Vodovody a kanalizace v mezinárodním kontextu:

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vodovody a kanalizace v mezinárodním kontextu:"

Transkript

1 Vodovody a kanalizace v mezinárodním kontextu: IREAS, Institut pro strukturální politiku, o. p. s. Ing. Silvia Aguilar Bobadilla Ing. Lenka amrová Obsah: Úvod Program IB-NET Svtové banky Pístup obyvatelstva k pitné vod a odkanalizování Výroba a spoteba vody Podíl prodané vody spotebitelm s instalovanými vodomry Ztráty vody ve vodovodní síti Provozní náklady na m Úrove ištní odpadních vod Píjmy z vodného a stoného European Water Association (EWA) Pitná voda Odpadní voda Rakouská studie Socioekonomické indikátory a ekonomické nástroje ve vodním hospodáství vybraných zemí Socioekonomické indikátory Ekonomické nástroje vodního hospodáství Struný výet dalších informaních zdroj Evropská komise OECD EUROSTAT...21 Závr...21 Literatura...22

2 Úvod Cílem této studie je popsat pozici eského sektoru vodovod a kanalizací (dále VaK) ve srovnání s vybranými evropskými zemmi. Studie zahrnuje indikátory sledované v rámci dostupných srovnávacích statistik rzných mezinárodních organizací. Analýza je rozdlena do pti ástí. V rámci každé ásti pracují autoi s daty z jiného informaního zdroje a provádjí základní možné komparace. Každý informaní zdroj zahrnuje pehled uritých zemí a soubor rzných indikátor za specifické asové období, takže nebylo možné provést souhrnné srovnání konkrétních zemí bez ohledu na zdroj dat. eská republika je obvykle srovnávána pouze s ostatními novými lenskými zemmi EU, akoliv má v ad ohled smysl porovnávat sektor vodovod a kanalizací v R i s vysplými evropskými zemmi. V ad indikátor se pohybujeme nad evropskými prmry. Cílem zpracované komparaní studie je tedy tento nedostatek odstranit a na základ dostupných dat provést srovnání R v celoevropském kontextu. Tuto snahu velmi komplikuje již zmínná neúplnost a nemožnost srovnání dat. Studie se zamuje na technické a ekonomické aspekty sektoru VaK. Obsahuje i nkolik poznámek k institucionálním otázkám, akoliv komplexní analýza institucionálního zázemí jednotlivých zemí nebyla z prostorových dvod zahrnuta. Národnostní specifika systém VaK lze dohledat v odkazech na pvodní zdroje dat. 2

3 1 Program IB-NET Svtové banky The International Benchmarking Network for Water and Sanitation Utilities (IB-NET) je novou iniciativou Svtové banky, jejímž cílem je podporovat veejný pístup k datm sektor VaK jednotlivých stát. Tyto informace mají napomáhat mezinárodnímu srovnání sektor VaK a k zavádní osvdených postup do praxe mén vysplých ekonomik. Koneným cílem aktivity IB-NET je dosáhnout zvýšení kvality služeb pro konené spotebitele (zejména obyvatelstvo) a zlepšení stavu vodního prostedí. 1 Vytváená databáze Svtové banky zatím dosud neobsahuje údaje za všechny státy. Vtšina dat pochází ze stát Latinské Ameriky, Asie, Afriky a východní Evropy. Pro úely této studie se autoi zamili na evropský prostor a provedli porovnání dostupných dat eské republiky, Chorvatska, u, Maarska, Norska a Rumunska. IB-NET pracuje hlavn s údaji týkajícími se infrastruktury vodárenských spoleností v rzných zemích. Pro každou zemi je zárove k dispozici struný popis obecného institucionálního rámce. Vtšina indikátor sledovaných Svtovou bankou pochází z let Jako pepoítávací penžní jednotka slouží americký dolar. Je dležité poznamenat, že národní data obsažená v IB- NET jsou ve skutenosti prmry za významných podnik VaK. Nejedná se tedy o kompletní data celého sektoru VaK v dané zemi. 1.1 Pístup obyvatelstva k pitné vod a odkanalizování Prvním sledovaným indikátorem je podíl zásobovaných obyvatel pitnou vodou na celkové populaci. Tento podíl pesahuje ve všech zemích 90% a nevykazuje zásadní rozdíly mezi jednotlivými státy. Nejlépe je na tom Maarsko s 99%. V roce 2004 stále existovala v Rumunsku a Maarsku uritá skupina obyvatel, která byla zásobovaná pitnou vodou z veejných odbrných míst (tj. nikoliv pímým napojením domácností na vodovod). V Rumunsku se v roce 2004 jednalo o 8% a v Maarsku o 1% lidí z celkového potu obyvatel zásobovaných pitnou vodou. Podíl tohoto typu dodávky vody se bhem sledovaných let v obou zemích pomalu snižoval. Údaje o napojení obyvatel na veejnou kanalizaní sí vykazují vtší odlišnosti (viz tabulka 1). V roce 2003 dosáhl podíl obyvatel napojených na kanalizaci ve všech sledovaných zemích nejmén 60% z celkového potu obyvatel dané zem. Nejlépe je na tom eská republika, kde toto napojení iní 75%. Údaje o kvalit ištní mstských odpadních vod jsou uvedeny dále (viz. tabulka 13 a 14). Tabulka.1. Napojení obyvatel na kanalizaní sít (%) % 67% n.a. 54% 69% 71% % 67% n.a. 55% 73% 71% % 68% n.a. 57% 75% 72% % 68% n.a. 60% 76% 73% % 68% n.a. 60% 69% 73% 1.2 Výroba a spoteba vody V tabulce. 2 a 3 lze v letech ve vtšin zemí pozorovat snížení výroby a spoteby vody. K nejvýraznjšímu snížení došlo v Rumunsku, kde se výroba vody snížila o 37,6% a její spoteba o 40,7%. V 1 The International Benchmarking Network for Water and Sanitation Utilities (IB-NET). [online] 3

4 Chorvatsku a Maarsku došlo ke snížení výroby vody o tém 7% a v eské republice o 9,5%. Spoteba vody se v eské republice bhem sledovaných pti let snížila o 4,8%. V nkterých zemích (R, Rumunsko) výraznji poklesla výroba vody než její spoteba. To bylo zpsobeno pedevším souasným snížením ztrát vody ve vodovodních sítích (viz tabulka 5). Tabulka.2. Výroba vody (v litrech na osobu a den) n.a Graf 1. Výroba vody litry na osobu a den R Chorvatsko V zemích stední a východní Evropy (R, Maarsku, Chorvatsku a Rumunsku) byl všeobecný pokles spoteby vody v letech zpsoben zavedením rzných druh ekonomických opatení a kontrolních nástroj, jako nap. instalace vodomr u spotebitel (viz kapitola 1.3), investice do kanalizaní sít a OV a následné zvýšení plateb za vodné a stoné aj. V R a Maarsku se nkteí velkoodbratelé rozhodli pejít na samozásobení z vlastních zdroj vody. eští experti odhadují, že spoteba vody na osobu a den již dosáhla hygienického minima, takže další pokles není pravdpodobný ani pi dalším zvýšení cen. 4

5 Tabulka.3. Spoteba vody (v litrech na osobu a den) n.a n.a n.a Podíl prodané vody spotebitelm s instalovanými vodomry Objem prodané vody, jejíž spoteba je pímo mena u spotebitel, dosáhl alespo 82% ve všech sledovaných zemích, krom u, kde bylo v roce 2003 meno u zákazník pouze 42% odbr. Nejvyššího podílu dosahuje eská republika (100%). Nejvtší nárst mené spoteby vody zaznamenalo v letech Rumunsko, ímž lze vysvtlit i výrazné snížení spoteby vody v této zemi. Tabulka.4. Podíl prodané vody spotebitelm s instalovanými vodomry (%) % 82% 39% 93% n.a. 76% % 82% 40% 95% n.a. 81% % 82% 41% 96% n.a. 84% % 82% 42% 95% n.a. 87% % 82% n.a. 96% n.a. 88% 1.4 Ztráty vody ve vodovodní síti Ztráty vody ve vodovodní síti pedstavují objem vyrobené pitné vody, která se pi dodávce spotebitelm ztratí v dsledku technických závad na potrubí, prsak, poruch na vodomrech apod. Indikátor je vyjáden na 1 km vodovodní sít a den. Nejvyšší ztráty vody ve vodovodní síti vykazuje opt Rumunsko (69,9 m 3 na km a den v roce 2004). Snížení hodnoty tohoto indikátoru mže být zpsobeno rekonstrukcemi vodovod, zlepšením opatení proti krádežím vody a zavedením lepšího monitoringu. V relativních íslech dosáhlo nejvtšího zlepšení Rumunsko, kde se ztráty vody v letech snížily o 36%. V eské republice došlo ke snížení o 3,2%, v Chorvatsku o 7% a Maarsku o 3,3%. Naopak v Norsku a Anglii a u se ztráty vody bhem sledovaného období zvýšily. 5

6 Tabulka.5. Ztráty vody ve vodovodní síti (m 3 /km/den) ,6 14,5 7,1 9,2 n.a. 108, ,8 14,2 7,4 9,3 n.a. 103, ,8 12,6 7,5 10,0 15,5 93, ,5 14,4 7,5 10,7 20,2 82, ,6 13,1 n.a. 8,9 22,3 69,9 Graf 2. Ztráty vody 120,0 100,0 m3/km/den 80,0 60,0 40, ,0 - R Chorvatsko 1.5 Provozní náklady na m 3 Tabulka 6 obsahuje celkové provozní náklady zásobování pitnou vodou a odkanalizování na m 3. Na první pohled je patrný velký rozdíl mezi nízkými provozními náklady v Rumunsku a Chorvatsku (0,36$ a 0,57$ v roce 2004) a pomrn vysokými provozními náklady v eské republice (1,03$) a Maarsku (0,83$). V letech 2000 a 2004 se celkové provozní náklady na prodaný m 3 ve všech tyech zkoumaných zemích stední a východní Evropy zvýšily nejmén o 42%. Nejvyšší jednotkové provozní náklady vykazuje Norsko. 6

7 Tabulka.6. Jednotkové provozní náklady zásobování pitnou vodou a odkanalizování ($/prodaný m 3 ) 2000 $ 0,65 $ 0,40 n.a. $ 0,40 n.a. $ 0, $ 0,67 $ 0,41 n.a. $ 0,44 n.a. $ 0, $ 0,76 $ 0,45 $ 0,40 $ 0,55 $ 1,07 $ 0, $ 0,90 $ 0,50 $ 0,45 $ 0,67 $ 1,19 $ 0, $ 1,03 $ 0,57 n.a. $ 0,83 $ 1,30 $ 0,36 Tabulka 7 ukazuje jednotkové provozní náklady pouze pro zásobování pitnou vodou, které obvykle pedstavují více než polovinu celkových jednotkových provozních náklad (od 54% v eské republice do 67% v Rumunsku v roce 2004). V letech se podíl tchto provozních náklad na vodu snížil ve všech zemích stední a východní Evropy, což znamená, že náklady na odkanalizování se relativn zvyšovaly. Píinou tohoto vývoje mže být stále se zvyšující tlak na výstavbu a rekonstrukci kanalizací a OV, kde jsou instalovány lepší technologie ištní. Nové investice zvyšují i náklady na provoz. Podíl jednotkových provozních náklad na poskytování pitné vody se bhem sledovaných pti let zvýšil o 4% v eské republice a Maarsku a o 7-8% v Chorvatsku a Rumunsku. Tabulka.7. Jednotkové provozní náklady pouze zásobování pitnou vodou ($/prodaný m 3 ) 2000 $ 0,38 $ 0,29 $ 0,33 $ 0,27 n.a. $ 0, $ 0,39 $ 0,27 $ 0,31 $ 0,30 n.a. $ 0, $ 0,43 $ 0,29 $ 0,32 $ 0,37 $ 0,78 $ 0, $ 0,51 $ 0,34 $ 0,34 $ 0,45 $ 0,74 $ 0, $ 0,56 $ 0,37 n.a. $ 0,53 $ 0,80 $ 0,24 Personální náklady jsou zpravidla hlavní složkou provozních náklad. V roce 2004 se jejich hodnoty tém ve všech zemích pohybovaly mezi 35% a 39% celkových provozních náklad. Výjimkou byla eská republika, kde tvoí personální náklady pouze 12% celkových provozních náklad. 7

8 Tabulka.8. Personální náklady vs. celkové provozní náklady ( %) % 28% 19% 42% n.a. 27% % 30% 19% 41% n.a. 30% % 35% 19% 42% 40% 31% % 36% 19% 36% 39% 35% % 38% n.a. 35% 39% 35% V databázi IB-NET jsou sledovány dva indikátory nabízející srovnání efektivnosti práce v podnicích VaK. První indikátor ukazuje relativní množství pracovník na 1000 vodovodních a kanalizaních pípojek (tabulka 9). Zde je opt patrná jistá nevýhoda Rumunska, kde je na 1000 pípojek zamstnáno asi 13 osob, zatímco v Maarsku to bylo v roce 2004 pouze 5,4 osob a v R 8,3 osob. Ve všech zemích se poet zamstnanc na 1000 pípojek snižoval. Pípojka se obvykle definuje jako ta ást vodovodní nebo kanalizaní sít, která pivádí/odvádí vodu pímo do/od nemovitosti zákazníka. Jedno pipojení k vodovodu nebo kanalizaci se obvykle vztahuje k jedné budov. Poet domácností pipojených na sít neodpovídá potu pípojek, jelikož bytové domy mají obvykle pouze jednu pípojku. Tabulka.9. Poet zamstnanc na 1000 vodovodních a kanalizaních pípojek ,1 7,0 n.a. 6,7 n.a. 20, ,6 6,9 n.a. 6,3 n.a. 18, ,2 6,8 n.a. 5,8 n.a. 16, ,8 6,7 n.a. 5,6 n.a. 14, ,3 6,6 n.a. 5,4 n.a. 13,3 Druhý indikátor pepoítává pracovníky na 1000 pipojených obyvatel na vodovodní a kanalizaní sít (tabulka 10). Výsledky se zdají být více homogenní než u pedchozího indikátoru. U tohoto indikátoru jsou eliminovány možné rozdíly v chápání pojmu pípojka mezi jednotlivými státy. 8

9 Tabulka.10. Poet zamstnanc na 1000 pipojených obyvatel ,2 1,6 n.a. 1,6 n.a. 1, ,1 1,5 n.a. 1,6 n.a. 1, ,1 1,5 n.a. 1,5 n.a. 1, ,1 1,5 n.a. 1,5 n.a. 1, ,1 1,6 n.a. 1,4 n.a. 1,6 Tabulka 11 se obsahuje podíl náklad na elektrickou energii v celkových jednotkových provozních nákladech. Tento podíl je nejnižší v eské republice (náklady na energii byly v roce 2004 jen 6%). Podíl náklad na elektrickou energii se pomalu snižuje, akoli ceny elektiny v ase rostou. Nejvyšší relativní náklady na energii má Rumunsko (17%). Tabulka.11. Náklady na elektrickou energii vs. celkové provozní náklady (%) % 7% 13% 12% n.a. 25% % 7% 13% 11% n.a. 21% % 7% 13% 11% n.a. 22% % 7% 13% 12% n.a. 20% % 7% n.a. 9% n.a. 17% Poslední indikátor týkající se náklad ukazuje míru využívání dodavatelských služeb podniky VaK. Nejvtší podíl (19% a více) byl dosažen ve všech sledovaných letech v Chorvatsku. Z porovnání vývoje podílu náklad na dodavatelské služby s vývojem relativního potu zamstnanc (tabulka 10) nelze vyvodit žádné konkrétní závry tj. není potvrzena hypotéza, že pokles relativního potu zamstnanc zpsobuje nárst využívání dodavatelských služeb. 9

10 Tabulka.12. Dodavatelské služby vs. celkové provozní náklady % 19% 15% 7% n.a. 7% % 20% 15% 8% n.a. 7% % 20% 15% 7% n.a. 8% % 21% 15% 8% n.a. 9% % 19% n.a. 8% n.a. 11% 1.6 Úrove ištní odpadních vod Podíly v tabulce 13 a 14 ukazují míru ištní odpadních vod, které jsou následn vypouštny do vod povrchových. Nejvtší podíl primárn ištných odpadních vod na celkovém množství vypouštných odpadních vod má Rumunsko (98% v roce 2004). Primární ištní znamená pedevším mechanické peištní odpadních vod (tj. odstranní materiál rozptýlených ve vod). Tabulka.13. Podíl alespo primárního ištní (% z vypouštných odpadních vod celkem) % 13% 95% 60% n.a. 98% % 12% 97% 87% n.a. 98% % 11% 98% 83% n.a. 98% % 13% 98% 77% n.a. 98% % 54% n.a. 80% n.a. 98% Porovnáváme-li podíl sekundárního (biologického) ištní, je situace mírn odlišná. Nejlepších výsledk dosahuje eská republika, kde tento podíl v roce 2004 dosahuje 95% z celkového objemu vypouštné odpadní vody. Tohoto vysokého podílu bylo dosaženo proto, že data IB-NET za R zahrnují hlavn vtší podniky VaK, které jsou již vybaveny OV s vyšší úrovní ištní. V Maarsku práv probíhá rozsáhlá výstavba OV pro hlavní msto Budapeš. Až bude zprovoznna, podíl sekundárn ištných odpadních vod se také piblíží 90%. Nejhorší situace je v Chorvatsku (pouze 1% odpadní vody je biologicky ištno). Smrnice EU požadují, aby v definovaných citlivých územích byla na OV instalována terciární úrove ištní odpadních vod (tj. odstranní dusinan a fosforu). Implementací smrnice. 91/271/EHS bylo celé území eské republiky vyhlášeno citlivou zónou. Bohužel údaje o podílu terciárního ištní nejsou v databázi IB-NET k dispozici (více informací viz kapitola 2). 10

11 Tabulka.14. Podíl alespo sekundárního ištní (% z vypouštných odpadních vod celkem) % 1% 92% 58% n.a. 79% % 1% 96% 49% n.a. 72% % 1% 98% 52% n.a. 70% % 1% 98% 61% n.a. 88% % 1% n.a. 59% n.a. 88% 1.7 Píjmy z vodného a stoného Poslední kategorie IB-NET indikátor nabízí porovnání píjm za prodaný m 3 vody a odpadní vody. Tato ástka je uvedena v msíních ekvivalentech a odráží celkové fakturované ástky, které zákazníci za služby zaplatili. Nejvyšší píjmy z dodávek pitné vody a odkanalizování plynou spolenostem VaK v Rumunsku (12$ za m 3 v roce 2004). V Norsku a Anglii a u píjmy jen o málo pevyšují dva dolary. Je obtížné vysvtlit tak velké rozdíly v píjmech za m 3 v jednotlivých zemích, protože tvorba cen a regulace ji provázející se v jednotlivých zemích liší. Celkové píjmy spolenosti dále ovlivuje ada faktor. Drahou vodu v Rumunsku lze vysvtlit velkým množstvím ztrát ve vodovodní síti (viz tabulka. 5), což zvyšuje náklady na poskytování služby. Další analýzu cen lze nalézt v kapitole 5 této studie. Tabulka.15. Prmrné píjmy za vodu a odpadní vodu (US$/m 3 prodané vody a odpadní vody) rok R Chorvatsko 2000 $ 0,71 $ 0,50 n.a. $ 0,38 n.a. $ 9, $ 0,78 $ 0,50 n.a. $ 0,44 n.a. $ 8, $ 0,97 $ 0,59 $ 1,91 $ 0,53 $ 2,36 $ 8, $ 1,18 $ 0,69 $ 2,14 $ 0,64 $ 2,47 $ 9, $ 1,37 $ 0,87 n.a. $ 0,75 $ 2,56 $12,00 Graf 3 ukazuje porovnání prmrných píjm na m 3 z roku 2003 s jednotkovými provozními náklady (tabulka 6). Všeobecn platí, že píjmy by mly pevyšovat provozní náklady, což není pípad Maarska. V eské republice tvoí nevelký rozdíl mezi píjmy a náklady pimený zisk. Rozdíly mezi píjmy a provozními náklady mohou být zpsobeny existencí investiních náklad, které mohou, ale nemusí být zahrnuty v provozních nákladech (závisí to zpsobu regulace sektoru VaK). V eské republice je v provozních nákladech zahrnuta pouze malá ást investiních náklad (ve form odpis majetku). Vtšina investic je dotována z veejných zdroj. 11

12 Graf 3. Provozní náklady vs. píjmy (voda a odpadní voda) $12,00 $10,00 US $/ m3 prodané vody $8,00 $6,00 $4,00 $2,00 Jednotkové provozní náklady Prmrný píjem $- R Chorvatsko 12

13 2 European Water Association (EWA) European Water Association (EWA) je nevládní organizace zabývající se správou a zlepšováním stavu vodních zdroj. EWA sdružuje 22 evropských národních asociací 2 zastupujících technické odborníky a konzultanty, a dalších 14 firem a podnik. Použitá roenka EWA 3 zahrnuje innosti organizace v letech 2004/2005. Zárove obsahuje seznam indikátor za vtšinu evropských zemí, které se týkají poskytování pitné vody a odkanalizování obyvatelstva. Souhrn indikátor obsahují tabulky 16 a 17. Data za jednotlivé zem nejsou píliš homogenní. Vtšinou jsou zaznamenány údaje z období , ale je nkolik pípad, kdy se data pohybují v rozmezí let 1995 a Navzdory této komplikaci je stále možné provést uritá srovnání R a dalších evropských stát. Do statistik EWA byly v následujících tabulkách pro srovnání doplnny nkteré údaje z IB-NET. 2.1 Pitná voda V roce 2003 mla nejvtší podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou Francie (99%). V R to bylo 92% a nejmenší podíl byl zjištn v Estonsku (77%). Spoteba pitné vody v litrech na osobu a den byla nejvyšší v eské republice (201 litr). Estonsko mlo velmi nízkou spotebu jen 100 litr vody na osobu a den. Tabulka 16 také obsahuje informace o zdrojích pitné vody. Tabulka.16. Pitná voda! " # $ % & '! " ( % ) * + # # Zdroj: EWA European Water Association. Yearbook 2005 (1) Zdroj: IB-NET 2 leny EWA jsou Rakousko, Belgie, eská republika, Estonsko, Finsko, Francie, Nmecko, Maarsko, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Holandsko, Norsko, Portugalsko, Srbsko a erná Hora, Slovinsko, Španlsko, Švýcarsko, Ukrajina a Velká Británie. 3 European Water Association. Annual Report [online] 13

14 2.2 Odpadní voda Nejnižší podíl odkanalizovaných obyvatel se v roce 2003 nacházel v Maarsku (59%). Nmecko a Holandsko mly na kanalizaci pipojeno více než 95% obyvatel, zatímco Estonsko a eská republika uvádly 72%, resp. 76%. Úrove ištní odpadních vod (primární, sekundární, terciární) je uvedena v posledních tech sloupcích tabulky 17. Nejvyšší úrove ištní odpadních vod je v Rakousku, Nmecku a Holandsku, kde vtšina odpadní vody prochází terciární úpravou. Tabulka.17. Odpadní voda, -. $! / 0 $, 1, 2, 1, 2,, % %# % & % % % " # # $ % % ' ( ) * (! % % % % % # % % % % % % $ % % % % % % % % % % % % % & ' % % % % % % ( % % % % % % % # # % % % % + ( * ( % % ) # # % % % % % * + # # % % % % % Zdroj: EWA European Water Association. Yearbook 2005 (1) Zdroj: IB-NET 14

15 3 Rakouská studie Studie 4 Rakouského svazu obcí a mst z roku 2002 obsahuje data z Rakouska, u, Francie, Nmecka a Holandska. Byla vytvoena jako soubor pípadových studií pro každou z výše jmenovaných zemí. Analýza obsahuje následující indikátory: množství, kvalitu a typ využívaných vodních zdroj; národní legislativu a zpsob správy vodních zdroj, financování a strukturu náklad vodního hospodáství; trh s vodou; vnitní strukturu podnik VaK; cenový systém a míru ochrany životního prostedí. Pro úely této studie jsme vybrali data, která korespondují s obsahem databáze IB-NET. Lze tak provést další porovnání eské republiky s Rakouskem, Holandskem a Francií. Proto jsme do následujících tabulek doplnili informace o eské republice ze zdroj IB-NET. Tab. 18 ukazuje podíl ztrát vody ve vodovodních sítích v jednotlivých letech. Pro rok 2000 je tento údaj nejpíznivjší pro Holandsko (absolutní ztráty vody jsou vyjádeny jako rozdíl mezi výrobou a spotebou vody). eská republika a Anglie evidovaly ve stejném roce pes 20% ztrát vody. Tabulka.18. Ztráty vody ve vodovodní síti ( %) Zem Rok Ztráty ve vodovodní síti % Rakousko ,5 1999/ ,0 Francie ,0 Holandsko 1999/2000 6,0 eská republika 1) ,0 Zdroj: Oesterreichischer Staedtebund. Internationaler Vergleich der Siedlungswasserwirtschaft (1) Zdroj: IB-NET Tabulka 19 ukazuje podíl obyvatelstva napojeného na veejnou kanalizaci v roce 1997 a Nejvyšší podíl vykazovalo Holandsko (97,4%). V roce 2000 byl podíl odkanalizovaných obyvatel v eské republice obdobný jako ve Francii. Tabulka.19. Podíl obyvatel napojených na veejnou kanalizaci Zem Rok Pokrytí kanalizací % Rakousko , ,0 Francie ,0 Nmecko ,6 Holandsko ,4 eská republika (1) ,0 Zdroj: Oesterreichischer Staedtebund. Internationaler Vergleich der Siedlungswasserwirtschaft (1) Zdroj: IB-NET 4 Oesterreichischer Staedtebund. Internationaler Vergleich der Siedlungswasserwirtschaft [online] 15

16 4 Socioekonomické indikátory a ekonomické nástroje ve vodním hospodáství vybraných zemí V následující ásti uvádíme nkteré základní socioekonomické a ekonomické indikátory, které jsou k dispozici pedevším v databázích EUROSTATu a dalších souvisejících informaních zdrojích Socioekonomické indikátory Následující tabulka zahrnuje nkteré indikátory, které umožují vytvoit si detailnjší pedstavy o fungování sektor VaK v jednotlivých státech. Data o hustot osídlení objasují charakter infrastruktury. HDP na obyvatele, komparativní cenové hladiny a míra inflace ilustrují kupní sílu obyvatel. V zemích stední a východní Evropy je stále patrná nižší hodnota HDP na obyvatele než ve vysplých evropských zemích. Tabulka.20. Socioekonomické indikátory. Zem Rok Celková populace/ mil. obyvatel Hustota populace/ obyvatelé na km 2 HDP na obyvatele (1) Komparativní cenové hladiny (2) Míra inflace Rakousko ,10 98,50 120,30 105,70 1,3 Dánsko ,40 125,10 120,80 138,80 2,0 Chorvatsko ,44 79,20 46,70 55,30 n.a. eská ,20 132,10 67,70 55,50-0,1 republika Estonsko ,36 32,00 48,20 63,20 1,4 Francie ,00 110,00 111,60 105,80 2,2 Nmecko ,60 231,20 108,20 108,70 1,0 Maarsko ,15 190,00 59,20 59,00 4,7 Itálie ,30 195,20 107,70 102,30 2,8 Holandsko ,20 480,00 124,60 106,60 2,2 Norsko ,52 13,94 164,50 145,20 2,0 Rumunsko ,83 94,00 34,70 41,50 15,3 Slovinsko ,90 99,00 75,90 77,90 5,7 Španlsko ,60 83,00 97,20 86,50 3,1 V. Británie ,40 244,00 116,00 103,80 1,4 (1) HDP na obyvatele ve standardech kupní síly (Purchasing Power Standards PPS), (EU-25 = 100) (2) Komparativní cenové hladiny konené spoteby domácností vetn nepímých daní (EU-25 = 100) Zdroj: EUROSTAT 5 Další zdroje informací k tomuto tématu zahrnují: European Commission DG Environment. Water pricing in selected Accession Countries to the European Union, current policies and trends. Final Report 2000; European Environment Agency. Selected indicators;improving Water Management. Experiences from OECD Countries. OECD IWA Paris, 2003 ; Kraemer, Piotrowski. Comparison of Water Prices in Europe. Centre for International and European environmental Research. Berlin

17 4.2 Ekonomické nástroje vodního hospodáství Ekonomickými nástroji politiky životního prostedí ve vodním hospodáství jsou hlavn poplatky za vypouštní odpadní vody a poplatky za erpání povrchové a spodní vody. Uvedené sazby ovlivují míru ochrany pírodních zdroj a jejich výše mže být ovlivnna i sociálními a dalšími hledisky. Odlišnost zpsob konstrukce cen vodného a stoného v každé zemi ztžuje srovnání výše jednotlivých sazeb. Pi porovnávání cen je také teba vzít v úvahu kupní sílu obyvatel (viz tabulka 20). Nap. v eské republice a Dánsku jsou v absolutních íslech ceny vodného a stoného tém stejné, ale výrazn se liší ekonomická úrove obou zemí (vezme-li se v úvahu HDP na obyvatele). Výši poplatk a cen ovlivuje také jejich úel, který mže být spíše ekonomický nebo spíše politický. Nap. v Dánsku a Holandsku jsou poplatky nastaveny tak, aby bylo dosaženo vysoké míry ochrany vodních zdroj. Ve Francii a Nmecku slouží poplatky za odbr vody k pokrytí administrativních náklad státních správc vodních tok. 17

18

19 Tabulka.21. Vybrané ekonomické nástroje vodního hospodáství v Evrop # * # * # * 56 9: ; < 5# * 56 0 = 8 / <! %, -. /0 '( 1 ( 2 %%, -. /0 '%%, -. 0 '3 4 % %% % " 5 ( 2 7 >?? 6 %, -. /'( 1 ( 2 %%, -. /0 '%%, -. /0 0 " 6 " 5! % %#% 3 # " 6 ( +: ( ( 4:2 :; ;! (! 2 : "!" 5!!2 2!" 5 2 # >??? % %% %% ( '! $ >?? 6 % % >?? 6, -. +!' ( ) <0 = > 7 % 0 '3 4%0!'!### % % % %% 2 3 ; 2 (!3 ( 0 :2 #5 ( # 6 ': 3 )!; ( : 1 " %3!3 ; ( ( 4:2 6!!; 2 % ;!1! 2 + ' ( 4 1 (!! +( ( +:4%!:' 2 % ( ( '+:; 2 " : * 3 4: +( ) ( : 1 5!:' 3 5!' 19

20 # * # * # * 56 9: ; < 5# * 56 0 = 8 / < & ' >?? 6 % %% ( '! : % ( >?? > $( )!; % % % % " 6 ( +:!1 :; * ( 1 ( :; ;! ( 4:2 (! 2 $ >?? A % % ) B C C D % 0 EF % %% ( 6 +: :!! 2 +( ) ( : 1 5!:' 3 5!' Zdroje: (1) European Commission DG Environment. Water pricing in selected Accession Countries to the European Union, current policies and trends. Final Report 2000; (2) European Environment Agency. Selected indicators; Improving Water Management. Experiences from OECD Countries. OECD IWA Paris, 2003; (3) Kraemer, Piotrowski. Comparison of Water Prices in Europe. Centre for International and European environmental Research. Berlin

21 5 Struný výet dalších informaních zdroj 5.1 Evropská komise V roce 2000 vydalo Generální editelství Evropské komise životního prostedí detailní zprávu Water pricing in selected Accession Countries to the European Union (current policies and trends) o systémech poplatk a cen ve vodním hospodáství v deseti zemích stední a východní Evropy vetn eské republiky. Studie je rozdlena do tí ásti: voda pro domácnosti, prmysl a v zemdlství. Pokrývá také další indikátory týkající se obecných témat vodního hospodáství. Obsah zprávy je pro naši srovnávací analýzu relevantní, ale data nejsou aktuální. 5.2 OECD V roce 2003 vydala International Water Association zprávu Improving Water Management 6 popisující nedávné zkušenosti ze zemí OECD. Zpráva se dotýká globálních témat jako je nedostatek vody, kvalita vody a trhy s vodou. Data pro jednotlivé zem OECD asto nejsou kompletní a jsou prezentována pouze ve form graf. Informace o eské republice se týkají zejména rozšiování a zlepšování infrastruktury, zmn a vysokých rozdíl cen vodného a stoného v letech , snížení spoteby vody a institucionálního uspoádání vodního hospodáství. 5.3 EUROSTAT EUROSTAT 7 je nejvtší databází rzných indikátor ze všech evropských zemích. Témata související s vodou lze nalézt v sekci Environment and Energy. Jde o údaje o odbru vody, využívání vody, spoteb a ištní odpadních vod. Nkteré z tchto údaj jsou uvedeny v tabulce 20. Závr Úelem této struné analýzy bylo porovnat situaci eského sektoru VaK s dalšími evropskými zemmi. Vývoj tohoto sektoru v eské republice je asto uvádn v kontextu zemí stední a východní Evropy, akoli by vzhledem k ad charakteristik ml být spíše porovnáván se systémy vysplých evropských zemí. Ze statistik je patrné úsilí eské republiky o zlepšení a stabilizaci sektoru VaK, který vykazuje vysokou úrove zásobování obyvatelstva pitnou vodou a zvyšující se úrove ištní odpadní vody pi relativn nízkých nákladech. Z uvedených indikátor (pedevším z databáze IB-NET) je zejmý obdobný postup zmn v Maarsku a eské republice. Mezi tmito dvma zemmi existuje velký potenciál pro výmnu informací. Na druhé stran v Norsku a Anglii a u byl asto pozorován opaný trend ve vývoji indikátor než v zemích stední a východní Evropy nap. spoteba vody je v tchto státech stabilní nebo se zvyšuje, ztráty vody ve vodovodních sítích rostou atd. A konen Rumunsko z vtšiny mezinárodního srovnání vycházelo jako specifický píklad transformující se postsocialistické ekonomiky, kterou v rámci sektoru VaK eká ješt mnoho významných úkol. Pi hledání dostupných dat pro porovnání sektor VaK jednotlivých zemí naráželi autoi studie na adu problém. Vtšina statistik nezahrnuje všechny evropské zem, údaje nejsou úplné a asto pocházejí z rzných asových období. Krom toho je teba uvedená data interpretovat opatrn, jelikož konstrukce podobných indikátor je nkdy rozdílná. Porovnání obsažená v této studii, jakož i pehled dalších relevantních pramen mohou sloužit jako východisko pro hlubší analýzu sektor VaK v evropském kontextu. 6 Improving Water Management. OECD [online] 7 Eurostat [online] 21

22 Literatura Amand, Montgomery. Water indicators and data needs: Revision of the joint oecd/eurostat questionnaire On water resources, abstraction and use. Conference of european statisticians Eurostat. Ottawa European Commission DG Environment. Water pricing in selected Accession Countries to the European Union, current policies and trends. Final Report European Environment Agency. Vybrané indikátory. [online] European Water Association. Annual Report EUROSTAT. Vybrané indikátory. [online] Improving Water Management. Experiences from OECD Countries. OECD IWA Paris, Kraemer, Piotrowski. Comparison of Water Prices in Europe. Centre for International and European environmental Research. Berlin Oesterreichischer Staedtebund. Internationaler Vergleich der Siedlungswasserwirtschaft The International Benchmarking Network for Water and Sanitation Utilities (IB-NET) Vybrané indikátory. [online] O IREASu IREAS, Institut pro strukturální politiku, o. p. s., je nevládní nezisková organizace, která si klade za cíl analyzovat a rozvíjet v eské republice podmínky pro pizpsobení se strukturálním zmnám v kontextu mezinárodního vývoje. Zamuje se na regionální, hospodáskou, zemdlskou a sociální politiku i politiku životního prostedí jako základní smry strukturální politiky. IREAS spolupracuje s odborníky z veejných institucí i soukromých podnik. Vytváí podmínky pro interdisciplinární spolupráci odborník psobících na vysokých i stedních školách, na vdeckých, výzkumných a odborných pracovištích, ve veejné správ, v neziskových organizacích. Do ešených projekt jsou intenzivn zapojováni studenti doktorského i magisterského studia Vysoké školy ekonomické i jiných vysokých škol. Zaínající vdetí pracovníci a studenti tak mají možnost získat zkušenosti s ešením nejen tuzemských, ale zejména mezinárodních projekt. Více informací je k dispozici na Kontaktní osobou pro oblast vodního hospodáství je Ing. Lenka amrová, 22

OECD Regions at a Glance. Translated title. Prvodce tenáe. Summary in Czech. Pehled v eském jazyce. Pro Struný pohled na regiony OECD?

OECD Regions at a Glance. Translated title. Prvodce tenáe. Summary in Czech. Pehled v eském jazyce. Pro Struný pohled na regiony OECD? OECD Regions at a Glance Summary in Czech Translated title Pehled v eském jazyce Pro Struný pohled na regiony OECD? Prvodce tenáe V posledních letech se do politického programu mnoha zemí OECD vrátila

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 9. 2013 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Úvodník. Globalizace: výzva a ešení

Úvodník. Globalizace: výzva a ešení OECD Employment Outlook 2005 Edition Summary in Czech Výhled zamstnanosti v zemích OECD vydání 2005 Pehled v eském jazyce Úvodník Globalizace: výzva a ešení John P. Martin editel zamstnanosti, práce a

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 8. 2014 19 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.18 Studie. 18 Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství o.p.s. SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav 1 Studie. 18 1. Úvod do problematiky BOZP, 2. souasný stav a specifika odvtví zemdlství v návaznosti

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

eská spoitelna zvýhoduje aktivní klienty a snižuje sazbu hypoték

eská spoitelna zvýhoduje aktivní klienty a snižuje sazbu hypoték eská spoitelna zvýhoduje aktivní klienty a snižuje sazbu hypoték Martin Techman, editel úseku rozvoje obchodu eské spoitelny David Navrátil, hlavní ekonom eské spoitelny Praha 16. srpna 2010 Program 1.

Více

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Jaroslav Šmarda, smarda@vema.cz Vema, a. s., www.vema.cz Abstrakt Spolenost Vema patí mezi pední dodavatele informaních systém v eské a Slovenské republice.

Více

! " " # ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0, " &

!   # ( '&! )'& #!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0,  & ! " " # $!%& '& ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - $!%& &./,,*% 0, *+& 1"% " & Úvod... 3 Metodologie sbru dat k vyhodnocení tezí a ke zpracování analýzy... 5 Analýza dokumentu... 5 Dotazník... 6 ízené

Více

Výdaje na základní výzkum

Výdaje na základní výzkum Sekretariát Rady pro výzkum, vývoj a inovace Výdaje na základní výzkum celkové, v sektoru vládním (státním), podnikatelském a v sektoru vysokých škol Mezinárodní porovnání říjen 2009 ÚVOD 1) Cílem následujících

Více

Zbytky zákaznického materiálu

Zbytky zákaznického materiálu Autoi: V Plzni 31.08.2010 Obsah ZBYTKOVÝ MATERIÁL... 3 1.1 Materiálová žádanka na peskladnní zbytk... 3 1.2 Skenování zbytk... 7 1.3 Vývozy zbytk ze skladu/makulatura... 7 2 1 Zbytkový materiál V souvislosti

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 16. 7. 2009 35 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Legislativa pro obnovitelné zdroje energie pednáška pro mezinárodní konferenci

Legislativa pro obnovitelné zdroje energie pednáška pro mezinárodní konferenci Legislativa pro obnovitelné zdroje energie pednáška pro mezinárodní konferenci Praktická využitelnost obnovitelných zdroj energie,konané v Dín 15.ervna 2005 Osnova pednášky : 1. Legislativní rámec a správní

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

Sbírka zahrnuje základní autory, výbr nejdležitjších prací a spektrum názor Dsledn udržována

Sbírka zahrnuje základní autory, výbr nejdležitjších prací a spektrum názor Dsledn udržována METODA KONSPEKTU Základní informace Kódy úrovn fond Kódy jazyk Indikátory ochrany fondu Základní informace Umožuje souborný popis (charakteristiku) fondu urité knihovny (skupiny knihoven) bez podrobných

Více

Hrubý domácí produkt v členských zemích EU, výdaje na zdravotnictví v zemích EU a zdroje jejich financování

Hrubý domácí produkt v členských zemích EU, výdaje na zdravotnictví v zemích EU a zdroje jejich financování Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1.10.2004 59 Hrubý domácí produkt v členských zemích EU, výdaje na zdravotnictví v zemích EU a zdroje jejich financování

Více

VÝRONÍ ZPRÁVA ZA ROK 2006: CENY DROG KLESAJÍ, POET ZÁCHYT STOUPÁ Drogy v Evrop jsou nyní levnjší než kdy pedtím

VÝRONÍ ZPRÁVA ZA ROK 2006: CENY DROG KLESAJÍ, POET ZÁCHYT STOUPÁ Drogy v Evrop jsou nyní levnjší než kdy pedtím VÝRONÍ ZPRÁVA ZA ROK 2006: CENY DROG KLESAJÍ, POET ZÁCHYT STOUPÁ Drogy v Evrop jsou nyní levnjší než kdy pedtím (23.11.2006, LISABON) Ceny nelegálních drog prodávaných na evropských ulicích v posledních

Více

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Studie. 5 : Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvtvích

Více

Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad

Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad Tomáš Ferdan, Martin Pavlas Vysoké uení technické v Brn, Fakulta strojního inženýrství, Ústav procesního a ekologického inženýrství, Technická

Více

Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová

Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová Akoli transformace ekonomiky, politiky a spolenosti probíhá již více než patnáct let, sídelní systém a prostorová redistribuce obyvatelstva

Více

M S T S K Ý Ú A D V I Z O V I C E odbor životního prostedí

M S T S K Ý Ú A D V I Z O V I C E odbor životního prostedí M S T S K Ý Ú A D V I Z O V I C E odbor životního prostedí Masarykovo nám. 1007, 763 12 Vizovice íslo jednací : MUVIZ 010573/2009 ZP-EJ Spisová znaka : MUVIZ 003267/2009 VYIZUJE: Ing. Eva Jelénková TEL.:

Více

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA )

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) PRACOVNÍ PEKLAD PRO POTEBY BA 01/08/2005 EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) Tato Úmluva byla sjednána mezi Evropskými

Více

CH L U M S V A T É M A Í. Usnesení. Z 5. Veejného zasedání obecního zastupitelstva Chlumu Svaté Maí konaného dne 3.12.2007

CH L U M S V A T É M A Í. Usnesení. Z 5. Veejného zasedání obecního zastupitelstva Chlumu Svaté Maí konaného dne 3.12.2007 O B E C CH L U M S V A T É M A Í Usnesení Z 5. Veejného zasedání obecního zastupitelstva Chlumu Svaté Maí konaného dne 3.12.2007 Schválený program 1. Kontrola plnní usnesení ze 4.veejného zasedání 2007

Více

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu

Více

STRATEGIE ROZVOJE OBCE POLERADY

STRATEGIE ROZVOJE OBCE POLERADY STRATEGIE ROZVOJE OBCE POLERADY Vypracovalo zastupitelstvo obce Polerady Dne 23. 3. 2007 Obsah 1. Úvod 2. Hlavní zámry obce Polerady 3. Rozbor souasné situace Obyvatelstvo Školská zaízení Sportovišt Zázemí

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 9. 2015 7 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5:

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5: METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU Obchodní zákoník 5: soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží vci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patí podnikateli

Více

Business index České spořitelny

Business index České spořitelny Business index České spořitelny Index vstřícnosti podnikatelského prostředí v EU Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz Praha, 15. listopadu 2012 Co je Business Index České spořitelny?

Více

Zdraví 21 Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R. Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem

Zdraví 21 Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R. Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem Cílem programu je zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R Jde o

Více

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi Podílový fond PLUS komplexní zabezpeení na penzi Aleš Poklop, generálníeditel Penzijního fondu eské spoitelny Martin Burda, generálníeditel Investiní spolenosti eské spoitelny Praha 29. ervna 2010 R potebuje

Více

P l roku s novelou a co bude dál? 11. 12. 10. 2012, Sport-V-Hotel Hrotovice. Novela ZVZ. praktické aspekty vyhlášek

P l roku s novelou a co bude dál? 11. 12. 10. 2012, Sport-V-Hotel Hrotovice. Novela ZVZ. praktické aspekty vyhlášek Pl roku s novelou a co bude dál? 11. 12. 10. 2012, Sport-V-Hotel Hrotovice Novela ZVZ praktické aspekty vyhlášek Odvodnní úelnosti veejné zakázky pro úely pedbného oznámení a) splnním veejné

Více

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 1. 20 1 Souhrn Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě OECD and the European Commission s report on health

Více

Projekt SOL v eské republice

Projekt SOL v eské republice Projekt SOL v eské republice Úvod Bezpenost silniního provozu, ochrana zdraví a ochrana životního prostedí mají jeden významný spolený prvek, jejich základem je zodpovdný pístup každého z nás k sob samému

Více

Jak v R využíváme slunení energii. Doc.Ing. Karel Brož, CSc.

Jak v R využíváme slunení energii. Doc.Ing. Karel Brož, CSc. Jak v R využíváme slunení energii Doc.Ing. Karel Brož, CSc. Dnes tžíme na našem území pouze uhlí a zásoby tohoto fosilního paliva byly vymezeny na následujících 30 rok. Potom budeme nuceni veškerá paliva

Více

ORGÁNY SPOLENOSTI. - Pedstavenstvo. - Dozorí rada. - Management

ORGÁNY SPOLENOSTI. - Pedstavenstvo. - Dozorí rada. - Management VÝRONÍ ZPRÁVA SPOLENOSTI KM-PRONA, A.S. ZA ROK 2005 PROFIL SPOLENOSTI Akciová spolenost KM-PRONA, a.s. byla založena zakladatelskou smlouvou dne 23.7.2003 rozhodnutím jediného akcionáe pana Vladimíra Minaíka

Více

Sítání dopravy na silnici II/432 ul. Hulínská Osvoboditel v Kromíži

Sítání dopravy na silnici II/432 ul. Hulínská Osvoboditel v Kromíži Sítání dopravy na silnici II/432 ul. Hulínská Osvoboditel v Kromíži O B S A H : A. ÚVOD Strana 2 B. PÍPRAVA A PROVEDENÍ PRZKUM 1. Rozdlení území na dopravní oblasti 2 2. Metoda smrového przkumu 3 3. Uzávry

Více

VYUŽITÍ MODULU EXCELENT PRO MANAŽERSKÉ ANALÝZY V APLIKACÍCH VEMA

VYUŽITÍ MODULU EXCELENT PRO MANAŽERSKÉ ANALÝZY V APLIKACÍCH VEMA VYUŽITÍ MODULU EXCELENT PRO MANAŽERSKÉ ANALÝZY V APLIKACÍCH VEMA Ing. Bc. Jaroslav Šmarda Vema, a. s. smarda@vema.cz Abstrakt Ze zkušenosti víme, že nasazení speciálního manažerského informaního systému

Více

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008)

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008) Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008) Jan Vlach Konference: Dokážeme hájit zájmy zaměstnavatelů i zaměstnanců? 9. září 2010, Clarion Congress Hotel

Více

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Reformy zdravotního pojištění v zahraničí Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Financování zdravotnictví Různé modely financování: zdravotní pojištění, národní zdravotní služba (státní

Více

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace UDS Fakturace Modul fakturace výrazn posiluje funknost informaního systému UDS a umožuje bilancování jednotlivých zakázek s ohledem na hodnotu skutených náklad. Navíc optimalizuje vlastní proces fakturace

Více

VYHODNOCENÍ ODCHYLEK A CLEARING TDD V CS OTE JAROSLAV HODÁNEK, OTE A.S.

VYHODNOCENÍ ODCHYLEK A CLEARING TDD V CS OTE JAROSLAV HODÁNEK, OTE A.S. OTE, a.s. VYHODNOCENÍ ODCHYLEK A CLEARING TDD V CS OTE JAROSLAV HODÁNEK, OTE A.S. 16.-17.4.2014 Trendy elektroenergetiky v evropském kontextu, Špindlerv Mlýn Základní innosti OTE 2 Organizování krátkodobého

Více

Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky

Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky Vladimír r Tomší šík člen bankovní rady ČNB SeminářČeské společnosti ekonomické a ŠkodyAuto Vysoké školy Pozice nových zemí EU v rámci evropské integrace 12.

Více

Przkum kvality služby v Mstském dopravním podniku Opava, a.s. v roce 2007

Przkum kvality služby v Mstském dopravním podniku Opava, a.s. v roce 2007 Przkum kvality služby v Mstském dopravním podniku Opava, a.s. v roce 2007 Zpracoval: Ing. Michal Matoušek, Ph.D. Dresden, 11.5.2007 1 V návaznosti na provedený przkum kvality služby v Mstském dopravním

Více

VYHLÁŠKA. 111/1981 Sb. o ištní komín

VYHLÁŠKA. 111/1981 Sb. o ištní komín VYHLÁŠKA. 111/1981 Sb. ministerstva vnitra eské socialistické republiky ze dne 24. íjna 1981 o ištní komín Ministerstvo vnitra eské socialistické republiky stanoví podle 30 odst. 3 zákona. 18/1958 Sb.,

Více

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR Přílohy 1. Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice v letech 21-29 1 75 % 5 25 21 22 23 24 25 26 27 28 29 rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních

Více

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Konference 25 let kapitalismu v České republice Žofín, 15. listopadu 214 Vladimír Tomšík Česká národní banka Stav ekonomiky na počátku transformace Země

Více

Pedpisy upravující oblast hospodaení

Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedmtem tohoto metodického je poskytnout tenái pehled základních právních a vnitních skautských pedpis upravujících oblast hospodaení, vetn úetnictví. Všechny pedpisy

Více

Vliv vzdělanostní úrovně na kriminalitu obyvatelstva

Vliv vzdělanostní úrovně na kriminalitu obyvatelstva Ing. Erika Urbánková, PhD. Katedra ekonomických teorií Provozně ekonomická fakulta Česká zemědělská univerzita Mgr. František Hřebík, Ph.D. prorektor pro zahraniční styky a vnější vztahy Katedra managementu

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Úvodem V roce 2006 vyhlásilo MMR výzkumný program WD - Výzkum pro potřeby řešení regionálních

Více

HOSPODÁSKÁ POLITIKA STÁTU. Oekávané výstupy dle RVP GV: žák objasní základní principy fungování systému píjm a výdaj státní ekonomiky

HOSPODÁSKÁ POLITIKA STÁTU. Oekávané výstupy dle RVP GV: žák objasní základní principy fungování systému píjm a výdaj státní ekonomiky HOSPODÁSKÁ POLITIKA STÁTU Oekávané výstupy dle RVP GV: žák objasní základní principy fungování systému píjm a výdaj státní ekonomiky Uivo (dle RVP): fiskální politika státní rozpoet, daová soustava monetární

Více

EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS. Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy

EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS. Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS ENVIRONMENTAL LAW SERVICE Financováno ze zdroj EU - program Transition Facility Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy

Více

ORGÁNY SPOLENOSTI. - Pedstavenstvo. - Dozorí rada. - Management

ORGÁNY SPOLENOSTI. - Pedstavenstvo. - Dozorí rada. - Management VÝRONÍ ZPRÁVA SPOLENOSTI KM-PRONA, A.S. ZA ROK 2004 PROFIL SPOLENOSTI Akciová spolenost KM-PRONA, a.s. byla založena zakladatelskou smlouvou dne 23.7.2003 rozhodnutím jediného akcionáe pana Vladimíra Minaíka

Více

CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR

CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR Eva Skarlandtová Martin Mana 17. ledna 2014, Vysoká škola ekonomická v Praze ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz IT odborníci

Více

Metody vyhodnocování udržitelného rozvoje a využití území

Metody vyhodnocování udržitelného rozvoje a využití území Metody vyhodnocování udržitelného rozvoje a využití území doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. Nástroje udržitelného ÚP dle zákona. 83/6 Sb. (stavební zákon) rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ)

Více

Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity Vzd lávací a sociální integrace osob s postižením prost ednictvím pohybových aktivit Cíle

Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity Vzd lávací a sociální integrace osob s postižením prost ednictvím pohybových aktivit Cíle Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity sponzorována a uznána Evropskou komisí v rámci programu Sokrates Vzdlávací a sociální integrace osob s postižením prostednictvím pohybových aktivit Pes podporu

Více

Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje. Václav Novák

Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje. Václav Novák Miscellanea Geographica 14 Katedra geografie, ZU v Plzni, 2008 s. 137-142 Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje Václav Novák novak.v@kr-vysocina.cz Krajský úad kraje

Více

Výroní zpráva spolenosti FINANCE Zlín, a.s. za rok 2006. [ ádná úetní závrka nebyla ovena auditorem ]

Výroní zpráva spolenosti FINANCE Zlín, a.s. za rok 2006. [ ádná úetní závrka nebyla ovena auditorem ] Výroní zpráva spolenosti FINANCE Zlín, a.s. za rok 2006 [ ádná úetní závrka nebyla ovena auditorem ] Ve Zlín dne 30. dubna 2007 Obsah 1. Profil spolenosti 2. Vrcholové orgány spolenosti a údaje o akcionáích

Více

Jakou cenu má pitná voda?

Jakou cenu má pitná voda? Jakou cenu má pitná voda? Odpověď na tuto otázku si pokládají snad všichni její spotřebitelé. Akciová společnost Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí zajišťuje dodávku pitné vody, odvádění a čištění

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znní pozdjších pedpis. Zákon. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

Více

Strategické prostorové plánování

Strategické prostorové plánování Strategické prostorové plánování Strategické prostorové plánování lze oznait jako pokrokovou metodu plánování trvale udržitelného rozvoje území, která využívá moderních technologií a postup pi zpracování

Více

STÁTNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ESKÉ REPUBLIKY. (schválená usnesením vlády eské republiky. 211 ze dne 10. bezna 2004)

STÁTNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ESKÉ REPUBLIKY. (schválená usnesením vlády eské republiky. 211 ze dne 10. bezna 2004) STÁTNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ESKÉ REPUBLIKY (schválená usnesením vlády eské republiky. 211 ze dne 10. bezna 2004) Praha 2004 1 Obsah Státní energetické koncepce (SEK): str.: Vize, cíle, nástroje SEK 3 Sumarizace

Více

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Ing. Jaroslav Heinich, HBH Projekt spol. s r.o. pednáška na konferenci Bezpenos dopravy na pozemných komunikáciách 2008 ve Vyhne (SK) ÚVOD Bezpenostní

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti kolektivních smluv vyššího stupn a její dodržování v odvtví stavebnictví

Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti kolektivních smluv vyššího stupn a její dodržování v odvtví stavebnictví Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti kolektivních smluv vyššího stupn a její dodržování v odvtví stavebnictví 1. ze tí opakovaných odborných posudk Vytvoeno pro: Projekt

Více

PODÍL MĚSTSKÉHO OBYVATELSTVA NA CELKOVÉM POČTU OBYVATEL

PODÍL MĚSTSKÉHO OBYVATELSTVA NA CELKOVÉM POČTU OBYVATEL PODÍL MĚSTSKÉHO OBYVATELSTVA NA CELKOVÉM POČTU OBYVATEL v Evropě v roce 2007 Podíl městského obyvatelstva (%) méně než 55,0 55,0-70,0 70,1-80,0 více než 80,0 město s více než 1 mil. obyvatel Zdroj: United

Více

Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky. Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK. Semestrální projekt

Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky. Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK. Semestrální projekt Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK Semestrální projekt 18.1.2007 GN 262 Barbora Hejlková 1 OBSAH OBSAH...2 ZADÁNÍ...3

Více

Role a integrace HR systém

Role a integrace HR systém Role a integrace HR systém Ing. Michal Máel, CSc., Ing. Bc. Jaroslav Šmarda Vema, a. s. Okružní 3a 638 00 Brno macel@vema.cz, smarda@vema.cz Abstrakt Postavení systému ízení lidských zdroj (HR systému)

Více

Smlouva. o dodávce vody a odvádní odpadních vod. uzavená podle ustanovení 8 odst 5 zák.. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích

Smlouva. o dodávce vody a odvádní odpadních vod. uzavená podle ustanovení 8 odst 5 zák.. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích o dodávce vody a odvádní odpadních vod uzavená podle ustanovení 8 odst 5 zák.. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích Níže uvedeného dne, msíce a roku uzaveli 1. Obchodní firma : Vodovody a kanalizace

Více

Úvod do zdravotní politiky. Doc. Martin Dlouhý Škola veejného zdravotnictví IPVZ 19. 5. 2008

Úvod do zdravotní politiky. Doc. Martin Dlouhý Škola veejného zdravotnictví IPVZ 19. 5. 2008 Úvod do zdravotní politiky Doc. Martin Dlouhý Škola veejného zdravotnictví IPVZ 19. 5. 2008 Zdravotní POLITIKA Zdravotní politika je výrazem zájmu státu na zdravotní stavu obyvatelstva. V eštin existuje

Více

INFORMATION MANAGEMENT IN WAREHOUSING OF REVERSE LOGISTIC FLOWS

INFORMATION MANAGEMENT IN WAREHOUSING OF REVERSE LOGISTIC FLOWS INFORMATION MANAGEMENT IN WAREHOUSING OF REVERSE LOGISTIC FLOWS Jana Vlková, Alexander Chla 1 ABSTRACT The paper deals with the importance of the receiving, collection and processing the information in

Více

Ohlédnutí za technikou pro život

Ohlédnutí za technikou pro život Ohlédnutí za technikou pro život Program je uren pro studenty oboru technická a informaní výchova. Jeho absolvováním mžete získat nkteré poznatky o historii techniky, kterou bžn užíváte. Pedevším nám jde

Více

Projekt finanního vzdlávání bankovních klient

Projekt finanního vzdlávání bankovních klient ESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE Projekt finanního vzdlávání bankovních klient 13. bezna 2006 Obsah 11 2 3 Co ukázal przkum finanní vzdlanosti problémy eských rodinných financí Jak pomoci eským rodinným financím?

Více

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA REKONSTRUKCE LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Více

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA NÁKUP VYBAVENÍ LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Více

!!!'"*"!""!" +"!$$,-. "! (!"#" 1# (!" # (2 " "/##'! (! # '!'2 '/$%%%

!!!'*!! +!$$,-. ! (!# 1# (! # (2  /##'! (! # '!'2 '/$%%% V Plzni dne 6.6.2000 !"!#!"$%%% &$%%% '"'()!"*!"!"!"!!!'"*"!" ("!" +"!$$,-. "! (!"#" +'"!" (* "/0 1# (!" # (2 " "/##'! (! # '!'2 '/$%%% *( #/" ((/(##''!""!"! (!"/!"/ 3'/* (( "4$ $4 $%%5$%, $%%%("# 6" (6-6-

Více

VYHODNOCENÍ PLNNÍ PLÁNU ODPADOVÉHO HOSPODÁSTVÍ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE ZA ROK 2010

VYHODNOCENÍ PLNNÍ PLÁNU ODPADOVÉHO HOSPODÁSTVÍ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE ZA ROK 2010 VYHODNOCENÍ PLNNÍ PLÁNU ODPADOVÉHO HOSPODÁSTVÍ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE ZA ROK 2010 listopad 2011 ISES, s.r.o. M.J. Lermontova 25 160 00 Praha 6 Identifikaní údaje Objednatel Název : Krajský úad Královéhradeckého

Více

Zkušenosti s využitím informa ních systém p i provozu a optimalizaci rafinérií

Zkušenosti s využitím informa ních systém p i provozu a optimalizaci rafinérií 153 Zkušenosti s využitím informaních systém pi provozu a optimalizaci rafinérií Ing. Milan Vitvar eská rafinérská a.s., 436 70 Litvínov milan.vitvar@crc.cz, tel. 476 164 477 http://www.crc.cz Souhrn Je

Více

Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2

Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 1. ngelova kivka x poptávka po statku, M- dchod x luxusní komodita ( w >1) standardní komodita (0< w 1) podadná komodita ( w < 0) 2. Dchodový a substituní

Více

CELOMSTSKY ZÁVAZNÁ FORMA NÁVRHU NA PRONÁJEM BYT Z NOVÉ VÝSTAVBY A UVOLNNÝCH BYT V BYTOVÉM FONDU HL.M. PRAHY NESVENÉM MSTSKÝM ÁSTEM

CELOMSTSKY ZÁVAZNÁ FORMA NÁVRHU NA PRONÁJEM BYT Z NOVÉ VÝSTAVBY A UVOLNNÝCH BYT V BYTOVÉM FONDU HL.M. PRAHY NESVENÉM MSTSKÝM ÁSTEM Píloha.1 k usnesení Rady HMP. 1500 ze dne 5.12.2000 CELOMSTSKY ZÁVAZNÁ FORMA NÁVRHU NA PRONÁJEM BYT Z NOVÉ VÝSTAVBY A UVOLNNÝCH BYT V BYTOVÉM FONDU HL.M. PRAHY NESVENÉM MSTSKÝM ÁSTEM Celomstsky závazná

Více

odbor ZÁKLADNÍ SCÉNÁŘ VÝVOJE NAKLÁDÁNÍ S VODAMI, UŽÍVÁNÍ VOD A VLIVŮ NA VODY DO ROKU 2015

odbor ZÁKLADNÍ SCÉNÁŘ VÝVOJE NAKLÁDÁNÍ S VODAMI, UŽÍVÁNÍ VOD A VLIVŮ NA VODY DO ROKU 2015 odbor ZÁKLADNÍ SCÉNÁŘ VÝVOJE NAKLÁDÁNÍ S VODAMI, UŽÍVÁNÍ VOD A VLIVŮ NA VODY DO ROKU 2015 Květen 2004 Obsah Úvod... 12 1 Souasný stav a minulý vývoj... 13 1.1 Socio-ekonomický vývoj... 13 1.1.1 Ekonomický

Více

JAVORNÍK ZMNA.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE (UPRAVENÝ A POSOUZENÝ NÁVRH) POIZOVATEL: Mstský úad Svitavy

JAVORNÍK ZMNA.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE (UPRAVENÝ A POSOUZENÝ NÁVRH) POIZOVATEL: Mstský úad Svitavy ZMNA.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE (UPRAVENÝ A POSOUZENÝ NÁVRH) JAVORNÍK POIZOVATEL: Mstský úad Svitavy ZPRACOVATEL: AUA - Agrourbanistický ateliér Praha 6 Šumberova 8 Název územn plánovací dokumentace - ÚPD:

Více

FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO VÝZKUMU A VÝVOJE

FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO VÝZKUMU A VÝVOJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO VÝZKUMU A VÝVOJE Marek Štampach Výzkum, vývoj a inovace ve statistikách a analýzách, 22. dubna 2015, Technologické centrum AV ČR ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha

Více

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min)

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min) 1/9 PRACTICE DICTATION 1) For section C (speech 154 syll/min) Celkový rst evropské produktivity se výrazn zpomalil, a výkonnost jednotlivých lenských stát byla déle než de/kádu rozmanitá. Pehled klíových

Více

A. Datová příloha k potřebám regionálního školství

A. Datová příloha k potřebám regionálního školství A. Datová příloha k potřebám regionálního školství 1 Významný počet žáků nedosahuje ani základní úrovně v klíčových kompetencích Graf ukazuje podíl žáků, kteří dosáhli nižší úrovně než 2 (tmavě modré)

Více

EA a státní podpora projektm úspor energie a OZE. Ing. Jií Bém eská energetická agentura erven 2005

EA a státní podpora projektm úspor energie a OZE. Ing. Jií Bém eská energetická agentura erven 2005 EA a státní podpora projektm úspor energie a OZE Ing. Jií Bém eská energetická agentura erven 2005 eská energetická agentura Píspvková organizace MPO (1.9.1995) Hlavní nápl innosti iniciace aktivit vedoucích

Více

DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ

DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. MARTIN SMLÝ DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ MODUL 1 DOPRAVNÍ A PEPRAVNÍ PRZKUMY STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Dopravní inženýrství

Více

Statistiky seniorů. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů. Dokument mapuje dopravní nehody seniorů a jejich následky

Statistiky seniorů. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů. Dokument mapuje dopravní nehody seniorů a jejich následky Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů Dokument mapuje dopravní nehody seniorů a jejich následky 20.2.2013 Obsah 1. Úvod... 3 1.1 Národní databáze... 3 1.2 Evropská databáze IRTAD...

Více

Vyhodnocování udržitelného využití území

Vyhodnocování udržitelného využití území Vyhodnocování udržitelného využití území Vladimíra Šilhánková, Michael Pondlíek Nový stavební zákon pinesl adu novinek nejen v územn plánovacím procesu, ale i v nástrojích územního plánování. Zcela nov

Více

Efektivní hodnota proudu a nap tí

Efektivní hodnota proudu a nap tí Peter Žilavý: Efektivní hodnota proudu a naptí Efektivní hodnota proudu a naptí Peter Žilavý Katedra didaktiky fyziky MFF K Praha Abstrakt Píspvek experimentáln objasuje pojem efektivní hodnota stídavého

Více

Abstrakt. Abstract. Klíová slova. Keywords

Abstrakt. Abstract. Klíová slova. Keywords !""!# $%&%'())*+), Abstrakt Tato práce se zabývá systémy detekce prnik. Rozdluje tyto systémy do kategorií a popisuje jejich funknost. Popisuje píklady jejich praktického nasazení. Zabývá se pedevším IDS

Více

Smlouva mandátní. uzav ená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi t mito smluvními stranami: M sto Kop ivnice

Smlouva mandátní. uzav ená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi t mito smluvními stranami: M sto Kop ivnice Smlouva mandátní uzavená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi tmito smluvními stranami: Mandantem: Msto Kopivnice povený zástupce: Ing. Ivan Viskupi, vedoucí ORM Se sídlem: Štefánikova 1163,

Více

O spole nosti OSAM TRADE s.r.o.

O spole nosti OSAM TRADE s.r.o. O spolenosti OSAM TRADE s.r.o. Kontakty OSAM TRADE s.r.o. U Jeslí 619 370 01 eské Budjovice +420 602 428 817 Velkoobchod: +420 728 815 256 Technická podpora: +420 774 774 209 www.osamtrade.cz info@osamtrade.cz

Více

Odbratel PST. Zdroj CZT. Tepelná sí PST SCZT

Odbratel PST. Zdroj CZT. Tepelná sí PST SCZT Pedávací stanice Soustava centralizovaného zásobování teplem (SCZT) soustava tvoená ústedními zdroji tepla (základními a špikovými, tepelnými sítmi, pedávacími stanicemi a vnitním zaízením). Centralizované

Více

Den zveejnní: 20.4.2007 Den sejmutí: 7.5.2007. Za Msto Vimperk

Den zveejnní: 20.4.2007 Den sejmutí: 7.5.2007. Za Msto Vimperk usnesením. 371 Rady msta Vimperk ze dne 16.4.2007 zámr. 44/11/07 prodeje ásti pozemk vedených u Katastrálního úadu pro Jihoeský kraj, Katastrálního pracovišt Prachatice v katastru nemovitostí pro obec

Více

je o 27,8 %. Nárst náklad vynaložených na prodané zboží byl nižší a vzrostl o 947,3 mil K to je o 26,98 %.

je o 27,8 %. Nárst náklad vynaložených na prodané zboží byl nižší a vzrostl o 947,3 mil K to je o 26,98 %. VÝRONÍ ZPRÁVA SPOLENOSTI KM-PRONA, A.S. ZA ROK 2006 PROFIL SPOLENOSTI Akciová spolenost KM-PRONA, a.s. byla založena zakladatelskou smlouvou dne 23.7.2003 rozhodnutím jediného akcionáe pana Vladimíra Minaíka

Více

Kontexty porodnosti v České republice a Praze

Kontexty porodnosti v České republice a Praze Kontexty porodnosti v České republice a Praze Jitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze Albertov 6, 128 43 Praha rychta@natur.cuni.cz +420

Více

Produkce vybrané zemědělské komodity ve světě

Produkce vybrané zemědělské komodity ve světě UNIVERZITA KARLOVA Přírodovědecká fakulta Produkce vybrané zemědělské komodity ve světě (cvičení z ekonomické geografie) 2005/2006 Pavel Břichnáč 1.roč. Ge-Ka Zadání: Zhodnoťte vývoj a regionální rozdíly

Více

Statistická analýza volebních výsledk

Statistická analýza volebních výsledk Statistická analýza volebních výsledk Volby do PSP R 2006 Josef Myslín 1 Obsah 1 Obsah...2 2 Úvod...3 1 Zdrojová data...4 1.1 Procentuální podpora jednotlivých parlamentních stran...4 1.2 Údaje o nezamstnanosti...4

Více

Pracovní dokument útvar Komise. Shrnutí konzultace o reform spolené rybáské politiky. Neúední pekla

Pracovní dokument útvar Komise. Shrnutí konzultace o reform spolené rybáské politiky. Neúední pekla CS CS CS EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu, 16. duben 2010 SEK(2010) 428 final Pracovní dokument útvar Komise Shrnutí konzultace o reform spolené rybáské politiky Neúední pekla CS CS OBSAH Pracovní dokument útvar

Více