Strategie tvorby veřejných prostranství

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Strategie tvorby veřejných prostranství"

Transkript

1 Městské prostory cesta k městu uzpůsobenému pro život Strategie tvorby veřejných prostranství jako součást projektu UrbSpace - 1

2 Úvodní shrnutí Kapitola 1 Úvod a širší kontext Záměry a cíle Vymezení otevřeného prostoru Systém, hierarchie, spojení...6 Širší kontext a otázka politiky...7 Kapitola 2 Vlastnosti dobrého městského prostoru Životní prostředí Sociální a společenské funkce...12 Strukturální a symbolické funkce...13 Kapitola 3 Plánování se všemi zúčastněnými a pro ně Úvod Jak užíváme veřejná prostranství? Hlavní faktory Uživatelé městských prostranství Genderová hlediska: Plánování v zájmu žen a menšin Město pro všechny : Plánujeme pro hendikepované a všechny ostatní...22 Partneři v plánovacím a návrhovém proces...22 Kapitola 4 Plánování a návrh zásady úspěšného procesu Úvod: Navrhování jako proces Začínáme vytváříme vizi Přípravná fáze Vlastní návrh / dizajn Fáze Realizace Správa a údržba, stálý dohled a vyhodnocování...31 Závěry omezení a příležitosti dobrého plánovacího procesu...32 Kapitola 5 Jak to vše složit tak, aby vznikl dobrý návrh? Úvod: programová náplň a dizajn prostoru...33 Fyzické vlastnosti místa a jejich odraz v návrhu Vytváříme kvalitní zadání Definujeme základní elementy - vzorce Typologie prověřených forem městských prostranství Několik příkladů typických veřejných prostranství...35 Spojení do celku, který je více než pouhým součtem částí

3 Celkové Shrnutí Národní a mezinárodní politiky v oblasti životního prostředí, především pak Evropská úmluva o krajině, stále více přiznávají zásadní roli přívětivého městského a příměstského otevřeného prostoru nejen pro kvalitu života obyvatel sídel, ale také pro ekonomické aktivity investorů a vytváření pracovních míst. Důležitost této úmluvy, která již nabyla účinnosti, je podtržena faktem, že většina lidí v Evropě žije v urbanizovaném prostředí. Tato práce poskytuje jakýsi návod k plánovacímu procesu a vlastnímu navrhování dobrého městského prostoru, jehož existence je jednou z nepostradatelných podmínek plnění cílů, které stanovuje Úmluva. Jsou zde obsažena kritéria definující kvalitu městského prostoru stejně jako procesní zásady, jak k ní dospět. Městský prostor, někdy se též hovoří o veřejném prostranství, zahrnuje nejen parky, sady, náměstí a jiná prostranství ale je jím vlastně průběžná síť veškerého nezastavěného místa ve městě a jeho blízkém okolí. Obklopuje budovy a ostatní struktury, dává jim vyniknout, poskytuje místo k pobytu, pohybu k samotnému bytí vně budov a to nejen pro lidi, ale veškeré živé organizmy, se kterými město sdílíme. Pokud jsou spojující tepny a uzly této sítě navrženy dobře, jsou schopny plnit nejen okrašlovací či pobytovou funkci, ale mnoho dalších, stejně zásadních pro život obyvatel města. Jde o celou řadu kladného působení v oblasti klimatu, vodního režimu, hlukové a emisní zátěže atd. (především zelená prostranství). Odhlédneme-li od výše zmíněného kladného efektu v oblasti životního prostředí, dobře fungující městský prostor přímo kladně působí na lidi samotné, jejich duševní a tělesné zdraví, chování, nabízí prostor pro volnočasové aktivity, setkávání a mnoho dalšího. Role kvalitního městské prostoru s pobytovými funkcemi má tak zásadní roli ve vytváření sociální struktury společnosti, že je s podivem, jak málo se nad tím mnohé samosprávy zamýšlejí. Je nutno poznamenat, že soudobá evropská společnost je ohrožena odstředivými tendencemi, vyváří se skupiny, které spolu nekomunikují atd. Pravidelný kontakt ve veřejném prostoru, byť by šlo jen o pozorování, je nezbytný pro to, aby zmizel neopodstatněný strach z cizího, neznámého. A konečně, i když výčet by mohl pokračovat, je zde význam, který není tak lehce uchopitelný či rozeznatelný. Jedná se o to, že to je především městské prostor, veřejné prostranství, které vytváří image města, ke kterým si obyvatelé vytvářejí vztah. Lidé se ztotožní lépe s pláckem ve své čtvrti, kam si chodí denně sednout, než s dálničním obchvatem. Předtím, než může být jedna z těchto funkcí, natož pak všechny, naplněna, je nutno splnit jednu základní podmínku, je nutno volný, přístupný prostor vůbec mít. Historicky měla města vždy veřejná prostranství, náměstí parky, bulváry, nároží atd., ne vždy je však v nové výstavbě pamatováno na toto veřejné a naopak ve starší zástavbě jdou volné prostory často ohroženy snahou je zastavět nebo si je přivlastní lidé pro svoje auta. Ochrana stávajících a poskytování nových veřejných prostranství by měly být součástí každého dobrého strategického plánu, každé vize, územního plánu a dokumentů z něj vycházejících. Ne každé městské prostranství je schopno naplnit všechny či jen většinu shora zmíněných funkcí, ale také nelze očekávat, že se to stane jaksi samo od sebe. Pro plné využití potenciálu, který ten který prostor skýtá, je potřeba jej pečlivě a poučeně naplánovat a navrhnout (nebo uskutečnit změny stávajícího). Také není samozřejmé, že profitovat z existence veřejného prostranství budou všichni zúčastnění (bydlící, pracující či jen procházející bez ohledu na věk, pohlaví atd.). Proto je důležité, aby se do plánovacího procesu zapojili obyvatelé, firmy, nevládní organizace. Jen tak je možné co nejvíce vyloučit to, že se na potřeby nějaké skupiny zapomene. Ze zkušenosti víme, že se tomu tak bohužel dělo a děje. Je zásadní si pokládat otázky o využitelnosti a přístupnosti prostoru všemi skupinami obyvatel, od malých dětí po seniory, lidí s omezeními pohybu, či smyslovými omezeními atd. Mužské a ženské hledisko je nutno opět zohlednit. Zkrátka je třeba se snažit o odstranění bariér, a to jak fyzických tak psychologický, které by ztížily či znemožnili užití prostoru nějakou skupinou. Dalším aspektem, který je třeba brát v úvahu je bezpečnost prostoru, ať už se jedná o překážky pohybu, či elementy působící zranění, tak o charakter prostoru jako takového. Ten totiž může mít vliv na výskyt kriminality, asociálního chování atd. Maximalizace pocitu bezpečí je zásadním hráčem v tom, jestli bude prostor lidmi využíván a jak. Dobrý městský prostor by měl být tedy naplněn co nejširším spektrem funkcí pro nejrůznější skupiny obyvatel. Tento dokument definuje jak tyto funkce, tak potřeby různých skupin lidí. Aby se tyto dvě strany mince protnuly je nutno se soustředit na celá plánovací proces, jeho strukturu, to, kdo se ho účastní a kdy. - 3

4 Účast veřejnosti, veřejná projednávání mají v tomto procesu základní úlohu. Všichni, kterých se projekt nějakým způsobem týká, by měli dostat prostor k tomu, aby se mohli vyjádřit či stát se přímo součástí procesu. Čtyři základní záze plánovacího procesu jsou v této práci rozebrány do většího detailu. Jde o Přípravu, Návrh, Realizaci a konečně o Správu. Zahrnout všechny zájmové skupiny a subjekty je nutno zapojit již od samého začátku. Výčet zásad zakončíme tím, že hlavním úkolem je všechny tyto aspekty dobře sjednotit ve výsledném návrhu, totiž aspekty životního prostředí, ochrany zájmu slabších, participace veřejnosti, tak aby vznikl životaschopný, dobře strukturovaný veřejný prostor. Nadto by to měl být prostor s charakterem, duší či identitou, jedině tak si k němu lidé najdou cestu, jedině tak nebude jen snůškou funkčních prvků bez významu, sjednocení. Aby se toho dalo dosáhnout, lze jedině doporučit veřejné soutěže o návrh a účast těch nejlepších odborníků, vyplatí se to. - 4

5 Kapitola 1 Shrnutí Úvod a širší kontext Tato strategie považuje městský prostor za zásadní náležitost každého města, zdroj, který je všezahrnující a neomezuje se na konkrétní příklady, které se vybaví každému: parky a náměstí. Když se řekne městský prostor, rozumíme jím veškerou nezastavěnou plochu ve městě. Působí jako síť spojující všechny uzly (parky, náměstí, nároží, plácky atd.) navzájem a váže je na prostor za hranicemi města, venku, v krajině. Toto široké pojetí je důležité nejen z důvodu uvědomění si faktu, že prostor je kontinuální, stejně jako naše touha po pohybu v něm, ale jen tak lze dostatečně vnímat rozdílnou pozici zmíněných uzlů v rámci této sítě. Ony tvoří systém, každý má trochu jinou roli a je třeba k nim takto přistupovat či je tak navrhnout. I když je nezbytné vnímat kontinuitu prostoru, zejména při strategickém plánování, ve praxi je mnohdy nutno rozlišovat, dělit, klasifikovat. Například podle majetkové struktury, přístupnosti (veřejné, neveřejné) atd. Toto rozlišení je zásadní v jakémkoliv plánování, už jen proto, že s pozemkem ve vlastnictví města lze snadno nakládat, nemělo by se zapomínat na to, že samospráva má rozsáhlé pravomoci ovlivňovat i to, jak bude nakládáno s pozemky soukromými (skrze územní plánování, stavební řízení, finanční a informační podporu atd.) Veřejná správa si opravdu stále více uvědomuje důležitost městského prostoru. Snad nejvýznamnějším potvrzením této tendence je ratifikace Úmluvy o krajině 30 Evropskými zeměmi. Zásady uvedené v Úmluvě bude těchto 30 států (včetně ČR) muset vtělit do své národní legislativy. Zásadní z obsahu Úmluvy je již jen to, že krajinu definuje jako totální pokryv té které země (a o tu je nutno patřičně pečovat) a že městské a příměstské krajině, kde dnes žije drtivá většina evropské populace, přisuzuje stejný význam jako krajině venkovské (zemědělské) a přírodní. Tato práce poskytuje jakýsi návod k plánovacímu procesu a vlastnímu navrhování dobrého městského prostoru. Právě celostní přístup ke plánování městského prostoru je jedním ze zásadních doporučení Úmluvy. 1.1 Záměry a cíle Tento projekt se zabývá nástroji zlepšení kvality prostředí menších urbánních celků. Soustředí se na územní plánování a specificky na jeho část, která se týká městské krajiny a otevřeného prostoru menších měst (či městských částí). Evropská úmluva o krajině, kterou podepsala i Česká republika, adresně oceňuje hodnotu městské a příměstské krajiny a její důležitost pro kvalitu života obyvatel měst.tento projekt pracuje se strategickým přístupem k podpoře aktivního a informovaného zapojení celé řady účastníků celého plánovacího procesu místních úřadů a podnikatelů, urbanistů a běžných občanů či jejich sdružení. Je důležité vzít v úvahu co nejširší spektrum partnerů již od počátečních fází procesu utváření či revitalizace městské krajiny otevřeného městského prostoru, tohoto jeviště života města. Tento strategický přístup znamená, že nebudou opomenuta žádná hlediska, ať už se jedná o kriminalitu, nezdravé tendence ve společnosti atd. 1 Celkovým cílem projektu UrbSpace je poskytnout jakýsi návod či průvodce k tomu, jak utvářet kvalitní městský veřejný prostor tak, aby přispěl k podpoře přitažlivosti území a celkové kvalitě života ve městě. Tato Společná strategie/obecné zásady doporučuje postupy, kterými lze dosáhnout vytvoření vysoce kvalitní městské krajiny či jednotlivých veřejných prostranství, což je jednou ze zásadních podmínek dosažení tohoto cíle, tedy města přívětivého pro každodenní pobyt jeho obyvatel i návštěvníků. Ve snaze o splnění vytčeného cíle staví tato strategie na zjištěních šesti pracovních textů, jejichž příprava předcházela této Strategii. Tyto přípravné dokumenty se zabývaly zvláštními aspekty navrhování veřejných městských prostranství, jako je životní prostředí (přírodního), participace, generová hlediska, bezpečnost, přístupnost, a vlastní dizajn. Tato Strategie je určena pro všechny, kteří jsou zodpovědní či jim záleží na kvalitě městského prostředí a úžeji těm, kteří jsou zapojení v plánování, konkrétních návrzích řešení a správě veřejných městských prostranství. Politikům a odpovědným zaměstnancům na místních úřadech poskytuje: různé úhly pohledu, ze kterých lze vnímat typy a funkce veřejných prostranství a potřeby jejich uživatelů rady a volby cest jak dosáhnout toho, aby realizované projekty byly životaschopné seznam konkrétních kroků, které je třeba učinit v rámci plánování, realizace a správy Urbanistům, architektům, krajinářům a dalším odborníkům poskytuje: - 5

6 informace o tom, jaké dokumenty a jaká rozhodnutí by měly učinit odpovědné osoby na straně investora před vlastním zadáním předtím, než začne odpovědný proces vlastního návrhu výčet či typologii všeho toho, co lze považovat za skladebný prvek otevřeného městského prostoru a ověření platnosti všeobecných vzorů/šablon dizajnu, které jsou založeny na šesti tématech předcházejících pracovních textů Občanům a jejich sdružením poskytuje: potřebný vhled do plánovacích procesů tak, aby se mohli sami aktivně a hlavně užitečně zapojit přehled základních kritérií pomocí něhož mohou posoudit kvalitu existujících či navrhovaných veřejných prostranství Aby se dostálo potřebám všech těchto skupin, Strategie se snaží vyjádřit k těmto základním otázkám: Proč vlastně potřebujeme veřejná prostranství? (ideový kontext) Jaké jsou charakteristiky dobrého veřejného prostranství? (prostor a jeho programová náplň) Pro koho bychom měli tyto prostory plánovat (uživatelé) Jak přistoupit k plánovacímu procesu (proces) Otázka kdy a kde tato veřejná prostranství vytvářet je ztěžka zobecnitelná a záleží na každém jednotlivém případu. 1.2 Vymezení otevřeného prostoru Často je na otevřený městský prostor nazíráno jako na jednotlivá místa jako parky nebo náměstí a viděno tímto úhlem pohledu, mohou mít nejrůznější formu (viz Příloha 1: výčet hlavních typů veřejných prostranství). V širším smyslu lze však otevřený městský prostor vnímat jako všezahrnujícího, jmenovitě jako průběžnou síť všeho nezastavěného prostoru. Je to sít, která spojuje jednotlivá místa (veřejná prostranství), probíhá kolem staveb všech typů, formuje jejich okolí, pozadí a uvádí je do souvislostí. Vlastně však lze za otevřený městský prostor považovat všechna významná místa, která jsou v městské zájmové zóně, například příměstské rekreační zóny atd.. Ačkoliv je toto širší vnímání otevřeného městského prostoru jako něčeho spojitého, nepřerušeného zásadní pro strategické plánování, dizajn a správu, z praktických důvodů je vhodné rozlišovat jeho dílčí části, jednotlivá veřejná prostranství. Máme různé způsoby,jak toto rozdělení učinit, např. podle majetkového klíče, odpovědnost za správu, šíři veřejného přístupu, strukturu, způsob užití atd. Jedno zásadní rozlišení lze učinit jistě mezi soukromým a veřejným prostorem. Je ale důležité si uvědomit, že ovlivnit obecní politikou lze nejen veřejná prostranství. Existuje mnoho způsobů, kterými lze ovlivňovat soukromé subjekty a jejich pozemky, ať už jde o institut územního plánu, územního a stavebního řízení atd., stejně jako využití veřejných finančních prostředků v podobě specificky podmiňovaných grantů soukromým vlastníkům atd. Neméně důležitým momentem je jen poskytování jasných informací a doporučení úřady o vhodné praxi v přístupu k otevřeným městským prostorům. I když existují případy, kdy je možno rozumně rozlišit mezi městskými otevřenými prostory v širším slova smyslu, a 'veřejným prostorem', existuje také mnoho situací, kdy otázka vlastnictví je méně významná. Veřejný přístup nebo právo veřejného užívání může například být uděleno i na soukromě vlastněném prostoru, pokud je tradičně veřejně přístupný. Ale i soukromé otevřené prostory (zahrádkářské kolonie např., které jsou veřejně nepřístupné) mohou hrát významnou roli. Jsou útočištěm pro nejrůznější druhy rostlin a živočichů (přirozeně se vyskytujících). tyto prostory mohou přispívat mnoha jinými formami ke zlepšení městského prostředí jako takového (čistota a vlhkost vzduchu, pohledová přívětivost atd. Z hlediska správy a údržby veřejných prostranství může být dobrým nápadem převod alespoň některých povinností a odpovědností na uživatele. Před přijetím jakéhokoliv rozhodnutí o stavbě, plánu či strategii má určitě smysl začít uceleným pohledem na problematiku otevřeného městského prostoru a až pak se zabývat vlastnictvím jednotlivých parcel či odpovědností správců 1.3 Systém, hierarchie, spojení I když je důležité zvažovat každé jednotlivé veřejné prostranství zvlášť, naprosto zásadní je nutnost dívat se na tato místa jako na uzly celé sítě. Jak již bylo shora zmíněno, tato síť nezastavěných prostor města je všudypřítomná, plynulá, je kolem všech budov a - 6

7 konstrukcí. Uzly veřejných prostranství (náměstí, široké ulice, plácky, parky, parčíky ale i jednotlivá nároží) jsou velice důležitými součástmi celé matice, ale přece jen součástmi. Je dobré, vidět otevřený prostor jako celek. V soudobém urbanismu se otevřené nezastavěné plochy stale více oceňují a je uznávána jejich role v zelené infrastruktuře měst. Zelená infrastruktura je termín, který se používá k popisu souhrnu nezastavěného, otevřeného prostoru - zejména takového, kde převažuje vegetace. Prostorová organizace takové infrastruktury (systém zelených klínů, parků, koridorů atd.) bývá postavena na principech shodných ve většině měst. Může se opírat o řeky, prudké svahy či jiné topografické charakteristiky, může navazovat na historickou strukturu, hranice historických městských částí, radiální zelené klíny vnikající do města zvenčí, či kombinaci toho všeho. Jednotlivá veřejná prostranství by měla být do takového celkového systému co nejlépe zapojena V závislosti na tom, kde se nacházejí v rámci systému i k sobě navzájem, mohou hrát různé role, mohou jim být přiděleny různé funkce. Hierarchie veřejných prostranství je spojena s konceptem spádových oblastí: v závislosti na velikosti veřejného prostranství a na počtu funkcí, které má roste či klesá počet lidí, kteří jsou ochotni se vypravit na takové prostranství i na delší vzdálenost. Na základě tohoto poznatku je třeba se starat o to, aby veřejná prostranství o různých velikostech a tedy nabízející různá využití byla rozptýlena pokud možno rovnoměrně v rámci města a jednotlivých čtvrtí ba i bloků a ulic. Více k tomuto tématu v kapitole 3. To, jak spolu navzájem veřejná prostranství komunikují, jejich fyzická, ale i myšlenková propojenost, je důležité z mnoha důvodů. Vždy to ale vychází z funkce otevřeného městského prostoru definované v kapitole 2. Z hlediska městského klimatu, podpory života volně žijících druhů rostlin a živočichů jsou plochy, které se spojují do sítí, které procházejí celým městem a jdou dále do krajiny životně důležité. Stejně tak z hlediska lidského uživatele dělají propojená a přívětivá veřejná prostranství pohyb po městě mnohem jednodušším, příjemnějším a bezpečnějším. To je důležité zejména, ale nejen, pro jakkoliv hendikepované lidi (ať jsou jimi malé děti, lidé na vozíčku, senioři atd.). Z hlediska urbanistického je plynulé propojení rovněž důležité, jednak zvyšuje efektivitu organizace prostoru, kterou uzly veřejných prostranství vykonávají a také to zlehčuje orientaci v širším území. I potenciál veřejných prostranství ve vyjádření významu a hodnoty, kterou dané území pro obyvatele i návštěvníky má, se zvyšuje, je-li více prostranství navzájem čitelně propojeno nebo propojeno s okolní krajinou (například). 1.4 Širší kontext a otázka politiky Otevřené městské prostory mohou přispět ke zlepšení celé řady složek životního prostředí a jiných charakteristik v území. Jejich kvalita a výměra může podstatnou měrou přispět k omezení suburbanizace (lidé se nemusí stěhovat za přírodou z města), zlepšení klimatu ve městě, poskytuje útočiště volně žijícím zvířatům a rostlinám, ale mohou být rozhodující pro rozhodování potenciálních investorů. Už jen to, že přívětivé, zelené a čisté město bude přitahovat investice, obyvatele a ve svém důsledku se projeví v růstu hodnoty pozemků či budov by mohlo stačit k rozpoznání důležitosti zřizování a péče o kvalitní městkou krajinu. Nejdůležitějším efektem však je vysoká kvalita života, zdraví a spokojenost obyvatel takových měst (Kodaň, Vídeň, Vancouver apod.) Atraktivní městský prostor jakéhokoliv typu, od rozsáhlých lesoparků ke kamenným pláckům obklopeným budovami, vždy přispívá ke kvalitě života ve městě. Kvalita života je zase tím, co přitahuje do města lidi, investice, turisty atd. Čím méně obyvatelé potřebují kvůli příjemnému pobytu vyjet na venkov, tím lépe pro město, vydělané peníze se zde utratí, méně se jezdí autem atd. Navíc, tendence stěhovat se do nových satelitů je opět zapříčiněna neobyvatelností města. Tím město ztrácí to nejdůležitější, talent, který si tito většinou úspěšní lidé berou s sebou. Urbanisté a lidé na úřadech, zodpovědní za plánování si jsou již dlouho v obecné rovině vědomi těchto přínosů, ale teprve nedávno se dostalo toto téma na evropskou politickou úroveň. Hlavními faktory, které postavily do popředí tuto problematiku, byly zejména změny sociální struktury společnosti a měnící se přírodní podmínky. Probíhající změny spíše podpoří než utlumí nárůst důležitosti otevřených městských prostor. O přenosnosti otevřených městských prostor se již pře nevedou a jejich uznání dosáhlo takové míry, že podpora péče o ně byla zahrnuta do nejrůznějších nástrojů, z nichž nejvýznamnějším je asi Evropská úmluva o krajině (1). Tato je platná od roku 2004 a byla doposud ratifikována 36 evropskými zeměmi. Úmluva je zde zmiňována z jednoho prostého důvodu: nenahraditelnost otevřených městských a příměstských prostor rozpoznává zejména proto, že v urbanizovaných územích žije a pracuje v Evropě drtivá většina lidí. A Otevřený městský prostor je základní komponentou městské krajiny. Otevřenému městskému prostoru je přiznán význam Tématickou strategií pro městské životní prostředí (politika EU)(2). Jiné významné dokumenty, které se městskými prostory zabývají jsou například: Lipská Charta (3), Aalborská Charta (4). Více detailů naleznete v Příloze 1 (Tabulka 1: Evropské programy a dokumenty). S tím, jak Evropská Úmluva o Krajině nabyla na účinnosti, lze říci, že strategický přístup k plánování a péči o krajinu (včetně městské a příměstské) by měl být součástí všech států, které ji podepsaly. Cíli, které si výslovně Úmluva stanovuje jsou především celostní přístupy, jako: péče o krajinu, krajinné plánování, (Článek 3). Článek dva pak výslovně zmiňuje městskou a příměstskou krajinu jako - 7

8 součást krajinné struktury každého státu, což znamená, že by se na to, co městskou krajinu tvoří, totiž především volný, otevřený prostor, mělo pohlížet podobně jako na krajinu mimo město a měl by zde být rovněž uplatňován strategický, celostní přístup ve správě a plánování. Stejně jako Úmluva, existuje i řada projektů finančně podporovaných z jednotných zdrojů EU, které se rovněž zabývali aspekty urbánního prostoru (rámcové programy, INTERREG). Jejich seznam je rovněž uveden v příloze 1 (Politiky další dokumenty). Důvodem, proč se městský prostor těší nebývalému zájmu je především rostoucí povědomí o širokém spektru funkcí, které volný prostor ve městě má. Tyto funkce se snažíme pojmenovat v další kapitole. Kapitola 3 se zaměřuje na potřeby různých skupin uživatelů ve vztahu k veřejnému prostranství a zabývá se tím, jak a proč tyto skupiny zatáhnout do plánování. Kapitola 4 se soustředí na to, jak má celý plánovací proces vypadat, jaká je jeho faktická a časová struktura, kdo se ho má účastnit atd. Konečně kapitola 5 se zabývá tím, jak by spolu měly všechny tyto faktory a procesy komunikovat tak, aby na konci stál úspěšně realizovaný veřejný prostor, který přispěje ke zlepšení městského prostředí jako celku. - 8

9 Kapitola 2 Shrnutí Vlastnosti dobrého městského prostoru Dobrý dizajn není je otázkou osobního vkusu; dobře navržený městský prostor musí také splňovat celou řadu funkčních nároků. Dobrý začátek projektování může být zvážení všech možných funkcí budoucího či rekonstruovaného místa. Následující přehled může inspirovat ty, kteří zatím věří tomu, že veřejné prostranství je jen o rekreaci a posedávání. životní prostředí - funkce dnes popisované jako ekologické, ekosystémové apod., kladný vliv na:. ovzduší, klima celkově (to je to, proč chodíme do lesa) snížení hlukové zátěže vodní cyklus (zasakování, výpar, odtok) živočichy a rostliny (mají kde žít) sociální a společenské funkce - ve vztahu k přímému užívání lidmi tyto funkce zahrnují či poskytují: prostor pro pohyb všeobecně místo, kde se vůbec může (zdarma!) odehrávat jakýkoliv sociální kontakt, ale i komerční či kulturní aktivity přístup k alespoň kousku přírody zásadně ovlivňuje lidské zdraví a spokojenost strukturální a symbolické funkce vztahují se k významu prostoru v rámci celého města, tak konkrétních míst, jde o funkce méně zřejmé ne však méně významné, zahrnují: rozdělení a zároveň spojení městských částí zlepšení čitelnosti města, možnost orientace vytvoření atmosféry místa možnost identifikace s místem, přenos významů, hodnot V zásadě, čím více funkcím dává nějaký prostor místo, tím lepší bude. Ale, závisejíc na umístění, ne vždy je dobré dávat všem funkcím stejnou váhu. Tato kapitola se zabývá právě funkcemi, náplní a vysvětluje, kde je jejich význam. Může být použita jako kontrolní seznam sloužící pro navrhování či oceňování kvality určitého prostranství/místa. Úvod Zásadní předpoklad pro úspěšnou tvorbu nových či revitalizaci starších městských prostranství je znalost toho, co dělá takové prostranství dobrým, úspěšným. Takže jak to s tou kvalitou vlastně je? Jestliže si nebudeme dávat pozor, diskuze o kvalitě prostranství se můžou zvrhnout na argumentaci o osobním vkusu zúčastněných. Zatímco vkus bude vždy hrát roli v rámci osobních výměn názorů, bavíme-li se o veřejném prostoru, který se navíc staví za značné peníze a vzniká přispěním mnoha, stojí za to snažit se najít objektivní přístup a nalézt univerzální měřítka kvality. Jeden z nejslibnějších je přístup definice funkcí. To znamená, že se podíváme na prostor a zjišťujeme, jaké funkce plní či má plnit a jak dobře či do jaké míry. I když se dá namítnout, že namísto kvality, zajímáme se pouze o utilitární vlastnosti, existují poměrně dobře akceptovatelné precedenty, kde se dá začít (viz Příloha 2). Lze rozpoznat následující tři základní skupiny funkcí: 1. životní prostředí 2. sociální a společenské funkce 3. strukturální a symbolické funkce 1. funkce dnes popisované jako ekologické, ekosystémové apod., kladný vliv na: ovzduší, klima celkově (to je to, proč chodíme do lesa) - 9

10 snížení hlukové zátěže vodní cyklus (zasakování, výpar, odtok) živočichy a rostliny (mají kde žít) 2. ve vztahu k přímému užívání lidmi tyto funkce zahrnují či poskytují: prostor pro pohyb všeobecně místo, kde se vůbec může (zdarma!) odehrávat jakýkoliv sociální kontakt, ale i komerční či kulturní aktivity přístup k alespoň kousku přírody zásadně ovlivňuje lidské zdraví a spokojenost 3. strukturální a symbolické funkce se vztahují k významu prostoru v rámci celého města, tak konkrétních míst, jde o funkce méně zřejmé ne však méně významné, zahrnují: rozdělení a zároveň spojení městských částí zlepšení čitelnosti města, možnost orientace vytvoření atmosféry místa možnost identifikace s místem, přenos významů, hodnot Co bychom si měli vrýt do paměti, je, že široce rozšířený nedostatek volného prostoru ve městech způsobuje, že mnoho z výše uvedených funkcí, často navzájem těžko slučitelných, by se mělo vměstnat do malého počtu nevelkých míst. To znamená, že projektant takových prostranství musí pořádně zabrat, aby se podařilo vše spojit a aby to nakonec hladce fungovalo. 2.1 Životní prostředí Environmentální a ekologické funkce urbánního volného prostoru se zdají být naplňovány bez významnějšího lidského přičinění, a přitom poskytují lidem mnoho dobrého. Tato kapitola zahrnuje to co se někdy označuje jako ekoslužba. To je takový zastřešující pojem pro všechny funkce, které níže uvádíme. Ekoslužba byla definována (Ecosystem services) jako ty statky a služby, které poskytuje ekosystém (příroda) a které jsou pro lidi výhodné. (Turner 2004). Je na konkrétním návrhu prostranství aby se snažil zahrnout níže uvedená hlediska (ve čtyřech skupinách) tak, aby bylo městské prostředí co nejvíce obohaceno Povětrnostní vlivy Volné prostory (nezastavěné, nezpevněné) mají kladný vliv na klima ve městě: Zelená prostranství přemění část sluneční energie fotosyntézou na cukry, to znamená, že tato energie se nespotřebuje na teplo, povrch se méně ohřívá. Funguje to jako klimatizace, zdarma. Už jen samotný efekt stínění korun stromů, bez zmíněné fotosyntézy hraje zásadní roli v osvěžení vzduchu v betonovém městě v létě. Tím, jak se pod stromy vzduch ohřívá méně než nad zpevněným povrchem, vzniká vítr, ten rozptyluje i za bezvětří potenciálně znečištěný městský vzduch. Dýchání rostlin sice produkuje trochu kyslíku, hlavním momentem je však zvlhčování a čištění vzduchu, což je opět v prašném městě zásadní výhoda. Vyrovnávání změn teploty rozsáhlejšími vodními objemy známe z dovolené u moře. Toto však funguje i v menším měřítku i když asi ne v rámci ročních období, tak alespoň v rámci střídání dne a noci, ve dne menší vedro, v noci méně zima. Vegetace, především pásy keřů a stromů hrají významnou roli v zachycování prachu a emisí, tlumí příliš silný vítr atd. - 10

11 2.1.2 Ochrana před hlukem Efektivita otevřeného prostoru jako takového v omezení hlukové zátěže je omezená, nebudou-li přijata určitá opatření. Vliv vegetační bariéry je poměrně malý, pokud se ale vhodně zkombinuje s otevřeným prostorem, terénními úpravami a stavebními opatřeními, může to být ideální řešení. Zelené bariéry, především speciálně navržené skupiny a pásy stromů a keřů podstatně snižují hladinu hluku a chrání místa s bydlením, školami či institucemi před negativním vlivem komunikací, hlučných provozů atd. K aktuální redukci decibelů je nutno přidat ještě psychologický efekt vizuálního oddělení aneb co oči nevidí, srdce (a uši) nebolí. Optimální akustická bariéra je taková, kde se kombinuje terénní úprava, speciální vegetační prvky a stavební opatření. Kombinace může být,nohem méně prostorově náročná Kladný vliv na vodní cyklus jak si poradit s přívalovými srážkami Dobře naplánovaná a prostranství mohou mít podstatný vliv na přirozený oběh vody v městském prostředí. Propustné plochy, navíc s vegetací, různé terénní zádržné systémy mohou podstatně zpomalit odtok vody, čímž se méně zatěžuje většinou extrémně zatížená dešťová kanalizace. Navíc je mnoho vody schopno přímo vsáknout, čímž jde úplně mimo kanalizační systém, je to levnější. Tato voda, který by jinak odtekla, pak zásobuje vegetaci, kterou není nutné tolik či vůbec zavlažovat, opět velký finanční efekt. Vegetace sama je schopna zachytit nezanedbatelná množství vody, to se buď odpařuje, čímž zvlhčuje vzduch, nebo postupně okapává a zasakuje, opět se zpomaluje odtok Útočiště pro volně žijící druhy zvířat a rostlin Už ve 40. letech 20. století byla vypracována studie o rostoucím významu volného městského prostoru pro flóru a faunu (předměstské čtvrtě Londýna. Tlak, kterým na krajinu působí industrializované zemědělství způsobuje takový úbytek životního prostoru volně žijících rostlin a zvířat, že často jediným útočištěm se stává paradoxně město. Uvědomění si tohoto problému vede ke zřizování, péči o a ochraně takových ploch, které se svým charakterem blíží venkovské polootevřené krajině. Město samo však poskytuje celou řadu zvláštních nik, které naplňují životní potřeby mnoha druhů zvířat a rostlin. Ekologie města a mapování stanovišť jsou příklady toho, jak se ochrana přírody zapojuje do tvorby městského prostředí. Městská lada, kde je ponechána volná ruka přírodě jsou právě těmi nikami, kde se daří životu ve všech formách. V tomto kontextu je to především spojitost jednotlivých stanovišť navzájem a propojení jejich městského systému s okolní krajinou o co bychom se měli snažit především. - 11

12 Tabuľka 1: Důsledky ekologických funkcií v dizajnu 2.2 Sociální a společenské funkce Tyto si asi uvědomujeme nejvíce, protože se týkají nás, uživatelů. Jde zde ale o více než vytvořit hezké prostředí k procházce, posezené nebo hrám dětí Prostor a podmínky pro pohyb i klidné spočinutí Tato funkce zahrnuje přímé užití prostoru pro hru, sport, odpočinek, zkrátka trávení času tak, jak to zrovna umožňuje situace. Prostor a zařízení pro hry dětí různého věku Podmínky pro nejrůznější druhy sportu Podmínky pro improvizovaný pohyb a pobyt všeobecně Je důležité si uvědomit, že při tvorbě dizajnu je třeba myslet na opravdu všechny skupiny obyvatel Prostor pro kontakt, komunikaci Veřejné prostranství je základní komponentou otevřeného městského prostoru jako celku. Je to jeviště, na kterém se celý náš sociální život odehrává. Princip veřejného prostranství je v jeho demokratičnosti. Je přístupné všem bez rozdílu, zdarma, vždy a nelze jej nikdy zcela sešněrovat tak, jak je tomu například v pseudo-veřejném prostoru obchodní pasáže. Jenom zde se potkávají lidé různého věku, sociální příslušnosti. Veřejné prostranství chrání společnost před rozpadem, což není přehnané tvrzení. Podobné argumenty zněly v době vytváření prvních veřejných praků v 19. století, a ty se jednoznačně osvědčily. Dánský architekt Jan Gehl (Gehl, 1986), rozpoznává tři úrovně sociální součinnosti ve veřejném prostoru: První úroveň je výsledkem toho, že lidé jednoduše potřebují být alespoň občas venku. Druhá úroveň zahrnuje vytváření prostranství, kde lidé chtějí trávit nějaký čas. A konečně, jenom tehdy, pokud se lidé rozhodnout trávit svůj čas venku, vznikne možnost kontaktu s ostatními. Aby však vzájemné sociální působení mohlo plně využít svůj potenciál, a to na celoměstské úrovni, je nutno mít celou řadu velikostně a funkčně rozdílných či odstupňovaných prostranství od veřejných po takřka privátní. Jednoduše, tato prostranství se musí doplňovat, vytvářet ucelenou síť. Často se zapomíná zejména na poloprivátní prostory typu vnitrobloku, které slouží jasně definované skupině obyvatel. Styčné plochy prostor s různou mírou přístupnosti nabízejí také možnost kontroly či řízení užívání. - 12

13 2.2.3 Přístup k přírodě V kontrastu s funkcí místa jako poskytovatele životního stanoviště pro rostliny a živočichy, zde se jedná o funkci ve vztahu k lidských uživatelům, tj. co z toho mají lidé. Jelikož člověk je součástí přírody a jako důsledek statisíců let vývoje ve zcela přírodním prostředí, existuje uvnitř nás touha po kontaktu s tímto prostředím. U někoho méně u jiných více. Takzvaná Hypotéza náklonnosti k přírodnímu je snad nejlépe vyjádřeným příkladem tohoto tvrzení (Wilson, 1984). Přírodní prvky ve městě mohou být pasivně vnímány každým, kdo je jim nablízku. Nabízí se ale i jiné možnosti, například mohou tyto přírodní enklávy sloužit jako základ strukturovaného vyučování během školní docházky a podobně. Bez přítomnosti přírodně blízkých (rozuměj míst s přirozenou druhovou skladbou, s malými zásahy zahradníků) enkláv je velice těžké předat městskému obyvatelstvu alespoň základní povědomí o přírodních zákonech a o tom jak může naše chování ohrozit křehkou rovnováhu jíž jsme součástí. Existují příklady snah o vytvoření standardů pro návrhy podobných míst (viz. Příloha 2) Vliv na lidské zdraví a pohodu Existuje stále více studií dokazujících měřitelný vliv přítomnosti otevřených prostor/veřejných prostranství (především těch se zelení) na lidské zdraví, duševní pohodu, dokonce i na pracovní výkon. Po pobytu v parku se snáze soustředíme a plníme komplexní úkoly. Výzkum rovněž podpořil domněnky, že pohled do zeleně z okna pokoje urychluje uzdravování pacientů v nemocnicích. Rovněž pokud bydlíme blízko parku, sadu, je-li náš vnitroblok se stromy, pak existuje tendence k menší nemocnosti atd. plný stromů otevřeného zeleného prostoru. Tabulka 2: Důsledky dizajnu zaměřeného na společenské funkce 2.3 Strukturální a symbolické funkce Zde se jedná o význam z hlediska vnímaní urbánního prostoru uživatelem, jde o představy uživatele o místě, přičemž nemusí být na daném místě zrovna fyzicky přítomen. V Článku 1 Úmluvy o krajině je krajina (přičemž jde i o urbánní krajinu) definována jako kus země vnímané lidmi. Z tohoto hlediska je vnímání, představa o krajině stejně důležitá (z lidského pohledu), jako fyzická krajina sama (Ostatně, to je základní princip reklamy: není důležitá skutečná vlastnost objektu, výrobku, spíše naše představa o něm) Rozdělení a zároveň spojení různých částí města Role otevřeného prostoru ve městě v poskytování struktury a organizování území je rozpoznána a uznávána. Volný prostor dle svého charakteru odděluje městské části jednu od druhé, město od krajiny, lze oddělovat plochy s různým využitím atd. Jde však i o to, že - 13

14 nám jako pohybujícím se živočichům poskytuje volný prostor také možnost pohybu mezi všemi těmito místy, čím atraktivnější, příjemnější tento prostor je, tím lépe nás vybízí jej použít. V této kapitole máme na mysli především zelené pásy, koridory, klíny vstupující z krajiny do města, mohou to být koncentrické kruhy atd. Nejde samozřejmě o parky, široké ulice a bulváry lemované stromy (kde je místo nejen pro auta) hrají stejnou roli. Koncept členění prostoru však samozřejmě funguje v různých měřítkách, i v malém parku, na náměstí i v celém prostoru města Zlepšení čitelnosti struktury města Aby se ve městě jeden neztratil je důležité z několika úhlů pohledu. Problematika orientace ve městě spustila celou řadu výzkumných projektů z nichž povstala celá řada výsledků. Klasikou tohoto tématu je Město a jeho obraz od Kevina Lynche (1960). Snadná orientace je důležitá nejen z hlediska efektivity pohybu po městě, ale také z hlediska životní pohody obyvatel. Tato hluboce uložená psychologická potřeba, jejíž archetyp se přehrává v mnoha pohádkách pro děti, kdy se hrdina ztratí v hlubokém lese a nemůže nalézt cestu našla odezvu již ve dvacátých a třicátých letech 20. století v celostní psychologii a jejích zásadách základního vizuálního vnímání. Pro vytvoření kvalitních prostranství, tj. v tomto smyslu jasně čitelných, je nutno zkoumat realitu i z tohoto pohledu. Zmíněné principy mohou být užity už při návrhu pouhých složek prostranství, dlažby, zeleně, nábytku, vstupů atd. tak, aby na první pohled bylo zřejmé, kudy, jak, kde, odkud, kam atd. Rychlý přehled, který získáme o prostoru nás více uklidní a umožní nám užívat místo v pohodě, bez napětí. Budeme se tam moci cítit jako doma, což jsou argumenty z Lynchovy publikace (viz Příloha 2). Není od věci argumentovat tím, že přehledný, snadno smysly uchopitelný prostor ulehčí pobyt také lidem s jakýmkoliv smyslovým omezením Vytváříme atmosféru místa Atmosféra místa je vlastně o tom, jak je místo vnímáno námi samými, mluví se o ní také jako o geniu loci. Na místa, kde nacházíme většinou reagujeme instinktivně, především na taková, kde jsme poprvé a neznáme to tam. Na toto je třeba se dívat z hlediska vývojového jako na dědictví, které si neseme z doby, kdy vycítění vhodnosti místa pro usazení se, lov, bezpečí a pohodlí ( ) bylo zásadním pro přežití jednotlivce i skupiny. V klasické době byl genius loci zosobněn, byl jím myšlen jakýsi ochránce místa, živá entita, která místo obývala. Čínská geomantie je vlastně vyjádřením téhož principu. Vždy jde o to nalézat k pobytu vhodná, tj. bezpečná ba i prospívající místa. Čínské představy o toku energie byly uplatněny také v anglickém krajinářství (naše parky z 19. století jsou dědici právě tohoto stylu), jmenovitě Alexandrem Popem a jeho nabádání k tomu, abychom se s geniem loci místa při tvorbě vždy poradili. To se odrazilo v tvorbě parků a zahrad, při vytváření takových kompozic, které navozovaly určitou náladu a podobně. V nedávnější historii se tyto myšlenky objevují znovu ve vědách jako je vývojová psychologie a podobně. To, do jaké míry je možno využít tyto poznatky ve tvorbě místa, je předmětem environmentální psychologie Místo jako nositel identity, významů a hodnot I když jednotlivá místa, prostranství ve městě (stejně tak jejich ucelený systém) určitě význam a hodnotu pro obyvatele mají, je nutno si uvědomit, že pro každého může být význam a hodnota v něčem jiném, nebo mohou být vnímány rozdílně. Tento fakt činí z návrhového procesu velice obtížný úkol, snaží-li se projektant tyto věci brát v úvahu. I když některé osvědčené postupy existují (ale je také třeba se vyhnout uplatňování klišé), zaručit to, že určitým způsobem navržený prostor bude určitým způsobem vnímán se nedá. Významy ho naplní až sami uživatelé a až tam se ukáže jak byl či nebyl návrh úspěšný. I z tohoto důvodu je důležité zahrnout do procesu návrhu různé skupiny budoucích uživatelů. Potenciál místa k přenosu významů může být do určité míry vnímán také jako důsledek zasazení návrhu do kontextu místa. Už před jakýmkoliv návrhem má určené místo několikero kontextů: klimatický, geologický, má nějaký tvar terénu, je v sousedství něčeho, má často nějakou historii, výhledy někam atd. Čím více těchto věcí bere projektant v potaz a vtělí je do návrhu, tím častěji se stává, že místo bude naplněno více významy. Hodnoty vznikají na základě vzájemného působení místa a jeho uživatele. Záleží na čitelnosti místa, jeho naplnění významy, ale také na vnímavosti a hodnotovém systému uživatele či skupin uživatelů. Předat vzkaz jasně (čitelnost významu) je tedy základním úkolem projektanta (chce-li oslovit široké spektrum uživatelů, což nemusí být vždy záměr, je nutno hovořit jasně a jednoduše tedy navrhovat tak). Symboly jsou významné proto, že pokud je publikum zná, je poměrně lehké jimi poukazovat na významy, nechat uživatele ať se s nimi identifikuje (nebo ne) atd. Existuje mnoho způsobů jak symbolický jazyk používat v dizajnu, ale ať už je výsledek jakýkoliv, my lidé - 14

15 vždy skenujeme jakýkoliv prostor při hledání toho, co nám o místě něco napoví. Ohmatávání se děje zrakem, sluchem, čichem ale i mimosmylsově. Probíhá však vždy a u každého. Tabulka 3: Důsledky dizajnu zaměřeného na strukturální a symbolické funkce Kvalita urbánního prostoru: Funkce a míra využití Seznam funkcí městského otevřeného prostoru a tabulky v této kapitole dobře poslouží k ocenění kvality stávajících prostranství a jejich sítě a také k návrhu koncepcí a dizajnu konkrétních nových prostranství. Konečně, míra užívání určitého místa je jedním z nejvýznamnějších indikátorů kvality tohoto místa. To, kolik různých funkcí místo unese je však každopádně východiskem právě této míry užití. Je ale důležité vzít v úvahu, že množství lidí, užívajících nějaký prostor je také přímo úměrné nabídce atraktivních prostranství v okolí a celkovému počtu lidí žijících v lokalitě. Proto je třeba mít na paměti, že míra užití není vševypovídající. - 15

16 Kapitola 3 Shrnutí Plánování se všemi zúčastněnými a pro ně Městské prostory jsou pro lidi, ale které konkrétní skupiny bychom měli vzít v úvahu a zapojit do plánování? Tato kapitola nejprve shrnuje základní faktory, které ovlivňují možnosti využití určitého místa lidmi a až pak se zabývá tím, kdo a jak vůbec užívá či může užívat veřejné prostranství Nakonec shrnujeme hlavní partnery v plánovacím procesu. Přístupnost místa je jedním z hlavních faktorů, které ovlivní jeho užívání různými skupinami. Jedná se o přístupnost místa fyzickou (dizajn ramp, bran atd.), ale mnoho faktorů působí vlastně na straně uživatelů,: jejich vlastní mobility, časové možnosti, tělesná kondice atd. Během života se mobilita dramaticky mění, zatímco předškolní děti jsou ve městě omezeny v pohybu zásadně, s rostoucím věkem roste možnost pohybovat se volně a na větší vzdálenosti. Ke konci života mobilita naopak klesá. Možnost mobility naopak nekoreluje s volný časem, který máme k dispozici atd. Kombinací těchto faktorů pro jednotlivé skupiny obyvatel lze docílit správným návrhem toho, že budeme navrhovat vhodné a vhodně vybavené prostory tam, kde jsou opravdu potřeba. toto volá samozřejmě po vytvoření strategického modelu, který bude zahrnovat sociologická a jiná data a hlavně všechna stávající a plánovaná prostranství. Systém regionálních a celoměstských parků, plácků pro dětí v každém bloku atd. se při vědomí těchto faktorů zdá jistě smysluplnější. V plánování, které je zaměřeno na proměnu urbánního prostoru k lepšímu, by se měly vzít v úvahu tyto základní skupiny obyvatel tak, aby pro ně vždy bylo někde místo: předškoláci školáci náctiletí a mladí dospělí zaměstnaní lidé, lidé v produktivním věku ženy i muži rodiny, rodiče nebo lidé s dítětem, skupinou dětí nezaměstnaní místní obyvatelé dojíždějící pravidelně i jednorázoví návštěvníci /turisté zaměstnavatelé, podniky, místní obchodníci senioři lidé s omezeními pohybu a smyslů a jejich pečovatelé minoritní etnické a kulturní skupiny Poznámka: většina existujících prostranství je navržena s ohledem na majoritní společnost, na průměrného občana, proto je třeba brát ohled zejména na jakkoliv netypické, oslabené skupiny obyvatel tak, aby se při obnově stávajících a návrhu nových prostranství tento dluh postupně smazával. Přímé zapojení co nejširšího spektra budoucích uživatelů je cestou, jak se vyhnout tomu, že se na někoho při plánování a návrhu zapomene, nebo jeho potřeby nebudou dostatečně naplněny. Hlavními hráči v plánovacím procesu by měli být: zadavatel (investor), zástupci místní občiny, relevantní zájmové skupiny a nevládní organizace, městská správa a její relevantní složky, projektant (dizajnér) a potřební specialisté. 3.1 Úvod Jak je zřejmé z předchozí kapitoly, kvalita městského prostoru se odvozuje především od množství funkcí, které má, což také závisí na míře naplnění potřeb uživatelů. Tato kapitola je právě o těchto potřebách a o tom jak tito uživatelé nebo jejich skupiny mají být do - 16

17 celého procesu zapojeni. Zaostřeno máme tedy především na společenské a sociální funkce prostranství i když obyvatelé města samozřejmě profitují i ze všech ostatních typů funkcí (jak zmíněno v předchozích kapitolách). Je velmi lehké říci, že veřejná prostranství by měla být navržena pro celou společnost, je však důležité určit, se kterými skupinami, složkami společnosti máme co do činění a jaké jsou jejich konkrétní potřeby. Doku toto neodhalíme, nemůžeme vlastně nic úspěšně navrhnout, vždy může něco chybět či přebývat či bát uděláno špatně. Podíváme-li se na to, jak byla veřejná prostranství navrhována doposud, musíme si přiznat, že hlas některých skupin byl jaksi více slyšet, zatímco jiné byly oslyšeny zcela. Tato kapitola sice definuje alespoň ty hlavní skupiny ve společnosti a jejich potřeby a jejich zapojení do plánování, je logické, že se více zabývá právě těmi skupinami, které byly v minulosti ignorovány. 3.2 Jak užíváme veřejná prostranství? Hlavní faktory Existuje mnoho způsobů, jak se dá společnost kategorizovat, rozdělit podle demografických charakteristik. Mluvíme-li však o náležitostech veřejných prostranství, existují jen tři faktory, které rozhodují o jejich využití lidmi v rámci jejich životního cyklu. Jsou to: Mobilita Fyzická aktivita/kondice Čas k dispozici Diagram 1: nároky na prostor a jeho umístění v závislosti na věku, volném času a mobilitě - 17

18 Mobilita Mobilita, pohyblivost, nám dáví informaci o vzdálenosti, kam až je uživatel schopen cestovat, aby se dostal na jím žádané veřejné prostranství. Všeobecně, mobilita roste s věkem, i když při detailním pohledu je situace složitější. Předtím, než se naučí chodit, malé děti zcela v pohybu závisí na rodičích, které to zase omezuje, protože je musí vozit, nebo nosit. Jak děti rostou, jejich rádius se rapidně zvětšuje (v závislosti na charakteru urbánního prostředí, kde žijí, rádius dětí na vesnici je až násobně větší, protože tam není tolik překážek pohybu). Náctileté limituje snad jen možnost přepravy, ale například kolo či městská doprava jim dávají k dispozici rozsáhlá území. Pracující dospělí jsou snad nejvíce mobilní skupinou, zatímco na straně nezaměstnaných může být limitujícím faktorem nedostatek peněz. Jak lidé stárnou, jejich mobilita se postupně snižuje, nicméně klišé o seniorech s hůlkou rozhodně neplatí a mnohdy jsou to právě senioři, kteří jsou nejvíce aktivní částí populace. Speciální skupinou, kdy mobilita není spojena tak moc s věkem jsou lidé s omezením pohybu či smyslů. Těm bude věnovat samostatný prostor v této kapitole Fyzická aktivita/kondice Fyzická aktivita a kondice většinou také s věkem nejprve roste a pak slábne. To vede k závěru, že nejméně pohyblivé skupiny, jako jsou batolata, která mohou hodiny prosedět na písku, nepotřebují hektary zelených ploch tak jako mládež plná energie. Je ovšem nutno se i zde vyvarovat klišé jako například představy o seniorech trávících celé dny v parku u šachového stolku, i když všeobecně platí, že tím, jak lidé stárnou, potřebují méně místa (ovšem opět ne tak jejich psi) Čas Druhá strany mince mobility je často čas, který máme k dispozici. Diagram 1 by se dal shrnout následovně: čím jsme mobilnější, tím méně času máme. Takže potenciálně nejaktivnější uživatelé veřejných prostranství jsou tak zaměstnáni v práci či studiu, že mohou užívat otevřený prostor jen v přesně vymezenou dobu. Naopak méně mobilní skupiny často nevědí co s časem Spádové oblasti a hierarchie veřejných prostranství Vezmeme-li v úvahu vztahy mezi mobilitou, fyzickou aktivitou a časem, který mají jednotlivé skupiny lidí k dispozici, vede nás to zákonitě k závěru, že vhodným řešením v koncepci veřejných prostranství je jejich hierarchie, systém různě velkých prostor s různou náplní: je potřeba mít k dispozici plácky a nároží ve skoro každé ulici (a to i pro dospělé, kteří často nemají čas se na větší vzdálenosti dopravit), větší prostranství v každém obytném souboru, atd. až po největší parky a volnočasová centra celoměstského ba regionálního významu. Nesmíme ovšem zapomínat na jejich spojení a to především pohodlné a bezpečné pěší a cyklistické, jelikož vlastnictví a užívání auta ve městě vlastně znemožňuje výskyt prostranství vůbec (parkující auta, mnohapruhové komunikace atd.) V mnoha zemích existují doporučení ohledně typů a velikostí veřejných prostranství a přístupu k nim, více v Příloze č. 2. Populace může být rozdělena do nejrůznějších skupin, zde je návrh rozdělení pro potřeby plánování veřejných prostranství: - 18

19 Diagram 2: Kdo všechno sedí kolem stolu? Jak je vidno z tohoto diagramu, je dost možné, že jeden člověk bude reprezentován hned v několika skupinách najednou, zatímco všichni se během svého života přesouváme z jedné skupiny do jiné. Členové těchto různých skupin mají různé potřeby a nároky s ohledem na městský prostor a je důležité aby tyto potřeby byly předmětem důkladného zkoumání předtím, než se začne s plánováním a návrhem. 3.3 Uživatelé městských prostranství Předškoláci předškoláci většinou nebudou užívat městské prostory bez dohledu rodičů, starších sourozenců či jiného dohledu. Většinou nebudou užívat místa dál od domova. Rodiče či jejich dohlížející budou chtít mít s místem jejich pobytu stálý vizuální kontakt. Samy děti se budou orientovat spíše na uzavřenější prostory, kde nebude těžké najít svůj doprovod a zorientovat se. Školáci Děti na prvním stupni základních škol se pohybují většinou již samy, používají kolo i městskou dopravu, pokud je doprovod nevozí do školy, nabízí se jim volný čas mezi odchodem ze školy a příchodem domů a podobně. Tyto děti se většinou pohybují kontinuálně v rámci jedné čtvrti a proto je třeba na ně myslet v rámci každého bloku domů. Tato skupina je také poměrně náročná na vybavení herními prvky. Náctiletí a dospívající Omezení mobility jsou nízká, místa, která jsou schopni využívat mohou být značně vzdálená od domova. Je pravdou, že zde se uplatňuje naprosto opačná zásada oproti těm nejmenším, vizuální kontakt, zejména s rodiči je nevítaný a vyhledávána budou neformální místa, kde se nevtírá žádná autorita. Není ani potřeba zvláštního vybavení. Všeobecně je tato skupina fyzicky aktivní, i když navrhovat sportovní plácky spíče vyhovuje mužské části. Dívky užívají veřejného prostoru více pasivně a více si vybírají. Pravidlem je spíše malá pozornost, která se věnuje generového hledisku této věkové skupiny. Pracující Ekonomicky aktivní členové společnosti mají teoreticky velmi málo omezení svých schopností využít městský prostor. Zásadní omezení je však nedostatek času, zejména během pravotního týdne. To znamená, že jejich aktivita ve veřejném prostoru se často omezuje na brzké ranní a pozdější večerní hodiny a na víkendy, zejména neděli (v sobotu je nutno vyřídit nákupy). Z toho důvodu je každá příležitost vyžití venku, kterou mají blízko domova nebo práce (nebo po cestě) naprosto zásadní pro jejich schopnost jí využít. - 19

20 Ženy a muži Zde je nutno vzít v úvahu rozdíly mezi pohlavími, především pak otázky přístupnosti a bezpečnosti veřejných prostranství (ať už opravdové nebo pociťované) zejména pro ženy. Generová hlediska jsou ve větší podrobnosti uvedena níže. Rodiny, rodiče či jiný doprovod s dětmi Dospělí, kteří mají děti na starosti jsou omezeni především atraktivitou prostoru tak, jak se bude jevit dětem. Proto je důležité při návrhu prvků pro malé děti myslet rovněž na jejich doprovod i když to může znamenat pouze poskytnutí odpovídajícího posezení a podobně. Nezaměstnaní Lidé bez zaměstnání mají vzhledem k lidem zaměstnaným při užívání veřejných prostranství dvě odlišnosti: za prvé, je pravděpodobné, že na tom budou finančně hůře, což je může omezovat v dopravě na vzdálená místa. To vede k potřebě mít veřejná prostranství rozmístěná rovnoměrně v území. Za druhé, budou mít více času na trávení venku, což nestojí moc peněz a je atraktivní (jsou-li veřejné prostory atraktivní). Místní obyvatelé To jsou všichni, kteří bydlí poblíž veřejného prostranství, které navrhujeme. Je to naše hlavní cílová skupina. Ta však může obsahovat kombinaci všech ostatních skupin s tím rozdílem, že její vztah k jejich prostranství je mnohem více osobní. Pravidelně dojíždějící Tato skupina, v kontrastu s předcházející si obecně nevytváří osobní vtah k místům, který používá mimo své bydliště, i když existují výjimky. Jejich čas bude omezen a užívání veřejných prostranství je specifické, často se omezuje na přestávky na oběd atd. Přítomnost příjemných míst, kde se dá jíst sendvič, nebo jen tak posedět či projít se v rámci pracovní přestávky však může těmto lidem nabídnout přesně ten druh relaxace, který potřebují, aby se lépe soustředili, netrpěli únavou, protáhli se, obzvláště pokud mají sedavé zaměstnání a podobně. Výhody nejsou jen na jejich straně, ale samozřejmě i na straně zaměstnavatelů. Obchodníci, majitelé firem, zaměstnavatelé Každé firmě prospívá, pokud má spokojené a výkonné zaměstnance, navíc dnešní mobilita v rámci ne jednoho státu, ale celého kontinentu znamená, že konkurovat se nedá jen výší platu. Atraktivní prostředí bydliště a zaměstnání je jedním z faktorů, které rozhodují, kde budu chtít žít a pracovat. Co se týče prodeje čehokoliv, bez lidí, kteří projdou kolem výkladu není prodej. Čím atraktivnější prostředí, tím více lidí, zákazníků. Majitelé shopping center to pochopili, nyní je na městských správách, aby se snažily také. Senioři Senioři budou mít obecně více volného času, který mohou trávit dle svého uvážení. Co může být omezeno, je jejich mobilita či vůbec ochota cestovat na delší vzdálenosti. Tato skupina je leckdy těžko uchopitelná, jelikož klišé o babičkách sedících na zápraží neplatí. Alespoň v České republice obecně platí, že senioři budou častěji doprovázeni psem. je proto nutné myslet i na návrh zařízení pro volný pohyb psů tak, aby nedocházelo ke kolizím s ostatními uživateli veřejných prostranství. Lidé s omezeními pohybu a smyslů a jejich doprovod Velice jednoduše řečeno, dizajn veřejných prostranství by měl být takový, aby kladl co nejmenší počet překážek této skupině lidí. V České republice existuje propracovaný normový systém pro návrhy ve veřejném prostoru. Je však důležité si uvědomit, že norma nemůže ošetřit všechny reálné situace a je vhodné návrhy konzultovat s odborníky na tuto problematiku. Migranti a jiné minoritní etnické a kulturní skupiny Lidé s různým kulturním pozadím často užívají veřejný městský prostor jiným způsobem. Zatímco jejich způsob užívání veřejných prostor se může lišit, jednu věc mají většinou společnou. Jejich životní podmínky, co se týče bydlení, bývají omezené, takže veřejná prostranství pro ně nabývají většího významu, stávají se místy, která mohou nahradit nedostatek životního prostoru doma. Turisté, ostatní návštěvníci Konečně, nemělo by se zapomínat, že veřejná prostranství neslouží jen místním obyvatelům. Zejména pro turisty je atraktivita jejich destinace a v případě města zejména otevřeného městského prostoru zásadní při rozhodování o návštěvě (a návratu), nikdo nebude doma líčit krásu pařížských dálnic, že. - 20

StRatEGiE tvorby VEřEJNÝCh prostranství

StRatEGiE tvorby VEřEJNÝCh prostranství Městské prostory cesta k městu uzpůsobenému pro život StRatEGiE tvorby VEřEJNÝCh prostranství jako součást projektu UrbSpace The author: Prof. Richard Stiles, Institute for Urban Design and Landscape Architecture,

Více

NĚKOLIK POZNÁMEK K SOUČASNÉ SUBURBÁNNÍ VÝSTAVBĚ

NĚKOLIK POZNÁMEK K SOUČASNÉ SUBURBÁNNÍ VÝSTAVBĚ NĚKOLIK POZNÁMEK K SOUČASNÉ SUBURBÁNNÍ VÝSTAVBĚ Jana Temelová, Martin Ouředníček Suburbanizace znamená rozšiřování městské zástavby, stěhování městského obyvatelstva a dalších aktivit z jader měst do jejich

Více

základní principy / rozdělení

základní principy / rozdělení Ing. Vlasta Hábová základní principy / rozdělení Většina návštěvníků oceňuje vizuální hodnotu zahrad, přesto sílí tendence vytvářet prostor vybízející k zapojení i ostatních smyslů Pojem zážitkové zahrady,

Více

Podpora péče o seniory v Hořovicích a spádových obcích

Podpora péče o seniory v Hořovicích a spádových obcích Tato analýza vznikla v rámci projektu Centra pro komunitní práci střední Čechy Komunitní plán sociálních služeb města Hořovice a spádových obcí na období 2014 2018, který je podpořen z Evropského sociálního

Více

Úvod. Kontext vzniku Kritérií. Východiska pro kritéria komunitní sociální služby

Úvod. Kontext vzniku Kritérií. Východiska pro kritéria komunitní sociální služby Kritéria komunitní sociální služby aktivita 5.01 Zpracování indikátorů hodnocení Kritérií transformace, humanizace a deinstitucionalizace vybraných služeb sociální péče a metodiky jejich naplňování Úvod

Více

Evaluace průřezových témat

Evaluace průřezových témat KONFERENCE 2013 EVALUACE PRO BUDOUCNOST Evaluace průřezových témat Daniel Svoboda 28. 5. 2013 1 Úvod Busanské partnerství pro efektivní rozvojovou spolupráci potvrdilo, že odstraňování chudoby a nerovností

Více

Standard učitele pro kariérní systém

Standard učitele pro kariérní systém Standard učitele pro kariérní systém OBLAST: 3 Název: Učitel a jeho okolí Podnázev: Rozvoj školy, klima školy, spolu s kolegy, s rodiči a sociálními partnery. Anotace: Učitel vnímá své povinnosti ve vztahu

Více

Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Rady hlavního města Prahy. číslo 162 ze dne 4.2.2014 k návrhu Koncepce pražských břehů

Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Rady hlavního města Prahy. číslo 162 ze dne 4.2.2014 k návrhu Koncepce pražských břehů Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ Rady hlavního města Prahy číslo 162 ze dne 4.2.2014 k návrhu Koncepce pražských břehů Rada hlavního města Prahy I. schvaluje Koncepci pražských břehů,

Více

Stručný popis systému řízení kvality metodiky ISEMOA

Stručný popis systému řízení kvality metodiky ISEMOA Stručný popis systému řízení kvality metodiky ISEMOA www.isemoa.eu Projekt ISEMOA byl zahájen v květnu 2010 a bude ukončen v květnu 2013. ISEMOA je kofinancován Evropskou unií v rámci programu Inteligentní

Více

Tvorba indikátorů pro udržitelnou mobilitu a sběr dat. Ing. Luděk Dostál

Tvorba indikátorů pro udržitelnou mobilitu a sběr dat. Ing. Luděk Dostál Tvorba indikátorů pro udržitelnou mobilitu a sběr dat Ing. Luděk Dostál Společné evropské indikátory ukazatele, hodnotící rozvoj města a kvalitu života obyvatel využitelné pro vedení města pro informovanost

Více

PRŮVODNÍ ZPRÁVA. Přezletice Nový obecní úřad. s t u d i e z á s t a v b y č e r v e n 2 0 0 9

PRŮVODNÍ ZPRÁVA. Přezletice Nový obecní úřad. s t u d i e z á s t a v b y č e r v e n 2 0 0 9 PRŮVODNÍ ZPRÁVA P ř e z l e t i c e N o v ý o b e c n í ú ř a d s t u d i e z á s t a v b y č e r v e n 2 0 0 9 D r u h é k o l o z a p r a c o v á n í k o m e n t á ř ů s o u t ě ž n í p o r o t y Tomáš

Více

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Veřejné projednání návrhu 4.9.2014 Projekt Integrovaná strategie rozvoje území v působnosti MAS Pobeskydí je financován Moravskoslezským

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 FINANČNÍ NÁSTROJE POLITIKY SOUDRŽNOSTI 2014-2020 POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020

Více

STRATEGICKY PLAN MC PRAHA LYSOLAJE NA ROK 2013

STRATEGICKY PLAN MC PRAHA LYSOLAJE NA ROK 2013 STRATEGICKY PLAN MC PRAHA LYSOLAJE NA ROK 2013 Obsah 1. Úvod... 2 2. Realizace a monitoring strategického plánu... 2 2.1. Realizace strategického plánu... 2 2.2. Organizační změny systém projektového řízení...

Více

Základní priority programu koaliční spolupráce v orgánech města Heřmanův Městec v období 2014 2018

Základní priority programu koaliční spolupráce v orgánech města Heřmanův Městec v období 2014 2018 Příloha č. 2 Základní priority programu koaliční spolupráce v orgánech města Heřmanův Městec v období 2014 2018 mezi sdružením Heřmani, spolkem Živé město a spolkem Herout (dále v textu nazývány jen jako

Více

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt Projektový management Lekce: 8 Projektový management Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Projektový management je typ managementu uplatňovaného k zabezpečení realizace jedinečných, neopakovatelných, časově

Více

marketingu Definice pojmů Ing. Lucie Vokáčov ová, vokacova@pef.czu.cz

marketingu Definice pojmů Ing. Lucie Vokáčov ová, vokacova@pef.czu.cz Koncept jádra j marketingu Definice pojmů Ing. Lucie Vokáčov ová, vokacova@pef.czu.cz Pojetí marketingu Pohled ekonomů: Marketing je proces výměny užitné hodnoty, kterou kupující získává od prodejce ve

Více

ATELIER KOHOUT - TICHÝ

ATELIER KOHOUT - TICHÝ Ústav urbanismu č. 519 Vedoucí ústavu: ing. arch. Jan Jehlík ATELIER KOHOUT - TICHÝ Ing. arch. Michal Kohout, ing. arch. David Tichý Ph.D. hostující konzultant: ing.arch. Irena Fialová Zimní semestr 2009

Více

1. POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, VYJÁDŘENÉ ZEJMÉNA V CÍLECH ZLEPŠOVÁNÍ DOSAVADNÍHO STAVU, VČETNĚ ROZVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT

1. POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, VYJÁDŘENÉ ZEJMÉNA V CÍLECH ZLEPŠOVÁNÍ DOSAVADNÍHO STAVU, VČETNĚ ROZVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT 1. POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, VYJÁDŘENÉ ZEJMÉNA V CÍLECH ZLEPŠOVÁNÍ DOSAVADNÍHO STAVU, VČETNĚ ROZVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT JEJÍHO ÚZEMÍ, V POŽADAVCÍCH NA ZMĚNU CHARAKTERU OBCE,

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 3. 6. 2014 Č. j.: 38130/ENV/14 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

Plánování a význam zeleně v malých městech. Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i.

Plánování a význam zeleně v malých městech. Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. Plánování a význam zeleně v malých městech Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. zeleň v sídle Zeleň je jednou ze základních funkčních složek struktury sídla,

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

Místo. Struktura. Tohle všechno je pro nás východiskem, které přijímáme a hledáme další nástroje pro dosažení vyšší kvality nově navrhované struktury.

Místo. Struktura. Tohle všechno je pro nás východiskem, které přijímáme a hledáme další nástroje pro dosažení vyšší kvality nově navrhované struktury. textová část Místo Výhled ze svahu je příjemný. Okna směrem do kotliny- do centra města, osvětluje východní slunce. Na jihu a na severu stojí nová zástavba, veřejný prostor absentuje. Zde to musí být jinak-

Více

Seznam pojmů používaných v klíčové aktivitě 6 Uznávání neformálního vzdělávání

Seznam pojmů používaných v klíčové aktivitě 6 Uznávání neformálního vzdělávání Seznam pojmů používaných v klíčové aktivitě 6 Uznávání neformálního vzdělávání Aktivní politika zaměstnanosti aktivní politikou zaměstnanosti se podle zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, rozumí souhrn

Více

NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH

NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR OPERAČNÍ PROGRAM LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST Odbor regionální politiky Konference 10. června 2015 TÉMATA PREZENTACE Metodiky

Více

Manažerské shrnutí výsledků analýzy jednotlivých strategických dokumentů

Manažerské shrnutí výsledků analýzy jednotlivých strategických dokumentů Manažerské shrnutí výsledků analýzy jednotlivých strategických dokumentů Z genderové analýzy vyplynulo hodnocení souhlasu resp. nesouhlasu () jednotlivých genderových skupin se stanovenými cíly jednotlivých

Více

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup říjen 2008 Základními podmínkami pro integraci do nové společnosti je přístup k dobrému vzdělání a k pracovnímu trhu. Rozhovor s Barbarou John, bývalou komisařkou pro integraci a migraci v Berlíně Abstrakt:

Více

Dream job personální agentura zaměřená na hospitality & gastronomy Sny jsou od toho, aby se plnily

Dream job personální agentura zaměřená na hospitality & gastronomy Sny jsou od toho, aby se plnily V Praze, 25. 6. 2013 Vážená paní, vážený pane, ještě jednou děkujeme za Vaši účast ve výzkumu na téma Řízení lidí se zaměřením na osobnost zaměstnance, který probíhal od března do začátku června tohoto

Více

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Projekt vznikl za přispění Nadace ČEZ A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Společnost: VÍTKOVICE POWER ENGINEERING Zástupce: Mgr. Pavel Řehánek Soft Skills (nebo-li měkké dovednosti ) Co jsou to Soft Skills??? Pojem "osobnost"

Více

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Petr Kurfürst Brno, 13.10.2014 PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Účel Oblast působnosti Přínosy Hlavní rysy Cyklus SUMP podle

Více

Projekt Metodika přípravy veřejných strategií. Akční plán aktivit v oblasti strategické práce na rok 2013

Projekt Metodika přípravy veřejných strategií. Akční plán aktivit v oblasti strategické práce na rok 2013 Projekt Metodika přípravy veřejných strategií Akční plán aktivit v oblasti strategické práce na rok 2013 Listopad 2012 Obsah Obsah... 2 1. Kontext vzniku akčního plánu... 3 2. Přehled aktivit... 4 3. Akční

Více

Návrh Zadání změny č.2

Návrh Zadání změny č.2 Návrh Zadání změny č.2 územního plánu obce LÁZNĚ TOUŠEŇ Pořizovatel: Spolupracující zastupitel: Výkonný pořizovatel: OÚ MĚSTYSE LÁZNĚ TOUŠEŇ Hlavní 56, 250 89 Lázně Toušeň tel. 326 992 302 Ing. František

Více

Evropská soutěž o nejlepší dětský obsah online

Evropská soutěž o nejlepší dětský obsah online Evropská soutěž o nejlepší dětský obsah online Informace o soutěži a kritéria pro přihlášení Úvod: Evropská soutěž o kvalitní online obsah pro děti ve věku 6-12 let je iniciována Evropskou komisí v rámci

Více

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVITELNÝCH NÁVRHOVÝCH PLOCH PRO BYDLENÍ VE SCHVÁLENÉM ÚZEMNÍM PLÁNU MĚSTA CHRASTAVA

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVITELNÝCH NÁVRHOVÝCH PLOCH PRO BYDLENÍ VE SCHVÁLENÉM ÚZEMNÍM PLÁNU MĚSTA CHRASTAVA MĚSTO CHRASTAVA VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVITELNÝCH NÁVRHOVÝCH PLOCH PRO BYDLENÍ VE SCHVÁLENÉM ÚZEMNÍM PLÁNU MĚSTA CHRASTAVA Pořizovatel: Městský úřad Chrastava Odbor výstavby a územní správy Nám.

Více

Potřeby měst a obcí a budoucí politika soudržnosti 2014+

Potřeby měst a obcí a budoucí politika soudržnosti 2014+ Potřeby měst a obcí a budoucí politika soudržnosti 2014+ Mgr. Jan Mareš primátor místopředseda Svazu měst a obcí ČR Konference Plánovací období 2014 2020 z pohledu měst a obcí 10. listopadu 2011 O Svazu

Více

DRÁŽDANY - FORRMY PREZENTACE CYKLISTICKÉ DOPRAVY NA VEŘEJNOSTI

DRÁŽDANY - FORRMY PREZENTACE CYKLISTICKÉ DOPRAVY NA VEŘEJNOSTI DRÁŽDANY - FORRMY PREZENTACE CYKLISTICKÉ DOPRAVY NA VEŘEJNOSTI VŠEOBECNÉ CYKLISTICKÉ KAMPANĚ Od sjednocení Německa až do konce 90. let byla motorová doprava v bývalém východním Německu trvale na vzestupu.

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE JABLONNÁ

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE JABLONNÁ STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE JABLONNÁ Pro období 2011 až 2020 Jablonná, září 2011 1 Obsah: Preambule 3 Úvod 4 Cíl strategického plánu rozvoje obce Jablonná 5 SWOT analýza obce Jablonná 5 Vize a Obecné

Více

VY_32_INOVACE_D 12 06

VY_32_INOVACE_D 12 06 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) 2. stupeň ZŠ základní

Více

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH. metodický pokyn

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH. metodický pokyn VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH metodický pokyn Úvod Související pojmy Související legislativní předpisy Vyhodnocení účelného využití

Více

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Více

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární

Více

Dotazník pro (sebe)posouzení

Dotazník pro (sebe)posouzení 1 Dotazník pro (sebe)posouzení Kontaktní informace Jméno (stačí křestní) E-mail Tel. Věk Aktuálně využívaná podpora Aktuálně mi poskytuje podporu: Neplacená péče rodiny, přátel nebo sousedů Placená (z

Více

Logo je značka, která firmu nebo váš produkt pomůže jasně identifikovat

Logo je značka, která firmu nebo váš produkt pomůže jasně identifikovat vaše nové LOGO Vážený zákazníku, velice si vážím vašeho zájmu o moje služby. Každý profesionál se snaží udělat zadanou práci co nejlépe a k tomu používá svoje osvědčené nástroje a získané Know-how. Věřím,

Více

Jak zajistit, aby lidé s osteoartritidou a revmatickou artritídou získali optimální péči po celé Evropě: Doporučení EUMUSC.NET

Jak zajistit, aby lidé s osteoartritidou a revmatickou artritídou získali optimální péči po celé Evropě: Doporučení EUMUSC.NET Podpora zdraví pohybového ústrojí v Evropě Zpráva o doporučeních Jak zajistit, aby lidé s osteoartritidou a revmatickou artritídou získali optimální péči po celé Evropě: Doporučení EUMUSC.NET Ve spolupráci

Více

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,

Více

Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Rady hlavního města Prahy

Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Rady hlavního města Prahy Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ Rady hlavního města Prahy číslo 1495 ze dne 24.6.2014 k Manuálu tvorby veřejných prostranství hl.m. Prahy a návrhu Strategie rozvoje veřejných prostranství

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Zdravé klima v komunitních školách

Zdravé klima v komunitních školách Zdravé klima v komunitních školách Zajímavý název vzdělávacího programu Zdravé klima v komunitních školách v rámci průřezového tématu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání a také jeho zaměření

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického

Více

Statutární město Hradec králové www.hradeckralove.org. Statutární město Pardubice www.pardubice.eu

Statutární město Hradec králové www.hradeckralove.org. Statutární město Pardubice www.pardubice.eu * Statutární město Hradec králové www.hradeckralove.org Statutární město Pardubice www.pardubice.eu *ITI INTEGROVANÉ ÚZEMNÍ INVESTICE = NOVÝ přístup k územnímu (urbánnímu) rozvoji - investice na základě

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

TC A3 Ekonomika a sociální rozvoj silničního systému Kroměříž, 10.5.2012. Činnost TC v období 2007 až 2011

TC A3 Ekonomika a sociální rozvoj silničního systému Kroměříž, 10.5.2012. Činnost TC v období 2007 až 2011 TC A3 Ekonomika a sociální rozvoj silničního systému Kroměříž, 10.5.2012 Činnost TC v období 2007 až 2011 Základní pojmy PIARC světový silniční kongres a řídící výbor Kongresy, semináře Technické výbory

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY Školní plán EVVO Základní škola a Mateřská škola Žalany, Rtyňská 156, Žalany 417 63 2014 2015 Vypracovala: Ing. Bc. Pavla Broná Školní plán EVVO je vydán a vychází

Více

Metodika) vyhodnocení) ekonomické) efektivnosti*!!stanovení)a)vyhodnocení)a) návrh&výstupních&jednotek,&napojení&na& systém&rsa."

Metodika) vyhodnocení) ekonomické) efektivnosti*!!stanovení)a)vyhodnocení)a) návrh&výstupních&jednotek,&napojení&na& systém&rsa. Metodika) vyhodnocení) ekonomické) efektivnosti*!!stanovení)a)vyhodnocení)a) návrh&výstupních&jednotek,&napojení&na& systém&rsa." Prof. RNDr. René Wokoun, CSc. Ing. Nikola Krejčová, Ph.D. RNDr. Jana Kouřilová,

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Strategický plán města Olomouce. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu

Strategický plán města Olomouce. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu Strategický plán města Olomouce Strategický plán města Olomouce byl schválen v prosinci 2007 zastupitelstvem města o počtu 45 členů, z toho bylo 10 žen tj. 22%. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

zpracovatel: architekti Praha 6 Radimova 18

zpracovatel: architekti Praha 6 Radimova 18 Severní Terasa STŘÍBRNÍKY Radimova 18 územní studie Praha 6 pořizovatel: Magistrát města Ústí nad Labem odbor územního plánování Velká Hradební 8 Ústí nad Labem, 401 00 datum: 12. 2009 OBSAH DOKUMENTACE:

Více

Projekt Age management

Projekt Age management Projekt Age management OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradecký kraj CZ.1.07/3.2.10/03.0003 člen AIVD ČR Age Management věkový management představuje řízení zohledňující věk a schopnosti zaměstnanců

Více

Krajina. strukturovaný prostor krajinu chápanou prostřednictvím smyslů krajinu pojímanou systémově

Krajina. strukturovaný prostor krajinu chápanou prostřednictvím smyslů krajinu pojímanou systémově Jiná krajina Krajina Krajina je velmi široký a mnohovrstevnatý pojem. Pokud se ji nějakým způsobem snažíme redukovat, musíme si být vědomi toho, čeho se zbavujeme a jaké to má nakonec důsledky. strukturovaný

Více

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 1.1.101 POŽADAVKY NA UMÍSŤOVÁNÍ STAVEB. Objekt limitování. Důvody limitování. Vyjádření limitu

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 1.1.101 POŽADAVKY NA UMÍSŤOVÁNÍ STAVEB. Objekt limitování. Důvody limitování. Vyjádření limitu Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 658 34 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 1.1.101 POŽADAVKY

Více

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy 2014

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy 2014 Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy 2014 Šest strategických cílů 1. Otevřené a soudržné město využívající potenciál aktivních a vzdělaných obyvatel (lidé) 2. Živé, kulturní a kreativní město (kreativita)

Více

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR:

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR: Společenská odpovědnost organizací (CSR) je koncept, známý v České republice řadu let. Společensky odpovědné aktivity, angažovanost vůči komunitě, realizace veřejně prospěšných projektů, to vše značí rostoucí

Více

Výzkum trhu. Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání

Výzkum trhu. Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání Výzkum trhu Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání Slezská univerzita v Opavě Okresní hospodářská komora Karviná 2010-2013 Výukový materiál je výstupem projektu

Více

Význam ochrany přírody

Význam ochrany přírody Význam ochrany přírody 1. Velký, protože příroda představuje podmínky pro náš život a představuje přirozenou krásu pro náš duševní život. 2. Na světě nejsme sami, žijí s námi i jiné živočišné a rostlinné

Více

Základy investování. Terminologie

Základy investování. Terminologie Základy investování Terminologie Terminologie investování Investice obecně kapitálový vklad do budoucích výnosů. Jsou to hmotné a finanční zdroje vynakládané na pořizování nového hmotného majetku ( investičního

Více

Sídliště a jeho sociálně ekologický význam (text k zamyšlení)

Sídliště a jeho sociálně ekologický význam (text k zamyšlení) TENTO DOKUMENT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. Sídliště a jeho sociálně ekologický význam (text k zamyšlení) Zpracováno dle: MAIER, K. Sídliště: problém

Více

aneb co zůstane v paměti

aneb co zůstane v paměti Co je to logo/logotyp LOGO/LOGOTYP aneb co zůstane v paměti Logo/logotyp (z řeckého logos = slovo, řeč, zákon, pojem ) je grafický symbol značka, která zastupuje firemní identitu, image a design výrobků

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

Spokojenost občanů s místním společenstvím

Spokojenost občanů s místním společenstvím Spokojenost občanů s místním společenstvím Ukazatel kvality života (Evropský indikátor udržitelného rozvoje A1) Průzkum Spokojenost občanů s místním společenstvím, ve kterém jsou zjišťovány názory, postoje,

Více

Jak splním svoje očekávání

Jak splním svoje očekávání Jak splním svoje očekávání Zlatá investice SPOLEHLIVÝ PARTNER PRO ÚSPĚŠNÉ INVESTOVÁNÍ Proč investovat do zlata? Cena (USD) Vývoj ceny zlata v letech 2000 až 2012 Zdroj: Bloomberg Investice do zlata je

Více

10 tisíc obyvatel obec III. typu tam, kde končil chleba a začínalo kamení územně na rozhraní dvou chráněných krajinných oblastí: Žďárských vrchů a

10 tisíc obyvatel obec III. typu tam, kde končil chleba a začínalo kamení územně na rozhraní dvou chráněných krajinných oblastí: Žďárských vrchů a Michaela Růžičková 10 tisíc obyvatel obec III. typu tam, kde končil chleba a začínalo kamení územně na rozhraní dvou chráněných krajinných oblastí: Žďárských vrchů a Železných hor extrémně silná sociální

Více

Zadání tohoto úkolu, jeho potřebnost a jeho důležitost vyplývají ze stavu: probíhající reformy veřejného sektoru, což je jistě závislé na odborné

Zadání tohoto úkolu, jeho potřebnost a jeho důležitost vyplývají ze stavu: probíhající reformy veřejného sektoru, což je jistě závislé na odborné HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ MANUÁL PRO LEKTORY VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Kámen zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

10 Otázky obecné povahy OBSAH

10 Otázky obecné povahy OBSAH 10 Otázky obecné povahy OBSAH Označení postupu DP 10/01 DP 10/02 DP 10/03 DP 10/04 R 1 DP 10/05 Otázka k přijatému doporučenému postupu Je možné použít určité tlakové části již dříve provozovaného tlakového

Více

Teorie centrálních míst. Přednáška z předmětu KMA/DBG2 Otakar ČERBA

Teorie centrálních míst. Přednáška z předmětu KMA/DBG2 Otakar ČERBA Teorie centrálních míst Přednáška z předmětu KMA/DBG2 Otakar ČERBA Teorie centrálních míst Teorie centrálních míst neboli teorie prostorové rovnováhy Zabývá se problematikou prostorového systému osídlení,

Více

Přehled fichí. MAS Sedlčansko, o.p.s.

Přehled fichí. MAS Sedlčansko, o.p.s. Přehled fichí Fiche č. 1: Podpora a vznik mikropodniků (minimální výše ZV 100 000, maximální výše ZV 500 000) 1) rekonstrukce a modernizace objektu, případně nová výstavba budov a ploch pro zakládání a

Více

MÍSTO, KDE ŽIJEME (2015 2016)

MÍSTO, KDE ŽIJEME (2015 2016) MÍSTO, KDE ŽIJEME (2015 2016) UZÁVĚRKA: 30. ČERVNA 2015. Nadace VIA vyhlašuje 10. ročník programu Místo, kde žijeme. Generálním partnerem je společnost NET4GAS, s. r. o., partnerem je skupina Hornbach.

Více

ŘÍZENÍ PROJEKTŮ a LOGICKÝ RÁMEC

ŘÍZENÍ PROJEKTŮ a LOGICKÝ RÁMEC ŘÍZENÍ PROJEKTŮ a LOGICKÝ RÁMEC 5.listopadu 009 Kopřivnice Lektor: Ing. Roman Branberger, UNICUS s.r.o. romanbra@vol.cz PROGRAM: 0900 095 SPOLEČNÝ ÚVOD (ZAČÁTEČNÍCI/POKROČILÍ) Zahájení, program práce,

Více

Teorie centrálních míst

Teorie centrálních míst Teorie centrálních míst Přednáška z předmětu KMA/SGG Otakar ČERBA Západočeská univerzita v Plzni Datum vytvoření: 5. 3. 2007 Datum poslední aktualizace: 13. 3. 2013 Teorie centrálních míst Teorie centrálních

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Výzva k předkládání žádostí o nadační příspěvek v grantovém řízení Nadace OKD pro rok 2012 v nadačním programu Pro budoucnost

Výzva k předkládání žádostí o nadační příspěvek v grantovém řízení Nadace OKD pro rok 2012 v nadačním programu Pro budoucnost Výzva k předkládání žádostí o nadační příspěvek v grantovém řízení Nadace OKD pro rok 2012 v nadačním programu Pro budoucnost Program je zaměřen na podporu veřejně prospěšných projektů s cílem přispět

Více

Do roku 2000 velmi mnoho technických památek stálo mimo centrum zájmu turistického průmyslu

Do roku 2000 velmi mnoho technických památek stálo mimo centrum zájmu turistického průmyslu Mgr. Eva Torčíková 12.3.2010 Do roku 2000 velmi mnoho technických památek stálo mimo centrum zájmu turistického průmyslu hlavním důvodem však není nedostatek jejich propagace, protože ta se v poslední

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 4 PROČ SE STÁT DOBROVOLNÍKEM Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte

Více

Problémy a priority obyvatel indického venkova. Jana Kubelková

Problémy a priority obyvatel indického venkova. Jana Kubelková Problémy a priority obyvatel indického venkova Jana Kubelková Případové studie z indického venkova 1. Problémy, potřeby a priority místních obyvatel v regionu distriktu Thanjavur (Centrální Tamilnadu)

Více

VELETRH: ÚČINNÝ MARKETINGOVÝ a OBCHODNÍ NÁSTROJ

VELETRH: ÚČINNÝ MARKETINGOVÝ a OBCHODNÍ NÁSTROJ VELETRH: ÚČINNÝ MARKETINGOVÝ a OBCHODNÍ NÁSTROJ Jaroslav Bílek, strategický marketing Veletrhy Brno, a.s., 2010 Cíle marketingové kampaně 2 Jaký bývá cíl marketingových kampaní v době krize? Zákazníci

Více

Workshop 31. 1. 2008 Ostrava Procesní a systémová FMEA analýza možných vad a jejich důsledků

Workshop 31. 1. 2008 Ostrava Procesní a systémová FMEA analýza možných vad a jejich důsledků 31. 1. 2008 Ostrava Procesní a systémová FMEA analýza možných vad a jejich důsledků Získat teoretické znalosti snižování rizika ve výrobních procesech a systémech. Umět aplikovat získané znalosti při řešení

Více

Analýza kampaně Propagace sítě environmentálních informačních a poradenských center

Analýza kampaně Propagace sítě environmentálních informačních a poradenských center Analýza kampaně Propagace sítě environmentálních informačních a poradenských center Zpracovatel: ENVIC, občanské sdružení Prešovská 8, 301 00 Plzeň Kontaktní osoba: Tomáš Popp 1. úvod Kampaň zaměřená na

Více

JAK PRACUJE ARCHITEKT JAKUB CHVOJKA

JAK PRACUJE ARCHITEKT JAKUB CHVOJKA JAK PRACUJE ARCHITEKT JAKUB CHVOJKA HLAVNÍM PARTNEREM ARCHITEKTA JE INVESTOR (ZÁKAZNÍK) SOUKROMÁ OSOBA, FIRMA, INSTITUCE, NEBO ORGANIZACE, KTERÁ MÁ ZÁMĚR VYTVOŘIT, PŘETVOŘIT NEBO OBNOVIT DŮM, PARK, VEŘEJNÝ

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

Informace. Sociální služby

Informace. Sociální služby Informace Sociální služby Sociální služby Sociální služby jsou služby, které nějakým způsobem pomáhají a poskytují podporu lidem se zdravotním postižením a jejich blízkým. Je to například osobní asistence,

Více

NÁVRHOVÁ ČÁST. Integrovaná strategie rozvoje regionu Zábřežsko

NÁVRHOVÁ ČÁST. Integrovaná strategie rozvoje regionu Zábřežsko NÁVRHOVÁ ČÁST Integrovaná strategie rozvoje regionu Zábřežsko na období 2007-2013 Centrum pro komunitní práci Střední Morava Regionální kancelář Šumperk Ing. Anna Bartošová Nemocniční 53 email: anna.bartosova@cpkp.cz

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

Odbor rozvoje města Ing. Jiří Svátek

Odbor rozvoje města Ing. Jiří Svátek Odbor rozvoje města Ing. Jiří Svátek Obsah prezentace Město bez bariér - B 6 Cesty dětí do školy a zpět /Spolupráce škol Bezpečnost ve městě Bezpečnost ve městě - Program prevence kriminality v Hradci

Více

ZAHAJOVACÍ KONFERENCE PROJEKTU

ZAHAJOVACÍ KONFERENCE PROJEKTU egistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.13/03.0046 ZAHAJOVACÍ KONFERENCE PROJEKTU 5. listopadu 2009 Lesná v Krušných horách O projektu Projekt Ekologická měření v praxi odborné kompetence žáků představuje

Více