VLASTIVĚDNÝ SBORNÍK. čtvrtletník pro regionální dějiny severního Plzeňska číslo 4 / 2012 / ročník XXII

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VLASTIVĚDNÝ SBORNÍK. čtvrtletník pro regionální dějiny severního Plzeňska číslo 4 / 2012 / ročník XXII"

Transkript

1 VLASTIVĚDNÝ SBORNÍK čtvrtletník pro regionální dějiny severního Plzeňska číslo 4 / 2012 / ročník XXII

2 STÁLÁ EXPOZICE Historie Mariánské Týnice a mariánský kult - nejnovější archeologické nálezy - Santiniho stavba barokního objektu - osudy po zrušení kláštera - obnova a rekonstrukce na přelomu 20. a 21. století - mariánské poutní místo (sochy, obrazy) Raně středověké obydlí a archeologické nálezy severního Plzeňska Kultura a vzdělanost severního Plzeňska: - veduty a vyobrazení sídel - kaple jako liturgický prostor - školní třída - galerie světců - oratoř a liturgické předměty - umělecké vybavení prostředí společenských elit 19. století Národopis severního Plzeňska: - lidové zvyky - náves s kaplí a včelařství - selská jizba a komora - stodola - kovárna - slévárna litiny Města, spolky a řemesla severního Plzeňska: - řemeslnické dílny a obchody - kuchyně let 20. století - hostinec Kostel Zvěstování Panny Marie: - rekonstruovaná památka vrcholného baroka, obnovená kupole a interiér s freskovou výzdobou VÝSTAVY PETR BRANDL - restaurované obrazy - Zavraždění sv. Václava, Smrt sv. Isidora, Stětí sv. Barbory (kostel Zvěstování P. Marie - časově neomezeno) TEXTILNÍ INSPIRACE práce Jany Kapsové a Bohemia Patchwork Klubu Praha DALŠÍ AKCE Vánoční písně a koledy z Chodska chodský folklórní soubor a dětský soubor Mráček z Mrákova v 16 hodin Vánoční bohoslužba v 16 hodin KONCERTY 57. sezóna Moravská cimbálová muzika Ženičky /vánoční koncert/ 6. prosince 2012 od 18 hodin Jan Ostrý, flétna Luděk Šabaka, klavír 20. února 2013 od 19 hodin Smyčcové kvarteto březen 2013 od 19 hodin ADRESA Muzeum a galerie severního Plzeňska, Mariánská Týnice čp pošta Kralovice Telefon a fax:

3 VÁŽENÍ ČTENÁŘI Je přirozené, že si přejeme do dalších dnů, měsíců a i do nového roku všechno nejlepší, dostatek zdraví i sil, abychom zvládli ne vždy jenoduchá předsevzetí, plány dlouhodobějšího charakteru i docela bežné, každodenní povinnosti. Připadá-li nám dnešní společnost příliš uspěchaná, sevřená moderními technologiemi, které nám poskytují komfort pokud se nestáváme jejich zajatci, musíme vzít na vědomí, že v minulých časech se předchozí generace také potýkali s obdobnými starostmi. A měli bychom si stále uvědomovat, že je jen na nás, jak s tím běžícím časem a osobní svobodou, ale i odpovědností naložíme. Jsou-li mantinely žití sevřené, špatně se v nich dýchá, máme-li jejich rozpětí ve svých rukách, měli bychom ctít pravidla svá i svého okolí. A že bilancujeme - na konci roku, při životních výročí, při radostných i smutných událostech - je důležité. Ohlížíme-li se tedy za rokem 2012, tak by bylo krátkozrakým tvrzením, že se toho málo stihlo. V Mariánské Týnici byla dostavěna kaple Obětování Páně, podařilo se připravit hodně kulturních akcí, výstav, koncertů. Zájem veřejnosti, i Vás čtenářů Vlastivědného sborníku, nás všechny v muzeu přirozeně těší. Nejen ten posilvestrovský Nový rok by měl být šťastný a radostný. Proto Vám přejeme ať máte spokojený celý rok, který bude mít třináctku na konci. Vaše redakce Muzeum a galerie severního Plzeňska Mariánská Týnice přeje všem svým příznivcům spokojený nový rok 2013 OTEVÍRACÍ HODINY V KNIHOVNĚ Našim čtenářům a badatelům připomínáme, že v Muzeu a galerii severního Plzeňska v Mariánské Týnici je pro nejširší veřejnost přístupná knihovna s fondem kusů knih, z nichž většina je určena k zapůjčení domů, zbytek k prezenčnímu studiu v muzeu. Třetina svazků je regionálního charakteru. Knihovna je otevřena v pondělí a středu od 8 do15 hodin. Pokud chcete mít jistotu, můžete se předem telefonicky objednat na číslech nebo K dispozici je také veřejně přístupný internet. 2 VLASTIVĚDNÝ SBORNÍK 2012 / ročník XXII

4 ZAJÍMAVOSTI OBRAZEM 1, 2) Dne se konalo v Centru Bavaria Bohemia (CeBB) v Schönsee zahájení výstavy Češi a Němci ve 20. století ve stínu dvou totalitních režimů, o kterou projevila bavorská i česká veřejnost velký zájem. 3), 4) Adventní odpoledne s Mikulášem 1. prosince 2012 potešilo v muzeu děti i dospělé. Po něm se konal koncert Neobarokní suity, nazvaný Probuzení Barbořiných varhan v podání souboru Musica ad Gaudium. 5), 6) V sobotu se v muzeu konal koncert pořádaný Nadací Mariánské Týnice, nazvaný Vánoční písně a koledy z Chodska v podání souborů z Mrákova. 3 VLASTIVĚDNÝ SBORNÍK 2012 / ročník XXII

5 STARÁ PLASKÁ CESTA Jiří Fák Útlou brožuru, s výše uvedeným názvem vydalo v letošním roce Občanské sdružení Stará cesta v Plasích. Na několika málo stránkách se můžete seznámit s historií jednoho krajinného fenoménu mezi Plasy a Kralovicemi. Takzvaná Stará cesta vedla z Plas do Mariánské Týnice a do Kralovic, její trasa se od středověku nijak výrazně neměnila a v podstatě sledovala přímku mezi Plasy a Kralovicemi. Připomeňme jen, že vedla od klášterního areálu do poměrně prudkého vrchu až k samotě Sokolka, kde také stávala socha sv. Bernarda. Od ní pokračovala kolem hájovny Rouda se sochou sv. Judy Tadeáše ke svému nejvyššímu bodu se sochou sv. Jana Nepomuckého. Dále vedla ke dvoru Sechutice a do Mariánské Týnice. Na cestu navazovaly další odbočky směřující do klášterních vesnic nebo hájoven a samot. Část této klášterní cesty od Sokolky ke sv. Janu Nepomuckému byla v 19. století využita pro trasu císařské sil- Titull publikace. nice, která spojila Kralovice s Plasy a dále s Plzní. Původní spojnice nevedla přes Plasy, ale přes Nebřeziny. Jiné části této staré cesty se naopak staly jen cestami lesními nebo jak tomu je v úsecích mezi sv. Janem a Mariánskou Týnici, byly v 70. letech 20. století pohlceny zemědělskou velkovýrobou. Občanské sdružení Stará cesta vedle popularizace regionální historie také usiluje o obnovení této plaské cesty. Projekt na její obnovu byl vypracován již před několika lety, část její trasy, která je souběžná se silnicí I. třídy od Sokolky již také byla upravena, a tak bude na jaře příštího roku otevřena cyklotrasa Stará cesta. Z Plas povede v trase původní cesty až ke sv. Janu Nepomuckému nad Hadačkou. Odtud povede první objížďka, jelikož původní cesta dnes fyzicky neexistuje, kolem 4 VLASTIVĚDNÝ SBORNÍK 2012 / ročník XXII

6 sechutické hájovny ke dvoru Sechutice a dále pak k Zelenému kříži, kde se napojí druhá objížďka po stávající polní cestě přes železniční trať k silnici, po níž trasa povede do Mariánské Týnice. Cílem občanského sdružení je v budoucnu vést cyklotrasu v podobě cesty lemované alejí i v dnes neexistujících úsecích. Ostatně ovocná alej mezi sv. Janem a Sechuticemi je doložena prameny. Bližší informace k tomuto záměru, inspirovanému snahou alespoň částečně vrátit krajinu do její historické podoby, mohou všichni zájemci získat ve zmiňované brožuře doprovozené řadou historických fotografií a také starými mapami. Brožura je k prodeji také v muzeu v Mariánské Týnici. MALÍŘ FRANTIŠEK JULIUS LUX V LÍŠŤANECH Václav Chmelíř Pro poznání života a díla rokokového malíře Františka Julia Luxe je stále možnost přinést nové poznatky, ač se tento plzeňský umělec stal předmětem detailního studia Pavla Preisse, který mu věnoval několik článků a posléze také samostatnou monografii. 1) A mezi taková zjištění patří i informace o jeho sňatku, v literatuře dosud neznámá, 2) objevená v matrikách fary Líšťany (okr. Plzeňsever). 3) V matrice oddaných se nachází událost datovaná na den 4. února 1727, při níž vystupuje ženich Lux jakožto malíř a plzeňský měšťan. Městské právo tohoto města nosil v té době již dva roky. 4) Nevěstou byla panna Žofie Peimblová, pocházející právě z Líšťan. K jejímu původu a zázemí nejsou dosud k nalezení potřebná data. Stejně tak k okolnostem, za jakých se Lux ocitnul v této vesnici na severním Plzeňsku. Teoreticky je možné tuto přítomnost spojovat s některou zakázkou, i když přímo v únoru nemohly například probíhat práce na fresce. Vzhledem k tomu, že nedávno přestavěný líšťanský zámek nebyl v roce 1727 trvalým sídlem vrchnosti, rakouských hrabat Hamiltonů, 5) dá se snad přepokládat práce pro zdejší farní kostel, který však byl o pár desetiletí později nahrazen novostavbou, a zdá se, že ze staršího mobiliáře se dochovalo velmi málo. 6) Svědkové při tomto sňatku na velké konexe se zdejším panstvím neukazují. Jako třetí v pořadí je mezi nimi jmenován Zikmund Legát jakožto měšťan a sochař plzeňský. Jedná se o méně známého člena sochařské rodiny Legátů, který byl spojen s touto částí severního Plzeňska svojí prací v nedalekém Městě Touškově, kde dosud stojí jim signovaný mariánský sloup z roku 1723, ovšem v pozdějším období upravovaný. 7) Také u něho můžeme teoreticky uvažovat o účasti na výzdobě líšťanského kostela, ale i tu chybí zachovaná díla. Zikmund Legát zemřel 18. listo- 5 VLASTIVĚDNÝ SBORNÍK 2012 / ročník XXII

7 Náves v LíšŅanech na dobové fotografii. padu 1748 v Plzni. 8) Další dva uvedení svědci sňatku nás přivádějí spíše k pozdější Luxově tvorbě. Z literatury víme o jeho pracích pro Františka Václava a Jana Josefa z Vrtby. 9) Františkovi náleželo panství Křimice západně od Plzně. 10) Syn hejtmana tohoto panství František Václav Goller byl dalším uvedeným svědkem v líšťanské matrice. Luxovo tehdejší pouto k Vrtbům také dokazuje další přítomný, a to František Veselý, který byl tehdy komorníkem jednoho ze synů hraběte Františka Václava. Převaha vrtbovských služebníků a nepřítomnost nikoho spojeného s líšťanským panství ukazuje spíše na to, že tehdy zde zřejmě nebyl pověřen Lux žádným uměleckým úkolem, ale pro potvrzení či vyvrácení tohoto máme, jak již bylo také řečeno, jen velmi málo zpráv. Informace matrik však alespoň doplňují neznámý fakt ze života významného západočeského barokního malíře a naznačují jeho konexe s rodem Vrbů již před vznikem prvních děl pro ně, které dosavadní literatura datuje do doby po roce 1738, kdy vznikl obraz na bočním oltáři farního kostela v Žinkovech. 11) S rokem Luxova sňatku je spíš spojena práce pro jiného západočeského šlechtice, Ferdinanda z Morzinu, uskutečněná v zámecké kapli v Dolní Lukavici na jižním Plzeňsku. 12) Poznámky: 1) Pavel PREISS, Západočeský rokokový Freskař František Julius Lux, Umění 12, 1964, s ; Pavel PREISS, Obrazy západočeského malíře Františka Julia Luxe, Minulostí západočeského kraje 19, 1983, s ; Pavel PREISS, František Julius Lux. Západočeský rokokový malíř, Praha ) Pavel PREISS, František Julius Lux, s ) Státní oblastní archív Plzeň (dále SOA Plzeň), fond Sbírka matrik (dále 6 VLASTIVĚDNÝ SBORNÍK 2012 / ročník XXII

8 SM), sign. Líšťany 1, fol ) Stalo se tak (Archív města Plzně, fond Rukopisy, i. č. 43. sign. 1b45). 5) Václav CHMELÍŘ, Zámek v Líšťanech, Plzeň 2011, s ) Jaroslav KAMPER - Zdeněk WIRTH, Soupis památek historických a uměleckých v království českém, 30, Politický okres stříbrský, Praha 1908, s. 149, ) Jaroslav KAMPER - Zdeněk WIRTH, Soupis památek, s ) SOA Plzeň, fond SM, sign. Plzeň 33, pag ) Např. Pavel PREISS, František Julius Lux, s. 50, 66, ) Např. Miloslav BĚLOHLÁVEK a kolektiv, Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 4, Praha 1985, s ) Pavel PREISS, František Julius Lux, s ) Pavel PREISS, František Julius Lux, s. 27. PENĚŽNÍ ÚSTAVY V MANĚTÍNĚ Václav Jirsa Roku 1857 začal v Praze vydávat český spisovatel a knihkupec František Šimáček časopis Posel z Prahy, ve kterém vybízel Čechy ke spořivosti a podnikavosti. Články opravdu působily a v Čechách a na Moravě se začaly zakládat peněžní záložny. Šimáček je tak považován za jejich prvního zakladatele a organizátora. Myšlenka založit peněžní záložnu vznikla také v Manětíně. Stalo se tak v roce Utvořil se prozatímní výbor, jehož předsedou byl František Stehlík, měšťan a purkmistr manětínský. Dne 22. srpna 1867 požádal F. Stehlík české místodržitelství v Praze o schválení stanov a už 19. září 1867 byly stanovy potvrzeny. V památné valné hromadě 13. října 1867 v městské radní síni v Manětíně byli zvoleni, za přítomnosti c. k. aktuára Josefa Hejdy (aktuár = dříve nižší, středoškolsky vzdělaný správní úředník, např. soudní, berní aj.), první členové výboru záložny: P. Jiří Bier, děkan; P. Jan Brichta, Josef Karásek, František Stehlík, Karel Fortner, Josef Fischer, lékař; František Lorenz, Jiří Karásek, Jan Maxa, Hynek Liška a Gustav Sauer. Za předsedu byl zvolen Gustav Sauer, pokladníkem František Stehlík a zapisovatelem Jan Maxa. Podle tehdejších stanov se stal členem záložny ten, kdo složil do rezervního fondu 1 zlatý (zl.) a na svůj účet uložil nějakou peněžní částku, kterou měl ručit. Při založení ústavu se přihlásilo 53 členů, ale během následujících dvou let se přihlásilo jen dalších 16 členů. Z celkového počtu 69 členů však pouze 21 členů uložilo něco peněz, kterými se zaručilo za tento nový peněžní ústav. Ostatních 48 neuložilo žádné peníze, takže lze pokládat pouze oněch 21 členů za zakládající členy. To ukazuje na těžké začátky a nepochopení 7 VLASTIVĚDNÝ SBORNÍK 2012 / ročník XXII

9 Manětínští občané na dobové fotografii. místních občanů. Z jakých nepatrných začátků záložna vzrůstala je vidět z těchto údajů: Roku 1867 bylo 53 členů, rezervních fondů 50 zl. a svěřeno jí asi 400 zl., za 10 let, roku 1877 měla již zl. rezervních fondů, závazkových podílů 5.303,75 zl. a vkladů bylo zl. O valné hromadě roku 1896 bylo sděleno: Uplynulý rok jest považovati za neblahý, neboť v tomto roce povstal záložně nepřítel, konkurenční ústav - záložna německá. Neblahé třenice národnostní byly zaneseny cizími a některými domácími nespokojenci i do našeho města a ti zde založili ústav čistě německý a naše záložna byla jimi označována za pouze českou. V roce 1907 měla záložna již 875 členů a opatrovala přes K jmění cizího a přes K vlastního jmění. V tomto roce koupila záložna v Manětíně dům č. p Dále věnovala městu K na stavbu chudobince a svému zakladateli Františku Stehlíkovi, starostovi manětínskému, zřídila pamětní desku na domě č Než záložna koupila dům č. p. 108, úřadovalo se v pronajatých místnostech v přízemí č. p. 92, v domě s pozoruhodnou historií. Na staré fotografii, pořízené před 1. světovou válkou, jsou ještě ve štítu domu i sošky sv. Kosmy a Damiána, zmiňované v historii doktorů a magistrů v Manětíně. Když už kancelář v domě č VLASTIVĚDNÝ SBORNÍK 2012 / ročník XXII

10 Manětínská záložna na kresbě J. Nacházela. 9 VLASTIVĚDNÝ SBORNÍK 2012 / ročník XXII potřebám záložny nevyhovovala, dům byl prodán a v roce 1935 se staví budova úplně nová, číslo popisné 110, která později patřila ministerstvu financí. Při stavbě nové budovy byl ve dvoře zbourán malý domek č. p Manětínská občanská záložna přečkala protektorát, aby v padesátých letech 20. století, podobně jako ostatní spořitelny a záložny v Čechách a na Moravě, přešla pod Českou státní spořitelnu a stala se místní pobočkou okresní spořitelny. V roce 2000 byla i tato pobočka v Manětíně zrušena. Samostatnou kapitolou jsou hospodářské (okresní) záložny, dříve také nazývané záložny kontribuční. Mezníkem byl zákon č. 26 z 22. března roku 1882 o zřízení okresních hospodářských záložen. Do těchto záložen byly sloučeny, tehdy ještě existující kontribuční sýpky obilní a peněžní fondy obilní v obvodu každého okresního zastupitelstva. V kronice se dovídáme, že na manětínském panství byla kontribuční záložna v Manětíně už před rokem 1858, o čemž svědčí dopis okresního úřadu o nedoplatcích za uvedený rok. Co znamená kontribuce vysvětluje Ottův slovník naučný: Kontribuce (z lat. contributio) byl v Rakousku obvyklý termín pro daň pozemkovou (nebo, jak lid v českých zemích říká, daň gruntovní). Byl to tedy nucený příspěvek nebo dávky peněžní i naturální vymáhané na obyvatelstvu, v století i k válečným úče lům. Po třicetileté válce byla Česká země devastovaná. Živnosti a řemesla upadly, zemědělství bylo ubito a trpělo nedostatkem lidí, dobytka

11 Kresba J. Nacházela zobrazuje místo kontribuční sýpky (1), obydlí ovčáka (2) a ovčín (3). 10 VLASTIVĚDNÝ SBORNÍK 2012 / ročník XXII a všeho zařízení, jež mu pobrala nebo zničila ve válečných letech vojska ať nepřátelská nebo přátelská. Skoro polovina gruntů byly pustiny bez hospodářů. To platilo také o manětínském panství. Nové cizí vrchnosti, které přišly, neměly k místnímu lidu žádný vztah a chtěly z lidu vydřít, co nejvíce se dalo. Prakticky po celé období absolutismu velikost kontribuce rostla - za půl století, od konce třicetileté války do počátku 18. století, se zvýšila asi desetkrát. Kontribuci odváděli jen poddaní, šlechta, až na výjimky, žádné daně neplatila. Vrchnost rozpočítávala na poddané i ty daně, které měla platit sama. Výjimkou byly vrchnosti, které na svých panstvích vytvářely určité daňové rezervy, a to zřejmě bylo prvním krokem k vytvoření kontribučních fondů obilních i peněžních. Manětínská šlechta měla kontribučenskou sýpku u panského ovčína na hranicích katastrů Manětína a Vladměřic. Cesta, vedoucí napříč dvorem, je zároveň katastrální hranicí. Sýpka bývala na území obce Vladměřice, ovčín s bytem ovčáka patřil do Manětína. Podle ocenění majetku na panství Lažanských v Manětíně byly ovčín i obydlí ovčáka zahrnuty do soupisu už v roce V roce 1864 byla funkce kontribučních sýpek zrušena; budovy někdejších kontribučních sýpek sloužily pak k uskladnění obilí z polností panských dvorů, později sloužily JZD či státním statkům. Dokonce v Bolešinech na Klatovsku se v r kontribuční sýpka rekonstruovala na školu; škola zde sídlila až do r Sýpka na ovčíně slouží k bydlení. Dne 24. června 1884 zahájila svoji činnost Okresní záložna hospodářská v Manětíně, když sedm kontribučních záložen v okrese Manětínském jí odevzdalo své jmění. Byly to záložny v Bělé, Krašovicích, Chrašťovicích, Manětíně, Preitenšteině, Brložci a Rabštejně. Počáteční provozní kapitál byl ,98 K a na tomto jmění bylo podílníků. Okresní záložna hospodářská se tak stala druhým peněžním ústavem v Manětíně. První schůze ředitelství se konala 30. září 1884, a prvním starostou záložny byl zvolen Josef Heinc, tehdejší předseda okresního výboru. Po něm se v této funkci ještě vystřídali Václav Molcar, Josef Plitz, Matěj Klečka, Matěj Halema a Blažej Halema. Až do roku 1901 se omezovala činnost záložny na půjčování vlastního kmenového jmění, ačkoliv valná hromada 22. listopadu 1894 důrazně uložila ředitelství záložny vklady přijí-

12 mat. Ředitelství stále s přijímáním vkladů váhalo a vymlouvalo se na nedostatek účetních. Tehdejší pokladník, Jan Maxa, jenž byl současně tajemníkem Manětínského okresu, byl současně i pokladníkem městské občanské záložny. Teprve od roku 1901 se tedy začaly přijímat vklady. V letech 1901 až 1927 vedli agendu dva úředníci okresního výboru jako vedlejší zaměstnání. Okresní záložna hospodářská do té doby neměla vlastní místnost - úřadovalo se v místnostech okresního výboru; proto se také její činnost rozvíjela jen pomalu. V roce 1927 záložna zakoupila pro svou potřebu dům č. p. 96 na náměstí v Manětíně od rodiny Chourů z Prahy, a do domu hned přesídlila. V roce 1932, kdy byl vydán k padesátiletému výročí okresních záložen hospodářských v Čechách velký slavnostní Almanach, byli v něm uvedeni členové ředitelství záložny v Manětíně: Blažej Halema z České Doubravice, jako starosta; Václav Soukup z Korýtek, jako náměstek; Josef Jindra, z Horní Bělé, jako kontrolor; dále to byli František Koza z Dražně, Václav Kronďák ze Štichovic, Václav Liška z Manětína, Václav Eret z Hubenova, Václav Vopat z Rybnice, Jan Guba z Lešovic, Leopold Witmann z Hrádku, Václav Teichner ze Zhořce, Adolf Stingl z Březína. V revidujícím výboru byli Josef Fousek z Dražně, Jan Kroupa z Radějova, Jan Jindra z Rabštejna. Delegátem okresního výboru byl Josef Plic z obce Lité. Úřednictvo tvořili: Josef Bílek, účetní; Ludvík Procházka, pokladník; Josef Kraus, praktikant, vesměs z Manětína. Při reorganizaci peněžnictví po roce 1948 byla okresní hospodářská záložna zrušena a přešla pod Českou spořitelnu. ZAJÍMAVOSTI Z NEJSTARŠÍ PLÁŇSKÉ MATRIKY Petr Rožmberský Úvodem se krátce zmíníme o kostele a faře v Plané (obec Hromnice). Kostel Nanebevzetí Panny Marie je od roku 1958 vedený v ústředním seznamu kulturních památek pod č / ) Stojí v jižní části vsi, téměř v jejím nejvyšším místě, usazen na terénní zlom těsně nad silnicí. Jde o orientovanou gotickou stavbu, k níž byla v baroku ( ) přistavěna rozšířená část lodi s vížkou s cibulovitou bání, opatřenou znakem plaského opata Silvestra Hetzera. Na jižní straně původní lodi je zazděný profilovaný gotický portál a drobné zazděné gotické okénko, v presbytáři jsou gotická okna, gotická klenba a gotické malby. V jižní zdi přístavby je obdélný portál s uchy a datem Stav kostela je po stavební stránce špatný a nutně potřebuje opravu. 2) Majitelem je Římskokatolická farnost Dýšina. 3) Také plánská fara, situovaná západně od kostela, je od roku 1958 vedena v ústředním seznamu kulturních památek, a to pod č / ) Je to zhruba čtvercová, patro- 11 VLASTIVĚDNÝ SBORNÍK 2012 / ročník XXII

13 vá, zčásti podsklepená barokní stavba z 2. poloviny 18. století, krytá vysokou střechou opatřenou šindelem. Přiléhá k ní mladší přístavba, patří k ní chlévy, stodola a roubené kolny (bývalý farní hospodářský dvůr) a jižně od fary se rozkládající rozsáhlá zahrada. Objekt fary byl taktéž ve špatném stavu. 5) Fara 28. března 2007 vyhořela, ale její majitel Ing. Jaroslav Mašek z Plzně 6) ji obnovil. Matrika Ještě starší památkou než je barokní přístavba kostela a objekt fary je nejstarší plánská matrika. Byla založena roku 1644, tedy ještě za třicetileté války, zdejším farářem Matějem Valecem. Šlo zatím pouze o matriku narozených, i když do ní byly občas zapsány i svatby. Končí zápisem z Matrika oddaných začíná až zápisem z , končí však již rokem Následuje opět matrika narozených od , která je do opisem předešlé matriky narozených a teprve poté přináší nové záznamy. Od roku 1685 je vedetaké matrika zemřelých. Ta je foliována, zatímco matriky narozených a oddaných jsou stránkovány modrou tužkou. Všechny jmenované matriky byly svázány do jedné knihy (má celkem 546 stran) a je možné, že některé části zápisů se nedochovaly. První kniha plánských matrik je psána česky (občas se vyskytne zápis latinský), až cca od přelomu 17. a 18 století německy, a to až do konce, do roku ) Německá část nebyla excerpována. K faře Planá s kostelem Nanebevzetí Panny Marie náležely v té době ještě filiální kostely v Kostelci a Čívicích; k plánské farní osadě tedy příslušeli obyvatelé Březska, České Břízy, Čívic, Dobříče, Hromnic, Chotinné, Jarova. Kaceřova, Koryt, Kostelce, Liblína, Nadryb, Nynic, Olešné, Plané, Robčic, Žichlic a Žíkova. Jen Liblín, Olešná, Darová a Žíkov ležely na opačné straně řeky Mže (nesprávně Berounky), tedy na území okresu Rokycany, s čímž býval někdy problém února 1692, patrně při oblevě a tání, byl křest z Liblína s dovolením plánského faráře pro velikou vodu uskutečněn v kostele v Radnicích. 8) Faráři a kantoři V období, zaznamenaném knihou č. 1 plánských matrik, tedy v podstatě ve druhé polovině 17. století, byli zdejšími faráři již jmenovaný profes velehradský (tj. řeholník, který složil řádový slib u cisterciáků na moravském Velehradě) jménem Matěj Valec, v roce 1661 zde jako farář působil velebný kněz a převor Jan Tillingár (převor - zástupce opata), který měl za kaplana Jiřího Krtinského, jenž tu vykonal první křest a roku 1664 sám sebe nazývá starým kaplanem. 9) Roku 1665 křtil páter Benedikt, farář plánský, 10) roku 1680 páter Gregor (tj. Řehoř) s nečitelným příjmím, farář plánský, čívický a kostelecký, 11) roku 1683 zakládá novou matriku (viz výše) Albert Hubacius, roku 1685 označený jako dvojctihodný pán, pan páter Albert Hubacius, toho času farář plánský, profes velebného konventu kláštera plaského. Někdy 12 VLASTIVĚDNÝ SBORNÍK 2012 / ročník XXII

14 Fara v Plané před požárem. byl nazýván Alberik Hubacius a roku 1691 jsou zaznamenáni "páteři Alberik a Carol" (Karel byl patrně kaplanem). Od křtí dvojctihodný pan páter Kryštof Tengler, profes kláštera plaského, toho času farář Plané, Kostelce a Čívic. 12) Plánští faráři byli docela významné osoby, nebo alespoň pocházeli z vyšších kruhů. Jan Tillingár pocházel z erbovního rodu Tillingárů ze Strádáně, byl v letech farářem v Oboře a částečně zároveň i v Plané ( a ). Později byl farářem v Kralovicích. 13) Albert Hubacius byl nejspíše příslušníkem erbovní rodiny Hubaciusů z Kotnova 14) a Kryštof Tengler byl jmenovcem plaského opata Kryštofa Tenglera ( ). 15) Nedostatek katolických kněží po Bílé hoře způsobil, že se faráři (alespoň na klášterních panstvích) stávali příslušníci cisterciáckého konventu v Plasích, i když první zaznamenaný farář byl cisterciákem až z Velehradu. Zdejší faráři měli služebný personál, z nějž matrika zachytila k roku 1656 kuchařku Anežku, roku 1664 kuchařku pana pátera převora jménem Bětu, roku 1668 je zaznamenán pacholek pana pátera. Roku 1691 byla ve službě u faráře Dorota, dcera Zelenky v Kaceřova. 16) Na území plánské farnosti se nacházely mimo filiálních kostelů sv. Jiří v Kostelci a Nejsvětější Trojice v Čívicích (u nichž se především pohřbívalo, ale byly tu vykonávány i jiné církevní úkony) také kaceřovská zámecká kaple sv. Máří Magdalény, 17) též v Liblíně existovala při tamním šlechtickém sídle kaple neznámého zasvěcení a kaple sv. Kateřiny byla i v Nynicích. V těchto kaplích se někdy odehrávaly svatby, ojediněle i křty. Křtilo se také v Žíkově, i když existence případné kaple při tamním sídle šlechty není známá. 18) V roce 1694 křtil v Liblíně dvojctihodný pan páter František, zůstávající na Liblíně. 19) Ve farních vesnicích bývaly při farách školy. Situace v Plané byla komplikována skutečností, že sem bylo přifařeno městečko 20) Kaceřov, středisko kaceřovského panství, Opatský znak na kostele. 13 VLASTIVĚDNÝ SBORNÍK 2012 / ročník XXII

15 a také vzdálený Liblín s panským sídlem, situovaný ještě k tomu na opačném břehu řeky Mže (nesprávně Berounky). Od roku 1657 je mnohokrát jako otec, kmotr nebo svědek matrikou zachycen Jan Fremr, kaceřovský kantor, bydlící v městečku Kaceřově. Roku 1689 zemřela v 55 letech jeho manželka Eva a v roce 1696 je Jan Fremr nazván starým kaceřovským kantorem. 21) Vyučoval evidentně v Kaceřově. O liblínském kantorovi slyšíme poprvé roku Pan Andres, toho času kantor liblínský, zastupoval v kmotrovství nepřítomného pána liblínského panství. Podruhé (a naposledy) je zaznamenán jako liblínský kantor roku 1697 Martin Zaoprimský (? - špatně čitelné). 22) Nezdá se, že by do té doby existovala škola také v Plané. Až právě v roce 1697 je zde kmotrem pan Fridrich Kotinský, tehdejší kantor plánský. 23) Majetek fary a kostela V pojednávané matrice najdeme i zmínky o majetku fary a kostela. Není jich sice mnoho, ale jsou zajímavé. V roce 1684 zemřeli Tomáš Fryc, rychtář vsi Chotinné a kostelník plánský (kostelníci byli tehdy volené osoby, rozhodující o zádušním jmění), i jeho manželka, kteří před smrtí darovali k záduší plánského kostela 31 zlatých a 30 krejcarů. Za tento jejich odkaz dal farář Hubacius udělat ciborium, tj. pěkný stříbrný a pozlacený kalich, v němž se uchovává velebná svátost (hostie). 24) Roku 1690 zemřel plánský rychtář a nejstarší kostelník Matěj Šiška, když předtím odkázal kostelu na obnovení oltáře plánského kostela 27 zl. a 55 kr. a jeho manželka přidala 1 zl. a 30 kr. Farář Alberik při kázání vyzval k finanční pomoci další věřící: plaský hejtman urozený pan Matyáš Tillingár dal 24 zl., Šimon Pech z Chotinné 10 zl., Vít Hřeb neb Šafář 9 zl., kaceřovský mistr (tj. ovčák) a jeho matka 7 zl., kaceřovský písař pan Gotfrýd Hortiš 5 zl. Po dvou zlatých dali kaceřovský mlynář Jan Kafka, nejmenovaný nynický kovář se starou Manclovou, Šimice se synem. Ostatních vyjmenovaných 53 osadníků a institucí (jednotlivé obce) přispělo nižšími sumami. Celkem bylo na oltář vybráno 119 zlatých 14 krejcarů. Do matriky bylo poznamenáno: Pán Bůh všemohoucí, Blahoslavená Panna Marie a svatí apoštolové těm všem dobrodincům, kteří jsou výš poznamenaní, živým svou svatou milost a umrlým lehké odpočívání a Království nebeské dáti ráčil. Amen. Poznamenány jsou i další odkazy, jako např. z počátku 18. století vdovy Kateřiny Šiškové, za nějž byl koupen nový misál. 25) V 90. letech 17. století vznikl následující zápis: Pod Planou jest brod přes tu řeku od očtený vsi Planý. Od brodu jde od samé řeky vrch, k Radnici běžící ta cesta weduge (?) poněkud vrch až k jedné staré travné cestě, kteráž napravo od nadepsané cesty jde, a již opustíc první cestu ta rovná cesta napravo mezuje předce vejše na vrch nahoru až k jednomu místu, kdež tři chvůje stály, a ty před léty za dřeva mezní držány byly, než nyní podťaty jsou. V těch místech nalevo jsou grunty volešenský a po pravé lesy Planej náležející. Potom 14 VLASTIVĚDNÝ SBORNÍK 2012 / ročník XXII

16 zase v týmž místě uhnouce se okolo toho cípu a třích chvojí sťatých zase spátkem z toho vrchu dolů jde jiná travná cesta nebo stezka, slove Boží stezka, a jde a mezuje přes jiné dvě stezky téhož lesa jsouce napříč, až na samej vrch, kdež dub na tři rozdělený stojí, a ten za znamení mezní lidé pokládají. Od toho dubu táž stezka předce jednostejně mezuje a přes ten vrch zase dolů až k tomu místu, kdež potůček neveliký, kterýž tu v rokli dolů po pravé straně jde a nad samým brodem plánským do řeky Myzy vpadá. Tu tolikéž od nadepsaných tří chvojí zase z toho vrchu až dolů k řece jsou po levé straně grunty volešenský, po pravé k Planej náležící. Jest v tom místě ten kus stráně a lesu drahný, kterýž kostelu plánskému náležející jest. 26) Dnes tvoří řeka hranici katastrů jednotlivých vesnic ležících při ní a zároveň hranici okresů Plzeňsever a Rokycany. Ale ještě na mapě stabilního katastru Plané z roku 1839 plánský katastr překračoval řeku a k Plané náležely lesy v okolí ústí potoka Velké Radné. Hranice plánského katastru zde byla velmi klikatá 27) a zřejmě odpovídala výše uvedenému, pro nás již málo srozumitelnému popisu. Urozenci Podle nejstarší plánské matriky bychom mohli sestavit kompletní řadu úředníků a zaměstnanců nejen kaceřovského, ale i liblínského panství. Omezíme se však jen na ty osoby, kterým autor matričního zápisu (jímž mohl být farář, kaplan nebo kantor) připsal před jejich jméno šlechtickou titulaturu, i když někdy u jasně šlechtických rodů chybí označení urozený a naopak erbovní měšťané nebo důstojníci jsou nazýváni urozenými, i když některým z nich takové titulování v podstatě nenáleželo. Od roku 1644 jsou častokrát připomínáni příslušníci rodu Tillingárů ze Strádáně, kteří bývali ve službách plaského kláštera jako hejtmané, správci, písaři apod. Nebudeme je zde podrobně vyčítat, neboť to již bylo na stránkách tohoto periodika učiněno. 28) Snad se jen zmíníme, že v letech 1689, 1691 a 1692 byly pohřbeny uvnitř v plánském kostele dcery (nemluvňata) hejtmana plaského kláštera Matyáše Ferdinanda Tillingára. 29) Roku 1653 byl v Plané kmotrem urozený pan Jan Brandlínský. 30) Jde o Jana Alexia Brandlínského, před Bílou horou úředníka Gryspeků, který byl potom hejtmanem na Křimicích (také na Horní Bělé) 31) a v Kaceřově po třicetileté válce koupil bývalou panskou krčmu. 32) Jeho příbuznou byla roku 1656 připomenutá panna Kačenka Brandlínská. 33) Roku 1654 je kmotrou při křtu z Robčic křestním jménem neoznačená urozená paní Lenaiska, v roce 1660 již jméno má - byla to paní Alžběta Lenaiska. 34) Alžběta Lenajská, rozená Fruweinová, byla majitelkou statku Robčice. Ovdověla a znovu se provdala za Jana Jaroslava Beřkovského z Šebířova. 35) Už v roce 1662 je jako kmotra při křtu z Robčic uvedena jako urozená paní Alžběta Beřkovská (roku 1663 zřejmě omylem ještě jako Alžběta Lenajská). Uroze- 15 VLASTIVĚDNÝ SBORNÍK 2012 / ročník XXII

17 ný a statečný rytíř, pan Jan Jaroslav Beřkovský a jeho manželka pak často kmotrují, naposledy roku Roku 1670 kmotruje Alžběta Beřkovská rozená z Kolkreitu - zde došlo evidentně k omylu v určení rodného přídomku. 36) Anna Alžběta z Kolkreitu byla poprvé provdána Fruweinová, podruhé Renová (viz dále). V roce 1660 je dvakrát kmotrou paní Kateřina Sobětická z Kaceřova. 37) Ačkoli jí nebyl připsán titul, zřejmě se jedná o příslušnici rytířského rodu Sobětických ze Sobětic. 38) Urozenému a statečnému rytíři, panu Karlu Fruweinovi [z Podolí] a jeho manželce urozené paní Kateřině byl v prosinci 1665 pokřtěn syn Jan Antonín, v květnu 1667 druhý syn František Adalbert a v dubnu 1669 třetí syn Václav Vojtěch; všechny tři křty se uskutečnily na Žíkově. Možná tu také hrála roli rozvodněná řeka. Jejich čtvrtý syn pokřtěný jmény "Udakrylus" Benjamin Ernfrýd byl roku 1670 pokřtěna na Liblíně, pátý syn Karel Antonín byl pokřtěn v prosinci 1672 bez uvedení místa křtu a šestý syn Jan Jaroslav Antonín v listopadu 1673 opět na Žíkově. 39) Roku 1665 byl kmotrem urozený a statečný rytíř, pan Adam Protiva Běšín z Hřešihlav a jeho křestním jménem neoznačená manželka, v roce 1672 spolu s Adamem Protivou (otcem?) byl kmotrem také Jan Benjamin "mladý Běšín". V roce 1675 s Adamem Protivou "starým Běšínem" z Hřešihlav svědčil na svatbě Tobiáš mladý Běšín (syn?) a roku 1690 byl na křtu urozený pan Běšín z Běšin a urozená paní Běšínka, aniž bychom znali jejich křestní jména. 40) Dalším matrikou zaznamenaným urozencem byl roku 1665 kmotr urozený a statečný rytíř, pan Jan Filip Ren 41) Vzal si vdovu po Benjaminovi Fruweinovi z Podolí Annu Alžbětu z Kolkreitu, majitelku statku Liblín. 42) V roce 1667 byla kmotrou panna Evička (roku 1673 Evička Efrozina Antonie), dcera Jeho milosti pana Rena a roku 1668 jeho další dcera, urozená panna Kačenka z Liblína. Snad jde o jednu a tu samou osobu i v roce 1670, kdy je dcera pana Rena zapsána jako urozená panna Kateřina Magdaléna, ovšem toho roku a roku 1673 kmotruje jeho další dcera - Ludmila Kateřina. Měl snad také syna, neboť roku 1669 je kmotrem urozený a statečný rytíř, pan Jan Rudolf z Liblína - roku 1672 je pak Jan Rudolf z Liblína označen příjmím Ren a roku 1673 jako Jan Rudolf mladý Ren. V roce 1675, když se vdávala jeho dcera Eva Efrozina za urozeného a statečného rytíře pana Karla Renšperka ze Skřivan, nebyl již rytíř Jan Filip Ren mezi živými. 43) Ženich se správně jmenoval Jan Karel Renšpergár z Renšperka a z Držkovic a statek Skřivaň později prodal. 44) Šlechtických křtů a svateb se účastnili jako kmotři a svědci urozenci z širokého okolí. Tak je roku 1665 kmotrem rozený pan Pauler, aniž by o něm matrika vypověděla něco dalšího. Roku 1667 kmotrují urozený a statečný rytíř N.N. (autorovi zápisu nebylo známo jeho křestní jméno) pan Pauler a také urozený pan František mladý Pauler (otec se synem?) Roku 1670 pak kmotruje 16 VLASTIVĚDNÝ SBORNÍK 2012 / ročník XXII

18 urozený rytíř Franc ze Svinné, roku 1675 urozený pan Franc Bauler ze Svinné. Urozená paní Kateřina Paulerová, rozená z Renšperku (viz výše), kmotrovala roku 1694 a s ní také urozené panny Ludmily slečny Paulerové z Hohenburku. 45) Proč je poslední údaj psán v množném čísle nám uniká. Zatím šlo o erbovníky nebo rytíře, v letech 1672 a 1673 byla kmotrou urozená paní Maxmiliána Říčanka, paní darovská. 46) Nositelé predikátu z Říčan náleželi do panského stavu a proto jim (svobodným pánům, tj. baronům, a hrabatům) náležela titulatura vysoce urozený pán, pan (či paní), což v matrice nebylo respektováno. Roku 1682 je připomenuta děvečka Jeho Milosti pana Říčana z Darové, bez uvedení křestního jména. 47) Jednalo se o Maxmiliánu Kateřinu Říčanovou rozenou Neslingarku z Šelengrabu a o Jana Jiřího z Říčan. 48) Roku 1675 se účastnil šlechtické svatby také pan Karel Boryně z města Radnic. 49) Byl příslušníkem rytířského rodu Boryňů ze Lhoty (náležela mu tedy opět nepřiznaná titulatura urozený a statečný rytíř, pan ), žil zřejmě v měšťanském domě v Radnicích a základní literatura o tomto rodu jej nezná. 50) Liblínské panství koupil roku 1675 Jan Kryštof Štampach ze Štampachu, jehož otec byl roku 1676 povýšen do hraběcího stavu jako hrabě Kager ze Štampachu. Základní literatura zná dvě manželky Jana Kryštofa ( , ), ale uvádí, že zemřel roku 1718 "bezdětek" a dědila po něm druhá manželka. 51) Vysoce urozený pán, pan Jan Kryštof, Svaté říše římské hrabě Kager ze Štampachu a jeho druhá manželka Maxmiliána Ludmila, rozená z Kokořova, byli často kmotry či svědky zapsanými v plánské matrice, ale matrika zachytila i jejich dceru: od roku 1679 bývala často kmotrou hraběcí dcera, panna slečna Sybila Konstancie Eusebie, naposledy roku 1694; toho roku se provdala za Jana Jiřího, hraběte z Clary-Aldringen. Novomanžel pak byl za kmotra ještě roku Možná, že měl hrabě Kager ze Štampachu i syna, neboť v letech 1680 a 1683 byl kmotrem hrabě František Karel Kager z Liblína. 52) Mohl to však být také nějaký blíže neznámý vzdálenější příbuzný. Každopádně potomci hraběte Jana Kryštofa v okamžiku jeho smrti již nebyli mezi živými. Roku 1684 je kmotrou panna Kateřina, sirotek Její Milosti paní, paní hraběnky Štampachové. 53) Snad šlo o osiřelou příslušnici hraběnčina fraucimoru, nebo je možná totožná s následující osobou. Tou je urozená panna Kateřina, preceptorkyně (tj. vychovatelka, zřejmě hraběcích potomků na Liblíně), kmotrující roku Liblínská preceptorkyně panna Kateřina Uršula/Voršila se v následujícím roce provdala za urozeného pana Václava Sumra z Lukavy (obřad proběhl v čívickém kostele). Roku 1689 se jim narodila dcera, pokřtěná jmény Konstancie Maxmiliána Jana (Joanna) Antonie; dozvídáme se, že matka byla rozená z Manau. V roce 1690 následoval syn Kryštof Vilém Ferdinand Jan (Johan) Oktaviánus, který však již ve věku 21 neděl a 4 dny zemřel a byl 17 VLASTIVĚDNÝ SBORNÍK 2012 / ročník XXII

19 Kamenné ostění dveří kostela s datací pohřben při čívickém kostele. 54) Urozená paní Kateřina Uršula Sumrová rozená z Manau potom ještě několikrát kmotrovala Liblínským, naposledy roku ) O jejím rodu se v základní literatuře nepodařilo nic zjistit. Její manžel, Adam Václav Sumr, byl příslušníkem rytířského rodu Zumrů z Herstošic, jejichž příjmí bylo často psáno Sumr, Summer apod. Bylo konstatováno, že označení z Lukavy (viz výše) není predikátem, ale místem, odkud pocházel - tedy z Lukové u Manětína, kde Zumrové vlastnili určitý majetek. 56) Právě dceři uvedených manželů byly roku 1689 za kmotry (mimo rodiny hraběte Štampacha) také následující urozenci, kteří se jinak v plánské matrice nevyskytují: urozená paní Efrozína Maxmiliána Bohušová z Otěšic rozená z Moseru, urozená paní Rebeka Steinbachová z Kranichštejnu rozená Uhrová z Rittersburku, a pánové Václav Samuel Bohuš z Otěšic, Vilém Franc Údřický z Údrče a Benedikt Franc Steinbach z Kranichštejna. 57) V té době bývalo běžně (nejen u urozenců) značné množství kmotrů a svědků. Při křtu jejich syna roku 1690 byl mimo mnoha již pojednaných urozenců kmotrem také vysoce urozený pán, pan Inocenc Ferdinand, Svaté říše římské hrabě z Bubna, 58) majitel panství Radnice. Ačkoli bylo uvedeno, že prameny zachycený italský polír Jan Pianrosa stavěl či přestavoval dům paní Sumrové v Liblíně, 59) nebylo tomu tak - dalším bádáním se zjistilo, že šlo o dům právě v Radnicích. 60) V roce 1694 byl v v kapli kaceřovského zámku pokřtěn potomek urozeného pána Mikuláše Lochmana Dobrušského, správce panství, kmotry byli urozený a vysoce učený pán, pan Hendrych Josef Helfer, doktor filozofie a medicíny a plzeňský měšťan, urozený pan Jan Češ, hejtman panství Bělá a žatecký měšťan, a ctná a šlechetná paní Anna Terezie Zoufalka, apatykářka města Plzně. Roku 1696 při křtu dalšího potomka uvedeného otce byli mimi jiné kmotry urozená paní Krescencie Helferová doktorka (tj. manželka doktora) z Plzně, urozená paní Anna Terezie Zoufalá, apatykářka (tj. manželka lékárníka) z Plzně, urozený, též vzácný, slovutný a opatrný pan Franc Stehlík z Čenkova, měšťan a spoluradní města Plzně, a vzácně slovutný pan 18 VLASTIVĚDNÝ SBORNÍK 2012 / ročník XXII

20 Václav Vít Zoufalý, měšťan a apatykář města Plzně. 61) V kaceřovské kapli byli v roce 1674 oddáni také urozený pan Jan Rozin z Rozinu, syn Samuela Rozina z Rozinu, spoluradní z města Rakovníku a Alžběta, dcera urozeného pana Mikuláše Lakardy, lajtnanta od Šnajdovského regimentu. 62) Nejde o příslušníky panského nebo rytířského stavu, ale o měšťany, z nichž jen někteří byli erbovníky. V letech 1673 a 1675 je kmotrem urozený pan Šimon Petr Nemin, doktor plaského kláštera, pocházející z města Dobřan, a jeho sestra Anna Justýna, roku 1680 pak urozený pan Tobiáš František Nemin, sekretář Jeho Milosti pána, pana preláta kláštera plaského. Při svatbě rakovnického měšťana roku 1674 byl svědkem také urozený pan Daniel, Jeho Milosti císařské rychtář (s největší pravděpodobností šlo o rychtáře královského města Rakovníka) a roku 1676 kmotroval urozený pan Jan Kryštof, pan doktor z Prahy. 63) V těchto případech asi nešlo ani o erbovníky a titulatura jim byla připsána z neznalosti či z úcty. Na závěr ještě několik zajímavostí Od roku 1647 se objevují v plánské matrice také osoby z Hor, jednou i z Hutě, naposledy roku ) Vzhledem k místům odkud byly vedeny křty, je možné soudit, že se jedná o zaměstnance při dolech na kyzové břidlice a jejich zpracování na kamenec, vitriol a síru pod Čívicemi, kde byla tato činnost provozována již v 16. století. 65) Roku 1662 probíhala ve farní osadě nějaká stavební aktivita - potomek Jana Jiřího, pokrývače zůstávajícího v kaceřovském zámku, byl pokřtěn v zámecké kapli; za kmotry mu byli plaský sekretář, purkrabí, kantor Fremr, kaceřovská písařka (manželka písaře) a také paní Veronika paumistrová, 66) tedy manželka stavitele (z něm. Baumeister). V roce 1675 byl pokřtěn potomek matky paní Judity rozené Malinové, kaceřovské hofmistryně, a otce pana Kryštofa Lilie (var. Lilik, Lillich), vzácného kunstu malířského. Tento kaceřovský malíř měl s hofmistryní další děti v letech 1676 a 1680 a on i Anna Judita Liliová, malířka, také kmotrovali. 67) Malíř Lilie je možná autorem dodnes dochovaných cca 70 obrázků v nice krbu hlavního sálu kaceřovského zámku, který patrně sloužil jako škola. 68) Od roku 1683 několikrát kmotroval pan František Antonín, polír liblínský,, jednou označený titulaturou vysoce urozený, která mu evidentně nepříslušela. Naposledy je matrikou zachycen roku 1694; 69) zřejmě řídil stavební aktivity hraběte Štampacha v Liblíně. 70) V roce 1692 bylo pokřtěno dítě Kateřině, která se svým otčímem dopustila s Dubem. 71) Nešlo sice o krvesmilstvo, přesto měla zřejmě ostudu po celé farnosti a otčím byl patrně potrestán. Na křtu dítěte dozorce nad pacholky císařské artilerie (tj. dělostřelectva) byl kmotrem pan Štěpán Kratzer, důstojník císařské artilerie a jeho manželka, paní Eva Kraczerová z Budyně (tj nejpíše z Budína, tedy z Budapešti), rozená Turkyně. 72) Tureckých žen, které vět- 19 VLASTIVĚDNÝ SBORNÍK 2012 / ročník XXII

BAROKNÍ KRAJINA. JEDNOTLIVÁ ZASTAVENÍ: klášter Plasy, hospodářský dvůr Sechutice, proboštství Mariánská Týnice s kostelem Zvěstování Panny Marie

BAROKNÍ KRAJINA. JEDNOTLIVÁ ZASTAVENÍ: klášter Plasy, hospodářský dvůr Sechutice, proboštství Mariánská Týnice s kostelem Zvěstování Panny Marie BAROKNÍ KRAJINA 1 ZÁKLADNÍ INFORMACE Plasy, Mariánská Týnice obnova kulturní krajiny po třicetileté válce a její majetkoprávní souvislosti, barokní krajina jako krajina formovaná uměleckým cítěním a zároveň

Více

Cmuntové mlynáři na říčce Smutné

Cmuntové mlynáři na říčce Smutné Cmuntové mlynáři na říčce Smutné (mlynářští předkové mojí babičky Terezie Sassmannové roz. Novákové). Foto mlýnu Cmunt z roku 1898; je na něm majitel, mlynář pan otec Dvořák a pracovníci ze mlýna (sekerník

Více

Rožmberkové, řád sv. Jana Jeruzalémského a Strakonicko

Rožmberkové, řád sv. Jana Jeruzalémského a Strakonicko Rožmberkové, řád sv. Jana Jeruzalémského a Strakonicko Sv. Jakub a Filip (nástěnné malby) kapitulní síň strakonického hradu Díky svému rozsáhlému majetku, hospodářskému zázemí a přízni dárců mohli johanité

Více

Příspěvek k příspěvku k rodopisu Alfonse Šťastného

Příspěvek k příspěvku k rodopisu Alfonse Šťastného Příspěvek k příspěvku k rodopisu Alfonse Šťastného Objevil jsem nedávno na webu Příspěvek k rodopisu Alfonse Šťastného MUDr. Jana Antonína Magera, publikovaný v Rodopisné revue on-line, 8 roč. 15, 3, 2013.

Více

Nové Město na Moravě. Historie a současnost část I.

Nové Město na Moravě. Historie a současnost část I. Nové Město na Moravě Historie a současnost část I. VY_32_INOVACE_ZE_ŠT_08 Digitální učební materiál Sada: Evropa Téma: Nové Město na Moravě-Historie a současnost 1 Předmět: Zeměpis Autor: Mgr. Benešová

Více

VY_32_INOVACE_D56_VL4-5_NÁŠ_REGION

VY_32_INOVACE_D56_VL4-5_NÁŠ_REGION VY_32_INOVACE_D56_VL4-5_NÁŠ_REGION Název: Náš region Autor: Mgr. Milena Hrabalová Škola: Základní škola a Mateřská škola při lázních, Velké Losiny Předmět/ročník: Vlastivěda /4.-5. ročník Datum vytvoření

Více

ROZVOJOVÁ STRATEGIE. OBCE Kostomlaty pod Milešovkou (místní část Hlince) pro období 2008 2013

ROZVOJOVÁ STRATEGIE. OBCE Kostomlaty pod Milešovkou (místní část Hlince) pro období 2008 2013 ROZVOJOVÁ STRATEGIE OBCE Kostomlaty pod Milešovkou (místní část Hlince) pro období 2008 2013 Historie Obce Kostomlaty pod Milešovkou Kostomlaty pod Milešovkou leží v neobyčejně malebné krajině západní

Více

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Husovo náměstí. Krycí list 6. části dokumentu (strany 91 113)

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Husovo náměstí. Krycí list 6. části dokumentu (strany 91 113) HOSTIVICKÝ ULIČNÍK Historický vývoj ulic a domů v Hostivici Husovo náměstí Krycí list 6. části dokumentu (strany 91 113) Pracovní verze k 29. březnu 2009 Hostivice, březen 2009 Husovo náměstí 91 Dolejší

Více

PRAMENY K HOSTIVICKÉ HISTORII

PRAMENY K HOSTIVICKÉ HISTORII PRAMENY K HOSTIVICKÉ HISTORII Řada D: Katastry Svazek č. 3 STABILNÍ KATASTR 1840 Část C: Katastrální obec LITOVICE Hostivice, září 2008 Stabilní katastr 1840 část C: Katastrální obec LITOVICE 2 Tento svazek

Více

Větrné mlýny v Těškovicích

Větrné mlýny v Těškovicích Větrné mlýny v Těškovicích Stručný přehled (Mgr. Jan Fryčka) Rozmístění bývalých větrných mlýnů v Těškovicích (ortofoto 2009, mapy.cz). Mlýny jsou značeny vzestupně od nejstaršího, mlýn 1b stál původně

Více

ŠKVORECKÝ ZÁMEK Tìším se dovnitø, já ve Škvorci vyrostla, ale teï poprvé mám možnost do zámku se podívat, nechala se slyšet jedna sedmdesátiletá dáma. Bylo to v sobotu 18. záøí, v rámci Škvoreckého jarmarku,

Více

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií Putování po archivech (nejen) za rodovou historií Pokud se rozhodnete popátrat v minulosti své rodiny a sestavit si i vlastní rodokmen, čekají vás návštěvy archivů. Zde se dá dohledat historie několika

Více

Památky a tradice - jak na to v praxi?

Památky a tradice - jak na to v praxi? MAS -Partnerství Moštěnka Mikroregion Moštěnka Mikroregion Holešovsko Vzájemná spolupráce ve všech oblastech Zámek Dřevohostice Renesanční vodní zámek ze 16.století Do konce 19.stol -hodnotná botanická

Více

Hantzl M. : Janův mlýn r. 1651 mlýn Prkenný. Senomat M. : Kouklův mlýn r. 1651 mlýn Spálený. stav v r. 1764. 1. vojenské mapování Josefské

Hantzl M. : Janův mlýn r. 1651 mlýn Prkenný. Senomat M. : Kouklův mlýn r. 1651 mlýn Spálený. stav v r. 1764. 1. vojenské mapování Josefské stav v r. 1764 1. vojenské mapování Josefské Hantzl M. : Janův mlýn r. 1651 mlýn Prkenný Senomat M. : Kouklův mlýn r. 1651 mlýn Spálený mlynářský erb DĚJINY MLYNÁŘSKÉHO ŘEMESLA Mlynářské řemeslo patří

Více

Miroslava Baštánová. Vzpomínka na. Josefa Kramoliše. pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945

Miroslava Baštánová. Vzpomínka na. Josefa Kramoliše. pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945 Miroslava Baštánová Vzpomínka na Josefa Kramoliše pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945 2012 Miroslava Baštánová Vzpomínka na Josefa Kramoliše pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech

Více

KAPLE SVATÝCH CYRILA A METODĚJE VALAŠSKÉ KLOBOUKY

KAPLE SVATÝCH CYRILA A METODĚJE VALAŠSKÉ KLOBOUKY KAPLE SVATÝCH CYRILA A METODĚJE VALAŠSKÉ KLOBOUKY Jedna z nejvýznamnějších sakrálních památek jižního Valašska je zasvěcená naším národním patronům apoštolům svatému Cyrilu a Metoději. Průvodcovská služba:

Více

Hostivické památky. Břevský rybník s výpustním objektem z roku 1932

Hostivické památky. Břevský rybník s výpustním objektem z roku 1932 Hostivické památky Rybníky v Hostivici Břevský rybník s výpustním objektem z roku 1932 Archeologické nálezy z celého území Hostivice i okolí dokládají, že zdejší krajina v pramenné oblasti Litovického

Více

RENESANČNÍ ŠLECHTA ZÁKLADNÍ INFORMACE

RENESANČNÍ ŠLECHTA ZÁKLADNÍ INFORMACE RENESANČNÍ ŠLECHTA 1 ZÁKLADNÍ INFORMACE Kaceřov, Kralovice šlechta a její význam v Čechách v 16. a v první čtvrtině 17. století na příkladu Gryspeků, stavebníků zámku v Kaceřově a kostela v Kralovicích

Více

RODOPIsNÁ REvUE 1. Martin Slaboch JARO 2000 Malíř Václav Slaboch

RODOPIsNÁ REvUE 1. Martin Slaboch JARO 2000 Malíř Václav Slaboch RODOPIsNÁ REvUE 1 Martin Slaboch JARO 2000 Malíř Václav Slaboch Dnes téměř neznámý malíř Václav Slaboch pocházel z Úhonic, obce ležící západně nedaleko od Prahy. V době jeho narození žilo v této farní

Více

Stránka 3. 1950 Josef a Marie Doušovi 1975 Josef a Libuše Doušovi 2000 Josef a Libuše Doušovi

Stránka 3. 1950 Josef a Marie Doušovi 1975 Josef a Libuše Doušovi 2000 Josef a Libuše Doušovi Stránka 1 1 1756 Václav Litochleb 1788 Josef Litochleb 1819 Matěj Litochleb 16.1.1845 Václav Litochleb /syn/ 13.8.1822 koupě Jan a Anna Pištorovi za 2664 zl. 13.8.1872 trhová Jan a Anna Pištorovi 21.11.1900

Více

Renesanční zámek Boskovštejn

Renesanční zámek Boskovštejn Zámek na prodej v České Republice Renesanční zámek Boskovštejn Komplex nemovitostí v obci Boskovštejn nedaleko Znojma se skládá z renesančního zámku, objektu bývalého mlýna s hospodářským stavením, rybníku

Více

Návrh vlajky města Týniště nad Orlicí (Královéhradecký kraj) Leden 2011

Návrh vlajky města Týniště nad Orlicí (Královéhradecký kraj) Leden 2011 Návrh vlajky města Týniště nad Orlicí (Královéhradecký kraj) Leden 2011 Autor návrhu: Mgr. Tomáš Zdechovský Obsah Obsah... 2 1. Návrh vlajky města Týniště nad Orlicí... 3 1.1 Popis vlajky... 3 1.2 Odůvodnění

Více

Společnost pro obnovu památek Úštěcka. Výroční zpráva

Společnost pro obnovu památek Úštěcka. Výroční zpráva Společnost pro obnovu památek Úštěcka Výroční zpráva 2014 Základní informace Adresa: Občanské sdružení Společnost pro obnovu památek Úštěcka 1. máje 18, 411 45 Úštěk www stránky: www.pamatky-ustecko.cz

Více

Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kostel sv. Jana Nepomuckého

Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kostel sv. Jana Nepomuckého Kostel Nanebevzetí Panny Marie Staroměstské náměstí, Římskokatolická církev Bohoslužby neděle 9.00, 10.30 (se zaměřením na děti) a 18.00 Kostel, uzavírající svým průčelím Staroměstské náměstí spolu s budovou

Více

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Zuman František

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Zuman František Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea Zuman František (1890-1950) Prozatímní inventární seznam NAD č. 589 evidenční pomůcka č. 211 Honzáková Valerie Praha 1971 František Zuman (2.

Více

Archiv obce Hlince. EL NAD č.: 56. AP č.: 296

Archiv obce Hlince. EL NAD č.: 56. AP č.: 296 Státní okresní archiv Plzeň-sever se sídlem v Plasích Archiv obce Hlince 1884 1945 Inventář EL NAD č.: 56 AP č.: 296 Kateřina Nová, Jiří Kříž Plasy 2012 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archivního fondu 3

Více

Č.P. 2 bývalé zahradnictví. (také ev,č,1)

Č.P. 2 bývalé zahradnictví. (také ev,č,1) Č.P. 2 bývalé zahradnictví. (také ev,č,1) V blízkosti brány do zámeckého parku, nedaleko od bývalého pivovaru, se nalézá dům č.2 komplex bývalého zahradnictví. Fotografie z roku 1996. Dům č.2, stejně tak

Více

07. 04. 2016 06:08 1/13 Sušice

07. 04. 2016 06:08 1/13 Sušice 07. 04. 2016 06:08 1/13 Sušice Sušice Vikariát Sušice-Nepomuk Farnost Sušice Kostel sv. Václava, mučedníka (děkanský) sv. Felixe z Kantalicia (klášterní) Nanebevzetí Panny Marie (hřbitovní) sv. Andělů

Více

MESTO PAM. NAZEV VE DNECH EHD OTEVRENA PAM. POPIS

MESTO PAM. NAZEV VE DNECH EHD OTEVRENA PAM. POPIS MESTO PAM. NAZEV VE DNECH EHD OTEVRENA PAM. POPIS Zámek netradiční dispozice tvaru kruhové výseče s renesančním arkádovým nádvořím a věží. Nejhodnotnější interiéry zámku s rokokovými nástěnnými malbami

Více

příloha č.1 - Seznam památkově chráněných objektů Bartošovice v Orlických horách k.ú. Bartošovice v O.h. k.ú. Neratov v O.h. k.ú.

příloha č.1 - Seznam památkově chráněných objektů Bartošovice v Orlických horách k.ú. Bartošovice v O.h. k.ú. Neratov v O.h. k.ú. ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ORP RYCHNOV NAD KNĚŽNOU aktualizace 2014 1 příloha č.1 - Seznam památkově chráněných objektů Bartošovice v Orlických horách k.ú. Bartošovice v O.h. 21099/6-2214 kostel sv. Maří

Více

Jedovnické rybníky do roku 1450

Jedovnické rybníky do roku 1450 Jedovnické rybníky do roku 1450 Titulní kresba Mgr. Jitky Vávrové ukazuje, jak asi vypadaly Jedovnice a blízké okolí v 15. století. Za grafickou úpravu titulního obrázku (mapky) děkuji Ing. Marku Audymu.

Více

KRONIKA JIMRAMOVA 1996. Obrazová dokumentace

KRONIKA JIMRAMOVA 1996. Obrazová dokumentace KRONIKA JIMRAMOVA 1996 Obrazová dokumentace Výstavba nové haly a.s. GAMA Oprava fasády č.p. 41 Nová prodejna v Dolní ulici Čistička odpadních vod Kabelizace telefonní sítě Kabelizace telefonní sítě Žabárna

Více

Bc. Filip Štajner K612 Ústav dopravních systémů 2013/2014 Bc. Jan Volák 12X2ZS Železniční síť České republiky a Evropy letní semestr

Bc. Filip Štajner K612 Ústav dopravních systémů 2013/2014 Bc. Jan Volák 12X2ZS Železniční síť České republiky a Evropy letní semestr Úvod Průvodní zpráva Přílohy 1 a 2 Bc. Jan Volák Železniční trať č. 162 je jednokolejná a regionální, nachází se ve Středočeském a Plzeňském kraji, v okrese Rakovník a Plzeň sever. Spojuje města a obce

Více

Nová historie Klusáčků z Přibyslavi

Nová historie Klusáčků z Přibyslavi Nová historie Klusáčků z Přibyslavi Psát rodopisné studie bez prozkoumání všech pramenů není jistě z odborného pohledu správné. Studium archivních pramenů je však náročné na znalosti i čas a je pro laického

Více

Kostel sv. Jakuba u Bochova

Kostel sv. Jakuba u Bochova Kostel sv. Jakuba u Bochova Nálezová zpráva z archeologického výzkumu Karlovy Vary KMKK, Muzeum Karlovy Vary 15. března 2008 Mgr. Jiří Klsák, Bc. Jan Tajer Lokalizace a historie kostela Kostel sv. Jakuba

Více

TURISTICKÉ CÍLE NA ŽAMPACHU

TURISTICKÉ CÍLE NA ŽAMPACHU TURISTICKÉ CÍLE NA ŽAMPACHU Obec Žampach je malou obcí v regionu Pardubického kraje ve východní části České republiky. Nachází se nachází 12 km severovýchodně od Ústí nad Orlicí mezi hrady Lanšperkem,

Více

Znak obce. Vlajka obce

Znak obce. Vlajka obce Znak obce Vlajka obce 1 Dlouhá Ves u Havlíčkova Brodu Založení obce Dlouhá Ves souvisí úzce s objevem stříbrné rudy v okolí Německého Brodu. Obec byla založena při kolonizaci kraje na levém břehu Sázavy

Více

10. Přehled hlavních MAS působících na území Plzeňského kraje a akcí obnovy kulturního dědictví financovaného jejich prostřednictvím do roku 2012

10. Přehled hlavních MAS působících na území Plzeňského kraje a akcí obnovy kulturního dědictví financovaného jejich prostřednictvím do roku 2012 10. Přehled hlavních MAS působících na území Plzeňského kraje a akcí obnovy kulturního dědictví financovaného jejich prostřednictvím do roku 2012 PhDr. Jitka Vlčková, Odbor regionálního rozvoje a územního

Více

Cesta napříč regionem

Cesta napříč regionem Autor: Mgr. Marcela Langerová Karty míst Moravskotřebovska a jevíčska 1 Třebařov První písemná zmínka je z roku 1267. Kostel Nejsvětější Trojice Boží muka Sousoší Nejsvětější Trojice http://www.trebarov.cz/images/morfeoshow/

Více

Stará štola Antona Paduánského.

Stará štola Antona Paduánského. Stará štola Antona Paduánského. Ústí štoly se nachází v horní části obce Vyhne v blízkosti silnice. Štola otvírala stejně jmenovanou žílu Anton jihozápadním směrem. Ve výklenku nad portálem štoly je umístěna

Více

Březí Kokořov. Čepinec

Březí Kokořov. Čepinec ŽINKOVY HISTORIE OBLASTI V SOUVISLOSTECH Žinkovy jsou poprvé v pramenech zmiňovány roku 1176 (MCLXXVI). Jedná o období, kdy členové panovnického rodu Přemyslovců bojovali mezi sebou o moc. V době, kdy

Více

Vánoční bohoslužby a betlémy 2015/2016 výběr

Vánoční bohoslužby a betlémy 2015/2016 výběr Vánoční bohoslužby a betlémy 2015/2016 výběr Bohoslužby v ostatních kostelích najdete na stránkách Arcibiskupství pražského: http://bohosluzby.apha.cz/ nebo http://www.krestanskevanoce.cz/?k=praha Cizojazyčné

Více

Pracovní list k exkurzi. Královská cesta + fotodokumentace

Pracovní list k exkurzi. Královská cesta + fotodokumentace Pracovní list k exkurzi Královská cesta + fotodokumentace Čp 07/04 Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Člověk a svět práce Pracovní činnosti

Více

Mlýn v Hrušovanech. Ve Vlastivědě Moravské, se o mlýnu píše:

Mlýn v Hrušovanech. Ve Vlastivědě Moravské, se o mlýnu píše: Mlýn v Hrušovanech. Tyto řádky jsou přílohou rodopisu Jabůrkové ze Lhoty Dlouhé a Dolní, kterou sestavuji pro vlastní potěšení, případně pro potomky, bude li to některého z nich zajímat. Tato příloha je

Více

Naučná stezka - 14 zastavení na Praze 14

Naučná stezka - 14 zastavení na Praze 14 Zastavení první... Hloubětín Na místě Hloubětína žili lidé již v 10. století. Jméno obce historické prameny spojují s postavou vladyky Hlupoty. Dnešní podobu získal Hloubětín až v roce 1907. K Praze byl

Více

Poutní místo U tøí habrù Vysoký Újezd Vydáno pøi pøíležitosti požehnání kaplièky sv. Antonína 13. èervna 2009 Obec Vysoký Újezd (u Berouna) Zámek ve Vysokém Újezdì a obecní znak l Katastr obce leží ve

Více

Region Světelsko a Ledečsko

Region Světelsko a Ledečsko Region Světelsko a Ledečsko Region Světelsko a Ledečsko Církevní památky Zámek Zřícenina Židovské památky Kouty Tvrz Melechov První doložená zmínka o objektu stojícím při severozápadním okraji přírodní

Více

Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více

Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2970 Identifikátor materiálu Název klíčové aktivity Vzdělávací oblast Vzdělávací předmět / obor Tematický

Více

Vánoční Těsnohlídkův strom s tradiční sbírkou Červeného kříže

Vánoční Těsnohlídkův strom s tradiční sbírkou Červeného kříže Vánoční Těsnohlídkův strom s tradiční sbírkou Červeného kříže Tento Vánoční strom tu stojí nejen jako symbol nejkrásnějších svátků roku, Vánoc, ale připomíná nám všem také tradici, která se začala odvíjet

Více

ŽIVOT V BAROKNÍ DOBĚ (17. A PRVNÍ POLOVINA18. STOLETÍ) 5. třída ZŠ BŘEŢANY

ŽIVOT V BAROKNÍ DOBĚ (17. A PRVNÍ POLOVINA18. STOLETÍ) 5. třída ZŠ BŘEŢANY ŽIVOT V BAROKNÍ DOBĚ (17. A PRVNÍ POLOVINA18. STOLETÍ) 5. třída ZŠ BŘEŢANY Před třicetiletou válkou panovala v českých zemích náboţenská snášenlivost. Skoro po dvě století zde ţili nekatolíci (někdy byli

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Pořadové číslo projektu: CZ.1. 07/1. 4. 00/21.2712 Šablona: VY_32_INOVACE_1_09_Vv Ročník: 3., 4. a 5. Datum vytvoření: 11. 4. 2013 Datum ověření ve výuce: 24.

Více

Havlíčkova Borová, okres Havlíčkův Brod

Havlíčkova Borová, okres Havlíčkův Brod Kulturní a přírodní dědictví regionu Místní akční skupiny Havlíčkův kraj III. Lidová architektura Havlíčkova Borová, okres Havlíčkův Brod Rodný dům Karla Havlíčka Borovského Rejstříkové číslo kulturní

Více

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Název projektu Registrační číslo projektu UČENÍ JE SKRYTÉ BOHATSTVÍ INOVACE VÝUKY ZŠ KAZNĚJOV CZ.1.07/1.1.12/02.0029

Více

SKŘIVÁNEK M.: FARNÍ ÚŘAD JEVÍČKO, 1689-1958. Inventář, 1987, s. 41, ev.č. 212

SKŘIVÁNEK M.: FARNÍ ÚŘAD JEVÍČKO, 1689-1958. Inventář, 1987, s. 41, ev.č. 212 Výsledky vyhledávání Název fondu (sbírky): Augustiniáni Jevíčko Uloženo v archivu: Moravský zemský archiv v Brně Časový rozsah: 1342-1784 Metráž: 0,81 bm (vše je zpracováno a inventarizováno) Původce fondu

Více

HISTORIE ROUDNICE. Nejstarší osídlení Je možné jej položit do mladší doby kamenné a do doby bronzové (2 500 1500 př. n. l.).

HISTORIE ROUDNICE. Nejstarší osídlení Je možné jej položit do mladší doby kamenné a do doby bronzové (2 500 1500 př. n. l.). HISTORIE ROUDNICE Obsah: 1) Název Roudnice 2) Nejstarší osídlení 3) Osídlování Roudnice 4) Roudnické tvrze 5) Roudnice a její držitelé 6) Osobnosti Zdislav Mnich, Matěj Chvojka, Jan Matějka, bratranci

Více

PRAMENY K HOSTIVICKÉ HISTORII

PRAMENY K HOSTIVICKÉ HISTORII PRAMENY K HOSTIVICKÉ HISTORII Řada D: Katastry Svazek č. 3 STABILNÍ KATASTR 1840 Část B: Katastrální obec HOSTIVICE Hostivice, září 2008 Stabilní katastr 1840 část B: Katastrální obec HOSTIVICE 2 Tento

Více

06382 KARVINÁ - Fryštát 15-44

06382 KARVINÁ - Fryštát 15-44 06382 KARVINÁ - Fryštát 15-44 Město Fryštát, t.j. historické jádro Karviné, bylo založeno v 1. polovině 14. století na mírném návrší nad potokem Mlýnkou. V jižní části jeho oválné půdorysné dispozice je

Více

Využívání ICT ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech

Využívání ICT ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech Využívání ICT ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech Regionální dějepisně zeměpisný katalog Třeboňska Zpracováno v rámci projektu " Vzdělávání pro konkurenceschopnost - konkurenceschopnost pro

Více

- G r u n t y v R a d o n i c í c h -

- G r u n t y v R a d o n i c í c h - G r u n t s e d m ý, d n e š n í číslo 1 - G r u n t y v R a d o n i c í c h - Dle zápisu z r. 1676 Nynější hospodář M a r t i n P a v i š k a, který tuto chalupu získal od B a r t o ně Černýho. 1676 převzal

Více

Očekávaný výstup: Žáci si uvědomí, že člověk během staletí vybudoval množství krásných architektonických objektů. Zopakují si a doplní hlavní znaky

Očekávaný výstup: Žáci si uvědomí, že člověk během staletí vybudoval množství krásných architektonických objektů. Zopakují si a doplní hlavní znaky České památky v UNESCU Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. Dumu: VY_32_INOVACE_15_18 Tematický celek: Umění a kultura Autor: PaedDr.

Více

Složitá historie zhořského hřbitova

Složitá historie zhořského hřbitova Jindřich Coufal, Zhoř Složitá historie zhořského hřbitova Úvod Smrtí člověka se vždy zakončuje pozemský život... Pro pozůstalé zde zůstává mrtvé tělo se kterým se v různých dobách i různě nakládalo. V

Více

Veřejný program 2009

Veřejný program 2009 Veřejný program 2009 Centrum Bavaria Bohemia Freyung 1 92539 Schönsee Tel.: +49(0)9674-92 48 77 Fax: +49(0)9674 91 30 67 email: info@cebb.de Internet: www.bbkult.net Leden 2009 11.01.09 Cyklus Objevy :

Více

Hrady v našem regionu Hrad Kunětická hora Hrad Lanšperk Hrad Litice Hrad Potštejn Hrad Žampach Zámky v našem regionu Nový zámek Kostelec nad Orlicí

Hrady v našem regionu Hrad Kunětická hora Hrad Lanšperk Hrad Litice Hrad Potštejn Hrad Žampach Zámky v našem regionu Nový zámek Kostelec nad Orlicí Hrady v našem regionu Hrad Kunětická hora Mohutný pozdně gotický hrad na Kunětické hoře tvoří impozantní dominantu a symbol zdejšího kraje.až do husitských válek byla Kunětická hora v majetku blízkého

Více

Tipy na výlety POZNEJTE MĚSTO DOBŘÍŠ

Tipy na výlety POZNEJTE MĚSTO DOBŘÍŠ POZNEJTE MĚSTO DOBŘÍŠ Při návštěvě téměř devítitisícové Dobříše, rozkládající se v úpatí brdského pohoří a vzdálené zhruba 40 km od Prahy, se jistě nebudete nudit. Díky krásným lesům je okolí města lákavou

Více

VZDĚLÁVACÍ AKCE: A1 Místo: Stařeč Datum: 16.9 Historické dědictví Zachraňme kořeny

VZDĚLÁVACÍ AKCE: A1 Místo: Stařeč Datum: 16.9 Historické dědictví Zachraňme kořeny Dobré odpoledne VZDĚLÁVACÍ AKCE: A1 Místo: Stařeč Datum: 16.9 Historické dědictví Zachraňme kořeny 1. Památky místního významu 2. Muzea a expozice místního a regionálního dědictví Dědictví musí být ve

Více

N a b í d k a. Brožura Radnice v Karviné Karviná. Zámecký porcelán

N a b í d k a. Brožura Radnice v Karviné Karviná. Zámecký porcelán N a b í d k a Karviná. Město v kráse památek Zaniklý zámek Ráj v osudech staletí Lottyhaus. Vedlejší křídlo zámku Fryštát v Karviné Příběh manželství Larisch-Mönnichů Minulostí zámeckých parků v Karviné

Více

Popis. Délka trasy. 46 km. Průběh trasy

Popis. Délka trasy. 46 km. Průběh trasy Trasa č. 5 Popis Délka trasy Průběh trasy Náročnost Putování za vínem Vydejte se poznat krásy zdejšího půvabného kraje po vinařských stezkách. Trasa je dobře sjízdná, přehledná a rovinatá a po krátkých

Více

[Andreas MILCSAK] Rodiče Štefan MILČÁK (* okolo 1704, 1777)? FABULKOVÁ. [Anna SZALAJI]

[Andreas MILCSAK] Rodiče Štefan MILČÁK (* okolo 1704, 1777)? FABULKOVÁ. [Anna SZALAJI] Ondřej MILČÁK [Andreas MILCSAK] * okolo 1757 13.3.1829 Brutovce (zhruba 72 let) Štefan MILČÁK (* okolo 1704, 1777)? FABULKOVÁ 10.10.1779 Brutovce (ženich 22 let, nevěsta 27 let) VOJTKO Řehoř KRIVECSKÝ

Více

PRŮVODCE. vycházkové okruhy po městě Beroun DĚTI BEROUN

PRŮVODCE. vycházkové okruhy po městě Beroun DĚTI BEROUN PRŮVODCE vycházkové okruhy po městě Beroun DĚTI BEROUN mě bere 0 100 200 300 400 500 600 m Map Design &, 2015 www.mapdesign.eu DETI DĚTI CHILDREN Trasa D pro nejmenší Route Trail D D for for the youngest

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Národní hrdost (pracovní list)

Národní hrdost (pracovní list) Základní škola a Mateřská škola Dolní Hbity, okres Příbram 6. ročník Národní hrdost (pracovní list) Mgr. Jana Vršecká VY_32_INOVACE_VO.Vr.20-1 - Popis Předmět: Výchova k občanství Stupeň vzdělávání: druhý

Více

Revitalizace. náměstí v Čelákovicích

Revitalizace. náměstí v Čelákovicích Revitalizace náměstí v Čelákovicích Obsah Úvodní slovo starosty...3 Historie projektu...4 Základní informace o revitalizaci náměstí...5 Projekt...6 Náměstí z architektonického pohledu...8 Dopravní omezení...9

Více

Místní knihovna Pavla Křížkovského v Holasovicích

Místní knihovna Pavla Křížkovského v Holasovicích Místní knihovna Pavla Křížkovského v Holasovicích Obec Holasovice umístění - okres Opava, kraj Moravskoslezský obec Holasovice se nachází mezi městy Opava (10 km) a Krnov (13 km) od roku 1964 integrovaná

Více

Adresa školy:... Adresa bydliště:... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.)

Adresa školy:... Adresa bydliště:... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.) Č. Příjmení a jméno:. Adresa školy:...... Adresa bydliště:....... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.) Národní institut pro další vzdělávání Senovážné

Více

Filiální kostel sv. Vavřince v Horní Blatné

Filiální kostel sv. Vavřince v Horní Blatné Filiální kostel sv. Vavřince v Horní Blatné 17. prosince 2013 Úterý před Štědrým dnem 15 00 Vánoční SVATOST SMÍŘENÍ (zpověď) 23. prosince 2013 Pondělí před Štědrým dnem 14 30 15 30 Betlémské světlo 16

Více

.. kdož do krčmy chodí, častokrát se jemu přihodí, že se dozví příhody nějaké, a k tomu noviny také. ( Podkoní a žák )

.. kdož do krčmy chodí, častokrát se jemu přihodí, že se dozví příhody nějaké, a k tomu noviny také. ( Podkoní a žák ) .. kdož do krčmy chodí, častokrát se jemu přihodí, že se dozví příhody nějaké, a k tomu noviny také. ( Podkoní a žák ) Hospoda, hostinec, pohostinství, šenk, krčma, knajpa, putyka, pajzl, palírna, nálevna

Více

Historie Novopackého kláštera Nanebevzetí Panny Marie

Historie Novopackého kláštera Nanebevzetí Panny Marie ZÁKLADNÍ ŠKOLA NOVÁ PAKA, HUSITSKÁ 1695 ročníková práce Historie Novopackého kláštera Nanebevzetí Panny Marie Nikola Vagenknechtová Vedoucí ročníkové práce: Mgr. Zdeňka Holá Předmět: Dějepis Školní rok:

Více

Průvodce "Zadní Doubice"

Průvodce Zadní Doubice Bývalá osada zadní Doubice je poslední dobou středem zájmů a míří sem stovky turistů.výlety z Kyjova podél řeky Křinice a nebo z osady Kopec podél Brtnického potoka,je skutečným zážitkem.osada, kdysi ležící

Více

1. Svinkův obrázek (na cestě vpravo směr Dašov) 2. Kříž Suchnů (vlevo za obcí směr Želetava) 3. Boží muka (u rybníka U sv.jana)

1. Svinkův obrázek (na cestě vpravo směr Dašov) 2. Kříž Suchnů (vlevo za obcí směr Želetava) 3. Boží muka (u rybníka U sv.jana) 1. Svinkův obrázek (na cestě vpravo směr Dašov) byl postaven v místě, kde ve válce v r.1942 byl pan Svinka německými vojáky zastřelen. Obrázek je na dřevěném sloupu a nechala ho zhotovit manželka p.svinky.

Více

Církevní památky Regionu Slezská brána

Církevní památky Regionu Slezská brána Církevní památky Regionu Slezská brána Řepiště Šenov Sedliště Paskov Vratimov Václavovice Kaňovice Žabeň Region Slezská brána Úvodní slovo Řepiště Velikost území,01 Počet obyvatel 1 705 Mírová 17 739 31

Více

Československá ovocnická jednota - krajský odbor Havlíčkův Brod

Československá ovocnická jednota - krajský odbor Havlíčkův Brod STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD:1039 č. archivní pomůcky: 8950 Československá ovocnická jednota - krajský odbor Havlíčkův Brod 1925-1948 inventář Mgr. Tomáš Lána Zámrsk 2014 O b s a h

Více

Publikačníčinnost muzeí zřizovaných Krajem Vysočina

Publikačníčinnost muzeí zřizovaných Krajem Vysočina Publikačníčinnost muzeí zřizovaných Krajem Vysočina Božena Kabelíková Muzeum Vysočiny Třebíč 1 Kraj Vysočina Název Kraje Vysočina souvisí se skutečností, že se tento správní celek rozkládá na podstatnéčásti

Více

RADNICE. Dne 16.června 1538 však vznikl v mincovně požár, při kterém vyhořela radnice a 15 domů v jejím okolí.

RADNICE. Dne 16.června 1538 však vznikl v mincovně požár, při kterém vyhořela radnice a 15 domů v jejím okolí. RADNICE Radnice v Jáchymově je vynikajícím dokladem pozdně gotického renesančního stavitelství z l. poloviny 16.století. Přes všechny pozdější stavební úpravy si zachovala původní dispozici pozdně gotické

Více

Technické památky. Třebíč Větrný mlýn. www.dedictvivysociny.cz

Technické památky. Třebíč Větrný mlýn. www.dedictvivysociny.cz Technické památky Technické památky Největším lákadlem technických památek je jejich různorodost a zejména jejich vztah ke všem odvětvím výroby a průmyslu. Jejich původ lze hledat již v době, kdy člověk

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_135 Datum: 5.4.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_135 Datum: 5.4. Anotace: Valticko lednický areál a Pálava jako turistický region specifika, kulturní památky, využitelnost z hlediska turistického ruchu Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou

Více

Mnichovo Hradiště - kapucínský klášter a kaple sv. Anny

Mnichovo Hradiště - kapucínský klášter a kaple sv. Anny Mnichovo Hradiště - kapucínský klášter a kaple sv. Anny V roce 1690 byla na popud majitele mnichovohradišťského panství, hraběte Arnošta Josefa z Valdštejna, při severním okraji zámeckého parku započata

Více

Kněž kostel sv. Bartoloměje

Kněž kostel sv. Bartoloměje Kněž kostel sv. Bartoloměje (Opis z knihy Umělecké památky Čech oddíl Čáslavsko od D.A. Birnbaumové, vydané 1929) Filiální kostel sv.bartoloměje, prvně se uvádí jako farní r.1362. Byl tehdy farním kostelem

Více

Poloha obce. Obec se rozkládá 3 km západně od Zlína po obou březích Dřevnice v nadmořské výšce 208 m n.m.

Poloha obce. Obec se rozkládá 3 km západně od Zlína po obou březích Dřevnice v nadmořské výšce 208 m n.m. LOUKY nad Dřevnicí Poloha obce Obec se rozkládá 3 km západně od Zlína po obou březích Dřevnice v nadmořské výšce 208 m n.m. Podnebí je zde podle místní kroniky pro zdraví lidí i zvířectva jakož i pro rostlinstvo

Více

Městské muzeum Jevíčko

Městské muzeum Jevíčko Iveta Špičková, Zdena Vašíčková, Ivana Písková Pracovní list k vycházce 1/2 Městské muzeum Jevíčko Příloha č. 1: Městské muzeum Jevíčko (pracovní list k vycházce) 1. Městské muzeum v Jevíčku se nachází

Více

Ing. Zdeněk Kunický T 5 MUZEUM HUTNICTVÍ STŘÍBRA A OLOVA V KOVOHUTÍCH PŘÍBRAM

Ing. Zdeněk Kunický T 5 MUZEUM HUTNICTVÍ STŘÍBRA A OLOVA V KOVOHUTÍCH PŘÍBRAM Ing. Zdeněk Kunický T 5 Kovohutě Příbram nástupnická, a.s. MUZEUM HUTNICTVÍ STŘÍBRA A OLOVA V KOVOHUTÍCH PŘÍBRAM 1. Úvod Kovohutě Příbram pokračují v tradici výroby stříbra a olova z příbramských rud,

Více

HOSTIVICKÝ HISTORICKÝ KALENDÁŘ 2011

HOSTIVICKÝ HISTORICKÝ KALENDÁŘ 2011 HOSTIVICKÝ HISTORICKÝ KALENDÁŘ 2011 HOSTIVICE OBJEKTIVEM MILOŠE ŠRÁMKA Připravil Jiří Kučera HOSTIVICE OBJEKTIVEM MILOŠE ŠRÁMKA Miloš Šrámek patří k nejvýznamnějším hostivickým osobnostem. Narodil se 6.

Více

Využívání ICT ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech

Využívání ICT ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech Využívání ICT ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech Regionální dějepisně zeměpisný katalog Třeboňska Zpracováno v rámci projektu " Vzdělávání pro konkurenceschopnost - konkurenceschopnost pro

Více

Ú p i c e. Pohled na kostel s věží od Velbaby - 1 -

Ú p i c e. Pohled na kostel s věží od Velbaby - 1 - Ú p i c e - město, které se rozkládá po obou březích řeky Úpy. Vznikla v 11. století na obchodní stezce v téže době jako Trutnov. Původně obec při vtoku potoka téhož jména do Úpy. Na ostrohu nad ní později

Více

Neptunova kašna v Olomouci Iva Orálková

Neptunova kašna v Olomouci Iva Orálková Neptunova kašna v Olomouci Iva Orálková Historický snímek Neptunovy kašny v Olomouci, Fotoarchiv Vlastivědného muzea v Olomouci, sign: BV000731. Kašny, které byly jako účelová zařízení nádrže na vodu určeny

Více

Zámek čp. 26 v Hošťálkovech. Seminář Zámky, na které stát zapomněl 30.-31.7.2015, Slezské Rudoltice

Zámek čp. 26 v Hošťálkovech. Seminář Zámky, na které stát zapomněl 30.-31.7.2015, Slezské Rudoltice Zámek čp. 26 v Hošťálkovech Seminář Zámky, na které stát zapomněl 30.-31.7.2015, Slezské Rudoltice Hošťálkovy Letecký snímek areálu zámku V celém okrese Bruntál unikátně dochovaný zámek Hošťálkovy čp.

Více

Procházka dávnými časy. Břve na polohopisném plánu z roku 1919

Procházka dávnými časy. Břve na polohopisném plánu z roku 1919 Staré Břve Procházka dávnými časy Břve na polohopisném plánu z roku 1919 Břve jsou nejstarší písemně doložená část města. Doposud se za nejstarší uznával doklad z roku 1184. Nedávno objevená zpráva však

Více

K zásobování města Brna vodou z Kartouz

K zásobování města Brna vodou z Kartouz K zásobování města Brna vodou z Kartouz David Merta, Marek Peška, Antonín Zůbek K zásobování Brna vodou v období středověku a raného novověku se naposledy před více než desítkou let souhrnně vyjádřily

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 466 Autor: Jan Smija Datum: 17. 4. 2013 Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Česká republika Téma:

Více

Zámecký areál ve Svojšíně Aktualizace projektu záchrany

Zámecký areál ve Svojšíně Aktualizace projektu záchrany Zámecký areál ve Svojšíně Aktualizace projektu záchrany Objednatel: Obec Svojšín Zpracoval: Zdeněk Knoflíček Ing.arch. Jitka Pohořalá Památkový atelier Plzeň červen 2010 Identifikační údaje Návrh stavby:

Více

Farní pouť Slapy 14. května 2016 Jednotlivé trasy : Trasa 1 Praha Slapy parníkem Trasa 2 Bojanovice žst. - Slapy - délka 9,5 km

Farní pouť Slapy 14. května 2016 Jednotlivé trasy : Trasa 1 Praha Slapy parníkem Trasa 2 Bojanovice žst. - Slapy - délka 9,5 km Farní pouť Slapy 14. května 2016 Letošní farní pouť nás zavede na Slapy do kostela sv. Petra a Pavla. Poutní mše bude začínat ve 13:30 a bude jí sloužit P.Václav Snětina OSB. Dále je uvedeno několik tras,

Více