovům, která nám říkají, jak se věci, lidé nebo zvířata jmenují,

Více

Co si představíš pod samotným pojmem komunismus, co se ti vybaví?

Co si představíš pod samotným pojmem komunismus, co se ti vybaví? Identifikace pamětníka: žena 61 let matka dělnice, otec hajný vyučení dělnice (obuvnice), nyní důchodkyně místo narození, předchozí bydliště Česká Kamenice nynější bydliště Janov u Litomyšle Co si představíš

Více