Strategie tvorby veřejných prostranství

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Strategie tvorby veřejných prostranství"

Transkript

1 Městské prostory cesta k městu uzpůsobenému pro život Strategie tvorby veřejných prostranství jako součást projektu UrbSpace - 1

2 Úvodní shrnutí Kapitola 1 Úvod a širší kontext Záměry a cíle Vymezení otevřeného prostoru Systém, hierarchie, spojení...6 Širší kontext a otázka politiky...7 Kapitola 2 Vlastnosti dobrého městského prostoru Životní prostředí Sociální a společenské funkce...12 Strukturální a symbolické funkce...13 Kapitola 3 Plánování se všemi zúčastněnými a pro ně Úvod Jak užíváme veřejná prostranství? Hlavní faktory Uživatelé městských prostranství Genderová hlediska: Plánování v zájmu žen a menšin Město pro všechny : Plánujeme pro hendikepované a všechny ostatní...22 Partneři v plánovacím a návrhovém proces...22 Kapitola 4 Plánování a návrh zásady úspěšného procesu Úvod: Navrhování jako proces Začínáme vytváříme vizi Přípravná fáze Vlastní návrh / dizajn Fáze Realizace Správa a údržba, stálý dohled a vyhodnocování...31 Závěry omezení a příležitosti dobrého plánovacího procesu...32 Kapitola 5 Jak to vše složit tak, aby vznikl dobrý návrh? Úvod: programová náplň a dizajn prostoru...33 Fyzické vlastnosti místa a jejich odraz v návrhu Vytváříme kvalitní zadání Definujeme základní elementy - vzorce Typologie prověřených forem městských prostranství Několik příkladů typických veřejných prostranství...35 Spojení do celku, který je více než pouhým součtem částí

3 Celkové Shrnutí Národní a mezinárodní politiky v oblasti životního prostředí, především pak Evropská úmluva o krajině, stále více přiznávají zásadní roli přívětivého městského a příměstského otevřeného prostoru nejen pro kvalitu života obyvatel sídel, ale také pro ekonomické aktivity investorů a vytváření pracovních míst. Důležitost této úmluvy, která již nabyla účinnosti, je podtržena faktem, že většina lidí v Evropě žije v urbanizovaném prostředí. Tato práce poskytuje jakýsi návod k plánovacímu procesu a vlastnímu navrhování dobrého městského prostoru, jehož existence je jednou z nepostradatelných podmínek plnění cílů, které stanovuje Úmluva. Jsou zde obsažena kritéria definující kvalitu městského prostoru stejně jako procesní zásady, jak k ní dospět. Městský prostor, někdy se též hovoří o veřejném prostranství, zahrnuje nejen parky, sady, náměstí a jiná prostranství ale je jím vlastně průběžná síť veškerého nezastavěného místa ve městě a jeho blízkém okolí. Obklopuje budovy a ostatní struktury, dává jim vyniknout, poskytuje místo k pobytu, pohybu k samotnému bytí vně budov a to nejen pro lidi, ale veškeré živé organizmy, se kterými město sdílíme. Pokud jsou spojující tepny a uzly této sítě navrženy dobře, jsou schopny plnit nejen okrašlovací či pobytovou funkci, ale mnoho dalších, stejně zásadních pro život obyvatel města. Jde o celou řadu kladného působení v oblasti klimatu, vodního režimu, hlukové a emisní zátěže atd. (především zelená prostranství). Odhlédneme-li od výše zmíněného kladného efektu v oblasti životního prostředí, dobře fungující městský prostor přímo kladně působí na lidi samotné, jejich duševní a tělesné zdraví, chování, nabízí prostor pro volnočasové aktivity, setkávání a mnoho dalšího. Role kvalitního městské prostoru s pobytovými funkcemi má tak zásadní roli ve vytváření sociální struktury společnosti, že je s podivem, jak málo se nad tím mnohé samosprávy zamýšlejí. Je nutno poznamenat, že soudobá evropská společnost je ohrožena odstředivými tendencemi, vyváří se skupiny, které spolu nekomunikují atd. Pravidelný kontakt ve veřejném prostoru, byť by šlo jen o pozorování, je nezbytný pro to, aby zmizel neopodstatněný strach z cizího, neznámého. A konečně, i když výčet by mohl pokračovat, je zde význam, který není tak lehce uchopitelný či rozeznatelný. Jedná se o to, že to je především městské prostor, veřejné prostranství, které vytváří image města, ke kterým si obyvatelé vytvářejí vztah. Lidé se ztotožní lépe s pláckem ve své čtvrti, kam si chodí denně sednout, než s dálničním obchvatem. Předtím, než může být jedna z těchto funkcí, natož pak všechny, naplněna, je nutno splnit jednu základní podmínku, je nutno volný, přístupný prostor vůbec mít. Historicky měla města vždy veřejná prostranství, náměstí parky, bulváry, nároží atd., ne vždy je však v nové výstavbě pamatováno na toto veřejné a naopak ve starší zástavbě jdou volné prostory často ohroženy snahou je zastavět nebo si je přivlastní lidé pro svoje auta. Ochrana stávajících a poskytování nových veřejných prostranství by měly být součástí každého dobrého strategického plánu, každé vize, územního plánu a dokumentů z něj vycházejících. Ne každé městské prostranství je schopno naplnit všechny či jen většinu shora zmíněných funkcí, ale také nelze očekávat, že se to stane jaksi samo od sebe. Pro plné využití potenciálu, který ten který prostor skýtá, je potřeba jej pečlivě a poučeně naplánovat a navrhnout (nebo uskutečnit změny stávajícího). Také není samozřejmé, že profitovat z existence veřejného prostranství budou všichni zúčastnění (bydlící, pracující či jen procházející bez ohledu na věk, pohlaví atd.). Proto je důležité, aby se do plánovacího procesu zapojili obyvatelé, firmy, nevládní organizace. Jen tak je možné co nejvíce vyloučit to, že se na potřeby nějaké skupiny zapomene. Ze zkušenosti víme, že se tomu tak bohužel dělo a děje. Je zásadní si pokládat otázky o využitelnosti a přístupnosti prostoru všemi skupinami obyvatel, od malých dětí po seniory, lidí s omezeními pohybu, či smyslovými omezeními atd. Mužské a ženské hledisko je nutno opět zohlednit. Zkrátka je třeba se snažit o odstranění bariér, a to jak fyzických tak psychologický, které by ztížily či znemožnili užití prostoru nějakou skupinou. Dalším aspektem, který je třeba brát v úvahu je bezpečnost prostoru, ať už se jedná o překážky pohybu, či elementy působící zranění, tak o charakter prostoru jako takového. Ten totiž může mít vliv na výskyt kriminality, asociálního chování atd. Maximalizace pocitu bezpečí je zásadním hráčem v tom, jestli bude prostor lidmi využíván a jak. Dobrý městský prostor by měl být tedy naplněn co nejširším spektrem funkcí pro nejrůznější skupiny obyvatel. Tento dokument definuje jak tyto funkce, tak potřeby různých skupin lidí. Aby se tyto dvě strany mince protnuly je nutno se soustředit na celá plánovací proces, jeho strukturu, to, kdo se ho účastní a kdy. - 3

4 Účast veřejnosti, veřejná projednávání mají v tomto procesu základní úlohu. Všichni, kterých se projekt nějakým způsobem týká, by měli dostat prostor k tomu, aby se mohli vyjádřit či stát se přímo součástí procesu. Čtyři základní záze plánovacího procesu jsou v této práci rozebrány do většího detailu. Jde o Přípravu, Návrh, Realizaci a konečně o Správu. Zahrnout všechny zájmové skupiny a subjekty je nutno zapojit již od samého začátku. Výčet zásad zakončíme tím, že hlavním úkolem je všechny tyto aspekty dobře sjednotit ve výsledném návrhu, totiž aspekty životního prostředí, ochrany zájmu slabších, participace veřejnosti, tak aby vznikl životaschopný, dobře strukturovaný veřejný prostor. Nadto by to měl být prostor s charakterem, duší či identitou, jedině tak si k němu lidé najdou cestu, jedině tak nebude jen snůškou funkčních prvků bez významu, sjednocení. Aby se toho dalo dosáhnout, lze jedině doporučit veřejné soutěže o návrh a účast těch nejlepších odborníků, vyplatí se to. - 4

5 Kapitola 1 Shrnutí Úvod a širší kontext Tato strategie považuje městský prostor za zásadní náležitost každého města, zdroj, který je všezahrnující a neomezuje se na konkrétní příklady, které se vybaví každému: parky a náměstí. Když se řekne městský prostor, rozumíme jím veškerou nezastavěnou plochu ve městě. Působí jako síť spojující všechny uzly (parky, náměstí, nároží, plácky atd.) navzájem a váže je na prostor za hranicemi města, venku, v krajině. Toto široké pojetí je důležité nejen z důvodu uvědomění si faktu, že prostor je kontinuální, stejně jako naše touha po pohybu v něm, ale jen tak lze dostatečně vnímat rozdílnou pozici zmíněných uzlů v rámci této sítě. Ony tvoří systém, každý má trochu jinou roli a je třeba k nim takto přistupovat či je tak navrhnout. I když je nezbytné vnímat kontinuitu prostoru, zejména při strategickém plánování, ve praxi je mnohdy nutno rozlišovat, dělit, klasifikovat. Například podle majetkové struktury, přístupnosti (veřejné, neveřejné) atd. Toto rozlišení je zásadní v jakémkoliv plánování, už jen proto, že s pozemkem ve vlastnictví města lze snadno nakládat, nemělo by se zapomínat na to, že samospráva má rozsáhlé pravomoci ovlivňovat i to, jak bude nakládáno s pozemky soukromými (skrze územní plánování, stavební řízení, finanční a informační podporu atd.) Veřejná správa si opravdu stále více uvědomuje důležitost městského prostoru. Snad nejvýznamnějším potvrzením této tendence je ratifikace Úmluvy o krajině 30 Evropskými zeměmi. Zásady uvedené v Úmluvě bude těchto 30 států (včetně ČR) muset vtělit do své národní legislativy. Zásadní z obsahu Úmluvy je již jen to, že krajinu definuje jako totální pokryv té které země (a o tu je nutno patřičně pečovat) a že městské a příměstské krajině, kde dnes žije drtivá většina evropské populace, přisuzuje stejný význam jako krajině venkovské (zemědělské) a přírodní. Tato práce poskytuje jakýsi návod k plánovacímu procesu a vlastnímu navrhování dobrého městského prostoru. Právě celostní přístup ke plánování městského prostoru je jedním ze zásadních doporučení Úmluvy. 1.1 Záměry a cíle Tento projekt se zabývá nástroji zlepšení kvality prostředí menších urbánních celků. Soustředí se na územní plánování a specificky na jeho část, která se týká městské krajiny a otevřeného prostoru menších měst (či městských částí). Evropská úmluva o krajině, kterou podepsala i Česká republika, adresně oceňuje hodnotu městské a příměstské krajiny a její důležitost pro kvalitu života obyvatel měst.tento projekt pracuje se strategickým přístupem k podpoře aktivního a informovaného zapojení celé řady účastníků celého plánovacího procesu místních úřadů a podnikatelů, urbanistů a běžných občanů či jejich sdružení. Je důležité vzít v úvahu co nejširší spektrum partnerů již od počátečních fází procesu utváření či revitalizace městské krajiny otevřeného městského prostoru, tohoto jeviště života města. Tento strategický přístup znamená, že nebudou opomenuta žádná hlediska, ať už se jedná o kriminalitu, nezdravé tendence ve společnosti atd. 1 Celkovým cílem projektu UrbSpace je poskytnout jakýsi návod či průvodce k tomu, jak utvářet kvalitní městský veřejný prostor tak, aby přispěl k podpoře přitažlivosti území a celkové kvalitě života ve městě. Tato Společná strategie/obecné zásady doporučuje postupy, kterými lze dosáhnout vytvoření vysoce kvalitní městské krajiny či jednotlivých veřejných prostranství, což je jednou ze zásadních podmínek dosažení tohoto cíle, tedy města přívětivého pro každodenní pobyt jeho obyvatel i návštěvníků. Ve snaze o splnění vytčeného cíle staví tato strategie na zjištěních šesti pracovních textů, jejichž příprava předcházela této Strategii. Tyto přípravné dokumenty se zabývaly zvláštními aspekty navrhování veřejných městských prostranství, jako je životní prostředí (přírodního), participace, generová hlediska, bezpečnost, přístupnost, a vlastní dizajn. Tato Strategie je určena pro všechny, kteří jsou zodpovědní či jim záleží na kvalitě městského prostředí a úžeji těm, kteří jsou zapojení v plánování, konkrétních návrzích řešení a správě veřejných městských prostranství. Politikům a odpovědným zaměstnancům na místních úřadech poskytuje: různé úhly pohledu, ze kterých lze vnímat typy a funkce veřejných prostranství a potřeby jejich uživatelů rady a volby cest jak dosáhnout toho, aby realizované projekty byly životaschopné seznam konkrétních kroků, které je třeba učinit v rámci plánování, realizace a správy Urbanistům, architektům, krajinářům a dalším odborníkům poskytuje: - 5

6 informace o tom, jaké dokumenty a jaká rozhodnutí by měly učinit odpovědné osoby na straně investora před vlastním zadáním předtím, než začne odpovědný proces vlastního návrhu výčet či typologii všeho toho, co lze považovat za skladebný prvek otevřeného městského prostoru a ověření platnosti všeobecných vzorů/šablon dizajnu, které jsou založeny na šesti tématech předcházejících pracovních textů Občanům a jejich sdružením poskytuje: potřebný vhled do plánovacích procesů tak, aby se mohli sami aktivně a hlavně užitečně zapojit přehled základních kritérií pomocí něhož mohou posoudit kvalitu existujících či navrhovaných veřejných prostranství Aby se dostálo potřebám všech těchto skupin, Strategie se snaží vyjádřit k těmto základním otázkám: Proč vlastně potřebujeme veřejná prostranství? (ideový kontext) Jaké jsou charakteristiky dobrého veřejného prostranství? (prostor a jeho programová náplň) Pro koho bychom měli tyto prostory plánovat (uživatelé) Jak přistoupit k plánovacímu procesu (proces) Otázka kdy a kde tato veřejná prostranství vytvářet je ztěžka zobecnitelná a záleží na každém jednotlivém případu. 1.2 Vymezení otevřeného prostoru Často je na otevřený městský prostor nazíráno jako na jednotlivá místa jako parky nebo náměstí a viděno tímto úhlem pohledu, mohou mít nejrůznější formu (viz Příloha 1: výčet hlavních typů veřejných prostranství). V širším smyslu lze však otevřený městský prostor vnímat jako všezahrnujícího, jmenovitě jako průběžnou síť všeho nezastavěného prostoru. Je to sít, která spojuje jednotlivá místa (veřejná prostranství), probíhá kolem staveb všech typů, formuje jejich okolí, pozadí a uvádí je do souvislostí. Vlastně však lze za otevřený městský prostor považovat všechna významná místa, která jsou v městské zájmové zóně, například příměstské rekreační zóny atd.. Ačkoliv je toto širší vnímání otevřeného městského prostoru jako něčeho spojitého, nepřerušeného zásadní pro strategické plánování, dizajn a správu, z praktických důvodů je vhodné rozlišovat jeho dílčí části, jednotlivá veřejná prostranství. Máme různé způsoby,jak toto rozdělení učinit, např. podle majetkového klíče, odpovědnost za správu, šíři veřejného přístupu, strukturu, způsob užití atd. Jedno zásadní rozlišení lze učinit jistě mezi soukromým a veřejným prostorem. Je ale důležité si uvědomit, že ovlivnit obecní politikou lze nejen veřejná prostranství. Existuje mnoho způsobů, kterými lze ovlivňovat soukromé subjekty a jejich pozemky, ať už jde o institut územního plánu, územního a stavebního řízení atd., stejně jako využití veřejných finančních prostředků v podobě specificky podmiňovaných grantů soukromým vlastníkům atd. Neméně důležitým momentem je jen poskytování jasných informací a doporučení úřady o vhodné praxi v přístupu k otevřeným městským prostorům. I když existují případy, kdy je možno rozumně rozlišit mezi městskými otevřenými prostory v širším slova smyslu, a 'veřejným prostorem', existuje také mnoho situací, kdy otázka vlastnictví je méně významná. Veřejný přístup nebo právo veřejného užívání může například být uděleno i na soukromě vlastněném prostoru, pokud je tradičně veřejně přístupný. Ale i soukromé otevřené prostory (zahrádkářské kolonie např., které jsou veřejně nepřístupné) mohou hrát významnou roli. Jsou útočištěm pro nejrůznější druhy rostlin a živočichů (přirozeně se vyskytujících). tyto prostory mohou přispívat mnoha jinými formami ke zlepšení městského prostředí jako takového (čistota a vlhkost vzduchu, pohledová přívětivost atd. Z hlediska správy a údržby veřejných prostranství může být dobrým nápadem převod alespoň některých povinností a odpovědností na uživatele. Před přijetím jakéhokoliv rozhodnutí o stavbě, plánu či strategii má určitě smysl začít uceleným pohledem na problematiku otevřeného městského prostoru a až pak se zabývat vlastnictvím jednotlivých parcel či odpovědností správců 1.3 Systém, hierarchie, spojení I když je důležité zvažovat každé jednotlivé veřejné prostranství zvlášť, naprosto zásadní je nutnost dívat se na tato místa jako na uzly celé sítě. Jak již bylo shora zmíněno, tato síť nezastavěných prostor města je všudypřítomná, plynulá, je kolem všech budov a - 6

7 konstrukcí. Uzly veřejných prostranství (náměstí, široké ulice, plácky, parky, parčíky ale i jednotlivá nároží) jsou velice důležitými součástmi celé matice, ale přece jen součástmi. Je dobré, vidět otevřený prostor jako celek. V soudobém urbanismu se otevřené nezastavěné plochy stale více oceňují a je uznávána jejich role v zelené infrastruktuře měst. Zelená infrastruktura je termín, který se používá k popisu souhrnu nezastavěného, otevřeného prostoru - zejména takového, kde převažuje vegetace. Prostorová organizace takové infrastruktury (systém zelených klínů, parků, koridorů atd.) bývá postavena na principech shodných ve většině měst. Může se opírat o řeky, prudké svahy či jiné topografické charakteristiky, může navazovat na historickou strukturu, hranice historických městských částí, radiální zelené klíny vnikající do města zvenčí, či kombinaci toho všeho. Jednotlivá veřejná prostranství by měla být do takového celkového systému co nejlépe zapojena V závislosti na tom, kde se nacházejí v rámci systému i k sobě navzájem, mohou hrát různé role, mohou jim být přiděleny různé funkce. Hierarchie veřejných prostranství je spojena s konceptem spádových oblastí: v závislosti na velikosti veřejného prostranství a na počtu funkcí, které má roste či klesá počet lidí, kteří jsou ochotni se vypravit na takové prostranství i na delší vzdálenost. Na základě tohoto poznatku je třeba se starat o to, aby veřejná prostranství o různých velikostech a tedy nabízející různá využití byla rozptýlena pokud možno rovnoměrně v rámci města a jednotlivých čtvrtí ba i bloků a ulic. Více k tomuto tématu v kapitole 3. To, jak spolu navzájem veřejná prostranství komunikují, jejich fyzická, ale i myšlenková propojenost, je důležité z mnoha důvodů. Vždy to ale vychází z funkce otevřeného městského prostoru definované v kapitole 2. Z hlediska městského klimatu, podpory života volně žijících druhů rostlin a živočichů jsou plochy, které se spojují do sítí, které procházejí celým městem a jdou dále do krajiny životně důležité. Stejně tak z hlediska lidského uživatele dělají propojená a přívětivá veřejná prostranství pohyb po městě mnohem jednodušším, příjemnějším a bezpečnějším. To je důležité zejména, ale nejen, pro jakkoliv hendikepované lidi (ať jsou jimi malé děti, lidé na vozíčku, senioři atd.). Z hlediska urbanistického je plynulé propojení rovněž důležité, jednak zvyšuje efektivitu organizace prostoru, kterou uzly veřejných prostranství vykonávají a také to zlehčuje orientaci v širším území. I potenciál veřejných prostranství ve vyjádření významu a hodnoty, kterou dané území pro obyvatele i návštěvníky má, se zvyšuje, je-li více prostranství navzájem čitelně propojeno nebo propojeno s okolní krajinou (například). 1.4 Širší kontext a otázka politiky Otevřené městské prostory mohou přispět ke zlepšení celé řady složek životního prostředí a jiných charakteristik v území. Jejich kvalita a výměra může podstatnou měrou přispět k omezení suburbanizace (lidé se nemusí stěhovat za přírodou z města), zlepšení klimatu ve městě, poskytuje útočiště volně žijícím zvířatům a rostlinám, ale mohou být rozhodující pro rozhodování potenciálních investorů. Už jen to, že přívětivé, zelené a čisté město bude přitahovat investice, obyvatele a ve svém důsledku se projeví v růstu hodnoty pozemků či budov by mohlo stačit k rozpoznání důležitosti zřizování a péče o kvalitní městkou krajinu. Nejdůležitějším efektem však je vysoká kvalita života, zdraví a spokojenost obyvatel takových měst (Kodaň, Vídeň, Vancouver apod.) Atraktivní městský prostor jakéhokoliv typu, od rozsáhlých lesoparků ke kamenným pláckům obklopeným budovami, vždy přispívá ke kvalitě života ve městě. Kvalita života je zase tím, co přitahuje do města lidi, investice, turisty atd. Čím méně obyvatelé potřebují kvůli příjemnému pobytu vyjet na venkov, tím lépe pro město, vydělané peníze se zde utratí, méně se jezdí autem atd. Navíc, tendence stěhovat se do nových satelitů je opět zapříčiněna neobyvatelností města. Tím město ztrácí to nejdůležitější, talent, který si tito většinou úspěšní lidé berou s sebou. Urbanisté a lidé na úřadech, zodpovědní za plánování si jsou již dlouho v obecné rovině vědomi těchto přínosů, ale teprve nedávno se dostalo toto téma na evropskou politickou úroveň. Hlavními faktory, které postavily do popředí tuto problematiku, byly zejména změny sociální struktury společnosti a měnící se přírodní podmínky. Probíhající změny spíše podpoří než utlumí nárůst důležitosti otevřených městských prostor. O přenosnosti otevřených městských prostor se již pře nevedou a jejich uznání dosáhlo takové míry, že podpora péče o ně byla zahrnuta do nejrůznějších nástrojů, z nichž nejvýznamnějším je asi Evropská úmluva o krajině (1). Tato je platná od roku 2004 a byla doposud ratifikována 36 evropskými zeměmi. Úmluva je zde zmiňována z jednoho prostého důvodu: nenahraditelnost otevřených městských a příměstských prostor rozpoznává zejména proto, že v urbanizovaných územích žije a pracuje v Evropě drtivá většina lidí. A Otevřený městský prostor je základní komponentou městské krajiny. Otevřenému městskému prostoru je přiznán význam Tématickou strategií pro městské životní prostředí (politika EU)(2). Jiné významné dokumenty, které se městskými prostory zabývají jsou například: Lipská Charta (3), Aalborská Charta (4). Více detailů naleznete v Příloze 1 (Tabulka 1: Evropské programy a dokumenty). S tím, jak Evropská Úmluva o Krajině nabyla na účinnosti, lze říci, že strategický přístup k plánování a péči o krajinu (včetně městské a příměstské) by měl být součástí všech států, které ji podepsaly. Cíli, které si výslovně Úmluva stanovuje jsou především celostní přístupy, jako: péče o krajinu, krajinné plánování, (Článek 3). Článek dva pak výslovně zmiňuje městskou a příměstskou krajinu jako - 7

8 součást krajinné struktury každého státu, což znamená, že by se na to, co městskou krajinu tvoří, totiž především volný, otevřený prostor, mělo pohlížet podobně jako na krajinu mimo město a měl by zde být rovněž uplatňován strategický, celostní přístup ve správě a plánování. Stejně jako Úmluva, existuje i řada projektů finančně podporovaných z jednotných zdrojů EU, které se rovněž zabývali aspekty urbánního prostoru (rámcové programy, INTERREG). Jejich seznam je rovněž uveden v příloze 1 (Politiky další dokumenty). Důvodem, proč se městský prostor těší nebývalému zájmu je především rostoucí povědomí o širokém spektru funkcí, které volný prostor ve městě má. Tyto funkce se snažíme pojmenovat v další kapitole. Kapitola 3 se zaměřuje na potřeby různých skupin uživatelů ve vztahu k veřejnému prostranství a zabývá se tím, jak a proč tyto skupiny zatáhnout do plánování. Kapitola 4 se soustředí na to, jak má celý plánovací proces vypadat, jaká je jeho faktická a časová struktura, kdo se ho má účastnit atd. Konečně kapitola 5 se zabývá tím, jak by spolu měly všechny tyto faktory a procesy komunikovat tak, aby na konci stál úspěšně realizovaný veřejný prostor, který přispěje ke zlepšení městského prostředí jako celku. - 8

9 Kapitola 2 Shrnutí Vlastnosti dobrého městského prostoru Dobrý dizajn není je otázkou osobního vkusu; dobře navržený městský prostor musí také splňovat celou řadu funkčních nároků. Dobrý začátek projektování může být zvážení všech možných funkcí budoucího či rekonstruovaného místa. Následující přehled může inspirovat ty, kteří zatím věří tomu, že veřejné prostranství je jen o rekreaci a posedávání. životní prostředí - funkce dnes popisované jako ekologické, ekosystémové apod., kladný vliv na:. ovzduší, klima celkově (to je to, proč chodíme do lesa) snížení hlukové zátěže vodní cyklus (zasakování, výpar, odtok) živočichy a rostliny (mají kde žít) sociální a společenské funkce - ve vztahu k přímému užívání lidmi tyto funkce zahrnují či poskytují: prostor pro pohyb všeobecně místo, kde se vůbec může (zdarma!) odehrávat jakýkoliv sociální kontakt, ale i komerční či kulturní aktivity přístup k alespoň kousku přírody zásadně ovlivňuje lidské zdraví a spokojenost strukturální a symbolické funkce vztahují se k významu prostoru v rámci celého města, tak konkrétních míst, jde o funkce méně zřejmé ne však méně významné, zahrnují: rozdělení a zároveň spojení městských částí zlepšení čitelnosti města, možnost orientace vytvoření atmosféry místa možnost identifikace s místem, přenos významů, hodnot V zásadě, čím více funkcím dává nějaký prostor místo, tím lepší bude. Ale, závisejíc na umístění, ne vždy je dobré dávat všem funkcím stejnou váhu. Tato kapitola se zabývá právě funkcemi, náplní a vysvětluje, kde je jejich význam. Může být použita jako kontrolní seznam sloužící pro navrhování či oceňování kvality určitého prostranství/místa. Úvod Zásadní předpoklad pro úspěšnou tvorbu nových či revitalizaci starších městských prostranství je znalost toho, co dělá takové prostranství dobrým, úspěšným. Takže jak to s tou kvalitou vlastně je? Jestliže si nebudeme dávat pozor, diskuze o kvalitě prostranství se můžou zvrhnout na argumentaci o osobním vkusu zúčastněných. Zatímco vkus bude vždy hrát roli v rámci osobních výměn názorů, bavíme-li se o veřejném prostoru, který se navíc staví za značné peníze a vzniká přispěním mnoha, stojí za to snažit se najít objektivní přístup a nalézt univerzální měřítka kvality. Jeden z nejslibnějších je přístup definice funkcí. To znamená, že se podíváme na prostor a zjišťujeme, jaké funkce plní či má plnit a jak dobře či do jaké míry. I když se dá namítnout, že namísto kvality, zajímáme se pouze o utilitární vlastnosti, existují poměrně dobře akceptovatelné precedenty, kde se dá začít (viz Příloha 2). Lze rozpoznat následující tři základní skupiny funkcí: 1. životní prostředí 2. sociální a společenské funkce 3. strukturální a symbolické funkce 1. funkce dnes popisované jako ekologické, ekosystémové apod., kladný vliv na: ovzduší, klima celkově (to je to, proč chodíme do lesa) - 9

10 snížení hlukové zátěže vodní cyklus (zasakování, výpar, odtok) živočichy a rostliny (mají kde žít) 2. ve vztahu k přímému užívání lidmi tyto funkce zahrnují či poskytují: prostor pro pohyb všeobecně místo, kde se vůbec může (zdarma!) odehrávat jakýkoliv sociální kontakt, ale i komerční či kulturní aktivity přístup k alespoň kousku přírody zásadně ovlivňuje lidské zdraví a spokojenost 3. strukturální a symbolické funkce se vztahují k významu prostoru v rámci celého města, tak konkrétních míst, jde o funkce méně zřejmé ne však méně významné, zahrnují: rozdělení a zároveň spojení městských částí zlepšení čitelnosti města, možnost orientace vytvoření atmosféry místa možnost identifikace s místem, přenos významů, hodnot Co bychom si měli vrýt do paměti, je, že široce rozšířený nedostatek volného prostoru ve městech způsobuje, že mnoho z výše uvedených funkcí, často navzájem těžko slučitelných, by se mělo vměstnat do malého počtu nevelkých míst. To znamená, že projektant takových prostranství musí pořádně zabrat, aby se podařilo vše spojit a aby to nakonec hladce fungovalo. 2.1 Životní prostředí Environmentální a ekologické funkce urbánního volného prostoru se zdají být naplňovány bez významnějšího lidského přičinění, a přitom poskytují lidem mnoho dobrého. Tato kapitola zahrnuje to co se někdy označuje jako ekoslužba. To je takový zastřešující pojem pro všechny funkce, které níže uvádíme. Ekoslužba byla definována (Ecosystem services) jako ty statky a služby, které poskytuje ekosystém (příroda) a které jsou pro lidi výhodné. (Turner 2004). Je na konkrétním návrhu prostranství aby se snažil zahrnout níže uvedená hlediska (ve čtyřech skupinách) tak, aby bylo městské prostředí co nejvíce obohaceno Povětrnostní vlivy Volné prostory (nezastavěné, nezpevněné) mají kladný vliv na klima ve městě: Zelená prostranství přemění část sluneční energie fotosyntézou na cukry, to znamená, že tato energie se nespotřebuje na teplo, povrch se méně ohřívá. Funguje to jako klimatizace, zdarma. Už jen samotný efekt stínění korun stromů, bez zmíněné fotosyntézy hraje zásadní roli v osvěžení vzduchu v betonovém městě v létě. Tím, jak se pod stromy vzduch ohřívá méně než nad zpevněným povrchem, vzniká vítr, ten rozptyluje i za bezvětří potenciálně znečištěný městský vzduch. Dýchání rostlin sice produkuje trochu kyslíku, hlavním momentem je však zvlhčování a čištění vzduchu, což je opět v prašném městě zásadní výhoda. Vyrovnávání změn teploty rozsáhlejšími vodními objemy známe z dovolené u moře. Toto však funguje i v menším měřítku i když asi ne v rámci ročních období, tak alespoň v rámci střídání dne a noci, ve dne menší vedro, v noci méně zima. Vegetace, především pásy keřů a stromů hrají významnou roli v zachycování prachu a emisí, tlumí příliš silný vítr atd. - 10

11 2.1.2 Ochrana před hlukem Efektivita otevřeného prostoru jako takového v omezení hlukové zátěže je omezená, nebudou-li přijata určitá opatření. Vliv vegetační bariéry je poměrně malý, pokud se ale vhodně zkombinuje s otevřeným prostorem, terénními úpravami a stavebními opatřeními, může to být ideální řešení. Zelené bariéry, především speciálně navržené skupiny a pásy stromů a keřů podstatně snižují hladinu hluku a chrání místa s bydlením, školami či institucemi před negativním vlivem komunikací, hlučných provozů atd. K aktuální redukci decibelů je nutno přidat ještě psychologický efekt vizuálního oddělení aneb co oči nevidí, srdce (a uši) nebolí. Optimální akustická bariéra je taková, kde se kombinuje terénní úprava, speciální vegetační prvky a stavební opatření. Kombinace může být,nohem méně prostorově náročná Kladný vliv na vodní cyklus jak si poradit s přívalovými srážkami Dobře naplánovaná a prostranství mohou mít podstatný vliv na přirozený oběh vody v městském prostředí. Propustné plochy, navíc s vegetací, různé terénní zádržné systémy mohou podstatně zpomalit odtok vody, čímž se méně zatěžuje většinou extrémně zatížená dešťová kanalizace. Navíc je mnoho vody schopno přímo vsáknout, čímž jde úplně mimo kanalizační systém, je to levnější. Tato voda, který by jinak odtekla, pak zásobuje vegetaci, kterou není nutné tolik či vůbec zavlažovat, opět velký finanční efekt. Vegetace sama je schopna zachytit nezanedbatelná množství vody, to se buď odpařuje, čímž zvlhčuje vzduch, nebo postupně okapává a zasakuje, opět se zpomaluje odtok Útočiště pro volně žijící druhy zvířat a rostlin Už ve 40. letech 20. století byla vypracována studie o rostoucím významu volného městského prostoru pro flóru a faunu (předměstské čtvrtě Londýna. Tlak, kterým na krajinu působí industrializované zemědělství způsobuje takový úbytek životního prostoru volně žijících rostlin a zvířat, že často jediným útočištěm se stává paradoxně město. Uvědomění si tohoto problému vede ke zřizování, péči o a ochraně takových ploch, které se svým charakterem blíží venkovské polootevřené krajině. Město samo však poskytuje celou řadu zvláštních nik, které naplňují životní potřeby mnoha druhů zvířat a rostlin. Ekologie města a mapování stanovišť jsou příklady toho, jak se ochrana přírody zapojuje do tvorby městského prostředí. Městská lada, kde je ponechána volná ruka přírodě jsou právě těmi nikami, kde se daří životu ve všech formách. V tomto kontextu je to především spojitost jednotlivých stanovišť navzájem a propojení jejich městského systému s okolní krajinou o co bychom se měli snažit především. - 11

12 Tabuľka 1: Důsledky ekologických funkcií v dizajnu 2.2 Sociální a společenské funkce Tyto si asi uvědomujeme nejvíce, protože se týkají nás, uživatelů. Jde zde ale o více než vytvořit hezké prostředí k procházce, posezené nebo hrám dětí Prostor a podmínky pro pohyb i klidné spočinutí Tato funkce zahrnuje přímé užití prostoru pro hru, sport, odpočinek, zkrátka trávení času tak, jak to zrovna umožňuje situace. Prostor a zařízení pro hry dětí různého věku Podmínky pro nejrůznější druhy sportu Podmínky pro improvizovaný pohyb a pobyt všeobecně Je důležité si uvědomit, že při tvorbě dizajnu je třeba myslet na opravdu všechny skupiny obyvatel Prostor pro kontakt, komunikaci Veřejné prostranství je základní komponentou otevřeného městského prostoru jako celku. Je to jeviště, na kterém se celý náš sociální život odehrává. Princip veřejného prostranství je v jeho demokratičnosti. Je přístupné všem bez rozdílu, zdarma, vždy a nelze jej nikdy zcela sešněrovat tak, jak je tomu například v pseudo-veřejném prostoru obchodní pasáže. Jenom zde se potkávají lidé různého věku, sociální příslušnosti. Veřejné prostranství chrání společnost před rozpadem, což není přehnané tvrzení. Podobné argumenty zněly v době vytváření prvních veřejných praků v 19. století, a ty se jednoznačně osvědčily. Dánský architekt Jan Gehl (Gehl, 1986), rozpoznává tři úrovně sociální součinnosti ve veřejném prostoru: První úroveň je výsledkem toho, že lidé jednoduše potřebují být alespoň občas venku. Druhá úroveň zahrnuje vytváření prostranství, kde lidé chtějí trávit nějaký čas. A konečně, jenom tehdy, pokud se lidé rozhodnout trávit svůj čas venku, vznikne možnost kontaktu s ostatními. Aby však vzájemné sociální působení mohlo plně využít svůj potenciál, a to na celoměstské úrovni, je nutno mít celou řadu velikostně a funkčně rozdílných či odstupňovaných prostranství od veřejných po takřka privátní. Jednoduše, tato prostranství se musí doplňovat, vytvářet ucelenou síť. Často se zapomíná zejména na poloprivátní prostory typu vnitrobloku, které slouží jasně definované skupině obyvatel. Styčné plochy prostor s různou mírou přístupnosti nabízejí také možnost kontroly či řízení užívání. - 12

13 2.2.3 Přístup k přírodě V kontrastu s funkcí místa jako poskytovatele životního stanoviště pro rostliny a živočichy, zde se jedná o funkci ve vztahu k lidských uživatelům, tj. co z toho mají lidé. Jelikož člověk je součástí přírody a jako důsledek statisíců let vývoje ve zcela přírodním prostředí, existuje uvnitř nás touha po kontaktu s tímto prostředím. U někoho méně u jiných více. Takzvaná Hypotéza náklonnosti k přírodnímu je snad nejlépe vyjádřeným příkladem tohoto tvrzení (Wilson, 1984). Přírodní prvky ve městě mohou být pasivně vnímány každým, kdo je jim nablízku. Nabízí se ale i jiné možnosti, například mohou tyto přírodní enklávy sloužit jako základ strukturovaného vyučování během školní docházky a podobně. Bez přítomnosti přírodně blízkých (rozuměj míst s přirozenou druhovou skladbou, s malými zásahy zahradníků) enkláv je velice těžké předat městskému obyvatelstvu alespoň základní povědomí o přírodních zákonech a o tom jak může naše chování ohrozit křehkou rovnováhu jíž jsme součástí. Existují příklady snah o vytvoření standardů pro návrhy podobných míst (viz. Příloha 2) Vliv na lidské zdraví a pohodu Existuje stále více studií dokazujících měřitelný vliv přítomnosti otevřených prostor/veřejných prostranství (především těch se zelení) na lidské zdraví, duševní pohodu, dokonce i na pracovní výkon. Po pobytu v parku se snáze soustředíme a plníme komplexní úkoly. Výzkum rovněž podpořil domněnky, že pohled do zeleně z okna pokoje urychluje uzdravování pacientů v nemocnicích. Rovněž pokud bydlíme blízko parku, sadu, je-li náš vnitroblok se stromy, pak existuje tendence k menší nemocnosti atd. plný stromů otevřeného zeleného prostoru. Tabulka 2: Důsledky dizajnu zaměřeného na společenské funkce 2.3 Strukturální a symbolické funkce Zde se jedná o význam z hlediska vnímaní urbánního prostoru uživatelem, jde o představy uživatele o místě, přičemž nemusí být na daném místě zrovna fyzicky přítomen. V Článku 1 Úmluvy o krajině je krajina (přičemž jde i o urbánní krajinu) definována jako kus země vnímané lidmi. Z tohoto hlediska je vnímání, představa o krajině stejně důležitá (z lidského pohledu), jako fyzická krajina sama (Ostatně, to je základní princip reklamy: není důležitá skutečná vlastnost objektu, výrobku, spíše naše představa o něm) Rozdělení a zároveň spojení různých částí města Role otevřeného prostoru ve městě v poskytování struktury a organizování území je rozpoznána a uznávána. Volný prostor dle svého charakteru odděluje městské části jednu od druhé, město od krajiny, lze oddělovat plochy s různým využitím atd. Jde však i o to, že - 13

14 nám jako pohybujícím se živočichům poskytuje volný prostor také možnost pohybu mezi všemi těmito místy, čím atraktivnější, příjemnější tento prostor je, tím lépe nás vybízí jej použít. V této kapitole máme na mysli především zelené pásy, koridory, klíny vstupující z krajiny do města, mohou to být koncentrické kruhy atd. Nejde samozřejmě o parky, široké ulice a bulváry lemované stromy (kde je místo nejen pro auta) hrají stejnou roli. Koncept členění prostoru však samozřejmě funguje v různých měřítkách, i v malém parku, na náměstí i v celém prostoru města Zlepšení čitelnosti struktury města Aby se ve městě jeden neztratil je důležité z několika úhlů pohledu. Problematika orientace ve městě spustila celou řadu výzkumných projektů z nichž povstala celá řada výsledků. Klasikou tohoto tématu je Město a jeho obraz od Kevina Lynche (1960). Snadná orientace je důležitá nejen z hlediska efektivity pohybu po městě, ale také z hlediska životní pohody obyvatel. Tato hluboce uložená psychologická potřeba, jejíž archetyp se přehrává v mnoha pohádkách pro děti, kdy se hrdina ztratí v hlubokém lese a nemůže nalézt cestu našla odezvu již ve dvacátých a třicátých letech 20. století v celostní psychologii a jejích zásadách základního vizuálního vnímání. Pro vytvoření kvalitních prostranství, tj. v tomto smyslu jasně čitelných, je nutno zkoumat realitu i z tohoto pohledu. Zmíněné principy mohou být užity už při návrhu pouhých složek prostranství, dlažby, zeleně, nábytku, vstupů atd. tak, aby na první pohled bylo zřejmé, kudy, jak, kde, odkud, kam atd. Rychlý přehled, který získáme o prostoru nás více uklidní a umožní nám užívat místo v pohodě, bez napětí. Budeme se tam moci cítit jako doma, což jsou argumenty z Lynchovy publikace (viz Příloha 2). Není od věci argumentovat tím, že přehledný, snadno smysly uchopitelný prostor ulehčí pobyt také lidem s jakýmkoliv smyslovým omezením Vytváříme atmosféru místa Atmosféra místa je vlastně o tom, jak je místo vnímáno námi samými, mluví se o ní také jako o geniu loci. Na místa, kde nacházíme většinou reagujeme instinktivně, především na taková, kde jsme poprvé a neznáme to tam. Na toto je třeba se dívat z hlediska vývojového jako na dědictví, které si neseme z doby, kdy vycítění vhodnosti místa pro usazení se, lov, bezpečí a pohodlí ( ) bylo zásadním pro přežití jednotlivce i skupiny. V klasické době byl genius loci zosobněn, byl jím myšlen jakýsi ochránce místa, živá entita, která místo obývala. Čínská geomantie je vlastně vyjádřením téhož principu. Vždy jde o to nalézat k pobytu vhodná, tj. bezpečná ba i prospívající místa. Čínské představy o toku energie byly uplatněny také v anglickém krajinářství (naše parky z 19. století jsou dědici právě tohoto stylu), jmenovitě Alexandrem Popem a jeho nabádání k tomu, abychom se s geniem loci místa při tvorbě vždy poradili. To se odrazilo v tvorbě parků a zahrad, při vytváření takových kompozic, které navozovaly určitou náladu a podobně. V nedávnější historii se tyto myšlenky objevují znovu ve vědách jako je vývojová psychologie a podobně. To, do jaké míry je možno využít tyto poznatky ve tvorbě místa, je předmětem environmentální psychologie Místo jako nositel identity, významů a hodnot I když jednotlivá místa, prostranství ve městě (stejně tak jejich ucelený systém) určitě význam a hodnotu pro obyvatele mají, je nutno si uvědomit, že pro každého může být význam a hodnota v něčem jiném, nebo mohou být vnímány rozdílně. Tento fakt činí z návrhového procesu velice obtížný úkol, snaží-li se projektant tyto věci brát v úvahu. I když některé osvědčené postupy existují (ale je také třeba se vyhnout uplatňování klišé), zaručit to, že určitým způsobem navržený prostor bude určitým způsobem vnímán se nedá. Významy ho naplní až sami uživatelé a až tam se ukáže jak byl či nebyl návrh úspěšný. I z tohoto důvodu je důležité zahrnout do procesu návrhu různé skupiny budoucích uživatelů. Potenciál místa k přenosu významů může být do určité míry vnímán také jako důsledek zasazení návrhu do kontextu místa. Už před jakýmkoliv návrhem má určené místo několikero kontextů: klimatický, geologický, má nějaký tvar terénu, je v sousedství něčeho, má často nějakou historii, výhledy někam atd. Čím více těchto věcí bere projektant v potaz a vtělí je do návrhu, tím častěji se stává, že místo bude naplněno více významy. Hodnoty vznikají na základě vzájemného působení místa a jeho uživatele. Záleží na čitelnosti místa, jeho naplnění významy, ale také na vnímavosti a hodnotovém systému uživatele či skupin uživatelů. Předat vzkaz jasně (čitelnost významu) je tedy základním úkolem projektanta (chce-li oslovit široké spektrum uživatelů, což nemusí být vždy záměr, je nutno hovořit jasně a jednoduše tedy navrhovat tak). Symboly jsou významné proto, že pokud je publikum zná, je poměrně lehké jimi poukazovat na významy, nechat uživatele ať se s nimi identifikuje (nebo ne) atd. Existuje mnoho způsobů jak symbolický jazyk používat v dizajnu, ale ať už je výsledek jakýkoliv, my lidé - 14

15 vždy skenujeme jakýkoliv prostor při hledání toho, co nám o místě něco napoví. Ohmatávání se děje zrakem, sluchem, čichem ale i mimosmylsově. Probíhá však vždy a u každého. Tabulka 3: Důsledky dizajnu zaměřeného na strukturální a symbolické funkce Kvalita urbánního prostoru: Funkce a míra využití Seznam funkcí městského otevřeného prostoru a tabulky v této kapitole dobře poslouží k ocenění kvality stávajících prostranství a jejich sítě a také k návrhu koncepcí a dizajnu konkrétních nových prostranství. Konečně, míra užívání určitého místa je jedním z nejvýznamnějších indikátorů kvality tohoto místa. To, kolik různých funkcí místo unese je však každopádně východiskem právě této míry užití. Je ale důležité vzít v úvahu, že množství lidí, užívajících nějaký prostor je také přímo úměrné nabídce atraktivních prostranství v okolí a celkovému počtu lidí žijících v lokalitě. Proto je třeba mít na paměti, že míra užití není vševypovídající. - 15

16 Kapitola 3 Shrnutí Plánování se všemi zúčastněnými a pro ně Městské prostory jsou pro lidi, ale které konkrétní skupiny bychom měli vzít v úvahu a zapojit do plánování? Tato kapitola nejprve shrnuje základní faktory, které ovlivňují možnosti využití určitého místa lidmi a až pak se zabývá tím, kdo a jak vůbec užívá či může užívat veřejné prostranství Nakonec shrnujeme hlavní partnery v plánovacím procesu. Přístupnost místa je jedním z hlavních faktorů, které ovlivní jeho užívání různými skupinami. Jedná se o přístupnost místa fyzickou (dizajn ramp, bran atd.), ale mnoho faktorů působí vlastně na straně uživatelů,: jejich vlastní mobility, časové možnosti, tělesná kondice atd. Během života se mobilita dramaticky mění, zatímco předškolní děti jsou ve městě omezeny v pohybu zásadně, s rostoucím věkem roste možnost pohybovat se volně a na větší vzdálenosti. Ke konci života mobilita naopak klesá. Možnost mobility naopak nekoreluje s volný časem, který máme k dispozici atd. Kombinací těchto faktorů pro jednotlivé skupiny obyvatel lze docílit správným návrhem toho, že budeme navrhovat vhodné a vhodně vybavené prostory tam, kde jsou opravdu potřeba. toto volá samozřejmě po vytvoření strategického modelu, který bude zahrnovat sociologická a jiná data a hlavně všechna stávající a plánovaná prostranství. Systém regionálních a celoměstských parků, plácků pro dětí v každém bloku atd. se při vědomí těchto faktorů zdá jistě smysluplnější. V plánování, které je zaměřeno na proměnu urbánního prostoru k lepšímu, by se měly vzít v úvahu tyto základní skupiny obyvatel tak, aby pro ně vždy bylo někde místo: předškoláci školáci náctiletí a mladí dospělí zaměstnaní lidé, lidé v produktivním věku ženy i muži rodiny, rodiče nebo lidé s dítětem, skupinou dětí nezaměstnaní místní obyvatelé dojíždějící pravidelně i jednorázoví návštěvníci /turisté zaměstnavatelé, podniky, místní obchodníci senioři lidé s omezeními pohybu a smyslů a jejich pečovatelé minoritní etnické a kulturní skupiny Poznámka: většina existujících prostranství je navržena s ohledem na majoritní společnost, na průměrného občana, proto je třeba brát ohled zejména na jakkoliv netypické, oslabené skupiny obyvatel tak, aby se při obnově stávajících a návrhu nových prostranství tento dluh postupně smazával. Přímé zapojení co nejširšího spektra budoucích uživatelů je cestou, jak se vyhnout tomu, že se na někoho při plánování a návrhu zapomene, nebo jeho potřeby nebudou dostatečně naplněny. Hlavními hráči v plánovacím procesu by měli být: zadavatel (investor), zástupci místní občiny, relevantní zájmové skupiny a nevládní organizace, městská správa a její relevantní složky, projektant (dizajnér) a potřební specialisté. 3.1 Úvod Jak je zřejmé z předchozí kapitoly, kvalita městského prostoru se odvozuje především od množství funkcí, které má, což také závisí na míře naplnění potřeb uživatelů. Tato kapitola je právě o těchto potřebách a o tom jak tito uživatelé nebo jejich skupiny mají být do - 16

17 celého procesu zapojeni. Zaostřeno máme tedy především na společenské a sociální funkce prostranství i když obyvatelé města samozřejmě profitují i ze všech ostatních typů funkcí (jak zmíněno v předchozích kapitolách). Je velmi lehké říci, že veřejná prostranství by měla být navržena pro celou společnost, je však důležité určit, se kterými skupinami, složkami společnosti máme co do činění a jaké jsou jejich konkrétní potřeby. Doku toto neodhalíme, nemůžeme vlastně nic úspěšně navrhnout, vždy může něco chybět či přebývat či bát uděláno špatně. Podíváme-li se na to, jak byla veřejná prostranství navrhována doposud, musíme si přiznat, že hlas některých skupin byl jaksi více slyšet, zatímco jiné byly oslyšeny zcela. Tato kapitola sice definuje alespoň ty hlavní skupiny ve společnosti a jejich potřeby a jejich zapojení do plánování, je logické, že se více zabývá právě těmi skupinami, které byly v minulosti ignorovány. 3.2 Jak užíváme veřejná prostranství? Hlavní faktory Existuje mnoho způsobů, jak se dá společnost kategorizovat, rozdělit podle demografických charakteristik. Mluvíme-li však o náležitostech veřejných prostranství, existují jen tři faktory, které rozhodují o jejich využití lidmi v rámci jejich životního cyklu. Jsou to: Mobilita Fyzická aktivita/kondice Čas k dispozici Diagram 1: nároky na prostor a jeho umístění v závislosti na věku, volném času a mobilitě - 17

18 Mobilita Mobilita, pohyblivost, nám dáví informaci o vzdálenosti, kam až je uživatel schopen cestovat, aby se dostal na jím žádané veřejné prostranství. Všeobecně, mobilita roste s věkem, i když při detailním pohledu je situace složitější. Předtím, než se naučí chodit, malé děti zcela v pohybu závisí na rodičích, které to zase omezuje, protože je musí vozit, nebo nosit. Jak děti rostou, jejich rádius se rapidně zvětšuje (v závislosti na charakteru urbánního prostředí, kde žijí, rádius dětí na vesnici je až násobně větší, protože tam není tolik překážek pohybu). Náctileté limituje snad jen možnost přepravy, ale například kolo či městská doprava jim dávají k dispozici rozsáhlá území. Pracující dospělí jsou snad nejvíce mobilní skupinou, zatímco na straně nezaměstnaných může být limitujícím faktorem nedostatek peněz. Jak lidé stárnou, jejich mobilita se postupně snižuje, nicméně klišé o seniorech s hůlkou rozhodně neplatí a mnohdy jsou to právě senioři, kteří jsou nejvíce aktivní částí populace. Speciální skupinou, kdy mobilita není spojena tak moc s věkem jsou lidé s omezením pohybu či smyslů. Těm bude věnovat samostatný prostor v této kapitole Fyzická aktivita/kondice Fyzická aktivita a kondice většinou také s věkem nejprve roste a pak slábne. To vede k závěru, že nejméně pohyblivé skupiny, jako jsou batolata, která mohou hodiny prosedět na písku, nepotřebují hektary zelených ploch tak jako mládež plná energie. Je ovšem nutno se i zde vyvarovat klišé jako například představy o seniorech trávících celé dny v parku u šachového stolku, i když všeobecně platí, že tím, jak lidé stárnou, potřebují méně místa (ovšem opět ne tak jejich psi) Čas Druhá strany mince mobility je často čas, který máme k dispozici. Diagram 1 by se dal shrnout následovně: čím jsme mobilnější, tím méně času máme. Takže potenciálně nejaktivnější uživatelé veřejných prostranství jsou tak zaměstnáni v práci či studiu, že mohou užívat otevřený prostor jen v přesně vymezenou dobu. Naopak méně mobilní skupiny často nevědí co s časem Spádové oblasti a hierarchie veřejných prostranství Vezmeme-li v úvahu vztahy mezi mobilitou, fyzickou aktivitou a časem, který mají jednotlivé skupiny lidí k dispozici, vede nás to zákonitě k závěru, že vhodným řešením v koncepci veřejných prostranství je jejich hierarchie, systém různě velkých prostor s různou náplní: je potřeba mít k dispozici plácky a nároží ve skoro každé ulici (a to i pro dospělé, kteří často nemají čas se na větší vzdálenosti dopravit), větší prostranství v každém obytném souboru, atd. až po největší parky a volnočasová centra celoměstského ba regionálního významu. Nesmíme ovšem zapomínat na jejich spojení a to především pohodlné a bezpečné pěší a cyklistické, jelikož vlastnictví a užívání auta ve městě vlastně znemožňuje výskyt prostranství vůbec (parkující auta, mnohapruhové komunikace atd.) V mnoha zemích existují doporučení ohledně typů a velikostí veřejných prostranství a přístupu k nim, více v Příloze č. 2. Populace může být rozdělena do nejrůznějších skupin, zde je návrh rozdělení pro potřeby plánování veřejných prostranství: - 18

19 Diagram 2: Kdo všechno sedí kolem stolu? Jak je vidno z tohoto diagramu, je dost možné, že jeden člověk bude reprezentován hned v několika skupinách najednou, zatímco všichni se během svého života přesouváme z jedné skupiny do jiné. Členové těchto různých skupin mají různé potřeby a nároky s ohledem na městský prostor a je důležité aby tyto potřeby byly předmětem důkladného zkoumání předtím, než se začne s plánováním a návrhem. 3.3 Uživatelé městských prostranství Předškoláci předškoláci většinou nebudou užívat městské prostory bez dohledu rodičů, starších sourozenců či jiného dohledu. Většinou nebudou užívat místa dál od domova. Rodiče či jejich dohlížející budou chtít mít s místem jejich pobytu stálý vizuální kontakt. Samy děti se budou orientovat spíše na uzavřenější prostory, kde nebude těžké najít svůj doprovod a zorientovat se. Školáci Děti na prvním stupni základních škol se pohybují většinou již samy, používají kolo i městskou dopravu, pokud je doprovod nevozí do školy, nabízí se jim volný čas mezi odchodem ze školy a příchodem domů a podobně. Tyto děti se většinou pohybují kontinuálně v rámci jedné čtvrti a proto je třeba na ně myslet v rámci každého bloku domů. Tato skupina je také poměrně náročná na vybavení herními prvky. Náctiletí a dospívající Omezení mobility jsou nízká, místa, která jsou schopni využívat mohou být značně vzdálená od domova. Je pravdou, že zde se uplatňuje naprosto opačná zásada oproti těm nejmenším, vizuální kontakt, zejména s rodiči je nevítaný a vyhledávána budou neformální místa, kde se nevtírá žádná autorita. Není ani potřeba zvláštního vybavení. Všeobecně je tato skupina fyzicky aktivní, i když navrhovat sportovní plácky spíče vyhovuje mužské části. Dívky užívají veřejného prostoru více pasivně a více si vybírají. Pravidlem je spíše malá pozornost, která se věnuje generového hledisku této věkové skupiny. Pracující Ekonomicky aktivní členové společnosti mají teoreticky velmi málo omezení svých schopností využít městský prostor. Zásadní omezení je však nedostatek času, zejména během pravotního týdne. To znamená, že jejich aktivita ve veřejném prostoru se často omezuje na brzké ranní a pozdější večerní hodiny a na víkendy, zejména neděli (v sobotu je nutno vyřídit nákupy). Z toho důvodu je každá příležitost vyžití venku, kterou mají blízko domova nebo práce (nebo po cestě) naprosto zásadní pro jejich schopnost jí využít. - 19

20 Ženy a muži Zde je nutno vzít v úvahu rozdíly mezi pohlavími, především pak otázky přístupnosti a bezpečnosti veřejných prostranství (ať už opravdové nebo pociťované) zejména pro ženy. Generová hlediska jsou ve větší podrobnosti uvedena níže. Rodiny, rodiče či jiný doprovod s dětmi Dospělí, kteří mají děti na starosti jsou omezeni především atraktivitou prostoru tak, jak se bude jevit dětem. Proto je důležité při návrhu prvků pro malé děti myslet rovněž na jejich doprovod i když to může znamenat pouze poskytnutí odpovídajícího posezení a podobně. Nezaměstnaní Lidé bez zaměstnání mají vzhledem k lidem zaměstnaným při užívání veřejných prostranství dvě odlišnosti: za prvé, je pravděpodobné, že na tom budou finančně hůře, což je může omezovat v dopravě na vzdálená místa. To vede k potřebě mít veřejná prostranství rozmístěná rovnoměrně v území. Za druhé, budou mít více času na trávení venku, což nestojí moc peněz a je atraktivní (jsou-li veřejné prostory atraktivní). Místní obyvatelé To jsou všichni, kteří bydlí poblíž veřejného prostranství, které navrhujeme. Je to naše hlavní cílová skupina. Ta však může obsahovat kombinaci všech ostatních skupin s tím rozdílem, že její vztah k jejich prostranství je mnohem více osobní. Pravidelně dojíždějící Tato skupina, v kontrastu s předcházející si obecně nevytváří osobní vtah k místům, který používá mimo své bydliště, i když existují výjimky. Jejich čas bude omezen a užívání veřejných prostranství je specifické, často se omezuje na přestávky na oběd atd. Přítomnost příjemných míst, kde se dá jíst sendvič, nebo jen tak posedět či projít se v rámci pracovní přestávky však může těmto lidem nabídnout přesně ten druh relaxace, který potřebují, aby se lépe soustředili, netrpěli únavou, protáhli se, obzvláště pokud mají sedavé zaměstnání a podobně. Výhody nejsou jen na jejich straně, ale samozřejmě i na straně zaměstnavatelů. Obchodníci, majitelé firem, zaměstnavatelé Každé firmě prospívá, pokud má spokojené a výkonné zaměstnance, navíc dnešní mobilita v rámci ne jednoho státu, ale celého kontinentu znamená, že konkurovat se nedá jen výší platu. Atraktivní prostředí bydliště a zaměstnání je jedním z faktorů, které rozhodují, kde budu chtít žít a pracovat. Co se týče prodeje čehokoliv, bez lidí, kteří projdou kolem výkladu není prodej. Čím atraktivnější prostředí, tím více lidí, zákazníků. Majitelé shopping center to pochopili, nyní je na městských správách, aby se snažily také. Senioři Senioři budou mít obecně více volného času, který mohou trávit dle svého uvážení. Co může být omezeno, je jejich mobilita či vůbec ochota cestovat na delší vzdálenosti. Tato skupina je leckdy těžko uchopitelná, jelikož klišé o babičkách sedících na zápraží neplatí. Alespoň v České republice obecně platí, že senioři budou častěji doprovázeni psem. je proto nutné myslet i na návrh zařízení pro volný pohyb psů tak, aby nedocházelo ke kolizím s ostatními uživateli veřejných prostranství. Lidé s omezeními pohybu a smyslů a jejich doprovod Velice jednoduše řečeno, dizajn veřejných prostranství by měl být takový, aby kladl co nejmenší počet překážek této skupině lidí. V České republice existuje propracovaný normový systém pro návrhy ve veřejném prostoru. Je však důležité si uvědomit, že norma nemůže ošetřit všechny reálné situace a je vhodné návrhy konzultovat s odborníky na tuto problematiku. Migranti a jiné minoritní etnické a kulturní skupiny Lidé s různým kulturním pozadím často užívají veřejný městský prostor jiným způsobem. Zatímco jejich způsob užívání veřejných prostor se může lišit, jednu věc mají většinou společnou. Jejich životní podmínky, co se týče bydlení, bývají omezené, takže veřejná prostranství pro ně nabývají většího významu, stávají se místy, která mohou nahradit nedostatek životního prostoru doma. Turisté, ostatní návštěvníci Konečně, nemělo by se zapomínat, že veřejná prostranství neslouží jen místním obyvatelům. Zejména pro turisty je atraktivita jejich destinace a v případě města zejména otevřeného městského prostoru zásadní při rozhodování o návštěvě (a návratu), nikdo nebude doma líčit krásu pařížských dálnic, že. - 20

StRatEGiE tvorby VEřEJNÝCh prostranství

StRatEGiE tvorby VEřEJNÝCh prostranství Městské prostory cesta k městu uzpůsobenému pro život StRatEGiE tvorby VEřEJNÝCh prostranství jako součást projektu UrbSpace The author: Prof. Richard Stiles, Institute for Urban Design and Landscape Architecture,

Více

Veřejná prostranství a legislativa

Veřejná prostranství a legislativa ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE Brno, listopad 2014 Ing. arch. Naděžda Rozmanová Konference MĚSTO POD POKLIČKOU Metodiky a nástroje pro systémový přístup k veřejným prostranstvím Brno 9. 12. 2014 Veřejná prostranství

Více

ATELIER KOHOUT - TICHÝ

ATELIER KOHOUT - TICHÝ Ústav urbanismu č. 519 Vedoucí ústavu: ing. arch. Jan Jehlík ATELIER KOHOUT - TICHÝ Ing. arch. Michal Kohout, ing. arch. David Tichý Ph.D. hostující konzultant: ing.arch. Irena Fialová Zimní semestr 2009

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Význam ochrany přírody

Význam ochrany přírody Význam ochrany přírody 1. Velký, protože příroda představuje podmínky pro náš život a představuje přirozenou krásu pro náš duševní život. 2. Na světě nejsme sami, žijí s námi i jiné živočišné a rostlinné

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Základy investování. Terminologie

Základy investování. Terminologie Základy investování Terminologie Terminologie investování Investice obecně kapitálový vklad do budoucích výnosů. Jsou to hmotné a finanční zdroje vynakládané na pořizování nového hmotného majetku ( investičního

Více

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í Plzeň, 2012 ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE NÁMĚT Č.1 NÁVRH ZADÁNÍ Zpracoval pořizovatel: MěÚ Klatovy odbor výstavby a územního

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

JAK PRACUJE ARCHITEKT JAKUB CHVOJKA

JAK PRACUJE ARCHITEKT JAKUB CHVOJKA JAK PRACUJE ARCHITEKT JAKUB CHVOJKA HLAVNÍM PARTNEREM ARCHITEKTA JE INVESTOR (ZÁKAZNÍK) SOUKROMÁ OSOBA, FIRMA, INSTITUCE, NEBO ORGANIZACE, KTERÁ MÁ ZÁMĚR VYTVOŘIT, PŘETVOŘIT NEBO OBNOVIT DŮM, PARK, VEŘEJNÝ

Více

Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP

Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP Dne: 15. ledna 2014, zasedací místnost zastupitelstva města, Městský úřad Kopřivnice Přítomni: dle prezenční listiny Příloha č. 2 1/1 Úvodní

Více

Odůvodnění změny č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora

Odůvodnění změny č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora Odůvodnění změny č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora a) Postup při pořízení a zpracování změny č. 1 územního plánu Změna č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora byla pořizována v souladu se zákonem č. 183/2006

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Plánování a význam zeleně v malých městech. Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i.

Plánování a význam zeleně v malých městech. Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. Plánování a význam zeleně v malých městech Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. zeleň v sídle Zeleň je jednou ze základních funkčních složek struktury sídla,

Více

Atelier GNS s.r.o. OBECNÍ DŮM MOUTNICE. architektonická studie. autor: Ing. arch. Martin Navrkal, Ph.D.

Atelier GNS s.r.o. OBECNÍ DŮM MOUTNICE. architektonická studie. autor: Ing. arch. Martin Navrkal, Ph.D. Atelier GNS s.r.o. OBECNÍ DŮM MOUTNICE architektonická studie autor: Ing. arch. Martin Navrkal, Ph.D. 10/2012 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE investor: autor: OBECNÍ DŮM MOUTNICE architektonická studie Obec Moutnice,

Více

Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu

Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu Prezentace pro klíčové představitele Dostat se o úroveň výše RIS JMK je založena na existenci regionálního inovačního ekosystému Regionální

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického

Více

Spokojenost občanů s místním společenstvím

Spokojenost občanů s místním společenstvím Spokojenost občanů s místním společenstvím Ukazatel kvality života (Evropský indikátor udržitelného rozvoje A1) Průzkum Spokojenost občanů s místním společenstvím, ve kterém jsou zjišťovány názory, postoje,

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

Zdravé klima v komunitních školách

Zdravé klima v komunitních školách Zdravé klima v komunitních školách Zajímavý název vzdělávacího programu Zdravé klima v komunitních školách v rámci průřezového tématu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání a také jeho zaměření

Více

N á vrh zadání změ n y č. 2 úze mn í h o p l á nu

N á vrh zadání změ n y č. 2 úze mn í h o p l á nu N á vrh zadání změ n y č. 2 úze mn í h o p l á nu s í d e lního útvaru Novosedly nad Nežárkou úvod červenec 2009 O pořízení změny č. 2 územního plánu sídelního útvaru Novosedly nad Nežárkou (dále též jen

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Voda v krajině Návrat ke kořenům"

Voda v krajině Návrat ke kořenům Voda v krajině Návrat ke kořenům" LeaderFEST Náchod 18. 6. 2015 Ing. Tomáš Havlíček ATELIER FONTES s.r.o. www.fontes.cz - Návrat ke kořenům? Ke kterým? 1000 let? 100 let? 60 let? Co řešíme? 1. Tekoucí

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice POJMY URBANISMUS A ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ, VÝVOJ ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 INTEGROVANÉ TERITORIÁLNÍ INVESTICE POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

Pražská sídliště 2010 - závěrečná zpráva

Pražská sídliště 2010 - závěrečná zpráva Pražská sídliště 2010 - závěrečná zpráva (Švorcová, Makovcová, Mach) Úvod: Naše práce je jednou z částí většího projektu výzkumu sídlišť, v jehož rámci byli dotazováni obyvatelé sídlišť Petrovice, Barrandov,

Více

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období.

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Analýza trhu je klíčovým faktorem budoucího úspěchu

Více

6.30 Ekologický seminář

6.30 Ekologický seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a příroda Přírodopis 6.30 Ekologický seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Ekologický seminář je volitelným předmětem, který se zaměřuje na rozšíření

Více

ŘÍZENÍ PROJEKTŮ a LOGICKÝ RÁMEC

ŘÍZENÍ PROJEKTŮ a LOGICKÝ RÁMEC ŘÍZENÍ PROJEKTŮ a LOGICKÝ RÁMEC 5.listopadu 009 Kopřivnice Lektor: Ing. Roman Branberger, UNICUS s.r.o. romanbra@vol.cz PROGRAM: 0900 095 SPOLEČNÝ ÚVOD (ZAČÁTEČNÍCI/POKROČILÍ) Zahájení, program práce,

Více

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH. metodický pokyn

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH. metodický pokyn VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH metodický pokyn Úvod Související pojmy Související legislativní předpisy Vyhodnocení účelného využití

Více

Projekt Metodika přípravy veřejných strategií. Akční plán aktivit v oblasti strategické práce na rok 2013

Projekt Metodika přípravy veřejných strategií. Akční plán aktivit v oblasti strategické práce na rok 2013 Projekt Metodika přípravy veřejných strategií Akční plán aktivit v oblasti strategické práce na rok 2013 Listopad 2012 Obsah Obsah... 2 1. Kontext vzniku akčního plánu... 3 2. Přehled aktivit... 4 3. Akční

Více

Strategický cíl 4 Funkční a esteticky kvalitní prostředí ve městě

Strategický cíl 4 Funkční a esteticky kvalitní prostředí ve městě Funkční a esteticky kvalitní prostředí ve městě Tvář města v široce pojatém estetickém slova smyslu především pak jeho část, kterou nazýváme sdíleným veřejným prostorem, reflektuje hodnotový systém jeho

Více

Písemná komunikace. PhDr. Libuše Machačová Vědecká knihovna v Olomouci

Písemná komunikace. PhDr. Libuše Machačová Vědecká knihovna v Olomouci Písemná komunikace PhDr. Libuše Machačová Vědecká knihovna v Olomouci Písemná komunikace - 1 Komunikační proces probíhající ve společnosti písemné dorozumívání mezi lidmi. Budeme se zabývat především písemnou

Více

Mikroekonomie I: Trh výrobních faktorů

Mikroekonomie I: Trh výrobních faktorů PhDr. Praha, VŠFS, 29.11.2010 Výrobní faktory Poptávka po výrobních faktorech Výrobní faktory = vzácné vstupy, které používáme k produkci statků-výstupu Tradiční výrobní faktory Prvotní výrobní faktory:

Více

Nadace Partnerství PROGRAM PROSTORY

Nadace Partnerství PROGRAM PROSTORY Nadace Partnerství PROGRAM PROSTORY Program Prostory Naše vize: Kvalitní veřejná prostransví Na jejich vzniku se podílí veřejnost, samospráva, místní podnikatelé, OS Místa kvalitní Místa obyvatelná Místa

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

Postup mezistátní EIA v České republice

Postup mezistátní EIA v České republice Postup mezistátní EIA v České republice Úvodní poznámka V České republice je příslušným úřadem pro mezistátní EIA výhradně Ministerstvo životního prostředí (viz 21 písmeno f zákona 100/2001). Toto platí

Více

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 3. 6. 2014 Č. j.: 38130/ENV/14 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Změna č. 1 Územního plánu Okna

Změna č. 1 Územního plánu Okna Změna č. 1 Územního plánu Okna Zastupitelstvo obce Okna, příslušné podle 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále

Více

Celkové agregované vyhodnocení 60,93 72,12 90,92 77,26 73,89 0,00 73,91. Celkové agregované vyhodnocení 100,00 71,18 69,23 32,97 63,21 0,00 64,63

Celkové agregované vyhodnocení 60,93 72,12 90,92 77,26 73,89 0,00 73,91. Celkové agregované vyhodnocení 100,00 71,18 69,23 32,97 63,21 0,00 64,63 Strategický plán města Havířova Strategický plán města Havířova byl schválen 23. 6. 2008 zastupitelstvem města o počtu 43 členů, z toho 9 žen tj. 21%. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu

Více

Dotazník pro (sebe)posouzení

Dotazník pro (sebe)posouzení 1 Dotazník pro (sebe)posouzení Kontaktní informace Jméno (stačí křestní) E-mail Tel. Věk Aktuálně využívaná podpora Aktuálně mi poskytuje podporu: Neplacená péče rodiny, přátel nebo sousedů Placená (z

Více

Přehled fichí. MAS Sedlčansko, o.p.s.

Přehled fichí. MAS Sedlčansko, o.p.s. Přehled fichí Fiche č. 1: Podpora a vznik mikropodniků (minimální výše ZV 100 000, maximální výše ZV 500 000) 1) rekonstrukce a modernizace objektu, případně nová výstavba budov a ploch pro zakládání a

Více

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Příloha č. 1 KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI - 1 - 1. Terminologie V koncepci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve Zlínském kraji je jednotně užívána

Více

Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT)

Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT) Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT) Charta projektu má za cíl poskytnout úplné a pevné informační základy pro schválení projektu. Následně je Charta projektu rozpracována do

Více

Controllingový panel 2013 Plánování

Controllingový panel 2013 Plánování Controllingový panel 2013 Plánování Controller Institut provádí od roku 2007 roční komplexní průzkum controllingových procesů, takzvaný Controlling-Panel. Stejně jako v letech 2011 a 2012 byla také v roce

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

VY_32_INOVACE_008. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_008. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_008 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Vztahy mezi organismem a prostředím Vyučovací

Více

BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA.

BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA. BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA. Průřezová témata vstupují do vzdělávání jako aktuální zajímavé odkazy k pochopení správnému vnímání různých procesů v současné společnosti. Mají především ovlivňovat postoje,

Více

Analýza indikátorů možného rozvoje venkova

Analýza indikátorů možného rozvoje venkova Evropský model země dělství a jeho aplikace v podmínkách českého agrárního venkova Ing. arch. Iveta Merunková merunkova@gmail.com ČZU Praha Analýza indikátorů možného rozvoje venkova Kvalita venkovského

Více

DOBRODRUŽSTVÍ KOCOURA BROWNFIELDA

DOBRODRUŽSTVÍ KOCOURA BROWNFIELDA DOBRODRUŽSTVÍ KOCOURA BROWNFIELDA MŇAÚÚÚ! Kocour Brownfield přináší nové příležitosti našim městům a obcím Nezisková organizace IURS-institut pro udržitelný rozvoj sídel o.s. - založena 2001, se zabývá

Více

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Petr Kurfürst Brno, 13.10.2014 PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Účel Oblast působnosti Přínosy Hlavní rysy Cyklus SUMP podle

Více

Udržitelná doprava a Plány udržitelné městské mobility. Zbyněk Sperat (prezent. David Bárta)

Udržitelná doprava a Plány udržitelné městské mobility. Zbyněk Sperat (prezent. David Bárta) Udržitelná doprava a Plány udržitelné městské mobility Zbyněk Sperat (prezent. David Bárta) Obsah vymezení pojmu udržitelná doprava evropské a národní souvislosti poznatky z projektu QUEST plány udržitelné

Více

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU?

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU? ZAČÍT SPOLU ZÁKLADNÍ INFORMACE program Začít spolu (Step by Step) je realizován ve více než 30 zemích v ČR od 1994 v MŠ, 1996 v ZŠ pedagogický přístup orientovaný na dítě spojuje v sobě moderní poznatky

Více

Podnikové, programové a projektové cíle. Pavel Reich, Logica Listopad 2011

Podnikové, programové a projektové cíle. Pavel Reich, Logica Listopad 2011 Podnikové, programové a projektové cíle Pavel Reich, Logica Listopad 2011 Co vedení společnosti vrtá hlavou Projekt byl dokončen včas a v rámci plánovaného rozpočtu. Řešení se v zásadě chová, jak bylo

Více

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Projekt vznikl za přispění Nadace ČEZ A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Společnost: VÍTKOVICE POWER ENGINEERING Zástupce: Mgr. Pavel Řehánek Soft Skills (nebo-li měkké dovednosti ) Co jsou to Soft Skills??? Pojem "osobnost"

Více

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,

Více

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře)

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Následující analýza výhodnosti vstupu do II. pilíři vychází ze stejné metodologie, která je popsána v Pojistněmatematické zprávě

Více

Místo. Struktura. Tohle všechno je pro nás východiskem, které přijímáme a hledáme další nástroje pro dosažení vyšší kvality nově navrhované struktury.

Místo. Struktura. Tohle všechno je pro nás východiskem, které přijímáme a hledáme další nástroje pro dosažení vyšší kvality nově navrhované struktury. textová část Místo Výhled ze svahu je příjemný. Okna směrem do kotliny- do centra města, osvětluje východní slunce. Na jihu a na severu stojí nová zástavba, veřejný prostor absentuje. Zde to musí být jinak-

Více

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ 1 VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ Obsah: Výchova k volbě povolání vzdělávací cíle str. 2 Obsahové zařazení tematických okruhů str. 3 Výchova k občanství 6.- 7. ročník str. 4 Výchova k občanství 8.- 9. ročník

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

NĚKOLIK POZNÁMEK K SOUČASNÉ SUBURBÁNNÍ VÝSTAVBĚ

NĚKOLIK POZNÁMEK K SOUČASNÉ SUBURBÁNNÍ VÝSTAVBĚ NĚKOLIK POZNÁMEK K SOUČASNÉ SUBURBÁNNÍ VÝSTAVBĚ Jana Temelová, Martin Ouředníček Suburbanizace znamená rozšiřování městské zástavby, stěhování městského obyvatelstva a dalších aktivit z jader měst do jejich

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

Další dotační programy pro revitalizaci brownfields v ČR

Další dotační programy pro revitalizaci brownfields v ČR Další dotační programy pro revitalizaci brownfields v ČR Minulé a nové dotační programy pro oblast brownfields v ČR Původní program (2004-2006) Program na podporu rozvoje průmyslových zón OP Průmysl a

Více

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra Sociální služby v Pardubickém kraji v kontextu péče o osoby s poruchou autistického spektra Bc. Edita Moučková Krajský úřad Pardubického kraje 20. 4. 2015 ÚVOD Poruchou autistického spektra trpí v ČR odhadem

Více

Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu

Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu Strategický plán města Zlína Strategický plán města Zlína byl schválen v říjnu 2012 zastupitelstvem města o počtu 41 členů, z toho 9 žen tj. 22%. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu

Více

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt Projektový management Lekce: 8 Projektový management Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Projektový management je typ managementu uplatňovaného k zabezpečení realizace jedinečných, neopakovatelných, časově

Více

Tvorba indikátorů pro udržitelnou mobilitu a sběr dat. Ing. Luděk Dostál

Tvorba indikátorů pro udržitelnou mobilitu a sběr dat. Ing. Luděk Dostál Tvorba indikátorů pro udržitelnou mobilitu a sběr dat Ing. Luděk Dostál Společné evropské indikátory ukazatele, hodnotící rozvoj města a kvalitu života obyvatel využitelné pro vedení města pro informovanost

Více

ARCHITEKTURA, ERGONOMIE, EKOLOGIE. efektivita ergonomie ekologie estetika

ARCHITEKTURA, ERGONOMIE, EKOLOGIE. efektivita ergonomie ekologie estetika ARCHITEKTURA, ERGONOMIE, EKOLOGIE Uměnověda byla tradičně zvyklá hodnotit architekturu především po estetické stránce. Někdy se hovoří také o funkcích stavby a ekonomice, v poslední době je módní zmiňovat

Více

PLÁN OCHRANY A KONCEPCE REGENERACE KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY A PROBLÉMY DOSTUPNOSTI INFORMACÍ O KULTURNÍ KRAJINĚ PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ

PLÁN OCHRANY A KONCEPCE REGENERACE KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY A PROBLÉMY DOSTUPNOSTI INFORMACÍ O KULTURNÍ KRAJINĚ PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ PLÁN OCHRANY A KONCEPCE REGENERACE KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY A PROBLÉMY DOSTUPNOSTI INFORMACÍ O KULTURNÍ KRAJINĚ PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ doc.ing.arch. Ivan Vorel, CSc, Ing.arch. Simona Švecová Katedra urbanismu

Více

PROMĚNA STŘEDNÍCH ŠKOL V CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ Stručný výtah z projektové žádosti projektu UNIV 2 KRAJE

PROMĚNA STŘEDNÍCH ŠKOL V CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ Stručný výtah z projektové žádosti projektu UNIV 2 KRAJE PROMĚNA STŘEDNÍCH ŠKOL V CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ Stručný výtah z projektové žádosti projektu UNIV 2 KRAJE Cílem projektu je proměna SŠ (především odborných) v centra celoživotního učení, tzn. otevřené

Více

7.3 Projekt Celý svět ve škole

7.3 Projekt Celý svět ve škole 7.3 Projekt Celý svět ve škole Hlavní cíl projektu: V souladu se strategickými záměry ŠVP, jako jsou otevřenost, spokojenost, spolupráce, partnerství a pozitivní vztah, je hlavním cílem projektu zapojit

Více

2008-2010 PŘÍLOHA 3: PROVÁZANOST OPATŘENÍ PRIORIT PROGRAMU S VYBRANÝMI KONCEPCEMI A PLÁNY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE

2008-2010 PŘÍLOHA 3: PROVÁZANOST OPATŘENÍ PRIORIT PROGRAMU S VYBRANÝMI KONCEPCEMI A PLÁNY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Program rozvoje Královéhradeckého 2008-2010 I. Priorita Podnikání a zaměstnanost Priority / opatření PRK A) Podpora stávajících firem jako stabilizujícího prvku regionální ekonomiky a zaměstnanosti 1.

Více

LEGISLATIVNÍ A STRATEGICKÁ VÝCHODISKA V PROCESU PLÁNOVÁNÍ KRAJINY

LEGISLATIVNÍ A STRATEGICKÁ VÝCHODISKA V PROCESU PLÁNOVÁNÍ KRAJINY LEGISLATIVNÍ A STRATEGICKÁ VÝCHODISKA V PROCESU PLÁNOVÁNÍ KRAJINY Ing. arch. Vladimír Dujka Územní plánování v procesech plánování a projektování krajiny Konference AUÚP ČR, Lednice 24. 25. 9. 2015 OBSAH

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 25. 11. 2014 Č. j.: 81992/ENV/14 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na

Více

DOTAZNÍK pro občany obce Pržno

DOTAZNÍK pro občany obce Pržno DOTAZNÍK pro občany obce Pržno Milí občané Pržna, do rukou se Vám dostává dotazník, který si klade za cíl zjistit, jak si Vy občané obce Pržno představujete svoji obec, kde vidíte její problémy a kam si

Více

Ing. Vladislav Bízek Organizace DHV CR, spol. s r. o. Název textu Programy ke zlepšení kvality ovzduší BK10 - Legislativa a právo Datum Prosinec 2001

Ing. Vladislav Bízek Organizace DHV CR, spol. s r. o. Název textu Programy ke zlepšení kvality ovzduší BK10 - Legislativa a právo Datum Prosinec 2001 Autor Ing. Vladislav Bízek Organizace DHV CR, spol. s r. o. Název textu Programy snižování emisí Programy ke zlepšení kvality ovzduší Blok BK10 - Legislativa a právo Datum Prosinec 2001 Poznámka Text neprošel

Více

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup říjen 2008 Základními podmínkami pro integraci do nové společnosti je přístup k dobrému vzdělání a k pracovnímu trhu. Rozhovor s Barbarou John, bývalou komisařkou pro integraci a migraci v Berlíně Abstrakt:

Více

Strategický plán města Olomouce. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu

Strategický plán města Olomouce. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu Strategický plán města Olomouce Strategický plán města Olomouce byl schválen v prosinci 2007 zastupitelstvem města o počtu 45 členů, z toho bylo 10 žen tj. 22%. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického

Více

1 Evropské dokumenty ve vztahu k požární ochraně

1 Evropské dokumenty ve vztahu k požární ochraně 1 Evropské dokumenty ve vztahu k požární ochraně 1.1 Úvod V roce 1985 byl v ES zahájen proces sjednocení postupů při hodnocení výrobků. Aby mohly být výrobky takto jednotně hodnoceny, je zapotřebí znát

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

Návrh Zadání změny č.2

Návrh Zadání změny č.2 Návrh Zadání změny č.2 územního plánu obce LÁZNĚ TOUŠEŇ Pořizovatel: Spolupracující zastupitel: Výkonný pořizovatel: OÚ MĚSTYSE LÁZNĚ TOUŠEŇ Hlavní 56, 250 89 Lázně Toušeň tel. 326 992 302 Ing. František

Více

Ve dvou se to lépe táhne. Proč je dobré nosit sluchadla na obou uších.

Ve dvou se to lépe táhne. Proč je dobré nosit sluchadla na obou uších. Ve dvou se to lépe táhne 8 Proč je dobré nosit sluchadla na obou uších. Toto je osmá ze série brožur Widex o sluchu a záležitostech, které se sluchu týkají. Slyšet svět kolem nás Pro naši schopnost dobře

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Cohousing je koncept blízkého sousedského

Cohousing je koncept blízkého sousedského Cohousing je koncept blízkého sousedského bydlení určený lidem, pro které je důležité cítit se někde doma, cítit sounáležitost k místu i komunitě, která ho obývá. Hlavní princip cohousingu spočívá ve sdružení

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz K některým aspektům výběru piva českými konzumenty

Více

Problematika lokalizace velkoplošných sportovních a rekreačních zařízení v přírodním prostředí: Lesní území v Praze a golfové areály

Problematika lokalizace velkoplošných sportovních a rekreačních zařízení v přírodním prostředí: Lesní území v Praze a golfové areály Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Problematika lokalizace velkoplošných sportovních a rekreačních zařízení v přírodním prostředí: Lesní území v Praze a golfové areály Případová

Více

CZ.1.07/1.3.49/01.0002

CZ.1.07/1.3.49/01.0002 Název projektu: Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních Reg. č. projektu: Modul : Uplatnění řízení týmů a projektů v praxi Pro vyžití ve školních projektech Jde

Více

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny:

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny: 1. MANAGEMENT - činnost bez které se neobejde žádný větší organizační celek - věda i umění zároveň - nutnost řízení také v armádě, na univerzitách v umění i jinde. Potřeba řídit se objevuje už se vznikem

Více

významný potenciál v urbanismu a architektuře

významný potenciál v urbanismu a architektuře významný potenciál v urbanismu a architektuře Ing. Jitka Dostalová 23.10.2013 Funkce zeleně biotop pro život rostlin, hmyzu a živočichů přirozená vsakovací plocha návrat srážkové vody do přírodního koloběhu

Více

Teorie centrálních míst. Přednáška z předmětu KMA/DBG2 Otakar ČERBA

Teorie centrálních míst. Přednáška z předmětu KMA/DBG2 Otakar ČERBA Teorie centrálních míst Přednáška z předmětu KMA/DBG2 Otakar ČERBA Teorie centrálních míst Teorie centrálních míst neboli teorie prostorové rovnováhy Zabývá se problematikou prostorového systému osídlení,

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 26. 1. 2015 Č. j.: 5429/ENV/15 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ Mgr. Kamila Balcarová PODSTATA A CHARAKTERISTIKA MONTESSORI PEDAGOGIKY 3 pilíře Montessori výchovně vzdělávací systému Připravený (vědomý) dospělý Připravené prostředí

Více