Ú vodník. jo fota, , 835 Gokyo, , 962 Dawa Sherpa v Gokyo Namche Bazar / Shangri la lodge Machhermo Tashi Dele lodge

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Ú vodník. jo fota, 1000834, 835 Gokyo, 1000961, 962 Dawa Sherpa v Gokyo 1000641 Namche Bazar / Shangri la lodge 1000758 Machhermo Tashi Dele lodge"

Transkript

1 DVATISÍCESEDM

2

3

4

5 Ú vodník uložení RM v Nepálu. V oblasti Solu Khumbu... Namche Bazar (3420 m.n.m) Shangri La lodge Dole (4090 m.n.m) Cho Oyu lodge Machhermo (4410 m.n.m) Tashi Dele lodge Gokyo (4750 m.n.m) Lakeside lodge. na CD jsou nějaké fotky...udělal bych to celé jinak...vím jak, ale nevím kdy...času není moc...leda tak do příštího vydání RM...teď sháním tuhle švihařku totiž...cd s fotkama Ti nechám v dílně. M. jo fota, , 835 Gokyo, , 962 Dawa Sherpa v Gokyo Namche Bazar / Shangri la lodge Machhermo Tashi Dele lodge

6

7 OBSAH Úvodník 3 Obsah 5 Pavel Špaček 6 Mirka Křivánková 12 Michal Šanda 14 David Jan Žák 16 Kateřina Komoradová 18 Renata Bulová 19 Jiří Hrabě 21 Kateřina Cukerová 24 Karel Tomek 28 Ludvík Hess 30 Petr Kment 34 Karel Babuljak 49 Jan Majcher 50 Pavel Zdražil 53 Marek Karhan 57 Tomáš Bělíček 60 Milan Dedera 63 Pavel Rakušan 64 Vlastislav Matoušek 70 Thukydides 76 David Vávra 86 Ondřej Vaculík 90 David Jan Žák 92 Václav Slon Kořán 98 5

8 DRAK PAVEL ŠPAČEK *1963 6

9 I. Klapání podpatků v horním apartmá se zpočátku zdálo nejen nesnesitelné, ale hlavně nevysvětlitelné. Je možné, aby si někdo vzal na dovolenou k moři domácí obuv s podpatkem? A ještě ten rytmus! Jako když rychlík projíždí nádražím. Samozřejmě, že dlážděná podlaha moc nepomůže, ale i Báře bylo jasné, že prkenná by zase pár metrů od pláže dlouho nevydržela. Moře na dosah ruky tak laciné reklamní masáži se snad ani nesmí uvěřit. A ono to někdy může být pravda! A ještě k tomu araukárie, jinak blahočty, osvěžila si své zahradnické znalosti, vánoční jehličnany rostoucí kousek od pláže. Jen je ozdobit a mohl by přijít Ježíšek. Kam jsem se to jen dostala? A když už jsem tu, proč si tady přivolávám zimní depiny, když venku tak krásně svítí slunce? Vánoce stále jsou v Nymburce, ale v Nymburku nevezmu ani kurku. Tak nějak zněla básnička, kterou nedávno četla ve jakémsi sborníku nazvaném reví mítink? Pointa té básničky jí však nedošla ani dnes a nebýt toho, že se točila kolem jejího rodného města, nezbylo by z ní v hlavě vůbec nic. Takhle zůstala jen mrazivá vánoční pachuť. Asi nejsem úplně v pořádku, pomyslela si, když se v tomhle prosluněném a prosoleném počasí brodím v močálech svých depresí. V močálech? Nejsem snad taky básnířka? Zasmála se sama sobě. Bude to tím, že už je skoro listopad, skutečné vánoce za dveřmi a k tomu dvacet tři let na krku. Tak to bylo zase klišé na klišé, pokárala se za tu myšlenku. Ale to určitě přejde, na tomhle úžasně krásném místě, s šuměním přílivu jen ty střevíčky nad hlavou, klapající jak porouchaný psací stroj! Snad už je dnes večer ta ženská odloží. Třeba to není ženská. Ta myšlenka byla dnes první věc, která Báru trochu pobavila. Rozhodla se, že půjde k moři. Nejprve se před zrcadlem důkladně učesala. Každému vlasu se snažila věnovat stejnou pozornost, hladíc ho opatrně mohutným kartáčem. Myšlenky se vracely domů. Čí to byl 7

10 vlastně nápad, vydat se tímhle výletem ze všech peněz? A proč na Krétu? Tahala kartáč rytmicky dolů, jako by se snažila vyčesat právě ten první nápad, ukrytý v koříncích vlasů. Všichni se nad tím rozplývali. Jižní Kréta? To musíš vidět! Bratislavská cestovní kancelář pojmenovaná po řecké bohyni. Jestlipak bohyním šedivěly vlasy? Mámě začaly šedivět brzy, vzpomínala a pozorně prohlížela své tmavě hnědé pevné prameny, dobře padnoucí k temnému obočí a výrazně tvarovaným rtům. V této až černobíle pojaté fotografii pak vynikala dvě drobná horská plesa, jak kdysi zamilovaně poznamenal jeden odrostlejší ctitel. Ze strachu, že ji k těm opravdovým plesům bude nutit vystoupat, byl to jeho poslední kompliment. Oči máš po otci, ale vlasy po mně. A jeho jméno ti také nenechám. Často ji od dětství zněla v uších matčina porozvodová písnička. Matka je přejmenovala obě. Když umřela, zůstaly po ní Báře kromě jména její husté vlasy. Po otci nezbylo ani telefonní číslo. Od dveří se ozvalo zaklepání. Dále, vstala rychle od zrcadla, jako přistižená při něčem nevhodném. Dobrý deň, prepáčte, my sme susedia, tu od vedľa a chceme sa opýtať, o koľkej že máme tu schôdzku s delegátom. Bára si prohlížela tetu naklánějící se do pokoje přes zpola otevřené dveře. Opravdu nevím, byla jsem z letadla úplně vyčerpaná a v autobuse jsem spala, odpověděla co nejpříjemněji a pokračovala pomalu v česání. A kde, to asi taktiež neviete, no nevadí, tak dovi, dveře se zavřely. Bára se otočila k zrcadlu. Uvědomila si, že není na skupinové zájezdy zvyklá. A ke všemu s sebou určitě mají několik ukňouraných capartů. Na ty nebyla ani zvědavá. Aby zvykání trochu oddálila, otevřela si kufr a začala pečlivě hledat plavky. Ani to jí moc neuspokojilo. Nakonec se natáhla na postel. Myšlenky se samovolně vydaly k domovu. Co by na to všechno tady asi řekla Klára? A proč s ní vlastně nejela, když zájezd byl zaplacen pro dva? Určitě se spolu hodně nasmáli. Oči se ji při vzpomínání pomalu zavřely a mysl zasnila II. Klára vrazila do dveří pokoje dusíc se smíchem. Skácela se na postel a svíjela se několik minut v hereckém záchvatu. Mohla by se začít víc ovládat, napadlo Báru, ale s nehraným zájmem čekala, až hysterický výlev opadne a ona se dozví jeho důvod. To bys, teda, to bys, fakt neuhodla, a další salva smíchu. Vydržím vše, řekla si Bára, mám čas. Ještě dvanáct dní. Ne, to fakt neuhodneš, a my myslely, že jsou to střevíčky. Klariso, uklidni se, prosím, a poděl se o tu legraci. Takhle fakt nevím, čemu se smát! Baruchňo, já jsem téměř kožená, jako naše Božena, zubila se Klára na posteli. Vždycky si trochu vychutnávala, když měla výjimečně navrch nad svoji o chlup hezčí nejlepší kamarádkou. Klarisa a Baruchňa byly přezdívky ještě ze základní školy a používaly se v těch důvěrnějších situacích, jako byla tato. Jelikož však už nepřicházela další otázka, musela Klára s celou srandou ven. Tak ty střevíčky nejsou střevíčky a ta paní není paní! Je to jeden milý pán s umělou nohou, která, když je zutá, tedy bez boty, má na konci špičku, jak hůlka na lyže a ťuká jako podpatek! Tu dap tap, tu dap tap, opakovaly obě rytmicky a jedna doplňovala druhou, která se právě zalykala smíchem. Nakonec vyčerpány padly na postele. Jdu se osprchovat, řekla Klára, připadám si jak vymačkanej citrón. V mžiku ze sebe shodila šaty. Ve světle slunečního svitu proplétajícího se dřevěnými žaluziemi si Bára nečekaně jasně uvědomila křivky jejího vypracovaného těla, s pevným bříškem, dívčími ňadry, mírně svalnatějšími stehny a hlavně dvojbarevně vytetovaným ornamentem ve tvaru orientálního draka, kterého si Klárka přivezla jako velikou vzácnost 8

11 z výletu do Amsterodamu. Dráček se pařáty opíral o roztomilé bochánky nad hýžděmi, ocasem směřoval mezi jejich poloviny a zakloněnou hlavou chrlil oheň směrem k pevné šíji na Holandsko dobré, ale na Čechy trochu příliš. Ta myšlenka Báru probrala ze spánku. Bylo ji to jasné hned, jak se s kérkou kamarádka přivalila. Mělo by mě to štvát nebo trochu rajcovat? Co by stalo, kdyby se Klára ještě chvíli protahovala? A kdyby koupelnu nezamkla? Vešla bych za ní? Kde se berou takové sny? Jsem přetažená jak budík. Obrátila se na druhý bok a snažila myslet na něco jiného... III. Viktor se z městečka nevrátil v dobré náladě. Nejenže si nevyfotil nic z nedělní řeckokatolické bohoslužby, což mělo být téma pro jeden cestopisný plátek, ale nezachytil ani řádění předpubertálních školáků, kteří měli po obřadu za úkol uklidit kostel. Místo toho se honili s košťaty mezi pozlacenými ikonami za oslintaným sklem. Při divoké honičce stačili ještě se vší úctou svaté olíbávat a zanechávat na skle stopy svých žvýkaček, vyprávěl Viktor otráveně. To muselo být veselé. Proč jsi nefotil aspoň tohle, jenom tak, pro sebe? zeptala se Bára bezelstně. To jsou otázky. Podívej se, prosím tě, nejdřív na poličku a pak se ptej, odsekl Viktor, nechal jsem baterku v nabíječce! Aha, to jsem si nevšimla. No, kdybys fotil na moji starou mechanickou leiku, tam bys baterku nepotřeboval, dodala nevinně. To jsou rady, co bych asi s těma fotkama dělal? Kde by mi je vzali, v jaký redakci, nevíš?! Tak to bys na tom byl vlastně stejně jako teď, když žádný nemáš, hrála svou nevinnost dál. Víš co? Radši mlč! Viktor se odešel uklidnit do koupelny. No, no, myslím, že zatím se moje divadelní fotky dostaly dál než tvé reportážní cestopisné pecky, pokračovala dostatečně hlasitě, aby bylo slyšet až u umyvadla. Bylo jí jasné, že zásah na tak citlivé místo neprojde jen tak. Viktor vyšel beze slova z koupelny a začal si sbírat věci na pláž. Je hrozné vedro, jdu na pláž. Jdeš se mnou? Nejsem ještě hotová. Aha, ale bude poledne. Bára si upila kafe. Takže mám jít sám? Měl jsem dojem, že to je společná dovolená, na kterou jsi mě pozvala a já kvůli tomu zrušil několik kšeftů a naštval spoustu lidí, takže by ses třeba mohla podle toho chovat. Mám jít taky sám na oběd? A na večeři se laskavě uráčíš? To jsi mohla zůstat doma! Jeden z nás určitě, pomyslela si. Práskly dveře Bára se prudce probrala. Vyskočila z pohovky. Chvíli přemýšlela, kdo ji probudil. Asi děti venku. Dnes už na pláž nepůjdu, rozhodla se a pomalu pokračovala ve vybalování věcí. IV....menom celej našej cestovnej kancelárie dúfam, že sa vám dovolenka s nami páčila, že ste si dozaista odpočinuli, že ste načerpali nové životné sily a zároveň vy, ktorý ste po prvý krát privoňali ku gréckej kultúre a nemyslím len k tej kulinárskej, že ste si ju obľúbili, zvlášť jej špecificky krétsku ostrovnú podobu, hrdú a hrejivú i v týchto jesenných mesiacích, plynul z autobusových reproduktorů mladý hlas delegátky cestovní kanceláře, kterou Bára po celém týdnu téměř neznala. Důsledně se všem společným akcím vyhýbala. Autobus se mistrně nakláněl v horských serpentinách a řeč delegátky hladce plynula jako namazaná vyhlášeným místním olivovým olejem. 9

12 A pokiaľ vám môžem ešte raz odpovedať na vaše otázky, rada tak behom ostávajúcich niekoľko minút cesty na letisko urobím. Bára se chtěla zeptat na klapající střevíčky, které jak se ukázalo nebyly neobutou protézou, na trojbarevná koťata, která se ještě nestihla narodit, na anglického staříka, který v taverně pil chlazený Mythos za Mythosem a vždy trefil sám do svého apartmá. Chtěla by se zeptat ještě na spoustu dalších věcí, ale věděla, že není, kdo by jí dokázal odpovědět. Bez velkého přemáhání zůstala mlčky sedět. Pozorovala nevzhledné krabicové domy podél cest, s nedokončenými terasami a drátěnými fousy trčícími k nebi jako antény. Hlavou si nechala běžet obrazy, které možná nikdy neviděla, ale přesto si je odvážela s sebou. Vesnici zavěšenou ve strmém svahu pod vápencovou horou, složenou jako stavebnice ze špinavých kostek. Vesnici spojenou pletivem černých hadic s olivovníkovými háji, jediným majetkem domorodců. Staříka v zelené beranici a jeho nejjemnější pálenku z granátových jablek, stařenku s bělavým, jak loket silným copem, v nezbytných černočerných šatech, jejichž cena ve městě na trhu si vyžádala mnoho potu v olivovém háji. Ze snění Báru vytrhl hlas delegátky. A vám sa taktiež páčilo, slečna Dosoudilová? Vyzerala ste tak trocha osamelá. Jmenuji se Dokoupilová, ale na tom už teď nesejde. Prepáčte, tak málo sme sa stretávali. Ale ja mám pre vás dobrú správu. Hovorila som s centrálou našej cestovnej kancelárie v Bratislave a peniaze za ten stornovaný pobyt, ktorý ste tesne pred odjazdom zrušila, vám zarátajú a peniaze vrátia. Prajem príjemnú cestu domov. Děkuji, odpověděla Bára. Nemohla si jen přesně vzpomenout, pro koho vlastně měl být ten stornovaný zájezd. Byla si ale jistá, že příště už sama nikam nejede. V. Betonové retardéry si pohrávaly s chladným proudem Vltavy, zdvíhaly hučící vodní bubny a drtily zpěněné peřeje. Trójský kanál bývá na konci října skoro opuštěný. Nedaleká půjčovna kajaků a vodáckého náčiní byla sice o víkendu ještě otevřená, ale pramalý zájem o její obnošenou vodáckou výbavu signalizoval, že letos je to asi naposled. Jen slunce se nechtělo smířit s blížící se zimou a snažilo se ze všech sil vytvořit poslední iluzi léta. Viktor byl nadšený. Měkké světlo spolu s neobvykle dlouhými stíny vytvářely na hladině kanálu živé kompozice a on jen trpělivě čekal na správný odlesk vlnící se peřeje a suverénně mačkal spoušť. Materiál k článku o vodních sportech. Občas se zaměřil na ojedinělého kajakáře, který se bláhově snažil bojovat s proudem, usilovně kmital rukama v oprýskané brance a když se jeho tělo náklonem zhouplo kolem jedné z tyček, ladným obloukem se téměř po boku sklouzl po proudu. Spoušť aparátu pracovala. Sportovní tréninkovou atmosféru kanálu rušila jen nesourodá skupina raftařů, která se opakovaně snažila své nafukovací monstrum převrátit a utopit pod ním nedospělou část posádky. Obojí se jim nakonec málem podařilo a Viktor si s foťákem připadal jak hyena z bulváru. Když se chvilka napětí pod převráceným raftem rozplynula v osvobozující smích, oddechl si spolu s rodiči málem utonulých dětí a najednou si uvědomil, že ani on tu není sám. Jeho doprovod se opaloval na nedalekém molu. Otočena zády ke slunci ukazovala sportovní postava světu svá pevná opálená záda podepřená v kříži nápadným dvoubarevným drakem. Viktor nasadil krytku na objektiv a vyrazil za dráčkem. 10

13

14 MIRKA KŘIVÁNKOVÁ *1954 Až dozraje víno začne listí padat a mlha poletovat Ještě ti zavolám Naposled Vytočím číslo poslepu a dlouze budu poslouchat ty týt ty týt ticho němé stínohry ptáků rukama na zdi a nohama na stropě Potom TAKE FIVE vyklepu na kolenou a zamávám křídly ŠAUKLE Cukrová vata aneb pes jitrničku sežral řetízkáč a klece tyrkysová mašle opičky na gumičce první prstýnky bigboš duet velké první lásky Tvá slova převaluji na jazyku omýlám je jak řeka oblázky tichounké dětské žvatlání rep rep repetice do a do a dokola hlava se mi točí tak už ne bez lásky rozplývá se na jazyku cukrová vata zalepuje oči Tenhle rok se tváří definitivně sevřené srdce v kleci přestalo rozbíjet strašidla smrti do a do a dokola krásná repetice praskají strašidlům provázky skvěle umírám si přeci skvěle od lásky 12

15 beze slov šapitó je plno je nabito hej hej nejlepší výprodej balonky letí barevné smetí padáš provazochodče konečně jednokolák trakař a kára zkárovaná tíží a už se blíží už jsou tady už tě vezou komedianta chce se ti plakat? SMĚJ SE PAŇÁCO KONEC JE MILOVÁNÍ hraběnka Povlaky nohama vzhůru Matka nohama vzhůru Godard vzhůru nohama a spinet dokonce třema Stojím tu pod plátnem nebe Má černou barvu... Jakou barvu mám já? vzpomněla panenka na tváři růměnku jak snadno z ní udělali hraběnku hraběnka hráběma zahrábla melodaj o tom co vyhrábla hraběnko neplač a zavři očička za krkem je tvá věrná kočička rakvový likér miláček opička sedá už na víčka poslední hrábni sólíčko neorané je tvé políčko vínečko víno jak chtěl by lásku lásku lásečku na provázku zatáhnu půjde povolím nechá snění o srdéčku pro člověka zhoupnu se dolů krvavá modrá pro blázny lahvinka a pro nás také dobrá útěchu v blbosti ducha pomoc je v krůpěji ach pomoc jednoduchá nechte ji chuděrku bezvěrku stonat nechte ji programově životně onanovat naděje krůpěje, lísteček slzí krůpěj se zachvěje a program neomrzí 13

16 MICHAL ANDA *1965 NùKOLIK MARGINÁLNÍCH P IPODOTKNUTÍ K NÁRODNÍMU DùJEPISU Neb t kaprál Giuseppe Bondardoni lakotn zfiejmû by diplomaté ve Vídni i Berlínû bitvu u Hradce Králové nazvali frapantní arvátkou. O pûl osmé ráno 3. ãervenec 1866 pfiedsunutá 2. ãeta 12. meranského pluku ve Svíbském lese u Máslojed narazila na pfiedsunutou jednotku 7. gardové divize Labské armády, právû snídající na palouku mezi bfiízami. Neoficiální ceník stanoven vojáky obou stran znûl: 1 komisárek 2 bajonety 1 biskup kufiecí ãi jiné hrabavé drûbeïe 1 flinta 1/2 libry hrachu 3 granáty 3 vufity 4 fedrpu e a 2 deky 1 libra peku 1 bota pravá ãi levá do páru Kaprál Bondardoni posnídal nabídnutou pruskou kost od unky, av ak odmítl vzdát se v mûnou své tornistry, ãímï roznítil ãtyfii hodiny trvající masakr, kter se po frontové linii pfienesl aï ku Sadové. Na Svíbském palouku ve ker proviant rozmetán na padrè. Pouze kolibfiík naboden na roïeà ze sicherheitsky, pod nímï vzplála rakouská patrona, byl dokfiupava. Fiakr z Brixenu Pfii zastávce na obûd ve formanském hostinci v Rattenbergu rozkuráïen opeãen m bockwurstem pronesl vrchní komisafi Dedera na adresu eskortovaného Karla Havlíãka: Génius je chyba v systému. Schmeckt gut, opáãil nevûda kterak má o v roku svého nadfiízeného sm let na adresu bockwurstu koãí Matûj Chadraba. 14

17 Avantgardní kompozice skladatele Johna Cagea s názvem 4 33 zmocnil se dirigent Johann Gottfried Hübschmann v nahrávacím studiu firmy Parlophone jako Dvofiákovy Novosvûtské a staccata pro nûïky. Dodateãnû bylo napoãítáno, Ïe za ãtyfii minuty tfiiatfiicet vtefiin rozstfiihali vídeà tí filharmonikové pod Hübschmannovou taktovkou dvû stû sedmnáct partitur tohoto klenotu ãeské hudby. Nafiãena z ãarodûjnictví Magdalena Rebcová z Benátecké Vrutice u Milovic, ãekajíc na v slech útrpn m právem byv e jí v prvním stupni tortury odàato stravy po dobu od outerka po sv. Dûtfiichu do pátka, v spárách mezi kamenn mi bloky zdí kobky nalezla cínem zaletovanou konzervu. KdyÏ pominutá hladem o podlahu probrousila její dno, namísto protu vypadl z ní umolousan lístek. Staãilo odfiíkat na nûm psané: Astaroth, asperge me spermate tuo et inquinabor. Kdyby ov em znala ãíst a latinsky, takto Magdalena Rebcová vydechla du i na skfiipci nevinná. Poslední brtník na ChoceÀsku V sedmém revírním oddûlení na m tinû u Oucmanic medvûda stfielil pytlák Bofiislav Mareda. Maredu pfii odfiezávání tlap a stahování koïe iny stfielil for tmistr Jan Daubner. Na místû tragédie byl na náklady Norberta Oktaviána hrabûte Kinského do pískovcového balvanu vytesán nápis. âasem pískovec podlehl om ení a erozivním hfiíãkám pfiírodních sil, proãeï po odstranûní mechoví turista mûïe se doãíst, Ïe An dieser Stelle ist am 18.September 1712 der letzte Bär Borislaw Mareda erschossen worden. 15

18 DAVID JAN ŽÁK *1971 Mlžná je noc mlžná a plavá pramínky stékají drobnými kvítky petrklíče ach prvosenko jarní přirostlá k mé hrudi o čem ti šeptá? že hvězdy pochrupují a tma se šklebí? že měsíc vadne po úplňku steskem? že ranní modlitbou je zívnutí do rozednění? do mlhy přichystané k snídani? /Olze Tokarczukové/ V Kielcích usíná sama usměvavá jak mrtví bývají krásná nikdo už nezabuší do zavřených vrat SOPEČNÁ KŮRA bosá touha tvar vl n v propasti klína zůstal do příjezdu popel ář ů cholerický sen sopky o květech na dosud žh avé lá v ě rekvizitou noci stín uprostřed jeřabin tam kdesi v nitru vpadáváš do mých řas a vyvoláváš třas za mnou je vleklá tůň v ní stojí pije kůň je celý ryšavý s plamínkem v oháňce mé prsty zbloudily rekvizitou dne je krok má nekonečně slok v tůni koni podobná koupe se žena a jitro zpívá po řasách nevcházím do hlubin za ženou z rozpuklin co oheň svírá mezi kameny neunesu víc Koblížek svět se točí sní o stáji uvázaných hřebců ukusují vlasy světlovlasým dívkám s očima chalcedonů s očima tesknoty Podkova zvoní o žlab plný zrní Pastýř se probouzí chvěje se a milá volá po slehnutí 16

19 RODINA Žena táhne tělo cestou On bolestně táhne ženu Voda šumí táhle navzdory a z ničeho nic na tebe oba hledí jak z divokých vajec Pasti jsou líným korbelem pivo v něm zkyslo není k pití a tvoje boky nedoslechnou odbíjení hodin VARIACE NA LUKÁŠE MARVANA Zdají se mu sny mrtvé sny noc co noc mrtvé sny stromy k tomu vřeští větve ulamují mrtví nerozmlouvají jakoby nebyli duté rány listů do mnichovy kutny Ve věži dávná znamení průhledy k svatým na orloji tak proč už tvoje srdce nenaráží do mého zvonu? /Viliamu Poltikovičovi/ Na ledovci střepu zpíváš zaposlouchán v proudu mlčení Příteli z očí odhazuješ hrany ty ostré plátky a češeš hlubiny V objetí hory hoří na přivítanou Chvalšinský kostel sám naklání stín zpívá větrem usíná prázdný v očekávání nedýchá pozastaví čas Básně ze sbírky Na břiše svítání Davida Jana Žáka (2006) 17

20 Kateřina KOMORADOVÁ *1982 JSEM ŠMOUHA NA PLÁTNĚ ŽIVOTA jsem korán zbavenej súr, jsem déšť stepující pouští, jsem ticho pod křídly nočních můr. Jsem čas prohranej v kartách, jsem zlomenej klíč, jsem ozvěnou týhle společnosti, jsem dno, kam padnul lidskej chtíč. Jsem vlnobití za soumraku, co podupal slunci čelo, jsem hořkost, co se válí na jazyku - a pořád jenom JSEM i když chtělo by se ŽÍT. V AUTOŠKOLE JSME SE UČILI před křižovatkou nevyřazovat hlavně nedojíždět tak jsem dojela v tepnách prázdno brzdové destičky na padrť věčně řazenou zpátečkou v autoškole jsme se učili opustit křižovatku co nejrychlejc kam nám už nikdo neřekl stačila by jiskra a nové svíčky co nezhasnou ani ráno po spanilé jízdě nocí stačil by ten správný klíč od zapalování atrapou nenastartuješ 18

21 Š AMAN RENATA BULVOVÁ *1966 Ležel na stromě. Objímal tu nejtlustší větev a rozhlížel se kolem. Na střechách domů, všude kam jeho oko dohlédlo, rozprostírala se novoroční nadílka, stříbrná jako moře. Z okapů trčely rampouchy, viděl, jak mezi nimi prosvítá zbytek zapadajícího slunce a náhle ucítil, že je konečně šťasten. První noc oka nezamhouřil. Držel se větve jako mýval a čekal, kdy se rozjitří. Druhou noc už spokojeně oddychoval. Nenechal se vyrušit ani vrabci. Škoda jen, že ho nenapadlo vylézt na strom dřív. Mohl předejít spoustě problémů. Osobních, a tak. Přitom to jediné, čeho se obával, bylo, aby na něj vůbec vylezl. Vážil skoro metrák a dlouho se svým tělem nic pořádného neudělal. Ale snad že byl Nový rok, a jak na Nový, tak po celý, na strom doslova vyskočil. 19

22 Vše začalo pár dní před Silvestrem. Přijel na chatu, kterou mu půjčil kamarád. Čekal na Kamilu. Čekal na ni v křesle. Občas se zvedl a přiložil poleno do krbu. Díval se, jak hoří. Díval se do plamenů, pak ven z okna. Strávil tři dny přikládáním dřeva do ohně a pozorováním okenní tabule. Třetí den si uvědomil, že po celou dobu sleduje strom, který je za ní. Měl pocit, že v něm, v jeho rozložitých větvích, spatřil obličej. Přišlo mu, že mu chce něco říct. Šel ven a oběma rukama se chytil spodní větve. Když se na větvi usalašil, došlo mu, že Kamilu nemiluje. Nebylo to mezi nimi poslední dobou růžové. Mohl by klidně říct, že to nemělo žádnou barvu. Jejich vztah pomalu vyčpíval. Kamile bylo třicet a chtěla dítě. On byl přesvědčen, že si ho život vybral pro něco docela jiného, daleko zásadnějšího než plodit potomky a vydělávat na ně peníze. Jeho osud ležel nejspíš někde mezi anténou a topolem, jak jednou odpověděl reportérovi z rádia, který ho zastavil na ulici a zeptal se ho, jestli viděl Ufo. Větev ho příjemně hřála do zad. Pak ho přišla navštívit paní Čímanová, místní hostinská. Nakrmila ho pravými domácími šiškami omaštěnými v sádle a přitom mu vyprávěla o místních lidech. Přestali k ní chodit na točenou desítku. Mají hluboko do talíře. Spočítali si, že je to levnější s lahváčem a v klidu u televize. Však si ji taky pořídila. Tu bednu. Byla by se zbláznila z toho věčného ticha. Pysky mu otřela vlastním kapesníkem, který mu nechala. A co vám mám připravit na zítřek? Nechcete palačinky nebo filé? Jo. Zněla odpověď. Tak filé. Já ho dělám do vajíčka, se sýrem. Odpoledne přišla paní Lašková. Přehodila přes něj deku s motivem orchidejí, aby mu nebyla v noci zima. Jeho dlouhé černé vlasy, tu a tam protkané stříbrnými, ji zašimraly pod nosem. Hlasitě pšíkla. Miloš jí podal kapesník. Řekla, že mu ho vypere. Miloš se měl na stromě dobře. Místní za ním chodili a nosili mu různé věci. Rozbité štafle, prasklou lampu, prošoupaná křesla, starou ledničku. Taky igelitové pytle plné hadrů. Policie kolem projela, ale nezastavila se. Až jednou. To už byl konec dubna a strom začal pučet. Pod ním se kupa dotýkala spodních větví a kysele čpěla. Vystoupili z auta a nařídili mu, aby věci odstranil. Vypsali mu papírek s pokutou korun. Pak zase odjeli. V květnu byl strom zelený. Skrz husté listoví nebylo Miloše vidět. Lidé na něj zapomínali. Někteří si našli jinou zábavu, začali chodit zase do hospody na točenou desítku. Miloš chátral a dost často míval hlad. Začátkem června, možná už bylo pravé léto, přijela Kamila. Odhrnula větev a spatřila prošedivělého kmeta. Vyděsila se, ale nenechala na sobě nic znát. Poručila mu, aby slezl dolů. Nebylo to jednoduché. Dlouho se svým tělem nic pořádného neudělal. Končetiny měl zatuhlé, nehty vrostlé do větve. Musel se hodně snažit, aby si je nepolámal, ale i tak jich o řadu přišel. Dolů spadl rychleji, než by čekal. Jako dělová koule se propadl do odpadkoviště. Pak mu ale trvalo dlouho, než se z něho vyhrabal a než se dobelhal k vozidlu. Kamila po celou dobu stála u otevřeného auta, aniž by řekla jediné slovo. Co tedy dodat. Snad jen, že auto mělo červenou barvu. 20

23 Jiří HRABĚ *1980 DENTRO DEL CORRIENTE Polykám nitě španělských ptáčků, kteří nestihli následovat Salvadora do zahrady s pomeranči. Na červený rybky nepotřebuješ Salingera, vždyť za rohem se nebojovalo, a kvůli opalování si neprostřelíš hlavu!? Ve spirálách odtékají symboly světla ztracené sněním uprostřed proudu. DÝCHÁM S TEBOU Rozkročit do polí nechodíš bez (pasu) a mezi klasy kukuřic si hraju na celníka. Prohlídka povolit překročit hranice? Dýchám s tebou rychleji, než opilá těla spolkne tma.

24 CHINA IN MY HANDS Každý máme svou poetiku, do slabin všeptám tisíc hříchů, pro tichou věčnost nirvány spálím tvůj polštář ze slámy. Ve tváři lepty všech těch nocí, skrz síto z hřebů budem prosit, O milost? Ale jděte! to radši vedví rozetněte ty sochy plný ideálů, co šeptaly si do rukávu, a za půl nočního svádění, (vy)tryskalo z nich kamení.

25

26 IN ZERÁT na INTER NETU KATEŘINA CUKEROVÁ *1968 Těžko je vydržet sama se sebou. A tak jsem si podala inzerát. Takový, na který jsem ani nepředpokládala, že mně někdo odpoví, i když zvědavá jsem byla. Hlavně jsem si chtěla ujasnit, co vlastně sama chci, vyslat informaci do vesmíru, a bylo mi celkem jedno, jestli odpověď přijde formou odpovědi na inzerát nebo jinak. Odpověď nakonec přišla, tak i tak. Můj inzerát zněl takto: Ráda bych potkala muže, který neztratil optimismus a víru mj. ve vztah založený na úctě, muže, který umí pracovat sám na sobě, na vztahu, ale i úplně obyčejně mužsky, muže, pro kterého číselné údaje týkající se mé osoby nejsou důležité. Můj přístup k životu koresponduje s tím, co hledám. Nejsem věru dokonalá, jen každý den dělám, co můžu. ę Kromě toho, že jsem tímto inzerátem nehledala ani tak muže (i když to taky), jako spíš sebe samu, jsem pochybovala o své vlastní víře, svém optimismu, o své schopnosti práce na sobě samé, na vztahu, ale i o svém obyčejně ženském fungování. Jediné, co mě fakt netrápilo, bylo to, jak vypadám, a tudíž ani to, jak by měl fyzicky vypadat můj případný protějšek. V tom to přece vůbec není! (Zkouška na toto téma přišla záhy.) Bavila jsem se tím, jak si případný čtenář mého inzerátu říká: To tedy musí být nějaká hrůza, když nechce prozradit žádný svůj parametr. Navzdory očekávání pár odpovědí přišlo. Dva úchyláci, které jsem ignorovala. Pak jedna roztomilá odpověď, která vypadala takto:????? Pepa. Naprosto jsem chápala úžas onoho Pepy: Co to má být? Nějaká ujetina? (Ujetina jsem.) Na nic se ale Pepa nezeptal, tak jsem mu na nic neodpověděla. A pak přišla odpověď od jednoho nesebevědomého prťavce, 24

27 který se ptal, jestli mi nevadí, že měří 150 cm. Tak jsem mu odpověděla, že mi to nevadí a jestli jemu nevadí, že já jsem naopak dost vysoká: 180 cm. Asi mu to vadilo, protože neodpověděl. A pak přišla odpověď, která se mi opravdu moc líbila, přestože vzhled pro dotyčného odepisovatele do určité míry důležitý byl. Měl obavy, abych nebyla tlustá, resp. tlustší, než je on sám, což jsem ho mohla uklidnit, protože s nadváhou skutečně problémy nemám. Na konci jeho odpovědi byla básnička o dívce, která neumí číst, ale přiloží-li si dopis od milého k čelu a přitiskne-li jej k srdci, v sounáležitosti s přírodou je jí blaze, i když nerozumí A tak začala hojná denní mailová korespondence. Snad nikdy jsem si s nikým nebyla tak blízko. Řekli, resp. napsali jsme si věci, které si manželé často neřeknou ani po padesáti letech manželství. Naše názory se překrývaly, doplňovaly po mužsku či po žensku, ale i úplně obyčejně lidsky, neskutečně hřály a hladily. V jednu chvíli jsem však vpustila do tohoto úžasného plynutí racio a s tímto novým úhlem pohledu mně to všechno začalo připadat nějak ulítlé. Chtěla jsem náš vztah ukončit nebo aspoň na čas přerušit s tím, že se obávám jakési virtuální závislosti. Přišla mi odpověď, ve které se Imrich (tak se totiž jmenuje) svěřil s takovými věcmi, že jsem byla šokovaná a dojatá zároveň. A proti virtuální závislosti navrhnul vpustit nějaké nevirtuální prvky. Poslal mi svá telefonní čísla. Moje srdce bylo zajato a já bezpečně věděla, že musím, že chci! pokračovat. Po prvním telefonickém hovoru jsem byla rozčarována. V první řadě jsem byla zaskočená skutečností, že je to muž. Tento fakt jsem samozřejmě věděla, ale pro mě byl něco jako bezpohlavní bytost (byť o věcech pohlavních psal hojně, zasvěceně, fakticky a bez jakéhokoli úchylného nádechu). A pak jeho hlas se mi nelíbil. Život mě ale poučil, abych chvíli vyčkala, než se vytasím (byť jen sama pro sebe) s nějakým soudem. A jaký že ten jeho hlas byl? Takový skřehotavý, na rozdíl od mailů nehladivý. Když jsem si posléze formulovala, co jsem za tím hlasem slyšela, byla to obrovská sebekontrola, sebedisciplína a z toho plynoucí jakási topornost vše ale koneckonců sympatické, protože jsem v tom jednoduše nacházela to, co jsem hledala onu práci na sobě. Když se to ve mně rozleželo, začal mi ten hlas připadat vlastně docela příjemný a po dalším telefonátu už se mi vyloženě líbil, začala jsem se na něj těšit. Už tedy zbýval jen třetí a poslední střípek do mozaiky plné reality (i když: Co to plná realita vlastně je?) setkání. Změní se jím vše, co jsem tak plnohodnotně cítila? Trochu jsem se těšila, hodně jsem se bála a úplně ze všeho nejvíc jsem byla zvědavá. To už jsem věděla, že Imrich je menší, silnější, skoro slepý a že v jeho žilách koluje maďarsko-rómská krev. Vždy jsem se nad nějakou takovouto nově přišedší informací, nad kterou bych se kdysi bývala zarazila, jenom usmála a mé srdce bylo otevřené a stále otevřenější. Přestože handicap měl daleko významnější než onen muž měřící 150cm (Imrich mimochodem není o moc vyšší), evidentně se s ním srovnával úplně jiným, mně velmi sympatickým způsobem, takovým, že jsem (i přes jasnou informaci) ani nevnímala, že nějaký handicap má. Popisoval, jak studuje, čte, maily psal vydatně (technika při tom všem přirozeně pomáhá) a hezké holky podle všeho taky rozpozná Tak v čem je problém? říkala jsem si. Den D tedy nadešel. Bylo to zvláštní, netradiční, jakoby úplně obrácené. My už jsme spolu prožili snad vše, co se prožít dá (alespoň to hezké), aniž bychom se byli viděli. A teď jsme se měli konečně potkat! Snažila jsem se zachovat klid, ale čím více se hodina setkání blížila, tím více jsem propadala stresu, který se stupňoval a stupňoval. Měla jsem intenzivní nutkání setkání zrušit a krátce před odchodem z domova jsem tak málem byla skutečně učinila. Nechtěla jsem být ale zbabělá. Přemohla jsem se a na setkání se rozjela. Na schůzku jsem neplánovaně přijela o čtvrt hodiny dříve, tak jsem se procházela historickou Prahou a zhluboka dýchala. V té době už jsem setkání rušit nechtěla. Zvědavost a touha po nějakém definitivním rozštípnutí byla obrovská. 25

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

Samuel van Tongel. Nevinnosti I

Samuel van Tongel. Nevinnosti I Samuel van Tongel Nevinnosti I Studený vítr ochlazoval jinak teplý večer při svitu zapadajícího slunce, jehož barva se měnila při každém mraku, který se na překrásném oranžovo-modrém nebi ocitl. Na stromech

Více

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09 Žába Nenávidím žáby. Všechna zvířata mám rád, vím, že co do vznešenosti jsou si všechny výtvory přírody rovné, jen k žábám prostě cítím nepřekonatelný odpor. Povím vám proč, a to i přesto, že mi stačí

Více

ČTVRTÁ ITERACE. Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM

ČTVRTÁ ITERACE. Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM ČTVRTÁ ITERACE Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM HLAVNÍ CESTA Do střechy elektromobilu bubnoval déšť. Tim cítil, jak ho brýle pro noční vidění nepříjemně tlačí do čela.

Více

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let)

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) JAOS povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) Kapitola I. Jak to začalo a jak to u nás vypadá? Proč zrovna já? Koukej, ať už jsi zpátky v regenerační komoře! řekl nějaký hlas, když

Více

Alison Gross Am G C E7 Am G C Dm E7 1. Když zapadlo slunce a vkradla se noc a v šedivých mracích se ztrácel den, Am G C E7 Am G Am a když síly zla ve tmě převzaly moc, tu Alison Gross vyšla z hradu ven.

Více

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5 Klasické pohádky Medvídek Pú Page 1/5 Tady jde ze schodů za Kryštůfkem Robinem Michal Medvěd hlavou napřed, bum, bum, bum. Jinak to ani neumí, ale někdy mu připadá, že to přece jen musí jít taky jinak,

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

něco přišlo. Začali tedy spolu hovořit o všem možném, co je napadlo, nikoliv ale o moři, o ostrově a o muminím

něco přišlo. Začali tedy spolu hovořit o všem možném, co je napadlo, nikoliv ale o moři, o ostrově a o muminím Tak se mi zdá, řekla, tak se mi zdá, že nadešel čas, abychom podnikli nějaký opravdu pěkný výlet. S jídelním košem. A šla rovnou zpátky k majáku, aby se dala do balení. Když maminka sbalila všechno potřebné

Více

2. Kapitola - Útěk. Kurtis:,,Mě se neptej..." Já:,,A jak ale mohl vzít roha?"

2. Kapitola - Útěk. Kurtis:,,Mě se neptej... Já:,,A jak ale mohl vzít roha? 2. Kapitola - Útěk,,Pink..probuď se!!" Já:,,Ehh...coo?? Nazdar Kurte.." Kurt:,,Pink, máme problém..pamatuješ na toho včerejšího návštěvníka?" Já:,,Na toho se nedá zapomenout...*zíív*" Kurt:,,Výborně..je

Více

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda a věděl proč. Levou zadní tlapku měl malou a hubenou, vypadala spíš jako uschlý vrbový lístek než jako pořádná myší noha, a tak si každou cestu musel předem

Více

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Čekal tak toužebně, že by nebylo divu, kdyby se objevili ve

Více

LAURA MARX FITZGERALDOVÁ

LAURA MARX FITZGERALDOVÁ LAURA MARX FITZGERALDOVÁ Poklekl ke mně a rukama zacákanýma od barev sevřel má ramena. Není kouzelná. Je dost těžké tuhle sklenici naplnit. Je těžké ty peníze vydělat a ještě těžší je uchovat. Přesunul

Více

Co byste o této dívce řekli?

Co byste o této dívce řekli? Co byste o této dívce řekli? Jaké má vlastnosti? Co dělá? Jaká je to žákyně? Z jaké pochází rodiny? Upřesníte ještě něco v charakteristice této dívky? Doplníte teď něco na charakteristice dívky? Kdo by

Více

připadám si v tu chvíli a na tom místě zcela nepatřičně

připadám si v tu chvíli a na tom místě zcela nepatřičně Dýchání Petr Mezihorák na rozjezd tma lisuje obrazy zvýrazňuje hrany půlnoční štěkot psa virtuos v oboru ticha připadám si v tu chvíli a na tom místě zcela nepatřičně jako štěkot psa struktura odpoledne

Více

Herta Müllerová: Nížiny

Herta Müllerová: Nížiny Ukázky Próza Herta Müllerová: Nížiny /ukázka/ Herta Müllerová: Nížiny /ukázka/ Seznamte se s prvotinou nejslavnější německy píšící spisovatelky současnosti. Nížiny jsou prvním románem nositelky Nobelovy

Více

VÝPRAVA DO NEZNÁMA Dnešní den je pro myší kluky Otíka a Tomíka opravdu výjimečný. Čeká je výprava do neznáma a půjdou úplně, ale úplně sami. Buďte opatrní, nabádal je táta, když se rozcházeli v předsíni

Více

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky 2. Lekce klavíru Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky klavíru, svírala noty a snažila se potlačit napjaté chvění, které před lekcemi cítívala. Windy! Pojď dál, pojď dál! Drobná, elegantně oblečená

Více

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny?

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Nikdo si mě za celý týden ani nevšiml. Jsem jen další nová studentka na nové škole. Přestoupila jsem z té minulé z toho důvodu, že se

Více

Horký den se pomalu chýlil ke konci, slunce zapadalo za hranatou věží františkánského kláštera a jeho nazlátlé paprsky dopadaly na kopce protějšího

Horký den se pomalu chýlil ke konci, slunce zapadalo za hranatou věží františkánského kláštera a jeho nazlátlé paprsky dopadaly na kopce protějšího S A N O K 1 8 7 5 Horký den se pomalu chýlil ke konci, slunce zapadalo za hranatou věží františkánského kláštera a jeho nazlátlé paprsky dopadaly na kopce protějšího břehu řeky. Děti přeběhly louku, prodraly

Více

MŮJ ŽIVOT S JERRYM PAVLA TOOLE

MŮJ ŽIVOT S JERRYM PAVLA TOOLE MŮJ ŽIVOT S JERRYM PAVLA TOOLE Copyright 2016 Pavla Toole Grafická úprava a sazba Lukáš Vik, 2016 1. vydání Lukáš Vik, 2016 ISBN epub formátu: 978-80-7536-065-6 (epub) ISBN mobi formátu: 978-80-7536-066-3

Více

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu.

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu. Kapitola 2. ARIA Venku bylo zataženo. Žádná modrá obloha, ani slunce, ani stín. Proto bylo tak zvláštní, když se uprostřed parkoviště před nemocnicí jeden stín objevil. Nejdřív to byla jen taková skvrna,

Více

rukavicemi na Maxe, Frankieho domácího mazlíčka. Ten spal, stočený na konci pohovky. Stejně si myslím, že psi by měli spát v pelechu.

rukavicemi na Maxe, Frankieho domácího mazlíčka. Ten spal, stočený na konci pohovky. Stejně si myslím, že psi by měli spát v pelechu. KAPITOLA 1 Můžeš si kousek poposednout? zeptala se Louisa, když přišla do obýváku. V ruce držela misku brambůrek. Frankie, který seděl na pohovce, se kousek posunul a při skl se na Charlieho. Dál už nemůžu,

Více

Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska.

Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska. Byla to láska Kytička milostné poezie Obsah: Když jsem byla hodně malá Pomalu vrůstám do tebe Kdybych to dovedl Byla to láska Magdaléna Štěpán Křivánek GRANO SALIS NETWORK 2004 www.granosalis.cz Když jsem

Více

14 16 KH-57-03-297 -CS-C

14 16 KH-57-03-297 -CS-C 14 16 KH-57-03-297-CS-C Vy krásné vlaštovky! Evropská komise Tuto publikaci zpracovalo Generální ředitelství pro životní prostředí. Vychází ve všech úředních jazycích Evropské unie. Publikace je také k

Více

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy.

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Nedokázala jsem si představit život bez ní a to i přesto, že

Více

Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3

Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3 Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3 Jak dělat potíže, aniž by ses do nich sám namočil, jak řídit školu a být

Více

duly. Mohutná loď se naklonila na stranu, jako by jí zmítala bouře. Z paluby se ozývaly hlasité povely a pobíhaly po ní temné postavy, rozčileně

duly. Mohutná loď se naklonila na stranu, jako by jí zmítala bouře. Z paluby se ozývaly hlasité povely a pobíhaly po ní temné postavy, rozčileně DUCH? Z temného moře se vynořila plachetnice se třemi stěžni. Plachty měla svěšené a trup hluboko ponořený, jako by byla naložená těžkým nákladem. Na středním a nejvyšším stěžni vlála malá černá vlajka.

Více

Deník mých kachních let. Září. 10. září

Deník mých kachních let. Září. 10. září Deník mých kachních let Září 10. září Kdybych začínala psát o deset dní dříve, bylo by zrovna 1. září. Den, na který jsem se těšila po několik let pravidelně, protože začínala škola. V novém a voňavém

Více

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých šišky vypadají jako velké hnědé knoflíky. V lese zavládlo

Více

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá-

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá- Soutěž Následujícího dne v šest hodin ráno se Halvar a Vike posilnili několika miskami ovesné polévky, kterou matka Ylva uměla tak výborně vařit, a vydali se k hromadám kamení. Mezi oběma hromadami byl

Více

2. Čisté víno (Sem tam)

2. Čisté víno (Sem tam) 1. Čekání na zázrak (Sem tam) H # 1. Už padá půlnoc, zní jen můj těžký krok, oblohou snáší se k zemi mráz, vítr ztichl, zbyl jenom úplněk, () i čas zůstal na chvíli stát. 2. jinak nic, pouze průhledný

Více

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla Jednoho dne na jeho límci. tento malý hmyz ven, měl učitel narozeniny. Ti lidé se zase předem domluvili: Co kdybychom vyhlásili soutěž o nejlepší oblečení jako dárek na učitelovy narozeniny? Musely ho

Více

Legenda o třech stromech

Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech je v tomto setkání s malými metodickými úpravami zpracována v rámci jednoho setkání pro skupinu mládeže a dospělých včetně seniorů. Ve středu zájmu není

Více

noční motýl prosím tě otevři

noční motýl prosím tě otevři když spíš když spíš má ticho zvláštní něhu svět ustane v svém koloběhu když spíš co tvůj sen skrývá nemám zdání zdá se ti asi o létání když spíš pokoj má barvu zralých pšenic slunce už sahá do okenic když

Více

Základní škola Velké Pavlovice, okres Břeclav, příspěvková organizace

Základní škola Velké Pavlovice, okres Břeclav, příspěvková organizace Základní škola Velké Pavlovice, okres Břeclav, příspěvková organizace Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Název : Malý princ, Antoine de Sain - Exupéry Autor: Mgr. Jitka Řádková Ročník: 3. ročník

Více

Můj pohled pozorování

Můj pohled pozorování Můj pohled pozorování Přemysl Vřeský Veselí nad Moravou 2013 Ájurvédská Instituce Dhanvantri, Praha ÚVOD Jmenuji se Přemysl Vřeský a ukončil jsem druhý ročník studia Ajurvédské instituce Dhanvantri obor

Více

1. KAPITOLA. Pýcha předchází pád

1. KAPITOLA. Pýcha předchází pád 1. KAPITOLA Pýcha předchází pád Babi, co je to? Babička vzhlédla od práce. Pro všechno na světě, holčičko, kde jsi to našla? Na půdě, odpověděla jsem. Co je to, babičko? Babička se pousmála a odpověděla:

Více

Pod Kingstonem. Mobil hlasitě zapípal.

Pod Kingstonem. Mobil hlasitě zapípal. Pod Kingstonem Mobil hlasitě zapípal. Jsou lidé, které zapípání mobilu dokáže vážně vyvést z míry. Mohou pak začít splašeně pobíhat, křičet, ohrožovat všechno a všechny ve svém dosahu. Jiní zase začnou

Více

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš.

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš. Měsíc Do kluků jídlo doslova padalo. Jednak měli hlad jako vlci, ale také se už nemohli dočkat, až začnou pozorovat. Sotva dojedli poslední sousto, poprosili tatínka, aby jim dalekohled vynesl na zahradu.

Více

Cesta života / Cesta lásky

Cesta života / Cesta lásky Kudy do nebe Cesta života / Cesta lásky Cesta života Smyslem života není jen někam jít. Chceme-li, aby náš život měl smysl, je třeba mít cíl, který stojí za to, abychom kvůli němu občas museli překonat

Více

Zuzana Pospíšilová ilustroval Drahomír Trsťan

Zuzana Pospíšilová ilustroval Drahomír Trsťan Zuzana Pospíšilová ilustroval Drahomír Trsťan Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována ani šířena v papírové,

Více

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude.

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude. 1. OSLAVA Byla jsem na devadesát devět procent přesvědčená, že je to jenom sen. Důvodů, proč jsem si byla tak jistá, bylo víc. Zaprvé jsem stála v zářivém kuželu slunečního světla v takovém tom oslepujícím

Více

Pastorale. Vánoční evagelium podle Lukáše 2,1-20. Pro dva lesni rohy, varhany, flétnu, recitaci a sborový zpěv

Pastorale. Vánoční evagelium podle Lukáše 2,1-20. Pro dva lesni rohy, varhany, flétnu, recitaci a sborový zpěv Pastorale Vánoční evagelium podle Lukáše 2,1-20 Pro dva lesni rohy, varhany, flétnu, recitaci a sborový zpěv Hudba: Bohdan Mikolášek Liturgie: Jana Mikolášková Nebojte se! Liturgická vánoční slavnost pořad:

Více

3. Kousky veršů (Poupata)

3. Kousky veršů (Poupata) 1. esta poslední kapky (Poupata) mi mi 1. Sklenici vína dolej nám, ó, Pane, mi mi dokud tam na dně něco zbejvá, Pane, nebudem vědět o těle, duše se vínem umeje, nebudem bdít a nebudem spát, ó, Pane. 2.

Více

Vyprávění z časů vikingů

Vyprávění z časů vikingů Leif Nordenstorm Arne syn náčelníka Vyprávění z časů vikingů K A V A P E C H ARNE, SYN NÁČ ELNÍKA Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h

Více

Vernířovice 172 788 15 Velké Losiny www.svagrov.cz. Milí rodiče a milé děti,

Vernířovice 172 788 15 Velké Losiny www.svagrov.cz. Milí rodiče a milé děti, Vernířovice 172 788 15 Velké Losiny www.svagrov.cz Milí rodiče a milé děti, už skutečně ubývá dne a brzy se šeří, proto se nám blíží čas Martinských slavností. Sejdeme se na Švagrově v sobotu 9. 11. 2013

Více

Jak se v parku narodil dráček

Jak se v parku narodil dráček Jak se v parku narodil dráček Klárka a Matýsek jsou dobří kamarádi. Nejradši chodí ven do parku. Hrají si s dalšími kamarády na schovku SCHOVKA POD DEKOU, na honěnou HONIČKA SE ZÁCHRANOU nebo si jen tak

Více

Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ

Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ 1 Copyright Radomír Hanzelka, 2013 www.radomirhanzelka.cz Všechna práva vyhrazena Vytiskla a vydala: Nová Forma s.r.o. www.novaforma.cz Vydání první ISBN 2

Více

"Marcela," představila se nejistě a téměř kajícně.

Marcela, představila se nejistě a téměř kajícně. "Marcela," představila se nejistě a téměř kajícně. "Ivan Toman," zareagoval stereotypně jako po každém zazvonění telefonu, a teprve poté si uvědomil, kdo volá. "To jsi ty, Marcelo?" nechtěl věřit tomu,

Více

To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď vážně. Pokračovala. Musíte zhubnout, nebo vám začnu předepisovat prášky.

To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď vážně. Pokračovala. Musíte zhubnout, nebo vám začnu předepisovat prášky. Neviditelnost Tomáš Dušek Byl jsem na kontrole. Našli mi v krvi zbytkový alkohol a špatný cholesterol. Ptal jsem se své doktorky, co to znamená. To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď

Více

NOCTURNO 2014. Do hlubin. Za okny měsíc neúspěšně trhá z očí noci třešně ne, nejsou to třešně, jsou to slzy a v nich se choulíme v jantaru zmrzlí

NOCTURNO 2014. Do hlubin. Za okny měsíc neúspěšně trhá z očí noci třešně ne, nejsou to třešně, jsou to slzy a v nich se choulíme v jantaru zmrzlí NOCTURNO 2014 Do hlubin Za okny měsíc neúspěšně trhá z očí noci třešně ne, nejsou to třešně, jsou to slzy a v nich se choulíme v jantaru zmrzlí Jsme to, nejsme to my zakletý v jantaru váhání Dívej se na

Více

Někteří lidé ho charakterizují jako věčného kluka. Souhlasíš s nimi? A co z toho pro tebe vyplývalo? Teda kromě toho užívání

Někteří lidé ho charakterizují jako věčného kluka. Souhlasíš s nimi? A co z toho pro tebe vyplývalo? Teda kromě toho užívání Ale já jsem se chtěla o Jirkovi Hrzánovi dozvědět něco bližšího. Tak jsem o něm začala psát sama. No, sama jak se to vezme. Pročetla jsem dostupné materiály, ale především jsem na něj nechala vzpomínat

Více

Emilovy skopičiny. 1. kapitola Emilovy narozeniny. 2. kapitola Emilova 250. skopičina. 3. kapitola Jak Emil dostal od Alfreda dřevěného vojáčka

Emilovy skopičiny. 1. kapitola Emilovy narozeniny. 2. kapitola Emilova 250. skopičina. 3. kapitola Jak Emil dostal od Alfreda dřevěného vojáčka Emilovy skopičiny 1. kapitola Emilovy narozeniny Byl jednou jeden kluk, jmenoval se Emil a jeho rodina byla táta, máma, jeho malá sestra Ida a čeledín Alfred. Emilovi bylo 5 let, zítra měl mít narozeniny.

Více

Viktor Dyk Krysař edice Knihovnicka.cz Tribun EU 2008

Viktor Dyk Krysař edice Knihovnicka.cz Tribun EU 2008 Viktor Dyk Krysař Viktor Dyk Krysař edice Knihovnicka.cz Tribun EU 2008 KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Dyk, Viktor Krysař / Viktor Dyk ; [ilustrovala Nela Vadlejchová]. -- V Tribunu EU vyd.

Více

Pravidla přátelství. Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel

Pravidla přátelství. Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel Pravidla přátelství Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel Original title: Código amistad Copyright 2015 Disney Enterprises, Inc. Vydalo nakladatelství EGMONT ČR, s.r.o., Žirovnická 3124, 106 00

Více

Je takový osud, že co je v něm bez chvění, není pevné. Je taková láska, že se ti nedostává světa, byť jenom pro krůček.

Je takový osud, že co je v něm bez chvění, není pevné. Je taková láska, že se ti nedostává světa, byť jenom pro krůček. JE Je takový osud, že co je v něm bez chvění, není pevné. Je taková láska, že se ti nedostává světa, byť jenom pro krůček. Je taková rozkoš, že se trestáš za umění, když umění je hříchem. Je takové mlčení,

Více

Název projektu: EU Peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3498

Název projektu: EU Peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3498 Název projektu: EU Peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3498 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_140 Jméno autora: Jana Lanková Třída/ročník: 2. stupeň ZŠ praktické - výuka

Více

1. kapitola (Petra) No, já sama nevím, jak se ta zastávka jmenuje vím jen, že to kousek od Řešovské.

1. kapitola (Petra) No, já sama nevím, jak se ta zastávka jmenuje vím jen, že to kousek od Řešovské. 1. kapitola (Petra) Stojím na chodbě budovy FSV UK a snažím se zorientovat v plánku. Nervózně si přitom pohrávám s propiskou. Náhle za sebou uslyším povědomý hlas: Honzo, kolikrát jsem ti říkal, že nechci,

Více

S e t k á n í š e s t é B o u ř e

S e t k á n í š e s t é B o u ř e S e t k á n í š e s t é B o u ř e Utíkáš po trávě, studí tě do bosých nohou, prší a z dálky duní bouřka. Dům není daleko, když zrychlíš utečeš hromům za svými zády. Nechceš se otočit, ale dunění se blíží

Více

Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém

Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém f r a n z k a f k a Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém obraze a nevydá ho. Raději skočí Markétce

Více

Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech.

Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech. 1 SNĚHURKA A SEDM TRPASLÍKŮ Ach, to léto! Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech. Každý nesl v jedné ruce krumpáč a v druhé kyblík. Jak tak pochodovali lesem, hřálo je do zad

Více

Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w.

Více

www.robotikmechacek.cz

www.robotikmechacek.cz ISBN 978-80-260-3610-4 (epub) ISBN 978-80-260-3611-1 (PDF) ISBN 978-80-260-3612-8 (MobiPocket) www.robotikmechacek.cz Na webu můžete výhodně koupit také elektronickou či tištěnou verzi prvního dílu knihy

Více

GIO: PŘÍBĚH AFRICKÉHO CHLAPCE

GIO: PŘÍBĚH AFRICKÉHO CHLAPCE 1 Tereza Čierníková GIO: PŘÍBĚH AFRICKÉHO CHLAPCE 2 PROLOG Henry Vans znovu objíždí svět! Cestopisec Henry Vans, který po svých deseti letech cestování nasbíral tisíce a tisíce informací o zemích z celého

Více

Už je to tady zas, že? podivil se Charlie. Kam jsme se dostali tentokrát? Do Zakázaného města! prohlásila Louisa a rozhlížela se kolem.

Už je to tady zas, že? podivil se Charlie. Kam jsme se dostali tentokrát? Do Zakázaného města! prohlásila Louisa a rozhlížela se kolem. KAPITOLA 2 Frankie pocí l na tvářích lehký závan větru. Zamrkal, a když se mu před očima vyjasnilo, uviděl, jak stojí před velkou klenutou bránou. Byla natřená několika barvami červenou, oranžovou a zelenou.

Více

Od chvíle, kdy se na ně podívala naposledy, neuplynuly ještě ani dvě minuty. Měla pocit, jako by se ocitla v nějaké časové pasti.

Od chvíle, kdy se na ně podívala naposledy, neuplynuly ještě ani dvě minuty. Měla pocit, jako by se ocitla v nějaké časové pasti. Kapitola 1 Už to máš? zeptala se Olivia Abbottová mámy. Olivii se konečně podařilo přimět tátu, aby si dal pauzu od svého pravidelného úterního maratonu tai-či tím, že mu zatřepala pompony přímo před obličejem,

Více

Otrokyně od Nilu. Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření.

Otrokyně od Nilu. Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření. Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření. Tati! Ucítila jsem, jak mě něco udeřilo do zátylku, a svět kolem mě zčernal. D o tváře mi šplíchala studená voda. Když jsem otevřela

Více

1. kapitola. Najednou se odněkud přiřítil chlapec, o něco málo starší, než já. Co tu děláš? zeptal se překvapeně.

1. kapitola. Najednou se odněkud přiřítil chlapec, o něco málo starší, než já. Co tu děláš? zeptal se překvapeně. 1. kapitola Muselo se něco stát! Tohle přece není normální! víří mi hlavou. Okolo mě jezdily tanky a motorky. Co se to děje? Náhle mi hlavou bleskla strašlivá myšlenka: ocitla jsem se v minulosti. Ano,

Více

1. Úvod do vědomého snění

1. Úvod do vědomého snění 1. Úvod do vědomého snění V této kapitole se dočtete: - Co jsou vědomé sny a jaké to je, mít vědomý sen - Jak vám může snová nápověda pomoci rozpoznat, že sníte - Jak je možné, že máte nad sny větší kontrolu,

Více

ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí.

ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí. ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí. Jenom proto, že je hezky, každý čeká, že budete venku a skotačitˮ nebo tak něco. A když venku netrávíte každou vteřinu, hned

Více

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam FAJN TROCHU OČISTNÉ ANO Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam se chtěl zamyslet nad možnými důsledky. Ve světle její reakce považoval za nutné to probrat detailněji. Nekaz to kouzlo, požádala

Více

Jsou okamžiky, kdy dlouze vyhráváš, pak štěstí se přikloní na moji stranu, možná jen, že mi ve hře šanci dáváš, kterou jinde tak snadno nedostanu...

Jsou okamžiky, kdy dlouze vyhráváš, pak štěstí se přikloní na moji stranu, možná jen, že mi ve hře šanci dáváš, kterou jinde tak snadno nedostanu... 1. Hrajeme spolu tu partii podivnou zase, bez figurek na šachovnici žlutohnědé, bez vnímání prostoru v prázdném čase, červenají při ní tváře pře tím tak bledé... Nehrajeme na remízu, ale na vyhrání, jen

Více

Kněz se usměje a objímá brigádníka kolem ramen. Pojedete domů už na Velikonoce. Sám vás tam zavezu a předám rodině. K těm šatům přidáme ještě dárky

Kněz se usměje a objímá brigádníka kolem ramen. Pojedete domů už na Velikonoce. Sám vás tam zavezu a předám rodině. K těm šatům přidáme ještě dárky Škaredá středa Středa svatého týdne, říká se jí také škaredá středa. Proč? Máme před očima Jidáše, jednoho z dvanácti apoštolů, jak se domlouvá s farizeji. Na čem? Farizejové se rozhodli Ježíše zahubit.

Více

PŮJČIT SI ZÁPALKU Překlad: Adéla Nakládalová

PŮJČIT SI ZÁPALKU Překlad: Adéla Nakládalová PŮJČIT SI ZÁPALKU Překlad: Adéla Nakládalová Můžete si myslet, že půjčit si zápalku na ulici je docela jednoduchá věc. Ovšem každý člověk, který to kdy zkusil, vás ujistí, že tak to rozhodně není. A každý

Více

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza MŮJ STRACH Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo

Více

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje.

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. Můj strach Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo

Více

Už kráčí anděl kolem domečku, v každé ruce zlatou svíčičku, také však nese velkou knihu, a teď už spíme v Ježíšově jménu.

Už kráčí anděl kolem domečku, v každé ruce zlatou svíčičku, také však nese velkou knihu, a teď už spíme v Ježíšově jménu. Kajsa Nebojsa Přála bych vám vidět domek, v kterém bydlela Kaj sa Ne bojsa. Byl tak maličký a tak milý, že by člověk skoro uvěřil, že je to domeček z pohádky, kde žijí trpaslíci a skřítkové. Stál v úzké

Více

hy podobaly dlouhé, mnohokrát zakroucené a zašmodrchané tkaničce

hy podobaly dlouhé, mnohokrát zakroucené a zašmodrchané tkaničce O nějaký den později si jedna z lékařek všimla, že pouhým zapsáním počátečních písmen všech pěti jmen vedle sebe vznikne jméno šesté: C. I. L. K. A. Kupodivu právě toto jméno se vžilo. Celestýna, Izabela,

Více

Potrestat nebo nepotrestat

Potrestat nebo nepotrestat 3 Potrestat nebo nepotrestat Náš třetí seminář ještě nezačal. Lidé byli pořád seskupeni do malých hloučků a hluboce zabraní do konverzace. Zaslechla jsem útržky vět. Za to, co řekla, má měsíc domácího

Více

S dráčkem do pravěku

S dráčkem do pravěku S dráčkem do pravěku také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Napsal Michal Vaněček Ilustroval Ondřej Zahradníček S dráčkem do pravěku e-kniha Copyright Fragment, 2015 Všechna práva vyhrazena.

Více

TEXTY VOJTĚCH MALACH 2003

TEXTY VOJTĚCH MALACH 2003 TEXTY VOJTĚCH MALACH 2003 TMA SE SNÁŠÍ NA MĚSTO TAK TĚ PROSÍM BUĎ SE MNOU UPÍR KROUŽÍ KOLEM NÁS SCHOVEJ HLAVU POD POLŠTÁŘ ZKOUŠÍM TO DÁL R. ZKOUŠÍM TO DÁL DOTKOUT SE OBLAKŮ ZKOUŠÍM TO DÁL DOTKNOUT SE HVĚZD

Více

Blanka Kubešová Žoržína Ztracené dětství. Eroika

Blanka Kubešová Žoržína Ztracené dětství. Eroika 1 2 Blanka Kubešová Žoržína Ztracené dětství Eroika 3 Blanka Kubešová, 2008 Eroika, 2008 ISBN 978-80-86337-74-6 4 Blanka Kubešová Žoržína Ztracené dětství 5 6 7 mámě 8 krajino dětství, chtěl bych se k

Více

NA DALŠÍ stránce jedna velká fotografie + ještě jedna

NA DALŠÍ stránce jedna velká fotografie + ještě jedna 1 Hlas Divočiny fotograficko-poetický občasný pátečník obraz neskutečně skutečného světa jedné lidské duše ZDARMA - JAK JSEM DOSTAL PRODÁVÁM fotograficko-poetický občasný pátečník obraz neskutečně skutečného

Více

Binky a kouzelná kniha Binky and the Book of Spells

Binky a kouzelná kniha Binky and the Book of Spells Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího

Více

ŘÍŠE TEMNOT LÁSKA NIKDY NEBYLA TAK NEBEZPEČNÁ.

ŘÍŠE TEMNOT LÁSKA NIKDY NEBYLA TAK NEBEZPEČNÁ. ŘÍŠE TEMNOT LÁSKA NIKDY NEBYLA TAK NEBEZPEČNÁ. ŘÍŠE TEMNOT není žádné konkrétní místo. Trvale nás obklopuje. Tvorové z Říše temnot jsou krásní, smrtelně nebezpeční a pro lidi neodolatelní. Váš nejlepší

Více

Scénář pro videoklip Mariana Verze 0.9.2 (10.7.2004) Používám Marianu verze b, která měří 4:44 minuty.

Scénář pro videoklip Mariana Verze 0.9.2 (10.7.2004) Používám Marianu verze b, která měří 4:44 minuty. Scénář pro videoklip Mariana Verze 0.9.2 (10.7.2004) Používám Marianu verze b, která měří 4:44 minuty. Obsazení: Mariana krásná holka, tmavovlasá (španělský typ), dlouhé bílé šaty, červený šátek (třeba

Více

Bílý. kámen. 1. Bílý kámen (P. Lochman, J. rejent / V. Kočandrle, I. Bartošová) 2. Lípo stoletá (V. kočandrla / V. Kočandrle)

Bílý. kámen. 1. Bílý kámen (P. Lochman, J. rejent / V. Kočandrle, I. Bartošová) 2. Lípo stoletá (V. kočandrla / V. Kočandrle) kámen Bílý 1. Bílý kámen (P. Lochman, J. rejent / V. Kočandrle, I. Bartošová) 2. Lípo stoletá (V. kočandrla / V. Kočandrle) 3. Poklad ( J. Škorpík / V. Kočandrle, I. Bartošová) 4 Jeskyně (V. Kočandrle,

Více

Cesta ke hvězdám Oldřiška Zíková

Cesta ke hvězdám Oldřiška Zíková Cesta ke hvězdám Oldřiška Zíková Každý si pod pojmem cesta ke hvězdám představí něco jiného. Jeden si bude představovat chodník slávy v Los Angeles, další si sní o své cestě ke hvězdám a někdo úplně jiný

Více

Petra Soukupová. K moři

Petra Soukupová. K moři Petra Soukupová K moři Brno 2011 Petra Soukupová, 2007 Host vydavatelství, s. r. o., 2007, 2011 (elektronické vydání) ISBN 978 80 7294 420 0 Rodičům PETROVY DVĚ ŽENY 1/ Petr a Magda se potkávají Magda

Více

Kapitola IV. Mezizemí

Kapitola IV. Mezizemí Kapitola IV. Mezizemí Kapitola IV. * Mezizemí * Brána 95 Známý neznámý Poslední zpráva k vám prý nedorazila celá. Začnu tedy znovu od místa, kdy jsem přišel na to, jak použít klíč k bráně. Vložil jsem

Více

Soused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi!

Soused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi! JEŽÍŠ UČITEL Když začal Ježíš kázat, učil lidi, co mají dělat, aby byli dobří, a aby jim za to Pán Bůh žehnal. Říkal lidem: Máte v nebi dobrého Otce. Mějte ho rádi a takto se k němu modlete: Otče náš,

Více

Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat,

Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat, Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat, opustit všechny své kamarády a začít chodit do nové školy.

Více

Jakmile Theo odešel ze soudní budovy, vrátil se do reality. Kapitola 15

Jakmile Theo odešel ze soudní budovy, vrátil se do reality. Kapitola 15 Kapitola 15 Jakmile Theo odešel ze soudní budovy, vrátil se do reality. Na chvilku se mu podařilo zapomenout na vlastní problém a ztratit se v potrhlém světě plivající lamy. Slečna Petunie byla bez sebe

Více

Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko

Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko e- kniha Copyright Fragment, 2014 Všechna práva vyhrazena.

Více

První kapitola Katja vstoupila do Anniny secesní vily. Nestávalo se často, aby ji Anna nechala stát na chodbě, nic neřekla a odběhla. Katja ji hledala. Pomalu otevírala dveře a procházela místnostmi. Když

Více

Mgr. et Bc. Michael Novotný. Veršované pohádky

Mgr. et Bc. Michael Novotný. Veršované pohádky Mgr. et Bc. Michael Novotný Veršované pohádky Copyright Autor: Michael Novotný Ilustrace: Barbora Lišková Vydal: Martin Koláček - E-knihy jedou 2015 ISBN: 978-80-7512-337-4 (epub) 978-80-7512-338-1 (mobipocket)

Více

Já hraji na klávesy - N. Matesová

Já hraji na klávesy - N. Matesová L. Šindlerová Já hraji na klávesy - N. Matesová Na klávesy hraju letos poprvé, ale už umím mnoho písniček, například Maličká su, Když jsem jel do Prahy, Vadí nevadí, Okoř a mnoho dalších písniček. Na klávesy

Více