Příprava uživatelského prostředí pro NX CAM. Bc. Tomáš Januška

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Příprava uživatelského prostředí pro NX CAM. Bc. Tomáš Januška"

Transkript

1 Příprava uživatelského prostředí pro NX CAM Bc. Tomáš Januška Diplomová práce 2012

2

3

4

5 1) zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších právních předpisů, 47 Zveřejňování závěrečných prací: (1) Vysoká škola nevýdělečně zveřejňuje disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a výsledku obhajoby prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje. Způsob zveřejnění stanoví vnitřní předpis vysoké školy. (2) Disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce odevzdané uchazečem k obhajobě musí být též nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby zveřejněny k nahlížení veřejnosti v místě určeném vnitřním předpisem vysoké školy nebo není-li tak určeno, v místě pracoviště vysoké školy, kde se má konat obhajoba práce. Každý si může ze zveřejněné práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmnoženiny. (3) Platí, že odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby. 2) zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ve znění pozdějších právních předpisů, 35 odst. 3: (3) Do práva autorského také nezasahuje škola nebo školské či vzdělávací zařízení, užije-li nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu k výuce nebo k vlastní potřebě dílo vytvořené žákem nebo studentem ke splnění školních nebo studijních povinností vyplývajících z jeho právního vztahu ke škole nebo školskému či vzdělávacího zařízení (školní dílo). 3) zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ve znění pozdějších právních předpisů, 60 Školní dílo: (1) Škola nebo školské či vzdělávací zařízení mají za obvyklých podmínek právo na uzavření licenční smlouvy o užití školního díla ( 35 odst. 3). Odpírá-li autor takového díla udělit svolení bez vážného důvodu, mohou se tyto osoby domáhat nahrazení chybějícího projevu jeho vůle u soudu. Ustanovení 35 odst. 3 zůstává nedotčeno. (2) Není-li sjednáno jinak, může autor školního díla své dílo užít či poskytnout jinému licenci, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy školy nebo školského či vzdělávacího zařízení. (3) Škola nebo školské či vzdělávací zařízení jsou oprávněny požadovat, aby jim autor školního díla z výdělku jím dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence podle odstavce 2 přiměřeně přispěl na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaložily, a to podle okolností až do jejich skutečné výše; přitom se přihlédne k výši výdělku dosaženého školou nebo školským či vzdělávacím zařízením z užití školního díla podle odstavce 1.

6 ABSTRAKT Tato diplomová práce se zabývá přípravou uživatelského prostředí v CAD/CAM systému NX. Vychází z teoretického základu technologie třískového obrábění zejména frézování, v přímé návaznosti na nasazení výpočetní techniky do technické praxe. Praktická část zahrnuje přípravu knihovny nástrojů, tvorbu šablon obráběcích operací, zpracování CAD modelu simulovaného stroje, vytvoření kinematické sestavy a samotnou simulaci CNC programu na virtuálním stroji. Klíčová slova: obrábění, frézování, stroj, simulace, CAD, CAM, CNC, NC program, NX ABSTRACT This master thesis deals with preparation of the user interface in CAD / CAM system NX. Based on the theoretical basis of machining technology in particular, milling, in direct connection with the use of the computer technology in engineering practice. The practical part includes preparation of the tools library, machining operations templates, processing of CAD machine simulation model and creating kinematic assembly for the simulation of the actual CNC program on the virtual machine. Keywords: machining, milling, machine, simulation, CAD, CAM, CNC, NC program, NX

7 Děkuji vedoucímu diplomové práce Ing. Jakubovi Černému za odborné vedení, připomínky a cenné rady, které mi poskytl při jejím zpracování. Zároveň bych chtěl poděkovat firmě AXIOM TECH s.r.o., která mi umožnila využít software použitý pro vypracování této diplomové práce. Prohlašuji, že odevzdaná verze diplomové práce a verze elektronická nahraná do IS/STAG jsou totožné.

8 OBSAH ÚVOD I TEORETICKÁ ČÁST ZÁKLADY TŘÍSKOVÉHO OBRÁBĚNÍ TYPY OBRÁBĚNÍ FRÉZOVÁNÍ SOUSTRUŽENÍ BROUŠENÍ VRTÁNÍ HOBLOVÁNÍ A OBRÁŽENÍ PROTAHOVÁNÍ A PROTLAČOVÁNÍ ZÁKLADNÍ TYPY STROJŮ PRO FRÉZOVÁNÍ KONVENČNÍ STROJE Konzolové frézky Stolové frézky Rovinné frézky Speciální frézky CNC STROJE Frézky Soustruhy Multifunkční centra NÁSTROJE PRO FRÉZOVÁNÍ POČÍTAČOVÁ PODPORA PŘEDVÝROBNÍCH ETAP POPIS ZÁKLADNÍCH CAX SYSTÉMŮ CIM systém CAD systém CAM systém CAE systém PPS systém CAPP systém CAPE systém CAQ systém CAD/CAM SYSTÉMY HISTORIE CAD SYSTÉMY Neparametrické CAD systémy Parametrické CAD systémy Asociativní CAD systémy CAD systémy se synchronní technologie... 38

9 6.3 CAM SYSTÉMY UPLATNĚNÍ CAD/CAM SYSTÉMŮ V OBRÁBĚNÍ STRUKTURA POSTUPU VÝROBY SOUČÁSTI V CAD/CAM SYSTÉMECH Od myšlenky k vymodelování součásti Od vymodelované součásti k její výrobě Postprocesor NC program II PRAKTICKÁ ČÁST PŘÍPRAVA DATABÁZE NÁSTROJŮ V NX MOŽNOSTI SPRÁVY NÁSTROJŮ Šablona (Template) Knihovna nástrojů Metody vkládání nástrojů do knihovny Tvorba nástrojů Vložení nástroje do knihovny Použití nástroje TVORBA POSTPROCESORU ZÁKLADNÍ DEFINICE POSTPROCESORU KONFIGURACE KINEMATIKY A LIMITŮ ROZDĚLENÍ TYPU UDÁLOSTÍ DEFINICE G-KÓDŮ A M-KÓDŮ NASTAVENÍ SEKVENCE VĚTY V NC-KÓDU DETAILNÍ NASTAVENÍ POHYBŮ A CYKLŮ ROZŠÍŘENÉ MOŽNOSTI - PROGRAMOVÁNÍ TVORBA DÍLENSKÉ DOKUMENTACE NAČÍTÁNÍ HODNOT Nástroj Operace ZPRACOVÁNÍ DÍLENSKÉ DOKUMENTACE PŘÍPRAVA UŽIVATELSKÉHO PROSTŘEDÍ NX ROZLOŽENÍ IKON A FUNKCÍ V MENU Nastavení prostředí Vytvoření Role ÚPRAVA MENU OPERACÍ PŘÍPRAVA VZORŮ OPERACÍ Připojení vzorů Správa vzorů TVORBA SIMULAČNÍHO MODELU... 75

10 11.1 MĚŘENÍ ROZMĚRŮ SKUTEČNÉHO STROJE TVORBA CAD MODELU STROJE VLOŽENÍ KINEMATICKÝCH PODMÍNEK DEFINICE STROJE V NX VKLÁDÁNÍ STROJE DO OPERACÍ NX PŘÍPRAVA INSTALAČNÍCH BALÍČKŮ ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM PŘÍLOH... 93

11 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 11 ÚVOD V moderním výrobním procesu je kladen velký důraz na přesnost a rychlost. Pro splnění těchto hlavních požadavků je nezbytné nasazení CAx/PLM zejména v předvýrobním procesu a CNC stroje ve výrobě. V první části předvýrobní etapy prochází výrobek vývojem a konstrukcí v CAD systémech. Následuje ověření a analýza pomocí softwarů CAE, které dokážou odhalit konstrukční nedostatky bez nutnosti výroby prototypu nebo ověřovací série. Tato zjištění se zahrnou do konstrukčních úprav. Dále se data předají k přípravě NC-kódu. Programátor připraví NCkód pomocí softwaru CAM. Většina CAM softwarů má integrovánu simulaci pro ověření správnosti dráhy nástroje. Následuje uložení NC-kódu pomocí postprocesoru, tím je zajištěna srozumitelnost instrukcí pro konkrétní stroj. V praxi se můžeme velmi často setkat s nepříliš kvalitně připraveným NC-kódem, což může být zapříčiněno zastaralým CAM softwarem, málo zkušeným programátorem nebo nedostatkem času při jeho přípravě. Ve výrobě se tato skutečnost projevuje zvýšeným otupením anebo zlomením nástroje, špatnou jakostí povrchu, velkým strojním časem, nebo dokonce havárií stroje. Práce bude pojednávat o přípravě uživatelského prostředí pro CAD/CAM systém NX a to zejména pro část CAM.

12 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 12 I. TEORETICKÁ ČÁST

13 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 13 1 ZÁKLADY TŘÍSKOVÉHO OBRÁBĚNÍ Obrábění je technologický proces, kterým vytváříme povrchy obrobku určitého tvaru, rozměrů a jakosti odebíráním částic materiálu mechanickými účinky. [3] Do technologického procesu obrábění vstupují tři základní součásti obráběcí soustavy: stroj nástroj obrobek. Stroj má být ideálně tuhý, bez vůlí a vibrací. Všechny pohyblivé části by měly být lehké konstrukce, abychom omezili vliv setrvačných sil. Stroj musí mít dostatečný výkon, otáčky, případně posuvy tak, aby byla zajištěna obrobitelnost. Nástroj má být dostatečných rozměrů a tuhosti. Pro rotační nástroje je důležité vyvážení, aby byly odstraněny odstředivé síly. Obrobek musí být pevně upnut. Základní vlastností při třískovém obrábění je řezivost. Je závislá na fyzikálních a mechanických vlastnostech, geometrii břitu, řezných podmínkách a řezném prostředí. Jednoduchým kritériem pro hodnocení řezivosti je závislost mezi časem a řeznou rychlostí.

14 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 14 2 TYPY OBRÁBĚNÍ 2.1 Frézování Obr. 1. Frézování [8] Při frézování je vykonáván hlavní řezný pohyb nástrojem, zatímco obrobek je pevně upnut na pracovním stole. Dle konstrukce stroje vykonává vedlejší pohyb nástroj, případně obrobek spolu se stolem stroje. V průběhu obrábění je břit v záběru pouze v určité fázi otáčky nástroje. Základní rovinné frézování se rozděluje na válcové a čelní. Obr. 2. Válcové frézování [7] Obr. 3. Čelní frézování [21]

15 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 15 Další rozdělení je dle směru otáčení nástroje vůči obrobku: sousledné fréza se otáčí ve smyslu posuvu nesousledné fréza se otáčí proti smyslu posuvu Tyto rozdílné metody obrábění mají zásadní vliv na rozložení sil při úběru materiálu (rázy), také na výslednou přesnost a kvalitu povrchu. Obr. 4. Sousledné frézování [2] frézování [2] Obr. 5. Nesousledné Frézováním lze vyrábět rovinné, válcové i tvarové povrchy. S nástupem CNC strojů se tato technologie stává nejdůležitější metodou třískového obrábění. K rozšíření možností přispívá i rozšíření kontinuálně pracujících pětiosých CNC strojů.

16 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická Soustružení Obr. 6. Soustružení [8] Při soustružení se obrobek otáčí, zatímco nástroj obvykle vykonává přímočarý pohyb (obr. 2). V průběhu obrábění je břit nástroje neustále v záběru. Při kopírovacím soustružení dochází k pohybu nástroje souběžně v ose obroku i kolmo na tuto osu. Obvodová rychlost obrobku je řeznou rychlostí, kterou lze vypočítat dle vztahu (1): (1) kde v c. řezná rychost [m.min -1 ] D. průměr obráběné plochy [mm] n.. počet otáček [min -1 ]

17 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 17 Obr. 7. Podélné soustružení [2] Obr. 8. Příčné soustružení [2] Soustružením lze obrábět vnější i vnitřní válcové plochy, vnější i vnitřní kuželové plochy, tvarové i obecné plochy rotačních součástí. Dále můžeme na soustruzích provádět vrtání, vystružování, řezání závitů, vroubkování, válečkování atd. 2.3 Broušení Obr. 9. Broušení [10]

18 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 18 Používá se k dokončování povrchů a velmi se podobá frézování. Břity jsou tvořeny zrny brusiva umístěnými na kotouči. Jejich tvar a rozmístění je nepravidelné. Zrna mají velikost 0,003 až 3 mm. Mají obvykle záporný úhel čela a velký úhel hřbetu. Jejich dobré řezné vlastnosti jsou způsobeny velkými řeznými rychlostmi, díky nimž dochází k vývinu velkého množství tepla, které je nutno odvádět kvůli nepříznivému ovlivnění obráběného povrchu. Obr. 10. Broušení válcových ploch [7] Obr. 11. Broušení rovinných ploch [7] Broušením lze obrábět vnější i vnitřní válcové plochy, vnější i vnitřní kuželové plochy, rovinné plochy, kulové plochy. Dle konstrukce stroje a tvaru brusného kotouče lze brousit i velmi komplikované plochy např. obráběcí nástroje.

19 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická Vrtání Obr. 12. Vrtání [9] Při vrtání vykonává obvykle hlavní rotační pohyb nástroj. Vedlejší pohyb, obvykle přímočarý, může vykonávat jak nástroj, tak obrobek dle konstrukce stroje. Vrtání lze provádět taktéž na soustruzích, v tomto případě se otáčí obrobek. Obr. 13. Vrtání [22] Do této kategorie obrábění patří principielně podobné technologie jako např. vyvrtávání, vyhrubování, vystružování, zahlubování a vrtání závitů.

20 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 20 Obr. 14. Zahlubování pro šrouby [2] Obr. 15. Obrábění přesné díry [2] 2.5 Hoblování a obrážení Obr. 16. Hoblování [11] Při hoblování vykonává hlavní řezný pohyb, obvykle přímočarý vratný, obrobek. Oproti tomu u obrážení je tento pohyb vykonáván nástrojem upnutým ve smýkadle stroje.

21 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 21 Obr. 17. Hoblování [7] Obr. 18. Obrážení [7] Nejčastěji se používají jednobřité nástroje. Výhodou této technologie je jednoduchá konstrukce stroje i nástroje. V současnosti je tato metoda vytlačována frézováním. 2.6 Protahování a protlačování Hlavní přímočarý řezný pohyb vykonává mnohobřitý nástroj. U protahování je tažen, u protlačování je tlačen. Jednotlivé zuby nástroje jsou výškově odstupňovány tak, že každý následující je o posuv na zub větší. Poslední zub obvykle povrch vyhlazuje nebo zpevňuje. Obr. 19. Protahování [7] Lze obrábět vnitřní i vnější plochy. Tvar obrobku je vždy dán tvarem břitu. Typickou součástí vyráběnou touto metodou je drážka pro pero.

22 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 22 3 ZÁKLADNÍ TYPY STROJŮ PRO FRÉZOVÁNÍ 3.1 Konvenční stroje Konzolové frézky Tento druh frézky má výškově stavitelnou konzolu, na které je uložen pracovní stůl ovládaný ve dvou na sebe kolmých osách. Všechny vedlejší pohyby vykonává obrobek. Stroj je používán zejména v kusové a malosériové výrobě menších dílců. Konzolové frézky se dále dělí na vodorovné, svislé a univerzální. Obr. 20. Svislá konzolová frézka [2] Obr. 21. Vodorovná konzolová frézka [2] Stolové frézky Frézky tohoto typu mají stůl pohyblivý ve dvou horizontálních osách. Posuv ve svislém směru je zajištěn vřetenem. Díky této koncepci lze obrábět i velmi těžké součásti při dodržení vysoké přesnosti. Stroje se vyrábí jako vodorovné (horizontální) nebo svislé (vertikální).

23 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 23 Obr. 22. Stolová frézka [7] Rovinné frézky Tyto stroje jsou vhodné pro nejtěžší obrobky velkých rozměrů. Stůl vykonává pohyb obvykle pouze v jedné ose. Zbylé pohyby vykonává vřeteno. Frézky jsou koncipovány jako vodorovné, svislé, případně jsou to stroje osazené oběma typy vřetene. Tato obráběcí zařízení velkých rozměrů se vyrábí jako portálové. Obr. 23. Rovinná frézka [7] Obr. 24. Rovinná portálová frézka [7]

24 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická Speciální frézky Obráběcí stroje jsou určené pro specifický typ výroby. Ve většině případů slouží jen k jednomu účelu. Velmi často je jejich vývoj ovlivněn konkrétními potřebami jejich uživatelů. 3.2 CNC stroje CNC stroje se od konvenčních liší zejména v ovládání posuvů. Motory jednotlivých pohybových os jsou ovládány počítačem. Díky tomu je zajištěn dokonalý souběh os a velmi přesné polohování. Jejich součástí bývají velmi často měřící sondy pro ustavení obrobku a kontrolu rozměrů nástroje. Urychlení a zpřesnění výroby umožňují robotické podavače a zakladače obrobku. Drtivá většina strojů obsahuje zásobník nástrojů. Díky všem těmto funkcím je možno docílit bezobslužného provozu Frézky V základních konstrukčních typech se příliš neliší od konvenčních strojů. Díky větším nárokům na moderní výrobu a také dokonalejšímu řízení pohonů a polohování CNC strojů jsou však přidávány další plynule řízené osy (nejčastěji dvě rotační). Rotace může probíhat kolem základních os stroje (X,Y,Z), pak jsou na sebe tyto pohyby kolmé a jejich označování je svázáno s rovinou, v níž probíhá. V rovině XZ je rotační osa označena A, v rovině YZ je to B a pro XY se značí C. Nezřídka se vyskytují i stroje, které mají jednu rotační osu umístěnou na obecném vektoru. Dále je možno rozlišovat pětiosé stroje podle toho, zda rotační pohyb 4. a 5. osy vykonává vřeteno nebo stůl. Případně může jednu rotační osu vykonávat vřeteno a druhou stůl. Všechny tyto konstrukční varianty i rozměrové řady mají velké opodstatnění při volbě stroje pro daný typ výroby.

25 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 25 Obr. 25. Pětiosá frézka Hermle C30/C40 [6] Soustruhy Hlavním konstrukčním rozdílem v porovnání s konvenčním strojem je umístění nožové hlavy, resp. revolveru. U konvenčního stoje je zpravidla umístěn v přední části tzv. mezi obsluhou a vřetenem, případně naproti vřetene. U CNC soustruhu bývá nožová hlava za vřetenem, nezřídka na šikmém pojezdovém loži. Toto uspořádání zabezpečuje snadnější přístup k pracovnímu prostoru a celkově lepší přehled při provádění operací. Soustruhy mohou být v různých konfiguracích např. dvě vřetena, dvě nožové hlavy atd.

26 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 26 Obr. 26. CNC soustruh MAZAK Quick Smart 200 [12] Multifunkční centra Za multifunkční centra jsou považovány stroje, které umožňují provádět obrábění pomocí různých technologií. Typicky soustružení-frézování nebo soustružení-broušení atd. Většina multifunkčních strojů je v principu podobna soustruhu. Nejsofistikovanější soustružnicko-frézovací centra mají dvě vřetena, spodní nožovou (revolverovou) hlavu a horní frézovací hlavu. Vřeteno bývá pohyblivé podél své osy rotace. Tím je zajištěno předávání obrobku, zvýšení tuhosti díky současnému upnutí na obou stranách nebo jeho povytažení. Obr. 27. Multifunkční centrum MAS MULTICUT 500 [13]

27 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 27 4 NÁSTROJE PRO FRÉZOVÁNÍ Obr. 28. Frézy firmy Walter [7] Frézy patří mezi několikabřité nástroje, na nichž jsou břity uspořádány podle tvaru, tedy válcové, kuželové nebo jiného tvaru. U čelních fréz jsou i na jejím čele. Vzhledem k velkému rozsahu technologie se používá velmi mnoho druhů fréz, z nichž většina je normalizovaná. [7] Frézy můžeme rozdělovat podle: plochy, na které leží ostří čelní, válcové, válcové-čelní druhu materiálu rychlořezné oceli, slinuté karbidy, cermety, řezné keramiky, KNB, PKD atd. způsobu výroby zubů frézované, broušené a podsoustružované směru zubů přímé, ve šroubovici, pravé, levé počtu zubů k ose rotace jemnozubé, polohrubozubé a hrubozubé konstrukčního tvaru funkční části válcové, kotoučové, úhlové, drážkovací, kopírovací, rádiusové atd. způsobu upnutí nástrčné, stopkové, s kuželovou stopkou [7]

28 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 28 5 POČÍTAČOVÁ PODPORA PŘEDVÝROBNÍCH ETAP Počítačové systémy jsou v současnosti využívány ve všech předvýrobních oblastech výroby od vývoje a návrhu součásti, plánování výroby, až po samotnou výrobu a montáž i expedici. Používají se dle požadavků a potřeb různých odvětví průmyslu. Umožňují urychlit a zjednodušit především tzv. inženýrské činnosti jako jsou tvorba 3D modelů a výkresů, dimenzování, provádění analýz, projektování, ale i různé administrativní činnosti jako např. vyhledávání, archivace atd. [17] Obecně se počítačová podpora označuje jako CAx. Zkratka CA (Computer Aided) naznačuje, že činnost, metoda, technik, nebo systém je počítačem podporován. [17] Význam CAx systémů roste, zejména pokud jsou v podniku tyto počítače navzájem datově propojené a vytvářejí integrované celky počítačových systémů s možností sdílet data, ať už na úrovni file-systému, databáze, nebo řešení pro zprávu životního cyklu výrobku tzv. PLM. Vzájemné propojení různých automatizovaných systémů ve výrobě spolu s CAx systémy získává výrobní podnik vysoký stupeň flexibility. Souhrnný název pro výrobu kompletně podporovanou výrobu je výroba integrovaná počítačem - CAM [17] ČAS REALIZACE ZAKÁZKY Vývoj Konstrukce Technologie Výroba Montáž Expedice CAx CAE CAD CAPP CAM CAA CAL Vývoj Kon- Techno- Výroba Mon- Expedi- strukce logie táž ce Obr. 29. CAx systém a čas realizace zakázky [17]

29 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 29 Realizace výroby součásti je chápana jako souhrn všech přípravných a realizačních prací podílejících se na zhotovení výrobku do konečné podoby dané technickou dokumentací je možno rozdělit do dvou etap: etapa vývojová návrh a plánování etapa technologická realizační 5.1 Popis základních CAx systémů CAD, CAM, CAE a další jsou anglické zkratky různých počítačových systémů patřících do výroby integrované počítačem označované jako CIM. Tyto systémy vychází z počítačové grafiky. Zabývají se kompletním návrhem nových produktů a jejich realizací. [15] Softwarový CAD/CAM/CAE systém obsahující aplikace pro 3D modelování, tvorbu sestav, mechanismů, tvorbu výkresové dokumentace, výpočty metodou konečných prvků, programování pro NC stroje, testování a správu celého systému. [15] CIM systém CIM (Computer Integrated Manufacturing) = výroba integrovaná počítačem Tento systém zahrnuje řízení celého výrobního podniku. Využívá ve všech fázích výroby počítačovou podporu. Jeho funkcí je zastřešit všechny předchozí moduly od CAD přes CAM, CAE a koordinovat tok informací skrze celý výrobní proces. Jedná se o nasazení informační technologie do všech činností výrobní a inženýrské praxe, od návrhu a tvorby výrobku, až po jeho expedici. [15] Cílem zavádění výroby integrované počítačem je: snížení materiálové a energetické náročnosti zvýšení produktivity práce snížení předzásobení zkrácení průběžné doby vývoje a výroby zvýšení časového a výkonového využití výrobních zařízení zvýšení kvality výrobků a výroby

30 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 30 Počítačem integrovaná výroba byla poprvé definována v roku 1973 Josephem Harringtonem v knize Computer Integrated Manufacturing. Myšlenka tenkráte vzbudila mimořádnou pozornost. Všeobecně představovala novou filozofii řízení celého podniku [18] CAD systém CAD (Computer Aided Design) = počítačem podporovaný návrh Jedná se o konstrukční návrh nové součásti, kdy celá geometrie je interaktivním způsobem modelována a zobrazována ve skutečné reálné formě. Je to tedy souhrn prostředků pro vytváření geometrických modelů. Informace reprezentující geometrický model jsou uloženy v aplikačně sestavené databázi, která je základem pro další kroky v komplexním inženýrském řešení problému návrhu nového modelu. [19] Počítačová podpora návrhu a tvorby konstrukční dokumentace je interaktivní způsob geometrického modelování tvaru a rozměru navrhovaného produktu v uživatelsky přehledném prostředí. Geometrické modelování vyjadřuje počítačově matematický popis objektu, který se v prostředí CAD zhotovuje v rovině 2D způsobem modelování, jehož charakteristickým rysem je uzavřená lomená čára tvořící postupný profil modelu, nebo modelováním v 3D prostoru, při kterém má model identický tvar se zadáním. [19] CAM systém CAM (Computer Aided Manufacturing) = počítačem podporovaná výroba CAM označuje systém, který připravuje data a programy pro řízení numericky řízených strojů pro automatickou výrobu součástí. Tento systém využívá geometrické a další informace vytvořené ve fázi návrhu v systému CAD. Představuje v užším pojetí automatizované operativní řízení výroby na dílenské úrovni a zahrnuje i automatický sběr dat o skutečném stavu výrobního procesu, numericky řízené výrobní systémy, automatické dopravníky a automatické sklady. [15] Produkty tohoto charakteru umožňují simulovat sled technologických operací při vlastní výrobě součásti. Simulují práci jednotlivých nástrojů v nejrůznějších technologiích obrábění např. frézování, soustružení, vrtání, elektroerosivní obrábění, obrábění laserem, vodním paprskem atd. Po prověření a odzkoušení bezpečného chodu výroby součásti je vygenerován program pro řízení NC, CNC strojů. [15]

31 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 31 Zvláštní kapitolou CAM systémů je programování výrobních robotů. Na rozdíl od NC strojů, výrobní roboti řeší transport zpracovávaného materiálu mezi jednotlivými výrobními operacemi, způsob uchopení na výrobních strojích, sestavování vyráběné součásti z jejich jednotlivých částí, přesun do a z meziskladu apod. [15] S programováním výrobních robotů souvisí následující moduly: CATS (Computer Aided Transport and Store) = počítačová podpora řízení dopravy a skladů CAA (Computer Aided and Assembly) = počítačová podpora montáže výrobků CARC (Computer Aided Robot control) = počítačová podpora řízení a programování robotů a manipulátorů CAE systém CAE (Computer Aided Engineering) = počítačem podporované inženýrství CAE systém se zabývá analýzou geometrických dat získaných v CAD návrhu. Umožňuje simulovat a studovat navržený objekt v extrémních pracovních podmínkách, pro které je tvořen, a následné odhalit chyby, které ovlivňují jeho funkci. [15] Součásti lze zkoumat nejen jako statické, ale je možné je takzvaně rozpohybovat a následně prověřovat jejich kinematiku a dynamiku. Některé systémy mohou používat metodu konečných prvků, výpočty přenosů tepla apod. [15] PPS systém PPS (Production Planning Systems) = výrobně plánovací systémy Jedná se o využití počítače pro celou paletu úloh plánování a řízení výroby. Úkolem je zabezpečit vlastní výrobu tak, aby byla optimální z kapacitního, ekonomického a z časového hlediska podle potřeb obchodních útvarů. [15] Systémy plánování a řízení výroby jsou v anglické a americké literatuře nejčastěji prezentovány pod označením: PPC (Production Planning and Control) MRP (Manufacturing Resource Planning)

32 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 32 PMS (Production Management System) Z porovnání PPS systémů vyplývá, že většina z nich je stále založena na principu MRP a málo se využívají jiné, modernější přístupy k řízení výroby (např. simulační metody, BOA, TOC apod.) [20] Ve světě se důrazně prosazují grafické systémy pro podporu dílenského řízení. V současné době se dílenské plánování pomocí grafických plánovacích tabulí (GPT) doplňuje i o grafické BDE/MDE/BDV. Tyto systémy poskytují on-line grafické znázornění aktuální situace v dílně (stavy jednotlivých strojů), kapacitní a termínové plánování pomocí grafické plánovací tabule a rozsáhlé vyhodnocovací funkce (přehledy o provozu strojů a spotřebě materiálu, vyhodnocování zakázek, analýza silných a slabých stránek, vyhodnocení poruch atd.). Rovněž nabízejí rozhraní k CAQ systémům (např. pro kontrolu intervalů měření) a zpětnou vazbu na PPS systémy. [15] Zmíněné grafické systémy pro podporu dílenského řízení v propojení s DNC systémy a dílenskými informačními systémy tvoří účinnou řídící a podpůrnou koncepci na úrovni dílny, která se stává důležitým a nedílným článkem celého informačního řetězce podniku. [15] CAPP systém CAPP (Computer Aided Process Planning) = počítačová podpora návrhu a tvorby technické dokumentace Modul pracuje na základě konstrukční dokumentace, respektive CAD dat, při návrhu technologické dokumentace, včetně výběru strojů a zařízení pro výrobu. Výstupem mohou být různé formy technologické dokumentace (slovní, obrázkové, technologické postupy), NC programy. CAPP tvoří důležité propojení mezi CAD/CAM systémy. [19] CAPE systém CAPE ( Computer Aided Production Engineering ) = počítačová podpora výrobního inženýrství, také překládáno jako Počítačem podporované technologie výroby CAPE tvoří subsystém počítačové integrované výroby CIM. Zahrnuje počítačovou podporu všech činností spojených s výrobou součástky např. programování výrobní techniky, obslužných, dopravních a skladovacích zařízení, měření, zkoušení a diagnostiku součástí. Lze

33 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 33 dosáhnout zkrácení času uvedením výrobku na trh, zvýšení kvality a snížení nákladů výroby. [19] Pro tvorbu technologického postupu se často využívají znalostní databáze, ve kterých jsou uloženy veškeré potřebné informace (podnikové metody a postupy, nástroje, přípravky, stroje atd.). Systém automaticky provede návrh minimálního počtu upnutí s přihlédnutím ke geometrii obrobku a možnostem stroje, návrh vhodného nástroje včetně jeho upnutí, návrh optimálního postupu obrábění a bezkolizní vygenerování dráhy nástroje včetně optimálních posuvů a rychlostí. Uživatel má však většinou možnost ručního zásahu do provedených návrhů (např. korekce nástroje apod.). Výsledkem je technologický postup, NC program, seznam použitých nástrojů, odhad nákladů a potřebného strojního času. [15] CAQ systém CAQ (Computer Aided Quality) = počítačová podpora řízení kvality výroby CAQ představuje nástroj, který vstupuje do procesu technické přípravy a vlastní výroby. Jde o zabezpečení kontroly výrobku a řízení kvality výroby. Mezi hlavní úkoly kontroly patří prověřování výrobních plánů, kontrola výrobní dokumentace, technická diagnostika výrobních zařízení a automatizovaná výstupní kontrola. Cílem je zvýšit kvalitu výrobku vlastního výrobního procesu a zkrátit zpětné působení vyhodnocených jakostních parametrů na výrobní a předvýrobní etapy. [15]

34 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 34 6 CAD/CAM SYSTÉMY V současné době jsou CAD (Computer Aided Design) a CAM (Computer Aided Manufacturing) systémy nepostradatelným nástrojem pro strojírenství stejně jako výrobní stroje. Při správném nasazení těchto programů a jejich pravidelné aktualizaci tak, aby nedocházelo k morálnímu zastarávání, jsou přínosy nezanedbatelné. Při splnění výše uvedených podmínek je možno snadno docílit velmi přehledného průběhu zakázky a zpřístupnění potřebných dat jako jsou výkresy, kusovníky, seřizovací listy, modely atd. oprávněným osobám. K dalším výhodám patří snadné předávání a archivování dat. K neopomenutelným přednostem patří také personální nezávislost a ochrana firemního know-how. Práce pro tým konstruktérů a technologů je díky provázanosti CAD/CAM mnohem snazší. Již nemusí být projekt, relativně malý např. vstřikovací forma, vázán na jednu osobu. Díky tomu je možno provádět práce souběžně a výrazně tak zkrátit předvýrobní etapu zakázky. 6.1 Historie vynález světelného pera. Namalovaný obraz zůstával elektrostaticky zachycen na stínítku obrazovky, která sloužila zároveň jako paměť. Tento vynález našel praktické uplatnění u protivzdušné obrany. [5] 1957 Dr. Patrick J. Hanratty (považovaný za otce CAD CAM) vyvinul PRONTO první číslicově řízený CAM programovací systém. [5] Stromberk Carlson vyvinul systém pro zápis grafiky na pásku umožňující její načtení na obrazovku nebo vykreslení na speciální papír. [5] John McCarthy vymyslel LISP (v AutoCADu dodnes používaný programovací jazyk). [5] Ivan Sutherland (MIT s Lincoln Laboratory) vytvořil na počítači TX-2 program SKETCHPAD demonstrující základní principy realizovatelnosti počítačového technického kreslení. Tento produkt je považován za první krok směrující k CAD systému. [5] 1961 Firma Boeing zavádí do výroby první číslicově řízený stroj (NC) [6]. Záznam NCkódu byl na děrné štítky a děrné pásky. Tato metoda přenosu a ukládání dat se ve výrobních

35 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 35 provozech udržela velmi dlouho, díky své nenáročnosti na kvalitu prostředí (prach, vibrace, mastnota atd.) Byl uvolněn první komerčně dostupný CAD systém. General Motors Research Laboratories vyvinul systém pojmenovaný názvem DAC (Design Automated by Computer). Jednalo se o první CAD/CAM systém používající interaktivní grafiku (umožňoval zadávat popis automobilu, rotaci a pohled pod různými úhly). [5] Obr. 30. CAD systém DAC [5] V tomto období bylo vyvinuto několik CAD systémů zejména pro letecký a automobilový průmysl. Některé byly uvolněny pro komerční použití. Mezi nejvýznamnější patřily: CADD, PDGS, Applicon, Auto-trol. [5] Společností SynthaVision z MAGI (Mathematics Application Group, Inc.) byl vydán první objemový 3D modelovací program. Nebyl to sice CAD software, ale program pro vykonávání analýz nukleárního radiačního záření. V něm byly objemové 3D modely podobné modelům v budoucích 3D CAD systémech. [5] Společnost MCS uvolnila svůj první CAD nazvaný ADAM (Automated Drafting and Machining). Fungoval na 16-bit. počítačích. Jeho rozhraní již bylo řízené prostřednictvím menu. [5] 1973 United Computing představila systém UNI-GRAPHICS. Software disponoval základními 2D možnostmi. [5]

36 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 36 Obr. 31. CAD/CAM systém UNI-GRAPHICS [5] 1977 Avions Marcel Dassault začala vyvíjet předchůdce systému CATIA nazvanou CATI. Hlavní výhodou oproti konkurenčním systémům byl skutečný vstup do 3D modelování. [5] UNI-GRAPHICS představil objemový modelovací systém UniSolid. Byl založen na objemovém jádru PADL-2 [5] Obr. 32. Objemový modelář UniSolid [5] 1982 Byl uvolněn první I-DEAS (společností SDRC) John Walker spolu s patnácti lidmi založil Autodesk (z počátku nazvanou Marin Software Partners). Jejich hlavní myšlenka byla vytvořit CAD program s cenou 1000 USD použitelný na PC. Jedním z cílů bylo vyvinout CAD systém tak otevřený, jak jen to půjde. [5] Společnost Matra Datavision (založena r. 1980) vydala svůj objemový modelovací systém Euclid-IS používající unikátní hybridní modely. [5]

37 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická Společnost PTC spustila komerční prodej parametrického systému Pro/ENGINEER. [5] 1989 Pro systém UNI-GRAPHICS bylo vyvinuto nové jádro PARASOLID, které je dodnes základem mnoha CAD systémů. [5] 90. léta toto období je charakteristické dvěma velkými změnami. Společnosti vyvíjející CAD systémy se oddělují od automobilového a leteckého průmyslu a staly se samostatnými komerčními společnostmi. Taktéž došlo k mnoha spojením a zánikům různých CAD systémů. Druhým významným krokem byla možnost nasazení systému na platformě Windows NT, která již zaručovala dostatečnou míru stability. [5] 1994 Na trhu se objevuje Solid Works, který se postupem času zařadí na úroveň středních CAD systémů. [5] 1996 Intergraph představuje Solid Edge, který se stane přímým konkurentem Solid Works. [5] Současnost oblast CAD se ohraničila do jasně vymezených skupin. Řešení nejvyšší třídy tvoří softwary CATIA, NX (UNI-GRAPHICS), PRO/ENGINEER. Střední třídu tvoří SOLID WORKS, SOLID EDGE a INVENTOR. 6.2 CAD systémy CAD (Computer Aided Design), tedy počítačová podpora designu, lépe podpora konstrukce - tyto počítačové systémy jsou k 2D a 3D návrhu součástí. Je možné rozdělit do 4 základních skupin: neparametrické parametrické asociativní CAD systémy se synchronní technologií Neparametrické CAD systémy Jedná se o nejstarší způsob práce. V jejím průběhu práce nevznikají žádné záznamy o historii modelů a ostatních entit. Takto vytvořená data mají nejmenší objem dat. Největší ne-

38 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 38 výhodou je velmi obtížná editace již vytvořených prvků. Pokud například vytvoříme úsečku pomocí jejího počátečního bodu, délky a úhlu od osy X, v budoucnu již nelze tyto hodnoty znovu nalézt a upravit Parametrické CAD systémy Oproti předešlé metodě jsou ukládány i parametry popisující prvek. Úpravy na takto vytvořených objektech jsou potom mnohem snazší Asociativní CAD systémy V současnosti nejrozšířenější metoda používaná drtivou většinou kvalitních CAD systémů. Průběh modelování se nejvíce blíží reálné výrobě dílu. Vznikají zde provázanosti mezi jednotlivými částmi modelu. Pokud např. vytvoříte díru na dno kapsy a zadáte polohu do jejího obvodu, je tato poloha vůči dutině dodržena i při změně její pozice. V průběhu práce mohou vznikat záznamy o jednotlivých krocích do tzv. stromu historie. V tomto stromě je velmi dobře patrné, jak daný prvek, nejčastěji model, vznikal. Tuto vlastnost mohou mít i parametrické CAD systémy CAD systémy se synchronní technologie V současnosti je obsažena pouze u produktů vyvíjených společností SIEMENS PLM SOFTWARE. Díky prodeji této patentované technologie konkurenci se v blízké budoucnosti jistě dočkáme rozšíření i do ostatních významných CAD řešení. Metoda spojuje výhody všech předešlých a dává konstruktérovi svobodnou volbu v přístupu k modelování. Taktéž odstraňuje nesnáze při výměně a následné editaci dat mezi různými CAD systémy, kdy jsou přeneseny pouze geometrické vlastnosti objektů nikoliv jejich parametry a stromy historie. 6.3 CAM systémy CAM (Computer Aided Manufacturing) tedy počítačová podpora obrábění. Do oblasti zájmu se vývoj těchto systémů dostal s nástupem NC strojů. Tyto systémy velmi úzce navazují na oblast CAD, proto je spousta softwarů řešena jako CAD/CAM. Základním úkolem CAMu je popis geometrie pomocí NC-kódu.

39 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická Uplatnění CAD/CAM systémů v obrábění Mnoho velkých i malých firem, ale také i soukromníků se snaží v současné době zavést do výrobního procesu počítačem řízené obráběcí stroje. Nutnost tohoto kroku vysvětluje konkurenční prostředí. Produktivita, efektivnost, přesnost a rychlost výroby jsou rozhodující existenční faktory firmy. [15] Hlavní uplatnění CAD/CAM systémů je v oblasti výroby forem, zápustek a jiných tvarově složitých součástek v různých odvětvích strojního průmyslu. [15] Výrobci CAD/CAM softwarů se také zaměřují a specializují na různé oblasti strojírenské výroby např. na obrábění elektrod, obrábění v oblasti uměleckého řemesla a tvorby reliéfů, softwary pro řemeslníky pracující se dřevem, rytce, výrobce nábytku, zakázkovou výrobu, výrobce prstenů a šperků a dalších. [15] 6.5 Struktura postupu výroby součásti v CAD/CAM systémech Strukturu výroby součástí v CAD/CAM systémech lze chápat jako souhrn činností probíhajících na jednotlivých rozhraních, které provázejí zhotovení výrobku od počáteční fáze návrhu až po konečnou fázi výroby, jejímž výsledkem je konkrétní výrobek. Sled těchto činností je schematicky znázorněn na následujícím obrázku. [15] Obr. 33. Hierarchie výroby součásti pomocí CAD/CAM systémů [ 23 ] Od myšlenky k vymodelování součásti Myšlenka budoucího výrobku se přenese do počítače (tzv. vymodelování součásti), k tomu se využije některý ze softwarů tzv. CAD programy. Nejrozšířenějším a nejznámějším softwarem je AutoCAD od společnosti Autodesk. Tvorba modelů se uskutečňuje pomocí různých konstrukčních prvků (bod, přímka, kružnice atd.). Jednotlivým hranám je možné přiřadit různé atributy např. barvu, typ čár, text, kóty. [15]

40 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 40 Prostorové modely mohou být reprezentovány jako drátové, plošné, nebo objemové. Drátový model je tvořen body, které jsou spojené v křivky. Plošný geometrický model je určen vrcholy, hranami a stěnami. Objemový (solid) model se skládá z geometrických těles zabírající určitý objem v prostoru Od vymodelované součásti k její výrobě CAM je modul pro počítačovou podporu výroby, pracuje s 2D a 3D modely součásti. Výsledkem činnosti CAM modulu je partprogram. [15] Partprogram je program součásti, který vypracovává CAM modul. Je tvořen sledem příslušných adres obsahujících kódový zápis geometrie a technologie součásti. Tento sled adres jednoznačně popisuje obráběcí postup, který se pomocí postprocesoru upravuje pro konkrétní obráběcí stroj. Při tvoření partprogramu je třeba vycházet z těchto údajů: geometrie stroje (souřadný systém, orientace os, nulové body) geometrie polotovaru (možnost kolize, umístění obrobku v souřadné soustavě stroje) geometrie nástroje (rozměry, tvar, korekce dráhy nástroje a tvar obrobku) geometrie výsledného obrobku (daná výkresem-modelem součástí) technologické a řezné podmínky (řezná rychlost, posuv, hloubka řezu, apod.) ostatní podmínky důležité pro činnost obráběcího stroje (použití procesní kapaliny, velikost posuvů, otáček, pozice nástrojů, korekcí atd.) [15] Postprocesor Postprocesor zpracovává informace z geometrického a technologického procesoru již s ohledem na konkrétní NC stroj a použitý řídicí systém. Přihlíží k pracovním možnostem stroje, určuje rozmístění zásobníku nebo revolverových hlav. Dráhy nástrojů se transformují do souřadného systému stroje. Dále jsou určovány konečné otáčky vřetene a rychlosti posuvu a je prováděn výstup řídícího programu na některém nositeli informací v kódu a formátu bloku, ve kterém pracuje řídící systém CNC stroje. [15]

41 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická NC program NC program je soubor číselných informací odděleně popisujících činnost stroje. Program se skládá z bloků (vět) zapsaných v jednom řádku. Každý blok obsahuje: geometrické informace výsledkem jsou pohyby ve směru jednotlivých os technologické informace např. nastavení otáček, spuštění chlazení atd. Každý blok (věta) se skládá ze slov. Slovo popisuje jeden příkaz a je složeno z adresy a číselného kódu. Adresa určuje, kam bude informace směrována. Číselný kód určuje konkrétní hodnotu. Slovo může být: Rozměrové má významovou část tvořenou fyzikální veličinou a představuje např. polohu v příslušné ose, velikost otáček vřetena, velikost posuvu atd. Bezrozměrové podle významu je rozlišujeme na přípravné funkce, sdělují jakým způsobem bude prováděn pohyb, a na pomocné funkce, které vyvolávají u určité činnosti stroje např. spuštění otáček. Vygenerovaný NC program se odešle na příslušný obráběcí stroj. Přenos na obráběcí stroj může být uskutečněn například: pomocí sítí bezdrátovým přenosem fyzickým přenosem dat pomocí CD, flash disků apod. (dříve se používaly děrné štítky, děrné pásky, magnetofonové pásky, diskety) NC program lze v řídícím systému stroje ještě znovu simulovat a odladit. Operátor NC stroje upne do příslušných nástrojových pozic nástroje, provede seřízení nástrojů a do tabulky korekcí zadá příslušné nástrojové korekce, připraví a upne polotovar. Dále pak následuje samotné obrábění. [15]

42 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 42 II. PRAKTICKÁ ČÁST

43 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 43 7 PŘÍPRAVA DATABÁZE NÁSTROJŮ V NX V průběhu přípravy NC-kódu jsou některé činnosti, které se neustále opakují. Tyto úkony lze zoptimalizovat, práce je poté rychlejší a odpadá možnost vzniku chyb. Jednou z těchto činností je tvorba nástrojů. 7.1 Možnosti správy nástrojů V CAM aplikaci NX je možno řešit ukládání a znovupoužití nástrojů dvěma hlavní způsoby, které mají rozličný způsob tvorby a využití. Každý ze způsobů má své klady a zápory Šablona (Template) První z metod je založena na šablonách (template). Principielně se jedná o metodu práce, při které uživatel na začátku své práce otvírá 3D model obráběné součástky a k ní přednastavenou šablonu. Šablona je tvořena přímo v prostředí NX. Jedná se o soubor typu PRT, který se nijak neliší od souborů vzniklých při tvorbě NC operací. Uživatel vytvoří soubor, kde jsou definovány nástroje používané ve výrobě včetně všech potřebných parametrů. Mimo běžné rozměrové hodnoty je možno definovat i např. číslo nástroje, číslo nebo hodnotu korekce, katalogové číslo atd. Při tomto způsobu práce je ideální, pokud nástroj obsahuje rovnou i definici držáku nástroje. Podmínkou tohoto použití je dodržování technologické kázně ve výrobě, což znamená, že konkrétní nástroj s daným číslem musí být vždy upínán do stanoveného držáku. Pokud bude stejný nástroj upnut v jednom případě, např. do kleštiny a v druhém do termoupínače, musí se lišit číslem nástroje. NX v tomto způsobu práce také umožňuje nastavení zásobníku nástrojů a definici pozic tohoto zásobníku. Je možno tedy nastavit prostředí, které plně odpovídá reálnému stavu a osazení nástrojů na výrobních strojích. Tato vlastnost je využívaná pro stroje s vícekanálovým řízením např. soustruhy s dvěma revolverovými hlavami nebo multifunkční stroje. Metoda správy nástrojů pomocí šablon je vhodná pro výrobní podniky s úzkým výrobním sortimentem, nebo s opakující se technologií. V opačném případě by bylo nutno udržovat velké množství šablon, ve kterých by mohlo docházet k duplicitám nástrojů.

44 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická Knihovna nástrojů Tato práce byla zpracována touto metodou. Oproti šablonám má knihovna nástrojů mnohem univerzálnější použití. Nedochází k žádným duplicitám nástrojů a uživatel či správce má lepší přehled nad jednotlivými položkami Metody vkládání nástrojů do knihovny Vložení nového nástroje do knihovny je možno provádět pomocí prostředí NX, nebo zápisem textu přímo do formátovaného souboru. V této práci byla využita metoda vkládání přímo z prostředí NX. Odstranily se tím chyby, které mohou vzniknout špatným zápisem, nebo chybou ve formátování textu. Obr. 34. Knihovna nástrojů Tvorba nástrojů Jednotlivé nástroje byly připraveny pomocí dialogového okna, které obsahuje čtyři záložky. Na těchto záložkách byly definovány parametry samotného nástroje, dříku, držáku a některé další hodnoty. Ty se mění v závislosti na zvoleném typu nástroje. Typy frézovacích nástrojů v NX jsou: válcová fréza kulová fréza (včetně kulové s odlehčeným dříkem) toroidní fréza

45 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 45 korunková fréza 5, 7 a 10 parametrová fréza závitová fréza a další Typy nástrojů lze také dělit na frézy plátkové a monolitní. Toto rozdělení je zejména pro účely správného roztřídění nástrojů v knihovně. Nejčastěji používaným typem nástroje je fréza 5-ti parametrová, jejímž podtypem jsou frézy válcové a kulové bez bočního úkosu. Na úvodní záložce byly zadány rozměry samotného nástroje. Záložka obsahuje náčrty nástrojů včetně kót, které odpovídají položkám v menu. Dále byl vyplněn počet břitů, vytvořen popis, vybrán materiál nástroje, zadáno číslo nástroje, korekce, hodnota ofsetu, doplněny další informace (např. katalogové číslo). Na konci dialogového okna je položka umožňující vložení nástroje do knihovny. Obr. 35. Menu pro přípravu nástrojů

46 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 46 Na druhé záložce by zadán dřík nástroje. Pokud jej nástroj neobsahoval, pak zůstala tato záložka nevyplněná. Dřík se využívá zejména u nástrojů s menším průměrem řezné části a větším průměrem těla, případně u nástrojů s odlehčenou stopkou. Obr. 36. Menu pro přípravu dříku nástroje Na třetí záložce byl vytvořen držák nástroje. Držák byl vystavěn jako stupňovitý a pro každý stupeň byl vyplněn v tabulce nový řádek. Metodika tvorby držáku je obdobná jako u tvorby samotného nástroje. Na záložce byly vyplněny hodnoty určující rozměr, hodnotu zasunutí nástroje do držáku a možnost vložit držák do knihovny. Knihovna držáků vzniká jako nezávislá na knihovně nástrojů. Držáky jsou na nástrojích nezávislé, ale nástroji může být přiřazen konkrétní držák.

47 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 47 Obr. 37. Menu pro přípravu držáku nástroje Na poslední záložce byl definován směr otáčení nástroje, poznámka pro obsluhu, parametr definující vnitřní chlazení, volbu řídících bodů, hodnotu zasunutí sestavy nástroje do vřetene simulačního modelu a omezující parametry nástroje. Parametr vynucené ruční výměny (např. pro pilky, které se rozměrově nevejdou do zásobníku) nebyl vyplňován, jelikož stroj pro testování neobsahuje zásobník.

48 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 48 Obr. 38. Menu pro další parametry nástroje V pracovním prostoru NX se při vyplňování parametrů tvoří grafická interpretace nástroje. S tímto modelem lze volně pohybovat ve všech směrech včetně rotace. Tato vlastnost umožňuje přirovnání nástroje k obráběné části dílce a mnohem lépe tak určoval potřebné vyložení nástroje. Na obrázku vidíme jednotlivé části nástrojové sestavy. Žlutá je břit nástroje, šedá je neřezná část nástroje, zelený je dřík, červený je držák nástroje. Je zde také dobře patrné zanoření nástroje do držáku.

49 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 49 Obr. 39. Vizualizace nástroje Vložení nástroje do knihovny Samotné vložení nástroje do knihovny je velmi snadné a probíhá pomocí ikony na první záložce. Obr. 40. Menu pro vložení nástroje z knihovny Následně vyzve NX k výběru podtypu nástroje a přiřazení držáku pro případ, že s ním bude daný nástroj spřažen. Po stisknutí OK je nástroji přiřazen jednoznačný identifikátor Library Reference a vzniká záznam o nástroji do knihovny.

50 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 50 Po naistalování NX je v knihovně již obsažena základní sada nástrojů. Před samotným vkládáním nástrojů byly všechny tyto položky vymazány. Zamezilo se tak vzniku nejasností spojených s tím, zda nástroj reálně existuje ve výrobě či nikoliv Použití nástroje Nástroje uložené do knihovny je možno dále editovat a používat. Vložení nástroje do připravovaných NC operací probíhá pomocí položky pro tvorbu nástroje, stejně jako je tomu při jeho přípravě. V menu se nachází ikona Retrieve Tool from Libraly. Obr. 41. Menu výběr typu nástroje Tato funkce umožňuje náhled do knihovny a pak dále podle upřesňujících parametrů vyhledání odpovídajícího nástroje či nástrojů.

51 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 51 Obr. 42. Menu výběr nástroje z knihovny

52 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 52 8 TVORBA POSTPROCESORU Překlad NC-kódu do zvoleného řídicího systému stroje zajišťuje postprocesor. Překlad NCkódu je nejčastěji zabezpečen třemi způsoby dle možností různých CAM systémů. A to: Před tvorbou operace je zvolen konkrétní stroj. Výhodou této metody je výpočet dráhy nástroje v kódu pro zvolený stroj. Je možno zahrnout i strojní limity. Nevýhodou je komplikovaná změna obráběcího stroje a s tím spojená časová ztráta na přepočet dráhy. NC operace vzniká nezávisle na obráběcím stroji. NC-kód je dále vygenerován ve formátu ISO, nebo APT. Tento obecný popis dráhy nástroje se překládá postrocesorem, který je nejčastěji tvořen aplikací tvořenou v C++. Výhodou této metody je možnost zvolit stroj až na konci přípravy bez nutnosti přepočtů. Nevýhodou je komplikované zahrnutí limitů stroje. Poslední způsob spojuje výhody obou předešlých. Vzniká tedy NC operace, která je v úvodní fázi nezávislá na konkrétním obráběcím stroji. Tato se dále pomocí postprocesoru překládá rovnou do kódu pro daný řídicí systém. Odpadá tedy nutnost generování souborů (ISO, APT) jako mezivýsledku. Tato metoda také umožňuje kontrolovat limity stroje při překladu a případně jej zastavit. V systému NX je možno postprocesing provádět druhým a třetím způsobem. Pro tuto práci jsem zvolil třetí metodu. V tomto případě je tvorba postprocesoru zajištěna pomocí graficko-programátorského rozhraní tzv. PostBuilder. 8.1 Základní definice postprocesoru Vytváření postprocesoru pro NX pomocí PostBuilderu začíná v úvodním menu. V tomto menu byl zvolen název, struktura postprocesoru (hlavní, vnořený), jednotky, uživatelské funkce stroje (nejčastěji M-kódy), typ a konfigurace obráběcího stroje (3 až 5 osá frézka, soustruh, drátovka a multifunkční stroj) a řídící systém (např. Heidenhain, Fanuc, Siemens, Hass, Acramatic atd.)

53 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 53 Obr. 43. Menu pro základní parametry postprocesoru 8.2 Konfigurace kinematiky a limitů Po založení postprocessoru je nutno definovat základní rozměry a konfiguraci stroje. Na obrázku 44. je vidět konfigurační menu pro 3-osý stroj, který byl vytvářen v rámci diplomové práce. Byly zde nastaveny výstupy dráhy s kruhovou interpolací. Dráha se tedy může skládat z přímkových i rádiusových částí. Tento výstup lze ovlivnit i přímo v NC-operaci NX. Platí ovšem pravidlo, že nadřazený je vždy postprocesor. Tzv. že pokud postprocessor neumožňuje použití kruhové interpolace, není možno ji v prostředí NX zapnout. Detailní nastavení tohoto typu pohybu budeme řešit ještě dále. Dále byly nastaveny limity jednotlivých os. Pro 3-osý stroj se jedná pouze o lineární. U 5- osého stroje je zde možno nastavovat i omezení pro rotační osy. Souřadnice home position jsou vztaženy k pevnému souřadnému systému stroje. Jedná se o tzv. referenční bod, kde stroj najede po zapnutí.

54 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 54 Hodnota minimálního lineárního pohybu musí korespondovat se stejným strojním parametrem stroje. Maximální řezný posuv je omezující parametr. Pokud je v NC-operaci nastavena hodnota přesahující tento limit, pak je tento pohyb identifikován jako rychloposuv. Dále jsou zde parametry definici vektoru vřetene a koeficienty pro jednotlivé osy, které umožňují například zrcadlení jednotlivých os. Obr. 44. Menu pro definici kinemtiky S přibývajícím počtem nezávislých os roste významně rozsah konfiguračních parametrů jako například definice a limity rotačních os atd. Pro lepší kontrolu nastavení jak konfigurace, tak limitů je možno zobrazit náhled. Na obrázku 45. jsou vidět ukázky pětiosých strojů.

55 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 55 Obr. 45. Ukázka pětiosé kinematiky strojů 8.3 Rozdělení typu událostí Dále byl tvořen postprocessor dle typu pohybu a sledu událostí při samotném překladu NCkódu. Obr. 46. Rozdělení události postprocesoru Jsou rozděleny na několik základních událostí: Program Start Sequence nastavení událostí na počátku programu. V této sekci se typicky vypisuje hlavička programu. Operation Start Sequence nastavení událostí na počátku operace. Zde se nastavuje sekvence výměny, definice nulového bodu, transformace souřadného systému, zapnutí chlazení atd. Tool Path tato sekce se ještě dále dělí a tvoří jádro NC-kódu. o Machine Control nastavení událostí jako např. zapnutí/vypnutí vřetene, zapnutí/vypnutí chlazení, zapnutí/vypnutí korekce atd. o Machine Control řeší samotný pohyb nástroje. Pro tříosý stroj je rozdělen na 3 typy (lineární, kruhový a rychloposuv).

56 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 56 o Canned Cycles zde jsou definovány pevné strojní cykly zejména vrtací. o Miscellaneous tedy další pohyby, které nejsou zadány v předešlých. Operation End Sequence nastavení událostí na konci operace. Program End Sequence nastavení událostí na konci programu. V této sekci se typicky vypisuje patička programu. 8.4 Definice G-kódů a M-kódů V úvodní fázi tvorby postprocesoru byly nastaveny G-kódy a M-kódy. Obvykle je možno tyto kódy nalézt v manuálu ke stroji. Použité kódy, zejména ty méně obvyklé, je nutno ověřit přímo na stroji. Důvodem tohoto prověření je sdílení manuálu pro celou řadu strojů, možnost dodání stroje s různým příslušenstvím a zejména individuální nastavení strojních parametrů. Stejnou metodou bylo postupováno i při tvorbě této práce a veškeré kódy byly ověřeny na reálném stroji. V případě, že některý z kódu nebyl na stroji definovan, pak byl ponechán s defaultní hodnotu a zakázán jeho výpis do NC-kódu. Obr. 47. Seznam G-kódů

57 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 57 Obr. 48. Seznam M-kódů Mimo tyto přednastavené G a M kódy je možno doplnit další dle potřeb uživatele. 8.5 Nastavení sekvence věty v NC-kódu Sekvence příkazů (slov) vypisovaných do jednotlivých řádků (bloků) v NC-kódu byl definován grafickými bloky dle obrázku 49. Jednotlivé příkazy lze třídit, vytvářet pravidla pro jejich pořadí a případně trvale či dočasně potlačovat jejich výpis. Obr. 49. Rozložení NC-kódu Tyto grafické bloky nesou informaci o typu příkazu, znaku před i za hodnotou, formátu hodnoty, modalitě (zda se má či nemá příkaz opakovat při každém výskytu), nastavení rozsahu a proměnou popisující samotnou hodnotu.

58 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 58 Obr. 50. Menu pro příkaz v NC-kódu 8.6 Detailní nastavení pohybů a cyklů Pro některé typy pohybů a cyklů jsou v PostBuilderu dostupné další upřesňující parametry. Toto se týká zejména veškerých vrtacích cyklů a specifických typů pohybu. Jako příklad pro tyto detaily, které je nutno individuálně řešit pro každý postprocesor, je kruhová interpolace. U tohoto typu pohybu byl nastaven kód určující směr kruhu (po/proti směru hodinových ručiček), roviny, ve kterých mohou být kružnice tvořeny, nastavení, zda bude kružnice vypisována po 90 či 360, způsob definování rádiusu. Dále byly v tomto menu zapsány limitní hodnoty, jako je minimální a maximální velikost rádiusu a minimální délka kruhové dráhy. Při překročení kterékoliv z těchto hodnot je místo kruhové dráhy vypisována dráha lineární.

59 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 59 Obr. 51. Definice kruhové interpolace 8.7 Rozšířené možnosti - programování U některých typů pohybů a cyklů není možno pouze pomocí metody seskládání příkazů, popsané v bodě 8.5, ani dalším detailním nastavením dosáhnout správného výstupu. V těchto případech se v PostBuilderu využívá programátorské rozhraní založené na jazyce TCL. Obr. 52. Ukázka TCL kódu Touto metodou byly doplněny standardní funkce. V popisu proměnných je možno nalézt všechny, které jsou dostupné včetně popisu výskytu a rozsahu hodnot. Tuto programátorskou metodu lze použít pro doplnění funkcí standardně obsažených v PostBuilderu nebo jako úplná náhrada těchto funkcí.

60 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 60 Výsledný postprocesor tvoří tři textové soubory: TCL výkonná část, která obsahuje odkazy na proměnné. DEF soubor obsahující definici pro výpis a formátování jednotlivých proměnných. PUI zde je kompletní popis včetně všech informací obsahující soubory TCL a DEF. Tento soubor je otvírán PostBuilderem a slouží pro kompilaci výkonných souborů.

61 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 61 9 TVORBA DÍLENSKÉ DOKUMENTACE Informace potřebné pro obsluhy strojů je možno v NX tvořit pomocí tzv. ShopDoc (dílenská dokumentace), případně jako další výstup postprocesoru. Dokument je uživatelsky definovatelný a je možno jej vytvářet nejčastěji ve formátu txt nebo html. Pro tuto práci byla dílenská dokumentace vytvořena pomocí PostBuilderu. Výhodou této metody je možnost propojení s postprocesorem. Díky tomu vzniká dílenská dokumentace rovnou při překladu NC-kódu. Jsou odstraněny uživatelské úkony spojené s tvorbou této dokumentace. Jelikož není nástroj PostBuilder k tomuto účelu primárně určen, neobsahuje uživatelskou podporu např. šablony nebo grafické rozhraní. Z tohoto důvodu byla kompletní dokumentace vytvořena v programátorském rozhraní. 9.1 Načítání hodnot V úvodní fázi byly načteny veškeré potřebné hodnoty pro dokumentaci. Tyto hodnoty a parametry byly ukládány do vlastních proměnných, které jsou postupně dostupné v jednotlivých fázích v podobném členění, jako je popsán v bodě Nástroj Na obrázku 53. je vidět ukázka zápisu parametrů nástroje do proměnné s názvem tool. Je zde vidět podmíněné rozhodnutí, které je závislé na názvu typu nástroje. Název je popsán v proměnné mom_tool_type. Pokud je obsaženo slovo Drilling, jedná se o vrtací nástroj, pokud je obsaženo slovo Milling, jedná se o frézovací nástroj, podobně lze rozpoznat nástroje pro různé technologie. Pokud je rozpoznán vrtací nástroj, je nastavena proměnná pa, která obsahuje úhel špičky nástroje ve stupních. Je zde vidět i převod úhlu z radiánů, který je v proměnné mom_tool_point_angle. Na dalším řádku je již samotné plnění proměnné tool pomocí příkazu SET. Hodnoty jsou formátované dle toho, zda se jedná o text, nebo číselnou hodnotu. U čísel je navíc řešen i počet desetinných míst. Pro frézy a další typy nástrojů je situace analogická.

62 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 62 Obr. 53. Načítání parametrů nástroje V průběhu dalších událostí při zpracování bylo doplněno do této proměnné ještě číslo nástroje, vyložení, název a přesný typ nástroje, číslo a popis držáku atd. Některé hodnoty nebyly pro samotný výpis využity, přesto byly podstatné pro zpracovaní a třídění výstupu. V případě, že je ve zpracovávané sadě operací více než jeden nástroj nastává událost auto_tool_change, případně manual_tool_change opakovaně. Potom byla převedena proměnnou tool na pole tool(x), kde x označuje pořadové číslo nástroje Operace Zápis hodnot operace byly prováděny zejména na konci operací v události nazvané end_of_operation. U hodnot, které již v tomto místě nebyly dostupné, bylo provedeno zpracování průběžně. Jako příklad takové hodnoty může být hodnota minimálního a maximálního rozsahu posuvu v jednotlivých osách, či hodnot posuvů. Samotné naplnění formátovaných hodnot je vidět na obrázku 54. Všechny hodnoty byly vytvořeny rovnou jako pole, jelikož je pravděpodobné, že se bude zpracovávat více než jedna operace. Oproti nástroji byly hodnoty ukládány do samostatných proměnných, jelikož parametr popisující pole k je dostatečným identifikátorem. Obr. 54. Načítání parametrů operace

63 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 63 Pro jednoznačnou vazbu mezi informacemi o nástroji a operaci byl využíván název nástroje, který v NX nesmí být duplicitní. Dále bylo také vytvořeno rozhodovací pravidlo pro operace, které se mohou v NX řadit do adresářových struktur. V případě, že jsou operace umístěny mimo toto členění, a nebo pouze do jednoúrovňového adresáře, pak je každá jednotlivá operace v NX považována za operaci na stroji. V případě, že je struktura složitější, jsou za operace pro stroj považovány nejen operace na základní úrovni, ale také operace v adresářích. Obr. 55. Zjišťování struktury NC operací Pravidlo lze rozšířit o další dodatečné členění dle výměny nástroje. 9.2 Zpracování dílenské dokumentace Samotné zpracování dílenské dokumentace bylo umístěno do události Program_end_Sequence. Výstup byl zpracován do formátu HTML, který umožňuje snadné prohlížení jak textových, tak grafických informací. V ukázce, která je na obrázku 56. je vidět formátování hlavičky dokumentu. Zápis do samostatného souboru, jehož název včetně kompletní cesty je uveden v proměnné f5 je proveden pomocí funkce PUTS. Na řádcích jsou poté vypsány texty a hodnoty formátované do HTML.

64 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 64 Obr. 56. Výpis parametrů dokumentace Do dokumentace byly použity hodnoty, které jsou považovány za podstatné pro obsluhu stroje. Dle zkušeností z technické praxe je podstatné, aby byly informace komplexní, ale neměly vliv na přehlednost. V samotné hlavičce je uvedena verze NX, ve které byl dokument vytvořen, nákres obráběné součásti, datum, název souboru, číslo nebo název projektu, jméno technologa/programátora, název řídícího systému stroje, čas operací a jednotky operací. V samotném těle dokumentu jsou na jednotlivých řádcích uvedeny operace. Pro identifikaci operace je uvedeno pořadové číslo, název a její popis. Ke každé operaci jsou přiřazeny informace o nástroji. Nástrojové informace obsahují číslo nástroje, průměr válcové části, rádius na rohu, typ, vyložení a stručný popis nástroje. K operacím také náleží další podstatné hodnoty, jako je přídavek, minimální souřadnice Z, krok jak na hloubku, tak boční, tolerance, otáčky, posuv, čas obráběcí operace a případně poznámka, pokud je obsažena.

65 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 65 Obr. 57. Dílenská dokumentace (ShopDoc) Celá dílenská dokumentace byla zpracována v sedmi samostatných blocích tzv. cystom commands. Díky tomu je možno velmi snadno přenést ji do libovolného postprocesoru, aniž by to jakkoliv ovlivnilo jeho funkci. Tato struktura taktéž umožňuje dodatečné načtení hodnot a parametrů. Některé z hodnot, které byly prozatím používány pouze pro třídění, je možno v případě potřeby vypisovat do dokumentace. Je možno také libovolně měnit formát výpisu, který může být rozdělen například na část popisující nástroje a operace.

66 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická PŘÍPRAVA UŽIVATELSKÉHO PROSTŘEDÍ NX Správné nastavení uživatelského prostředí ovlivňuje výrazným způsobem rychlost přípravy NC operací. Tyto úpravy a nastavení lze rozdělit na tři hlavní části: rozložení ikon a funkcí v menu úprava menu operací příprava vzorů operací 10.1 Rozložení ikon a funkcí v menu Umístění ikon, případně jejich zobrazení a skrytí je běžná uživatelská vlastnost aplikací pracujících na platformě Windows. NX navíc umožňuje toto nastavení ukládat do tzv. rolí. Uživatel má poté možnost načíst si potřebné ikony, jejich rozložení i velikost dle aktuální potřeby výběrem dané role. Role nemají žádný vliv na samotná vznikající data a je možno se mezi nimi libovolně přepínat. Role se nejčastěji rozdělují podle typu práce např. pro CAD modelování ocelových konstrukcí, plechové díly, formy atd. Pro CAM je dělení nejčastěji prováděno podle technologie nebo obráběného materiálu Nastavení prostředí Samotné nastavení ikon seskupených do jednotlivých toolbarů bylo provedeno pomocí standardní funkce NX customize. Na obrázku 58 je vidět dané menu. V první záložce byly zapnuty či vypnuty celé toolbary. V druhé záložce jsou samotné funkce (ikony), které lze přidávat do libovolného místa a do libovolné pozice v toolbaru. Tímto postupem může vzniknout libovolně kombinovaná sada ikon.

67 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 67 Obr. 58. Menu pro úpravu rozložení ikon V této práci bylo vytvořeno základní rozložení ikon, které je maximálně zaměřené na technologii frézování a vrtání s možností editace 3D modelu. Byl kladen maximální důraz na pracovní prostor. Na ploše byly ponechány pouze často používané funkce a ty, ke kterým se nelze dostat snadnější metodou např. pomocí pravého tlačítka na vybraném objektu. Samotné příkazové menu bylo ponecháno v plném rozsahu beze změn tak, aby bylo možno používat i málo obvyklé funkce. Veškeré tyto úpravy a nastavení bylo provedeno na základě mých několikaletých zkušeností z technické praxe a užívání systému NX Vytvoření Role Po veškerém nastavení byla vytvořena vlastní uživatelská role. Nejdříve byl nastaven název a pomocí aplikace malování byla navržena ikona. Tato ikona je zobrazena na obrázku 59.

68 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 68 Obr. 59. Ikona uživatelské role Ikona byla přiřazena k názvu role a zvoleny jednotlivé části/aplikace v rámci NX, pro které bude role platná. Pro toto nastavení, které je zaměřeno na technologii tedy CAM, bylo zvoleno pouze manufacturing (obrábění). Následně bylo provedeno uložení. V tomto kroku se v paletě vytvořila ikona dané role, která slouží pro její zapínání. Kompletní definice se zapíše do souboru s názvem role a koncovkou MTX. Pomocí tohoto souboru lze roli přenést na libovolný počítač, případně ji lze sdílet mezi více počítači, které jsou připojeny v síti Úprava menu operací V systému NX je v operacích velké množství parametrů, které umožňuji velmi specifické a detailní nastavení samotné dráhy nástroje. Takto rozsáhlé menu se může stát zejména pro méně zkušené uživatele nepřehledné.

69 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 69 Obr. 60. Menu NC operace V rámci této práce bylo připraveno několik zjednodušených operací, které jsou určeny pro vrtání a frézování. Pro frézování jsou operace určeny pro obrábění po křivkách a hranách, hrubování po vrstvách a dokončování rovinných ploch. Každý dialog operace v NX je možno upravovat pomocí funkce Customize dialog. Tato funkce je ovládaná pomocí dialogu na obrázku 61.

70 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 70 Obr. 61. Menu pro editaci dialogu operace V horní části byl volen typ vkládaných objektů. Tyto možnosti jsou zachyceny na obrázku 62. Tyto volby nám umožní vkládat jak samotné příkazy a položky pro vkládání hodnot, tak také další objekty, které umožňují vytvářet skupiny položek, jejich řazení oddělování a tvorbu popisů případně vkládání obrázků. Obr. 62. Seznam vkládaných objektů

71 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 71 Zbývající část dialogu je tvořena dvěma seznamy. V horním okně jsou položky, které jsou pro daný typ operace dostupné a lze je tedy umístit do menu operace. V dolním okně jsou položky, které jsou umístěny v menu. Postupným vkládáním případně mazáním, položek do spodního okna bylo dosaženo požadovaného vzhledu menu. Pro operativní náhled byla využívána ikonu display dialog, která zobrazuje navrhované menu. Obr. 63. Náhled dialogu Veškeré skryté položky svým nastavením plně ovlivňují nastavení dráhy nástroje. Jejich přednastavení je možno provádět v položce details pro každý dialog. Při praktickém použití se toto nastavení provede na začátku při přípravě operace a dále se již využívají pouze položky dostupné v menu operace.

72 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická Příprava vzorů operací Příprava vzorů operací neboli templates velmi úzce souvisí s předešlým bodem. Jde o běžné operace, které mají přednastavené hodnoty tak, aby odpovídaly nejčastějšímu nastavení při použití. V technické praxi se velmi často vyskytují případy, kdy je výrobní firma zaměřena na specifický druh výroby. Tomu je přizpůsoben strojní park a nástrojové vybavení. Technologové, kteří tvoří NC-kód, se těmto podmínkám taktéž přizpůsobují a pokud je to možné, tak se snaží svoje činnosti standardizovat. Jako příklad je možno použít vložky forem o rozměrech cca 400 x 600 mm vyráběné z duralu. Pro tyto díly lze nastavit první hrubovací operace např. pro nástroj o průměru 52 mm s rohovým rádiusem plátků 3 mm. Parametry operace lze tedy přednastavit. Hodnota bočního úběru je 70% z průměru, hloubka úběru 3 mm, dále se nastaví vzor obrábění, řezné podmínky a další parametry. Dále je tato operace uložena jako vzor a je připravena pro používání. V této práci je připravena základní struktura pro přípravu templates. Samotné šablony jsou velmi specifická záležitost dle výrobního programu firmy Připojení vzorů Pro napojení vzorů operací do NX byl vytvořen několik záznamů do konfiguračních souboru, které jsou tvořeny textovými bloky. Nejpodstatnější záznam je v souboru nazvaném cam_general.opt. Záznam byl vytvořen do části METRIC, která je určena pro metrické jednotky. Skládá se z cesty a názvu PRT souboru, který nese vzorové dráhy. Cesta je popsána systémovou proměnnou, ta odkazuje na pevnou cestu. Výhodou tohoto postupu je snadná editace parametru cesta na jednom místě.

73 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 73 Obr. 64. Zápis uživatelského vzoru Na uvedené cestě byl vytvořen soubor PRT. Výsledkem tohoto nastavení je položka vlastní_vzor umístěn mezi standardními šablonami. Obr. 65. Menu CAM session configuration

74 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická Správa vzorů Pro samotnou správu vzorů je třeba editovat PRT soubor, který byl vytvořen v předešlém bodě. Pro snadnější přístup k tomuto souboru je možno vytvořit zástupce do uživatelské palety. Vytvořena byla nová paleta s názvem Vzory a do této palety byl vložen soubor Vlastni_vzor.prt Obr. 66. Uživatelská paleta Uživatel může do tohoto souboru vytvářet libovolné objekty dle potřeby. Vzorem se objekt stává v okamžiku, kdy je zvoleno jeho chování při vložení. Toto ovlivňuje funkce Template Setting, která se nachází pod pravým tlačítkem na objektu. Obr. 67. Menu template petting První možnost Object can be used as a template umísťuje položku do menu pro vytváření, např. nástroj, geometrie, operace atd. Druhá možnost Create if Paren tis created vloží objekt rovnou do stromové struktury při existenci nebo vložení nadřazeného prvku. Příkladem může být vložení celé sady nástrojů při vložení položky zásobník.

75 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická TVORBA SIMULAČNÍHO MODELU Pro simulaci CNC operací včetně simulace celého stroje je třeba vytvořit jeho kvalitní CAD model. Ten je možno vytvořit v libovolném CAD prostředí Měření rozměrů skutečného stroje Před samotnou tvorbou modelu bylo provedeno odměření rozměrů skutečného stroje. Pro měření vnějších rozměrů a rozměrů, které nesouvisí s posuvovými osami, případně neovlivní vnitřní prostor stroje, bylo zvoleno ocelové pásmo. Vzhledem k tomu, že tyto rozměry nijak neovlivní průběh a kvalitu simulace, je přesnost tohoto měřidla dostatečná. Pro odměření rozměrů, které se týkají vnitřního prostoru stroje, byla použita posuvná měřidla potřebných rozsahů. Tyto rozměry byly vždy odměřovány od vodících ploch jednotlivých os a v rovinách, které na sebe byly kolmé, tak aby nedošlo ke zkreslení reálné kinematiky stroje. Obr. 68. Frézka AZK HWT [14]

76 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická Tvorba CAD modelu stroje NX umožňuje tři možné postupy modelování, které lze navzájem kombinovat bez jakéhokoliv omezení: Modelování pomocí prvků je velmi vhodné pro vytváření prizmatických dílů. Model vzniká pomocí přidávání předdefinovaných prvků, u kterých uživatel definuje rozměry a pozici vzhledem k okolní geometrii. Modelování pomocí skicáře je metodou používanou v drtivé většině CAD systémů. Uživatel vytváří model pomocí 2D skici, kterou umisťuje do roviny. Skica obvykle obsahuje základní tvar a všechny potřebné rozměry. Třetí rozměr získává model pomocí funkce vytažení nebo rotace. Synchronní modelování je metoda, při níž není potřeba brát ohledy na její časovou posloupnost. Model vzniká přirozeně na základě editování částí nebo větších celků vytvářené geometrie. Při tvorbě CAD modelu stroje byly použity všechny výše popsané metody. Základní součásti stroje byly modelovány pomocí skic. Bylo dbáno zejména na dodržení návaznosti rozměrů, které tvoří základní kinematiku stroje. Obr. 69. Tvořící skica

77 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 77 Nejprve byla vytvořena základna stroje. Poté vznikly další součásti v rámci sestavy. Díky tomuto postupu byly součásti tvořeny v souvislostech a s ohledem na okolní geometrii. Pro tuto činnost bylo s výhodou použito synchronní modelování. Obr. 70. Sestava základních částí stroje Partie modelu jako jsou drážky, válcové výstupky, úkosy a rádiusy byly tvořeny pomocí třetí metody modelování tzv. modelování prvků. S výhodou bylo použito zrcadlení prvků a tvorba polí. Model stroje byl přiměřeně zjednodušen v méně podstatných partiích např. součásti kryjící vedení. Tyto detaily je možno sice simulovat včetně pohybu lamel, tato funkčnost však nepřinese žádné vylepšení kvality simulace a neúměrně navýší hardwarové požadavky. Celá sestava stroje byla namodelována parametricky a asociativně. Tato skutečnost zabezpečuje velmi snadnou a rychlou úpravu modelu při odhalení chyb, které mohly vzniknout při odměřování na skutečném stroji.

78 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 78 Obr. 71. Kompletní CAD model stroje Po dokončení modelování byla provedena kontrola všech důležitých rozměrů a jejich porovnání se skutečným strojem. Po přeměření byly upraveny některé drobné nedostatky. Na závěr byla sestava stroje upravena pomocí parametrů řídících vztah mezi jednotlivými komponenty tak, aby osa vřetene byla nad středem stolu a čelo vřetene se dotýkalo jeho horní plochy. Tato snadná úprava výrazně usnadnila další práci při definici kinematiky na modelu stroje Vložení kinematických podmínek Do 3D modelu stroje byly vloženy kinematické podmínky pomocí aplikace Machine tool builder, která je součástí NX.

79 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 79 Jako první byly do stromové struktury kinematiky vloženy komponenty rámu stroje včetně všech pevných částí. Tomuto celku byl přidělen název Machune base. Součástí tohoto prvku byl definován souřadný systém a nulový bod stroje. Obr. 72. Menu Machine component Následně byly vkládány další komponenty. Jejich pořadí a struktura byla určena pomocí návazností jednotlivých dílů. Jednalo se tedy o komponentu zajišťující pohyb v ose X, na tuto bylo navázáno vřeteno, které zároveň zajišťuje pohyb v ose Z. Nezávisle na těchto dvou částech byl vložen stůl jenž umožňuje vykonávat pohyb v ose Y. Veškeré vkládané prvky byly řádně označeny tak, aby byla zajištěna návaznost na postprocesor a tím umožněna simulace NC-kódu. Na komponentu vřeteno byl vytvořen souřadný systém v místě vkládání nástroje. Tento následně umožní automatické vložení nástroje na správné místo. Pro všechny tři komponenty zajišťující lineární pohyb v osách X, Y a Z byly vyplněny parametry týkající se těchto os. Zejména pak název osy a jejich rozsahy. Dále byl také ověřen kinematický model pomocí náhledu na pohyb os.

80 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 80 Obr. 73. Menu Axis Jako poslední byly do stromu vloženy položky typu Setup, které neobsahují žádný komponent. Tyto 3D modely budou automaticky vloženy při přiřazení stroje k operaci. Obr. 74. Kinematický strom stroje 11.4 Definice stroje v NX Po kompletním nastavení byla sestava stroje uložena do adresářové struktury, která obsahuje mimo sestavu i postprocesor a definici řídícího systému. Pro náš případ byl zvolen řídící systém Fanuc, který odpovídá řídícímu systému stroje.

81 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 81 Veškeré soubory byly nakopírovány přímo do adresářů NX, které jsou určeny pro definici strojů. Do souboru machine_database.dat byl zapsán nový záznam o vytvořeném stroji včetně všech dalších záznamů. Obr. 75. Definice stroje do knihovny

82 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická Vkládání stroje do operací NX Vkládání stroje do NC operací proběhlo pomocí menu Machine library. Byl vybrán stroj a následně proběhlo potvrzení obráběného dílu, polotovaru a volba souřadného systému pro vložení. Obr. 76. Menu Machine library Po potvrzení menu proběhlo vložení kompletní sestavy stroje. Svěrák, který byl v operacích zadán jako Check geometrie, byl vložen dle souřadného systému na stůl stroje. Obrobek a polotovar zůstal umístěn mezi čelistmi svěráku. Samotná simulace testovací operace proběhla včetně úběru materiálu správně a bez jakýchkoliv komplikací či kolizních stavů.

83 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 83 Obr. 77. Simulace stroje

84 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická PŘÍPRAVA INSTALAČNÍCH BALÍČKŮ Pro snadnou distribuci nástrojů, které byly v rámci této práce připraveny, byly vytvořeny instalační balíčky. Tyto byly vytvořeny pro postprocessor, dílenskou dokumentaci a kinematický model stroje. Obr. 78. Průvodce instalací Veškeré instalace jsou řízeny systémovou proměnnou UGII_BASE_DIR, která odkazuje na adresář s aplikací NX. Vytvořené balíčky jsou přílohou této práce na CD.

Frézování. Hlavní řezný pohyb nástroj - rotační pohyb Přísuv obrobek - v podélném, příčném a svislém směru. Nástroje - frézy.

Frézování. Hlavní řezný pohyb nástroj - rotační pohyb Přísuv obrobek - v podélném, příčném a svislém směru. Nástroje - frézy. Tento materiál vznikl jako součást projektu, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Základní konvenční technologie obrábění FRÉZOVÁNÍ Technická univerzita v Liberci

Více

KOMPLEXNÍ VZDĚLÁVÁNÍ KATEDRA STROJNÍ SPŠSE a VOŠ LIBEREC

KOMPLEXNÍ VZDĚLÁVÁNÍ KATEDRA STROJNÍ SPŠSE a VOŠ LIBEREC KOMPLEXNÍ VZDĚLÁVÁNÍ KATEDRA STROJNÍ SPŠSE a VOŠ LIBEREC CNC CAM Cíl podproduktu HSM Works Tento kurz si klade za cíl naučit uživatele ovládat program HSMWorks. Dalším cílem je naučit uživatele základním

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 03 Technické předměty Ing. Pavel Dostál 1 Vývoj

Více

OBRÁBĚNÍ I. Zpětný zdvih při těchto metodách snižuje produktivitu obrábění. Proto je zpětná rychlost 1,5x - 4x větší než pracovní rychlost.

OBRÁBĚNÍ I. Zpětný zdvih při těchto metodách snižuje produktivitu obrábění. Proto je zpětná rychlost 1,5x - 4x větší než pracovní rychlost. OBRÁBĚNÍ I OBRÁŽENÍ - je založeno na stejném principu jako hoblování ( hoblování je obráběním jednobřitým nástrojem ) ale hlavní pohyb vykonává nástroj upevněný ve smýkadle stroje. Posuv koná obrobek na

Více

KOMPLEXNÍ VZDĚLÁVÁNÍ KATEDRA STROJNÍ SPŠSE a VOŠ LIBEREC

KOMPLEXNÍ VZDĚLÁVÁNÍ KATEDRA STROJNÍ SPŠSE a VOŠ LIBEREC KOMPLEXNÍ VZDĚLÁVÁNÍ KATEDRA STROJNÍ SPŠSE a VOŠ LIBEREC CNC CAM HSMWorks Přehled modulů Kapitola 1 - seznámení s prostředím HSM Works Kapitola 2 - import modelů, polohování Kapitola 3 - základy soustružení

Více

Škola VOŠ a SPŠE Plzeň, IČO 49774301, REDIZO 600009491

Škola VOŠ a SPŠE Plzeň, IČO 49774301, REDIZO 600009491 Škola VOŠ a SPŠE Plzeň, IČO 49774301, REDIZO 600009491 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Kód DUMu Název DUMu Autor DUMu Studijní obor Ročník Předmět Anotace CZ.1.07/1.5.00/34.0560

Více

Technologie II. Strojní programování. Přednáška č. 7. Autor: doc. Ing. Martin Vrabec, CSc.

Technologie II. Strojní programování. Přednáška č. 7. Autor: doc. Ing. Martin Vrabec, CSc. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Projekt OPPA Systém elektronické podpory studia (SEPS) Řešen na FS ČVUT v Praze od 1. 4. 2011 Technologie II Strojní programování Přednáška

Více

A U T O R : I N G. J A N N O Ž I Č K A S O Š A S O U Č E S K Á L Í P A V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ 1 3 1 9 _ C N C P R O G R A M O V Á N Í _ P W P

A U T O R : I N G. J A N N O Ž I Č K A S O Š A S O U Č E S K Á L Í P A V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ 1 3 1 9 _ C N C P R O G R A M O V Á N Í _ P W P A U T O R : I N G. J A N N O Ž I Č K A S O Š A S O U Č E S K Á L Í P A V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ 1 3 1 9 _ C N C P R O G R A M O V Á N Í _ P W P Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony

Více

A U T O R : I N G. J A N N O Ž I Č K A S O Š A S O U Č E S K Á L Í P A V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ 1 3 1 3 _ T Ř Í S K O V É O B R Á B Ě N Í - F R É

A U T O R : I N G. J A N N O Ž I Č K A S O Š A S O U Č E S K Á L Í P A V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ 1 3 1 3 _ T Ř Í S K O V É O B R Á B Ě N Í - F R É A U T O R : I N G. J A N N O Ž I Č K A S O Š A S O U Č E S K Á L Í P A V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ 1 3 1 3 _ T Ř Í S K O V É O B R Á B Ě N Í - F R É Z O V Á N Í _ P W P Název školy: Číslo a název projektu:

Více

KOMPLEXNÍ VZDĚLÁVÁNÍ KATEDRA STROJNÍ SPŠSE a VOŠ LIBEREC. CNC obrábění

KOMPLEXNÍ VZDĚLÁVÁNÍ KATEDRA STROJNÍ SPŠSE a VOŠ LIBEREC. CNC obrábění KOMPLEXNÍ VZDĚLÁVÁNÍ KATEDRA STROJNÍ SPŠSE a VOŠ LIBEREC CNC obrábění CNC OBECNĚ Kapitola 1 - Způsoby programování CNC strojů Kapitola 2 - Základní terminologie, oblasti CNC programování Kapitola 3 - Řídící

Více

A U T O R : I N G. J A N N O Ž I Č K A S O Š A S O U Č E S K Á L Í P A V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ 1 3 1 2 _ T Ř Í S K O V É O B R Á B Ě N Í - V R T

A U T O R : I N G. J A N N O Ž I Č K A S O Š A S O U Č E S K Á L Í P A V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ 1 3 1 2 _ T Ř Í S K O V É O B R Á B Ě N Í - V R T A U T O R : I N G. J A N N O Ž I Č K A S O Š A S O U Č E S K Á L Í P A V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ 1 3 1 2 _ T Ř Í S K O V É O B R Á B Ě N Í - V R T Á N Í _ P W P Název školy: Číslo a název projektu: Číslo

Více

Obsah 1 Technologie obrábění na CNC obráběcím stroji... 2

Obsah 1 Technologie obrábění na CNC obráběcím stroji... 2 Obsah 1 Technologie obrábění na CNC obráběcím stroji... 2 Souřadnicový systém... 2 Vztažné body... 6 Absolutní odměřování, přírůstkové odměřování... 8 Geometrie nástroje...10 Korekce nástrojů - soustružení...13

Více

K obrábění součástí malých a středních rozměrů.

K obrábění součástí malých a středních rozměrů. FRÉZKY Podle polohy vřetena rozeznáváme frézky : vodorovné, svislé. Podle účelu a konstrukce rozeznáváme frézky : konzolové, stolové, rovinné, speciální (frézky na ozubeni, kopírovací frézky atd.). Poznámka

Více

KOMPLEXNÍ VZDĚLÁVÁNÍ KATEDRA STROJNÍ SPŠSE a VOŠ LIBEREC

KOMPLEXNÍ VZDĚLÁVÁNÍ KATEDRA STROJNÍ SPŠSE a VOŠ LIBEREC KOMPLEXNÍ VZDĚLÁVÁNÍ KATEDRA STROJNÍ SPŠSE a VOŠ LIBEREC CNC CAM CNC frézování Heidenhain Kapitola 1 - Základy ISO kódu, kompenzace rádiusu frézy a struktura zápisu NC kódu. Kapitola 2 - Seznámení s prostředím

Více

Základní pojmy obrábění, Rozdělení metod obrábění, Pohyby při obrábění, Geometrie břitu nástroje - nástrojové roviny, nástrojové úhly.

Základní pojmy obrábění, Rozdělení metod obrábění, Pohyby při obrábění, Geometrie břitu nástroje - nástrojové roviny, nástrojové úhly. Základní pojmy obrábění, Rozdělení metod obrábění, Pohyby při obrábění, Geometrie břitu nástroje - nástrojové roviny, nástrojové úhly. TECHNOLOGIE je nauka o výrobních postupech, metodách, strojích a zařízeních,

Více

Vznik a vývoj CNC DNC. Vznik a vývoj. Základní pojmy počítačové podpory. Základní pojmy CNC řízení. Číslicové řízení ve strojírenské technologii

Vznik a vývoj CNC DNC. Vznik a vývoj. Základní pojmy počítačové podpory. Základní pojmy CNC řízení. Číslicové řízení ve strojírenské technologii Číslicové řízení ve strojírenské technologii Ing. Oskar Zemčík, Ph.D. vznik a vývoj základní pojmy vztahy, definice výpočty Vznik a vývoj CNC CNC zařízení se vyvinula s původně NC zařízení Numerical control

Více

1. Úvod do Systémů CAD

1. Úvod do Systémů CAD 1. Úvod do Systémů CAD Studijní cíl Tento blok kurzu je věnován CA technologiím. Po úvodním seznámení se soustředíme především na oblast počítačové podpory konstruování, tedy CAD. Doba nutná k nastudování

Více

Komplexní správa technických dat. PDM základní pojmy. Ing. Martin Nermut, 2012

Komplexní správa technických dat. PDM základní pojmy. Ing. Martin Nermut, 2012 Komplexní správa technických dat PDM základní pojmy Ing. Martin Nermut, 2012 Projektování - konstrukční a technologické procesy součást životního cyklu výrobku (PLM - Product Lifecycle Management) Nárůst

Více

KOMPLEXNÍ VZDĚLÁVÁNÍ KATEDRA STROJNÍ SPŠSE a VOŠ LIBEREC

KOMPLEXNÍ VZDĚLÁVÁNÍ KATEDRA STROJNÍ SPŠSE a VOŠ LIBEREC KOMPLEXNÍ VZDĚLÁVÁNÍ KATEDRA STROJNÍ SPŠSE a VOŠ LIBEREC CNC CAM HSMWorks Přehled modulů Kapitola 1 - seznámení s prostředím HSM Works Kapitola 2 - import modelů, polohování Kapitola 3 - základy soustružení

Více

Co je nového v RhinoCAMu 2012

Co je nového v RhinoCAMu 2012 Co je nového v RhinoCAMu 2012 6. únor Tento dokument popisuje nové funkce a vylepšení, které přináší RhinoCAM 2012, CAM systém pro Rhinoceros 4.0 a Rhinoceros 5.0 od společnosti MecSoft Corporation. 2012,

Více

Opakování učiva I. ročníku

Opakování učiva I. ročníku Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory 1.5

Více

Určení řezných podmínek pro soustružení:

Určení řezných podmínek pro soustružení: Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název: Téma: Autor: Číslo: AlphaCAM - soustružení Definice řezných podmínek

Více

CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL

CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL Projekt: CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL Kurz: Stavba a provoz strojů v praxi 1 OBSAH 1. Úvod Co je CNC obráběcí stroj. 3 2. Vlivy na vývoj CNC obráběcích strojů. 3 3. Směry vývoje CNC obráběcích

Více

KOMPLEXNÍ VZDĚLÁVÁNÍ KATEDRA STROJNÍ SPŠSE a VOŠ LIBEREC

KOMPLEXNÍ VZDĚLÁVÁNÍ KATEDRA STROJNÍ SPŠSE a VOŠ LIBEREC KOMPLEXNÍ VZDĚLÁVÁNÍ KATEDRA STROJNÍ SPŠSE a VOŠ LIBEREC CNC CAM HSMWorks Přehled modulů Kapitola 1 - seznámení s prostředím HSM Works Kapitola 2 - import modelů, polohování Kapitola 3 - základy soustružení

Více

ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ

ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ Projekt: ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ Úloha: 3. Soustružení TÉMA 3.2 ZÁKLADNÍ DRUHY SOUSTRUHŮ A JEJICH OBSLUHA Obor: Mechanik seřizovač Ročník: I. Zpracoval(a): Michael Procházka Střední odborná škola

Více

Aplikované úlohy Solid Edge. SPŠSE a VOŠ Liberec. Ing. Aleš Najman [ÚLOHA 38 KONTROLA A POHONY]

Aplikované úlohy Solid Edge. SPŠSE a VOŠ Liberec. Ing. Aleš Najman [ÚLOHA 38 KONTROLA A POHONY] Aplikované úlohy Solid Edge SPŠSE a VOŠ Liberec Ing. Aleš Najman [ÚLOHA 38 KONTROLA A POHONY] 1 ÚVOD Úloha 38 popisuje jednu část oblasti sestava programu Solid Edge V20. Tato úloha je v první části zaměřena

Více

6. Geometrie břitu, řezné podmínky. Abychom mohli určit na nástroji jednoznačně jeho geometrii, zavádíme souřadnicový systém tvořený třemi rovinami:

6. Geometrie břitu, řezné podmínky. Abychom mohli určit na nástroji jednoznačně jeho geometrii, zavádíme souřadnicový systém tvořený třemi rovinami: 6. Geometrie břitu, řezné podmínky Abychom mohli určit na nástroji jednoznačně jeho geometrii, zavádíme souřadnicový systém tvořený třemi rovinami: Základní rovina Z je rovina rovnoběžná nebo totožná s

Více

KOMPLEXNÍ VZDĚLÁVÁNÍ KATEDRA STROJNÍ SPŠSE a VOŠ LIBEREC

KOMPLEXNÍ VZDĚLÁVÁNÍ KATEDRA STROJNÍ SPŠSE a VOŠ LIBEREC KOMPLEXNÍ VZDĚLÁVÁNÍ KATEDRA STROJNÍ SPŠSE a VOŠ LIBEREC CNC CAM CNC frézování Heidenhain Kapitola 1 - Základy ISO kódu, kompenzace rádiusu frézy a struktura zápisu NC kódu. Kapitola 2 - Seznámení s prostředím

Více

NC a CNC stroje číslicově řízené stroje

NC a CNC stroje číslicově řízené stroje NC a CNC stroje číslicově řízené stroje Automatizace Automatizace je zavádění číslicových strojů do výroby. Výhody - malý počet zaměstnanců a přípravných operací, - rychlý náběh na výrobu a rychlý přechod

Více

VTC-40. Japonská stolová vertikální frézovací, vrtací a závitovací centra s kuželem vel. 40 OBRÁBĚCÍ STROJE

VTC-40. Japonská stolová vertikální frézovací, vrtací a závitovací centra s kuželem vel. 40 OBRÁBĚCÍ STROJE OBRÁBĚCÍ STROJE Japonská stolová vertikální frézovací, vrtací a závitovací centra s kuželem vel. 40 VTC-40 VTC-40a VTC-40b Rychloposuvy 48 m.min -1 Výměna nástroje 1,2 s Synchronizované závitování při

Více

Podstata frézování Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012. Princip a podstata frézování. Geometrie břitu frézy

Podstata frézování Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012. Princip a podstata frézování. Geometrie břitu frézy Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory 1.5

Více

OBRÁBĚNÍ A MONTÁŽ. EduCom. doc. Dr. Ing. Elias TOMEH e-mail: elias.tomeh@tul.cz Technická univerzita v Liberci

OBRÁBĚNÍ A MONTÁŽ. EduCom. doc. Dr. Ing. Elias TOMEH e-mail: elias.tomeh@tul.cz Technická univerzita v Liberci Tento materiál vznikl jako součást projektu EduCom, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. doc. Dr. Ing. Elias TOMEH e-mail: elias.tomeh@tul.cz Technická univerzita

Více

Obsah. Úvod 9. Orientace v prostředí programu SolidWorks 11. Skica 29. Kapitola 1 11. Kapitola 2 29

Obsah. Úvod 9. Orientace v prostředí programu SolidWorks 11. Skica 29. Kapitola 1 11. Kapitola 2 29 Úvod 9 Kapitola 1 11 Orientace v prostředí programu SolidWorks 11 Pruh nabídky 12 Nabídka Možnosti 14 Nápověda 14 Podokno úloh 15 Zdroje SolidWorks 15 Knihovna návrhů 15 Průzkumník souborů 16 Paleta pohledů

Více

Základy obrábění. Obrábění se uskutečňuje v soustavě stroj nástroj obrobek

Základy obrábění. Obrábění se uskutečňuje v soustavě stroj nástroj obrobek Základy obrábění Obrábění je technologický proces, při kterém je přebytečná část materiálu oddělována z obrobku ve formě třísky břitem řezného nástroje. polotovar předmět, který se teprve bude obrábět

Více

CNC frézování - Mikroprog

CNC frézování - Mikroprog Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: PRAXE 3. ročník Jindřich Bančík 14.3.2012 Název zpracovaného celku: CNC frézování - Mikroprog CNC frézování - Mikroprog 1.Obecná část 1.1 Informace o systému a výrobci

Více

Soustružení. Třídění soustružnických nožů podle různých hledisek:

Soustružení. Třídění soustružnických nožů podle různých hledisek: Soustružení nejrozšířenější způsob obrábění (až 40%) račních součástí soustružnickým nožem (většinou jednobřitý nástroj) obrábění válcových ploch (vnějších, vnitřních) obrábění kuželových ploch (vnějších,

Více

Název projektu: Datum zahájení projektu: Datum ukončení projektu: Obor: Ročník: Zpracoval: Modul: CAD/CAM

Název projektu: Datum zahájení projektu: Datum ukončení projektu: Obor: Ročník: Zpracoval: Modul: CAD/CAM Název projektu: Sbližování teorie s praxí Datum zahájení projektu: 01.11.2010 Datum ukončení projektu: 30.06.2012 Obor: Mechanik seřizovač Ročník: Čtvrtý Zpracoval: Zdeněk Ludvík Modul: CAD/CAM ÚVOD...

Více

KOMPLEXNÍ VZDĚLÁVÁNÍ KATEDRA STROJNÍ SPŠSE a VOŠ LIBEREC

KOMPLEXNÍ VZDĚLÁVÁNÍ KATEDRA STROJNÍ SPŠSE a VOŠ LIBEREC KOMPLEXNÍ VZDĚLÁVÁNÍ KATEDRA STROJNÍ SPŠSE a VOŠ LIBEREC CNC CAM CNC frézování Heidenhain Kapitola 1 - Základy ISO kódu, kompenzace rádiusu frézy a struktura zápisu NC kódu. Kapitola 2 - Seznámení s prostředím

Více

MS Windows Vista Business, Enterprise, Ultimate (pouze 32bitová verze)1

MS Windows Vista Business, Enterprise, Ultimate (pouze 32bitová verze)1 Popis EdgeCAM 12 EdgeCAM je CAM program od firmy Pathtrace. Slouží k tvorbě obráběcích strategií a generování CNC kódu z modelů CAD. Pomocí tohoto softwaru lze vytvářet CNC kódy prizmatického a tvarového

Více

Výroba ozubení - shrnutí

Výroba ozubení - shrnutí Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Obrábění Výroba ozubení - shrnutí Ing. Kubíček Miroslav

Více

Kompatibilita a import CAD

Kompatibilita a import CAD Kompatibilita a import CAD Import a automatické rozpoznání 3D vlastností CATIA V5 WorkNC nyní nabízí import a automatické rozpoznání vlastností vrtaných otvorů z CATIA V5. V modulu automatického vrtání

Více

ZÁKLADNÍ INFORMACE. NC nebo konvenční horizontální soustruh série HL s délkou až 12000 mm, točným průměrem nad ložem až 3500 mm.

ZÁKLADNÍ INFORMACE. NC nebo konvenční horizontální soustruh série HL s délkou až 12000 mm, točným průměrem nad ložem až 3500 mm. TDZ Turn TDZ TURN S.R.O. HLC SERIE ZÁKLADNÍ INFORMACE Společnost TDZ Turn s.r.o. patří mezi přední dodavatele nových CNC vertikálních soustruhů v České a Slovenské republice, ale také v dalších evropských

Více

Výukové texty. pro předmět. Automatické řízení výrobní techniky (KKS/ARVT) na téma

Výukové texty. pro předmět. Automatické řízení výrobní techniky (KKS/ARVT) na téma Výukové texty pro předmět Automatické řízení výrobní techniky (KKS/ARVT) na téma Tvorba grafické vizualizace principu zástavby jednotlivých prvků technického zařízení Autor: Doc. Ing. Josef Formánek, Ph.D.

Více

Ing. Petra Cihlářová. Odborný garant: Doc. Ing. Miroslav Píška, CSc.

Ing. Petra Cihlářová. Odborný garant: Doc. Ing. Miroslav Píška, CSc. Vysoké učení technické v Brně Fakulta strojního inženýrství Ústav strojírenské technologie Odbor obrábění Téma: 7. cvičení - Technologická příprava výroby Okruhy: Volba polotovaru Přídavky na obrábění

Více

A U T O R : I N G. J A N N O Ž I Č K A S O Š A S O U Č E S K Á L Í P A V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ 1 3 1 7 _ C N C Č Í S L I C O V Ě Ř Í Z E N É O B

A U T O R : I N G. J A N N O Ž I Č K A S O Š A S O U Č E S K Á L Í P A V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ 1 3 1 7 _ C N C Č Í S L I C O V Ě Ř Í Z E N É O B A U T O R : I N G. J A N N O Ž I Č K A S O Š A S O U Č E S K Á L Í P A V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ 1 3 1 7 _ C N C Č Í S L I C O V Ě Ř Í Z E N É O B R Á B Ě C Í S T R O J E _ P W P Název školy: Číslo a

Více

--- STROJNÍ OBRÁBĚNÍ --- STROJNí OBRÁBĚNí. (lekce 1, 1-3 hod.) Bezpečnostní práce na obráběcích strojích

--- STROJNÍ OBRÁBĚNÍ --- STROJNí OBRÁBĚNí. (lekce 1, 1-3 hod.) Bezpečnostní práce na obráběcích strojích STROJNí OBRÁBĚNí Osnova: 1. Bezpečnost práce na obráběcích strojích 2. Měřidla, nástroje a pomůcky pro soustružení 3. Druhy soustruhů 4. Základní soustružnické práce 5. Frézování - stroje a nástroje 6.

Více

PARAMETRICKÉ MODELOVÁNÍ A KONSTRUOVÁNÍ ÚVOD DO PARAMETRICKÉHO MODELOVÁNÍ A KONSTRUOVÁNÍ

PARAMETRICKÉ MODELOVÁNÍ A KONSTRUOVÁNÍ ÚVOD DO PARAMETRICKÉHO MODELOVÁNÍ A KONSTRUOVÁNÍ PARAMETRICKÉ MODELOVÁNÍ A KONSTRUOVÁNÍ ÚVOD DO PARAMETRICKÉHO MODELOVÁNÍ A KONSTRUOVÁNÍ Ing. Zdeněk Hodis, Ph.D. Úvod S rozvojem nových poznatků v oblasti technické grafiky je kladen důraz na jejich začlenění

Více

Pavel Steininger PROGRAMOVÁNÍ NC STROJŮ

Pavel Steininger PROGRAMOVÁNÍ NC STROJŮ STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJNICKÁ A STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA PROFESORA ŠVEJCARA, PLZEŇ, KLATOVSKÁ 109 Pavel Steininger PROGRAMOVÁNÍ NC STROJŮ CVIČENÍ SOUBOR PŘÍPRAV PRO 3. R. OBORU 23-41-M/01 STROJÍRENSTVÍ

Více

RUČNÍ PROGRAMOVÁNÍ FRÉZOVÁNÍ UOV Petr Svoboda

RUČNÍ PROGRAMOVÁNÍ FRÉZOVÁNÍ UOV Petr Svoboda RUČNÍ PROGRAMOVÁNÍ FRÉZOVÁNÍ UOV Petr Svoboda Zápis programu VY_32_INOVACE_OVS_2_14 OPVK 1.5 EU peníze středním školám CZ.1.07/1.500/34.0116 Modernizace výuky na učilišti 6.3.2014 1 Název školy Název šablony

Více

Software Form Control

Software Form Control Měření na kliknutí myši. Tak jednoduchá je kontrola obrobku v obráběcím centru pomocí měřícího softwaru FormControl. Nezáleží na tom, zda má obrobek obecné 3D kontury nebo běžný 2.5D charakter. Uživatel

Více

Katedra obrábění a montáže, TU v Liberci při obrábění podklad pro výuku předmětu TECHNOLOGIE III - OBRÁBĚNÍ je při obrábění ovlivněna řadou parametrů řezného procesu, zejména řeznými podmínkami, geometrií

Více

Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: Počítačem řízené stroje. Název zpracovaného celku: CAM obrábění

Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: Počítačem řízené stroje. Název zpracovaného celku: CAM obrábění Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: Počítačem řízené stroje 4 ročník Bančík Jindřich 25.7.2012 Název zpracovaného celku: CAM obrábění CAM obrábění 1. Volba nástroje dle katalogu Pramet 1.1 Výběr a instalace

Více

22. STT - Výroba a kontrola ozubení 1

22. STT - Výroba a kontrola ozubení 1 22. STT - Výroba a kontrola ozubení 1 Jedná se v podstatě o výrobu zubové mezery, která tvoří boky zubů. Bok zubu je tvořen - evolventou (křivka vznikající odvalováním bodu přímky po kružnici) - cykloidou

Více

spsks.cz Část druhá - Praxe Technologie řízení robotického ramena Zpracováno v rámci projektu CZ.1.07/3,2, 10/04.0024 financovaného z fondů EU

spsks.cz Část druhá - Praxe Technologie řízení robotického ramena Zpracováno v rámci projektu CZ.1.07/3,2, 10/04.0024 financovaného z fondů EU Část druhá - Praxe Technologie řízení robotického ramena Zpracováno v rámci projektu CZ.1.07/3,2, 10/04.0024 financovaného z fondů EU kapitola 3 Obsah 9 Úvod... 37 10 Metodika... 38 10.1 Úprava vstupních

Více

Práce s tabulkami, efektivní využití v praxi

Práce s tabulkami, efektivní využití v praxi Projekt: Téma: Práce s tabulkami, efektivní využití v praxi Obor: Nástrojař, Obráběč kovů, Zámečník Ročník: 2. Zpracoval(a): Pavel Urbánek Střední průmyslová škola Uherský Brod, 2010 0 Obsah Obsah... 1

Více

Škola VOŠ a SPŠE Plzeň, IČO 49774301, REDIZO 600009491

Škola VOŠ a SPŠE Plzeň, IČO 49774301, REDIZO 600009491 Škola VOŠ a SPŠE Plzeň, IČO 49774301, REDIZO 600009491 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Kód DUMu Název DUMu Autor DUMu Studijní obor Ročník Předmět Anotace CZ.1.07/1.5.00/34.0560

Více

CATIA V5 vs CATIA V4 Martina Staňková

CATIA V5 vs CATIA V4 Martina Staňková CATIA V5 vs CATIA V4 Martina Staňková Obsah: 1) 2) 3) 4) Použití softwaru CATIA v automobilovém průmyslu Společné vlastnosti obou verzí Odlišný přístup k řešení konstrukčních úloh Zhodnocení 1) Použití

Více

TC 1500 CNC soustruh. Typ TC-1500 TC-1500M Max. oběžný průměr nad suportem

TC 1500 CNC soustruh. Typ TC-1500 TC-1500M Max. oběžný průměr nad suportem TC 1500 CNC soustruh - Nová řada CNC soustruhů ze zvýšenou tuhostí - Nová nástrojová hlava s rychlou výměnou nástroje - Efektivní a přesné soustružení - Provedení M s osou C a poháněnými nástroji Typ TC-1500

Více

KOMPLEXNÍ VZDĚLÁVÁNÍ KATEDRA STROJNÍ SPŠSE a VOŠ LIBEREC

KOMPLEXNÍ VZDĚLÁVÁNÍ KATEDRA STROJNÍ SPŠSE a VOŠ LIBEREC KOMPLEXNÍ VZDĚLÁVÁNÍ KATEDRA STROJNÍ SPŠSE a VOŠ LIBEREC CNC CAM CNC frézování Heidenhain Kapitola 1 - Základy ISO kódu, kompenzace rádiusu frézy a struktura zápisu NC kódu. Kapitola 2 - Seznámení s prostředím

Více

Práce s programem CAM

Práce s programem CAM Práce s programem CAM Publikace vznikla v rámci projektu OPVK Vyškolený pedagog záruka kvalitní výuky na Střední odborné škole veterinární, mechanizační a zahradnické a Jazykové škole s právem státní jazykové

Více

Zadání soutěžního úkolu:

Zadání soutěžního úkolu: Zadání soutěžního úkolu: a) Vytvořte NC program pro obrobení součásti (viz obr. 1), přičemž podmínkou je programování zcela bez použití CAD/CAM technologií (software SinuTrain nebo jiný editor řídicího

Více

Frézování tvarových ploch I

Frézování tvarových ploch I Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory 1.5

Více

CNC soustružení - Mikroprog

CNC soustružení - Mikroprog Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: PRAXE 2 BAJ 1.8.2013 Název zpracovaného celku: CNC soustružení - Mikroprog CNC soustružení - Mikroprog 1.Obecná část 1.1 Informace o systému a výrobci MIKROPROG S je určen

Více

Efektivní výukou CNC systémů ke snadnému uplatně ní na trhu práce

Efektivní výukou CNC systémů ke snadnému uplatně ní na trhu práce Efektivní výukou CNC systémů ke snadnému uplatně ní na trhu práce Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Díky projektu zakoupila Střední škola Podorlické

Více

KOMPLEXNÍ VZDĚLÁVÁNÍ KATEDRA STROJNÍ SPŠSE a VOŠ LIBEREC

KOMPLEXNÍ VZDĚLÁVÁNÍ KATEDRA STROJNÍ SPŠSE a VOŠ LIBEREC KOMPLEXNÍ VZDĚLÁVÁNÍ KATEDRA STROJNÍ SPŠSE a VOŠ LIBEREC CNC CAM Cíl podproduktu HSM Works Tento kurz si klade za cíl naučit uživatele ovládat program HSMWorks. Dalším cílem je naučit uživatele základním

Více

POČÍTAČEM PODPOROVANÁ VÝROBA

POČÍTAČEM PODPOROVANÁ VÝROBA POČÍTAČEM PODPOROVANÁ VÝROBA Snaha vyrábět velké série kvalitních, ale zároveň levných výrobků, vedla k využívání výpočetní techniky pro řízení strojů. Počítače jsou v současné době využívány ve všech

Více

Základy programování a obsluha CNC strojů

Základy programování a obsluha CNC strojů STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA, JIHLAVA Základy programování a obsluha CNC strojů Učební texty Ing. Milan Chudoba, učitel odborných předmětů strojírenství - 1 - ÚVOD Cílem těchto textů je naučit obsluhu ovládat

Více

l: I. l Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií a státním rozpočtem České republiky.

l: I. l Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií a státním rozpočtem České republiky. Vysoké učení technické v Brně Fakulta strojního inženýrství Ústav strojírenské technologie Odbor technologie obrábění Téma: 1. cvičení - Základní veličiny obrábění Inovace studijních programů bakalářských,

Více

1. Stroje se sériovou strukturou (kinematikou) 2. Stroje se smíšenou kinematikou 3. Stroje s paralelní kinematikou

1. Stroje se sériovou strukturou (kinematikou) 2. Stroje se smíšenou kinematikou 3. Stroje s paralelní kinematikou Podle konstrukčního uspořádání a kinematiky 1. Stroje se sériovou strukturou (kinematikou) 2. Stroje se smíšenou kinematikou 3. Stroje s paralelní kinematikou VSZ -1.př. 1 2. Výrobní stroj jako základní

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice TECHNOLOGICKÉ POSTUPY S PODPOROU POČÍTAČA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Jakost povrchu při frézování kulovou frézou na nakloněných plochách. Bc. Lukáš Matula

Jakost povrchu při frézování kulovou frézou na nakloněných plochách. Bc. Lukáš Matula Jakost povrchu při frézování kulovou frézou na nakloněných plochách Bc. Lukáš Matula Bakalářská práce 2014 ABSTRAKT V dané diplomové práci je teoreticky popsána problematika frézování, frézovacích

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:

Více

Technologičnost výroby kol designové studie automobilu

Technologičnost výroby kol designové studie automobilu Technologičnost výroby kol designové studie automobilu Ing. Jan Tomíček 1. Úvod Úkolem této práce bylo prakticky zrealizovat výrobu kol designové studie automobilu. Tuto designovou studii vytvořil student

Více

http://www.zlinskedumy.cz

http://www.zlinskedumy.cz Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0514 Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast Soustružení, vy_32_inovace_ma_24_01 Autor Jaroslav Kopecký

Více

CNC soustruh CKE 6156Z /1500

CNC soustruh CKE 6156Z /1500 CZ MOOS TRADING s.r.o Svatopluka Čecha 519/28, 751 31 Lipník nad Bečvou CZECH REPUBLIC Tel.:+420 581 701 605 www. moostrading.cz E-mail:info@moostrading.cz CNC soustruh CKE 6156Z /1500 Skladem: únor 2015

Více

ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ

ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ Projekt: ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ Úloha: 4. Frézování TÉMA 4.2 ZÁKLADNÍ DRUHY FRÉZEK A JEJICH OBSLUHA Obor: Mechanik seřizovač Ročník: I. Zpracoval(a): Jiří Žalmánek Střední odborná škola Josefa

Více

Odborný výcvik. izovač. 45-L/01 Mechanik seřizova OBOR: 23-45

Odborný výcvik. izovač. 45-L/01 Mechanik seřizova OBOR: 23-45 PŘEDMĚT: Odborný výcvik OBOR: 23-45 45-L/01 Mechanik seřizova izovač Obsah prezentace: Úvodem Obecnécíle předmětu Pojetí výuky Charakteristika, obsah a rozpis učiva 1.ročníku Charakteristika, obsah a rozpis

Více

HCW 1000 NOVÝ TYP LEHKÉ HORIZONTKY ŠKODA

HCW 1000 NOVÝ TYP LEHKÉ HORIZONTKY ŠKODA HCW 1000 NOVÝ TYP LEHKÉ HORIZONTKY ŠKODA PŘEDSTAVENÍ STROJE HCW 1000 ŠKODA MACHINE TOOL a.s. pokračuje ve více než 100leté tradici výroby přesných obráběcích strojů. Na základě výsledků situační analýzy

Více

KOMPLEXNÍ VZDĚLÁVÁNÍ KATEDRA STROJNÍ SPŠSE a VOŠ LIBEREC

KOMPLEXNÍ VZDĚLÁVÁNÍ KATEDRA STROJNÍ SPŠSE a VOŠ LIBEREC KOMPLEXNÍ VZDĚLÁVÁNÍ KATEDRA STROJNÍ SPŠSE a VOŠ LIBEREC CNC obrábění [A] CNC OBECNĚ Kapitola 1 - Způsoby programování CNC strojů Kapitola 2 - Základní terminologie, oblasti CNC programování Kapitola 3

Více

Informace o studijním oboru 23-41-M/01 Strojírenství

Informace o studijním oboru 23-41-M/01 Strojírenství Informace o studijním oboru 23-41-M/01 Strojírenství Název ŠVP: 23 41 M/01 Strojírenství Zaměření: Počítačová grafika a CNC technika Základní údaje Stupeň poskytovaného vzdělání: Délka a forma studia:

Více

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Obrábění. Název: Soustružení. Téma: Ing. Kubíček Miroslav. Autor: Číslo: VY_32_INOVACE_19 08 Anotace:

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Obrábění. Název: Soustružení. Téma: Ing. Kubíček Miroslav. Autor: Číslo: VY_32_INOVACE_19 08 Anotace: Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Obrábění Soustružení Ing. Kubíček Miroslav Číslo:

Více

Univerzální CNC soustruhy řady SU

Univerzální CNC soustruhy řady SU Univerzální CNC soustruhy řady SU Jde o nejnovější produkt s dílny M-MOOS s.r.o. Tato série soustruhů řady heavy duty je kompletně montována v České republice. Jde o skutečně tuhé a těžké CNC soustruhy,

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.19 Strojní opracování dřeva Kapitola 15

Více

VY_52_INOVACE_H 02 23

VY_52_INOVACE_H 02 23 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory 1.5

Více

22.4.2010. konný CNC soustruh Quick Turn Smart 200

22.4.2010. konný CNC soustruh Quick Turn Smart 200 ředváděcí dny 21.- Kompaktní a výkonnv konný CNC soustruh Quick Turn Smart 200 1 QT-Smart 200 technická data stoje racovní prostor: Max. oběžný průměr 660 mm Max. obráběnýprůměr 350 mm Max. průměr obráběnétyče

Více

CNC-Obráběcí centrum 2010

CNC-Obráběcí centrum 2010 CNC-Obráběcí centrum 2010 Venture 08 2 4 5 1 3 wood loves Venture /// German Technology 2 rychlovýměnné systémy nástrojů ve standardu Laserové polohování Elektronické snímání všech dorazových válců 1 2

Více

TMV-920 A/ TMV-1100A CNC vertikální obráběcí centrum

TMV-920 A/ TMV-1100A CNC vertikální obráběcí centrum TMV-920 A/ TMV-1100A CNC vertikální obráběcí centrum - Určeno pro silovější obrábění - Rychlá výměna nástroje 2,8 sec, s řezu do řezu 4 sec - Ergonomický design a komfortní obsluha - Dostupné v provedení

Více

SolidCAM Podpora metodiky

SolidCAM Podpora metodiky SolidCAM Podpora metodiky Tento materiál vznikl v rámci projektu: STROJTECH Inovace a zefektivnění vzdělávání podle ŠVP 3D modelování ve strojírenství a stavebnictví CZ.1.07/1.1.16/01.0054 Tento projekt

Více

L81 - vrtání, centrování - referenční rovina (absolutně) - konečná hloubka vrtání - rovina vyjíždění

L81 - vrtání, centrování - referenční rovina (absolutně) - konečná hloubka vrtání - rovina vyjíždění Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název: Téma: Autor: EMCO Sinumerik 810 M - frézování Vrtací cykly Horák

Více

Ing. Petra Cihlářová. Odborný garant: Doc. Ing. Miroslav Píška, CSc.

Ing. Petra Cihlářová. Odborný garant: Doc. Ing. Miroslav Píška, CSc. Vysoké učení technické v Brně Fakulta strojního inženýrství Ústav strojírenské technologie Odbor obrábění Téma: 9. cvičení - Základy CNC programování Okruhy: SPN 12 CNC Sinumerik 810 D a výroba rotační

Více

Katedra obrábění a montáže, TU v Liberci Příklady k procvičení podklad pro výuku předmětu TECHNOLOGIE III - OBRÁBĚNÍ Příklad 1 - ŘEZNÁ RYCHL. A OBJEMOVÝ SOUČINITEL TŘÍSEK PŘI PROTAHOVÁNÍ Doporučený objemový

Více

OBRÁBĚNÍ VSTŘIKOVACÍ FORMY NA PLASTY ZA VYUŽITÍ CAD/CAM SYSTÉMU NX6 SVOČ FST 20010

OBRÁBĚNÍ VSTŘIKOVACÍ FORMY NA PLASTY ZA VYUŽITÍ CAD/CAM SYSTÉMU NX6 SVOČ FST 20010 OBRÁBĚNÍ VSTŘIKOVACÍ FORMY NA PLASTY ZA VYUŽITÍ CAD/CAM SYSTÉMU NX6 SVOČ FST 20010 Zdeněk Hájíček, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika ABSTRAKT Tématem bakalářské

Více

ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ

ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ Projekt: ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ Úloha: 3. Soustružení TÉMA 3.3 SOUSTRUŽNICKÉ NÁSTOJE, UPÍNÁNÍ, OSTŘENÍ A ŘEZNÉ PODMÍNKY Obor: Mechanik seřizovač Ročník: I. Zpracoval(a): Michael Procházka Střední

Více

Postup při studiu principu výpočtu řezných podmínek obrábění programu Nortns. Princip výpočtu.

Postup při studiu principu výpočtu řezných podmínek obrábění programu Nortns. Princip výpočtu. Postup při studiu principu výpočtu řezných podmínek obrábění programu Nortns. Princip výpočtu. Výpočet času obrábění včetně určení a optimalizace řezných podmínek je prováděn na základě parametrů konkrétního

Více

TDS-TECHNIK 13.0 pro ZwCAD

TDS-TECHNIK 13.0 pro ZwCAD TDS-TECHNIK 13.0 pro ZwCAD V následujícím textu jsou uvedeny informace o hlavních novinkách strojírenské nadstavby TDS-TECHNIK pro ZwCAD v rozsahu sady Komplet. Poznámka: Pokud máte předplacený Aktualizační

Více

Stanovení forem, termínů a témat profilové části maturitní zkoušky oboru vzdělání 23-41-M/01 Strojírenství STROJÍRENSKÁ TECHNOLOGIE

Stanovení forem, termínů a témat profilové části maturitní zkoušky oboru vzdělání 23-41-M/01 Strojírenství STROJÍRENSKÁ TECHNOLOGIE Stanovení forem, termínů a témat profilové části maturitní zkoušky oboru vzdělání 23-41-M/01 Strojírenství STROJÍRENSKÁ TECHNOLOGIE 1. Mechanické vlastnosti materiálů, zkouška pevnosti v tahu 2. Mechanické

Více

TNL-160AL. CNC soustruh

TNL-160AL. CNC soustruh TNL 160AL CNC soustruh Typ Max. oběžný průměr nad ložem Max. oběžný průměr nad suportem Max. průměr obrábění TNL-160AL Ø 620 mm Ø 410 mm Ø530 mm - Tuhá litinové lože vyrobené z jednoho kusu se sklonem

Více

Projekt EU - Implementace nových technických vzdělávacích programů do praxe, r.č. CZ.1.07/1.1.10/03.0073.

Projekt EU - Implementace nových technických vzdělávacích programů do praxe, r.č. CZ.1.07/1.1.10/03.0073. Projekt EU - Implementace nových technických vzdělávacích programů do praxe, r.č. CZ.1.07/1.1.10/03.0073. BADAL Miloš. Popis účasti. V tomto grantovém projektu jsem tvořil příručku pro základní pochopení

Více

Nákup strojního vybavení dílenské víceúčelové haly

Nákup strojního vybavení dílenské víceúčelové haly Technické podmínky Veřejné zakázky Nákup strojního vybavení dílenské víceúčelové haly Obecné technické podmínky platné pro celou dodávku Kvalitní a spolehlivé stroje. Součástí dodávky budou všechny komponenty

Více