UČEBNÍ TEXT Č. 11 DŮCHODOVÁ REFORMA V ČR A ZMĚNY V DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ OD ROKU 2010

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "UČEBNÍ TEXT Č. 11 DŮCHODOVÁ REFORMA V ČR A ZMĚNY V DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ OD ROKU 2010"

Transkript

1 UČEBNÍ TEXT Č. 11 DŮCHODOVÁ REFORMA V ČR A ZMĚNY V DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ OD ROKU

2

3 ODBORNÝ GARANT: JUDr. Zdeněk Hájek AUTOR TEXTU: JUDr. Zdeněk Hájek Učební text č. 11 v rámci projektu Posilování sociálního dialogu služby pro zaměstnance, který je financován z prostředků ESF prostřednictvím programu Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. ČESKOMORAVSKÁ KONFEDERACE ODBOROVÝCH SVAZŮ a ASOCIACE SAMOSTATNÝCH ODBORŮ Praha 2010

4 4

5 OBSAH ÚVOD... 7 I. - ČÁST - DŮCHODOVÁ REFORMA V ČESKÉ REPUBLICE A POSTOJ ČMKOS Zahájení důchodové reformy Zrušení zařazování zaměstnání do pracovních kategorií Zaměstnanecké penzijní připojištění Přijetí zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění Další parametrické změny Přetrvávající problémy důchodového systému Bezděkova komise Dohoda politických parlamentních stran Parametrické změny v letech 2006 až Závěry druhé Bezděkovy komise Závěr II. - ČÁST ZMĚNY V DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ OD Nezapočítávání doby studia pro důchod Výhodnější úprava pro manželky diplomatů Možnost volby mezi pojištěnou a vyloučenou dobou Přihlédnutí k dlouhodobé péči o závislou osobu při výpočtu důchodu Vznik nároku na řádný starobní důchod Důchodový věk pro nárok na řádný starobní důchod Výše řádného starobního důchodu Předčasný starobní důchod Invalidní důchod Pozůstalostní důchody Změna v nezaopatřenosti dítěte a dopady na pozůstalostní důchody Souběh nároků na důchody a na jejich výplatu Informativní osobní list důchodového pojištění Uplatnění žádosti o důchod Rozhodnutí ČSSZ a opravné prostředky Náklady zasílání důchodu poštou od ledna 2010 hradí důchodce Valorizace důchodů Příloha

6 Poznámky: 6

7 ÚVOD V polovině července 2008 schválil Parlament ČR zákon č. 306/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a některé další zákony. Touto novelou došlo s účinností od k dalšímu postupnému zvyšování důchodového věku až na 65 let, ke zvýšení potřebné doby pojištění pro nárok na starobní důchod z 25 na 35 roků, k zavedení třístupňové invalidity, k nezapočítávání pro důchod jako náhradní doby pojištění doby studia získaného po , ke zvýšení sankcí za dřívější odchod do starobního důchodu a ke zvýšení věkové hranice pro trvalý nárok na vdovský a vdovecký důchod. Tyto a další změny dávkového důchodového systému jsou obsahem druhé části tohoto materiálu (právní úprava platná k ). Jeho prvá část je věnována důchodové reformě v České republice a postoji Českomoravské konfederace odborových svazů k ní, vč. jejího stanoviska ke změnám přijatým od ledna

8 Poznámky: 8

9 I. ČÁST - DŮCHODOVÁ REFORMA V ČESKÉ REPUBLICE A POSTOJ ČMKOS 1. Zahájení důchodové reformy Důchodová reforma byla zahájena v roce 1989 v souvislosti s politickými a ekonomickými změnami v tehdejší České a Slovenské federativní republice. Od roku 1990 probíhá jako trvalý kontinuální proces a uskutečňuje se postupnými legislativními kroky. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) od počátku důchodovou reformu podporuje, ale k mnohým jejím krokům uplatnila řadu zásadních připomínek a požadavků, z nichž mnohé byly akceptovány. Některé požadavky ČMKOS se však přes veškeré úsilí prosadit nepodařilo. ČMKOS na nich trvá a nadále je uplatňuje. Stejně jako je tomu u odborů i v ostatních státech Evropské unie a jinde ve světě, je posláním ČMKOS obhajoba hospodářských a sociálních zájmů členů odborových svazů a ostatních zaměstnanců. Mezi ně patří i přiměřené starobní důchody na základě dohodnuté míry solidarity poskytované ze základního systému důchodového pojištění s přihlédnutím k současnému stavu penzijního připojištění u nás, a odpovídající úroveň zabezpečení při invaliditě a dalších sociálních událostech. ČMKOS přitom prosazuje zejména: - zachování průběžně financovaného základního systému a zapojení dalších zdrojů do jeho financování, - zajištění mezinárodně uznávaného standardu důchodové úrovně, - zachování odpovídající míry mezigenerační solidarity při posilovaní vazby mezi zaplaceným pojistným a výší dávek, - posílení rozvoje doplňkového systému penzijního připojištění se státním příspěvkem a - umožnění fungování zaměstnaneckého penzijního připojištění v České republice. ČMKOS je také významným připomínkovým místem a její experti jsou účastni celého legislativního procesu. Touto cestou se snaží nejen přispívat ke kvalitě přijímaných právních úprav, ale poskytuje ochranu zaměstnancům před případnými restrikcemi, zejména v sociálních systémech. Důležitá je její úloha jako stálého člena RHSD ČR. Její experti aktivně pracují v pracovních týmech tripartity a odborných týmech, vč. těch, které se zabývají důchodovou reformou. Touto a dalšími svými činnostmi přispívá ČMKOS k zachování sociálního smíru, který je základním předpokladem úspěšnosti i důchodové reformy. Diskuse o důchodové reformě a podobě českého důchodového systému za účasti ČMKOS a dalších sociálních partnerů je determinována do značné míry aktuální politickou vůlí momentálně vládnoucí garnitury, jejíž někteří představitelé a zástupci neprojevují v mnoha případech dostatek zájmu o nalezení shody se sociálními partnery na budoucí podobě důchodové reformy. 9

10 Jedním z prvních kroků důchodové reformy bylo zrušení preferencí v důchodovém systému (zrušení osobního důchodu a zákonem č. 235/1992 Sb. zrušení zařazování zaměstnání pro účely důchodového zabezpečení do pracovních kategorií) a zavedení pojistného na důchodové pojištění (zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti). Osobní důchod byl přiznáván ve vyšší výši, než by byl důchod vypočten podle obecné právní úpravy, zvlášť zasloužilým pracujícím v oboru hospodářství, vědy, školství, kultury, obrany a bezpečnosti vlasti, v oboru správy a v jiných úsecích veřejné činnosti, a pozůstalým po nich, a nahrazoval těmto vybraným pracovníkům klasické důchody. 2. Zrušení zařazování zaměstnání do pracovních kategorií Zatímco nepřiznávání osobních důchodů ČMKOS podpořila, důrazně v roce 1992 odmítla zrušení zařazování zaměstnání pro účely důchodového zabezpečení do pracovních kategorií. Současně upozornila, že pracovní kategorie rozhodně nemohou být zrušeny bez adekvátní kompenzace ztráty vyšších důchodových nároků zaměstnancům, kteří pracují v obtížných pracovních podmínkách a v profesích, jejichž dlouhodobý výkon zanechává trvalé následky na zdraví. Rozdělení zaměstnání na základě společenského významu práce a zdravotní rizikovosti pracovního prostředí do pracovních kategorií bylo do československého důchodového systému převzato v 50. letech. Zpočátku se týkalo jen hornictví, hutnictví a těžkého strojírenství, ale postupně se rozšiřovalo i na další obory činnosti a jako doba zaměstnání zařazeného do I. (II.) pracovní kategorie se hodnotila také služba vojáků z povolání, příslušníků Policie ČR, Vězeňské služby ČR a ostatních bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb zařazená do I. (II.) kategorie funkcí. K již byly uplatněny v rámci tehdejší federace požadavky na zařazení více než 4 milionů pracovníků z různých resortů do I. a II. pracovní kategorie (to představovalo cca 75% celkového počtu zaměstnanců). Vláda proto v roce 1990 stanovila moratorium na jejich rozšiřování a poté zařazování zaměstnání do pracovních kategorií zákonem č. 235/1992 sb. zrušila. Jejich zrušení bylo mj. zdůvodňováno tím, že preferované pracovní kategorie do základního důchodového systému nepatří, neboť nároky z něho by měly být odvozeny výhradně ze zaplacených příspěvků bez jakýchkoliv preferencí a na vyšší důchodové zabezpečení těchto osob zaměstnavatelé ani nikdo jiný vyšší příspěvky než na ostatní zaměstnance neplatí. Dále tím, že po roce 1989 již nejsou jen státní podniky a tento administrativně náročný systém zařazování zaměstnání do pracovních kategorií již nemůže být organizačně zabezpečován v rámci podřízenosti hospodářských subjektů. Kritizováno v této souvislosti také bylo, že stát místo přijímání opatření ke snižování rizikovosti tímto způsobem poskytoval z celospolečenských zdrojů kompenzace za očekávané újmy na zdraví. Nutnost řešit situaci zaměstnanců pracujících za těchto obtížných pracovních podmínek s trvalými dopady na zdraví i po zrušení pracovních kategorií ČMKOS v následujících letech důchodové reformy opakovaně jednotlivým vládám připomínala, vč. závaz- 10

11 ku na umožnění zaměstnaneckého penzijního připojištění. Např. v rámci připomínkového řízení k návrhu zákona č. 306/2008 Sb., který zakotvil s účinností od zásadní restriktivní změny, ČMKOS navrhla a při projednávání návrhu zákona v Parlamentu ČR prostřednictvím poslanců a senátorů některých politických parlamentních stran prosazovala přijetí takové právní úpravy, podle které by měl pojištěnec nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku, jestliže získal dobu pojištění nejméně 30 let, a vykonával nejméně po dobu 20 let práce zařazené podle jiných právních předpisů ( 103 ZP, zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a vyhlášky č. 423/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) do kategorie čtvrté, a do dosažení důchodového věku mu ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, chybí nejvýše pět let. S tím, že by se při výpočtu tohoto předčasného starobního důchodu jako doba pojištění započítávala také dopočtená doba, kterou je doba ode dne přiznání starobního důchodu do dosažení důchodového věku, jako je tomu u invalidních důchodů. ČMKOS přitom vycházela z toho, že by u těchto zaměstnanců, kteří nemohou ze zdravotních důvodů setrvat v zaměstnání až do dosažení důchodového věku a využili by proto dřívější odchod do starobního důchodu podle návrhu vlády, došlo k výraznému propadu jejich životní úrovně a tím i životní úrovně jejich rodiny. Proto by jim mělo být umožněno zvolit si předčasný starobní důchod, jehož výše nebude z tohoto důvodu krácena. Přitom upozornila na skutečnost, že jí navrhovanou úpravou by nedošlo k obnovení bývalých preferovaných pracovních kategorií v důchodovém pojištění, ale k uplatnění hledisek pro hodnocení pracovních rizik v oblasti pracovněprávních vztahů a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které byly do českého právního řádu začleněny na základě jeho harmonizace s právem Evropské unie. Vedle tohoto typu předčasného starobního důchodu určeného všem profesím, jejichž dlouhodobý výkon zanechává trvalé následky na zdraví, navrhla ČMKOS také zvláštní úpravu pro horníky s nárokem na starobní důchod v 55 letech při odpracování nejméně 15 let zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech nebo nejméně 10 let zaměstnání v uranových dolech nebo při těžbě, průzkumu a zpracování uranové rudy. Výše procentní výměry tohoto důchodu měla činit vedle obecné právní úpravy za každý rok takového zaměstnání 2% výpočtového základu. Současně ČMKOS požadovala, aby obdobným způsobem byl řešen starobní důchod také u dalších profesí vykonávaných dlouhodobě ve zdraví obtížných pracovních podmínkách (hutníci, slévači, zaměstnanci při konečném zpracování radioaktivních surovin a další). Pokud jde o hornické profese, vyvíjel dlouhodobě snahu dořešit legislativně nově důchodový věk pro horníky hlubinných dolů také OS PHGN. Jednalo se o horníky dříve zařazené do I.AA pracovní kategorie, kteří do tohoto zaměstnání nastoupili za trvání institutu pracovních kategorií a po jejich zrušení v tomto zaměstnání dále pokračovali, a odpracovali ve vymezeném období srovnatelnou dobu (15, 10 let) jako ti, kterým vznikl nárok na starobní důchod v 55 letech podle původních předpisů. Toto úsilí odborového svazu bylo završeno v roce 2009 vydáním nařízení vlády č. 363/2009 Sb., o stanovení důchodového věku a přepočtu starobních důchodů některých horníků, kteří začali vykonávat své zaměstnání před rokem ČMKOS také při různých jednáních k důchodové reformě opakovaně upozorňovala na to, že problém spravedlivějšího důchodového zabezpečení těchto zaměstnanců by bylo 11

12 možné aspoň částečně řešit novelou zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, která by umožnila v návaznosti na zvýšení důchodového věku v základním důchodovém systému poskytovat dočasné starobní penze z doplňkového důchodového systému. Tyto penze by byly financovány z prostředků, na jejichž tvorbě by se mnohem významnější měrou než dosud podíleli povinně zaměstnavatelé, zejména pak v odvětvích hornictví, hutnictví, strojírenství, stavebnictví a chemie, kde těžké pracovní podmínky zanechávají trvalé následky na zdraví a v některých profesích oproti obecné populaci zkracují i délku života těchto zaměstnanců. 3. Zaměstnanecké penzijní připojištění Požadavek ČMKOS na kompenzaci ztráty vyšších důchodových nároků zaměstnanců ve vybraných profesích, k níž došlo zrušením pracovních kategorií, byl akceptován slibem tehdejší vlády národního porozumění umožnit zavést v České republice co nejdříve zaměstnanecké penzijní připojištění. V něm měli zaměstnavatelé mít možnost přispívat svým zaměstnancům v těchto profesích na jejich důchodové zabezpečení vyšším příspěvkem. Brzy se však ukázalo, že tyto sliby zřejmě sloužily pouze k tomu, aby vláda snížila odpor nejen odborů, ale i značné části veřejnosti, proti zrušení pracovních kategorií. Přitom již v roce 1993 byl připraven příslušný zákon (zákon o doplňkových důchodových systémech), ale na poslední chvíli bez jakéhokoliv vysvětlení vlády byl stažen a místo něho narychlo zpracován a schválen zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Tento zákon je založený na občanském a nikoliv kolektivním principu s podstatně menším prostorem pro zapojení odborů a zaměstnavatelů. Přesto, že většina vlád měla tento úkol zakotven ve svých programových prohlášeních, nepodařilo se systém zaměstnaneckého penzijního připojištění, který se ve všech vyspělých státech Evropy i v USA plně osvědčil, v České republice zavést. Zatím posledním pokusem bylo zpracování návrhu tohoto zákona za vlády Miloše Zemana v roce Tento návrh byl však poměrně těsně Poslaneckou sněmovnou zamítnut. Následující vlády na prosazení zaměstnaneckého penzijního připojištění rezignovaly a jediný, kdo důsledně prosazoval a prosazuje i dnes jeho zavedení, je ČMKOS. Vláda se k problematice zaměstnaneckého penzijního připojištění vrátila až v roce 2004 v souvislosti s požadavkem Evropské unie (EU) transponovat do českého právního řádu směrnice týkající se této problematiky. Česká republika však transponovala pouze ta ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi, jejichž účelem bylo umožnit přeshraniční činnost institucím zaměstnaneckého penzijního připojištění z jiných členských států prostřednictvím poskytování služeb na českém území, a umožnit tak podnikům usazeným na tomto území přispívat do penzijních plánů nabízených těmito institucemi. Tato částečná transpozice byla České republice Evropskou unií vytýkána, ale vláda České republiky zavedení zaměstnaneckého penzijního připojištění odmítala s tím, že k vytvoření systému, v němž by účast ve fondech byla vázána na zaměstnání a zaměstnavatele a dávky poskytovány v souvislosti s profesní činností, není v České republice dostatečná politická vůle. 12

13 Spory o harmonizaci výše uvedené směrnice vedly Evropskou komisi k podání žaloby na Českou republiku a Evropský soudní dvůr pak svým rozsudkem ze dne rozhodl, že Česká republika nesplnila všechny své povinnosti, které pro ni vyplývají z příslušného článku uvedené směrnice. Tento rozsudek by měl být podle názoru ČMKOS impulsem pro českou vládu vzešlou z voleb do Poslanecké sněmovny v květnu 2010, aby přehodnotila odmítavý postoj České republiky ke vzniku zaměstnaneckého penzijního připojištění. V této souvislosti ČMKOS také vyjádřila názor, že cíle sledované zavedením zaměstnaneckého penzijního připojištění v České republice lze také dosáhnout dokončením transformace penzijního připojištění se státním příspěvkem a doplněním zákona, který ho upravuje, v návaznosti na uvedenou směrnici, o podmínky, za kterých by transformované penzijní fondy provozovaly též zaměstnanecké penzijní plány. 4. Přijetí zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění Jednotlivé kroky důchodové reformy uskutečňované po roce 1989 byly v roce 1995 završeny přijetím zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Tento nový důchodový zákon nabyl účinnosti dnem a vystřídal zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení. Nový důchodový zákon patřil v Evropě mezi moderní zákony, když do konstrukce výpočtu důchodů zakotvil indexaci dosažených výdělků pojištěnce v závislosti na růstu průměrné mzdy v národním hospodářství. Základem systému zůstalo i nadále všeobecné, jednotné, průběžně financované důchodové pojištění garantované státem. K novému důchodovému zákonu uplatnila ČMKOS řadu zásadních připomínek, z nichž některé byly akceptovány. Například se jí podařilo prostřednictvím poslanců některých politických parlamentních stran při projednávání návrhu zákona v Poslanecké sněmovně prosadit, aby pojištěnec byl uznán částečně invalidním již při poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33% a plně invalidním již při poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66% (tehdejší vláda Václava Klause navrhovala, aby byl pojištěnec uznán částečně invalidním až při 50% poklesu této schopnosti, a plně invalidním až při 70 % poklesu této schopnosti), dále vyšší zápočet doby studia a doby nezaměstnanosti pro důchod a zakotvení do zákona minimální výše procentní výměry. I když na podporu svých požadavků vznesených při přípravě zákona o důchodovém pojištění ČMKOS zorganizovala pod heslem Za lepší sociální zákony i mohutnou demonstraci na Staroměstském náměstí v Praze a experti ČMKOS se zúčastnili jednání poslaneckých klubů politických parlamentních stran, na nichž se snažili poslance získat pro podporu požadavků ČMKOS, některé její další zásadní požadavky, jako například nezvyšovat důchodový věk, se nepodařilo prosadit. 13

14 5. Další parametrické změny Po přijetí zákona o důchodovém pojištění v roce 1995 následovaly v jednotlivých letech další změny důchodového systému. S účinností od se do doby pojištění pro stanovení procentní výměry důchodů započítává většina náhradních dob pojištění pouze v rozsahu 80 %. Výjimkou je doba služby v českých nebo československých ozbrojených silách (pokud nejde o vojáky z povolání), doba péče o dítě ve věku do čtyř let nebo o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči, a doba osobní péče o blízkou převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo o takovou částečně bezmocnou osobu starší 80 let, které se i nadále hodnotily a stejná úprava platí i dnes, v plném rozsahu, tj. 100%. Další změnou v roce 1998 bylo ustanovení, že výplata starobního důchodu v souběhu s příjmem z výdělečné činnosti vykonávané v pracovněprávním vztahu náleží jen byl-li sjednán na dobu určitou. V roce 1998 také byla zrušena možnost odejít do trvale sníženého předčasného starobního důchodu ( 31) v závislosti na důchodovém věku o čtyři, resp. pět roků dříve (zachována zůstala jen možnost odejít do důchodu až o tři roky dříve). Od byly novelou zákona o důchodovém pojištění zvýšeny sankce za dřívější odchod do starobního důchodu. Redukce procentní výměry dočasně kráceného předčasného starobního důchodu ( 30) se zvýšila za každých i započatých 90 kalendářních dnů od jeho přiznání do dovršení důchodového věku a vzniku nároku na starobní důchod z 1% na 1,3% výpočtového základu, a redukce procentní výměry trvale kráceného předčasného starobního důchodu ( 31) z 0,6% (resp. 0,3%) na 0,9% výpočtového základu. Významnou změnou přijatou také v tomto roce bylo zvýšení procentní výměry řádného starobního důchodu za každých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti po vzniku nároku na starobní důchod bez jeho pobírání a bez pobírání plného invalidního důchodu z 1% na 1,5% výpočtového základu. V roce 2002 také byla do zákona o důchodovém pojištění zakotvena v návaznosti na úpravu přijatou v roce 1995 nová pravidla valorizace důchodů. Zákon v 67 stanoví, že budou-li splněny podmínky pro valorizaci důchodů, má vláda povinnost zvýšit je nejméně o 100 % růst úhrnu spotřebitelských cen a nejméně o 1/3 růstu reálné mzdy. Přesto, že by se důchodci měli také podílet na růstu bohatství společnosti, vlády v posledních letech valorizovaly důchody většinou jen o povinné zákonem stanovené minimum a v roce 2009 nebyly důchody valorizovány vůbec. ČMKOS toto kritizovala a několikrát vyzvala vládu, aby využila možnosti dané jí zákonem a zvýšila důchody nad povinné minimum, např. o 2/3 růstu reálné mzdy. K tomu ovšem chyběla politická vůle. V roce 2003 byla v reakci na sociální, ekonomický a demografický vývoj přijata s účinností od další reformní opatření. Mezi ně patřily další parametrické změny důchodového pojištění, které byly součástí reformy veřejných financí. Mj. bylo v návaznosti na postupné zvyšování důchodového věku, které zakotvil již zákon v roce 1995, přistoupeno k pokračování jeho 14

15 zvyšování s cílem dosáhnout pro muže a bezdětné ženy důchodový věk 63 let a pro ostatní ženy podle počtu vychovaných dětí důchodový věk 59 až 62 let. Svůj podíl na tom, že zůstal v roce 2004 zachován aspoň nižší důchodový věk pro ženy, které vychovaly jedno nebo více dětí, měla mj. také ČMKOS. Ta argumentovala tím, že není pravda, že nižší důchodový věk žen je pro ně nevýhodou, protože tak získají kratší dobu pojištění, neboť mohou při nižším důchodovém věku dříve pracovat tzv. na procenta a zvyšovat si tak procentní výměru důchodu za každých 90 kalendářních dnů o 1,5% výpočtového základu nebo dříve pracovat za podmínek daných zákonem pro souběh příjmu z výdělečné činnosti a výplaty starobního důchodu. To je pro ženy, které z důvodu péče o děti často přerušují svou pracovní kariéru nebo pracují na zkrácený pracovní úvazek a mají proto nižší příjem a tedy také nižší důchody, podstatně výhodnější. Další změnou přijatou v roce 2003 bylo omezení zápočtu doby studia pro důchod a zrušení předčasného starobního důchodu, na který vznikal nárok tomu, kdo byl nepřetržitě veden po dobu aspoň 180 kalendářních dnů v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a do důchodového věku mu zbývaly nejvýše 2 roky. ČMKOS se podařilo prosadit, aby dočasně krácený předčasný starobní důchod zůstal ještě po určitou dobu (do ) zachován aspoň pro poživatele částečného invalidního důchodu a pro dřívější poživatele plného invalidního důchodu, kteří po dobu aspoň pěti let pobírali nepřetržitě plný invalidní důchod, přestali být plně invalidní a k datu jeho odnětí jim do důchodového věku zbývalo nejvýše pět roků. Dočasně krácený starobní důchod byl oproti trvale krácenému předčasnému starobnímu důchodu výhodnější v tom, že zákon u něho nevylučoval při pozdějším vzniku nároku na řádný starobní důchod přiznání tohoto řádného starobního důchodu. Pokud jde o omezení zápočtu doby studia pro důchod, podařilo se ČMKOS prosadit, aby se aspoň doba studia získaná před po skončení povinné školní docházky do 18. roku věku pro výši důchodu hodnotila i nadále plně, tj. 100%. Od bylo také zrušeno ustanovení zákona, že výplata starobního důchodu při výdělečné činnosti náleží po vzniku nároku na starobní důchod v období 24 měsíců jen v měsících, v nichž příjem nepřesáhl dvojnásobek životního minima, a byla stanovena nová podmínka pro souběh příjmu z výdělečné činnosti s výplatou starobního důchodu mít uzavřen pracovněprávní vztah na dobu určitou, nejvýše však na dobu 1 roku (tato omezující podmínka diskriminující důchodce jako zaměstnance byla zrušena až zákonem č. 306/2008 Sb. od ). 15

16 6. Přetrvávající problémy důchodového systému I přes prodloužení důchodového věku a přijetí dalších změn, které měly snížit výdaje na výplatu důchodů (např. zpřísnění podmínek pro nárok na předčasný starobní důchod) bylo v oficiálních materiálech MPSV k důchodové reformě, k nimž se ČMKOS také vyjadřovala z hlediska svých požadavků na důchodovou reformu, opakovaně konstatováno, že základní důchodový systém má řadu nedostatků a vzhledem ke stále se zhoršujícímu demografickému vývoji je třeba ho významně reformovat s cílem zajistit jeho finanční dlouhodobou udržitelnost. V této souvislosti se začalo uvažovat nejen o dalších parametrických změnách, ale i o systémové změně. Základní důchodový systém v České republice funguje na principu průběžného financování, kdy ekonomicky činné osoby odvádí ze svých příjmů pojistné, které slouží k financování důchodů existujících důchodců. Finanční rovnováha je ohrožena zejména nepříznivým demografickým vývojem, kdy klesá počet plátců pojistného a roste počet příjemců dávek. Prodlužující se střední délka života, která je způsobena především poklesem úmrtnosti ve vyšších věkových skupinách, vede k růstu průměrné doby pobírání důchodu a tím i k růstu nákladů na jednoho důchodce a celkových nákladů na důchody. Podle tehdejších odhadů MPSV by se měl poměr důchodců a plátců pojistného zvýšit v roce 2030 na více než 81% a v roce 2055 na 106%. S tím, že pokud by nedošlo k zásadním úpravám systému, vzrostly by po roce 2055 výdaje na důchody na téměř 19 % HDP a více než 55 % výdajů na důchody by nebylo kryto příjmy z pojistného. Podle posledních údajů by se měl počet osob starších 65 let zvýšit do roku 2020 o cca 610 tisíc. Mezi další problémy českého důchodového systému patří nivelizace důchodů (základní výměra, která je pro všechny druhy důchodů a důchodce stejná a nezávisí na odpracované době ani na dosaženém výdělku, byla v roce 1995 v době přijetí nového důchodového zákona stanovena ve výši 680 Kč, ale dnes již činí Kč, zatímco minimální výše procentní výměry, jejíž výše je naopak závislá na odpracované, resp. pojištěné době, a dosaženém výdělku, je stanovena zákonem pouze ve výši 770 Kč). Kritizovány jsou také nízký reálný věk odchodu do důchodu (summit v Barceloně v roce 2002 uložil zvýšit reálný věk odchodu do důchodu do roku 2010 o 5 let, tj. z cca 60 let na 65 let), nízká ekonomická aktivita starších osob, značný rozsah náhradních dob pojištění (cca 30% celkové doby pojištění), nízké platby pojistného OSVČ a absence vícezdrojového financování, zejména nestarobních důchodů (z 28 % pojistného jde přibližně 20 % na starobní důchody a 8 % na nestarobní důchody). Podle Hlavních cílů důchodové reformy vlády Vladimíra Špidly v roce 2004 je třeba chránit schopnost důchodového systému plnit sociální cíle, poskytovat jistý a přiměřený příjem pro důchodce a osoby na nich závislé a v návaznosti na systémy zdravotní dlouhodobé péče zajistit slušné životní podmínky všem starším občanům a finanční udržitelnost důchodových systémů, aby budoucí dopad stárnutí populace neohrozil dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, a v neposlední řadě také zvýšit spořivost občanů novými motivačními nástroji nebo rozšířením nabídky produktů. 16

17 Pokud jde o ufinancovatelnost důchodového systému, ČMKOS vždy upozorňovala, že ta nesmí být cílem důchodové reformy, ale nástrojem k zajištění přiměřených důchodů na základě dohodnuté míry solidarity. K čemu by byl dlouhodobě finančně stabilizovaný systém, kdyby plodil chudé důchodce odkázané na jiné sociální systémy a nechránil by před chudobou ve stáří? ČMKOS také kritizovala v některých obdobích důchodové reformy nedostatečnou informovanost občanů o prováděných změnách, které se jich přitom bezprostředně dotýkají. Upozorňovala, že zajištění informovanosti veřejnosti je důležité nejen proto, aby občané měli důvěru v důchodovou reformu a podporovali ji, ale také proto, aby se podle předpokládaného směřování důchodového systému například pokud jde o náhradový poměr v době, až budou odcházet do starobního důchodu, na zajištění svého celkového zabezpečení ve stáří v předstihu připravili (změnili své ekonomické chování např. zvýšením své účasti v penzijním připojištění, aby získali vyšší doplňkový příjem). ČMKOS také opakovaně poukazovala na nutnost hledání a nalezení celospolečenského konsensu o podobě důchodové reformy za účasti sociálních partnerů. K tomu využívala také Radu hospodářské a sociální dohody ČR. Z iniciativy ČMKOS byly na její jednání zařazovány k projednání nebo k informaci zprávy o stavu prací na důchodové reformě a chystaných jejích konkrétních krocích. K hledání konsensu však u vlády a u některých parlamentních stran zvláště v některých obdobích chyběla politická vůle. Typickým příkladem může být zákon č. 306/2008 Sb., kterým byly od ledna 2010 zavedeny převážně restriktivní parametrické změny. Ten byl přijat v Poslanecké sněmovně bez politického konsensu jen těsnou většinou tehdejších koaličních poslanců a obdobně tomu bylo i v Senátu. V roce 2004 se na svém zasedání Rada hospodářské a sociální dohody ČR shodla, že by co nejdříve mělo padnout základní politické rozhodnutí o směřování důchodové reformy a že předpokladem a podmínkou úspěšného provedení důchodové reformy by měla být účast sociálních partnerů v tomto procesu. 17

18 7. Bezděkova komise K politické dohodě nakonec ještě v roce 2004 došlo. Nebyla o směřování důchodové reformy ani o systémové změně ani o konkrétních parametrických změnách, ale o vytvoření Týmu expertů (tzv. Bezděkova komise podle svého koordinátora Ing. Vladimíra Bezděka). V ní měly zástupce všechny politické parlamentní strany v roce 2004 zastoupené v Poslanecké sněmovně. Tím se vedle ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody jako koaličních parlamentních politických stran do přípravy důchodové reformy zapojily i tehdejší opoziční parlamentní politické strany ODS a KSČM. V rámci práce Bezděkovy komise byly na přelomu let 2004 a 2005 provedeny analýzy současného základního důchodového systému a jeho možných systémových změn podle představ jednotlivých politických stran. Bezděkova komise pak posuzovala tyto varianty: a) ČSSD - Přechod na NDC systém (příspěvkově definovaný) kombinovaný s parametrickými změnami současného průběžně financovaného systému (PAYG) a dávkově definovaného systému (DB) Výše starobního důchodu v NDC systému měla být závislá na výši pojistného zaplaceného pojištěncem v době jeho ekonomické aktivity a na průměrném věku dožití v době jeho odchodu do starobního důchodu. Součástí systému měl být minimální státem garantovaný důchod. V rámci NDC systému ČSSD kalkulovala se zvýšením důchodového věku na 65 let pro muže i ženy bez ohledu na počet vychovaných dětí, ale současně s tím, že odchod do starobního důchodu bude pojištěnci umožněn již v 62 letech za podmínky, že na individuálním účtu pro vyměření důchodu bude mít v tu dobu dostatečný zůstatek. Náhradový poměr (průměrný starobní důchod k průměrné hrubé mzdě) měl být podle ČSSD zajištěn ve výši aspoň 45%. Pojistné na důchodové pojištění mělo zůstat 28%, z toho 21% na starobní důchody a 7% na nestarobní důchody (výdaje na ně měly být sníženy parametrickými změnami invalidních a pozůstalostních důchodů). b) KDU-ČSL - Dobrovolné částečné vyvázání se z veřejného důchodového systému (opt-out) s provedením parametrických změn základního důchodového systému Pojištěnec, který by opt-out využil a částečně by se vyvázal ze státního důchodového systému, měl mít podle KDU-ČSL možnost část pojistného na důchodové pojištění využít pro své důchodové kapitálové spoření v soukromých fondech. Jeho starobní důchod ze základního důchodového systému by mu byl úměrně snížen. Podle představ KDU-ČSL mělo pojistné odváděné do základního důchodového systému činit 20 % a do soukromé sféry 8 %. Náhradový poměr u pojištěnců, kteří by se nevyvázali ze státního důchodového systému, by neměl poklesnout pod 40%. Tato varianta počítala s postupným zvýšením důchodového věku pro bezdětné ženy a muže na 65 let. Ženy, které vychovaly děti, měly mít zachován i nadále nižší důchodový věk. c) KSČM zachovat stávající důchodový systém a pokračovat v důchodové reformě provedením některých jeho parametrických změn. Kapitálové spoření se mělo nadále uplatňovat pouze v doplňkových důchodových systémech, jakým je penzijní připojištění se státním příspěvkem (nezavádět opt-out) 18

19 Pokud jde o parametrické změny, připouštěla KSČM v případě dalšího nepříznivého demografického vývoje postupné zvýšení důchodového věku na 65 let. Doporučovala zdaňování celého vyměřovacího základu osob samostatně výdělečně činných (100%), neboť jde o analogii s hrubou mzdou zaměstnanců. Nesouhlasila se stanovením stropu pro placení pojistného z důvodu, že by byl narušen princip solidarity a vedlo by to ke snížení příjmů do důchodového systému. d) ODS - zavedení rovného důchodu pro všechny Pro všechny zavést stejný důchod ve výši 20% až 30% průměrné mzdy (při tehdejší průměrné mzdě Kč tedy ve výši Kč až Kč. Spodní hranice 20% by byla o 900 Kč nižší, než tehdejší životní minimum jednotlivce Kč). Současně mělo být sníženo financování starobních důchodů ve státním systému z 20% na 10% a vytvořen tak prostor pro soukromé pojištění. Mělo být ponecháno na pojištěncích, zda a jak ušetřené pojistné využijí k zabezpečení na stáří. V postupně dobíhajícím současném důchodovém systému měly být provedeny některé parametrické změny. Důchodový věk měl být 65 let pro muže i ženy bez ohledu na počet vychovaných dětí a bude-li to potřeba měl být zvýšen až na 67 let. e) US-DEU - přechod na tzv. kombinovaný systém Mělo jít o kombinaci parametrických změn státního systému (PAYG) a dobrovolného částečného vyvázání se ze státního systému (OPT-OUT) v rozsahu 2 až 3 procentních bodů. Podmínkou vyvázání se bylo doplnění z vlastních peněz částky určené na soukromé spoření o dvojnásobek vyvázané částky (tj. při vyvázání se v uvedeném rozsahu, doplnění svého individuálního spoření v soukromých fondech o 4 až 6 procentních bodů). Důchodový věk měl být také 65 let pro muže a pro všechny ženy nebo v případě potřeby i vyšší. Náhradový poměr ve státním systému měl být zajištěn cca na úrovni 40% s postupným snižováním změnou indexace hrubé mzdy dosažené v rozhodném období pojištěncem na cca 30% (41% k čisté mzdě) v roce f) Základní varianta Vedle těchto modelů rozpracovala Bezděkova komise také tzv. základní variantu dalšího vývoje státního důchodového systému bez provedení parametrických změn. Tehdejší propočty této varianty ukázaly, že bez parametrických změn (důchodový věk, který se postupně až do roku 2012 podle tehdy platné právní úpravy zvyšoval, by se po roce 2012 již nezvyšoval a pro bezdětné ženy a muže by činil 63 let, rovněž procentní sazba pojistného na důchodové pojištění by zůstala ve výši 28%) by byl základní důchodový systém až do roku 2030, minimálně do roku 2022, ufinancovatelný. Pokud by však nedošlo k parametrickým změnám nebo k systémové změně ani v budoucnu, začal by se důchodový systém po roce 2030 dostávat do výrazného deficitu. Ten by měl kulminovat kolem roku Pro ČMKOS, která posuzuje všechny připravované změny nejen z hlediska nezbytnosti je provést v zájmu zajištění finanční stability systému, ale v neposlední řadě také podle jejich dopadů na zaměstnance a další občany z hlediska zajištění jim přiměřených dávek, přicházely, pokud jde o její podporu konkrétní variantě, v úvahu dvě varianty. První bylo zachování sou- 19

20 časného systému s provedením některých parametrických změn (KSČM), druhou přechod na NDC systém (ČSSD). V souvislosti s touto variantou však ČMKOS upozorňovala, že existují rizika přechodu na příspěvkově definovaný systém vzhledem k jiným podmínkám v České republice a ve Švédsku. Tam byl NDC systém sice úspěšně zaveden, ale mezi příjmy jednotlivých skupin obyvatel ve Švédsku nejsou takové rozdíly jako v České republice, v níž přes 70% osob má nižší, než průměrný příjem. Úlohou základního důchodového systému je především ochrana před chudobou ve stáří a zajištění přiměřených příjmů osobám s nízkými a středními příjmy. Tuto úlohu by NDC systém, zejména pokud jde o osoby s nízkým příjmem, plnil se svojí maximální ekvivalencí a minimální solidaritou jen velice obtížně. Pokud jde o varianty zbývajících tří stran - KDU-ČSL, US-DEU a ODS ty představovaly výrazné oslabení státního důchodového systému ve prospěch posílení soukromého sektoru a kapitálového důchodového spoření (opt-outu) se všemi riziky z toho vyplývajícími pro pojištěnce z hlediska jistoty jejich zabezpečení ve stáří, a pro ČMKOS byly proto nepřijatelné. Jedním ze závěrů Bezděkovy komise také bylo, že nelze dosáhnout všeobecně akceptovatelného návrhu ideální podoby důchodového systému bez politického rozhodnutí o budoucí podobě důchodové reformy. Proto od Bezděkovy komise vzešel návrh na uzavření Dohody politických stran o dalším pokračování důchodové reformy. 8. Dohoda politických parlamentních stran V dohodě politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně o dalším pokračování důchodové reformy, která měla být podepsána v září 2005, ale nakonec podepsána nebyla, se znovu konstatovala dlouhodobá neudržitelnost současného důchodového systému. Dále obsahovala společné teze o dalších krocích důchodové reformy: a) Klíčovou roli mělo v zajištění důchodových příjmů občanů hrát i nadále solidární průběžné státem zajištěné základní důchodové pojištění. b) Bude pokračovat postupné zvyšování zákonem stanoveného věku pro nárok na starobní důchod, a to až do dosažení věku 65 let (v souvislosti s touto změnou se měla postupně výrazně zvýšit také věková hranice pro nárok na starobní důchod pojištěnců, kteří nezískali potřebnou dobu pojištění aspoň 25 roků, ale získali aspoň 15 roků doby pojištění. A zvýšit se podle Dohody také měla věková hranice pro trvalý nárok na vdovský a vdovecký důchod. Tyto restriktivní změny, vč. postupného zvyšování důchodového věku až na 65 let, se později podařilo vládě Mirka Topolánka prosadit do novely zákona o důchodovém pojištění (od ledna 2010). c) Bude vytvořena Rezerva pro důchodovou reformu z přebytků pojistného na důchodové pojištění a z části zdrojů z privatizace, oddělená od státního rozpočtu. d) V zájmu zachování, popřípadě zvýšení celkového náhradového poměru bude podpořen další rozvoj doplňkových důchodových systémů formou zvýšení daňové podpory příspěvků zaměstnanců i zaměstnavatelů, popřípadě zvýšením a úpravou státního příspěvku. 20

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Důchodová reforma Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod Omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu Omezení zápočtu

Více

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Český důchodový systém se skládá ze tří částí Prvním pilířem je povinné základní důchodové pojištění, dávkově definované a průběžně financované.

Více

Penzijní systém ČR. Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod.

Penzijní systém ČR. Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod. Penzijní systém ČR Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod. Rozložení tématického okruhu do dílčích témat Podstata systému tradičního veřejného sociálního pojištění a jeho stručná historie v ČR Hlavní

Více

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ)

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) I. pilíř SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) Dávky vyplácené z I. pilíře a) dávky nemocenského pojištění b) dávky důchodového pojištění c) státní politika zaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti

Více

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém)

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) zdroj financování pojistné, daně vlastnosti: plátci a příjemci rozdílné osoby běžné výdaje roku financovány

Více

I. pilíř důchodové reformy

I. pilíř důchodové reformy I. pilíř důchodové reformy KURZ JE REALIZOVÁN V RÁMCI PROJEKTU KROK ZA KROKEM (CZ.1.07/1.3.43/02.0008) TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR. Důchody Základním

Více

DŮVODY REFORMY Současný důchodový systém nediverzifikovaný velmi solidární/rovnostářský pokračovat v postupných parametrických úpravách

DŮVODY REFORMY Současný důchodový systém nediverzifikovaný velmi solidární/rovnostářský pokračovat v postupných parametrických úpravách DŮVODY REFORMY Současný důchodový systém v ČR je nediverzifikovaný (asi 95 % příjmů důchodců pochází ze základního důchodového pojištění) a velmi solidární/rovnostářský. V současné době by se dalo zjednodušeně

Více

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu:

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: ZDROJE FINANCOVÁNÍ Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: 1. na činnost tzn. na redistribuci dávek a pokrytí sociálních služeb, které směřují k uživateli, 2. na správu potřebnou k činnosti, která

Více

Postoj ČMKOS k vládnímu návrhu důchodové reformy

Postoj ČMKOS k vládnímu návrhu důchodové reformy Postoj ČMKOS k vládnímu návrhu důchodové reformy I. Deficit státního rozpočtu způsobený vyvedením části pojistného Návrh vládní důchodové reformy představený panem ministrem práce a sociálních věcí Ing.

Více

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 Tisková zpráva 21. 12. 2010 PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 V roce 2011 dochází k celé řadě změn v působnosti ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). K 1. 1. 2011 se mění: Podpora v nezaměstnanosti

Více

Jak dál v rozvoji doplňkového penzijního spoření?

Jak dál v rozvoji doplňkového penzijního spoření? Jak dál v rozvoji doplňkového penzijního spoření? JUDr. Vít Samek PT 1 Praha, MPSV, 21. května 2015 Odborná komise pro důchodovou reformu Mandát 2015 PT1 Odborné komise pro DR Analyzovat efektivitu státní

Více

DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A DÁVKY Z NĚJ PLYNOUCÍ

DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A DÁVKY Z NĚJ PLYNOUCÍ DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A DÁVKY Z NĚJ PLYNOUCÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA Základním právním předpisem, který upravuje nároky na důchody ze základního důchodového pojištění, způsob stanovení výše důchodů a podmínky pro

Více

Platné znění částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn * * * * *

Platné znění částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn * * * * * V. Platné znění částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn Platné znění některých ustanovení zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

Více

PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Důchodové pojištění. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz

PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Důchodové pojištění. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz Právní úprava: zákon č. 155/1995 Sb., zákon o důchodovém pojištění prováděcí předpisy (zvláštní úprava např. pro horníky,

Více

Váš průvodce důchodovou reformou ...---. JIŘí PĚNKAVA. ČESKÉ POJIŠŤOVNY a.s, REFORMA PENZí ) PENZIJNí FOND ČESKÉ POJlŠŤOVNY

Váš průvodce důchodovou reformou ...---. JIŘí PĚNKAVA. ČESKÉ POJIŠŤOVNY a.s, REFORMA PENZí ) PENZIJNí FOND ČESKÉ POJlŠŤOVNY JIŘí PĚNKAVA pojišťovací a investiční poradce ČESKÉ POJIŠŤOVNY a.s, Agentura 336 Plzeň II, jednatelství Rokycany Bydliště: Iěškovská 557, Mýto, 33805 Tel.: 723 599657, TeIJFax: 371 750126 REFORMA PENZí

Více

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč Sociální reformy Petr Nečas Hlavní cíl zastavení tempa zadlužování země Hlavní problém prudké tempo zadlužování státu růstem mandatorních výdajů především v posledních dvou letech vlády Jiřího Paroubka

Více

Důchodová reforma v ČR: návrhy, modely, analýzy

Důchodová reforma v ČR: návrhy, modely, analýzy Důchodová reforma v ČR: návrhy, modely, analýzy Jakub Fischer místopředseda Politického klubu TF Katedra ekonomické statistiky VŠE v Praze Česká spořitelna, a. s. Chair 32. sezení PK TF, 28. května 2005

Více

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část Zhodnocení platného právního stavu Důchody z důchodového pojištění se zvyšují na základě ustanovení 67 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění

Více

Vdovský a vdovecký důchod

Vdovský a vdovecký důchod Vdovský a vdovecký důchod Důchody pozůstalých, tj. nejen vdovské důchody, ale i důchody vdovecké a sirotčí, patří historicky mezi nejstarší dávky, a to i v zahraničních důchodových systémech. V ČR jsou

Více

ČSSD počítá s větším podílem kapitálových trhů na vytváření soukromých důchodů

ČSSD počítá s větším podílem kapitálových trhů na vytváření soukromých důchodů ČSSD počítá s větším podílem kapitálových trhů na vytváření soukromých důchodů Dr. Vít Samek Hotel Renaissance 30. března 2006 PRAHA Důchodové systémy dnes World Bank terminologie Státní penze Povinné

Více

Sociální pojištění OSVČ v roce 2013

Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Ing. Pavlína Novotná Placení pojistného na sociální zabezpečení upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Právo sociálního zabezpečení

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Právo sociálního zabezpečení Metodické listy pro kombinované studium předmětu Právo sociálního zabezpečení Základním cílem kurzu je získání celkového přehledu o právní úpravě soustavy sociálního zabezpečení v České republice a jednotlivých

Více

Důsledky nálezu Ústavního soudu. v nemocenském pojištění

Důsledky nálezu Ústavního soudu. v nemocenském pojištění Změny v nemocenském pojištění v souvislosti s Nálezem Důsledky nálezu Ústavního soudu (č. 166/2008 Sb.) Ústavního soudu v nemocenském pojištění Petr Nečas místopředseda vlády ministr Květen práce 2008

Více

Sociální pojištění. Bc. Alena Kozubová

Sociální pojištění. Bc. Alena Kozubová Sociální pojištění Bc. Alena Kozubová Právní norma Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění - upravuje nárok na důchod a stanovení

Více

Činnost PT1 Odborné komise pro důchodovou reformu. Vít Samek (Vladimír Bezděk)

Činnost PT1 Odborné komise pro důchodovou reformu. Vít Samek (Vladimír Bezděk) Činnost PT1 Odborné komise pro důchodovou reformu Vít Samek (Vladimír Bezděk) Mandát PT1 OK pro DR Analyzovat efektivitu státní podpory doplňkových důchodových systémů s ohledem na jejich motivační funkci

Více

Popis změny Penzijní společnost Centrální registr smluv Vznik účasti ve II. pilíři

Popis změny Penzijní společnost Centrální registr smluv Vznik účasti ve II. pilíři Popis změny V prosinci 2011 byl schválen nový zákon o důchodovém spoření. Tímto zákonem bude vytvořen nový, kapitálově financovaný pilíř důchodového systému (důchodové spoření, tzv. II. pilíř), který bude

Více

DŮCHODOVÁ REFORMA START 2013

DŮCHODOVÁ REFORMA START 2013 DŮCHODOVÁ REFORMA START 2013 PROČ? 2012: 1důchodce = 1,8 ekonomicky aktivních 2050: 1 důchodce = 1,2 ekonomicky aktivních Schodek důchodového účtu v roce 2012 = 45 mld. Kč 95 % příjmů důchodců je tvořeno

Více

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 MATERIÁL NA JEDNÁNÍ RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je povinen zaměstnavatel poskytnout za práci

Více

Poznámka: Od 1.1.2006 zanikl u odbytného nárok na daňový odpočet a daňové úlevy získané po 1.1.2006 se v případě odbytného dodaňují

Poznámka: Od 1.1.2006 zanikl u odbytného nárok na daňový odpočet a daňové úlevy získané po 1.1.2006 se v případě odbytného dodaňují Přehled základních daňových ustanovení v oblasti penzijního připojištění účinných od 1. 1. 2008 po novele zákona o dani z příjmů realizované zákonem č. 261/2007 Sb. 1. Daňové úlevy účastníků penzijního

Více

NEWS 4/2011. News č. 4/2011 REFORMNÍ ZÁKONY PŘIPRAVOVANÉ VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY

NEWS 4/2011. News č. 4/2011 REFORMNÍ ZÁKONY PŘIPRAVOVANÉ VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY News č. 4/2011 REFORMNÍ ZÁKONY PŘIPRAVOVANÉ VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY Současná vláda České republiky již od svého ustavení slibovala veřejnos reformu veřejných financí, jejímž cílem by mělo být zejména zastavení

Více

NÁRODNÍ EKONOMICKÁ RADA VLÁDY DŮCHODOVÁ REFORMA

NÁRODNÍ EKONOMICKÁ RADA VLÁDY DŮCHODOVÁ REFORMA NÁRODNÍ EKONOMICKÁ RADA VLÁDY DŮCHODOVÁ REFORMA 1 Způsob práce skupiny důchodová reforma Východisko: materiály PES z června 2010 Pracovní skupina rozšířena o externí členy 6 schůzek pracovní skupiny v

Více

Legislativní rada vlády Č. j.: 359/11 V Praze dne 11. května 2011 Výtisk č.: S t a n o v i s k o

Legislativní rada vlády Č. j.: 359/11 V Praze dne 11. května 2011 Výtisk č.: S t a n o v i s k o Legislativní rada vlády Č. j.: 359/11 V Praze dne 11. května 2011 Výtisk č.: S t a n o v i s k o Legislativní rady vlády k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění

Více

DŮCHODOVÁ REFORMA (vládní návrh)

DŮCHODOVÁ REFORMA (vládní návrh) DŮCHODOVÁ REFORMA (vládní návrh) Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah tématu : 1. Cíle a důvody realizace důchodové reformy. 2. Státní důchod (I. pilíř). 3. Základní fakta a mechanismus fungování důchodové

Více

Evropské dny práce 2009 v Pardubicích

Evropské dny práce 2009 v Pardubicích Evropské dny práce 2009 v Pardubicích Bc. Ilona Knížková Vedoucí oddělení důchodového pojištění OSSZ Pardubice ČSSZ Praha http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/ Nová právní úprava rozlišuje vedle nároku na starobní

Více

Proč potřebujeme důchodovou reformu?

Proč potřebujeme důchodovou reformu? Proč potřebujeme důchodovou reformu? V roce 2008 byl důchodový účet vyrovnaný. Dnes chybí ročně 30 40 mld. Kč. o Přibylo 80 000 důchodců (~ 10 mld. Kč) o Ubylo 180 000 zaměstnanců (~ 15 mld. Kč) o Mimořádná

Více

30. března 2011 Lenka Fialková

30. března 2011 Lenka Fialková Důchodová reforma 30. března 2011 Lenka Fialková Důvody reformy Současný důchodový systém v ČR je nediverzifikovaný (asi 95% příjmů důchodců pochází ze základního důchodového pojištění) velmi solidární/rovnostářský

Více

Sociální zabezpečení v ČR 4 12.3.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 4 12.3.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 4 12.3.2014 1 Cíl předmětu SZ 12.3.2014 2 Literatura 12.3.2014 3 Literatura 12.3.2014 4 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce

Více

MPSV poř. č. 5. Název legislativního úkolu

MPSV poř. č. 5. Název legislativního úkolu MPSV poř. č. 5 I. Název legislativního úkolu návrh nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady

Více

NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR

NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR Jaroslav Pilný Ústav ekonomie FES UPa Analýza současného stavu NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR Současný základní důchodový systém je při splnění stanovených předpokladů povinný pro všechny ekonomicky aktivní

Více

ANALÝZA MOŽNOSTI PŘEDDŮCHODŮ V ČESKÉ REPUBLICE OD ROKU 2013

ANALÝZA MOŽNOSTI PŘEDDŮCHODŮ V ČESKÉ REPUBLICE OD ROKU 2013 ANALÝZA MOŽNOSTI PŘEDDŮCHODŮ V ČESKÉ REPUBLICE OD ROKU 2013 Martina Miskolczi Jitka Langhamrová Tomáš Fiala Abstrakt Institut předdůchodů je nová možnost, využitelná od roku 2013. Její podstatou je odchod

Více

Penzijní fondy a důchodová reforma. Kristýna Nevolová

Penzijní fondy a důchodová reforma. Kristýna Nevolová Penzijní fondy a důchodová reforma Kristýna Nevolová Penzijní fond Právnická osoba (a.s.), sídlo ČR Provozuje penzijní připojištění Hodnota základního kapitálu PF: 50 000 000 Kč Musí s majetkem hospodařit

Více

předmětu Alternativy reformy penzijního systému v ČR

předmětu Alternativy reformy penzijního systému v ČR Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia Název tématického celku: Východiska a principy konstrukce penzijních systémů I. Cíl: Objasnit podmínky, za kterých je možné uspořádat penzijní

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,

Více

NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012

NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012 NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012 Vláda má podle zákoníku práce možnost stanovit nařízením vlády výši základní sazby minimální mzdya dalších jejích sazeb odstupňovaných podle míry vlivů omezujících

Více

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Tisková zpráva ze dne 11. září 2008 I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo očekávaný vývoj čistých mezd zaměstnanců v podnikatelském a nepodnikatelském sektoru

Více

STATUT PODPŮRNÉHO FONDU

STATUT PODPŮRNÉHO FONDU STATUT PODPŮRNÉHO FONDU Odborového svazu ECHO O b s a h: I. ÚČEL PODPŮRNÉHO FONDU OS ECHO II. TVORBA PODPŮRNÉHO FONDU OS ECHO III. DRUHY NÁROKŮ A PODMÍNKY PRO JEJICH PLNĚNÍ A. Podpora v nezaměstnanosti

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 3 Ads 91/2011-35 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Jaroslava

Více

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010 ODS pro seniory Východiska Řešení důsledků pozitivního jevu prodlužování střední délky života a dlouhověkost je jednou z hlavních výzev, před kterou stojíme Pokles podílu ekonomicky aktivních lidí Extrémní

Více

DŮVODOVÁ ZPRÁVA. Tento zákon je doprovodným zákonem k zákonu o důchodovém spoření a zákonu o doplňkovém penzijním spoření.

DŮVODOVÁ ZPRÁVA. Tento zákon je doprovodným zákonem k zákonu o důchodovém spoření a zákonu o doplňkovém penzijním spoření. A. OBEC Á ČÁST DŮVODOVÁ ZPRÁVA IVc Tento zákon je doprovodným zákonem k zákonu o důchodovém spoření a zákonu o doplňkovém penzijním spoření. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění hlavních principů

Více

Rodičovský příspěvek nově

Rodičovský příspěvek nově Rodičovský příspěvek nově Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, výrazným způsobem zasáhl do právní úpravy rodičovského příspěvku tím, že novelizoval mj. s účinností od 1.1.2008, zákon

Více

Reforma přímých daní a odvodů. III. pilíř daňové reformy. Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011

Reforma přímých daní a odvodů. III. pilíř daňové reformy. Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011 Reforma přímých daní a odvodů III. pilíř daňové reformy Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011 Cíle daňové reformy Jednoduchý a přehledný systém Dlouhodobá stabilita bez nesystémových zásahů

Více

Jakou formou je penzijní připojištění podporováno státem? (dle současné právní úpravy k 1. 1. 2006)

Jakou formou je penzijní připojištění podporováno státem? (dle současné právní úpravy k 1. 1. 2006) Doktorand: Jiří Vopátek VŠE Praha, Fakulta managementu v J. Hradci Anotace: Příspěvek je zaměřen na problematiku II. pilíře v rámci důchodového zabezpečení ve stáří. Příspěvek přibližuje uvedený pilíř

Více

1- Základní informace o důchodovém systému

1- Základní informace o důchodovém systému 1- Základní informace o důchodovém systému Počet všech důchodů (březen 2014) 3 569 000 důchodců 2 859 000 starobních důchodců 2 332 000 z toho krácených pro předčasnost 549 000 z toho před věkovou hranicí

Více

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Zpracoval tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR ve spolupráci se serverem Podnikatel.cz 27.5.2015, Praha Obsah: Porovnání odvodů daní z příjmů Porovnání

Více

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část Zhodnocení platného právního stavu Důchody z důchodového pojištění se zvyšují na základě ustanovení 67 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění

Více

Změny v nemocenském pojištění v souvislosti s Nálezem Ústavního soudu

Změny v nemocenském pojištění v souvislosti s Nálezem Ústavního soudu Tisková zpráva ze dne 2. června 2008 Změny v nemocenském pojištění v souvislosti s Nálezem Ústavního soudu Dne 23. dubna 2008 Ústavní soud (dále jen ÚS ) v rámci posuzování ústavnosti změn provedených

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 393/0

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 393/0 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 393/0 Návrh poslanců Soni Markové, Stanislava Grospiče, Stanislava Mackovíka, Miroslava Opálky a Josefa Šenfelda na vydání zákona, kterým

Více

Daňový systém ČR. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Daňový systém ČR. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Sociální pojištění 1. Rozhodné období, plátci pojistného, sazby a splatnost pojistného. 2. Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele. 3. Vyměřovací základ OSVČ. Daňový

Více

Počátky penzijního připojištění v ČR

Počátky penzijního připojištění v ČR Penzijní reforma a finanční trhy Milan Indra/Daniel Tošner Ministerstvo financí Semináře odboru 37 MF: Reformy veřejných financí a jejich důsledky pro zdravý makroekonomický vývoj Smilovice, 3. prosince

Více

Pojistné na sociální pojištění v ČR

Pojistné na sociální pojištění v ČR Pojistné na sociální pojištění v ČR Systémy sociálního pojištění a jejich správci Sociální pojištění 1. systém: 2. systém: Veřejné zdravotní Sociální zabezpečení (SZ) pojištění (VZP) a jeho tři subsystémy

Více

Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením

Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením 1. Co je dlouhodobá nezaměstnanost Dlouhodobá nezaměstnanost je nezaměstnanost je taková, která trvá déle než jeden rok. Tak je statisticky

Více

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Název školy: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky REDIZO: 600014517 Autor: Ing.

Více

ZÁKLADNÍ REGISTRAČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELŮ VŮČI FINANČNÍM ÚŘADŮM, OKRESNÍM SPRÁVÁM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ÚŘADŮM PRÁCE

ZÁKLADNÍ REGISTRAČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELŮ VŮČI FINANČNÍM ÚŘADŮM, OKRESNÍM SPRÁVÁM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ÚŘADŮM PRÁCE ZÁKLADNÍ REGISTRAČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELŮ VŮČI FINANČNÍM ÚŘADŮM, OKRESNÍM SPRÁVÁM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ÚŘADŮM PRÁCE 1 Podnikatel fyzická osoba 1.1 Zahájení podnikatelské činnosti 1.1.1 Podnikatel

Více

důchodová reforma, stabilizační balíček (solidární daň a jiné), aneb opět změna pravidel v daních z příjmů

důchodová reforma, stabilizační balíček (solidární daň a jiné), aneb opět změna pravidel v daních z příjmů Změny v daních z příjmů od roku 2013 RNDr. Ivan BRYCHTA důchodová reforma, stabilizační balíček (solidární daň a jiné), aneb opět změna pravidel v daních z příjmů 1 Obsah přehled novel ZDP + drobné změny

Více

Sociální politika. Březen 2012

Sociální politika. Březen 2012 Sociální politika Březen 2012 V oblasti sociální politiky máme Systém státní sociální podpory Dávky vyplácí úřady práce Státní politiku zaměstnanosti Dávky vyplácí úřady práce Systém sociálního zabezpečení

Více

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS Rostislav Čevela, Libuše Čeledová MPSV Praha, Odbor posudkové služby X: 1 107, 2008 ISSN 1212-4117 Souhrn Počet

Více

Odborový svaz pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy nám. W.Churchilla 2, 113 59 Praha 3

Odborový svaz pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy nám. W.Churchilla 2, 113 59 Praha 3 Odborový svaz pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy nám. W.Churchilla 2, 113 59 Praha 3 Přehled navrhovaných změn v oblasti: 1) důchodové 2) sociální 3) daňové 4)

Více

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany 1 Přehled změn od 1. 1. 2011 Od 1. 1. 2011 změny v oblasti: Nemocenských dávek Sociálního pojištění Dávek státní sociální podpory Sociálních

Více

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany 1 Přehled změn od 1. 1. 2011 Od 1. 1. 2011 změny v oblasti: Nemocenských dávek Sociálního pojištění Dávek státní sociální podpory Sociálních

Více

Důchodové připojištění. Bc. Alena Kozubová

Důchodové připojištění. Bc. Alena Kozubová Důchodové připojištění Bc. Alena Kozubová Právní norma Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem Penzijní připojištění Penzijním připojištěním se pro účely tohoto zákona rozumí

Více

Ukončení důchodového spoření (tzv. II. penzijní pilíř)

Ukončení důchodového spoření (tzv. II. penzijní pilíř) Ukončení důchodového spoření (tzv. II. penzijní pilíř) Pracovní materiál Ministerstva financí ČR, odboru Finanční trhy II, obsahující základní nástin možných způsobů ukončení II. pilíře 1. Definice problému

Více

ČESKÁ REPUBLIKA. 1. Hlavní charakteristika důchodového systému

ČESKÁ REPUBLIKA. 1. Hlavní charakteristika důchodového systému ČESKÁ REPUBLIKA 1. Hlavní charakteristika důchodového systému Zákonné starobní důchody se skládají ze dvou částí z rovného základního důchodu a důchodu odvozeného z výdělku na základě osobního vyměřovacího

Více

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo 1. Základní právní pojmy právo, právní systém, právní řád, právní

Více

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou,

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou, o peněžních dávkách státní sociální podpory a sociální péče Státní sociální podpora Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Více

Penzijní připojištění - změny od 1.1.2013

Penzijní připojištění - změny od 1.1.2013 Penzijní připojištění - změny od 1.1.2013 Víte, co se stane v rámci důchodové reformy od roku 2013 s penzijním připojištěním? Mimo jiného se změní výše státního příspěvku, posune se hranice pro možnost

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v lednu 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v lednu 2014 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v lednu 2014 Obsah: strana 1) Vývoj počtu důchodců a výdajů důchodového pojištění 2 2) Vývoj výdajů na dávky nemocenského pojištění a vývoj dočasné pracovní

Více

Zásady pro tvorbu a používání Sociálního fondu obce Dětmarovice

Zásady pro tvorbu a používání Sociálního fondu obce Dětmarovice Zásady pro tvorbu a používání Sociálního fondu obce Dětmarovice Čl. 1 Předmět a rozsah úpravy Tyto zásady upravují tvorbu Sociálního fondu obce Dětmarovice, dále jeho používání a hospodaření s ním po schválení

Více

Navrhované změny na pracovním trhu

Navrhované změny na pracovním trhu Navrhované změny na pracovním trhu v souvislosti s novelami zákona o zaměstnanosti a dalších zákonů RNDr. Petr Nečas ministr práce a sociálních věcí 6. března 2008 Motto navrhovaných změn: Ten, kdo pracuje,

Více

PRAKTICKÉ POZNATKY Z KONTROLNÍ A METODICKÉ ČINNOSTI V OBLASTI PERSONALISTIKY

PRAKTICKÉ POZNATKY Z KONTROLNÍ A METODICKÉ ČINNOSTI V OBLASTI PERSONALISTIKY KRAJSKÝ ÚŘAD PARDUBICKÉHO KRAJE PRAKTICKÉ POZNATKY Z KONTROLNÍ A METODICKÉ ČINNOSTI V OBLASTI PERSONALISTIKY Marie Kučerová TÉMATA: Platy od 1. 11. 2014 Příplatek za vedení Odměny dle 224 ZP Minimální

Více

Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 20. Sociální pojištění v ČR. Mgr. Zuzana Válková

Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 20. Sociální pojištění v ČR. Mgr. Zuzana Válková Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 20. Sociální pojištění v ČR Mgr. Zuzana Válková CO JE SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ (SP) A K ČEMU SLOUŽÍ? Sociální pojištění (na rozdíl od zdravotního pojištění) není pro

Více

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í č.j.: 4/2014 MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í č. 11 ze dne 15.01.2014 Zásady čerpání zaměstnaneckého fondu městské části Praha 3 na rok 2014 Rada městské části I. s c h v a l u j

Více

Statut poslanců Evropského parlamentu

Statut poslanců Evropského parlamentu Statut poslanců Evropského parlamentu JUDr. Jan Pulda, LL.M. Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut Studie PI 1.200 srpen 2009 PI 1.200 2 Obsah: A) SOCIÁLNÍ A FINANČNÍ

Více

STANOVISKO. Legislativní rady ČMKOS. Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací

STANOVISKO. Legislativní rady ČMKOS. Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací STANOVISKO Legislativní rady ČMKOS Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací A. Změna okruhu pojištěných osob Dne 1. ledna 2012 nabyl účinnosti

Více

DOPADY REFORMY VEŘEJNÝCH FINANCÍ (Senátní tisk 106) Úvod

DOPADY REFORMY VEŘEJNÝCH FINANCÍ (Senátní tisk 106) Úvod DOPADY REFORMY VEŘEJNÝCH FINANCÍ (Senátní tisk 106) Úvod Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů schválený Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky je nutno považovat za výrazně liberální opatření,

Více

Češi se obávají o své finanční zajištění v důchodu, důchodovou reformu chtějí

Češi se obávají o své finanční zajištění v důchodu, důchodovou reformu chtějí Češi se obávají o své finanční zajištění v důchodu, důchodovou reformu chtějí Důchodová reforma je horkým bramborem všech polistopadových vlád a je i jednou z hlavních priorit nynější vlády, která disponuje

Více

Novinky ve zpracování mezd pro rok 2013. v programech STEREO a DUEL

Novinky ve zpracování mezd pro rok 2013. v programech STEREO a DUEL Novinky ve zpracování mezd pro rok 2013 v programech STEREO a DUEL Část 1 Důchodové spoření 1. Důchodové spoření legislativa Reforma penzijního systému zavedla tzv. tři pilíře I. pilíř důchodové pojištění

Více

Účetní jednotka: Stavební bytové družstvo Letohrad, Požárníků 791, Letohrad 561 51 Směrnice č. 32 Mzdový předpis

Účetní jednotka: Stavební bytové družstvo Letohrad, Požárníků 791, Letohrad 561 51 Směrnice č. 32 Mzdový předpis Účetní jednotka: Stavební bytové družstvo Letohrad, Požárníků 791, Letohrad 561 51 Směrnice č. 32 Mzdový předpis Příloha č.1 Tarifní stupnice Příloha č.2 Prémie za splnění prémiových úkolů 2014 Úvodní

Více

Návrh reformy pojistného na důchodovépojištění a zdanění příjmů ze závislé činnosti

Návrh reformy pojistného na důchodovépojištění a zdanění příjmů ze závislé činnosti Návrh reformy pojistného na důchodovépojištění a zdanění příjmů ze závislé činnosti Jaroslav Vostatek Seminář Odborné komise pro důchodovou reformu 21. 5. 2015 Osnova Vysoké náklady na výběr a placení

Více

předmětu Penzijní připojištění

předmětu Penzijní připojištění Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia Název tématického celku: Pozice penzijního připojištění jako součásti (českého) penzijního systému Cíl: Objasnit ambice a možnosti doplňkového

Více

MKOS. Úsporná opatření vpůsobnosti MPSV a daních z příjmů

MKOS. Úsporná opatření vpůsobnosti MPSV a daních z příjmů MKOS Úsporná opatření vpůsobnosti MPSV a daních z příjmů Přehled dotčených oblastí Změny platné od 1.1.2011 v oblasti Nemocenských dávkách Sociálního pojištění Dávek státní sociální podpory Sociálních

Více

ZÁKON. ze dne ,

ZÁKON. ze dne , ZÁKON ze dne.. 2015, kterým se mění zákon č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko, a mění se zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Parlament

Více

Školení ve dnech 16.4.-17.4. 2010. Nemocenské pojištění v roce 2010

Školení ve dnech 16.4.-17.4. 2010. Nemocenské pojištění v roce 2010 Školení ve dnech 16.4.-17.4. 2010 Nemocenské pojištění v roce 2010 ZÁKON č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění 1 Rozsah působnosti Působnost zákona se dotýká všech ekonomicky činných osob, účastných

Více

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

Zákon o dani z příjmu sazby daně, nezdanitelné a odpočitatelné položky, sleva na dani

Zákon o dani z příjmu sazby daně, nezdanitelné a odpočitatelné položky, sleva na dani Zákon o dani z příjmu sazby daně, nezdanitelné a odpočitatelné položky, sleva na dani ANOTACE 1. Zákon o dani z příjmu sazba, nezdanitelné a odpočitatelné položky, slevy na dani 2. Autor Mgr. Vladimír

Více

ZMĚNY V DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ

ZMĚNY V DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ ZMĚNY V DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ od 1. ledna 2010 O změnách NOVÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY Od 1. ledna 2010 dochází k významným změnám v oblasti důchodového pojištění. Jedná se především

Více

90 let sociálního pojištění v České republice

90 let sociálního pojištění v České republice 90 let sociálního pojištění v České republice 25 let existence České správy sociálního zabezpečení JUDr. Simona Urbánková, Brno, 12. 5. 2015 Obsah 1. Historický úvod 2. Zákon č. 221/1924 Sb. 3. Vývoj sociálního

Více

TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010

TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010 TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010 OBSAH, FUNKCE, PRINCIPY, NÁSTROJE, AKTÉŘI SOCIÁLNÍ POLITIKY Funkce sociální politiky: ochranná, aktivizační, redistribuční, homogenizační, preventivní,

Více

Postoj ODS. Praha, 6. ledna 2011

Postoj ODS. Praha, 6. ledna 2011 Postoj ODS k důchodové reformě I. Parametrické změny průběž ěžného systému 1. Souhlasíme s návrhy na změny parametrického typu průběžného systému navržené Bezděkovou komisí. 2. Nesouhlasíme se zrychlením

Více

Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat:

Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat: Vznik pracovního poměru strana 14 4.4 DOKLADY PŘI VZNIKU PRACOVNÍHO POMĚRU 4.4.1 Doklady předkládané zaměstnancem Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat: 1. Osobní dotazník a životopis

Více

IV. volební období. Vládni návrh

IV. volební období. Vládni návrh FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1982 IV. volební období 28 Vládni návrh Zákonné opatřeni předsednictva Federálního shromáždění ze dne ledna 1982 o zvýšení důchodů a o některých

Více