Bankovní institut vysoká škola Praha. Zahraniční obchod ČR. Bakalářská práce

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Zahraniční obchod ČR Bakalářská práce Tereza Vostárková Duben 2011

2 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví Zahraniční obchod ČR Obchodování s elektřinou Bakalářská práce Autor: Tereza Vostárková Bankovní management, komerční bankovnictví Vedoucí práce: Ing. Marcela Soldánová Praha Duben,

3 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Berouně dne Tereza Vostárková 3

4 Poděkování Děkuji Ing. Marcele Soldánové za laskavé a trpělivé vedení mé bakalářské práce a za mnoho uţitečných rad a námětů. Děkuji rovněţ pracovníkům OTE, a.s., za ochotu, trpělivost a mnoho cenných materiálů, informací a rad, které mi poskytli. 4

5 Anotace Obsahem této práce je popis zahraničního obchodu České republiky, konkrétně obchodování s elektřinou. Tato práce popisuje v první fázi zahraniční obchod z obecného hlediska a následně se zabývá popisem stávajících podmínek pro obchodování s elektřinou včetně legislativy. Zabývá se popisem modelu trhu s elektřinou a popisem principů přeshraničního obchodování s elektřinou. Cílem této práce je základní popis zahraničního obchodu a seznámení s principy obchodování s elektrickou energií. Současně predikovat moţný vývoj trhu s elektrickou energií na základě současného stavu a vývojových trendů. Anotation This bachelor paper describes the foreign trade of the Czech Republic, concretely electricity trading. At first the foreign trade is described in general. The following part focuses on the current electricity trading conditions and legislative. It describes the electricity market model and principles of the cross-border electricity trade. The aim of this paper is a basic description of principles of electrical energy trading. At the same time the paper predicts potential development of the electrical energy market based on the current state and development trends. 5

6 Obsah ÚVOD Zahraniční obchod obecně Právní úprava zahraničního obchodu Kupní smlouva INCOTERMS Zahraniční obchod ČR Teritoriální struktura Zboţová struktura Charakteristika trhu s elektřinou Právní úprava v energetice Jak se obchoduje s elektřinou Licence Principy obchodování s elektřinou Model trhu s elektřinou Druhy trhu s elektřinou Trţní síla Mezinárodní obchod s elektřinou Přeshraniční obchod s elektřinou Propojení trhů s elektřinou v Evropě Česko Slovenský Market Coupling Předpokládaný vývoj obchodu s elektřinou ZÁVĚR Seznam literatury

7 ÚVOD Téma Obchodování s elektřinou jsem si pro svou práci zvolila z několika důvodů. První z faktorů, který mě k tomuto výběru vedl, byly výrazné liberalizační změny, které se v poslední době v odvětví energetiky odehrály, dále výrazná specifika, která jsou s energetickým trhem spojena a v neposlední řadě nepostradatelnost elektřiny v našem kaţdodenním ţivotě. Obchod a trh s elektřinou prochází od roku 2002 postupnou liberalizací. Mezi hlavní podněty, které vedly k liberalizaci trhu s elektřinou, patří zejména snaha umoţnit zákazníkům (spotřebitelům) svobodně si zvolit svého dodavatele elektřiny a zvýšit nebo vytvořit konkurenci mezi dodavateli elektřiny v tomto (do té doby monopolním) prostředí, tlak velkých spotřebitelů na niţší ceny elektřiny a potřeba zapojit soukromý kapitál do výstavby nových zdrojů, zvláště v rychle se rozvíjejících zemích, atd. V rámci EU bylo hlavním cílem liberalizace zvýšení konkurenceschopnosti EU na světových trzích. V současné době je EU nejvíce integrovaným energetickým trhem na světě. Dlouhodobě se snaţí o úplnou liberalizaci trhu s elektřinou a jednotný trh v rámci celé EU. Tato práce popisuje zahraniční obchod ve vztahu k trhu s elektřinou. Je zde uvedena právní úprava zahraničního obchodu obecně i právní úprava týkající se elektroenergetiky. Nechybí ani charakteristika trhu s elektřinou, kde jsou uvedeni jednotliví účastníci trhu s elektřinou i organizace, s ním spojené. Práce popisuje přeshraniční obchodování s elektřinou a současnou situaci v rámci EU, především Česko Slovenskou spolupráci v rámci obchodování s elektřinou - tzv. market coupling. Cílem práce je vytvořit základní popis zahraničního obchodu a principů obchodování s elektrickou energií. Současně predikovat moţný vývoj trhu s elektrickou energií na základě současného stavu a vývojových trendů. 7

8 1. Zahraniční obchod obecně Pojem zahraniční obchod chápeme jako obchodování přes hranice daného státu s fyzickou nebo právnickou osobou jiného státu. Jedná se o nejstarší formu mezinárodních ekonomických vztahů. Zahraniční obchod je jedním z důsledků dělby práce a zároveň základní formou propojení ekonomik. Zahraniční obchod se realizuje z důvodu: 1) Odlišnosti výrobních podmínek jednotlivé země jsou rozdílně vybaveny přírodními zdroji a zároveň leţí v rozdílných klimatických a geografických podmínkách. Přírodní a klimatické podmínky ovlivňují výrobní a spotřební moţnosti společnosti. Horší domácí a výrobní podmínky činí výrobek nákladnější nebo méně kvalitní. Pro domácí výrobu se mohou pouţívat surovinové zdroje, které se na tuzemském území nenalézají nebo se vyskytují pouze v omezeném mnoţství. Kromě rozdílů v kvalitě a mnoţství přírodních zdrojů se ekonomiky výrazně liší v kvalifikaci a schopnostech ekonomicky aktivního obyvatelstva i v moţnosti různých kombinací přírodních a lidských zdrojů. 2) Rozdílů ve spotřebitelském vkusu obyvatelé různých států mají různé preference ve spotřebě. Součástí domácí spotřeby se staly produkty, které není moţné pěstovat v tuzemských klimatických podmínkách. Domácí spotřeba některých výrobků nemusí vůbec existovat, a přesto mohou být takové výrobky produkovány v tuzemsku výlučně pro zahraniční spotřebu. 3) Klesajících nákladů z velkovýroby v různých zemích jsou různé statky vyráběny s odlišnými náklady. Při specializaci země na výrobu určitého statku dochází při výrobě ve velkém k úsporám z rozsahu, průměrné výrobní náklady zvyšováním objemu výroby klesají. Vzniká moţnost optimalizovat rozměr výstupu vzhledem k nákladům. Velikost domácího trhu přestává být limitujícím faktorem. 4) Konfliktu mezi výrobou a spotřebou - jednotlivé země nejsou schopny v roli výrobce uspokojit své poţadavky jako spotřebitele. Mezinárodní obchod umoţňuje výrobní specializaci a současně širokou strukturu spotřeby. Díky specializaci je moţno 8

9 dosáhnout růstu výkonnosti ekonomiky i moţnosti příznivější struktury spotřeby neţ nabízí domácí výroba. Při zapojení do mezinárodní směny jsou na tom země, které spolu navzájem obchodují, lépe, neţ kdyby si vyráběly všechny potřebné statky samy. 1 Význam zahraničního obchodu: Stejně jako v jiných oborech i v zahraničním obchodě posuzujeme jeho význam z různých hledisek: 1. Efektivnost tímto hlediskem můţeme rozumět snahu soustředit úsilí v exportní politice na výrobky, kterými můţe stát dosáhnout maximálních úspor společenské práce. Na tyto výrobky je pak zaměřen vývoj, výzkum, propagace atd. 2. Proporcionalita 2 toto hledisko souvisí s ekonomickou nekomplexností ekonomiky. Kaţdá země se snaţí zajistit potřebné zboţí, protoţe ne kaţdá země má dostatečně velký domácí trh a průmyslovou základnu, která je schopná soběstačného vývoje. Způsobem řešení proporcionality je dovoz. 3. Demonstrativní efekt toto hledisko souvisí s vývozem i dovozem, jelikoţ pomocí nich vzniká určitá demonstrace světového technického, designového, módního trendu. Cílem demonstrativního efektu je výměna světových trendů. 3 Jako kaţdý obchod má i zahraniční obchod svá rizika, ty jsou však mnohem větší neţ v domácím obchodě. Rizika dělíme na: Trţní riziko trţní riziko představuje reálnou moţnost, ţe v důsledku změny trţních podmínek podnik nedosáhne předpokládaného výsledku nebo utrpí ztrátu. Vývoj na trhu můţe naopak přinést i příznivý výsledek. Komerční riziko toto riziko vyplývá z nesplnění závazku obchodním partnerem. Toto riziko se týká vztahů mezi exportérem a importérem např. odstoupením od kontraktu nebo špatnou volbou platebního instrumentu Přepravní riziko riziko spojené s mezinárodními obchodními operacemi s hmotným zboţím. Během dopravy můţe dojít ke ztrátě nebo poškození zboţí. 1 Zdroj: [cit ]. 2 Proporcionalita=poměrnost, úměrnost částí v rámci celku. 3 Zdroj: ]. 9

10 Teritoriální riziko teritoriální riziko vyplývá z nejistoty politického a makroekonomického vývoje jednotlivých zemí. Kurzové riziko toto riziko je spojené se všemi formami mezinárodních hospodářských vztahů. Vyplývá z proměnlivosti vývoje kurzu měn. Vţdy je spojené s dodáním zboţí nebo sluţeb v cizí měně. Riziko odpovědnosti za výrobek riziko související se širokou ochranou spotřebitele na trzích některých vyspělých zemí, především EU a USA. Výrobce je v těchto zemích vţdy odpovědný za škody na zdraví nebo majetku, které mohou způsobit vady jejich výrobků. 4 V mezinárodním obchodě mohou dodavatelé i odběratelé brát zřetel také na hodnocení svých obchodních partnerů, které vydávají renomované ratingové agentury např. Moody s (v ČR je pobočkou této agentury CRA Rating Agency). V rámci kontraktačních jednání je kladen důraz i na zvolení správného druhu dopravy. Rizikům lze předcházet např. ověřováním bonity klienta, pojištěním transakcí. Rizika spojená s obchodováním se dají minimalizovat konzultací dodavatelů/odběratelů s bankovními odborníky o podmínkách kontraktu, opatřením informací o odběrateli/dodavateli či teritoriu, na které vstupuje. Neméně důleţité je získání informací o moţnostech pojištění obchodních rizik u specializované pojišťovny atd. Jelikoţ zahraniční obchod je náročnější neţ obchod v rámci státu, má svá specifika. Patří sem: Jazyková bariéra je naprosto pochopitelné, ţe pro obchodování se zahraničím je nutné dorozumět se jazykem daného státu, mít k dispozici překladatele nebo se dorozumět jazykem, který ovládají obě jednající strany např. anglický jazyk. Právní bariéra nutnost seznámit se s právním prostředím dané země a prostudovat právní předpisy, které jsou samozřejmě třeba k uzavření a provedení obchodu. Kurzovní riziko toto riziko je nutné uváţit při kaţdém obchodě, jelikoţ hodnota měny producenta vůči měně plátce se mění. 4 Zdroj: MACHKOVÁ, H.; ČERNOHLÁVKOVÁ, E.; SATO, A.Mezinárodní obchodní operace. 5.vyd ISBN

11 Vzdálenost musíme uváţit, zda vzdálenost, resp. náklady na dopravu jsou v našich moţnostech (za předpokladu, ţe chceme dosáhnout zisku). Tradice z důvodů tradic by mohlo být určité zboţí neprodejné. 5 Formy zahraničně obchodní politiky Protekcionismus 6 druh hospodářské politiky, která se zaměřuje především na ochranu a podporu vlastní národní ekonomiky. K realizaci ochrany dochází pomocí různých obchodně politických opatření, která mají uchránit vnitřní trh země před konkurencí ze zahraničí. Tato forma zahraničně obchodní politiky je označována jako politika usměrňování exportu a importu. Protekcionismus má diskriminační charakter a prakticky znemoţňuje existenci volného mezinárodního obchodu. Liberalismus 7 - základním principem této formy je svoboda. V oblasti zahraničního obchodu to představuje volný obchod za podmínek, které jsou stanoveny zákonnými předpisy. Např. v oblasti energetiky přinesla liberalizace do tohoto odvětví nové prvky. Liberalizace umoţnila podnikání v energetice na základě nové legislativy, po privatizaci v energetickém odvětví se vytvořilo konkurenční prostředí, trh s elektřinou se rozšířil o další subjekty, které si na trhu s elektřinou konkurují a zároveň nesou všechna rizika. Cílem liberalizace bylo zajistit odběrateli moţnost vybrat si dodavatele elektřiny, který ho svou nabídkou osloví. Vlády zpravidla aplikují protekcionismus, z důvodu ochrany výrobců v určitém odvětví, udrţení zaměstnanosti a koupěschopnosti, ale na druhou stranu mají zájem na udrţení nezaměstnanosti na přijatelné míře. Vţdy je třeba důkladně zváţit protekcionalistická opatření s ohledem na konkrétní situaci. Nástroje zahraničního obchodu Mezi nástroje zahraničního obchodu patří: Clo resp. celní poplatek, je dávka, vybíraná státem při importu zboţí. Clo je jedním z ochranných prostředků, ale také zdroj peněz. Stát pomocí cel můţe ovlivňovat a působit na pohyb zboţí. Cla lze z hlediska účelu dělit na: 5 Zdroj: [cit ]. 6 Protekcionismus=termín protekcionismus je odvozen z anglického to protect, coţ v českém překladu znamená ochranářství. 7 Slovo liberalismus je odvozeno od slova liber svobodný, svobodomyslný. 11

12 o Finanční hlavním cílem je získání prostředků pro státní pokladnu. o Ochranářská jejich účelem je uměle zdraţit dováţený výrobek, aby jeho dovoz neohroţoval postavení domácího produktu. o Zvláštní existují cla diferenční, preferenční, vyrovnávací a kompenzační. Embargo pod tímto pojmem se rozumí zákaz vývozu (surovin, zbraní) nebo zákaz obchodování s určitým státem. Je jedním z krajních prostředků, který můţe stát vůči jinému státu vydat. Kvóty tímto nástrojem se zajišťuje stabilita trhu a to pomocí stanovení povoleného mnoţství dováţeného zboţí. Překročení kvóty vede ke sníţení ceny a neprodejnosti části domácí produkce. Neviditelné překáţky dovozu v tomto případě se jedná o nepřímé znevýhodnění zahraničního vývozce. Jedná se např. o situaci, kdy cílová země stanoví pro dovozce, takové podmínky, ţe po jejich splnění je pro dovozce ztrátové transakci realizovat. Domácí producent pak není tak ohroţen. 8 Formy zahraničního obchodu Export pod tímto pojmem rozumíme objem statku, který stát v dané zemi vyrobí a vyveze do zahraničí. Důsledkem je příjem kapitálu do země, ze které se statky vyváţí. Import zde naopak máme hodnotu statků, které pocházejí ze zahraničí a jsou do dané země dovezeny. Reexport dovoz statků za účelem dalšího vývozu. Důvodem praktikování reexportu jsou např. obchodně politické překáţky (mezi státy mohou být vysoká cla, omezení, zákazy dovozců) 9. V případě technických překáţek je myšlena např. situace, kdy dovoz statků není moţné realizovat přímo, protoţe neexistuje přímé spojení mezi exportující a importující zemí, aniţ by se jednalo o tranzit Zdroj: [cit ]. 9 Zdroj: [cit ]. 10 Zdroj: BENEŠ, Vlastislav a kol.zahraniční obchod ISBN , [cit ]. 12

13 1.1. Právní úprava zahraničního obchodu Zahraniční obchod upravují zákony, vyhlášky a směrnice a mimo jiné i zahraničně obchodní zvyklosti. Oproti tuzemskému obchodu má zahraniční obchod tyto zvláštnosti: střet s cizím právem, měnovými riziky a také střet s odlišným ekonomickým prostředím. V EU ani nikde jinde na světě neexistuje jednotná právní úprava obchodně právních vztahů. Pro účely tohoto textu jsou podstatné tyto zdroje: o zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník o zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon o zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon o zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku o zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou o Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboţí č. 160/1991 Sb. o INCOTERMS 2010 V zákoně č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníku, část třetí, jsou uvedeny obchodní závazkové vztahy. Kaţdý uzavřený kontrakt musí stanovit, jakému právu tento kontrakt podléhá. Jelikoţ jsou v mezinárodním obchodě rozdíly v legislativě zemí dodavatele a odběratele, přináší tento obchod řadu rizik, proto byla sjednána v roce 1980 Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboţí. Tato úmluva zastřešuje problematiku uzavírání mezinárodních kontraktů a práva i povinnosti dodavatelů a odběratelů. Tato úmluva se nepouţívá mimo jiné na koupi zboţí pro osobní potřebu, při draţbách cenných papírů nebo peněz, lodí, člunů, letadel a elektrické energie. Úmluva byla přijata členskými zeměmi Evropské unie a USA Kupní smlouva Dle základního ustanovení obchodního zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje dodat kupujícímu movitou věc určenou jednotlivě nebo co do mnoţství a druhu a převést na něj vlastnické právo a kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu. Prodávající je povinen kupujícímu dodat zboţí, předat dokumenty, které se ke zboţí vztahují a umoţnit kupujícímu 13

14 nabýt vlastnické právo ke zboţí. Kupující nabývá vlastnického práva ke zboţí jakmile je kupujícímu dodané zboţí předáno nebo jakmile získá oprávnění se zásilkou nakládat nebo dříve či později dle písemného ujednání ze smlouvy. Mezi podstatné náleţitosti kupní smlouvy patří: o Identifikace smluvních stran o Stanovení předmětu koupě o Sjednání závazku prodávajícího dodat zboţí a převedení vlastnictví ke zboţí o Sjednání závazku kupujícího zaplatit kupní cenu o Sjednání ceny v souladu se zákonem Od náleţitostí kupní smlouvy se jednotlivé strany nemohou odchýlit, ale lze je měnit. 11 Povinnosti kupujícího: o Převzít dodané zboţí a zaplatit za zboţí kupní cenu v souladu se smlouvou. o Jestliţe má být kupní cena placena při předání zboţí nebo dokladů, je kupující povinen kupní cenu zaplatit v místě tohoto předání. o Kupující není povinen zaplatit kupní cenu, dokud nemá moţnost si zboţí prohlédnout, ledaţe dohodnutý způsob dodání zboţí nebo placení kupní ceny by s tím byly v rozporu. o Kupující je povinen učinit úkony, kterých je třeba podle smlouvy a zákona k tomu, aby prodávající mohl dodat zboţí. Dodané zboţí je kupující povinen převzít, pokud ze smlouvy nebo ze zákona nevyplývá, ţe jeho převzetí můţe odmítnout. 12 Povinnosti prodávajícího: o Prodávající je povinen kupujícímu dodat zboţí, předat doklady, které se ke zboţí vztahují, a umoţnit kupujícímu nabýt vlastnického práva ke zboţí v souladu se smlouvou a tímto zákonem. o Prodávající je povinen dodat zboţí v den, který je ve smlouvě nebo způsobem stanoveným ve smlouvě. Dodá-li prodávající zboţí před určenou dobou, je kupující oprávněn zboţí převzít nebo je odmítnout. 11 Zdroj: SOLDÁNOVÁ, M.Materiály k předmětu zahraniční obchod. Praha : BIVŠ,2009/2010, [cit ]. 12 Zdroj:SOLDÁNOVÁ, M.Materiály k předmětu zahraniční obchod. Praha : BIVŠ,2009/2010, [cit ]. 14

15 o Prodávající je povinen předat kupujícímu doklady, jeţ jsou nutné k převzetí a k uţívání zboţí, jakoţ i další doklady stanovené ve smlouvě. o Prodávající je povinen dodat zboţí v mnoţství, jakosti a provedení, které určuje smlouva, a musí je zabalit nebo opatřit pro přepravu způsobem stanoveným ve smlouvě. o Poruší-li prodávající povinnost dle smlouvy, má zboţí vady. Vadou je i dodání jiného zboţí a vady v dokladech nutných k uţívání. 13 Obsahem kupní smlouvy je identifikace stran (dodavatele a odběratele), popis zboţí nebo sluţby a stanovení ceny, dodacích podmínek, sjednání dodací lhůty a také jednotlivé instrumenty platebního styku. Mezi instrumenty platebního styku náleţí: o Dokumentární inkaso o Dokumentární akreditiv o Bankovní záruka o Směnky a šeky 14. Dokumentární inkaso Dokumentární inkaso je pro banku, odběratele i dodavatele bezzávazkový platební instrument. Z hlediska odběratele představuje dokumentární inkaso závazek a z hlediska banky pouze zprostředkovatelskou činnost. Na rozdíl od dokumentárního akreditivu neváţe finanční prostředky odběratele. Dokumentární inkaso je vyuţíváno dlouhodobými obchodními partnery v situaci, kdy dodavatel stále nechce přijmout úhradu aţ po dodávce zboţí či sluţby. Pro banku je závazné pouze znění inkasního příkazu, ne znění kupní smlouvy uzavřené mezi kupujícím a prodávajícím. Banka sleduje pouze dokumenty, ne stav zboţí. Není-li dohodnuto jinak, poplatky spojené se zpracováním platí příkazce inkasa a to i v případě, kdy je odběratel odmítne uhradit. Pokud musí být veškeré poplatky zaplaceny odběratelem, obsahuje inkasní příkaz instrukci, ţe úhrada poplatků nesmí být odmítnuta. V tomto případě inkasní banka vydá dokumenty pouze tehdy, kdyţ budou veškeré poplatky zaplaceny Zdroj:SOLDÁNOVÁ, M.Materiály k předmětu zahraniční obchod. Praha : BIVŠ,2009/2010, [cit ]. 14 Zdroj:SOLDÁNOVÁ, M.Materiály k předmětu zahraniční obchod. Praha : BIVŠ,2009/2010, [cit ]. 15 Zdroj:SOLDÁNOVÁ, M.Materiály k předmětu zahraniční obchod. Praha : BIVŠ,2009/2010, [cit ]. 15

16 Akreditiv Akreditiv 16 je dokument, který se pouţívá jako forma platby. Často se pouţívá i termín dokumentární akreditiv. Jedná se o nesmírně důleţitý finanční nástroj v mezinárodním platebním styku, protoţe řeší platbu za zboţí (sluţby) a oběma stranám dává jistotu, ţe platba se uskuteční. Dokumentární akreditiv patří mezi nejrozšířenější formy závazkového platebního styku v obchodních vztazích, kde se jedná především o dodávku zboţí. Akreditiv se realizuje tak, ţe do smlouvy o dodání zboţí vstupuje banka, která zaručuje, ţe bude platba uskutečněna, budou-li splněny podmínky, které jsou definovány ve smlouvě. Pokud jsou podmínky splněny banka, která akreditiv vystavila, musí zaplatit. Podstatnými náleţitostmi akreditivu jsou určení plnění, určení oprávněné osoby, podmínek a doby, vyjádření vůle zaplatit úplatu. Existuje několik typů akreditivů. Nejčastější je tzv. neodvolatelný (irrevocable), který poskytuje velkou jistotu platby, jelikoţ můţe být zrušen pouze se souhlasem všech zúčastněných stran. Největší zárukou je akreditiv potvrzený a neodvolatelný (comfirmed and irrevocable), v tomto případě zaručují platbu vystavující banka i potvrzující. 17 Bankovní záruka Bankovní záruka je platební instrument, který představuje písemný závazek banky, ţe v případě nedodrţení podmínek smlouvy dodavatelem nebo nezaplacení za zboţí či sluţby odběratelem uhradí předem určenou částku. Bankovní záruky lze dělit na platební a neplatební záruky. Zároveň banky vydává záruku jako ručitel jménem dodavatele nebo jménem odběratele. V případě záruky jménem dodavatele se jedná o záruku odběrateli, ţe dodavatel splní své smluvní závazky. V případě, ţe závazky nebudou splněny, ručitel se zavazuje splatit odběrateli peněţní náhradu. V případě záruky jménem odběratele se jedná o záruku dodavateli, ţe odběratel splní své platební závazky Akreditiv název je odvozen z francouzského accréditer (pověřovat). 17 Zdroj: [cit ]. 18 Zdroj:SOLDÁNOVÁ, M.Materiály k předmětu zahraniční obchod. Praha : BIVŠ,2009/2010, [cit ]. 16

17 Směnka Směnka je cenný papír, který vyjadřuje bezpodmínečný slib výstavce zaplatit majiteli peněţní částku v určitý den na určeném místě. Směnky dělíme podle příkazu výstavce zaplatit na : o vlastní o cizí podle způsob splatnosti: o fixní o lhůtní o na viděnou. 19 Šek Šek je cenný papír, který představuje bezpodmínečný příkaz výstavce šeku bance, aby vyplatila šekovou částku na vrub na šeku uvedeného účtu oprávněnému majiteli šeku. Šeky se pouţívají v situacích, kdy není známo bankovní spojení příjemce nebo kdyţ je nedostatečné bankovní spojení mezi bankou plátce a bankou příjemce nebo k provedení diskrétní platby. Podstatné náleţitosti šeku: o písemná forma o jeden jazyk, ve kterém je šek napsán o v textu šeku musí být uvedeno slovo ŠEK o bezpodmínečný příkaz zaplatit šekovou sumu o jméno plátce o místo, kde má být zaplaceno o datum a místo vystavení o podpis výstavce Zdroj:SOLDÁNOVÁ, M.Materiály k předmětu zahraniční obchod. Praha : BIVŠ,2009/2010, [cit ]. 20 Zdroj:SOLDÁNOVÁ, M.Materiály k předmětu zahraniční obchod. Praha : BIVŠ,2009/2010, [cit ]. 17

18 INCOTERMS Jednou z nejdůleţitějších náleţitostí kupní nebo jiné smlouvy, s níţ je spojeno dodání zboţí, jsou dodací podmínky. INCOTERMS 21 je soubor vykládacích pravidel obchodních doloţek vydaný Mezinárodní obchodní komorou v roce 1936 v Paříţi. Jedná se o mezinárodní obchodní podmínky platné pro přepravu zboţí, které upravují platby za dopravu, rizika a povinnosti mezi dopravcem, kupujícím a prodávajícím. Nemají povahu právní normy a závazné jsou pouze tehdy, kdyţ se na ně strany kupní smlouvy výslovně odvolávají v textu smlouvu. Jsou vydávány za účelem odstranění problémů, které jsou spojené s rozdílností obchodních zákoníků různých zemí. I kdyţ byly Incoterms určeny zejména pro zahraniční obchod, pouţívají se i pro smlouvy v rámci vnitrostátního obchodu. 22 Jelikoţ zahraniční obchod procházel změnami, byly v letech upravovány do dnešní podoby. 1. ledna 2011 vešlo v platnost osmé vydání Incoterms Úpravy zohledňují trendy ve vývoji, liberalizaci zahraničního obchodu, zvyšující se podíl zón volného obchodu, vývoj dopravních systému apod. V souvislosti s touto změnou pouţívá Celní správa ČR od výhradně Incoterms Incoterms 2010 mají oproti Incotems 2000 místo 13 jen 11 doloţek, které jsou rozděleny do 2 kategorií, které jsou znázorněny na obrázcích č. 1 a č. 2 Obr. č. 1 - Doloţky pro všechny druhy přepravy Dolo žka Anglické označení České označení EX W Ex Works (insert named place of delivery) Ze závodu (uveďte místo dodání) FCA Free Carrier (insert named place of delivery) Vyplaceně dopravci (uveďte místo dodání) 21 Odvozeno z anglického International Commercial Terms. 22 Zdroj: MACHKOVÁ, H.; ČERNOHLÁVKOVÁ, E.; SATO, A.Mezinárodní obchodní operace. 5.vyd ISBN , [cit ]. 23 Zdroj: [cit ]. 18

19 CPT Carriage paid to (insert named place of Přeprava placena do (uveďte místo destination) určení) CIP Carriage and Insurance Paid (insert named Přeprava a pojištění placeny do (uveďte place of destination) místo určení) DAT Delivered at Terminal (insert named terminal at S dodáním do terminálu (uveďte přístavní port or place of destination) terminál nebo místo určení) DAP Delivered at Place (insert named place of S dodáním do určitého místa (uveďte destination) místo určení) DDP Delivered Duty Paid (insert named place of S dodáním clo placeno (uveďte místo destination) určení) Zdroj: MACHKOVÁ, H.; ČERNOHLÁVKOVÁ, E.; SATO, A.Mezinárodní obchodní operace. 5.vyd ISBN , [cit ] Obr. č. 2 - Doloţky pro námořní a vnitrozemskou vodní přepravu Dolož ka Anglické označení České označení FAS Free Alongside Ship (insert named port of Vyplaceně k boku lodi (uveďte přístav shipment) nalodění) FOB Free on Board (insert named port of shipment) Vyplaceně loď (uveďte přístav nalodění) CFR Cost and Freight (insert named port of Náklady a přepravné (uveďte přístav destination) určení) CIF Cost Insurance and Freight (insert named port Náklady, pojištění a přepravné (uveďte of destination) přístav určení) Zdroj: MACHKOVÁ, H.; ČERNOHLÁVKOVÁ, E.; SATO, A.Mezinárodní obchodní operace.5.vyd ISBN :, [cit ] 19

20 1.2. Zahraniční obchod ČR Jiţ od počátku fungování samostatné České republiky se její zahraniční obchod rozvíjel poměrně dynamicky. Zásadní byly systémové změny v oblasti vlastnických vztahů a regulace hospodářství, které změnily centrálně řízené hospodářství na trţní ekonomiku. Jiţ od vzniku ČR mají rozhodující účast na zahraničním obchodu země EU. Největší koncentrace zahraničního obchodu směřovala na trhy sousedních zemí. Naopak nejniţší účast na zahraničním obchodě pochází z mimoevropských zemí s přechodovou ekonomikou. Výsledky zahraničního obchodu v roce 2010 byly ovlivněny především růstem průmyslové produkce a to zejména v odvětví zpracovatelského průmyslu. Hlavní skupinou vývozu výrobků zpracovatelského průmyslu byly stroje a dopravní prostředky, z nich pak silniční vozidla, elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, výpočetní technika, stroje a zařízení všeobecně uţívané v průmyslu a telekomunikační zařízení. Dalším faktorem, který ovlivnil růst zahraničního obchodu je nepříznivý vývoj směnných relací. V lednu aţ listopadu 2010 proti stejnému období 2009 v průměru klesly vývozní ceny o 1,3% a vzrostly dovozní ceny o 1,6%. Směnné relace dosáhly tak záporné hodnoty a měly proto negativní vliv na bilanci zahraničního obchodu v běţných cenách. Zahraniční obchod byl ovlivněn také oţivením světové ekonomiky a s tím spojené zlepšení zahraniční poptávky. K obnovení hospodářského růstu došlo i v Evropské unii. Hrubý domácí produkt EU27 24 se v roce 2010 meziročně zvýšil přibliţně o 2 %. Pozitivním pro český vývoz bylo oţivení německé ekonomiky, která je nejvýznamnějším trhem pro české firmy a do značné míry předurčuje proto vývoj celkového českého vývozu. Zatímco v roce 2009 zahraniční obchod zaznamenal meziroční pokles o 15,4%, v roce 2010 výrazně rostl. Jeho obrat byl ve srovnání s předchozím rokem o 19% vyšší, dosáhl tak nejvyšší hodnoty v historii České republiky EU27 členské země EU: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie. 25 Zdroj: [cit ]. 20

21 Teritoriální struktura V teritoriální struktuře zahraničního obchodu České republiky za rok 2010 vzrostl vývoz do zemí EU o 16,5%. Růst vývozu do států EU byl odrazem vyššího vývozu do všech států tohoto uskupení vyjma Řecka. Největší absolutní navýšení zaznamenal vývoz do Německa, dále pak vývoz na Slovensko, do Polska, Rakouska, Itálie, Spojeného království, Francie, Nizozemska a Španělska. Ze států mimo EU lze uvést zvýšení vývozu do Ruska, Spojených států, Švýcarska a Číny. Dovoz ze států EU se zvýšil o 14,3 % a ze států mimo EU o 32,4 %. Nejvýraznější relativní zvýšení bylo zřejmé u dovozu z ostatních států, dále pak ze SNS, rozvojových ekonomik, evropských tranzitivních ekonomik a států ESVO. Podprůměrný růst byl zřejmý u dovozu z ostatních vyspělých trţních ekonomik. Do navýšení dovozu ze států EU se promítl vyšší dovoz ze všech států EU kromě Lotyšska. Největší absolutní zvýšení bylo patrné u dovozu z Německa, dále pak z Polska, Slovenska, Nizozemska a Rakouska. Ze států mimo EU vzrostl hlavně dovoz z Číny, Ruska, Koreje, Spojených států a Ázerbájdţánu. Pokles zaznamenal dovoz z Japonska Zbožová struktura Zboţová struktura zahraničního obchodu se v roce 2010 vyznačovala růstem vývozu i dovozu převáţné většiny tříd SITC. 27 Stroje a dopravní prostředky zaznamenaly růst vývozu o 19,2% a dovozu dokonce o 26%. Bylo to největší hodnotové zvýšení v rámci tříd SITC, coţ výrazně ovlivnilo růst zahraničního obchodu. 26 Zdroj: [cit ]. 27 SITC rozdělení zboţí do tříd (0+1+4 zemědělské a potravinářské suroviny a výrobky,2+3 suroviny nepoţivatelné a minerální paliva, 5 chemikálie a příbuzné výrobky, 6 polotovary a materiály, 7 stroje a dopravní prostředky,8+9 průmyslové spotřební zboţí). 21

22 Obr. č. 3 - Zboţová struktura zahraničního obchodu za rok 2010 Zdroj: [cit ] U polotovarů bylo zvýšení vývozu o 16,6% a dovozu o 22,3%. U průmyslového spotřebního zboţí vzrostl vývoz o 11,8% a dovoz pouze o 4,5%. U chemikálií a příbuzných výrobků byl vývoz vyšší o 19,8% a dovoz o 14,4%. Nepoţivatelné suroviny a minerální paliva zaznamenala růst vývozu o 25,6% a dovozu o 28,2%. U zemědělských a potravinářských surovin a výrobků se zvýšil vývoz o 6,6% a dovoz o 4,6% Zdroj: [cit ]. 22

23 2. Charakteristika trhu s elektřinou Předmětem trhu s elektřinou je dodávka činné elektrické energie. Základem uskutečnění trhu s elektřinou je: a) účast na organizovaném krátkodobém trhu s elektřinou b) průběh dvoustranných obchodů mezi účastníky trhu s elektřinou c) účast na vyrovnávacím trhu s regulační energií nebo účast na trhu s podpůrnými sluţbami. 29 Elektroenergetický systém představuje technologický proces zahrnující výrobní zdroje elektrické energie, přenosovou a distribuční soustavu a zařízení pro její konečnou spotřebu Právní úprava v energetice Česká republika je členem Evropské Unie, a proto je tento oddíl členěn na evropskou a národní legislativu. Zahraniční obchod v oblasti energetiky čerpá ze směrnic, rozhodnutí a nařízení EU, závazku z ostatních mezinárodních dohod a české legislativy v podobě zákonů, vyhlášek a novel. Pro účely této práce uvedu tyto části právní úpravy: Evropská legislativa: Směrnice 2009/28/ES o podpoře vyuţívání energie z obnovitelných zdrojů Předmětem této směrnice je stanovení společného rámce pro podporu energie z obnovitelných zdrojů. Směrnice stanoví celkový podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie a podíl energie z obnovitelných zdrojů v dopravě. Směrnice obsahuje pravidla týkající se statistických převodů mezi členskými státy, společných projektů členských států a členských států a třetích zemí, záruk původu, správních postupů, informování a vzdělání a přístupu energie z obnovitelných zdrojů k distribuční soustavě. Stanoví kritéria udrţitelnosti pro biopaliva a biokapaliny. 29 Vyhláška 541/2005 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona. 30 CHEMIŠINEC, I; MARVAN, M; NEČESANÝ, J.; SÝKORA, T; TŮMA, J. Obchod s elektřinou ISBN ,str. 13, [cit ]. 23

24 Směrnice 2009/72/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou Směrnice stanoví pravidla pro výrobu, přenos, distribuce a dodávky elektřiny a také opatření na ochranu spotřebitele s cílem zlepšit a integrovat konkurenceschopné trhy s elektřinou ve Společenství. Stanoví pravidla, která se týkají organizace a fungování elektroenergetiky, otevřeného přístupu na trh, kritérií a postupů pro výběrová řízení a udělení povolení i pravidla pro provozování soustav. Stanoví také povinnosti univerzální sluţby a práva spotřebitelů elektřiny a upřesňuje poţadavky související s hospodářskou soutěţí. Národní legislativa: zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o významu státní správy v energetických odvětvích (Energetický zákon) Tento zákon upravuje podmínky podnikání, výkon státní správy a regulaci v energetických odvětvích. Předmětem podnikání v energetických odvětvích je výroba elektřiny, přenos elektřiny, její distribuce a obchod s ní, činnost operátora trhu. Podnikat v energetice na území ČR mohou, na základě tohoto zákona, fyzické či právnické osoby na základě licence 31 udělené Energetickým regulačním úřadem. Výkon státní správy v energetických odvětvích náleţí Ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Státní energetické inspekci. 32 Kontrolu v energetice provádí Státní energetická inspekce. zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře vyuţívání obnovitelných zdrojů) Tento zákon upravuje způsob podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie 33 a výkon správy a práva a povinnost fyzických osob a právnických osob s tím spojené. Účelem zákona je podpora vyuţití obnovitelných zdrojů, zajištění trvalého zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě primárních zdrojů, vytvořit podmínky pro vyuţívání obnovitelných zdrojů. 31 Více o licenci v kapitole Více o těchto institucích v kapitole Obnovitelnými zdroji rozumíme obnovitelné nefosilní přírodní zdroje energie. 24

25 Dotaci na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů poskytuje Ministerstvo průmyslu a obchodu provozovateli přenosové soustavy a provozovatelům regionálních distribučních soustav čtvrtletně na základě jejich ţádosti. Kontrolu dodrţování tohoto zákona, s výjimkou kontroly odvodu a jeho správy, provádí Státní energetická inspekce. zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství. Stanoví opatření pro zvyšování hospodárnosti uţití energie a povinnosti fyzických a právnických osob při nakládání s energií, pravidla pro tvorbu Státní energetické koncepce, Územní energetické koncepce a státního programu na podporu úspor energie a vyuţití obnovitelných zdrojů energie. V neposlední řadě také stanoví poţadavky na ekodesign 34 energetických spotřebičů. Vyhláška č.541/2005 Sb., o pravidlech trhu s elektřinou Předmětem úpravy této vyhlášky je stanovení pravidel trhu s elektřinou. Tato pravidla stanoví podmínky přístupu k přenosové soustavě 35 a k distribučním soustavám; termíny pro předkládání ţádostí o uzavření smluv na trhu a termíny uzavírání smluv a jejich registrace u operátora; postupy pro obstarávání regulační energie a způsoby zúčtování energie; organizace krátkodobého trhu s elektřinou a vyrovnávacího trhu a způsoby jejich vypořádání; pravidla tvorby, přiřazení a uţití typových diagramů 36 dodávek elektřiny; termíny a postup při výběru dodavatele elektřiny; postup při přerušení, omezení a obnovení dodávky elektřiny při neoprávněném odběru, neoprávněné distribuci a neoprávněném přenosu Ekodesignem rozumíme zohlednění dopadů výrobků na ţivotní prostředí do konstrukce výrobků. 35 Elektrická přenosová soustava je systém zařízení, která zajišťují přenos elektrické energie od výrobců k odběratelům. 36 Typový diagram je relativní hodnota, charakterizující průběh spotřeby elektřiny zákazníků s neprůběhovým měřením. 37 Vyhláška 541/2005 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona. 25

26 2.2. Jak se obchoduje s elektřinou Předmětem podnikání v elektroenergetice je výroba elektřiny, přenos elektřiny, distribuce elektřiny, obchod s elektřinou a činnost operátora trhu. Podnikat v energetických odvětvích v České republice můţe fyzická či právnická osoba na základě licence udělené Energetickým regulačním úřadem Licence Licence na výrobu, přenos a distribuci elektřiny se uděluje nejvýše na 25 let. Licence na obchod s elektřinou je udělována na 5 let a licence na činnost operátora trhu se uděluje na 25 let. 39 Získání licence je základním krokem k obchodování s elektřinou tzn. nakupování elektřiny za účelem jejího prodeje. Pro podání ţádosti je třeba vyplnit předepsaný formulář. Ţádost se podává na Energetický regulační úřad. K této ţádosti je nutné doloţit: 1. Doklad o právní existenci ţadatele (výpis z obchodního rejstříku) 2. Kontaktní údaje 3. Seznam jednotlivých vymezených území 4. Údaje o dodavatelích energií 5. Údaje o nákupu a prodeji energetických médií 6. Doklad o zajištění přepravní trasy 7. Struktura a počet odběratelů 8. Doklad o odborné způsobilosti ţadatele ukončené vysokoškolské vzdělání a 3 roky praxe nebo úplné střední vzdělání s maturitou a 6 let praxe 9. Doklad o tom, ţe na ţadatele nebyl v průběhu uplynulých 3 let vypsán konkurz 10. Prohlášení o neexistenci nedoplatků na pokutách a poplatcích 11. Doklady prokazují finanční předpoklady 12. Doklady prokazující technické předpoklady 13. Doklad o zaplacení správního poplatku Kč 14. Prohlášení odpovědného zástupce 38 Zdroj: Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (Energetický zákon), Hlava 1, obecná část, Zdroj: Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (Energetický zákon), Hlava 1, obecná část, 4. 26

27 15. Údaje pro výpis z rejstříku trestu. 40 Úřad uděluje licenci do 30 dnů, ve sloţitých případech do 60 dnů. Po splnění výše uvedených náleţitostí je moţné poskytovat sluţbu. 41 K udělení licence na výrobu elektřiny nebo tepla v jaderných zařízeních je nutný souhlas Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Fyzická či právnická osoba, která ţádá o licenci, musí prokázat, ţe má finanční i technické předpoklady k zajištění výkonu licencované činnosti Principy obchodování s elektřinou Elektřina oproti jiným komoditám je specifická svou neskladovatelností, způsobem dopravy, kde hlavní část výroby elektřiny je soustředěna v malém počtu velkých zdrojů a naopak spotřeba elektřiny je roztroušena po celém území. Z tohoto důvodu je nutná existence přenosové soustavy. Provozovatelem přenosové soustavy v České republice je ČEPS, a.s. (více informací viz níţe), jelikoţ na provozování přenosové soustavy je v České republice vydána jediná licence, jedná se o tzv. přirozený monopol, který podléhá Energetickému regulačnímu úřadu. Uţivateli přenosové soustavy jsou drţitelé licence, která se uděluje na základě Energetického zákona 42 a subjekty, které se účastní obchodu s elektřinou na vnitřním trhu EU. Cena elektřiny na trhu s elektřinou se skládá ze dvou částí regulované a určované trhem. Do regulovaných cen jsou zahrnuty náklady na přenos, distribuci, atd. Cena silové elektřiny je pak určena pro obchodníky s elektřinou. Mezi účastníky trhu s elektřinou patří: výrobci, obchodníci s elektřinou, koneční zákazníci, subjekty zúčtování, provozovatel přenosové soustavy, provozovatelé distribučních soustav, operátor trhu, burza a další. Dále je účastníkem trhu s elektřinou regulátor, který má specifické postavení na trhu s elektřinou. 40 Zdroj: Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (Energetický zákon), Hlava 1, obecná část, Zdroj: [cit ]. 42 Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (Energetický zákon), Hlava 2, zvláštní část, díl 1,

28 Výrobci Výrobci jsou subjekty, které mají na základě licence oprávnění provozovat zařízení na výrobu elektřiny. 43 Výrobce je společnost nebo fyzická osoba, která do obchodu s elektřinou vstupuje. Právem výrobce je připojit své zařízení k elektrizační soustavě, jestliţe disponuje licencí na výrobu elektřiny a splňuje podmínky připojení k přenosové nebo distribučním soustavám. 44 Obchodníci s elektřinou Obchodníkem s elektřinou je fyzická nebo právnická osoba, která vlastní licenci na obchodování s elektřinou a nakupuje elektřinu za účelem jejího následného prodeje. Licence se vydává na dobu určitou. Obchodníci s elektřinou mohou působit i jako koneční zákazníci či výrobci, pokud vlastní licenci na výrobu elektřiny. Z hlediska technologických vazeb je obchodník nejvolněji definovaný účastník trhu s elektřinou. Obchodník má právo na dopravu elektřiny, pokud má uzavřenou smlouvu o přenosu nebo distribuci elektřiny. Dále můţe nakupovat elektřinu od drţitelů licence na výrobu a od drţitelů licence na obchod a prodávat ji ostatním účastníkům trhu s elektřinou. 45 Koneční zákazníci Konečným zákazníkem se rozumí fyzická či právnická osoba, která odebranou elektrickou energii jen spotřebovává. Základním právem resp. povinností zákazníka je odebírat elektřinu za stanovenou cenu. 46 Subjekt zúčtování Subjektem zúčtování je fyzická nebo právnická osoba, pro kterou operátor trhu na základě smlouvy o zúčtování odchylek provádí vyhodnocení, zúčtování a vypořádání odchylek. Subjekty zúčtování vznikly z vnitřních potřeb trhu s elektřinou Výrobou elektřiny se rozumí přeměna různých forem energie na elektřinu. 44 Zdroj: CHEMIŠINEC, I; MARVAN, M; NEČESANÝ, J.; SÝKORA, T; TŮMA, J. Obchod s elektřinou ISBN str. 26, [cit ]. 45 Zdroj: Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (Energetický zákon), Hlava 2, zvláštní část, díl 1, Zdroj: CHEMIŠINEC, I; MARVAN, M; NEČESANÝ, J.; SÝKORA, T; TŮMA, J. Obchod s elektřinou ISBN str. 27, [cit ]. 47 Zdroj: CHEMIŠINEC, I; MARVAN, M; NEČESANÝ, J.; SÝKORA, T; TŮMA, J. Obchod s elektřinou ISBN str. 28, [cit ]. 28

29 Provozovatel přenosové soustavy Úkolem provozovatele přenosové soustavy je zajišťovat spolehlivý provoz a rozvoj přenosové soustavy, mezinárodní spolupráci v rámci propojených soustav a poskytovat uţivatelům přenosové soustavy přenos elektřiny, systémové sluţby a nediskriminační přístup k přenosové soustavě za konkurenceschopné ceny. zdroj: [cit ]. Provozovatel přenosové soustavy zajišťuje chod přenosové soustavy na základě licence, kterou uděluje regulátor trhu. Pro vymezené území existuje pouze jediná licence. Provozovatel přenosové soustavy nesmí být drţitelem licence na obchod s elektřinou, distribuci elektřiny a výrobu elektřiny. Přenosová soustava je zřízena a provozována ve veřejném zájmu. 48 V České republice tuto roli plní společnost ČEPS, a.s. ČEPS, a.s. ČEPS, a.s. (dále jen ČEPS) je provozovatelem přenosové soustavy a systémových zdrojů v České republice současně zajišťuje mezinárodní spolupráce prostřednictvím propojovacích vedení s elektrizačními soustavami sousedních zemí. ČEPS zajišťuje spolehlivý provoz a rozvoj přenosové soustavy, mezinárodní spolupráci v rámci přenosových soustav, poskytuje uţivatelům přenosové soustavy přenos elektřiny, systémové sluţby a nediskriminační přístup k přenosové soustavě za konkurenceschopné ceny. Činnost ČEPS vyplývá z energetického zákona a dalších národních a evropských legislativních norem. Uţivateli přenosové soustavy ČEPS jsou všichni účastníci trhu 48 Zdroj: Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (Energetický zákon), Hlava 2, zvláštní část, díl 1,

30 s elektřinou, kteří přímo na základě smlouvy nebo nepřímo 49 vyuţívají přenosové nebo systémové sluţby, kde přenosové sluţby představují činnosti zajišťující pro zákazníky dopravu a tranzit elektřiny v poţadovaném mnoţství a kvalitě. Systémové sluţby zahrnují činnosti zajišťující kvalitu a spolehlivost dodávky elektřiny na úrovni přenosové soustavy a plnění závazků a podmínek pro mezinárodní propojení elektrizační soustavy ČR se synchronní zónou kontinentální Evropy. 50 Provozovatelé distribučních soustav Pod pojmem distribuce elektřiny se rozumí proces dopravy elektřiny distribuční soustavou ke konečným zákazníkům. Provozovatel distribuční soustavy zajišťuje spolehlivé provozování, obnovu a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí. Dále umoţňuje distribuci elektřiny na základě uzavřených smluv. Provozovatel distribuční soustavy nesmí být drţitelem licence na přenos elektřiny. Stejně jako přenosová soustava je i distribuční soustava provozována ve veřejném zájmu. 51 V České republice existují 2 typy distribučních soustav, a to regionální a lokální distribuční soustavy. V případě regionálních distribučních soustav je území ČR rozděleno na několik regionálních distribučních soustav, které se vzájemně nekryjí a jsou provozovány na základě licence. V současné době působí v ČR 3 regionální distribuční společnosti: ČEZ Distribuce E.ON Distribuce Redistribuce. 49 Koneční spotřebitelé prostřednictvím distribučních soustav. 50 Zdroj: [cit ]. 51 Zdroj: Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (Energetický zákon), Hlava 2, zvláštní část, díl 1,

31 Obr. č. 4 - Vyznačení územní působnosti distribučních společností zdroj: [cit ]. Operátor trhu Operátorem trhu je akciová společnosti zaloţená státem na základě licence. Operátor trhu zajišťuje zúčtování a vypořádání odchylek subjektů zúčtování, finanční zajištění jednotlivých subjektů, organizování trhu s elektřinou a plynem a poskytuje technické zařízení pro změnu dodavatele. V rámci liberalizovaného trhu s elektřinou v ČR plní operátor trhu funkci informačního a finančního prostředníka. Je nezávislý na ostatních účastnících trhu s elektřinou v ČR Zdroj: Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (Energetický zákon), Hlava 2, zvláštní část, díl 1, 20a. 31