Příloha č. 1 Studie sociální únosnosti cen pro vodné a stočné pro Aglomeraci Tábor Revize ke dni

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Příloha č. 1 Studie sociální únosnosti cen pro vodné a stočné pro Aglomeraci Tábor Revize ke dni 31.7.2008"

Transkript

1 Příloha č. 1 k Závěrečné zprávě společnosti VST, s.r.o. Příloha č. 1 Studie sociální únosnosti cen pro vodné a stočné pro Aglomeraci Tábor Revize ke dni abc

2 Příloha č. 1 k Závěrečné zprávě PŘÍLOHA Č. 1: STUDIE SOCIÁLNÍ ÚNOSNOSTI CEN PRO VODNÉ A STOČNÉ PRO AGLOMERACI TÁBOR Tento dokument byl připraven pro jmenovaný projekt nebo jeho uvedenou část a nemůže být užit pro jakýkoliv jiný projekt bez provedení nezávislé kontroly jeho vhodnosti a bez získání předchozího písemného zmocnění firmou MOTT MACDONALD Praha, spol. s r.o. (dále jen MMD ). MMD nemůže přijmout odpovědnost za důsledky z užití tohoto dokumentu pro jiný účel než ten, pro který byl určen. Každá osoba, která použije tento dokument pro jiný účel, souhlasí a bude takovým použitím nebo odkazem zavázána potvrdit dohodu o poskytnutí náhrady firmě MMD za veškeré ztráty nebo škody z tohoto vyplývající. MMD nepřijímá odpovědnost za tento dokument žádné jiné straně nežli osobě objednatele, pro kterého byla tato zpráva připravena. MOTT MACDONALD Praha, spol. s r.o., 2008 abc

3 Příloha č. 1 k Závěrečné zprávě OBSAH OBSAH...2 ÚVOD METODIKA STANOVENÍ SOCIÁLNĚ ÚNOSNÉHO TARIFU Definice sociální únosnosti cen pro vodné a stočné Mezinárodní srovnání Stanovení sociálně únosného tarifu Maximální sociálně přijatelná výše výdajů Předpokládaná spotřeba vody Index regionální ekonomické charakteristiky Postup výpočtu sociálně únosného tarifu Vyhodnocení výše tarifů v hodnocené tarifní oblasti Závěr k metodice HODNOCENÍ SOCIÁLNÍ ÚNOSNOSTI TARIFŮ VODNÉHO A STOČNÉHO V AGLOMERACI TÁBOR ZÁVĚR abc

4 Příloha č. 1 k Závěrečné zprávě ÚVOD Česká republika jako členský stát Evropské unie se zavázala splnit požadavek Rámcové směrnice o vodní politice, který v ustanovení článku 9 konstatuje: Do roku 2010 členské státy zajistí, [ ] aby různá hospodářská odvětví, rozčleněná přinejmenším na průmysl, domácnosti a zemědělství, přiměřeně přispívala k úhradě nákladů na vodohospodářské služby [ ]. V České republice je cena za vodohospodářské služby (vodné a stočné) jednotná jak pro domácnosti, tak i ostatní odběratele. Tato cena je však podstatně nižší než cena, která by umožnila pokrytí všech nákladů spojených s provozem, údržbou a nutnými investicemi. Uvedená směrnice však připouští v takovém případě následující řešení: Členské státy přitom mohou přihlédnout k sociálním, environmentálním a ekonomickým důsledkům úhrady, jakož i ke geografickým a klimatickým podmínkám dotčené oblasti či oblastí. Koncepce VHP a Plán VaK České republiky (2008) uvádějí v tomto kontextu následující: Strategickými cíli oboru vodovodů a kanalizací je zabezpečení bezproblémového zásobování obyvatel nezávadnou a kvalitní pitnou vodou a efektivní likvidace odpadních vod bez negativních dopadů na životní prostředí a to za sociálně únosné ceny. V Plánu hlavních povodí České republiky (2007) je dále uvedeno: Hlavním cílem státní politiky v oblasti vodohospodářských služeb (VHS) je zabezpečení bezproblémového zásobování obyvatel a dalších odběratelů vody nezávadnou a kvalitní pitnou vodou a efektivní likvidace odpadních vod bez negativních dopadů na životní prostředí, za sociálně únosné ceny VHS a poskytování kvalitních VHS. Bonnská charta pro bezpečnou vodu (IWA 2005) deklaruje, že cena vody by měla být stanovena tak, aby nebránila spotřebitelům v získání vody v kvantitě a kvalitě dostatečné k uspokojení základních domácích potřeb. Z výše uvedeného je patrné, že otázka sociální únosnosti plateb domácností (občanů) za vodné a stočné je zásadním prvkem národní i komunitární vodohospodářské politiky. Tato studie se skládá ze dvou částí: Metodiky stanovení sociálně únosného vodohospodářského tarifu (cen pro vodné a/nebo stočné), která obsahuje definici sociální únosnosti plateb za vodohospodářské služby a způsob výpočtu sociálně únosného tarifu; Hodnocení sociální únosnosti vodohospodářského tarifů v Aglomeraci Tábor, která obsahuje výpočet výše sociálně únosných cen pro vodné a stočné pro parametry Aglomerace Tábor, a jeho srovnání se skutečnými tarify v letech 2006 až abc

5 Příloha č. 1 k Závěrečné zprávě 1 METODIKA STANOVENÍ SOCIÁLNĚ ÚNOSNÉHO TARIFU 1.1 Definice sociální únosnosti cen pro vodné a stočné Sociální únosnost plateb za vodohospodářské služby nemá jednoduchou definici. Ve zprávě OECD 1 jsou definovány dva hlavní typy ukazatele sociální únosnosti makro ukazatele a mikro ukazatele: Makro ukazatele srovnávají průměrné výdaje domácnosti za vodohospodářské služby s průměrným čistým příjmem (nebo s rodinnými výdaji, pokud statistiky čistého příjmu nejsou k dispozici). Tento typ ukazatelů ovšem neposkytuje žádné informace týkající se dopadu zpoplatnění vodohospodářských služeb na sociálně nejslabší domácnosti v daném kraji. Také není zohledněn fakt, že veškerá spotřeba vody lze charakterizovat jako nezbytná. Je nutné rozlišit základní-nezbytnou spotřebu domácností a nadstandardní spotřebu, která může zahrnovat např. využití vody pro bazény, zalévání zahrad apod. Z tohoto důvodu jsou zavedeny přesnější mikro ukazatele. Mikro ukazatele sociální únosnosti člení agregované makro ukazatele různými způsoby. Ve Zprávě OECD se rozlišují čtyři postupy: o o o o dle úrovně příjmu, dle regionu nebo jiného územního celku, dle typu domácnosti a dle podílu domácností, které platí více, než daný prahový podíl čistého příjmu za vodohospodářské služby (např. 3%). Výše uvedené ukazatele umožňují přesnější analýzu dopadu zpoplatnění sociálně slabších skupin obyvatelstva, a to i přes možné nepřesnosti v ukazatelích. Nepřesnosti mohou být způsobeny zejména nedostupností údajů týkajících se rozložení čistých příjmů, případně rozdíly mezi statistickými postupy v různých státech. Obecně lze říci, že neexistuje žádná prahová hodnota pro sociální únosnost cen pro vodné a stočné, tj. ani pro makro a mikro úroveň. Dalším limitujícím faktorem je skutečnost, že ve Zprávě OECD jsou zpracovány problémy se sociální únosností na základě názorů státních úředníků, akademiků apod., tj. nikoliv na základě kvantitativních hodnot. Jako dvě hlavní vzorové prahové hodnoty, k hodnocení sociální únosnosti tarifů, je možné uvést následující. Ve Velké Británii používala vláda v roce 1999 hodnotu 3% čistých příjmů domácností jako ilustrativní prahovou hodnotu v podobě procenta čistých příjmů. Platby přesahující tuto hodnotu byly považovány za platby, které mohou reprezentovat sociální zátěž (v letech 1997/98 byla překročena hodnota u 18,4% domácností v Anglii a Walesu) OECD, Paříž, 2003: Social Issues in the Provision and Pricing of Water Services [ Sociální otázky v poskytování a zpoplatnění vodohospodářských služeb ], ISBN Department for Environment, Food and Rural Affairs, Londýn, 2005: Cross-Government Review of Water Affordability Report [ Meziresortní hodnocení zprávy o sociální únosnosti cen pro vodné a stočné ] 4 abc

6 Příloha č. 1 k Závěrečné zprávě Ve zprávě Evropského dvora auditorů z května 2003 o financování environmentálních projektů v (tehdejších) kandidátských zemích z programů PHARE a ISPA 3 je zmíněna prahová hodnota 4% průměrných příjmů spotřebitelů jako měřítko, které údajně používá Komise při stanovení vhodné výše cen pro vodné a stočné v kontextu dotací z programu ISPA. Zpráva dvora auditorů přitom odkazuje na nespecifikovanou studii Světové banky v Polsku jako zdroj a kritizuje projekty, které byly financovány z programu ISPA bez toho, že by ceny pro vodné a stočné byly zvýšeny na citovanou prahovou úroveň. Hledání autorů zprávy Světové banky v dostupné databázi na internetu vedlo k identifikaci vnitřní hodnotící zprávy Světové banky pro projekt pitné a odpadní vody v městě Bielsko-Biala 4. Ve zprávě z roku 1996 je jednoznačně používána hodnota 5% čistého disponibilního příjmu (anglicky net disposable income ) pro skupinu obyvatel s nejnižším příjmem jako prahové hodnoty pro sociální únosnost vodohospodářských tarifů. Dále je ve zprávě uvedeno, že zmíněná hodnota je všeobecná prahová hodnota Světové banky pro posouzení sociální únosnosti výdajů domácností za vodné a stočné. Stejná prahová hodnota se objevila i ve zprávě Světové banky z roku 1999 k implementaci směrnic EU v České republice, 5 i když zde s menší přesností (uvádí se pouze 5% rodinných příjmů, z kontextu je ovšem patrné, že hodnota platí pro sociálně nejslabší skupiny obyvatel). V širším kontextu lze na základě dostupných informací konstatovat, že ona tak často citovaná prahová hodnota sociální únosnosti s odkazem na Světovou banku je pouhým empirickým indikátorem, odvozeným z mezinárodního srovnání provedeným v 70-tých letech, ze kterého byl odvozen limit v rozpětí 3-5 procent příjmu domácností (Garn ). Vzhledem k tomu, že oficiální vodohospodářská sektorová strategie Světové banky ( ) žádný konkrétní indikátor sociální únosnosti cen pro vodné a stočné neuvádí; zde pravděpodobně dochází k určité volnosti interpretace zmíněné hodnoty podle konkrétního regionu, dané struktury příjmových skupin domácností případně, zda jde o celkový příjem nebo o příjem snížený o některé další nezbytné výdaje (především potraviny). Přes občasné použití hodnoty 4% (průměrných příjmů) se ale zároveň jeví, že v různých tématických materiálech Světové banky převažují odkazy na horní hranici intervalu tedy 5% čistých disponibilních příjmů sociálně nejslabších domácností označovanou také někdy jako pravidlo pěti procent (McPhail ). Uvedené přístupy k hodnocení sociální únosnosti zpoplatnění vodohospodářských služeb však vždy mají pouze indikativní charakter a nevylučují subjektivní vliv při jejich použití Court of Auditors, 2003: Special Report No 5/2003 concerning PHARE and ISPA funding of environmental projects in the candidate countries together with the Commission s replies [ Dvůr auditorů, zvláštní zpráva č. 5/2003, o financování environmentálních projektů v kandidátských zemích z programů PHARE a ISPA, spolu s odpověďmi Komise ], v úředním věstníku EU, číslo C167/1 ze World Bank, Washington DC, 1996: Staff Appraisal Report Republic of Poland Bielsko-Biala Water and Wastewater Project [ Hodnotící zpráva Polská republika Projekt pitné a odpadní vody v Bielsko-Biala ], zpráva číslo POL. Carl Bro a kol., 1999: Pre-accession Planning to Meet the Requirements of EU Legislation in The Water Sector in the Czech Republic, Final Report, September 1999 [ Předvstupní plánování k dosažení souladu s požadavky legislativy EU v oblasti vod v ČR, závěrečná zpráva, září 1999 ] (klient: Ministerstvo životního prostředí ČR, zdroj financování: Světová Banka). Garn, H. 1997: Lessons from Large Scale Rural Water and Sanitation Projects, Transition and Innovation. UNDP World Bank, Working Paper. World Bank (2004): Water Resources Sector Strategy. - Strategic Directions for World Bank Engagement. McPhail, A. 1993: The Five Percent Rule for Improved Water Service: Can Households Afford More?, World Development, 1993, Vol. 21, No. 6, pp abc

7 Příloha č. 1 k Závěrečné zprávě 1.2 Mezinárodní srovnání Tabulky 4 a 5 níže uvádějí některá z nejdůležitějších srovnání ve Zprávě OECD doplněné o údaje pro Českou republiku, a to na základě dvou hlavních pohledů na sociální únosnost tak, jak jsou definovány v Kapitole 2 této studie, tj. makro a mikro pohledy. I přes určité statistické potíže (např. praktická definice pojmu příjem domácnosti ), je patrné, že na základě makro pohledu patří Česká republika mezi země OECD s vyšší sociální zatížeností domácností platbami za vodu: pouze dvě země mají jednoznačně vyšší zátěž (Polsko a Maďarsko) a další dvě jsou na podobné úrovni (Portugalsko a Turecko). Naopak 14 zemí má zátěž nižší. Z tabulky je patrné, že využití výsledků práce Světové banky v Polsku jako základní měřítko sociální únosnosti vodohospodářských tarifů v nových členských státech EU (viz výše zmíněná zpráva Dvora auditorů Evropské Unie), není příliš reprezentativní se zkušeností zemí OECD. Dále stojí za zmínku, že tři ze čtyř zemí s podobnou nebo vyšší makro zátěží mají dle kvalitativní kategorizace OECD skutečné problémy se sociální únosností vody (Polsko spolu s ČR patří mezi země, pro které OECD neměla dostatek informací ke kategorizaci). Tabulka 1111: Mezinárodní srovnání sociální únosnosti vodohospodářských služeb makro pohled. Země Podíl výdajů v příjmech domácností Polsko 2,2-2,4% Maďarsko 2,1% Turecko 1,2-1,7% Portugalsko 1,6% Česko 1,5% Lucembursko 1,0-1,5% Nizozemí 1,4% Mexiko - Rakousko 1,0-1,3% Německo 1,2% Anglie a Wales 1,2% Dánsko 1,1% Francie 0,9% Slovensko 0,9% Skotsko 0,7% Japonsko 0,7% Itálie 0,7% Korea 0,6% Spojené státy 0,5% Zdroj: OECD 2003 (doplněny autory vypočtené hodnoty pro ČR) Pozn.: Žlutá barva označuje stát, kde Zpráva OECD indikuje problémy se sociální únosností cen pro vodné a stočné. Tabulka 2222: Mezinárodní srovnání sociální únosnosti vodohospodářských služeb mikro pohled. 6 abc

8 Příloha č. 1 k Závěrečné zprávě Země Podíl výdajů v příjmech nejchudších 10% domácností Mexiko 3.84% Anglie a Wales 3.75% Česká republika cca. 3,5% Maďarsko 2.53% Nizozemí 2.38% nejchudší 25% Skotsko 2.24% Spojené státy 0.66% nejchudší 20% Zdroj: OECD 2003 (doplněny autory vypočtené hodnoty pro ČR) Pozn.: Žlutá barva označuje stát, kde Zpráva OECD indikuje problémy se sociální únosností cen pro vodné a stočné. Tabulka 5 prezentuje mikro pohled na sociální únosnost cen pro vodné a stočné ve vybraných státech OECD. Žlutě označené státy jsou ty, kde dle názorů dotázaných odborníků existují problémy se sociální únosností výdajů některých domácností za vodohospodářské služby. V České republice jsou výdaje na úrovni 3,5% příjmů nejchudších domácností nižší než v Mexiku (3,84%) nebo v Anglii a Walesu (3,75%), ale vyšší než v Maďarsku (2,53%) nebo ve Skotsku (2,24%). Všechny uvedené země jsou ovšem označené za státy, kde existují problémy se sociální únosností. Z toho je patrné, že Česká republika do této skupiny patří také. 1.3 Stanovení sociálně únosného tarifu Na stanovení sociálně únosného tarifu 9 mají vliv dva parametry vztažené k jednomu obyvateli: maximální sociálně přijatelná výše výdajů a předpokládaná spotřeba vody které jsou popsány v následujících kapitolách této studie. Oba tyto parametry se v průběhu času mění, z čehož vyplývá potřeba pravidelné aktualizace sociálně únosného tarifu Maximální sociálně přijatelná výše výdajů Při stanovení maximální sociálně přijatelné výše výdajů je třeba zohlednit následující faktory: Definovat sociální únosnost jako podíl výdajů za vodohospodářské služby na charakteristických příjmech obyvatel. Rozlišovat podstatné regionální rozdíly v příjmových charakteristikách v různých oblastech ČR (index regionální ekonomické charakteristiky 10 ) Obvykle se používá pojem tarif vodného, tarif stočného, který je v národní legislativě označován pojmem cena pro vodné, cena pro stočné vždy se jedná o cenu vyjádřenou v Kč za jeden metr krychlový. V národní legislativě se setkáme i s pojmy vodné, stočné, což je údaj v Kč, který přestavuje náklady odběratele (množství v m 3 krát cena pro vodné (nebo pro stočné) v Kč za 1 m 3) Index zohledňující ekonomickou charakteristiku v daném regionu k celorepublikovému průměru např. Regionální index pro Průměrný čistý příjem za osobu a měsíc 7 abc

9 Příloha č. 1 k Závěrečné zprávě Stanovit limitní hodnoty sociální únosnosti jako maximálně možné výdaje za základní vodohospodářské služby vzhledem k čistým příjmům 10% sociálně nejslabších domácností nebo s ohledem na indexované průměrné příjmové charakteristiky přepočítané na jednoho obyvatele dané oblasti Vzhledem k údajům uveřejňovaných ČSÚ a na základě zohlednění výše zmíněných faktorů byla stanovena prahová hodnota 2% průměrných čistých příjmů domácností 11 v daném regionu jako maximální sociálně přijatelná výše výdajů za vodohospodářské služby (platby vodného a stočného). Tato hodnota koresponduje na celostátní úrovní s limitem cca 4,3% celkových průměrných čistých příjmů nejchudších 10% domácností (rozdíl mezí průměrem a prvními 10% je 2,3-násobkem), což zhruba odpovídá všeobecně přijímané indikativní prahové hodnotě pěti procent z čistých příjmů nejchudších domácností udávané Světovou bankou (viz Oddíl 1.1 této studie) Předpokládaná spotřeba vody Důležitá je ovšem také předpokládaná spotřeba vody, která se používá pro stanovení sociálně únosného tarifu. Jsou možné dva přístupy k jejímu stanovení, a to: průměrná spotřeba vody domácnosti v dané tarifní oblasti, tj. oblasti, kde je uplatňována jednotná cena pro vodné a stočné, jejíž sociální únosnost v této studii analyzujeme, a standardní spotřeba. V prvním případě je předpokládaná spotřeba vody rovna hodnotě průměrné spotřeby vody domácnosti v dané tarifní oblasti (tj. oblasti, kde je uplatňována jednotná cena pro vodné a stočné v rámci solidárního vlastnictví infrastruktury), která se spočítá jako skutečný objem fakturované vody připadající na jednoho zásobeného obyvatele dané tarifní oblasti a den v l/osobu/den. 12 Tento postup má výhodu, že zohledňuje možnosti nejslabších domácností používat jiné zdroje vody (tj. domácí studny) v reakci na vysokou zátěž plateb vodného a stočného. Tento přístup však vykazuj nevýhodu, že ne všechny sociálně slabé domácnosti mají přístup ke studni, a proto může osamocené uplatnění tohoto přístup vést ke stanovení limitního tarifu na úrovni, která chrání nejchudší vesnické domácnosti, kde existuje studna, ale ne nejchudší městské domácnosti, které nemají ke studni přístup. Tento postup tak vede k paradoxnímu navýšení sociálně únosných tarifů tam, kde je nižší spotřeba vody. V druhém případě se bere předpokládaná spotřeba vody rovna standardizované spotřebě, tj. 100 l/osoba/den, kterou je možno považovat za odhad pokrytí standardní základní spotřeby vody v podmínkách ČR. Tento parametr je možno považovat za směrodatný pro posouzení výše sociálně únosného tarifu zvláště za situace, kdy reálná fakturovaná spotřeba vody je výrazně pod touto hodnotou, tj. v daném regionu je předpoklad významného využívání vlastních doplňkových zdrojů (domovních studní) Čisté peněžní příjmy se získají z hrubých příjmů odečtením částek za zdravotní a sociální pojištění a daň z příjmů.zdroj: Metodické vysvětlivky ke Statistice rodinných účtů Tento postup je použit v metodice MŽP (Finanční analýza pro projekty Fondu soudržnosti) v části, která popisuje stanovení sociálně únosného tarifu. 8 abc

10 Příloha č. 1 k Závěrečné zprávě Index regionální ekonomické charakteristiky Vzhledem k omezenému vzorku osob, za kterého se získávají informace o příjmech, je vhodné v rámci České republiky považovat za region jednotlivé kraje. Tento přístup používá i MŽP ve finanční analýze vodohospodářských projektů v rámci OP Životního prostředí. Hodnota Krajského indexu čistých příjmů I r,kraj se stanoví jako: Pr, kraj I r, kraj = (Rovnice 1111) P r, ČR P r,kraj - průměrný čistý příjem za osobu a měsíc v daném kraji 13 P r,čr - průměrný čistý příjem za osobu a měsíc v ČR 14 Údaje o čistých příjmech domácností pravidelně zveřejňuje ČSÚ Postup výpočtu sociálně únosného tarifu Sociálně únosný tarif vodného a stočného (T L ) udává limitní hodnotu tarifu vodného a stočného včetně DPH v Kč/m 3, kdy jsou ještě splněny podmínky sociální únosnosti. Je počítáno se standardní spotřebou vody domácnosti. T L = [(L soc * 12 / 365) / Q ]* 1000 (Rovnice 2222) kde L soc - sociálně únosný limit nákladů jedné osoby na vodné a stočné (Kč/os/měsíc) Q předpokládaná průměrná spotřeba vody na osobu a den (l/os/den), která je rovna Průměrná spotřeba vody domácnosti v dané tarifní oblasti (Q FD ) pak se Rovnice 1 změní na T L,FD = [(L soc * 12 / 365) / Q FD ]* 1000 (Rovnice 3333) T L,FD - Sociálně únosný tarif vodného a stočného (spotřeba v dané tarifní oblasti) nebo je rovna Standardní spotřeba (Q ST ) a pak se Rovnice 1 změní na T L,ST = [(L soc * 12 / 365) / Q ST ]* 1000 (Rovnice 4444) T L,ST - Sociálně únosný tarif vodného a stočného (standardní spotřeba) (T L,FD ) Standardní spotřeba (Q ST ) je dána jako spotřeba 100l vody na jednoho zásobeného obyvatele a den tj. 100 l/os/den Převzato ze statistiky o čisté peněžní příjmy domácností zpravodajského souboru statistiky rodinných účtů podle typu domácností za 1.-4.čtvrtletí roku 2005 v ČR, ctvrtleti_2005 Převzato ze statistiky Příjmy a životní podmínky domácností ČR - Tab Domácnosti podle krajů, 9 abc

11 Příloha č. 1 k Závěrečné zprávě Průměrná spotřeba vody domácnosti v dané tarifní oblasti (Q FD ) (tj. oblasti, kde je jednotná cena pro vodné a stočné v rámci solidárního vlastnictví infrastruktury) se spočítá jako skutečný objem fakturované vody, který připadá na jednoho zásobeného obyvatele dané tarifní oblasti v l/osobu/den. Maximální sociálně přijatelná výše výdajů za vodohospodářské služby (L SOC ) je definována prahovou hodnotou 2% průměrných čistých příjmů domácností 15 v daném regionu v Kč na osobu a měsíc. L soc = 0,02*P r (Rovnice 5555) kde P r - regionální průměrný čistý příjem za osobu a měsíc Regionální průměrný čistý příjem za osobu a měsíc (Pr) je dán jako průměrný čistý příjem za osobu a měsíc vynásobený regionálním indexem pro Průměrný čistý příjem za osobu a měsíc: P r = I r * P os (Rovnice 6666) kde I r - regionální index pro průměrný čistý příjem za osobu a měsíc P OS - průměrný čistý příjem za osobu a měsíc Regionální index pro Průměrný čistý příjem za osobu a měsíc (I r ) je index zohledňující průměrný příjem osob za měsíc v daném regionu k celorepublikovému průměru. Průměrný čistý příjem za osobu a měsíc (P os ) je hodnota čisté peněžní příjmy celkem za domácnosti celkem, kterou čtvrtletně zveřejňuje ČSÚ 16 ve statistice Vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů. Bere se průměrná hodnota za celý rok. 1.4 Vyhodnocení výše tarifů v hodnocené tarifní oblasti Reálný tarif vodného a stočného (T R ) je hodnota tarifu vodného a stočného, vč. DPH v hodnocené tarifní oblasti. Reálný tarif jako % soc. únosného tarifu (spotřeba v hodnocené oblasti) (t R,L ) Poměr mezi reálným tarifem a sociálně únosný tarif vodného a stočného (spotřeba v dané tarifní oblasti) vyjádřený v procentech. t R,L,FD = T R / T L,FD * 100 (Rovnice 7777) Průměrné čisté peněžní příjmy pro domácnost se uvádějí jako roční příjmy na osobu v Kč Složení domácností, přehled příjmů a vydání - průměry na osobu v Kč za měsíc; 10 abc

12 Příloha č. 1 k Závěrečné zprávě Reálný tarif jako % soc. únosného tarifu (standardní spotřebou) (t R,L100 ) Poměr mezi reálným tarifem a sociálně únosný tarif vodného a stočného (standardní spotřeba) vyjádřený v procentech. t R,L,ST = T R / T L,ST * 100 (Rovnice 8888) 1.5 Závěr k metodice Sociální únosnost tarifů pro vodohospodářské služby se stává důležitou otázkou nejenom v průběhu transformace postkomunistických zemí, ale i v jiných zemích, kde kombinace klimatických podmínek, zvyšujících se požadavků na ochranu životního prostředí a snahy eliminovat dotace vede k zvýšení ceny za vodohospodářské služby. Mezinárodní srovnání zemí OECD ukazuje, že Česká republika patří mezi země, kde jsou domácnosti nejvíce zatížené platbami za vodné a stočné, vyjádřeno jako podíl průměrných čistých příjmů. Navržená metodika stanovení sociální únosného tarifu počítá s prahovou hodnotou 2% průměrných čistých příjmů domácností v daném regionu jako maximální sociálně přijatelnou výší výdajů za vodohospodářské služby (platby vodného a stočného) a dále jsou zde prezentovány dva možné přístupy vzhledem k výši předpokládané spotřeby vody, a to přes průměrnou spotřebu vody domácnosti v dané tarifní oblasti nebo standardní spotřebu 100l/os/den. Regionální variabilitu příjmů domácností (resp. obyvatel) je v metodice zohledněna regionálním indexem pro průměrný čistý příjem za osobu a měsíc. Tato metodika se nezabývá jeho stanovením. 11 abc

13 Příloha č. 1 k Závěrečné zprávě 2 HODNOCENÍ SOCIÁLNÍ ÚNOSNOSTI TARIFŮ VODNÉHO A STOČNÉHO V AGLOMERACI TÁBOR V této kapitole je stanoven sociálně únosný tarif pro Aglomeraci Tábor podle metodiky stanovené v Kapitole 1. Následující souhrn poskytuje VST podrobné informace o vývoji reálného tarifu jako sociálně únosného tarifu za poslední tři zkoumaná období vyjádřeného v procentech, respektive vzhledem k omezené dostupnosti všech reálných dat, je signifikantní vývoj pouze za roky 2006 a 2007, pro rok 2008 je stanovená odhadovaná predikce dle očekávaného vývoje průměrné nominální mzdy v ČR. Pro hodnocení vývoje reálného tarifu je nezbytné zmínit metodiku stanovení tarifu VaS pro sledovaný rok (rok t). Obecně platná metodika vychází při stanovení tarifu VaS z údajů za I III. čtvrtletní roku t-1. Z výše uvedeného vyplývá, že tarif VaS je vždy určen a schválen ještě před začátkem sledovaného kalendářního roku. Ve skutečnosti byl tedy tarif VaS pro rok 2006 určen a schválen již koncem roku Stejný postup byl následně použit pro stanovení tarifu VaS pro rok 2007 atd. V následujících tabulkách jsou uvedeny výsledky výpočtu sociálně únosného tarifu pro Aglomeraci Tábor a jeho porovnání se skutečným tarifem. Tabulka 33 se vztahuje k roku Průměrný čistý příjem za osobu a měsíc v ČR je průměrem hodnot za 1. až 4. čtvrtletí roku 2006 a to ve výši Kč. 17. Tarif také odpovídá cenám platným v Aglomeraci Tábor v roce Tabulka 44 se vztahuje k roku Průměrný čistý příjem za osobu a měsíc v ČR je průměrem hodnot za 1 až 4 čtvrtletí roku 2007 a to ve výši Kč. 18. Tarif také odpovídá ceně platné v Aglomeraci Tábor.v roce 2007 Tabulka 55 obsahuje hodnoty pro výpočet sociálně únosného tarifu pro rok Přitom je předikována hodnota průměrného čistého příjmu za osobu a měsíc v ČR ve výši Kč, což je hodnota z roku 2007 zvýšená o 7,7%, tj. předpokládané navýšení nominální průměrné mzdy v roce Tarif odpovídá ceně platné v Aglomeraci Tábor v roce Průměrný čistý příjem domácností pro rok 2008 lze předikovat dle indexu vývoje nominální průměrné mzdy pro rok 2008, tj. zvýšení o 7,7% - viz část z Makroekonomické predikce MF, duben viz viz. viz 12 abc

14 Příloha č. 1 k Závěrečné zprávě společnosti VST s.r.o Tabulka 3333: Hodnocení sociální únosnosti tarifu vodného a stočného v Aglomeraci Tábor (příjmy 2006, ceny pro VaS 2006) Reálný tarif vodného a stočného vč. DPH (rok 2006) Spotřeba v hodnocené oblasti (Voda fakturovaná domácnostem) Krajského indexu čistých příjmů Průměrný čistý příjem za osobu a měsíc v Jihočeském kraji (2006) Maximální sociálně přijatelná výše výdajů za vodohospodářské služby ( 2% příjmů) Sociálně únosný tarif VaS (spotřeba v aglomeraci Tábor) (vč. DPH) Sociálně únosný tarif VaS (standardní spotřebou 100 l/os/den) (vč. DPH) Reálný tarif jako % soc. únosného tarifu (spotřeba v aglomeraci Tábor) Reálný tarif jako % soc. únosného tarifu (standardní spotřebou 100 l/os/den) Kč l/os/den - Kč Kč/měsíc Kč/m 3 Kč/m 3 % % 52,19 Kč 83,0 0, ,16 Kč 192,12 Kč 77,16 Kč 63,04 Kč 67,6% 81,5% Tabulka 4444: Hodnocení sociální únosnosti tarifu vodného a stočného v Aglomeraci Tábor (příjmy 2007, ceny pro VaS 2007) Reálný tarif vodného a stočného vč. DPH (rok 2007) Spotřeba v hodnocené oblasti (Voda fakturovaná domácnostem) Krajského indexu čistých příjmů Průměrný čistý příjem za osobu a měsíc v Jihočeském kraji (2007) Maximální sociálně přijatelná výše výdajů za vodohospodářské služby ( 2% příjmů) Sociálně únosný tarif VaS (spotřeba v aglomeraci Tábor) (vč. DPH) Sociálně únosný tarif VaS (standardní spotřebou 100 l/os/den) (vč. DPH) Reálný tarif jako % soc. únosného tarifu (spotřeba v aglomeraci Tábor) Reálný tarif jako % soc. únosného tarifu (standardní spotřebou 100 l/os/den) Kč l/os/den - Kč Kč/měsíc Kč/m 3 Kč/m 3 % % 54,76 Kč 83,0 0, ,70 Kč 207,33 Kč 83,27 Kč 69,11 Kč 65,8% 79,2% Tabulka 5555: Hodnocení sociální únosnosti tarifu vodného a stočného v Aglomeraci Tábor (příjmy 2008, ceny pro VaS 2008) Reálný tarif vodného a stočného vč. DPH (rok 2008) Spotřeba v hodnocené oblasti (Voda fakturovaná domácnostem) Krajského indexu čistých příjmů Průměrný čistý příjem za osobu a měsíc v Jihočeském kraji (2007) Maximální sociálně přijatelná výše výdajů za vodohospodářské služby ( 2% příjmů) Sociálně únosný tarif VaS (spotřeba v aglomeraci Tábor) (vč. DPH) Sociálně únosný tarif VaS (standardní spotřebou 100 l/os/den) (vč. DPH) Reálný tarif jako % soc. únosného tarifu (spotřeba v aglomeraci Tábor) Reálný tarif jako % soc. únosného tarifu (standardní spotřebou 100 l/os/den) Kč l/os/den - Kč Kč/měsíc Kč/m 3 Kč/m 3 % % 59,71 Kč 83,0 0, ,93 Kč 223,30 Kč 89,68 Kč 74,43 Kč 66,6% 80,2% 13 abc

15 Příloha č. 1 k Závěrečné zprávě Vzhledem k omezení datové základny pro rok 2008 je signifikantní pro vývoj reálného tarifu VaS jako % sociálně únosného tarifu změna mezi lety 2007 a V důsledku zvýšení Tarifu VaS o cca 5% nedošlo k přiblížení k výši sociálně únosné ceny, naopak došlo ke snížení podílu reálného tarifu na výši sociálně únosného tarifu o cca 2 procentní body. Tento posun byl způsoben nárůstem průměrného čistého měsíčního příjmů na osobu ve sledované lokalitě. V případě, že by v roce 2008 nastala nulová změna (jen pouze teoretický předpoklad) ve výši průměrného čistého měsíčního příjmu na osobu (na úrovni kraje) a dalších proměnných, mělo by cca 9% navýšení tarifu VaS poměrně výrazný dopad na přiblížení se výši sociálně únosného tarifu. Dle empirických zkušeností z minulých let se dá předpokládat růst průměrného čistého příjmu na obyvatele i v roce 2008, čili procentní nárůst reálného tarifu jako procento sociálně únosné ceny bude pravděpodobně ve výši jak prezentuje Tabulka 55. Výpočet podílu reálného tarifu jako procento sociálně únosného tarifu byl Konzultantem vypočten jak ze skutečné spotřeby vody, tak i z standardizované spotřeby 100 l/osobu/den. Konzultant doporučuje vycházet ze skutečné spotřeby, která lépe odráží specifika regionu, v němž se Aglomerace Tábor nachází. Výsledky dosažené oběma metodami - využití skutečné i tzv. standardizované spotřeby - potvrzují, že reálná výše tarifu VaS je zatím pod limitní hodnotou sociálně únosné ceny a existuje ještě určitý prostor k budoucím úpravám (zvyšování) tarifu VaS. Nutno poznamenat, že v případě použití tzv. standardní spotřeby se tento manévrovací prostor výrazně omezí. 3 ZÁVĚR Tarif cen pro vodné a stočné dosáhl v minulém roce 2007 hodnoty 65,8% sociálně únosného tarifu (resp. 79,2% při spotřebě 100 l/osobu/den). Tato skutečnost ukazuje, že VST v současné době disponuje určitým prostorem k dalšímu zvyšování tarifu VaS. Reálná výše tarifu VaS se v současné době pohybuje pod hranicí sociálně únosné ceny a konzultant předpokládá postupnou tendenci k její limitní hodnotě. Pro tempo růstu a přibližování se limitní hodnotě sociálně únosné ceny je určující meziroční zvyšování tarifu VaS a také meziroční vývoj absolutní výše čistého průměrného měsíčního příjmu na osobu. 14 abc

16 Příloha č. 2 k Závěrečné zprávě společnosti VST, s.r.o. Příloha č. 2 Registr rizik Projektu Revize ke dni abc

17 Příloha č. 2 k Závěrečné zprávě PŘÍLOHA Č. 2: REGISTR RIZIK PROJEKTU Tento dokument byl připraven pro jmenovaný projekt nebo jeho uvedenou část a nemůže být užit pro jakýkoliv jiný projekt bez provedení nezávislé kontroly jeho vhodnosti a bez získání předchozího písemného zmocnění firmou MOTT MACDONALD Praha, spol. s r.o. (dále jen MMD ). MMD nemůže přijmout odpovědnost za důsledky z užití tohoto dokumentu pro jiný účel než ten, pro který byl určen. Každá osoba, která použije tento dokument pro jiný účel, souhlasí a bude takovým použitím nebo odkazem zavázána potvrdit dohodu o poskytnutí náhrady firmě MMD za veškeré ztráty nebo škody z tohoto vyplývající. MMD nepřijímá odpovědnost za tento dokument žádné jiné straně nežli osobě objednatele, pro kterého byla tato zpráva připravena. MOTT MACDONALD Praha, spol. s r.o., 2008 abc

18 Příloha č. 2 k Závěrečné zprávě OBSAH OBSAH ÚVOD IDENTIFIKACE RIZIK ALOKACE RIZIK Dopad alokace rizik na financování projektu Navržená alokace rizik mezi VST a soukromý sektor HODNOCENÍ RIZIK REGISTR RIZIK Základní parametry registru rizik Typ rizika Referenční číslo Riziko Popis rizika Finanční základ rizika Podíl rizika alokovaného VST abc

19 Příloha č. 2 k Závěrečné zprávě 1. ÚVOD Analýza rizik v rámci této Zprávy (koncesního projektu) je prováděna za účelem zajištění srovnatelnosti komparátoru veřejného sektoru 1 (jedná se o variantu, kterou je nutné vždy analyzovat z legislativních důvodů) a ostatních způsobů realizace daného projektu (zejména způsobu realizace jako veřejné zakázky a koncesní smlouvy) na jednotné bázi 2. Tohoto účelu je dosaženo oceněním jak rizik zadržených veřejným sektorem v alternativě komparátoru veřejného sektoru (řešení projektu veřejným sektorem), tak i v jednotlivých způsobech realizace projektu založených na účasti soukromého sektoru. Rozdílná hodnota rizik těchto možností je hodnotou přenesených rizik na soukromý sektor. Rozdělení rizik mezi veřejný sektor a soukromý sektor se řídí dvěma základními principy: riziko je přeneseno na stranu, která je nejlépe schopná toto riziko řídit a cílem je zajistit optimální přenos rizik. Cílem procesu analýzy rizik je obecně: zajistit srovnatelnost komparátoru veřejného sektoru (tzv. PSC) a ostatních způsobů realizace daného projektu na jednotné bázi; zabezpečit přiměřené ocenění zadržených rizik; alokovat rizika na stranu, která je nejlépe schopná je řídit; zajistit optimální přenos rizik; nabídnout dosažitelný model, který nabídne hodnotu za peníze a vyhotovit kontrolní seznam pro přípravu realizačních smluv (ať již smluv na provedení stavebních prací nebo koncesních smluv na zajištění provozování atd.) jako vstupních parametrizovaných dokumentů v zadávacích a koncesních řízení a pro následné posouzení nabídek uchazečů v těchto řízeních. Riziko je definováno jako možnost, že nastane událost, která způsobí odchýlení vývoje nákladů nebo výnosů od předpokládaného stavu. Rizika jsou nedílnou součástí každého projektu. Analýza rizik je pak nástrojem k pochopení podstaty těchto rizik a jejich velikosti. K Projektu, tj. projektu Zajištění provozování vodohospodářské infrastruktury společnosti VST s.r.o je možné konstatovat, že existuje celá řada rizikových vlivů (faktorů), které mohou nastat v jeho průběhu. Přístup k podchycení a ocenění rizik tohoto Projektu je dále detailněji v této příloze ke Zprávě vysvětlen. Rizika mohou mít negativní dopad na čisté výnosy a náklady Projektu. Ilustrativním příkladem může být riziko dlouhotrvajících prudkých dešťů, které mohou zpozdit výstavbu stavební části Projektu, což následně povede k vyšším nákladům. Hodnota takového rizika je vypočtena jako pravděpodobnost, že taková událost nastane, vynásobená hodnotou finančních dopadů v případě, že nastane. Takto kvantifikovaná hodnota rizik se přičte k očekávaným nákladům 1 2 Angl. Public Sector Comparator. Viz 3 odst. 2 Vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 217/2006 Sb. kterou se provádí koncesní zákon: Analýza způsobů realizace doporučené varianty obsahuje alespoň dvě formy řešení s tím, že srovnává vždy výhodnost zajištění dané služby nebo provedení díla podle koncesního zákona se způsobem zajištění dané služby nebo provedení díla jinou formou. Srovnávané varianty musí být zpracovány ve shodném rozsahu a členění tak, aby byla zajištěna jejich plná vzájemná srovnatelnost. Pokud zajištění dané služby nebo provedení díla není vyjmuto z působnosti zákona o veřejných zakázkách 1), je vždy jedna ze srovnávaných forem řešení veřejná zakázka. 3 abc

20 Příloha č. 2 k Závěrečné zprávě Projektu. Tímto způsobem jsou rizika viditelně zobrazena v přehledech očekávaných finančních toků. Analýza rizik probíhá v těchto krocích: identifikace rizik, alokace rizik mezi jednotlivé účastníky Projektu, a hodnocení rizik. 4 abc

Platební mechanismy v PPP projektech. Září 2007

Platební mechanismy v PPP projektech. Září 2007 Platební mechanismy v PPP projektech Září 2007 Obsah 1. Úvod 2. Základní principy a typy platebních mechanismů 3. Modelová struktura PPP projektu 4. Platební mechanismy založené na dostupnosti služby 5.

Více

Projekty ISPA a Fondu soudržnosti

Projekty ISPA a Fondu soudržnosti Projekty ISPA a Fondu soudržnosti Implementace projektů financovaných z Fondu soudržnosti v sektoru životního prostředí v ČR v období 2000-2006 Ing. Radka Bučilová ředitelka odboru fondů EU, MŽP Ministerstvo

Více

Financování investičních záměrů. Jan Šnajdr Úsek komunální financování, Odbor poradenství infrastrukturních projektů

Financování investičních záměrů. Jan Šnajdr Úsek komunální financování, Odbor poradenství infrastrukturních projektů Financování investičních záměrů Jan Šnajdr Úsek komunální financování, Odbor poradenství infrastrukturních projektů Investiční poradenství je standardním produktem finanční skupiny Erste Bank Největší

Více

Principy hodnocení finanční výhodnosti PPP projektů metodický rámec a praktické zkušenosti

Principy hodnocení finanční výhodnosti PPP projektů metodický rámec a praktické zkušenosti Principy hodnocení finanční výhodnosti PPP projektů metodický rámec a praktické zkušenosti Připraveno pro konferenci Slovak PPP Forum 2009 Tento dokument je určen výhradně pro potřebu klienta. Žádná jeho

Více

Financování vodárenské infrastruktury S dotacemi či bez... 21.1.2009, Novotného lávka 5, Praha 1

Financování vodárenské infrastruktury S dotacemi či bez... 21.1.2009, Novotného lávka 5, Praha 1 Financování vodárenské infrastruktury S dotacemi či bez... 21.1.2009, Novotného lávka 5, Praha 1 Ing. Jan Kříž ředitel odboru fondů EU Ministerstvo životního prostředí ČR Jan Kříž, 32 let, je ředitelem

Více

Spolufinancování vodárenských projektů. Konference Financování vodárenské infrastruktury 13.2. 2013, Praha B.I.D. Services

Spolufinancování vodárenských projektů. Konference Financování vodárenské infrastruktury 13.2. 2013, Praha B.I.D. Services Spolufinancování vodárenských projektů Konference Financování vodárenské infrastruktury 13.2. 2013, Praha B.I.D. Services HLAVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VOD. PROJEKTŮ Dotační titul Operační program Životní

Více

PŘEDPOKLADY DALŠÍHO VÝVOJE. společnosti. Vodovody a kanalizace Pardubice, a.s.

PŘEDPOKLADY DALŠÍHO VÝVOJE. společnosti. Vodovody a kanalizace Pardubice, a.s. Vodovody a kanalizace Pardubice, a.s., Teplého 2014, 530 02 Pardubice PŘEDPOKLADY DALŠÍHO VÝVOJE společnosti Vodovody a kanalizace Pardubice, a.s. Pardubice 27. 3. 2014 1 1. OBSAH 1. Obsah... 2 2. Úvod...

Více

Výběrová (hodnotící) kritéria pro projekty přijímané v rámci 9. výzvy Operačního programu Životní prostředí

Výběrová (hodnotící) kritéria pro projekty přijímané v rámci 9. výzvy Operačního programu Životní prostředí Výběrová (hodnotící) kritéria pro projekty přijímané v rámci 9. výzvy Operačního programu Životní prostředí ZVEŘEJNĚNO DNE 18. 3. 2009 Výběrová (hodnotící) kritéria v Operačním programu Životní prostředí

Více

Financování výstavby parkovacích domů

Financování výstavby parkovacích domů Možnosti mimorozpočtového financování (z pohledu veřejného zadavatele) Investiční úvěr Leasing Soukromý investor PPP projekt Dodavatelský úvěr (EU nebo jiné fondy?) 2 Investiční úvěr Popis Výhody Nevýhody

Více

Jakou cenu má pitná voda?

Jakou cenu má pitná voda? Jakou cenu má pitná voda? Odpověď na tuto otázku si pokládají snad všichni její spotřebitelé. Akciová společnost Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí zajišťuje dodávku pitné vody, odvádění a čištění

Více

Výběrová (hodnotící) kritéria pro projekty přijímané v rámci 7. výzvy Operačního programu Životní prostředí

Výběrová (hodnotící) kritéria pro projekty přijímané v rámci 7. výzvy Operačního programu Životní prostředí Výběrová (hodnotící) kritéria pro projekty přijímané v rámci 7. výzvy Operačního programu Životní prostředí ZVEŘEJNĚNO DNE 8. 12. 2008 1 Výběrová (hodnotící) kritéria v Operačním programu Životní prostředí

Více

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR Přílohy 1. Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice v letech 21-29 1 75 % 5 25 21 22 23 24 25 26 27 28 29 rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních

Více

Příloha č. 1 k opatření obecné povahy čj. 22402/2006-16330 Výpočet (kalkulace) cen pro vodné a stočné pro rok 2013.

Příloha č. 1 k opatření obecné povahy čj. 22402/2006-16330 Výpočet (kalkulace) cen pro vodné a stočné pro rok 2013. IČ:00302970 Příloha č. 1 k opatření obecné povahy čj. 22402/2006-16330 Výpočet (kalkulace) cen pro vodné a stočné pro rok 2013. Vlastník popřípadě provozovatel: Obec Malá Morava Dílčí část se samostatnou

Více

Vodárenská společnost Chrudim, a.s. Novoměstská 626, 537 28 Chrudim IČ: 27484211

Vodárenská společnost Chrudim, a.s. Novoměstská 626, 537 28 Chrudim IČ: 27484211 Vodárenská společnost Chrudim, a.s. IČ: 27484211 Kalkulace ceny - vodné (v mil. Kč) --nájemné 96 800 tis. Kč-- Nákladová položka plán Rok 30.9. 31.12. Rozdíl plán 13 - plán 12 Podíl plán / odhad 2011 Plán

Více

PLÁN DÍLČÍHO POVODÍ HORNÍ ODRY 2016 2021

PLÁN DÍLČÍHO POVODÍ HORNÍ ODRY 2016 2021 PLÁN DÍLČÍHO POVODÍ HORNÍ ODRY 2016 2021 NÁVRH VII. EKONOMICKÉ ÚDAJE Textová část Pořizovatel: Povodí Odry, státní podnik Varenská 49, Ostrava 701 26 Ve spolupráci s: Krajským úřadem Moravskoslezského

Více

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 2007 2013

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 2007 2013 OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 2007 2013 Prioritní osa 1- Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní Provozování vodohospodářské infrastruktury Ing. Petra Brandejsová, listopad

Více

Přílohy ke smlouvě o poskytování energetických služeb se zaručeným výsledkem.

Přílohy ke smlouvě o poskytování energetických služeb se zaručeným výsledkem. Přílohy ke smlouvě o poskytování energetických služeb se zaručeným výsledkem. Obsah: PŘÍLOHA Č. 1: POPIS VÝCHOZÍHO STAVU OBJEKTŮ VČETNĚ REFERENČNÍCH HODNOT... 3 PŘÍLOHA Č. 2: POPIS ZÁKLADNÍCH OPATŘENÍ...

Více

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou. Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu

Více

Zkušenosti s koncesním řízením u projektů financovaných z OPŽP. VODA FÓRUM Praha 2012, 29.5.2012

Zkušenosti s koncesním řízením u projektů financovaných z OPŽP. VODA FÓRUM Praha 2012, 29.5.2012 Zkušenosti s koncesním řízením u projektů financovaných z OPŽP VODA FÓRUM Praha 2012, 29.5.2012 Úvod do prezentace Přednášející Ing. Antonín Raizl, Ernst & Young Ing. Veronika Jáglová, VRV Ing. Ivo Kokrment,

Více

PŘEDPOKLADY DALŠÍHO VÝVOJE. společnosti. Vodovody a kanalizace Pardubice, a.s.

PŘEDPOKLADY DALŠÍHO VÝVOJE. společnosti. Vodovody a kanalizace Pardubice, a.s. Vodovody a kanalizace Pardubice, a.s., Teplého 2014, 530 02 Pardubice PŘEDPOKLADY DALŠÍHO VÝVOJE společnosti Vodovody a kanalizace Pardubice, a.s. Pardubice 19. 3. 2015 1 1. OBSAH 1. Obsah... 2 2. Úvod...

Více

Koncesní projekt pro výběr provozovatele vodohospodářské infrastruktury společnosti VST s.r.o.

Koncesní projekt pro výběr provozovatele vodohospodářské infrastruktury společnosti VST s.r.o. Koncesní projekt pro výběr provozovatele vodohospodářské infrastruktury společnosti VST s.r.o. ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Červenec, 2008 MOTT MACDONALD Praha, spol. s r.o. Národní 15 110 00 Praha 1 Česká republika

Více

EuroInfo DIKCE A APLIKACE MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ

EuroInfo DIKCE A APLIKACE MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ Březen 2014 EuroInfo DIKCE A APLIKACE MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ Pramen: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Společný

Více

ODŮVODNĚNÍ ÚČELNOSTI KONCESNÍHO ŘÍZENÍ

ODŮVODNĚNÍ ÚČELNOSTI KONCESNÍHO ŘÍZENÍ ODŮVODNĚNÍ ÚČELNOSTI KONCESNÍHO ŘÍZENÍ pro účely splnění povinností zadavatele dle ust. 156 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů Analogické využití v koncesním

Více

Obec Račice, Račice 5, 675 55 Račice, IČ 00378526 VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY. na veřejnou zakázku malého rozsahu s názvem:

Obec Račice, Račice 5, 675 55 Račice, IČ 00378526 VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY. na veřejnou zakázku malého rozsahu s názvem: Obec Račice, Račice 5, 675 55 Račice, IČ 00378526 VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY na veřejnou zakázku malého rozsahu s názvem: Poskytnutí úvěru na realizaci investiční akce - Vybudování splaškové kanalizace v obci

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Úvěr Pohořelice na realizaci akce Infrastruktura pro inovativní a ekologické vzdělávání na ZŠ Pohořelice

Úvěr Pohořelice na realizaci akce Infrastruktura pro inovativní a ekologické vzdělávání na ZŠ Pohořelice Zadávací dokumentace na veřejnou zakázku na službu Úvěr Pohořelice na realizaci akce Infrastruktura pro inovativní a ekologické vzdělávání na ZŠ Pohořelice Zadavatel: Město Pohořelice, Vídeňská 699, 691

Více

Stručný přehled twinningového projektu a jeho aktivit

Stručný přehled twinningového projektu a jeho aktivit Document no.: 2006-11-27/1 Stručný přehled twinningového projektu a jeho aktivit 1. Profil projektu Jednou z hlavních priorit České republiky je rozvoj trhu za účelem zvyšování efektivity veřejných investic

Více

EPC NÁSTROJ PRO DOSAHOVÁNÍ ÚSPOR ENERGIE BEZ VÝRAZNÉ POTŘEBY INVESTIC

EPC NÁSTROJ PRO DOSAHOVÁNÍ ÚSPOR ENERGIE BEZ VÝRAZNÉ POTŘEBY INVESTIC EPC NÁSTROJ PRO DOSAHOVÁNÍ ÚSPOR ENERGIE BEZ VÝRAZNÉ POTŘEBY INVESTIC Ing. Vladimír Sochor SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. vladimir.sochor@svn.cz Abstrakt Energetické služby poskytované

Více

čj. KrÚ 35949/2014 Riziko nerealizace veřejné zakázky:

čj. KrÚ 35949/2014 Riziko nerealizace veřejné zakázky: čj. KrÚ 35949/2014 Odůvodnění účelnosti veřejné zakázky podle 2 vyhlášky č. 232/2012 Sb., o podrobnostech rozsahu odůvodnění účelnosti veřejné zakázky a odůvodnění veřejné zakázky (dále jen vyhláška )

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 8. 2014 19 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Ministerstvo zemědělství Těšnov 17, 117 05 Praha 1 tel. 221 811 111 O P A T Ř E N Í O B E C N É P O V A H Y

Ministerstvo zemědělství Těšnov 17, 117 05 Praha 1 tel. 221 811 111 O P A T Ř E N Í O B E C N É P O V A H Y Ministerstvo zemědělství Těšnov 17, 117 05 Praha 1 tel. 221 811 111 Spisová zn. 22402/2006-16330S Čj. 22402/2006-16330 Vyřizuje: JUDr. Ing. Zdeněk Strnad / Ing. Vladimír Chaloupka Telefon: 221 812 249

Více

Aglomerace Kopřivnice místní část Lubina, odkanalizování

Aglomerace Kopřivnice místní část Lubina, odkanalizování Aglomerace Kopřivnice místní část Lubina, odkanalizování Prezentace projektu 4.4.2011 Obecné informace Svazek obcí regionu Novojičínska Plnění úkolů strategického plánu Financování projektu 1 Svazek obcí

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 9. 2015 7 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Výzva k podávání nabídek na akci výběr dodavatele služeb

Výzva k podávání nabídek na akci výběr dodavatele služeb Dobrovolný svazek obcí,,vedrovice a Kubšice ČOV a tlaková kanalizace Vedrovice 326, 671 75 Vedrovice dále též DSO a rovněž zadavatel Výzva k podávání nabídek na akci výběr dodavatele služeb Poskytnutí

Více

INFORMAČNÍ LIST PROJEKTU INVESTICE A TVORBA CEN PODNIKŮ VODOVODŮ A KANALIZACÍ NÁVRHY REFOREM

INFORMAČNÍ LIST PROJEKTU INVESTICE A TVORBA CEN PODNIKŮ VODOVODŮ A KANALIZACÍ NÁVRHY REFOREM INFORMAČNÍ LIST PROJEKTU INVESTICE A TVORBA CEN PODNIKŮ VODOVODŮ A KANALIZACÍ ÚVOD Omezení biologického znečištění a toxických látek v povodí Dunaje, jejichž zdrojem jsou městské odpadní vody, je hlavním

Více

Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených

Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených Příloha č. 2 Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou Skutečné efekty podpor z roku 2003

Více

Skóringový model. Stanovení pravděpodobnosti úpadku subjektu v následujících 12 měsících

Skóringový model. Stanovení pravděpodobnosti úpadku subjektu v následujících 12 měsících BISNODE SKÓRING Skóringový model Stanovení pravděpodobnosti úpadku subjektu v následujících 12 měsících Hodnocení na základě: sofistikovaných matematicko-statistických modelů desítek vstupních parametrů

Více

JEDNÁNÍ PŘEDSTAVENSTVA Výsledky I.Q. 2015

JEDNÁNÍ PŘEDSTAVENSTVA Výsledky I.Q. 2015 JEDNÁNÍ PŘEDSTAVENSTVA Výsledky I.Q. 2015 ZASTAVENÍ PROPADU STAVEBNÍ PRODUKCE V ROCE 2014 VÝVOJ STAVEBNÍ PRODUKCE OD ROKU 2008 600,0 500,0 400,0 402,4 431,4 472,6 521,5 547,5 26,7 520,9 58,9 488,7 83,6

Více

MAPA KORUPČNÍCH RIZIK OBLASTI NAKLÁDÁNÍ S FINANČNÍM MAJETKEM obce Tisá

MAPA KORUPČNÍCH RIZIK OBLASTI NAKLÁDÁNÍ S FINANČNÍM MAJETKEM obce Tisá MAPA KORUPČNÍCH RIZIK OBLASTI NAKLÁDÁNÍ S FINANČNÍM MAJETKEM obce Tisá Zpracoval: Ing. Libor Michálek Oživení, o. s., prosinec 2011 1 Obsah SOUHRN HLAVNÍCH ZJIŠTĚNÍ... 3 Seznam analyzovaných rizik nakládání

Více

Manažerské shrnutí. Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) Úvod

Manažerské shrnutí. Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) Úvod Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) Úvod Oblast zadávání veřejných zakázek upravuje zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (ZVZ). Zadávání veřejných zakázek

Více

ZÁVĚREČ Á ZPRÁVA ROK 2007

ZÁVĚREČ Á ZPRÁVA ROK 2007 Ing. Zdenka Kotoulová SLEEKO Dětská 288/1915, 100 00 Praha 10 ZÁVĚREČ Á ZPRÁVA ROK 2007 PŘÍLOHA 1: Charakteristiky živnostenských odpadů v EU a metodické přístupy jejich zjišťování (rešeršní zpráva) Označení

Více

Systém zadávání a kontrola veřejných zakázek v ČR Předražené zakázky: Jaká protikorupční opatření navrhuje NERV?

Systém zadávání a kontrola veřejných zakázek v ČR Předražené zakázky: Jaká protikorupční opatření navrhuje NERV? Systém zadávání a kontrola veřejných zakázek v ČR Předražené zakázky: Jaká protikorupční opatření navrhuje NERV? Jan Pavel Říjen 2011 Názory prezentované v tomto příspěvku jsou názory autora a nemusí odpovídat

Více

III. Odůvodnění. Obecná část

III. Odůvodnění. Obecná část Odůvodnění III. Obecná část Návrh vyhlášky o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o změně vyhlášky č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých

Více

Standardní dokumenty

Standardní dokumenty Standardní dokumenty Zadávací dokumentace pro projekty EPC Principy European Energy Service Initiative EESI IEE/08/581/SI2.528408 Duben 2011 Výhradní odpovědnost za obsah tohoto materiálu nesou autoři.

Více

Komentář k návrhu rozpočtového výhledu Karlovarského kraje na roky 2009 2014. I. část

Komentář k návrhu rozpočtového výhledu Karlovarského kraje na roky 2009 2014. I. část Komentář k návrhu rozpočtového výhledu Karlovarského kraje na roky 2009 2014 Ekonomický odbor Krajského úřadu Karlovarského kraje přistoupil k aktualizaci Rozpočtového výhledu Karlovarského kraje. Platný

Více

Manuál pro vodohospodářský model konsolidované FA/FEA pro projekty v PO1 - Zelená louka

Manuál pro vodohospodářský model konsolidované FA/FEA pro projekty v PO1 - Zelená louka Manuál pro vodohospodářský model konsolidované FA/FEA pro projekty v PO1 - Zelená louka Model verze 17.2 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR www.opzp.cz, dotazy@sfzp.cz

Více

V Praze dne 30. dubna 2010. Rut Bízková ministryně

V Praze dne 30. dubna 2010. Rut Bízková ministryně Přílohy V Směrnice Ministerstva životního prostředí o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí ČR v rámci Programu podpory zajištění monitoringu vod účinné od 1. května 2010

Více

Zadavatel: Česká republika Ministerstvo práce a sociálních věcí se sídlem Na Poříčním právu 1/376, Praha 2, PSČ 128 02, IČO: 00551023

Zadavatel: Česká republika Ministerstvo práce a sociálních věcí se sídlem Na Poříčním právu 1/376, Praha 2, PSČ 128 02, IČO: 00551023 Zadavatel: Česká republika Ministerstvo práce a sociálních věcí se sídlem Na Poříčním právu 1/376, Praha 2, PSČ 128 02, IČO: 00551023 Veřejná zakázka: Informační systém o průměrném výdělku za roky 2015-2017

Více

Výzva k podání alternativních nabídek

Výzva k podání alternativních nabídek Zadavatel: Česká republika - Ministerstvo zemědělství Název veřejné zakázky: Identifikace společenských výzev, požadavků, potřeb a funkcí, návrh vizí architektury a koncepce IS resortu zemědělství Sídlem:

Více

MAPA KORUPČNÍCH RIZIK OBLASTI NAKLÁDÁNÍ S FINANČNÍM MAJETKEM města Černošice

MAPA KORUPČNÍCH RIZIK OBLASTI NAKLÁDÁNÍ S FINANČNÍM MAJETKEM města Černošice MAPA KORUPČNÍCH RIZIK OBLASTI NAKLÁDÁNÍ S FINANČNÍM MAJETKEM města Černošice Zpracoval: Ing. Libor Michálek Oživení, o. s., prosinec 2011 1 Obsah SOUHRN HLAVNÍCH ZJIŠTĚNÍ... 3 Seznam analyzovaných rizik

Více

Seznam Vodohospodářského majetku. Zde bude uveden inventarizační seznam majetku se stavem ke konci příslušného roku.

Seznam Vodohospodářského majetku. Zde bude uveden inventarizační seznam majetku se stavem ke konci příslušného roku. Seznam Vodohospodářského majetku Příloha č. 1 Zde bude uveden inventarizační seznam majetku se stavem ke konci příslušného roku. Nájemné Příloha č. 2 Zde bude uvedena konkrétní hodnota nájemného pro příslušný

Více

Prevence rizik spojených s osobami žadatelů o podporu z ESIF

Prevence rizik spojených s osobami žadatelů o podporu z ESIF Prevence rizik spojených s osobami žadatelů o podporu z ESIF Odborný seminář Možnosti podpory podnikateľského sektora zo štrukturálnych fondov v novom programovom období 2014 2020 9. a 10. června 2015,

Více

Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů

Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů V rámci tohoto dokumentu se předpokládá využití informací a dat, zjištěných v rámci projektu Vyhledávání vhodných firem pro klastry

Více

PLÁN OBLASTI POVODÍ DYJE (KONE NÝ NÁVRH)

PLÁN OBLASTI POVODÍ DYJE (KONE NÝ NÁVRH) PLÁN OBLASTI POVODÍ DYJE (KONE NÝ NÁVRH) Textová ást Srpen 2009 Obsah: F. EKONOMICKÁ ANALÝZA... 4 F.1. Hospodářský význam užívání vod výchozí stav... 5 F.2. F.1.1. Platby k úhradě správy vodních toků a

Více

Procesní modelování agend (PMA)

Procesní modelování agend (PMA) Procesní modelování agend (PMA) 22. 01. 2015 Strana 1 Procesní modelování agend (PMA) Podklady pro konferenci Řízení informatiky v soukromém a veřejném sektoru Pořádané ČSSI a itsmf dne 22.-23.ledna 2015

Více

ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU (PPP PROJEKTY A JEJICH ANALÝZA)

ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU (PPP PROJEKTY A JEJICH ANALÝZA) 1. medzinárodná internetová konferencia MLADÁ VEDA VŠEMVS 2012 Vysoká škola ekonómie a manaţmentu verejnej správy v Bratislave ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU (PPP PROJEKTY A JEJICH ANALÝZA)

Více

Příprava podkladů pro oblast podpory odpadového hospodářství 2014-2020

Příprava podkladů pro oblast podpory odpadového hospodářství 2014-2020 B L I Ž Š Í S P E C I F I K A C E P Ř E D M Ě T U V E Ř E J N É Z A K Á Z K Y Příloha č. 2 ZD k veřejné zakázce dle ust. 44 zákona č. 137/2006 Sb. (dále také jako zákon ), o veřejných zakázkách, v platném

Více

Kontrolováno bylo období od roku 2003 do doby kontroly, v případě věcných souvislostí i období předcházející.

Kontrolováno bylo období od roku 2003 do doby kontroly, v případě věcných souvislostí i období předcházející. Informace z kontrolní akce 06/31 Finanční prostředky vynakládané na výstavbu a technickou obnovu vodohospodářských a ekologických staveb v působnosti Ministerstva zemědělství Kontrolní akce byla zařazena

Více

Oznámení o stanovení ceny za převedení odpadních vod pro rok 2015

Oznámení o stanovení ceny za převedení odpadních vod pro rok 2015 Příloha Oznámení o stanovení ceny za převedení odpadních vod pro rok 2015 Mezi statutárním městem Havířov (dále také jen Město ) a společností Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s. (dále také

Více

Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014

Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014 III. Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014 MPSV poskytuje s účinností zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách účelové dotace poskytovatelům sociálních služeb,

Více

Oponentní vyjádření k analýze outsourcingu IT na ÚMČ Praha 10. Městská část Praha 10

Oponentní vyjádření k analýze outsourcingu IT na ÚMČ Praha 10. Městská část Praha 10 Oponentní vyjádření k analýze outsourcingu IT na ÚMČ Praha 10 Městská část Praha 10 Finální verze 2.3.2015 1 Předmět zakázky a přístup k realizaci 1.1 Předmět zakázky Předmětem tohoto oponentního vyjádření

Více

Workshop Investice. Představení fází procesu Investice

Workshop Investice. Představení fází procesu Investice Workshop Investice Představení fází procesu Investice Workshop Investice cíl - Seznámení účastníků (zájemců) s koncepcí workshopů, představit aktivisty a zdůraznit zaměření na praxi; - Sdílení dobré praxe;

Více

SEMINÁŘ 4 UPLATNĚNÍ ZÁSADY HODNOTY ZA PENÍZE V INVESTIČNÍM CYKLU PROJEKTŮ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY

SEMINÁŘ 4 UPLATNĚNÍ ZÁSADY HODNOTY ZA PENÍZE V INVESTIČNÍM CYKLU PROJEKTŮ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY SEMINÁŘ 4 UPLATNĚNÍ ZÁSADY HODNOTY ZA PENÍZE V INVESTIČNÍM CYKLU PROJEKTŮ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Část 3: Finanční a ekonomická analýza infrastrukturních projektů projekty fondů EU 2007-2013 Základy teorie

Více

Business index České spořitelny

Business index České spořitelny Business index České spořitelny Index vstřícnosti podnikatelského prostředí v EU Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz Praha, 15. listopadu 2012 Co je Business Index České spořitelny?

Více

Zadávací dokumentace dle ustanovení 44 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen zákon )

Zadávací dokumentace dle ustanovení 44 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen zákon ) Kontaktní osoba: Tel.: 267 994 300 Fax: 272 936 386 E-mail: Martin.cech@sfzp.cz Datum: 14. 4. 2009 Název veřejné zakázky: Analýza budovy Kaplanova 1931/1 Zadávací dokumentace dle ustanovení 44 zákona č.

Více

Konverzní faktory, koeficienty a metody používané při výpočtu kapitálových požadavků k úvěrovému riziku obchodního portfolia a k tržnímu riziku

Konverzní faktory, koeficienty a metody používané při výpočtu kapitálových požadavků k úvěrovému riziku obchodního portfolia a k tržnímu riziku Příloha č. 20 Konverzní faktory, koeficienty a metody používané při výpočtu kapitálových požadavků k úvěrovému riziku obchodního portfolia a k tržnímu riziku A. Vypořádací riziko Konverzní faktory pro

Více

A311. I: Podmínky vymezující oblasti podpory a podporovaná opatření v rámci 3. výzvy

A311. I: Podmínky vymezující oblasti podpory a podporovaná opatření v rámci 3. výzvy Kontrolní list specifické přijatelnosti Žadatel: Název projektu: Název prioritní osy: Vodovody a kanalizace Kroměříž, a.s. Dostavba kanalizační sítě společně s rekonstrukcí úpravny vody v aglomeraci Kroměříž

Více

Evaluation of the benefits drawn by EU-15 countries as a result of cohesion policy implementation in the Czech Republic

Evaluation of the benefits drawn by EU-15 countries as a result of cohesion policy implementation in the Czech Republic Evaluation of the benefits drawn by EU-15 countries as a result of cohesion policy implementation in the Czech Republic Appendix 21. prosince 2010 Obsah 1 Shrnutí studie... 2 2 Detailní popis metod výpočtů

Více

N i investiční náklady, U roční úspora ročních provozních nákladů

N i investiční náklady, U roční úspora ročních provozních nákladů Technicko-ekonomická optimalizace cílem je určení nejvýhodnějšího řešení pro zamýšlenou akci Vždy existují nejméně dvě varianty nerealizace projektu nulová varianta realizace projektu Konstrukce variant

Více

Financování podniku. Finanční řízení podniku

Financování podniku. Finanční řízení podniku Financování podniku Finanční řízení podniku Peněžní toky v podniku NÁKUP výrobní faktory - práce - materiál - stroje VÝROBA výrobky a služby peněžní příjmy PRODEJ peněžní výdaje PENÍZE (CASH FLOW) Úkoly

Více

PÍSEMNÁ ZPRÁVA ZADAVATELE K VEŘEJNÉ ZAKÁZCE

PÍSEMNÁ ZPRÁVA ZADAVATELE K VEŘEJNÉ ZAKÁZCE Prvky publicity Zadavatel: Česká republika Český statistický úřad Na padesátém 81/3268 100 82 Praha 10 Strašnice IČO: 00025593 Veřejná zakázka: Integrační nástroje, vstupní a výstupní subsystém zadávaná

Více

Lažánky poskytnutí bankovního úvěru

Lažánky poskytnutí bankovního úvěru O B E C L A Ž Á N K Y Okres BRNO - VENKOV PSČ 664 71 Lažánky č. 14 Váš dopis / ze dne Naše značka č.j. Vyřizuje Ing.Katolický Lažánky 24. 1. 2013 Věc: Výzva k podání nabídky Obec Lažánky, jako zadavatel,

Více

Město Petřvald. Příloha č. 3 VÝKONOVÉ UKAZATELE

Město Petřvald. Příloha č. 3 VÝKONOVÉ UKAZATELE Město Petřvald Příloha č. 3 VÝKONOVÉ UKAZATELE OBSAH 0. ÚVODNÍ USTANOVENÍ... 3 0.1. Vymezení obsahu přílohy... 3 0.2. Způsob vedení evidencí... 3 0.3. Hodnocené období... 4 1. VÝKONOVÉ UKAZATELE ZÁKLADNÍCH

Více

RPSN (Roční Procentní Sazba Nákladů) (2015-01-18)

RPSN (Roční Procentní Sazba Nákladů) (2015-01-18) RPSN (Roční Procentní Sazba Nákladů) (2015-01-18) Zkratkou RPSN se označuje takzvaná roční procentní sazba nákladů. Udává, kolik procent z původní dlužné částky musí spotřebitel za jeden rok zaplatit v

Více

PROVÁDĚCÍ SMLOUVA Č. 2. (č. ev. ČSÚ: 180 2013 S)

PROVÁDĚCÍ SMLOUVA Č. 2. (č. ev. ČSÚ: 180 2013 S) PROVÁDĚCÍ SMLOUVA Č. 2 (č. ev. ČSÚ: 180 2013 S) k Rámcové smlouvě na služby odborné podpory IT v rámci projektu Redesign statistického informačního systému v návaznosti na zavádění egovernmentu v ČR uzavřené

Více

Příloha č. 2. Charta projektu plné znění (pro MŠMT/ČŠI a příspěvkové organizace zřízené MŠMT)

Příloha č. 2. Charta projektu plné znění (pro MŠMT/ČŠI a příspěvkové organizace zřízené MŠMT) Příloha č. 2. Charta projektu plné znění (pro MŠMT/ČŠI a příspěvkové organizace zřízené MŠMT) Charta projektu má za cíl poskytnout úplné a pevné informační základy pro schválení projektu. Následně je Charta

Více

Specializovaný finanční úřad nábř. Kpt. Jaroše 1000/7, 17000 Praha 7

Specializovaný finanční úřad nábř. Kpt. Jaroše 1000/7, 17000 Praha 7 Specializovaný finanční úřad nábř. Kpt. Jaroše 1000/7, 17000 Praha 7 Oddělení cenové kontroly v 8rně Územní pracoviště Brno I, Příkop 25,60423 Brno Č. j.: 199925/14/4000-03000-709234 Spisová značka: 155569/14/400003000-37

Více

Rating obcí. 1 www.crif.cz. 2014, CRIF Czech Credit Bureau, a. s.

Rating obcí. 1 www.crif.cz. 2014, CRIF Czech Credit Bureau, a. s. Rating obcí Rating poskytuje hodnocení subjektů, např. státu, podniku, obcí či krajů, které odráží míru rizika, zda daný subjekt splní své závazky vyplývající zejména z přijetí půjčky. Pro potenciálního

Více

Rozpočet a finanční vize měst a obcí

Rozpočet a finanční vize měst a obcí Rozpočet a finanční vize měst a obcí Příprava rozpočtu samospráv 2015 změny a vývoj, aktuality Miroslav Matej odbor Financování územních rozpočtů 11. září 2014 Obsah prezentace I. Aktuální vývoj daňových

Více

Pravidla pro zpracování, projednání a schválení změn Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje

Pravidla pro zpracování, projednání a schválení změn Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje P01 Pravidla pro zpracování, projednání a schválení změn Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje K zajištění jednotného postupu pro průběžnou aktualizaci a schvalování Plánu rozvoje vodovodů

Více

I. Vymezení předmětu veřejné zakázky

I. Vymezení předmětu veřejné zakázky Městská část Praha 20, se sídlem Úřad městské části, Jívanská 647, 193 21 Praha - Horní Počernice, IČ: 002 40 192, zastoupena Hanou Moravcovou, starostkou, vyzývá k podání nabídky na níže specifikovanou

Více

VODOVODY A KANALIZACE

VODOVODY A KANALIZACE VODOVODY A KANALIZACE svazek obcí se sídlem v Třebíči Určeno pro: Zasedání Valné hromady svazku VAK dne 4. 4. 2014 Bod č. 8 Zásady svazku obcí VODOVODY A KANALIZACE o spolufinancování vodního díla Představenstvo

Více

Vzorový příklad Model environmentálního vzdělávání - Přírůstkový Rekonstrukce environmentálního centra

Vzorový příklad Model environmentálního vzdělávání - Přírůstkový Rekonstrukce environmentálního centra Vzorový příklad Model environmentálního vzdělávání - Přírůstkový Rekonstrukce environmentálního centra PŘÍLOHA 2 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR www.opzp.cz, dotazy@sfzp.cz

Více

Infrastrukturní projekty. Jan Šnajdr

Infrastrukturní projekty. Jan Šnajdr Infrastrukturní projekty Jan Šnajdr Náš tým poskytující infrastrukturní poradenství je kompetenčním centrem finanční skupiny Erste Group Kdo jsme Největší poskytovatel finančních služeb ve střední Evropě

Více

EVROPSKÉ UJEDNÁNÍ O DOBROVOLNÉM KODEXU CHOVÁNÍ PRO POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ O ÚVĚRECH NA BYDLENÍ PŘED UZAVŘENÍM SMLUVY ( UJEDNÁNÍ )

EVROPSKÉ UJEDNÁNÍ O DOBROVOLNÉM KODEXU CHOVÁNÍ PRO POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ O ÚVĚRECH NA BYDLENÍ PŘED UZAVŘENÍM SMLUVY ( UJEDNÁNÍ ) EVROPSKÉ UJEDNÁNÍ O DOBROVOLNÉM KODEXU CHOVÁNÍ PRO POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ O ÚVĚRECH NA BYDLENÍ PŘED UZAVŘENÍM SMLUVY ( UJEDNÁNÍ ) Toto ujednání bylo sjednáno a přijato evropskými organizacemi spotřebitelů

Více

Nová regulace veřejných zakázek: šance pro efektivní a transparentní zadávání MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR

Nová regulace veřejných zakázek: šance pro efektivní a transparentní zadávání MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Nová regulace veřejných zakázek: šance pro efektivní a transparentní zadávání MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Revize zadávacích směrnic současné znění z roku 2004 potřeba modernizace (agenda 2020) nový

Více

Příloha PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE ZŘIZOVANÉ ÚZEMNÍMI SAMOSPRÁVNÝMI CELKY A SVAZKY OBCÍ

Příloha PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE ZŘIZOVANÉ ÚZEMNÍMI SAMOSPRÁVNÝMI CELKY A SVAZKY OBCÍ IČO: Název: Sídlo: A. 00857891 Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod Náchodská 288, 549 22 Nový Hrádek sestavený k 312014 Informace podle 7 odst. 3 zákona (TEXT) Princip nepřetržitého trvání účetní

Více

MĚSTO ŽDÍREC NAD DOUBRAVOU

MĚSTO ŽDÍREC NAD DOUBRAVOU MĚSTO ŽDÍREC NAD DOUBRAVOU Zadávací dokumentace pro veřejnou zakázku na služby ÚVĚR NA SPOLUFINANCOVÁNÍ INVESTIČNÍCH AKCÍ V ROCE 2005 SOUTĚŽ č. 1/2005 Název zadavatele: Město Ždírec nad Doubravou IČ zadavatele:

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

PPP projekty v praxi, Olomouc, 22/10/2009

PPP projekty v praxi, Olomouc, 22/10/2009 Finanční aspekty PPP projektu PPP projekty v praxi, Olomouc, 22/10/2009 23.10.2009 PPP dle regulátora PPP je obecný pojem pro spolupráci veřejného a soukromého sektoru vzniklý za účelem využití zdrojů

Více

Projekt ochrany vod povodí řeky Dyje

Projekt ochrany vod povodí řeky Dyje Projekt ochrany vod povodí řeky Dyje II. etapa Financování projektu Horník18.1.2011 Organizační struktura projektu SVKMO VAS SVK Blansko SVK Třebíč SVK Žďár SVK Jihlava 1) Boskovice - Hrádkov, Vratíkov,

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 15. 5. 2012 Č. j.: 36025/ENV/12 STANOVISKO Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Investice a investiční činnost Ekonomika lesního hospodářství 4. cvičení Investice Investice

Více

Vodárenská společnost Táborsko s.r.o. Kosova 2894, 390 02 Tábor, IČ: 260 69 539, www.vstab.cz

Vodárenská společnost Táborsko s.r.o. Kosova 2894, 390 02 Tábor, IČ: 260 69 539, www.vstab.cz Vodárenská společnost Táborsko s.r.o. Kosova 2894, 390 02 Tábor, IČ: 260 69 539, www.vstab.cz Č.j.: VST-05/36-2013 V Táboře dne 2. ledna 2014 Počet listů: 5 Zpráva zadavatele Zadavatel pořizuje na základě

Více

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Reformy zdravotního pojištění v zahraničí Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Financování zdravotnictví Různé modely financování: zdravotní pojištění, národní zdravotní služba (státní

Více

Dobrovolné nástroje Environmentální značení. Ing. K. Remtová, CSc Remtová et vse.cz M- 603 330 702

Dobrovolné nástroje Environmentální značení. Ing. K. Remtová, CSc Remtová et vse.cz M- 603 330 702 Dobrovolné nástroje Environmentální značení Ing. K. Remtová, CSc Remtová et vse.cz M- 603 330 702 Dobrovolné nástroje environmentální politiky DN environmentální politiky patří pod tzv. dobrovolné environmentální

Více

Pojem investování. vynakládání zdrojů podniku za účelem získání užitků které jsou očekávány v delším časovém období Investice = odložená spotřeba

Pojem investování. vynakládání zdrojů podniku za účelem získání užitků které jsou očekávány v delším časovém období Investice = odložená spotřeba Investiční činnost Pojem investování vynakládání zdrojů podniku za účelem získání užitků které jsou očekávány v delším časovém období Investice = odložená spotřeba Druhy investic 1. Hmotné investice vytvářejí

Více

Metodika klasifikace fondů závazná pro členy AKAT

Metodika klasifikace fondů závazná pro členy AKAT Metodika klasifikace fondů závazná pro členy AKAT Metodika klasifikace fondů AKAT byla vypracována na základě rámcové metodologie ( The European Fund Classification ), kterou vydala Evropská federace fondů

Více