I. EU obecně 1. Předsednictví

Transkript

1 Měsíční zprávy z Evropské Unie I. EU obecně 1 Předsednictví 1 Rada 1 Evropský parlament 2 Evropská komise 4 Evropský soudní dvůr 10 Eurostat 10 Evropská ústava 11 Nové členské státy 13 Rozšíření 14 II. Azyl a migrace 14 Rada Evropské unie 14 Evropská komise 16 Různé 19 III. Nevládní organizace v EU 21 I. EU obecně Předsednictví Nizozemí k 1. červenci vystřídalo Irsko ve funkci předsednictví Evropské unie. V programovém prohlášení publikovaném na svých domovských stránkách (a rovněž prohlášeném před Evropským parlamentem) uvedlo nové předsednictví jako své hlavní priority pro druhou polovinu letošního roku následující body: rozšíření EU, udržitelný růst evropské ekonomiky, bezpečnost, zdravý několikaletý unijní rozpočet a účinnější role EU ve světě. Nizozemsko má také v úmyslu zahájit s občany a vládami EU diskusi o způsobech dalšího pokračování evropské integrace a spolupráce a o společných evropských hodnotách. Nizozemský ministr životního prostředí Pieter Van Geel oznámil, že jeho vláda využije svého předsednictví EU k pokusu o obnovení mezinárodních jednání o dalším snížení emisí skleníkových plynů. Nizozemci by rádi, aby mezinárodní společenství prohlásilo vůli podpořit třicetiprocentní snížení do roku 2020 oproti úrovni z roku Nizozemsko se také rozhodlo pustit se do politicky velmi citlivé oblasti a znovu zahájit diskusi o financování ročního rozpočtu EU ve výši 100 mld. eur. Důvodem této odvahy může být i to, že Nizozemsko je v současné době v přepočtu na jednoho obyvatele největším přispěvatelem do unijního rozpočtu. Podle slov nizozemského předsedy vlády Jana Petera Balkenendeho by se tato situace však měla změnit: Jde o vyváženost. Musíme znovu promyslet situaci zemí, které jsou čistými přispěvateli, prohlásil a dodal, že nizozemští občané v průměru platí do rozpočtu EU šestkrát více než Francouzi. Tato iniciativa je odrazem mnohem vlažnějšího postoje Nizozemců k EU. Zřejmě ještě tento měsíc, kdy Evropská komise zveřejní plány na reformu financování unijního rozpočtu, povede tato debata k obnovení tlaku na Velkou Británii, která v současnosti požívá výhody snížených příspěvků do unijního rozpočtu o 4 mld. eur ročně (tzv. britský rabat). Více na oficiální stránce nizozemského předsednictví Rada Jednou z priorit nizozemského předsednictví je i ambiciózní plán na oživení lisabonské agendy Poprvé od svého přijetí na lisabonském zasedání Rady v roce 2000 se tak lisabonská strategie ocitá na prvním místě agendy této evropské instituce. Lisabonská strategie byla přijata k provedení transformace Evropské unie do nejvíce konkurenceschopné, na znalostech založené ekonomiky světa do roku Nicméně od jejího přijetí se ještě členským státům, jak praví kritici implementace strategie, nepodařilo nalézt dostatek odhodlání se strategií řídit, a to přes vysokou míru nezaměstnanosti a pomalý hospodářský růst. Končící irské předsednictví 1

2 učinilo z lisabonské strategie jednu ze svých priorit a štafetu nyní předalo nizozemské vládě. Jedním z významných počinů během nizozemského předsednictví bude zpráva vypracovaná skupinou na vysoké úrovni pro lisabonskou strategii pod vedením bývalého nizozemského premiéra Wima Koka. Zpráva bude předložena Komisi v listopadu a bude projednána na listopadovém zasedání Evropské rady. Komise pak v roce 2005 vypracuje vlastní návrh na průběžnou revizi lisabonské strategie. Nizozemské předsednictví je však odhodláno nenechat se průběžnou revizí odvést od skutečné podstaty věci, což je realizace lisabonské strategie prostřednictvím strukturálních reforem na státní úrovni a konkrétní zásadní iniciativy EU v různých oblastech. Předsednictví nebude formulovat nové cíle a soustředí spíše se na realizaci stávajících dohod. Nizozemské předsednictví si uvědomuje, že nadcházející měsíce nepředstavují ideální dobu k zavádění nebo dopracovávání legislativních norem, neboť jak Komise, tak i Evropský parlament procházejí procesem transformace. Jeho mottem je proto ambice a realita. Rada pro životní prostředí se snaží o propojení göteborské agendy s lisabonskou 25/07/2004 (Rada Evropské unie) - Na konci roku 2003 začali evropští podnikatelé a vedoucí činitelé některých členských států EU vystupovat s pochybnostmi o výhodách vztahu mezi životním prostředím a konkurenceschopností. Jejich pochybnosti se projevují v kritice nové politiky EU v oblasti chemického průmyslu, zvané REACH a unijních závazků podle Kjótského protokolu. Základním pilířem lisabonské agendy je přetvořit EU do roku 2010 do nejvíce konkurenceschopné ekonomiky světa založené na znalostech, přesto se politika ochrany životního prostředí a trvale udržitelného rozvoje stala cílem palby ze strany kritiků jako potenciální břemeno zatěžující evropský průmysl v jeho boji o udržení konkurenceschopnosti na globálních trzích. Uspořádáním neformálního zasedání Rady pro životní prostředí ze zaměřením na ekonomické možnosti ekologicky efektivních inovací chtělo nizozemské předsednictví EU zdůraznit případná řešení pro přerušení vazby mezi hospodářským růstem a ekologickými tlaky. Evropa může svou konkurenceschopnost posílit tím, že bude prosazovat efektivní politiku ochrany životního prostředí zazněla hlavní myšlenka na zasedání 25 ministrů životního prostředí ve dnech 16. až 18. července v Maastrichtu. Mezi myšlenky podpořené ministry s cílem stimulovat rozvoj ekologických inovací, a tím posílit konkurenceschopnost evropského průmyslu patří i tyto: zavedení evropského systému pro zelené investice, zrušení dotací, které jsou z ekologického hlediska nežádoucí, státní správa by při zadávání veřejných zakázek měla postupovat v souladu s ekologickými kritérii, např. povinné užívání vodou ředěných barev na vládních budovách ve všech členských státech EU, prosazování čistých, nehlučných a hospodárných automobilů podporou inteligentních technologií, jako jsou výfukové filtry, řízení cestovní rychlosti a palubní počítače. Rada pro životní prostředí sdělila tyto návrhy Wimu Kokovi, který připravuje průběžné posouzení plnění lisabonské agendy. EU provede vyhodnocení lisabonské agendy na začátku roku Ministři zemědělství řekli ne navrhované reformě v cukrovarnictví 25/07/2004 (Rada Evropské unie) Na svém bruselském zasedání z 19. července nepřijali ministři zemědělství reformu cukrovarnictví, kterou zpracoval a ministrům předložil Franz Fischler, komisař pro zemědělství. Zpráva byla předložena 14. července. Reforma nebyla přijata ani přes fakt, že všichni ministři potřebu samotné reformy uznali, nicméně měli výhrady k podobě harmonogramu, tak jak ho navrhl komisař Fischler. Mezi hlavní zádrhele patřila navrhovaná úroveň a fáze snižování intervenčních výkupních cen cukru a minimální výkupní cena cukrové řepy. Ministři také vyjádřili obavy z navrhované reformy systému kvót a převádění kvót mezi členskými státy. Několik ministrů také naneslo otázku úrovně kompenzací za snížení cen. Návrh, o němž se v současné době jedná, má za cíl zavést systém, v němž by se platby odpojily od objemu produkce. Ministři požádali zvláštní výbor zemědělských oborníků, aby provedl důkladné posouzení všech těchto otázek a předložil o něm zprávu. Je možné, že o dopadu reformy bude také uspořádáno jednání se zástupci zemí ACP (země africké, karibské a tichomořské). Evropský parlament Předseda komise Romano Prodi má svého nástupce 25/07/2004 (Evropský parlament) Jako následníka Romana Prodiho ve funkci předsedy Evropské komise si poslanci Evropského parlamentu zvolili Josého Manuela Durão Barrosa. V tajném hlasování se pro Barrosa 2

3 vyslovilo 413 poslanců EP, proti hlasovalo 251 poslanců. Dalšími dvěma soupeři pro předsednictví mu byli Bronislaw Geremek (pro něho hlasovalo 208 poslanců) a Francis Wurtz (obdržel 51 hlasů). Barroso trvá na tom, aby za žádných okolností nebyli zavedeni komisaři první a druhé třídy s rozdílnými hlasovacími právy, a nechal se slyšet, že si přeje 24 superkomisařů. Přislíbil, že resorty nebudou komisařům přiděleny podle přání a preferencí členských států, ale zásadně podle schopností jednotlivých komisařů zastávat příslušný resort. Zavázal se také, že pokud by některý komisař neplnil své povinnosti vyplývající ze Smlouvy o EU, požádá jej o rezignaci. Nejtěžší úkol podle Barrosa nespočívá v euroskepsi některých, ale v euroapatii mnohých: Musíme naslouchat těm, kteří se v červnu dostavili k evropským volbám. Musíme však také slyšet mlčení těch, kteří se, ať již z jakýchkoli důvodů, rozhodli k volbám nejít. Dále pochválil ústavní smlouvu, která konsoliduje a zjednodušuje Evropskou unii a posiluje naši demokratickou základnu rozšířením pravomocí tohoto parlamentu a nalézáním nových způsobů, jak posílit hlas národních parlamentů a evropských občanů. Barroso zdůraznil náročnost ratifikace ústavy a vyzval novou Komisi, Evropský parlament a členské státy, aby se zdržely technokratického přístupu a prokázaly politické vedení a odvahu tak, aby diskuse o ratifikaci vyhrály. Uvedl, že argumenty bude třeba předkládat hlavně na úrovni členských států, ale že Komise bude poskytovat důvěryhodné a vhodné informace. Více informací o zvolení nového předsedy Komise a jeho projevu naleznete na: Durão Barroso (48) je předsedou portugalské středopravé strany PSD. V období do vypuknutí války v Iráku se stavěl za španělsko-britskou podporu Spojeným státům, a stal se tak dobrým kandidátem na prostředníka v rozporech mezi EU a USA. Barroso sice není skutečný federalista, vždy však obhajoval práva menších členských států EU. Není politik-vizionář, ale silný a odhodlaný lídr. Ve své vlasti byl schopen zrealizovat náročnou hospodářskou reformu, a v očích některých komentátorů se tak stal dobrým kandidátem na oživení lisabonské agendy a úspěšného vedení obtížného jednání o finančních perspektivách Unie. Postavil se za Francii a Německo při hlasování, v němž Rada rozhodla pozastavit sankce proti těmto zemím za porušení Paktu stability a růstu. Hovoří plynně španělsky, francouzsky a anglicky. Na druhé straně Barrosova politická strana doslova pohořela v posledních portugalských volbách do Evropského parlamentu a Barrosem přijatá nominace by v jeho vlasti mohla v krajním případě způsobit i politickou krizi. Zvolení nového předsedy Evropského parlamentu V úterý dne 20. července zvolili v tajném hlasování poslanci Evropského parlamentu (EP) předsedu nového parlamentu a jeho 14 místopředsedů. Předsedou EP byl zvolen španělský socialista Josep Borrell (388 hlasů). Další kandidáti ucházející se o křeslo uvolněné Patem Coxem, tj. polský poslanec EP Bronislaw Geremek z nově vytvořené frakce Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) a veterán EP Francis Wurtz z frakce EUL/NGL, získali 208 resp. 51 hlasů. Borrellovo vítězství se předpokládalo, a to na základě dohody mezi dvěma největšími parlamentními frakcemi středopravou Evropskou lidovou stranou (EPP) a socialisty (PES) o sdílení předsednictví Evropského parlamentu. Na základě této dohody souhlasili středopravicoví poslanci EP, že podpoří Borrellovo předsednictví parlamentu v první polovině volebního období a socialističtí poslanci tuto laskavost vrátí a podpoří středopravicového kandidáta (pravděpodobně německého poslance EP Hans-Gerta Pötteringa) na druhou polovinu volebního období. Tato aliance zajišťuje frakcím PES a EPP většinovou podporu jejich kandidátům během hlasování celého pléna EP v počtu 732 poslanců. Vůdce liberální frakce Graham Watson tuto politickou dohodu odsoudil jako podvod: Chceme otevřené transparentní volby, které poslancům EP umožní vybrat si za předsedu nejlepší možnou osobnost, prohlásil Watson. Euroskeptici včetně 12 členů protiunijní Strany nezávislosti Velké Británie (UKIP) hlasování bojkotovali a prohlásili, že budou ze všech sil bojovat, aby činnost tohoto parlamentu znemožňovali obstrukcemi. Výsledky hlasování a další informace naleznete na: Nové parlamentní orgány Pro šesté volební období Evropského parlamentu se zformovalo sedm politických skupin již podle nových procedurálních pravidel. V parlamentu tak bude působit sedm politických frakcí: Evropská lidová strana a Evropští demokraté (EPP-ED) s 268 poslanci, Skupina socialistů v Evropském parlamentu (PES) s 200 poslanci, Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) s 88 poslanci, 3

4 Skupina Zelených a Evropské svobodné aliance (Greens/EFA) s 42 poslanci, Sjednocená evropská levice a Severská levice zelených (EUL/NGL) s 41 poslanci, Skupina nezávislosti a demokracie (IND/DEM) s 32 poslanci, Skupina Unie pro Evropu národů (UEN) s 27 poslanci, 34 zbývajících poslanců bude zasedat jako nezařazení. Od počátku července probíhala v rámci a mezi jednotlivými politickými skupinami diskuse o předsednictví parlamentních výborů, kterým přikládají nejvyšší prioritu. Rozdělení výborů mezi politické frakce se řídí výsledky evropských voleb a významem výboru po jednotlivé politické skupiny. Předsednictví parlamentu je v rukou socialistů, a proto početní rozdělení vypadá následovně: EPP-ED: předsednictví 9 výborů PES: předsednictví 7 výborů ALDE: předsednictví 3 výborů Greens/EFA: předsednictví jednoho výboru EUL/NGL: předsednictví jednoho výboru UEN: předsednictví jednoho výboru. Evropský parlament rozhodoval nejenom o předsednictvích v jednotlivých parlamentních výborech, ale o složení obecně. 21. července přijal EP rezoluci o početním složení jednotlivých výborů a jejich delegací. Například Výbor pro zahraniční záležitosti se bude skládat ze 78 poslanců, Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitro jich bude mít pouze 53. Podrobné informace o počtu a složení jednotlivých parlamentních výborů pro šesté volební období naleznete na adrese: Další informace na: Předsednictví Rady 21. července irský předseda vlády projednal se členy Parlamentu výsledky jeho předsednictví. Zvláštní důraz byl kladen na červnové zasedání Evropské rady, která přijala návrh evropské ústavy. Po diskusi představil Jan Peter Balkenende, předseda nizozemské vlády, program předsednictví jeho země. Po prezentaci následovala opět diskuse poslanců. Bližší informace o programu nového předsednictví naleznete na: Evropská komise Komise zveřejnila studii o rozsahu práce načerno na základě údajů z celé EU 02/07/2004 (Evropská komise) Komise dnes zveřejnila zprávu s názvem Práce načerno v rozšířené unii, ve které vůbec poprvé analyzuje odhadovaný rozsah práce načerno v EU25. Ze studie je patrné, jak se rozsah nevykazované práce v jednotlivých členských státech liší, od přibližně 1,5 % HDP v Rakousku a 2 % ve Velké Británii až po 16 % -17 % nebo 18 % v Maďarsku a Lotyšsku a více než 20 % v Řecku. Ačkoli se jedná jen o předběžné a navíc odhadované údaje, dávají přesto členským státům do rukou významný nástroj k řešení problematiky práce načerno v rámci Evropské strategie zaměstnanosti (EES). Od roku 2003 je v EU zavedena konkrétní Hlavní linie zajištění zaměstnanosti, zaměřená na transformaci práce načerno do řádného zaměstnaneckého poměru. Členské státy musí proto rozsah problému a pokrok v boji proti němu měřit. Studii Práce načerno v rozšířené unii najdete na: Komise prozatímně pozastavila sankce proti Microsoftu 05/07/2004 (Evropská komise) Na dobu, po kterou budou soudci EU posuzovat žádost Microsoftu o zrušení protimonopolního rozhodnutí Komise až do vynesení vlastního rozsudku, se Komise rozhodla pozastavit opatření uplatňované vůči společnosti. Komise tak rozhodla přes fakt, že na definitivní verdikt o oprávněnosti protimonopolního rozhodnutí si budeme muset počkat ještě několik let a že společnost byla požádána, aby opatření přijatá Komisí zrealizovala již během několika měsíců. Souběžně s formálním žalobním návrhem proti rozhodnutí jako takovému podal Microsoft zvláštní žádost o pozastavení sankcí do té doby, než soudci vynesou definitivní rozsudek. Sankce byly uplatněny v březnu po pětiletém šetření ze strany Komise. Ve svém prohlášení dala Komise najevo, že odklad je pouze dočasný. Rozhodnutí Komise není na újmu povinnosti Microsoftu realizovat nápravná opatření [...] bez odkladu v případě, že předseda soudu prvního stupně žádost Microsoftu zamítne. Komise dále uvádí, že existuje silný veřejný zájem ve prospěch realizace [opatření], a to bez čekání na rozsudek ve věci samé. 4

5 Microsoft namítá, že opatření by měla být zrušena, neboť by společnost donutila odkrýt softwarový kód chráněný právy k duševnímu vlastnictví. Jakmile dojde ke zveřejnění duševního vlastnictví a k uvedení produktu na trh, nelze je vzít zpět, uvedla společnost ve svém prohlášení. Podle jejího názoru to splňuje jednu zásadní podmínku k tomu, aby soudci vyhověli žádosti o pozastavení. Společnost namítá, že kdyby měla opatření aplikovat okamžitě, utrpěla by nenapravitelnou újmu. Další informace na: Komise a Philip Morris International podepsaly dlouhodobou smlouvu o boji proti pašování a padělání cigaret 09/07/2004 (Evropská komise) 9. července oznámila Evropská komise spolu s deseti členskými státy Evropské unie a společnost Philip Morris International (PMI) uzavření dvanáctileté smlouvy, jejímž předmětem je mimo jiné zavedení účinného systému boje proti pašování a padělání cigaret a kterou se ukončují všechny soudní spory probíhající mezi smluvními stranami v této oblasti. Společnost Philip Morris International se ve smlouvě zavázala spolupracovat s Evropskou komisí, jejím úřadem pro boj proti podvodu OLAF a policejními orgány, a napomáhat tak při boji proti pašovanému zboží včetně rychle se rozrůstajícího problému padělaných cigaret. Smlouva dále stanoví závazek převzatý společností Philip Morris International podílet se na boji proti pašování a padělání cigaret finančně a to v celkovém rozsahu za dvanáct let trvání smlouvy až ve výši 1,25 mld. USD. Předseda Komise Romano Prodi po uzavření smlouvy prohlásil: Vítám uzavření jednání o této významné smlouvě. Smlouva působí ve prospěch EU při ochraně jejích finančních zájmů. Tato smlouva představuje významný krok směrem k bitvě proti pašování a padělání cigaret, prohlásila komisařka Michaele Schreyer, která je odpovědná za rozpočet a boj proti podvodům, a dodala: Věříme, že smlouva posílí možnosti Evropské komise a členských států v boji proti ilegálnímu obchodu s cigaretami, který každým rokem způsobuje únik podstatných daňových a celních výnosů. Pašované a padělané výrobky jsou podvodem na všechny na stát, na spotřebitele a na legitimní podniky. Komise navrhla jednotné řízení povodňových rizik na úrovni EU 12/07/2004 (Brusel) Dnes vůbec poprvé navrhla Komise jednotný postup pro celou EU při řízení povodňových rizik, s cílem zlepšit protipovodňovou ochranu. Komise v rámci jednotného postupu navrhuje přijmout celou řadu opatření celou řadu opatření, mezi která patří plány řízení povodňových rizik pro postižená povodí a pobřežní zóny, mapy povodňových rizik s vyznačením oblastí povodňového nebezpečí, koordinace výměny informací, zajištění příspěvku ze strany všech příslušných unijních politik a posílení povědomí veřejnosti. Komise jednotný postup navrhla v důsledku velkých záplav postihujících Evropu jenom v posledních letech 1998 až 2002 se jednalo o 100 velkých záplav, včetně katastrofálních povodní v povodí Dunaje a Labe v roce 2002, jež způsobily obrovské škody. Od roku 1998 mají povodně na svědomí asi 700 obětí, kolem půl milionu lidí přišlo o střechu nad hlavou a jenom pojištěné hospodářské škody se odhadují na nejméně 25 mld. eur. Sdělení Komise a další informace o vodohospodářské politice EU naleznete na: Výzkum EU nabízí nové možnosti malým a středním podnikům v rozšířené Evropě 13/07/2004 (Evropská komise, Brusel) - Malé a střední podniky (MSP) představují v Evropě valnou většinu veškerých podnikatelských subjektů a mohou sehrát zásadní úlohu při posilování konkurenceschopnosti rozšířené Evropy ovšem za předpokladu, že se více zaměří na výzkum, vývoj a inovaci. Při dnešní akci v Estonsku dnes představitelé Evropské komise zdůraznili možnosti nabízené malým a středním podnikům na základě 6. rámcového výzkumného programu EU (FP ), jenž by mohl napomoci východoevropským MSP dosáhnout jejich plného potenciálu. Ze čtyřletého rozpočtu FP6 ve výši 20 mld. eur je 2,3 mld. eur určeno na pomoc MSP, což jim umožní dosáhnout na financování a konkrétní poradenství v otázce přístupu k programům EU a využití výzkumu k úspěšné inovaci a v komerčních aplikacích. Na akci přednesli příspěvky zástupci EU a estonské vlády a ředitelé i jednatelé malých a středních podniků z České republiky, Estonska, Maďarska a Rumunska. Bližší informace naleznete na: Komise oficiálně vyzvala devět členských států, aby do své legislativy zavedly některé zákony EU o vnitřním trhu 13/06/2003 (Brusel) - Evropská komise se rozhodla oficiálně vyzvat devět členských států, v rámci celkem 15 případů porušení zákona, aby splnily své závazky, které přijaly v otázce správného zavedení různých zákonů o 5

6 vnitřním trhu, schválených Evropským parlamentem a Radou. Španělsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko a Portugalsko nezavedly v plném rozsahu Směrnici z roku 1992 o právu veřejného úvěrování a o nájemních právech. Komise uzavřela oddělený případ Lucemburska, který se týkal autorských práv. Lucembursko nyní zavedlo Směrnici z roku 2001 o harmonizaci některých aspektů autorského práva a souvisejících práv v informační společnosti. Řecko dosud do svého národního práva nezavedlo Směrnici z roku 2002 o rezervách likvidity v oblasti životního pojištění a pojišťoven. Belgie, Řecko, Francie, Itálie, Lucembursko a Švédsko nezavedly Směrnici z roku 2002 o zajištění finančních transakcí v podobě zástav. Výzvy Komise mají podobu zdůvodněných posudků, které představují druhou fázi postupu při porušení acquis podle čl. 226 Smlouvy zakládající Evropské společenství. Neobdrží-li Komise uspokojivou reakci do dvou měsíců, může rozhodnout o podání žaloby na daný členský stát k Evropskému soudnímu dvoru. Aktuální informace o řízeních, která se týkají všech členských států, jsou uvedeny na adrese: Další informace naleznete na: Komise varuje: principy globálního partnerství v informační společnosti je třeba převést do praxe 14/07/2004 (Brusel) 14. července vydala Komise Sdělení, ve kterém přináší návrhy na opatření a stanovuje priority pro následující, v pořadí již druhou fázi Světového summitu o informační společnosti (WSIS); také vyslovuje své názory na to, jakým způsobem je nutné převádět principy dohodnuté členskými státy OSN v prosinci roku 2003 v Ženevě směrem k utvoření celosvětové informační společnosti. Podle Sdělení Komise by ve druhé fázi summitu mělo dojít k vypracování podrobného akčního plánu a vyvrcholí na vrcholném zasedání WSIS v Tunisku ve dnech 16. až 18. listopadu Do budoucna by se činnost WSIS měla orientovat na vytvoření vhodného prostředí, v němž se bude dařit technologickým aplikacím informační společnosti a urychlenému zavádění ověřených aplikací, např. v oblasti e-government, e-health a e-learning (elektronická státní správa, zdravotnictví a vzdělávání) a prosazování výzkumu v této oblasti. Dále je třeba dokončit dosud neukončenou práci ze Ženevy, která se týká řízení internetu a financování opatření určených na překonání rozdílů v digitalizaci. Sdělení Komise najdete na: Další informace na: 1&c_type=all, Komise navrhla radikální reformu režimu pro cukr 14/07/2004 (Brusel) Evropská komise se rozhodla radikálně reformovat režim Evropské unie pro cukr z důvodu silných kritik současného systému. Ten byl kritizován pro špatné rozdělování zdrojů, poškozování rozvojových zemí, bránění hospodářské soutěži a nevhodnosti pro spotřebitele, daňové poplatníky a životní prostředí. Komise navrhuje podstatně omezit vývozy cukru a vývozní náhrady, zrušit intervenci, snížit produkci EU a ceny cukru na vnitřním trhu a vyplácet pěstitelům cukrové řepy oddělené platby. Reforma bude zahájena v červnu Měla by trvat čtyři roky, aby všem stranám poskytla čas na přizpůsobení. Vzhledem k nejisté situaci na mezinárodní úrovni je na rok 2008 naplánován přezkum. Podrobný návrh naleznete na: Další informace na: Komise předložila podrobný návrh rozpočtu Společenství na léta /07/2004 (Evropská komise) 14. července přijala Evropská komise detailní návrh rozpočtových plánů na období let Tyto detailní návrhy se týkají soudržnosti, transevropských sítí, zemědělství, vzdělání, kultury a sociální politiky. Balíček legislativních opatření Komise vychází z rozpočtové politiky, která byla přijata v únoru letošního roku a doplňuje ji. Rada ministrů a Evropský parlament nyní mohou zahájit jednání o budoucích finančních perspektivách tak, aby byly včas schváleny před rokem Komise zachovala stávající strop výdajů a to navzdory faktu, že počet obyvatel Evropské unie narostl o 30% a Evropská rady vytyčila řadu nových úkolů. Díky rozpočtové přísnosti a pečlivému plánování programů je dokonce možné rozšířit počet členských zemí na 27 při průměrné spotřebě pouze 1,14 % HDP. Komise chce upevnit vazbu mezi rozpočtem EU a občany Současný systém financování zajišťoval unijnímu rozpočtu stabilní zdroje, ale během doby se stal méně transparentní. Stále více také závisí na odvodech ze státní kasy, namísto toho, aby vycházel z reálných vlastních 6

7 zdrojů, jak předpokládají Smlouvy zakládající EU. Zákonem vyžadovaná zpráva Komise o vlastních zdrojích proto navrhuje, aby se Rada začala zabývat novým systémem financování Evropské unie, který by měl být zaveden do roku 2014 a jehož těžiště by mělo spočívat v některém z hlavních zdrojů daňových výnosů energetika, DPH nebo daň z příjmů právnických osob. Tím by se posílilo povědomí občanů o prostředcích odváděných do rozpočtu a také odpovědnost rozhodujících činitelů. Zdroj odvodů do rozpočtu založený na daních by měl nahradit stávající zdroje odvodů, a proto by z hlediska úrovně financování EU byl neutrální. Opatření proti nadměrné rozpočtové nerovnováze v EU Komise navrhuje zevšeobecnění principu nápravy přílišné rozpočtové zátěže (netto) pro jakýkoli členský stát. Tento princip do nynějška fungoval v podobě zavedených slev (rabatů) pro Velkou Británii, jež byly uznány již v roce V současné době se navrhuje všeobecný nápravný mechanismus, jehož hlavními charakteristikami jsou tyto: mechanismus se spustí, jestliže čisté odvody (tj. příspěvky) do rozpočtu EU překročí 0,35 % hrubého domácího důchodu členského státu; odvody nad tuto prahovou hodnotu budou vráceny, avšak pouze do výše 66 %; celkový objem vrácených prostředků je omezen na maximum 7,5 mld. eur ročně, přičemž na refundaci se podílejí všechny členské státy, a to v poměru k jejich relativnímu podílu na hrubém domácím důchodu. Komise posiluje v rozšířené EU politiku soudržnosti a předkládá nové nástroje pro období /07/2004 (Brusel) 14. července schválila Evropská komise legislativní balíček opatření pro reformu politiky soudržnosti na období let Nový legislativní rámec s sebou přináší přesnější a zjednodušené přístupy k realizaci další generace národních a regionálních rozvojových programů v EU. Cíle nových rozvojových programů jsou podpora konkurenceschopnosti a růst rozšířené EU a jsou tak v souladu se zásadami schválenými letos v únoru. Komise navrhla pro programy vyčlenit příděly, rozdělené na období sedmi let, v celkové výši 336,3 mld. eur; částka představuje zhruba jednu třetinu plánovaného rozpočtu na další období. Legislativní balíček na politiku soudržnosti sestává z obecného nařízení, spolu s nařízeními pro každý zdroj financování (Evropský regionální rozvojový fond - ERDF, Evropský sociální fond ESF a Fond soudržnosti). Balíček je doplněn zcela novým návrhem, jímž se vytváří rámec pro přeshraniční orgán, který by byl oprávněn řídit programy spolupráce. Komise také předložila návrh pěti nových nařízení pro reformu politiky soudržnosti v období let Soubor zahrnuje obecné nařízení vymezující společná pravidla pro všechny nástroje a nařízení týkající se jednotlivých nástrojů, tj. Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF), Evropský sociální fond (ESF) a Fond soudržnosti. Kromě toho Komise navrhuje i nařízení vymezující rámec pro členské státy a jednotlivé regiony ohledně ustanovování orgánů pro přeshraniční spolupráci (EGCC). Další informace na: &guilanguage=en, Financování Evropského sociálního fondu a sociální politiky nyní adresnější 15/07/2004 (Brusel) - Komise přijala balíček návrhů zaměřených na racionalizaci a větší konkretizaci výdajů v rámci unijní politiky zaměstnanosti a sociální politiky. Podle návrhů Komise by tak mělo dojít k provázání financování nového Evropského sociálního fondu (ESF) na období let s politikou posílení hospodářské a sociální soudružnosti a politikou zaměřenou na zvýšení zaměstnanosti v rámci Evropské strategie zaměstnanosti (ESZ). Od přijatých opatření si Komise slibuje lepší řízení fondu, zejména díky zjednodušené administrativě a pravidlům a větší decentralizaci směrem ke členským státům, a lepší výbava pro řešení problémů plynoucích ze stárnutí populace, rozšíření unie a globalizace. Bude doplněn novým programem, na jehož základě dojde k racionalizaci financování i dalších opatření podporujících politiku zaměstnanosti a sociální politiku Komise. Více informací na: 7

8 Komise navrhuje na období let 2007 až 2013 nové programy v oblasti vzdělání, médií, kultury a mládeže 15/07/2004 (Brusel) - Ve středu 14. července přijala Evropská komise ambiciózní návrhy na novou generaci programů v oblasti vzdělávání, mládeže, kultury a audiovize. Nové programy naváží na stávající a jsou plánovány na období let Představují tak další krok k naplnění lisabonského cíle, tj. do roku 2010 transformovat Evropu na nejvíce konkurenceschopnou ekonomiku založenou na znalostech. Viz též: e=en Další informace na: Nové finanční prostředky pro transevropské energetické a dopravní sítě, Galileo a Marco Polo na léta 2007 až /07/2004 (Brusel) - Komise navrhuje finanční prostředky ve výši přes 22 mld. eur na období sedmi let pro transevropské dopravní a energetické sítě, program Galileo a program Marco Polo týkající se jiných způsobů nákladní dopravy než silniční. Je nejvyšší čas na poskytnutí dostatečných rozpočtových zdrojů Evropské unie tak, aby se podpořily veřejné i soukromé investice do významné infrastruktury a klíčových technologií v energetice a dopravě, v zájmu skutečného vnitřního trhu a větší konkurenceschopnosti, prohlásila komisařka Loyola de Palacio. Více informací na: Komise posiluje evropskou politiku rozvoje venkova 15/07/2004 (Brusel) - Evropská komise přijala návrh na posílení evropské politiky rozvoje venkova a podstatné zjednodušení její implementace. S ohledem na požadavky veřejnosti na lepší ochranu životního prostředí a větší bezpečnost a jakost potravin Komise usiluje o to, aby politika rozvoje venkova hrála důležitější roli v rámci nové, reformované Jednotné zemědělské politiky (SZP). Podle návrhu by měly být navýšeny prostředky na politiku rozvoje venkova, a to na 13 miliard eur na roku v období let Díky zavedení jednotného nástroje financování a implementace programů bude nová politika rozvoje venkova jednodušší na řízení a kontrolu. Zvýší se koherence, transparentnost a viditelnost této politiky. Členské země a regiony budou mít větší volnost při implementaci jednotlivých programů. Další informace: Komise bude využívat družicový systém GIS pro spolehlivé poskytování dotací v zemědělství 19/07/2004 (Brusel) Komise přijímá nová opatření proti zemědělcům v EU, kteří, proto, aby dosáhli vyšších dotací plynoucích z ustanovení o Společné zemědělské politice EU (SZP), deklarují větší výměru půdy,než kterou ve skutečnosti obhospodařují. Projekt Komise nazvaný Dálkové sledování zemědělství ( Monitoring of Agriculture with Remote Sensing, MARS), jehož řešení zahájilo Společné výzkumné středisko EU v roce 1988, využívá nejmodernější vesmírnou techniku k efektivnějšímu a účinnějšímu řízení Společné zemědělské politiky (SZP), především v oblasti dotací uvolňovaných v závislosti na obhospodařované výměře. Základní myšlenkou Komise je, že využití družicových systémů jako GIS (Geographic Information System, geografický informační systém) a LPIS (Land Parcel Identification System, systém identifikace parcel) umožní zemědělcům určit hranice jejich pozemků přesněji a zajistí, že dotace na jednotlivé parcely budou nárokovány pouze jednou. Zemědělci tak budou moci podávat přesnější žádosti o dotace. Kromě spolehlivějšího přidělování dotací a předcházení nesrovnalostem Komise také doufá, že nová technika napomůže při realizaci reforem SZP, jejichž cílem je přechod ze systému dotací založeného na objemu produkce k dotacím vypočteným na základě velikosti hospodářství a ekologických faktorů. Technika GIS již byla zavedena ve většině zemí EU15 a začíná ji používat devět z nových členských států. Jen v Itálii prý tento systém pomohl od roku 1999 zredukovat rozdíl mezi výměrou deklarovanou za účelem dotací a skutečnou výměrou z devíti na méně než dvě procenta, což daňovým poplatníkům ušetřilo miliony eur. V rozšířené EU se přepokládá, že šest milionů zemědělců bude každoročně pro účely dotací deklarovat hospodaření asi na 50 milionech polí. Nová metoda se proto považuje za jakousi páteř identifikace polí v rámci reformované SZP, která bude postupně zaváděna v letech 2005 až Více informací na: 8

9 Komisařka Michaele Schreyerová napadla myšlenku superkomisaře 20/07/2004 (Brusel) Michaele Schreyerová, komisařka pro rozpočet, kritizuje myšlenku zřízení funkce superkomisaře, který by v nově zvolené Komisi měl na starosti hospodářské a průmyslové záležitosti; uvedl to německý deník Financial Times Deutschland. Na druhou stranu by ale komisařka Schreyerová uvítala, kdyby Komise, od 1. listopadu složená již z 25 komisařů s hlasovacím právem, pracovala v menších skupinkách. Konečná rozhodnutí musí ale Komise, bez ohledu na rozdělení do skupin, přijímat v plném složení, aby dostála principu kolegiálního rozhodování. Německý kancléř Gerhard Schröder prosazoval do nové vrcholové funkce svého kandidáta Güntera Verheugena, současného komisaře pro rozšíření. Německo a Francie údajně podporovaly kandidaturu Josého Manuela Durão Barrosa na funkci předsedy Komise výměnou za dvě vrcholové ekonomické pozice v Komisi superkomisaře a komisaře pro hospodářskou soutěž. Komise nařídila společnosti France Télécom, aby vrátila prostředky pocházející z nezákonné pomoci státu 20/07/2004 (Brusel) - Komise rozhodla, že úleva z povinnosti hradit místní daně, přiznaná společnosti France Télécom v letech 1994 až 2002, odpovídá státní pomoci, a je proto nezákonná. Komise na základě tohoto rozhodnutí oznámila, že dlouho (a původně vůbec) jediný francouzský provozovatel telekomunikací bude vyzván, aby vrátil částku, jejíž výše se pohybuje mezi 800 mil. až 1,1 mld. eur francouzským orgánům. Přesná částka bude vyčíslena později, během tzv. procedury náhrad. Unijní orgán pro hospodářskou soutěž vedený komisařem Mario Montim také francouzské orgány varoval ohledně poskytování nepřímé státní pomoci v podobě akcionářských záloh hrazených společnosti France Télécom podnikem veřejně prospěšných služeb ERAP. Podle Komise jde o tvorbu potenciálního doplňkového závazku státních zdrojů ve výši až 9 mld. eur. Monti charakterizoval uspořádání zavedené francouzskými úřady jako velmi nápadité, nicméně nezákonné. Komise si však uvědomuje, že s tímto typem státní pomoci se setkala vůbec poprvé, a proto nenařídí vrácení těchto prostředků. Více informací na: Evropané nejsou příliš nakloněni sportovním aktivitám 21/07/2004 (Brusel) - Z průzkumu Eurobarometru provedeného v listopadu 2003 vyplývá, že Řecko a Španělsko mají nejlínější obyvatele v Evropě. Na konci žebříčku aktivního provozování sportu se ocitli Řekové, kdy jen 19 procent z nich se pravidelně věnuje sportu alespoň jednou týdně. Portugalci na tom nejsou o moc lépe, alespoň jednou týdně jich sportuje 22 procent. Naproti tomu jsou opravdovými sportovními nadšenci Finové a Švédové: 70 procent obyvatel se aktivně věnuje sportu alespoň jednou týdně. Z průzkumu vyplývá, že jeden ze tří občanů v zemích EU15 sportuje každý týden (35 %). Tehdy ještě v kandidátských zemích prováděl obdobný průzkum Eurobarometr (vedený Gallupovým ústavem), ze kterého vyplynulo, že občané deseti nových členských států EU jsou založeni o něco sportovněji než občané starých členských států. Čtyřicet procent občanů nových členských států uvádí že pravidelně cvičí a v rozšířené Evropě jsou nejvíce fit Slovinci. Až 83 procent z nich cvičí pravidelně alespoň dvakrát týdně. Pro porovnání s USA. Z dalšího Gallupova průzkumu vyplývá, že přesně polovina Američanů (50 %) cvičí alespoň třikrát týdně. Podobný údaj v zemích EU15 činí pouze 15 %, což znamená velký. I když se to může jevit jako překvapení, zdá se, že většina Evropanů je mnohem méně nakloněna aktivnímu provozování sportu alespoň třikrát týdně než sledování sportovních pořadů v televizi (88 %) zatímco Američané často obě aktivity kombinují, uvádí Gergely Hideg, ředitel průzkumu v ústavu Gallup Evropa. Úplné znění studie Eurbarometru naleznete na: ic_opinion/archives/eb_special_en.htm. Vypracována cestovní mapa pro spolupráci mezi EU a USA v oblasti obchodních předpisů 29/07/2004 (Brusel) Na vrcholné schůzce dne 26. června oznámily Evropská komise a vláda USA, že vypracovaly cestovní mapu pro spolupráci a transparentnost mezi EU a USA v oblasti předpisů, která stanoví široký rozsah aktivit zaměřených na snižování nákladů, rozšiřování tržních příležitostí a minimalizaci rozdílů mezi předpisy v EU a USA. Cestovní mapa odráží význam spolupráce mezi EU a USA v oblasti předpisů při odstraňování zbytečných překážek stojících v cestě transatlantické obchodní výměně a investic. Představuje také další krok směrem k systematičtější realizaci společného dokumentu EU a USA nazvaného Hlavní linie spolupráce a transparentnosti v regulaci, v němž je zakotven důležitý mechanizmus podpory pozitivní ekonomické agendy mezi EU a USA. Posílení spolupráce mezi EU a USA v oblasti předpisů usnadní obchodní výměnu zboží a regulačním orgánům umožní lépe plnit jejich veřejnou odpovědnost za zdraví, bezpečnost, životní prostředí a ochranu spotřebitele. Cestovní mapa i Hlavní linie jsou dostupné na: 9

10 Evropský soudní dvůr Komise v případu Paktu stability dosáhla malého, leč významného vítězství V několika posledních letech docházelo ze strany Německa a Francie k neustálému porušování pravidel Paktu stability a růstu, jenž stanoví, že země eurozóny musí udržovat deficit veřejných financí na úrovni maximálně tří procent HDP. Komise proto předložila Radě doporučení přijmout opatření, které by obě země přiblížilo k definitivnímu potrestání v podobě pokut stanovených v postupech upravujících řešení pro případ nadměrného rozpočtového deficitu. Rada se ale 25. listopadu rozhodla doporučení Komise nepřijmout. Komise Evropský soudní dvůr ve svém návrhu žádala o rozhodnutí (dne 13. července), jímž se domáhala: Anulování účinků skutečnosti, že Rada i přes doporučení Komise nepřijala rozhodnutí, v němž by stanovila, že Francie ani Německo nepřijaly adekvátní opatření ke snížení svého rozpočtového deficitu, ani rozhodnutí, v němž by tyto dva státy varovala; Anulování závěrů přijatých Radou v těch částech, které obsahují rozhodnutí neuplatnit proti Francii a Německu postupy řešící přílišný deficit a rozhodnutí, jimiž Rada doporučení pozměnila. Více informací na: Komise uvítala rozhodnutí ESD ve věci postupu v případech přílišného deficitu 13/06/2004 (Brusel) - Komise vítá rozhodnutí Evropského soudního dvora, neboť potvrzuje zásadní úlohu Nařízení o Paktu stability a růstu v dozoru nad plněním rozpočtu EU. Rozhodnutí soudu zejména potvrzuje názor Komise, týkající se úlohy Komise a úlohy Rady při uplatňování Paktu stability a růstu, čímž se koordinace rozpočtové politiky stává do budoucna transparentnější a předvídatelnější. Další informace naleznete na: Eurostat Nezaměstnanost v eurozóně stabilní ve výši 9,0 %; v EU25 pokles na 9,0 % 01/07/2004 (Lucemburk) - Sezónně korigovaná nezaměstnanost činila v květnu 2004 v eurozóně 9,0 % a oproti dubnu se nezměnila, podle dnešních zpráv Eurostatu. V květnu 2003 činila 8,9 %. V EU25 činila nezaměstnanosti v květnu letošního roku 9,0 % a poklesla z dubnových 9,1 %. V květnu 2003 činila také 9,1 %. V květnu letošního roku zaznamenaly nejnižší míru nezaměstnanosti Kypr, Lucembursko a Rakousko (4,2 %), Irsko (4,5 %), Velká Británie (4,7 % v březnu) a Nizozemsko (4,9 % v dubnu). Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v Polsku (18,9 %), na Slovensku (16,4 %), Litvě (11,5 %) a ve Španělsku (11,1 %). Dvanáct členských států zaznamenalo meziroční nárůst míry nezaměstnanosti, jedenáct pokles a ve dvou se udržela na stejné úrovni. Nejvýraznější relativní nárůst byl zaznamenán v Nizozemsku (3,6 % v dubnu 2003 na 4,9 % v dubnu 2004), Švédsku (z 5,4 % na 6,7 %), Lucembursku (z 3,6 % na 4,2 %) a Dánsku (5,4 % v dubnu 2003 na 6,0 % v dubnu 2004), zatímco k nejvýraznějšímu relativnímu poklesu došlo v Estonsku (z 10,4 % na 9,1 %), Litvě (z 13,0 % na 11,5 %) a na Kypru (z 4,5 % na 4,2 %). Zdanění v EU od 1995 do 2002; celková daňová zátěž poklesla v EU25 z 41,1 % HDP v roce 2001 na 40,4 % v roce 2002; v nových členských státech je v průměru daňová zátěž nižší 01/07/2004 (Lucemburk) - V roce 2002 činila celková daňová zátěž (tj. celkový objem daní a odvodů na sociální a zdravotní zabezpečení) v EU25 40,4 % HDP. Poměr daní k HDP se zvýšil z 40,5 % v roce 1995 na 41,8 % v roce 1999, pak soustavně klesal od roku 1999 do roku Od roku 2000 lze pokles ve většině členských států částečně přičíst reformám daňových soustav, zejména snížením sazeb daně z příjmu fyzických osob a příspěvků na sociální a zdravotní pojištění. Oproti roku 2001 došlo v roce 2002 k poklesu poměru zdanění k HDP v EU25 o 0,7 procentních bodů. Ve všech deseti nových členských státech byl poměr zdanění k HDP v roce 2002 nižší než průměr v EU15 (40,5 %) a činil od 28,8 % v Litvě do 39,8 % ve Slovinsku. Publikace Struktura daňových soustav v EU, kterou dnes vydal Eurostat a generální ředitelství Komise pro daně a celní unii, nabízí souhrn daňových ukazatelů v harmonizovaném rámci, který vychází z Evropského účetního systému (ESA 95). Na jeho základě lze provést analýzu struktury daňových soustav členských států a sledovat daňovou politiku v celé EU. 10

11 Letošní vydání poprvé uvádí údaje o daňových výnosech v deseti nových členských státech a v Norsku a implicitní míru přídavného zdanění (tj. průměrnou míru efektivních, neboli skutečně hrazených odvodů) příjmu právnických osob, příjmu domácností z kapitálu a podnikání a spotřeby energií. Zpráva je také kvalitnější z metodického hlediska. Obsah publikace lze ilustrovat na těchto příkladech: Mezi členskými státy panují podstatné rozdíly v celkové daňové zátěži. Švédsko zaznamenalo nejvyšší poměr daní k HDP (50,6% v roce 2002), po něm následovalo Dánsko (48,9 %), Belgie (46,6 %) a Finsko (45,9 %). Tento ukazatel byl nejnižší v Irsku (28,6 %), Litvě (28,8 %), Lotyšsku a na Maltě (31,3 %) a na Kypru (32,5 %). V roce 2002 došlo oproti roku 2001 k poklesu daňového zatížení v 16 ze 25 členských států. Největší pokles zaznamenaly Polsko (z 41,2 % na 39,1 %), Irsko (z 30,5 % na 28,6 %), Švédsko (z 52,2 % na 50,6 %) a Velká Británie (z 37,3 % na 35,8 %). Ukazatel poměru zdanění k HDP se zvýšil v osmi z 25 členských států, přičemž k nejvyššímu nárůstu došlo v Lucembursku (z 40,7 % na 41,9 %) a v České republice (z 34,3 % na 35,4 %). Druhý odhad na první čtvrtletí roku 2004; HDP v eurozóně a EU25 vzrostl o 0,6 %; v porovnání s prvním čtvrtletím roku 2003 jde o nárůst o 1,3 % resp. 1,7 % 15/07/2004 (Lucemburk) - V prvním čtvrtletí 2004 vzrostl HDP v eurozóně i v EU25 GDP o 0,6 %, podle revidovaných odhadů, které dnes zveřejnil Eurostat, Statistický úřad Evropského společenství. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2003 činil růst HDP 0,4 % v eurozóně a 0,5 % v EU25. Oproti stejnému období předcházejícího roku vzrostl HDP o 1,3 % v eurozóně a o 1,7 % v EU25, po růstu o 0,7 % resp. 1,1 % v předchozím čtvrtletí. V prvním čtvrtletí roku 2004 a v členských státech, od nichž jsou k dispozici údaje, zaznamenalo nejvyšší rychlost růstu Řecko (2,9 %), po něm Litva (1,4 %), Estonsko (1,2 %), Francie (0,8 %), Belgie, Nizozemsko, Finsko a Velká Británie (0,7 %). Nejnižší růst byl zaznamenán na Kypru a v Rakousku (0,2 %). Více informací na: EN&guiLanguage=en, Červen 2004 Meziroční inflace v eurozóně poklesla na 2,4 %; v EU25 stabilně ve výši 2,4 % 16/07/2004 (Lucemburk) - Meziroční míra inflace poklesla v eurozóně z květnových 2,5 % na červnových 2,4 %, uvádí dnes Eurostat, Statistický úřad Evropského společenství. Před rokem činila 1,9 %. V červnu 2004 činila měsíční inflace 0,0 %. Meziroční inflace v EU25 činila v červnu letošního roku 2,4 % a v porovnání s květnem se nezměnila. O rok dříve činila 1,8 %. V červnu 2004 činila měsíční inflace 0,0 %. Meziroční inflace EICP činila v červnu letošního roku 2,3 %. V červnu 2004 byla nejnižší meziroční míra inflace zaznamenána ve Finsku (-0,1 %), Dánsku (0,9 %), Litvě (1,0 %) a Švédsku (1,2 %) a nejvyšší na Slovensku (8,1 %), v Maďarsku (7,5 %), Lotyšsku (6,1 %) a Estonsku (4,4 %). Oproti květnu 2004 se meziroční inflace zvýšila ve dvanácti členských státech, poklesla v devíti a stagnovala ve čtyřech. Nejnižší dvanáctiměsíční průměr do června 2004 byl zaznamenán v Litvě (-0,7 %), Finsku (0,6 %), Dánsku (1,1 %) a v České republice, Německu a Velké Británii (1,3 %). Nejvyšší pak na Slovensku (8,6 %), v Maďarsku (6,1 %), Slovinsku (4,5 %) a v Lotyšsku (4,3 %). Více informací na: EN&guiLanguage=en, Evropská ústava Tisíc diskusí pro Evropu - veřejné diskuse o nové ústavě 09/07/2004 (Evropská komise) - Předsedové Evropského parlamentu (Pat Cox), Evropské komise (Romano Prodi) a Výboru regionů (Peter Straub) vyzývají k uspořádání veřejných diskusí o nové evropské ústavě. Evropské, státní, regionální a místní představitele z 25 členských států Evropské unie proto žádají o zapojení do kampaně nazvané Tisíc diskusí pro Evropu. Další informace o této iniciativě včetně tabulky skóre iniciativ podle zemí a prostoru pro ohlasy čtenářů jsou k dispozici na adrese: 11

12 Stanoveno datum podpisu smlouvy na 29. října v Římě 12/07/2004 (Agence Europe) - Na svém bruselském zasedání dne 12. července 2004 se ministři zahraničí členských států EU a nizozemské předsednictví shodli, že evropská ústava bude podepsána letos dne 29. října v Římě. Umožní tak odcházejícímu předsedovi Komise Romano Prodimu zúčastnit se slavnostního podpisu ještě před tím, než svou funkci předá příštímu předsedovi José Durão Barrosovi. Slavnostní podpis ústavní smlouvy se bude konat ve stejném sále v paláci Campidoglio, v němž v roce 1957 podepsalo Římské smlouvy šest zakládajících členů Evropského společenství. Podle diplomatů se Nizozemí chystá uspořádat krátký, ale důstojný ceremoniál doprovázející podpis dokumentu, na který budou pozváni všichni šéfové vlád a států 25 členských zemí. Ústavní smlouva, jejíž znění bylo dokončeno zástupci vlád na summitu Evropské rady v červnu, pak bude muset v každém členském státu do dvou let projít procesem ratifikace. Ten se v každé zemi liší, proběhne buď v podobě referenda nebo hlasováním v parlamentu. Dosud oznámilo konání referenda o ústavě šest členských států (Dánsko, Francie, Irsko, Portugalsko, Španělsko a Velká Británie), další státy konání referenda stále ještě zvažují. Co se týká samotného ratifikačního procesu, ministři zahraničních věcí také v krátkosti projednali možnost stanovení časového rozvrhu pro konání populárních referend. Naděje vyjádřená mnoha delegacemi, že v konání referend bude dosaženo maximální koordinace, klopýtá na politickém realismu - stanovení data konání referenda je totiž důležitým vnitrostátním rozhodnutím a taková rozhodnutí by neměla být přijímána v Bruselu (jak se velice jasně vyjádřila např. Velká Británie). Nizozemské předsednictví ale připomnělo, že již převzalo iniciativu (společně s výborem COREPER) a nechalo kolovat seznam s navrženými daty konání referenda v jednotlivých členských státech. Bližší informace na: &guilanguage=en, Prodi varuje před nebezpečím referenda 21/07/2004 (Euobserver) Předseda Evropské komise Romano Prodi varoval před nebezpečím konání referenda o přijetí evropské ústavy - případné odmítnutí ústavy by totiž v důsledku znamenalo obrovské zpoždění pro Evropskou integraci. Potřebujeme podpořit vážnou a detailní debatu o Ústavě a co její přijatí znamená pro Evropu. [ ] Odmítnutí Ústavy by totiž v praxi znamenalo obrovské zpoždění evropského integračního procesu. Tato slova adresoval Romano Prodi rozšířenému Parlamentu na jeho prvním zasedání 21. července Předseda Prodi ovšem také varoval před způsobem ratifikace, jaký si několik zemí včetně Francie a Velké Británie zvolily, a sice referendum. Musíme zabezpečit, aby odpověď, kterou přinese referendum nebo hlasování v parlamentu nebyla momentálním odrazem situace v jednotlivých členských státech, ale pečlivě promyšlenou odpovědí na reálnou problematiku, uvedl dále R. Prodi. Slova varování přicházejí poté, co většina obyvatel nejlidnatější země EU Německa - požaduje rovněž, aby o osudu Ústavy rozhodlo referendum. Průzkum veřejného mínění, provedený časopisem Stern, uvádí, že se pro referendum vyslovilo 81 procent dotázaných, a to přes fakt, že konání referenda německá ústava neumožňuje. Prodi využil příležitosti, aby odmítl kritiku (přicházející především ze strany francouzských socialistů), že by Konstituce byla neoliberálním dokumentem. Naopak vyzdvihl ustanovení Ústavy, která plnou zaměstnanost a sociální pokrok označují za hlavní cíle Unie a dále ustanovení posilující rovnost pohlaví a práva menšin. Ratifikační proces Ústavy bude probíhat po dobu dvou let od jejího podpisu, který byl stanoven na 29. října Mezi země, ve kterých by referendum mělo proběhnout nejdříve, patří Španělsko a Nizozemí. Další informace na: V Německu vrcholí debata o konání referenda 19/07/2004 (Euobserver) V Německu vrcholí debata o tom, zda o přijetí Ústavy bude rozhodovat referendum. Edmund Stoiber, lídr konzervativní Křesťanské sociální unie (CSU), znovuotevřel debatu v rámci německé konzervativní opozice, když prohlásil, že by se referendum mělo konat, a to přes fakt, že ho německá ústava neumožňuje. Jestliže Francie, následována Velkou Británií, bude pořádat referendum, pak by třetí velká země EU neměla příliš dlouho odolávat, řekl Stoiber listu Bild am Sonntag. Dodal, že vláda momentálně koalice Sociálních demokratů a Zelených by konečně měla upustit od nedůvěry, kterou chová ke svým vlastním občanům. Bylo by nejlepší, kdyby všechny hlavy států a vlád stanovily referendum o přijetí Ústavy, řekl šéf CSU. Nicméně slova Stoibera jsou v rozporu s ostatními hlasy, které zaznívají od CDU, sesterské strany CSU. Peter Hinze, mluvčí CDU pro záležitosti Evropy, vyjádřil přesvědčení své strany, že referendum by bylo špatnou cestou. Německý kancléř Gerhard Schröder na toto téma řekl, že referendum se konat nebude, na druhou stranu ale zase přislíbil, že německý parlament by měl dokument ratifikovat nejpozději do konce tohoto 12

13 roku. G. Schröder se ale momentálně nachází pod velkým tlakem ze strany Sociálních demokratů a Zelených, kteří se nevzdávají a nadále usilují o referendum. Nové členské státy Komise povolila České republice poskytnutí státní pomoci na podporu biopaliv 30/06/2004 (Evropská komise) - Česká republika má v úmyslu snížit spotřební daň uplatňovanou na směs motorové nafty a bionafty. Účelem snížení spotřební daně je podpořit využití ekologických paliv, která přispívají ke snižování emisí skleníkových plynů. Předpokládané snížení daně by mělo vykompenzovat rozdíl mezi náklady na výrobu energie z obnovitelných zdrojů (v tomto případě na výrobu směsi motorové nafty a bionafty) a tržní cenou jiných fosilních paliv. Předpokládaná pomoc je omezena jen na pokrytí přídavných nákladů na výrobu uvedené směsi a jde o přísné minimum nezbytné k podpoře ekologických paliv, a proto je v souladu s předpisy EU o veřejné podpoře v ochraně životního prostředí. Nové členské státy představují motor hospodářského růstu EU Zpráva Hospodářské komise OSN pro Evropu (UN ECE) předpokládá pro roky 2004 a 2005 celosvětové hospodářské oživení, kdy státy východní Evropy a Společenství nezávislých států budou působit jako silné dynamo růstu. V zemích eurozóny se růst reálného HDP předpokládá o skromných 1,75 procent v roce 2004 a o dvě procenta v roce Ve Velké Británii se tento ukazatel očekává ve výši tří procent v roce V celé EU25 se růst reálného HDP předpokládá ve výši 2,2 procent v roce 2004 a 2,4 procent v roce Hospodářský růst v deseti nových členských státech EU bude poháněn zejména výkonností Polska, Maďarska, Slovenska, České republiky a pobaltských států. Zpráva uvádí, že Estonsko, Lotyšsko a Litva patří mezi nejrychleji rostoucí regiony v Evropě. Celková průměrná rychlost růstu v EU10 je podle projekcí UN ECE uvedených ve zprávě na cestě k dosažení 4,5 procent v roce 2004 i v roce V jihovýchodní Evropě je podle zprávy hospodářský růst nastaven na nadále celkem silný. Růst HDP v Bulharsku a Rumunsku má pokračovat rychlostí téměř pěti procent jak v roce 2004, tak v roce 2005, zatímco v Turecku může v letošním roce dosáhnout až sedmi procent. Projektovaná rychlost růstu v Chorvatsku v roce 2004 dosahuje asi čtyř procent. Zpráva UN ECE také konstatuje, že fiskální konsolidace (tj. eliminace přílišného rozpočtového schodku ) zůstává jedním z nejnáročnějších zásadních cílů ve většině ekonomik zemí EU10. a Nizozemský ministr zahraničí vyzval ke konkrétním úvahám o tureckém členství Nizozemský ministr zahraničních věcí Ben Bot, který se díky své funkci předsedy Rady Evropské unie po zbytek letošního roku ocitne v ohnisku unijních debat, uvedl minulý týden v rozhovoru pro BBC, že je třeba jasněji uvažovat o turecké žádosti o členství v EU. Bot, který dříve působil jako nizozemský velvyslanec v Turecku, si uvědomuje aktuální nedostatek veřejné podpory členství Turecka v EU mezi západními voliči. Možná se nevedla dostatečná a vhodná komunikace a v současné době zde podle mého názoru existuje neopodstatněná obava z Islámu, což je asi pochopitelné v souvislosti s terorismem apod. Ta však není opodstatněná domnívám se totiž, že situace v Turecku je naprosto odlišná. Zapomíná se také na skutečnost, že Turecko je členem NATO, Rady Evropy, že západu celá ta léta pomáhalo a také během studené války že bylo neochvějným spojencem. A tak je samo o sobě překvapivé, že se lidé najednou staví proti účasti Turecka, zatímco my se domníváme, že Turecko by bylo velmi hodnotným členem EU. Bude to trvat dlouho, s tím souhlasím, rozhodně bude trvat celá dlouhá léta vyjednávání, než vyhoví všem kritériím. Komise navrhuje balíček opatření ke znovusjednocení Kypru 07/07/2004 (Brusel) - V reakci na výzvu Rady dnes Evropská komise navrhla komplexní balíček pomocných a obchodních opatření, jejichž cílem je ukončit izolaci kypersko-turecké komunity a usnadnit znovusjednocení Kypru. Opatření díky finanční pomoci ve výši 259 mil. eur usnadní obchodování ze severní části ostrova a posílí její hospodářskou integraci. Stanoví také konkrétní pravidla pro výměnu zboží přes zelenou linii, která odděluje řeckou a tureckou část ostrova. Komise schválila podporu polskému potravinářství a rozvoji venkova ve výši 1,8 mld. eur 08/07/2004 (Brusel) - Evropská komise dnes schválila polský Sektorový operační program restrukturalizace a modernizace potravinářství a rozvoje venkova na období let Program zahrnuje široké spektrum ambiciózních opatření na rozvoj venkova. Zaměřuje se na modernizaci zemědělství, zlepšení potravinářského průmyslu a posílení rozvoje venkova. Příspěvek Evropské unie z Evropského zemědělského orientačního a 13

14 záručního fondu (EAGGF), orientační sekce, ve výši 1,192 mld. eur na období let bude doplněn o spolufinancování ze strany polského státu ve výši 591 mil. eur. Estonsko, Litva a Slovinsko se připojí k ERM II Estonsko, Litva a Slovinsko učinily první významný krok směrem ke zrušení svých národních měn estonské koruny, litevského litasu a slovinského tolaru. Komise našla přílišné deficity v šesti nových členských státech a vydala o tom zprávu. Uvedený krok přichází na pozadí atmosféry nejistoty ohledně uplatňování pravidel Paktu stability a růstu. Evropský soudní dvůr oznámil termín 13. července, kdy vynese své rozhodnutí v právním sporu Komise versus Rada ministrů EU. Rozhodnutí se týká realizace tzv. postupu při přílišném deficitu podle pravidel Paktu stability a růstu, která opakovaně porušila Francie a Německo. Pro Komisi poslední kapka přetekla v době, kdy se ministři financí EU dne 25. listopadu 2003 postavili za Německo a Francii v jejich opozici proti unijním disciplinárním pravidlům týkajících se rozpočtových výdajů. Rozšíření (Výňatky z části rozšíření na a Chorvatsko zahájilo plány na přistoupení Poté, byl Chorvatsku přiznán statut kandidáta členství v Evropské unii, je nyní hlavním cílem země se hospodářsky připravit a dosáhnout dostatečné konkurenceschopnosti na to, aby země mohla do EU vstoupuit již v roce 2007, uvedl minulý týden premiér Ivo Sanader po schůzce s chorvatskou Národní radou pro konkurenceschopnost. Chorvatsko musí konsolidovat státní finance a nově přerozdělovat finanční prostředky tak, aby nedošlo ani ke snížení, ani ke zvýšení sociálních dávek, a zredukovat přímé převody ze státního rozpočtu do ztrátových státních podniků, prohlásil Sanader. Přislíbil, že pracovní návrh daňové reformy bude vypracován do října, kdy projde připomínkovým řízením v Národní radě pro konkurenceschopnost, u zaměstnavatelů a v odborech a poté bude předložen veřejnosti. Mezi cíle fiskální politiky patří splnění maastrichtského kritéria včetně udržení veřejného dluhu pod hranicí 60 procent HDP a deficitu státního rozpočtu pod hranicí 3 procent HDP. Dosažení údajů pod uvedenými mezními hodnotami by posílilo chorvatské postavení v EU, uvedl Sanader a dodal, že tyto cíle vyžadují přerozdělení rozpočtových prostředků a realizaci nepopulárních, leč nezbytných opatření. Předseda Rady Željko Covic souhlasí s tím, že dosavadní dotace státním podnikům jsou neudržitelné. Uvědomuje si, že Chorvatsko přerozděluje ztrátovým podnikům více než ostatní země v regionu 3,8 procent HDP, oproti 1,2 procent ve Slovinsku a pouhým 0,8 procent v Evropské unii. II. Azyl a migrace Informační zdroje: Rada Evropské unie Irský předseda vlády představil závěrečnou Zprávu irského předsednictví Evropské unie 14

15 01/07/2004 (Irské předsednictví) Věřím, že irské předsednictví bude hodnoceno jako úspěšné, těmito slovy oslovil irský premiér Bernie Ahern Národní fórum o Evropě konající se na dublinském hradě při příležitosti uvedení závěrečné Zprávy irského předsednictví. Zpráva postupně hodnotí postupně body programu irského předsednictví a uvádí úspěchy dosažené za posledních šest měsíců v jednotlivých oblastech. Ve zprávě se uvádí přehled věcí, které se předsednictví podařilo úspěšně provést a zpráva ta vzdává hold Irsku za jeho přispění Evropě a členským státům, dodal B. Ahern. Od samého počátku jsme se potýkali s obrovskou a komplikovanou agendou a předsednictví padlo na Irsko v dobách velikých změn probíhajících uvnitř EU. Nicméně věřím, že jsme s úspěchem čelili mnoha výzvám, která jsme na naší cestě potkali. Nyní se ale po šesti měsících můžeme s hrdostí ohlédnout a vidět náš úspěch Evropany pracující společně. Nadále budeme úzce spolupracovat s nadcházejícím nizozemským předsednictvím, které prohlásilo, že hodlá pokračovat tam, kde my jsme přestali. Plné znění závěrečné zprávy naleznete na: Schůze Rady pro spravedlnost a vnitro: Agenda jednání 02/07/2004 (Rada Evropské unie) Podle agendy jednání projednávali ministři spravedlnosti a vnitra, mimo jiné, následující body: (1) Sdělení o zavedení jednotné procedury pro posuzování žádostí o poskytnutí ochrany ve členských státech; (2) Výroční zpráva o migraci a integraci v Evropě; (3) Sdělení o společné politice navracení a readmisi; (4) Víceletý program v oblasti spravedlnosti a vnitra; (5) Sdělení Komise pro Radu a Parlament týkající se hodnocení programu z Tampere a budoucí orientace; (6) Terorismus; (7) Sdělení o přístupu institucí zabývajících se vymáháním práva k informacím. Ministerská konference o kulturní diversitě a integraci 05/07/2004 (Agence Europe) 7. července 2004 organizovalo v Rotterdamu Nizozemské předsednictví konferenci na téma Kulturní diversita a integrace: přístup založený na pohlaví. Na této konferenci se sešli ministři sociálních věcí, pro emancipaci, integraci, spravedlnost a vnitro z 25 členských států, aby projednali následující okruhy problémů: zlepšování sociálních vazeb, nárůst participace na aktivním životě, zmírnění rozdílů v příjmech mezi muži a ženami, boj proti chudobě, ochrana lidských práv a boj proti všem druhům diskriminace, zlepšení postavení žen v etnických menšinách. Nizozemské předsednictví vyzdvihlo, že Rotterdam, jakožto přístavní město, je jedno z holandských měst, které trpí mnoha problémy integrace. O jednotlivých problémech pohovořil na konferenci starosta Rotterdamu Ivo Ostelten. Konferenci předsedali Aart Jan de Geus, nizozemský ministr sociálních věcí, zaměstnanosti a emancipace, a Rita Verdonk, ministryně pro imigraci a integraci. Závěry z této ministerské konference budou 4. října zaslány Radě pro sociální věci a 2. prosince Radě pro spravedlnost a vnitro. Schůze Pracovní skupiny pro hranice/smíšený výbor 14/07/2004 (Rada Evropské unie) Na schůzi z 22. července projednávala Pracovní skupina zabývající se hranicemi především (1) návrh nařízení Rady ustavující Kodex Společenství obsahující pravidla pohybu osob přes hranice a (2) standardní formulář pro odmítnutí vstupu. Schůze Pracovní skupiny pro migraci a vyhoštění 13/07/2004 (Rada Evropské unie) Na své schůzi ve dnech 13. a 14. července 2004 projednávala Pracovní skupina pro migraci a vyhoštění především (1) návrh směrnice Rady zavádějící specifický postup pro přijímání občanů třetích zemí za účelem vědeckého výzkumu a (2) návrh Konvence Rady Evropy o opatřeních proti pašování osob. Výsledky jednání Rady pro spravedlnost a vnitro z 19. července /07/2004 (Rada Evropské unie) Ministři na schůzi Rady pro spravedlnost a vnitro z 19. července 2004 projednávali podobu víceletého programu pro oblast spravedlnosti a vnitra; diskuse se točila především kolem předlohy předsednictví (Příprava politické orientace na víceletý program pro výstavbu zóny svobody, bezpečí a spravedlnosti) a Sdělení Komise (Zóna svobody, bezpečí a spravedlnosti: Hodnocení programu z Tampere a stanovení budoucího směru). Předsednictví shrnulo vyhlídky členských států týkající se jednotlivých oblastí a námětů stanovených v dokumentu (např. přístup ke spravedlnosti, občanská a obchodní spolupráce, ochrana proti vnitřním i vnějším hrozbám bezpečnosti, organizovaný zločin, azyl a migrace), a dále návrhy členských států na připojení dalších kapitol. Předsednictví požádalo, aby členské státy své případné příspěvky a náměty dodaly do 15. srpna Představitelé členských států dosáhli všeobecné shody ohledně dokumentu Předsednictví, částečné shody se pak podařilo dosáhnout ohledně některých částí programu, např. potřeby 15

16 sdílených informací mezi členskými státy nebo přijímání opatření na zjednodušení vzájemného uznávání. Všechny členské státy považují shodně za velmi důležitou policejní a soudní spolupráci a posílení role Europolu. Co se týče otázek azylu a imigrace, zaznamenalo předsednictví široký konsensus ve prospěch společného Evropského azylového systému. Dále byla na schůzi zdůrazněna důležitost uvádění biometrických dat v cestovních dokladech a potřeba rozvoje integrovaného systému řízení hranic včetně způsobu financování systému a finanční solidarity při jeho provozu. Jak biometrická data, tak hraniční systém představují obrovskou podporu pro původní společnou politiku řízení migračních proudů. Víceletý program bude znovu projednáván na informační schůzce ministrů spravedlnosti a vnitra 30. září a 1. října a dále na zasedání Rady během 25. a 26. října V této souvislosti je třeba zmínit, že Evropská rada, na svém zasedání ze 17. a 18. června, vyzvala Radu a Komisi, aby připravily návrhy nového programu na nadcházející roky, s důrazem na stanovení cílů dalšího rozvoje Zóny svobody, bezpečí a spravedlnosti. Komisař Vitorino při příležitosti schůze předložil Radě několik Sdělení Komise týkající se azylu a imigrace např. Sdělení o společné politice navracení a readmisi, o migraci a integraci v rámci Evropy (výroční zpráva), o zavedení jednoduchého řízení pro vyřizování žádostí o poskytnutí ochrany ve členských státech EU. Bližší informace o jednotlivých Sděleních Komise naleznete na následujících stránkách: Oficiální závěr schůze: Plné znění dokumentu nizozemského předsednictví: Rada pro spravedlnost a vnitro: Návrh na zřízení azylových agentur v severní Africe 20/07/2004 (Euobserver) Německý ministr vnitra Otto Schily navrhl, aby pověřené osoby ve speciálních azylových centrech, zřízených Evropskou unií v severní Africe, rozhodovaly o tom, komu bude umožněn vstup na evropský kontinent. Podle německých médií dále ministr Schily během schůzky evropských ministrů vnitra ze dne 20. července 2004 navrhl, aby v severní Africe byly zřízeny zvláštní azylové agentury. Tato centra EU by přijímala a rozhodovala o azylových žádostech přímo na africkém území, tj. před vlastním vstupem žadatelů na území EU. Ministr Schily k vlastnímu návrhu evropským kolegům řekl: Problémy Afriky by měly být vyřešeny s pomocí Evropy v Africe, nemohou být řešeny v Evropě. S myšlenkou zřídit azylová centra na opačné straně Středozemního moře přišli poprvé Britové v roce 2003; v té době se ale všechny členské státy na zřizování takovýchto center dívaly velice skepticky a to včetně Němců. Berlín ale změnil zásadně názor po incidentu Cap Anamur, kdy 37 afrických uprchlíků bylo nuceno plout na německém záchranném plavidle přes Středozemní moře po dobu tří týdnů. Itálie původně odmítla plavidlo přijmout s odůvodněním, že afričtí uprchlíci byli mnohem blíže Maltě taktéž členský stát EU a tudíž měli o azyl požádat na Maltě. Nakonec německá loď zakotvila u Sicílie, nicméně italské úřady odmítli Afričanům azyl udělit. Případ Cap Anamur oživil debatu o azylových centrech EU, řekl ministr Schily. Někdy nepříjemné události s sebou přinášejí pozitivní důsledky, dodal. Podle svých slov se německý ministr nesetkal s žádnou negativní reakcí ze strany ostatních ministrů vnitra. Evropská komise Azyl v číslech na úrovni Evropské unie Zpráva z dubna /07/2004 (Evropská komise) Zpráva Azyl v číslech na úrovni Evropské unie za duben 2004 je nyní dostupná on-line. Zpráva uvádí též data zpracovaná Eurostatem jako součást celé kolekce dat týkajících se azylu. Data jsou uvedena k dubnu 2004 a vzhledem k odlišným metodám sběru dat nemusejí být za jednotlivé členské státy plně srovnatelná. Data označená jako EU-25 se vztahují pouze na členské státy, které poskytly data Eurostatu. Zprávu naleznete na stránkách: Další informace jsou pak dostupné na: Komise přijala návrh upravující reciproční mechanismus založený Nařízením o Schengenském vízu 07/07/2004 (Evropská komise) Komise hodlá předložit Radě návrh Nařízení, jenž má v úmyslu zavést podstatné změny v mechanismu fungujícím na principu reciprocity, zavedeném v rámci Nařízení No 539/

17 Stávající Nařízení obsahuje seznam třetích zemí, jejichž občané potřebují víza (jde tedy o negativní výčet) a dále seznam zemí, jejímž občanům byla z tohoto pravidla udělena výjimka (tj. pozitivní výčet). Seznamy byly sestaveny v závislosti na několika kritériích: ilegální přistěhovalectví, veřejná politika a bezpečnost, mezinárodní vztahy, regionální soudružnost a reciprocita. V případě, že země z pozitivního výčtu stanoví vízovou povinnost občanu jakéhokoli členského státu, je dotčený členský stát oprávněn zavést mechanismus vedoucí k znovuzavedení vízové povinnosti této třetí země. Tento reciproční mechanismus, který vzhledem ke své flexibilitě a dalekosáhlým účinkům - nebyl sice zatím ještě použit, ale již se prokázal jako neadekvátní a zabraňující jednáním o zabezpečení solidarity v rámci společné vízové politiky. Nový mechanismus, který Komise představuje ve své návrhu Nařízení, by byl flexibilnější a realističtější a lépe by se tak využíval. Nový mechanismus stanovuje požadavek, aby členský stát, který by hodlal zavést vízovou povinnost vůči občanům třetí země, musel nejprve o tomto kroku informovat. Komise by okamžitě podnikla nezbytné kroky ve snaze přesvědčit dotčenou třetí zemi, aby ve vztahu k členskému státu obnovila vízovou exempci; následně Komise informuje Radu a v případě nutnosti navrhne, aby vůči občanům dotčené třetí země byla provizorně uplatňována vízová povinnost. Rada se nadále bude případem zabývat na návrh Komise bude o znovuzavedení vízové povinnosti nebo její další exempci rozhodovat kvalifikovanou většinou a to do tří měsíců od podání návrhu Komisí. Provizorní opatření přijaté Komisí může navíc být protaženo až na dobu šesti měsíců; v této lhůtě musí Komise rozhodnout, zda podá Radě zmíněný návrh na přepsání země z pozitivního seznamu na negativní. Rada přijímá konečné rozhodnutí po konzultaci Evropského parlamentu. Bližší informace o novém Nařízení naleznete na: =EN Informace o iniciativách na poli spravedlnosti a vnitra ve vztazích mezi EU a třetími zeměmi 09/07/2004 (Evropská komise) Informace o rozličných aktivitách na poli spravedlnosti a vnitra (JHA), jež hrají významnou úlohu ve vzájemných vztazích mezi Evropskou unií a třetími zeměmi, jsou nyní dostupné na webových stránkách Komise. Stránky přinášejí informace především o vztazích EU a následujících zemí/regionů: Západní Balkán: spravedlnost a vnitro jako důležitý prvek při stabilizaci a asociaci oblasti Společně s ekonomickým vývojem představuje spravedlnost a vnitro nejdůležitější oblast, ve které je EU tomuto regionu nápomocna. Dlouhodobé působení EU v této oblasti je založeno na sérii stabilizačních a asociačních dohod, jež EU podepsala se zeměmi regionu s úmyslem jeho obnovy. Více informací: Středomoří: Migrace, uprchlíci, víza, reforma legálního systému, soudní spolupráce a spolupráce v boji proti organizovanému zločinu, drogám a terorismu klíčové otázky ve vztahu EU a Středomoří Středomořský region má strategický význam pro Evropskou unii, proto je zájmem EU, aby se Středomoří stalo prosperujícím, demokratickým a bezpečným regionem, otevřeným vůči Evropě. Spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitra se ve vztahu se středomořskými zeměmi stala velice významnou a to jak na úrovni celého regionu, tak v bilaterálních vztazích. Otázky jako reforma právního systému, soudní spolupráce, spolupráce v boji proti organizovanému zločinu, drogám a terorismu jsou nyní v čele agendy společně s již tradičními body jako, např., migrace. Více informací: Rusko: Společná strategie EU vůči Rusku ve věcech spravedlnosti a vnitra Rusko je strategickým partnerem v oblasti spravedlnosti a vnitra a oblast spravedlnosti a vnitra je rychle se rozvíjející komponentou ve vztazích EU Rusko. Vztahy EU Rusko byly oficiálně uzavřeny v rámci Dohody o partnerství a spolupráci, na základě které byl dále vytvořen Výbor pro spravedlnost a vnitro a Stálá partnerská rada pro spravedlnost a vnitro na ministerské úrovni. Pravidelně se konají schůze na nejvyšší úrovni mezi komisařem a prezidentem. Postupně se podařilo vyvinout specifické nástroje na posílení spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitra, jako společný Akční plán o organizovaném zločinu, dále projekty na společné řízení hranic či podpora soudní reformy, kde EU v rámci jednotlivých programů utratila více než 100 miliónů eur. Více informací na: USA: Nová agenda v boji proti terorismu EU a USA sdílejí společné obavy týkající se globálních hrozeb, jako je mezinárodní zločin, terorismus nebo pašování drog. Spolupráce v boji proti těmto hrozbám byla vyjádřena v rámci Nové transatlantické dohody. Po událostech z 11. září byla dodatečně blíže upravena spolupráce na poli spravedlnosti a vnitra. Více informací: 17

18 Uzbekistán: Společná strategie EU vůči Uzbekistánu na poli spravedlnosti a vnitra Spravedlnost a vnitro je významně rostoucím prvkem v dialogu EU s Uzbekistánem. EU organizuje pravidelná setkání v rámci všeobecných Dohod o partnerství a spolupráci (PCAs). Formální dialog potom probíhá prostřednictvím Kooperačních rad a výborů. Každoročně se pak konají schůze věnované problematice spravedlnosti a vnitra. Tyto dialogy a spolupráce jsou nezbytné pro postupné dosažení míru a stability v regionu, založený na demokracii a respektu k lidským právům. Více informací na: Komise požádala veřejnost o konzultaci pro stanovení budoucích priorit rozvoje Zóny svobody, bezpečí a spravedlnosti 16/07/2004 (Evropská komise) Evropská komise vyzvala veřejnost, aby jí poskytla náměty pro zpracování budoucích vodítek pro nový program ustavující oblast svobody, bezpečí a spravedlnosti. V budoucnu mají být završeny priority přijaté v Tampere a dále má být větší pozornost věnována implementaci přijatých nástrojů na národních úrovních. Nový program zahrnuje velice citlivá témata a je tak ve středu pozornosti evropských občanů. Komise proto věří, že názory ze strany veřejnosti pomohou v utváření a stanovování priorit nového programu. Příspěvky týkající se nového programu mohou být Komisi zasílány do konce srpna na adresu: Jai-Tampere-consultation@cec.eu.int. Podrobnější informace o programu naleznete na adrese: Komise navrhuje jednotné evropské řízení pro vyřizování azylových žádostí 19/07/2004 (Evropská komise) Sdělení o jednotném evropském azylovém řízení (Single Asylum Procedure) bylo představeno Radě pro spravedlnost a vnitro na jejím zasedání 19. července Sdělení obsahuje vizi Komise o tom, jakým směrem by se mělo ubírat zlepšování zpracovávání azylových žádostí. Komise předkládá návrh jednotného řízení, kdy všechny možné žádosti o poskytnutí ochrany jsou koncentrovány do jednoho prozkoumání. Sdělení vyzdvihuje praktické výhody, které by s sebou jednotná procedura přinesla jde především o zrychlení a zefektivnění zpracovávání žádostí. Dále by jednotná procedura znamenala, že by žadatel musel uvést veškeré důvody pro případné poskytnutí ochrany najednou při podání žádosti a byla by tak vyloučena možnost důvody rozšiřovat a snažit se tak mařit navrácení osoby do země původu v případě negativního rozhodnutí. Podle navrhovatelů přináší jednotná procedura další výhody pro spolupráci azylových úřadů s úřady zabývajícími se navracením neúspěšných žadatelů a zajišťuje transparentnost celého procesu pro žadatele, kterému je tak zajištěno, že budou posouzeny všechny důvody jeho žádosti. Sdělení současně navrhuje novou metodologii a postup pro zavádění jednotné procedury. Komise nejprve zahájí Přípravnou fázi, jenž bude monitorovat Společný evropský azylový systém a identifikovat oblasti, ve kterých bude nezbytné přijmout určitá legislativní opatření na podporu nové jednotné procedury a provést harmonizaci tak, aby byly využity výsledky dosavadní praxe a fungující administrativní opatření. Plné znění Sdělení naleznete na: Přílohu ke Sdělení čtěte na: První Výroční zpráva týkající se imigrace a integrace COM (2004) 508 z 9. července /07/2004 (Evropská komise) První Výroční zpráva týkající se imigrace a integrace byla představena Radě pro spravedlnost a vnitro na její schůzi 19. července Komise byla na mítinku Evropské rady v červnu 2003 v Thessalonikách vyzvána, aby každoročně informovala o vývoji v oblasti imigrace a integrace v Evropě. Tato zpráva, která poskytuje přehled o migračních trendech v Evropě, analyzuje imigrační změny a popisuje přijatá opatření týkající se přijetí a integrace imigrantů a to jak v jednotlivých členských státech, tak na úrovni EU. Každoroční publikace zprávy tak představuje nový instrument kontroly rozvoje společné imigrační politiky. Zpráva poukazuje na potřebu posílení a rozvinutí nástrojů politiky, které by se týkaly integrace občanů třetích zemí a znovu uvádí klíčové elementy jednotného přístupu tak, jak je uvedla Komise ve svém Sdělení o migraci, integraci a zaměstnanosti z roku Především je zapotřebí, v souvislosti s přijímáním nových migrantů, přijmout taková opatření, která zabezpečí, že migranti nejenom že hovoří jazykem hostitelské společnosti, ale také rozumějí základním společenským normám a hodnotám této společnosti a respektují je. Zpráva se také zabývá finanční stránkou integrace cizinců a poukazuje na nezbytnost zahrnout problematiku integrace do příštích finančních perspektiv na léta 2007 až 2013 a finančně podporovat úsilí členských států v této oblasti. Zpráva se dále zmiňuje o dvou klíčových otázkách, jež musejí být uvedeny. Na jedné straně je to potřeba Evropy řešit citlivou otázku legálního přistěhovalectví, zejména z důvodu potřeby pracovní síly. Na druhou stranu potřeba jednoznačně zahrnout otázku integrace do politické agendy následujících let jako součást řešení problému stárnutí evropské populace. Více informací naleznete na: 18

19 Sdělení o prioritách pro rozvoj společné readmisní politiky SEC (2004) 946 z 9. července /07/2004 (Evropská komise) Na žádost Evropské rady ze 16. a 17. října 2003 předložila Komise 19. července 2004 Radě pro spravedlnost a vnitro na její schůzi své Sdělení, kde zpravuje o stavu, ve kterém se nacházejí vyjednávání o readmisi a uvádí opatření, jež Komise považuje za nezbytná pro zajištění úspěšného rozvoje společné readmisní politiky, včetně uzavírání nových readmisních dohod s dalšími třetími zeměmi. Ve svém Sdělení se Komise nezabývá základními otázkami společné politiky, jako např. navracení nebo lidská práva, protože se, podle vlastních slov Komise, jimi zabývala již v předcházejících sděleních, a to především ve Sdělení o společné politice navracení z října Dohody Společenství o readmisi jsou dohody zakládající reciproké povinnosti pro Společenství a smluvního partnera třetí zemi, a detailně upravují administrativní a operativní postupy, jenž mají zjednodušit návrat a transit osob ilegálně pobývajících na území EU. Od září 2000 byla Komise postupně pověřena vyjednáváním o uzavření readmisních dohod s jedenácti zeměmi nebo teritorii (Maroko, Srí Lanka, Rusko, Pákistán, Hong Kong, Macao, Ukrajina, Albánie, Alžír, Čína a Turecko). Do dnešního dne však byly uzavřeny pouze čtyři z těchto dohod (Hong Kong, Macao, Srí Lanka a Albánie). Komise z obtížných vyjednávání učinila jednoznačný závěr všechny země očekávají za uzavření readmisní dohody určitou kompenzační nabídku. Komise tak musí jednotlivým zemím nabízet balíček opatření, ušitých na míru konkrétnímu smluvnímu partnerovi, aby dosáhla lepších vyjednávacích výsledků. Podrobné informace o společné politice navracení naleznete na: Různé Ve Skopje otevřeno nové centrum MARRI pro Balkán 05/07/2004 (AGI) Regionální centrum fóra MARRI (Migration Asylum Refugees Regional Initiative) bylo otevřeno, aby koordinovalo proces stabilizace a asociace v pěti zemích zahrnutých do procesu sbližování s EU (Makedonie, Albánie, Chorvatsko, Srbsko/Černá Hora a Bosna). Kancelář bude koordinovat migrační politiku, otázky související s azylem a hranicemi a vydávání víz; bude usilovat o zlepšování stabilní spolupráce zainteresovaných zemím, jež též chtějí vstoupit do struktur EU a NATO, s regionem. Oficiálně bude centrum otevřeno při příležitosti výroční schůze paktu stability, která se koná ve dnech 18. a 19. listopadu 2004 v hlavním městě Makedonie. Světový kongres o pohybu osob a imigraci Světový kongres o pohybu osob a imigraci (HMI), organizovaný Evropským Středomořským Institutem (IEMed) a organizací Universal Forum of Cultures Barcelona 2004, ve spolupráci s Evropskou komisí, MOP, OECD a UNESCO, se uskuteční v Barceloně ve dnech září Účelem Světového kongresu HMI je nabídnout pro budoucí debaty a formování příštích politik nové realistické ideje a ovlivnit pochopení a řízení migrace v dlouhodobém horizontu. Kongres HMI je členěn do tří hlavních oddílů Transformace, Kulturní rozmanitost a Spravedlnost. Zvláštní důraz bude pak věnován především některým aspektům Migrační agendy: (1) Nové migrační trendy, rozdílné systémy; (2) Výhody a problémy, které imigrace přináší zemím původu, tranzitním zemím a zemím destinace a samotným jednotlivcům; (3) Výzvy a obtíže ve vztahu k integraci a efektivnímu řízení migrace na rozdílných úrovních místní, regionální a mezinárodní; (4) Role migrantů jako nového mezinárodního prvku s potenciálem působit na úrovni sociální, ekonomické i politické; (5) Výhody, které migrace přináší jak zemím původu, tak zemím destinace, v různých oblastech: ekonomické (vývoj), sociální (důvody, prevence), politické (sdílení odpovědnosti); (6) Lidské zkušenosti a sociální vztahy plynoucí z pohybu osob z rozdílných kultur; (7) Práva, ochrana a důstojnost pro všechny migranty. Více informací o programu a registraci naleznete na: UNHCR: Nástroje EU v záležitostech azylu nyní dostupné on-line 07/07/2004 (UNHCR) Bruselská kancelář UNHCR vydala dvousvazkovou publikaci Nástroje EU v záležitostech azylu (UNHCR Tool Boxes on EU asylum matters). Tato publikace shrnuje hlavní azylové nástroje EU, připojuje komentáře ke každému z nich a uvádí základní principy a struktury implementované do procesu rozvoje společné azylové politiky EU. První svazek (Tool Box 1) Základy (listopad 2003) obsahuje informace o: institucích EU; Evropském procesu tvorby rozhodnutí; historii a výzvách azylového harmonizačního procesu; vnější dimenzi politiky spravedlnosti a vnitra EU; spolupráci mezi UNHCR a EU. Za každou kapitolou následuje série otázek, jež byly do svazku zařazeny s myšlenkou rozpoutat diskusi na dané téma. 19

20 Druhý svazek (Tool Box 2) Nástroje (září 2003) obsahuje všechny texty vztahující se k problematice azylu a migrační politiky Evropské unie. Zahrnuje Nařízení, Směrnice a Rozhodnutí přijatá v rámci prvního pilíře EU do počátku roku Do svazku jsou zahrnuty také nástroje přijaté v rámci struktury prvního pilíře. I tento svazek obsahuje komentáře a postřehy UNHCR na dané téma. Přímý přístup ke svazku 1: axdln5dzmxwwwwwww1fqmrbz/opendoc.pdf. Přímý přístup ke svazku 2: caxdln5dzmxwwwwwww1fqmrbz/opendoc.pdf. Analýza Statewatch: Rozbor ochrany poskytované uprchlíkům v EU : Uprchlíci a ochrana v EU 06/07/2004 (Statewatch) Statewatch vydala analýzu Sdělení Evropské komise o řízeném vstupu osob na území EU, které vyžadují mezinárodní ochranu, a rozšíření poskytované ochrany regiony původu: Zlepšování přístupu k trvalému řešení, které bylo zveřejněno 4. června Podle Statewatch se tak Komisi podařilo vyvinout kontroverzní plán, jak udržet uprchlíky vně EU a poskytovat jim to, co sama EU nazývá ochranou, přímo v regionu jejich původu a zde se snažit o znovu usazení uprchlíka. Analýza poukazuje na to, že takovéto schéma nemá žádný jasný legální základ. Analýza dospěla k závěru, že: EU se pomocí systému readmisních dohod zbavila své odpovědnosti za bezpočet uprchlíků. A pomocí financování ochrany v regionu původu, hraničních kontrol a migračního managementu v rozvojových zemích se zbaví odpovědnosti za bezpočet dalších. Plné znění analýzy naleznete na adrese: UNHCR: Nový německý imigrační zákon přináší pokroky pro ochranu uprchlíků 12/07/2004 (UNHCR News Stories) Po čtyřech letech intenzivních politických diskusí přijala německá Spolková rada (Bundesrat) nový imigrační zákon, který by potenciálně mohl rozšířit možnosti ochrany poskytované uprchlíkům. Zákon také posiluje tzv. komplementární (subsidiární) ochranu a redukuje nejistotu, které musejí čelit odmítnutí žadatelé o azyl, kteří se nicméně nemohou navrátit domů. Zmíněný imigrační zákon, který vstoupí v platnost k 1. lednu 2005, se zaměřuje na vymezení pojmů imigrace, integrace cizinců v Německu a ochrana poskytovaná uprchlíkům. UNHCR se obzvláště zajímá o problematiku ochrany uprchlíků, jež v novém zákoně doznala podstatných změn. Německo tak učinilo nezbytný krok a dostalo se na úroveň zbytku Evropy, který za osobu vyžadující ochranu ve smyslu Úmluvy OSN o uprchlících (1951) považuje i oběti pronásledování ze strany jiných než státních subjektů a oběti pronásledování založeném na rozlišování pohlaví. Podle nového zákona bude stejný právní status udělen automaticky i příbuzným takto pronásledovaných osob. Osobám, které prokázaly, že v případě deportace budou vystaveny hrozbám mučení nebo smrti, by mělo být vystaveno dlouhodobé povolení k pobytu. Předcházející praxe vydávání dočasné tolerance, která musí být periodicky obnovována, bude limitována. Podle odhadů se tato praxe momentálně týká přibližně osob tj. převážně osob, kterým byla zamítnuta žádost o udělení azylu, ale zároveň se z rozličných důvodů nemohou navrátit domů. Jde tudíž o osoby, jež jsou v Německu tolerovány. Z nich přibližně žije již pět nebo i více let v Německu na základě krátkodobého tolerančního povolení k pobytu, které musí být opakovaně prodlužováno. Toto již v budoucnu nebude nadále možné nyní musí být přijato konkrétní rozhodnutí, zda dotčená osoba obdrží povolení k pobytu či nikoli. Nový zákon umožňuje, aby vlády jednotlivých členských států federace zřizovaly komise, jež budou o jednotlivých případech rozhodovat a budou moci brát v úvahu i individuální okolnosti. Federální ministr vnitra Otto Schily označil zákon za historický pokrok a jeho přijetí komentoval slovy: Již není možné jít zpět, jedná se o nevratný proces. Stefan Berglund, zástupce UNHCR v Německu, vyzdvihl, že přijetí nového německého zákona má veliký význam také pro evropskou a mezinárodní ochranu uprchlíků. Fakt, že Německo konečně připustilo, že obětem z nečlenských států a obětem pronásledování založeného na pohlaví rovněž přísluší ochrana poskytovaná na základě Úmluvy o uprchlících (1951), je velmi vítaným vývojem, jak zástupce uvedl. UNHCR má nicméně několik pochybností ohledně určitých prvků nového zákona. Konkrétně je organizace znepokojena tím, že pokud se žadateli o azyl nepodaří splnit zpřísněné požadavky pro registraci, může to vést až k odmítnutí jeho žádosti o azyl a to bez ohledu na jeho aktuální důvody, pro které ochranu skutečně potřebuje. Dále se organizace domnívá, že koncepce subsidiární ochrany, hlavně pokud se dotýká osob prchajících před konflikty v zemi původu nebo všeobecným násilím, není ani plně ve shodě se stanovisky UNHCR, ani v souladu s tzv. kvalifikační směrnicí EU, kterou sesouhlasily všechny členské státy v březnu loňského roku. Nicméně, jak dále uvádí S. Berglund, přes tyto vážné výhrady se domnívám, že přijetí nových pozitivních prvků do zákona je důvodem k oslavě. Myšlenka, že pouze státy mohou pronásledovat své občany, je jedna z chybných představ, proti kterým UNHCR 20