Příloha č. 1 Studie sociální únosnosti cen pro vodné a stočné pro Aglomeraci Tábor Revize ke dni

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Příloha č. 1 Studie sociální únosnosti cen pro vodné a stočné pro Aglomeraci Tábor Revize ke dni 31.7.2008"

Transkript

1 Příloha č. 1 k Závěrečné zprávě společnosti VST, s.r.o. Příloha č. 1 Studie sociální únosnosti cen pro vodné a stočné pro Aglomeraci Tábor Revize ke dni abc

2 Příloha č. 1 k Závěrečné zprávě PŘÍLOHA Č. 1: STUDIE SOCIÁLNÍ ÚNOSNOSTI CEN PRO VODNÉ A STOČNÉ PRO AGLOMERACI TÁBOR Tento dokument byl připraven pro jmenovaný projekt nebo jeho uvedenou část a nemůže být užit pro jakýkoliv jiný projekt bez provedení nezávislé kontroly jeho vhodnosti a bez získání předchozího písemného zmocnění firmou MOTT MACDONALD Praha, spol. s r.o. (dále jen MMD ). MMD nemůže přijmout odpovědnost za důsledky z užití tohoto dokumentu pro jiný účel než ten, pro který byl určen. Každá osoba, která použije tento dokument pro jiný účel, souhlasí a bude takovým použitím nebo odkazem zavázána potvrdit dohodu o poskytnutí náhrady firmě MMD za veškeré ztráty nebo škody z tohoto vyplývající. MMD nepřijímá odpovědnost za tento dokument žádné jiné straně nežli osobě objednatele, pro kterého byla tato zpráva připravena. MOTT MACDONALD Praha, spol. s r.o., 2008 abc

3 Příloha č. 1 k Závěrečné zprávě OBSAH OBSAH...2 ÚVOD METODIKA STANOVENÍ SOCIÁLNĚ ÚNOSNÉHO TARIFU Definice sociální únosnosti cen pro vodné a stočné Mezinárodní srovnání Stanovení sociálně únosného tarifu Maximální sociálně přijatelná výše výdajů Předpokládaná spotřeba vody Index regionální ekonomické charakteristiky Postup výpočtu sociálně únosného tarifu Vyhodnocení výše tarifů v hodnocené tarifní oblasti Závěr k metodice HODNOCENÍ SOCIÁLNÍ ÚNOSNOSTI TARIFŮ VODNÉHO A STOČNÉHO V AGLOMERACI TÁBOR ZÁVĚR abc

4 Příloha č. 1 k Závěrečné zprávě ÚVOD Česká republika jako členský stát Evropské unie se zavázala splnit požadavek Rámcové směrnice o vodní politice, který v ustanovení článku 9 konstatuje: Do roku 2010 členské státy zajistí, [ ] aby různá hospodářská odvětví, rozčleněná přinejmenším na průmysl, domácnosti a zemědělství, přiměřeně přispívala k úhradě nákladů na vodohospodářské služby [ ]. V České republice je cena za vodohospodářské služby (vodné a stočné) jednotná jak pro domácnosti, tak i ostatní odběratele. Tato cena je však podstatně nižší než cena, která by umožnila pokrytí všech nákladů spojených s provozem, údržbou a nutnými investicemi. Uvedená směrnice však připouští v takovém případě následující řešení: Členské státy přitom mohou přihlédnout k sociálním, environmentálním a ekonomickým důsledkům úhrady, jakož i ke geografickým a klimatickým podmínkám dotčené oblasti či oblastí. Koncepce VHP a Plán VaK České republiky (2008) uvádějí v tomto kontextu následující: Strategickými cíli oboru vodovodů a kanalizací je zabezpečení bezproblémového zásobování obyvatel nezávadnou a kvalitní pitnou vodou a efektivní likvidace odpadních vod bez negativních dopadů na životní prostředí a to za sociálně únosné ceny. V Plánu hlavních povodí České republiky (2007) je dále uvedeno: Hlavním cílem státní politiky v oblasti vodohospodářských služeb (VHS) je zabezpečení bezproblémového zásobování obyvatel a dalších odběratelů vody nezávadnou a kvalitní pitnou vodou a efektivní likvidace odpadních vod bez negativních dopadů na životní prostředí, za sociálně únosné ceny VHS a poskytování kvalitních VHS. Bonnská charta pro bezpečnou vodu (IWA 2005) deklaruje, že cena vody by měla být stanovena tak, aby nebránila spotřebitelům v získání vody v kvantitě a kvalitě dostatečné k uspokojení základních domácích potřeb. Z výše uvedeného je patrné, že otázka sociální únosnosti plateb domácností (občanů) za vodné a stočné je zásadním prvkem národní i komunitární vodohospodářské politiky. Tato studie se skládá ze dvou částí: Metodiky stanovení sociálně únosného vodohospodářského tarifu (cen pro vodné a/nebo stočné), která obsahuje definici sociální únosnosti plateb za vodohospodářské služby a způsob výpočtu sociálně únosného tarifu; Hodnocení sociální únosnosti vodohospodářského tarifů v Aglomeraci Tábor, která obsahuje výpočet výše sociálně únosných cen pro vodné a stočné pro parametry Aglomerace Tábor, a jeho srovnání se skutečnými tarify v letech 2006 až abc

5 Příloha č. 1 k Závěrečné zprávě 1 METODIKA STANOVENÍ SOCIÁLNĚ ÚNOSNÉHO TARIFU 1.1 Definice sociální únosnosti cen pro vodné a stočné Sociální únosnost plateb za vodohospodářské služby nemá jednoduchou definici. Ve zprávě OECD 1 jsou definovány dva hlavní typy ukazatele sociální únosnosti makro ukazatele a mikro ukazatele: Makro ukazatele srovnávají průměrné výdaje domácnosti za vodohospodářské služby s průměrným čistým příjmem (nebo s rodinnými výdaji, pokud statistiky čistého příjmu nejsou k dispozici). Tento typ ukazatelů ovšem neposkytuje žádné informace týkající se dopadu zpoplatnění vodohospodářských služeb na sociálně nejslabší domácnosti v daném kraji. Také není zohledněn fakt, že veškerá spotřeba vody lze charakterizovat jako nezbytná. Je nutné rozlišit základní-nezbytnou spotřebu domácností a nadstandardní spotřebu, která může zahrnovat např. využití vody pro bazény, zalévání zahrad apod. Z tohoto důvodu jsou zavedeny přesnější mikro ukazatele. Mikro ukazatele sociální únosnosti člení agregované makro ukazatele různými způsoby. Ve Zprávě OECD se rozlišují čtyři postupy: o o o o dle úrovně příjmu, dle regionu nebo jiného územního celku, dle typu domácnosti a dle podílu domácností, které platí více, než daný prahový podíl čistého příjmu za vodohospodářské služby (např. 3%). Výše uvedené ukazatele umožňují přesnější analýzu dopadu zpoplatnění sociálně slabších skupin obyvatelstva, a to i přes možné nepřesnosti v ukazatelích. Nepřesnosti mohou být způsobeny zejména nedostupností údajů týkajících se rozložení čistých příjmů, případně rozdíly mezi statistickými postupy v různých státech. Obecně lze říci, že neexistuje žádná prahová hodnota pro sociální únosnost cen pro vodné a stočné, tj. ani pro makro a mikro úroveň. Dalším limitujícím faktorem je skutečnost, že ve Zprávě OECD jsou zpracovány problémy se sociální únosností na základě názorů státních úředníků, akademiků apod., tj. nikoliv na základě kvantitativních hodnot. Jako dvě hlavní vzorové prahové hodnoty, k hodnocení sociální únosnosti tarifů, je možné uvést následující. Ve Velké Británii používala vláda v roce 1999 hodnotu 3% čistých příjmů domácností jako ilustrativní prahovou hodnotu v podobě procenta čistých příjmů. Platby přesahující tuto hodnotu byly považovány za platby, které mohou reprezentovat sociální zátěž (v letech 1997/98 byla překročena hodnota u 18,4% domácností v Anglii a Walesu) OECD, Paříž, 2003: Social Issues in the Provision and Pricing of Water Services [ Sociální otázky v poskytování a zpoplatnění vodohospodářských služeb ], ISBN Department for Environment, Food and Rural Affairs, Londýn, 2005: Cross-Government Review of Water Affordability Report [ Meziresortní hodnocení zprávy o sociální únosnosti cen pro vodné a stočné ] 4 abc

6 Příloha č. 1 k Závěrečné zprávě Ve zprávě Evropského dvora auditorů z května 2003 o financování environmentálních projektů v (tehdejších) kandidátských zemích z programů PHARE a ISPA 3 je zmíněna prahová hodnota 4% průměrných příjmů spotřebitelů jako měřítko, které údajně používá Komise při stanovení vhodné výše cen pro vodné a stočné v kontextu dotací z programu ISPA. Zpráva dvora auditorů přitom odkazuje na nespecifikovanou studii Světové banky v Polsku jako zdroj a kritizuje projekty, které byly financovány z programu ISPA bez toho, že by ceny pro vodné a stočné byly zvýšeny na citovanou prahovou úroveň. Hledání autorů zprávy Světové banky v dostupné databázi na internetu vedlo k identifikaci vnitřní hodnotící zprávy Světové banky pro projekt pitné a odpadní vody v městě Bielsko-Biala 4. Ve zprávě z roku 1996 je jednoznačně používána hodnota 5% čistého disponibilního příjmu (anglicky net disposable income ) pro skupinu obyvatel s nejnižším příjmem jako prahové hodnoty pro sociální únosnost vodohospodářských tarifů. Dále je ve zprávě uvedeno, že zmíněná hodnota je všeobecná prahová hodnota Světové banky pro posouzení sociální únosnosti výdajů domácností za vodné a stočné. Stejná prahová hodnota se objevila i ve zprávě Světové banky z roku 1999 k implementaci směrnic EU v České republice, 5 i když zde s menší přesností (uvádí se pouze 5% rodinných příjmů, z kontextu je ovšem patrné, že hodnota platí pro sociálně nejslabší skupiny obyvatel). V širším kontextu lze na základě dostupných informací konstatovat, že ona tak často citovaná prahová hodnota sociální únosnosti s odkazem na Světovou banku je pouhým empirickým indikátorem, odvozeným z mezinárodního srovnání provedeným v 70-tých letech, ze kterého byl odvozen limit v rozpětí 3-5 procent příjmu domácností (Garn ). Vzhledem k tomu, že oficiální vodohospodářská sektorová strategie Světové banky ( ) žádný konkrétní indikátor sociální únosnosti cen pro vodné a stočné neuvádí; zde pravděpodobně dochází k určité volnosti interpretace zmíněné hodnoty podle konkrétního regionu, dané struktury příjmových skupin domácností případně, zda jde o celkový příjem nebo o příjem snížený o některé další nezbytné výdaje (především potraviny). Přes občasné použití hodnoty 4% (průměrných příjmů) se ale zároveň jeví, že v různých tématických materiálech Světové banky převažují odkazy na horní hranici intervalu tedy 5% čistých disponibilních příjmů sociálně nejslabších domácností označovanou také někdy jako pravidlo pěti procent (McPhail ). Uvedené přístupy k hodnocení sociální únosnosti zpoplatnění vodohospodářských služeb však vždy mají pouze indikativní charakter a nevylučují subjektivní vliv při jejich použití Court of Auditors, 2003: Special Report No 5/2003 concerning PHARE and ISPA funding of environmental projects in the candidate countries together with the Commission s replies [ Dvůr auditorů, zvláštní zpráva č. 5/2003, o financování environmentálních projektů v kandidátských zemích z programů PHARE a ISPA, spolu s odpověďmi Komise ], v úředním věstníku EU, číslo C167/1 ze World Bank, Washington DC, 1996: Staff Appraisal Report Republic of Poland Bielsko-Biala Water and Wastewater Project [ Hodnotící zpráva Polská republika Projekt pitné a odpadní vody v Bielsko-Biala ], zpráva číslo POL. Carl Bro a kol., 1999: Pre-accession Planning to Meet the Requirements of EU Legislation in The Water Sector in the Czech Republic, Final Report, September 1999 [ Předvstupní plánování k dosažení souladu s požadavky legislativy EU v oblasti vod v ČR, závěrečná zpráva, září 1999 ] (klient: Ministerstvo životního prostředí ČR, zdroj financování: Světová Banka). Garn, H. 1997: Lessons from Large Scale Rural Water and Sanitation Projects, Transition and Innovation. UNDP World Bank, Working Paper. World Bank (2004): Water Resources Sector Strategy. - Strategic Directions for World Bank Engagement. McPhail, A. 1993: The Five Percent Rule for Improved Water Service: Can Households Afford More?, World Development, 1993, Vol. 21, No. 6, pp abc

7 Příloha č. 1 k Závěrečné zprávě 1.2 Mezinárodní srovnání Tabulky 4 a 5 níže uvádějí některá z nejdůležitějších srovnání ve Zprávě OECD doplněné o údaje pro Českou republiku, a to na základě dvou hlavních pohledů na sociální únosnost tak, jak jsou definovány v Kapitole 2 této studie, tj. makro a mikro pohledy. I přes určité statistické potíže (např. praktická definice pojmu příjem domácnosti ), je patrné, že na základě makro pohledu patří Česká republika mezi země OECD s vyšší sociální zatížeností domácností platbami za vodu: pouze dvě země mají jednoznačně vyšší zátěž (Polsko a Maďarsko) a další dvě jsou na podobné úrovni (Portugalsko a Turecko). Naopak 14 zemí má zátěž nižší. Z tabulky je patrné, že využití výsledků práce Světové banky v Polsku jako základní měřítko sociální únosnosti vodohospodářských tarifů v nových členských státech EU (viz výše zmíněná zpráva Dvora auditorů Evropské Unie), není příliš reprezentativní se zkušeností zemí OECD. Dále stojí za zmínku, že tři ze čtyř zemí s podobnou nebo vyšší makro zátěží mají dle kvalitativní kategorizace OECD skutečné problémy se sociální únosností vody (Polsko spolu s ČR patří mezi země, pro které OECD neměla dostatek informací ke kategorizaci). Tabulka 1111: Mezinárodní srovnání sociální únosnosti vodohospodářských služeb makro pohled. Země Podíl výdajů v příjmech domácností Polsko 2,2-2,4% Maďarsko 2,1% Turecko 1,2-1,7% Portugalsko 1,6% Česko 1,5% Lucembursko 1,0-1,5% Nizozemí 1,4% Mexiko - Rakousko 1,0-1,3% Německo 1,2% Anglie a Wales 1,2% Dánsko 1,1% Francie 0,9% Slovensko 0,9% Skotsko 0,7% Japonsko 0,7% Itálie 0,7% Korea 0,6% Spojené státy 0,5% Zdroj: OECD 2003 (doplněny autory vypočtené hodnoty pro ČR) Pozn.: Žlutá barva označuje stát, kde Zpráva OECD indikuje problémy se sociální únosností cen pro vodné a stočné. Tabulka 2222: Mezinárodní srovnání sociální únosnosti vodohospodářských služeb mikro pohled. 6 abc

8 Příloha č. 1 k Závěrečné zprávě Země Podíl výdajů v příjmech nejchudších 10% domácností Mexiko 3.84% Anglie a Wales 3.75% Česká republika cca. 3,5% Maďarsko 2.53% Nizozemí 2.38% nejchudší 25% Skotsko 2.24% Spojené státy 0.66% nejchudší 20% Zdroj: OECD 2003 (doplněny autory vypočtené hodnoty pro ČR) Pozn.: Žlutá barva označuje stát, kde Zpráva OECD indikuje problémy se sociální únosností cen pro vodné a stočné. Tabulka 5 prezentuje mikro pohled na sociální únosnost cen pro vodné a stočné ve vybraných státech OECD. Žlutě označené státy jsou ty, kde dle názorů dotázaných odborníků existují problémy se sociální únosností výdajů některých domácností za vodohospodářské služby. V České republice jsou výdaje na úrovni 3,5% příjmů nejchudších domácností nižší než v Mexiku (3,84%) nebo v Anglii a Walesu (3,75%), ale vyšší než v Maďarsku (2,53%) nebo ve Skotsku (2,24%). Všechny uvedené země jsou ovšem označené za státy, kde existují problémy se sociální únosností. Z toho je patrné, že Česká republika do této skupiny patří také. 1.3 Stanovení sociálně únosného tarifu Na stanovení sociálně únosného tarifu 9 mají vliv dva parametry vztažené k jednomu obyvateli: maximální sociálně přijatelná výše výdajů a předpokládaná spotřeba vody které jsou popsány v následujících kapitolách této studie. Oba tyto parametry se v průběhu času mění, z čehož vyplývá potřeba pravidelné aktualizace sociálně únosného tarifu Maximální sociálně přijatelná výše výdajů Při stanovení maximální sociálně přijatelné výše výdajů je třeba zohlednit následující faktory: Definovat sociální únosnost jako podíl výdajů za vodohospodářské služby na charakteristických příjmech obyvatel. Rozlišovat podstatné regionální rozdíly v příjmových charakteristikách v různých oblastech ČR (index regionální ekonomické charakteristiky 10 ) Obvykle se používá pojem tarif vodného, tarif stočného, který je v národní legislativě označován pojmem cena pro vodné, cena pro stočné vždy se jedná o cenu vyjádřenou v Kč za jeden metr krychlový. V národní legislativě se setkáme i s pojmy vodné, stočné, což je údaj v Kč, který přestavuje náklady odběratele (množství v m 3 krát cena pro vodné (nebo pro stočné) v Kč za 1 m 3) Index zohledňující ekonomickou charakteristiku v daném regionu k celorepublikovému průměru např. Regionální index pro Průměrný čistý příjem za osobu a měsíc 7 abc

9 Příloha č. 1 k Závěrečné zprávě Stanovit limitní hodnoty sociální únosnosti jako maximálně možné výdaje za základní vodohospodářské služby vzhledem k čistým příjmům 10% sociálně nejslabších domácností nebo s ohledem na indexované průměrné příjmové charakteristiky přepočítané na jednoho obyvatele dané oblasti Vzhledem k údajům uveřejňovaných ČSÚ a na základě zohlednění výše zmíněných faktorů byla stanovena prahová hodnota 2% průměrných čistých příjmů domácností 11 v daném regionu jako maximální sociálně přijatelná výše výdajů za vodohospodářské služby (platby vodného a stočného). Tato hodnota koresponduje na celostátní úrovní s limitem cca 4,3% celkových průměrných čistých příjmů nejchudších 10% domácností (rozdíl mezí průměrem a prvními 10% je 2,3-násobkem), což zhruba odpovídá všeobecně přijímané indikativní prahové hodnotě pěti procent z čistých příjmů nejchudších domácností udávané Světovou bankou (viz Oddíl 1.1 této studie) Předpokládaná spotřeba vody Důležitá je ovšem také předpokládaná spotřeba vody, která se používá pro stanovení sociálně únosného tarifu. Jsou možné dva přístupy k jejímu stanovení, a to: průměrná spotřeba vody domácnosti v dané tarifní oblasti, tj. oblasti, kde je uplatňována jednotná cena pro vodné a stočné, jejíž sociální únosnost v této studii analyzujeme, a standardní spotřeba. V prvním případě je předpokládaná spotřeba vody rovna hodnotě průměrné spotřeby vody domácnosti v dané tarifní oblasti (tj. oblasti, kde je uplatňována jednotná cena pro vodné a stočné v rámci solidárního vlastnictví infrastruktury), která se spočítá jako skutečný objem fakturované vody připadající na jednoho zásobeného obyvatele dané tarifní oblasti a den v l/osobu/den. 12 Tento postup má výhodu, že zohledňuje možnosti nejslabších domácností používat jiné zdroje vody (tj. domácí studny) v reakci na vysokou zátěž plateb vodného a stočného. Tento přístup však vykazuj nevýhodu, že ne všechny sociálně slabé domácnosti mají přístup ke studni, a proto může osamocené uplatnění tohoto přístup vést ke stanovení limitního tarifu na úrovni, která chrání nejchudší vesnické domácnosti, kde existuje studna, ale ne nejchudší městské domácnosti, které nemají ke studni přístup. Tento postup tak vede k paradoxnímu navýšení sociálně únosných tarifů tam, kde je nižší spotřeba vody. V druhém případě se bere předpokládaná spotřeba vody rovna standardizované spotřebě, tj. 100 l/osoba/den, kterou je možno považovat za odhad pokrytí standardní základní spotřeby vody v podmínkách ČR. Tento parametr je možno považovat za směrodatný pro posouzení výše sociálně únosného tarifu zvláště za situace, kdy reálná fakturovaná spotřeba vody je výrazně pod touto hodnotou, tj. v daném regionu je předpoklad významného využívání vlastních doplňkových zdrojů (domovních studní) Čisté peněžní příjmy se získají z hrubých příjmů odečtením částek za zdravotní a sociální pojištění a daň z příjmů.zdroj: Metodické vysvětlivky ke Statistice rodinných účtů Tento postup je použit v metodice MŽP (Finanční analýza pro projekty Fondu soudržnosti) v části, která popisuje stanovení sociálně únosného tarifu. 8 abc

10 Příloha č. 1 k Závěrečné zprávě Index regionální ekonomické charakteristiky Vzhledem k omezenému vzorku osob, za kterého se získávají informace o příjmech, je vhodné v rámci České republiky považovat za region jednotlivé kraje. Tento přístup používá i MŽP ve finanční analýze vodohospodářských projektů v rámci OP Životního prostředí. Hodnota Krajského indexu čistých příjmů I r,kraj se stanoví jako: Pr, kraj I r, kraj = (Rovnice 1111) P r, ČR P r,kraj - průměrný čistý příjem za osobu a měsíc v daném kraji 13 P r,čr - průměrný čistý příjem za osobu a měsíc v ČR 14 Údaje o čistých příjmech domácností pravidelně zveřejňuje ČSÚ Postup výpočtu sociálně únosného tarifu Sociálně únosný tarif vodného a stočného (T L ) udává limitní hodnotu tarifu vodného a stočného včetně DPH v Kč/m 3, kdy jsou ještě splněny podmínky sociální únosnosti. Je počítáno se standardní spotřebou vody domácnosti. T L = [(L soc * 12 / 365) / Q ]* 1000 (Rovnice 2222) kde L soc - sociálně únosný limit nákladů jedné osoby na vodné a stočné (Kč/os/měsíc) Q předpokládaná průměrná spotřeba vody na osobu a den (l/os/den), která je rovna Průměrná spotřeba vody domácnosti v dané tarifní oblasti (Q FD ) pak se Rovnice 1 změní na T L,FD = [(L soc * 12 / 365) / Q FD ]* 1000 (Rovnice 3333) T L,FD - Sociálně únosný tarif vodného a stočného (spotřeba v dané tarifní oblasti) nebo je rovna Standardní spotřeba (Q ST ) a pak se Rovnice 1 změní na T L,ST = [(L soc * 12 / 365) / Q ST ]* 1000 (Rovnice 4444) T L,ST - Sociálně únosný tarif vodného a stočného (standardní spotřeba) (T L,FD ) Standardní spotřeba (Q ST ) je dána jako spotřeba 100l vody na jednoho zásobeného obyvatele a den tj. 100 l/os/den Převzato ze statistiky o čisté peněžní příjmy domácností zpravodajského souboru statistiky rodinných účtů podle typu domácností za 1.-4.čtvrtletí roku 2005 v ČR, ctvrtleti_2005 Převzato ze statistiky Příjmy a životní podmínky domácností ČR - Tab Domácnosti podle krajů, 9 abc

11 Příloha č. 1 k Závěrečné zprávě Průměrná spotřeba vody domácnosti v dané tarifní oblasti (Q FD ) (tj. oblasti, kde je jednotná cena pro vodné a stočné v rámci solidárního vlastnictví infrastruktury) se spočítá jako skutečný objem fakturované vody, který připadá na jednoho zásobeného obyvatele dané tarifní oblasti v l/osobu/den. Maximální sociálně přijatelná výše výdajů za vodohospodářské služby (L SOC ) je definována prahovou hodnotou 2% průměrných čistých příjmů domácností 15 v daném regionu v Kč na osobu a měsíc. L soc = 0,02*P r (Rovnice 5555) kde P r - regionální průměrný čistý příjem za osobu a měsíc Regionální průměrný čistý příjem za osobu a měsíc (Pr) je dán jako průměrný čistý příjem za osobu a měsíc vynásobený regionálním indexem pro Průměrný čistý příjem za osobu a měsíc: P r = I r * P os (Rovnice 6666) kde I r - regionální index pro průměrný čistý příjem za osobu a měsíc P OS - průměrný čistý příjem za osobu a měsíc Regionální index pro Průměrný čistý příjem za osobu a měsíc (I r ) je index zohledňující průměrný příjem osob za měsíc v daném regionu k celorepublikovému průměru. Průměrný čistý příjem za osobu a měsíc (P os ) je hodnota čisté peněžní příjmy celkem za domácnosti celkem, kterou čtvrtletně zveřejňuje ČSÚ 16 ve statistice Vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů. Bere se průměrná hodnota za celý rok. 1.4 Vyhodnocení výše tarifů v hodnocené tarifní oblasti Reálný tarif vodného a stočného (T R ) je hodnota tarifu vodného a stočného, vč. DPH v hodnocené tarifní oblasti. Reálný tarif jako % soc. únosného tarifu (spotřeba v hodnocené oblasti) (t R,L ) Poměr mezi reálným tarifem a sociálně únosný tarif vodného a stočného (spotřeba v dané tarifní oblasti) vyjádřený v procentech. t R,L,FD = T R / T L,FD * 100 (Rovnice 7777) Průměrné čisté peněžní příjmy pro domácnost se uvádějí jako roční příjmy na osobu v Kč Složení domácností, přehled příjmů a vydání - průměry na osobu v Kč za měsíc; 10 abc

12 Příloha č. 1 k Závěrečné zprávě Reálný tarif jako % soc. únosného tarifu (standardní spotřebou) (t R,L100 ) Poměr mezi reálným tarifem a sociálně únosný tarif vodného a stočného (standardní spotřeba) vyjádřený v procentech. t R,L,ST = T R / T L,ST * 100 (Rovnice 8888) 1.5 Závěr k metodice Sociální únosnost tarifů pro vodohospodářské služby se stává důležitou otázkou nejenom v průběhu transformace postkomunistických zemí, ale i v jiných zemích, kde kombinace klimatických podmínek, zvyšujících se požadavků na ochranu životního prostředí a snahy eliminovat dotace vede k zvýšení ceny za vodohospodářské služby. Mezinárodní srovnání zemí OECD ukazuje, že Česká republika patří mezi země, kde jsou domácnosti nejvíce zatížené platbami za vodné a stočné, vyjádřeno jako podíl průměrných čistých příjmů. Navržená metodika stanovení sociální únosného tarifu počítá s prahovou hodnotou 2% průměrných čistých příjmů domácností v daném regionu jako maximální sociálně přijatelnou výší výdajů za vodohospodářské služby (platby vodného a stočného) a dále jsou zde prezentovány dva možné přístupy vzhledem k výši předpokládané spotřeby vody, a to přes průměrnou spotřebu vody domácnosti v dané tarifní oblasti nebo standardní spotřebu 100l/os/den. Regionální variabilitu příjmů domácností (resp. obyvatel) je v metodice zohledněna regionálním indexem pro průměrný čistý příjem za osobu a měsíc. Tato metodika se nezabývá jeho stanovením. 11 abc

13 Příloha č. 1 k Závěrečné zprávě 2 HODNOCENÍ SOCIÁLNÍ ÚNOSNOSTI TARIFŮ VODNÉHO A STOČNÉHO V AGLOMERACI TÁBOR V této kapitole je stanoven sociálně únosný tarif pro Aglomeraci Tábor podle metodiky stanovené v Kapitole 1. Následující souhrn poskytuje VST podrobné informace o vývoji reálného tarifu jako sociálně únosného tarifu za poslední tři zkoumaná období vyjádřeného v procentech, respektive vzhledem k omezené dostupnosti všech reálných dat, je signifikantní vývoj pouze za roky 2006 a 2007, pro rok 2008 je stanovená odhadovaná predikce dle očekávaného vývoje průměrné nominální mzdy v ČR. Pro hodnocení vývoje reálného tarifu je nezbytné zmínit metodiku stanovení tarifu VaS pro sledovaný rok (rok t). Obecně platná metodika vychází při stanovení tarifu VaS z údajů za I III. čtvrtletní roku t-1. Z výše uvedeného vyplývá, že tarif VaS je vždy určen a schválen ještě před začátkem sledovaného kalendářního roku. Ve skutečnosti byl tedy tarif VaS pro rok 2006 určen a schválen již koncem roku Stejný postup byl následně použit pro stanovení tarifu VaS pro rok 2007 atd. V následujících tabulkách jsou uvedeny výsledky výpočtu sociálně únosného tarifu pro Aglomeraci Tábor a jeho porovnání se skutečným tarifem. Tabulka 33 se vztahuje k roku Průměrný čistý příjem za osobu a měsíc v ČR je průměrem hodnot za 1. až 4. čtvrtletí roku 2006 a to ve výši Kč. 17. Tarif také odpovídá cenám platným v Aglomeraci Tábor v roce Tabulka 44 se vztahuje k roku Průměrný čistý příjem za osobu a měsíc v ČR je průměrem hodnot za 1 až 4 čtvrtletí roku 2007 a to ve výši Kč. 18. Tarif také odpovídá ceně platné v Aglomeraci Tábor.v roce 2007 Tabulka 55 obsahuje hodnoty pro výpočet sociálně únosného tarifu pro rok Přitom je předikována hodnota průměrného čistého příjmu za osobu a měsíc v ČR ve výši Kč, což je hodnota z roku 2007 zvýšená o 7,7%, tj. předpokládané navýšení nominální průměrné mzdy v roce Tarif odpovídá ceně platné v Aglomeraci Tábor v roce Průměrný čistý příjem domácností pro rok 2008 lze předikovat dle indexu vývoje nominální průměrné mzdy pro rok 2008, tj. zvýšení o 7,7% - viz část z Makroekonomické predikce MF, duben viz viz. viz 12 abc

14 Příloha č. 1 k Závěrečné zprávě společnosti VST s.r.o Tabulka 3333: Hodnocení sociální únosnosti tarifu vodného a stočného v Aglomeraci Tábor (příjmy 2006, ceny pro VaS 2006) Reálný tarif vodného a stočného vč. DPH (rok 2006) Spotřeba v hodnocené oblasti (Voda fakturovaná domácnostem) Krajského indexu čistých příjmů Průměrný čistý příjem za osobu a měsíc v Jihočeském kraji (2006) Maximální sociálně přijatelná výše výdajů za vodohospodářské služby ( 2% příjmů) Sociálně únosný tarif VaS (spotřeba v aglomeraci Tábor) (vč. DPH) Sociálně únosný tarif VaS (standardní spotřebou 100 l/os/den) (vč. DPH) Reálný tarif jako % soc. únosného tarifu (spotřeba v aglomeraci Tábor) Reálný tarif jako % soc. únosného tarifu (standardní spotřebou 100 l/os/den) Kč l/os/den - Kč Kč/měsíc Kč/m 3 Kč/m 3 % % 52,19 Kč 83,0 0, ,16 Kč 192,12 Kč 77,16 Kč 63,04 Kč 67,6% 81,5% Tabulka 4444: Hodnocení sociální únosnosti tarifu vodného a stočného v Aglomeraci Tábor (příjmy 2007, ceny pro VaS 2007) Reálný tarif vodného a stočného vč. DPH (rok 2007) Spotřeba v hodnocené oblasti (Voda fakturovaná domácnostem) Krajského indexu čistých příjmů Průměrný čistý příjem za osobu a měsíc v Jihočeském kraji (2007) Maximální sociálně přijatelná výše výdajů za vodohospodářské služby ( 2% příjmů) Sociálně únosný tarif VaS (spotřeba v aglomeraci Tábor) (vč. DPH) Sociálně únosný tarif VaS (standardní spotřebou 100 l/os/den) (vč. DPH) Reálný tarif jako % soc. únosného tarifu (spotřeba v aglomeraci Tábor) Reálný tarif jako % soc. únosného tarifu (standardní spotřebou 100 l/os/den) Kč l/os/den - Kč Kč/měsíc Kč/m 3 Kč/m 3 % % 54,76 Kč 83,0 0, ,70 Kč 207,33 Kč 83,27 Kč 69,11 Kč 65,8% 79,2% Tabulka 5555: Hodnocení sociální únosnosti tarifu vodného a stočného v Aglomeraci Tábor (příjmy 2008, ceny pro VaS 2008) Reálný tarif vodného a stočného vč. DPH (rok 2008) Spotřeba v hodnocené oblasti (Voda fakturovaná domácnostem) Krajského indexu čistých příjmů Průměrný čistý příjem za osobu a měsíc v Jihočeském kraji (2007) Maximální sociálně přijatelná výše výdajů za vodohospodářské služby ( 2% příjmů) Sociálně únosný tarif VaS (spotřeba v aglomeraci Tábor) (vč. DPH) Sociálně únosný tarif VaS (standardní spotřebou 100 l/os/den) (vč. DPH) Reálný tarif jako % soc. únosného tarifu (spotřeba v aglomeraci Tábor) Reálný tarif jako % soc. únosného tarifu (standardní spotřebou 100 l/os/den) Kč l/os/den - Kč Kč/měsíc Kč/m 3 Kč/m 3 % % 59,71 Kč 83,0 0, ,93 Kč 223,30 Kč 89,68 Kč 74,43 Kč 66,6% 80,2% 13 abc

15 Příloha č. 1 k Závěrečné zprávě Vzhledem k omezení datové základny pro rok 2008 je signifikantní pro vývoj reálného tarifu VaS jako % sociálně únosného tarifu změna mezi lety 2007 a V důsledku zvýšení Tarifu VaS o cca 5% nedošlo k přiblížení k výši sociálně únosné ceny, naopak došlo ke snížení podílu reálného tarifu na výši sociálně únosného tarifu o cca 2 procentní body. Tento posun byl způsoben nárůstem průměrného čistého měsíčního příjmů na osobu ve sledované lokalitě. V případě, že by v roce 2008 nastala nulová změna (jen pouze teoretický předpoklad) ve výši průměrného čistého měsíčního příjmu na osobu (na úrovni kraje) a dalších proměnných, mělo by cca 9% navýšení tarifu VaS poměrně výrazný dopad na přiblížení se výši sociálně únosného tarifu. Dle empirických zkušeností z minulých let se dá předpokládat růst průměrného čistého příjmu na obyvatele i v roce 2008, čili procentní nárůst reálného tarifu jako procento sociálně únosné ceny bude pravděpodobně ve výši jak prezentuje Tabulka 55. Výpočet podílu reálného tarifu jako procento sociálně únosného tarifu byl Konzultantem vypočten jak ze skutečné spotřeby vody, tak i z standardizované spotřeby 100 l/osobu/den. Konzultant doporučuje vycházet ze skutečné spotřeby, která lépe odráží specifika regionu, v němž se Aglomerace Tábor nachází. Výsledky dosažené oběma metodami - využití skutečné i tzv. standardizované spotřeby - potvrzují, že reálná výše tarifu VaS je zatím pod limitní hodnotou sociálně únosné ceny a existuje ještě určitý prostor k budoucím úpravám (zvyšování) tarifu VaS. Nutno poznamenat, že v případě použití tzv. standardní spotřeby se tento manévrovací prostor výrazně omezí. 3 ZÁVĚR Tarif cen pro vodné a stočné dosáhl v minulém roce 2007 hodnoty 65,8% sociálně únosného tarifu (resp. 79,2% při spotřebě 100 l/osobu/den). Tato skutečnost ukazuje, že VST v současné době disponuje určitým prostorem k dalšímu zvyšování tarifu VaS. Reálná výše tarifu VaS se v současné době pohybuje pod hranicí sociálně únosné ceny a konzultant předpokládá postupnou tendenci k její limitní hodnotě. Pro tempo růstu a přibližování se limitní hodnotě sociálně únosné ceny je určující meziroční zvyšování tarifu VaS a také meziroční vývoj absolutní výše čistého průměrného měsíčního příjmu na osobu. 14 abc

16 Příloha č. 2 k Závěrečné zprávě společnosti VST, s.r.o. Příloha č. 2 Registr rizik Projektu Revize ke dni abc

17 Příloha č. 2 k Závěrečné zprávě PŘÍLOHA Č. 2: REGISTR RIZIK PROJEKTU Tento dokument byl připraven pro jmenovaný projekt nebo jeho uvedenou část a nemůže být užit pro jakýkoliv jiný projekt bez provedení nezávislé kontroly jeho vhodnosti a bez získání předchozího písemného zmocnění firmou MOTT MACDONALD Praha, spol. s r.o. (dále jen MMD ). MMD nemůže přijmout odpovědnost za důsledky z užití tohoto dokumentu pro jiný účel než ten, pro který byl určen. Každá osoba, která použije tento dokument pro jiný účel, souhlasí a bude takovým použitím nebo odkazem zavázána potvrdit dohodu o poskytnutí náhrady firmě MMD za veškeré ztráty nebo škody z tohoto vyplývající. MMD nepřijímá odpovědnost za tento dokument žádné jiné straně nežli osobě objednatele, pro kterého byla tato zpráva připravena. MOTT MACDONALD Praha, spol. s r.o., 2008 abc

18 Příloha č. 2 k Závěrečné zprávě OBSAH OBSAH ÚVOD IDENTIFIKACE RIZIK ALOKACE RIZIK Dopad alokace rizik na financování projektu Navržená alokace rizik mezi VST a soukromý sektor HODNOCENÍ RIZIK REGISTR RIZIK Základní parametry registru rizik Typ rizika Referenční číslo Riziko Popis rizika Finanční základ rizika Podíl rizika alokovaného VST abc

19 Příloha č. 2 k Závěrečné zprávě 1. ÚVOD Analýza rizik v rámci této Zprávy (koncesního projektu) je prováděna za účelem zajištění srovnatelnosti komparátoru veřejného sektoru 1 (jedná se o variantu, kterou je nutné vždy analyzovat z legislativních důvodů) a ostatních způsobů realizace daného projektu (zejména způsobu realizace jako veřejné zakázky a koncesní smlouvy) na jednotné bázi 2. Tohoto účelu je dosaženo oceněním jak rizik zadržených veřejným sektorem v alternativě komparátoru veřejného sektoru (řešení projektu veřejným sektorem), tak i v jednotlivých způsobech realizace projektu založených na účasti soukromého sektoru. Rozdílná hodnota rizik těchto možností je hodnotou přenesených rizik na soukromý sektor. Rozdělení rizik mezi veřejný sektor a soukromý sektor se řídí dvěma základními principy: riziko je přeneseno na stranu, která je nejlépe schopná toto riziko řídit a cílem je zajistit optimální přenos rizik. Cílem procesu analýzy rizik je obecně: zajistit srovnatelnost komparátoru veřejného sektoru (tzv. PSC) a ostatních způsobů realizace daného projektu na jednotné bázi; zabezpečit přiměřené ocenění zadržených rizik; alokovat rizika na stranu, která je nejlépe schopná je řídit; zajistit optimální přenos rizik; nabídnout dosažitelný model, který nabídne hodnotu za peníze a vyhotovit kontrolní seznam pro přípravu realizačních smluv (ať již smluv na provedení stavebních prací nebo koncesních smluv na zajištění provozování atd.) jako vstupních parametrizovaných dokumentů v zadávacích a koncesních řízení a pro následné posouzení nabídek uchazečů v těchto řízeních. Riziko je definováno jako možnost, že nastane událost, která způsobí odchýlení vývoje nákladů nebo výnosů od předpokládaného stavu. Rizika jsou nedílnou součástí každého projektu. Analýza rizik je pak nástrojem k pochopení podstaty těchto rizik a jejich velikosti. K Projektu, tj. projektu Zajištění provozování vodohospodářské infrastruktury společnosti VST s.r.o je možné konstatovat, že existuje celá řada rizikových vlivů (faktorů), které mohou nastat v jeho průběhu. Přístup k podchycení a ocenění rizik tohoto Projektu je dále detailněji v této příloze ke Zprávě vysvětlen. Rizika mohou mít negativní dopad na čisté výnosy a náklady Projektu. Ilustrativním příkladem může být riziko dlouhotrvajících prudkých dešťů, které mohou zpozdit výstavbu stavební části Projektu, což následně povede k vyšším nákladům. Hodnota takového rizika je vypočtena jako pravděpodobnost, že taková událost nastane, vynásobená hodnotou finančních dopadů v případě, že nastane. Takto kvantifikovaná hodnota rizik se přičte k očekávaným nákladům 1 2 Angl. Public Sector Comparator. Viz 3 odst. 2 Vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 217/2006 Sb. kterou se provádí koncesní zákon: Analýza způsobů realizace doporučené varianty obsahuje alespoň dvě formy řešení s tím, že srovnává vždy výhodnost zajištění dané služby nebo provedení díla podle koncesního zákona se způsobem zajištění dané služby nebo provedení díla jinou formou. Srovnávané varianty musí být zpracovány ve shodném rozsahu a členění tak, aby byla zajištěna jejich plná vzájemná srovnatelnost. Pokud zajištění dané služby nebo provedení díla není vyjmuto z působnosti zákona o veřejných zakázkách 1), je vždy jedna ze srovnávaných forem řešení veřejná zakázka. 3 abc

20 Příloha č. 2 k Závěrečné zprávě Projektu. Tímto způsobem jsou rizika viditelně zobrazena v přehledech očekávaných finančních toků. Analýza rizik probíhá v těchto krocích: identifikace rizik, alokace rizik mezi jednotlivé účastníky Projektu, a hodnocení rizik. 4 abc

Financování investičních záměrů. Jan Šnajdr Úsek komunální financování, Odbor poradenství infrastrukturních projektů

Financování investičních záměrů. Jan Šnajdr Úsek komunální financování, Odbor poradenství infrastrukturních projektů Financování investičních záměrů Jan Šnajdr Úsek komunální financování, Odbor poradenství infrastrukturních projektů Investiční poradenství je standardním produktem finanční skupiny Erste Bank Největší

Více

Praktická příručka Smluvní výkonové ukazatele v oboru VAK ČR. Školení pro žadatele - Plnění podmínek vodohospodářských projektů -Příloha č.

Praktická příručka Smluvní výkonové ukazatele v oboru VAK ČR. Školení pro žadatele - Plnění podmínek vodohospodářských projektů -Příloha č. Praktická příručka Smluvní výkonové ukazatele v oboru VAK ČR Školení pro žadatele - Plnění podmínek vodohospodářských projektů -Příloha č. 7 OPŽP Zavedená odborná praxe znamená být v souladu se závaznými

Více

AKTUÁLNÍ INFORMACE K PROCESU PLÁNOVÁNÍ

AKTUÁLNÍ INFORMACE K PROCESU PLÁNOVÁNÍ AKTUÁLNÍ INFORMACE K PROCESU PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI VOD Ing. Jan Cihlář, Ing. Jan Plechatý, Ing. František Smrčka Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s. Praha Plánování v oblasti vod je soustavná koncepční

Více

ZPRÁVA K FINANČNÍ ANALÝZE

ZPRÁVA K FINANČNÍ ANALÝZE ZPRÁVA K FINANČNÍ ANALÝZE 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název projektu: Skupinový vodovod pro obce Přerov nad Labem, Semice a Bříství Identifikace Žadatele: Mikroregion Polabí Husovo náměstí 23 289 22 Lysá nad

Více

Projekty ISPA a Fondu soudržnosti

Projekty ISPA a Fondu soudržnosti Projekty ISPA a Fondu soudržnosti Implementace projektů financovaných z Fondu soudržnosti v sektoru životního prostředí v ČR v období 2000-2006 Ing. Radka Bučilová ředitelka odboru fondů EU, MŽP Ministerstvo

Více

Platební mechanismy v PPP projektech. Září 2007

Platební mechanismy v PPP projektech. Září 2007 Platební mechanismy v PPP projektech Září 2007 Obsah 1. Úvod 2. Základní principy a typy platebních mechanismů 3. Modelová struktura PPP projektu 4. Platební mechanismy založené na dostupnosti služby 5.

Více

Principy hodnocení finanční výhodnosti PPP projektů metodický rámec a praktické zkušenosti

Principy hodnocení finanční výhodnosti PPP projektů metodický rámec a praktické zkušenosti Principy hodnocení finanční výhodnosti PPP projektů metodický rámec a praktické zkušenosti Připraveno pro konferenci Slovak PPP Forum 2009 Tento dokument je určen výhradně pro potřebu klienta. Žádná jeho

Více

Výběrová (hodnotící) kritéria pro projekty přijímané v rámci 9. výzvy Operačního programu Životní prostředí

Výběrová (hodnotící) kritéria pro projekty přijímané v rámci 9. výzvy Operačního programu Životní prostředí Výběrová (hodnotící) kritéria pro projekty přijímané v rámci 9. výzvy Operačního programu Životní prostředí ZVEŘEJNĚNO DNE 18. 3. 2009 Výběrová (hodnotící) kritéria v Operačním programu Životní prostředí

Více

Výběrová (hodnotící) kritéria pro projekty přijímané v rámci 7. výzvy Operačního programu Životní prostředí

Výběrová (hodnotící) kritéria pro projekty přijímané v rámci 7. výzvy Operačního programu Životní prostředí Výběrová (hodnotící) kritéria pro projekty přijímané v rámci 7. výzvy Operačního programu Životní prostředí ZVEŘEJNĚNO DNE 8. 12. 2008 1 Výběrová (hodnotící) kritéria v Operačním programu Životní prostředí

Více

Financování výstavby parkovacích domů

Financování výstavby parkovacích domů Možnosti mimorozpočtového financování (z pohledu veřejného zadavatele) Investiční úvěr Leasing Soukromý investor PPP projekt Dodavatelský úvěr (EU nebo jiné fondy?) 2 Investiční úvěr Popis Výhody Nevýhody

Více

II. Stavebnictví (postavení stavebnictví v NH, stavební trh, stavební produkce a ceny, pracovníci a mzdy, hospodářské výsledky stavebních podniků)

II. Stavebnictví (postavení stavebnictví v NH, stavební trh, stavební produkce a ceny, pracovníci a mzdy, hospodářské výsledky stavebních podniků) Cílem příručky Stavebnictví České Republiky je poskytovat základní informace o investiční výstavbě, stavebnictví a stavebních hmotách, a to tuzemským osobám činným ve stavebnictví a ve výrobě stavebních

Více

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou. Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu

Více

ODŮVODNĚNÍ ÚČELNOSTI KONCESNÍHO ŘÍZENÍ

ODŮVODNĚNÍ ÚČELNOSTI KONCESNÍHO ŘÍZENÍ ODŮVODNĚNÍ ÚČELNOSTI KONCESNÍHO ŘÍZENÍ pro účely splnění povinností zadavatele dle ust. 156 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů Analogické využití v koncesním

Více

PLÁN OBLASTI POVODÍ DYJE (NÁVRH)

PLÁN OBLASTI POVODÍ DYJE (NÁVRH) PLÁN OBLASTI POVODÍ DYJE (NÁVRH) Textová část Červen 2008 Obsah: F. EKONOMICKÁ ANALÝZA...3 F.1. Hospodářský význam užívání vod výchozí stav...4 F.1.1. Platby k úhradě správy vodních toků a správy povodí...

Více

Vodárenská společnost Chrudim, a.s. Novoměstská 626, 537 28 Chrudim IČ: 27484211

Vodárenská společnost Chrudim, a.s. Novoměstská 626, 537 28 Chrudim IČ: 27484211 Vodárenská společnost Chrudim, a.s. IČ: 27484211 Kalkulace ceny - vodné (v mil. Kč) --nájemné 96 800 tis. Kč-- Nákladová položka plán Rok 30.9. 31.12. Rozdíl plán 13 - plán 12 Podíl plán / odhad 2011 Plán

Více

Výběrová (hodnotící) kritéria pro projekty přijímané v rámci 13. výzvy Operačního programu Životní prostředí

Výběrová (hodnotící) kritéria pro projekty přijímané v rámci 13. výzvy Operačního programu Životní prostředí Výběrová (hodnotící) kritéria pro projekty přijímané v rámci 13. výzvy Operačního programu Životní prostředí ZVEŘEJNĚNO DNE 9. 10. 2009 Výběrová (hodnotící) kritéria v Operačním programu Životní prostředí

Více

Jakou cenu má pitná voda?

Jakou cenu má pitná voda? Jakou cenu má pitná voda? Odpověď na tuto otázku si pokládají snad všichni její spotřebitelé. Akciová společnost Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí zajišťuje dodávku pitné vody, odvádění a čištění

Více

Spolufinancování vodárenských projektů. Konference Financování vodárenské infrastruktury 13.2. 2013, Praha B.I.D. Services

Spolufinancování vodárenských projektů. Konference Financování vodárenské infrastruktury 13.2. 2013, Praha B.I.D. Services Spolufinancování vodárenských projektů Konference Financování vodárenské infrastruktury 13.2. 2013, Praha B.I.D. Services HLAVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VOD. PROJEKTŮ Dotační titul Operační program Životní

Více

INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ohlašování za rok 2011 Postup zjišťování vybraných údajů o únicích znečišťujících látek do vod pro provozovatele čistíren odpadních vod Odbor posuzování

Více

PŘEDPOKLADY DALŠÍHO VÝVOJE. společnosti. Vodovody a kanalizace Pardubice, a.s.

PŘEDPOKLADY DALŠÍHO VÝVOJE. společnosti. Vodovody a kanalizace Pardubice, a.s. Vodovody a kanalizace Pardubice, a.s., Teplého 2014, 530 02 Pardubice PŘEDPOKLADY DALŠÍHO VÝVOJE společnosti Vodovody a kanalizace Pardubice, a.s. Pardubice 19. 3. 2015 1 1. OBSAH 1. Obsah... 2 2. Úvod...

Více

Financování vodárenské infrastruktury S dotacemi či bez... 21.1.2009, Novotného lávka 5, Praha 1

Financování vodárenské infrastruktury S dotacemi či bez... 21.1.2009, Novotného lávka 5, Praha 1 Financování vodárenské infrastruktury S dotacemi či bez... 21.1.2009, Novotného lávka 5, Praha 1 Ing. Miroslav Klos generální ředitel a místopředseda představenstva Vodárenská akciová společnost, a.s.,

Více

1. Nové provozní smlouvy (část B Návrhu)

1. Nové provozní smlouvy (část B Návrhu) Příloha č. 7: Dohoda mezi Českou republikou a Evropskou komisí na Podmínkách přijatelnosti vodohospodářských projektů pro Operační program Životní prostředí v programovacím období 2007 2013 předložených

Více

PŘEDPOKLADY DALŠÍHO VÝVOJE. společnosti. Vodovody a kanalizace Pardubice, a.s.

PŘEDPOKLADY DALŠÍHO VÝVOJE. společnosti. Vodovody a kanalizace Pardubice, a.s. Vodovody a kanalizace Pardubice, a.s., Teplého 2014, 530 02 Pardubice PŘEDPOKLADY DALŠÍHO VÝVOJE společnosti Vodovody a kanalizace Pardubice, a.s. Pardubice 27. 3. 2014 1 1. OBSAH 1. Obsah... 2 2. Úvod...

Více

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR Přílohy 1. Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice v letech 21-29 1 75 % 5 25 21 22 23 24 25 26 27 28 29 rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních

Více

Příloha č. 1 k opatření obecné povahy čj. 22402/2006-16330 Výpočet (kalkulace) cen pro vodné a stočné pro rok 2013.

Příloha č. 1 k opatření obecné povahy čj. 22402/2006-16330 Výpočet (kalkulace) cen pro vodné a stočné pro rok 2013. IČ:00302970 Příloha č. 1 k opatření obecné povahy čj. 22402/2006-16330 Výpočet (kalkulace) cen pro vodné a stočné pro rok 2013. Vlastník popřípadě provozovatel: Obec Malá Morava Dílčí část se samostatnou

Více

Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT)

Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT) Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT) Charta projektu má za cíl poskytnout úplné a pevné informační základy pro schválení projektu. Následně je Charta projektu rozpracována do

Více

ČOV Tři Studně provoz

ČOV Tři Studně provoz Pro kalendářní rok: Návrh 2013 1. Vlastník vodovodu nebo kanalizace: A. Právnická osoba: Obchodní firma nebo název: Sídlo: Tři Studně 25, 592 04 Fryšava Identifikační číslo, bylo-li přiděleno: 842214 Statutární

Více

Oceňování nemovitostí

Oceňování nemovitostí Petr Čihák Září 2008 Nejpoužívanější přístupy a metody Oceňovací přístupy Výnosový přístup Přístupy vedoucí k určení tržní hodnoty Přístup tržního porovnání Netržní přístupy Přístup založený na věcné hodnotě

Více

ODŮVODNĚNÍ ÚČELNOSTI VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

ODŮVODNĚNÍ ÚČELNOSTI VEŘEJNÉ ZAKÁZKY ODŮVODNĚNÍ ÚČELNOSTI VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Název zakázky: Realizace energetických úspor na vybraných objektech v majetku statutárního města Opava metodou EPC, ČÁST DRUHÁ Zadavatel: Statutární město Opava Horní

Více

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 2007 2013

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 2007 2013 OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 2007 2013 Prioritní osa 1- Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní Provozování vodohospodářské infrastruktury Ing. Petra Brandejsová, listopad

Více

Výběrová (hodnoticí) kritéria pro projekty přijímané v rámci LXI. výzvy Operačního programu Životní prostředí Prioritní osa 1

Výběrová (hodnoticí) kritéria pro projekty přijímané v rámci LXI. výzvy Operačního programu Životní prostředí Prioritní osa 1 Výběrová (hodnoticí) kritéria pro projekty přijímané v rámci LXI. výzvy Operačního programu Životní prostředí Prioritní osa 1 ZVEŘEJNĚNO DNE 21. 3. 214 Výběrová (hodnoticí) kritéria v Operačním programu

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

I. OBECNÁ ČÁST. 1. Zhodnocení platného právního stavu

I. OBECNÁ ČÁST. 1. Zhodnocení platného právního stavu D Ů V O D O V Á Z P R Á V A I V. I. OBECNÁ ČÁST 1. Zhodnocení platného právního stavu Státní ústav pro kontrolu léčiv (dále jen SÚKL ) disponuje na základě 112 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách

Více

ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY DLE 156 ZÁKONA Č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů

ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY DLE 156 ZÁKONA Č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů ZADAVATEL: Královéhradecký kraj Sídlem: Pivovarské náměstí 1245, 500 03 Hradec Králové Jednající: Bc. Lubomír Franc, hejtman IČ: 70889546 VEŘEJNÁ ZAKÁZKA: Krajská digitální spisovna a Krajské digitální

Více

Výpočet přiměřeného zisku

Výpočet přiměřeného zisku Výpočet přiměřeného zisku OPŽP vs. cenový výměr 21.2.2012 Přehled prezentace Úvod původ a působnost postupů OPŽP a MF ČR Co není v cenovém výměru strop pro náklady a vyrovnání Základní přístup: Výnos =

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Energetický audit Doc.Ing.Roman Povýšil,CSc. Tebodin Czech Republic s.r.o.

Energetický audit Doc.Ing.Roman Povýšil,CSc. Tebodin Czech Republic s.r.o. Seminář ENVI A Energetický audit Doc.Ing.Roman Povýšil,CSc. Tebodin Czech Republic s.r.o. CÍL: vysvětlit principy systémového přístupu při zpracování energetického auditu Východiska (legislativní) Zákon

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 16. 7. 2009 35 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 9. 2013 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Samá voda, přihořívá!

Samá voda, přihořívá! Samá voda, přihořívá! Problematika čištění odpadních vod v obcích nad 2000 obyvatel Petr Skokan petrskokan@petrskokan.cz Oblast čistění odpadních vod Vstup do EU sebou přinesl i přijetí celé řady závazků

Více

VEDOUCÍ REALIZAČNÍHO TÝMU POSKYTOVATELE:

VEDOUCÍ REALIZAČNÍHO TÝMU POSKYTOVATELE: Koncepce zpoplatnění silniční infrastruktury a rozvoje mýtného systému v ČR (technicko-ekonomická část) Dodatek zohledňující závěry z Ř konaného 5. 11. 212 Česká republika Ministerstvo dopravy PROJEKT:

Více

Odůvodnění veřejné zakázky dle 156 zákona o veřejných zakázkách (ZVZ)

Odůvodnění veřejné zakázky dle 156 zákona o veřejných zakázkách (ZVZ) Odůvodnění veřejné zakázky dle 156 zákona o veřejných zakázkách (ZVZ) Zadavatel: Městská část Praha 20 Sídlem: Jívanská 647, Praha 9, PSČ 193 21 Veřejná zakázka: Rozvoj ICT služeb na MČ Praha 20 Druh veřejné

Více

Názorný příklad vyplnění VH model ZELENÁ LOUKA Výstavba nové kanalizace a ČOV

Názorný příklad vyplnění VH model ZELENÁ LOUKA Výstavba nové kanalizace a ČOV OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ EVROPSKÁ UNIE Fond soudržnosti Evropský fond pro regionální rozvoj Pro vodu, vzduch a přírodu Názorný příklad vyplnění VH model ZELENÁ LOUKA Výstavba nové kanalizace

Více

Financování vodárenské infrastruktury S dotacemi či bez... 21.1.2009, Novotného lávka 5, Praha 1

Financování vodárenské infrastruktury S dotacemi či bez... 21.1.2009, Novotného lávka 5, Praha 1 Financování vodárenské infrastruktury S dotacemi či bez... 21.1.2009, Novotného lávka 5, Praha 1 Ing. Jan Kříž ředitel odboru fondů EU Ministerstvo životního prostředí ČR Jan Kříž, 32 let, je ředitelem

Více

Předsmluvní formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru

Předsmluvní formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru Předsmluvní formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru 1. Údaje o Věřiteli/zprostředkovateli spotřebitelského úvěru Věřitel: FINFAST s.r.o., IČO: 24286168 Telefonní číslo: +420 733 787 200

Více

Veřejná diskuse. Vzdělaná a konkurenceschopná země Moderní zemědělství. 13. Ledna 2010 Hradec Králové

Veřejná diskuse. Vzdělaná a konkurenceschopná země Moderní zemědělství. 13. Ledna 2010 Hradec Králové Veřejná diskuse Vzdělaná a konkurenceschopná země Moderní zemědělství 13. Ledna 2010 Hradec Králové VÝCHOZÍ PODMÍNKY VEŘEJNÉ VODOVODY V ČR (rok 2008) Počet zásobovaných obyvatel 9 664 000 Počet vodovodních

Více

Veřejné zakázky v roce 2012

Veřejné zakázky v roce 2012 Veřejné zakázky v roce 2012 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Jiří Svoboda Odbor veřejného investování Nákupní a investiční proces veřejné správy x Veřejné zakázky, koncese zajištění úkolů veřejné správy

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

Řízení rizik v SŽDC, s.o. a posuzování bezpečnosti podle NK ES č. 352/2009

Řízení rizik v SŽDC, s.o. a posuzování bezpečnosti podle NK ES č. 352/2009 Řízení rizik v SŽDC, s.o. a posuzování bezpečnosti podle NK ES č. 352/2009 Ing. Miroslav Šídlo, Ing. Josef Černý Ing. Vladimír Novák, Praha 4.11.2014 část I. Proces řízení rizik, nejpoužívanější metody,

Více

metodou EPC/EC Ing. Jaroslav Maroušek, CSc.

metodou EPC/EC Ing. Jaroslav Maroušek, CSc. Financování projektů energetických úspor ve městech m metodou EPC/EC Ing. Jaroslav Maroušek, CSc. SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. listopad 2005 SEVEn, Středisko pro efektivní využívání

Více

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. Technická úprava finančního výhledu pro rok 2006 podle vývoje hrubého národního důchodu (HND) a cen

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. Technická úprava finančního výhledu pro rok 2006 podle vývoje hrubého národního důchodu (HND) a cen "A - "A - KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 28.12.24 KOM(24) 837 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Technická úprava finančního výhledu pro rok 26 podle vývoje hrubého

Více

PFO. PLÁN FINANCOVÁNÍ OBNOVY VODOVODŮ A KANALIZACÍ 2015 2019, s výhledem 2020-2024. aktualizace 2015 VODOVODY A KANALIZACE

PFO. PLÁN FINANCOVÁNÍ OBNOVY VODOVODŮ A KANALIZACÍ 2015 2019, s výhledem 2020-2024. aktualizace 2015 VODOVODY A KANALIZACE VODOVODY A KANALIZACE PLÁN FINANCOVÁNÍ OBNOVY VODOVODŮ A KANALIZACÍ 2015 2019, s výhledem 2020-2024 PFO aktualizace 2015 Zpracovatel: VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s., divize Třebíč Kubišova 1172, 674

Více

Vlivy jednotlivých kalkulačních položek na výslednou cenu vodného a stočného ve Svazku VaK Blansko v roce 2015

Vlivy jednotlivých kalkulačních položek na výslednou cenu vodného a stočného ve Svazku VaK Blansko v roce 2015 Vlivy jednotlivých kalkulačních položek na výslednou cenu vodného a stočného ve Svazku VaK Blansko v roce 2015 A) ÚVOD DO PROBLEMATIKY KALKULACÍ Kalkulací se rozumí vyčíslení nákladů a výnosů na kalkulační

Více

Odůvodnění účelnosti veřejné zakázky podle 2 vyhlášky

Odůvodnění účelnosti veřejné zakázky podle 2 vyhlášky Veřejný zadavatel popíše změny a) v popisu potřeb, které mají být splněním veřejné zakázky naplněny b) v popisu předmětu veřejné zakázky c) vzájemného vztahu předmětu veřejné zakázky a potřeb zadavatele

Více

Provozní smlouvy vodohospodářských projektů. Soňa Sýkorová Odbor PPP projektů

Provozní smlouvy vodohospodářských projektů. Soňa Sýkorová Odbor PPP projektů Provozní smlouvy vodohospodářských projektů Soňa Sýkorová Odbor PPP projektů Podmínky přijatelnosti Podmínky přijatelnosti vodohospodářských projektů pro Operační program Životní prostředí v programovacím

Více

Výzva k podání nabídky na poskytnutí úvěru

Výzva k podání nabídky na poskytnutí úvěru Obec Olšany Olšany 66, 683 01 Olšany, IČ: 00368067, tel: 517 374 233 e-mail: obec@olsany.org, www.olsany.org Výzva k podání nabídky na poskytnutí úvěru Obec Olšany jako zadavatel zakázky malého rozsahu

Více

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 MUDr. Pavel Hroboň, M.S. - 28. dubna 2005 Tato studie vznikla za podpory Českého zdravotnického fóra při Nadačním fondu Elpida PROGRAM DNEŠNÍ

Více

Zadavatel: Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i. Sídlo: Bělidla 986/4a, 603 00 Brno IČO: 67179843

Zadavatel: Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i. Sídlo: Bělidla 986/4a, 603 00 Brno IČO: 67179843 Zadavatel: Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i. Sídlo: Bělidla 986/4a, 603 00 Brno IČO: 67179843 NÁZEV VEŘEJNÉ ZAKÁZKY: Rozšíření administrativních prostor II. Odůvodnění účelnosti veřejné zakázky

Více

Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje České republiky do roku 2025. ( Superstrategie green paper ) FINANČNÍ ČÁST

Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje České republiky do roku 2025. ( Superstrategie green paper ) FINANČNÍ ČÁST Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje České republiky do roku 2025 ( Superstrategie green paper ) FINANČNÍ ČÁST Obsah Superstrategie finanční část Finanční model obsahuje Podrobnou strukturu

Více

Veřejné zakázky z pohledu starostů měst a obcí, práva a povinnosti, zásadní změny v návrhu nového zákona. Mgr. Petr Prášek

Veřejné zakázky z pohledu starostů měst a obcí, práva a povinnosti, zásadní změny v návrhu nového zákona. Mgr. Petr Prášek Veřejné zakázky z pohledu starostů měst a obcí, práva a povinnosti, zásadní změny v návrhu nového zákona Mgr. Petr Prášek Část 1 stávající právní úprava, zákon č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách Odůvodnění

Více

PARDUBICKÝ KRAJ METODIKA ŘÍZENÍ A KOORDINACE SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PARDUBICKÉHO KRAJE

PARDUBICKÝ KRAJ METODIKA ŘÍZENÍ A KOORDINACE SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PARDUBICKÉHO KRAJE PARDUBICKÝ KRAJ METODIKA ŘÍZENÍ A KOORDINACE SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PARDUBICKÉHO KRAJE I. Úvodní ustanovení 1. Pardubický kraj v návaznosti na 3, 95 a 101a zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách,

Více

HODNOTICÍ KRITÉRIA SPECIFICKÉHO CÍLE 1.1 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 2014 2020

HODNOTICÍ KRITÉRIA SPECIFICKÉHO CÍLE 1.1 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 2014 2020 HODNOTICÍ KRITÉRIA SPECIFICKÉHO CÍLE 1.1 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 214 22 Specifický cíl 1.1: Snížit množství vypouštěného znečištění do povrchových a podzemních vod z komunálních zdrojů a

Více

Metoda EPC Základní informace pro zákazníky

Metoda EPC Základní informace pro zákazníky Základní informace pro zákazníky Co vám může EPC přinést? Vlastníkovi objektu z veřejného nebo soukromého sektoru může EPC přinést: Moderní technické vybavení budov prostřednictvím specializované firmy

Více

Business index České spořitelny

Business index České spořitelny Business index České spořitelny Index vstřícnosti podnikatelského prostředí v EU Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz Praha, 15. listopadu 2012 Co je Business Index České spořitelny?

Více

Jak na řídící kontrolu v malé příspěvkové organizaci?!

Jak na řídící kontrolu v malé příspěvkové organizaci?! Jak na řídící kontrolu v malé příspěvkové organizaci?! Tento příspěvek si neklade za cíl přesné parafrázování zákona. Jedná se o návod, jak by se při řídící kontrole mohlo postupovat. Čtenářům se nedoporučuje

Více

Výše podpor v rámci programů vyhlašovaných Státním fondem životního prostředí

Výše podpor v rámci programů vyhlašovaných Státním fondem životního prostředí ŘÍLOH Č. 5 Výše podpor v rámci programů vyhlašovaných Státním fondem životního prostředí. římé finanční podpory římá finanční podpora na realizaci opatření může podle typu subjektu dosáhnout maximální

Více

III. Odůvodnění. Obecná část

III. Odůvodnění. Obecná část Odůvodnění III. Obecná část Návrh vyhlášky o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o změně vyhlášky č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých

Více

Zadavatel nepožaduje více než tříčlenný realizační tým, jehož členové budou disponovat kvalifikací a odborností ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

Zadavatel nepožaduje více než tříčlenný realizační tým, jehož členové budou disponovat kvalifikací a odborností ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Odůvodnění veřejné zakázky ve smyslu 156 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jako ZVZ ), a ve smyslu Vyhlášky č. 232/2012 Sb., o podrobnostech rozsahu odůvodnění

Více

Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice

Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice Ing. Jan Pavel, Ph.D. Transparency International - Česká republika o.p.s Projekt: Transparentní veřejné zakázky Koordinátor projektu:

Více

Odůvodnění účelnosti veřejné zakázky vypracované v souladu s vyhláškou 232/2012 Sb.

Odůvodnění účelnosti veřejné zakázky vypracované v souladu s vyhláškou 232/2012 Sb. Odůvodnění účelnosti veřejné zakázky vypracované v souladu s vyhláškou 232/2012 Sb. Zadavatel: Veřejná zakázka: Předmět veřejné zakázky: Druh zadávacího řízení: Pardubický kraj Výběr dopravce pro uzavření

Více

Rizika na liberalizovaném trhu s elektřinou

Rizika na liberalizovaném trhu s elektřinou Rizika na liberalizovaném trhu s elektřinou Fórum užívateľov prenosovej sústavy, Košice 27. a 28.3.2003 Tento dokument je určen výhradně pro potřebu klienta. Žádná jeho část nesmí být zveřejněna, citována

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 8. 2014 19 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Odůvodnění veřejné zakázky 1

Odůvodnění veřejné zakázky 1 Příloha č. II k Návrhu na realizaci zadávacího řízení Odůvodnění veřejné zakázky 1 1) Odůvodnění účelnosti veřejné zakázky: Plánovaný cíl nebo očekávaný budoucí stav po splnění smlouvy na veřejnou zakázku,

Více

(Pracovní podklad v rámci koordinace prací na aktualizaci ROP)

(Pracovní podklad v rámci koordinace prací na aktualizaci ROP) ORIENTAČNÍ FINANČNÍ RÁMEC REGIONÁLNÍCH OPERAČNÍCH PROGRAMŮ A JEDNOTNÉHO PROGRAMOVÉHO DOKUMENTU PRO OBDOBÍ 2004 2006 (Pracovní podklad v rámci koordinace prací na aktualizaci ROP) Počínaje rokem vstupu

Více

Odůvodnění účelnosti veřejné zakázky pro účely předběžného oznámení

Odůvodnění účelnosti veřejné zakázky pro účely předběžného oznámení Odůvvodněění í vveeřřeej jnéé zzaakkáázzkkyy Odůvodnění účelnosti veřejné zakázky pro účely předběžného oznámení Popis potřeb, které mají být splněním veřejné zakázky naplněny. Cílem realizace veřejné

Více

ZÁKON O ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK

ZÁKON O ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK ZÁKON O ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Vlastimil Fidler Obecný přístup k novému zákonu regulace odpovídá evropským směrnicím zpřísnění a doplnění pravidel oproti směrnici

Více

VÝKAZNICTVÍ PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ PŘÍLOHA Sestavená k 31.12.2014 (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) ZŠ Miličín, Tyršovo nám.

VÝKAZNICTVÍ PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ PŘÍLOHA Sestavená k 31.12.2014 (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) ZŠ Miličín, Tyršovo nám. IČO: Kapitola: Právní forma: Okamžik sestavení: 71006648 700 Příspěvková organizace 25.2.2015 7:30:22 VÝKAZNICTVÍ PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ PŘÍLOHA Sestavená k 31.12.2014 (v Kč, s přesností na dvě desetinná

Více

Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů

Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů V rámci tohoto dokumentu se předpokládá využití informací a dat, zjištěných v rámci projektu Vyhledávání vhodných firem pro klastry

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

Infrastrukturní projekty. Jan Šnajdr

Infrastrukturní projekty. Jan Šnajdr Infrastrukturní projekty Jan Šnajdr Náš tým poskytující infrastrukturní poradenství je kompetenčním centrem finanční skupiny Erste Group Kdo jsme Největší poskytovatel finančních služeb ve střední Evropě

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ Brusel 01.07.1999 COM(1999) 323 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ FINANČNÍ INFORMACE O EVROPSKÝCH ROZVOJOVÝCH FONDECH Dokument je přiložen k návrhu rozpočtu na rok 2000 Obsah Předmluva...2

Více

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období.

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Analýza trhu je klíčovým faktorem budoucího úspěchu

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 23. května 2007 č. 561 k vytvoření účetnictví státu Vláda I. schvaluje 1. vytvoření účetnictví státu s účinností od 1. ledna 2010, 2. Základní

Více

Výzva k podání nabídky na veřejnou zakázku Administrace a organizace zadávacích řízení

Výzva k podání nabídky na veřejnou zakázku Administrace a organizace zadávacích řízení ÚMČ Praha 11 Odbor správy majetku P O P T Á V K O V Ý L I S T Výtisk č. 1 Výzva k podání nabídky na veřejnou zakázku Administrace a organizace zadávacích řízení Veřejná zakázka malého rozsahu zadávaná

Více

Státní program MPO ČR na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie EFEKT 2013

Státní program MPO ČR na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie EFEKT 2013 Státní program MPO ČR na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie EFEKT 2013 Program EFEKT slouží k zvýšení úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Je zaměřen

Více

Přílohy ke smlouvě o poskytování energetických služeb se zaručeným výsledkem.

Přílohy ke smlouvě o poskytování energetických služeb se zaručeným výsledkem. Přílohy ke smlouvě o poskytování energetických služeb se zaručeným výsledkem. Obsah: PŘÍLOHA Č. 1: POPIS VÝCHOZÍHO STAVU OBJEKTŮ VČETNĚ REFERENČNÍCH HODNOT... 3 PŘÍLOHA Č. 2: POPIS ZÁKLADNÍCH OPATŘENÍ...

Více

2. Prioritní oblast: VODA A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

2. Prioritní oblast: VODA A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ 2. Prioritní oblast: VODA A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ STRATEGICKÝ CÍL PRO PRIORITNÍ OBLAST VODA A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Udržet a zlepšovat kvalitu zásob pitné vody v regionu Jihovýchod, aby se zajistilo zásobování

Více

Plán kalkulace ceny vodného na rok 2015

Plán kalkulace ceny vodného na rok 2015 Plán kalkulace ceny vodného nárůst ceny (V+S) +0,9%, vodné +0,70 Kč/m3 (1,8%), stočné +0,00 Kč/m3 (0%) nájem celkem (V+S) 72.500 tis. Kč 1. Přímý materiál celkem 10 005,00 10 305,00 0,97 a - chemikálie

Více

Financování vodárenské infrastruktury S dotacemi či bez... 21.1.2009, Novotného lávka 5, Praha 1

Financování vodárenské infrastruktury S dotacemi či bez... 21.1.2009, Novotného lávka 5, Praha 1 Financování vodárenské infrastruktury S dotacemi či bez... 21.1.2009, Novotného lávka 5, Praha 1 Tim Young, MSc. nezávislý konzultant MOTT MACDONALD Praha, spol. s r.o. Tim Young má více než dvanáctileté

Více

Poradenská činnost pro VHZ, a.s. s ohledem na plnění podmínek OPŽP

Poradenská činnost pro VHZ, a.s. s ohledem na plnění podmínek OPŽP Poradenská činnost pro VHZ, a.s. s ohledem na plnění podmínek OPŽP Valná hromada VHZ, a.s. 7. října 2015 Obsah 1. Zásady OPŽP 2. Kalkulace 2015 3. Periodické přezkoumání pro období 2016-20 4. Výstup ze

Více

Část 1 Obsah dokumentace podprogramu

Část 1 Obsah dokumentace podprogramu Příloha č. 1 k vyhlášce č. 231/2005 Sb. Údaje dokumentace programu Část 1 Obsah dokumentace podprogramu 1. Identifikační údaje a systém řízení podprogramu na formuláři S05 210. 2. Harmonogram přípravy

Více

dle ustanovení 44 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen zákon ) Název veřejné zakázky

dle ustanovení 44 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen zákon ) Název veřejné zakázky ZADÁVACÍ DOKUMENTACE dle ustanovení 44 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen zákon ) Název veřejné zakázky Rámcová smlouva na poskytování mobilních datových přenosů pro notebooky Identifikační

Více

OPŽP programové období 2014+

OPŽP programové období 2014+ OPŽP programové období 2014+ Operační program Životní prostředí 2014+ Usnesením vlády č. 867 ze dne 28. listopadu 2012 vymezen samostatný operační program pro oblast životního prostředí Řídícím orgánem

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo obor Podnikání 1. Základní ekonomické pojmy - Předmět ekonomie, základní ekonomické systémy, hospodářský proces, potřeby, statky, služby,

Více

Odůvodnění veřejné zakázky

Odůvodnění veřejné zakázky Odůvodnění veřejné zakázky ZADAVATEL: Česká zemědělská univerzita v Praze Sídlem: Kamýcká 129, 165 21 Praha - Suchdol Zastoupený: Ing. Jana Vohralíková, kvestor IČO: 60460709 Profil zadavatele: https://zakazky.czu.cz

Více

Pravidla pro zpracování, projednání a schválení změn Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje

Pravidla pro zpracování, projednání a schválení změn Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje P01 Pravidla pro zpracování, projednání a schválení změn Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje K zajištění jednotného postupu pro průběžnou aktualizaci a schvalování Plánu rozvoje vodovodů

Více

Makroekonomické výstupy

Makroekonomické výstupy Makroekonomické výstupy doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Schéma tržního mechanismu Trh zboží a služeb zboží,služby CF CF zboží, služby Domácnosti Firmy výrobní faktory CF CF výrobní faktory Trh výrobních

Více

VODOVODY A KANALIZACE

VODOVODY A KANALIZACE VODOVODY A KANALIZACE svazek obcí se sídlem v Třebíči Určeno pro: Zasedání Valné hromady svazku VAK dne 4. 4. 2014 Bod č. 8 Zásady svazku obcí VODOVODY A KANALIZACE o spolufinancování vodního díla Představenstvo

Více

ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY DLE 156 ZÁKONA Č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů

ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY DLE 156 ZÁKONA Č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů Veřejný zadavatel popíše změny a) v popisu potřeb, které mají být splněním veřejné zakázky naplněny, b) v popisu předmětu veřejné zakázky, c) vzájemného vztahu předmětu veřejné zakázky a potřeb zadavatele,

Více

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Reformy zdravotního pojištění v zahraničí Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Financování zdravotnictví Různé modely financování: zdravotní pojištění, národní zdravotní služba (státní

Více