JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ

Transkript

1 JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Muzikálové herectví Ostravský Fantom Londýna Diplomová práce Autor práce: Ondřej Bábor Vedoucí práce: Karel Spurný Oponent práce: MgA. Karel Albrecht Brno

2 Bibliografický záznam: BÁBOR, Ondřej. Ostravský Fantom Londýna (Ostrava's The Phantome of London). Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta, Ateliér muzikálového herectví doc. Mgr. Sylvy Talpové, rok Vedoucí diplomové práce Karel Spurný. Anotace Diplomová práce sleduje vznik a vývoj autorského muzikálu. Cílem práce je dojít k návodu, jak postupovat při tvorbě vlastního muzikálu. První část práce se zabývá historií autorského muzikálu Fantom Londýna, především tím, jak je možné, že z jednoho námětu vznikly dva různé muzikály Fantom Londýna a Jack Rozparovač. Druhá část charakterizuje tehdejší dobu a uvádí fakta, která jsou použita v muzikálu a která nikoliv. V třetí části práce je pozornost věnována autorům muzikálu, celému inscenačnímu týmu a krátké zpovědi každého z nich. Ve čtvrté části se práce okrajově zmiňuje o Divadle Jiřího Myrona (součásti Národního divadla moravskoslezského v Ostravě), pro které byl Fantom Londýna napsán. V páté části se práce zaměřuje na samotný vývoj muzikálu Fantom Londýna v tomto divadle, od workshopů přes samotné zkoušení až k výsledku, a pokouší se tento pracovní postup objektivně zhodnotit. Předposlední část práce se zabývá divadlem Hybernia v Praze, ve kterém byl Fantom Londýna také uveden pod názvem Přízrak Londýna. Poslední část je věnována analýze a reflexi díla. Anotation The dissertation focuses on a creation and development of a musical copyright. The aim of the dissertation is to come up with an instruction on how to proceed when creating a musical. 2

3 The first part of the dissertation deals with a musical copyright The Phantom of London and mainly concentrates on the understanding of how it is possible that one theme forms two different musicals The Phantom of London and Jack the Ripper. The second part describes the era and presents facts which are used in the musical, and which are not. In the third part of the dissertation the attention is paid to the authors of the musical and the whole production team. It also contains a short interview with each of them. In the fourth part the dissertation mentions Jiří Myron Theatre (part of the National Theatre in Ostrava) The Phantom of London has been written for. The fifth part focuses on the actual development of the musical The Phantom of London in this Theatre, from workshops through its practicing to the outcome itself, and attempts to objectively evaluate the workflow. The last but one part of the dissertation introduces the Hybernia Theatre in Prague, where The Phantom of London has also been performed in, called The Wraith of London. The final part is devoted to an analysis and reflection on the musical. Klíčová slova: Fantom Londýna, autorský muzikál, Divadlo Jiřího Myrona. Key words: The Phantom of London, musical copyright, Jiří Myron Theatre. 3

4 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval samostatně, po konzultaci s vedoucím diplomové práce, a použil jen uvedené prameny a literaturu. V Brně dne Ondřej Bábor 4

5 Poděkování: Na tomto místě bych rád poděkoval Karlu Spurnému, jakožto vedoucímu mé práce a také mému konzultantovi Michaelu Prostějovskému za cenné rady. 5

6 Obsah 1 HISTORIE MUZIKÁLU FANTOM LONDÝNA PŮVODNÍ NÁMĚT MUZIKÁLU JACK ROZPAROVAČ FANTOM LONDÝNA ZÁVĚR HISTORIE VIKTORIÁNSKÁ ANGLIE JACK ROZPAROVAČ HISTORICKÁ FAKTA V MUZIKÁLU O AUTORECH MUZIKÁLU RADIM SMETANA (AUTOR HUDBY) MICHAEL PROSTĚJOVSKÝ (AUTOR TEXTŮ PÍSNÍ) PAVEL BÁR (AUTOR NÁMĚTU) LUMÍR OLŠOVSKÝ (REŽISÉR, SPOLUAUTOR NÁMĚTU) ONDŘEJ ZICHA (SCÉNOGRAF) KATEŘINA BLÁHOVÁ (KOSTÝMNÍ NÁVRHÁŘKA) MARTIN GOGA (CHOREOGRAFIE - FANTOM LONDÝNA) CARLI JEFFERSON (CHOREOGRAFIE - PŘÍZRAK LONDÝNA) DIVADLO JIŘÍHO MYRONA HISTORIE GABRIELA PETRÁKOVÁ VÝVOJ MUZIKÁLU FANTOM LONDÝNA V DIVADLE JIŘÍHO MYRONA WORKSHOPY PROCES ZKOUŠENÍ OBSAZENÍ DIVADLO HYBERNIA HISTORIE EMA KRAHULÍKOVÁ A SOUČASNOST PŘÍZRAK LONDÝNA V DIVADLE HYBERNIA OBSAZENÍ PŘIPSANÉ TEXTY A PÍSNĚ POUČENÍ Z CHYB ANALÝZA A REFLEXE DÍLA ZÁVĚR PRÁCE NA ROLI EDDIE RYAN V MUZIKÁLU FUNNY GIRL ÚVOD REALIZAČNÍ TÝM OBSAZENÍ PŘÍBĚH EDDIE RYAN HERECKÁ ČÁST PĚVECKÁ ČÁST TANEČNÍ ČÁST ZÁVĚR POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE PŘÍLOHY LIBRETO

7 12.2 OBRÁZKY RECENZE

8 Úvod Muzikál Fantom Londýna vznikl jako autorský muzikál napsaný přímo pro scénu ostravského Národního divadla moravskoslezského. Autory muzikálu jsou Radim Smetana, Michael Prostějovský, Pavel Bár a Lumír Olšovský. Touto prací bych chtěl sledovat samotný vznik a průběh tvorby tohoto titulu, a to od slov napsaných na papíře, přes scénu, až k premiéře. Také bych se chtěl dopátrat toho, zda se tento autorský muzikál může řadit mezi úspěšné a hlavně podařené muzikály srovnatelné se světovými tituly uvedenými v České Republice. Vznik tohoto muzikálu byl běh na dlouhou trať, a to hlavně kvůli "týmové nespolupráci", o čemž bych také chtěl zjistit co nejvíce informací. Téma jsem si vybral proto, že já sám jsem se účastnil vzniku, jakožto představitel jedné z hlavních rolí a tudíž jsem mohl sledovat celý průběh tzv. zevnitř. 1 Historie muzikálu Fantom Londýna 1.1 Původní námět muzikálu Příběh Jacka Rozparovače slouží jako námět muzikálovým autorům velmi často. Jejich celkový počet je srovnatelný snad jen s muzikálovým zpracováváním tragického příběhu veronských milenců Romea a Julie. Jedním z důvodů je jistě ta skutečnost, že Jack Rozparovač je "historickou postavou" pouze v tom smyslu, že jsou známy jeho oběti a doba činu. Nikoliv však to, kdo se za přezdívkou skrýval a jaké byly motivy jeho hrůzných činů. To samozřejmě dává autorům prostor pro fantazii a prakticky každé zpracování Jacka Rozparovače, ať už literární, filmové, či muzikálové, je svébytným autorským dílem toho kterého autora. To dokazuje i srovnání příběhů obou českých titulů. Muzikál Fantom Londýna byl původně psaný jako Jack Rozparovač, avšak něco se během tvůrčího procesu pokazilo a já se pokusím zjistit, co se stalo. Doslechl jsem se, že šlo o jakousi rozepři mezi Radimem Smetanou a Ivanem 8

9 Hubačem. Co rozdělení jejich cest předcházelo a co se dělo dál, na to bych se chtěl zeptat přímo samotných autorů. Nositelem myšlenky vytvořit muzikál na téma Jacka Rozparovače byl Martin Hrdinka, který ho chtěl uvádět ve Státní opeře. Oslovil Radima Smetanu a ten potom Ivana Hubače, aby pracovali na námětu. Nakonec se ale rozešli. Ivan Hubač trval na tom, že nejprve vytvoří literární podobu, kterou ostatní přijmou nebo nepřijmou. Radimu Smetanovi však libreto nekonvenovalo a začal pracovat na vlastním námětu. Na Hubačově díle dále pokračoval jako skladatel Vašo Patejdl. Několik měsíců po premiéře Fantoma Londýna vznesli autoři muzikálu Jack Rozparovač u Dilia podezření z použití plagiátu díla Jack Rozparovač. "Jedná se o jasný plagiát," říká autor libreta a námětu Ivan Hubač. "Na začátku všeho byl vytvořen tým, který vytvořil autor projektu Martin Hrdinka. Tým se skládal z Eduarda Krečmara - texty písní, Radima Smetany - hudba a mě - námět. Když jsem libreto dokončil, celý tým a divadlo Kalich byli spokojeni. Jen Radim Smetana spokojený nebyl a řekl, že napíše libreto sám. Bylo ale vidět, že tuto profesi neovládá a nemá s ní žádnou zkušenost. Tým řekl, že s jeho libretem pracovat nebude, že chtějí libreto mé. Tímto se naše cesty s Radimem Smetanou rozešly a byl osloven Vašo Patejdl. V představení také hrál Lumír Olšovský, se kterým ale divadlo také nebylo z nějakého důvodu spokojeno a tudíž ho postupně nahradili jeho alternantem. Námět a libreto znal tedy velmi dobře a také se jím při režii Fantoma Londýna velmi inspiroval," dodává. Autorská práva k muzikálu Fantom Londýna zastupuje Agentura Musicalmedia. Po ohlášení premiéry muzikálu v NDM v roce 2011 jim bylo agenturou Dilia, která zastupuje práva k dílu Divadla Kalich, sděleno, že název Jack Rozparovač má divadlo chráněné pro užití v muzikálové podobě. Postupem času však bylo zjištěno, že Divadlo Kalich vlastní k názvu pouze slovesnou ochrannou známku. To znamená, že dílo lze pod původním názvem sice uvést, avšak název se nesmí objevit na plakátech, programech ani v jiné "hmotné" podobě. Z toho důvodu byl Jack Rozparovač změněn na Fantoma Londýna. "Dramaturgové Dilia několik týdnů srovnávali rukopisy obou děl a nakonec došli k závěru, že shodu historických reálií, tedy prostředí, dat, či jména obětí nelze označit za plagiát. Ve vlastním příběhu a jednání postav plagiát 9

10 nalezen nebyl," říká zástupce Agentury Musical-media Michael Prostějovský. 1.2 Jack Rozparovač Ivan Hubač rozpracoval příběh studenta medicíny Jacka, který nenávidí ženy, neboť v jejich přítomnosti jako muž selhává. Jack je veden Ďáblem k vraždám a zabíjí a zabíjí.1 Na stopě je mu detektiv Anderson, který se zamiluje do Glorie, sestry první zavražděné prostitutky Polly a vzniká zde druhá linie příběhu milostný vztah. "Jack Rozparovač sklidil velký úspěch a byl dokonce inscenován i v jihokorejském Soulu a následně v Tokiu, kde měl také obrovský úspěch. Divadlo pro 2000 diváků odehrálo asi 456 repríz a tomu já říkám úspěch. Kdyby tedy bylo libreto špatné, nikdy by se nestalo, že by měli producenti z Koreje a Japonska zájem," říká Ivan Hubač. Muzikál měl premiéru 27. února 2007 v divadle Kalich. 1.3 Fantom Londýna Muzikál vychází z příběhu o známém vrahovi, který řádil v ulicích Viktoriánského Londýna - Jacku Rozparovači. Jeho hrůzné činy a strach, který do ulic tehdejšího bídného Londýna vypustil, jsou zde v kontrastu s milostným příběhem mezi krásnou chudou dívkou Evelyn a bohatým sympatickým, ale také arogantním mladíkem Seanem, který se svým nejlepším kamarádem Henrym chodí do Whitechapelu hledat dobrodružství a baví se životním stylem těchto chudých lidí. Příběh končí zdánlivě dobře. Jack Rozparovač se, jak se zdá, utopil a "Strach z hrůzy, co vládla kolem nás, je pryč, už ďábla odnes ďas."2 Začíná ve špinavé hospodě, kde se schází prostitutky, pasáci a jejich kumpáni. Z vězení se právě vrací hrozivě vyhlížející násilník Chuck, jenž jednu z prostitutek obviňuje z udavačství a surově ji zmlátí. Vyhrožuje, že tak dopadne 1 Jack Rozparovač: tuctový muzikál bez velkých osobností Novinky.cz [online]. Praha, pátek 2. března 2007, 13:30 [cit ]. Dostupné z: 2 Text závěrečné písně Te deum 10

11 každá, která s ním přijde do křížku. Zanedlouho je nalezena první oběť. Do děje postupně vstupují další postavy, irský mladík Sean, který se zakouká do sestry jedné z lehkých žen, a jeho kamarád, nesmělý mladík z lepších kruhů - Henry, podivný lékař či senzacechtivý novinář. Zakrátko udeří vrah znovu, s ještě větší brutalitou. Jednu z dívek doslova vykuchá. Na pozadí základní dějové linky se zároveň rozvíjí milostný příběh mezi Seanem a krásnou Evelyn, jejíž sestra se stala druhou zavražděnou. Obětí přibývá, policie je bezradná, veřejnost pase po pachateli. Začíná hon na Jacka Rozparovače, jak se tajemná osoba nazývá. Je jím někdo z Whitechapelu či naopak zvenčí? V podezření jsou všichni kriminálník Chuck, soudní lékař, Sean, Henry i novinář, který se na aféře záměrně přiživuje. Každá z postav může být vrahem, jak je napsáno v podtitulu muzikálu Závěr Jack Rozparovač - jedná se Faustovské téma, kdy Jack vraždí, protože upsal duši Ďáblu. Fantom Londýna - zde je motivem k vraždění "přízrak" mrtvé matky, která Jacka (nebo-li Henryho) nutí dívky zabíjet a tvrdí mu, že je vyvolený a musí očistit svět od všeho nečistého. Jelikož je vidno, že příběhy spolu mají společný pouze historický základ, můžeme konstatovat, že se jedná o dva odlišné muzikály. Takže opravdu ze snahy vytvořit muzikál o Jacku Rozparovači se nakonec vyklubaly dva právoplatné muzikály. 2 Historie 2.1 Viktoriánská Anglie Viktoriánskou Anglií nazýváme období vlády královny Viktorie ve Spojeném království Velké Británie a Irska v letech Královna Viktorie je především známá jako nejdéle vládnoucí panovník na britském trůnu 3 Musical-opereta - Fantom Londýna [online]. kvě 24, 01:23 [cit ]. Dostupné z: 11

12 (63 let a 216 dní). Za její vlády byla Velká Británie nazývána "Říší, nad níž slunce nikdy nezapadá". Zemřela ve věku 81 let. Viktoriánská éra byla obdobím největšího rozmachu britského impéria. Rozvíjel se průmysl a na svět přicházely vynálezy, které jsou základem pro moderní svět. Tato epocha je také charakteristická dlouhým obdobím míru. 2.2 Jack Rozparovač Jack Rozparovač (anglicky Jack the Ripper) je přezdívka, kterou získal sériový vrah působící v převážně chudé čtvrti Whitechapel a v přilehlých částech Londýna v druhé polovině roku Jack byl takto pojmenován na základě dopisu pro Central News Agency, jenž údajně pocházel od osoby, která se k vraždám přihlásila. Legendy obklopující řádění Jacka Rozparovače se staly kombinací právoplatných historických výzkumů, konspiračních teorií i folklóru. Nedostatek důkazů k získání identity pravého vraha dovolil Ripperologům (termín používaný k označení autorů, historiků a amatérských detektivů, kteří se zabývají tímto případem) obvinit velkou škálu jedinců z vražd spáchaných Jackem Rozparovačem. Noviny (v této době stále více populární) přispěly k dalekosáhlé a věčné slávě vraha díky autentickým reportážím, které bez skrupulí vyjevovaly hrůzu jeho činů a selhání policejních složek, kterým se nepodařilo vraha dopadnout. Jeho oběťmi byly ženy, které si vydělávaly na živobytí prostitucí. Typické Rozparovačovy vraždy byly spáchány na veřejných, nebo alespoň částečně veřejných místech. Vrah nejprve oběti prořízl hrdlo a poté zohavil její mrtvolu. Někteří lidé věří, že vrah nejprve svoji oběť zaškrtil, aby ji utišil. Fakt, že některé oběti měly vyříznuté vnitřnosti, vedl k poznatku, že vrah měl nejspíše nějaké znalosti z anatomie a vyznal se v chirurgii. Moderní výzkumy uvádějí, že Jack Rozparovač byl pravděpodobně řezník. Jeho zaměření na prostitutky má také svůj důvod Jack byl údajně nakažen některou z pohlavně přenosných nemocí, nejspíše 12

13 syfilidou, jíž se nakazil od prostitutky, proto choval ke kněžkám lásky takovou nenávist, některé z jeho obětí měly vyřezány právě pohlavní orgány).4 V září roku 2014 vyrukoval polský deník Fakt s novou informací, že legendárním vrahem byl Polák Aron Kosminski. K údajnému odhalení prý napomohly stopy DNA, nalezené na šátku Catherine Eddowesové, čtvrté z jeho obětí. Tento vyučený kadeřník byl v roce 1891 kvůli své paranoidní nenávisti k ženám a vražedným sklonům umístěn do ústavu pro choromyslné, kde ve věku 54 let v roce 1919 zemřel.5 Zda je tomu opravdu tak a zda po 126 letech známe konečně vraha, to asi jistě vědět nebudeme nikdy. Příběh tohoto sériového vraha zaujal mnoho spisovatelů a později se dočkal i mnoha filmových, televizních či dokonce muzikálových zpracování Historická fakta v muzikálu Příběh jedné z nejtemnějších epizod Viktoriánské éry některým z nás dnes připadá jako laciná strašidelná historka. On se však skutečně stal. Před 127 lety opravdu řádil v temných zapadlých londýnských uličkách sadistický vrah, kterého známe pod přezdívkou Jack Rozparovač. Konkrétně to byla čtvrť Whitechapel, kde si vrah vybíral své oběti, což se dovídáme také v muzikálu Fantom Londýna. Že doba a místo vraždění Jacka Rozparovače v muzikálu Fantom Londýna odpovídá, to bylo očekáváníhodné, ne-li přímo nutné. Ovšem, že byla v muzikálu použita také pravá jména jeho obětí, to už si málokdo z nás uvědomuje. Jacku Rozparovači je přisuzováno pět ženských obětí: Mary Nicholsová (Stará Mary), Annie Chapmanová (Annie), Elizabeth Strideová (Betty), Catherine Eddowesová (Kitty) a Mary Jane Kellyová (Jane). Ve skutečnosti ovšem existují podezření na mnohem více vražd, ale neexistují žádné jasné důkazy, a tak další oběti Jacka Rozparovače nejsou a zřejmě nikdy nebudou s definitivní platností potvrzeny. 4 Jack Rozparovač :: Sérioví vrazi [online] [cit ]. Dostupné z: 5 Jack Rozparovač byl Polák Aron Kosminski, ukázaly po 126 letech testy Novinky.cz [online]. neděle 7. září 2014, 19:15 [cit ]. Dostupné z: 6 Fantom Londýna Kultura.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 13

14 V čem se však v souvislosti s obětmi muzikál od historických faktů liší je pořadí. Podle historických zdrojů byly ženy zabity v tomto pořadí: Mary, Annie, Betty, Kitty, Jane, avšak v muzikálu je pořadí následující: Kitty, Jane, Annie, Mary, Betty. Věk u prostitutek byl také v muzikálu přizpůsoben. Zajímavým zjištěním, jenž svědčí o opravdové znalosti a připravenosti autorů, je fakt, že v době Jackova řádění slavila královna Viktorie padesáté výročí vlády, čemuž autoři věnovali patřičnou pozornost a královně napsali hezký a komický výstup. Dalším faktem v muzikálu je tzv. "Dopis z pekla", který napsal policistům sám Jack a ve kterém si on sám dal onu přezdívku "Jack Rozparovač": "Vážený pane, ze všech stran se dovídám, že mě prý policajti už vlastně chytli. A skutečnost? Ten jejich komisař se jen snaží vypadat chytře a tvrdí, že je na správné stopě. Je k smíchu! Tak ať si mě chytí, jestli to dokáže! Znova vyrazím lovit ty děvky! Nepřestanu je sekat jednu za druhou! Ať si mě chytí! Ta poslední vražda se mi povedla skvěle, co? Mám tak krásný a ostrý nůž... Nedal jsem té malé šlapce ani chvilinku, aby mohla začít ječet. A další ženské vydloubnu obě oči a pošlu je policejním důstojníkům pro pobavení! Miluju to! Všechno, co dělám, miluju a chci to dělat dál! Brzo o mě zase uslyšíte. Jakmile budu mít příležitost, pustím se zase do práce! V úctě váš Jack Rozparovač." 7 - takto zní onen dopis v muzikálu a od originálu se téměř neliší. Poté napsal Jack ještě další dva dopisy, ale ty už v muzikálu zmíněny nejsou. K poslednímu dopisu údajně zabalil i ledvinu vyňatou z oběti, konkrétně z Kitty, se slovy: "Posílám vám ledvinu, kterou jsem vyříznul z té ženské a schoval ji jen pro vás. Tu druhou jsem si upekl a snědl. Moc jsem si pochutnal." 8 Jako vraha si autoři Fantoma Londýna vybrali mladého chlapce jménem Henry, který nakonec páchá sebevraždu skokem do Temže. Také zde nacházíme inspiraci autorů v historii, kdy takto spáchal sebevraždu Montague John Druitt, který byl z vražd prostitutek tehdy nejvíce podezřelý. Na otázku, proč autoři nezvolili pro postavu vraha v muzikálu jméno John odpověděli, že zkrátka chtěli naprosto fiktivní postavu a jméno Henry je hezké anglické jméno pro syny z vyšších tříd. 7 Program k muzikálu Fantom Londýna, Ostrava, Program k muzikálu Fantom Londýna, Ostrava,

15 3 O autorech muzikálu 3.1 Radim Smetana (autor hudby) Absolvent skladby a hoboje na Státní konzervatoři v Praze a skladby na pražské HAMU. Po dvouletém pedagogickém působení na pražské Státní konzervatoři nastoupil v roce 1982 do Čs. rozhlasu jako redaktor hudebních pořadů a pořadů pro mládež. Od roku 1989 pracuje v Československé, resp. České televizi, v současnosti jako dramaturg Centra divadelní a hudební tvorby ČT. Složil řadu skladeb (například dvě smyčcová kvarteta, symfonické skladby Obraz pro orchestr a Sinfonia, Sonátu pro violoncello a klavír, Kantátu na slova básně J. Kainara, alei šansony a jazzové skladby). V 80.letech skládal také scénickou hudbu pro divadla v Pardubicích, Olomouci, Českém Těšíně či Praze. Jako skladatel, aranžér a hráč na klávesové nástroje působil zejména v 70. a 80. letech ve skupinách Petra Spáleného, Michala Tučného, Pavla Bobka, Jiřího Schellingera nebo Lenky Filipové. V letech byl jako hudebník a herec externím členem divadla Semafor ve skupině Josefa Dvořáka.V roce 1993 napsal muzikál Štěňata. K aktivnímu komponování se znovu vrátil v posledním desetiletí, kdy složil například oratorium Adam a Eva, skladby Tichounce pro kytaru a vibrafon, Sonátu pro klavír, Trebbia legenda o řece nebo muzikál Přízrak Londýna. Vznik muzikálu Přízrak Londýna sahá až hluboko k roku Tehdy vznikl nápad zkusit napsat na téma neblaze proslulého londýnského vraha Jacka Rozparovače hudební představení. První hudební tvar jsem psal asi jeden rok, bohužel se projekt v tehdejší podobě nepodařilo dotáhnout do konce. Po několika letech jsem nabídl hudbu a myšlenku oživit na divadle příběh Jacka Rozparovače řediteli Národního divadla moravskoslezského Jiřímu Nekvasilovi. Ten projekt nabídl svému muzikálovému souboru a oslovil textaře a spolupracovníka divadla Michaela Prostějovského. Michal měl šťastnou ruku v tom, že přizval k autorské spolupráci Lumíra Olšovského a Pavla Bára. Společně dali příběhu novou tvář a zejména rozvinuli dějovou zápletku do nového a myslím, že velmi vydařeného a emotivního příběhu." 15

16 1. Kdy a kde vás poprve napadla hudba k tomuto muzikálu? "Hlavní motiv hudby mě napadl, když jsem vystupoval z pražského metra.najednou se mi vybavil rytmus a vybavila se mi určitá harmonie a téma s kterým by se dalo pracovat." 2. Jak dlouho jste na tom pracoval? "V první fázi asi jeden rok to bylo v roce Druhá fáze už s týmem pro ostravské provedení minimálně taky jeden rok, spíš ještě déle to bylo v roce Pak přišla pražská premiéra / Přízrak / a poslední úpravy byly dokonce ještě letos v lednu a únoru tedy pár týdnu před pražskou premiérou 11.března Takže je vlastně pořád možnost něco vylepšovat nebo upravovat. Bude-li ještě Fantom Londýna pokračovat ve své zatím úspěšné pouti do některého dalšího divadla, určitě dojde i k některým dalším úpravám i tam uvidíme. Co je ku prospěchu věci tak se určitě bránit nebudu, ale zásadní změny asi už nejsou na místě." 3. Kde nebo čím jste se při skládání inspiroval? "Na to je vždycky těžká odpověď mám rád všechny žánry hudby. V muzikálu jsou určitě kořeny jak v hudbě rockové, ale i v hudbě klasické. Tam především v oblasti formy a výstavby celého muzikálu. Ale i stavby árií nebo práci s tématickým materiálem. Muzikál jako hudebně-dramatický útvar by podle mých představ měl držet pohromadě a tomu hodně napomáhá znalost klasické opery. Rocková muzika zase vnáší určitě prvky jisté soudobosti a zábavnosti, protože muzikál by měl určitě bavit. Z toho jsem vycházel i při instrumentaci a snad jsem docílil toho, čemu říkám symfonický rock. 4. Jak se stalo, že vznikly nakonec dva muzikály Fantom Londýna a Jack Rozparovač? "Při tvůrčí práci, která má mít smysl, musí dojít ke vzájemné spolupráci a respektu v umělecké, ale i osobní rovině. Ne vždycky se to povede." 16

17 5. Jak jste s výsledkem spokojen? "Spolupráce s Lumírem Olšovským, Pavlem Bárem a Michalem Prostějovským na vzniku Fantoma Londýna byla pro mě osobně naprosto úžasná! propojování nápadů a hledání toho správného tvaru byla skutečná tvůrčí práce, často zábavná, někdy dramatická, ale vždycky s jednotným tahem na branku! Vznik každého nového díla je vždycky určitá neznámá a těžko dopředu předvídat, jak všechno nakonec dopadne. Tady ale myslím je výsledek už prověřený jak v Ostravě, tak i nově v Praze a zdá se, že diváci Fantoma nebo Přízrak přijímají s radostí. Z toho mám ohromnou radost a je to i díky všem, kteří na inscenacích pracovali Ondra Zicha, Katka Bláhová a řada dalších profesí. Díky všem!" 3.2 Michael Prostějovský (autor textů písní) Textař, libretista, rozhlasový novinář a producent.jako autor napsal v 60.a 70. letech 400 písňových textů pro přední české interprety. V tehdy největší československé gramofonové firmě Supraphon pracoval jako šéf dramaturgie a produkce. Studoval divadelní a filmovou vědu se zaměřením na hudební divadlo. V osmdesátých a devadesátých letech pracoval jako redaktor německých rozhlasových stanic Deutschlandfunk a Deutsche Welle.Od počátku 90. let je jedním z těch, kteří budují moderní českou muzikálovou scénu. Jepředevším autorem českých libret muzikálů Jesus Christ Superstar, Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť, Evita, Kočky, Mozart!, Carousel a Marguerite. Pro projekt muzikálové adaptace opery Antonína Dvořáka Rusalka Muzikál (Divadlo Milénium, Praha 1999) přepracoval nejen libreto, nýbrž byl rovněž spoluproducentem a uměleckým šéfem pražské inscenace. Pedagogicky působil na Katedře divadelní vědy FF UK a na dalších školách, které se věnují muzikálové teorii a historii. S Českým rozhlasem spolupracuje s přestávkami od roku Od roku 1990 nepřetržitě moderuje pořad Muzikál expres, který je vysílán na Dvojce Českého rozhlasu. Je autorem obsáhlé muzikálové publikace stejného názvu. Založil a vede agenturu Musical-media s.r.o., která mimo jiné zastupuje práva autorů i k muzikálu Přízrak Londýna. 17

18 Asi před čtyřmi lety mi ředitel Národního divadla moravskoslezského v Ostravě Jiří Nekvasil a tehdejší šéfka muzikálového a operetního souboru Gabriela Petráková nabídli spolupráci na muzikálu, se kterým přišel Radim Smetana. Přinesl asi 90 minut nápadité hudby s jasnými motivy a melodiemi a představou hudebního stylu. Jeho myšlenou bylo rovněž to, že by se muzikál měl zabývat osudy Jacka Rozparovače a jeho obětí. Tak jsme si vytvořili svého vlastního Jacka Rozparovače. 1. Jaké to je nepřekládat, ale vymýšlet vlastní texty? "Jde o dvě disciplíny stejného řemesla. Při tvorbě původního muzikálu člověk tvoří něco v rámci autorského týmu, který si vybral a vše záleží na vzájemné dohodě a uchopení tématu. U přebásnění hotového zahraničního muzikálu má překladatel proti sobě tři pány, jejichž je sluhou: původní text, původní hudbu a přísná pravidla češtiny. Na druhé straně ale, pokud se překlad povede (a někdy i v opačném případě), sveze se český autor textu na obláčku úspěchu osvědčeného zahraničního titulu, který má větší naději na úspěch, než původní dílo." 2. Měl jste od autorů návod, kam písněmi směřovat nebo jste si přečetl libreto a "jel na vlastní pěst"? "Vznik muzikálu Fantom Londýna byl poněkud netypický. Záhy po premiéře muzikálu Jack Rozparovač v pražském Divadle Kalich se na mne obrátil můj dlouholetý kamarád a kolega Radim Smetana s tím, že původně stál u zrodu kalichovského Jacka Rozparovače jako autor námětu a skladatel, ale v průběhu příprav se s týmem, který do jisté míry dával dohromady, názorově rozešel. Nabídl mi hotový scénář a kompletní hudbu s tím, zda bych napsal písňové texty a pomohl se mu najít divadlo, které by o muzikál, rovněž s názvem Jack Rozparovač, mělo zájem. Aniž bych vůbec něco četl a poslouchal, sdělil jsem mu svůj názor, že toto téma musí na několik let do karantény. Nepovažoval jsem za vhodné, aby o přízeň diváků soupeřily dva muzikály se stejným názvem a hlavním hrdinou. Uplynulo několik let a ředitel NDM Jiří Nekvasil mě informoval, že mu Radim nabídl Jacka Rozparovače k uvedení. Tentokráte jsem si příběh přečetl a hudbu pozorně vyposlechl a sdílel stejný názor jako ředitel 18

19 divadla, že je hudba rozhodně nosná a že po několika letech karantény bylo možné o uvedení Jacka uvažovat. Šéfka muzikálového souboru po dohodě s námi titul zařadila výhledově do dramaturgického plánu a také jsme se dohodli na tom, že by muzikál mohl režírovat Lumír Olšovský, pro kterého jsme v divadle hledali vhodný titul. S dostatečným předstihem jsme se všichni začali rukopisem scénáře i demosnímky podrobně zabývat a došli k závěru, že hudba je skutečně skvělá a divadelní. Problém ale nastal s vlastním příběhem. Velice se podobal tomu, který uvedlo Divadlo Kalich. Na Radimovy námitky, že pochází z jeho pera, jsme argumentovali, že pokud nenapadl včas své nástupce z plagiátu, nezbývá než jejich autorství v plné míře uznat. Radimův a kalichovský Jack vycházel z faustovského pojetí Jacka Roparovače, který se upsal ďáblu. V pracovním týmu, který doplnil Pavel Bár, jsme se shodli na tom, že je třeba napsat zcela nový příběh o Jacku Rozparovači. Radim se zcela zřekl práce na scénáři a nabídl úpravu hudby, kterou si nový scénář vyžádá. V několikahodinových debatách jsme společně vymysleli něco zcela nového. Jack je psychopat, kterého vede v jeho hrůzných činech zesnulá matka. Její, rovněž zesnulý, manžel byl prostopášník, a tak vychovávala svého syna k nepřirozenému asketickému způsobu života. Svoje přirozené sexuální pudy koncentroval do kreseb prostitutek, kterým za pózování platil. Děvčata se milému a pěknému klukovi chtěla za jeho velkorysost odměnit.avšak v okamžiku, kdy se jej holky dotkly, byl nucen z příkazu matky tu špínu smýt. Důsledky známe " 3. Co tedy vzniklo první, libreto nebo texty písní? "Vznikly nejprve dvě námětové skici. Jedna ode mne, druhá od Pavla Bára. Na jejich základě a po dalších diskusích Pavel spolu s Lumírem Olšovským vytvořili půdorys příběhu a vlastního libreta. Byl vytvořen i hudební scénář, tedy definováno, která scéna bude zpívaná, která činoherní, popřípadě melodramatická. Lumír do nového příběhu napasoval původní hudební motivy a poté jsem začal na konkrétní hudbu a konkrétní situace psát písňové texty a Pavel s Lumírem dialogy. Z pracovního hlediska lze říci, že jsme tedy od samého začátku tvořili společně. Tedy vždy po dvou týdnech jsme se sešli a 19

20 kompletovali to, co ostatní napsali. Takže dílo vznikalo postupně od začátku směrem ke konci. Minutu po minutě byly scény kompletovány po scénáristické, textařské a hudební stránce. Každý měl právo vyjadřovat se ke všemu. Tedy řádné přesné dělení kompetencí. Po vzájemných debatách se zkrátka vylepšovalo, jeden motivoval další " 4. Jak dlouho vám trvalo texty napsat? "Vlastní práce na díle trvala skoro rok. Pak přišly nahrávky demosnímků, workshopy a zkoušky." 5. Bylo vám něco inspirací nebo jste prostě "vařil z vody"? "Zkrátka psali jsme tak, jak jsme to odkoukali od našich vzorů, jakými jsou Tim Rice, Alaine Boublil nebo Michael Kunze, se kterými jsem v minulosti spolupracoval a kteří mi v mnoha ohledech dali návod, jak na to." 3.3 Pavel Bár (autor námětu) Absolvent divadelní vědy na Filozofické fakultě UK a postgraduálního studia scénologie na pražské DAMU se dlouhodobě odborně věnuje teorii a historii operety a muzikálu u nás i ve světě. Je autorem knihy Od operety k muzikálu, která se zabývá historií těchto populárních druhů divadla v Československu po roce Spolupracuje s televizí, rozhlasem i tiskem, články a studie publikoval především v časopisech DISK a Hudební rozhledy, svými texty přispěl i do řady sborníků. S Michaelem Prostějovským každý týden pravidelně vysílá na Českém rozhlasu Dvojka pořad Muzikál expres o aktuálním dění v muzikálovém světě. Přednáší na pražské DAMU, kde vede vlastní muzikálový seminář; historii muzikálu vyučoval i na Mezinárodní konzervatoři Praha. Příležitostně přednáší i na jiných školách a institucích. Divadlu se věnuje také prakticky, v roce 2005 produkoval uvedení hudební komedie Den na zkoušku; v uplynulých letech dramaturgicky spolupracoval na inscenacích muzikálu Funny Girl (2011) v Severočeském divadle v Ústí nad Labem nebo Offenbachova Orfea v podsvetí (2012) ve Štátnom divadle Košice. V ostravském NDM dramaturgicky připravil inscenaci Kálmánovy Čardášové princezny 20