Vodovody a kanalizace v mezinárodním kontextu:

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vodovody a kanalizace v mezinárodním kontextu:"

Transkript

1 Vodovody a kanalizace v mezinárodním kontextu: IREAS, Institut pro strukturální politiku, o. p. s. Ing. Silvia Aguilar Bobadilla Ing. Lenka amrová Obsah: Úvod Program IB-NET Svtové banky Pístup obyvatelstva k pitné vod a odkanalizování Výroba a spoteba vody Podíl prodané vody spotebitelm s instalovanými vodomry Ztráty vody ve vodovodní síti Provozní náklady na m Úrove ištní odpadních vod Píjmy z vodného a stoného European Water Association (EWA) Pitná voda Odpadní voda Rakouská studie Socioekonomické indikátory a ekonomické nástroje ve vodním hospodáství vybraných zemí Socioekonomické indikátory Ekonomické nástroje vodního hospodáství Struný výet dalších informaních zdroj Evropská komise OECD EUROSTAT...21 Závr...21 Literatura...22

2 Úvod Cílem této studie je popsat pozici eského sektoru vodovod a kanalizací (dále VaK) ve srovnání s vybranými evropskými zemmi. Studie zahrnuje indikátory sledované v rámci dostupných srovnávacích statistik rzných mezinárodních organizací. Analýza je rozdlena do pti ástí. V rámci každé ásti pracují autoi s daty z jiného informaního zdroje a provádjí základní možné komparace. Každý informaní zdroj zahrnuje pehled uritých zemí a soubor rzných indikátor za specifické asové období, takže nebylo možné provést souhrnné srovnání konkrétních zemí bez ohledu na zdroj dat. eská republika je obvykle srovnávána pouze s ostatními novými lenskými zemmi EU, akoliv má v ad ohled smysl porovnávat sektor vodovod a kanalizací v R i s vysplými evropskými zemmi. V ad indikátor se pohybujeme nad evropskými prmry. Cílem zpracované komparaní studie je tedy tento nedostatek odstranit a na základ dostupných dat provést srovnání R v celoevropském kontextu. Tuto snahu velmi komplikuje již zmínná neúplnost a nemožnost srovnání dat. Studie se zamuje na technické a ekonomické aspekty sektoru VaK. Obsahuje i nkolik poznámek k institucionálním otázkám, akoliv komplexní analýza institucionálního zázemí jednotlivých zemí nebyla z prostorových dvod zahrnuta. Národnostní specifika systém VaK lze dohledat v odkazech na pvodní zdroje dat. 2

3 1 Program IB-NET Svtové banky The International Benchmarking Network for Water and Sanitation Utilities (IB-NET) je novou iniciativou Svtové banky, jejímž cílem je podporovat veejný pístup k datm sektor VaK jednotlivých stát. Tyto informace mají napomáhat mezinárodnímu srovnání sektor VaK a k zavádní osvdených postup do praxe mén vysplých ekonomik. Koneným cílem aktivity IB-NET je dosáhnout zvýšení kvality služeb pro konené spotebitele (zejména obyvatelstvo) a zlepšení stavu vodního prostedí. 1 Vytváená databáze Svtové banky zatím dosud neobsahuje údaje za všechny státy. Vtšina dat pochází ze stát Latinské Ameriky, Asie, Afriky a východní Evropy. Pro úely této studie se autoi zamili na evropský prostor a provedli porovnání dostupných dat eské republiky, Chorvatska, u, Maarska, Norska a Rumunska. IB-NET pracuje hlavn s údaji týkajícími se infrastruktury vodárenských spoleností v rzných zemích. Pro každou zemi je zárove k dispozici struný popis obecného institucionálního rámce. Vtšina indikátor sledovaných Svtovou bankou pochází z let Jako pepoítávací penžní jednotka slouží americký dolar. Je dležité poznamenat, že národní data obsažená v IB- NET jsou ve skutenosti prmry za významných podnik VaK. Nejedná se tedy o kompletní data celého sektoru VaK v dané zemi. 1.1 Pístup obyvatelstva k pitné vod a odkanalizování Prvním sledovaným indikátorem je podíl zásobovaných obyvatel pitnou vodou na celkové populaci. Tento podíl pesahuje ve všech zemích 90% a nevykazuje zásadní rozdíly mezi jednotlivými státy. Nejlépe je na tom Maarsko s 99%. V roce 2004 stále existovala v Rumunsku a Maarsku uritá skupina obyvatel, která byla zásobovaná pitnou vodou z veejných odbrných míst (tj. nikoliv pímým napojením domácností na vodovod). V Rumunsku se v roce 2004 jednalo o 8% a v Maarsku o 1% lidí z celkového potu obyvatel zásobovaných pitnou vodou. Podíl tohoto typu dodávky vody se bhem sledovaných let v obou zemích pomalu snižoval. Údaje o napojení obyvatel na veejnou kanalizaní sí vykazují vtší odlišnosti (viz tabulka 1). V roce 2003 dosáhl podíl obyvatel napojených na kanalizaci ve všech sledovaných zemích nejmén 60% z celkového potu obyvatel dané zem. Nejlépe je na tom eská republika, kde toto napojení iní 75%. Údaje o kvalit ištní mstských odpadních vod jsou uvedeny dále (viz. tabulka 13 a 14). Tabulka.1. Napojení obyvatel na kanalizaní sít (%) % 67% n.a. 54% 69% 71% % 67% n.a. 55% 73% 71% % 68% n.a. 57% 75% 72% % 68% n.a. 60% 76% 73% % 68% n.a. 60% 69% 73% 1.2 Výroba a spoteba vody V tabulce. 2 a 3 lze v letech ve vtšin zemí pozorovat snížení výroby a spoteby vody. K nejvýraznjšímu snížení došlo v Rumunsku, kde se výroba vody snížila o 37,6% a její spoteba o 40,7%. V 1 The International Benchmarking Network for Water and Sanitation Utilities (IB-NET). [online] 3

4 Chorvatsku a Maarsku došlo ke snížení výroby vody o tém 7% a v eské republice o 9,5%. Spoteba vody se v eské republice bhem sledovaných pti let snížila o 4,8%. V nkterých zemích (R, Rumunsko) výraznji poklesla výroba vody než její spoteba. To bylo zpsobeno pedevším souasným snížením ztrát vody ve vodovodních sítích (viz tabulka 5). Tabulka.2. Výroba vody (v litrech na osobu a den) n.a Graf 1. Výroba vody litry na osobu a den R Chorvatsko V zemích stední a východní Evropy (R, Maarsku, Chorvatsku a Rumunsku) byl všeobecný pokles spoteby vody v letech zpsoben zavedením rzných druh ekonomických opatení a kontrolních nástroj, jako nap. instalace vodomr u spotebitel (viz kapitola 1.3), investice do kanalizaní sít a OV a následné zvýšení plateb za vodné a stoné aj. V R a Maarsku se nkteí velkoodbratelé rozhodli pejít na samozásobení z vlastních zdroj vody. eští experti odhadují, že spoteba vody na osobu a den již dosáhla hygienického minima, takže další pokles není pravdpodobný ani pi dalším zvýšení cen. 4

5 Tabulka.3. Spoteba vody (v litrech na osobu a den) n.a n.a n.a Podíl prodané vody spotebitelm s instalovanými vodomry Objem prodané vody, jejíž spoteba je pímo mena u spotebitel, dosáhl alespo 82% ve všech sledovaných zemích, krom u, kde bylo v roce 2003 meno u zákazník pouze 42% odbr. Nejvyššího podílu dosahuje eská republika (100%). Nejvtší nárst mené spoteby vody zaznamenalo v letech Rumunsko, ímž lze vysvtlit i výrazné snížení spoteby vody v této zemi. Tabulka.4. Podíl prodané vody spotebitelm s instalovanými vodomry (%) % 82% 39% 93% n.a. 76% % 82% 40% 95% n.a. 81% % 82% 41% 96% n.a. 84% % 82% 42% 95% n.a. 87% % 82% n.a. 96% n.a. 88% 1.4 Ztráty vody ve vodovodní síti Ztráty vody ve vodovodní síti pedstavují objem vyrobené pitné vody, která se pi dodávce spotebitelm ztratí v dsledku technických závad na potrubí, prsak, poruch na vodomrech apod. Indikátor je vyjáden na 1 km vodovodní sít a den. Nejvyšší ztráty vody ve vodovodní síti vykazuje opt Rumunsko (69,9 m 3 na km a den v roce 2004). Snížení hodnoty tohoto indikátoru mže být zpsobeno rekonstrukcemi vodovod, zlepšením opatení proti krádežím vody a zavedením lepšího monitoringu. V relativních íslech dosáhlo nejvtšího zlepšení Rumunsko, kde se ztráty vody v letech snížily o 36%. V eské republice došlo ke snížení o 3,2%, v Chorvatsku o 7% a Maarsku o 3,3%. Naopak v Norsku a Anglii a u se ztráty vody bhem sledovaného období zvýšily. 5

6 Tabulka.5. Ztráty vody ve vodovodní síti (m 3 /km/den) ,6 14,5 7,1 9,2 n.a. 108, ,8 14,2 7,4 9,3 n.a. 103, ,8 12,6 7,5 10,0 15,5 93, ,5 14,4 7,5 10,7 20,2 82, ,6 13,1 n.a. 8,9 22,3 69,9 Graf 2. Ztráty vody 120,0 100,0 m3/km/den 80,0 60,0 40, ,0 - R Chorvatsko 1.5 Provozní náklady na m 3 Tabulka 6 obsahuje celkové provozní náklady zásobování pitnou vodou a odkanalizování na m 3. Na první pohled je patrný velký rozdíl mezi nízkými provozními náklady v Rumunsku a Chorvatsku (0,36$ a 0,57$ v roce 2004) a pomrn vysokými provozními náklady v eské republice (1,03$) a Maarsku (0,83$). V letech 2000 a 2004 se celkové provozní náklady na prodaný m 3 ve všech tyech zkoumaných zemích stední a východní Evropy zvýšily nejmén o 42%. Nejvyšší jednotkové provozní náklady vykazuje Norsko. 6

7 Tabulka.6. Jednotkové provozní náklady zásobování pitnou vodou a odkanalizování ($/prodaný m 3 ) 2000 $ 0,65 $ 0,40 n.a. $ 0,40 n.a. $ 0, $ 0,67 $ 0,41 n.a. $ 0,44 n.a. $ 0, $ 0,76 $ 0,45 $ 0,40 $ 0,55 $ 1,07 $ 0, $ 0,90 $ 0,50 $ 0,45 $ 0,67 $ 1,19 $ 0, $ 1,03 $ 0,57 n.a. $ 0,83 $ 1,30 $ 0,36 Tabulka 7 ukazuje jednotkové provozní náklady pouze pro zásobování pitnou vodou, které obvykle pedstavují více než polovinu celkových jednotkových provozních náklad (od 54% v eské republice do 67% v Rumunsku v roce 2004). V letech se podíl tchto provozních náklad na vodu snížil ve všech zemích stední a východní Evropy, což znamená, že náklady na odkanalizování se relativn zvyšovaly. Píinou tohoto vývoje mže být stále se zvyšující tlak na výstavbu a rekonstrukci kanalizací a OV, kde jsou instalovány lepší technologie ištní. Nové investice zvyšují i náklady na provoz. Podíl jednotkových provozních náklad na poskytování pitné vody se bhem sledovaných pti let zvýšil o 4% v eské republice a Maarsku a o 7-8% v Chorvatsku a Rumunsku. Tabulka.7. Jednotkové provozní náklady pouze zásobování pitnou vodou ($/prodaný m 3 ) 2000 $ 0,38 $ 0,29 $ 0,33 $ 0,27 n.a. $ 0, $ 0,39 $ 0,27 $ 0,31 $ 0,30 n.a. $ 0, $ 0,43 $ 0,29 $ 0,32 $ 0,37 $ 0,78 $ 0, $ 0,51 $ 0,34 $ 0,34 $ 0,45 $ 0,74 $ 0, $ 0,56 $ 0,37 n.a. $ 0,53 $ 0,80 $ 0,24 Personální náklady jsou zpravidla hlavní složkou provozních náklad. V roce 2004 se jejich hodnoty tém ve všech zemích pohybovaly mezi 35% a 39% celkových provozních náklad. Výjimkou byla eská republika, kde tvoí personální náklady pouze 12% celkových provozních náklad. 7

8 Tabulka.8. Personální náklady vs. celkové provozní náklady ( %) % 28% 19% 42% n.a. 27% % 30% 19% 41% n.a. 30% % 35% 19% 42% 40% 31% % 36% 19% 36% 39% 35% % 38% n.a. 35% 39% 35% V databázi IB-NET jsou sledovány dva indikátory nabízející srovnání efektivnosti práce v podnicích VaK. První indikátor ukazuje relativní množství pracovník na 1000 vodovodních a kanalizaních pípojek (tabulka 9). Zde je opt patrná jistá nevýhoda Rumunska, kde je na 1000 pípojek zamstnáno asi 13 osob, zatímco v Maarsku to bylo v roce 2004 pouze 5,4 osob a v R 8,3 osob. Ve všech zemích se poet zamstnanc na 1000 pípojek snižoval. Pípojka se obvykle definuje jako ta ást vodovodní nebo kanalizaní sít, která pivádí/odvádí vodu pímo do/od nemovitosti zákazníka. Jedno pipojení k vodovodu nebo kanalizaci se obvykle vztahuje k jedné budov. Poet domácností pipojených na sít neodpovídá potu pípojek, jelikož bytové domy mají obvykle pouze jednu pípojku. Tabulka.9. Poet zamstnanc na 1000 vodovodních a kanalizaních pípojek ,1 7,0 n.a. 6,7 n.a. 20, ,6 6,9 n.a. 6,3 n.a. 18, ,2 6,8 n.a. 5,8 n.a. 16, ,8 6,7 n.a. 5,6 n.a. 14, ,3 6,6 n.a. 5,4 n.a. 13,3 Druhý indikátor pepoítává pracovníky na 1000 pipojených obyvatel na vodovodní a kanalizaní sít (tabulka 10). Výsledky se zdají být více homogenní než u pedchozího indikátoru. U tohoto indikátoru jsou eliminovány možné rozdíly v chápání pojmu pípojka mezi jednotlivými státy. 8

9 Tabulka.10. Poet zamstnanc na 1000 pipojených obyvatel ,2 1,6 n.a. 1,6 n.a. 1, ,1 1,5 n.a. 1,6 n.a. 1, ,1 1,5 n.a. 1,5 n.a. 1, ,1 1,5 n.a. 1,5 n.a. 1, ,1 1,6 n.a. 1,4 n.a. 1,6 Tabulka 11 se obsahuje podíl náklad na elektrickou energii v celkových jednotkových provozních nákladech. Tento podíl je nejnižší v eské republice (náklady na energii byly v roce 2004 jen 6%). Podíl náklad na elektrickou energii se pomalu snižuje, akoli ceny elektiny v ase rostou. Nejvyšší relativní náklady na energii má Rumunsko (17%). Tabulka.11. Náklady na elektrickou energii vs. celkové provozní náklady (%) % 7% 13% 12% n.a. 25% % 7% 13% 11% n.a. 21% % 7% 13% 11% n.a. 22% % 7% 13% 12% n.a. 20% % 7% n.a. 9% n.a. 17% Poslední indikátor týkající se náklad ukazuje míru využívání dodavatelských služeb podniky VaK. Nejvtší podíl (19% a více) byl dosažen ve všech sledovaných letech v Chorvatsku. Z porovnání vývoje podílu náklad na dodavatelské služby s vývojem relativního potu zamstnanc (tabulka 10) nelze vyvodit žádné konkrétní závry tj. není potvrzena hypotéza, že pokles relativního potu zamstnanc zpsobuje nárst využívání dodavatelských služeb. 9

10 Tabulka.12. Dodavatelské služby vs. celkové provozní náklady % 19% 15% 7% n.a. 7% % 20% 15% 8% n.a. 7% % 20% 15% 7% n.a. 8% % 21% 15% 8% n.a. 9% % 19% n.a. 8% n.a. 11% 1.6 Úrove ištní odpadních vod Podíly v tabulce 13 a 14 ukazují míru ištní odpadních vod, které jsou následn vypouštny do vod povrchových. Nejvtší podíl primárn ištných odpadních vod na celkovém množství vypouštných odpadních vod má Rumunsko (98% v roce 2004). Primární ištní znamená pedevším mechanické peištní odpadních vod (tj. odstranní materiál rozptýlených ve vod). Tabulka.13. Podíl alespo primárního ištní (% z vypouštných odpadních vod celkem) % 13% 95% 60% n.a. 98% % 12% 97% 87% n.a. 98% % 11% 98% 83% n.a. 98% % 13% 98% 77% n.a. 98% % 54% n.a. 80% n.a. 98% Porovnáváme-li podíl sekundárního (biologického) ištní, je situace mírn odlišná. Nejlepších výsledk dosahuje eská republika, kde tento podíl v roce 2004 dosahuje 95% z celkového objemu vypouštné odpadní vody. Tohoto vysokého podílu bylo dosaženo proto, že data IB-NET za R zahrnují hlavn vtší podniky VaK, které jsou již vybaveny OV s vyšší úrovní ištní. V Maarsku práv probíhá rozsáhlá výstavba OV pro hlavní msto Budapeš. Až bude zprovoznna, podíl sekundárn ištných odpadních vod se také piblíží 90%. Nejhorší situace je v Chorvatsku (pouze 1% odpadní vody je biologicky ištno). Smrnice EU požadují, aby v definovaných citlivých územích byla na OV instalována terciární úrove ištní odpadních vod (tj. odstranní dusinan a fosforu). Implementací smrnice. 91/271/EHS bylo celé území eské republiky vyhlášeno citlivou zónou. Bohužel údaje o podílu terciárního ištní nejsou v databázi IB-NET k dispozici (více informací viz kapitola 2). 10

11 Tabulka.14. Podíl alespo sekundárního ištní (% z vypouštných odpadních vod celkem) % 1% 92% 58% n.a. 79% % 1% 96% 49% n.a. 72% % 1% 98% 52% n.a. 70% % 1% 98% 61% n.a. 88% % 1% n.a. 59% n.a. 88% 1.7 Píjmy z vodného a stoného Poslední kategorie IB-NET indikátor nabízí porovnání píjm za prodaný m 3 vody a odpadní vody. Tato ástka je uvedena v msíních ekvivalentech a odráží celkové fakturované ástky, které zákazníci za služby zaplatili. Nejvyšší píjmy z dodávek pitné vody a odkanalizování plynou spolenostem VaK v Rumunsku (12$ za m 3 v roce 2004). V Norsku a Anglii a u píjmy jen o málo pevyšují dva dolary. Je obtížné vysvtlit tak velké rozdíly v píjmech za m 3 v jednotlivých zemích, protože tvorba cen a regulace ji provázející se v jednotlivých zemích liší. Celkové píjmy spolenosti dále ovlivuje ada faktor. Drahou vodu v Rumunsku lze vysvtlit velkým množstvím ztrát ve vodovodní síti (viz tabulka. 5), což zvyšuje náklady na poskytování služby. Další analýzu cen lze nalézt v kapitole 5 této studie. Tabulka.15. Prmrné píjmy za vodu a odpadní vodu (US$/m 3 prodané vody a odpadní vody) rok R Chorvatsko 2000 $ 0,71 $ 0,50 n.a. $ 0,38 n.a. $ 9, $ 0,78 $ 0,50 n.a. $ 0,44 n.a. $ 8, $ 0,97 $ 0,59 $ 1,91 $ 0,53 $ 2,36 $ 8, $ 1,18 $ 0,69 $ 2,14 $ 0,64 $ 2,47 $ 9, $ 1,37 $ 0,87 n.a. $ 0,75 $ 2,56 $12,00 Graf 3 ukazuje porovnání prmrných píjm na m 3 z roku 2003 s jednotkovými provozními náklady (tabulka 6). Všeobecn platí, že píjmy by mly pevyšovat provozní náklady, což není pípad Maarska. V eské republice tvoí nevelký rozdíl mezi píjmy a náklady pimený zisk. Rozdíly mezi píjmy a provozními náklady mohou být zpsobeny existencí investiních náklad, které mohou, ale nemusí být zahrnuty v provozních nákladech (závisí to zpsobu regulace sektoru VaK). V eské republice je v provozních nákladech zahrnuta pouze malá ást investiních náklad (ve form odpis majetku). Vtšina investic je dotována z veejných zdroj. 11

12 Graf 3. Provozní náklady vs. píjmy (voda a odpadní voda) $12,00 $10,00 US $/ m3 prodané vody $8,00 $6,00 $4,00 $2,00 Jednotkové provozní náklady Prmrný píjem $- R Chorvatsko 12

13 2 European Water Association (EWA) European Water Association (EWA) je nevládní organizace zabývající se správou a zlepšováním stavu vodních zdroj. EWA sdružuje 22 evropských národních asociací 2 zastupujících technické odborníky a konzultanty, a dalších 14 firem a podnik. Použitá roenka EWA 3 zahrnuje innosti organizace v letech 2004/2005. Zárove obsahuje seznam indikátor za vtšinu evropských zemí, které se týkají poskytování pitné vody a odkanalizování obyvatelstva. Souhrn indikátor obsahují tabulky 16 a 17. Data za jednotlivé zem nejsou píliš homogenní. Vtšinou jsou zaznamenány údaje z období , ale je nkolik pípad, kdy se data pohybují v rozmezí let 1995 a Navzdory této komplikaci je stále možné provést uritá srovnání R a dalších evropských stát. Do statistik EWA byly v následujících tabulkách pro srovnání doplnny nkteré údaje z IB-NET. 2.1 Pitná voda V roce 2003 mla nejvtší podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou Francie (99%). V R to bylo 92% a nejmenší podíl byl zjištn v Estonsku (77%). Spoteba pitné vody v litrech na osobu a den byla nejvyšší v eské republice (201 litr). Estonsko mlo velmi nízkou spotebu jen 100 litr vody na osobu a den. Tabulka 16 také obsahuje informace o zdrojích pitné vody. Tabulka.16. Pitná voda! " # $ % & '! " ( % ) * + # # Zdroj: EWA European Water Association. Yearbook 2005 (1) Zdroj: IB-NET 2 leny EWA jsou Rakousko, Belgie, eská republika, Estonsko, Finsko, Francie, Nmecko, Maarsko, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Holandsko, Norsko, Portugalsko, Srbsko a erná Hora, Slovinsko, Španlsko, Švýcarsko, Ukrajina a Velká Británie. 3 European Water Association. Annual Report [online] 13

14 2.2 Odpadní voda Nejnižší podíl odkanalizovaných obyvatel se v roce 2003 nacházel v Maarsku (59%). Nmecko a Holandsko mly na kanalizaci pipojeno více než 95% obyvatel, zatímco Estonsko a eská republika uvádly 72%, resp. 76%. Úrove ištní odpadních vod (primární, sekundární, terciární) je uvedena v posledních tech sloupcích tabulky 17. Nejvyšší úrove ištní odpadních vod je v Rakousku, Nmecku a Holandsku, kde vtšina odpadní vody prochází terciární úpravou. Tabulka.17. Odpadní voda, -. $! / 0 $, 1, 2, 1, 2,, % %# % & % % % " # # $ % % ' ( ) * (! % % % % % # % % % % % % $ % % % % % % % % % % % % % & ' % % % % % % ( % % % % % % % # # % % % % + ( * ( % % ) # # % % % % % * + # # % % % % % Zdroj: EWA European Water Association. Yearbook 2005 (1) Zdroj: IB-NET 14

15 3 Rakouská studie Studie 4 Rakouského svazu obcí a mst z roku 2002 obsahuje data z Rakouska, u, Francie, Nmecka a Holandska. Byla vytvoena jako soubor pípadových studií pro každou z výše jmenovaných zemí. Analýza obsahuje následující indikátory: množství, kvalitu a typ využívaných vodních zdroj; národní legislativu a zpsob správy vodních zdroj, financování a strukturu náklad vodního hospodáství; trh s vodou; vnitní strukturu podnik VaK; cenový systém a míru ochrany životního prostedí. Pro úely této studie jsme vybrali data, která korespondují s obsahem databáze IB-NET. Lze tak provést další porovnání eské republiky s Rakouskem, Holandskem a Francií. Proto jsme do následujících tabulek doplnili informace o eské republice ze zdroj IB-NET. Tab. 18 ukazuje podíl ztrát vody ve vodovodních sítích v jednotlivých letech. Pro rok 2000 je tento údaj nejpíznivjší pro Holandsko (absolutní ztráty vody jsou vyjádeny jako rozdíl mezi výrobou a spotebou vody). eská republika a Anglie evidovaly ve stejném roce pes 20% ztrát vody. Tabulka.18. Ztráty vody ve vodovodní síti ( %) Zem Rok Ztráty ve vodovodní síti % Rakousko ,5 1999/ ,0 Francie ,0 Holandsko 1999/2000 6,0 eská republika 1) ,0 Zdroj: Oesterreichischer Staedtebund. Internationaler Vergleich der Siedlungswasserwirtschaft (1) Zdroj: IB-NET Tabulka 19 ukazuje podíl obyvatelstva napojeného na veejnou kanalizaci v roce 1997 a Nejvyšší podíl vykazovalo Holandsko (97,4%). V roce 2000 byl podíl odkanalizovaných obyvatel v eské republice obdobný jako ve Francii. Tabulka.19. Podíl obyvatel napojených na veejnou kanalizaci Zem Rok Pokrytí kanalizací % Rakousko , ,0 Francie ,0 Nmecko ,6 Holandsko ,4 eská republika (1) ,0 Zdroj: Oesterreichischer Staedtebund. Internationaler Vergleich der Siedlungswasserwirtschaft (1) Zdroj: IB-NET 4 Oesterreichischer Staedtebund. Internationaler Vergleich der Siedlungswasserwirtschaft [online] 15

16 4 Socioekonomické indikátory a ekonomické nástroje ve vodním hospodáství vybraných zemí V následující ásti uvádíme nkteré základní socioekonomické a ekonomické indikátory, které jsou k dispozici pedevším v databázích EUROSTATu a dalších souvisejících informaních zdrojích Socioekonomické indikátory Následující tabulka zahrnuje nkteré indikátory, které umožují vytvoit si detailnjší pedstavy o fungování sektor VaK v jednotlivých státech. Data o hustot osídlení objasují charakter infrastruktury. HDP na obyvatele, komparativní cenové hladiny a míra inflace ilustrují kupní sílu obyvatel. V zemích stední a východní Evropy je stále patrná nižší hodnota HDP na obyvatele než ve vysplých evropských zemích. Tabulka.20. Socioekonomické indikátory. Zem Rok Celková populace/ mil. obyvatel Hustota populace/ obyvatelé na km 2 HDP na obyvatele (1) Komparativní cenové hladiny (2) Míra inflace Rakousko ,10 98,50 120,30 105,70 1,3 Dánsko ,40 125,10 120,80 138,80 2,0 Chorvatsko ,44 79,20 46,70 55,30 n.a. eská ,20 132,10 67,70 55,50-0,1 republika Estonsko ,36 32,00 48,20 63,20 1,4 Francie ,00 110,00 111,60 105,80 2,2 Nmecko ,60 231,20 108,20 108,70 1,0 Maarsko ,15 190,00 59,20 59,00 4,7 Itálie ,30 195,20 107,70 102,30 2,8 Holandsko ,20 480,00 124,60 106,60 2,2 Norsko ,52 13,94 164,50 145,20 2,0 Rumunsko ,83 94,00 34,70 41,50 15,3 Slovinsko ,90 99,00 75,90 77,90 5,7 Španlsko ,60 83,00 97,20 86,50 3,1 V. Británie ,40 244,00 116,00 103,80 1,4 (1) HDP na obyvatele ve standardech kupní síly (Purchasing Power Standards PPS), (EU-25 = 100) (2) Komparativní cenové hladiny konené spoteby domácností vetn nepímých daní (EU-25 = 100) Zdroj: EUROSTAT 5 Další zdroje informací k tomuto tématu zahrnují: European Commission DG Environment. Water pricing in selected Accession Countries to the European Union, current policies and trends. Final Report 2000; European Environment Agency. Selected indicators;improving Water Management. Experiences from OECD Countries. OECD IWA Paris, 2003 ; Kraemer, Piotrowski. Comparison of Water Prices in Europe. Centre for International and European environmental Research. Berlin

17 4.2 Ekonomické nástroje vodního hospodáství Ekonomickými nástroji politiky životního prostedí ve vodním hospodáství jsou hlavn poplatky za vypouštní odpadní vody a poplatky za erpání povrchové a spodní vody. Uvedené sazby ovlivují míru ochrany pírodních zdroj a jejich výše mže být ovlivnna i sociálními a dalšími hledisky. Odlišnost zpsob konstrukce cen vodného a stoného v každé zemi ztžuje srovnání výše jednotlivých sazeb. Pi porovnávání cen je také teba vzít v úvahu kupní sílu obyvatel (viz tabulka 20). Nap. v eské republice a Dánsku jsou v absolutních íslech ceny vodného a stoného tém stejné, ale výrazn se liší ekonomická úrove obou zemí (vezme-li se v úvahu HDP na obyvatele). Výši poplatk a cen ovlivuje také jejich úel, který mže být spíše ekonomický nebo spíše politický. Nap. v Dánsku a Holandsku jsou poplatky nastaveny tak, aby bylo dosaženo vysoké míry ochrany vodních zdroj. Ve Francii a Nmecku slouží poplatky za odbr vody k pokrytí administrativních náklad státních správc vodních tok. 17

18

19 Tabulka.21. Vybrané ekonomické nástroje vodního hospodáství v Evrop # * # * # * 56 9: ; < 5# * 56 0 = 8 / <! %, -. /0 '( 1 ( 2 %%, -. /0 '%%, -. 0 '3 4 % %% % " 5 ( 2 7 >?? 6 %, -. /'( 1 ( 2 %%, -. /0 '%%, -. /0 0 " 6 " 5! % %#% 3 # " 6 ( +: ( ( 4:2 :; ;! (! 2 : "!" 5!!2 2!" 5 2 # >??? % %% %% ( '! $ >?? 6 % % >?? 6, -. +!' ( ) <0 = > 7 % 0 '3 4%0!'!### % % % %% 2 3 ; 2 (!3 ( 0 :2 #5 ( # 6 ': 3 )!; ( : 1 " %3!3 ; ( ( 4:2 6!!; 2 % ;!1! 2 + ' ( 4 1 (!! +( ( +:4%!:' 2 % ( ( '+:; 2 " : * 3 4: +( ) ( : 1 5!:' 3 5!' 19

20 # * # * # * 56 9: ; < 5# * 56 0 = 8 / < & ' >?? 6 % %% ( '! : % ( >?? > $( )!; % % % % " 6 ( +:!1 :; * ( 1 ( :; ;! ( 4:2 (! 2 $ >?? A % % ) B C C D % 0 EF % %% ( 6 +: :!! 2 +( ) ( : 1 5!:' 3 5!' Zdroje: (1) European Commission DG Environment. Water pricing in selected Accession Countries to the European Union, current policies and trends. Final Report 2000; (2) European Environment Agency. Selected indicators; Improving Water Management. Experiences from OECD Countries. OECD IWA Paris, 2003; (3) Kraemer, Piotrowski. Comparison of Water Prices in Europe. Centre for International and European environmental Research. Berlin

21 5 Struný výet dalších informaních zdroj 5.1 Evropská komise V roce 2000 vydalo Generální editelství Evropské komise životního prostedí detailní zprávu Water pricing in selected Accession Countries to the European Union (current policies and trends) o systémech poplatk a cen ve vodním hospodáství v deseti zemích stední a východní Evropy vetn eské republiky. Studie je rozdlena do tí ásti: voda pro domácnosti, prmysl a v zemdlství. Pokrývá také další indikátory týkající se obecných témat vodního hospodáství. Obsah zprávy je pro naši srovnávací analýzu relevantní, ale data nejsou aktuální. 5.2 OECD V roce 2003 vydala International Water Association zprávu Improving Water Management 6 popisující nedávné zkušenosti ze zemí OECD. Zpráva se dotýká globálních témat jako je nedostatek vody, kvalita vody a trhy s vodou. Data pro jednotlivé zem OECD asto nejsou kompletní a jsou prezentována pouze ve form graf. Informace o eské republice se týkají zejména rozšiování a zlepšování infrastruktury, zmn a vysokých rozdíl cen vodného a stoného v letech , snížení spoteby vody a institucionálního uspoádání vodního hospodáství. 5.3 EUROSTAT EUROSTAT 7 je nejvtší databází rzných indikátor ze všech evropských zemích. Témata související s vodou lze nalézt v sekci Environment and Energy. Jde o údaje o odbru vody, využívání vody, spoteb a ištní odpadních vod. Nkteré z tchto údaj jsou uvedeny v tabulce 20. Závr Úelem této struné analýzy bylo porovnat situaci eského sektoru VaK s dalšími evropskými zemmi. Vývoj tohoto sektoru v eské republice je asto uvádn v kontextu zemí stední a východní Evropy, akoli by vzhledem k ad charakteristik ml být spíše porovnáván se systémy vysplých evropských zemí. Ze statistik je patrné úsilí eské republiky o zlepšení a stabilizaci sektoru VaK, který vykazuje vysokou úrove zásobování obyvatelstva pitnou vodou a zvyšující se úrove ištní odpadní vody pi relativn nízkých nákladech. Z uvedených indikátor (pedevším z databáze IB-NET) je zejmý obdobný postup zmn v Maarsku a eské republice. Mezi tmito dvma zemmi existuje velký potenciál pro výmnu informací. Na druhé stran v Norsku a Anglii a u byl asto pozorován opaný trend ve vývoji indikátor než v zemích stední a východní Evropy nap. spoteba vody je v tchto státech stabilní nebo se zvyšuje, ztráty vody ve vodovodních sítích rostou atd. A konen Rumunsko z vtšiny mezinárodního srovnání vycházelo jako specifický píklad transformující se postsocialistické ekonomiky, kterou v rámci sektoru VaK eká ješt mnoho významných úkol. Pi hledání dostupných dat pro porovnání sektor VaK jednotlivých zemí naráželi autoi studie na adu problém. Vtšina statistik nezahrnuje všechny evropské zem, údaje nejsou úplné a asto pocházejí z rzných asových období. Krom toho je teba uvedená data interpretovat opatrn, jelikož konstrukce podobných indikátor je nkdy rozdílná. Porovnání obsažená v této studii, jakož i pehled dalších relevantních pramen mohou sloužit jako východisko pro hlubší analýzu sektor VaK v evropském kontextu. 6 Improving Water Management. OECD [online] 7 Eurostat [online] 21

22 Literatura Amand, Montgomery. Water indicators and data needs: Revision of the joint oecd/eurostat questionnaire On water resources, abstraction and use. Conference of european statisticians Eurostat. Ottawa European Commission DG Environment. Water pricing in selected Accession Countries to the European Union, current policies and trends. Final Report European Environment Agency. Vybrané indikátory. [online] European Water Association. Annual Report EUROSTAT. Vybrané indikátory. [online] Improving Water Management. Experiences from OECD Countries. OECD IWA Paris, Kraemer, Piotrowski. Comparison of Water Prices in Europe. Centre for International and European environmental Research. Berlin Oesterreichischer Staedtebund. Internationaler Vergleich der Siedlungswasserwirtschaft The International Benchmarking Network for Water and Sanitation Utilities (IB-NET) Vybrané indikátory. [online] O IREASu IREAS, Institut pro strukturální politiku, o. p. s., je nevládní nezisková organizace, která si klade za cíl analyzovat a rozvíjet v eské republice podmínky pro pizpsobení se strukturálním zmnám v kontextu mezinárodního vývoje. Zamuje se na regionální, hospodáskou, zemdlskou a sociální politiku i politiku životního prostedí jako základní smry strukturální politiky. IREAS spolupracuje s odborníky z veejných institucí i soukromých podnik. Vytváí podmínky pro interdisciplinární spolupráci odborník psobících na vysokých i stedních školách, na vdeckých, výzkumných a odborných pracovištích, ve veejné správ, v neziskových organizacích. Do ešených projekt jsou intenzivn zapojováni studenti doktorského i magisterského studia Vysoké školy ekonomické i jiných vysokých škol. Zaínající vdetí pracovníci a studenti tak mají možnost získat zkušenosti s ešením nejen tuzemských, ale zejména mezinárodních projekt. Více informací je k dispozici na Kontaktní osobou pro oblast vodního hospodáství je Ing. Lenka amrová, 22

OECD Regions at a Glance. Translated title. Prvodce tenáe. Summary in Czech. Pehled v eském jazyce. Pro Struný pohled na regiony OECD?

OECD Regions at a Glance. Translated title. Prvodce tenáe. Summary in Czech. Pehled v eském jazyce. Pro Struný pohled na regiony OECD? OECD Regions at a Glance Summary in Czech Translated title Pehled v eském jazyce Pro Struný pohled na regiony OECD? Prvodce tenáe V posledních letech se do politického programu mnoha zemí OECD vrátila

Více

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA )

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) PRACOVNÍ PEKLAD PRO POTEBY BA 01/08/2005 EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) Tato Úmluva byla sjednána mezi Evropskými

Více

Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad

Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad Tomáš Ferdan, Martin Pavlas Vysoké uení technické v Brn, Fakulta strojního inženýrství, Ústav procesního a ekologického inženýrství, Technická

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 8. 2014 19 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5:

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5: METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU Obchodní zákoník 5: soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží vci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patí podnikateli

Více

Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová

Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová Akoli transformace ekonomiky, politiky a spolenosti probíhá již více než patnáct let, sídelní systém a prostorová redistribuce obyvatelstva

Více

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Studie. 5 : Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvtvích

Více

VÝRONÍ ZPRÁVA ZA ROK 2006: CENY DROG KLESAJÍ, POET ZÁCHYT STOUPÁ Drogy v Evrop jsou nyní levnjší než kdy pedtím

VÝRONÍ ZPRÁVA ZA ROK 2006: CENY DROG KLESAJÍ, POET ZÁCHYT STOUPÁ Drogy v Evrop jsou nyní levnjší než kdy pedtím VÝRONÍ ZPRÁVA ZA ROK 2006: CENY DROG KLESAJÍ, POET ZÁCHYT STOUPÁ Drogy v Evrop jsou nyní levnjší než kdy pedtím (23.11.2006, LISABON) Ceny nelegálních drog prodávaných na evropských ulicích v posledních

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

eská spoitelna zvýhoduje aktivní klienty a snižuje sazbu hypoték

eská spoitelna zvýhoduje aktivní klienty a snižuje sazbu hypoték eská spoitelna zvýhoduje aktivní klienty a snižuje sazbu hypoték Martin Techman, editel úseku rozvoje obchodu eské spoitelny David Navrátil, hlavní ekonom eské spoitelny Praha 16. srpna 2010 Program 1.

Více

VYUŽITÍ MODULU EXCELENT PRO MANAŽERSKÉ ANALÝZY V APLIKACÍCH VEMA

VYUŽITÍ MODULU EXCELENT PRO MANAŽERSKÉ ANALÝZY V APLIKACÍCH VEMA VYUŽITÍ MODULU EXCELENT PRO MANAŽERSKÉ ANALÝZY V APLIKACÍCH VEMA Ing. Bc. Jaroslav Šmarda Vema, a. s. smarda@vema.cz Abstrakt Ze zkušenosti víme, že nasazení speciálního manažerského informaního systému

Více

Pedpisy upravující oblast hospodaení

Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedmtem tohoto metodického je poskytnout tenái pehled základních právních a vnitních skautských pedpis upravujících oblast hospodaení, vetn úetnictví. Všechny pedpisy

Více

Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje. Václav Novák

Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje. Václav Novák Miscellanea Geographica 14 Katedra geografie, ZU v Plzni, 2008 s. 137-142 Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje Václav Novák novak.v@kr-vysocina.cz Krajský úad kraje

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znní pozdjších pedpis. Zákon. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

Více

HOSPODÁSKÁ POLITIKA STÁTU. Oekávané výstupy dle RVP GV: žák objasní základní principy fungování systému píjm a výdaj státní ekonomiky

HOSPODÁSKÁ POLITIKA STÁTU. Oekávané výstupy dle RVP GV: žák objasní základní principy fungování systému píjm a výdaj státní ekonomiky HOSPODÁSKÁ POLITIKA STÁTU Oekávané výstupy dle RVP GV: žák objasní základní principy fungování systému píjm a výdaj státní ekonomiky Uivo (dle RVP): fiskální politika státní rozpoet, daová soustava monetární

Více

EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS. Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy

EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS. Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS ENVIRONMENTAL LAW SERVICE Financováno ze zdroj EU - program Transition Facility Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy

Více

Zkušenosti s využitím informa ních systém p i provozu a optimalizaci rafinérií

Zkušenosti s využitím informa ních systém p i provozu a optimalizaci rafinérií 153 Zkušenosti s využitím informaních systém pi provozu a optimalizaci rafinérií Ing. Milan Vitvar eská rafinérská a.s., 436 70 Litvínov milan.vitvar@crc.cz, tel. 476 164 477 http://www.crc.cz Souhrn Je

Více

VYHODNOCENÍ ODCHYLEK A CLEARING TDD V CS OTE JAROSLAV HODÁNEK, OTE A.S.

VYHODNOCENÍ ODCHYLEK A CLEARING TDD V CS OTE JAROSLAV HODÁNEK, OTE A.S. OTE, a.s. VYHODNOCENÍ ODCHYLEK A CLEARING TDD V CS OTE JAROSLAV HODÁNEK, OTE A.S. 16.-17.4.2014 Trendy elektroenergetiky v evropském kontextu, Špindlerv Mlýn Základní innosti OTE 2 Organizování krátkodobého

Více

Projekt SOL v eské republice

Projekt SOL v eské republice Projekt SOL v eské republice Úvod Bezpenost silniního provozu, ochrana zdraví a ochrana životního prostedí mají jeden významný spolený prvek, jejich základem je zodpovdný pístup každého z nás k sob samému

Více

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA REKONSTRUKCE LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Více

Finální verze žádosti (LZZ-GP)

Finální verze žádosti (LZZ-GP) 8. Klíové aktivity!íslo aktivity: 01 Školení nových technologií a novinek v sortimentu TZB (technická zaízení budov) Pedm!tem KA_1 je realizace školení zam!ené na nové technologie a novinky v sortimentu

Více

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min)

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min) 1/9 PRACTICE DICTATION 1) For section C (speech 154 syll/min) Celkový rst evropské produktivity se výrazn zpomalil, a výkonnost jednotlivých lenských stát byla déle než de/kádu rozmanitá. Pehled klíových

Více

ORGÁNY SPOLENOSTI. - Pedstavenstvo. - Dozorí rada. - Management

ORGÁNY SPOLENOSTI. - Pedstavenstvo. - Dozorí rada. - Management VÝRONÍ ZPRÁVA SPOLENOSTI KM-PRONA, A.S. ZA ROK 2004 PROFIL SPOLENOSTI Akciová spolenost KM-PRONA, a.s. byla založena zakladatelskou smlouvou dne 23.7.2003 rozhodnutím jediného akcionáe pana Vladimíra Minaíka

Více

Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví

Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví 2. ze tí opakovaných odborných posudk Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013

Více

CH L U M S V A T É M A Í. Usnesení. Z 5. Veejného zasedání obecního zastupitelstva Chlumu Svaté Maí konaného dne 3.12.2007

CH L U M S V A T É M A Í. Usnesení. Z 5. Veejného zasedání obecního zastupitelstva Chlumu Svaté Maí konaného dne 3.12.2007 O B E C CH L U M S V A T É M A Í Usnesení Z 5. Veejného zasedání obecního zastupitelstva Chlumu Svaté Maí konaného dne 3.12.2007 Schválený program 1. Kontrola plnní usnesení ze 4.veejného zasedání 2007

Více

Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou:

Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou: 2 Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou: dopad dan, vztah plátce a poplatníka, subjekt dan, objekt dan, šíe zachycení objektu dan,

Více

Strategické prostorové plánování

Strategické prostorové plánování Strategické prostorové plánování Strategické prostorové plánování lze oznait jako pokrokovou metodu plánování trvale udržitelného rozvoje území, která využívá moderních technologií a postup pi zpracování

Více

Zasedání zastupitelstva obce Skrchov

Zasedání zastupitelstva obce Skrchov Zápis byl upraven pro poteby vyvšení na elektronické úední desce z dvodu ochrany osobních údaj Zasedání zastupitelstva obce Skrchov. 26 konaná dne 2. 9. 2008 Schze se konala v budov obecního úadu, zahájena

Více

!!!'"*"!""!" +"!$$,-. "! (!"#" 1# (!" # (2 " "/##'! (! # '!'2 '/$%%%

!!!'*!! +!$$,-. ! (!# 1# (! # (2  /##'! (! # '!'2 '/$%%% V Plzni dne 6.6.2000 !"!#!"$%%% &$%%% '"'()!"*!"!"!"!!!'"*"!" ("!" +"!$$,-. "! (!"#" +'"!" (* "/0 1# (!" # (2 " "/##'! (! # '!'2 '/$%%% *( #/" ((/(##''!""!"! (!"/!"/ 3'/* (( "4$ $4 $%%5$%, $%%%("# 6" (6-6-

Více

Smlouva mandátní. uzav ená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi t mito smluvními stranami: M sto Kop ivnice

Smlouva mandátní. uzav ená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi t mito smluvními stranami: M sto Kop ivnice Smlouva mandátní uzavená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi tmito smluvními stranami: Mandantem: Msto Kopivnice povený zástupce: Ing. Ivan Viskupi, vedoucí ORM Se sídlem: Štefánikova 1163,

Více

Projekt finanního vzdlávání bankovních klient

Projekt finanního vzdlávání bankovních klient ESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE Projekt finanního vzdlávání bankovních klient 13. bezna 2006 Obsah 11 2 3 Co ukázal przkum finanní vzdlanosti problémy eských rodinných financí Jak pomoci eským rodinným financím?

Více

P l roku s novelou a co bude dál? 11. 12. 10. 2012, Sport-V-Hotel Hrotovice. Novela ZVZ. praktické aspekty vyhlášek

P l roku s novelou a co bude dál? 11. 12. 10. 2012, Sport-V-Hotel Hrotovice. Novela ZVZ. praktické aspekty vyhlášek Pl roku s novelou a co bude dál? 11. 12. 10. 2012, Sport-V-Hotel Hrotovice Novela ZVZ praktické aspekty vyhlášek Odvodnní úelnosti veejné zakázky pro úely pedbného oznámení a) splnním veejné

Více

EIA z pohledu orgánu. ochrany veejného zdraví. MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubického kraje

EIA z pohledu orgánu. ochrany veejného zdraví. MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubického kraje EIA z pohledu orgánu ochrany veejného zdraví MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubického kraje Veejné zdraví = zdr.. stav obyvatelstva a jeho skupin, který je urov ován souhrnem pírodnp rodních, životních a pracovních

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 9. 2015 7 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Prbžná zpráva o realizaci projektu za rok 2004

Prbžná zpráva o realizaci projektu za rok 2004 1N2004.rtf Prbžná zpráva o realizaci projektu za rok 2004 A Struný pehled dílích cíl projektu splnných v uplynulém období v souladu s cíli, stanovenými v návrhu projektu pro rok 2004 Cílem projektu je

Více

odbor ZÁKLADNÍ SCÉNÁŘ VÝVOJE NAKLÁDÁNÍ S VODAMI, UŽÍVÁNÍ VOD A VLIVŮ NA VODY DO ROKU 2015

odbor ZÁKLADNÍ SCÉNÁŘ VÝVOJE NAKLÁDÁNÍ S VODAMI, UŽÍVÁNÍ VOD A VLIVŮ NA VODY DO ROKU 2015 odbor ZÁKLADNÍ SCÉNÁŘ VÝVOJE NAKLÁDÁNÍ S VODAMI, UŽÍVÁNÍ VOD A VLIVŮ NA VODY DO ROKU 2015 Květen 2004 Obsah Úvod... 12 1 Souasný stav a minulý vývoj... 13 1.1 Socio-ekonomický vývoj... 13 1.1.1 Ekonomický

Více

DOTAZNÍK PRO NEZISKOVÉ ORGANIZACE

DOTAZNÍK PRO NEZISKOVÉ ORGANIZACE DOTAZNÍK PRO NEZISKOVÉ ORGANIZACE Vážení pedstavitelé neziskových organizací. Dotazník, který se vám dostává do rukou, se mže na první pohled zdát ponkud obsáhlý, avšak není teba se obávat. Pevážná ást

Více

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Finanní vzdlanost eská bankovní asociace 6. bezna 2006 Executive Summary Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Fakta na dosah 1 Metodika Výzkum byl realizován formou osobních ízených rozhovor. Dotazování

Více

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk Vimperk, 11. ledna 2011 Za hlavní problém považují obané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo msto Vimperk Obecn prospšná spolenost Jihoeská rozvojová, ve spolupráci s partnery mstem Vimperk a Centrem

Více

asté otázky a odpov di k zákonu. 406/2000 Sb.

asté otázky a odpov di k zákonu. 406/2000 Sb. MPO Energetická úinnost asté otázky a odpovdi k zákonu. 406/2000 Sb. Stránka. 1 z 6 Ministerstvo prmyslu a obchodu asté otázky a odpovdi k zákonu. 406/2000 Sb. Publikováno: 23.2.2009 Autor: odbor 05200

Více

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje

Více

Miroslav Lupa, Habrová 2640/5, 130 00 Praha 3, tel.: +420 775 339 333 e-mail: mirek@koniklec.cz. Akademické gymnázium Praha Od do 9/1985 6/1989

Miroslav Lupa, Habrová 2640/5, 130 00 Praha 3, tel.: +420 775 339 333 e-mail: mirek@koniklec.cz. Akademické gymnázium Praha Od do 9/1985 6/1989 ŽIVOTOPIS 1. Kontaktní údaje: Miroslav Lupa, Habrová 2640/5, 130 00 3, tel.: +420 775 339 333 e-mail: mirek@koniklec.cz 2. Píjmení Lupa 3. Jméno Miroslav 4. Datum narození 2. kv*tna 1971 5. Národnost eská

Více

Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2

Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 1. ngelova kivka x poptávka po statku, M- dchod x luxusní komodita ( w >1) standardní komodita (0< w 1) podadná komodita ( w < 0) 2. Dchodový a substituní

Více

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace UDS Fakturace Modul fakturace výrazn posiluje funknost informaního systému UDS a umožuje bilancování jednotlivých zakázek s ohledem na hodnotu skutených náklad. Navíc optimalizuje vlastní proces fakturace

Více

Den zveejnní: 20.4.2007 Den sejmutí: 7.5.2007. Za Msto Vimperk

Den zveejnní: 20.4.2007 Den sejmutí: 7.5.2007. Za Msto Vimperk usnesením. 371 Rady msta Vimperk ze dne 16.4.2007 zámr. 44/11/07 prodeje ásti pozemk vedených u Katastrálního úadu pro Jihoeský kraj, Katastrálního pracovišt Prachatice v katastru nemovitostí pro obec

Více

Abstrakt. Abstract. Klíová slova. Keywords

Abstrakt. Abstract. Klíová slova. Keywords !""!# $%&%'())*+), Abstrakt Tato práce se zabývá systémy detekce prnik. Rozdluje tyto systémy do kategorií a popisuje jejich funknost. Popisuje píklady jejich praktického nasazení. Zabývá se pedevším IDS

Více

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi Podílový fond PLUS komplexní zabezpeení na penzi Aleš Poklop, generálníeditel Penzijního fondu eské spoitelny Martin Burda, generálníeditel Investiní spolenosti eské spoitelny Praha 29. ervna 2010 R potebuje

Více

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Strategický cíl: 3.C1 Opatení: 3.C1.1 Popis Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Služby pro obany jsou významným faktorem úrovn životního standartu, zdrojem pracovních

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Dti z uprchlických rodin

Více

Technicko ekonomická analýza souasného stavu a navržení opatení pi nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady (BRKO)

Technicko ekonomická analýza souasného stavu a navržení opatení pi nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady (BRKO) Technicko ekonomická analýza souasného stavu a navržení opatení pi nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady (BRKO) Praha, prosinec 2003 1/1 OSNOVA 1. Souasné ekonomické nástroje pro oblast

Více

Pro? Jaký je dvod pro VUC? EU a VUC? R a VUC? Ústavní poádek k VUC? Prostedky obrany? Argumentace M.financí Závr

Pro? Jaký je dvod pro VUC? EU a VUC? R a VUC? Ústavní poádek k VUC? Prostedky obrany? Argumentace M.financí Závr Pro? Jaký je dvod pro VUC? EU a VUC? R a VUC? Ústavní poádek k VUC? Prostedky obrany? Argumentace M.financí Závr Jaké jsou základní dvody, které vedou subjekty psobící v odpadovém hospodáství ke zrušení

Více

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam. Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014 Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.cz OBSAH Úvod 3 Hlavní innost 4 Celkové náklady a výnosy

Více

Paretv-Zipfv zákon, omezenost zdroj a globalizace

Paretv-Zipfv zákon, omezenost zdroj a globalizace Pareto-Zipf2 1/6 Paretv-Zipfv zákon, omezenost zdroj a globalizace Jií Neas, FIS VŠE Praha Pi rzných píležitostech se setkáváme se soubory rzn velkých objekt: obce ve vybraném stát mají rzný poet obyvatel,

Více

Všeobecné obchodní podmínky IMPERIUM TV, s.r.o.

Všeobecné obchodní podmínky IMPERIUM TV, s.r.o. Všeobecné obchodní podmínky IMPERIUM TV, s.r.o. I. Preambule 1. Tyto Obchodní podmínky vydala spolenost IMPERIUM TV s.r.o., se sídlem Studentská 78, 360 07 Karlovy Vary, I: 26387000, DI: CZ26387000, zapsána

Více

Skupina Sodexo oznámila rst výnos i provozního zisku za úetní rok 2009

Skupina Sodexo oznámila rst výnos i provozního zisku za úetní rok 2009 Tisková zpráva Skupina Sodexo oznámila rst výnos i provozního zisku za úetní rok 2009 Výnosy vzrostly o 7,9 %, vetn 2,5 % organického rstu Provozní zisk ve výši 746 milion euro, nárst o 8,1 % Nárst istého

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Strategický cíl: 3.C2 Opatení: 3.C2.5 Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Popis V souladu s platnými metodickými pokyny a v návaznosti na závazné ásti

Více

EXPORT DAT TABULEK V MÍŽKÁCH HROMADNÉHO PROHLÍŽENÍ

EXPORT DAT TABULEK V MÍŽKÁCH HROMADNÉHO PROHLÍŽENÍ EXPORT DAT TABULEK V MÍŽKÁCH HROMADNÉHO PROHLÍŽENÍ V PRODUKTECH YAMACO SOFTWARE PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - EXPORTU DAT DO EXTERNÍCH FORMÁT YAMACO SOFTWARE 2005 1. ÚVODEM Všechny produkty spolenosti YAMACO

Více

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34 Oblast Ukazatel Cíl Mechanismy ovování 1. Vize Cíle a školní Propojit cíle Kontrola propagace vzdlávací s oekáváním a cíl v praxi - program potebami klient. (konzultace, dotazníky, ukázkové hodiny, lánky

Více

ZPRÁVA O HOSPODAENÍ PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE ZA ROK 2007. Gymnázium J. A. Komenského a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky

ZPRÁVA O HOSPODAENÍ PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE ZA ROK 2007. Gymnázium J. A. Komenského a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky ZPRÁVA O HOSPODAENÍ PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE ZA ROK 2007 Gymnázium J. A. Komenského a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Adresa organizace: Komenského.p. 169 I: 603 717 57 Uherský Brod, PS 688

Více

ZÁVRENÁ ZPRÁVA. 1. Struná informace. 2. Popis cíl sub-projektu. ZÁVRENÁ ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU Stra.S.S.E. íjen 2005 erven 2007

ZÁVRENÁ ZPRÁVA. 1. Struná informace. 2. Popis cíl sub-projektu. ZÁVRENÁ ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU Stra.S.S.E. íjen 2005 erven 2007 ZÁVRENÁ ZPRÁVA 1. Struná informace Název projektu: Strategic Spatial Planning and Sustainable Environment (Stra.S.S.E.) ešitel:katedra geoinformatiky Pírodovdecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

Více

Revamp jednotek ve zpracování ropy

Revamp jednotek ve zpracování ropy 165 0. Souhrn Revamp jednotek ve zpracování ropy Revamp Milan jednotek Vitvar, eská ve zpracování rafinérská ropy Milan Vitvar, eská rafinérská Revamp jednotek ve zpracování ropy pedstavuje jeden z nejpoužívanjších

Více

Business index České spořitelny

Business index České spořitelny Business index České spořitelny Index vstřícnosti podnikatelského prostředí v EU Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz Praha, 15. listopadu 2012 Co je Business Index České spořitelny?

Více

Management rychlosti na dálnicích ve vybraných zemích EU

Management rychlosti na dálnicích ve vybraných zemích EU Management rychlosti na dálnicích ve vybraných zemích EU Ing. Jaroslav Heinrich, Ing. Tatiana Blanárová, Ing. Michal Poláek HBH Projekt spol. s r.o., HBH Projekt spol s r.o. organizaná složka Slovensko

Více

Získávání znalostí z databází. Alois Kužela

Získávání znalostí z databází. Alois Kužela Získávání znalostí z databází Alois Kužela Obsah související pojmy datové sklady, získávání znalostí asocianí pravidla 2/37 Úvod získávání znalostí z dat, dolování (z) dat, data mining proces netriviálního

Více

1 Postup pi práci s informacemi

1 Postup pi práci s informacemi Vybraná kapitola z lánku Hejtmánek Jakub - Internet jako zdroj informací pro marketing malých a stedních firem, publikováno v asopise Systémuvá integrace [Vyšlo: 4/2003, prosinec, ISSN 1210-9479 Datum:

Více

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR Přílohy 1. Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice v letech 21-29 1 75 % 5 25 21 22 23 24 25 26 27 28 29 rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních

Více

O spole nosti OSAM TRADE s.r.o.

O spole nosti OSAM TRADE s.r.o. O spolenosti OSAM TRADE s.r.o. Kontakty OSAM TRADE s.r.o. U Jeslí 619 370 01 eské Budjovice +420 602 428 817 Velkoobchod: +420 728 815 256 Technická podpora: +420 774 774 209 www.osamtrade.cz info@osamtrade.cz

Více

Šumavské vodovody a kanalizace a.s. výroní zpráva 2013

Šumavské vodovody a kanalizace a.s. výroní zpráva 2013 výroní zpráva 2013 1 výroní zpráva 2013 Obsah výroní zprávy Orgány spolenosti 2 Základní údaje o spolenosti 3 Struktura náklad a výnos spolenosti 4 Zásobování pitnou vodou 5 Odvádní a ištní odpadních vod

Více

HODNOCENÍ NÁRODNÍHO HOSPODÁSTVÍ

HODNOCENÍ NÁRODNÍHO HOSPODÁSTVÍ HODNOCENÍ NÁRODNÍHO HOSPODÁSTVÍ Oekávané výstupy dle RVP GV: žák na základ aktuálních mediálních informací posoudí vliv nejdležitjších ekonomických ukazatel (inflace, úrove HDP, míra nezamstnanosti) na

Více

Zásady postupu pi prodeji bytových dom ve vlastnictví hl. m. Prahy

Zásady postupu pi prodeji bytových dom ve vlastnictví hl. m. Prahy Zásady postupu pi prodeji bytových dom ve vlastnictví hl. m. Prahy píloha. 1 usnesení Zastupitelstva hl. m. Prahy. 09/14 ze dne 24. ervna 1999 A) Obecné zásady 1. Zásady postupu pi prodeji bytových dom

Více

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 29.05.2006

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 29.05.2006 Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 29.05.2006 Usnesení. 522 Rada msta bere na vdomí kontrolu usnesení ze dne 22.05.2006. Usnesení. 523 Rada msta Vimperk rozhodla uzavít Dodatek.1 ke smlouv o dílo.05/06

Více

Upozorn ní: Tento text nenahrazuje plné zn ní citovaných p edpis uvedených ve sbírce zákon eské republiky a je platný k datu uvedenu na záv r.

Upozorn ní: Tento text nenahrazuje plné zn ní citovaných p edpis uvedených ve sbírce zákon eské republiky a je platný k datu uvedenu na záv r. EKIS ENERGETICKÉ KONZULTANÍ A INFORMANÍ STEDISKO BEZPLATNÉ ENERGETICKÉ PORADENSTVÍ PRO VEEJNOST S PODPOROU MINISTRSTVA PRMYSLU A OBCHODU R A MSTA VSETÍN Stedisko EKIS.2018, MEPS VSETÍN Sídlo: 755 01 Vsetín,

Více

Nejzávažn jší technicko-procesní problém p edstavuje skute nost, že p edložený Posudek dokumentace EIA neodpovídá záv re nému stanovisku MŽP R k

Nejzávažn jší technicko-procesní problém p edstavuje skute nost, že p edložený Posudek dokumentace EIA neodpovídá záv re nému stanovisku MŽP R k Stanovisko v rámci procesu EIA na projekt Výstavba blok 3. a 4. Jaderné elektrárny Temelín Stanovisko k posudku EIA pro zemi Horní Rakousko V roce 2008 oznámila eská republika podle l. 3 Konvence z Espoo

Více

Identifikaní údaje územního samosprávného celku. mstys Nehvizdy. zastupitelstvo mstysu Nehvizdy, zastoupené starostou, panem Vladimírem Nekolným

Identifikaní údaje územního samosprávného celku. mstys Nehvizdy. zastupitelstvo mstysu Nehvizdy, zastoupené starostou, panem Vladimírem Nekolným Ing. Eva Neužilová auditorka, zapsaná u Komory auditorr íslo oprávnní 1338 Galandova 1240 163 00 Praha 6 tel.: 603814749 e-mail: neuzilovaeva@seznam.cz ZPRÁVA AUDITORA o výsledku pezkoumání hospodaení

Více

VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA.

VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. VEEJNÁ NABÍDKA POZEMK URENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. 95/1999 Sb., O PODMÍNKÁCH PEVODU ZEMDLSKÝCH A LESNÍCH POZEMK Z VLASTNICTVÍ STÁTU NA JINÉ OSOBY, VE ZNNÍ POZDJŠÍCH PEDPIS (DÁLE JEN ZÁKON O PRODEJI

Více

IV. CVIENÍ ZE STATISTIKY

IV. CVIENÍ ZE STATISTIKY IV. CVIENÍ ZE STATISTIKY Vážení studenti, úkolem dnešního cviení je nauit se analyzovat data kvantitativní povahy. K tomuto budeme opt používat program Excel 2007 MS Office. 1. Jak mžeme analyzovat kvantitativní

Více

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí Rada msta Vimperk v souladu s 102 odst. (2) písm. n) zákona. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znní a zákonem. 85/1990 Sb., o právu petiním,

Více

Výroní zpráva Spolenosti za rok 2004

Výroní zpráva Spolenosti za rok 2004 Výroní zpráva Spolenosti za rok 2004 I. Základní údaje o obchodníku s cennými papíry Název spolenosti: RSJ Invest, a.s. Sídlo: Keová 7, 301 11 Plze IO: 00884855 II. Údaje o vlastních akciích, základním

Více

Dražební ád spolenosti RSJ Invest, a.s. I. Základní ustanovení. Pedmt dražby. III. Úastníci dražby

Dražební ád spolenosti RSJ Invest, a.s. I. Základní ustanovení. Pedmt dražby. III. Úastníci dražby Dražební ád spolenosti RSJ Invest, a.s. I. Základní ustanovení I.1. I.2. I.3. Tento Dražební ád upravuje prodej cenných papír ve veejné dražb (dále jen dražba ) podle zákona. 256/2004 Sb., o podnikání

Více

Zápis ze tetího zasedání Zastupitelstva msta Vimperk, konaného dne 29.01.2007 od 15.00 hod. v sále MKS Vimperk

Zápis ze tetího zasedání Zastupitelstva msta Vimperk, konaného dne 29.01.2007 od 15.00 hod. v sále MKS Vimperk Zápis ze tetího zasedání Zastupitelstva msta Vimperk, konaného dne 29.01.2007 od 15.00 hod. v sále MKS Vimperk Usnesení. 35 Zastupitelstvo msta bere na vdomí pehled plnní usnesení ze dne 11.12.2006 a bere

Více

1. MODELY A MODELOVÁNÍ. as ke studiu: 30 minut. Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umt: Výklad. 1.1. Model

1. MODELY A MODELOVÁNÍ. as ke studiu: 30 minut. Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umt: Výklad. 1.1. Model 1. MODELY A MODELOVÁNÍ as ke studiu: 30 minut Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umt: charakterizovat model jako nástroj pro zobrazení skutenosti popsat proces modelování provést klasifikaci základních

Více

Rozptýlená výroba elektrické energie v ES- Obnovitelné zdroje energie a vliv na zamstnanost (náronost výstavby)

Rozptýlená výroba elektrické energie v ES- Obnovitelné zdroje energie a vliv na zamstnanost (náronost výstavby) ESKÉ VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ Katedra elektroenergetiky Studie disertaní práce: Rozptýlená výroba elektrické energie v ES- Obnovitelné zdroje energie a vliv na zamstnanost

Více

II. spolený projekt organizací evropských sociálních partner

II. spolený projekt organizací evropských sociálních partner II. spolený projekt organizací evropských sociálních partner STUDIE O RESTRUKTURALIZACI V NOVÝCH LENSKÝCH STÁTECH eská republika - soubor informací This project is organised with the financial support

Více

seminá pro školský management jaro 2010

seminá pro školský management jaro 2010 Manažerské dovednosti v práci editele školy seminá pro školský management jaro 2010 1. Stanovení osobní vize koncepce je jasná, konkrétní, psobivá a aktivující pedstava budoucího asu, dosažených výsledk,

Více

VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE

VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE Výuka fotogrammetrie v eské republice GEOS 2007 VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE Ing. Jindich Hoda, Ph.D. Faculty of Civil Engineering, CTU in Prague 166 29 Thákurova 7, Praha 6, Czech Republic e-mail:

Více

je o 27,8 %. Nárst náklad vynaložených na prodané zboží byl nižší a vzrostl o 947,3 mil K to je o 26,98 %.

je o 27,8 %. Nárst náklad vynaložených na prodané zboží byl nižší a vzrostl o 947,3 mil K to je o 26,98 %. VÝRONÍ ZPRÁVA SPOLENOSTI KM-PRONA, A.S. ZA ROK 2006 PROFIL SPOLENOSTI Akciová spolenost KM-PRONA, a.s. byla založena zakladatelskou smlouvou dne 23.7.2003 rozhodnutím jediného akcionáe pana Vladimíra Minaíka

Více

Znalecký posudek. ZP-1099

Znalecký posudek. ZP-1099 Znalecký posudek. ZP-1099 o cen obvyklé na - stavb (budova) bez p/e, zpsob využití: garáž s píslušenstvím ( IS ) na pozemku st. parc.. 490 ( zastavná plocha a nádvoí ) v kat. území Vtní, obec Vtní, okres

Více

Nelegální práce v odvtví stavebnictví

Nelegální práce v odvtví stavebnictví Studie. 4 : Nelegální práce v odvtví stavebnictví Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvtvích Objednatel: Konfederace zamstnavatelských

Více

PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY

PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY YAMACO SOFTWARE 2006 1. ÚVODEM Nové verze produkt spolenosti YAMACO Software pinášejí mimo jiné ujednocený pístup k použití urité množiny funkcí, která

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Modul Práce s klientem Práce

Více

IMPORT DAT Z TABULEK MICROSOFT EXCEL

IMPORT DAT Z TABULEK MICROSOFT EXCEL IMPORT DAT Z TABULEK MICROSOFT EXCEL V PRODUKTECH YAMACO SOFTWARE PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - IMPORTU DAT DO PÍSLUŠNÉ EVIDENCE YAMACO SOFTWARE 2005 1. ÚVODEM Všechny produkty spolenosti YAMACO Software

Více

Párování. Nápovdu k ostatním modulm naleznete v "Pehledu nápovd pro Apollo".

Párování. Nápovdu k ostatním modulm naleznete v Pehledu nápovd pro Apollo. Párování Modul Párování poskytuje pehled o došlých i vrácených platbách provedených bankovním pevodem i formou poštovní poukázky. Jedná se napíklad o platby za e-pihlášky, prkazy ISIC nebo poplatky za

Více

XI. KRÁTKODOBÉ FINANCOVÁNÍ - systémy financování krátkodobého majetku

XI. KRÁTKODOBÉ FINANCOVÁNÍ - systémy financování krátkodobého majetku XI. KRÁTKODOBÉ FINANCOVÁNÍ - systémy financování krátkodobého majetku Krátkodobé zdroje financování zajišují financování bžné innosti podniku k pokrytí krátkodobých aktiv. V této souvislosti vtšinou hovoíme

Více

Statistiky v oblasti vědy, technologií a inovací v ČR

Statistiky v oblasti vědy, technologií a inovací v ČR Společný seminář TC AV ČR a ČSÚ Výzkum, vývoj a inovace - klíčové faktory růstu konkurenceschopnosti ČR Technologické centrum AV ČR, Ve Struhách 27, Praha 6; 18. březen 2011 Statistiky v oblasti vědy,

Více

Standardy bankovních aktivit

Standardy bankovních aktivit ESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE CZECH BANKING ASSOCIATION UPOZORNNÍ Standardy BA mají metodický charakter Standardy bankovních aktivit. 19 / 2005 Kodex chování mezi bankami a klienty - 1 - OBSAH Preambule 3 ást

Více

CZECH Point. Co dostanete: Úplný nebo ástený výstup z Listu vlastnictví k nemovitostem i parcelám v jakémkoli katastrálním území v eské republice.

CZECH Point. Co dostanete: Úplný nebo ástený výstup z Listu vlastnictví k nemovitostem i parcelám v jakémkoli katastrálním území v eské republice. Co je to Czech POINT: CZECH Point eský Podací Ovovací Informaní Národní Terminál, tedy Czech POINT je projektem, který by ml zredukovat pílišnou byrokracii ve vztahu oban - veejná správa. Projekt Czech

Více

FIRMA, NÁZEV I JINÉ OZNAENÍ. Msto,ulice,íslo popisné,ps:.. Zapsaná v obchodním rejstíku vedeném, oddíl., Bankovní spojení:.. . útu:..

FIRMA, NÁZEV I JINÉ OZNAENÍ. Msto,ulice,íslo popisné,ps:.. Zapsaná v obchodním rejstíku vedeném, oddíl., Bankovní spojení:.. . útu:.. S M L O U V A o poskytování pístupu k SN ve formátu PDF prostednictvím služby SN online. uzavená podle ust. 262 odst. 1 zákona. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník a podle ust. 5 a násl. zákona. 22/1997 Sb.,

Více

Postup výpotu produkce komunálních odpad v obci

Postup výpotu produkce komunálních odpad v obci Postup výpotu produkce komunálních odpad v obci Tento postup byl vypracován v rámci projektu Výzkumu a vývoje MŽP R SP/II/2f1/2/07 "Identifikace prevenního potenciálu živnostenských odpad v R a jeho uplatnní

Více