Masarykova univerzita Ekonomicko správní fakulta

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Masarykova univerzita Ekonomicko správní fakulta"

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko správní fakulta Studijní obor: Hospodářská politika ROZVOJOVÉ CÍLE TISÍCILETÍ A JEJICH PLNĚNÍ Millennium Development Goals and their fulfilment Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Ing. Monika JAMBOROVÁ Autor: Michal PUTNA Brno, červen 2009

2 Jméno a příjmení autora: Michal Putna Název diplomové práce: Rozvojové cíle tisíciletí a jejich plnění Název v angličtině: Millennium Development Goals and their fulfilment Katedra: ekonomie Vedoucí diplomové práce: Ing. Monika Jamborová Rok obhajoby: 2009 Anotace Míra extrémní chudoby v subsaharské Africe se dlouhodobě pohybuje okolo hranice 50 %. OSN v roce 2000 spustila iniciativu Rozvojové cíle tisíciletí, která má přispět ke snížení nejen extrémní chudoby. Jedním z cílu tohoto projektu OSN je snížit o polovinu mezi roky 1990 a 2015 podíl obyvatel žijících za méně než jeden dolar na den. Předkládaná práce: Rozvojové cíle tisíciletí a jejich plnění zkoumá, zdali je tento cíl naplňován, či ne. V úvodu práce se seznámíme se základní logikou Rozvojových cílů tisíciletí a podíváme se na jejich oficiální východiska. V druhé části práce se zaměříme na reálný vývoj míry extrémní chudoby v SSA a míru naplňování MDGs v SSA. Annotation The rate of extreme poverty in Sub-Saharan Africa has been about 50 % for a long time. In 2000 United Nations started initiative called Millennium Development Goals (MDGs) which should help to lower extreme poverty. Halve, between 1990 and 2015, the proportion of people whose income is less than 1 dollar a day is one of the Millennium Development Goals targets. The goal of the submitted thesis: Millennium Development Goals and their fulfilment is to examine, whether this target is being fulfilled or not. First part is focused on description and basic logic of the Millennium Development Goals. Official basis of the MDGs belong to the first part of the thesis as well. Second part is concentrated on real development of Sub- Saharan rate of extreme poverty and fulfilling the Millennium Development Goals in this region. Klíčová slova: Rozvojové cíle tisíciletí (MDGs), extrémní chudoba, oficiální rozvojová pomoc (ODA), subsaharská Afrika, Jeffrey Sachs Keywords: Millennium Development Goals (MDGs), extreme poverty, Official Development Assistance (ODA), Subsaharan Africa, Jeffrey Sachs

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Rozvojové cíle tisíciletí a jejich plnění vypracoval samostatně pod vedením Ing. Moniky Jamborové a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 16. června vlastnoruční podpis autora

4 Poděkování Na tomto místě bych chtěl velmi poděkovat Ing. Monice Jamborové za cenné připomínky a rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce.

5 Seznam zkratek DAC GMR GNI HDI HDP HDR HPI ILO IMF MDGs ODA OECD OEEC OSN PPP SSA UNCTAD UNDP USD WB WHO WTO Výbor OECD pro rozvojovou pomoc Global Monitoring Report Hrubý národní příjem Human Development Index Hrubý domácí produkt Human Development Report Human Poverty Index Mezinárodní organizace práce Mezinárodní měnový fond Rozvojové cíle tisíciletí Oficiální rozvojová pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci Organizace spojených národů Parita kupní síly subsaharská Afrika Konference OSN o obchodu a rozvoji Program OSN pro rozvoj americký dolar Světová banka Světová zdravotnická organizace Světová obchodní organizace

6 Obsah Úvod Vymezení pojmů Co jsou to Rozvojové cíle tisíciletí Stručná geneze Rozvojových cílů tisíciletí Problematika definice chudoby Způsoby měření chudoby Struktura Rozvojových cílů tisíciletí a použité indikátory chudoby Podíl obyvatel žijících pod hranicí jednoho dolaru na den (dle PPP) Poverty gap ratio Podíl nejchudší pětiny na národní spotřebě Vymezení často používaných pojmů Oficiální rozvojová pomoc Extrémní (absolutní) chudoba Jeffrey David Sachs Závěr Oficiální východiska Rozvojových cílů tisíciletí Motivy vzniku MDGs Ekonomická teorie a Rozvojové cíle tisíciletí Kapitálová akumulace a Rozvojové cíle tisíciletí Past chudoby Demografická past Kapitálová akumulace Big Push a Rozvojové cíle tisíciletí Rozvojové cíle tisíciletí a rozvojová pomoc Závěr Skutečný vývoj a plnění Rozvojových cílů tisíciletí Vývoj chudoby v subsaharské Africe dle jednotlivých indikátorů Podíl populace žijící za méně než jeden dolar na den (dle PPP) Poverty gap ratio Podíl nejchudší pětiny obyvatel na národní spotřebě Míra plnění prvního podcíle Rozvojových cílů tisíciletí Závěr Vysvětlení vývoje Identifikace příčin chudoby Výběr nástroje pro boj s chudobou Příspěvek ODA ke snižování míry chudoby v subsaharské Africe Údaje o chudobě a jejich zpracování Další problematické rysy Rozvojových cílů tisíciletí Rozvojové cíle tisíciletí byly nevhodně naplánované Jednostranný pohled J. Sachse a jeho týmu Přehlížené faktory Finanční krize a Rozvojové cíle tisíciletí Závěr...74 Závěr...76 Seznam použité literatury...78 Seznam obrázků a tabulek...86 Seznam příloh...87

7 Úvod Již Adam Smith si kladl otázku, co je příčinou toho, že některé národy jsou bohatší než jiné a už tehdy se snažil odhalit původ bohatství národů. Také v dnešní době je tato otázka nanejvýš aktuální. Podle poslední zprávy OSN (UN, 2008) trpí na světě hladem a podvýživou téměř jedna miliarda lidí a současně 1,4 miliardy obyvatel je postiženo extrémní chudobou definovanou jako jeden dolar na den. Ve světle nejen těchto údajů se hledání příčin bohatství národů, jeví jako mimořádně důležité. Organizace spojených národů vyhlásila v roce 2000 novou iniciativu nazvanou Rozvojové cíle tisíciletí (Millennium Development Goals - MDGs) zaměřenou na boj proti světové chudobě a zaostalosti. MDGs představují v současnosti největší rozvojový program na světě, který ročně přerozděluje desítky miliard dolarů ve formě oficiální rozvojové pomoci (Official Development Assistance - ODA). MDGs mají 8 hlavních cílů, jejichž naplňování, či nenaplňování je sledováno příslušnou sadou indikátorů. Rozvojové cíle tisíciletí jsou také jasně časově vymezené. Všechny cíle, by pokud možno na celosvětové úrovni, měly být splněny do konce roku V této práci se budu zabývat prvním bodem MDGs, jež si klade za cíl odstranit extrémní hlad a chudobu. Náplní této práce je posoudit, do jaké míry je tento cíl naplňován a identifikovat příčiny jeho (ne)plnění. V širším slova smyslu nás bude zajímat, zdali projekt MDGs přispívá ke snižování míry extrémní chudoby. Zabývat se budeme zejména oblastí subsaharské Afriky (SSA), neboť právě tato oblast zaznamenala navzdory přijaté rozvojové pomoci nejmenší zlepšení nejen ve vztahu k MDGs. Hlavnímu cíli této práce odpovídá i její struktura. Práce je rozdělena do čtyř kapitol a směřuje od identifikace teoretických základů MDGs, přes popis reálného vývoje chudoby v SSA k posouzení míry naplňování MDGs v regionu SSA. První kapitola je věnována obecnému uvedení do problematiky Rozvojových cílů tisíciletí, a přiblížení logiky fungování MDGs. Kapitola se také zabývá genezí MDGs a vymezením pojmů, které se vztahují k problematice MDGs a rozvojové pomoci obecně. Je zde stručně představen způsob, kterým OSN měří chudobu pro potřeby MDGs a jsou zde také představeny tři základní indikátory extrémní chudoby: podíl populace žijící za méně než jeden dolar na den (dle PPP), poverty gap ratio a podíl nejchudší pětiny obyvatel na národní spotřebě. Kapitola se dále věnuje konceptu oficiální rozvojové pomoci, extrémní chudobě a představení osobnosti Jeffriho Sachse. 7

8 Druhá kapitola se zabývá oficiálními východisky MDGs. Pozornost je primárně věnována ekonomickým východiskům MDGs, ale ani ostatní motivy vzniku MDGs nejsou opomíjeny. Cílem této kapitoly je najít vysvětlení logiky MDGs pomocí ekonomické teorie. Identifikace hlavní ekonomické myšlenky MDGs je velmi důležitá, protože determinuje výběr nástrojů a hospodářských politik, které OSN používá k boji s extrémní chudobou. Ve druhé kapitole se také zaměříme na vysvětlení pasti chudoby a demografické pasti. Podíváme se stručně na problematiku míry úspor v souvislosti s kapitálovou akumulací a na závěr se zaměříme na akci tzv. Big Push. Popis skutečného vývoje míry extrémní chudoby v subsaharské Africe je náplní třetí kapitoly. Pomocí tří výše zmíněných ukazatelů chudoby zmapujeme vývoj absolutní chudoby v tomto regionu. Pokud to datové zdroje umožní, podíváme se na vývoj chudoby v SSA v dlouhodobějším horizontu. Na základě vývoje jednotlivých indikátorů chudoby se zaměříme na zhodnocení míry naplňování prvního podcíle MDGs v subsaharské Africe. V poslední kapitole se budeme věnovat vlivu MDGs na proces snižování extrémní chudoby v SSA. Bude nás zajímat, zdali projekt MDGs naplňuje deklarované cíle a přispívá ke snižování míry absolutní chudoby v SSA. Zaměříme se na tyto hlavní otázky: identifikovala OSN dostatečně hlavní příčiny chudoby v SSA? Zvolila OSN vhodný (postačující) nástroj pro řešení vysoké míry chudoby v SSA? Přispělo použití tohoto nástroje ke snížení míry chudoby v SSA? Po zodpovězení výše uvedených otázek se podíváme na problematiku zpracování údajů o chudobě a připojíme některé další poznámky k problematice MDGs. Chudoba, zejména ve své extrémní podobě, je velmi komplexní problém mnoha světových regionů. Předkládaná práce by měla přispět k lepšímu pochopení problematiky chudoby a jejího snižování, zejména v souvislosti s projektem MGDs. 8

9 1. Vymezení pojmů Tato kapitola je věnována obecnému uvedení do problematiky Rozvojových cílů tisíciletí (Millennium Development Goals - MDGs) a vymezení základních pojmů. Cílem kapitoly je přiblížení definičního rámce vymezujícího zkoumanou problematiku MDGs a používaného pojmového aparátu. V úvodu kapitoly se zaměříme na základní popis a genezi MDGs. Dále se podíváme na problematiku definování a měření chudoby. Přiblížíme si několik indikátorů, které OSN používá pro měření výskytu chudoby v rámci Rozvojových cílů tisíciletí. Na konci kapitoly pak bude provedeno základní vymezení často používaných pojmů v této práci, jako je: rozvojová pomoc, extrémní chudoba, či představení osobnosti Jeffriho Sachse Co jsou to Rozvojové cíle tisíciletí Rozvojové cíle tisíciletí jsou iniciativou OSN, která si klade za cíl do konce roku 2015 zlepšit životní podmínky nejchudších obyvatel Země. Jedná se o konkrétní cíle zaměřené např. na snižování chudoby, boj proti HIV/AIDS, ochranu životního prostředí a další. Celkem se MDGs skládají z těchto osmi hlavních cílů (goals), UN (2001): 1. Cíl: Odstranit extrémní hlad a chudobu 2. Cíl: Umožnit všem základní vzdělání 3. Cíl: Prosazovat rovnoprávnost pohlaví a posílit postavení žen 4. Cíl: Snížit dětskou úmrtnost 5. Cíl: Zlepšit zdravotní péči o těhotné matky 6. Cíl: Bojovat s HIS/AIDS, malárií a ostatními chorobami 7. Cíl: Zajistit environmentální udržitelnost 8. Cíl: Rozvíjet globální rozvojové partnerství Všechny výše uvedené cíle jsou vzájemně úzce propojené a komplementární. Věnovat se podrobně každému z nich jde nad rámec této práce. Jelikož za hlavní cíl MDGs bývá označován cíl první (odstranění hladu a chudoby), budeme se dále v této práci zabývat pouze tímto cílem. Konkrétně se zaměříme na jeho podcíl (target) 1. A: Snížení podílu extrémní chudoby o polovinu mezi roky 1990 a Důvod pro tento výběr je prostý. První cíl MDGs tvoří vrchol pomyslné pyramidy snah o zlepšení (nejen) ekonomické situace v rozvojových 9

10 zemích. Tento cíl zastřešuje cíle ostatní, a proto se na něj zaměříme. Všechny cíle MDGs jsou totiž vzájemně propojené a představují součást širšího portfolia cílů. Jednotlivé dílčí cíle pak svým naplňováním přispívají k dosažení jistého metacíle. Za tento metacíl můžeme považovat zlepšení životních podmínek v rozvojových ekonomikách. Podcíl 1. A: (Snížení míry absolutní chudoby o polovinu mezi roky 1990 a 2015) budeme zkoumat zejména v regionu subsaharské Afriky (SSA), neboť právě tato oblast zaznamenává nejmenší zlepšení navzdory vynaložené pomoci. Zabývat se budeme SSA jako celkem a tento přístup uplatníme i při hodnocení naplňování, či nenaplňování prvního podcíle MDGs. Zatímco míra chudoby od počátku osmdesátých let ve východní Asii klesla z téměř 80 % na necelých 20 %, v subsaharské Africe se stále drží okolo 50 %, (WB, 2008). Toto konstatování dokládá i obrázek č. 1 mapující výskyt chudoby ve světě, přičemž nejhůře je na tom právě subsaharská Afrika. Snaha odhalit příčiny dlouhodobého zaostávání subsaharské Afriky 1 za ostatními regiony byla motivací pro výběr právě této oblasti. Obr. č. 1: Míra chudoby ve světě (měřeno podílem populace žijícím za méně než 1,25 dolaru na den, %) Zdroj: WB (2008b) 1 Přesné vymezení regionu subsaharské Afriky vychází z metodiky Světové banky, kterou používá i OSN (nejen) pro potřeby MDGs. Podrobnější informace o oblasti subsaharské Afriky jsou obsaženy v příloze. 10

11 Rozvojové cíle tisíciletí jsou celosvětové, časově omezené a kvantitativně vyjádřené konkrétní cíle zaměřené na zlepšení životního standardu v rozvojových ekonomikách. Do práce na úspěšném splnění všech osmi cílů je zapojena celá řada rozvojových agentur, vládních i nevládních organizací, expertních týmů, výzkumných institucí, vysokých škol, politiků, umělců i obyčejných sympatizantů, kteří mohou tento projekt finančně podpořit. MDGs jsou vskutku globální akcí, která svým rozsahem přesahuje geografické hranice. Například na stěžejní studii UN (2005), týkající se návrhů strategií na dosažení MDGs se podílelo tolik spoluautorů, že jejich výčet zaplnil celých 6 stránek. MDGs jsou tedy v současnosti největší světovou rozvojovou iniciativu (měřeno počtem zainteresovaných subjektů, či objemem vynakládaných finančních prostředků). Pojďme se nyní stručně podívat na vznik a vývoj Rozvojových cílů tisíciletí Stručná geneze Rozvojových cílů tisíciletí Rozvojové cíle tisíciletí nespadly z čistého nebe, ale jsou ideovým derivátem dřívějších rozvojových projektů. Již úspěch Marshallova plánu vytvořil dle Fuhrera (1996) atmosféru optimismu a nadějných očekávání, spojených s řešením neuspokojivé ekonomické situace postižených zemí prostřednictvím pomoci ze zahraničí. Už sepsání Charty OSN v roce 1945 pokládá Fuhrer za základ budoucí architektury hospodářské pomoci. První poválečnou organizací, explicitně zaměřenou na hospodářskou pomoc, byla tzv. Development Assistance Group (DAG) založená v roce 1960 za účelem zprostředkovávání komunikace mezi donorskými státy a příjemci pomoci. Tato organizace se o rok později přeměnila na dnešní Development Assistance Committee (DAC) působící pod OECD. Již zmiňovaný DAC přijal v roce 1969 koncept tzv. oficiální rozvojové pomoci - Official Developmet Assistance (ODA), který charakterizoval ODA 2 jako oficiální transakce prováděné za účelem podpory ekonomického a sociálního rozvoje v rozvojových zemích, (Fuhrer, 1996: 21). Právě ODA se tehdy stala klíčovým nástrojem na potírání světové chudoby a z velké části je tomu tak dodnes. Návrhy na zvyšování finanční pomoci rozvojovým zemím představují i dnes v programu MDGs jeden z hlavních pilířů boje s chudobou (jak bude vidět i v druhé kapitole). Navyšování zdrojů (ODA) je nezbytné k naplnění MDGs. Pro mnoho chudých zemí bude oficiální rozvojová pomoc po nějakou dobu představovat základní zdroj financí, (OECD, 2005: 34). Tento přístup k řešení chudoby je kritizován celou řadou autorů, např. W. 2 Podrobnější výklad tohoto termínu je proveden v podkapitole věnované vymezení pojmů. 11

12 Easterlym. Kritici (navyšování) ODA tvrdí, že tento přístup je zastaralý a de facto pouze kopíruje rozvojové programy realizované po druhé Světové válce. Podrobněji je kritika rozvojové pomoci ve vztahu k MDGs popsána ve čtvrté kapitole této práce. V roce 1996 OECD (v rámci své organizační složky DAC) přijala usnesení, ve kterém se hovoří o nutnosti snížení míry chudoby (definované jako 1 dolar na den) nejméně o jednu polovinu do konce roku 2015, (OECD, 1996). A právě zde nalézáme jasnou inspiraci pro budoucí iniciativu OSN a MDGs. Rozvojové cíle tisíciletí tedy spíše navazují a prohlubují dřívější programy OECD a také Světové banky. Nelze však říci, že MDGs pouze slepě kopírují dřívější snahy v oblasti rozvojové pomoci. Je však zcela zřejmé, že ideová inspirace a dlouhodobá spolupráce velké čtverky (OSN, OECD, WB a IMF) významně přispěly k současné podobě MDGs. Konkrétní podoba MDGs vznikala v září roku 2000 na Summitu tisíciletí konaném v centru OSN v New Yorku. Na tomto setkání prezidentů, premiérů a čelních představitelů členských zemí OSN se přítomní státníci snažili definovat roli OSN v novém tisíciletí. Kromě výzev k oživení myšlenky a ducha Charty OSN 3 a jejímu důslednějšímu naplňování ve světě se připojily i další výzvy přednesené na tomto setkání. Bývalý generální tajemník OSN Kofi Anan 4 zde opakovaně apeloval na členské státy OSN, aby zvýšily úsilí ve snaze o vytyčení nových cílů pro nové tisíciletí. Na základě návrhů, které zazněly na Summitu tisíciletí, byla přijata tzv. Deklarace tisíciletí OSN, která obsahuje 8 hlavních výše uvedených rozvojových cílů. Podepsáním této deklarace se všech 189 členských států OSN zavázalo k přijetí úkolů vyplývajících z MDGs a jejich splnění do konce roku V roce 2001 OSN dále přijala dokument Road map towards the implementation of the United Nations Millennium Declaration, UN (2001), ve kterém popsala nelichotivou výchozí situaci rozvojových zemí a připojila žádost o pomoc při prosazování strategií na dosažení MDGs. V roce 2002 se pak v mexickém městě Monterrey konala mezinárodní konference OSN nazvaná Financing for Development, na které byl přijat tzv. Monterrey Consensus, ve kterém 3 Jednalo se zejména o odvolání na první článek Charty OSN, který definuje tyto hlavní cíle OSN: snaha o udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, rozvíjení přátelských vztahů mezi národy, prohlubování spolupráce při řešení ekonomických, sociálních a kulturních problémů a vytvoření diskusní platformy pro dosahování těchto cílů, (UN, 1945). 4 Funkci generálního tajemníka OSN zastával mezi roky 1997 až V roce 2001 Kofi Anan získal Nobelovu cenu míru. Po něm byl na Valném shromáždění OSN zvolen generálním tajemníkem Pan Ki-mun, který zastává tuto funkci dodnes. 12

13 byla znovu vyslovena silná podpora MDGs a zdůrazněna nutnost vytvářet nová partnerství mezi chudými a bohatými zeměmi. Hlavně však byl vysloven apel, aby rozvinuté země navýšily svůj podíl v ODA na cílových 0,7 % HDP a podpořily tak chudé ekonomiky. Ve stejném roce byl také zřízen poradní orgán generálního tajemníka OSN tzv. Millennium Project, který měl za úkol vypracovat strategii pro naplnění MDGs do konce roku Za tři roky po jeho založení v roce 2005 vydal Millennium Project, vedený ekonomem J. Sachsem, konkrétní návrh implementace MDGs - dokument Investing in Development A Practical Plan to Achieve Millennium Development Goals, UN (2005), na jehož přípravě se podílelo více než 250 spoluautorů. Výše zmíněnými kroky byla vytvořena základní infrastruktura MDGs. V současnosti, v rámci monitoringu Rozvojových cílů tisíciletí, byly zřízeny internetové stránky nazvané Millennium Development Goals Indicators (http://mdgs.un.org/unsd/mdg/default.aspx) na kterých OSN od roku 2005 pravidelně zveřejňuje zprávy o vývoji MDGs (tzv. MDG Reports) Problematika definice chudoby Ještě dříve než přistoupíme k samotnému popisu struktury MDGs a mechanismu fungování rozvojových cílů, je důležité zaměřit se podrobněji na stěžejní pojem nejen této kapitoly chudobu. Co to vlastně chudoba je a jak (lze-li vůbec) ji měřit? Tato zdánlivě jednoduchá otázka nemá jednoduchou odpověď, má však zcela zásadní význam pro pochopení a případné řešení tíživé situace rozvojových ekonomik. Není cílem této podkapitoly podrobně analyzovat problematiku chudoby, ale upozornit na její komplexnost a vícerozměrnost. Chudoba nepředstavuje pouze nedostatek statků a služeb, tedy klasicky chápaný nedostatek v ekonomickém smyslu. Chudoba je mnohem komplikovanější, zasahuje všechny aspekty lidského života, neexistuje pouze jeden druh chudoby, ale různé formy chudoby se vzájemně spojují a vytvářejí celou sít chudoby, jak znázorňuje obrázek č

14 Obr. č. 2: Síť chudoby Zdroj: UNDP (2006) Standardně se v učebnicích ekonomie uvádí, že potřeby člověka jsou neomezené, zatímco zdroje k jejich uspokojení omezené vzácné. Jsou-li tedy potřeby člověka opravdu neomezené, nelze je nikdy plně uspokojit a v tomto smyslu všichni trpíme chudobou. Pokud se na tento problém podíváme méně fundamentalisticky, zjistíme, že existují různé druhy potřeb a z toho plynoucí rozdílné priority při jejich uspokojování. Základní dělení lidských potřeb provedl jako první Abraham H. Maslow, americký psycholog polského původu, který v roce 1954 publikoval stěžejní práci Motivation and Personality (Motivace a osobnost), ve které hierarchicky setřídil lidské potřeby a hodnoty dle naléhavosti jejich uspokojování. Obrázek č. 3 znázorňuje tuto pyramidu potřeb. 14

15 Obr. č. 3: Maslowova pyramida potřeb Zdroj: Maslow (1943) Jak je vidět, člověk nemá pouze fyziologické potřeby, ale také potřeby tzv. vyššího řádu společenské 5. S tím jak stoupáme po Maslowově pyramidě potřeb, zvyšuje se míra abstrakce a komplikuje se definice chudoby. Co je tedy onou referenční chudobou, kterou lze použít pro potřeby statistiky v rozvojových ekonomikách? Je to hranice chudoby jeden dolar na den? Není takto definovaná chudoba příliš zjednodušující a opomíjející ostatní lidské potřeby? Jak tuto situaci řešit? Nabízí se řešení v podobě sady několika indikátorů, přičemž každý je zaměřený na jiný druh potřeb (chudoby). Přesně tuto logiku můžeme nalézt např. v OECD (2001). Je zde popsána pyramida obsahující rozdílné přístupy k měření chudoby. Jednotlivé metody měření chudoby jsou seřazeny do několika kategorií a úzce korelují s Maslowovou pyramidou potřeb. Například potřeby tzv. nižších řádů nejčastěji měříme pomocí indikátorů zachycujících spotřebu či příjem jednotlivce (př. hranice chudoby dolar/den), naopak potřeby tzv. vyšších 5 Tuto vzájemnou propojenost a současně neoddělitelnost potřeb fyziologických od potřeb tzv. společenských můžeme demonstrovat již na Aristotelově pojetí člověka jako zóon politikon. Člověk, je dle Aristotela, tvor společenský zvíře (zóon) společenské (politikon). Tuto skutečnost Aristoteles stručně shrnuje konstatováním: Kdo nepotřebuje společnost je buď zvíře, nebo bůh. Koncept zóon politikon tak již od starověku velmi trefně upozorňuje na nutnost vzájemné harmonie materiálních i nemateriálních potřeb. Mnoho indikátorů chudoby používaných v současné době však měří chudobu pouze na základě potřeb fyziologických a často opomíjí potřeby tzv. společenské, o jejichž důležitosti nepochybovali již starověcí filosofové. 15

16 řádů pak měříme prostřednictvím různých složených indexů (př. Human Develompent Index, Human Poverty Index oba budou přiblíženy později). Obr. č. 4: Pyramida přístupů k měření chudoby Zdroj: OECD (2001) Pokud bychom pyramidu OECD obrátili vzhůru nohama a posadili ji vedle pyramidy potřeb A. Maslowa, dostali bychom čtverec, z něhož bychom mohli horizontálně odvozovat pro danou skupinu potřeb adekvátní indikátor chudoby, samozřejmě ve velmi obecných pojmech. My ale potřebujeme měřit chudobu relativně přesně, abychom mohli vyslovovat závěry o jejím případném snižování a provádět mezinárodní srovnání. Pro tyto účely potřebujeme exaktnější vymezení chudoby a nástrojů pro její měření Způsoby měření chudoby Otázka definice chudoby a způsobu jejího měření je zcela zásadní pro budoucí návrhy strategií na její snižování. Prozkoumejme tedy podrobněji různé přístupy k měření a definovaní chudoby a to nejen v souvislosti se snahami MDGs. Jednotlivé koncepty měření chudoby byly rozvíjeny již od konce osmdesátých let 19. stol., (UNDP, 2006). Původně byly založené na existenčním minimu, které bylo odvozeno od minimální nutriční hodnoty potravy, která zajistí přežití (dnes většinou 2100 kalorií/den). Tento výzkum byl prováděn již ve viktoriánské Anglii. Za chudého byl podle tohoto kritéria 16

17 označen člověk neschopný obstarat si potravu pro vlastní přežití. Jedná se tedy čistě o materiální pojetí chudoby. Koncept existenčního minima byl později (cca od sedmdesátých let 20. stol.) rozšířen o základní lidské potřeby, do kterých byly poprvé započteny i základní služby jako lékařská péče, vzdělání aj. Zde již vidíme jasné snahy o rozšíření původního ukazatele založeného na existenčním minimu na složené indikátory postihující i tzv. potřeby vyšších řádů. Na konci 20. stol. byl představen koncept tzv. relative deprivation 6, který v sobě záměrně nese označení relativní, neboť v dynamické společnosti již nelze nic tvrdit s absolutní rozhodností, ani ve vztahu k chudobě. V roce 1990 pak Světová banka poprvé zavedla hranici chudoby jeden dolar na den, která je dodnes široce používaným indikátorem tzv. extrémní či absolutní chudoby a to zejména pro svoji jednoduchou konstrukci, (UNDP, 2006). Obecně lze indikátory pro měření chudoby rozdělit například následujícím způsobem: (dělení dle UNDP, 2006) 1. indikátory monetární (odvozené od příjmu či spotřeby jednotlivce na hlavu a den, příklad indikátoru: hranice chudoby jeden dolar/den) 2. indikátory založené na tzv. capability approach 7 (chudoba je zde definována jako omezení určitých minimálních reálných svobod (substantive freedoms), jako je např. nemožnost dožít se stáří, svobodně obchodovat, politicky se angažovat aj., tento přístup k měření chudoby byl inspirací mimo jiné pro Human Development Index) 3. indikátory sociálního vyloučení (ukazatel zaměřený zejména na sociální skupiny, typicky etnické menšiny, kdy je chudoba definována jako vyloučení ze společenského a sociálního života většiny) 4. indikátory založená na tzv. participatory approach (v tomto případě sami chudí definují chudobu a prostředky, které potřebují k jejímu překonání) I přes toto dělení indikátorů chudoby hovoří studie UNDP (2006) o potřebě nových (ještě komplexnějších) indikátorů. Úvod do problematiky chudoby a jejího měření lze nalézt 6 Myšlenka rozšíření pojetí chudoby o nemateriální složky vedla ke vzniku tzv. konceptu relative deprivation. V něm je chudoba spojena s nemožností plně participovat zejména na ekonomickém, politickém a právním životě společnosti. Idea relative deprivation je v souvislosti s chudobou popsána např. v Bourgignon (1999). 7 Tento termín poprvé použil Amartya Sen, indický ekonom a filosof zabývající se problematikou chudoby a tzv. welfare economics. Za svoji práci získal v roce 1998 Nobelovu cenu za ekonomii. Přehledný rozbor termínu capability approach je uveden např. v Clark (2005). 17

18 například v Conceicao a Bandura (2004). Podrobnější popis konkrétních indikátorů, které používá OSN pro potřeby prvního cíle MDGs je pak uveden v následující subkapitole. Pomoc rozvojovým ekonomikám a jejím obyvatelům prostřednictvím rozvojové pomoci (zejména ODA) stojí na principu redistribuce bohatství od bohatých k chudým. Dle Madeirose (2006) je tedy zapotřebí definovat nejen ty chudé, ale definovat také donory - ty bohaté. Madeiros tedy navrhuje zkonstruovat tzv. hranici blahobytu (affluence line) jako opozici vůči hranici chudoby (poverty line). Od tohoto přístupu si slibuje zvýšení efektivity redistribuce bohatství z titulu lepšího poznání skupiny bohatých jedinců. Nicméně tento přístup se neobejde bez arbitrárního stanovení absolutní výše hranice blahobytu. Navíc sám autor přiznává, že reálné bohatství však zřejmě nesouvisí pouze s příjmem, (Madeiros, 2006: 8). Jak tedy lépe definovat chudobu a kvantifikovatelnými ukazateli ji měřit? Chudoba je komplexní a mnohovrstevnatá, proto její definice pomocí hranice chudoby dolar/den byla pociťována jako neuspokojivá. V roce 1990 proto OSN poprvé vydala zprávu nazvanou Human Development Report (HDR), ve kterém představila koncept tzv. HDI - Human Development Index. Tento index zohledňuje očekávanou délku dožití při narození, míru gramotnosti a HDP na hlavu a rozděluje země na rozvinuté a rozvojové. Pro komplexnější postihnutí chudoby UNDP představil v roce 1996 tzv. HPI 8 - Human poverty index, který je derivátem HDI a dále jej rozvíjí. HPI je složen z těchto dílčích indikátorů: očekávaná dálka dožití míra gramotnosti přístup k čisté vodě míra dětské podvýživy Hlavní snahou postupného rozšiřování ukazatelů zaměřených na chudobu je lepší postihnutí tíživé situace chudých a převedení jejich těžkostí do číselného vyjádření. OSN vydala k indikátorům chudoby samostatnou příručku UN (2003), ve které vyslovila tyto požadavky na kvalitní ukazatele pro měření chudoby. Vhodný indikátor by měl: 8 HPI je relevantní pouze pro velmi chudé ekonomiky, pro země OECD je používán tzv. HPI-2. 18

19 poskytovat kvalitní a relevantní měření pokroku směrem k plnění cílů MDGs být jasný a přímočarý pro interpretaci a poskytovat základnu pro mezinárodní srovnání být konzistentní s ostatními indikátory a zbytečně nezatěžovat administrativou co nejvíce zohledňovat mezinárodní standardy, doporučení a dobré příklady být zkonstruován dle kvalitních zdrojových dat, být kvantifikovatelný a konzistentní a umožňovat dlouhodobé měření Z výše uvedeného je zřejmé, že měření chudoby je komplikované a problematické. Navíc samotné vymezení referenčních kriterií, ke kterým budeme chudobu vztahovat, je do značné míry subjektivní, ovlivněné životními standardy měřitelů. Nesmíme zapomínat, že většina konceptů chudoby a jejího měření je konstruktem bohatých, kteří své subjektivní pocity a názory ohledně chudoby nutně projektují i do indikátorů chudoby, které se tak často stávají etnocentrickými. Není také zcela jednoznačné, zdali má být chudoba měřena na úrovní jednotlivce, domácnosti či celé ekonomiky? Také je důležité vymezit časový rámec pro měření chudoby. Samozřejmě i lokální prostředí a sociální okolnosti determinují definici chudoby v různých částech světa. Různé metody měření nám tedy poskytují rozdílné výsledky a považují za chudé různé skupiny lidí. V této práci se zabýváme subsaharskou Afrikou, kde její obyvatelé k přežití potřebují uspokojit zejména základní - fyziologické potřeby (tzv. potřeby nižších řádů) První cíl MDGs, kterým se v této práci zabýváme, používá tyto indikátory pro měření chudoby: podíl populace žijící za méně než jeden dolar/den (PPP), poverty gap ratio a podíl nejchudší pětiny obyvatel na národní spotřebě. Těmito indikátory se budeme podrobněji zabývat Struktura Rozvojových cílů tisíciletí a použité indikátory chudoby Seznámili jsme se již s tím, co jsou to MDGs a jaká je historie jejich vzniku. Nyní se podrobněji zaměříme na strukturu rozvojových cílů, jejich celkovou logiku a ukazatele chudoby používané pro první podcíl MDGs. Mezinárodně schválený rámec Rozvojových cílů tisíciletí se skládá z 8 hlavních cílů (goals) a 18 podcílů (targets). Každý cíl je tak rozdělen na několik podcílů, přičemž naplňování či nenaplňování daného cíle resp. podcíle je sledováno pomocí konkrétní sady indikátorů. Těchto indikátorů je celkem 48 a na jejich základě je měřen vývoj MDGs. Podrobný seznam 19

20 všech cílů, podcílů a indikátorů MDGs je obsažen v příloze C. První cíl MDGs (Odstranit extrémní hlad a chudobu) má celkem tři podcíle: Podcíl 1. A: Snížit o polovinu mezi roky 1990 a 2015 podíl lidí, jejichž příjem je nižší než jeden dolar na den. Podcíl 1. B: Dosažení plné a efektivní zaměstnanosti a slušné práce pro všechny, včetně žen a mladých lidí. Podcíl 1. C: Snížit o polovinu mezi roky 1990 a 2015 podíl obyvatel trpících hladem. My se budeme zabývat (v souladu se zaměřením této diplomové práce) prvním cílem MDGs, konkrétně jeho podcílem 1. A. Jak již bylo řečeno, úspěšnost či neúspěšnost dosahování daného podcíle je sledována určitou sadou ukazatelů. V našem případě (podcíl 1. A) OSN používá tyto indikátory: 1.1 Podíl populace žijící za méně než jeden dolar/den (dle PPP) 1.2 Poverty gap ratio 1.3 Podíl nejchudší pětiny obyvatel na národní spotřebě Tato třetice indikátorů je určující pro měření vývoje chudoby (nejen) v subsaharské Africe i pro případné hodnocení naplňování strategie MDGs v tomto regionu. Zaměřme se tedy podrobněji na jednotlivé ukazatele, abychom pronikli do logiky jejich konstrukce a vyvarovali se případných zkreslení při interpretaci výskytu chudoby měřené pomocí těchto indikátorů Podíl obyvatel žijících pod hranicí jednoho dolaru na den (dle PPP) Definice: Podíl populace pod hranicí dolar/den je procento populace žijící za méně než 1,08 dolaru na den dle mezinárodních cen roku Tato hranice chudoby fixuje kupní sílu napříč státy a regiony a často bývá označování jako absolutní hranice chudoby, nebo extrémní chudoba, (UN, 2003: 13). Tento indikátor je tedy používán k odhalení procenta populace žijící za méně než jeden dolar na den. Jak byla tato hranice dolar/den ustanovena? Bylo spočítáno, kolik kalorií je zapotřebí k přežití na jeden den a za kolik se dá toto množství kalorií (potravin) nakoupit. Výsledkem je 9 Dle poslední aktualizace provedené v roce 2005 byla tato hranice (extrémní) chudoby posunuta na 1, 25 dolaru/den (WB, 2008). 20

21 hranice chudoby definovaná jako jeden dolar na den. Kromě této dolar/den mezinárodní hranice (extrémní) chudoby existují také lokální hranice chudoby, které mají stanovené vlastní hodnoty lokální chudoby. Indikátor extrémní chudoby je zajišťován Světovou bankou, konkrétně její Rozvojovou výzkumnou skupinou (Development Reseach Group), která na základě dat získaných od státních statistických úřadů a poboček Světové banky počítá tento ukazatel podle naměřené spotřeby, výdajů a příjmů, (včetně naturálních příjmů). Údaje pro jeho výpočet jsou získávány prostřednictvím výzkumů rozpočtů domácností. Tyto průzkumy realizuje většinou národní statistický úřad, výjimečně spolu s ostatními mezinárodními agenturami. Periodicita těchto výzkumů je v rozvojových zemích typicky každé 3 roky, UN (2003). Původní hranice jeden dolar/den byla postupně zvyšována v souvislosti s cenovým vývojem až na současnou hranici 1,25 dolaru/den. Tato hranice odpovídá poslednímu měření PPP prováděnému Světovou bankou a výsledek měření je shrnut ve WB (2008b). Nová hranice extrémní chudoby nahradila dříve používanou 1,02 dolaru/den v cenách roku 1985 a později 1,08 dolaru/den spočtenou na základě cen roku Nová hranice 1,25 dolaru/den je v cenách roku Na základě posledních měření WB (2008b) dnes žije na světě v podmínkách absolutní chudoby přibližně 1,4 miliardy lidí. Indikátor absolutní chudoby má sice jednoduchou konstrukci, ale lze jej snadno desinterpretovat. Pokud například nejchudší obyvatelé dané ekonomiky umírají hladem, pak při použití tohoto indikátoru automaticky klesá míra chudoby měřená jako procento populace žijící za méně než jeden dolar/den. Přežijí pouze ti bohatší, jejichž denní příjem je vyšší než referenční hodnota. Také studie UN (2003) připouští, že hranice chudoby 1 dolar/den je zkreslující. Že se jedná o značně arbitrární hranici, že obyvatelé měst a venkova mají odlišné ceny, ženy a muži mají jiný příjem, že lze obtížně srovnávat různě vyspělé země, různě početné domácnosti a že také metoda PPP není dokonalá. Přesto je jedná o nejčastěji používaný indikátor k měření (extrémní) chudoby ve světě. Při posuzování chudoby/bohatství jsou také často pronášeny normativní soudy, je opouštěna rovina ekonomické teorie a provádí se často interpersonální srovnávání mezního užitku....chudákovi poskytuje dodatečný příjem větší pocit uspokojení než je tomu u 21

22 boháče, (Madeiros, 2006: 8). Všechna tato úskalí musíme mít na paměti, když mluvíme o chudobě a o problematice rozvojové pomoci obecně. Obr. č. 5: Procento populace žijící za méně než jeden dolar na den (rok 2007) Zdroj: WB (2008) Poverty gap ratio Definice: Poverty gap ratio je hodnota střední vzdálenosti oddělující populaci od hranice chudoby, vyjádřená jako procento z hranice chudoby, (UN, 2003: 17). Tento indikátor chudoby měří deficit chudoby celé populace. Deficit chudoby je částka na hlavu, která je nutná k pozdvižení všech chudých obyvatel nad hranici chudoby prostřednictvím kvalitně cílených transferových plateb. Tento indikátor může být též použit pro nepeněžní vztahy. Například poverty gap ve vzdělávání může být zbývající počet let potřebný k dosažení např. základního vzdělání Podíl nejchudší pětiny na národní spotřebě Definice: Podíl nejchudšího kvintilu (20-ti procentní kvantil) na národní spotřebě je příjem, který připadá nejchudší pětině populace, (UN, 2003: 18). 22

23 Tento indikátor poskytuje informace o rozdělení spotřeby či příjmu nejchudší pětiny obyvatel. Protože spotřeba nejchudšího kvintilu populace je zde vyjádřena jako procento z celkové spotřeby populace, může být tento ukazatel relativně nepřesný. Pokud totiž absolutní spotřeba nejchudší pětiny vzroste, její podíl na celkové spotřebě může zůstat stejný (jestliže celková spotřeba vzrostla o stejné procento), klesnout (pokud celková spotřeba rostla rychlejším tempem), nebo stoupnout (v případě pomalejšího tempa růstu celkové spotřeby). Tyto připomínky je nutné vzít v potaz při interpretaci tohoto ukazatele. 23

24 Obr. č. 6: Poverty gap ratio a podíl spotřeby nejchudší pětiny obyvatel na celkové spotřebě Zdroj: WB (2003) Přesné vzorce pro výpočet všech tří výše uvedených indikátorů a podrobná metodika jejich konstrukce jsou blíže popsány ve studii UN (2003) včetně odkazů na další literaturu a zdroje zabývající se podrobně problematikou měření chudoby. Ani relativně přesné indikátory výskytu chudoby však neodstraní problémy spojené se získáváním dat, jejich relevancí a včasností. Přetrvávající vysoký výskyt chudoby a její hloubka v subsaharské Africe jsou obzvláště znepokojující. Jsou zde sice povzbudivé náznaky pozitivního vývoje od konce 24

25 devadesátých let, nicméně zpoždění v průzkumech a dostupnosti dat společně s obtížemi s jejich srovnáváním a pokrytím nás nechávají nejistými, jak silný je tento důkaz, (WB, 2008: 28). Pro potřeby této práce budeme chudobu měřit pomocí tří výše popsaných indikátorů, oficiálně používaných OSN pro potřeby prvního podcíle MDGs. Na základě jejich vývoje pak budeme také hodnotit míru naplňování prvního podcíle MDGs v SSA Vymezení často používaných pojmů Po uvedení do problematiky chudoby a jejího měření se nyní zaměříme na preciznější vymezení pojmů a termínů, které se v této práci často vyskytují. Jejich definicí zamezíme možným nedorozuměním a umožníme jejich správné pochopení v kontextu této diplomové práce Oficiální rozvojová pomoc Pod pojmem pomoc či rozvojová pomoc se nejčastěji v kontextu MDGs má na mysli oficiální rozvojová pomoc (Official Development Assistance ODA, či je pomoc). ODA je podmnožinou rozvojové pomoci definované v rámci OECD. ODA se skládá z grantů a úvěrů plynoucích do rozvojových zemí, které musí splňovat tato kritéria, (Fuhrer,1996): jejich hlavním účelem je podpora ekonomického rozvoje a blahobytu dané ekonomiky jsou poskytovány oficiálními agenturami, včetně států a místních vlád či jejich výkonnými agenturami obsahují alespoň 25-ti % grantovou složku (úvěr je poskytnut za výhodnějších podmínek, než jsou podmínky tržní a část úvěru, grantová složka, nebude splacena) Abychom tedy mohli pomoc rozvojovým ekonomikám označit za ODA, je nutné, aby tato pomoc byla poskytována vládním sektorem (nepatří sem tedy pomoc od nevládních organizací), za účelem podpory ekonomického rozvoje a aby tato pomoc byla poskytována za zvýhodněných podmínek (grantová složka). ODA může mít podobu jak finanční, tak materiální pomoci. Dále pro potřeby této práce budeme za rozvojovou pomoc, či jen pomoc považovat právě ODA v intencích této definice. 25

26 Obr. č. 7: Vývoj ODA (USD, procento GNI zemí DAC) Zdroj: GMR (2009) Extrémní (absolutní) chudoba Jak již bylo zmíněno výše v textu, za extrémní (absolutní) chudobu budeme považovat hranici chudoby jeden dolar na den tak, jak ji používá OSN pro účely měření chudoby v rámci prvního cíle MDGs. Jak znázorňuje obrázek č. 8, různá nastavení referenčních hodnot hranice chudoby zásadně ovlivňují skupinu obyvatel označených za postižené extrémní (absolutní) chudobou. Vyšší nominální hranice chudoby zvyšuje podíl obyvatel spadajících do kategorie absolutní chudoby. To má samozřejmě významné hospodářsko-politické implikace vycházející z takovýchto měření. Pod výrazem extrémní chudoba jeden dolar/den se rozumí aktualizovaná mezinárodní hranice chudoby 1,25 dolaru na den. 26

27 Obr. č. 8: Míra chudoby v subsaharské Africe (v cenách roku 2005) Zdroj: Chen a Ravallion (2008) Jeffrey David Sachs V závěru této kapitoly se ještě podívejme na ústřední postavu Rozvojových cílů tisíciletí, ekonoma J. Sachse, který velmi výrazně ovlivňuje svými názory pohled na rozvojovou pomoc, zejména ve vztahu k MDGs. J. D. Sachs (narozen v listopadu 1954) vystudoval Harvardskou univerzitu a již ve 29 letech se stal jejím profesorem. Ve svých publikacích se Sachs zaměřuje hlavně na implementaci tzv. šokové terapie v rozvojových zemích. Jeho názory ohledně pomoci chudým ekonomikám se velmi silně odrážejí v oficiálních strategiích OSN zacílených na MDGs. Sachs byl totiž v letech ředitelem poradního orgánu (United Nations Millennium Project) generálního tajemníka OSN pověřeného vypracováním strategie pro dosažení MDGs do konce roku Jeho názory na skokové (šokové) navýšení ODA pro nastartování udržitelného ekonomického růstu v zaostalých ekonomikách se staly oficiálními východisky, kterými OSN zdůvodňuje nutnost navyšovaní pomoci rozvojovým zemím. V současnosti je J. 27

28 Sachs ředitelem Earth Institute na Kolumbijské univerzitě. Jeffrey Sachs byl v letech 2004 a 2005 zařazen časopisem Time mezi 100 nejvlivnějších lidí na světě. Mezi jeho bestselery patří: The End of Poverty (2005) a Common Wealth: Economics for a Crowded Planet (2008) Závěr Cílem této kapitoly bylo přiblížení definičního rámce Rozvojových cílů tisíciletí a základních pojmů, které se v práci často opakují. MDGs je celosvětová, časově omezená iniciativa OSN zaměřená na zlepšení životního standardu obyvatel v rozvojových ekonomikách. MDGs obsahují celkem 8 cílů, které mají být splněny do konce roku My jsme se zaměřili pouze na první cíl MDGs (Odstranění hladu a extrémní chudoby), konkrétně na podcíl 1. A: Snížit o polovinu mezi roky 1990 a 2015 podíl lidí, jejichž příjem je nižší než jeden dolar na den. Vývoj chudoby pak budeme zkoumat v regionu subsaharské Afriky, protože se jedná o oblast vykazující nejmenší zlepšení navzdory již vynaložené pomoci. Po stručném popisu MDGs byla nastíněna historie vzniku Rozvojových cílů tisíciletí. Ty jsou ideovým derivátem dřívějších rozvojových programů, na které navazují a dále je rozvíjejí. Kromě geneze MDGs jsme se věnovali také problematice definování a měření chudoby. Protože chudoba je komplexní a mnohovrstevnatý fenomén, není možné vytvořit její jednoduchou definici. Chudoba v současném pojetí OSN nepředstavuje pouze nedostatek potravin, či příjmu, ale také nedostatek možností potřebných k svobodné seberealizaci ve společnosti. Toto zapojení nemateriálních potřeb do konceptu chudoby plně koresponduje s různými kategoriemi potřeb, jak je prezentuje Maslowova pyramida. Kvůli složitosti definice chudoby je i její měření problematické. OSN používá v rámci prvního podcíle MDGs tyto indikátory chudoby: podíl obyvatel žijících za méně než jeden dolar na den (dle PPP), poverty gap ratio a podíl nejchudší pětiny obyvatel na národní spotřebě. Všechny tři ukazatele byly v textu stručně přiblíženy s odkazem na další literaturu. V dalších kapitolách této práce budeme používat tyto tři indikátory pro popis vývoje chudoby v SSA. Na jejich základě pak budeme také hodnotit míru naplňování prvního podcíle MDGs. Závěr kapitoly byl věnován základnímu vymezení často používaných pojmů této práce. Byla definována tzv. oficiální rozvojová pomoc (ODA), extrémní chudoba a byla také přiblížena osobnost ekonoma J. D. Sachse, který jako ředitel poradního orgánu OSN velmi výrazně ovlivnil současnou podobu strategií OSN v boji proti chudobě. 28

29 2. Oficiální východiska Rozvojových cílů tisíciletí Rozvojové cíle tisíciletí jsou výjimečné svým rozsahem, počtem zainteresovaných subjektů a ambiciózními plány na zlepšení životních podmínek v rozvojových ekonomikách. MDGs mají svoji historii a genezi vniku, která byla popsána v první kapitole. Kromě toho MDGs také obsahují ideové jádro, jež tyto rozvojové cíle konstituuje a dává jim podobu konkrétních doporučení. Co je tedy oním myšlenkovým základem východiskem, o které se MDGs opírají? Odpověď na tuto a podobné otázky přináší následující kapitola. V úvodu této kapitoly se zaměříme na hledání teoretických východisek MDGs. Dále si přiblížíme logiku pasti chudoby a demografické pasti společně se stručným pohledem na proces kapitálové akumulace. Na závěr se podíváme na to, jaké řešení OSN pro snižování chudoby navrhuje. Cílem této kapitoly je nalezení oficiálních východisek Rozvojových cílů tisíciletí. Proč byly vůbec MDGs ustaveny a z jakých (oficiálních) myšlenkových postojů byly odvozeny? Pozornost je primárně věnována ekonomickým východiskům MDGs, ale ani ostatní (oficiálně uváděné) motivy vzniku MDGs nejsou opomíjeny. Následující text odhaluje základní ekonomickou logiku, která vysvětluje přístup OSN k rozvojové pomoci, konkrétně její přístup k MDGs. Hlavní otázka této kapitoly tedy zní jasně. Existuje (ucelená) ekonomická teorie stojící za MDGs? Pokud ano, o jakou teorii se jedná? Na základě studia oficiálních dokumentů (nejen) OSN, se pokusíme identifikovat hlavní nosnou myšlenku, na které celá strategie naplňování MDGs stojí. Protože OSN spolupracuje s mnoha vládními i nevládními organizacemi, byly do okruhu relevantní literatury zařazeny také zdroje, ze kterých MDGs ideově čerpají a také autoři dlouhodobě spolupracující s OSN (především J. D. Sachs a jeho kolektiv). Primárním zdrojem informací však byly oficiální zprávy a dokumenty OSN vztahující se k problematice MDGs, neboť především z nich je možné extrahovat oficiální (ekonomická) východiska k Rozvojovým cílům tisíciletí. Kritické připomínky k praktickým doporučením OSN a ideovému základu MDGs jsou pak rozebrány ve čtvrté kapitole. Název kapitoly zní: Oficiální východiska Rozvojových cílů tisíciletí. Nicméně je důležité rozlišovat mezi ekonomickou logikou (teorii) MDGs a oficiálními východisky MDGs. Ne vždy jsou oficiální východiska shodná s ekonomickými teoretickými základy daného problému. Tento rozkol je způsoben zejména oblastí, ve které se MDGs pohybují. Nejedná se 29

30 o sféru čisté ekonomické teorie, ale hospodářské politiky, kde je často obtížné odlišit ekonomická zdůvodnění od politických zájmů či jiných motivů. Abychom předešli podobným nesrovnalostem, podívejme se na motivy stojícími za vznikem MDGs a proveďme jejich hrubou strukturalizaci Motivy vzniku MDGs Myšlenky, motivy či východiska utvářející MDGs rozdělíme na dvě základní skupiny podle toho, na jaký důvod své existence se odvolávají. Oficiálně uváděné důvody vzniku MDGs jsou v zásadě dva: humanitně - solidární a ekonomicko - politický. a) humanitně - solidární východisko Na základě etického, sociálního, politického a ekonomického imperativu lidstva se zavazujeme k cíli odstranění chudoby ve světě pomocí rázných národních opatření a mezinárodní spolupráce, (UN, 1995: Commitment 2). První motiv je jasně humanitární Morální imperativ podpory rozvojových zemí je každému jasný, (OECD, 1996: 10). Na jiném místě (UN, 2000: 2) čteme, že:...máme společnou odpovědnost za prosazování principů lidské důstojnosti, rovnosti a spravedlnosti na globální úrovni. b) ekonomicko - politické východisko Vymýcení chudoby je také základ pro světovou bezpečnost a prosperitu a pro zlepšení životního prostředí. Je to mezinárodní veřejný statek nejvyšší důležitosti, který slouží ve prospěch všem, (OECD, 2001: 16). Dalším motivem pro podporu rozvoje chudých oblastí je také vlastní sebezájem donorských ekonomik (poskytovatelů ODA). Z tohoto rozvoje netěží pouze lidé z rozvojových zemí, ale také z dárcovských zemí, prostřednictvím větších trhů pro své statky a služby. Navíc pozvednutí lidí z chudoby snižuje imigrační tlaky, snižuje také riziko propuknutí (občanské) války a nahlodává podporu terorismu, (OECD, 2001). Toto velmi hrubé rozdělení důvodů vzniku MDGs je důležité pro další hledání oficiálních ekonomických východisek MDGs. Důvody existence MDGs opírající se o morální imperativ, 30

31 solidaritu a spravedlnost spadají do oblasti teorie morálky resp. praktické filosofie. Těmito důvody se v této práci nebudeme zabývat. Druhá kategorie motivů, pracovně nazvaná ekonomicko-politické, v sobě již obsahuje některá vyjádření a myšlenky, které bychom mohli označit za inspirační ekonomická východiska MDGs. Avšak i zde existují dvě skupiny východisek spadajících do těchto kategorií: - ekonomická teorie - hospodářská politika Cílem dalších odstavců je nalézt ekonomickou teorii stojící v pozadí MDGs. Hospodářskopolitickými doporučeními z této teorie vyplývajícími se zabývá 4. kapitola Ekonomická teorie a Rozvojové cíle tisíciletí Po ukončení Summitu tisíciletí (září roku 2000) a přijetí Deklarace tisíciletí OSN vyvstala otázka, jak cíle MDGs naplnit? Jaké nástroje k jejich dosažení využít? Jaké budou náklady takovýchto opatření a zejména, na základě čeho (jaké teorie) svá stanoviska obhájit? Identifikace jednotící ekonomické teorie je dle mého názoru proto důležitá, neboť poskytuje celému systému MDGs podpůrnou kostru, na kterou je možné postupně zavěšovat jednotlivé partikulární projekty s tím, že se celá stavba nezhroutí z důvodů nedostatečně pevných (teoretických) základů. Také pokud se snažíme hodnotit naplňování či nenaplňování MDGs (což je hlavním cílem této diplomové práce), tak nám tento teoretický skelet poskytuje optiku, přes kterou můžeme na MDGs nahlížet. Pokud bychom totiž hned na počátku zkoumání odmítli snahy o nalezení (ekonomické) teorie stojící v pozadí MDGs, mohlo by se stát, že při budoucím vyhodnocování úspěšnosti/neúspěšnosti MDGs si proponenti či kritikové tohoto projektu nemusejí vůbec rozumět. Teorie zde hraje roli nejmenšího společného jmenovatele, společné řeči, která umožňuje zastáncům i odpůrcům MDGs hovořit ve stejné argumentační rovině. Na základě studia oficiálních dokumentů (nejen) OSN a relevantní literatury zabývající se problematikou rozvojové pomoci, je možné za hlavní, oficiálně deklarovaný, nosný ekonomický základ MDGs označit nedostatečnou kapitálovou akumulaci způsobenou nízkou mírou úspor v SSA. Samotný pojem kapitálová akumulace má mnoho různých definic. Jen snaha zadefinovat kapitál a kapitálovou akumulaci by přesahovala možnosti této práce. Je to částečně dáno tím, že kapitál není homogenní, je specifický a vyskytuje se v několika formách. 31

32 Stručné přiblížení problematiky kapitálové akumulace je provedeno v další části této kapitoly. Pojďme se nyní podívat, jak vidí kapitálovou akumulaci OSN ve vztahu k rozvojovým ekonomikám Kapitálová akumulace a Rozvojové cíle tisíciletí V roce 2002 generální tajemník OSN pověřil vedením Projektu tisíciletí, poradního orgánu OSN pro naplňování MDGs, ekonoma J. D. Sachse. Jeho úkolem bylo navrhnout akční plán vedoucí ke snížení chudoby a představit nejlepší strategie pro realizaci cílů MDGs. Finálním dokumentem tohoto poradního orgánu je zpráva UN (2005): Investing in Development: A Practical Plan to Achieve the Millennium Development Goals vydaná v lednu Tato zpráva obsahuje také ústřední ekonomické myšlenky stojící v pozadí MDGs. Stejnou ekonomickou logiku používají také texty: Sachs, et al. (2004), Sachs (2004), či Sachs (2005), které detailněji rozvádějí některé aspekty (nedostatečné) kapitálové akumulace (resp. míry úspor) v rozvojových zemích. Dlouhodobé snižování chudoby vyžaduje udržitelný ekonomický růst, který závisí na technologickém pokroku a akumulaci kapitálu, (UN, 2005: 29). Vzájemné vztahy mezi kapitálovou akumulací, ekonomickým růstem a MDGs zachycuje následující obrázek. Obr. č. 9: Kapitálová akumulace, ekonomický růst a MDGs Zdroj: UN (2005) První cíl MDGs, snížení extrémní chudoby, na který se zaměřuje tato práce je znázorněn rámečkem Household income příjem domácnosti. Schéma naznačuje, že proces 32

33 dosahování ekonomického růstu je závislý na mnoha proměnných. Také jednotlivé cíle MDGs jsou vzájemně propojeny a společně přispívají k vyššímu životnímu standardu. Nejedná se tedy pouze o jeden partikulární faktor, který pokud je splněn, nastává ekonomické zlepšení. Naopak, souhra mnoha faktorů činí ekonomický růst možným. V tomto oficiálním modelu OSN je Prvotním hybatelem rozvojová pomoc (ODA), která přes veřejné rozpočty směřuje do nejrůznějších projektů, např. do stavby nových škol, které zlepšují lidský kapitál a činí je produktivnějším. Kvalifikovanější pracovní síla a kapitál obecně zvyšují produkční možnosti dané ekonomiky a přispívají k ekonomickému růstu, který zvyšuje příjem domácností a jednotlivců. Vyšší příjem domácností a jednotlivců nejen že pomáhá těmto lidem postupně se vymanit z (extrémní) chudoby, ale navíc umožňuje danému státu vybírat (vyšší) daně, které jsou zdrojem pro budoucí investice opět např. do školství. Toto je stručný popis, jak by měl systém fungovat. Je patrné, že v takovémto systému je počáteční přítomnost ODA zcela nezbytná, neboť jsou to právě prostředky ODA, které umožňují provádět prvotní investice do vzdělání, zdravotnictví, atd. a roztáčejí další spirálu kapitálové akumulace, která v posledku vede k ekonomickému růstu a růstu příjmu na hlavu. Kapitál je zde chápán v širokém pojetí, od finančního, přes fyzický a lidský až po sociální kapitál. Proces akumulace se tedy vztahuje na všechny formy kapitálu a jeho zdokonalování. V dokumentu UN (2005) se také hovoří o tzv. žebříku ekonomického rozvoje, na jehož první stupeň nemohou samy rozvojové země dosáhnout, a právě ODA je nástrojem k nastartování procesu postupného stoupání po tomto žebříku k vyšší životní úrovni obyvatel rozvojového světa. Bez iniciační pomoci ODA, by dle OSN, chudé země nebyly schopny tento proces vůbec nastartovat. Nyní se podrobněji podíváme na logiku celého procesu (nedostatečné) kapitálové akumulace a nízkých úspor v rozvojových zemích, jak je popsána v Sachs, et al. (2004). Celé základní schéma je založeno na neoklasickém standardním Solowově modelu ekonomického růstu. Popis neoklasického růstového modelu není náplní této práce, lze jej nalézt např. v Barro (1997). Sachs vysvětluje příčiny (nejen) africké chudoby pomocí standardního neoklasického růstového modelu, kde je výstup na hlavu (q) dán mírou kapitálové akumulace určené rovnicí: dk/dt = saf(k) (n + d)k, kde: Af(k) je produkční fce., k představuje kapitál na hlavu (kapitálová vybavenost práce), s je národní míra úspor, d míra depreciace kapitálu a n 33

34 představuje míru populačního růstu, to vše za předpokladu konstantní technologické úrovně A (Sachs, et al., 2004: 123). Grafické znázornění tohoto stavu je vidět na obrázku číslo 10. Obr. č. 10: Standardní neoklasický model ekonomického růstu Zdroj: Sachs, et al. (2004) Příjem na hlavu q roste do té doby, dokud úspory na hlavu převyšují depreciaci kapitálu a populační růst, tedy výraz (n + d)k. Sachs argumentuje, že standardní neoklasický model automaticky předpokládá, že ekonomika roste i při velmi nízké úrovni k (hned od nuly), jak je vidět na obrázku číslo 10. V tomto případě je pozitivní kapitálová akumulace rovna vertikální vzdálenosti mezi křivkou úspor saf(k) a přímkou depreciace kapitálu a demografické změny (n + d)k. V takovémto případě roste k i q již od počátku a obě veličiny směřují k rovnovážné, stacionární (steady-state equilibrium) zásobě kapitálu k E. Sachs však tvrdí, že tento učebnicový příklad ekonomického růstu neplatí pro rozvojové země chycené do tzv. pasti úspor. Tento termín je přiblížen v další části této kapitoly. Sachs vidí učebnicový graf ekonomického růstu (obrázek 10) jako nekvalitní vysvětlení pro bídu rozvojových zemí (zejména sub-saharské Afriky). Sachs namítá, že lidé postižení 34

35 extrémní chudobou nemají dostatečně velký příjem, aby mohli spořit a celkově nízká míra národních úspor tak nestačí na překonání pasti chudoby (de facto pasti nízkých úspor). Navíc dodává, že bez kvalitní infrastruktury a kvalifikované pracovní síly má mírné zvýšení k (kapitálové vybavenosti práce) pouze zanedbatelný pozitivní vliv na příjem jednotlivců. K nastartování (vyššího) ekonomického růstu je zapotřebí zvýšit kapitálovou vybavenost práce nad minimální tzv. prahovou kapitálovou zásobu ekonomiky k T (capital threshold), jak ilustruje obrázek číslo 11. Obr. č. 11: Model ekonomického růstu s minimální zásobou kapitálu Zdroj: Sachs, et al. (2004) Pouze pokud má ekonomika vyšší k než je minimální prahová úroveň k T, je schopna dosahovat ekonomického růstu a konvergovat k ustálenému stavu kapitálové zásoby k E a vyššímu příjmu na hlavu q. Jak bohužel můžeme vidět, Afrika netrpí pouze nízkou úrovní technologií, nízkými úsporami a vysokým populačním růstem, ale také velmi pomalým růstem celkové produktivity, (Sachs, et al. 2004: 130). Podívejme se nyní podrobněji na problematiku nízkých úspor, kterými J. Sachs zdůvodňuje dlouhodobé uvíznutí regionu SSA v pasti chudoby. 35

36 Past chudoby Nyní se podíváme na koncept pasti chudoby a demografické pasti dle Sachse et al. (2004). Tento přístup k pasti chudoby je oficiálním stanoviskem OSN, se kterým se Spojené národy ztotožňují a které je určující pro další strategie zacílené na snižování chudoby. Sachs vysvětluje příčiny (nejen) africké chudoby pomocí standardního neoklasického růstového modelu popsaného výše. Dle Sachse je míra úspor velmi nízká, či negativní v okamžiku, kdy je k (kapitálová vybavenost práce) také na velmi nízké úrovni. To protože chudé domácnosti nespoří, neboť všechen svůj případný příjem utratí za základní potřeby nutné k přežití. Jakmile jsou jednou základní potřeby zajištěny, chudé domácnosti mohou začít šetřit, ale ne dříve, (Sachs et al. 2004: 126). Obr č. 12: Past úspor Zdroj: Sachs, et al. (2004) Jak je vidět na obrázku 12, při nízké úrovni kapitálové vybavenosti k, je míra úspor velmi nízká či záporná, protože chudé domácnosti nemají z čeho šetřit a příjem na hlavu q má tendenci snižovat se, neboli dk/dt je negativní pokud platí, že k< k T (capital threshold). Ti 36

37 nejchudší se ve skutečnosti stávají ještě chudšími, jsou tlačeni nedostatečnou kapitálovou akumulací a populačním růstem do extrémní chudoby. Pouze pokud ekonomika dosáhne kapitálové vybavenosti převyšující minimální zásobu kapitálu k T, může dosahovat ekonomického růstu a přibližovat se stacionárnímu stavu k E a q E, (Sachs, et al. 2004: 127) Demografická past Také vysoký populační růst (převyšující míru kapitálové akumulace) vede ke snižování kapitálové vybavenosti práce, tím obecně snižuje produktivitu práce a příjem z faktoru práce. To přispívá k nuzné situaci jedinců a domácností, kteří nemohou spořit, neboť nemají dostatečný příjem, který by pokryl alespoň jejich základní potřeby. Chudí začínají s velmi nízkou úrovní kapitálu na hlavu a poté shledají, že jsou sami uvězněni v pasti chudoby, protože míra kapitálové vybavenosti per capita klesá z generace na generaci. Kapitálová vybavenost na hlavu se snižuje, když populace roste rychleji než kapitál otázkou pro růst příjmu na hlavu zůstává, zdali je čistá kapitálová akumulace dostatečná, aby udržela tempo s populačním růstem, (Sachs, 2005: 312). Tento proces nazývá J. Sachs tzv. demografickou pastí. Schematický pohled OSN na past chudoby (inspirovaný pastí chudoby J. Sachse) je znázorněn na obrázku č. 13. Obr. č. 13: Klasická past chudoby Zdroj: UN (2005) Logika tohoto schématu je následující. Chudí spotřebují většinu důchodu (mají-li vůbec nějaký) na zajištění přežití, nemohou tedy spořit (investovat akumulovat kapitál) a zvyšovat vlastní kapitálovou vybavenost. Tím je limitovaná produktivita práce a příjem z faktoru práce plynoucí. Nízké příjmy pak dále znemožňuji spořit, podkopávají ekonomický růst a kruh pasti 37

38 chudoby se uzavírá. Řešením je dle OSN navýšení ODA za účelem nastartování udržitelného ekonomického růstu. Protože navyšování ODA má přispívat k procesu kapitálové akumulace, podívejme se tedy stručně na tento pojem Kapitálová akumulace Sousloví kapitálová akumulace je v této práci velmi často zmiňované. Jeho přesná a univerzálně přijímaná však definice neexistuje, přesto je (nedostatečná) kapitálová akumulace považována za jednu z příčin nejen africké chudoby. Pojďme se tedy ve stručnosti podívat, co všechno v sobě tento pojem zahrnuje. Když Adam Smith publikoval v roce 1776 své stěžejní dílo Pojednání o podstatě a původu bohatství národů, kterým oficiálně položil základy ekonomické vědy, položil si zde otázku, proč některé národy prosperují a jiné jsou chudé? Smith dospěl k závěru, že bohatství národů plyne z (mezinárodní) dělby práce, svobodné směny a akumulace kapitálu, (Holman a kol., 2001). Názory na příspěvek kapitálové akumulace k ekonomickému růstu se v průběhu času měnily 10. Neměnilo se ani tak přesvědčení, že akumulace kapitálu má pozitivní dopady pro národní hospodářství, spíše se vedly spory o to, jaká konkrétní forma kapitálu růst hospodářství ovlivňuje nejvíce. První teorie ekonomického růstu byly zaměřené na fyzický kapitál a jeho příspěvek k růstu hospodářství. K těmto teoriím se řadí i Harrod-Domarova teorie zdůrazňující důležitost míry úspor pro růst výstupu na hlavu a také pozdější Solowův model, který vyzdvihuje kromě fyzického kapitálu také pozitivní dopady technologických změn na ekonomický růst. Tzv. endogenní růstová teorie (nebo New Growth Theory) zaměřuje svoji pozornost především na lidský kapitál a jeho příspěvek k ekonomickému růstu, (Cortrigth, 2001). Důležitým faktorem zvyšujícím přínos akumulace kapitálu je také institucionální uspořádání a vymahatelnost práva v dané ekonomice. Dobré institucionální prostředí podporuje pozitivní efekty kapitálové akumulace, (Bond, Leblebicioglu a Schiantarelli, 2004). Také OSN považuje ekonomický růst za vhodný nástroj ke snižování chudoby. Dlouhodobé snižování chudoby vyžaduje udržitelný ekonomický růst, který závisí na technologickém pokroku a akumulaci kapitálu, (UN, 2005: 29). 10 Stručný přehled růstových strategií, jejich empirickou validaci a obecně přehledovou analýzu ekonomického růstu devadesátých let nabízí např. WB (2005). 38

39 Všechny výše uvedené odstavce se odvolávají na kapitálovou akumulaci, přičemž implicitně předpokládají znalost definice tohoto pojmu. Jednotná definice však neexistuje. Je to dáno zejména tím, že kapitál není homogenní, je specifický, vyskytuje se v několika formách a má variabilní časovou strukturu. Pokud tedy řekneme pouze kapitálová akumulace, není jasné, co přesně má být akumulováno. V rámci MDGs se nejčastěji pod pojmem kapitálová akumulace myslí proces postupného zvyšování kapitálové vybavenosti práce, který spolupřispívá ke zvýšení tempa ekonomického růstu v rozvojových zemích. Seznámili jsme se již s oficiálními (teoretickými) východisky, ze kterých MDGs čerpají. Jaké řešení však OSN navrhuje, aby byly Rozvojové cíle tisíciletí do konce roku 2015 opravdu naplněny? Odpověď na tuto otázku nabízí následující podkapitola Big Push a Rozvojové cíle tisíciletí J. Sachs nabízí řešení v podobě masivního navýšení finanční pomoci (ODA) rozvojovým zemím označované jako tzv. Big Push. Tuto politiku také jako dvorní ekonom OSN prosazuje při návrzích strategií pro naplňování MDGs. Doporučení J. Sachse se tak stávají oficiálními postoji OSN v přístupu k MDGs. Jestliže se tedy Afrika nachází pod prahovou úrovní kapitálové zásoby k T a zaznamenává nízký či negativní ekonomický růst, existuje dle Sachse jasná implikace pro navýšení ODA za účelem zvýšení kapitálové zásoby k nad kritickou úroveň k T. To nastartuje soběstačný ekonomický růst, dojde k automatickému navýšení národní míry úspor a snížení tempa populačního růstu. Jak tedy navýšit kapitál nad požadovanou úroveň k T? Navrhujeme zvýšit kapitálovou zásobu v jednom kroku pomocí velké, dobře cílené infuze zahraniční pomoci, (Sachs, et al., 2004: 144). Tato pomoc však nesmí dle autorů znamenat příslib nepřežité budoucí pomoci rozvojovým zemím, ale konečnou strategii pro vyzvednutí země z pasti chudoby. Kritikům (navyšování) pomoci obávajícím se o růst závislosti (nejen) Afriky na donátorských zemích Sachs vzkazuje, že právě strategie Big Push povede k finálnímu ukončení závislosti rozvojových ekonomik na vyspělých zemích. Sachs dále tvrdí, že: Aby pomoc (ODA) vyvedla zemi z pasti chudoby, musí být dostatečně velká a musí trvat dostatečně dlouho, aby zvýšila k (kapitálovou vybavenost práce) nad k T. Malá a krátkodobá finanční pomoc mnoho nezmění Tento důležitý fakt je široce opomíjen. Často se pak tvrdí, že předchozí pomoc Africe téměř nepomohla. Ve skutečnosti to bylo způsobeno příliš malou pomocí, která nebyla schopná výrazněji stav věcí ovlivnit, (Sachs, et al., 2004: 135). Sachs 39

40 (2005) přirovnává rozvojové agentury k fondům rizikového kapitálu a pomoc ve formě ODA k projektům nově zakládaných firem. Stejně jako finanční andělé (poskytovatelé rizikového kapitálu) dávají do projektů celou potřebnou částku k úspěšnému završení projektu, tak by i rozvojové agentury měly poskytovat dostatečné zdroje na projekty, jako je např. MDGs. Pokud bude finanční pomoc rozvojovým zemím příliš nízká, nebude dosaženo požadovaných cílů a finanční prostředky budou neefektivně použity. Stejně jako začínající firma bez dostatečného (rizikového) kapitálu zbankrotuje a prostředky do ní vložené budou ztraceny, tak i rozvojové země s nedostatečnými finančními zdroji nemohou nastartovat vlastní ekonomický růst. Na základě výše uvedeného Sachs a jeho spolupracovníci doporučují OSN použít oficiální rozvojovou pomoc jako zprostředkující cíl investičního programu (nejen) pro Afriku za účelem dosažení MDGs. Stejnou logiku rozvojové pomoci potom kopírují i další texty: Sachs (2005), UN (2005), OECD (2006) a další. Aby však nedošlo k nedorozumění, Sachs netvrdí, že je ODA samospásná a že pouze finanční pomoc může chudé země pozvednout z bídy. K tomu, aby byla tato pomoc opravdu účinná, je nutné sledovat a kontrolovat její využívání (OECD, 2006) a nadále pomáhat rozvíjet vhodné investiční prostředí pro její efektivní absorpci v chudých zemích, (UN, 2005). Cílem těchto snah je podpora ekonomického růstu. Všechny oficiální texty rozvojových agentur se shodují na potřebě vyššího ekonomického růstu v chudých zemích. Ekonomický růst je klíčový při odstraňování chudoby, přičemž je důležité nejen tempo růstu, ale také struktura jeho složení, distribuce a udržitelnost, (OECD, 2001: 43). Podrobněji o kompozici ekonomického růstu a jeho dopadu na snižování chudoby např. WB (2000) nebo Dollar a Kraay (2002). Jak tedy dosáhnout vyššího ekonomického růstu v chudé zemi? Sachs, resp. OSN vidí cestu k nastartování tohoto růstu přes rozvojovou pomoc, která urychlí proces kapitálové akumulace a umožní ekonomický růst země. Návod se tedy zdá být jasný. Ale ekonomičtí otcové MDGs (250 spoluautorů studie UN (2005)) hovoří kromě kapitálové akumulace také o lidském kapitálu, institucích, vymahatelnosti práva, výživě obyvatelstva atd. a koncepci kapitálové akumulace rozšiřují o další náměty. Tím se sice stává ekonomické zázemí MDGs komplexnějším, ale také méně přehledným. Původně jasná vazba: ODA kapitálová akumulace ekonomický růst se rozšiřuje o nejrůznější pro-růstová opatření a strategie. Výsledkem je hutný názorový mix, ve kterém se, dle mého názoru, snaha o nalezení hlavní inspirační ekonomické teorie MDGs zatemňuje. Ekonomický růst je někdy označován za tzv. black box a tomu také odpovídá množství názorů na to, jak tato černá skříňka vlastně funguje. 40

41 Dominantním oficiálním východiskem OSN pro naplňování MDGs však zůstává koncept nedostatečných úspor a kapitálové akumulace Rozvojové cíle tisíciletí a rozvojová pomoc Závěry teorie o nízké kapitálové vybavenosti chudých zemí mají v oficiálních zdrojích OSN jasnou implikaci pro hospodářskou politiku navýšit pomoc (nejen) Africe. Je zapotřebí něco nového. Prohlašujeme, že je potřeba provést Big Push ve veřejných investicích k dosažení skokového navýšení africké produktivity (Sachs, et al., 2004: 122). Je zapotřebí, aby: Rozvojový partneři podpořili své úsilí adekvátním navýšením finanční a technické pomoci stejně jako zlepšením přístupu na trh, (UN, 2005: 15). Navyšování zdrojů (ODA) je nezbytné k naplnění MDGs. Pro mnoho chudých zemí bude pomoc po nějakou dobu představovat základní zdroj financí, (OECD, 2005: 34). Potřeba zvýšit přísun zdrojů do Afriky je odvozena z konsensu, že tento kontinent postrádá dostatečné domácí zdroje k nastolení 8% ročního ekonomického růstu, který většina analytiků považuje za minimum nutné k dosažení MDGs na základě existujících odhadů, bude zapotřebí minimálně pro potřeby Afriky navýšit pomoc o zhruba 20 miliard dolarů ročně v letech a o dalších 25 mld. USD ročně do konce roku 2015, (UNCTAD, 2006: 30). Za účelem dosažení MDGs v jednotlivých zemích a na základě této studie voláme po větším navýšení ODA z 0,25% HNP v roce 2003 na 0,54 v roce 2015, (UN, 2005: xxii). Asi nejjasnějším závazkem učiněným ve prospěch navýšení pomoci (ODA) bylo podepsání tzv. Konsensu z Monterrey, ve kterém se zúčastněné země zavázaly přibližovat se k dlouhodobému plánu poskytování 0,7 % svého HDP ve formě oficiální rozvojové pomoci směřující k rozvojovým zemím, (UN, 2002). Víra v nastartování ekonomického růstu v rozvojových ekonomikách pomocí navýšení pomoci je vyjádřena i v dokumentu UNCTAD (2006). A toto přesvědčení asi nejlépe vystihuje zpráva OSN vydaná v roce 2006 nesoucí příznačný název: Doubling Aid: Making the Big Push Work (Zdvojnásobení pomoci: 41

42 Realizace Big Push ). Devarajan (2002) ve své studii odhaduje potřebnou finanční pomoc na dosažení MDGs do konce roku 2015 na částku v rozmezí miliard dolarů ročně Závěr Cílem této kapitoly bylo odhalit oficiální východiska Rozvojových cílů tisíciletí. Splnění tohoto úkolu představuje zodpovězení několika dílčích otázek. Za účelem nalezení ideového základu MDGs byly rozděleny motivy vzniku MDGs na humanitně - solidární a ekonomicko - politické. První kategorie spadá pod teorii morálky a není předmětem zkoumání této práce. Z ekonomicko - politických motivů vzniku MDGs byla vybrána ta východiska, které reprezentují pohled ekonomické teorie na rozvojovou problematiku cílů tisíciletí. Na základě studia relevantní literatury pak byla nalezena ústřední nosná myšlenka MDGs: teorie (nedostatečné) kapitálové akumulace a nízkých úspor, která byla také popsána. Na jejím základě byly dále prezentovány implikace tohoto konceptu na činnost rozvojových agentur v podobě tzv. Big Push investic ODA směřujících do chudých zemí. Byla také přiblížena logika pasti úspor a stručně nastíněn koncept kapitálové akumulace. V úvodu kapitoly byla položena otázka, zdali existuje (ucelená) ekonomická teorie stojící za MDGs, a pokud ano, o jakou teorii je jedná? Obecně se jedná o širší teorii ekonomického růstu, jejíž integrální součástí je proces kapitálové akumulace. Ekonomickou teorií vysvětlující praktické kroky OSN v oblasti MDGs je pak standardní neoklasický (Solowův) růstový model ekonomiky v interpretaci J. Sachse, ve kterém je důraz kladen na roli úspor při dosahování dlouhodobého udržitelného ekonomického růstu. J. Sach tvrdí, že SSA je chycena v pasti chudoby, do které byla uvržena v důsledku nízké míry národních úspor. Nedostatečné úspory jsou dle Sachse způsobeny těmito základními důvody. Jednak absolutní chudobou obyvatel SSA, která jim neumožňuje spořit. Dalším důvodem je vysoký populační růst, který snižuje již tak nízkou kapitálovou vybavenost per capita a který Sachs nazývá demografickou pastí. Oba důvody přispívají ke zpomalování procesu kapitálové akumulace v regionu SSA. Tento proces je však ovlivňován také institucionálním prostředím subsaharské Afriky, vymahatelností práva, geopolitickou situací zemí SSA a mnoha dalšími faktory, které podmiňují funkčnost logiky: (navyšování) ODA (vyšší) ekonomický růst v SSA. 42

43 3. Skutečný vývoj a plnění Rozvojových cílů tisíciletí Tato kapitola popisuje vývoj chudoby v regionu subsaharské Afriky (SSA) v kontextu prvního podcíle MDGs (podcíl 1. A: Snížit o polovinu podíl obyvatel, jejichž příjem je nižší než jeden dolar na den do konce roku 2015). Nejdříve se podíváme, jak se vyvíjel podíl populace postižené extrémní chudobou, následně budeme zkoumat, jaký vývoj zaznamenal ukazatel poverty gap ratio a jako poslední nás bude zajímat indikátor podílu spotřeby nejchudší pětiny populace na národní spotřebě. Poté se zaměříme na zhodnocení naplňování prvního podcíle MDGs v subsaharské Africe. Kapitola byla zpracována na základě pravidelných výročních zpráv a reportů o chudobě, které zveřejňuje OSN na svých webových stránkách. V kapitole jsou použity také zprávy ostatních mezinárodních organizací zabývajících se rozvojovou pomocí (WB, IMF, Africká rozvojová banka, aj.) Tyto byly doplněné o další relevantní literaturu zaměřenou na problematiku měření a monitoringu chudoby v SSA. Cílem kapitoly je informovat čtenáře o vývoji extrémní (absolutní) chudoby v SSA a plnění MDGs, konkrétně podcíle 1. A v tomto regionu. Cílem kapitoly není vysvětlit níže popsaný vývoj, to je náplní kapitoly čtvrté. Hlavní otázka této kapitoly zní: Jaký byl vývoj extrémní chudoby v regionu SSA od roku 1990? Rok 1990 je zde použit z toho důvodu, protože je hlavním referenčním rokem MDGs, vůči kterému se posuzuje plnění či neplnění jednotlivých cílů MDGs. Odpověď na výše položenou otázku budeme hledat pomocí studia časových řad tří hlavních indikátorů chudoby, které OSN používá pro monitoring prvního podcíle MDGs. Jedná se o tyto indikátory: Podíl populace žijící za méně než jeden dolar na den (dle PPP) Poverty gap ratio Podíl nejchudší pětiny obyvatel na národní spotřebě Logika těchto indikátorů byla stručně přiblížena v kapitole první, nyní se zaměříme na reálný vývoj těchto veličin v subsaharské Africe. Považuji za nutné již v úvodu kapitoly upozornit na velmi problematický sběr dat v regionu SSA, nízkou frekvenci realizovaných průzkumů a 43

44 obecně velmi špatnou kvalitu datové základny údajů o chudobě v SSA. K těmto potížím je nutné ještě připojit nejednotnou interpretaci výsledků průzkumů zaměřených na vývoj chudoby v SSA. Tím vším se komplikuje jednak vyslovení jasného závěru o dlouhodobém vývoji chudoby v subsaharské Africe a dále se značně komplikuje výběr vhodné hospodářské politiky (nejen v rámci MDGs), která by měla chudobu v SSA snižovat Vývoj chudoby v subsaharské Africe dle jednotlivých indikátorů Již od počátku spuštění iniciativy MDGs a prvních sběrů dat OSN prohlašovala, že první cíl MDGs bude pravděpodobně na celosvětové úrovni splněn, zejména díky vysokému ekonomickému růstu v Asii spojenému s rychlým snižováním chudoby. Avšak SSA v boji proti chudobě zaostává a naopak zde chudoba v absolutním vyjádření vzrůstá. Dle UN (2005) se snížilo procento populace trpící extrémní chudobou v Číně a východní Asii z 56 % na 17 % za posledních dvacet let. Zatímco míra chudoby v SSA se za stejnou dobu zvýšila ze 41 % na 46 %. Podívejme se tedy, jak se chudoba, měřená třemi základními indikátory, v SSA skutečně vyvíjela Podíl populace žijící za méně než jeden dolar na den (dle PPP) Podle posledních dat zveřejněných OSN (MDG Report 2008) byla míra extrémní chudoby v SSA 50,3 % v roce 2005 (použita hranice chudoby 1,25 dolaru/den). Ačkoliv se může zdát, že data nejsou příliš aktuální, jedná se o poslední zveřejněné statistiky a nutno doplnit, že ukazatel míry extrémní chudoby je ze všech tří zde zkoumaných indikátorů datově nejlépe podložen. Vývoj podílu obyvatel žijících za méně než dolar na den od roku 1990 zachycuje obrázek číslo

45 Obr. č. 14: Podíl obyvatel žijících za méně než 1,25 dolaru na den (%) Zdroj: UN (2008b) Pokud se podíváme ještě více do minulosti a zaměříme se na vývoj stejného indikátoru, uvidíme pouze nepatrné snížení míry extrémní chudoby v SSA za posledních 25 let, viz obrázek č

46 Obr. č. 15: Podíl populace žijící za méně než jeden dolar na den (%) Zdroj: Chen a Ravallion (2007) Pozn: LAC - latinská Amerika a Karibik, ECA - východní Evropa a střední Asie, SSA - subsaharská Afrika, SAS - jižní Asie, MNA - Střední východ a severní Afrika, EAP - východní Asie a Pacifik Mírné odchylky dvou výše uvedených grafů (např. míra chudoby byla dle OSN v roce ,7 %, zatímco Chen a Ravallion (2007) uvádí hodnotu cca 48 %) jsou způsobeny jinou použitou hranicí chudoby. OSN používá nejnovější 1,25 dolaru na den, zatímco starší zdroje pracují s hranicí chudoby jeden dolar/den nebo 1,08 dolaru den, což však nic nemění na faktu, že trend je stejný v obou případech. Bližší informace o změnách mezinárodní hranice chudoby viz první kapitola. Bez ohledu na to, jakou nominální výši mezinárodní hranice chudoby použijeme, výsledek je vždy stejný. Za posledních 25 let zaznamenala SSA pouze velmi nepatrné snížení míry chudoby, které je zcela nedostatečné pro splnění prvního podcíle MDGs. Region SSA tak zůstává jediným na světě, kde se podíl obyvatel trpících extrémní chudobou dlouhodobě pohybuje okolo 50 %. Situace se zde téměř nezměnila ani během devadesátých let, kdy ostatní regiony, zejména jihovýchodní Asie, zaznamenaly velký pokles extrémní chudoby a ani po roce 2000, kdy byla oficiálně zahájena iniciativa MDGs nevidíme v SSA výrazná zlepšení. Subsaharská Afrika tak zůstává výrazně nejchudším regionem na 46

47 světě dle podílu populace žijící v extrémní chudobě. A pokud se podíváme ještě podrobněji na skupinu obyvatel postižených extrémní chudobou, zjistíme, že průměrný denní příjem těchto obyvatel byl v SSA v roce ,62 dolaru a v roce 2000 pouze 0,6 dolaru, což je ve srovnání s průměrnými 0,8 dolaru/den (rok 2000) v ostatních rozvojových zemích nejnižší hodnota, UN (2005). Nejen tedy, že SSA trpí nejvyšší mírou chudoby, ale zdejší chudí jsou nejchudší na světě. V absolutním vyjádření se potom počet chudých obyvatel nejen subsaharské Afriky vyvíjel, jak ukazuje následující obrázek. Obr. č. 16: Počet obyvatel žijících za méně než jeden dolar na den (mld.) Zdroj: GMR (2009) Jak je patrné z obrázku číslo 16, největší podíl na celosvětovém snižování počtu chudých má především Čína. Subsaharská Afrika naopak zažívá zvyšování absolutního počtu chudých, které je částečně dáno také nově definovanou hranicí chudoby 1,25 dolaru/den, dále pak velkým populačním růstem 11 subsaharské populace a lepším statistickým pokrytím regionu SSA, které nově zahrnuje mezi chudé dříve nezmapované regiony. Výsledkem je nárůst 11 Průměrný roční populační růst dle HDR 2007/2008 byl mezi roky v regionu SSA 2,8 %. 47

48 absolutního počtu chudých z původních 200 milionů v roce 1981 na 384 milionů lidí žijících za méně než 1,25 dolaru na den v roce 2005, UN (2008b: 1). Podle ukazatele míry extrémní chudoby v SSA nedošlo za posledních 25 k téměř žádnému zlepšení, a proto ani první podcíl MDGs není dle tohoto ukazatele splněn Poverty gap ratio Jak již bylo avizováno v úvodu této kapitoly, datová základna některých indikátorů je velmi chabá. Toto konstatování se vztahuje zejména na následující dva ukazatele. Vývoj poverty gap ratio má velmi podobný průběh jako výše zmíněný indikátor míry extrémní chudoby v SSA. Hlavním problémem poverty gap ratio je velmi omezený počet pozorování provedený v SSA, přičemž nejnovější data jsou teprve k roku Konkrétní vývoj tohoto ukazatele zobrazuje tabulka číslo 1. Tabulka č. 1: Vývoj poverty gap ratio v SSA (%) Rok Poverty gap ratio v SSA 19,5 18,7 17,5 Zdroj: UN (2006) a UN (2007) Na následujícím obrázku jsou seřazeny jednotlivé světové regiony dle velikosti poverty gap ratio. SSA je opět nejchudší oblastí měřeno právě indikátorem poverty gap ratio. I zde vidíme pouze velmi mírné zlepšení oproti předcházejícím rokům a navíc díky značně omezenému počtu pozorování je diskutabilní hovořit o jakémkoliv dlouhodobém trendu, byť mírně příznivém. 48

49 Obr. č. 17: Poverty gap ratio v letech 1990 a 2004 (%) Zdroj: MDG Report (2007) Dle ukazatele poverty gap ratio nedošlo v SSA od roku 1990 k dostatečnému zlepšení, aby mohla být naplněna kritéria 1. podcíle MDGs, a proto ani podle tohoto ukazatele není první podcíl MDGs naplněn Podíl nejchudší pětiny obyvatel na národní spotřebě Posledním ze třetice indikátorů používaných OSN k měření vývoje chudoby v rámci MDGs je podíl nejchudších 20 % obyvatel na národní spotřebě. Stejně jako u předchozích dvou indikátorů i zde můžeme zaznamenat pouze velmi mírné zlepšení, které však zatím nelze prohlásit za dlouhodobý trend, protože i zde je datová základna tohoto ukazatele velmi chabá. 49

50 Tabulka č. 2: Vývoj podílu spotřeby nejchudší pětiny obyvatel na národní spotřebě (%) Rok Podíl nejchudší pětiny obyvatel na národní spotřebě 3,4 3,4 3,6 Zdroj: UN (2007) a UN (2008c) Pokud se podíváme na srovnání podílu na národní spotřebě nejbohatšího a nejchudšího kvintilu v SSA uvidíme, že subsaharská Afrika má tento rozdíl nejvyšší, což poukazuje na velké rozdíly v rozdělení příjmů v tomto regionu. Obr. č. 18: Podíl nejchudší a nejbohatší pětiny obyvatelstva na národní spotřebě Zdroj: GMR (2008) Ani poslední ukazatel chudoby nezaznamenal žádné znatelné zlepšení od roku Proto ani na základě tohoto indikátoru není první podcíl MDGs naplněn Míra plnění prvního podcíle Rozvojových cílů tisíciletí Ze všech tří výše uvedených indikátorů chudoby vyplývá jeden závěr: stagnace či mírné zlepšení situace (zejména v posledních letech). Tento závěr však často není podpořen dostatečně robustními daty, takže nelze v případě poverty gap ratio a podílu nechudšího kvintilu na národní spotřebě hovořit o nějakém dlouhodobějším trendu. Navíc mírné zlepšení míry chudoby zaznamenané některými indikátory je zcela nedostatečné z titulu dosažení podcíle 1.A Rozvojových cílů tisíciletí. Všechny tyto skutečnosti jsou obsaženy v obrázku číslo 19, kde je graficky znázorněn vývoj míry naplnění prvního cíle MDGs v jednotlivých světových regionech. SSA zde opět figuruje jako oblast s nejmenším dosaženým pokrokem 50

51 vůči splnění MDGs do konce roku 2015 a navíc také jako region s nejvyšším podílem zemí, pro které nejsou dostupná data a ukazatele chudoby se zde často pouze odhadují. Obr. č. 19: Podíl zemí daného regionu, které naplňují první cíl MDGs (%) Zdroj: GMR (2008) Pokud se zaměříme podrobněji na oblast SSA a podíváme se na vývoj chudoby v jednotlivých státech, výsledkem bude následující tabulka, která shrnuje vývoj dosažený v boji proti extrémní chudobě v SSA od roku 2000, kdy byl projekt MDGs spuštěn. Tabulka č. 3: Země SSA a aktuální stav naplňování podcíle 1. A: MDGs k 30. květnu 2009 Cíl splněn 0 Cíl bude velmi pravděpodobně splněn 5 Po realizaci změn je možné cíl splnit 7 Žádné zlepšení 12 Nedostatečné informace pro posouzení 16 Angola x Benin x 51

52 Botswana x Burkina Faso x Burundi x Camerún x Capo Verde x Středoafrická republika x Komoros x Kongo x Pobřeží slonoviny x Demokratická republika Kongo x Djibouti x Ethiopie x Gabon x Gambie x Ghana x Guinea x Guinea-Bissau x Čad x Keňa x Lesotho x Libérie x Madagaskar x Malawi x Mali x Mauritánie x Mozambik x Namibie x Niger x Nigerie x Rwanda x Senegal x Sierra Leone x JAR x Swazilsko x Togo x Uganda x Tanzanie x Zambie x Zdroj: MDG Monitor (http://www.mdgmonitor.org/country_progress.cfm?c=tcd&cd=) Pro většinu zemí SSA nejsou dostupná data, nebo je situace ohledně míry extrémní chudoby velmi špatná. Žádná ze zemí SSA nesplňuje kritérium podcíle 1. A a pouze 5 zemí má naději 52

53 na jeho dosažení do konce roku Zbytek ekonomik subsaharské Afriky buď velmi pravděpodobně cíle nedosáhne, nebo pouze pokud nastanou blíže nespecifikované změny. A pro téměř polovinu všech státu neexistují relevantní data pro posouzení úrovně chudoby pro potřeby MDGs. Ve světle výše popsaných skutečností se další analýza vývoje chudoby v SSA stává poněkud monotónní. Vývoj v naplňování prvního podcíle MDGs je téměř identicky popsán ve všech zprávách OSN a zprávách ostatních mezinárodních organizací jako WB, IMF, či Africká rozvojová banka. Všechny zdroje potvrzují téměř neměnný stav chudoby v SSA jako celku a společně hovoří o velmi pravděpodobném nesplnění prvního cíle MDGs. Konkrétně od roku 2005 nebyl v SSA dosažen žádný pokrok směrem k naplňování prvního podcíle MDGs, (MDG Report 2005, MDG Report 2006, MDG Report 2007 a MDG Report 2008). Když si tedy spojíme dílčí závěry o vývoji chudoby, reprezentované postupně třemi odlišnými ukazateli, můžeme na jejich základě vyslovit celkový závěr o vývoji chudoby v SSA minimálně od roku Od tohoto roku nedošlo v SSA k téměř žádnému zlepšení, a pokud už bychom měli hovořit o zlepšení, pak jen o velmi mírném, navíc často nepodloženém reálnými daty. Také autoři Chen a Ravallion (2007) zkoumali vývoj absolutní chudoby ve světě od roku 1981 do roku Závěry jejich studie jsou plně kompatibilní s oficiálními prohlášeními OSN. Autoři prokázali jasný celosvětový trend poklesu absolutní chudoby v tomto období, avšak s konstatováním, že největší podíl na tomto poklesu má Čína a její rychlý ekonomický rozmach. Jiné oblasti, zejména subsaharskou Afriku, naopak autoři označili za region s minimálním zlepšením, či mírně negativním trendem ve smyslu snižování absolutní chudoby Závěr Dle posledních odhadů klesl celosvětově počet obyvatel žijících v extrémní chudobě z 1,8 miliardy v roce 1990 na 1,4 miliardy v roce Během stejného období se celosvětový podíl lidí žijících v extrémní chudobě (definované jako 1,25 dolaru/den v cenách roku 2005) také snížil ze 41,7 % na 25,7 %. Pokud bude trend snižování chudoby pokračovat tímto tempem, bude první cíl MDGs splněn na celosvětové úrovni do konce roku 2015, UN (2008b) Nicméně výše popsaný vývoj byl značně nerovnoměrný napříč jednotlivými regiony světa. Východní a jihovýchodní Asie dosáhla rapidního snížení chudoby a již od roku 2005 splňuje první podcíl MDGs. Naproti tomu počet lidí postižených extrémní chudobou vzrostl v SSA o 53

54 100 milionů mezi roky 1990 a 2005, přičemž dle údajů z roku 2005 žije v subsaharské Africe 384 milionů lidí za méně než 1,25 dolaru na den, UN (2008b:1). Poté, co jsme prozkoumali vývoj všech tří ukazatelů chudoby používaných OSN pro monitoring prvního podcíle MDGs, můžeme zjištěný výsledek shrnout do tohoto závěru a odpovědět na otázku z úvodu kapitoly. Od roku 1990 nezaznamenala SSA v oblasti výskytu extrémní chudoby téměř žádný pokrok. Toto konstatování je platné pro všechny dosavadní roky trvání MDGs. Pokud bychom však opustili časový rámec MDGs a podívali se na dekádu 1990 až 2000, ani zde nenalezneme žádný jednoznačný trend ve snižování míry absolutní chudoby. Společným jmenovatelem posledních 25 let v SSA v oblasti boje proti extrémní chudobě je stagnace, či velmi mírné zlepšení, které však často není podpořeno dostatečně kvalitními daty. Statistické údaje o vývoji chudoby v SSA mnohdy zcela chybí, nejsou robustní, či se jedná pouze o (expertní) odhady. Navzdory tomu lze pozorovat jisté pozitivní změny zejména ve vývoji absolutní míry chudoby v posledních letech. Zdali se jedná o dlouhodobější trend, ukáží teprve novější data. Existují sice země SSA, které zaznamenávají pozitivní změny v boji s extrémní chudobou, jako například Uganda, Gabon, Zambie či Mozambik. Nicméně hovořit o jasném trendu snižování chudoby je i v těchto zemích problematické, neboť například u Mozambiku jsou k dispozici údaje o podílu populace žijící pod hranicí extrémní chudoby pouze za roky 1997 a

55 4. Vysvětlení vývoje V první kapitole této práce jsme se seznámili s projektem Rozvojových cílů tisíciletí a přiblížili jsme si základními pojmy, které se často ve spojitosti s MDGs používají. Druhá kapitola se zaměřila na oficiální východiska MDGs. Zjistili jsme, že dle OSN, je hlavní příčinou subsaharské zaostalosti nízká míra národních úspor, která podvazuje ekonomický růst v tomto regionu. Třetí kapitola se pak věnovala popisu reálného vývoje extrémní chudoby v SSA a míře naplňování prvního podcíle MDGs. Výsledkem bylo konstatování, že míra absolutní chudoby v SSA se za minimálně posledních 15 let téměř vůbec nesnížila. Jisté náznaky zlepšení z posledních let nelze zatím prohlásit za dlouhodobý trend. Region SSA tak neplní první podcíl MDGs, a to podle všech tří indikátorů chudoby, které jsme použili ve třetí kapitole. To, že SSA neplní první podcíl MDGs znamená, že míra chudoby je v SSA stále příliš vysoká. Proč tedy MDGs nepřispívají k (rychlejšímu) snižování míry absolutní chudoby v SSA? Proč je po uplynutí téměř 2/3 funkčního období MDGs míra extrémní chudoby v SSA téměř stejná? A proč stovky miliard dolarů vynaložených ve formě ODA nepřinesly v SSA kýžený výsledek? Tyto a podobné otázky se pokusíme zodpovědět v této poslední kapitole diplomové práce. K tomu, abychom na ně mohli odpovědět, musíme učinit několik mezikroků, kterými si výše položené otázky blíže specifikujeme. Musíme nejdříve zjistit: 1. Zdali OSN (potažmo J. Sachs a jeho tým) identifikovali správně (dostatečně) hlavní příčiny subsaharské chudoby? 2. Zdali OSN (potažmo J. Sachs a jeho tým) zvolili vhodný (postačující) nástroj pro řešení problému chudoby v SSA? 3. Zdali použití tohoto nástroje přispělo, či přispívá ke snižování míry chudoby v SSA? Bez správné diagnózy onemocnění není možné naordinovat vhodný léčebný postup. Proto se i my musíme nejdříve podívat, zdali jsou příčiny chudoby v SSA správně diagnostikovány, abychom poté mohli posoudit vhodnost zvolené léčby a její výsledky. Není cílem této kapitoly vyjmenovat a analyzovat všechny příčiny subsaharské chudoby. Příčin africké chudoby a ekonomického zaostávání afrického kontinentu je totiž celá řada. Výčet všech těchto příčin jde za rámec této práce. S největší pravděpodobností by tento výčet 55

56 byl navíc neúplný, protože všechny důvody ekonomické stagnace SSA ani neznáme a neumíme je tedy přesně pojmenovat 12. My se v této kapitole zaměříme na důvody neplnění prvního podcíle MDGs, resp. na to, proč iniciativa MDGs selhává v boji proti extrémní chudobě v regionu subsaharské Afriky. Protože postupujme podle výše zmíněných tří mezikroků, tak se nyní podíváme na to, zdali OSN správně identifikovala hlavní příčiny vysoké míry absolutní chudoby v SSA Identifikace příčin chudoby Dle J. Sachse (resp. OSN, která jeho názory převzala) je hlavní příčinou subsaharské chudoby (nedostatečná) míra národních úspor, která znemožňuje v SSA akumulovat kapitál (zvyšovat kapitálovou vybavenost práce) a podvazuje tak ekonomický růst 13. Přiblížení základní logiky nedostatečné míry úspor s dopady na ekonomický růst v SSA viz druhá kapitola, podrobněji např. Sachs (2004). J. Sachs netvrdí, že nízké úspory jsou jedinou příčinou SSA chudoby. Ve studii Sachs, et al. (2004) jsou kromě nízkých úspor uvedeny i tyto příčiny chudoby v SSA: vysoké přepravní náklady, malá velikost trhů, nízká produktivita v zemědělství, či vysoké zatížení obyvatelstva nemocemi. Ačkoliv Sachs explicitně přiznává existenci více příčin africké zaostalosti, jeho vysvětlení pasti chudoby se opírá převážně o argumentaci nedostatečnými úsporami a jejich negativním dopadem na kapitálovou akumulaci a ekonomický růst. Sachs považuje úspory za hlavní klíč k otevření ekonomického růstu v SSA. Pro lepší pochopení významu úspor v logice MDGs se podívejme na konkrétní vývoj míry hrubých i čistých národních úspor nejen v subsaharské Africe. 12 Je možné, že hlavní příčina vysoké míry absolutní chudoby v SSA teprve čeká na své objevení. Stejně tak je možné, že tato příčina byla sice správně identifikována, ale byl použit nevhodný nástroj na její odstranění. Abychom co možná nejvíce snížili nejistotu spojenou s nevhodným výběrem nástroje pro boj s chudobou, zaměříme se nejdříve na to, zdali byly správně identifikovány hlavní důvody zaostalosti v SSA. 13 Easterly (2006) kritizuje J. Sachse a potažmo MDGs za plánovačský přístup k řešení chudoby nejen v SSA. Přirovnává MDGs k centrálnímu plánu, sestavenému v plánovacím centru, které umí nejlépe posoudit příčiny subsaharské chudoby a také umí naplánovat jejich odstranění právě pomocí plnění centrálního plánu implementace MDGs. Každá země by měla mít pět plánů včetně Investičního plánu, který by definoval velikost, načasování a náklady investic, které je třeba uskutečnit, Sachs (2004: 273). 56

57 Obr. č. 20: Hrubé domácí úspory v jednotlivých rozvojových regionech, (% HDP) Zdroj: Aybar a Lapavitas (2008) Z obou obrázků (číslo 20 a 21) vyplývá, že SSA má dlouhodobě nejnižší hrubou míru úspor z celého (rozvojového) světa. Pokud navíc úspory očistíme o spotřebu fixního kapitálu, odečteme míru snížení nerostných zásob a započítáme škody na životním prostředí, jsou výsledné čisté úspory záporné, viz obrázek číslo 21. Obr. č. 21: Hrubé a čisté úspory 2005 (% hrubého národního příjmu) Zdroj: GMR (2008) J. Sachs nízkou míru úspor v SSA vysvětluje pomocí těchto argumentů. Zaprvé obyvatelé postižení extrémní chudobou často nemohou spořit, protože celý svůj příjem utratí za základní 57

58 potraviny a jiné statky nutné pro přežití. Tito lidé nemají svobodu volby, jak ji běžně chápeme v kontextu ekonomické teorie, ale jejich chování je výsledkem diktátu přežití. Jen stěží můžeme u těchto lidí hovořit o časových preferencích a ochotě vzdát se současné spotřeby pro zvýšení spotřeby v budoucnosti. Omezení současné spotřeby by totiž v mnoha případech znamenalo smrt hladem, a tomuto faktu odpovídá i krátkodobý plánovací horizont populace zasažené absolutní chudobou. Druhým důvodem je vysoký populační růst v SSA. Průměrný roční populační růst dle HDR 2007/2008 byl v SSA mezi roky ,8 %, což je nejvyšší hodnota ze všech světových regionů. Dle stejného zdroje byl průměrný roční růst HDP na hlavu v letech mínus 0,5 %, mezi roky pak 0,5 %. Z těchto údajů pak plyne negativní vliv růstu populace na kapitálovou vybavenost práce per capita, která je jedním z determinantů produktivity práce resp. výše mzdy, která následně ovlivňuje celkový příjem domácností a podmiňuje tak jejich možnost spořit. Autoři studie Sachs, et al. (2004: 122) tvrdí, že i dobře spravované oblasti SSA uvízly v pasti chudoby... Více reforem a vládních změn samo o sobě nebude dostatečné na překonání této pasti chudoby. Zejména africká extrémní chudoba vede k nízké míře národních úspor, a ty dále vedou k nízkému či negativnímu ekonomickému růstu. Touto (přílišnou) orientací na nízké národní úspory však dochází k tomu, že J. Sachs (resp. OSN) přehlížejí, či minimálně podceňují ostatní příčiny chudoby v SSA. Kritici přístupu J. Sachse (a OSN) k MDGs tvrdí, že případné zvýšení míry národních úspor samo o sobě nemusí nutně implikovat snížení míry chudoby v SSA. Argumentují tím, že příčin subsaharské chudoby je velmi mnoho a zaměření se pouze na úspory je pro zlepšení situace v SSA nedostačující. Přibližme si tedy nyní názory některých autorů, kteří vidí hlavní důvody chudoby v SSA jinde, než je vidí J. Sachs a OSN. Například Collier (2008) (ve své prominentní knize) vidí příčiny africké stagnace v těchto základních čtyřech bodech. 1. Vysoké množství konfliktů ať již politicky, etnicky 14, či nábožensky motivovaných. Navíc chudé obyvatelstvo má dle autora větší sklony řešit problémy násilně, často občanskou válkou. 2. Těžba nerostných zdrojů nepřispívá k rozvoji ekonomiky, pokud neexistují vhodné instituce a organizace státu, které by zajistily, že se zdroje z nerostného bohatství nestanou kořistí úzké skupiny lidí. 3. Vnitrozemské státy bez přístupu k moři mají velmi omezené obchodní možnosti. 4. Zkorumpované vlády a nízká 14 Hranice afrických států často nerespektují přirozené hranice jednotlivých kmenů. 58

59 úroveň vzdělanosti. Autoři Lucas a Timmer (2005) naopak zdůrazňují důležitou roli zemědělství a trhu práce v procesu snižování míry extrémní chudoby. Pokud oba tyto sektory ekonomiky přispívají ke zvyšování produktivity práce, resp. přispívají k růstu příjmu na hlavu, pak plní úlohu dvou zásadních katalyzátorů ekonomického růstu a snižování chudoby v rozvojových zemích. A tak bychom mohli pokračovat. Příčiny extrémní chudoby v SSA můžeme hledat také v neformálních institucích a jejich vlivu na chování jednotlivců postižených absolutní chudobou. Tento přístup aplikovali mimo jiné i Bauer a Chytilová (2006), když hledali příčiny nízké míry afrických úspor. Svůj průzkum provedli v Ugandě v distriktu Mukono za účasti 910 respondentů různého věku a úrovně vzdělání. Výsledky shrnuli následovně. Každá investice vyžaduje čas, než přinese své plody. Podle výsledku Bauera a Chytilové (2006) je roční subjektivní diskontní míra Uganďanů extrémně vysoká (více než 300% ročně) a velmi silně spjatá s úrovní vzdělání. Nízká ochota čekat se projevuje požadavkem výrazně vyšší výnosnosti investic, protože lidé v Africe velmi silně diskontují budoucí užitky a preferují okamžitou spotřebu. To zákonitě vede k nižším investicím do fyzického a lidského kapitálu. Nízký podíl úspor a investic tedy nemusí být primárně způsoben externími vlivy, ale spíše důsledkem odlišnosti preferencí, Bauer a Chytilová (2006: 18). Bauer a Chytilová (2006) také dále uvádějí, že některé vzorce chování v afrických státech jsou velmi odlišné od západních neformálních institucí a aproximovat je konceptem homo oeconomicus je zcela neodpovídající africké realitě. Jako příklad uvádějí studii Etoung- Manguell (2000), která jako typické africké postoje zmiňuje následující charakteristiky: vysoce centralizovaná struktura tradičních autorit, zaměření se na minulost a přítomnost, ne budoucnost, odmítání tyranie času a nechuť k práci. Mezi další často zmiňované příčiny chudoby v SSA patří: časté ozbrojené konflikty a špatná geopolitická situace, krátká očekávaná délka dožití, špatný zdravotní stav subsaharské populace, častá podvýživa, nedostatečná infrastruktura, špatné vymezení vlastnických práv a špatná vymahatelnost práva obecně, odlišné neformální instituce, nerozvinutý kapitálový trh, málo produktivní sektor zemědělství, pomalé šíření technologií a mnoho dalších. Nízká míra národních úspor je tak pouze jednou z mnoha příčin subsaharské chudoby. Tím, že se J. Sachs a OSN jednostranně zaměřují pouze na úspory, opomíjejí další podstatné příčiny přetrvávající chudoby v SSA. 59

60 J. Sachs sice připouští, že příčin subsaharské chudoby je více, fakticky se však ve svých teoretických zdůvodněních pasti chudoby a návrzích strategií na překonání pasti chudoby zaměřuje zejména na nízkou míru úspor, jako na hlavní příčinu chudoby v SSA. Prohlášením nízkých úspor za hlavní příčinu subsaharské chudoby J. Sachs a OSN nedostatečně identifikují důvody chudoby v tomto regionu. Identifikace hlavních aspektů chudoby v SSA tak není úplná (dostatečná), což má zásadní dopady pro výběr vhodného nástroje sloužícího k boji s chudobou Výběr nástroje pro boj s chudobou OSN používá jako hlavní nástroj v boji proti extrémní chudobě rozvojovou pomoc ODA. Výběr ODA byl determinován právě výše popsanou (nedostatečnou) identifikací příčin chudoby v SSA. Protože SSA má nízkou míru národních úspor, mají transfery ODA dočasně financovat tento deficit úspor a podpořit tak kapitálovou akumulaci a potažmo ekonomický růst. Je však ODA tím vhodným (postačujícím) nástrojem pro snižování míry subsaharské chudoby, resp. naplňování prvního podcíle MDGs? ODA není postačujícím nástrojem už jen proto, že rozvojová pomoc byla za hlavní nástroj vybrána na základě neúplné (nedostatečné) identifikace příčin chudoby v SSA. Jestliže je tedy diagnóza nemoci špatná (či pouze nedostatečná) i zvolená léčba vycházející z této chybné diagnózy je špatná (či minimálně nepostačující k úplnému vyléčení pacienta). A to se stále držíme pouze vnitřní logiky projektu MDGs a vůbec jsme zatím nezohlednili kritické připomínky ostatních autorů k výběru ODA za hlavní nástroj OSN v boji s chudobou. Teprve v této kapitole se jasně ukazuje, jak důležitá je správná identifikace příčin chudoby pro výběr nástroje sloužícího ke snižování chudoby. Rozvojová pomoc (sama o sobě) není, dle názoru autora, vhodně zvolený (postačující) nástroj pro strategii snižování míry extrémní chudoby v SSA v rámci projektu MDGs. Některé argumenty, proč není ODA sama schopná vyřešit problémy extrémní chudoby v SSA, jsou uvedeny v následující podkapitole. 60

61 4.3. Příspěvek ODA ke snižování míry chudoby v subsaharské Africe 15 Stejně jako v předchozích odstavcích, i zde se nám stále znovu objevuje původní chyba J. Sachse a OSN: nedostatečně identifikované hlavní příčiny chudoby v SSA. Nevhodná identifikace přispěla k výběru nevhodného nástroje a nyní se ptáme, zdali nevhodný nástroj může vhodně působit na snižování chudoby v SSA? Logický rozpor je jasně patný. Ve třetí kapitole jsme ukázali, že míra extrémní chudoby se v SSA za posledních 25 let nijak významně nesnížila. Ani po zahájení projektu MDGs a masivním navýšení ODA nedošlo k výraznějšímu poklesu chudoby v SSA. Proč? Jaké jsou (kromě špatné identifikace příčin chudoby) další důvody toho, že desítky miliard dolarů investovaných každý rok ve formě ODA nepřispívají k (rychlejšímu) snižování míry chudoby v SSA? Významný kritik rozvojové pomoci W. Easterly uvádí, že pokud by platil předpoklad, že ekonomický růst si lze koupit pomocí ODA, tak za období let 1960 až 1994 by příjem na hlavu v Zambii musel být cca dolarů, místo skutečných 600 USD, (Easterly, 2001). Easterly (2006) popírá pozitivní efekty rozvojové pomoci na ekonomický růst a potažmo snižování chudoby v SSA. Tvrdí, že právě v Africe byla rozvojová pomoc nejvyšší, ale Afrika zaznamenala přesto nejnižší růst ze všech kontinentů. Také N. Birdsall (2007) ve své práci zpochybňuje roli rozvojové pomoci jako hlavního nástroje pro nastartování ekonomického růstu a snížení chudoby zejména v SSA. Nabízí alternativní pohled na subsaharskou Afriku, která podle ní není chycena v pasti chudoby (resp. pasti úspor), ale v pasti nedostatečných a slabých institucí. Formálních i neformálních. Toto svoje tvrzení opírá o fakt, že v SSA neexistuje silná, ekonomicky nezávislá střední třída, která jinak přispívá k vytvoření a udržování zdravých institucí, včetně základních institucí státu. Devarajan, Easterly a Pack (2002) se zabývali vlivem investic na ekonomický růst v Africe. Výsledkem jejich výzkumu je závěr, že neexistuje žádná prokazatelně silná vazba mezi navyšováním pomoci (ODA) a vyvoláním vyššího tempa růstu HDP. Tento závěr popírá základní teoretický předpoklad MDGs, a sice, že nízký ekonomický růst je zapříčiněn nedostatečnou mírou úspor (investic), které je zapotřebí externě do rozvojových ekonomik 15 Je důležité podotknout, že vliv rozvojové pomoci na ekonomický růst a potažmo na snižování míry chudoby je velmi diskutabilní. Existují autoři, kteří pomocí regresních analýz našli pozitivní vztah mezi (navyšováním) ODA a ekonomickým růstem. Existují však také autoři, kteří prokázali pravý opak. Blíže se této problematice věnuje podkapitola nazvaná Údaje o chudobě a jejich zpracování. 61

62 investovat ve formě ODA. Dle autorů navýšení pomoci samo o sobě na vyvolání vyššího HDP a splnění MDGs (v Africe) nestačí. Také Erixon (2005) patří do skupiny skeptiků, kteří nesdílejí názor, že ODA přispívá ke zvyšování ekonomického růstu v SSA (resp. snižování míry chudoby). Erixon tento svůj skepticismus zakládá na analýze časových řad dvou ukazatelů: růstu HDP na hlavu a poměru ODA k hrubému národnímu příjmu. Jak ukazuje obrázek číslo 22, přes zvyšující se poměr pomoci k národnímu příjmu zaznamenala Afrika pokles růstu HDP per capita. Vzhledem ke skutečnosti, že sledované období zahrnuje tři dekády, tak ani žádný, případně zpožděný pozitivní efekt rozvojové pomoci na ekonomický růst tento obrázek nenaznačuje. Obr. č. 22: Rozvojová pomoc a ekonomický růst v Africe (10-ti letý klouzavý průměr, %) Zdroj: Erixon (2005) Erixon (2005: 9) tvrdí: že ačkoliv výše uvedený obrázek sám o sobě nevyvrací myšlenku rozvojové pomoci, mějme na mysli, že Afrika od roku 1970 do roku 2000 obdržela přibližně 400 miliard dolarů pomoci, a žádný výsledek nevidíme. Erixon také zkoumal vztah rozvojové pomoci a ekonomického růstu v Asii a Indii. Tyto země jsou stejně jako SSA relativně chudé, ale na rozdíl od SSA zaznamenaly velké snížení míry 62

63 chudoby v posledních letech 16. Zejména díky Číně a jejím vysokým tempům ekonomického růstu bude velmi pravděpodobně první cíl MDGs splněn na celosvětové úrovni do konce roku Následující obrázek číslo 23 ukazuje vývoj vztahu pomoci a ekonomického růstu na příkladu jižní Asie. Ani zde však nenalézáme jasnou pozitivní vazbu mezi rozvojovou pomocí a ekonomickým růstem. Navíc je třeba zdůraznit, že výše pomoci byla v jižní Asii relativně nízká (maximum 2 % pomoc/gni), řádově nižší než v Africe (maximum 18 % pomoc/gni). Obr. č. 23: Ekonomický růst a rozvojová pomoc v jižní Asii (5-ti letý klouzavý průměr, %) Zdroj: Erixon (2005) Ani pokud se podíváme na dlouhodobý vztah rozvojové pomoci a ekonomického růstu v Číně a Indii, nenalezneme zde žádný významný a pozitivní dopad pomoci na ekonomický růst. Vývoj v Asii shrnuje Erixon (2005: 10) následovně: Na příkladu Asie vidíme, že pomoc nemá významný a pozitivní dopad na ekonomický rozvoj a nikde jinde to není patrnější než na ekonomickém vývoji Číny a Indie. 16 Bauer a Chytilová (2006: 16) uvádějí, že: mnoho expertů, kteří studovali východoasijský ekonomický zázrak během posledních dekád, došlo k závěru, že konfuciánské hodnoty a postoje jako důraz na budoucnost, práci, vzdělání a šetrnost hráli významnou roli ve východoasijských úspěších. I zde tedy nalézáme významný vliv neformálních institucí na ekonomický vývoj, stejně jako tomu bylo v případě míry úspor a ochotě spořit v subsaharské Africe. 63

64 Obr. č. 24: Ekonomický růst a rozvojová pomoc v Číně a Indii Zdroj: Erixon (2005) Na závěr své studie Erixon (2005) uvádí, že zvyšování ODA vede v některých afrických zemích k růstu jejich závislosti na rozvojové pomoci a současně, že ODA vytěsňuje domácí investice. Navyšování pomoci dle něj navíc může vést k podpoře zkorumpovaných vládních režimů a dalšímu omezování chabé africké demokracie. Proto doporučuje omezit poskytování rozvojové pomoci pouze na státy, které provádějí tržní reformy, a dále doporučuje jasně deklarovat, že rozvojová pomoc má pouze dočasný charakter. Současně by měly rozvinuté země otevřít své trhy a omezit ochranářská opatření zejména v sektoru zemědělských produktů. Obchod prokázal, že zvyšuje blahobyt. (Rozvojová) pomoc ne, Erixon (2005: 26). Autoři Burnside a Dollar (2000) ve své studii prokázali, že rozvojová pomoc může sice vést ke zvýšení ekonomického růstu, ovšem pouze za jistých podmínek. Těmito podmínkami autoři myslí vhodnou kombinaci a nastavení fiskální a monetární politiky včetně politiky zahraničního obchodu. V případě, že ekonomika má výše uvedené politiky nevhodně nastavené, pomoc nemá dle autorů žádný pozitivní vliv na ekonomický růst a nepřispívá tak ani ke snižování míry chudoby. Tato studie však byla často kritizována, zejména pro vágní 64

65 definici tzv. dobrých politik (good policies) viz např., (Easterly, Levine, a Roodman 2003 či Hansen a Tarp 2001). Kraay (2004) zpochybňuje jasně pozitivní vazbu mezi pomocí a ekonomickým růstem v SSA. Tvrdí, že pro tento závěr není dostatek empirických podkladů. Současně však netvrdí, že Afrika vůbec žádnou pomoc nepotřebuje. Mírní však očekávání spojená s jejími efekty na dlouhodobý ekonomický růst. Navíc zdůrazňuje důležitou roli formálních institucí při čerpání pomoci a odrazuje od přílišné generalizace v oblasti ODA. Tvrdí, že každá země je vysoce specifická, a proto je každá generalizace ohledně ODA a jejího vlivu na ekonomický růst nutným zkreslením. Jeho skeptický pohled na příspěvek rozvojové pomoci k ekonomickému růstu je podložen jeho odhady znázorněnými v obrázku číslo 25. Obr. č. 25: Odhadované příspěvky rozvojové pomoci k ekonomickému růstu (%) Zdroj: Kraay (2005) Obrázek číslo 25 představuje dekompozici ekonomického růstu na jeho hlavní determinanty. Jak již bylo uvedeno v druhé kapitole, ekonomický růst bývá někdy označován za tzv. černou 65

66 skříňku, což podporuje 61 % tzv. nevysvětlitelného růstu. Efekty pomoci na růst dle těchto odhadů dosahují pouze 4 %. Naopak kvalita institucí a přímé dopady hospodářské politiky mají váhu 17 %. Rozvojová pomoc tedy sice má pozitivní dopady na ekonomický růst, tyto jsou však velmi malé a empiricky špatně doložitelné. Větší vliv mají instituce, a proto rozvojová pomoc funguje lépe v zemích s lepším institucionálním prostředím. Dalším problémem spojeným s (navyšováním) ODA je dopad této pomoci na výběr daní v Africe. Dle McKinley (2007) se v současnosti pozornost zaměřuje především na rozvojovou pomoc, která má sloužit jako nástroj pro nastartování vyššího ekonomického růstu v SSA, resp. přispívat ke snižování chudoby. Přitom se dle autora opomíjí role domácích zdrojů a domácí výběr daní. Podle autora je chybou spoléhat se nyní na rozvojovou pomoc a až po roce 2015 (konec MDGs) zaměřit svoji pozornost na mobilizaci domácích zdrojů. Autor zdůrazňuje, že okamžitá mobilizace domácích zdrojů je nezbytná a to nejen pro dosažení MDGs, ale pro dosažení jakýchkoliv dlouhodobých rozvojových cílů. Jen pro doplnění, mezi roky 1990 a 1995 bylo průměrné roční daňové inkaso zemí v SSA 14, 1 % HDP, za období 2000 až 2005 tento poměr mírně stoupnul na 15, 9 % HD, McKinley (2007). Roy a Heuty (2005) se ptají, zda dosažení cílů MDGs k určitému datu je nezbytné a dostatečné pro udržitelný ekonomický růst a rozvoj. Co bude dále se zemí, která např. díky masivnímu navýšení ODA dosáhne na splnění cílů MDGs? Zajistí této zemi splnění kritérií MDGs budoucí prosperitu? Nemůže se země po splnění cílů MDGs a ukončení příjmu rozvojové pomoci opět vrátit do původního stádia? Odpovědi v neprospěch rozvojové pomoci autory studie dovedly k závěru, že další pomoc pouze prohlubuje závislost zemí na ODA a podkopává legitimitu MDGs. Ve výše uvedených odstavcích jsme uvedli některé argumenty, které vyvrací, či minimálně zpochybňují pozitivní vazbu mezi (navyšováním) ODA, ekonomickým růstem a snižováním míry chudoby v SSA. Je tak nalomena původní argumentace J. Sachse a OSN, že hlavní příčinu subsaharské chudoby (nízké úspory), lze řešit rozvojovou pomocí. S tímto problémem se však J. Sach vypořádal následovně: Aby pomoc (ODA) vyvedla zemi z pasti chudoby, musí být dostatečně velká a musí trvat dostatečně dlouho, aby zvýšila zásobu kapitálu nad kritickou (prahovou) úroveň. Malá a krátkodobá finanční pomoc mnoho nezmění Tento důležitý fakt je široce opomíjen. Často se pak tvrdí, že předchozí pomoc Africe téměř nepomohla. Ve skutečnosti to bylo způsobeno příliš malou pomocí, která nebyla schopná výrazněji stav věcí 66

67 ovlivnit, (Sachs, et al. 2004: 135). J. Sachs tak tvrdí, že přetrvávající vysoká míra chudoby je důsledkem nízké ODA. Tento závěr je poněkud diskutabilní. Mimo jiné se nabízí otázky: Jak dlouho musí ODA trvat, aby měla viditelný efekt, a o kolik se musí navýšit, aby vyvedla zemi z pasti chudoby? Také Easterly (2007) odmítá tezi, že MDGs nebudou v mnoha zemích naplněny, protože rozvojová pomoc byla příliš nízká, nebo byla poskytovaná po příliš krátkou dobu. Názory ohledně dopadů rozvojové pomoci na ekonomický růst se značně liší. Mírně převažující je nyní názor, že rozvojová pomoc může za jistých okolností (vhodné instituce, vhodná administrace pomoci, atd.) pozitivně přispívat k ekonomickému růstu dané ekonomiky. Prokazatelná, statisticky významná a jednoznačná obecná pozitivní vazba mezi rozvojovou pomocí a ekonomickým růstem však neexistuje. V regionu SSA rozvojová pomoc k výraznému snížení míry absolutní chudoby nepřispěla. Výsledkem je téměř stejná míra chudoby v tomto regionu za posledního čtvrt století. Jedním z důvodů nejasné vazby mezi ODA a ekonomickým růstem je problematické zpracování dat a údajů o chudobě nejen v SSA Údaje o chudobě a jejich zpracování Podle jedné skupiny autorů regresní analýzy dokazují pozitivní vliv ODA na ekonomický růst a potažmo na snižování chudoby. Jiní autoři tvrdí opak a také argumentují regresními analýzami. Jedním z dalších důvodů relativního selhávání MDGs může tedy být i nevhodnost zvolených indikátorů chudoby a jejich interpretace. Pojďme si tedy velmi stručně přiblížit některé kritické připomínky k měření chudoby (nejen v SSA). Data pro potřeby statistik zabývajících se chudobou jsou sbírána s pomocí národních i mezinárodních nejen statistických agentur. Mezi nejvíce exponované mezinárodní organizace podílející se na sběru dat relevantních pro potřeby (nejen) prvního cíle MDGs patří: OSN, IMF, WB, WTO, WHO, ILO, OECD, International Telecommunication Union a další, MDG Report (2008). Získat alternativní data pro zvýšení objektivity měření chudoby v SSA je prakticky nemožné, a proto i studie kritizující MDGs používají stejná data, ale rozdílnou metodiku. Dle poslední aktualizace databáze OSN provedené 15. ledna 2009 bylo z celkového počtu 50 zemí SSA pouze 27 zemí, kde bylo měření v rámci ukazatelů chudoby provedeno alespoň dvakrát. Některé země mají poslední měření z roku 2007 (např. Libérie), některé jiné (např. 67

68 Angola) mají poslední měření z roku Proto je obtížné sestavovat statistiky a mnohá data jsou pouze odhady. Většina zemí má poslední měření z roku 2005, proto většina grafů končí u tohoto data. Situace se ale postupně zlepšuje, což dokládají také údaje obsažené v obrázku číslo 26. Obr. č. 26: Podíl populace zahrnuté do průzkumů zabývajících se měřením chudoby (%) Zdroj: Chen, Ravallion a Sangraula (2008) I přes výrazné zvýšení podílu obyvatelstva reprezentovaného průzkumy je situace v SSA stále nejhorší na světě s tím, že aktuálně zveřejňované statistiky o výskytu chudoby tak zahrnují cca 70 % obyvatelstva SSA. Některé problémy s měřením chudoby již byly zmíněny v první kapitole. Jedná se zejména o otázku jak chudobu správně měřit a pomocí jakých ukazatelů. V tomto směru se vedou spory o to, zdali jsou čistě monetární indikátory (např. hranice chudoby dolar/den) dostatečně vypovídající na to, aby byly schopné podat pravdivý obrázek o míře chudoby v dané ekonomice, a navíc jaká nominální výše takovýchto ukazatelů má být zvolena, aby byl indikátor dostatečně důvěryhodný. Například Reddy (2008) se ptá, zdali je možné důvěřovat posledním zveřejněným datům Světové banky ohledně míry chudoby. Jedná se totiž o data, která determinují budoucí hospodářské politiky vůči MDGs. Jeho odpovědí je jasné ne. Neboť Světová banka používá mezinárodní hranici chudoby (1,25 USD/den), která je dle autora 68

69 příliš nízká, než aby pokryla nezbytné náklady na přežití. Argumentuje, že člověk v USA nemůže přežít za 1,25 USD na den (ceny roku 2005), nebo 1,4 USD/den v cenách roku Deaton (2002) ve své studii kritizoval nejen Světovou banku za metodologickou nekonzistenci při měření míry chudoby. Tato nekonzistence podle něj vedla ke konstrukci zkreslujícího trendu popisujícího snižování chudoby. Jeho výtky byly zapracovány do studie Chen a Ravallion (2004) a později aktualizovány ve studii Chen a Ravallion (2007). Obě posledně jmenované studie potvrzují klesající trend celosvětové chudoby, nicméně vývoj chudoby v SSA hodnotí jako drobné pozitivní zlepšení, které neznamená jasný klesající trend ve vývoji subsaharské chudoby. Pogge a Reddy (2006) kritizují arbitrární výběr mezinárodní hranice chudoby a extrapolace prováděné z omezených datových souborů, včetně chybných odhadů. Tyto chyby pak přispívají ke špatnému pochopení rozsahu světové extrémní chudoby a vedou k nesprávným závěrům, které dále zatemňují problematiku chudoby a boje proti ní. Reddy a Minoiu (2007) zpochybňují tvrzení o výrazném poklesu celosvětové míry chudoby od roku Rozporují údaje o poklesu míry chudoby v Číně a Indii z důvodů nekvalitní metodiky a nedůvěryhodných způsobů sběru dat o chudobě (zejména v Číně veřejně nepřístupné a nepodrobené mezinárodní komparaci). Na základě těchto skutečností docházejí autoři k závěru, že minulý ani současný trend v oblasti vývoje chudoby není známý a je potřeba zlepšit kvalitu měření chudoby. Kvalita studií zabývajících se vývojem chudoby bývá dle Rodmana (2007) diskutabilní a často dochází k manipulacím s daty za účelem potvrzení vlastní hypotézy. Jinou rovinou, kde by se dala vést pomyslná čára dělící autory zabývající se problematikou chudoby, je jejich příslušnost k organizaci, ve které pracují. Autoři (např. Chen a Ravallion) pracující pro mezinárodní organizace jako OSN, WB či IMF spíše souhlasí s oficiálními závěry těchto organizací. Zatímco autoři působící mimo sféru těchto organizací, či jejich bývalý zaměstnanci jsou spíše kritičtí ke zveřejňovaným závěrům těchto institucí (např. Reddy, Pogge, Easterly). Rodríguez (2007) zpochybňuje studie zabývající se regresními analýzami zaměřenými na ekonomický růst a jeho determinanty. Upozorňuje na nebezpečí přílišného zjednodušení 69

70 skutečných problémů v ekonometrických modelech a nabádá politiky, kteří se řídí podle výsledků těchto modelů k ostražitosti. Svoje tvrzení opírá také o práci autorů Hausman, Rodrik a Velasco (2004), kteří zkoumali ekonomický růst a jeho determinanty pomocí tzv. růstové diagnostiky. Tento postup spočívá v hledání dílčích příčin pomalého ekonomického růstu. Je důležité zdůraznit, že tento přístup se snaží být místně i časově specifický. Celá metoda je přiblížena na obrázku číslo 27, konkrétně se jedná o ekonomiku trpící nízkou mírou investic. To může být vhodná aproximace pro některou ze zemí SSA. Obr. č. 27: Metoda dekompozice dle tzv. růstové diagnostiky Zdroj: Rodríguez (2007) Pomocí série otázek se v tomto přístupu snažíme odhalit dílčí příčiny pomalého tempa ekonomického růstu. První otázka v našem případě zní: zdali se tak děje kvůli nízkým výnosům z investic, nebo kvůli vysokým nákladům na půjčky. Podle odpovědi se postupuje ve směru naznačeném šipkami. Po sérii otázek a odpovědí by měl badatel dospět k základní příčině nízkých investic v dané ekonomice. Problémem tohoto přístupu a jeho aplikace na země SSA je fakt, že většina zemí trpí všemi příčinami uváděnými na nejnižší úrovni v dekompozičním schématu na obrázku č. 27. V tomto světle se vytrácí kouzlo tohoto 70

71 přístupu, a sice identifikovat a osamostatnit pomocí série otázek hlavní příčinu daného problému a intenzivně se zaměřit na její řešení Další problematické rysy Rozvojových cílů tisíciletí V této podkapitole bych rád zmínil několik osobních postřehů, které jsem během studia problematiky MDGs zaznamenal a domnívám se, že by měly v této práci zaznít. Některé z připomínek mohou sloužit jako případná doporučení pro lepší implementaci MDGs v SSA Rozvojové cíle tisíciletí byly nevhodně naplánované Moje první připomínka se týká vnitřního naplánování projektu MDGs. Iniciativa MDGs byla oficiálně zahájena v roce Nejvyšší státnici a představitelé členských států OSN v tomto roce schválili a přijali projekt MDGs. Rok 2000 byl zřejmě vybrán jako významný jubilejní rok, který otevírá nové tisíciletí. Odtud také název Rozvojové cíle tisíciletí. Ačkoliv MDGs byly schváleny a přijaty již v roce 2000, teprve v roce 2002 vznikl poradní orgán MDGs tzv. Millennium Project, vedený již mnohokráte zmiňovaným J. Sachsem. Tento poradní orgán OSN měl za úkol vypracovat strategie pro dosahování MDGs. Až teprve v roce 2005 tento poradní orgán vydal zásadní studii UN (2005), která definovala postoje a strategie OSN vůči MDGs. Uběhlo tedy 5 let, celá 1/3 doby MDGs, než OSN měla praktický návod, jak postupovat, aby byly MDGs pokud možno celosvětově do konce roku 2015 naplněny. Osobně se domnívám, že atraktivní a z pohledu politického marketingu zajímavý rok 2000 byl použit pro oznámení (staro)nové iniciativy (iniciativy tisíciletí) boje s chudobou. Teprve po tomto politickém aktu následovalo relativně dlouhé období příprav a realizací vlastní struktury MDGs a návrhů strategií vedoucích k naplnění Rozvojových cílů tisíciletí. Domnívám se tedy, že v počáteční fázi MDGs panovala jistá neujasněnost ohledně toho, jak MDGs vůbec realizovat Jednostranný pohled J. Sachse a jeho týmu Také se domnívám, že OSN byla velmi silně ovlivněna pouze jedním názorovým proudem reprezentovaným J. Sachsem a jeho týmem. Představy J. Sachse, jeho zdůvodnění pasti chudoby a řešení v podobě zvýšení ODA byly plně akceptovány jako oficiální východiska OSN. Poté byla na základě tohoto rozboru příčin chudoby distribuována rozvojová pomoc v řádech stovek miliard USD. Myslím si, že tento přístup k rozvojové pomoci učil z ODA univerzální nástroj pro řešení problémů chudoby v SSA nehledě na příčiny, které tuto chudobu (spolu)způsobují. 71

72 Přehlížené faktory Zde bych se rád stručně věnoval dvěma faktorům, které dle mého názoru ovlivňují míru extrémní chudoby v SSA, ale nebyla jim v oficiálním projektu MDGs věnována žádná, nebo pouze minimální pozornost. Prvním přehlíženým faktorem je dle mého názoru technologická změna. Technologický pokrok obecně (např. v Solowově modelu ekonomického růstu) zvyšuje efektivitu kapitálu a bývá někdy označován za hlavní dlouhodobý determinant ekonomického růstu, McKinley (2005). Koncept MDGs však s technologickým pokrokem vůbec nepracuje. J. Sachs ve svém teoretickém zdůvodnění pasti chudoby předpokládá konstantní technologickou úroveň. Druhým, dle mého názoru opomíjeným faktorem při zkoumání příčin chudoby v SSA jsou neformální instituce. Velice zajímavá studie Bauer a Chytilová (2006) naznačuje, že ačkoliv mohou být nízké úspory hlavní příčinou chudoby v SSA, (navyšování) ODA tento problém neodstraní. Extrémně vysoká diskontní míra obyvatel Ugandy (přes 300 % ročně) poukazuje na fakt, že: Nízký podíl úspor a investic nemusí být primárně způsoben externími vlivy, ale spíše důsledkem odlišnosti preferencí, (Bauer a Chytilová, 2006: 18). Na závěr této podkapitoly se podívejme na rozdělení příčin africké chudoby podle Bauera a Chytilové (2006). Tito autoři sestavili matici možných příčin dlouhodobé africké chudoby. Příčiny chudoby dělí na externí a interní, navíc způsobené chováním lidí a způsobené chováním vlád. Externí příčiny nemohou Afričané ovlivnit, interní příčiny ano. Výslednou matici příčin chudoby zachycuje obrázek číslo 28. Osobně se domnívám, že zatím relativně málo zmapovanou oblastí jsou právě neformální instituce Afričanů (kvadrant: Interní volby a Chování lidí v obrázku č. 28). Studium neformálních institucí v SSA by mohlo přispět k lepšímu pochopení nejen příčin chudoby, ale také k nalezení vhodných způsobů řešení této chudoby. 72

73 Obr. č. 28: Matice příčin africké chudoby Zdroj: Bauer a Chytilová (2006) 73

74 Finanční krize a Rozvojové cíle tisíciletí Finanční krize má mnoho dopadů nejen na země SSA. Současný pokles cen komodit snižuje zisky těch zemí SSA, které exportují svoje nerostné suroviny do zahraničí. Posilující dolar prodražuje umořování dluhů, které jsou denominovány v USD. Zvýšená volatilita trhů zvyšuje nejistotu ohledně případných budoucích investic v SSA. Ochranářská opatření v oblasti mezinárodního obchodu, která v důsledku finanční krize mají tendenci narůstat, představují další problém pro region SSA související se současným ekonomickým zpomalením. Dle GMR (2009) může finanční krize oddálit splnění MDGs. Finanční krize také zásadně zvýšila nejistotu a nepředvídatelnost ohledně budoucí výše ODA. Navíc v důsledku zvýšené volatility na měnových trzích a posílení dolaru došlo ke snížení ODA z titulu kurzových změn o 6,6 milionů USD v souvislosti s finanční krizí, GMR (2009). Nebezpečí spojená s volatilitou a nepravidelností poskytování rozvojové pomoci, jsou také dle Riddella (2007) zásadními problémy, kterým dnes rozvojová pomoc čelí. Tato nejistota ohledně budoucí pomoci zásadně ztěžuje plánování a využití ODA v rozvojových ekonomikách. Podrobněji o dopadech finanční krize na MDGs a země SSA viz např. GMR (2009) Závěr V úvodu této kapitoly jsme si položili hlavní otázku, proč MDGs nepřispívají k (rychlejšímu) snižování míry absolutní chudoby v SSA? Kromě obecných faktorů představuje odpověď na tuto otázku zodpovězení tří dílčích podotázek. Zaprvé jsme si kladli otázku, zdali J. Sachs resp. OSN správně (dostatečně) identifikovali hlavní příčinu/příčiny subsaharské chudoby? Autor se domnívá, že ne. Jako hlavní příčina chudoby v SSA byla označena nízká míra národních úspor. Nízké úspory jsou sice jednou z příčin chudoby v subsaharské Africe, ale takto úzce definovaná příčina chudoby opomíjí mnoho dalších důvodů africké zaostalosti. Proto je identifikace příčin subsaharské chudoby dle názoru autora nedostatečná. Zadruhé jsme se ptali, jestli J. Sachs resp. OSN zvolili vhodný (postačující) nástroj pro řešení problému chudoby v SSA? Domnívám se, že ne. Jako hlavní nástroj byla vybrána rozvojová pomoc. Důvodem, proč byla vybrána právě ODA je fakt, že dle logiky nedostatečných úspor má ODA dočasně nahrazovat deficit domácích úspor a podporovat tak ekonomický růst. 74

75 Rozvojová pomoc však sama o sobě ke snižování chudoby automaticky nevede. Její efektivní působení na snižování chudoby je podmíněno mnoha faktory, které však nebyly zohledněny, protože identifikace příčin chudoby byla, dle mého názoru, nedostatečná. Zatřetí. Přispělo použití ODA ke snížení míry chudoby v SSA? Opět se domnívám, že nepřispělo. Na základě nedostatečné identifikace hlavních příčin chudoby v SSA byl zvolen nepostačující hlavní nástroj (ODA). Nevhodný nástroj (sám o sobě) pak jen stěží může přispívat ke snižování míry absolutní chudoby v SSA. Data o vývoji extrémní chudoby v SSA potvrzují, že míra absolutní chudoby se za posledních 25 let téměř nesnížila. ODA zde tedy neměla téměř žádný vliv na snížení míry chudoby. Poté, co jsme objasnili faktory přispívající k nenaplňování prvního podcíle MDGs v SSA, jsme se věnovali problematice zpracování údajů o chudobě. Dále byly v kapitole uvedeny některé další poznámky k problematice MDGs. Také jsme se stručně zmínili o vlivu současné finanční krize na MDGs a SSA. MDGs nepřispívají k (výraznějšímu) snižování míry extrémní chudoby v SSA, mimo jiné i proto, že byly na počátku nedostatečně identifikovány hlavní příčiny chudoby. To se projevilo ve výběru nevhodného nástroje pro boj s chudobou. A tento nástroj skutečně v reálném prostředí SSA selhal (jak to zatím při pohledu na statistiky vypadá) a téměř nepřispěl ke snížení míry absolutní chudoby v subsaharské Africe. 75

76 Závěr Hlavním cílem této práce bylo zhodnotit míru naplňování MDGs v SSA a odpovědět na otázku, proč MDGs nepřispívají k (rychlejšímu) snižování míry absolutní chudoby v SSA? V první kapitole jsme se seznámili se základní logikou MDGs a stručnou genezí této iniciativy OSN. Seznámili jsme se se třemi indikátory chudoby, které používá OSN pro potřeby prvního podcíle MDGs. Druhá kapitola byla věnována oficiálním východiskům MDGs. Snažili jsme se odhalit ekonomickou logiku, kterou OSN používá pro zdůvodnění současné podoby MDGs. Zjistili jsme, že dle OSN, je hlavní příčinou subsaharské zaostalosti nízká míra národních úspor, která podvazuje ekonomický růst v tomto regionu. OSN vidí řešení tohoto problému v masivním navýšení rozvojové pomoci, která má dočasně překlenout deficit domácích úspor. Zdali tato logika funguje či ne, nám napověděla třetí kapitola. V té jsme se věnovali reálnému vývoji míry chudoby v SSA od roku Na základě vývoje ukazatelů chudoby jsme dokázali, že region SSA jako celek zaznamenal minimálně od roku 1990 pouze velmi nepatrné snížení míry extrémní chudoby. Jisté náznaky zlepšení z posledních let nelze zatím prohlásit za dlouhodobý trend. Region SSA tak neplní první podcíl MDGs, a to podle všech tří indikátorů chudoby, které jsme použili ve třetí kapitole. Subsaharská Afrika nadále zůstává jediným světovým regionem, kde se míra extrémní chudoby dlouhodobě pohybuje okolo hranice 50 %. Proč tedy MDGs nepřispívají k (rychlejšímu) snižování míry absolutní chudoby v SSA? Proč je po uplynutí téměř 2/3 funkčního období MDGs míra extrémní chudoby v SSA stále na téměř stejné úrovni? A proč stovky miliard oficiální rozvojové pomoci (poskytnuté v rámci MDGs) nepřispěly k (výraznějšímu) snížení chudoby v tomto regionu? Odpovědi na tyto otázky bychom měli hledat již při konstituování MDGs. Domnívám se, že OSN identifikovala hlavní příčiny/příčinu subsaharské chudoby příliš úzce, a proto nedostatečně. Nízká míra národních úspor sama o sobě, dle autora, nevysvětluje plně příčiny subsaharské chudoby. Například vliv neformálních institucí na chování obyvatel postižených absolutní chudobou je v konceptu OSN a nízkých úspor zcela opomíjen. 76

77 Protože, dle názoru autora, OSN nedostatečně identifikovala hlavní příčiny subsaharské chudoby, byl zvolen nevhodný (nepostačující) hlavní nástroj v boji s chudobou oficiální rozvojová pomoc. Rozvojová pomoc však sama o sobě ke snižování míry chudoby nevede. Její efektivní působení na chudobu je podmíněno mnoha faktory, které však nebyly zohledněny, protože identifikace příčin chudoby byla dle mého názoru nedostatečná. Proto se domnívám, že použití ODA ke snížení míry chudoby v SSA nepřispělo, nebo pouze velmi málo. Na základě nedostatečné identifikace hlavních příčin chudoby v SSA byl zvolen nepostačující hlavní nástroj (ODA). Nevhodný nástroj (sám o sobě) jen stěží může přispívat ke snižování míry absolutní chudoby v SSA. Údaje o skutečném vývoji extrémní chudoby v SSA ukazují, že míra absolutní chudoby se v této oblasti za posledních 25 let téměř nesnížila navzdory již vynaložené rozvojové pomoci. První podcíl MDGs tak není v SSA v současnosti naplňován a s velkou pravděpodobností SSA do konce roku 2015 (tj. do konce MDGs) první cíl nesplní. Důvodů tohoto neplnění je mnoho. Jedním z nich je také nevhodná strategie OSN v boji s chudobou v rámci MDGs. Budoucí výzkum by se měl, dle mého názoru, zabývat více institucionálním prostředím SSA a vlivem institucí na chudobu obecně. Zejména studium neformálních institucí v subsaharské Africe by mohlo přispět k lepšímu poznání příčin chudoby v SSA a dále by mohlo napomoci s řešením tohoto, pro subsaharskou Afriku, letitého problému. 77

78 Seznam použité literatury 1. AYBAR a LAPAVITAS. The Urgent Need for Financial Reform to Mobilise Saving in Sub-Saharan Africa [online] [cit ] Dostupné na: <http://ideas.repec.org/p/ipc/opager/50.html>. 2. BARRO, J. R. Macroeconomics. 5. vyd. Cambridge, Mass: MIT Press, s. ISBN BAUER a CHYTILOVÁ. Opomíjená heterogenita lidí aneb proč Afrika dlouhodobě neroste [online] [cit ] Dostupné na: <http://ideas.repec.org/p/fau/wpaper/wp2006_18.html>. 4. BIRDSALL, N. Do No Harm: Aid, Weak Institutions, and the Missing Middle in Africa [online] Center for Global Development Working Paper č. 133, Washington, leden [cit ]. Dostupné na: <http://www.cgdev.org/content/general/detail/13115>. 5. BLOOM, CANNING a SEVILLA. The Effect of Health on Economic Growth: Theory and Evidence [online] NBERG Workin Paper Series, Working Paper č. 8587, 2001 [cit ]. Dostupné na: <http://www.nber.org/papers/w8587.pdf>. 6. BOND, LEBLEBICIOGLU a SCHIANTARELLI. Capital Accumulation and Growth - A New Look at the Empirical Evidence [online] [cit ]. Dostupné na: < 7. BOURGIGNON, F. Absolute poverty, relative deprivation and social exclusion [online] Berlin, [cit ]. Dostupné na: <http://www.gdsnet.org/classes/bourgignonrelativedeprivation.pdf>. 8. BURNSIDE a DOLLAR. Aid, Policies, and Growth. American Economic Review, 2000, str CAMERON, R. Stručné ekonomické dějiny světa. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, s. ISBN CHEN a RAVALLION. How Have the World s Poorest Fared since the Early 1980s? [online] 2004, [cit ]. Dostupné na: <http://mdgs.un.org/unsd/mdg/resources/attach/capacity/chen%20&%20ravallion %20(WBRO%202004).pdf>. 11. CHEN a RAVALLION. Absolute Poverty Measures for the Developing World, [online] březen 2007, Development Research Group [cit ]. Dostupné na:<http://mdgs.un.org/unsd/mdg/resources/attach/capacity/chen%20&%20ravallio n%20(2007).pdf>. 12. CHEN a RAVALLION. Dolar a Day Revisited [online] květen 2008, The World Bank Reseach Paper č [cit ]. Dostupné na: <http://wwwwds.worldbank.org/external/default/wdscontentserver/iw3p/ib/2008/0 9/02/ _ /Rendered/PDF/wps4620.pdf>. 78

79 13. CHEN, RAVALLION a SANGRAULA. The Developing World Is Poorer Than We Thought, But No Less Successful in the Fight against Poverty [online] srpen 2008, The World Bank Reseach Paper č [cit ]. Dostupné na: <http://wwwwds.worldbank.org/external/default/wdscontentserver/iw3p/ib/2008/0 8/26/ _ /Rendered/PDF/WPS4703.pdf>. 14. CLARK, A. D. The Capability Approach: Its Development, Critiques and Recent Advances [online] Global Poverty Research Group, [cit ]. Dostupné na: <http://www.gprg.org/pubs/workingpapers/pdfs/gprg-wps-032.pdf>. 15. CLEMENS, KENNY a MOSS. The Trouble with the MDGs: Confronting Expectations of Aid and Development Success [online] Center for Global Development Working Paper 40, květen 2004, Washington. [cit ]. Dostupné na: <http://www.cgdev.org/content/publications/detail/2749>. 16. COLLIER, P. Flight Capital as a Portfolio Choice, World Bank Policy Research Paper 2066, únor COLLIER, P. The Bottom Billion: Why the Poorest Countries are Failing and What Can Be Done About It, Oxford University Press, s. ISBN CONCEICAO a BANDURA. Measuring Subjective Wellbeing: A Summary Review of the Literature [online] [cit ]. Dostupné na: <http://www.undp.org/developmentstudies/docs/subjective_wellbeing_conceicao_ban dura.pdf>. 19. CORTRIGHT, J. New Growth Theory, Technology and Learning A Practitioner s Guide [online]. Rewievs of Economic Development Literature and Practise č. 4, 2001 [cit ]. Dostupné na: <http://www.eda.gov/imagecache/edapublic/documents/pdfdocs/1g3lr_5f7_5fcortri ght_2epdf/v1/1g3lr_5f7_5fcortright.pdf>. 20. DEATON, A. How to monitor poverty for the Millennium Development Goals [online] 2002 [cit ]. Dostupné na: <http://unstats.un.org/unsd/methods/poverty/deaton%20march%202003%20how%2 0to%20Monitor%20poverty%20for%20the%20MDG.pdf>. 21. DEVARAJAN, S. The Cost of Attaining the Millennium Development Goals [online] 2002 [cit ]. Dostupné na: <http://www.unsystem.org/ngls/2002the%20costs%20of%20attaining.pdf>. 22. DEVARAJAN, EASTERLY a PACK. Low Investment is not the Constraint on African Development [online] Center for Global Development Working Paper č. 13, říjen 2002, Washington [cit ]. Dostupné na: <http://www.cgdev.org/content/publications/detail/2778>. 23. DOHLMAN a SODERBACK. Economic growth versus poverty reduction: A hollow debate? OECD Observer magazine, April

80 24. DOLLAR a KRAAY. Growth IS Good for the Poor [online] [cit ]. Dostupné na: <http://siteresources.worldbank.org/dec/resources/22015_growth_is_good_for_poo r.pdf>. 25. EASTERLY, W. The Ghost of Financing Gap: Testing the Growth Model Used in the International Financial Institutions. Journal of Development Economics 60 (2): , EASTERLY, W. The Elusive Quest for Growth. Cambridge, MA: MIT Press, EASTERLY, W. Can Foreign Aid Buy Growth, The Journal of Economic Perspectives, č. 17/3 2003, s , American Economic Association. Dostupné na: <http://www.jstor.org/stable/ Accessed: 27/11/ :48>. 28. EASTERLY, LEVINE a ROODMAN. New Data, New Doubts: Revisiting Aid, Policies and Growth. Working Paper č. 26. Washington: Center for Global Development, EASTERLY, W. Reviling the 50s: the Big Push, Poverty Traps, and Takeoffs in Economic Development [online]. International Poverty Center, Poverty in Focus, srpen [cit ] Dostupné na: < >. 30. EASTERLY, W. The Big Push Déjà Vu: A Review of Jeffrey Sachs's "The End of Poverty: Economic Possibilities for Our Time [online] Journal of Economic Literature, Vol. 44, No. 1, Mar., 2006, str [cit ]. Dostupné na: <http://www.jstor.org/stable/ >. 31. EASTERLY, W. The White Man's Burden: Why the West's Efforts to Aid the Rest Have Done So Much Ill and So Little Good, Penguin, s. ISBN EASTERLY, W. How the Millennium Development Goals are Unfair to Africa [online]. únor 2008 [cit ] Dostupné na: <http://www.csbsju.edu/clemens/images/clemens2005.pdf>. 33. THE ECONOMIST: The magnificent seven, April 27th, ERIXON, F. Aid and development: will it work this time? [online]. International Policy Network, [cit ] Dostupné <http://www.policynetwork.net/uploaded/pdf/aid_&_development_final.pdf>. na: 35. FUHRER, H. The Story of Official Development Assistance [online] Organisation for Economic Co-operation and Development, Paris, [cit ]. Dostupné na: <http://www.oecd.org/dataoecd/3/39/ pdf>. 36. HANSEN a TARP. Aid and Growth Regressions. Journal of Development Economics 64,

81 37. HAUSMANN, RODRIK a VELASCO. Growth Diagnostics [online] Harvard University, [cit ]. Dostupné na: <http://ksghome.harvard.edu/drordik/barcelonasep20.pdf>. 38. HOLMAN, R. a kol. Dějiny ekonomického myšlení. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, s. ISBN X. 39. KONECKY a PALM. Millennium Villages Handbook: A Practitioner's Guide to the Millennium Villages Approach [online] Earth Institute at Columbia University, New York, [cit ]. Dostupné na: <http://www.millenniumvillages.org/docs/mvp_handbook_complete_18jun08.pdf>. 40. KRAAY, A. Aid, Growth, and Poverty, The World Bank, Presentation for IMF Seminar on Foreign Aid and Macroeconomic Management Maputo, Mozambique, March 14-15, LUCAS a TIMMER. Connecting the Poor to Economic Growth: Eight Key Questions. [online] Center for Global Development Working Paper č. 150, duben [cit ]. Dostupné na: <http://www.cgdev.org/content/publications/detail/2791/>. 42. MADEIROS, M. Poverty, Inequality and Redistribution: A Metodology to Define The Rich. UNDP International Poverty Center, Working Paper no. 18, May MANKIW, ROMER a WEIL. A Contribution to the Empirics of Economic Growth [online] NBERG Workin Paper Series, Working Paper no. 3541, 1990 [cit ]. Dostupné na: <http://www.nber.org/papers/w3541.pdf>. 44. MASLOW, A. H. A Theory of Human Motivation, Psychological review 50, 1943, str MCKINLEY, T. Economic Alternatives for Sub-Saharan Africa: Poverty Traps, MDG-Based Strategies And Accelerated Capital Accumulation, Draft Paper pro G-24 Meeting, September MCKINLEY, T. Raising Domestic Revenue for the MDGs: Why Wait until 2015 [online]. International Poverty Center, Poverty in Focus, červen [cit ] Dostupné na: < 47. MDG Report The Millennium Development Goals Report 2005 [online]. New York, [cit ]. Dostupné na: <http://mdgs.un.org/unsd/mdg/resources/static/products/goals2005/english.pdf>. 48. MDG Report The Millennium Development Goals Report 2006 [online]. New York, [cit ]. Dostupné na: <http://mdgs.un.org/unsd/mdg/resources/static/products/progress2006/mdgreport2 006.pdf>. 81

82 49. MDG Report The Millennium Development Goals Report 2007 [online]. New York, [cit ]. Dostupné na: <http://mdgs.un.org/unsd/mdg/resources/static/products/progress2007/unsd_mdg _Report_2007e.pdf>. 50. MDG Report The Millennium Development Goals Report 2008 [online]. New York, [cit ]. Dostupné na: < 51. OECD. Shaping the 21st Century: The Contribution of Development Co-operation [online]. Paris, 1996 [cit ]. Dostupné na: <http://www.oecd.org/dataoecd/23/35/ pdf>. 52. OECD. The DAC Guidelines: Poverty Reduction [online]. Paris, 2001 [cit ]. Dostupné na: <http://www.oecd.org/dataoecd/47/14/ pdf>. 53. OECD. Making poverty Reduction Work: OECD s Role in Development Partnership [online]. Paris, [cit ]. Dostupné na: <http://www.oecd.org/dataoecd/31/5/ pdf>. 54. OECD. Promoting Private Investment for Development:The Role of ODA [online]. Paris, [cit ]. Dostupné na: < 55. OECD. Promoting Pro-Poor Growth: Key Policy Messages [online]. Paris, 2006b. [cit ]. Dostupné na: < 56. Oficiální seznam indikátorů MDGs [online] [cit ]. Dostupné na: < 57. POGGE a REDDY. The Extent, Distribution and Trend of Global Income Poverty [online] 2006 [cit ]. Dostupné na: <http://ssrn.com/abstract=936772>. 58. REDDY a POGGE. How Not to Count the Poor [online] 2005 [cit ]. Dostupné na: <http://www.columbia.edu/~sr793/countshort.pdf>. 59. REDDY a MINOIU. Has World Poverty Really Fallen? [online] září 2007 [cit ]. Dostupné na: <http://www.columbia.edu/~sr793/worldpovertyroiw.pdf>. 60. REDDY, S. The World Bank s New Poverty Estimates Digging Deeper Into A Hole [online] srpen 2008 [cit ]. Dostupné na: 61. RODRÍGUEZ, F. Policymakers Beware: The Use and Misuse of Regressions in Explaninig Economic Growth [online]. International Poverty Center, Poverty in Focus, listopad [cit ] Dostupné na: < >. 62. ROODMAN, D.,The Anarchy of Numbers: Aid, Development, and Cross-Country Empirics [online] květen 2007, Center for Global Development Working Paper č. 32. [cit ]. Dostupné na: <http://ssrn.com/abstract= >. 82

83 63. ROY a HEUTY. Investing in Development: the Millennium Development Goals, Aid and Sustainable Capital Accumulation [online] 2005 Dostupné na: <http://goliath.ecnext.com/coms2/gi_ /investing-in-development-themillennium.html>. 64. SACHS, J. et al. Ending Africa s Poverty Trap [online]. Brookings Papers on Economic Activity 1, [cit ]. Dostupné na: <http://www.unmillenniumproject.org/documents/bpeaendingafricaspovertytrapfi NAL.pdf>. 65. SACHS, J. The End of Poverty, New York: Penguin Press, s. ISBN UNDP. The Millennium Developmnet Goals in Africa: promises & progress [online]. New York, červen [cit ] Dostupné na: <http://www.undg.org/archive_docs/246the_millennium_development_goals_in_af rica Progress_and_Promises_-_The_MDGs_in_Africa.pdf>. 67. UNDP. Human Development Report 2004: Cultural liberty in today s diverse world [online]. New York, červen [cit ] Dostupné na: <http://hdr.undp.org/en/media/hdr04_complete.pdf>. 68. UNDP. What is poverty? Concepts and measures [online]. International Poverty Center, Poverty in Focus, prosinec [cit ] Dostupné na: <http://www.undp-povertycentre.org/pub/ipcpovertyinfocus9.pdf>. 69. UNDP. Human Development Report 2007/2008: Fighting climate change: Human solidarity ina divided world [online]. New York, červen [cit ] Dostupné na: <http://hdr.undp.org/en/media/hdr_ _en_complete.pdf>. 70. UNITED NATIONS. Charter of The United Nations [online]. San Francisco, [cit ]. Dostupné na: <http://www.un.org/aboutun/charter/index.shtml>. 71. UNITED NATIONS. Copenhagen Declaration on Social Development [online]. Copenhagen, [cit ]. Dostupné na: < 72. UNITED NATIONS. United Nations Millennium Declaration [online]. New York, [cit ]. Dostupné na: < 73. UNITED NATIONS. Road map towards the implementation of the United Nations Millennium Declaration [online]. New York, [cit ]. Dostupné na: <http://www.unmillenniumproject.org/documents/a56326.pdf>. 74. UNITED NATIONS. Monterrey Consensus on Financing for Development [online]. Monterrey, [cit ]. Dostupné na: < 83

84 75. UNITED NATIONS. Indicators for Monitoring the Millennium Development Goals [online]. New York, [cit ]. Dostupné na: < 76. UNITED NATIONS. Investing in Development A Practical Plan to Achieve Millennium Development Goals [online]. New York, [cit ]. Dostupné na: <http://www.unmillenniumproject.org/reports/index.htm>. 77. UNITED NATIONS. Millennium Development Goals: 2005 Progress Chart [online]. New York, 2005b. [cit ]. Dostupné na: <http://mdgs.un.org/unsd/mdg/resources/static/products/progress2005/mdg2005progr esschart.pdf>. 78. UNITED NATIONS. Doubling Aid: Making the Big Push work [online]. New York, [cit ]. Dostupné na: < 79. UNITED NATIONS. Progress towards the Millennium Development Goals, [online]. New York, 2006b. [cit ]. Dostupné na: <http://mdgs.un.org/unsd/mdg/resources/attach/products/progress2005/goal_1.pdf>. 80. UNITED NATIONS. Millennium Development Goals: 2006 Progress Chart [online]. New York, 2006c. [cit ]. Dostupné na: <http://mdgs.un.org/unsd/mdg/resources/static/products/progress2006/mdgprogress Chart2006.pdf>. 81. UNITED NATIONS. Millennium Development Goals Report: Statistical Annex 2006 [online]. New York, 2006d. [cit ]. Dostupné na: <http://mdgs.un.org/unsd/mdg/resources/static/data/unsd%20mdg%20report% %20statistical%20annex%20r15.pdf>. 82. UNITED NATIONS. Millennium Development Goals Report: Statistical Annex 2007 [online]. New York, [cit ]. Dostupné na: <http://mdgs.un.org/unsd/mdg/resources/static/data/2007%20stat%20annex.pdf>. 83. UNITED NATIONS. Millennium Development Goals: 2007 Progress Chart [online]. New York, 2007b. [cit ]. Dostupné na: <http://mdgs.un.org/unsd/mdg/resources/static/products/progress2007/mdg_report _2007_Progress_Chart_en.pdf>. 84. UNITED NATIONS. The Millennium Development Goals Report [online]. New York, [cit ]. Dostupné na: <http://mdgs.un.org/unsd/mdg/resources/static/products/progress2008/mdg_report _2008_En.pdf>. 85. UNITED NATIONS. Millennium Development Goals: 2008 Progress Chart [online]. New York, 2008b. [cit ]. Dostupné na: <http://mdgs.un.org/unsd/mdg/resources/static/products/progress2008/mdg_report _2008_Progress_Chart_En.pdf>. 84

85 86. UNITED NATIONS. Millennium Development Goals Report: Statistical Annex 2008 [online]. New York, 2008c. [cit ]. Dostupné na: <http://mdgs.un.org/unsd/mdg/resources/static/data/stat%20annex.pdf>. 87. UNITED NATIONS. Report of the Secretary-General on the work of the Organization [online]. New York, 2008d. [cit ]. Dostupné na: <http://mdgs.un.org/unsd/mdg/resources/static/products/sgreports/63_1/a-63-1_e.pdff>. 88. WORLD BANK. The Quality of Growth [online]. New York, [cit ]. Dostupné na: <http://www.worldbank.org/wbi/qualityofgrowth/complete.pdf>. 89. WORLD BANK. World Development Indicators [online]. Washington, 2003[cit ]. Dostupné na: <http://wwwwds.worldbank.org/external/default/wdscontentserver/iw3p/ib/2003/0 5/30/ _ /Rendered/PDF/multi0page.pdf>. 90. WORLD BANK. Strategic Framework for Assistance to Africa: IDA and the Emerging Partnership Model. Africa Region. Washington, WORLD BANK. Economic Growth in the 1990s: Learning from a Decade of Reform [online]. Washington, [cit ]. Dostupné na: <http://www1.worldbank.org/prem/lessons1990s/> 92. WORLD BANK World Development Indicators: Poverty Data A supplement to World Development Indicators. [online]. Washington, 2008 [cit ]. Dostupné na: <http://siteresources.worldbank.org/datastatistics/resources/wdi08suppleme nt1216.pdf >. 93. WORLD BANK. Global Monitoring Report 2008 [online]. New York, 2008b. [cit ]. Dostupné na: <http://siteresources.worldbank.org/intglomonrep2008/resources/ /8944_web_pdf.pdf>. 94. WORLD BANK. Global Purchasing Power Parities and Real Expenditures: 2005 International Comparison Program. [online]. Washington, 2008c [cit ]. Dostupné na: < 95. WORLD BANK. Global Monitoring Report 2009 [online]. New York, [cit ]. Dostupné na: <http://siteresources.worldbank.org/intglomonrep2009/resources/ /gmr09_book.pdf>. 85

86 Seznam obrázků a tabulek Seznam obrázků Obr. č. 1: Míra chudoby ve světě (měřeno podílem populace žijícím za méně než 1,25 dolaru na den, %)...10 Obr. č. 2: Síť chudoby...14 Obr. č. 3: Maslowova pyramida potřeb...15 Obr. č. 4: Pyramida přístupů k měření chudoby...16 Obr. č. 5: Procento populace žijící za méně než jeden dolar na den (rok 2007)...22 Obr. č. 6: Poverty gap ratio a podíl spotřeby nejchudší pětiny obyvatel na celkové spotřebě 24 Obr. č. 7: Vývoj ODA (USD, procento GNI zemí DAC)...26 Obr. č. 8: Míra chudoby v subsaharské Africe (v cenách roku 2005)...27 Obr. č. 9: Kapitálová akumulace, ekonomický růst a MDGs...32 Obr. č. 10: Standardní neoklasický model ekonomického růstu...34 Obr. č. 11: Model ekonomického růstu s minimální zásobou kapitálu...35 Obr č. 12: Past úspor...36 Obr. č. 13: Klasická past chudoby...37 Obr. č. 14: Podíl obyvatel žijících za méně než 1,25 dolaru na den (%)...45 Obr. č. 15: Podíl populace žijící za méně než jeden dolar na den (%)...46 Obr. č. 16: Počet obyvatel žijících za méně než jeden dolar na den (mld.)...47 Obr. č. 17: Poverty gap ratio v letech 1990 a 2004 (%)...49 Obr. č. 18: Podíl nejchudší a nejbohatší pětiny obyvatelstva na národní spotřebě...50 Obr. č. 19: Podíl zemí daného regionu, které naplňují první cíl MDGs (%)...51 Obr. č. 20: Hrubé domácí úspory v jednotlivých rozvojových regionech, (% HDP)...57 Obr. č. 21: Hrubé a čisté úspory 2005 (% hrubého národního příjmu)...57 Obr. č. 22: Rozvojová pomoc a ekonomický růst v Africe (10-ti letý klouzavý průměr, %).62 Obr. č. 23: Ekonomický růst a rozvojová pomoc v jižní Asii (5-ti letý klouzavý průměr, %)63 Obr. č. 24: Ekonomický růst a rozvojová pomoc v Číně a Indii...64 Obr. č. 25: Odhadované příspěvky rozvojové pomoci k ekonomickému růstu (%)...65 Obr. č. 26: Podíl populace zahrnuté do průzkumů zabývajících se měřením chudoby (%)...68 Obr. č. 27: Metoda dekompozice dle tzv. růstové diagnostiky...70 Obr. č. 28: Matice příčin africké chudoby...73 Seznam tabulek Tabulka č. 1: Vývoj poverty gap ratio v SSA (%)...48 Tabulka č. 2: Vývoj podílu spotřeby nejchudší pětiny obyvatel na národní spotřebě (%)...50 Tabulka č. 3: Země SSA a aktuální stav naplňování podcíle 1. A: MDGs

87 Seznam příloh Příloha A - Dělení zemí na regiony dle metodiky Světové banky Zdroj: MDG (2008: 53) 87

88 Příloha B jmenný seznam zemí SSA Angola Keňa Benin Lesotho Botswana Libérie Burkina Faso Madagaskar Burundi Malawi Camerún Mali Capo Verde Mauritánie Středoafrická republika Mozambik Komoros Namibie Kongo Niger Pobřeží slonoviny Nigerie Demokratická republika Kongo (Zaire) Rwanda Djibouti Senegal Ethiopie Sierra Leone Gabon JAR Gambie Swazilsko Ghana Togo Guinea Uganda Guinea-Bissau Tanzánie Čad Zambie 88

89 Příloha C - Oficiální seznam všech cílů, podcílů a indikátorů k měření MDGs 89

90 Zdroj: 90

Rozvojové cíle tisíciletí a jejich plnění

Rozvojové cíle tisíciletí a jejich plnění Rozvojové cíle tisíciletí a jejich plnění Michal Putna Ekonomicko-správní fakulta MU 15. března 2010 Abstrakt: Míra extrémní chudoby v subsaharské Africe (SSA) se dlouhodobě pohybuje okolo hranice 50 %.

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA Bc. Radek Feix OBSAH obecná charakteristika Moldavské republiky problémové faktory brzdící rozvoj státu hlavní rozvojoví partneři

Více

Měření výkonu ekonomiky (makroekonomické výstupy)

Měření výkonu ekonomiky (makroekonomické výstupy) Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Měření výkonu ekonomiky (makroekonomické výstupy) Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Co považuji za významné z historie pojem spravedlivá cena

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

Strategický plán udržitelného rozvoje města Sokolov

Strategický plán udržitelného rozvoje města Sokolov Strategický plán udržitelného rozvoje města Sokolov Implementační dokument MĚSTO SOKOLOV May 29, 2015 Autor: Profesionální servis s.r.o. Mgr. Bc. Jindřich Hlavatý, PhD. Mgr. Bc. Miloš Podlipný Pro účely

Více

Sustainable Development Goals nová výzva k hodnocení místní udržitelnosti

Sustainable Development Goals nová výzva k hodnocení místní udržitelnosti Sustainable Development Goals nová výzva k hodnocení místní udržitelnosti PaedDr. Tomáš Hák, PhD. Centrum pro otázky životního prostředí Univerzita Karlova INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE A KVALITA ŽIVOTA

Více

Světová ekonomika. Rozvojové země a jejich postavení ve světové ekonomice

Světová ekonomika. Rozvojové země a jejich postavení ve světové ekonomice Světová ekonomika Rozvojové země a jejich postavení ve světové ekonomice Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014

L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014 L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

EUROPE DIRECT BRUNTÁL

EUROPE DIRECT BRUNTÁL EUROPE DIRECT BRUNTÁL Evropský rok pro rozvoj 2015 náš svět naše důstojnost naše budoucnost Iniciativa Evropský rok Již od roku 1983 vyhlašuje Evropská unie iniciativu s názvem Evropský rok. Každý ročník

Více

Obsah ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 ODDÍL B: ANALÝZA VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ EKONOMICKÉ ROVNOVÁHY 63. Úvod 1

Obsah ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 ODDÍL B: ANALÝZA VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ EKONOMICKÉ ROVNOVÁHY 63. Úvod 1 iv Úvod 1 ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 1. Ekonomický systém, ekonomický model a makroekonomická analýza 5 1.1 Ekonomické modelování a makroekonomická analýza 6 1.1.1 Nástin historického

Více

Kvalita života, lidský rozvoj. Environmentální výchova

Kvalita života, lidský rozvoj. Environmentální výchova Kvalita života, lidský rozvoj Environmentální výchova Co je kvalita života? Definice kvality života vychází z Maslowovy teorie lidských potřeb (1943) Obvykle vysvětlována jako subjektivní posouzení vlastní

Více

Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT)

Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT) Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT) Charta projektu má za cíl poskytnout úplné a pevné informační základy pro schválení projektu. Následně je Charta projektu rozpracována do

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Chudoba a méně rozvinuté země světa; (LDCs)

Chudoba a méně rozvinuté země světa; (LDCs) Chudoba a méně rozvinuté země světa; (LDCs) 1. Úvod Přednáška se zabývá charakteristikou chudoby v méně rozvinutých zemí světa. Úvod se týká základních definicí a charakteristiky chudoby, dále pak jejím

Více

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

Seznámení s projektem MPSV Podpora procesů v sociálních službách. Radek Suda Olympik hotel - konference 17. 4. 2003 Praha

Seznámení s projektem MPSV Podpora procesů v sociálních službách. Radek Suda Olympik hotel - konference 17. 4. 2003 Praha Seznámení s projektem MPSV Podpora procesů v sociálních službách Radek Suda Olympik hotel - konference 17. 4. 2003 Praha Problematické sociální jevy a vliv sociálních služeb na jejich řešení (A2) Mapování

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

Hodnocení čerpání prostředků. v podmínkách MV. Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický

Hodnocení čerpání prostředků. v podmínkách MV. Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický Hodnocení čerpání prostředků EU v podmínkách MV Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický Odbor interního auditu a supervize Praha 12 / 2 / 2009 Obsah Jaké jsou možnosti čerpání z čeho čerpáme Ministerstvo

Více

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,

Více

Zasedání OSN: Je možné změnit svět?

Zasedání OSN: Je možné změnit svět? Zasedání OSN: Je možné změnit svět? Cíle aktivity: - Seznámit se s Rozvojovými cíli tisíciletí - Rozvíjet dovednosti vyhledávat a zpracovávat informace z různých zdrojů. - Simulovat jednání OSN Cílová

Více

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 www.sanek.cz Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 (zkrácená verze) Tradičního, již devátého ročníku dotazníkového průzkumu v oblasti vedení a řízení nestátních

Více

Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad. Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev

Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad. Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev Verze 1.0 ke dni 1. 3. 2011 Územní aspekty implementace Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad

Více

Téma 4 - metodika. Ekonomický vývoj ČR od roku 1995

Téma 4 - metodika. Ekonomický vývoj ČR od roku 1995 Hospodářská politika - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, 2010 www.median-os.cz, www.ak-ol.cz Téma 4 - metodika Ekonomický vývoj ČR od roku 1995 Charakteristika metody Výchozí studijní materiál: Analýza

Více

Transmisní mechanismy nestandardních nástrojů monetární politiky

Transmisní mechanismy nestandardních nástrojů monetární politiky Transmisní mechanismy nestandardních nástrojů monetární politiky Petr Šimíček Abstrakt: Cílem práce je popsat vliv nestandardního nástroje monetární politiky - kvantitativního uvolňování (QE) na ekonomiky

Více

Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství

Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství Ing. Michal Minčev, MBA Ministerstvo průmyslu a obchodu Nová strategie pro jednotný trh V politických směrech pro

Více

Evaluace průřezových témat

Evaluace průřezových témat KONFERENCE 2013 EVALUACE PRO BUDOUCNOST Evaluace průřezových témat Daniel Svoboda 28. 5. 2013 1 Úvod Busanské partnerství pro efektivní rozvojovou spolupráci potvrdilo, že odstraňování chudoby a nerovností

Více

Obsah. ÚVOD 1 Poděkování 3

Obsah. ÚVOD 1 Poděkování 3 ÚVOD 1 Poděkování 3 Kapitola 1 CO JE TO PROCES? 5 Co všechno musíme vědět o procesním řízení, abychom ho mohli zavést 6 Různá důležitost procesů 13 Strategické plánování 16 Provedení strategické analýzy

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

ZMĚNY PROGRAMOVÉHO DOKUMENTU REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU NUTS II SEVEROZÁPAD PRO OBDOBÍ 2007-2013

ZMĚNY PROGRAMOVÉHO DOKUMENTU REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU NUTS II SEVEROZÁPAD PRO OBDOBÍ 2007-2013 ZMĚNY PROGRAMOVÉHO DOKUMENTU REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU NUTS II SEVEROZÁPAD PRO OBDOBÍ 2007-2013 Zdůvodnění změn dle článku 33 a 93 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 1/10 Obsah ZMĚNA V DŮSLEDKU AUTOMATICKÉHO

Více

Pracovní jednání k přípravě místní rozvojové strategie MAS ORLICKO

Pracovní jednání k přípravě místní rozvojové strategie MAS ORLICKO Pracovní jednání k přípravě místní rozvojové strategie MAS ORLICKO pro období 2014 2020 Ing. Oldřich Žďárský předseda Ing. Ivana Vanická - manažerka POZVÁNKA V rámci cca. dvouhodinového programu bude přednesena

Více

ŽÁDOST O GRANT Z FONDU PARTNERSTVÍ

ŽÁDOST O GRANT Z FONDU PARTNERSTVÍ ŽÁDOST O GRANT Z FONDU PARTNERSTVÍ Žádost o grant EČ: Předložena dne: Registrační číslo: 1. Základní informace 1.1. Název sub-projektu 1.2. Umístění subprojektu (kraj) 1.3. Plánovaná doba realizace sub-projektu

Více

Problematika ochrany zdraví a rizik ze životního prostředí nový dokument

Problematika ochrany zdraví a rizik ze životního prostředí nový dokument Problematika ochrany zdraví a rizik ze životního prostředí nový dokument Výchozí podmínky NEHAP, UV 810/1998, programovým dokumentem v oblasti zdraví a životního prostředí přes 150 úkolů významná role

Více

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 1. 20 1 Souhrn Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě OECD and the European Commission s report on health

Více

Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020

Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020 Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020 posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací zlepšení přístupu, využití a kvality informačních a komunikačních technologií

Více

Základní problémy. 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období. 3.1 Parita kupní síly

Základní problémy. 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období. 3.1 Parita kupní síly Základní problémy 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období Model chování dlouhodobého směnného kurzu znázorňuje soustavu, v níž útníci trhu aktiv předpovídají budoucí směnný kurz. Předpovědi dlouhodobých

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

Představení projektu Metodika

Představení projektu Metodika Představení projektu Metodika přípravy veřejných strategií Strategické plánování a řízení v obcích metody, zkušenosti, spolupráce Tematická sekce Národní sítě Zdravých měst Praha, 10. května 2012 Obsah

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PROJEKTŮ

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PROJEKTŮ SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PROJEKTŮ CZ.1.04/1.1.00/46.00001 Prohlubování a zvyšování úrovně odborných znalostí nelékařských zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví se zaměřením

Více

VY_32_INOVACE_022. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_022. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_022 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Sociální stát - prezentace Vyučovací předmět:

Více

Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu. Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o.

Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu. Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o. Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o. Pojetí kvality Kvalita patří mezi základní filosofické kategorie, ale v současném ekonomickém a manažerském

Více

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI VÝZKUM MEZI MAJITELI A MANAŽERY FIREM 2013 Strana 1 z 9 Obsah: 1. Úvod 3 2. Hlavní závěry výzkumu 4 3. Metodika 7 4. Vzorek respondentů 7 5. Organizátoři a

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz. 8) Otevřená ekonomika 7) Peníze

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP Synergie IROP Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI pro období 2006-2009 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2006 Úvod Vláda České republiky schválila usnesením č. 1305 ze dne 12. října 2005 Národní koncepci rodinné

Více

Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N

Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N Aktuální informace o stavu životního prostředí Zodpovídá MŽP http://www.mzp.cz/cz/zpravy_o_stavu_zivotniho_

Více

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ 19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ Studentská komora Rady vysokých škol (SK RVŠ) je vrcholnou reprezentací studentů veřejných,

Více

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! B Strategické řízení organizace

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! B Strategické řízení organizace Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! B Strategické řízení organizace B5 Program Téma obsahuje informace o programech a programovém řízení a klade si za cíl především vysvětlit

Více

Standardy a praxe zeleného nakupování v České republice

Standardy a praxe zeleného nakupování v České republice Standardy a praxe zeleného nakupování v České republice Úvod V České republice existuje několik iniciativ týkajících se zeleného nakupování (pro veřejné organizace). Nicméně většina z nich vychází z neziskových

Více

RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ

RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ EVROPSKÁ UNIE, dále jen Unie, a BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ, BULHARSKÁ REPUBLIKA, ČESKÁ REPUBLIKA,

Více

Zajišťování a vnitřní hodnocení kvality na vysokých školách z pohledu novely zákona o vysokých školách

Zajišťování a vnitřní hodnocení kvality na vysokých školách z pohledu novely zákona o vysokých školách Zajišťování a vnitřní hodnocení kvality na vysokých školách z pohledu novely zákona o vysokých školách Vladimír Večerek Tým TA02 konference KREDO, Praha, 24. 9. 2015 www.kredo.reformy-msmt.cz Tematická

Více

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER IVIII. Setkání starostů a místostarostů Plzeňského kraje 4. 10. 2012 Plzeň HISTORIE METODY LEADER V ČR 2004 2006 2004 2008 2007 2013 2014 2020 LEADER+

Více

Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016. Pražská deklarace

Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016. Pražská deklarace Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016 Pražská deklarace My, delegace národních vlád členských států regionu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN), dále jen region, jakož

Více

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva 1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva Kvízové otázky: 1. Která země na světě má největší podíl imigrantů ve své populaci? 2. Která země na světě má největší podíl emigrantů ve své populaci? 3. Která

Více

SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí

SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Strana 4595 106 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 15. června 2006 byla v Ženevě na 95. zasedání Generální konference Mezinárodní organizace práce přijata

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

Strategie a integrovaný akční program ke zvýšení zaměstnanosti a lepšímu vzdělávání v Moravskoslezském kraji na roky 2015 2023

Strategie a integrovaný akční program ke zvýšení zaměstnanosti a lepšímu vzdělávání v Moravskoslezském kraji na roky 2015 2023 Strategie a integrovaný akční program ke zvýšení zaměstnanosti a lepšímu vzdělávání v Moravskoslezském kraji na roky 2015 2023 Verze březen 2015 1 STRUČNÝ SOUHRN MS Pakt je strategickou komunikační platformou

Více

Propojení různých sfér občanské společnosti při prosazování Strategie 2020

Propojení různých sfér občanské společnosti při prosazování Strategie 2020 Prezentace: Propojení různých sfér občanské společnosti při prosazování Strategie 2020 Roman Haken Evropský hospodářský a sociální výbor Konference Building Efficiency 7. června 2012, Praha www.beffa.eu

Více

Udržitelný rozvoj nové trendy a výzvy

Udržitelný rozvoj nové trendy a výzvy Udržitelný rozvoj nové trendy a výzvy Konference s mezinárodní účastí Pořadatelé: Katedra geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (v rámci projektu ESF Inovace studijního oboru

Více

3.3 Data použitá v analýze

3.3 Data použitá v analýze ALCHYMIE NEPOJISTNÝCH SOCIÁLNÍCH DÁVEK 3.3 Data použitá v analýze V kapitole se vychází zejména z mikrodat statistického šetření SILC, které je dnes jednotně využíváno ve všech zemích EU k měření sociální

Více

Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Martina Jeníčková Na poříčním právu 1/ Telefon: 221 923 587 128 01 Praha 2 Fax: E-mail: martina.jenickova@mpsv.

Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Martina Jeníčková Na poříčním právu 1/ Telefon: 221 923 587 128 01 Praha 2 Fax: E-mail: martina.jenickova@mpsv. Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky na projekt z programu veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy BETA Předkladatel - garant

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

EU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě

EU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě EU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě projekt Monitoring změn v zahraničních důchodových systémech Zpracoval: Výzkumný ústav práce

Více

JARNÍ ŠKOLA Zdravých měst

JARNÍ ŠKOLA Zdravých měst JARNÍ ŠKOLA Zdravých měst úvodní seminář Tábor, 18. března 2015 www.zdravamesta.cz/js2015 Akce je součástí projektu NSZM ČR Strateg-2 podpořeného finančními prostředky z ESF a ze státního rozpočtu v rámci

Více

Hodnocení kvality logistických procesů

Hodnocení kvality logistických procesů Téma 5. Hodnocení kvality logistických procesů Kvalitu logistických procesů nelze vyjádřit absolutně (nelze ji měřit přímo), nýbrž relativně porovnáním Hodnoty těchto znaků někdo buď předem stanovil (norma,

Více

Ing. Jana Košťálová Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech

Ing. Jana Košťálová Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech Ing. Jana Košťálová Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech Univerzita Pardubice Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech ESF fondy a aktuální rozšíření realizace projektů

Více

Citlivostní analý za valorizace dů chodů

Citlivostní analý za valorizace dů chodů Popis výsledků citlivostní analýzy valorizace důchodů Zadání Na základě požadavku Odborné komise pro důchodovou reformu se níže uvedená citlivostní analýza zabývá dopady změny výše valorizace vyplácených

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

Deklarace MOP o sociální spravedlnosti pro spravedlivou globalizaci

Deklarace MOP o sociální spravedlnosti pro spravedlivou globalizaci Deklarace MOP o sociální spravedlnosti pro spravedlivou globalizaci Mezinárodní konference práce, která se sešla v Ženevě na svém 97. zasedání, s ohledem na to, že současné podmínky globalizace, jež se

Více

Význam inovací pro firmy v současném. Jan Heřman 26. říjen 2012

Význam inovací pro firmy v současném. Jan Heřman 26. říjen 2012 Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 26. říjen 2012 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného záměru IGA 2 Inovační management, který je realizován v letech 2012 2013. Je registrován

Více

Výzkum trhu. Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání

Výzkum trhu. Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání Výzkum trhu Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání Slezská univerzita v Opavě Okresní hospodářská komora Karviná 2010-2013 Výukový materiál je výstupem projektu

Více

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 27. května 2014 (OR. en) 10289/14 ESPACE 50 COMPET 305 IND 172 TRANS 288 RECH 204 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Rada Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace 9851/14

Více

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2010/0803(NLE) 5. 1. 2010

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2010/0803(NLE) 5. 1. 2010 EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro rozpočtovou kontrolu 5. 1. 2010 2010/0803(NLE) NÁVRH ZPRÁVY o návrhu na jmenování Jana Kinšta členem Účetního dvora (C7-0015/2010 2010/0803(NLE)) Výbor pro rozpočtovou

Více

www.technickespolco.com 1

www.technickespolco.com 1 13.1.211 Obsah prezentace Představení knihy Shrnutí Norbergovy knihy Globalizace část 1. Ing. Boleslav Vraný, Ph.D. 211 Představení knihy Chápání slova kapitalismus Pokrok za posledních 2 let Norberg J.:

Více

A. Návrhy na nové aktivity v roce 2015:

A. Návrhy na nové aktivity v roce 2015: AKČNÍ PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ PROCESU MÍSTNÍ AGENDY 21 Co je Akční plán zlepšování procesu místní Agendy 21? Součástí každé metody modernizace veřejné správy, každého úspěšného procesu, je formulace přehledného

Více

Postoj a závazek EU před zasedáním OSN na vysoké úrovni o prevenci a kontrole nepřenosných chorob

Postoj a závazek EU před zasedáním OSN na vysoké úrovni o prevenci a kontrole nepřenosných chorob P7_TA(2011)0390 Postoj a závazek EU před zasedáním OSN na vysoké úrovni o prevenci a kontrole nepřenosných chorob Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. září 2011 o postoji a závazku EU před summitem

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ

PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ RADA PRO VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ 1. Úvod Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2009 až 2015

Více

DAPHNE III (2007-2013) Boj proti násilí

DAPHNE III (2007-2013) Boj proti násilí DAPHNE III (2007-2013) Boj proti násilí SEMINÁŘ KE KOMUNITÁRNÍM PROGRAMŮM PARDUBICE, 5. DUBNA 2011 Mgr. Barbora Holušová Ministerstvo vnitra, odbor prevence kriminality e-mail: barbora.holusova@mvcr.cz

Více

RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ

RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ 1062 der Beilagen XXIV. GP - Staatsvertrag - 26 Vertragstext tschechisch (Normativer Teil) 1 von 61 RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA

Více

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Petr Kurfürst Brno, 13.10.2014 PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Účel Oblast působnosti Přínosy Hlavní rysy Cyklus SUMP podle

Více

NÁRODNÍ PROGRAM UDRŽITELNOSTI II

NÁRODNÍ PROGRAM UDRŽITELNOSTI II Naděžda Witzanyová witzanyovan@msmt.cz NÁRODNÍ PROGRAM UDRŽITELNOSTI II Klub OP VaVpI - Brno 27. června 2012 POLITICKÝ KONTEXT Národní program udržitelnosti II je nástrojem, který naplňuje cíle obsažené

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Logický rámec projektu (Logical Framework Matrix LFM)

Logický rámec projektu (Logical Framework Matrix LFM) Logický rámec projektu (Logical Framework Matrix LFM) Při přípravě, realizaci, monitorování a hodnocení programů a projektů se obvykle uplatňuje ve vyspělých zemích i v mezinárodních organizacích (EU,

Více

Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu

Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Praha, 17. září 2015 MPO, podpora podnikání a tzv. Junckerův balíček MPO je dlouhodobě hlavním podporovatelem českého průmyslu a inovací

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 19.2.2009 KOM(2009) 72 v konečném znění Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který má zaujmout Evropské společenství v rámci Rady ministrů AKT-ES k rozhodnutí

Více

Příručka k měsíčním zprávám ING fondů

Příručka k měsíčním zprávám ING fondů Příručka k měsíčním zprávám ING fondů ING Investment Management vydává každý měsíc aktuální zprávu ke každému fondu, která obsahuje základní informace o fondu, jeho aktuální výkonnosti, složení portfolia

Více

Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků

Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků 1) Pro účely této zelené knihy je pojem balík vymezen v nejširším smyslu a rozumí se jím veškeré zásilky s hmotností do 30 kg včetně.

Více

CZ.1.07/1.3.49/01.0002

CZ.1.07/1.3.49/01.0002 Název projektu: Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních Reg. č. projektu: Modul : Uplatnění řízení týmů a projektů v praxi Pro vyžití ve školních projektech Jde

Více

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání Praha, březen 2013 Úvod V lednu

Více

Evropská politika soudržnosti 2014 2020

Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Návrhy Evropské komise Politika soudržnosti Struktura prezentace 1. Proč Komise navrhuje změny pro roky 2014-2020? 2. Jaké jsou hlavní zmeny? 3. Jaké bude financování

Více