DRUÎSTEVNÍ ASOCIACE âeské REPUBLIKY STRUKTURA. VALNÉ SHROMÁÎDùNÍ. P EDSTAVENSTVO DOZORâÍ RADA

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "DRUÎSTEVNÍ ASOCIACE âeské REPUBLIKY STRUKTURA. VALNÉ SHROMÁÎDùNÍ. P EDSTAVENSTVO DOZORâÍ RADA"

Transkript

1

2 DRUÎSTEVNÍ ASOCIACE âeské REPUBLIKY STRUKTURA VALNÉ SHROMÁÎDùNÍ DRUÎSTEVNÍ ASOCIACE âeské REPUBLIKY P EDSTAVENSTVO DRUÎSTEVNÍ ASOCIACE âr DOZORâÍ RADA SVAZ âesk CH AMORAVSK CH BYTOV CH DRUÎSTEV SVAZ âesk CH AMORAVSK CH SPOT EBNÍCH DRUÎSTEV SVAZ âesk CH AMORAVSK CH V ROBNÍCH DRUÎSTEV ZEMùDùLSK SVAZ âr DRUÎSTEVNÍ ASOCIACE âeské REPUBLIKY âeská DRUÎSTEVNÍ CENTRÁLA, SDRUÎUJÍCÍ TYTO SVAZY: Svaz ãesk ch a moravsk ch spotfiebních druïstev Pfiedseda: Ing. Zdenûk Juraãka Telefon: U Rajské zahrady 3/ Praha 3 Svaz ãesk ch a moravsk ch bytov ch druïstev Pfiedseda: Ing. Vít Vaníãek Telefon: Podolská Praha 4-Podolí Svaz ãesk ch a moravsk ch v robních druïstev Pfiedseda: Jan Wiesner Telefon: Václavské nám Praha 1 Zemûdûlsk svaz âeské republiky Pfiedseda: Ing. Miroslav Jirovsk Telefon: Hybernská Praha 1 OBSAH Úvod Historie druïstevnictví Souãasnost druïstevnictví Svaz ãesk ch a moravsk ch bytov ch druïstev (SâMBD) Svaz ãesk ch a moravsk ch spotfiebních druïstev (SâMSD) Svaz ãesk ch a moravsk ch v robních druïstev (SâMVD) Zemûdûlsk svaz âeské republiky (ZS âr) Souãasná druïstevní legislativa a právo Mezinárodní druïstevní hnutí, Evropa a ãeské druïstevnictví ISBN

3

4 Redakce: Mgr. Jiří Svoboda, DESS Úvodní slovo: Ing. Zdeněk Juračka, předseda představenstva DA ČR a předseda SČMSD Zpracovali: Historie Mgr. Vladimíra Vávrová, Družstevnictví JUDr. Jan Slabý, odborný konzultant Současnost František Tlapák, Svaz českých a moravských bytových družstev Ing. Petr Svoboda, CSc., Svaz českých a moravských spotřebních družstev Michaela Vostálová, Svaz českých a moravských výrobních družstev JUDr. Josef Korbelář, Zemědělský svaz České republiky Mgr. Jiří Svoboda, DESS, Mezinárodní družstevní hnutí, Evropa a české družstevnictví JUDr. František Lébl, Současná družstevní legislativa a právo ISBN

5 Družstevnictví v České republice prošlo dlouhodobou historií a jeho profil byl v jednotlivých etapách vývoje odrazem politického, ekonomického a společenského života země. V dějinách družstevního hnutí, které jsou provázeny hledáním vlastní tvářnosti a identity, najdeme několik zásadních mezníků, jež blíže osvětlují nejen dosažené úspěchy v dobách rozmachu, ale i existenční problémy, kterým musela družstva v jednotlivých peripetiích svého vývoje nedobrovolně čelit. Prospěšnost a význam družstevních myšlenek si uvědomil český lid již v roce 1847, krátce poté, kdy v anglickém Rochdalu bylo založeno první družstvo. Složitá historie i současnost českého družstevního hnutí ukázaly, že navzdory ne vždy příznivému politickému klimatu a společenskému dění v zemi družstevní organizace přežily. To proto, že jejich prvořadým cílem bylo vždy svépomocí a ve vzájemné součinnosti sloužit svým členům a zároveň přispívat ke zlepšování ekonomických a sociálních podmínek života společnosti. Je potěšující, že již v první polovině 20. století patřila Česká republika mezi státy družstevně nejvyspělejší. Na přelomu století a zejména po první světové válce se vějíř družstevní svépomoci rozevřel do široka a po vzniku samostatné Československé republiky nebylo podnikání, ve kterém by družstevní myšlenka nezakotvila. Rozvíjela se nejenom spotřební, výrobní, zemědělská, zpracovatelská, nákupní a odbytová družstva, ale i družstevní záložny, kulturní a bytové družstevnictví. Už v roce 1924 bylo v naší republice více než 14 tisíc družstev, zařazených do 28 družstevních svazů. Družstevní hnutí nepovznášelo své členy pouze hospodářsky a sociálně, ale též kulturně a mravně. V období mezi dvěma světovými válkami dosáhlo české družstevnictví svého vrcholového rozmachu. Stejně jako celá tehdejší společnost však bylo ovlivněno nacionálními a politickými problémy, které namnoze vedly k roztříštěnosti postupů a zájmů. Rozvoj družstevnictví byl násilně přerušen fašistickou okupací v roce Vysoká autorita, důvěra a mravní síla družstevního hnutí u nás byly silně narušovány a znehodnocovány zvláště procesem socializace po roce Násilná kolektivizace, zakládání Jednotných zemědělských družstev, zestátnění družstev úvěrních, výrobních i dalších změnily postoj lidí k družstevnictví jako takovému. I přes zachování omezených prvků demokratické samosprávy bylo družstevnictví včleněno do státem kontrolovaného systému plánovaného hospodářství. Proces demokratizace po listopadu 1989 se promítl i do systému družstevnictví. Bylo zapotřebí zajistit, aby se české družstevnictví znovu vrátilo k mezinárodním družstevním standardům, k plnému uplatňování tradičních družstevních principů a respektování družstevních hodnot. Družstevní systém však musel čelit i pokusům o likvidaci družstev. Velké pomoci v úsilí o zabránění takovým tlakům se českému družstevnictví dostalo v tomto směru od Mezinárodního družstevního svazu, a to za nemalé podpory západoevropských družstevních centrál, včetně poslanců Evropského parlamentu. Dnes jsou družstva v České republice opět nedílnou součástí demokratické společnosti. V průběhu roku 1990 došlo v družstvech a v družstevních svazech k novým demokratickým volbám všech družstevních orgánů a národní družstevní svazy se opět staly zájmovými organizacemi družstev. Legislativa byla upravována tak, aby byly odstraněny deformace vnesené do družstevnictví v předchozím období. Nutno podotknout, že ne ve všech směrech se transformací družstev po roce 1989 podařilo negativní dopady minulého režimu plně odstranit a napravit tak veskrze narušené vztahy. 3

6 Nicméně družstva se na základě změn stanov, schválených členy, stala v tomto transformačním období plnoprávnými a na státě nezávislými organizacemi. V roce 1992 se družstva transformovala na podmínky odpovídající zásadám nového Obchodního zákoníku a české družstevnictví bylo uznáno de jure. Bylo deklarováno jeho rovnoprávné postavení s dalšími podnikatelskými subjekty. Vedle tradičních družstevních odvětví, bytového, spotřebního, výrobního a zemědělského, se začaly rozvíjet i další družstevní aktivity v oblasti bankovnictví a pojišťovnictví, do života byla znovu legislativně uvedena spořitelní a úvěrní družstva. Po novém státoprávním uspořádání v roce 1993 jsou česká družstva organizována na základě dobrovolnosti v odvětvových družstevních svazech bytových, spotřebních, výrobních, zemědělských a od března 1996 úvěrních družstev. Tyto svazy jsou s výjimkou úvěrních družstev přímými členy Družstevní asociace České republiky. Nyní, na počátku třetího tisíciletí, po téměř půlstoletí deformačních zásahů do družstevnictví, nás čeká proces renesance družstevnictví ve všech směrech. Jde o návrat k ideám mezinárodního družstevního hnutí, u jehož kolébky české družstevnictví stálo, a k oživování tradic, které byly formovány jeho stošedesátiletou historií. Družstva založená na mezinárodně uznávaných demokratických principech mohou významně přispět zejména k rozvoji drobného a středního podnikání, k celkové ekonomické prosperitě České republiky a ke zvyšování životní úrovně jejího obyvatelstva. S vědomím nezastupitelného postavení družstevnictví v české ekonomice a významu, kterého si ve své dlouholeté historii, ale i v novodobých dějinách vydobylo, vstupuje české družstevnictví do roku oslav svého 160. výročí jako stabilní a efektivní systém založený na moderním pojetí družstevní myšlenky a mezinárodně uznávaných družstevních principech. Prvotním a základním cílem družstevních organizací České republiky bude i nadále věnovat maximální péči potřebám svých členů a zákazníků. Dlouholetá tradice družstevního systému je nejen projevem stability a důvodem k oslavám, ale i faktorem zavazujícím. Ing. Zdeněk J u r a č k a předseda Družstevní asociace České republiky 4

7 1. Vznik a rozvoj družstevní svépomoci v období První družstvo na území ČR tví v polovině 40. let 19. století. Obdobně jako v okolních zemích i u nás zrod družstevnictví úzce souvisel s rozvojem kapitalistických výrobních vztahů a vývojem tržního hospodářství. Na obranu proti zvyšujícímu se ekonomickému tlaku a ve snaze zlepšit svoji svízelnou situaci se nejvíce postižené společenské vrstvy dělníci a drobní živnostníci ve městech a rolníci na venkově pokoušely sdružovat do svépomocných organizací. Začaly vznikat první spolky založené na svépomoci a vzájemné solidaritě. Za první družstvo na území současné České republiky je považován Pražský potravní a spořitelní spolek. O jeho činnosti napovídá sám název. Bylo to družstvo se smíšenou obchodní a úvěrní činností. Členové v družstvu ukládali svoje drobné úspory a za takto vytvořený kapitál družstvo nakupovalo zboží běžné denní potřeby a následně ho rozprodávalo svým členům. Členskou základnu tvořili převážně dělníci a drobní řemeslníci. 1.2 Družstevnictví ve 2. polovině 19. století V 50. a 60. letech 19. století byla zakládána hlavně družstva spotřební (konsumní) a peněžní. Z prvně jmenované skupiny jsou nejznámější: v roce 1857 založený spolek OUL ve Tmáni na Berounsku, v roce 1858 potravní spolek Hrádek v Pálči na Kladensku a v roce 1861 spolek Včela ve Stašově u Zdic, o kterém se dochovalo nejvíce informací, neboť svou činnost ukončil až v roce 1884 po 23 letech trvající vcelku úspěšné existenci. Ve druhé polovině 60. let a na počátku 70. let 19. století prošlo spotřební družstevnictví specifickým vývojem, které je spojeno s působením svérázného propagátora družstevní svépomoci JUDr. Františka Ladislava Chleboráda, politika a národohospodáře, který stál v roce 1868 u zrodu Prvního podnikatelského spolku dělnictva pražského OUL v Praze. Bohužel většina spolků vzniklých pod vlivem idealistických představ F. L. Chleboráda o družstevnictví skončila neúspěchem. Špatné zkušenosti znamenaly na řadu let útlum v zakládání družstev. Teprve konec 80. let a hlavně 90. léta 19. století přinesla opět oživení a vznik desítek nových družstev. V roce 1892 existovalo v českých zemích 61 spotřební družstvo. Titulní strana stanov Pražského potravního a spořitelního spolku, verze z roku 1849 Na území historických českých zemí v rámci rakousko-uherské monarchie nastaly podmínky pro vznik družstevnic- Časopis Průkopník vydávaný od roku 1924 portrét zakladatele stašovské Včely Václava Hnízdila Pamětní kniha Malostranské záložny Od 50. letech 19. století začala být zakládána, hlavně ve městech, také družstva peněžní, respektive spořitelní a úvěrní, tzv. záložní kasy čili záložny. První taková záložna vznikla již v roce 1858 ve Vlašimi a velice rychle ji následovaly záložny v dalších městech. Svépomocné záložny zaznamenaly hned od počátku velký úspěch. V roce 1863 jich bylo více než 100, v roce 1871 již na 600. Družstevní záložny vytvořily postupem času mohutnou a silnou organizaci záložen, která se stala významnou složkou národního hospodářství. Ve druhé polovině 19. století vznikaly i další typy družstev. Na českém venkově byla zakládána hospodářská družstva, jejichž větší rozvoj na- 5

8 stal v 80. a 90. letech 19. století. V roce 1893 je uváděno 713 hospodářských družstev. Údaj z roku 1896 doplňuje statistiku zemědělských družstev o 73 venkovská úvěrní a spořitelní družstva, zvaná také kampeličky či raiffeisenky. Postupný nárůst počtu družstev si vyžádal, pro jejich vzájemnou koordinaci a ochranu společných zájmů, vznik družstevních ústředí. První družstevní centrála byla založena v roce 1896 pod názvem Jednota českých hospodářských družstev v Království českém v Praze a stala se vůbec největším družstevním svazem v tehdejším Rakousku-Uhersku. O tři roky později, v roce 1899, ji následoval Ústřední svaz českých hospodářských společenstev. Ústředí dělnických družstev bylo založeno v roce 1908 z iniciativy sociálně demokratické strany pod názvem Ústřední svaz českoslovanských konsumních, výrobních a hospodářských družstev v Praze. Titulní strana stanov Prvního výrobního družstva cvokařského ve Věšíně a okolí Od roku 1892, kdy bylo založeno První výrobní družstvo cvokařské ve Věšíně na Rožmitálsku, se začala odvíjet tradice výrobních družstev. (Toto družstvo, přes složité peripetie svého vývoje, dodnes existuje pod názvem Kovo Věšín.) Konec 80. let 19. století zaznamenal také první bytová sdružení, jejichž základním posláním bylo zajistit levné bydlení pro dělníky a zaměstnance. 1.3 Družstevní ústředí 1.4 První družstevní zákony Rozvoj družstevnictví si vynutil i vznik odpovídající legislativy. Již v roce 1866 koncipoval významný český právník JUDr. Antonín Randa osnovu, původně jen zemského, zákona o společenstvech pro napomáhání živnosti a hospodářství (později nazývaného o společenstvech výdělkových a hospodářských ). Avšak teprve počátkem 70. let 19. století, kdy se začala vládní místa o družstevnictví více zajímat, došlo k jeho schválení. Zákon č. 70 Ř. z. z roku 1873 byl platný v celém Rakousku. Byl to první samostatný zákon o družstvech, který sehrál významnou roli při dalším organizování a rozšiřování družstevního hnutí v různých oborech hospodářského života. Význam a funkčnost tohoto zákona potvrzuje i dlouhá doba jeho platnosti. V českých zemích a pozdějším Československu platil (s úpravami) až do roku 1954, v Rakousku (s doplněními) platí dosud. V roce 1903 byl vydán další zákon, který pozitivně ovlivnil vývoj družstev. Byl to zákon č. 133 Ř. z. o revizi společenstev výdělkových a hospodářských, který stanovil povinné periodické revize hospodaření družstev. Tento zákon významně posílil postavení družstevních Titulní strana prvního družstevního zákona z roku 1873 česká verze svazů a jejich autoritu. Revize se stala podmínkou důvěry k družstvům nejen jejich členů, ale i široké veřejnosti. 1.5 Situace v družstevnictví do 1. světové války Konec 19. století a počátek 20. století se vyznačoval silným rozvojem družstevního podnikání. V období před 1. světovou válkou uvádí Ústřední svaz českoslovanských družstev ve své evidenci ke 200 konzumních družstev a přes 30 výrobních družstev různého zaměření. Živnostenských družstev, z nichž byla nejpočetněji zastoupena družstva nákupní, odbytová a dodávková, bylo přes 200. Družstevních občanských záložen bylo evidováno přibližně 900. Zákony o daňových výhodách podnítily na přelomu století také četnější zakládání stavebních a bytových družstev, v roce 1912 jich je uváděno přes 300. Zemědělská družstva můžeme na začátku 20. století již typologicky rozdělit na zemědělská družstva úvěrní, což byly kampeličky a raiffeisenky, a na družstva neúvěrní s obchodním zaměřením, zpracovatelská, provozní a výrobní. Celkem jich bylo v roce 1914 v Ústřední jednotě hospodářských družstev organizováno kolem

9 2. Družstevní činnost v období kapitalistického Československa a 2. světové války Vznik samostatného Československa na podzim roku 1918 otevřel i pro družstevnictví novou vývojovou etapu. Zejména období prvních poválečných let se vyznačovalo nárůstem všech typů družstev. Byla to doba, která patří k první a zatím i poslední, kdy rozvoj družstev byl přirozený, bez mocenských a politických zásahů, které se začaly postupně projevovat v následujícím období. Zvyšováním počtu družstev, rozšiřováním jejich působnosti a zakládáním zájmových svazů vytvořilo družstevnictví sice mohutné, ale nejednotné odvětví. Družstva se vedle profesního zaměření členila například podle národností, politické příslušnosti či náboženského vyznání. Zajímavá byla také kulturně společenská činnost družstev, která pro svoje Diplom, který získalo družstvo Družstevní Práce na mezinárodní výstavě v Paříži v roce 1925 Ústřední konsumní družstvo Hradec Králové, interiér prodejny členy a jejich děti pořádala četné osvětové a sociální akce a zřizovala knihovny, společenské místnosti, hřiště apod. Spotřební družstevnictví představovalo v tomto období silnou a dobře prosperující součást družstevního hnutí. Konzumní družstva byla svépomocnými spotřebitelskými organizacemi s demokratickou samosprávou. Síť prodejen Činžovní domy Družstva pro stavbu laciných a zdravých obydlí v Prostějově spotřebních družstev se neustále rozšiřovala a družstva se slučovala do ekonomicky silnějších a konkurenčně schopnějších celků. Pro zásobování prodejen si družstva budovala vlastní sklady a výrobny. Nákupní ceny zboží se snižovaly podle výše objednávek, což umožňovalo v družstevních prodejnách prodávat za nižší ceny než v soukromém maloobchodu. Hlavním dodavatelem potravinářského a průmyslového zboží byla Velkonákupní společnost družstev (VDP) se sídlem v Praze a sítí vlastních skladů a továren po celé republice. Po vzniku Československa se rozvíjela i výrobní družstva. Fungovala rozsáhlá řada družstev působících v mnoha výrobních odvětvích, zejména v potravinářském, oděvním, kovo a dřevozpracujícím, stavebním a papírenském. Dále zde působila družstva tiskařská, vydavatelská, knihařská apod. Vedle výrobních družstev dělnických existovala i četná živnostenská družstva, která však byla značně labilní podle měnících se existenčních a hospodářských 7

10 podmínek svých členů. Členstvím v družstvu však neztráceli živnostníci a obchodníci svou výrobní a podnikatelskou samostatnost. V průběhu let bylo vydáno 8 státních zákonů, které upravovaly poskytování úvěrů a stanovování daní ve prospěch drobných stavebníků a tedy i stavebních a bytových družstev. Tyto zákony znamenaly značnou podporu pro jejich rozvoj. Ačkoliv bytová družstva neměla rozhodující podíl na celkovém počtu postavených bytů a domů, byla důležitým faktorem v oblasti politické a sociální. Vedle bytových a stavebních družstev se rozvíjela družstva pro stavbu spolkových a dělnických domů, jejichž účelem bylo stavět a provozovat společenské místnosti pro politické, spolkové a kulturní účely. Také zemědělské družstevnictví se všestranně rozvíjelo a stalo se významným finančním, obchodním i organizačním systémem, který příznivě ovlivňoval hospodářský i společenský život nejen na vesnici, ale v celém státě. Obdobně jako u ostatních družstevních odvětví i u zemědělských družstev měla velký podíl na jejich rozvoji svazová organizace, která zabezpečovala revizní, organizační i zastupitelskou činnost pro svá členská družstva a většina jich fungovala i jako peněžní ústředí. I v rámci zemědělského družstevnictví plnily důležitou funkci speciální podniky a obchodní ústředny, jako byly například Kooperativa, Moragro a jiné. Vrcholným orgánem zemědělského družstevnictví byl od roku 1921 Centrokooperativ. Jedno z nejsilnějších odvětví v tomto období tvořila družstva peněžní, tedy spořitelní a úvěrní. Ve městech to byly družstevní záložny všeobecné, živnostenské, rolnické, lidové a další, na venkově to byly malé peněžní ústavy, nazývané kampeličky a raiffeisenky. Tato družstva přijímala od svých členů vklady a poskytovala jim dostupné úvěry. Vzhledem k organizačnímu propojení napomáhala peněžní družstva rovněž k rozvoji ostatních družstevních sektorů. Družstevní podnikání se osvědčilo a uplatnilo také v oblasti kultury. Družstevní formou byly soustřeďovány síly, zájem a finanční prostředky k organizaci, výstavbě a provozu objektů sloužících veřejnému zájmu, kultuře a vzdělání. Existovala tak různá výchovná, umělecká a zábavní družstva, divadla, biografy, vydavatelství, družstva pro turistiku apod. V roce 1920 byly založeny dvě důležité instituce nezemědělského družstevnictví, které provozovaly svoje služby až do znárodnění po 2. světové válce. První z nich byla Všeobecná družstevní banka, která byla jedinou družstevní bankou v republice a fungovala jako družstevní peněžní ústředí. Druhou z nich byla družstevní lidová pojišťovna Čechoslavia, která pro družstva a jejich pracovníky zajišťovala majetkové a osobní pojištění za výhodných podmínek. Postupně se přiřadila k největším pojišťovacím ústavům tehdejšího Československa. 2.1 Období 2. světové války Druhá světová válka a okupace republiky přerušily zdárný rozvoj družstevní činnosti. Na území vzniklého protektorátu Čechy a Morava byla družstva a jejich centrály násilně sjednoceny do okupanty vytvořených ústředí. Všechna družstva byla podřízena válečnému hospodářství, do družstevních organizací a ekonomicky významných družstev byli dosazení němečtí vládní komisaři a němečtí správci, tzv. treuhändři. Jakékoliv porušení předpisů znamenalo okamžitě tvrdý postih. Tisíce funkcionářů, členů i pracovníků družstev a družstevních organizací zaplatily svoji protifašistickou činnost životem. Také hmotné škody způsobené českému družstevnictví nacistickou okupací byly ohromné. V soudobých dokumentech se uvádí, že dosáhly přibližně 350 miliard předválečných korun. 8

11 3. Družstevnictví v období let Po osvobození republiky se čeští družstevníci aktivně zapojili do obnovy válkou zničeného národního hospodářství. Družstva začala navazovat na svou předválečnou činnost. Politický zvrat v únoru 1948 znamenal konec demokratického vývoje v Československu. Nastalé politické, ekonomické a ideologické změny společnosti postihly i družstevnictví. Došlo k zestátnění četných družstevních podniků a k likvidaci celých sektorů družstevní činnosti. Reorganizace družstevnictví v roce 1952, probíhající podle scénáře vypracovaného na ÚV KSČ, směřovala k přeměně družstevních organizací na výkonné orgány pro plnění státem ukládaných úkolů. Direktivní zásahy omezovaly činnost družstev, zbavovaly je podnikatelské iniciativy a účelově zneužívaly. Byly porušovány družstevní principy, zejména pokud šlo o dobrovolnost členství a volitelnost vlastních družstevních orgánů. Deformace družstevnictví, ke kterým došlo v letech , pramenily především z teorie, že družstevní vlastnictví a podnikání je nižší formou socialistického vlastnictví, které stejně bude postupem doby zrušeno. Ve druhé polovině 60. let 20. století ( ) v souvislosti s postupným prosazováním a uplatňováním nových zásad plánovitého řízení národního hospodářství byly opět podpořeny i snahy o renesanci charakteru a činnosti družstev. Začátek roku 1968 přinesl významné změny v politické sféře a naznačil perspektivu řešení nahromaděných problémů společenského života i národního hospodářství. Družstevní akční programy představovaly koncepci činnosti a poslání družstev v demokratické společnosti se začínajícím tržním hospodářstvím. Bohužel k jejich realizaci po událostech z 21. srpna 1968 nedošlo. Jejich tvůrci byli tvrdě postiženi spolu s mnoha dalšími funkcionáři, vedoucími i řadovými pracovníky v systému československého družstevnictví. Federálnímu uspořádání Československa byla přizpůsobena i organizace družstevnictví. V následujícím dvacetiletí pak pokračovaly negativní zásahy režimu do činnosti všech družstev a dále byla specificky omezována jejich samostatnost. Teprve změny po listopadu 1989 umožnily obnovu tradičních družstevních principů. V roce 1990 došlo v družstvech a jejich svazech k novým, skutečně demokratickým volbám všech družstevních orgánů. Také legislativa byla upravována tak, aby byly odstraněny deformace vnesené do družstevnictví v předchozím období. 3.1 Bytové družstevnictví V poválečném období se uplatnila předválečná bytová družstva i velké množství nově vzniklých. Podle statistických údajů zde v roce 1949 existovalo 900 bytových družstev. Organizační změny po roce 1948 znamenaly redukci družstevní bytové výstavby, až její úplné zastavení v roce I když družstevní výstavba byla po 5 letech obnovena, fungovala již na zcela jiných principech. Vedle existujících bytových družstev (LBD lidových bytových družstev) vznikl nový typ družstva stavební bytové družstvo (SBD). V průběhu 60. let 20. století došlo k nebývalému kvantitavnímu rozvoji bytového družstevnictví, který byl doprovázen řadou negativních zásahů a zneužíváním bytového družstevnictví pro státní a stranické zájmy. Vzhledem k velkému zájmu o družstevní bydlení se družstevní výstavba stala převažující formou. Vznikla nová kategorie tzv. stabilizační bytová výstavba. V pětiletce 1966 až 1970 dosáhla družstevní bytová výstavba nejvyššího podílu na celkové výstavbě bytů, a to 56 %. Také v 70. a 80. letech 20. století zůstávala bytová výstavba v popředí státního zájmu. Bytové družstevnictví tak pokračovalo ve svém kvantitativním rozmachu. Jeho podíl na celkové bytové výstavbě dosahoval přibližně poloviny. Postupné stárnutí družstevního bytového fondu přinutilo družstva zaměřit svou činnost i na údržbu a opravy domů a bytů. Charakteristické pro toto období bylo rozvinutí vlastní hospodářské činnosti. Na přelomu 80. a 90. let 20. století obhospodařovala bytová družstva přibližně jednu čtvrtinu bytového fondu. Z potřeby realizovat různé zájmy a potřeby občanů ve sférách blízkých bytovému družstevnictví vznikla družstva vzájemné občanské pomoci. 9

12 3.2 Spotřební družstevnictví Spotřební družstva se po roce 1945 aktivně podílela na zásobování obyvatelstva a svými službami si získala velkou důvěru. Organizační změny po roce 1948, tvrdé zásahy do činnosti a následky násilné socializace soukromého obchodu razantně změnily české spotřební družstevnictví. V rámci nařízené reorganizace bylo donuceno předat ve městech prakticky všechny svoje prodejny státnímu obchodu a postupně muselo také svoji výrobu a velkoobchodní síť odevzdat do státního sektoru. Spotřební družstevnictví se stalo obchodní soustavou zásobující převážně venkov. Zároveň bylo přinuceno rozšířit oblast své působnosti na pohostinství a výkup zemědělských produktů. Návrat zpátky do městského prostředí a možnost opět zde zřizovat svoje prodejny a provozovny byl spotřebním družstvům umožněn až v roce Spotřební družstva začala soutěžit se státním obchodem, přičemž prosazovala koncepci zlepšování kultury prodeje a úrovně obchodních služeb. Postupně realizovala přestavbu a modernizaci prodejen, budovala nová nákupní střediska a později i obchodní domy. Ve svépomocných akcích při modernizaci obchodní sítě odpracovali členové družstev několik milionů brigádnických hodin. Osvědčenou formou zásobování obyvatelstva v odlehlých místech zůstávaly pojízdné prodejny. Svaz spotřebních družstev začal postupně zřizovat i vlastní účelové podniky, jako byla Rekrea, Propagační podnik, Obchodní projekt, Družstevní zásobovací podnik, Mykoprodukta, Velkonákupní společnost a další. Pro systematickou přípravu a výchovu nové generace družstevních pracovníků byla zakládána odborná učiliště. Ve dvacetiletí, následujícím po srpnu 1968, pokračovaly zásahy režimu do činnosti spotřebních družstev. 3.3 Výrobní družstevnictví V letech byla založena řada nových výrobních družstev v různých oborech činnosti. Období po roce 1948 bylo pro výrobní družstevnictví velmi složité. Probíhal proces združstevňování soukromých řemesel, znárodňování větších prosperujících družstev, slučování a ve velké míře i likvidace. Výrobním družstvům byla napříště stanovena základní orientace: maximální rozvoj služeb pro obyvatelstvo, doplňování výroby státního průmyslu, zajišťování pracovních příležitostí pro invalidy a ostatní občany se změněnou pracovní schopností a rozvíjení lidově umělecké výroby. Teprve v polovině 60. let 20. století v souvislosti s částečným uvolněním ekonomické i politické situace v Československu nastaly podmínky k tomu, že výrobní družstva mohla začít experimentovat s novějšími metodami a začala se více zajímat o požadavky trhu. To se promítlo do sortimentu výrobků a jejich častější obměny. Také svaz výrobních družstev zřizoval svoje účelové podniky. Do roku 1968 tak výrobní družstva vstupovala s určitým respektováním jejich samosprávy. Vznikla řada nových družstev. 10

13 I pro výrobní družstva však srpen roku 1968 znamenal konec všem nadějím. Pro výrobní družstva znamenala normalizace návrat před rok Byla obnovena řídící funkce státního plánu. Opět došlo k likvidaci některých družstev, či k jejich slučování. Přesto se výrobním družstvům dařilo v rámci možností zachovávat principy družstevního podnikání. Významnou roli hrála výrobní družstva v oblasti učňovského školství. 3.4 Zemědělské družstevnictví V poválečných letech plnila zemědělská družstva zodpovědně svoje povinnosti v zajištění výživy národa. Po únoru 1948 vyhlásila Komunistická strana Československa linii socialistické přestavby zemědělství, jejímž hlavním cílem bylo zespolečenštění veškeré zemědělské výroby. Realizace tohoto záměru znamenala v konečném důsledku zneužití zemědělského družstevnictví k násilné socializaci soukromých zemědělců. V rámci reorganizace byly zestátněny či postupně zlikvidovány všechny typy původních zemědělských družstev, poskytujících dosud služby jednotlivým rolníkům. Naproti tomu byl vytvořen nový typ družstev Jednotná zemědělská družstva (JZD), jako družstva výrobní. Počátky hospodaření v družstvech, zakládaných pod politickým tlakem a za pomoci perzekucí, byly velmi těžké. Také hospodářské výsledky těchto družstev v počátečním stadiu jejich existence byly málo povzbudivé. Zároveň byla správa JZD v roce 1952 přenesena z družstevní struktury na ministerstvo zemědělství. Pro jednotná zemědělská družstva platil direktivně plánovací systém jak v oblasti výroby, tak v oblasti státního výkupu zemědělských produktů. Teprve od poloviny 60. let 20. století se situace i zde postupně měnila, JZD získávala více samostatnosti a větší podnikatelský prostor. S nástupem tzv. normalizace začala pod vlivem ústředních řídících státních a stranických orgánů vítězit v zemědělském družstevnictví gigantomanie, která tehdy měla za následek podstatné zvýšení nákladů na výrobu. V ohromných zemědělských družstevních komplexech se vytrácely družstevní vztahy a docházelo k odcizení mezi lidmi jako ve velkých státních podnicích. Přes tyto negativní skutečnosti bylo zemědělství schopno zajistit soběstačnost republiky v oblasti zemědělské produkce a zemědělská družstva v tom hrála významnou roli. 11

14 Družstva s netypickou družstevní činností I pro toho, kdo je obeznámen s družstevní problematikou, bývá obvykle překvapením, že v minulosti vznikala družstva za účelem vybudování objektů, sloužících veřejnému zájmu, kultuře a vzdělání. Družstevní formou byly spojovány síly, zájem a finanční prostředky zejména tehdy, když myšlenka na realizaci těchto objektů narážela na odpor či nezájem úředních míst a přesahovala možnosti jednotlivce nebo neformální iniciativní skupiny. Na tomto základě se zrodila i družstva, o kterých bude zmínka na dalších řádcích. Družstvo Národního divadla v Praze členem představenstva Družstva Národního divadla spisovatel Karel Čapek. Družstvo Národního divadla existovalo do roku Hospodářské, nákupní a stavební družstvo Zoologická zahrada v Praze Myšlenka na zřízení zoologické zahrady se zrodila již na počátku 20. století, ale až v květnu 1926 byla realizována založením Hospodářského, nákupního a stavebního družstva Zoologická zahrada v Praze. Jeho předsedou se stal profesor Jiří Janda, čestným předsedou primátor hlavního města Prahy dr. Karel Baxa. Z dokumentů o činnosti družstva se ukazuje, že se od svého počátku potýkalo s finančními problémy. Zápisy ze schůzí družstva a výkonného výboru vypovídají o každodenním životě družstva. Každé zvíře chované v zoologické zahradě mělo svoji osobní kartu, která ho provázela po celý život. V roce 1935 byl vybudován pavilon kočkovitých šelem, který sloužil až do 90. let 20. století. V roce 1937 byl založen úspěšný chov koně Převalského. I v období 2. světové války byl zabezpečen řádný chod zahrady a byl Toto družstvo bylo založeno v roce 1880 pod názvem Vlastenecká společnost. Jako družstvo ve smyslu společenstevního zákona bylo zapsáno v březnu roku Předmět činnosti družstva podle schválených stanov zněl: aby členové poskytujíce sobě vzájemného úvěru společně vedli správu Královského českého národního divadla v Praze, jakož i po případě jiného českého divadla v policejním obvodu pražském. Družstvo spravovalo a provozovalo Národní divadlo do roku 1900, kdy správa Národního divadla byla svěřena Společnosti národního divadla, spol. s r.o. Družstvo Národního divadla však tím nezaniklo. Podílelo se ještě nějaký čas na správě Národního divadla spolu se Společností a začalo se zabývat vybudováním druhého českého divadla v Praze a zřízením českého divadla v Brně. V roce 1906 získalo také správu Městského divadla na pražských Královských Vinohradech. V roce 1944 přibyla do jeho kompetence správa dalších pražských divadel divadla J. K. Tyla, Pražského komorního divadla a Pražského divadla na Poříčí. Ve funkcích v tomto družstvu se vystřídalo mnoho předních českých umělců. Pro zajímavost například uvádíme, že v letech 1924 až 1936 byl 12

15 zaznamenán velký úspěch, když se podařilo poprvé na světě uměle odchovat mládě ledního medvěda. V roce 1941 poškodila zoologickou zahradu povodeň a v důsledku toho se zrodila i nová koncepce rozvoje zahrady. Činnost Hospodářského, nákupního a stavebního družstva Zoologická zahrada v Praze byla ukončena výměrem Ministerstva informací a osvěty v roce Pražská Zoologická zahrada se stala zařízením státní správy. Družstvo rozhledny na Petříně v Praze Nositelem iniciativy k vybudování rozhledny byli členové Klubu českých turistů, které při návštěvě Paříže inspirovala Eiffelova věž. Také předsedou Družstva rozhledny na Petříně byl zvolen starosta Klubu českých turistů architekt Vratislav Pasovský. Zároveň s projektem stavby rozhledny vznikl v roce 1890 i plán na postavení lanové dráhy na Petřín, aby si návštěvníci cestu přikrátili a času i námahy ušetřili. Za pouhých šest měsíců po uzavření smlouvy mezi pražskou obcí a Družstvem rozhledny na Petříně byla trať pro lanovku vybudována. První cestující se svezli již 25. července 1891, i když stavba rozhledny nebyla ještě dokončena. Provoz lanové dráhy byl na počátku 1. světové války zastaven. V roce 1931 byla převedena do majetku Elektrických podniků hlavního města Prahy. Pokud se týká rozhledny, její výstavba trvala pouhých 5 měsíců a 6 dnů. Její slavnostní otevření se uskutečnilo v srpnu Až do roku 1945 ji spravovalo Družstvo rozhledny na Petříně, pak se stala majetkem státu. České filharmonické družstvo Předchůdcem tohoto družstva byl již v roce 1894 založený spolek Česká filharmonie v Praze. Na jeho činnost navázalo družstvo s tímtéž názvem, ustavené v roce 1903 s cílem zříditi a udržovati samostatný symfonický orchestr a pořádati vlastní koncertní podniky nebo jiným podnikům jej propůjčovati. Prvním předsedou správního výboru se stal skladatel a dirigent Oskar Nedbal. Ve vedení spolku se v následujících 35 letech jeho existence vystřídala řada významných postav soudobého českého kulturního a hudebního života. Za všechny jmenujme alespoň nejznámější z nich, jako byl Karel Kovařovic, Oskar Nedbal, Ludvík Vítězslav Čelanský, Dr. Vilém Zemánek, Václav Talich. Je ovšem smutnou pravdou, že družstvo se takřka neustále potýkalo hlavně s akutním nedostatkem financí, což oslabovalo činnost orchestru a vedlo k mnohým kritickým situacím a osobním konfliktům. České filharmonické družstvo skončilo svoji činnost likvidací v roce Tímto dnem se uzavřela sice zajímavá, ale velmi klopotná historie Českého filharmonického družstva. Samotný orchestr Česká filharmonie však pokračoval dále ve svém vývoji. Družstvo pro výstavbu místní dráhy Čerčany Modřany Dobříš Milovníci krásné přírody a historických parních mašinek si v roce 1997 připomněli 100. jubileum tzv. Posázavského pacifiku. Málokdo však ví, že u vzniku a realizace dnes již legendárního Posázavského pacifiku stálo také výše jmenované družstvo. Toto družstvo v prosinci roku 1893 předložilo žádost na výstavbu trati z Čerčan do Modřan s odbočkou ze Skochovic do Dobříše, v únoru roku 1894 mu byla Zemským výborem Království českého schválena potřebná finanční zápůjčka. Byl zpracován projekt trati a v březnu roku 1895 družstvo získalo koncesi ke stavbě a provozu železnice na dobu 90 let. První úsek dlouhý přibližně 16 km byl hotov a dán do provozu v poměrně krátké době již v lednu roku Kouzlo krajiny i většinu úseků železniční tratě, která je vedena skalními kaňony, mnoha raženými tunely, či vysoko klenutými viadukty, je možné obdivovat a vychutnat si i v dnešní době. Na Družstvo pro výstavbu místní dráhy Čerčany Modřany Dobříš už jen zavzpomínáme, ale je důkazem toho, jak všestranná byla a může být i v současnosti forma družstevního podnikání. 13

16 František Ladislav Chleborád / / Advokát, politik, novinář a národohospodář. V 60. letech 19. století se věnoval hlavně svépomocnému družstevnictví. Bohužel jeho nereálné představy o družstevním hnutí způsobily, že většina spolků vzniklých pod jeho vlivem, i přes značné úsilí svých organizátorů, záhy zanikla. V roce 1869 byl také spoluzakladatelem Vzájemné pojišťovací banky Slavie, kde se stal prvním generálním ředitelem. Začátkem 70. let 19. století po osobních neshodách a konfliktech v politice i v družstevním hnutí ukončil svoji veřejnou činnost a věnoval se advokacii. Později odešel do Ruska, kde pracoval na carském ministerstvu financí jako archivář. František Cyril Kampelík / / Okruh a obsah životního díla lékaře F. C. Kampelíka byl velice široký a rozmanitý. F. C. Kampelík patří k postavám českého národně politického a kulturního života i hospodářského snažení první poloviny 19. století. Do dějin českého družstevnictví se zapsal zejména jako přední průkopník a propagátor venkovských svépomocných úvěrních družstev a v paměti národa se stal zakladatelem drobného lidového peněžnictví. Používal dodnes známé heslo Co jednomu nemožno, to všem dohromady snadno. Na jeho památku byla česká venkovská úvěrní a spořitelní družstva nazývána kampeličkami. Antonín Randa / / Významný český právník a autor našeho prvního družstevního zákona. A. Randa za svého života zastával řadu významných funkcí a získal mnoho vysokých titulů. Působil jako profesor na pražské univerzitě, dvakrát byl ve funkci děkana právnické fakulty a v roce 1883 se stal rektorem české univerzity. Vedle své pedagogické činnosti byl zároveň výborným legislativním praktikem, jehož vliv je patrný v soudobých osnovách zákonů i v zákonech samých. Pro historii družstevnictví má osobnost A. Randy, vedle autorství již zmíněného Medailonky osobností družstevního zákona, velký význam také v tom, že se významně podílel na konsolidaci a rozvoji českých družstevních záložen. František Šimáček / / Novinář, politik, národohospodář, nakladatel, vydavatel, protagonista a iniciátor spořitelních a úvěrních družstev zejména občanských záložen. Celý svůj život zasvětil neúnavné propagaci družstevnictví a jeho základních principů. V četných článcích i v mnoha drobných spisech uváděl praktické návody na zakládání peněžních družstev a přinášel aktuální informace o situaci a stavu družstevního podnikání doma i v cizině. Usilovně se snažil o urychlení hospodářského rozvoje v českých zemích. Jan Rudolf Demel / / Profesor chemie a přírodopisu, první průkopník družstevnictví na Moravě a iniciátor rozvoje moderních metod v zemědělství. Byl zakladatelem úvěrních družstev tzv. rolnických záložen a družstevních mlékáren. Vedle autorství nesčetných teoretických článků, přednášek a referátů sám osobně demonstroval jak uvádět teoretické poznatky do praxe. František Modráček / / Český politik a novinář, který projevoval velký zájem družstevnictví a jeho principy. V roce 1905 stál u zrodu Ústředního dělnického spolku konsumního v Praze, pozdější známé Včely. Je autorem řady článků a publikací s družstevní problematikou. Po politických změnách v únoru 1948 se stal nežádoucí osobou a byl donucen odejít z politického i družstevního dění. Emil Lustig / / Jeden z předních pracovníků československého i mezinárodního dělnického družstevního hnutí. V letech zastával mimo jiné funkci generálního ředitele VDP Velkonákupní společnosti družstev, největší družstevní obchodní ústředny v předválečném Československu. V roce 1939 unikl nacistickému pronásledování do Švédska, kde pracoval v národní družstevní centrále. Po osvobození se vrátil zpátky do Československa, ale po únoru 1948 znovu a definitivně odchází do exilu do Švédska. Antonín Švehla / / Významný český politik a přední představitel agrární strany. V letech vedoucí české politické reprezentace, jeden z mužů 28. října. V období byl ministrem vnitra, od roku 1922 do roku 1929 předsedou vlády. Již od konce 90. let 19. století byl činný v agrárním hnutí. Byl funkcionářem řady zemědělských družstev a jejich organizací. Od roku 1909 až do své smrti byl předsedou Československé strany agrární. Antonín Švehla se stal symbolem pro období vývoje agrárního hnutí, které se vyznačovalo vlastenectvím a liberalismem. Ladislav Karel Feierabend / / Politik, národohospodář a významná osobnost českého zemědělského družstevnictví. Byl funkcionářem Ústřední jednoty hospodářských družstev a od roku 1930 vrchním ředitelem Kooperativy, obchodní ústředny zemědělských družstev. Přednášel na Vyšší zemědělské škole družstevní. V letech byl ministrem zemědělství. Po vypuknutí 2. světové války stál u zrodu domácího odboje. V roce 1940 unikl před pronásledováním do exilu. V roce 1946 se vrátil, ale protože se nekompromisně stavěl proti komunistickým tendencím, byl nucen v roce 1948 opět odejít do exilu, nejprve do Anglie, později do USA. Od roku 1965 až do své smrti působil v Hlasu Ameriky, kde koncipoval vysílání pro Československo. 14

17 Svaz českých a moravských bytových družstev (SČMBD) Současnost a budoucnost bytového družstevnictví Schéma bytového družstevnictví Nejvyšším orgánem svazu je valná hromada, která projednává a rozhoduje všechny zásadní záležitosti uvedené ve stanovách, popř. záležitosti, které si k projednávání či rozhodování sama vyhradí. Statutárním a výkonným orgánem je představenstvo volené ze zástupců jednotlivých regionů. Ke své činnosti je svaz vybaven nezbytným pracovním aparátem, složeným z odborníků na bytové otázky, hospodaření družstev, právní a technickou problematiku, která s bydlením souvisí. Tito odborníci zpracovávají i legislativní návrhy a uplatňují je tak, aby byly v souladu se zájmy členské základny svazu. Kontrolním orgánem svazu Valná hromada delegátů družstev Představenstvo SČMBD Předseda SČMBD Místopředseda SČMBD Kontrolní komise je kontrolní komise, která je oprávněna kontrolovat veškerou činnost svazu. Dalšími orgány svazu jsou předseda svazu, konference rady družstev podle územního členění státu a výbor rady, přičemž jejich kompetence jsou upraveny stanovami svazu. Aparát SČMBD Struktura činnosti Úřady rad Členská základna bytová družstva Úřady rad Svaz českých a moravských bytových družstev (SČMBD) byl k dnešní podobě zformován v roce Navázal na samostatný právní subjekt s názvem Český svaz bytových družstev založený v roce 1969, který se snažil respektovat předválečné tradice družstevnictví v České republice. Základní ukazatele a výsledky V ČR je v současnosti cca 7300 bytových družstev (převážně malých) a společenství vlastníků bytových jednotek. SČMBD sdružuje 755 členů, většinou největších bytových družstev ČR. Ta jsou zastoupena v jednotlivých regionech následovně: Region PHA STČ JHČ ZPČ SVČ VCHČ JHM SVM Počet BD bytů ve vlastnictví bytů ve správě Členská družstva SČMBD vlastní nebo spravují bytových jednotek z celkových přibližně 3,828 mil. bytů v ČR. Bytová družstva jsou členy nebo správci 5218 domů společenství vlastníků, vlastní bytových jednotek a spravují dalších bytových jednotek. 15

18 V současnosti svaz sdružuje bytová družstva nebo sdružení těchto družstev a další právnické osoby s obdobnou činností. Jedná se nejen o družstva, která vyvíjela svou činnost již za tzv. první republiky, ale i klasická stavební bytová družstva, která v letech vystavěla na bytů, a samozřejmě také družstva, která vznikají v současné době, zpravidla na základě privatizace obecního majetku. Kromě těchto subjektů svaz ve větším množství sdružuje i společenství vlastníků bytů, vznikající na základě zákona o vlastnictví bytů. Svaz se řídí vlastními stanovami přijatými na každoročně konané valné hromadě, složené z delegátů jednotlivých regionů. Podle svých stanov svaz projednává společné záležitosti svých členů, chrání a prosazuje jejich zájmy a je jejich představitelem navenek v jednání s vládou, Parlamentem ČR a dalšími státními i nestátními orgány a organizacemi. SČMBD je registrován i jako pojišťovací makléř. Pro usnadnění své činnosti svaz zřídil ve všech regionech České republiky vlastní územní pracoviště, která poskytují místním družstvům a společenstvím vlastníků veškeré informace a podporu zejména z oblasti technické, ekonomické a právní, a současně přenášejí požadavky členské základny na svaz. Ten je potom uplatňuje vůči státním orgánům. Nabídka metodické činnosti svazu koresponduje s hlavní náplní činnosti bytových družstev a společenství vlastníků: údržba, opravy, rekonstrukce a modernizace bytových domů, správa bytového fondu, ekonomické, právní a technické služby pro členy, uživatele a vlastníky bytů, výstavba nových bytů a nebytových prostor. Pro tyto činnosti vytvářejí odborná pracoviště svazu základní ekonomické, právní a technické podmínky. Jedná se zejména o prosazení zájmů družstev při tvorbě nových právních předpisů, ekonomických pravidel a technických norem. Jednou z rozhodujících aktivit svazu je jeho podíl při formulaci a prosazování státních programů na podporu V rámci SČMBD (včetně regionálních zastoupení) pracuje celkem 56 zaměstnanců, členská bytová družstva zaměstnávají 4045 osob. Jeden zaměstnanec bytových družstev se tak stará průměrně o 162 bytů, tj. cca m 2 bytu. SČMBD má ve správě cca 600 tisíc bytů v panelových domech z celkového počtu 1,215 mil. panelových bytů v ČR (zdroj: ČSÚ k ) Do provozu, údržby a oprav těchto domů investují bytová družstva každoročně cca 4 mld. Kč, např. investice do oprav vad panelové výstavby se každoročně pohybují v řádu 1 mld. Kč. Tyto opravy jsou často spolufinancovány z prostředků MMR a SFRB. 16

19 oprav panelových domů z prostředků státního rozpočtu z Evropské unie. Svaz českých a moravských bytových družstev je také členem celorepublikové družstevní centrály Družstevní asociace ČR, která sdružuje jednotlivé družstevní svazy, organizované podle oborů činnosti. Výchova a vzdělávání Svaz dlouhodobě realizuje odborně vzdělávací činnost pro pracovníky bytových družstev. Metodický odbor, v rámci všech svých odborných oddělení, nabízí členům následující služby: a) Odborné porady, semináře, školení pracovníků BD v krajích pracovníci metodického odboru pořádají či se pravidelně účastní těchto setkání, na nichž jsou poskytovány informace k aktuálním tématům z oblasti správy, provozu, oprav a údržby bytových domů v podmínkách družstev, pro pracovníky družstev jsou organizována školení z oblasti PO a BOZ (školení statutárních orgánů, techniků a pracovníků odpovědných za PO), b) Konzultační dny v pravidelných intervalech dvou měsíců jsou pořádány konzultační dny (Praha, Přerov), v jejichž rámci mají zájemci možnost konzultovat s pracovníky metodického odboru obecné i konkrétní problémy z praxe, c) Publikační činnost svaz každoročně vydává pro potřeby nejen svých členů odborné publikace řešící jednotlivé otázky z oblasti legislativní, technické a ekonomické. V letech 2004 a 2005 při této činnosti svaz spolupracuje s MPO a je tedy možno některé z těchto publikací poskytovat bez- Efektivita oprav - úspory nákladů na teplo roční výdaje jako příklad rok 2004 (mil. Kč) 861,2 průměrné náklady na jeden byt (Kč) počet opravených bytů 5000 průměrná úspora nákladů na vytápění v jednom bytě 35% úspora na jeden byt (Kč/měs.) 500 úspora celkem ,- Kč/rok Tyto opravy přináší efekt nejen ve zvýšení komfortu bydlení, ale také ve značných energetických, a tedy i finančních úsporách při provozu bytových objektů. Ukázka tohoto finančního přínosu je patrná z následující tabulky úspor nákladů na teplo: Od roku 2002, s využitím podpory programu PANEL, SČMBD opravil již bytů. Je tedy možno konstatovat, že v případě těchto více než bytů dochází k roční úspoře nákladů na vytápění v přibližné výši 60 mil. Kč. Celkové údaje o počtech opravených bytů s využitím dotace PANEL, která byla realizována v letech přes poradenská střediska SČMBD, jsou uvedeny v následující tabulce: Celkem akcí Rozpočtové náklady (v mil Kč) Podlahová plocha bytů celkem (m 2 ) Počet b. j. Počet sekcí Náklady na m 2 Náklady na b.j. (Kč/b.j.)

20 platně členským družstvům a všem městům a obcím, pro své členy vydává svaz tematický magazín Družstevní bydlení a Zpravodaj SČMBD. Zahraniční spolupráce Význam a vliv svazu dokládá také široká mezinárodní spolupráce a kontakty s mnoha zahraničními subjekty. Svaz zastupuje své členské organizace především v ICA Mezinárodní družstevní svaz (celosvětová organizace) je členem ICA Housing Cooperatives, bytového výboru MDS. Od roku 1991 je svaz členem Evropského výboru pro sociální bydlení CECODHAS, respektive jeho družstevní sekce. CECODHAS byl jako nezisková organizace založen v roce 1988 a má 37 plnoprávných členů z národních a regionálních bytových organizací z členských zemí EU. Zahraniční kontakty jsou rozvíjeny jak na úrovni mezinárodních družstevních organizací, tak po linii bilaterálních vztahů. Jde především o dobré vztahy s norskými, holandskými, německým, rakouskými či slovenskými bytovými družstvy a jejich představiteli. Ve spolupráci s těmito partnerskými organizacemi byly vypracovány projekty spolupráce včetně studijních cest a stáží, které se postupně realizují. Svaz českých a moravských bytových družstev napomáhá svým členským organizacím rovněž při navazování přímých kontaktů se zahraničím. I do budoucna bude Svaz českých a moravských bytových družstev vycházet z dobrých historických zkušeností bytových družstev a bude reagovat na měnící se společenství prostředí tak, aby trvale zajistil optimální podmínky pro činnost bytových družstev a společenství vlastníků. V minulém období, kdy došlo nejprve k masivní privatizaci bytů a ke změně vlastnictví a poté ke stabilizaci struktury a postavení bytových družstev, se celý systém bytového družstevnictví musel vyrovnat s obhajobou své existence. To se podařilo. Bytová družstva i společenství vlastníků bytů prokázala své postavení na vznikajícím trhu s byty a v současné době patří k jeho rozhodujícím podílníkům. Rozhodujícím úkolem bytových družstev a společenství vlastníků v nejbližších deseti letech budou opravy, rekonstrukce a modernizace panelových domů. Poměrně pozitivní současný trend, kdy tento proces je zajištěn projekčně, dodavatelsky a materiálně a daří se i více využívat podpůrné finanční projekty, je nutné podpořit dalšími podpůrnými nástroji. Významnou roli v tomto směru jistě sehraje i připravovaná podpora z Evropské unie. Měla by to být především bytová družstva a společenství vlastníků, která dokážou tuto podporu využít co nejefektivněji. Rozhodujícím pravidlem při posuzování využitelnosti finančních prostředků musí být úspora energie a ochrana zdraví a životů uživatelů bytů. V minulém století byla bytová družstva jedním z rozhodujících investorů bytové výstavby. Tuto roli v posledních patnácti letech ztratila. Bude naší společnou snahou význam družstevní bytové výstavby znovu posílit. Družstevní principy bytové výstavby jsou využívány v celé Evropské unii a první, i když ne příliš razantní kroky k vytvoření žádoucího ekonomického a legislativního prostředí byly již učiněny i v České republice. Bude naším společným úkolem přesvědčit vládu i parlament, že družstevní bytová výstavba má předpoklady umístit se na bytovém trhu. Společným cílem bytových družstev a společenství vlastníků, jejichž soužití vedle sebe prokázalo životaschopnost družstevního i soukromého vlastnictví bytů, bude kvalitní a bezpečné bydlení obyvatel, úspory energie a ochrana životního prostředí v souladu s evropskými normami. Perspektiva 18

1. Legislativa zákon o bankách, zákon o ČNB Bankovní soustava ČR

1. Legislativa zákon o bankách, zákon o ČNB Bankovní soustava ČR 1. Legislativa zákon o bankách, zákon o ČNB Bankovní soustava ČR Mezi základní normy upravující oblast bankovnictví patří: 1) zákon č. 6/13 Sb., o ČNB, ve znění pozdějších novel 2) zákon č. 21/12 Sb.,

Více

Stanovy Spolku pro obnovu venkova České republiky

Stanovy Spolku pro obnovu venkova České republiky Stanovy Spolku pro obnovu venkova České republiky Preambule Vědomi si potřeby a odpovědnosti za obnovu a rozvoj duchovního a společenského života na venkově, ve kterém spatřujeme historické kořeny národní

Více

Stanovy. Čl. 1 Základní ustanovení. Čl. 2 Obsah činnosti

Stanovy. Čl. 1 Základní ustanovení. Čl. 2 Obsah činnosti Stanovy Asociace středoškolských klubů České republiky, o. s. Adresa: Česká 11, Brno 602 00 Registrováno u: Ministerstva vnitra České republiky Číslo a datum registrace: VSP/1-34/90-R ze dne 3. 5. 1990

Více

S T A N O V Y. I. Základní ustanovení

S T A N O V Y. I. Základní ustanovení S T A N O V Y Název organizace: Regionální sdružení sportů Svitavy, z.s. IČ : 00435805 Sídlo organizace: Svitavy, Kapitána Nálepky 39 Působnost: Regionální sportovní tělovýchovná organizace tělovýchovných

Více

Statut Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy

Statut Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy Příloha usnesení vlády ze dne 27. dubna 2016 č. 362 Statut Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy Článek 1 Úvodní ustanovení Rada pro Evropské strukturální a investiční fondy (dále jen Rada

Více

Statut. Okresní hospodářské komory Olomouc. Část první Základní ustanovení

Statut. Okresní hospodářské komory Olomouc. Část první Základní ustanovení Statut Okresní hospodářské komory Olomouc Část první Základní ustanovení čl. 1 1. Okresní hospodářská komora Olomouc (dále jen Komora) je ustavena na základě zákona č. 301/1992 Sb. v platném znění o Hospodářské

Více

Výroční zpráva SBD POKROK Kollárova 157/ Praha 8

Výroční zpráva SBD POKROK Kollárova 157/ Praha 8 Výroční zpráva 2013 SBD POKROK Kollárova 157/18 186 00 Praha 8 Výroční zpráva vyhotovena v květnu 2014 OBSAH: 1. Úvodní slovo předsedy představenstva 2. Základní identifikační údaje 3. Informace o účetních

Více

Socialistická hospodářská soustava v textu Ústavy Československé socialistické republiky z r. 1960

Socialistická hospodářská soustava v textu Ústavy Československé socialistické republiky z r. 1960 VY_32_INOVACE_DEJ_36 Socialistická hospodářská soustava v textu Ústavy Československé socialistické republiky z r. 1960 Mgr. Veronika Brynychová Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická

Více

Junáka. protinacistického odboje roku 1941 zvláštním dekretem ministr exilové londýnské vlády Juraj Slávik. Za účast v odboji zaplatilo životem na

Junáka. protinacistického odboje roku 1941 zvláštním dekretem ministr exilové londýnské vlády Juraj Slávik. Za účast v odboji zaplatilo životem na 1940 Dne 28. 10. 1940 vydal K. H. Frank v zastoupení říšského protektora v Čechách a na Moravě nařízení o rozpuštění Junáka. Dne 4. 11. 1940 nacisté přepadli ústředí Junáka a zabavili veškerý majetek.

Více

Ministerstvo průmyslu a obchodu č.j.: 59305/03/3900/1000 PID: MIPOX00I4ZP4

Ministerstvo průmyslu a obchodu č.j.: 59305/03/3900/1000 PID: MIPOX00I4ZP4 Ministerstvo průmyslu a obchodu č.j.: 59305/03/3900/1000 PID: MIPOX00I4ZP4 V Praze dne 17. prosince 2003 Rozhodnutí č. 271/2003 ministra průmyslu a obchodu, kterým se vydává Statut Agentury pro podporu

Více

STANOVY UNIE RODIČŮ ČR PŘI ZŠ a MŠ ČESKÁ BĚLÁ

STANOVY UNIE RODIČŮ ČR PŘI ZŠ a MŠ ČESKÁ BĚLÁ STANOVY UNIE RODIČŮ ČR PŘI ZŠ a MŠ ČESKÁ BĚLÁ Článek I Název a sídlo Název občanského sdružení: Sídlo sdružení: Česká Bělá 300. Článek II Postavení Unie. Občanské sdružení unie rodičů při ZŠ a MŠ Česká

Více

Historie české správy. Správní vývoj v letech část

Historie české správy. Správní vývoj v letech část Historie české správy Správní vývoj v letech 1945 1989 2. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most

Více

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE strana: 1/8 TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE Název předmětu u maturitní zkoušky: Studijní obor: Ekonomika Podnikání Školní rok: 2012 2013 1.1. Předmět: Ekonomika 1) Předmět ekonomie a

Více

Vzdělávací program k sociálnímu podnikání

Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Sociální podnikání jako efektivní nástroj snižování nezaměstnanosti CZ.1.07/3.2.05/04.0067 1. téma Vymezení základních pojmů sociální ekonomiky v ČR (historie

Více

STANOVY. spolku SK Viktorie, z.s. čl. I. Název a sídlo, působnost a charakter spolku

STANOVY. spolku SK Viktorie, z.s. čl. I. Název a sídlo, působnost a charakter spolku STANOVY spolku SK Viktorie, z.s. čl. I Název a sídlo, působnost a charakter spolku 1) SK VIKTORIE, z.s. (dále jen zapsaný spolek ) je spolkem, který je založen jako volný spolek fyzických osob, sdružující

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 66-41-M/02 Obchodní akademie Školní

Více

Společenství přátel Cyrilometodějské školy Brno, z.s.

Společenství přátel Cyrilometodějské školy Brno, z.s. Společenství přátel Cyrilometodějské školy Brno, z.s. STANOVY SPOLKU I. Úvodní ustanovení 1. Klub přátel Cyrilometodějské školy v Brně, ve smyslu zákona č.83/1990 Sb., o sdružování občanů, se s účinností

Více

KAPITOLA 1 Habsburská monarchie ( ) KAPITOLA 2 Boj za československou státnost v období první světové války ( )

KAPITOLA 1 Habsburská monarchie ( )  KAPITOLA 2 Boj za československou státnost v období první světové války ( ) Obsah Úvod... 11 KAPITOLA 1 Habsburská monarchie (1848 1918)... 15 1. Počátky revoluce 1848... 15 2. Pillersdorfova ústava 1848... 16 3. Návrh kroměřížské ústavy 1849... 19 4. Moravská zemská ústava 1848...

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 64-41-l/51 Podnikání - dálková forma

Více

STATUT OKRESNÍ HOSPODÁŘSKÉ KOMORY V JABLONCI NAD NISOU. Část první. Základní ustanovení

STATUT OKRESNÍ HOSPODÁŘSKÉ KOMORY V JABLONCI NAD NISOU. Část první. Základní ustanovení STATUT OKRESNÍ HOSPODÁŘSKÉ KOMORY V JABLONCI NAD NISOU Část první Základní ustanovení 1 1) Okresní hospodářská komora v Jablonci nad Nisou (dále jen komora ) je sdružení podnikatelů, zřízeným zákonem ČNR

Více

SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s.

SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. STANOVY SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů ve znění pozdějších předpisů I. Základní ustanovení

Více

Období komunistické vlády

Období komunistické vlády Materiál pro domácí VY_06_Vla5E-20 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

Družstevní minimum Praha Přerov. Blok I úvod (cca 30 min) Bytová družstva

Družstevní minimum Praha Přerov. Blok I úvod (cca 30 min) Bytová družstva Družstevní minimum 7.1. 214 Praha 21. 1. 214 Přerov Blok I úvod (cca 3 min) Bytová družstva definice stručná historie obecně až do roku 1918 období let 1918 až 1945 období let 1945 až 1958 období let 1959

Více

Historie české správy. Správní vývoj v letech 1945 1989 3. část

Historie české správy. Správní vývoj v letech 1945 1989 3. část Historie české správy Správní vývoj v letech 1945 1989 3. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání ŠVP:

Více

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Témata k ústní maturitní zkoušce Obor vzdělání: Předmět: Agropodnikání Ekonomika a Podnikání Školní rok: 2014/2015 Třída: AT4 Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Projednáno předmětovou komisí dne: 13.2.

Více

Stanovy Živnostenského společenstva podkovářů

Stanovy Živnostenského společenstva podkovářů Preambule Stanovy Živnostenského společenstva podkovářů Živnostenské společenstvo podkovářů je sdružením fyzických a právnických osob - podnikatelů v oboru podkovářství, podnikajících na území České republiky.

Více

S T A N O V Y. Článek I. Základní ustanovení

S T A N O V Y. Článek I. Základní ustanovení Český svaz tělesné výchovy-regionální sdružení se sídlem v Olomouci Legionářská 12, 779 00 Olomouc ( návrh změn stanov pro VH RS ČSTV 26.9. 2013) S T A N O V Y Regionálního sdružení České unie sportu Olomouc

Více

VLÁDA ČESKÉ VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2220/04 V Praze dne 3. března 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2220/04 V Praze dne 3. března 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Č.j. 2220/04 V Praze dne 3. března 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY která se koná ve středu dne 10. března 2004 v 9.00 hod. v zasedací síni budovy Úřadu vlády

Více

TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI

TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta Studijní program: Hospodářská politika a správa Studijní obor: Veřejná správa a regionální rozvoj Forma studia: prezenční Školní rok: 2002/2003

Více

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D.

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Studijní texty Název předmětu: Krizové řízení Téma: Krizové řízení v České republice Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace

Více

VY_32_INOVACE_DEJ_33. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

VY_32_INOVACE_DEJ_33. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. VY_32_INOVACE_DEJ_33 Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast:

Více

Historie české správy

Historie české správy Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE (1938 1945) 2. část: Protektorát Čechy a Morava Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu

Více

Tělovýchovná jednota Přelovice, z.s.

Tělovýchovná jednota Přelovice, z.s. STANOVY Tělovýchovná jednota Přelovice, z.s. I. Úvodní ustanovení 1. Tělovýchovná jednota Přelovice, z.s. (zapsaný spolek) je spolkem dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

Více

Právní forma organizace. Právní formy podniku Veřejnoprávní organizace

Právní forma organizace. Právní formy podniku Veřejnoprávní organizace Právní forma organizace Právní formy podniku Veřejnoprávní organizace Právní forma podniku Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná podnikatelem samostatně, pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost,

Více

Studijní texty. Název předmětu: Řízení bezpečnosti. Téma: Místo a úloha veřejné správy v řízení bezpečnosti. Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D.

Studijní texty. Název předmětu: Řízení bezpečnosti. Téma: Místo a úloha veřejné správy v řízení bezpečnosti. Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Studijní texty Název předmětu: Řízení bezpečnosti Téma: Místo a úloha veřejné správy v řízení bezpečnosti Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název

Více

Stanovy Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, z.s.

Stanovy Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, z.s. Stanovy Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, z.s. Část I. Základní ustanovení 1 Název, sídlo a působnost spolku 1. Název spolku: Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, z. s. 2. Asociace institucí

Více

Stanovy. Česká asociace rusistů, z.s. Článek I Postavení, sídlo, působnost

Stanovy. Česká asociace rusistů, z.s. Článek I Postavení, sídlo, působnost Česká asociace rusistů, z.s. Stanovy Článek I Postavení, sídlo, působnost 1. Spolek má název Česká asociace rusistů, z.s., zkratka ČAR. 2. Česká asociace rusistů je dobrovolnou, nezávislou zájmovou organizací

Více

V L Á D A Č E S K É R E P U B L I K Y PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

V L Á D A Č E S K É R E P U B L I K Y PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY V L Á D A Č E S K É R E P U B L I K Y Čj.: 2214/05 V Praze dne PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY která se koná ve středu 16. února 2005 v 19.30 hod. v zasedací síni Úřadu vlády, nábřeží E. Beneše 4

Více

Pojistný trh Eva Ducháčková

Pojistný trh Eva Ducháčková Pojistný trh Eva Ducháčková Literatura: DUCHÁČKOVÁ, E. Pojištění a pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, s.r.o, 2015. 305 s. ISBN 978-80- 87865-25-5. DUCHÁČKOVÁ, E., DAŃHEL, J. Pojistné trhy: změny

Více

Nový občanský zákoník. Zákon č. 89/2012 Sb. ze dne 3. února 2012, ČÁST PÁTÁ. Ustanovení společná, přechodná a závěrečná. Hlava I. Ustanovení společná

Nový občanský zákoník. Zákon č. 89/2012 Sb. ze dne 3. února 2012, ČÁST PÁTÁ. Ustanovení společná, přechodná a závěrečná. Hlava I. Ustanovení společná Nový občanský zákoník Zákon č. 89/2012 Sb. ze dne 3. února 2012, ČÁST PÁTÁ Ustanovení společná, přechodná a závěrečná Hlava I Ustanovení společná Díl 2 Závěrečná ustanovení 3080 Zrušuje se: 1. Zákon č.

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2214/04 V Praze dne 18. února 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2214/04 V Praze dne 18. února 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Č.j. 2214/04 V Praze dne 18. února 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY která se koná ve středu dne 25. února 2004 v 19.30 hod. v zasedací síni budovy Úřadu vlády České republiky,

Více

Stanovy České informační společnosti, o.s.

Stanovy České informační společnosti, o.s. Stanovy České informační společnosti, o.s. Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1 Hlava I. Základní ustanovení Článek 1. 1. Česká informační společnost, o.s. (dále jen ČIS), je dobrovolné zájmové sdružení občanů

Více

Stanovy Občanského sdružení Kohoutov

Stanovy Občanského sdružení Kohoutov Stanovy Občanského sdružení Kohoutov Čl. 1. Základní ustanovení 1.1 Název občanského sdružení: Občanské sdružení Kohoutov (dále jen sdružení ) 1.2 Sdružení má postavení samostatné právnické osoby a vyvíjí

Více

Téma: Prezentace vývoje Československa od uchopení moci komunisty v únoru 1948 do vyhlášení Československé socialistické republiky v roce 1960.

Téma: Prezentace vývoje Československa od uchopení moci komunisty v únoru 1948 do vyhlášení Československé socialistické republiky v roce 1960. Vyhodnocení workshopu: Československo v 50. letech Projekt: Krajské vzdělávací centrum pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Reg. č.: CZ.1.07/1.3.00/14.0026 Datum konání: 5. 10. 2012 Místo konání:

Více

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Studijní texty Název předmětu: Řízení bezpečnosti Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

STANOVY. Česká asociace tělesně handicapovaných sportovců. Článek I. Základní ustanovení. Článek II. Hlavní úkoly a poslání asociace

STANOVY. Česká asociace tělesně handicapovaných sportovců. Článek I. Základní ustanovení. Článek II. Hlavní úkoly a poslání asociace Úplné znění stanov, schválené Valnou hromadou dne 6.6.2006. 1/5 STANOVY Česká asociace tělesně handicapovaných sportovců Článek I. Základní ustanovení 1. Česká asociace tělesně handicapovaných sportovců

Více

Hospodářské dějiny Československa (opakování)

Hospodářské dějiny Československa (opakování) VY_32_INOVACE_DEJ_30 Hospodářské dějiny Československa 1918-1948 (opakování) Mgr. Veronika Brynychová Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast: Československo 1918-48 Předmět:

Více

Podpora podnikání v České republice

Podpora podnikání v České republice Podpora podnikání v České republice MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU Podpora podnikání v České republice 2006 OBSAH Úvod......9 A. VŠEOBECNÉ PODPORY 1. Podpora malých a středních podniků.........13 Programy

Více

VY_32_INOVACE_DEJ_31. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského Dostupné z Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

VY_32_INOVACE_DEJ_31. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského Dostupné z  Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. VY_32_INOVACE_DEJ_31 Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast:

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Podnikání fyzických a právnických osob Ekonomika lesního hospodářství 1. cvičení Podnikání

Více

ROZVOJ VENKOVA Z POHLEDU MÍSTNÍCH AKČNÍCH SKUPIN

ROZVOJ VENKOVA Z POHLEDU MÍSTNÍCH AKČNÍCH SKUPIN ROZVOJ VENKOVA Z POHLEDU MÍSTNÍCH AKČNÍCH SKUPIN Národní síť místních akčních skupin ČR František Winter 20.10.2011 CO JE TO MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINA? Místní komunitní skupina působící na definovaném území,

Více

Stanovy Sdružení nájemníků ČR

Stanovy Sdružení nájemníků ČR Stanovy Sdružení nájemníků ČR Čl. 1 Úvodní ustanovení 1. Sdružení nájemníků České republiky (dále jen SON ) je dobrovolné sdružení občanů České republiky, založené podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování

Více

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1983 IV. volební období. Návrh

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1983 IV. volební období. Návrh FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1983 IV. volební období 117 Návrh usnesení Federálního shromáždění Československé socialistické republiky k vnějším vztahům československé ekonomiky

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2242/04 V Praze dne 28. dubna 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2242/04 V Praze dne 28. dubna 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Č.j. 2242/04 V Praze dne 28. dubna 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY která se koná ve středu dne 5. května 2004 v 19.30 hod. v zasedací síni budovy Úřadu vlády České republiky,

Více

S T A T U T. Okresní hospodářské komory Karviná

S T A T U T. Okresní hospodářské komory Karviná S T A T U T Okresní hospodářské komory Karviná Část první Čl. 1 Základní ustanovení (1) Okresní komora (dále jen komora ) je ustavena na základě zákona č. 301/1992 Sb. o Hospodářské komoře ČR a Agrární

Více

STANOVY SPOLKU RODIČŮ A PŘÁTEL DOMU DĚTÍ A MLÁDEŽE CHRUDIM

STANOVY SPOLKU RODIČŮ A PŘÁTEL DOMU DĚTÍ A MLÁDEŽE CHRUDIM STANOVY SPOLKU RODIČŮ A PŘÁTEL DOMU DĚTÍ A MLÁDEŽE CHRUDIM Článek 1 Název a sídlo Název spolku: Spolek rodičů a přátel DDM Chrudim Sídlo: Palackého 418, 537 01, Chrudim Článek 2 Účel spolku 1. Spolek rodičů

Více

Stanovy občanského sdružení Místní akční skupina Krkonoše, o.s.

Stanovy občanského sdružení Místní akční skupina Krkonoše, o.s. Stanovy občanského sdružení Místní akční skupina Krkonoše, o.s. ve znění změny schválené Členskou schůzí ze dne 26.10.2006 Článek 1 Základní ustanovení 1. Název občanského sdružení založeného v souladu

Více

Stanovy občanského sdružení

Stanovy občanského sdružení Stanovy občanského sdružení Stanovy občanského sdružení Klub ekologické výchovy Článek I Úvodní ustanovení Název občanského sdružení: Klub ekologické výchovy Zkráceně: (K E V) ( dále jen sdružení) Sídlem

Více

Stanovy zapsaného spolku HC Lední medvědi Pelhřimov. Článek I. Základní ustanovení

Stanovy zapsaného spolku HC Lední medvědi Pelhřimov. Článek I. Základní ustanovení Stanovy zapsaného spolku HC Lední medvědi Pelhřimov Článek I. Základní ustanovení 1. HC Lední medvědi, zapsaný spolek je dobrovolným nezávislým zájmovým sdružením fyzických a právnických osob, provozujících

Více

INFORMAČNÍ A VZDĚLÁVACÍ CENTRUM PLZEŇ,

INFORMAČNÍ A VZDĚLÁVACÍ CENTRUM PLZEŇ, VÝROČNÍ ZPRÁVA 2012 INFORMAČNÍ A VZDĚLÁVACÍ CENTRUM PLZEŇ, o.s. 1 Obsah 1. Slovo úvodem... 3 2. Informační a vzdělávací centrum Plzeň... 4 2.1. Občanské sdružení Informační a vzdělávací centrum Plzeň...

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY školní rok 2010/2011 Hotelnictví Metodický návod k využití sjednocených tematických okruhů pro profilovou část maturitní zkoušky Součástí řešení projektu Kurikulum S je

Více

Ministerstvo průmyslu a obchodu a strategie v energetických úsporách

Ministerstvo průmyslu a obchodu a strategie v energetických úsporách Ministerstvo průmyslu a obchodu a strategie v energetických úsporách Konference Nová zelená úsporám 2015 Praha, Masarykova kolej ČVUT, 14. dubna 2015 Ing. Jiří Koliba náměstek ministra pro stavebnictví

Více

FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU II

FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU II VEŘEJNÁ EKONOMIKA FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU II Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační

Více

Učivo o podniku a podnikání. Osnova učiva:

Učivo o podniku a podnikání. Osnova učiva: Učivo o podniku a podnikání 2. tématický celek Osnova učiva: 1. Zařazení učiva 2. Didaktická analýza učiva 3. Struktura učiva a jeho rozvržení v tématickém plánu 4. Metodické zpracování učiva týkající

Více

Ing. Jaroslava Syrovátkov. tková Ústava. Sbírky zákonů k jednotlivým oblastem veřejné správy, např.

Ing. Jaroslava Syrovátkov. tková Ústava. Sbírky zákonů k jednotlivým oblastem veřejné správy, např. Veřejn ejná správa Ing. Jaroslava Syrovátkov tková Veřejn ejná správa Sbírky zákonů k jednotlivým oblastem veřejné správy, např. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích Zákon č.

Více

Živnostník - fyzická osoba - tuzemec - nezapsaná v OR Fyzická osoba podnikající podle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku

Živnostník - fyzická osoba - tuzemec - nezapsaná v OR Fyzická osoba podnikající podle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku POPIS ČÍSELNÍKU 000 BA0062 Výčet položek číselníku: Kód Právní formy Zatím neurčeno PFORMA Charakteristika: Formy podnikatelských subjektů podle obchodního zákoníku a jiných právních předpisů platných

Více

Statut Bezpečnostní rady státu http://www.vlada.cz/cs/rvk/brs/statut/statut.html Vláda ČR svým usnesením vlády ČR ze dne 10. června 1998 č. 391 o Bezpečnostní radě státu a o plánování opatření k zajištění

Více

Návrh nových stanov spolku FOTBAL STUDÉNKA z.s.

Návrh nových stanov spolku FOTBAL STUDÉNKA z.s. Návrh nových stanov spolku FOTBAL STUDÉNKA z.s. čl. I Název a sídlo, působnost a charakter spolku 1) FOTBAL STUDÉNKA z.s. (dále jen spolek nebo fotbalový klub ) je spolkem, který je založen jako volné

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 14. ledna 2015 č. 21 k Implementačním plánům Strategického rámce rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014-2020, změně Strategického

Více

KONCEPCE ROZVOJE ŠVEHLOVY STŘEDNÍ ŠKOLY POLYTECHNICKÉ PROSTĚJOV 2014-2020

KONCEPCE ROZVOJE ŠVEHLOVY STŘEDNÍ ŠKOLY POLYTECHNICKÉ PROSTĚJOV 2014-2020 KONCEPCE ROZVOJE ŠVEHLOVY STŘEDNÍ ŠKOLY POLYTECHNICKÉ PROSTĚJOV 2014-2020 Vypracoval: Ing. Radomil Poles OBSAH Úvod... 2 1 Stručná charakteristika současného stavu... 2 1.1 Současný stav... 2 1.2 Vzdělávací

Více

konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula

konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula Situace po roce 1945 konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula se nevyhnula ani vysokému školství, a to samozřejmě ani ekonomickému a obchodnímu po únoru 1948 obsazení

Více

Zákon o podpoře regionálního rozvoje. Doc. Jaroslav Čmejrek PEF ČZU

Zákon o podpoře regionálního rozvoje. Doc. Jaroslav Čmejrek PEF ČZU Zákon o podpoře regionálního rozvoje Doc. Jaroslav Čmejrek PEF ČZU Základní pojmy region územní celek vymezený pomocí administrativních hranic krajů, okresů, obcí nebo sdružení obcí, jehož rozvoj je podporován

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava

Více

Stanovy. Čl. I. Název a sídlo

Stanovy. Čl. I. Název a sídlo Stanovy Čl. I. Název a sídlo 1. Tyto stanovy jsou základním vnitřním předpisem dobrovolného seskupení občanů dle nového občanského zákoníku (zákona 89/2012 Sb. dále NOZ ) s názvem Občanská vzdělávací jednota

Více

V současnosti existuje široká škála družstev s rozdílným zaměřením. Vznikají družstva úvěrní, bytová, řemeslná, spotřební aj.

V současnosti existuje široká škála družstev s rozdílným zaměřením. Vznikají družstva úvěrní, bytová, řemeslná, spotřební aj. Spořitelní a úvěrové družstevnictví Cíl kapitoly Tato kapitola pojednává o problematice spořitelního a úvěrového družstevnictví. Jejím cílem je vysvětlit principy fungování spořitelního a úvěrového družstevnictví

Více

VNITŘNÍ PŘEDPIS Organizační řád ÚMČ. Úřad městské části města Brna, Brno - Starý Lískovec Klobásova 9, Brno,

VNITŘNÍ PŘEDPIS Organizační řád ÚMČ. Úřad městské části města Brna, Brno - Starý Lískovec Klobásova 9, Brno, VNITŘNÍ PŘEDPIS Organizační řád ÚMČ Úřad městské části města Brna, Brno - Starý Lískovec Klobásova 9, Brno, 625 00 Schválila RMČ s účinností od 1.3. 2012 1 OBSAH : 1. Základní ustanovení 2. Organizační

Více

Stanovy Spolku přátel Třeboně

Stanovy Spolku přátel Třeboně Stanovy Spolku přátel Třeboně strana 1 Stanovy Spolku přátel Třeboně Článek 1. Název a sídlo 1. Název občanského sdružení je: Spolek přátel Třeboně ( dále jen Spolek ) 2. Sídlem Spolku přátel Třeboně je:

Více

Malé a střední podnikání na venkově. 2. Přednáška

Malé a střední podnikání na venkově. 2. Přednáška Malé a střední podnikání na venkově 2. Přednáška Vymezení základních pojmů Podnikání Podnik Venkov Podnikání Podnikání jako činnost, kterou uspokojujeme cizí potřeby, přičemž se snažíme dosáhnout zisk

Více

JEDNOTNÁ ZEMĚDĚLSKÁ DRUŽSTVA

JEDNOTNÁ ZEMĚDĚLSKÁ DRUŽSTVA JEDNOTNÁ ZEMĚDĚLSKÁ DRUŽSTVA Ze samotného zákona není snadné poznat, že jeho cílem je vybudovat kolektivní zemědělský systém. V prvním paragrafu se dočteme, že: V zájmu zajištění blahodárného rozvoje zemědělského

Více

1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17

1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17 Předmluva................................................. 15 1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění.....................................

Více

Stanovy Sdružení rodičů Křídlo při ZŠ a MŠ Křídlovická, z.s.

Stanovy Sdružení rodičů Křídlo při ZŠ a MŠ Křídlovická, z.s. Stanovy Sdružení rodičů Křídlo při ZŠ a MŠ Křídlovická, z.s. Článek I. Název a sídlo Sdružení rodičů Křídlo při ZŠ a MŠ Křídlovická, z.s. 1. Sdružení rodičů Křídlo při ZŠ a MŠ Křídlovická, z.s., je spolkem

Více

Vaše budoucnost začíná zde

Vaše budoucnost začíná zde Vaše budoucnost začíná zde Proč Mexiko? Mexiko aktuálně spolupracuje s 44 zeměmi (včetně zemí Evropské unie) a disponuje 12. dohodami o volném obchodu. Mexiko je 14. největší ekonomika světa. Ve světě

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Téma: Charakteristika konkurenceschopnosti podniků ČR v souvislosti

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo obor Podnikání 1. Základní ekonomické pojmy - Předmět ekonomie, základní ekonomické systémy, hospodářský proces, potřeby, statky, služby,

Více

Stanovy Spolku rodičů a přátel ZUŠ Město Albrechtice Tyršova 1, příspěvková organizace

Stanovy Spolku rodičů a přátel ZUŠ Město Albrechtice Tyršova 1, příspěvková organizace Stanovy Spolku rodičů a přátel ZUŠ Město Albrechtice Tyršova 1, příspěvková organizace Úvodní ustanovení Spolek rodičů a přátel ZUŠ Město Albrechtice je nezávislým spolkem občanů, zejména rodičů a jiných

Více

STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŢENÍ UNIE RODIČŮ A PŘÁTEL ŠKOLY při Základní škole Dukelských bojovníků a mateřské škole, Dubenec

STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŢENÍ UNIE RODIČŮ A PŘÁTEL ŠKOLY při Základní škole Dukelských bojovníků a mateřské škole, Dubenec STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŢENÍ UNIE RODIČŮ A PŘÁTEL ŠKOLY při Základní škole Dukelských bojovníků a mateřské škole, Dubenec Článek I Název a sídlo Název občanského sdružení: Sídlo sdružení: Dubenec 156, 544

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Příloha k usnesení vlády ze dne 19. června 2013 č ČÁST PRVNÍ Změna

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Příloha k usnesení vlády ze dne 19. června 2013 č ČÁST PRVNÍ Změna VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 19. června 2013 č. 479 ČÁST PRVNÍ Změna Zásad vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními

Více

OKO občanské kompetence občanům. registrační číslo :CZ.1.07/3.1.00/

OKO občanské kompetence občanům. registrační číslo :CZ.1.07/3.1.00/ OKO občanské kompetence občanům registrační číslo :CZ.1.07/3.1.00/50.0009 Drobné podnikání Historie drobného podnikání první písemné zmínky je možné najít z doby starší než 4.000 let, rozkvétalo ve starověkých

Více

STANOVY. Odborové organizace PILA Paskov

STANOVY. Odborové organizace PILA Paskov STANOVY Odborové organizace PILA Paskov Ve smyslu ustanovení Listiny základních práv a svobod, kde je zakotveno i právo občana se svobodně sdružovat s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních

Více

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1980 III. volební období

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1980 III. volební období FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1980 III. volební období 108 Vládní návrh ZÁKON ze dne prosince 1980 o státním rozpočtu československé federace na rok 1981 Federální shromáždění

Více

FORMY VLASTNICTVÍ STAVEBNÍCH SPOLEČNOSTÍ, JEJICH VÝHODY A NEVÝHODY. Jiří Zahradník Říjen 2013

FORMY VLASTNICTVÍ STAVEBNÍCH SPOLEČNOSTÍ, JEJICH VÝHODY A NEVÝHODY. Jiří Zahradník Říjen 2013 FORMY VLASTNICTVÍ STAVEBNÍCH SPOLEČNOSTÍ, JEJICH VÝHODY A NEVÝHODY Jiří Zahradník Říjen 2013 FORMY VLASTNICTVÍ PODNIKU Ve většině vyspělých zemí se vyvinuli 4 formy vlastnictví podniku podnik jednotlivce

Více

Příručka jakosti a environmentu

Příručka jakosti a environmentu Příručka jakosti a environmentu Datum platnosti: Datum účinnosti: Změna: 1.5.2005 1.5.2005 0 Dne: 13.4.2005 Dne: 25.4.2005 1 / 6 O B S A H : 1. Úvod 3 2. Oblast použití systému řízení 3 3. Politika 3 4.

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

Česká asociace nákupu a prodeje

Česká asociace nákupu a prodeje Česká asociace nákupu a prodeje Truhlářské 1104/13 110 00 Praha 1 IČO: 021 201 19 info@canap.cz 1 Cíle CANAP 1/2 1. Vytvářet nezávislou platformu pracovníků prodeje a nákupu a podporovat jejich vzájemnou

Více

VY_32_INOVACE_DEJ_35. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

VY_32_INOVACE_DEJ_35. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. VY_32_INOVACE_DEJ_35 Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast:

Více

Dělba státní moci v ČR. Územní samospráva a Ústava Prezentace pro žáky SŠ

Dělba státní moci v ČR. Územní samospráva a Ústava Prezentace pro žáky SŠ Dělba státní moci v ČR. Územní samospráva a Ústava Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK s.r.o., Dubí 1 Ústavní právo Nulla potentia

Více

Institucionální uspořádání EU

Institucionální uspořádání EU Institucionální uspořádání EU Institucionální struktura EU Strategická a politická rozhodnutí: - Evropská Rada Legislativa a řízení EU: - Rada EU - Evropská komise - Evropský parlament Poradní orgány:

Více

Stanovy Spolku rodičů při ZŠ a MŠ J. Š. Baara, Jírovcova 9/a, České Budějovice

Stanovy Spolku rodičů při ZŠ a MŠ J. Š. Baara, Jírovcova 9/a, České Budějovice Stanovy Spolku rodičů při ZŠ a MŠ J. Š. Baara, Jírovcova 9/a, České Budějovice Článek I. Úvodní ustanovení Původní název spolku: Sdružení přátel základní školy ul. J. Š. Baara 20, 370 01 České Budějovice,

Více