Příloha č. 1 Studie sociální únosnosti cen pro vodné a stočné pro Aglomeraci Tábor Revize ke dni

Transkript

1 Příloha č. 1 k Závěrečné zprávě společnosti VST, s.r.o. Příloha č. 1 Studie sociální únosnosti cen pro vodné a stočné pro Aglomeraci Tábor Revize ke dni abc

2 Příloha č. 1 k Závěrečné zprávě PŘÍLOHA Č. 1: STUDIE SOCIÁLNÍ ÚNOSNOSTI CEN PRO VODNÉ A STOČNÉ PRO AGLOMERACI TÁBOR Tento dokument byl připraven pro jmenovaný projekt nebo jeho uvedenou část a nemůže být užit pro jakýkoliv jiný projekt bez provedení nezávislé kontroly jeho vhodnosti a bez získání předchozího písemného zmocnění firmou MOTT MACDONALD Praha, spol. s r.o. (dále jen MMD ). MMD nemůže přijmout odpovědnost za důsledky z užití tohoto dokumentu pro jiný účel než ten, pro který byl určen. Každá osoba, která použije tento dokument pro jiný účel, souhlasí a bude takovým použitím nebo odkazem zavázána potvrdit dohodu o poskytnutí náhrady firmě MMD za veškeré ztráty nebo škody z tohoto vyplývající. MMD nepřijímá odpovědnost za tento dokument žádné jiné straně nežli osobě objednatele, pro kterého byla tato zpráva připravena. MOTT MACDONALD Praha, spol. s r.o., 2008 abc

3 Příloha č. 1 k Závěrečné zprávě OBSAH OBSAH...2 ÚVOD METODIKA STANOVENÍ SOCIÁLNĚ ÚNOSNÉHO TARIFU Definice sociální únosnosti cen pro vodné a stočné Mezinárodní srovnání Stanovení sociálně únosného tarifu Maximální sociálně přijatelná výše výdajů Předpokládaná spotřeba vody Index regionální ekonomické charakteristiky Postup výpočtu sociálně únosného tarifu Vyhodnocení výše tarifů v hodnocené tarifní oblasti Závěr k metodice HODNOCENÍ SOCIÁLNÍ ÚNOSNOSTI TARIFŮ VODNÉHO A STOČNÉHO V AGLOMERACI TÁBOR ZÁVĚR abc

4 Příloha č. 1 k Závěrečné zprávě ÚVOD Česká republika jako členský stát Evropské unie se zavázala splnit požadavek Rámcové směrnice o vodní politice, který v ustanovení článku 9 konstatuje: Do roku 2010 členské státy zajistí, [ ] aby různá hospodářská odvětví, rozčleněná přinejmenším na průmysl, domácnosti a zemědělství, přiměřeně přispívala k úhradě nákladů na vodohospodářské služby [ ]. V České republice je cena za vodohospodářské služby (vodné a stočné) jednotná jak pro domácnosti, tak i ostatní odběratele. Tato cena je však podstatně nižší než cena, která by umožnila pokrytí všech nákladů spojených s provozem, údržbou a nutnými investicemi. Uvedená směrnice však připouští v takovém případě následující řešení: Členské státy přitom mohou přihlédnout k sociálním, environmentálním a ekonomickým důsledkům úhrady, jakož i ke geografickým a klimatickým podmínkám dotčené oblasti či oblastí. Koncepce VHP a Plán VaK České republiky (2008) uvádějí v tomto kontextu následující: Strategickými cíli oboru vodovodů a kanalizací je zabezpečení bezproblémového zásobování obyvatel nezávadnou a kvalitní pitnou vodou a efektivní likvidace odpadních vod bez negativních dopadů na životní prostředí a to za sociálně únosné ceny. V Plánu hlavních povodí České republiky (2007) je dále uvedeno: Hlavním cílem státní politiky v oblasti vodohospodářských služeb (VHS) je zabezpečení bezproblémového zásobování obyvatel a dalších odběratelů vody nezávadnou a kvalitní pitnou vodou a efektivní likvidace odpadních vod bez negativních dopadů na životní prostředí, za sociálně únosné ceny VHS a poskytování kvalitních VHS. Bonnská charta pro bezpečnou vodu (IWA 2005) deklaruje, že cena vody by měla být stanovena tak, aby nebránila spotřebitelům v získání vody v kvantitě a kvalitě dostatečné k uspokojení základních domácích potřeb. Z výše uvedeného je patrné, že otázka sociální únosnosti plateb domácností (občanů) za vodné a stočné je zásadním prvkem národní i komunitární vodohospodářské politiky. Tato studie se skládá ze dvou částí: Metodiky stanovení sociálně únosného vodohospodářského tarifu (cen pro vodné a/nebo stočné), která obsahuje definici sociální únosnosti plateb za vodohospodářské služby a způsob výpočtu sociálně únosného tarifu; Hodnocení sociální únosnosti vodohospodářského tarifů v Aglomeraci Tábor, která obsahuje výpočet výše sociálně únosných cen pro vodné a stočné pro parametry Aglomerace Tábor, a jeho srovnání se skutečnými tarify v letech 2006 až abc

5 Příloha č. 1 k Závěrečné zprávě 1 METODIKA STANOVENÍ SOCIÁLNĚ ÚNOSNÉHO TARIFU 1.1 Definice sociální únosnosti cen pro vodné a stočné Sociální únosnost plateb za vodohospodářské služby nemá jednoduchou definici. Ve zprávě OECD 1 jsou definovány dva hlavní typy ukazatele sociální únosnosti makro ukazatele a mikro ukazatele: Makro ukazatele srovnávají průměrné výdaje domácnosti za vodohospodářské služby s průměrným čistým příjmem (nebo s rodinnými výdaji, pokud statistiky čistého příjmu nejsou k dispozici). Tento typ ukazatelů ovšem neposkytuje žádné informace týkající se dopadu zpoplatnění vodohospodářských služeb na sociálně nejslabší domácnosti v daném kraji. Také není zohledněn fakt, že veškerá spotřeba vody lze charakterizovat jako nezbytná. Je nutné rozlišit základní-nezbytnou spotřebu domácností a nadstandardní spotřebu, která může zahrnovat např. využití vody pro bazény, zalévání zahrad apod. Z tohoto důvodu jsou zavedeny přesnější mikro ukazatele. Mikro ukazatele sociální únosnosti člení agregované makro ukazatele různými způsoby. Ve Zprávě OECD se rozlišují čtyři postupy: o o o o dle úrovně příjmu, dle regionu nebo jiného územního celku, dle typu domácnosti a dle podílu domácností, které platí více, než daný prahový podíl čistého příjmu za vodohospodářské služby (např. 3%). Výše uvedené ukazatele umožňují přesnější analýzu dopadu zpoplatnění sociálně slabších skupin obyvatelstva, a to i přes možné nepřesnosti v ukazatelích. Nepřesnosti mohou být způsobeny zejména nedostupností údajů týkajících se rozložení čistých příjmů, případně rozdíly mezi statistickými postupy v různých státech. Obecně lze říci, že neexistuje žádná prahová hodnota pro sociální únosnost cen pro vodné a stočné, tj. ani pro makro a mikro úroveň. Dalším limitujícím faktorem je skutečnost, že ve Zprávě OECD jsou zpracovány problémy se sociální únosností na základě názorů státních úředníků, akademiků apod., tj. nikoliv na základě kvantitativních hodnot. Jako dvě hlavní vzorové prahové hodnoty, k hodnocení sociální únosnosti tarifů, je možné uvést následující. Ve Velké Británii používala vláda v roce 1999 hodnotu 3% čistých příjmů domácností jako ilustrativní prahovou hodnotu v podobě procenta čistých příjmů. Platby přesahující tuto hodnotu byly považovány za platby, které mohou reprezentovat sociální zátěž (v letech 1997/98 byla překročena hodnota u 18,4% domácností v Anglii a Walesu) OECD, Paříž, 2003: Social Issues in the Provision and Pricing of Water Services [ Sociální otázky v poskytování a zpoplatnění vodohospodářských služeb ], ISBN Department for Environment, Food and Rural Affairs, Londýn, 2005: Cross-Government Review of Water Affordability Report [ Meziresortní hodnocení zprávy o sociální únosnosti cen pro vodné a stočné ] 4 abc

6 Příloha č. 1 k Závěrečné zprávě Ve zprávě Evropského dvora auditorů z května 2003 o financování environmentálních projektů v (tehdejších) kandidátských zemích z programů PHARE a ISPA 3 je zmíněna prahová hodnota 4% průměrných příjmů spotřebitelů jako měřítko, které údajně používá Komise při stanovení vhodné výše cen pro vodné a stočné v kontextu dotací z programu ISPA. Zpráva dvora auditorů přitom odkazuje na nespecifikovanou studii Světové banky v Polsku jako zdroj a kritizuje projekty, které byly financovány z programu ISPA bez toho, že by ceny pro vodné a stočné byly zvýšeny na citovanou prahovou úroveň. Hledání autorů zprávy Světové banky v dostupné databázi na internetu vedlo k identifikaci vnitřní hodnotící zprávy Světové banky pro projekt pitné a odpadní vody v městě Bielsko-Biala 4. Ve zprávě z roku 1996 je jednoznačně používána hodnota 5% čistého disponibilního příjmu (anglicky net disposable income ) pro skupinu obyvatel s nejnižším příjmem jako prahové hodnoty pro sociální únosnost vodohospodářských tarifů. Dále je ve zprávě uvedeno, že zmíněná hodnota je všeobecná prahová hodnota Světové banky pro posouzení sociální únosnosti výdajů domácností za vodné a stočné. Stejná prahová hodnota se objevila i ve zprávě Světové banky z roku 1999 k implementaci směrnic EU v České republice, 5 i když zde s menší přesností (uvádí se pouze 5% rodinných příjmů, z kontextu je ovšem patrné, že hodnota platí pro sociálně nejslabší skupiny obyvatel). V širším kontextu lze na základě dostupných informací konstatovat, že ona tak často citovaná prahová hodnota sociální únosnosti s odkazem na Světovou banku je pouhým empirickým indikátorem, odvozeným z mezinárodního srovnání provedeným v 70-tých letech, ze kterého byl odvozen limit v rozpětí 3-5 procent příjmu domácností (Garn ). Vzhledem k tomu, že oficiální vodohospodářská sektorová strategie Světové banky ( ) žádný konkrétní indikátor sociální únosnosti cen pro vodné a stočné neuvádí; zde pravděpodobně dochází k určité volnosti interpretace zmíněné hodnoty podle konkrétního regionu, dané struktury příjmových skupin domácností případně, zda jde o celkový příjem nebo o příjem snížený o některé další nezbytné výdaje (především potraviny). Přes občasné použití hodnoty 4% (průměrných příjmů) se ale zároveň jeví, že v různých tématických materiálech Světové banky převažují odkazy na horní hranici intervalu tedy 5% čistých disponibilních příjmů sociálně nejslabších domácností označovanou také někdy jako pravidlo pěti procent (McPhail ). Uvedené přístupy k hodnocení sociální únosnosti zpoplatnění vodohospodářských služeb však vždy mají pouze indikativní charakter a nevylučují subjektivní vliv při jejich použití Court of Auditors, 2003: Special Report No 5/2003 concerning PHARE and ISPA funding of environmental projects in the candidate countries together with the Commission s replies [ Dvůr auditorů, zvláštní zpráva č. 5/2003, o financování environmentálních projektů v kandidátských zemích z programů PHARE a ISPA, spolu s odpověďmi Komise ], v úředním věstníku EU, číslo C167/1 ze World Bank, Washington DC, 1996: Staff Appraisal Report Republic of Poland Bielsko-Biala Water and Wastewater Project [ Hodnotící zpráva Polská republika Projekt pitné a odpadní vody v Bielsko-Biala ], zpráva číslo POL. Carl Bro a kol., 1999: Pre-accession Planning to Meet the Requirements of EU Legislation in The Water Sector in the Czech Republic, Final Report, September 1999 [ Předvstupní plánování k dosažení souladu s požadavky legislativy EU v oblasti vod v ČR, závěrečná zpráva, září 1999 ] (klient: Ministerstvo životního prostředí ČR, zdroj financování: Světová Banka). Garn, H. 1997: Lessons from Large Scale Rural Water and Sanitation Projects, Transition and Innovation. UNDP World Bank, Working Paper. World Bank (2004): Water Resources Sector Strategy. - Strategic Directions for World Bank Engagement. McPhail, A. 1993: The Five Percent Rule for Improved Water Service: Can Households Afford More?, World Development, 1993, Vol. 21, No. 6, pp abc

7 Příloha č. 1 k Závěrečné zprávě 1.2 Mezinárodní srovnání Tabulky 4 a 5 níže uvádějí některá z nejdůležitějších srovnání ve Zprávě OECD doplněné o údaje pro Českou republiku, a to na základě dvou hlavních pohledů na sociální únosnost tak, jak jsou definovány v Kapitole 2 této studie, tj. makro a mikro pohledy. I přes určité statistické potíže (např. praktická definice pojmu příjem domácnosti ), je patrné, že na základě makro pohledu patří Česká republika mezi země OECD s vyšší sociální zatížeností domácností platbami za vodu: pouze dvě země mají jednoznačně vyšší zátěž (Polsko a Maďarsko) a další dvě jsou na podobné úrovni (Portugalsko a Turecko). Naopak 14 zemí má zátěž nižší. Z tabulky je patrné, že využití výsledků práce Světové banky v Polsku jako základní měřítko sociální únosnosti vodohospodářských tarifů v nových členských státech EU (viz výše zmíněná zpráva Dvora auditorů Evropské Unie), není příliš reprezentativní se zkušeností zemí OECD. Dále stojí za zmínku, že tři ze čtyř zemí s podobnou nebo vyšší makro zátěží mají dle kvalitativní kategorizace OECD skutečné problémy se sociální únosností vody (Polsko spolu s ČR patří mezi země, pro které OECD neměla dostatek informací ke kategorizaci). Tabulka 1111: Mezinárodní srovnání sociální únosnosti vodohospodářských služeb makro pohled. Země Podíl výdajů v příjmech domácností Polsko 2,2-2,4% Maďarsko 2,1% Turecko 1,2-1,7% Portugalsko 1,6% Česko 1,5% Lucembursko 1,0-1,5% Nizozemí 1,4% Mexiko - Rakousko 1,0-1,3% Německo 1,2% Anglie a Wales 1,2% Dánsko 1,1% Francie 0,9% Slovensko 0,9% Skotsko 0,7% Japonsko 0,7% Itálie 0,7% Korea 0,6% Spojené státy 0,5% Zdroj: OECD 2003 (doplněny autory vypočtené hodnoty pro ČR) Pozn.: Žlutá barva označuje stát, kde Zpráva OECD indikuje problémy se sociální únosností cen pro vodné a stočné. Tabulka 2222: Mezinárodní srovnání sociální únosnosti vodohospodářských služeb mikro pohled. 6 abc

8 Příloha č. 1 k Závěrečné zprávě Země Podíl výdajů v příjmech nejchudších 10% domácností Mexiko 3.84% Anglie a Wales 3.75% Česká republika cca. 3,5% Maďarsko 2.53% Nizozemí 2.38% nejchudší 25% Skotsko 2.24% Spojené státy 0.66% nejchudší 20% Zdroj: OECD 2003 (doplněny autory vypočtené hodnoty pro ČR) Pozn.: Žlutá barva označuje stát, kde Zpráva OECD indikuje problémy se sociální únosností cen pro vodné a stočné. Tabulka 5 prezentuje mikro pohled na sociální únosnost cen pro vodné a stočné ve vybraných státech OECD. Žlutě označené státy jsou ty, kde dle názorů dotázaných odborníků existují problémy se sociální únosností výdajů některých domácností za vodohospodářské služby. V České republice jsou výdaje na úrovni 3,5% příjmů nejchudších domácností nižší než v Mexiku (3,84%) nebo v Anglii a Walesu (3,75%), ale vyšší než v Maďarsku (2,53%) nebo ve Skotsku (2,24%). Všechny uvedené země jsou ovšem označené za státy, kde existují problémy se sociální únosností. Z toho je patrné, že Česká republika do této skupiny patří také. 1.3 Stanovení sociálně únosného tarifu Na stanovení sociálně únosného tarifu 9 mají vliv dva parametry vztažené k jednomu obyvateli: maximální sociálně přijatelná výše výdajů a předpokládaná spotřeba vody které jsou popsány v následujících kapitolách této studie. Oba tyto parametry se v průběhu času mění, z čehož vyplývá potřeba pravidelné aktualizace sociálně únosného tarifu Maximální sociálně přijatelná výše výdajů Při stanovení maximální sociálně přijatelné výše výdajů je třeba zohlednit následující faktory: Definovat sociální únosnost jako podíl výdajů za vodohospodářské služby na charakteristických příjmech obyvatel. Rozlišovat podstatné regionální rozdíly v příjmových charakteristikách v různých oblastech ČR (index regionální ekonomické charakteristiky 10 ) Obvykle se používá pojem tarif vodného, tarif stočného, který je v národní legislativě označován pojmem cena pro vodné, cena pro stočné vždy se jedná o cenu vyjádřenou v Kč za jeden metr krychlový. V národní legislativě se setkáme i s pojmy vodné, stočné, což je údaj v Kč, který přestavuje náklady odběratele (množství v m 3 krát cena pro vodné (nebo pro stočné) v Kč za 1 m 3) Index zohledňující ekonomickou charakteristiku v daném regionu k celorepublikovému průměru např. Regionální index pro Průměrný čistý příjem za osobu a měsíc 7 abc

9 Příloha č. 1 k Závěrečné zprávě Stanovit limitní hodnoty sociální únosnosti jako maximálně možné výdaje za základní vodohospodářské služby vzhledem k čistým příjmům 10% sociálně nejslabších domácností nebo s ohledem na indexované průměrné příjmové charakteristiky přepočítané na jednoho obyvatele dané oblasti Vzhledem k údajům uveřejňovaných ČSÚ a na základě zohlednění výše zmíněných faktorů byla stanovena prahová hodnota 2% průměrných čistých příjmů domácností 11 v daném regionu jako maximální sociálně přijatelná výše výdajů za vodohospodářské služby (platby vodného a stočného). Tato hodnota koresponduje na celostátní úrovní s limitem cca 4,3% celkových průměrných čistých příjmů nejchudších 10% domácností (rozdíl mezí průměrem a prvními 10% je 2,3-násobkem), což zhruba odpovídá všeobecně přijímané indikativní prahové hodnotě pěti procent z čistých příjmů nejchudších domácností udávané Světovou bankou (viz Oddíl 1.1 této studie) Předpokládaná spotřeba vody Důležitá je ovšem také předpokládaná spotřeba vody, která se používá pro stanovení sociálně únosného tarifu. Jsou možné dva přístupy k jejímu stanovení, a to: průměrná spotřeba vody domácnosti v dané tarifní oblasti, tj. oblasti, kde je uplatňována jednotná cena pro vodné a stočné, jejíž sociální únosnost v této studii analyzujeme, a standardní spotřeba. V prvním případě je předpokládaná spotřeba vody rovna hodnotě průměrné spotřeby vody domácnosti v dané tarifní oblasti (tj. oblasti, kde je uplatňována jednotná cena pro vodné a stočné v rámci solidárního vlastnictví infrastruktury), která se spočítá jako skutečný objem fakturované vody připadající na jednoho zásobeného obyvatele dané tarifní oblasti a den v l/osobu/den. 12 Tento postup má výhodu, že zohledňuje možnosti nejslabších domácností používat jiné zdroje vody (tj. domácí studny) v reakci na vysokou zátěž plateb vodného a stočného. Tento přístup však vykazuj nevýhodu, že ne všechny sociálně slabé domácnosti mají přístup ke studni, a proto může osamocené uplatnění tohoto přístup vést ke stanovení limitního tarifu na úrovni, která chrání nejchudší vesnické domácnosti, kde existuje studna, ale ne nejchudší městské domácnosti, které nemají ke studni přístup. Tento postup tak vede k paradoxnímu navýšení sociálně únosných tarifů tam, kde je nižší spotřeba vody. V druhém případě se bere předpokládaná spotřeba vody rovna standardizované spotřebě, tj. 100 l/osoba/den, kterou je možno považovat za odhad pokrytí standardní základní spotřeby vody v podmínkách ČR. Tento parametr je možno považovat za směrodatný pro posouzení výše sociálně únosného tarifu zvláště za situace, kdy reálná fakturovaná spotřeba vody je výrazně pod touto hodnotou, tj. v daném regionu je předpoklad významného využívání vlastních doplňkových zdrojů (domovních studní) Čisté peněžní příjmy se získají z hrubých příjmů odečtením částek za zdravotní a sociální pojištění a daň z příjmů.zdroj: Metodické vysvětlivky ke Statistice rodinných účtů Tento postup je použit v metodice MŽP (Finanční analýza pro projekty Fondu soudržnosti) v části, která popisuje stanovení sociálně únosného tarifu. 8 abc

10 Příloha č. 1 k Závěrečné zprávě Index regionální ekonomické charakteristiky Vzhledem k omezenému vzorku osob, za kterého se získávají informace o příjmech, je vhodné v rámci České republiky považovat za region jednotlivé kraje. Tento přístup používá i MŽP ve finanční analýze vodohospodářských projektů v rámci OP Životního prostředí. Hodnota Krajského indexu čistých příjmů I r,kraj se stanoví jako: Pr, kraj I r, kraj = (Rovnice 1111) P r, ČR P r,kraj - průměrný čistý příjem za osobu a měsíc v daném kraji 13 P r,čr - průměrný čistý příjem za osobu a měsíc v ČR 14 Údaje o čistých příjmech domácností pravidelně zveřejňuje ČSÚ Postup výpočtu sociálně únosného tarifu Sociálně únosný tarif vodného a stočného (T L ) udává limitní hodnotu tarifu vodného a stočného včetně DPH v Kč/m 3, kdy jsou ještě splněny podmínky sociální únosnosti. Je počítáno se standardní spotřebou vody domácnosti. T L = [(L soc * 12 / 365) / Q ]* 1000 (Rovnice 2222) kde L soc - sociálně únosný limit nákladů jedné osoby na vodné a stočné (Kč/os/měsíc) Q předpokládaná průměrná spotřeba vody na osobu a den (l/os/den), která je rovna Průměrná spotřeba vody domácnosti v dané tarifní oblasti (Q FD ) pak se Rovnice 1 změní na T L,FD = [(L soc * 12 / 365) / Q FD ]* 1000 (Rovnice 3333) T L,FD - Sociálně únosný tarif vodného a stočného (spotřeba v dané tarifní oblasti) nebo je rovna Standardní spotřeba (Q ST ) a pak se Rovnice 1 změní na T L,ST = [(L soc * 12 / 365) / Q ST ]* 1000 (Rovnice 4444) T L,ST - Sociálně únosný tarif vodného a stočného (standardní spotřeba) (T L,FD ) Standardní spotřeba (Q ST ) je dána jako spotřeba 100l vody na jednoho zásobeného obyvatele a den tj. 100 l/os/den Převzato ze statistiky o čisté peněžní příjmy domácností zpravodajského souboru statistiky rodinných účtů podle typu domácností za 1.-4.čtvrtletí roku 2005 v ČR, ctvrtleti_2005 Převzato ze statistiky Příjmy a životní podmínky domácností ČR - Tab Domácnosti podle krajů, 9 abc

11 Příloha č. 1 k Závěrečné zprávě Průměrná spotřeba vody domácnosti v dané tarifní oblasti (Q FD ) (tj. oblasti, kde je jednotná cena pro vodné a stočné v rámci solidárního vlastnictví infrastruktury) se spočítá jako skutečný objem fakturované vody, který připadá na jednoho zásobeného obyvatele dané tarifní oblasti v l/osobu/den. Maximální sociálně přijatelná výše výdajů za vodohospodářské služby (L SOC ) je definována prahovou hodnotou 2% průměrných čistých příjmů domácností 15 v daném regionu v Kč na osobu a měsíc. L soc = 0,02*P r (Rovnice 5555) kde P r - regionální průměrný čistý příjem za osobu a měsíc Regionální průměrný čistý příjem za osobu a měsíc (Pr) je dán jako průměrný čistý příjem za osobu a měsíc vynásobený regionálním indexem pro Průměrný čistý příjem za osobu a měsíc: P r = I r * P os (Rovnice 6666) kde I r - regionální index pro průměrný čistý příjem za osobu a měsíc P OS - průměrný čistý příjem za osobu a měsíc Regionální index pro Průměrný čistý příjem za osobu a měsíc (I r ) je index zohledňující průměrný příjem osob za měsíc v daném regionu k celorepublikovému průměru. Průměrný čistý příjem za osobu a měsíc (P os ) je hodnota čisté peněžní příjmy celkem za domácnosti celkem, kterou čtvrtletně zveřejňuje ČSÚ 16 ve statistice Vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů. Bere se průměrná hodnota za celý rok. 1.4 Vyhodnocení výše tarifů v hodnocené tarifní oblasti Reálný tarif vodného a stočného (T R ) je hodnota tarifu vodného a stočného, vč. DPH v hodnocené tarifní oblasti. Reálný tarif jako % soc. únosného tarifu (spotřeba v hodnocené oblasti) (t R,L ) Poměr mezi reálným tarifem a sociálně únosný tarif vodného a stočného (spotřeba v dané tarifní oblasti) vyjádřený v procentech. t R,L,FD = T R / T L,FD * 100 (Rovnice 7777) Průměrné čisté peněžní příjmy pro domácnost se uvádějí jako roční příjmy na osobu v Kč Složení domácností, přehled příjmů a vydání - průměry na osobu v Kč za měsíc; 10 abc

12 Příloha č. 1 k Závěrečné zprávě Reálný tarif jako % soc. únosného tarifu (standardní spotřebou) (t R,L100 ) Poměr mezi reálným tarifem a sociálně únosný tarif vodného a stočného (standardní spotřeba) vyjádřený v procentech. t R,L,ST = T R / T L,ST * 100 (Rovnice 8888) 1.5 Závěr k metodice Sociální únosnost tarifů pro vodohospodářské služby se stává důležitou otázkou nejenom v průběhu transformace postkomunistických zemí, ale i v jiných zemích, kde kombinace klimatických podmínek, zvyšujících se požadavků na ochranu životního prostředí a snahy eliminovat dotace vede k zvýšení ceny za vodohospodářské služby. Mezinárodní srovnání zemí OECD ukazuje, že Česká republika patří mezi země, kde jsou domácnosti nejvíce zatížené platbami za vodné a stočné, vyjádřeno jako podíl průměrných čistých příjmů. Navržená metodika stanovení sociální únosného tarifu počítá s prahovou hodnotou 2% průměrných čistých příjmů domácností v daném regionu jako maximální sociálně přijatelnou výší výdajů za vodohospodářské služby (platby vodného a stočného) a dále jsou zde prezentovány dva možné přístupy vzhledem k výši předpokládané spotřeby vody, a to přes průměrnou spotřebu vody domácnosti v dané tarifní oblasti nebo standardní spotřebu 100l/os/den. Regionální variabilitu příjmů domácností (resp. obyvatel) je v metodice zohledněna regionálním indexem pro průměrný čistý příjem za osobu a měsíc. Tato metodika se nezabývá jeho stanovením. 11 abc

13 Příloha č. 1 k Závěrečné zprávě 2 HODNOCENÍ SOCIÁLNÍ ÚNOSNOSTI TARIFŮ VODNÉHO A STOČNÉHO V AGLOMERACI TÁBOR V této kapitole je stanoven sociálně únosný tarif pro Aglomeraci Tábor podle metodiky stanovené v Kapitole 1. Následující souhrn poskytuje VST podrobné informace o vývoji reálného tarifu jako sociálně únosného tarifu za poslední tři zkoumaná období vyjádřeného v procentech, respektive vzhledem k omezené dostupnosti všech reálných dat, je signifikantní vývoj pouze za roky 2006 a 2007, pro rok 2008 je stanovená odhadovaná predikce dle očekávaného vývoje průměrné nominální mzdy v ČR. Pro hodnocení vývoje reálného tarifu je nezbytné zmínit metodiku stanovení tarifu VaS pro sledovaný rok (rok t). Obecně platná metodika vychází při stanovení tarifu VaS z údajů za I III. čtvrtletní roku t-1. Z výše uvedeného vyplývá, že tarif VaS je vždy určen a schválen ještě před začátkem sledovaného kalendářního roku. Ve skutečnosti byl tedy tarif VaS pro rok 2006 určen a schválen již koncem roku Stejný postup byl následně použit pro stanovení tarifu VaS pro rok 2007 atd. V následujících tabulkách jsou uvedeny výsledky výpočtu sociálně únosného tarifu pro Aglomeraci Tábor a jeho porovnání se skutečným tarifem. Tabulka 33 se vztahuje k roku Průměrný čistý příjem za osobu a měsíc v ČR je průměrem hodnot za 1. až 4. čtvrtletí roku 2006 a to ve výši Kč. 17. Tarif také odpovídá cenám platným v Aglomeraci Tábor v roce Tabulka 44 se vztahuje k roku Průměrný čistý příjem za osobu a měsíc v ČR je průměrem hodnot za 1 až 4 čtvrtletí roku 2007 a to ve výši Kč. 18. Tarif také odpovídá ceně platné v Aglomeraci Tábor.v roce 2007 Tabulka 55 obsahuje hodnoty pro výpočet sociálně únosného tarifu pro rok Přitom je předikována hodnota průměrného čistého příjmu za osobu a měsíc v ČR ve výši Kč, což je hodnota z roku 2007 zvýšená o 7,7%, tj. předpokládané navýšení nominální průměrné mzdy v roce Tarif odpovídá ceně platné v Aglomeraci Tábor v roce Průměrný čistý příjem domácností pro rok 2008 lze předikovat dle indexu vývoje nominální průměrné mzdy pro rok 2008, tj. zvýšení o 7,7% - viz část z Makroekonomické predikce MF, duben viz viz. viz 12 abc

14 Příloha č. 1 k Závěrečné zprávě společnosti VST s.r.o Tabulka 3333: Hodnocení sociální únosnosti tarifu vodného a stočného v Aglomeraci Tábor (příjmy 2006, ceny pro VaS 2006) Reálný tarif vodného a stočného vč. DPH (rok 2006) Spotřeba v hodnocené oblasti (Voda fakturovaná domácnostem) Krajského indexu čistých příjmů Průměrný čistý příjem za osobu a měsíc v Jihočeském kraji (2006) Maximální sociálně přijatelná výše výdajů za vodohospodářské služby ( 2% příjmů) Sociálně únosný tarif VaS (spotřeba v aglomeraci Tábor) (vč. DPH) Sociálně únosný tarif VaS (standardní spotřebou 100 l/os/den) (vč. DPH) Reálný tarif jako % soc. únosného tarifu (spotřeba v aglomeraci Tábor) Reálný tarif jako % soc. únosného tarifu (standardní spotřebou 100 l/os/den) Kč l/os/den - Kč Kč/měsíc Kč/m 3 Kč/m 3 % % 52,19 Kč 83,0 0, ,16 Kč 192,12 Kč 77,16 Kč 63,04 Kč 67,6% 81,5% Tabulka 4444: Hodnocení sociální únosnosti tarifu vodného a stočného v Aglomeraci Tábor (příjmy 2007, ceny pro VaS 2007) Reálný tarif vodného a stočného vč. DPH (rok 2007) Spotřeba v hodnocené oblasti (Voda fakturovaná domácnostem) Krajského indexu čistých příjmů Průměrný čistý příjem za osobu a měsíc v Jihočeském kraji (2007) Maximální sociálně přijatelná výše výdajů za vodohospodářské služby ( 2% příjmů) Sociálně únosný tarif VaS (spotřeba v aglomeraci Tábor) (vč. DPH) Sociálně únosný tarif VaS (standardní spotřebou 100 l/os/den) (vč. DPH) Reálný tarif jako % soc. únosného tarifu (spotřeba v aglomeraci Tábor) Reálný tarif jako % soc. únosného tarifu (standardní spotřebou 100 l/os/den) Kč l/os/den - Kč Kč/měsíc Kč/m 3 Kč/m 3 % % 54,76 Kč 83,0 0, ,70 Kč 207,33 Kč 83,27 Kč 69,11 Kč 65,8% 79,2% Tabulka 5555: Hodnocení sociální únosnosti tarifu vodného a stočného v Aglomeraci Tábor (příjmy 2008, ceny pro VaS 2008) Reálný tarif vodného a stočného vč. DPH (rok 2008) Spotřeba v hodnocené oblasti (Voda fakturovaná domácnostem) Krajského indexu čistých příjmů Průměrný čistý příjem za osobu a měsíc v Jihočeském kraji (2007) Maximální sociálně přijatelná výše výdajů za vodohospodářské služby ( 2% příjmů) Sociálně únosný tarif VaS (spotřeba v aglomeraci Tábor) (vč. DPH) Sociálně únosný tarif VaS (standardní spotřebou 100 l/os/den) (vč. DPH) Reálný tarif jako % soc. únosného tarifu (spotřeba v aglomeraci Tábor) Reálný tarif jako % soc. únosného tarifu (standardní spotřebou 100 l/os/den) Kč l/os/den - Kč Kč/měsíc Kč/m 3 Kč/m 3 % % 59,71 Kč 83,0 0, ,93 Kč 223,30 Kč 89,68 Kč 74,43 Kč 66,6% 80,2% 13 abc

15 Příloha č. 1 k Závěrečné zprávě Vzhledem k omezení datové základny pro rok 2008 je signifikantní pro vývoj reálného tarifu VaS jako % sociálně únosného tarifu změna mezi lety 2007 a V důsledku zvýšení Tarifu VaS o cca 5% nedošlo k přiblížení k výši sociálně únosné ceny, naopak došlo ke snížení podílu reálného tarifu na výši sociálně únosného tarifu o cca 2 procentní body. Tento posun byl způsoben nárůstem průměrného čistého měsíčního příjmů na osobu ve sledované lokalitě. V případě, že by v roce 2008 nastala nulová změna (jen pouze teoretický předpoklad) ve výši průměrného čistého měsíčního příjmu na osobu (na úrovni kraje) a dalších proměnných, mělo by cca 9% navýšení tarifu VaS poměrně výrazný dopad na přiblížení se výši sociálně únosného tarifu. Dle empirických zkušeností z minulých let se dá předpokládat růst průměrného čistého příjmu na obyvatele i v roce 2008, čili procentní nárůst reálného tarifu jako procento sociálně únosné ceny bude pravděpodobně ve výši jak prezentuje Tabulka 55. Výpočet podílu reálného tarifu jako procento sociálně únosného tarifu byl Konzultantem vypočten jak ze skutečné spotřeby vody, tak i z standardizované spotřeby 100 l/osobu/den. Konzultant doporučuje vycházet ze skutečné spotřeby, která lépe odráží specifika regionu, v němž se Aglomerace Tábor nachází. Výsledky dosažené oběma metodami - využití skutečné i tzv. standardizované spotřeby - potvrzují, že reálná výše tarifu VaS je zatím pod limitní hodnotou sociálně únosné ceny a existuje ještě určitý prostor k budoucím úpravám (zvyšování) tarifu VaS. Nutno poznamenat, že v případě použití tzv. standardní spotřeby se tento manévrovací prostor výrazně omezí. 3 ZÁVĚR Tarif cen pro vodné a stočné dosáhl v minulém roce 2007 hodnoty 65,8% sociálně únosného tarifu (resp. 79,2% při spotřebě 100 l/osobu/den). Tato skutečnost ukazuje, že VST v současné době disponuje určitým prostorem k dalšímu zvyšování tarifu VaS. Reálná výše tarifu VaS se v současné době pohybuje pod hranicí sociálně únosné ceny a konzultant předpokládá postupnou tendenci k její limitní hodnotě. Pro tempo růstu a přibližování se limitní hodnotě sociálně únosné ceny je určující meziroční zvyšování tarifu VaS a také meziroční vývoj absolutní výše čistého průměrného měsíčního příjmu na osobu. 14 abc

16 Příloha č. 2 k Závěrečné zprávě společnosti VST, s.r.o. Příloha č. 2 Registr rizik Projektu Revize ke dni abc

17 Příloha č. 2 k Závěrečné zprávě PŘÍLOHA Č. 2: REGISTR RIZIK PROJEKTU Tento dokument byl připraven pro jmenovaný projekt nebo jeho uvedenou část a nemůže být užit pro jakýkoliv jiný projekt bez provedení nezávislé kontroly jeho vhodnosti a bez získání předchozího písemného zmocnění firmou MOTT MACDONALD Praha, spol. s r.o. (dále jen MMD ). MMD nemůže přijmout odpovědnost za důsledky z užití tohoto dokumentu pro jiný účel než ten, pro který byl určen. Každá osoba, která použije tento dokument pro jiný účel, souhlasí a bude takovým použitím nebo odkazem zavázána potvrdit dohodu o poskytnutí náhrady firmě MMD za veškeré ztráty nebo škody z tohoto vyplývající. MMD nepřijímá odpovědnost za tento dokument žádné jiné straně nežli osobě objednatele, pro kterého byla tato zpráva připravena. MOTT MACDONALD Praha, spol. s r.o., 2008 abc

18 Příloha č. 2 k Závěrečné zprávě OBSAH OBSAH ÚVOD IDENTIFIKACE RIZIK ALOKACE RIZIK Dopad alokace rizik na financování projektu Navržená alokace rizik mezi VST a soukromý sektor HODNOCENÍ RIZIK REGISTR RIZIK Základní parametry registru rizik Typ rizika Referenční číslo Riziko Popis rizika Finanční základ rizika Podíl rizika alokovaného VST abc

19 Příloha č. 2 k Závěrečné zprávě 1. ÚVOD Analýza rizik v rámci této Zprávy (koncesního projektu) je prováděna za účelem zajištění srovnatelnosti komparátoru veřejného sektoru 1 (jedná se o variantu, kterou je nutné vždy analyzovat z legislativních důvodů) a ostatních způsobů realizace daného projektu (zejména způsobu realizace jako veřejné zakázky a koncesní smlouvy) na jednotné bázi 2. Tohoto účelu je dosaženo oceněním jak rizik zadržených veřejným sektorem v alternativě komparátoru veřejného sektoru (řešení projektu veřejným sektorem), tak i v jednotlivých způsobech realizace projektu založených na účasti soukromého sektoru. Rozdílná hodnota rizik těchto možností je hodnotou přenesených rizik na soukromý sektor. Rozdělení rizik mezi veřejný sektor a soukromý sektor se řídí dvěma základními principy: riziko je přeneseno na stranu, která je nejlépe schopná toto riziko řídit a cílem je zajistit optimální přenos rizik. Cílem procesu analýzy rizik je obecně: zajistit srovnatelnost komparátoru veřejného sektoru (tzv. PSC) a ostatních způsobů realizace daného projektu na jednotné bázi; zabezpečit přiměřené ocenění zadržených rizik; alokovat rizika na stranu, která je nejlépe schopná je řídit; zajistit optimální přenos rizik; nabídnout dosažitelný model, který nabídne hodnotu za peníze a vyhotovit kontrolní seznam pro přípravu realizačních smluv (ať již smluv na provedení stavebních prací nebo koncesních smluv na zajištění provozování atd.) jako vstupních parametrizovaných dokumentů v zadávacích a koncesních řízení a pro následné posouzení nabídek uchazečů v těchto řízeních. Riziko je definováno jako možnost, že nastane událost, která způsobí odchýlení vývoje nákladů nebo výnosů od předpokládaného stavu. Rizika jsou nedílnou součástí každého projektu. Analýza rizik je pak nástrojem k pochopení podstaty těchto rizik a jejich velikosti. K Projektu, tj. projektu Zajištění provozování vodohospodářské infrastruktury společnosti VST s.r.o je možné konstatovat, že existuje celá řada rizikových vlivů (faktorů), které mohou nastat v jeho průběhu. Přístup k podchycení a ocenění rizik tohoto Projektu je dále detailněji v této příloze ke Zprávě vysvětlen. Rizika mohou mít negativní dopad na čisté výnosy a náklady Projektu. Ilustrativním příkladem může být riziko dlouhotrvajících prudkých dešťů, které mohou zpozdit výstavbu stavební části Projektu, což následně povede k vyšším nákladům. Hodnota takového rizika je vypočtena jako pravděpodobnost, že taková událost nastane, vynásobená hodnotou finančních dopadů v případě, že nastane. Takto kvantifikovaná hodnota rizik se přičte k očekávaným nákladům 1 2 Angl. Public Sector Comparator. Viz 3 odst. 2 Vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 217/2006 Sb. kterou se provádí koncesní zákon: Analýza způsobů realizace doporučené varianty obsahuje alespoň dvě formy řešení s tím, že srovnává vždy výhodnost zajištění dané služby nebo provedení díla podle koncesního zákona se způsobem zajištění dané služby nebo provedení díla jinou formou. Srovnávané varianty musí být zpracovány ve shodném rozsahu a členění tak, aby byla zajištěna jejich plná vzájemná srovnatelnost. Pokud zajištění dané služby nebo provedení díla není vyjmuto z působnosti zákona o veřejných zakázkách 1), je vždy jedna ze srovnávaných forem řešení veřejná zakázka. 3 abc

20 Příloha č. 2 k Závěrečné zprávě Projektu. Tímto způsobem jsou rizika viditelně zobrazena v přehledech očekávaných finančních toků. Analýza rizik probíhá v těchto krocích: identifikace rizik, alokace rizik mezi jednotlivé účastníky Projektu, a hodnocení rizik. 4 abc