Aplikace telematiky v silničním provozu současný stav a perspektivy

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Aplikace telematiky v silničním provozu současný stav a perspektivy"

Transkript

1 Aplikace telematiky v silničním provozu současný stav a perspektivy Fritz Busch, Robert Hoyer, Hartmut Keller, Hartmut Reupke, Gerd Riegelhuth, Heinz Zackor Využívání nových informačních technologií (aplikace telematiky) v silničním provozu zaznamenalo v posledních dvou desetiletích značný pokrok ve výzkumu a vývoji stejně jako při jejich transformaci do praxe; přesto zůstalo mnoho očekávání nesplněno. Z popudu pracovního výboru FGSV (Forschungsgesellschaft für Straßen- und Verkehrswesen) Telematika v silničním provozu se autoři snaží zaujmout k tomuto problému stanovisko. Oblasti důležitých opatření (ovlivňování poptávky, informace o cestě a o provozu, řízení a usměrňování provozu, vedení k individuálnímu cíli, řízení vozidla a pomoc řidičům) jsou prezentovány z hlediska formulace cílů, koncepce, perspektiv a rizik stejně jako z hlediska potřeby jednání. Na to navazuje kritická příprava disponibilních základních technologií pro obsluhu přístrojové techniky, zahrnující sběr, přenos a zpracování dat a poskytování informací. Na závěr se zpracovávají organizačně-institucionální aspekty týkající se rozdělení kompetencí na různé činitele a jejich kooperace. 0. Úvodní poznámka Následná prezentace byla iniciována a (ve stadiu návrhu) diskutována pracovním výborem Telematika v silničním provozu Výzkumné společnosti pro silniční stavitelství a dopravu (FGSV) a vztahuje se prioritně a důrazně na strategie a opatření, které pomocí moderních informačních technologií umožňují individualizaci zprostředkovávání informací konečnému uživateli, což činí v souladu s oborem působnosti tohoto výboru a jeho vymezení vůči sousedním výborům, které zpracovávají spíše tradiční metody ovlivňování provozu zařízeními světelné signalizace, značkami střídavého provozu aj. Tím však nemá být formulováno přesné vymezení pojmu aplikace telematiky, zejména když se již beztoho v praxi vyvinula rozdílná pojetí pojmu dopravní telematika. Ke dvěma nejčastějším patří: - vozidlové systémy, které řidiče individuálně podporují využíváním nových technologií (toto pojetí vychází z amerického podnětu); - integrované systémy, které začleňují subsystémy různých úloh jako nadřazený faktor do koncepce managementu provozu, a to za výrazného využívání informačních a komunikačních technologií. Zde je třeba vzít za základ rozsáhle koncipovaný faktor managementu provozu, přičemž se úvahy rozšíří na dopravní médium silnice stejně jako pokud to bude nutné na rozhraní s jinými dopravními médii, takže je třeba vycházet z integrativní koncepce managementu dopravního systému nebo z integrativní koncepce ovlivňování provozu. Práce je současně pokusem o zaujetí nového postoje pracovního výboru Telematika v silničním provozu po tom, co dřívější pracovní kruh Zavádění nových technologií jako předchozí gremium před více než deseti léty vypracoval zprávu Aplikace nových technologií aspekty zavádění systému. 1. Úvod Vývoj dopravní poptávky ukázal za poslední desetiletí v podstatě kontinuální nárůst, a to jak v osobní, tak i v nákladní dopravě. Ve střednědobém horizontu dalšího hospodářského růstu 1

2 by mohl tento trend, i když na základě demografických změn v zeslabené formě, nadále pokračovat. Přitom připadne při porovnávání dopravních médií silniční dopravě s jejím výrazným sociálním a ekonomickým významem vysoce dominantní postavení: na silnici se uskuteční zhruba 88 % výkonů v osobní dopravě a 70 % v dopravě nákladní. Realizace potřeb mobility pro rozmanité účely stejně jako realizace přepravy zboží v hospodářství s vysokým stupněm dělby práce však vede zejména v silniční dopravě ke značným vedlejším dopadům ve formě spotřeby zdrojů, následků úrazů a zatížení životního prostředí. Těmto negativním dopadům se dá čelit různými opatřeními, která jsou zde v hrubých rysech shrnuta a seřazena podle délky doby své realizace: - Změna disperzní struktury osídlení ve prospěch kratších cest a lepší dosažitelnosti veřejnou dopravou, zejména železniční. - Výstavba dopravních cest k odstranění dopravně přetížených míst a k přeložení dopravy ze silnice na koleje. - Zlepšení v oblasti vozidlové a trakční techniky v zájmu zvýšení aktivní a pasivní bezpečnosti stejně jako v zájmu snížení emisí škodlivých látek. - Organizačně-politická opatření, zaměřená na ovlivňování objemu a modálního, časového a prostorového rozdělení dopravní poptávky s cílem alokace dopravou vzniklých škod a nákladů se zaměřením na jejich příčiny, to znamená internalizace externích nákladů (daň z minerálních olejů, daň z motorových vozidel, poplatky za užívání silničních komunikací dopravním provozem i dopravou v klidu, odbourání subvencí atd.). - Ovlivňování dopravního provozu v dopravních uzlech, na traťových úsecích a v dopravní síti řídicí technikou s přihlédnutím k aktuálním datům o provozu a okolním prostředí, t. j. optimalizace dopravního provozu podle předem zadaných kriterií z cílových oblastí hospodárnosti, bezpečnosti a environmentální kompatibility, což zahrnuje i řízení přímo ve vozidle na individuální úrovni. Tyto soubory opatření nepůsobí alternativně, ale musí se navzájem účelně doplňovat, přičemž se musí vyznačit a vyhodnotit jejich užitek, náklady a realizovatelnost a to i v jejich časovém vývoji. Oba naposledy uvedené soubory opatření jsou normálně přiřazovány managementu dopravního systému a v širokém rozsahu odpovídají pojmu aplikace telematiky, vysvětlenému v úvodní poznámce. Protože se na jedné straně výstavba infrastruktury zdaleka nedá z nákladových a jiných důvodů přizpůsobit proporcionálně vývoji dopravní poptávky a na druhé straně se rozšířila disponibilita nových výkonnějších informačních a komunikačních technologií (telematika), která otevírá rozšířené a nové možnosti managementu dopravního systému, očekáváme od zesíleného rozvoje a realizací v této oblasti významný příspěvek k řešení stávajících problémů. Především byly a jsou dále zlepšovány a využívány spíše konvenční možnosti kolektivního ovlivňování provozu na provozu závislou světelnou signalizací, značkami střídavého provozu a dopravní radiokomunikací. Kromě toho došlo zejména od 80. let v národním i mezinárodním měřítku k vynakládání značného úsilí v oblasti aplikací telematiky v silničním provozu s individuálními komponentami, tj. s přihlédnutím k charakteristikám individuálních účastníků provozu nebo vozidel. Jen stručně zde budiž uvedeny některé německé a evropské programy a projekty: 2

3 - ALI: Autofahrer-Leit- und Informationssystem /řídicí a informační systém pro řidiče/ (dynamické vedení k cíli s induktivní výměnou dat mezi silnicí a vozidlem) a LISB - Leitund Informationssystem Berlin /řídicí a informační systém Berlín/ (dynamické vedení k cíli s přímou komunikací prostřednictvím infračervených signálů). - PROMETHEUS: automobilovým průmyslem iniciovaný a široce založený program Eureka, zaměřený na vývoj autonomních vozidlových a infrastrukturu využívajících řídicích systémů (informace o provozu, vedení k cíli, řízení vozidla aj.). - DRIVE (a návazné programy): projekty EU s podobnými úlohami a koncepty jako PROMETHEUS, avšak s vyšším významem veřejných nositelů úkolů, zejména zemí a obcí. - MOTIV: Mobilita a doprava v intermodálním provozu (systémy pomoci řidičům, sdružení pro mobilitu a přepravu). - Mobilita v aglomeracích : program BMBF s velkými regionálními projekty v šesti německých aglomeracích s dnes již četnými integrovanými jednotlivými opatřeními, jako jsou například, mobilní sběr dat, multimodální plánování mobility, informace o provozu, sdílení aut, aplikace telematiky v MHD (informace pro cestující, zajišťování přípojů, Park and Ride atd.), optimalizace v hlavní silniční síti. - INVENT: Výzkumná iniciativa BMBF k tématům bezpečnosti, managementu provozu a logistiky s důrazem na systémy pomoci řidičům. - Verkehrsmanagement 2010 (připravuje se): Program BMBF, který z hlediska obsahu navazuje na výsledky řídicích projektů Mobilita v aglomeracích a INVENT. Tyto vývojové kroky musí být v architektuře systému provozovány na třech úrovních fungování paralelně a navzájem souhlasně, aby tak mohlo vzniknout pro reálné podmínky použitelné nebo dokonce co nejlepší řešení: /1/ Koncepčně-funkční úroveň zpracovává dopravně-technické soubory, tj. strategie a rozhodovací metody, podle nichž se zprostředkovávají informace o stavu, doporučení nebo pokyny k chování (až po automatický zásah do řízení vozidla). V centru pozornosti stojí optimalizační kriteria, která je třeba definovat s přihlédnutím k vedlejším a okrajovým podmínkám. /2/ Technicko-fyzická úroveň popisuje přístrojovou techniku, nezbytnou pro realizaci koncepce (hardware včetně softwaru), t. j. architekturu systému v užším smyslu. /3/ Organizačně-institucionální úroveň ukazuje systémově specifické kompetence zúčastněných institucí a faktorů a jejich kooperaci. To zahrnuje zajištění informačních toků a rozhodovacích procesů i vysvětlení funkce nositelů nákladů a eventuálních právních otázek (v podstatě pravidla provozu, odpovědnost, ochrana dat). Z koncepčních ustanovení vyplývají zejména přínosy, z technických ustanovení vyplývají náklady. Organizační řešení jsou základními předpoklady proveditelnosti. Pohled na dosavadní vývoj aplikací telematiky v silničním provozu a na jejich realizaci v praxi umožňuje poznat souhrnně tyto skutečnosti: 1. Velké sdružené projekty výzkumu a vývoje (zejména PROMETHEUS) trvale podpořily mezinárodní a interdisciplinární charakter vývojových kroků (dopravní technika, vozidlová technika; hospodářské a sociálně-politické vědy). 3

4 2. Zatímco mnoho úkolů bylo technicky ve značném rozsahu vyřešeno, byly dopravně technické soubory, zejména optimalizační kriteria, zanedbávány a byly zpracovávány jen neuspokojivě. Z hlediska účastníků provozu není přínos dnes nabízených služeb často uspokojivý. Informace, předávané účastníkům provozu, nejsou výrazně lepší, nežli dosavadní rádiokomunikační hlášení. Navíc chybí strategie, které dopravně-politické cílové oblasti, jako jsou bezpečnost a životní prostředí, realizují v proveditelné formě. 3. Kooperace různých institucí, zejména ve veřejno-soukromém partnerství, ukazuje v praktické realizaci ještě značné možnosti zlepšení. To se týká především sběru a přípravy dat, ale také odsouhlasování strategií řízení. Na dálnicích shromažďují veřejná a soukromá místa paralelně stejná data; současně má sběr dat velké mezery, zejména neuspokojivé je zjišťování případů poruch, ale i odstraňování kongescí. Na komunikacích nižšího řádu, které přicházejí v úvahu jako objezdové trati, neexistuje prakticky žádný sběr dat o provozu. Data světelné signalizace, závislá na provozu, se jen málokdy začleňují do komplexního managementu dopravního systému. 4. Velké nedostatky existují ve vývoji a realizaci intermodálních koncepcí. V rámci MHD se vyvíjejí faktory, které by se mohly dále vyvíjet k intermodalitě. Za podpory spolkového ministerstva dopravy a stimulováno Svazem německých dopravních podniků (Verband deutscher Verkehrsunternehmen - VDV) vzniklo rozhraní mezi systémy řízení provozu různých výrobců a systémy podniků pro předávání informací nezbytných pro kompletní zajištění přípojů a informací pro cestující i pro prezentaci kompletní dopravní situace v systémech počítačového řízení provozu. Německá železnice a řada dalších dopravních podniků nabízí vlastní informační systémy pro cesty z domu do domu pro celé Německo. 5. Projekty výzkumného programu Mobilita v aglomeracích, podporované značnými veřejnými prostředky, spojily ve vybraných oblastech různé účastníky a vypracovaly řešení, která odpovídají technicky a organizačně představám o inovačním managementu provozu. Tím byla zahájena řada slibných aktivit. Nemohla tím však být překonána ani řada základních překážek organizačního rázu, zejména v technickém propojení heterogenních zdrojů dat a v plošném zprostředkovávání informací uživatelům. Jasné koncepce a důkazy užitku doposud chybí. Celkem je třeba konstatovat, že po fázi vysokých očekávání došlo ke značnému rozčarování s tím následkem, že někteří odborníci posuzují kriticky i další vývoj aplikací telematiky. Je však třeba poukázat i na to, že disponibilita telematiky pro aplikace v silničním provozu v sobě skrývá značné možnosti a kapacity a že by tyto systémy mohly být provozovány s příznivými poměry mezi náklady a přínosy, kdyby byly vytvořeny nezbytné předpoklady. K nim patří zejména: - Mezinárodní harmonizace a standardizace rozhraní. - Výstavba veřejno-soukromých partnerství s přiřazením jasných kompetencí. - Odsouhlasení řídicích strategií různých koncepcí vedení k cíli. - Kombinované využívání informací řidiče a řídicího systému při regulaci odstupu. - Vytvoření bezpečných ústupových (záchytných) oblastí pro případ selhání bezpečnostně relevantního systému. V nejnovější době předložila také vědecká rada při BMVBW zhodnocení postupu zavádění telematiky. To se vztahuje na veškerou pozemní dopravu a rovněž zjišťuje rozčarování, 4

5 k němuž mezitím došlo. Pro perspektivně efektivnější zavádění telematiky se zejména doporučuje pokládat telematické systémy za integrální součást dopravní infrastruktury. V dalších odstavcích jsou charakterizovány pokusy o prezentaci dosavadního stavu vývoje a realizace v jednotlivých souborech opatření v sektoru silničního provozu, o vyznačení perspektiv dalšího vývoje a o vyvození nezbytnosti jednání. Následně se pak přejde k základním technologiím. které jsou k dispozici pro realizaci koncepčních podnětů, a k organizačně-institucionálním aspektům. 2. Oblasti opatření 2.1 Systematizace Opatření, která se mají diskutovat v kontextu dopravní telematiky, se obvykle kategorizují tímto způsobem: - kolektivně působící/individuálně působící; - monomodální /multimodální/ intermodální. Pro úplnost hodnocení by měly být doplněny aspekty: - opatření pro mobilní provoz; - opatření pro provoz v klidu; - statická opatření plánovací fáze (off-line); - dynamická opatření řídicí-/regulační fáze (on-line). Ty poslední představují stále důležitější hraniční oblast dopravní telematiky. Avšak teprve důsledné propojení těchto tří fází zaručuje maximální účinnost dynamických opatření dopravní telematiky. Když se v tomto materiálu hovoří o opatřeních dopravní telematiky, rozumí se tím ve smyslu terminologie FGSV nadřazený pojem, který zahrnuje implementaci opatření pomocí řídicích systémů s řídicí technikou a řídicími metodami. Řídicí systémy přitom působí podle výše uvedené kategorizace individuálně a/nebo kolektivně. Rozloží-li se okruh působení managementu provozu na jeho podstatné komponenty, může se systemizace opatření managementu provozu formulovat zhruba podle jejich působení v regulačním obvodu podle obrázku 1. 5

6 Obrázek 1: Úrovně ovlivňování provozu v managementu provozu Dopravní poptávka Nabídka dopravy Chod provozu a efekty provozu Sběr dat Řízení vozidel Řízení provozu Informační /řídící centrála Informace o provozu Informace o cestě Management poptávky V pořadí podle této systematiky se v dalším textu opatření stručně charakterizují a uvádí se stav vývoje a realizace i vyhlídky na úspěch a požadavky jednání z hlediska autorů. 2.2 Ovlivňování poptávky Formulace cílů, koncepční podnět, užitek Opatření jsou zaměřena na modální, prostorové a/nebo časové ovlivňování trvale existující dopravní poptávky. Ústředním prvkem je aktivní utváření nabídky ekonomickým řízením a cenovou politikou. Opatření ekonomického řízení zahrnují mobilní provoz (mýto) a parkování (parkovací poplatky, omezování doby parkování, licence pro obyvatele a dodavatele) a aplikují se ve všech dopravních oborech (individuální a veřejná osobní doprava, nákladní doprava). Užitek vzniká přerozdělováním poptávky, kterou je nutno zvládnout, z jednoho dílčího systému ohrožovaného přetížením na méně zatížené dílčí systémy, takže se projeví celkem výrazně zlepšené podmínky dopravního toku s příslušnými pozitivními efekty (délka doby cesty, životní prostředí, bezpečnost, spolehlivost/plánovatelnost, komfort, náklady, ). V rámci telematiky provozu je zde třeba primárně zvažovat dynamická opatření závislá na situaci, i když jejich hranice nejsou stabilní. Tarifní systém, systém mýta i parkovací poplatky jsou v hlavních rysech předem fixovány, na situaci závislá opatření pro adaptaci nabídky a pro aktivní řízení poptávky probíhají on-line (na základě poruch, mimořádných událostí ). Jako příklad budiž pro široké spektrum možných opatření uvedeno: 6

7 - vybírání poplatků za užívání silnic (Road-Pricing) prostřednictvím přímé komunikace (DSRC Dedicated Short Range Communication) nebo mobilním radiem /družicovou navigací (GSM Global System of Mobile Communication/Global Positioning System), a to jako mýto z nákladních motorových vozidel (Švýcarsko, Rakousko, Německo) nebo všeobecné mýto (Francie, Italie, USA, Kanada ); - City-Pricing s povinnými poplatky za vjezd/průjezd (např. Bologna, Singapur, Oslo, Londýn) na technické bázi, např. detekce státních poznávacích značek pomocí videa nebo přímou komunikací; - management parkovacích prostorů s diferencovanými, na uživatele orientovanými tarifními strukturami; tato opatření se nacházejí v hraniční oblasti k telematice provozu, přičemž technologickou cestu zde naznačují první aplikace s placením cestou GSM; - vytváření tarifních systémů MHD (prostorová struktura a přiřazování dopravních časů); to jsou v podstatě statická opatření, která se rovněž nacházejí v hraniční oblasti k aplikaci telematiky; diskuse ke sjednocení tarifních systémů a k zavedení elektronického placení a mobilních karet ukazují i zde budoucí cestu; - nabídka MHD, řízená potřebou, zejména v oblastech se slabou strukturou s prostorově i časově silně rozdělenou, slabou poptávkou; - manažer mobility podle amerického vzoru (Kalifornie), resp. provozní plánování mobility. Šance a rizika, potřeba jednání: Pokud se ovlivňování poptávky neprovádí infrastrukturálními opatřeními, ale opatřeními managementu provozu, poskytuje telematika podporu k lokalizaci vozidla a ke komunikaci mezi centrálními a mobilními zařízeními. Zde je třeba jmenovat zejména výkonné technické prostředky, jako jsou GPS/GSM/DSRC na podporu lokalizace vozidel, zjišťování jejich jízdního výkonu a ostatních dat o vozidlech, k vybírání poplatků a ke kontrole využívání těchto zařízení. Rizika spočívají ve formě nežádoucích dopadů přeložení na jiná dopravní média a/nebo na jiné systémy/síťové prvky; existuje nebezpečí odsunu problému místo jeho odstranění. Tato rizika se vyskytují u koncepčních chyb ve funkční systémové architektuře a ve stanovení oblastí vlivu opatření a optimalizačních kriterií, dále pak při neúplném dopravně-technickém zasíťování managementu provozu. Potřebu jednání je vidět jednak v silnějším propojení plánování dopravní infrastruktury s dynamickými metodami managementu poptávky, jednak v podpoře intermodálních nabídek (jako např. Car-Sharing, P+R a jeho podpory formou elektronických nebo kombinovaných jízdenek). 2.3 Informace o cestě a dopravní informace Formulace cílů, koncepční podnět, užitek: Tato opatření jsou zaměřena na informace účastníka dopravy z hlediska pevně plánované cesty (pre-trip) nebo na informace ke korektuře cesty ještě v jejím průběhu (on-trip). Informace se týkají disponibility zdrojů cesty, průběhu cesty s údaji o dobách, o cestách, o dopravních prostředcích, o poplatcích/tarifech, o poruchách atd. a o ukončení cesty (zaparkování, cesta zpět atd.). Tyto informace jsou v závislosti na koncepci individuální nebo kolektivní. Užitek těchto informací se spatřuje v lepším využívání prostorové a časové 7

8 nabídky dopravního prostředku, disponibilního pro účely cesty nebo pro řešení situace v poptávce, a to v její celkové intermodální kvalitě. Aplikované systémy a techniky jsou: - Systémy plánování tras (off-line, on-line/ s využitím internetu) - Informace o cestě s užitím MHD (EFA - Elektronische Fahrplan Auskunft, EVA Elektronische Verkehrsauskunft) - Informace v oblasti mobility (telefon, informační místa, terminály) - Rozhlas (RDS/TMC Radio Data System/Traffic Message Channel) - Informace pro cestující ve vozidle nebo na stanicích - Informační služby pro mobilní telefony - Tabule s dopravními informacemi (text a/nebo grafika, jako např. v různém provedení v Mnichově, v Kolíně nebo v Berlíně). Perspektivy a rizika, potřeba jednání: Plošný dopravní rozhlas poskytuje základní přísun informací pro individuální dopravu. Systém pro cesty a informační systémy, především pro plánování cesty, patří vycházeje ze statických informací elektronického jízdního řádu MHD a Deutsche Bahn k základní nabídce veřejné dopravy. Monomodální informační systémy mohou být přitom pokládány za celkem široce rozvinuté, pokud vycházejí ze statických informací. Potíže existují i nadále ve využívání dynamických informací, které buď na základě nedostatečného monitorování dopravního provozu neexistují v dostatečné kvalitě, nebo jsou z provozně-organizačních důvodů poskytovány nedostatečně podrobně. Intermodální informační systémy jsou sice funkčně schopné, kladou však ještě vysoké nároky na další rozvoj. Velký pokrok, ale současně i vysoká potřeba jednání existují v oblasti personalizace informačních systémů. Dynamizace zejména intermodálních systémů o cestě a informačních systémů se stává pravděpodobnější využíváním zdokonaleného modelování odhadu následků poruch a rostoucího zasítění systémů. Rýsující se intermodální, resp. multimodální propojení MHD se systémy silniční dopravy a provozu představuje významný krok ke zlepšení managementu provozu tím, že je podporováno rozhodování účastníků provozu ve věci volby cesty a volby dopravního prostředku nejen při aktuálních poruchách, ale i při poruchách denně se opakujících. Invididuální rozhodování on-trip (během cesty) je silně závislé na vývoji výkonných koncových zařízení a odpovídajících komunikačních sítí; dosavadní služby nemohly při stávajících nabídkách dosáhnout žádného hospodářského průlomu. To má svou příčinu v neposlední řadě v bezplatné dostupnosti dopravních informací prostřednictvím rozhlasu (dopravní výstražná služba), které dosahují vysoké kvality v aglomeracích na základě tam existujícího sběru dat o provozu na dálnicích. 2.4 Řízení a regulace dopravy Formulace cílů, koncepční podnět, užitek Tato oblast zahrnuje široké pole klasického ovlivňování provozu v intravilánu i extravilánu. Nové technologie telematiky vedly v podstatě k detailním zlepšením a k optimalizaci stávajících faktorů a jen ojediněle k úplným nekonvenčním opatřením. Nejdůležitějším 8

9 přínosem telematiky je zde zpřístupnění nejrůznějších dat on-line a tím s využitím možnosti fúzování dosažení vyšší kvality informací. Aplikované systémy a techniky z hlediska telematiky jsou: - řízení městské světelné signalizace se zvláštním zaměřením na adaptivní síťové metody a na zrychlení MHD v dopravních uzlech a na tratích; - automatizovaný management poruch a zajišťování přípojů ve veřejné osobní dopravě podporou RBL; - řízení provozu v intravilánu informačními tabulemi a systémy řízení parkování; - aplikací zařízení pro ovlivňování jízdních pruhů na rychlých silničních komunikacích v zájmu harmonizace chodu provozu a v zájmu managementu poruch; - řízení provozu na dálničních sítích aplikací klasických výměnných ukazatelů cesty a inovačních informačních ukazatelů; - regulace nájezdu automobilů v oblasti vysoce zatížených dálničních přivaděčů; - integrované strategické řízení v aglomeracích jako koordinovaný soubor opatření jednotlivých řídicích a regulačních systémů. Perspektivy a rizika, potřeba jednání: Řízení a regulace provozu zaznamenaly zavedením informační a komunikační technologie/telematiky významného zlepšení tím, že je možno díky špičkovým technologiím lépe zjistit situaci a prognózu provozu a tím i diferencované metody řízení provozu. Ty jsou již ve stále větším rozsahu implementovány v řadě měst - jednou jako provozně adaptivní řízení sítě při řízení světelnou signalizací a podruhé při střídavém vyznačování směru na dálničních sítích, resp. při ovlivňování tras. Při začínajícím propojování úrovní řízení a plánování se zdokonaluje báze dat pro plánování a rovněž i integrace dopravní telematiky do formulace nabídky. Rizika existují ve vybudovaných nehomogenních systémových architekturách a v často nedostatečném zabezpečení kvality provozovaných systémů. Vysoká potřeba zlepšení existuje kromě toho u provozně-technických souborů a optimalizačních faktorů. Konflikt mezi uživatelsky optimálními individuálními faktory a mezi systémově optimálními kolektivními faktory se nárůstem individuální řídicí techniky zvětšuje. Vzájemné dopady mezi uvedenými opatřeními a chováním uživatelů se nedají dostatečně prognózovat a integrovat do modelů. 2.5 Individuální vedení k cíli ve vozidle Formulace cílů, koncepční podnět, užitek: Cílem opatření je časově nebo nákladově příznivé vedení jednotlivce od počátku cesty až k jejímu cíli. Je třeba rozlišovat mezi statickými a dynamickými systémy; dynamické systémy používají informace o provozu pro adaptaci plánování tras navigačního přístroje v závislosti na situaci. Dále je třeba rozlišovat mezi navigací onboard a navigací offboard. Navigace offboard si vyžaduje trasy od centrálního serveru, přístroj ve vozidle obdrží pouze mapy a informace o trasách trasového koridoru, dodaného serverem. Mobilní řešení na bázi mobilních koncových přístrojů (Personal Digital Assistant PDA) nabízejí výhodu individuálního, na člověka vázaného systému, jejich nevýhoda spočívá v nižší navigační přesnosti v důsledku chybějící výpočtové navigace. Jednotlivé systémy 9

10 onboard propojují navigaci s dalšími informacemi, mezi telematickými kriterii je zajímavé zejména propojení s dynamickými informacemi o parkování (včetně P+R). Jednotliví výrobci nabízejí možnost telematické služby s doplňkovými službami (aktualizace, poruchová služba, hotel, zajímavé cíle, rezervační služby, dynamické směrování cesty, atd.). Částečně je s tím spojeno (dobrovolné) datové spojení s poskytovatelem služeb, který tak získává informace o průběhu absolvované cesty vozidla (Floating Car Data FCD). Perspektivy a rizika, potřeba jednání: Zatímco se statické navigační a směrovací systémy ve vozidle prosazují na trhu a také v přenosných přístrojích (PDA) k tomu lze zjišťovat náznaky, vládne nedostatek zesíťování všech disponibilních zdrojů dat, nedostatek v přípravě dat pro uživatele a rovněž chybí únosný komerční model. Při vysoké aktuálnosti a kvalitě informací a při sladění strategií řízení s kolektivními strategiemi silničních správ se dá očekávat, že se i tyto systémy prosadí na trhu. A to tím více, čím více se tyto systémy propojí s asistenčními systémy při nehodách. 2.6 Vedení vozidla a pomoc řidiči Formulace cílů, koncepční podnět, užitek: Cílem je podpora řidiče při jeho úkolu řízení vozidla, žádoucí užitek je třeba vidět primárně ve zvýšené bezpečnosti a ve zvýšeném jízdním komfortu, sekundárně i ve zvýšení kapacity. Další šance je ve zlepšení dopravní databáze, např. komunikací vozidlo-vozidlo (sítě ad hoc, FCD, decentrální strategie). Tyto systémy se ještě převážně nacházejí ve fázi vývoje, částečně již i ve fázi zavádění. Dílčím aspektem je potenciální interakce vozidel s infrastrukturou a/nebo mezi sebou navzájem za účelem výměny dat. Dvousměrná komunikace s infrastrukturou se může uskutečňovat prostřednictvím pevných majáků (DSRC) nebo mobilním radiem (WLAN), jednosměrná komunikace do vozidla je také umožněna prostřednictvím DAB. K aplikovaným systémům a technikám patří: - výstraha při překročení rychlosti - ABS, ESP - Tempomat - upozornění na odstup a na udržování odstupu (ACC Adaptive Cruisse Control, ISA Intelligent Speed Adaptation) - automatická jízda (vozidla veřejné dopravy: vedení vozidel po zadané koleji, autobus vedený ve stopě, provoz železnice bez strojvedoucího; pro individuální automobily ještě ve stadiu výzkumu) - výstražné upozornění na místní nebezpečná místa - nekonvenční obrazovky (obrazovky ve výši očí, ), vstup a výstup lidskou řečí - telemetrická data pro operátora paměti (Content-Provider) - dálkově působící systémy pro případ nouze, při krádeži - automatické nouzové volání 112 na evropské úrovni 10

11 Šance a rizika, potřeba jednání: Systémy na pomoc řidiči a systémy pro řízení vozidla se již nedají z tak zvaných špičkových vozidel současné generace odmyslet. Rozběhové křivky dnešních quasi-standardů, jako jsou ABS a ESP, však naznačují, že zásadní funkční schopnost a potřeba trhu se předpokládají - proniknutí nejaktuálnějších asistenčních systémů na trh je otázka let, resp. generací vozidel. Přitom by měla platit zásada, že asistenční systémy jsou účelné zejména v těch oblastech, v nichž zásadně existují slabá místa řidiče nebo že tam v kritických situacích mohou vzniknout (příkladem je v tomto smyslu ABS). Přitom si je třeba být vědom toho, že asistenční systémy nevyhnutelně oslabují v podporované oblasti schopnost řidiče k jednání a že je proto nutno věnovat aspektům systémové disponibility a bezpečnosti (zejména spolehlivosti a prevence chybných poplachů) obzvláštní pozornost zaváděním odpovídajících opatření pro zajištění kvality. Pokud systémy nepůsobí automaticky a ručení výrobce za škody způsobené vadou výrobku není účinné, není problém interakce člověk stroj vyřešen natolik, aby zprostředkovával řidiči, resp. zákazníkovi rozmanité informace a možnosti jednání. Postupné zbavování řidiče odpovědnosti výkonnými asistenčními systémy nadhazuje právní otázky, týkající se odpovědnosti řidiče vozidla. 3. Základní technologie pro přístrojovou techniku 3.1 Systemizace Četné aplikace telematiky v silničním provozu jak pro osobní dopravu (motorovou individuální dopravu, městskou hromadnou dopravu - MHD), tak i pro dopravu nákladní vyžadují účinná technologická řešení pro čtyři průřezové úlohy pro úlohu - sběru, - přenosu, - zpracování a - prezentace parametrů, signálů, dat a informací. Tyto úlohy se opakovaně řeší na terénní úrovni, na staniční úrovni, na centrální úrovni a na úrovni koncových přístrojů. Terénní úroveň figuruje přímo na fyzickém procesu provozu a na podmínkách jeho bezprostředního okolí, jejichž popisné parametry se měří vhodnými senzory. Typickým reprezentantem jsou indukční smyčky, pasivní infračervené detektory (PIR), radarové detektory nebo videodetektory stejně jako vozidlové měřiče pohybu (měření FCD). Na následné staniční úrovni se shromažďují signály, resp. data od mnoha detektorů a zpracovávají se na řídicí povely a/nebo na konzolidovaná a eventuálně agregovaná data. Přenos dat využívá zpravidla standardizovaná rozhraní, jako například RS 485. Typickými reprezentanty staniční úrovně jsou řídicí přístroje pro zařízení světelné signalizace (LSA) a výstražné sloupky úsekových stanic. Pro jejich hardwarovou a softwarovou technickou realizaci byly vypracovány různé definice a směrnice pro rozhraní, jako jsou - Technické podmínky dodávky pro úsekové stanice (TLS) - Směrnice pro zařízení světelné signalizace (RILSA) - OCIT (Open Communication Interface for Road Traffic Control Systems). 11

12 Navazuje centrální úroveň, na níž se dále zpracovávají konzolidovaná a agregovaná data z více stanic. Zde se, například, realizují tyto úlohy: - rekonstrukce časově-prostorového stavu provozu; - prognóza stavů provozu; - zjišťování a sledování poruch; - vypracovávání zpráv o provozní situaci; - dedukce řídicích povelů pro značky střídavého provozu (WVZ) a doporučení pro volbu tras pro vozidlové navigační systémy. Standardizační opatření se týkají jak přenosu dat, tak i jejich zpracování. Zpracování dat je například předmětem předpisu pro vybavení provozních počítačových a pomocných center (MARZ). Následuje úroveň koncových přístrojů, která umožňuje individualizaci informací o provozu. Informace o stavu provozu se dostávají standardizovanými rozhraními do koncových zařízení, jako jsou například radia, PC, PDS (Personal Digital Assistent), mobilní telefony nebo navigační systémy. Standardizované prostředky popisu dat, jako jsou HTML (Hypertext Markup Language), XML (Extended Markup Language), WML (Wireless Markup Language) nebo TMC (Traffic Message Channel) umožňují generování prezentace stavů provozu v akustické, textové nebo grafické formě nebo také dynamizaci individuálního vedení k cíli. Pro řešení těchto čtyř průřezových úloh jsou k dispozici různé základní technologie, které se v širokém měřítku dají aplikovat nezávisle na dopravním médiu. Přehled je k tomu uveden na obrázku 2. Kromě toho se užívají obdobné základní technologie při autonomních vozidlových aplikacích, jako například pro ovlivňování odstupu a rychlosti. 12

13 Obrázek 2: Průřezové úlohy na úrovních technické systémové architektury Základní technologie, u nichž již došlo k využití, sledují k řešení jim přisouzených úloh různé koncepční podněty, jimiž se nebudeme dále v podrobnostech hlouběji zabývat. Pro zajištění žádoucí funkčnosti může zpravidla dojít k aplikaci různých technologií, jejichž šance a rizika jsou někdy navzájem protichůdné. Nutnost jednání za účelem zlepšení nějaké technologie může v podstatě vyplynout v souvislosti s výkonovými parametry, které již ojediněle narážejí na fyzikální hranice, a v souvislosti se standardizací. V oblasti zpracování dat se nacházejí významné potenciály v metodické oblasti. Infrastrukturální systémy někdy potřebují lepší plošné pokrytí. Přijetí určité technologie pro provozně technické aplikace je však rozhodující měrou ovlivňováno investičními a zejména provozními náklady, které se vytvářejí na trhu a které se dají v jednotlivých případech jen stěží technologicky ovlivnit. V dalších odstavcích jsou základní technologie prezentovány z hlediska určování cíle, koncepčního podnětu a užitku stejně jako z hlediska šancí/rizik a potřeby jednání, jsou tedy strukturovány analogicky se soubory opatření. 3.2 Sběr dat Formulace cílů, koncepční podnět, užitek: Sběr dat tvoří základ pro všechny další kroky procesu, vedoucího k realizaci telematických opatření, naznačených v kapitole 2. V podstatě existují čtyři koncepční postupy: 13

14 - zjišťování lokálních dat; - měření prostorových dat vztahujících se k trati; - využívání dat generovaných vozidlem; - manuální zavádění /dat/. Lokální data odrážejí obvyklé měřitelné a částečně již agregované provozní veličiny, jako například intenzitu provozu, časový odstup /vozidel/, čas obsazení, přítomnost a nepřítomnost a průměrnou rychlost. Lokální evidenční systémy se realizují téměř výhradně pro činnost zařízení světelné signalizace závislých na provozu (LSA), a zařízení pro ovlivňování provozu (VBA), na dálnicích také pro provozní informační služby. Prostorová data, vztahující se k trati, mají oproti lokálně zjišťovaným datům tu výhodu, že popisují stav provozu na traťovém úseku jednoznačně. Prostorová data, vztahující se k trati, se však mohou bez dalšího propočtu skutečně měřit v současné době pouze pomocí zobrazovacích metod (video-kamery a infračervené kamery) nebo pomocí čidel, která mají prostorově rozšířenou oblast snímání (radar, laserový skener), a to ve velmi omezeném rozsahu. Další skupinu tvoří data generovaná vozidlem (FCD). Ta vycházejí z principu, že vozidla, pohybující se v celkové koloně vozidel, měří, ukládají do paměti a vyhodnocují svou vlastní rychlost a při splnění zadaných kriterií strategie předávání zpráv předávají rychlostní profil absolvované trasy centrále. Zde je pak možno odhadovat prostorově časový průběh stavu provozu v bezprostředním okolí vozidla, chová-li se měřicí vozidlo reprezentačně pro okolní kolektiv vozidel. Roli, kterou nelze v aplikacích telematiky podceňovat, hrají také data, která nejsou evidována automaticky, jako například geo-informace o staveništích ovlivňujících provoz a o velkých akcích, stejně jako hlášení o poruchách. Data o provozu, jejichž rostoucí sběr a zpracování podléhají zajištění kvality, tvoří základ pro realizaci strategií managementu provozu, zejména pro tvorbu informací o provozu stejně jako o řízení provozu v intravilánu i extravilánu. Požadavky na data o provozu z hlediska podrobnosti, kvality a disponibility jsou určovány smyslem jejich využívání. Podniky, které chtějí nabízet služby v oblasti mobility upravené individuálně na zákazníka, nepotřebují sice data o provozu tak podrobně, jako je to nutné pro kolektivní řízení provozu, přesto však s plným plošným pokrytím. Z tohoto důvodu instalovaly komerční poskytovatelé služeb dodatečné detektory, které předávají hlášení o mimořádných událostech na jejich centrály. Sběr dat MHD dodává především informace o aktuální poloze vozidla v síti. Využitím těchto informací mohou veřejné dopravní prostředky na dopravních uzlech, vybavených signalizací, získávat přednost oproti motorové individuální dopravě (MIV). Kromě toho se tyto informace využívají v počítačovém systému řízení provozu k posuzování aktuální situace v jízdním řádu v celé síti. Posléze se dá ze získaných dat odvodit dynamická informace pro cestující, která dovoluje vydávání aktuálních odjezdových časů na vybraných zastávkách nebo prostřednictvím digitálních medií; dále se dá provádět zajišťování přípojů v případech přesedání. Existují různé metody určování aktuální polohy veřejného dopravního prostředku. Systémy, založené na GPS, a společné vyhodnocování logických a fyzikálních lokačních informací dále zlepšily spolehlivost při poruchách a rovněž i kvalitu dat. 14

15 Šance a rizika, potřeba jednání: Kvalita získávaných dat závisí na technologii sběru. S chybnými měřicími daty se však musí u všech technologií, disponibilních v současné době, vždy počítat. Konvenční indukční smyčky tvoří v současnosti páteř sběru dat o provozu. Tyto smyčky jsou doplňovány o moderní technologie sběru s řadou výhodných vlastností, jako například pozemní uložení bez zásahu do krytu vozovky nebo sběr dat z většího počtu jízdních pruhů jediným přístrojem. Optické systémy slibují jak sběr dat z větších oblastí jediným čidlem, tak i určitou flexibilitu z hlediska rozmístění měřicích polí. V závislosti na systému jsou kvalita dat a jejich dostupnost ovlivňovány světelnými poměry, počasím a znečištěním. Laserová a radarová čidla poskytují kromě toho i trojrozměrné informace, takže se dá podle výšky vozidla usuzovat na jeho druh. Metody FCD (data, generovaná vozidlem) byly sice od svého prvního velkoplošného ověření v rámci projektu RHAPIT technicky dále rozvíjeny, avšak zejména v městských silničních sítích existuje ještě příliš málo příslušně vybavených vozidel, která by se sama jen s využitím metody FCD dostala k použitelnému popisu provozní situace. Floating Cars však získávají jako doplňkový zdroj dat k doposud existující stacionární technice sběru dat alespoň pro tvorbu informací o provozu stále větší význam. Metody Extended FCD (XFCD) využívají vozidlových komponent, jako například stěračů a zařízení proti prokluzu, a poskytují dodatečná data o podmínkách v bezprostředním okolí a na silnici. Na úsecích silniční sítě, vhodně vybavených, jsou k dispozici data o provozu komplexně a v dobré kvalitě. Tato data jsou dostatečná jak pro ovlivňování sítě a tras, tak i pro regulaci lokálního provozu na dopravních uzlech pomocí LSA. Kompletní plošná evidence provozu prostřednictvím lokálních měřicích míst se z toho nedá odvodit a sama o sobě není pro dálnice z nákladových důvodů účelná. V městských silničních sítích se pro nedostatek plošného sběru dat o dostatečné kvalitě a/nebo pro chybějící návaznost detektorů na centrálu využívá částečně videokamer, jejichž obrázky lze hodnotit pouze vizuálně. Centrální automatické vyhodnocování záběrů, zaměřené na odhadování stavu provozu a na ovlivňování provozu bez operátora pro ověřování výsledků (provoz closed-loop) není v současné době v Německu ještě zavedeno. Těžištěm budoucích instalací by měla být sekundární síť, aby tak mohlo zejména dynamické řízení alternativních tras dálnic využívat relevantní data o stavu provozu na komunikacích nižších tříd. Pro tento účel musí být vyřešeny v současné době ještě existující problémy autarkního napájení energií a přenosu dat v podmínkách vandalismu a nebezpečí zcizení. Pronikání sekundárních sítí budou rozhodujícím způsobem ovlivňovat investiční a provozní náklady. 3.3 Přenos dat Formulace cílů, koncepční podnět, užitek Komunikační úlohy je třeba plnit na všech úrovních. Dochází k využívání kabelových i bezkabelových technologií s obousměrným nebo jednosměrným účinkem. Vyžadovanou infrastrukturu dávají k dispozici buď sám stát a obce (územně správní celky, silniční správy spolkových zemí, dopravní podniky) nebo soukromí provozovatelé. V některých případech není pro přenos dat nutná žádná zvláštní síťová infrastruktura, když komponenty komunikují výlučně navzájem přímo a eventuálně formou radiokomunikace. 15

16 Komunikace vyvolává při zapojení síťových provozovatelů provozní náklady, které vycházejí v případě mobilních radiových služeb obzvláště vysoko. Dopravní podniky udržují často vlastní analogovou a ve stále větším měřítku i digitální podnikovou radiovou síť pro přenos řeči a dat. Za využívání exkluzivně přidělených kmitočtů přicházejí v úvahu relativně nízké licenční poplatky. Digitální radiokomunikační sítě zacházejí s omezenými zdroji kmitočtů - mezi jiným v důsledku využívání jak bezztrátových, tak i ztrátami zatížených technik komprese dat podstatně efektivněji. Pro šíření informací o provozu směrem k účastníkům provozu hraje rozhodující roli ultrakrátkovlnný rozhlas (UKW) s vybranými hlášeními. Dalším krokem bylo zavedení TMC, které je upraveno jako RDS-TMC na omezenou šířku pásma RDS ve vysílání UKW. RDS- TMC má v důsledku omezeného počtu lokačních kódů své informační těžiště v síti dálkových silničních komunikací. Digitální rozhlas DAB (Digital Audio Broadcasting) výrazně uvolňuje omezení šířky pásma oproti RDS, takže i nestandardní hlášení mohou být šířena nezávisle na zadaných lokačních kódech. Vítané služby, jako například dynamizace navigačních systémů s doplňujícími informacemi, jsou demonstrovány ve výzkumných projektech, jako je např. INVENT. Šance a rizika, potřeba jednání: Jedním z problémů přenosu dat je také žádoucí plošné vybavení celé silniční sítě technikou sběru dat. Zatímco data na dálnicích mohou být přenášena nákladově výhodně s využitím místně existujících traťových telekomunikačních kabelů, musí být data z ostatních částí sítě a FCD zprostředkovávána obvykle nákladným mobilním rozhlasem v provozních centrálách. Aby se minimalizovala doba komunikace a tím i náklady na přenos, přenášejí se lokálně měřená data často jen se zaměřením na mimořádné události. Z toho vyplývá pouze neúplný obraz provozní situace, který je pro účely řízení provozu a pro individuální vedení k cíli prostřednictvím navigačních systémů bez dodatečného modelování provozu jen stěží nebo jen v omezené míře použitelný. Riziko při využívání sítí mobilního rozhlasu spočívá také v přechodném přetěžování telekomunikačních buněk právě tehdy, když jsou zapotřebí data o provozu, jako například při poruchách. Pro přenos dat v hustých sítích sběru dat přicházejí v úvahu také telekomunikační systémy na krátkou vzdálenost v bezplatném kmitočtovém pásmu ISM. (ISM se vztahuje na aplikační oblasti Průmysl, služby a lékařství.) Vedle minimálních provozních nákladů je výhodná i vysoká šířka pásma v pásmu 2,4 GHz, která postačuje pro přenos obrazů, jak je provozována například v Magdeburku. Pro kolísající disponibilitu volných kmitočtů ISM se však nedají žádné časově kritické provozně technické aplikace, jako například řízení LSA, zásobovat spolehlivě daty. Stejné omezení platí i pro technologii WLAN /Wireless Local Area Network/, která se ojediněle vyskytuje v provozně technických aplikacích. Přenos informací k uživateli prostřednictvím kabelových sítí pro přístup k internetu je s velkým zájmem instalován zejména pro informace o jízdním řádu a pro plánování trasy před nastoupením cesty. Mobilní aplikace jsou k dispozici třeba prostřednictvím GSM-WAP /Wireless Application Protocol/. Ačkoliv určitě existuje množství informací, které vystačí s několika málo znaky i pro důležité pokyny (např. aktuální informace o odjezdech nebo dynamické informace o parkování), jejich příjem není ještě příliš vysoký. Pro většinu potenciálních poskytovatelů služeb existuje jen stěží možnost participovat finančně výhodně na poskytování těchto služeb. 16

17 Mobilní telekomunikační síť GSM bude brzy doplněna systémem UMTS /Universal Mobile Telecommunications System/. UMTS poskytuje mezi jiným mnohonásobně vyšší šířku pásma pro přenos dat, účtování podle objemu dat a v důsledku menší velikosti buněk lepší přesnost lokace. UMTS bude k dispozici nejdříve v aglomeracích a ve větších městech. Zda a kdy bude dokončena plošná výstavba, to není v současné době ještě známo. Mezikrok k UMTS představuje systém GPRS /General Packet Radio System/, vycházející z GSM. Některé výzkumné činnosti se zabývají kromě toho přenosem informací na krátkou vzdálenost prostřednictvím telekomunikačních sítí ad-hoc jak mezi silničními majáčky a vozidly, tak i mezi samotnými vozidly. Telekomunikační sítě jsou například realizovány prostřednictvím WLAN, přičemž mezi jiným doba, nezbytná pro výstavbu spojení, omezuje maximální střetnou rychlost vysílacích a přjímacích zařízení. 3.4 Zpracování dat Formulace cílů, koncepční podnět, užitek: Zpracování dat má mezi jiným úlohu ověřovat hodnověrnost měřených dat, kompenzovat zjištěné výpadky a hodnotit stavy provozu v silniční síti, resp. je prostorově a časově kompletovat. Na základě více nebo méně konzolidované polohy dat se generují informace a doporučení pro individuální i kolektivní systémy řízení a formulují se například řídicí instrukce pro LSA a VBA. Zpracování dat se provádí nejdříve na terénní úrovni a na staniční úrovni decentralizovaně na místě. Zvolená a případně agregovaná data jsou přenášena do řídicí centrály za účelem dalšího zpracování a získávání informací. Protože mohou měřená data obsahovat v podstatě chyby, existují úvahy o slučování dat z většího počtu vesměs heterogenních pramenů. Existuje naděje získat tak přesnější obraz s vyšší zatížitelností, odrážející aktuální a perspektivně i prognózovaný stav provozu s lepší disponibilitou. V neposlední řadě se zjišťují poruchy, sleduje se jejich časový a prostorový rozsah a odhadují se jízdní doby. Šance a rizika, potřeba jednání: V dalším metodickém vývoji zpracování dat spočívá důležitý, ne-li dokonce nejdůležitější klíč ke zlepšení kvality dat, informací a řízení provozně technických aplikací. Nedostatky, plynoucí z neúplného vybavení silničních sítí technikou sběru dat, mohou být do určité míry vyrovnány zejména aplikací modelů provozu. Nicméně hustý sběr dat o provozu poskytuje největší záruku důležitých a hodnotných výsledků ve zpracování provozně technických dat. Kromě toho má z ekonomického hlediska obzvláštní význam fúze dat z různých pramenů. Zejména na centrální úrovni spočívají rizika zpracování dat především v tom, že se s daty a s postupy musí zacházet kvalifikovaně. To vyžaduje kromě obsluhy systému školeným a dostatečně kvalifikovaným personálem také důslednou péči o základní bázi dat, jako například o digitální mapy a o další, částečně pod vyšší kompetencí vytvořených základních dat a scénářů jednání. Městské centrály řízení provozu můžeme nalézt v několika málo velkých městech, resp. v rámci ještě budovaných velkých výzkumných projektů. Úloha, kterou je nutno řešit, má umožnit městský integrovaný management provozu s multimodálními a intermodálními nároky; tato úloha je výrazně komplexnější nežli ovlivňování provozu na dálnicích. Aktuální potřeba jednání spočívá nyní ve výstavbě centrál i ve středně velikých městech, které se nemusí nezbytně budovat podle vzoru velkoměstských centrál. Problémy jsou do 17

18 určité míry jiného druhu a pro jejich realizaci zde existuje méně prostředků. Proto jsou zejména zde inovační návrhy i nadále žádoucí. V aglomeracích s vybudovanými centrálami se již přesunuje potřeba jednání na začlenění regionu do konzistentního managementu provozu. 3.5 Prezentace informací Formulace cílů, koncepční podnět,užitek: Prezentace, zaměřená na skupiny uživatelů a na situace, ovlivňuje vedle aktuálnosti, pravdivosti a disponibility rozhodující měrou akceptanci nabídek informací. Dynamické indikace v silničním prostoru se v široké míře prosadily pro informace na stanicích a pro naváděcí systémy k parkovištím. Indikace s volným textem v silničním prostoru jsou na základě restriktivního postoje státu a obcí ještě spíše výjimkou. Vedle silniční prezentace jsou informace o provozu přítomny v elektronických médiích. Přitom hrají mluvená hlášení ARI v analogové radiokomunikaci ještě dominantní roli. Selekci hlášení o provozu provádějí redakce jednotlivých radiových vysílačů a kromě toho vyplývá z teritoriálního pokrytí vysílačů. Nadregionální vysílače musí sledovat obzvláště mnoho hlášení o provozu. Tento nedostatek se odstraní selekčními možnostmi RDS-TMC. Prezentace ve formě hlášení TMC, založená na standardizovaných hlášeních a na omezeném počtu lokačních kódů, je opět předstižena možnostmi volného grafického znázornění libovolných informací (text, grafika, foto, video) digitálního rozhlasu DAB. Dynamické navigační systémy informují řidiče v optimální formě tehdy, když při poruchách na zvolených trasách, hlášených prostřednictvím RDS-TMC, poskytují výpočet nové trasy. Navigační systémy pracují zpravidla s vizuálním a akustickým výstupem. Systémy pro ovlivňování individuálního odstupu a rychlosti ve vozidle se řidiči prezentují formou odstupňované koncepce informací a vlivů. Možnosti zde sahají od informací o stavu aktivace systému přes optickou, akustickou nebo haptickou (hmatovou) výstrahu před kritickými situacemi až po zásah do ovládání motoru a do brzdového systému. Z hlediska prezentace informací je třeba u mobilních koncových zařízení zaznamenat velký pokrok. Mobilní telefony jsou ve stále větším rozsahu vybavovány grafickou barevnou obrazovkou. Ta vychází vstříc očekáváním uživatelů, silně ovlivněných využíváním internetu na PC. Tím by mohla být oživena doposud potlačovaná akceptance mobilně disponibilních aplikací. Šance a rizika, potřeba jednání Na prezentační úrovni bylo doposud největšího pokroku dosaženo razantním vývojem koncových přístrojů. Zde se může telematika provozu podílet na vývoji trhu rozšířením individualizovaných informací. V dalším kroku lze uvažovat s personalizací informačních služeb. Pro uživatele je důležité, zda si musí požadované informace obstarávat sám (internet, WAP, SMS), nebo zda bude po ohlášení informován automaticky (SMS, ). V rámci výzkumného projektu PIEPSER bylo pro MHD dokázáno, že personalizované služby vyvolávají u uživatele největší očekávání, která mohou být splněna jedině hodnotnými a spolehlivými daty a informacemi. Tabulka 1 obsahuje shrnutí základních technologií ve struktuře předcházející prezentace. 18

19 Tabulka 1: Základní technologie pro aplikace telematiky v silničním provozu Úloha Sběr dat - charakteristiky provozu - charakteristiky prostředí - polohy vozidel - manuální vkládání Zpracování dat - ověřování hodnověrnosti - agregování - bezztrátová komprimace - dokompletování - generování informací a hlášení - vypracovávání řídicích instrukcí přenos dat a informací - z místa sběru na centrálu - z centrály k účastníkům provozu - z vozidla na vozidlo Základní technologie (výběr) Mobilní individuální automobilismus indukční smyčky, pasivní infračervený (PIR), radar, video, globální navigační systém (GPS) pro Floating Car Data (FCD) Individuální automobilismus v klidu indukční smyčky, světelné závory (světelné zámky), ultrazvuk, parkovací automaty MHD: infračervené výstražné sloupky, logická navigace, navigace GPS, čipové karty Sběr dat z prostředí: různá čidla Relevantní plánování provozu: geografické informační systémy (GIS) pro detekci stavenišť, prognozování hromadných akcí, místa zvýšeného zájmu atd. Vozidlo: čidla na kolech, navigace GPS, navigační systémy (vkládání cílových adres), infračervená metoda (IR), ultrazvuk (US), radar, video Terénní úroveň: zpracovávání signálů (např. z indukčních smyček a infračervených čidel), zpracování obrázků video atd. Staniční úroveň: test hodnověrnosti, náhrada měřicích dat, vyrovnávací metoda, kombinace historických a aktuálních dat, odhad délek zpětného vzdutí (tj. hromadění vozidel před křižovatkou), metoda řízení světelné signalizace Centrální úroveň: rekonstrukce časově-prostorového stavu provozu, metody prognozování Na vozidle nezávisle: zpracovávání obrazů, fúze dat z čidel, map-matching a generování hlášení z FCD Z místa sběru na centrálu: kabelový přenos: spoje via modem, ISDN (Integrated Services Digital Network), spoje skelným vláknem bezkabelový přenos: zpoplatněná radiokomunikace: GSM-Mobilfunk; bezplatná radiokomunikace; kmitočty ISM (průmysl, služby a lékařství), resp. WLAN (Wireless Local AreaNetwork); laserové tratě (laserové úseky); DSRC (Dedicated Short Range Communication); infračervený, mikrovlnný rozhlas protokoly: vlastnické (např. BEFA ), OCIT (Open Communication Interface for Road Traffic Control Systems), standardní rozhraní VDV pro zajištění nadpodnikového spojení (Svaz německých dopravních podniků), TLS (Technické podmínky dodávky pro traťové stanice), DATEX (Data Exchange) Z centrály k účastníkům provozu: k informačním tabulím v silničním prostoru: kabelová a radiová spojení, Digital Audio Broadcasting (DAB) radiokomunikace: rozhlas VKV s ARI (Autofahrer- Rundfunk-Information = Rozhlasové informace pro řidiče), RDS-TMC (Radio Data System Traffic Message Channel); DAB s RDS-TMC nebo multimediálně Internet: pevná síť, mobilní radiokomunikační síť se službami WAP (Wireless Application Protocol), SMS 19

20 Prezentace informací - silniční prostor - radiokomunikace - Internet - koncová zařízení ve vozidle - komponenty vozidel (Short Message Service), datové spoje k vozidlu (individuálně): GSM (zejména SMS), IR (Bake) = výstražné infračervené sloupky z vozidla na vozidlo: radiokomunikace ISM, WLAN, světlo, infračervená metoda Světelné signály, značky střídavého provozu, číslicová indikace, tabule s volným textem radio VKV, DAB média Pull : Internet, WAP, SAM, aplikace JAVA pro přístroje handy média Push : SMS, koncová zařízení ve vozidle: obrazovka, výstup lidskou řečí 4. Organizačně-institucionální aspekty 4.1 Systemizace Předcházející odstavce naznačily rámec technicky možných a žádoucích řídících a intervenčních možností. Aby se však mohl očekávaný dopad na uživatele v systému provozu a na společnost rozšířit, musí být účelně organizováno spolupůsobení oblastí jednotlivých opatření a technických komponent. Realizace telematických aplikací v silničním provozu se zúčastňují různí aktéři a instituce, jejichž úkoly a spolupůsobení jsou prezentovány v dalším textu. Veřejné instituce a soukromé podniky v individuálním motorismu a v MHD přitom jednají podle svých úkolů na třech různých úrovních. Jsou to - politická úroveň (strategická); - režijní úroveň (strategicko-taktická); - operativní úroveň (operativní). Na politické úrovni jsou v rámci spolkové, zemské nebo komunální politiky definovány provozně-politické rámcové podmínky pro realizaci telematických aplikací. Režijní úroveň odpovídá za definování řídicích strategií, které jsou posléze realizovány operativní úrovní. Ústava, zemský zákon o dálkových silničních komunikacích, resp. zemské zákony o silničních komunikacích upravují kompetence a rozdělení úkolů pro silniční provoz: Břemeno stavby silnic spočívá na příslušných správách stavby silnic zemí, okresů a územně správních celků, zatímco transformaci pravidel silničního provozu (StVO) zajišťují dopravní úřady jednotlivých korporací veřejného práva. Hranice mezi úkoly režijní a operativní úrovně závisí na příslušné struktuře správ a mohou být flexibilní. Na operativní úrovni přejímají v širokém rozsahu výsostnou úlohu řízení provozu centrály řízení provozu. Kromě toho úlohy zabezpečování provozu a prevenci nebezpečí zajišťují policejní úřady. Organizační struktura a rozdělení úloh v rámci MHD jsou zakotveny v zákonech o MHD jednotlivých zemí. Přitom se rozlišuje mezi zadavateli služeb na režijní úrovni a poskytovateli služeb na operativní úrovni. Zadavateli služeb (nositeli úkolů MHD) jsou dopravní sdružení pro regiony; pro komunální územní korporace jsou to lokální společnosti pro místní dopravu. Poskytovali služeb na operativní úrovni jsou dopravní podniky, které mohou být organizovány soukromě, veřejně nebo jako společnosti státu a obcí. Dopravní podniky provozují centrály řízení provozu pro řízení a monitorování provozu. 20

Systémy pro sběr a poskytování dopravních informací v evropském kontextu

Systémy pro sběr a poskytování dopravních informací v evropském kontextu Systémy pro sběr a poskytování dopravních informací v evropském kontextu Petr Bureš, Fakulta dopravní, ČVUT v Praze Obsah prezentace historický vývoj a použití dopravních informací současná situace v poskytování

Více

EXTRAKT z české technické normy

EXTRAKT z české technické normy EXTRAKT z české technické normy Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním 35.240.60 materiálem o normě. Komunikační infrastruktura pro pozemní mobilní zařízení (CALM) Architektura

Více

TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA. SVA skupiny dopravní telematika

TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA. SVA skupiny dopravní telematika TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA SILNIČNÍ DOPRAVA SVA skupiny dopravní telematika SVA skupiny dopravní telematika - Inteligentní dopravní systémy obsah: Popis současného stavu Popis cílového stavu včetně hlavních

Více

Hlavní úkoly pro řízení dopravy ve městech střední a východní Evropy příklady z hl. města Prahy

Hlavní úkoly pro řízení dopravy ve městech střední a východní Evropy příklady z hl. města Prahy Hlavní úkoly pro řízení dopravy ve městech střední a východní Evropy příklady z hl. města Prahy Doc. Ing. Tomáš Tichý, Ph.D. Praha 10.03.2010 Obsah prezentace Rozvoj dopravy v ČR a v Praze Základní problémy

Více

Aktuální možnosti dopravní telematiky

Aktuální možnosti dopravní telematiky EUROTRAFFIC 2006 Aktuální možnosti dopravní telematiky Komentář vybraných aktivit Sdružení pro dopravní telematiku ČR Prof. Ing. Pavel Přibyl, CSc, 1 Důvody hledání nových řešení Nákladní doprava do roku

Více

Využití telematiky ve veřejné osobní místní dopravě Klaus-Peter Gerheim 1

Využití telematiky ve veřejné osobní místní dopravě Klaus-Peter Gerheim 1 Využití telematiky ve veřejné osobní místní dopravě Klaus-Peter Gerheim 1 Úvod - Komponenty - RBL-rozhraní mezi různými dopravními provozy - Prokazatelnost poskytnutého výkonu prostřednictvím podnikatele,

Více

DOPRAVNÍ INFORMAČNÍ A TELEMATICKÉ SYSTÉMY VE VEŘEJNÉ DOPRAVĚ

DOPRAVNÍ INFORMAČNÍ A TELEMATICKÉ SYSTÉMY VE VEŘEJNÉ DOPRAVĚ DOPRAVNÍ INFORMAČNÍ A TELEMATICKÉ SYSTÉMY VE VEŘEJNÉ DOPRAVĚ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

INTELIGENTNÍ SYSTÉM ŘÍZENÍ DOPRAVY V MĚSTSKÉ OBLASTI

INTELIGENTNÍ SYSTÉM ŘÍZENÍ DOPRAVY V MĚSTSKÉ OBLASTI INTELIGENTNÍ SYSTÉM ŘÍZENÍ DOPRAVY V MĚSTSKÉ OBLASTI Architektura městského telematického systému Architektura městského telematického systému Řízení dopravy ve městech Pro řízení dopravy ve městech v

Více

Rozvoj telematiky v plzeňském kraji a příjezdových komunikacích do Plzně. Roman Voříšek

Rozvoj telematiky v plzeňském kraji a příjezdových komunikacích do Plzně. Roman Voříšek Rozvoj telematiky v plzeňském kraji a příjezdových komunikacích do Plzně Roman Voříšek Dopravní telematika v podmínkách ŘSD Dopravní telematika (ITS) využití inteligentních technologií a služeb ve prospěch

Více

Využití telematiky ke snížení dopravní zátěže a emisí, validita a aktuálnost dopravních informací (projekty města Liberec)

Využití telematiky ke snížení dopravní zátěže a emisí, validita a aktuálnost dopravních informací (projekty města Liberec) Využití telematiky ke snížení dopravní zátěže a emisí, validita a aktuálnost dopravních informací (projekty města Liberec) Ing. Zdeněk Pliška, vedoucí technického rozvoje ELTODO EG, a. s., 1930 Technický

Více

Projekt č. TB0500MD017 je realizován za finanční podpory z prostředků státního rozpočtu prostřednictvím TAČR v rámci programu BETA

Projekt č. TB0500MD017 je realizován za finanční podpory z prostředků státního rozpočtu prostřednictvím TAČR v rámci programu BETA Plán pro řízení silničního provozu na hlavních trasách s významem pro dálkovou dopravu při mimořádných situacích a plán pro zefektivnění odstraňování závažných překážek v silničním provozu na těchto trasách,

Více

ŘÍZENÍ DOPRAVY VE MĚSTECH

ŘÍZENÍ DOPRAVY VE MĚSTECH DOPRAVNÍ SYSTÉMY ŘÍZENÍ DOPRAVY VE MĚSTECH Řídit dopravu ve městě znamená mít systém složený z částí, které si vzájemně rozumí. ? Dáváte si za cíl zlepšit plynulost dopravy a snížit tvorbu kolon? Snažíte

Více

co to znamená pro mobilního profesionála?

co to znamená pro mobilního profesionála? funkce Vstupte do širokopásmové sítě WWAN Vstupte do širokopásmové sítě WWAN: co to znamená pro mobilního profesionála? Bezporuchové, vysokorychlostní připojení je ve vzrůstající míře základní podmínkou

Více

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 4. července 2001

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 4. července 2001 DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 4. července 2001 o vypracování právních a obchodních rámcových podmínek pro účast soukromého sektoru na rozšiřování telematických dopravních a cestovních informačních služeb v

Více

Centrum pro rozvoj dopravních systémů

Centrum pro rozvoj dopravních systémů Centrum pro rozvoj dopravních systémů Martin Hájek VŠB - TU Ostrava Březen 2013 Témata 1. Představení centra RODOS 2. Řízení dopravy při modernizaci D1 výstupy centra Centrum pro rozvoj dopravních systémů

Více

Centrum pro rozvoj dopravních systémů

Centrum pro rozvoj dopravních systémů Centrum pro rozvoj dopravních systémů SMART CITY VŠB - TU Ostrava Září 2013 Témata 1. Představení centra RODOS 2. První výstupy centra RODOS pilotně provozované systémy Centrum pro rozvoj dopravních systémů

Více

Telematika. Řízení dopravy ve městech. Jan Hřídel Regional Public Administration Sales Manager, Telefónica O2 Czech Republic, a.s.

Telematika. Řízení dopravy ve městech. Jan Hřídel Regional Public Administration Sales Manager, Telefónica O2 Czech Republic, a.s. Telematika Řízení dopravy ve městech Jan Hřídel Regional Public Administration Sales Manager, Telefónica O2 Czech Republic, a.s. Jaký je dnešní trh? Rozdílné, komplexní potřeby Záchranné a asistenční služby

Více

Obsah TAF TSI: Komunikace ŽP/PI a zákonné povinnosti

Obsah TAF TSI: Komunikace ŽP/PI a zákonné povinnosti 5. regionální seminář agentury ERA zaměřený na technické specifikace pro interoperabilitu týkající se subsystému Využití telematiky v nákladní dopravě (TAF TSI) Obsah TAF TSI: Komunikace ŽP/PI a zákonné

Více

Automatizace v silniční dopravě

Automatizace v silniční dopravě Automatizace v silniční dopravě Roman Srp, Sdružení pro dopravní telematiku r.srp@sdt.cz, www.sdt.cz Dopravní systém Dopravní systém je chápán jako sjednocení tří dílčích částí: - dopravních prostředků,

Více

EXTRAKT z mezinárodní normy

EXTRAKT z mezinárodní normy EXTRAKT z mezinárodní normy Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním materiálem o normě ICS: 03.220.01; 35.240.60 Komunikační infrastruktura pro pozemní mobilní zařízení (CALM)

Více

Ověření technologií v oblasti autonomního řízení v prostředcích městské hromadné dopravy

Ověření technologií v oblasti autonomního řízení v prostředcích městské hromadné dopravy Ověření technologií v oblasti autonomního řízení v prostředcích městské hromadné dopravy siemens.cz/mobility Page 2 Page 3 Konsorcium společností: Institut für Klimaschutz, Energie und Mobilität Page 4

Více

Aplikace systémů pro sběr a přenos dat

Aplikace systémů pro sběr a přenos dat Průmyslová automatizace lokální řízení výrobních strojů a robotů svářecí automaty balicí stroje automatizace budov řídicí systémy pro energetiku a teplárenství automatizace čerpacích stanic automatizace

Více

Pozn. Revizemi jsou vyznačeny významové změny ve výrokové části oproti stávající verzi všeobecného oprávnění.

Pozn. Revizemi jsou vyznačeny významové změny ve výrokové části oproti stávající verzi všeobecného oprávnění. N Á V R H Pozn. Revizemi jsou vyznačeny významové změny ve výrokové části oproti stávající verzi všeobecného oprávnění. Praha xx 2019 Čj. ČTÚ-8 933/2019-613 Český telekomunikační úřad (dále jen Úřad )

Více

EXTRAKT z české technické normy

EXTRAKT z české technické normy EXTRAKT z české technické normy Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním 03.220.01, 35.240.60 materiálem o normě. Dopravní a cestovní informace (TTI) TTI ČSN P CEN předávané

Více

Plán udržitelné městské mobility pro Brno

Plán udržitelné městské mobility pro Brno Plán udržitelné městské mobility pro Brno Veřejná diskuse - 24. března 2015 Ing. Vladimír Bielko vedoucí Odbor dopravy Magistrátu města Brna Význam zpracování plánu udržitelné městské mobility Strategický

Více

všeobecné oprávnění č. VO-R/24/ k provozování zařízení infrastruktury pro šíření rádiových signálů uvnitř tunelů, budov a vlaků.

všeobecné oprávnění č. VO-R/24/ k provozování zařízení infrastruktury pro šíření rádiových signálů uvnitř tunelů, budov a vlaků. Praha 13. května 2019 Čj. ČTÚ-8 933/2019-613 Český telekomunikační úřad (dále jen Úřad ) jako příslušný orgán státní správy podle 108 odst. 1 písm. b) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích

Více

MD, odbor kosmických aktivit a ITS

MD, odbor kosmických aktivit a ITS Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky A. Předkladatel garant výzkumné potřeby Název organizace Ministerstvo dopravy Adresa Nábřeží Ludvíka Svobody 12/ Kontaktní osoba Ing. Olga

Více

Rámce pro zavádění ITS na evropské i národní úrovni

Rámce pro zavádění ITS na evropské i národní úrovni Zahájení diskuse na téma: Role a očekávaný přínos inteligentních dopravních systémů Rámce pro zavádění ITS na evropské i národní úrovni Martin Pichl vedoucí oddělení ITS Odbor kosmických technologií a

Více

DOPRAVNÍ DATA PRO KAŽDOU SITUACI

DOPRAVNÍ DATA PRO KAŽDOU SITUACI t DOPRAVNÍ DATA PRO KAŽDOU SITUACI DETEKCE DOPRAVY SČÍTÁNÍ A KLASIFIKACE VOZIDEL CROSSCOUNT SČÍTÁNÍ DOPRAVY, KLASIFIKACE VOZIDEL, DOJEZDOVÉ ČASY, NEZBYTNÁ DATA PRO SPRÁVCE SILNIC A ŘIDIČE CROSSCOUNT TECHNOLOGIE

Více

v Praze Fakulta dopravní Ústav řídicí techniky a telematiky Aktuální stav a rozvoj ITS hl. města Prahy Doc. Ing. Bc. Tomáš Tichý, Ph.D.

v Praze Fakulta dopravní Ústav řídicí techniky a telematiky Aktuální stav a rozvoj ITS hl. města Prahy Doc. Ing. Bc. Tomáš Tichý, Ph.D. České vysoké učení technické v Praze Fakulta dopravní Aktuální stav a rozvoj ITS pro řízení dopravy na území hl. města Prahy Doc. Ing. Bc. Tomáš Tichý, Ph.D. Obsah prezentace Rozvoj dopravy v ČR a v Praze

Více

Bezpečnostní systémy - rychlostní kamery Identifikace SPZ a RZ. www.mestozlin.cz

Bezpečnostní systémy - rychlostní kamery Identifikace SPZ a RZ. www.mestozlin.cz Bezpečnostní systémy - rychlostní kamery Identifikace SPZ a RZ Město Zlín Jednou z možností monitorování a řízení dopravy v obcích je automatické snímání silničního provozu Monitorování dopravy vozidel

Více

CESTA K DIGITÁLNÍ EKONOMICE A SPOLEČNOSTI. Cesta k digitální ekonomice a společnosti

CESTA K DIGITÁLNÍ EKONOMICE A SPOLEČNOSTI. Cesta k digitální ekonomice a společnosti CESTA K DIGITÁLNÍ EKONOMICE A SPOLEČNOSTI Obsah prezentace Digitální Česko Nedotační opatření na podporu plánování a výstavby sítí elektronických komunikací Národní plán pro gigabitovou společnost Digitální

Více

dopravní politika měst

dopravní politika měst Doprava v klidu dopravní politika měst 5. cvičení parkovací politika strategie a nástroje druhy regulace Park and Ride bezplatné parkování? Parkovací politika Parkování mají na starosti především místní

Více

EXTRAKT z české technické normy

EXTRAKT z české technické normy EXTRAKT z české technické normy Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním ICS 35.240.60 materiálem o normě. Dopravní telematika Vyhrazené spojení krátkého rozsahu (DSRC) Datová

Více

Fakulta dopravní Ústav řídicí techniky a telematiky

Fakulta dopravní Ústav řídicí techniky a telematiky České vysoké učení technické v Praze Fakulta dopravní Informační a komunikační technologie pro budoucí smart cities Ing. Pavel Hrubeš, Ph.D. 5. České dopravní fórum 9. 6.2011 Dopravní systém a bezpečnost

Více

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy 1 Hlavní strategické dokumenty ČR Dopravní politika EU zvýšení

Více

4. ZPŮSOBY ZÍSKÁVÁNÍ TECHNOLOGICKÝCH INFORMACÍ Z VOZIDEL...

4. ZPŮSOBY ZÍSKÁVÁNÍ TECHNOLOGICKÝCH INFORMACÍ Z VOZIDEL... 4. ZPŮSOBY ZÍSKÁVÁNÍ TECHNOLOGICKÝCH INFORMACÍ Z VOZIDEL... Mnoho renomovaných výrobců se zaměřuje na lepší využití silničních vozidel a zapojení informačních technologií do řízení provozu. Jednou z nich

Více

Vize ERRAC do roku 2050 Rail 2050 Vision Ing. Jaroslav Vašátko

Vize ERRAC do roku 2050 Rail 2050 Vision Ing. Jaroslav Vašátko k projektu Foster Rail Vize ERRAC do roku 2050 Rail 2050 Vision Ing. Jaroslav Vašátko Úvod Vize 2050 byla prezentována na plenárním zasedání ERRAC dne 23.11.2017. Jde o vizi budoucího železničního systému

Více

Popis výukového materiálu

Popis výukového materiálu Popis výukového materiálu Číslo šablony III/2 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_I.2.14 Autor Předmět, ročník Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Anotace (metodický pokyn, časová náročnost, další pomůcky

Více

Dopravní informace pro každého

Dopravní informace pro každého Dopravní informace pro každého Více než 7,8 mil. cest do/z Prahy a po Praze každý den osob / pracovní den 1 646 000 1 504 300 1 263 000 1 125 000 1 005 000 692 000 35 700 103 000 4 800 1 200 26 600 114

Více

GIS Libereckého kraje

GIS Libereckého kraje Funkční rámec Zpracoval: Odbor informatiky květen 2004 Obsah 1. ÚVOD...3 1.1. Vztah GIS a IS... 3 2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU...3 2.1. Technické zázemí... 3 2.2. Personální zázemí... 3 2.3. Datová základna...

Více

Fakulta dopravní Ústav dopravní telematiky. Implementace ITS ve městě příklady z hl.m. Prahy. Doc. Ing. Bc. Tomáš Tichý, Ph.D.

Fakulta dopravní Ústav dopravní telematiky. Implementace ITS ve městě příklady z hl.m. Prahy. Doc. Ing. Bc. Tomáš Tichý, Ph.D. České vysoké učení technické v Praze Fakulta dopravní Implementace ITS ve městě příklady z hl.m. Prahy Doc. Ing. Bc. Tomáš Tichý, Ph.D. Obsah prezentace Rozvoj dopravy v ČR a v Praze Základní problémy

Více

Teorie systémů TES 6. Systémy procesní

Teorie systémů TES 6. Systémy procesní Evropský sociální fond. Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Teorie systémů TES 6. Systémy procesní ZS 2011/2012 prof. Ing. Petr Moos, CSc. Ústav informatiky a telekomunikací Fakulta dopravní ČVUT

Více

POPIS STANDARDU CEN TC278/WG12. draft prenv ISO TICS AVI/AEI architektura a terminologie intermodální dopravy zboží. 1 z 5

POPIS STANDARDU CEN TC278/WG12. draft prenv ISO TICS AVI/AEI architektura a terminologie intermodální dopravy zboží. 1 z 5 POPIS STANDARDU CEN TC278/WG12 Oblast: AUTOMATICKÁ IDENTIFIKACE VOZIDEL A ZAŘÍZENÍ Zkrácený název: AUTOMATICKÁ IDENTIFIKACE Norma číslo: 17261 Norma název (en): TRANSPORT INFORMATION AND CONTROL SYSTEMS

Více

TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA SILNIČNÍ DOPRAVA

TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA SILNIČNÍ DOPRAVA TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA SILNIČNÍ DOPRAVA Koncepce IAP skupiny silniční nákladní doprava Ing.Vladimír Žák CDV v.v.i. Při vlastním zpracování návrhu IAP jsme vycházeli z: nových cílů Dopravní politiky na

Více

INTELIGENTNÍ SENZORY PRO PARKOVÁNÍ V BRNĚ

INTELIGENTNÍ SENZORY PRO PARKOVÁNÍ V BRNĚ Téma: INTELIGENTNÍ SENZORY PRO PARKOVÁNÍ V BRNĚ SEMINÁŘ Inovace pro efektivní dopravu * stavebnictví * ICT města Brna SŽDC Brno Kounicova 26, 10. 12. 2015 WWW.CAMEA.CZ Představení společnosti Společnost

Více

Satelitní navigace v informačních systémech dopravce. Plzeň Seminář ZČU Plzeň 1

Satelitní navigace v informačních systémech dopravce. Plzeň Seminář ZČU Plzeň 1 Satelitní navigace v informačních systémech dopravce Plzeň 26. 5. 2011 Seminář ZČU Plzeň 1 Obsah Úvod Informace o poloze důležitá hodnota Současné aplikace využívající GPS Budoucí možné aplikace Satelitní

Více

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Petr Kurfürst Brno, 13.10.2014 PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Účel Oblast působnosti Přínosy Hlavní rysy Cyklus SUMP podle

Více

Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Václav Krumphanzl Nábř. L. Svobody 12/ Telefon: 225131407 110 15 Praha 1 Fax: E-mail: vaclav.krumphanzl@mdcr.

Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Václav Krumphanzl Nábř. L. Svobody 12/ Telefon: 225131407 110 15 Praha 1 Fax: E-mail: vaclav.krumphanzl@mdcr. Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky na projekt z programu veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy BETA Předkladatel - garant

Více

Jak Švýcarské spolkové dráhy radikálně zvýšily propustnost své železniční infrastruktury. Michal Petrtýl, CSC

Jak Švýcarské spolkové dráhy radikálně zvýšily propustnost své železniční infrastruktury. Michal Petrtýl, CSC Jak Švýcarské spolkové dráhy radikálně zvýšily propustnost své železniční infrastruktury Michal Petrtýl, CSC Případová studie SBB SBB přistoupily k zásadní obnově řídícího systému (2005-2009) Umožnit nepřetržité

Více

EXTRAKT z mezinárodní normy

EXTRAKT z mezinárodní normy EXTRAKT z mezinárodní normy Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním materiálem o normě ICS: 03.220.01; 35.240.60 CALM Systém managementu hlášení sond dat ISO 25114 37 stran

Více

Dlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013

Dlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013 Dlouhodobá vize SŽDC Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Hlavní poslání a činnosti Předmět činnosti Na základě platné právní úpravy Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, plní funkci

Více

OP Doprava Veřejná doprava ON LINE Praha

OP Doprava Veřejná doprava ON LINE Praha OP Doprava 2014-2020 Veřejná doprava ON LINE Praha 23. 11. 2016 OP Doprava 2014 2020 (OPD2) Celková alokace cca 4,7 mld. EUR největší operační program v ČR Financován z Fondu soudržnosti (FS) a z Evropského

Více

ICT v hotelnictví a cestovním ruchu

ICT v hotelnictví a cestovním ruchu ICT v hotelnictví a cestovním ruchu Současný CR je stále více závislý na informacích Díky rozvoji ICT se informace stávají dostupnějšími -> roste zájem o individuální CR Informace je základní jednotkou

Více

Optimalizaci aplikací. Ing. Martin Pavlica

Optimalizaci aplikací. Ing. Martin Pavlica Optimalizaci aplikací Ing. Martin Pavlica Vize: Aplikace v dnešním světě IT Ze všech částí IT jsou aplikace nejblíže businessu V elektronizovaném světě významným způsobem podporují business, ten se na

Více

Příloha 4 Synergie a komplementarity s ostatními operačními programy

Příloha 4 Synergie a komplementarity s ostatními operačními programy Příloha 4 Synergie a komplementarity s ostatními operačními programy Tab.1 Operační program Doprava Integrovaný regionální operační program Tematický cíl a investiční priorita TC: Podpora udržitelné dopravy

Více

Potřeba vypracovat Strategický plán rozvoje ITS pro ČR

Potřeba vypracovat Strategický plán rozvoje ITS pro ČR Potřeba vypracovat Strategický plán rozvoje ITS pro ČR Roman Srp Sdružení pro dopravní telematiku V Praze dne 23.11.2010 Prezentace pozičního dokumentu pro Ministerstvo dopravy ČR Obsah prezentace Stručně

Více

Mobilita Ostrava Aktuality

Mobilita Ostrava Aktuality Mobilita Ostrava Aktuality Jak projekt postupuje? Projekt Integrovaný plán mobility Ostrava dospěl v březnu roku 2015 do ukončení analytické části dokumentace. Hlavním cílem této části dokumentace bylo

Více

Satelitní vyhledávání a monitorování vozidel

Satelitní vyhledávání a monitorování vozidel Satelitní vyhledávání a monitorování vozidel www.carloc.cz Měnící se potřeby a přání klientů spolu s rozvojem techniky, inovací produktů a vývojem legislativy vytvářejí základ pro strategii naší společnosti.

Více

Informace o připravovaných. telematických aplikacích na dálnici D1

Informace o připravovaných. telematických aplikacích na dálnici D1 Informace o připravovaných telematických aplikacích na dálnici D1 Plánované telematické aplikace na dálnici D1 Plánované telematické aplikace na dálnici D1 neintrusivní dopravní detektory zařízení pro

Více

Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB TUO. Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB TUO. Dopravní telematika

Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB TUO. Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB TUO. Dopravní telematika Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB TUO Dopravní telematika Úvod Bezpečnost prvořadý cíl Dopravní telematika = inteligentní dopravní systémy Dopravní telematika reprezentuje prvky aktivní bezpečnosti

Více

Role dopravní telematiky pro. bezpečnost a plynulost dopravy

Role dopravní telematiky pro. bezpečnost a plynulost dopravy Inteligentní mobilita ve městech a regionech, Pardubice, 2016 Nejdříve dáme tvar našim městům, ty pak dají tvar nám. Jan Gehl Role dopravní telematiky pro bezpečnost a plynulost dopravy Marek Ščerba, Centrum

Více

Konektory a Kabely. Aneb zařízení integrovaná do základní desky a konektory a kabeláž pro připojení externích zařízení

Konektory a Kabely. Aneb zařízení integrovaná do základní desky a konektory a kabeláž pro připojení externích zařízení Karel Johanovský Michal Bílek SPŠ-JIA Konektory a Kabely Aneb zařízení integrovaná do základní desky a konektory a kabeláž pro připojení externích zařízení 1 Zařízení integrovaná do MB Základní deska se

Více

Kooperativní systémy - diskuze

Kooperativní systémy - diskuze PŘEDNÁŠKA 10 Kooperativní systémy - diskuze TELEMATICKÉ SYSTÉMY A SLUŽBY Přednáška 10 Přednáška 10 - Obsah Kooperativní systémy Shrnutí Diskuze funkční návrh aplikací Robotická vozidla - diskuze TELEMATICKÉ

Více

ZÁKLADNÍ PRINCIPY PRAŽSKÉ INTEGROVANÉ DOPRAVY

ZÁKLADNÍ PRINCIPY PRAŽSKÉ INTEGROVANÉ DOPRAVY APEX ZÁKLADNÍ PRINCIPY PRAŽSKÉ INTEGROVANÉ DOPRAVY Jednotný regionální dopravní systém, založený na preferenci páteřní kolejové dopravy (železnice, metro, tramvaje), autobusová doprava je organizována

Více

GIS v Dopravě. Marek Wija, WIJ003 1.4.2010

GIS v Dopravě. Marek Wija, WIJ003 1.4.2010 GIS v Dopravě Marek Wija, WIJ003 1.4.2010 Obsah Příklady využití GIS v dopravě Mapování silničních a uličních sítí Jednotný systém dopravních informací v ČR Sledování vozidel pomocí GPS Příklady využití

Více

Fakulta dopravní Ústav řídicí techniky a telematiky. Hlavní úkoly pro řízení dopravy ve městech střední a východní Evropy příklady z hl.

Fakulta dopravní Ústav řídicí techniky a telematiky. Hlavní úkoly pro řízení dopravy ve městech střední a východní Evropy příklady z hl. České vysoké učení technické v Praze Fakulta dopravní Hlavní úkoly pro řízení dopravy ve městech střední a východní Evropy příklady z hl. města Prahy Doc. Ing. Bc. Tomáš Tichý, Ph.D. Obsah prezentace Rozvoj

Více

Role technologií v čisté mobilitě. 20.9.2012 Ing. Vlastimil Vyskočáni Manažer M2M Vertical

Role technologií v čisté mobilitě. 20.9.2012 Ing. Vlastimil Vyskočáni Manažer M2M Vertical Role technologií v čisté mobilitě 20.9.2012 Ing. Vlastimil Vyskočáni Manažer M2M Vertical Obsah 1. Trendy v oblasti automotive a monitoringu vozidel 2. Řešení O2 Car Control a reference 3. Obchodní příležitosti.

Více

Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a přiřazení datových modelů

Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a přiřazení datových modelů Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a datových modelů Obsah Seznam tabulek... 1 Seznam obrázků... 1 1 Úvod... 2 2 Metody sémantické harmonizace... 2 3 Dvojjazyčné katalogy objektů

Více

Chytré město pro 21. století

Chytré město pro 21. století Chytré město pro 21. století Listopad, 2016 Fujitsu Technology Solutions Filip Snášel Fujitsu Globální ICT společnost Přes156 000 zaměstnanců ve více než 100 zemích světa Technologický lídr Téměř dvě miliardy

Více

Silniční provoz a údržba: Inovace v silničním provozu v Německu

Silniční provoz a údržba: Inovace v silničním provozu v Německu Silniční provoz a údržba: Inovace v silničním provozu v Německu Jürgen Behrendt Jelikož Německo leží uprostřed Evropy, je točnou a křižovatkou severojižní a východozápadní dopravy s vysokým podílem tranzitní

Více

Aktuální trendy rozvoje dopravních systémů. Roman Srp Sdružení pro dopravní telematiku, z. s.

Aktuální trendy rozvoje dopravních systémů. Roman Srp Sdružení pro dopravní telematiku, z. s. Aktuální trendy rozvoje dopravních systémů Roman Srp Sdružení pro dopravní telematiku, z. s. Telematické dopoledne SDT Praha, 13.11.2018 Obsah Dopravní systém základní model organizace a řízení Vize dalšího

Více

Implementace a rozvoj sítí 5G v České republice. Jednání k problematice rozvoje sítí 5G a Smart Cities Praha 27. srpna 2019

Implementace a rozvoj sítí 5G v České republice. Jednání k problematice rozvoje sítí 5G a Smart Cities Praha 27. srpna 2019 Implementace a rozvoj sítí 5G v České republice Jednání k problematice rozvoje sítí 5G a Smart Cities Praha 27. srpna 2019 Obsah Strategický kontext mezinárodní, národní Zahraniční zkušenost s realizací

Více

Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky

Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky A. Předkladatel garant výzkumné potřeby Název organizace Ministerstvo průmyslu a obchodu Adresa Na Františku 32, 110 15 Praha 1 Kontaktní

Více

Digitální mapa veřejné správy v kontextu nové politiky státu v oblasti prostorových dat

Digitální mapa veřejné správy v kontextu nové politiky státu v oblasti prostorových dat Digitální mapa veřejné správy v kontextu nové politiky státu v oblasti prostorových dat Jednání Grémia pro regulační reformu a efektivní veřejnou správu 9. prosince 2009 Obsah - Z čeho vycházíme - Význam

Více

InternetovéTechnologie

InternetovéTechnologie 8 InternetovéTechnologie webdesign, mobile first Ing. Michal Radecký, Ph.D. www.cs.vsb.cz/radecky Webové stránky a aplikace - Webové stránky - množina vzájemně propojených stránek, které obsahují informace

Více

Letadlové radiolokátory MO. SRD Bezdrátové místní sítě Letadlové radiolokátory MO ISM MEZIDRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ RADIOLOKAČNÍ

Letadlové radiolokátory MO. SRD Bezdrátové místní sítě Letadlové radiolokátory MO ISM MEZIDRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ RADIOLOKAČNÍ 59,3 61 Letadlové radiolokátory Bezdrátové místní sítě Letadlové radiolokátory 61 62 SRD Bezdrátové místní sítě Letadlové radiolokátory ISM SRD Bezdrátové místní sítě Letadlové radiolokátory ISM 62 64

Více

Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávání v informačních a komunikačních technologií

Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávání v informačních a komunikačních technologií VY_32_INOVACE_31_20 Škola Název projektu, reg. č. Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Tematická oblast Název Autor Vytvořeno, pro obor, ročník Anotace Přínos/cílové kompetence Střední

Více

MANAGEMENT MOBILITY CENTRUM DOPRAVNÍHO VÝZKUMU

MANAGEMENT MOBILITY CENTRUM DOPRAVNÍHO VÝZKUMU MANAGEMENT MOBILITY Jiří Galatík OBSAH PREZENTACE 1. Definice 2. Cíle managementu mobility 3. Platformy pro management mobility 4. Nástroje managementu mobility 5. Situace v Evropě 6. Česká města a management

Více

Přednáška předmětu K612PPMK Provoz a projektování místních komunikací DOPRAVA V KLIDU

Přednáška předmětu K612PPMK Provoz a projektování místních komunikací DOPRAVA V KLIDU Přednáška předmětu K612PPMK Provoz a projektování místních komunikací DOPRAVA V KLIDU SOUČASNOST velký rozvoj automobilismu zvyšující se stupeň automobilizace (1 člověk = 2 a více vozidel) zvyšují se nároky

Více

KLÍČOVÉ PROMĚNNÉ OVLIVŇUJÍCÍ PLÁNOVÁNÍ TRASY: KONCEPT MAAS OČIMA UŽIVATELŮ

KLÍČOVÉ PROMĚNNÉ OVLIVŇUJÍCÍ PLÁNOVÁNÍ TRASY: KONCEPT MAAS OČIMA UŽIVATELŮ KLÍČOVÉ PROMĚNNÉ OVLIVŇUJÍCÍ PLÁNOVÁNÍ TRASY: KONCEPT MAAS OČIMA UŽIVATELŮ Tomáš Vácha, ČVUT, UCEEB Hana Křepelková, Central European Data Agency, a.s. Mobilita Brno 1 15 ÚVOD Projekt Systém pro podporu

Více

Modelování dopravního hluku

Modelování dopravního hluku Modelování dopravního hluku Ing. Rudolf Cholava Centrum dopravního výzkumu, v.v.i., http://szp.cdv.cz Modelování dopravního hluku Hluk z dopravy nejvýznamnější zdroj nadměrného hluku v životním prostředí

Více

TELEKOMUNIKAČNÍ VĚSTNÍK Český telekomunikační úřad

TELEKOMUNIKAČNÍ VĚSTNÍK Český telekomunikační úřad TELEKOMUNIKAČNÍ VĚSTNÍK Český telekomunikační úřad Částka 5 Ročník 2019 Praha 23. května 2019 OBSAH: Oddíl státní správy A. Normativní část 11. Opatření obecné povahy všeobecné oprávnění č. VO-R/24/05.2019-4

Více

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci Strana 2914 Sbírka zákonů č. 232 / 2015 Částka 96 232 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci Vláda nařizuje podle 3 odst. 7 a 4 odst. 9 zákona

Více

Telefónica O2, a.s. Řešení pro zdravotnictví. Jan Dienstbier, Radek Fiala

Telefónica O2, a.s. Řešení pro zdravotnictví. Jan Dienstbier, Radek Fiala Telefónica O2, a.s. Řešení pro zdravotnictví Jan Dienstbier, Radek Fiala Konference ISSS 2008, Hradec Králové, 7.-8. dubna 2008 Agenda 1. Úvod 2. Co nabízíme 3. Představení vybraných aplikací 4. Přínosy

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2010 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 89 Rozeslána dne 30. srpna 2010 Cena Kč 30, O B S A H :

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2010 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 89 Rozeslána dne 30. srpna 2010 Cena Kč 30, O B S A H : Ročník 2010 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 89 Rozeslána dne 30. srpna 2010 Cena Kč 30, O B S A H : 246. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 464/2005 Sb., kterým se stanoví technické

Více

ZÁKLADY INFORMATIKY VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ. Ing. Roman Danel, Ph.D. Ostrava 2013

ZÁKLADY INFORMATIKY VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ. Ing. Roman Danel, Ph.D. Ostrava 2013 VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ ZÁKLADY INFORMATIKY Ing. Roman Danel, Ph.D. Ostrava 2013 Ing. Roman Danel, Ph.D. Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava ISBN 978-80-248-3052-0

Více

Dopravní politika ČR (Akční plán zavádění inteligentních dopravních systémů v ČR)

Dopravní politika ČR (Akční plán zavádění inteligentních dopravních systémů v ČR) Workshop Strategie a nástroje řízení železniční dopravy Vědecko-Technický park (VTP) ve Mstěticích Dopravní politika ČR 2014-2020 (Akční plán zavádění inteligentních dopravních systémů v ČR) Martin Pichl,

Více

EXTRAKT z české technické normy

EXTRAKT z české technické normy EXTRAKT z české technické normy Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním 03.220.01, 35.240.60 materiálem o normě. Dopravní a cestovní informace (TTI) TTI ČSN P CEN předávané

Více

Systémy pro podporu rozhodování. Hlubší pohled 2

Systémy pro podporu rozhodování. Hlubší pohled 2 Systémy pro podporu rozhodování Hlubší pohled 2 1 Připomenutí obsahu minulé přednášky Motivační příklad Konfigurace DSS Co to je DSS? definice Charakterizace a možnosti DSS Komponenty DSS Subsystém datového

Více

Konference o bezpečnosti silničního provozu REGIONSERVIS. 19.5.2011, Praha, hotel Olympik

Konference o bezpečnosti silničního provozu REGIONSERVIS. 19.5.2011, Praha, hotel Olympik Konference o bezpečnosti silničního provozu REGIONSERVIS 19.5.2011, Praha, hotel Olympik Ing. Milan Dont Odbor pozemních komunikací a územního plánu Témata Odbor PK a územního plánu Implementace směrnice

Více

Základní informace ISEM INTEROPERABILNÍ SYSTÉM ELEKTRONICKÉHO MÝTNÉHO

Základní informace ISEM INTEROPERABILNÍ SYSTÉM ELEKTRONICKÉHO MÝTNÉHO Základní informace ISEM INTEROPERABILNÍ SYSTÉM ELEKTRONICKÉHO MÝTNÉHO 24. 5. 2011 Agenda Cíle Rozsah zpoplatnění Technologie Výnosy a náklady Mýtné sazby Porovnání s okolními státy Cíle Záměr Výkonově

Více

3.13 Úvod do počítačových sítí

3.13 Úvod do počítačových sítí Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Tematická oblast Předmět Druh učebního materiálu Anotace Vybavení, pomůcky Střední průmyslová škola strojnická Vsetín CZ.1.07/1.5.00/34.0483 Ing.

Více

Přednáška předmětu K612PPMK Provoz a projektování místních komunikací ORGANIZACE A REGULACE DOPRAVY

Přednáška předmětu K612PPMK Provoz a projektování místních komunikací ORGANIZACE A REGULACE DOPRAVY Přednáška předmětu K612PPMK Provoz a projektování místních komunikací ORGANIZACE A REGULACE DOPRAVY ! KAPACITA INTENZITA = REZERVA! je-li rezerva kapacity < 0 jsou-li velké ztrátové časy je-li nízká cestovní

Více

T-Cars Fleet Management

T-Cars Fleet Management Elektronická správa vozového parku Provozovatel: Obsah 1. INFORMACE O SPOLEČNOSTI... 2 1.1 Základní údaje...2 1.2 Charakteristika...3 2. SPECIFIKACE NABÍZENÝCH SLUŽEB... 3 2.1 Specifikace systému správy

Více

EXTRAKT z české technické normy

EXTRAKT z české technické normy EXTRAKT z české technické normy Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním ICS 35.240.60 materiálem o normě. Inteligentní dopravní systémy Označení pozic pro geografické báze

Více

L 320/8 Úřední věstník Evropské unie 17.11.2012

L 320/8 Úřední věstník Evropské unie 17.11.2012 L 320/8 Úřední věstník Evropské unie 17.11.2012 NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1078/2012 ze dne 16. listopadu 2012 o společné bezpečnostní metodě sledování, kterou mají používat železniční podniky, provozovatelé

Více

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek Smart City a MPO FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014 Ing. Martin Voříšek Smart City Energetika - snižování emisí při výrobě elektřiny, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, bezpečnost dodávek Doprava snižování

Více

Efektivní práce s daty o parkování. Radovan Prokeš

Efektivní práce s daty o parkování. Radovan Prokeš Efektivní práce s daty o parkování Radovan Prokeš Aut přibývá, více než 90% času parkují Kontinuální nárůst počtu osobních automobilů Ročenka dopravy Praha 2017, TSK Představení projektu Registr parkování

Více

Aplikace Integrovaná podpora multimodálních nákladních přepravních systémů a dálkové osobní dopravy

Aplikace Integrovaná podpora multimodálních nákladních přepravních systémů a dálkové osobní dopravy F.13. Příloha 13 - Model multimodálních nákladních přepravních systémů a dálkové osobní dopravy Aplikace Integrovaná podpora multimodálních nákladních přepravních systémů a dálkové osobní dopravy A. Dopravní

Více