PROGRAM ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI ESKOU REPUBLIKOU SRBSKEM A ERNOU HOROU NA OBDOBÍ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PROGRAM ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI ESKOU REPUBLIKOU SRBSKEM A ERNOU HOROU NA OBDOBÍ 2006 2010"

Transkript

1 PROGRAM ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI ESKOU REPUBLIKOU A SRBSKEM A ERNOU HOROU NA OBDOBÍ

2 2

3 Obsah OBSAH...3 1) SHRNUTÍ...4 2) CÍLE A PRINCIPY ZAHRANINÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ESKÉ REPUBLIKY...6 3) SRBSKO A ERNÁ HORA JAKO PARTNER ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE R...7 4) BILATERÁLNÍ SMLOUVY MEZI ESKOU REPUBLIKOU A SRBSKEM A ERNOU HOROU ) HOSPODÁSKÁ, POLITICKÁ A SOCIÁLNÍ SITUACE V SRBSKU A ERNÉ HOE ) ROZVOJOVÉ PRIORITY SRBSKA A ERNÉ HORY ) ROZVOJOVÉ INTERVENCE OSTATNÍCH DONOR ) PRIORITY ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI R A SRBSKEM A ERNOU HOROU NA LÉTA SEKTOROVÉ ZAMENÍ SPOLUPRÁCE...20 GEOGRAFICKÉ ZAMENÍ SPOLUPRÁCE...20 INDIKATIVNÍ PEHLED OBLASTÍ PRO ROZVOJOVÉ INTERVENCE V RÁMCI PROGRAMU ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI R A SRBSKEM A ERNOU HOROU NA LÉTA PREZOVÁ TÉMATA ) INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC, ÍZENÍ A IMPLEMENTACE PROGRAMU ) EVALUACE A MONITORING PROGRAMU...31 POZNÁMKY

4 1) Shrnutí Zásady zahraniní rozvojové spolupráce, schválené usnesením vlády R ze dne 31. bezna , stanovily za nosnou souást ZRS R programy spolupráce s prioritními zemmi s cílem pispt k uplatování princip partnerství, efektivnosti a transparentnosti. Vláda R definovala Srbsko a ernou Horu jako jednu z prioritních zemí pro dlouhodobou rozvojovou spolupráci. Srbsko a erná Hora byly stanoveny za prioritní zemi pro rozvojovou spolupráci R pedevším z následujících d vod : potebnost rozvojové spolupráce v souvislosti s rekonstrukcí zem po konfliktu, dlouholetá tradice silných hospodáských, politických a kulturních vazeb obou zemí, tradice rozvojové spolupráce s R, význam hospodáského a sociálního rozvoje Srbska a erné Hory pro stabilizaci regionu jihovýchodní Evropy, vysoký potenciál vedlejších pínos rozvojové spolupráce (rozvoj vzájemn výhodných hospodáských vztah ). Srbsko a erná Hora se nacházejí v období pechodu od autoritativního režimu, centráln ízeného hospodáství a mezinárodní izolace smrem k demokracii, tržní ekonomice a integraci do evropských struktur. Hospodáský propad v 90. letech a následná restrukturalizace ekonomiky mly dopad na sociální situaci obyvatelstva, pod národn stanovenou hranicí chudoby se nachází pes 10 % srbského obyvatelstva. Chudobou jsou nejvíce zasaženy osoby s nízkým vzdláním, nezamstnaní, senioi, dti, poetné rodiny, venkovské obyvatelstvo, uprchlíci, Romové a osoby se zdravotním postižením. eská republika podpoí hospodáský a sociální rozvoj Srbska a erné Hory intervencemi v sektorech životního prostedí, ekonomicko-pr myslového rozvoje, dopravy, zdravotnictví a práce a sociálních vcí. Geograficky bude spolupráce prioritn smovat do jihovýchodního a centrálního Srbska, zvlášt pak do regionu Šumádija. V erné Hoe bude prioritní oblastí region Mojkovac. Indikativní pehled oblastí pro rozvojové intervence v sektoru životního prostedí zahrnuje: spolupráce pi odstraování starých ekologických zátží, spolupráce pi ešení odpadového hospodáství, spolupráce pi zajištní zásobování obyvatel pitnou vodou, spolupráce pi penosu zkušeností s moderními environmentálními technologiemi, pi využívání obnovitelných zdroj energie a zvyšování energetické úinnosti, spolupráce v oblasti ekologické výchovy. Indikativní pehled oblastí pro rozvojové intervence v sektoru ekonomicko-pr myslového rozvoje zahrnuje: spolupráce v oblasti tžby uhlí, spolupráce v oblasti tžby rudných surovin, spolupráce v oblasti produkce elektrické energie, podpora plynofikace, ekologizace technologických pr myslových proces, 4

5 podpora rozvoje obuvnického a kožedlného pr myslu, transfer technologií v oblasti zemdlství a lesnictví, transfer technologií v oblasti odpadového hospodáství, transfer technologií v oblasti zdravotní pée. Indikativní pehled oblastí pro rozvojové intervence v sektoru práce a sociálních vcí zahrnuje: rozvoj sociálních služeb, podpora služeb zamstnanosti. Indikativní pehled oblastí pro rozvojové intervence v sektoru dopravy zahrnuje: spolupráce v oblasti železniní dopravy, spolupráce v oblasti silniní infrastruktury, spolupráce v oblasti environmentáln pijatelné mstské hromadné dopravy. Indikativní pehled oblastí pro rozvojové intervence v sektoru zdravotnictví zahrnuje: podpora prevence a preventivních projekt s d razem na dti a mládež, podpora systému první pomoci a traumatologické pée, podpora léby respiraních nemocí, podpora pée o nastávající matky, podpora systému pée o duševn nemocné a psychiatrických pacient, podpora prevence zneužívání antibiotik, technická podpora léby komplikovaných zdravotních stav. Ve svých intervencích bude R dbát na následující pr ezová témata: podpora integrace Srbska a erné Hory do EU, penos transformaních zkušeností, posilování kapacit státní správy, posilování obanské spolenosti, ochrana životního prostedí, rovnost mezi muži a ženami. 5

6 2) Cíle a principy zahraniní rozvojové spolupráce eské republiky eská republika (R) jako len Evropské unie (EU) a mezinárodního spoleenství demokraticky a ekonomicky vysplých zemí uznává princip solidarity mezi lidmi a mezi státy navzájem, a pijímá sv j díl odpovdnosti pi ešení globálních problém. Jedním z výraz tohoto postoje je zahraniní rozvojová spolupráce (ZRS), která je integrální souástí eské zahraniní politiky. R v souladu s principy EU a ochranou zájm R provádí a poskytuje vlastní ZRS, a to jak na dvoustranném, tak na mnohostranném základ. Zásady zahraniní rozvojové spolupráce po vstupu R do EU, schválené usnesením vlády R ze dne 31. bezna , definují zahraniní rozvojovou spolupráci v širším smyslu jako ucelenou vládní politiku v i partnerským rozvojovým a transformujícím se zemím, v užším smyslu ZRS pedstavuje pomoc eského státu vyjádenou transferem financí, materiálu, expertní i technické pomoci za úelem dlouhodobého udržitelného rozvoje partnerských zemí. Mezi hlavní cíle eské ZRS patí snížení chudoby, ekonomicko-pr myslový rozvoj, postupná integrace partnerských zemí do svtové ekonomiky, rozvoj zemdlství, rozvoj a upevnní demokracie, lidských práv a ádné správy vcí veejných, zavedení právních princip, ízení migrace, udržitelný rozvoj s d razem na jeho environmentální složku a postkonfliktní obnova. Koncepce zahraniní rozvojové pomoci R na léta , kterou vzala vláda R na vdomí svým usnesením. 91 ze dne 23. ledna 2002, uvedla jako rámcový cíl v oblasti zahraniní rozvojové pomoci pispt v souladu s úsilím mezinárodního spoleenství k omezení chudoby v mén vysplých ástech svta cestou udržitelného ekonomickosociálního rozvoje. R se ztotožuje s vícerozmrným pístupem k omezování chudoby, kterou nelze chápat pouze v ekonomických termínech nízkého píjmu na obyvatele, ale i v dalších sociálních a environmentálních vazbách. R pln podporuje mezinárodní rozvojové cíle (Millennium Development Goals MDG), které vyplynuly z mezinárodních konferencí OSN v 90. letech a byly potvrzeny Miléniovým summitem OSN v roce Ústedním cílem je snížení potu lidí žijících v absolutní chudob o polovinu do roku Zahraniní rozvojová spolupráce R vychází z princip partnerství (ZRS musí být vedena poptávkou po pomoci ze strany píjemce, nikoliv nabídkou poskytovatele), efektivnosti a transparentnosti. ZRS odráží zájmy a poteby R a napomáhá intenzifikaci politických a hospodáských vztah mezi partnerskými zemmi a R. Poskytování ZRS je v souladu s bezpenostními zájmy R. Zásady zahraniní rozvojové spolupráce, schválené usnesením vlády R ze dne 31. bezna , stanovily za nosnou souást ZRS R programy spolupráce s prioritními zemmi s cílem pispt k uplatování princip partnerství, efektivnosti a transparentnosti. Formulace program posílí pedvídatelnost rozvojové spolupráce a usnadní plánování aktivit všem aktér m rozvojové spolupráce. V souladu s cíli uvedenými v Zásadách zahraniní rozvojové spolupráce a zahraninpolitickými zájmy R schválila vláda zámr dlouhodob smovat eskou ZRS do následujících prioritních zemí: Angolské republiky, Zambijské republiky, Vietnamské socialistické republiky, Mongolska, Jemenské republiky, Moldavské republiky, Bosny a Hercegoviny, Srbska a erné Hory. 6

7 3) Srbsko a erná Hora jako partner rozvojové spolupráce R Vláda R definovala svým usnesením. 302 ze dne 31. bezna 2004 Srbsko a ernou Horu jako jednu z prioritních zemí pro dlouhodobou rozvojovou spolupráci, a to pedevším z následujících d vod : potebnost rozvojové spolupráce v souvislosti s rekonstrukcí zem po konfliktu, dlouholetá tradice silných hospodáských, politických a kulturních vazeb mezi eskými zemmi a Srbskem a ernou Horou, silná tradice rozvojové spolupráce s R, význam hospodáského a sociálního rozvoje Srbska a erné Hory pro stabilizaci regionu jihovýchodní Evropy, vysoký potenciál vedlejších pínos rozvojové spolupráce (rozvoj vzájemn výhodných hospodáských vztah ). Potebnost rozvojové spolupráce vyplývá z nepíznivé sociální situace znané ástí srbského obyvatelstva, zvlášt pak v souvislosti s hospodáským propadem 90. let 20. století. Válené konflikty spojené s rozpadem Jugoslávie, mezinárodní sankce a hospodáská politika autoritativního režimu vedly ke snížení hrubého domácího produktu o 50 % a uvrhly více než 10 % obyvatelstva do chudoby. Ve zvlášt obtížné situaci se nachází pedevším na uprchlík, dále pak nezamstnaní, senioi a další ohrožené skupiny (Romové, zdravotn postižení, ženy). Mezi Srbskem a ernou Horou a R existují historicky silné kulturní, politické i obchodní vazby. Vztahy mezi Srbskem a eskými zemmi lze vysledovat do stedovku, k jejich výrazné intenzifikaci došlo v pr bhu 19. století, zvlášt pak v souvislosti s eským národním hnutím. V meziváleném období patila Jugoslávie mezi klíové spojence eskoslovenska, vedle politické a bezpeností vazby v rámci tzv. Malé dohody oba státy spojovaly intenzivní vztahy hospodáské a kulturní. Pes zvraty ve vztazích mezi Jugoslávií a eskoslovenskem po druhé svtové válce se Jugoslávie zaadila mezi nejvýznamnjší obchodní partnery eskoslovenska. Rozpad Jugoslávie a s ním spojené mezinárodní sankce intenzitu vztah v 90. letech omezily, po demokratizaci srbského politického systému v roce 2000 došlo ale k všestrannému rozvoji vzájemných vztah mezi R a Srbskem a ernou Horou, piemž demokratická stabilizace Srbska a erné Hory a jejich zakotvení v evropských strukturách patí mezi významné zahranin-politické priority R. Od roku 2001 pispívá R rozvojovou spoluprací k omezování chudoby v Srbsku a erné Hoe a k budování dobrých vztah (vetn vztah ekonomických). Projekty rozvojové spolupráce se Srbskem a ernou Horou byly financovány jednak v rámci bžné bilaterální rozvojové spolupráce a dále pak z prostedk vylenných na stabilizaci jihovýchodní Evropy. V rámci bžné rozvojové spolupráce (usnesení vlády. 332 ze dne ,. 463 ze dne ,. 440 ze dne ,. 813 ze dne a. 652 ze dne ) byly schváleny projekty realizované v gesci ministerstva zahraniních vcí (MZV), ministerstva zdravotnictví (MZ), ministerstva životního prostedí (MŽP), ministerstva pr myslu a obchodu (MPO), ministerstva dopravy (MD), ministerstva vnitra (MV) a ministerstva práce a sociálních vcí (MPSV). Základní údaje o rozvojových projektech jsou uvedeny v následující tabulce: 7

8 Tab. 1: Projekty bilaterální rozvojové spolupráce R v Srbsku a erné Hoe Název projektu Gestorský resort Doba trvání projektu Rozpoet v mil. K Koncepce ízení mstské dopravy v Blehrad MD ,8 Pomoc pi organizaci Ministerstva dopravy Srbska MD ,76 Studie proveditelnosti rychlostní komunikace Batoina Kragujevac MD ,9 Výstavba trolejbusové trat Kragujevac 1. fáze MD Pomoci pi zízení ekologického výrobn ekonomického centra na likvidaci nebezpených odpad a dekontaminaci p dy s ochranou podzemních vod v lokalit Novi Sad Podpora transformaního procesu ústav a iniciace zmn v systému pée o mentáln postižené Vzdlávací seminá pro zvýšení schopnosti ízení služby zamstnanosti Zlepšení schopnosti sekretariátu a vyjednávacích schopností len Hospodáské a sociální rady MPO MPSV ,3 MPSV ,576 MPSV ,8 Budování kapacit veejné správy v regionu Šumadija MV ,840 Pée o onkologicky a termináln nemocné/kosovo MZ ,744 Projektová dokumentace na kmenový sbra a istírnu odpadních vod pro msti Podujevo/Kosovo Generel odvodnní aglomerace mst Priština-Kosovo Polje Obli MZe ,406 MZe ,84 Informaní kancelá v Kragujevaci MZV ,46 Rekonstrukce a vybavení spolkových, školních a kulturních objekt MZV ,2 Rekonstrukce prostor eské besedy Bela Crkva MZV Budování kapacit ekomanagementu (EMS) (spolený projekt pro Makedonii, Bosnu a Herzegovinu a Srbsko a ernou Horu) Budování pivade surové vody páteního potrubního ádu do rekonstruované úpravy vody Peina v západní ásti Srbska a erné Hory, jihozápadn od hlavního msta Blehradu MŽP MŽP Obnova odpadového hospodáství msta Kragujevac MŽP ,8 Ochrana eky Ibar ped zneištním ropnými látkami MŽP ,85 Rozvíjení regionální strategie nebezpených odpad jihovýchodní Evropy ešení prioritních sananích projekt rozpracovaných organizací UNEP v Srbsku a erné Hoe Sanace a rekultivace skládky komunálního odpadu Jovanovac v kraji Šumadija, a její zakonzervování v rozsahu a kvalit odpovídající evropským standard m Sanace a revitalizace Velkého Baki kanálu ve mst Vrbas Srbsko MŽP ,5 MŽP ,397 MŽP MŽP ,520 8

9 Sanace, rekultivace a revitalizace skládky nebezpeného odpadu po tžb olovozinenatých rud v Mojkovaci v Srbsku a erné Hoe Zásobování pitnou vodou v oblasti msta Valjeva/Regionální vodopivádcí systém Rovni MŽP ,95 MŽP ,8 Vedle bžné bilaterální rozvojové spolupráce se R jako len tzv. Paktu stability pro jihovýchodní Evropu z roku 1999 zapojila do obnovy jihovýchodní Evropy po kosovském konfliktu. Projekty na obnovu jihovýchodní Evropy financovala R prostednictvím prostedk získaných realizací zákona o státním dluhopisovém programu dluhopis na financování ešení d sledk kosovské krize. Tyto prostedky ve výši 2 mld. K byly alokovány do gesce ministerstva obrany (792 mil. K), ministerstva vnitra (318 mil. K), ministerstva zahraniních vcí (140 mil. K), ministerstva pr myslu a obchodu (500 mil. K), ministerstva zemdlství (150 mil. K) a do kapitoly Všeobecná pokladní správa (100 mil. K). Ne všechny tyto prostedky lze ovšem vykazovat jako rozvojovou spolupráci (zejména nkteré položky v gesci ministerstva obrany) a jen ást byla využita ve prospch Srbska a erné Hory. Projekty, realizované v gesci ministerstva pr myslu a obchodu v rámci obnovy jihovýchodní Evropy, uvádí tabulka: Tab. 2: Pehled projekt obnovy realizovaných z finanních prostedk z 500 mil. K alokovaných MPO dle UV. 765/1999 v Srbsku a erné Hoe Název projektu Doba trvání projektu Rozpoet v mil. K Posouzení a likvidace ekolog. a stavebních havárií v rámci pomoci JVE Obnova silniních a železniních most malého rozptí Rekonstrukce jednotky vakuové destilace U Náprava ekolog škod zp sobených únikem chlor. uhlovodík v areálu podniku HIP PETROHEMIJA, Panevo ,299 Dodávka lokomotiv T 448 (740) 2 ks VLATOX ,92 Dodávka 2 lokomotiv typu T 448(740), SWISS-CONCEPT ,86 Obnova bloku TA5-110 MW elektrárny Kolubara A ND pro tramvaje Blehrad Posouzení a likvidace ekologických a stavebních havárií v oblasti rafinerie Novi Sad II. etapa Výstavba obydlí pro rodiny uprchlík na území Srbska ,042 Projekt, dodávka zaízení a provedení investiních prací na dole Soko Podpora dodávek 37 ks mezimstských autobus typu C 10,5 v. náhrad. díl a služeb pro firmu Lasta Blehrad Pomoc pi výstavb obilního sila 2000 t Kulpin (Novi Sad), SH ,5 Dodávka polykondenzaních zaízení a technologií pi obnov a rozšiování výroby tepeln izolaních stavebních desek z minerální vlny (edi) Plynofikace msta Loznice Výstavba pšeniného mlýna o kapacit 150t/24 hod. pro spolenost ŽITOPROMET Spuž, erná Hora

10 Likvidace ekologických a stavebních havárií v oblasti rafinérie Novi Sad Úpravna vody a 5 ks nákladních automobil Tatra ,58 Dodávky es. hndého uhlí do Kosova Dodávky velkých a sted. autobus pro Blehrad Dodávka 5 ks linkových autobus pro mezim.-pím.dopravu Úast na obnov nemocnice Blehrad ,7 Projekt HP pi rekonstrukci pavilonu urologie, III. etapa nemocnice Dr. D. Mišovi Blehrad ,4 Další formou spolupráce mezi R a Srbskem a ernou Horou je poskytování stipendií ke studiu na eských vysokých školách srbským oban m. Krom R se na spolupráci se Srbskem podílejí i krajské samosprávy, nejvýznamnjší je spolupráce Jihomoravského kraje s regionem Šumadija. Od poátku spolupráce mezi tmito dvma regiony do souasnosti bylo realizováno 19 projekt v celkové hodnot tém 15,5 mil. K uvolnných z rozpotu Jihomoravského kraje, který má v centru regionu, ve mst Kragujevac, kancelá napomáhající udržování a dalšímu rozvoji meziregionální spolupráce. 10

11 4) Bilaterální smlouvy mezi eskou republikou a Srbskem a ernou horou Vztahy mezi eskou republikou a Srbskem a ernou Horou jsou v souasnosti upraveny následujícími bilaterálními dohodami: Tab. 3: Platné bilaterální smlouvy mezi eskou republikou a Srbskem a ernou Horou Název smlouvy Datum a místo uzavení smlouvy Obchodní a plavební smlouva mezi Republikou eskoslovenskou a Královstvím Srb, Chorvat a Slovinc Praha, Dohoda o obchodní a plavební smlouv mezi Republikou eskoslovenskou a Královstvím Srb, Chorvat a Slovinc ze dne 14. listopadu 1928 Úmluva mezi Republikou eskoslovenskou a Královstvím jugoslávským o zamezení dvojího zdanní v oboru dávek poz stalostních Dohoda mezi Republikou eskoslovenskou a Jugoslávií o náhradách za válené škody, rozdlení maarské náhrady sjednaná výmnou nót Dodatková dohoda k Obchodní a plavební smlouv eskoslovensko-jihoslovanské ze dne 14. listopadu 1928 Dohoda mezi eskoslovenskou republikou a Federativní lidovou republikou Jugoslávií o vypoádání otevených majetkových otázek Dohoda mezi eskoslovenskou republikou a Federativní lidovou republikou Jugoslávie o letecké doprav Dohoda o spolupráci v oblasti kultury, umní, vdy, školství a osvty mezi vládou eskoslovenské republiky a vládou Federativní lidové republiky Jugoslávie Úmluva mezi eskoslovenskou republikou a Federativní lidovou republikou Jugoslávií o sociálním pojištní Správní dohoda o provádní Úmluvy mezi eskoslovenskou republikou a Federativní lidovou republikou Jugoslávií o sociálním pojištní Úmluva o spolupráci na poli sociální politiky mezi eskoslovenskou republikou a Federativní lidovou republikou Jugoslávií Dohoda mezi vládou eskoslovenské socialistické republiky a vládou Federativní lidové republiky Jugoslávie o mezinárodní silniní doprav Ujednání mezi s. správou civilního letectví ministerstva dopravy eskoslovenské socialistické republiky a Svazovým sekretariátem pro dopravu a spoje Socialistické federativní republiky Jugoslávie Úmluva mezi vládou eskoslovenské socialistické republiky a vládou Socialistické federativní republiky Jugoslávie o spolupráci v oblasti zdravotnictví Smlouva mezi eskoslovenskou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o úprav právních vztah ve vcech obanských, rodinných a trestních Praha, Praha, Praha, Praha, Praha, Blehrad, Blehrad, Blehrad Blehrad, Blehrad, Praha, Blehrad, Blehrad, Blehrad,

12 Dohoda o spolupráci v oblasti turistického ruchu mezi eskoslovenskou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií Ujednání o bezplatném reciproním léení pracovník eskoslovenských a jugoslávských diplomatických a konzulárních úad Dohoda mezi eskoslovenskou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o spolupráci v oblasti mírového využívání jaderné energie Dohoda mezi vládou SSR a vládou SFRJ o zmnách a doplcích Dohody mezi vládou SSR a vládou Federativní lidové republiky Jugoslávie o mezinárodní silniní doprav, sjednané v Praze dne 22. íjna 1962 Smlouva mezi eskoslovenskou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávie o zamezení dvojího zdanní v oboru daní z píjmu a z majetku Blehrad, Praha, Praha, Praha, Praha, Konzulární úmluva mezi SSR a SFRJ Praha, Dohoda mezi vládou eskoslovenské socialistické republiky a Svazovou výkonnou radou Skupštiny Socialistické federativní republiky Jugoslávie o vdeckotechnické spolupráci Smlouva mezi SSR a SFRJ o vzájemném pedávání odsouzených k výkonu trestu odntí svobody Platební dohoda mezi vládou SFR a Svazovou výkonnou radou skupštiny SFRJ Protokol z jednání o vyešení salda na likvidaním út konaného Dohoda mezi Vládou R a Svazovou vládou SRJ o vzájemné podpoe a ochran investic Dohoda mezi Vládou R a Svazovou vládou SRJ o vzájemné pomoci v celních otázkách Praha, Praha, Blehrad, Blehrad, Blehrad,

13 5) Hospodáská, politická a sociální situace v Srbsku a erné Hoe Hospodáská a sociální situace v Srbsku a erné Hoe byla siln negativn ovlivnna rozpadem Jugoslávie a s ní spojenými ozbrojenými konflikty a mezinárodními sankcemi. Základní ekonomické a sociální ukazatele jsou uvedeny v tabulce 4: Tab. 4: Základní ekonomické a sociální ukazatele Srbska a erné Hory poet obyvatel 10,6 mil. 8,2 mil. 8,1 mil. pr mrná délka života kojenecká úmrtnost úmrtnost dtí do 5 let hrubý národní d chod hrubý národní d chod per capita hrubý domácí produkt - 72, ,0/ ,0/ ,9 mld. USD 11,6 mld. USD 15,5 mld. USD USD USD USD 9,8 mld. USD 15,7 mld. USD 19,2 mld. USD r st HDP (%) c 18,1 4,0 3,0 zahraniní dluh - 12,2 mld. USD - dluhová služba (% vývozu) pímé zahraniní investice 1,3 2,8-112 mil. USD 475 mil. USD - Srbsko a erná Hora se v souasné dob nacházejí v období pechodu od autoritativního režimu, centráln ízeného hospodáství a mezinárodní izolace smrem k demokracii, tržní ekonomice a integraci do evropských struktur. Celková hospodáská a sociální transformace je komplikována nejasnostmi, pokud jde o ústavní uspoádání státu. Kosovo, které rezoluce RB OSN 1244 definovala jako souást dnes již neexistující Svazové republiky Jugoslávie, se nachází pod mezinárodní správou a jednání o jeho finálním postavení budou velmi obtížná pro diametráln odlišné postoje albánského obyvatelstva oblasti a srbské vlády. Otázkou také z stávají vztahy mezi Srbskem a ernou Horou, které se od roku 2002 nacházejí v unii, jež nastoupila na místo Svazové republiky Jugoslávie ustavené v dubnu Vtšina pravomocí byla pevedena na srbskou a ernohorskou vládu. Po konci autoritativní vlády Slobodana Miloševie došlo k demokratizaci politického systému. Jistého pokroku lze ješt dosáhnout v oblasti spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii. Reformní proces, zahájený po demokratické zmn režimu v íjnu roku 2000, zahrnuje reformy fiskální (zmny dan z prodeje a daní ze mzdy, zavedení dan z pidané hodnoty), 13

14 reformu ízení veejných financí (zákon o rozpotovém systému, zákon o veejných zakázkách), reformu bankovního sektoru a institucionální reformy. Souástí reformního úsilí byla i rozsáhlá privatizace státních podnik. Silnou motivací pro zachování reformního kursu a demokratizace je pro Srbsko a ernou Horu perspektiva budoucího lenství v EU. Realizace reformních politik pispla k celkové ekonomické stabilizaci a obnovení hospodáského r stu. Hyperinflace 90. let byla zastavena. Inflace se snížila z více než 90 % v roce 2001 na 13, 4 % ron v roce 2003, ekonomika roste. Pekonání negativních tendencí v národním hospodáství, které byly zp sobeny chybnými hospodáskými politikami, rozpadem jugoslávského trhu, alokací znaných zdroj na ozbrojené složky, mezinárodními sankcemi a poškozením infrastruktur v d sledku kosovského konfliktu si nicmén vyžádá znaný as. Konkurenceschopnost srbského pr myslu byla v 90. letech siln oslabena, obchodní bilance Srbska a erné Hory je pasivní. Hospodáský propad v 90. letech, píliv uprchlík a restrukturalizace centráln plánovaného hospodáství mly dopad na sociální situaci obyvatelstva. V roce 2002 se v Srbsku nacházelo pibližn osob (10, 6 % obyvatel) pod státem stanovenou hranicí chudoby (2,4 USD na den). Chudobou jsou nejvíce zasaženy osoby s nízkým vzdláním, nezamstnaní, senioi (pes 65 let), dti, ptilenné a poetnjší rodiny a obyvatelstvo žijící na venkov. Mezi zvlášt zranitelné skupiny patí uprchlíci, pedevším ti, žijící v uprchlických centrech, dále pak Romové a osoby se zdravotním postižením. Vyšší míru chudoby vykazují také ženy. Nezamstnanost vykazuje vysoké korelace s hlubokou chudobou. Podle oficiálních údaj je nezamstnaných okolo 30 % obyvatel, statistiky ale nezohledují skutenost, že jsou mnohé osoby zamstnané v šedé ekonomice. Na druhou stranu je ale znaná ást oficiáln vykazovaných zamstnanc zamstnána pouze formáln v nefungujících podnicích, kde vtšinou nedostávají mzdu, což vytváí problém skryté, neregistrované nezamstnanosti. Vážným problémem v Srbsku je dlouhodobá nezamstnanost, více než jedna tetina nezamstnaných hledá práci déle než jeden rok. Vysoká nezamstnanost sužuje zvlášt nejmladší vkovou skupinu, pes 40 % nezamstnaných je ve vku let. Vyšší nezamstnanost vykazují také ženy, uprchlíci, Romové a osoby se zdravotním postižením. Další zvýšení nezamstnanosti lze oekávat v souvislosti s nutnou restrukturalizací státních podnik. V Srbsku existují programy sociální ochrany (tzv. materiální podpora rodinám a pídavky na dti). Znaná ást chudých, kteí by na dávky mli nárok, jich ale nevyužívá, a to zejména kv li nedostatku informací, absenci trvalého bydlišt a nedostatku schopností jednat se státní správou. Uprchlíci nemají právo na sociální dávky do doby, než získají srbské státní obanství. Vtšina senior pobírá d chody, d chodové pojištní je povinné tém pro všechny zamstnané obany. V nkterých odlehlých venkovských oblastech (jihovýchodní Srbsko) ale jeden ze tí oban pes 65 let nedostává d chod. Výhledov ohrožuje udržitelnost d chodového systému stárnutí obyvatelstva. Zdravotní situaci obyvatelstva negativn ovlivuje stárnutí obyvatelstva, sociální deprivace, zneištné životní prostedí a rizikový životní styl mnoha mladých lidí. Vážným problémem je systém financování zdravotní pée, systém veejného zdravotního pojištní nebyl ustálen. Pokud jde o vzdlání, existuje vysoká korelace mezi nízkým vzdláním a chudobou, 69 % chudých má pouze základní nebo nedokonené stedoškolské vzdlání. Výdaje na vzdlání v Srbsku jsou relativn nízké (3,14 % HDP). Akoliv dosahuje základní školní docházka podle oficiálních údaj 98,3 % populaního roníku, 15 % žák základní školu nedokoní. 14

15 Zvlášt vysoká míra nedokonení základního vzdlání charakterizuje venkovské obyvatelstvo, Romy, dti se zvláštními potebami a dti uprchlík. Opouštní vzdlávacího procesu je zejména vysoké u dívek z nejzranitelnjších skupin. Pouze 15 % dtí se zvláštními potebami dochází do zvláštních škol. 32 % Rom je negramotných nebo absolvovalo mén než 4 roníky základní školy. Hospodáskou a sociální situaci na venkov negativn ovlivuje stárnutí obyvatelstva a odchod obyvatel do mst, piemž nejvážnjší je problém depopulace odlehlých, pohraniních a horských oblastí. Srbský venkov charakterizuje ekonomická stagnace, míra chudoby na venkov pesahuje 14 % obyvatelstva. Regionáln jsou nejvyšší míry chudoby v jihovýchodním Srbsku a ástech centrálního Srbska. Pokud jde o msta, nejhorší situace je v bývalých pr myslových centrech (Kragujevac, Bor), kde restrukturalizace hospodáství mla nejvážnjší sociální dopady. Vážným problémem ve mstech je, že vtšina chudých lidí nemá jistou stechu nad hlavou, protože bydlí na veejné p d neurené pro bydlení v obydlích vybudovaných bez povolení nebo pronajatých bez ádných dohod o nájmu. Pokud jde o kvalitu životního prostedí, patí mezi nejvážnjší problémy zásobování pitnou vodou, kanalizace a zneištní ovzduší. V Srbsku je ištno pouze 12 % odpadních vod, na kanalizaci je napojeno 87,5 % domácností ve mstech a 22,2 % na venkov. K vážným ekologickým haváriím došlo v d sledku bombardování v souvislosti s kosovským konfliktem (lokality Panevo, Novi Sad, Bor, Kragujevac). Mezi významné zdroje zneišování životního prostedí patí tepelné elektrárny a zastaralý zp sob vytápní pevnými palivy, zejména lignitem v pevážné ásti domácností, v objektech obanské vybavenosti i pr myslových budovách. 15

16 6) Rozvojové priority Srbska a erné Hory Rozvojové priority srbské a ernohorské vlády jsou shrnuty v dokumentech definujících strategii omezování chudoby (Poverty Reduction Strategy Paper 2 v pípad Srbska, Development and Poverty Reduction Strategy v pípad erné Hory). Srbská strategie omezování chudoby byla pedstavena donor m koncem roku 2003 v rámci dokumentu Srbsko v pohybu. Srbská strategie omezování chudoby je explicitn vztažena k mezinárodním spoleenstvím vyhlášeným Rozvojovým cíl m tisíciletí, k jejichž dosažení se srbská vláda pihlásila. Srbská strategie omezování chudoby se zamuje na ti základní okruhy: dosažení dynamického hospodáského r stu a rozvoje s d razem na tvorbu pracovních míst, prevence nových pípad chudoby v d sledku modernizace a restrukturalizace hospodáství, implementace opatení ve prospch nejchudších a nejzranitelnjších skupin. Pokud jde o obecný reformní rámec omezování chudoby, pedvídá pokraování hospodáských reforem, zejména pak privatizace. Strategie pedpokládá nár st investic do infrastruktur, a to jak na celostátní úrovni (komunikace, elektrická energie), tak na úrovni lokální (dodávky vody, místní komunikace). Ceny elektrické energie, plynu a vody by mly reflektovat skutené náklady, pro nejchudší domácnosti se v této souvislosti poítá se zavedením sociálních dávek. Pokud jde o daové reformy, pedpokládá srbská vláda zjednodušení daového systému, zejména pak daní pímých. Strategie poítá s pokraováním institucionálních reforem a urychlením reformy justiního systému s cílem dosažení plného uplatování vlády zákona, ochrany vlastnictví a dodržování smluv, zejména pak také ochrany práv investor a vitel. Reforma státní správy pedpokládá rozsáhlou decentralizaci, v jejímž rámci by obecní orgány mly získat podstatné kompetence. Mezi priority srbské vlády také patí boj proti korupci. Souástí srbské strategie omezování chudoby je i koncepce integrace zem do mezinárodních a evropských struktur, klíové postavení má v tomto ohledu zejména tzv. Stabilizaní a asocianí proces, v jehož rámci smuje Srbsko k budoucímu lenství v EU. Stabilizaní a asocianí proces má za cíl zejména dosáhnout žádoucích standard pokud jde o srbské hospodáství, vládu zákona, demokratizaci a lidská práva. Srbská vláda chápe politiky zamené na posílení hospodáského r stu a zamstnanosti bez prohlubování nerovností v distribuci píjm za hlavní nástroje pi omezování chudoby. Jako klíové pedpoklady pro dosažení stálého r stu HDP okolo 4 5 % ron do roku 2010 uvádí srbská strategie omezování chudoby zmnu struktury HDP, vnitní makroekonomickou rovnováhu a udržitelnou hospodáskou rovnováhu vnjší. Pokud jde o výrazné zmny struktury HDP, je podle strategie omezování chudoby zapotebí zejména posílit domácí úspory (z 2 % na 19 % HDP) a zvýšit podíl investic na HDP (ze 14 % na 25 %). V oblasti vnitní makroekonomické rovnováhy se strategie omezování chudoby vyslovuje pro snížení podílu veejných výdaj na HDP a omezení fiskálního deficitu na 1,9 % HDP. Pokud jde o vnjší ekonomickou rovnováhu, ml by se snížit deficit platební bilance z 12 % na 8,8 %, piemž jako hlavní zdroj financování deficitu uvádí dokument zahraniní investice. Investice do infrastruktury chápe srbská vláda jako motor r stu ekonomické aktivity a zamstnanosti. V letech by mly 2 % HDP smovat na investice v sektoru dopravy, energetiky, vodního hospodáství a bydlení a 1 % HDP na investice v sektoru zdravotnictví, vzdlání, státní správy, veejného poádku a bezpenosti. Za klíové pro udržitelný hospodáský r st 16

17 uvádí strategie omezování chudoby pímé zahraniní investice. Hlavní strategické zamení hospodáského rozvoje Srbska by mlo být zvýšení podílu vývoz na HDP z 19 % na 35 % v roce Srbská vláda chápe dynamický hospodáský r st jako nutnou, ale ne postaující podmínku ešení otázek chudoby. Strategie omezování chudoby obsahuje proto d raz na tvorbu pracovních míst, sociální ochranu, péi o seniory, zlepšení zdravotní pée, vzdlání, bydlení, ochranu životního prostedí a podporu rovnosti mezi muži a ženami. Rozhodující význam pi tvorb pracovních míst pipisuje srbská vláda hospodáskému r stu, hodlá však nicmén realizovat opatení podporující tvorbu pracovních míst prostednictvím rozvoje malých a stedních podnik a rozšíením poskytování drobných úvr. Znaný potenciál pro tvorbu pracovních míst by ml být podle strategie omezování chudoby také v soukromém zemdlském sektoru. Velký význam pipisuje srbská vláda vytvoení efektivního a flexibilního pracovního trhu, stejn tak jako zvyšování hodnoty lidského kapitálu prostednictvím kontinuálních rekvalifikaních program. Srbská vláda také hodlá motivovat zamstnavatele, aby zamstnávali starší osoby, uprchlíky, osoby se zdravotním postižením a píslušníky jiných zranitelných skupin. Srbská vláda si také klade za cíl posílení efektivnosti systému sociální ochrany, zejména pak zlepšením ochrany nejzranitelnjších skupin. Mezi navrhovaná opatení patí mimo jiné navýšení píspvku pro osoby starající se o osoby s tžkým zdravotním postižením a zavedení jednotných dávek (zahrnujících sociální dávky i pídavky na dti) pro nejchudší rodiny. Pokud jde o reformu sociálních služeb, srbská vláda se chce zamit pedevším na deinstitucionalizaci a rozvoj alternativních forem sociálních služeb, vetn zapojení nevládního sektoru. Pokud jde o péi o seniory a d chodce, hodlá srbská vláda reagovat na demografické trendy a vedle pr bžného d chodového systému, ze kterého by byly financovány minimální d chody, rozšíit dobrovolné a pozdji pípadn i povinné kapitálové d chodové pojištní. Ve stedndobé perspektiv poítá srbská strategie omezování chudoby se zvýšením vku odchodu do d chodu na 65 let. Srbská vláda hodlá také podpoit domácí a komunitní péi o seniory, kterou považuje za pijatelnjší pro seniory a levnjší než péi institucionální. Srbská strategie omezování chudoby stanoví v oblasti zdravotní pée cíl zlepšení celkového zdraví obyvatelstva a zvlášt pak snížení nerovností zlepšením zdraví zranitelných skupin. Reformy zdravotní pée se zamí na systém financování a lepší distribuci zdroj. Srbská vláda pedpokládá vytvoení zvláštních program, které pispjí k posílení zdravotní pée o romské ženy, uprchlice a ženy ve venkovských oblastech. Mezi priority srbské vlády patí také zlepšení pístupu k poradenským službám pro mladé lidi a zvýšení kvality tchto služeb, stejn tak jako i organizace podpory zdravého životního stylu a odpovdného chování. Zvláštní pozornost hodlá srbská vláda vnovat program m pée o mentáln postižené. Srbská vláda hodlá pispt k omezování chudoby také zlepšením efektivity vzdlávacího systému. Mezi plánovaná opatení náleží reforma pedškolního vzdlání, zvlášt zamená na dti uprchlík, romské dti, dti se speciálními potebami a dti z venkovských oblastí. Základní školství se má více zamit na funkní jazykové dovednosti a matematiku, stejn tak jako na vdeckou, kreativní a zdravotní gramotnost pro celé obyvatelstvo. Srbská vláda rovnž podporuje posílení zapojení dtí se speciálními potebami do vzdlávacího procesu. Vysokou prioritou je zvýšení vzdlanosti romské menšiny. Velký význam srbská vláda pikládá také vzdlávání dosplých, mj. prostednictvím rekvalifikaních kurs pro nezamstnané. 17

18 V oblasti rozvoje venkova je cílem srbské vlády stimulovat zamstnanost a hospodáský r st na venkov, zvlášt pak v hraniních a horských oblastech, odkud obyvatelé nejvíce odcházejí. Opatení budou zahrnovat podporu malých a stedních podnik, družstevnictví, zlepšení zpracování a marketingu zemdlských produkt, diverzifikaci ekonomických aktivit a rozvoj lesnictví. Pokud jde o ešení chudoby ve mstech a ešení problému bydlení, poítá srbská vláda se zjednodušením procedur pro vydání stavebních povolení, definicí vlastnických vztah, a legalizací existujících obydlí. Srbská vláda také pedpokládá výstavbu sociálního bydlení pro nejzranitelnjší skupiny obyvatel a zavedení státního píspvku na bydlení pro nejchudší. Pokud jde o zlepšování kvality životního prostedí, hodlá se srbská vláda zamit na zajištní udržitelného pístupu k pitné vod a kanalizaci. Na venkov si zajištní dodávek pitné vody vyžaduje relativn malé investice do nových studen, rozšiování vodovodního potrubí a budování systém na chlorování vody. Finann ale není sektor pitné vody udržitelný, ceny placené obyvatelstvem za dodávky vody totiž neodpovídají náklad m. Prioritou pro srbskou vládu je také zvýšení míry napojení domácností na kanalizaci a výrazné rozšíení ištní odpadních vod. Vysoký význam také pikládá ešení ekologických havárií zp sobených bombardováním v pr bhu kosovského konfliktu (Panevo, Novi Sad, Bor, Kragujevac), stejn tak jako environmentálního zneištní plynoucího z tepelných elektráren a lokálního vytápní pevnými palivy v pevážné vtšin domácností, v budovách obanské vybavenosti i pr myslových objektech. 18

19 7) Rozvojové intervence ostatních donor Vývoj angažmá bilaterálních i multilaterálních poskytovatel oficiální rozvojové pomoci úzce odrážel sled událostí v Srbsku a erné Hoe, piemž hlavními mezníky byly kosovský konflikt a demokratizace v Srbsku. Z tohoto plynoucí diferencovaný pístup donor k Srbsku, erné Hoe a Kosovu byl do znané míry zachován, mnozí poskytovatelé rozvojové pomoci tak pipravují separátní programy spolupráce s každým z tchto tí celk, což je krom logistických d vod ospravedlnitelné i nejasnostmi ohledn budoucího ústavního vývoje. Významnou roli, pokud jde o rozvojovou spolupráci se Srbskem a ernou Horou, hraje tzv. Pakt stability pro Jihovýchodní Evropu z roku 1999, do kterého jsou zapojeni bilaterální i multilaterální dárci (mj. R), stejn tak jako vlády zemí regionu. Nejvýznamnjším poskytovatelem rozvojové pomoci Srbsku je Evropské spoleenství, které Srbsko v rámci tzv. Stabilizaního a asocianího procesu motivuje k demokratickým a hospodáským reformám perspektivou budoucího lenství v EU. Nejvýznamnjší poskytovatele rozvojové a humanitární pomoci Srbsku a erné Hoe v roce 2003 uvádí tabulka 5: Tab. 5: Nejvýznamnjší bilaterální a multilaterální donoi Poskytovatel pomoci (nad 4 mil. USD v roce 2003) Objem pomoci (v mil. USD, zaokrouhleno) % (zaokrouhleno) Evropské spoleenství USA Francie Nmecko Mezinárodní rozvojová agentura (IDA Svtová banka) 95 7 ecko 59 4 Švýcarsko 58 4 Norsko 44 3 Švédsko 35 3 Nizozemsko 25 2 Rakousko 19 1 Španlsko 14 1 Velká Británie 14 1 Itálie 13 1 Japonsko 12 1 Polsko 11 1 Kanada 10 1 Finsko 8 1 eská republika 4 0 Belgie 4 0 Celkem bilaterální Celkem multilaterální Celkem

20 8) Priority rozvojové spolupráce mezi R a Srbskem a ernou Horou na léta Sektorové zamení spolupráce eská republika se ve své rozvojové spolupráci ídí principem primárního významu požadavku ze strany píjemce pomoci. S pihlédnutím k existujícím kapacitám, komparativním výhodám a dosavadním zkušenostem podpoí R srbskou stranu v dosahování jejích cíl v sektorech životního prostedí, ekonomicko-pr myslového rozvoje, dopravy, zdravotnictví a práce a sociálních vcí. Sektor životního prostedí patí mezi priority srbské vlády. R disponuje zkušenostmi s ešením ekologických problém a ada projekt v oblasti sektoru životního prostedí již byla v Srbsku realizována. Hospodáský rozvoj patí mezi prvoadé priority srbské vlády. R disponuje relevantními zkušenostmi s transformací ekonomiky a ada projekt ekonomicko-pr myslového charakteru již byla v Srbsku realizována. Pimené dopravní infrastruktury patí mezi pedpoklady rychlého hospodáského r stu a jsou proto zaazeny mezi priority srbské vlády. R má zkušenosti se spoluprací se Srbskem v tomto sektoru. Kvalitní zdravotní pée patí mezi klíové pedpoklady budování lidského kapitálu, a tím i dlouhodobého rozvoje zem. Srbská vláda proto chápe sektor zdravotnictví jako svoji prioritu. Sociální ochrana je klíovou souástí omezování chudoby a patí proto mezi priority srbské vlády. R již disponuje zkušenostmi se spoluprací se Srbskem v sektoru práce a sociálních vcí. Geografické zamení spolupráce Vzhledem k rozsahu poteb Srbska a erné Hory, omezenosti disponibilních zdroj, požadavku na efektivitu a viditelnost bude R své rozvojové intervence v maximální míe geograficky koncentrovat. Vzhledem k odlišné míe potebnosti spolupráce a významu pro regionální stabilitu jednotlivých souástí spoleného státu, stejn tak jako kv li nejasnému ústavnímu vývoji a s tím spojenému riziku negativního dopadu na koncentraci, efektivitu, viditelnost a administrativní pijatelnost ZRS R nebude spolupráce realizována stejn intenzivn se Srbskem a s ernou Horou. Prioritou bude pedevším spolupráce se Srbskem. Spolupráce s ernou Horou se bude koncentrovat na region Mojkovac. Vzhledem k nejasnostem ohledn ústavního ešení, limit m možnosti efektivního p sobení ZÚ Blehrad a bezpenostním ohled m bude spolupráce v Kosovu realizována jen výjimen, a to v od vodnných pípadech a v omezeném rozsahu. Ve vlastním Srbsku se spolupráce zamí na oblast centrálního Srbska a Srbsko jihovýchodní, které vykazují nejvyšší hodnoty míry chudoby. Z centrálního Srbska se spolupráce zamí pedevším na region Šumádija, kde bude možné využít návaznosti na dosud realizovanou spolupráci a aktivity Jihomoravského kraje. Šumádijský region a zvlášt pak jeho centrum Kragujevac byl také mimoádn tžce postižen restrukturalizací srbského hospodáství. V od vodnných pípadech a v omezené míe budou projekty rozvojové spolupráce realizovány i v jiných oblastech. 20

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje

Více

37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství

37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství Píloha. 2 Strategická ást akního rozvoje sociálních služeb na rok 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství ze Cíl D.1 Zajistit sí krizových poradenských

Více

PROGRAM ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI ESKOU REPUBLIKOU MOLDAVSKOU REPUBLIKOU NA OBDOBÍ 2006 2010

PROGRAM ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI ESKOU REPUBLIKOU MOLDAVSKOU REPUBLIKOU NA OBDOBÍ 2006 2010 PROGRAM ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI ESKOU REPUBLIKOU A MOLDAVSKOU REPUBLIKOU NA OBDOBÍ 2006 2010 2 Obsah OBSAH...3 1) SHRNUTÍ...4 2) CÍLE A PRINCIPY ZAHRANINÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ESKÉ REPUBLIKY...6 3) MOLDAVSKÁ

Více

Využití hospodáského potenciálu msta Využití polohy, prmyslových tradic a dopravního napojení se Saskem

Využití hospodáského potenciálu msta Využití polohy, prmyslových tradic a dopravního napojení se Saskem Strategický cíl: 2.C1 Opatení: 2.C1.1 Využití hospodáského potenciálu msta Využití polohy, prmyslových tradic a dopravního napojení se Saskem Ze zpracovaného profilu msta je nutné vytvoit spolen s místními

Více

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Strategický cíl: 3.C1 Opatení: 3.C1.1 Popis Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Služby pro obany jsou významným faktorem úrovn životního standartu, zdrojem pracovních

Více

PROGRAM ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI ESKOU REPUBLIKOU VIETNAMSKOU SOCIALISTICKOU REPUBLIKOU NA OBDOBÍ 2006 2010

PROGRAM ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI ESKOU REPUBLIKOU VIETNAMSKOU SOCIALISTICKOU REPUBLIKOU NA OBDOBÍ 2006 2010 PROGRAM ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI ESKOU REPUBLIKOU A VIETNAMSKOU SOCIALISTICKOU REPUBLIKOU NA OBDOBÍ 2006 2010 2 Obsah OBSAH...3 1) SHRNUTÍ...4 2) CÍLE A PRINCIPY ZAHRANINÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ESKÉ REPUBLIKY...6

Více

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.18 Studie. 18 Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství o.p.s. SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav 1 Studie. 18 1. Úvod do problematiky BOZP, 2. souasný stav a specifika odvtví zemdlství v návaznosti

Více

PROGRAM ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI ESKOU REPUBLIKOU ANGOLOU NA OBDOBÍ 2006 2010

PROGRAM ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI ESKOU REPUBLIKOU ANGOLOU NA OBDOBÍ 2006 2010 PROGRAM ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI ESKOU REPUBLIKOU A ANGOLOU NA OBDOBÍ 2006 2010 2 Obsah OBSAH...3 1) SHRNUTÍ...4 2) CÍLE A PRINCIPY ZAHRANINÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ESKÉ REPUBLIKY...5 3) ANGOLA JAKO PARTNER

Více

! " " # ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0, " &

!   # ( '&! )'& #!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0,  & ! " " # $!%& '& ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - $!%& &./,,*% 0, *+& 1"% " & Úvod... 3 Metodologie sbru dat k vyhodnocení tezí a ke zpracování analýzy... 5 Analýza dokumentu... 5 Dotazník... 6 ízené

Více

EA a státní podpora projektm úspor energie a OZE. Ing. Jií Bém eská energetická agentura erven 2005

EA a státní podpora projektm úspor energie a OZE. Ing. Jií Bém eská energetická agentura erven 2005 EA a státní podpora projektm úspor energie a OZE Ing. Jií Bém eská energetická agentura erven 2005 eská energetická agentura Píspvková organizace MPO (1.9.1995) Hlavní nápl innosti iniciace aktivit vedoucích

Více

PROGRAM ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI ESKOU REPUBLIKOU ZAMBIÍ NA OBDOBÍ 2006 2010

PROGRAM ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI ESKOU REPUBLIKOU ZAMBIÍ NA OBDOBÍ 2006 2010 PROGRAM ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI ESKOU REPUBLIKOU A ZAMBIÍ NA OBDOBÍ 2006 2010 2 Obsah OBSAH...3 1) SHRNUTÍ...4 2) CÍLE A PRINCIPY ZAHRANINÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ESKÉ REPUBLIKY...5 3) ZAMBIE JAKO PARTNER

Více

Zdraví 21 Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R. Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem

Zdraví 21 Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R. Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem Cílem programu je zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R Jde o

Více

STRATEGIE ROZVOJE OBCE POLERADY

STRATEGIE ROZVOJE OBCE POLERADY STRATEGIE ROZVOJE OBCE POLERADY Vypracovalo zastupitelstvo obce Polerady Dne 23. 3. 2007 Obsah 1. Úvod 2. Hlavní zámry obce Polerady 3. Rozbor souasné situace Obyvatelstvo Školská zaízení Sportovišt Zázemí

Více

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Strategický cíl: 3.C2 Opatení: 3.C2.5 Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Popis V souladu s platnými metodickými pokyny a v návaznosti na závazné ásti

Více

PROGRAM ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI ESKOU REPUBLIKOU JEMENSKOU REPUBLIKOU NA OBDOBÍ 2006 2010

PROGRAM ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI ESKOU REPUBLIKOU JEMENSKOU REPUBLIKOU NA OBDOBÍ 2006 2010 PROGRAM ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI ESKOU REPUBLIKOU A JEMENSKOU REPUBLIKOU NA OBDOBÍ 2006 2010 2 Obsah OBSAH...3 1) SHRNUTÍ...4 2) CÍLE A PRINCIPY ZAHRANINÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ESKÉ REPUBLIKY...5 3) JEMEN

Více

Návrh rozpotu na rok 2004 A - daové píjmy

Návrh rozpotu na rok 2004 A - daové píjmy Návrh rozpotu na rok 2004 A - daové píjmy položka text rozpoet v tis. K 1111 da ze závislé innosti 1300 1112 da z píjmu fyz. osob (OSV#) 500 1113 da srážková 70 1121 da z píjmu práv. osob 1 300 1122 da

Více

Finální verze žádosti (LZZ-GP)

Finální verze žádosti (LZZ-GP) 8. Klíové aktivity!íslo aktivity: 01 Školení nových technologií a novinek v sortimentu TZB (technická zaízení budov) Pedm!tem KA_1 je realizace školení zam!ené na nové technologie a novinky v sortimentu

Více

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazníková akce je velmi dležitým krokem v projektu pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí. Slouží k poznání názor, získání

Více

Úvod do zdravotní politiky. Doc. Martin Dlouhý Škola veejného zdravotnictví IPVZ 19. 5. 2008

Úvod do zdravotní politiky. Doc. Martin Dlouhý Škola veejného zdravotnictví IPVZ 19. 5. 2008 Úvod do zdravotní politiky Doc. Martin Dlouhý Škola veejného zdravotnictví IPVZ 19. 5. 2008 Zdravotní POLITIKA Zdravotní politika je výrazem zájmu státu na zdravotní stavu obyvatelstva. V eštin existuje

Více

O em si budeme povídat

O em si budeme povídat O em si budeme povídat jak to u nás všechno zaalo pro se zdravotní systémy reformují a jakým smrem co nabízí soukromé (dobrovolné) zdravotní pojištní v em se liší veejné a soukromé zdravotní pojištní co

Více

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Studie. 5 : Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvtvích

Více

B. Popis projektu. Multifunkností k udržitelným ekonomickým a sociálním podmínkám eského zemdlství

B. Popis projektu. Multifunkností k udržitelným ekonomickým a sociálním podmínkám eského zemdlství Žádost o udlení úelových prostedk MPSV R Strana B.1 Multifunkností k udržitelným ekonomickým a sociálním podmínkám eského zemdlství Úvod Pojem multifunkního zemdlství (MFZ) se v posledních letech stal

Více

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi Podílový fond PLUS komplexní zabezpeení na penzi Aleš Poklop, generálníeditel Penzijního fondu eské spoitelny Martin Burda, generálníeditel Investiní spolenosti eské spoitelny Praha 29. ervna 2010 R potebuje

Více

Á D TAJEMNÍKA MSTSKÉHO ÚADU . R 03/2007 PODPISOVÝ ÁD

Á D TAJEMNÍKA MSTSKÉHO ÚADU . R 03/2007 PODPISOVÝ ÁD Á D TAJEMNÍKA MSTSKÉHO ÚADU. R 03/2007 PODPISOVÝ ÁD Zpracovatel: Ing. Jan Kvasnika, povený vedením odboru kancelá starosty Rozsah psobnosti: uvolnní lenové zastupitelstva, pedsedové výbor ZM a komisí RM

Více

Projekt finanního vzdlávání bankovních klient

Projekt finanního vzdlávání bankovních klient ESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE Projekt finanního vzdlávání bankovních klient 13. bezna 2006 Obsah 11 2 3 Co ukázal przkum finanní vzdlanosti problémy eských rodinných financí Jak pomoci eským rodinným financím?

Více

Informaní systém katastru nemovitostí eské republiky

Informaní systém katastru nemovitostí eské republiky Informaní systém katastru nemovitostí eské republiky Vít Suchánek, ÚZK Konference ITAPA 2003 Bratislava, 28.10.2003 Resort ÚZK Obdoba SÚGKK v eské republice, kompetence v oblasti zemmictví a katastru nemovitostí

Více

Registra ní íslo ÚP: A. Identifika ní údaje zam stnavatele, právní forma a p edm t podnikání nebo innosti: Název zam stnavatele 1) :

Registra ní íslo ÚP: A. Identifika ní údaje zam stnavatele, právní forma a p edm t podnikání nebo innosti: Název zam stnavatele 1) : ne_10zadprispchpm.pdf Registraní íslo ÚP: CHPM Úad práce: OSÚ S 10 Žádost o píspvek na vytvoení hránného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením 75 zákona. 435/2004 Sb., o zamstnanosti, ve

Více

TÉMATA BAKALÁSKÝCH PRACÍ OBORU 6208R123 EKONOMIKA A MANAGEMENT V PRMYSLU PRO AKADEMICKÝ ROK 2009/2010

TÉMATA BAKALÁSKÝCH PRACÍ OBORU 6208R123 EKONOMIKA A MANAGEMENT V PRMYSLU PRO AKADEMICKÝ ROK 2009/2010 TÉMATA BAKALÁSKÝCH PRACÍ OBORU 6208R123 EKONOMIKA A MANAGEMENT V PRMYSLU PRO AKADEMICKÝ ROK 2009/2010 Rámcové téma 1. Analýza podmínek založení nového podnikatelského subjektu 2. Píprava podnikatelského

Více

!!"# $%&' kontakt: Ing. Alexandra Vrbová manager; 737 262 684; E-mail. vrbova@aquatest.cz

!!# $%&' kontakt: Ing. Alexandra Vrbová manager; 737 262 684; E-mail. vrbova@aquatest.cz !"!#$#!"%$& '(%%$&$$%!") !!"# $%&' ()$#**(+*'%,'(%-./ kontakt: Ing. Alexandra Vrbová manager; 737 262 684; E-mail. vrbova@aquatest.cz Ing. Vladislav Milerski pedseda správní rady; 604 261 721; milerski@horak-ist.cz

Více

DOPADOVÁ STUDIE.16. Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.16. Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.16 Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství Studie. 16 Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství

Více

Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce

Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Martina Sýkorová Odbor evropských fondů Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Přerov, 26. dubna 2007 1 Finanční prostředky SF

Více

Obec Jindichovice,Jindichovice 232,358 01 Kraslice Plnní rozpotu k 30.06.2010 Skutenost Rozpoet %plnní poznámky 1 000 K Píjmy: Da z píjmu

Obec Jindichovice,Jindichovice 232,358 01 Kraslice Plnní rozpotu k 30.06.2010 Skutenost Rozpoet %plnní poznámky 1 000 K Píjmy: Da z píjmu Obec Jindichovice,Jindichovice 232,358 01 Kraslice Plnní rozpotu k 30.06.2010 Skutenost Rozpoet %plnní poznámky K 1 000 K Píjmy: Da z píjmu fyz.osob.závislá innost 516 885,43 950,00 54,41% Da z píjmu fyz.osob

Více

DOPORUENÍ RADY. ze dne 22. ervence 2003 O HLAVNÍCH SMRECH POLITIK ZAMSTNANOSTI LENSKÝCH STÁT (2003/578/ES)

DOPORUENÍ RADY. ze dne 22. ervence 2003 O HLAVNÍCH SMRECH POLITIK ZAMSTNANOSTI LENSKÝCH STÁT (2003/578/ES) DOPORUENÍ RADY ze dne 22. ervence 2003 O HLAVNÍCH SMRECH POLITIK ZAMSTNANOSTI LENSKÝCH STÁT (2003/578/ES) RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského spoleenství, a zejména na lánek

Více

Miroslav Lupa, Habrová 2640/5, 130 00 Praha 3, tel.: +420 775 339 333 e-mail: mirek@koniklec.cz. Akademické gymnázium Praha Od do 9/1985 6/1989

Miroslav Lupa, Habrová 2640/5, 130 00 Praha 3, tel.: +420 775 339 333 e-mail: mirek@koniklec.cz. Akademické gymnázium Praha Od do 9/1985 6/1989 ŽIVOTOPIS 1. Kontaktní údaje: Miroslav Lupa, Habrová 2640/5, 130 00 3, tel.: +420 775 339 333 e-mail: mirek@koniklec.cz 2. Píjmení Lupa 3. Jméno Miroslav 4. Datum narození 2. kv*tna 1971 5. Národnost eská

Více

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 6 konaného dne 21. 9. 2011

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 6 konaného dne 21. 9. 2011 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 6 konaného dne 21. 9. 2011 Projednání pedkládaných zpráv: 1. Prodej pozemk pro stavbu rodinného domu v lokalit Malina III 2. Nabídka Ing. Eysselta na

Více

I. Smlouva o Ústav pro Evropu. 1. Protokol o úloze vnitrostátních parlament v Evropské unii. proporcionality

I. Smlouva o Ústav pro Evropu. 1. Protokol o úloze vnitrostátních parlament v Evropské unii. proporcionality Závrený akt obsahuje seznam závazných protokol a nezávazných prohlášení Závrený akt KONFERENCE ZÁSTUPC VLÁD LENSKÝCH STÁT svolaná do Bruselu dne 30. záí 2003 s cílem pijmout spolenou dohodou Smlouvu o

Více

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34 Oblast Ukazatel Cíl Mechanismy ovování 1. Vize Cíle a školní Propojit cíle Kontrola propagace vzdlávací s oekáváním a cíl v praxi - program potebami klient. (konzultace, dotazníky, ukázkové hodiny, lánky

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Sociáln-právní ochrana dtí

Více

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA Bc. Radek Feix OBSAH obecná charakteristika Moldavské republiky problémové faktory brzdící rozvoj státu hlavní rozvojoví partneři

Více

O em si budeme povídat

O em si budeme povídat ! O em si budeme povídat jak to u nás všechno zaalo pro se zdravotní systémy reformují a jakým smrem co nabízí soukromé (dobrovolné) zdravotní pojištní v em se liší veejné a soukromé zdravotní pojištní

Více

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

Upozorn ní: Tento text nenahrazuje plné zn ní citovaných p edpis uvedených ve sbírce zákon eské republiky a je platný k datu uvedenu na záv r.

Upozorn ní: Tento text nenahrazuje plné zn ní citovaných p edpis uvedených ve sbírce zákon eské republiky a je platný k datu uvedenu na záv r. EKIS ENERGETICKÉ KONZULTANÍ A INFORMANÍ STEDISKO BEZPLATNÉ ENERGETICKÉ PORADENSTVÍ PRO VEEJNOST S PODPOROU MINISTRSTVA PRMYSLU A OBCHODU R A MSTA VSETÍN Stedisko EKIS.2018, MEPS VSETÍN Sídlo: 755 01 Vsetín,

Více

Smlouva mandátní. uzav ená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi t mito smluvními stranami: M sto Kop ivnice

Smlouva mandátní. uzav ená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi t mito smluvními stranami: M sto Kop ivnice Smlouva mandátní uzavená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi tmito smluvními stranami: Mandantem: Msto Kopivnice povený zástupce: Ing. Ivan Viskupi, vedoucí ORM Se sídlem: Štefánikova 1163,

Více

Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008

Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008 Junák svaz skaut a skautek R Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008 1. Úvodní ustanovení (1) V návaznosti na Programy státní podpory práce s dtmi a mládeží pro NNO

Více

Úvodník. Globalizace: výzva a ešení

Úvodník. Globalizace: výzva a ešení OECD Employment Outlook 2005 Edition Summary in Czech Výhled zamstnanosti v zemích OECD vydání 2005 Pehled v eském jazyce Úvodník Globalizace: výzva a ešení John P. Martin editel zamstnanosti, práce a

Více

FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY. razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R

FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY. razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R I. Úvodní ustanovení OBECNÁ PRAVIDLA HOSPODAENÍ (1) SRLA R v souladu se Stanovami

Více

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Ing. Jaroslav Heinich, HBH Projekt spol. s r.o. pednáška na konferenci Bezpenos dopravy na pozemných komunikáciách 2008 ve Vyhne (SK) ÚVOD Bezpenostní

Více

$* +,! -./! - & 0&1&23,&! "* 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& $ % " =&???

$* +,! -./! - & 0&1&23,&! * 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& $ %  =&??? Projektu "Nastavení rovných píležitostí na MÚ Slaný, reg..: CZ.1.04/3.4.04/88.00208!"!"#$%! &! "#$' "#$'( ) $* +,! -./! - & 0&1&23,&! "* 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& 9! 0!!,! $: -7 ;'-

Více

P íloha. 6 - Mapa obcí, které v roce 2010 sbíraly ty i hlavní komodity (papír, plast, sklo, kovy)

P íloha. 6 - Mapa obcí, které v roce 2010 sbíraly ty i hlavní komodity (papír, plast, sklo, kovy) Píloha. 1 - Mapa obcí, které v roce 2010 sbíraly papír Píloha. 2 - Mapa obcí, které v roce 2010 sbíraly plast Píloha. 3 - Mapa obcí, které v roce 2010 sbíraly sklo barevné Píloha. 4 - Mapa obcí, které

Více

Klí k vyhodnocení žádostí o individuální dotaci z rozpotu statutárního msta Liberec

Klí k vyhodnocení žádostí o individuální dotaci z rozpotu statutárního msta Liberec Statutární msto Liberec Rezort školství, sociálních vcí, cestovního ruchu a kultury Klí k vyhodnocení žádostí o individuální dotaci z rozpotu statutárního msta Liberec Liberec, 09/2015 A. Sociální a zdravotní

Více

Stanovení požadavk protismykových vlastností vozovek s ohledem na nehodovost

Stanovení požadavk protismykových vlastností vozovek s ohledem na nehodovost VUT Brno Fakulta stavební Studentská vdecká a odborná innost Akademický rok 2005/2006 Stanovení požadavk protismykových vlastností vozovek s ohledem na nehodovost Jméno a píjmení studenta : Roník, obor

Více

Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity Vzd lávací a sociální integrace osob s postižením prost ednictvím pohybových aktivit Cíle

Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity Vzd lávací a sociální integrace osob s postižením prost ednictvím pohybových aktivit Cíle Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity sponzorována a uznána Evropskou komisí v rámci programu Sokrates Vzdlávací a sociální integrace osob s postižením prostednictvím pohybových aktivit Pes podporu

Více

P l roku s novelou a co bude dál? 11. 12. 10. 2012, Sport-V-Hotel Hrotovice. Novela ZVZ. praktické aspekty vyhlášek

P l roku s novelou a co bude dál? 11. 12. 10. 2012, Sport-V-Hotel Hrotovice. Novela ZVZ. praktické aspekty vyhlášek Pl roku s novelou a co bude dál? 11. 12. 10. 2012, Sport-V-Hotel Hrotovice Novela ZVZ praktické aspekty vyhlášek Odvodnní úelnosti veejné zakázky pro úely pedbného oznámení a) splnním veejné

Více

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012 Projednání pedkládaných zpráv: 1. Žádost Mgr. Hladilové o prodej pozemku v blízkosti jejího domu 2. Uzavení smnné smlouvy

Více

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Bod. 6: Strategie školního vzdlávacího programu a zabezpeení výuky žák se speciálními vzdlávacími potebami 1. Úvod:

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 XVII. celostátní finanční konference Mgr. Lenka Kaucká, MPSV Praha 4. prosince 2014 Obsah prezentace Věcné zaměření OP Zaměstnanost

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Historie. Pechod 11 klientek z Úsp Maenice do 3 chránných byt V eské Líp. Liberecký kraj

Historie. Pechod 11 klientek z Úsp Maenice do 3 chránných byt V eské Líp. Liberecký kraj Liberecký kraj DOLMEN, o.p.s., Agentura pro chránné bydlení Podpora samostatného života projekt podpoený z prostedk ESF, státního rozpotu a Libereckého kraje Eva Brožová Alexandra Beváová Pechod 11 klientek

Více

Integrovaný regionální operační program

Integrovaný regionální operační program Integrovaný regionální operační program Přehled specifických cílů IROP dle identifikace územní dimenze X / 1.1 Zvýšení regionální mobility prostřednictvím modernizace a rozvoje sítí regionální silniční

Více

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 27 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek předseda vlády ČR Stav veřejných financí vládní deficit Trvale deficitní hospodaření -1-2 -3 % HDP -4-5 -6-7 -8 Saldo vládního sektoru

Více

Slezská diakonie. Dtské Paliativní oddlení Business plán. Realizátor projektu: Pedmt innosti:

Slezská diakonie. Dtské Paliativní oddlení Business plán. Realizátor projektu: Pedmt innosti: Realizátor projektu: Slezská diakonie Tento projekt je postaven na spolupráci dvou subjekt: Slezské diakonie (www.slezskadiakonoe.cz) a Fakultní nemocnice Brno (www.fnbrno.cz) z nichž každý ze subjekt

Více

CELOMSTSKY ZÁVAZNÁ FORMA NÁVRHU NA PRONÁJEM BYT Z NOVÉ VÝSTAVBY A UVOLNNÝCH BYT V BYTOVÉM FONDU HL.M. PRAHY NESVENÉM MSTSKÝM ÁSTEM

CELOMSTSKY ZÁVAZNÁ FORMA NÁVRHU NA PRONÁJEM BYT Z NOVÉ VÝSTAVBY A UVOLNNÝCH BYT V BYTOVÉM FONDU HL.M. PRAHY NESVENÉM MSTSKÝM ÁSTEM Píloha.1 k usnesení Rady HMP. 1500 ze dne 5.12.2000 CELOMSTSKY ZÁVAZNÁ FORMA NÁVRHU NA PRONÁJEM BYT Z NOVÉ VÝSTAVBY A UVOLNNÝCH BYT V BYTOVÉM FONDU HL.M. PRAHY NESVENÉM MSTSKÝM ÁSTEM Celomstsky závazná

Více

Legislativa pro obnovitelné zdroje energie pednáška pro mezinárodní konferenci

Legislativa pro obnovitelné zdroje energie pednáška pro mezinárodní konferenci Legislativa pro obnovitelné zdroje energie pednáška pro mezinárodní konferenci Praktická využitelnost obnovitelných zdroj energie,konané v Dín 15.ervna 2005 Osnova pednášky : 1. Legislativní rámec a správní

Více

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA )

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) PRACOVNÍ PEKLAD PRO POTEBY BA 01/08/2005 EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) Tato Úmluva byla sjednána mezi Evropskými

Více

Aktuální problémy v ošetovatelství. Mgr. Dana Jurásková, PhD., MBA

Aktuální problémy v ošetovatelství. Mgr. Dana Jurásková, PhD., MBA Aktuální problémy v ošetovatelství Mgr. Dana Jurásková, PhD., MBA Historie Zákon.96/2004 Sb., vzdlávání neléka Ukonení vzdlávání sester na 4-letých SZŠ Vzniká nový obor zdravotnický asistent Zahájení kvalifikaních

Více

Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji

Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Poloha mikroregionu v rámci ČR a HK kraje Novobydžovsko Mikroregion Novobydžovsko Novobydžovsko a Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-2010 (PRK) Strategie

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování

Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování 24. 2. 2014 Zuzana Drhová Z Dohody o Partnerství (str. 173, leden 2014) 3.1.1 Komunitně vedený místní

Více

Association for Promoting Inclusion Zagreb, Croatia www.inkluzija

Association for Promoting Inclusion Zagreb, Croatia www.inkluzija Association for Promoting Inclusion Zagreb, Croatia www.inkluzija inkluzija.hr Podle Zákona o sociáln lní péi dti bez rodiovsk ovské pée mají právo na péi p i poskytovanou mimo vlastní rodinu, která zahrnuje

Více

Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR

Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR Seminář Biomasa jako zdroj energie II Rožnov p.r., 29.2.2008 Jaroslav Jakubes, ENVIROS, s.r.o. Obsah prezentace 1.Energetická soběstačnost regionu

Více

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument.

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument. Určení prioritních oblastí a identifikace hlavních oblastí podpory s uvedením vazby na Integrované hlavní směry strategie Evropa 2020 a na regionální strategické y Kraj: Plzeňský kraj Prioritní oblast

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Interdisciplinární pístup

Více

STÁTNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ESKÉ REPUBLIKY. (schválená usnesením vlády eské republiky. 211 ze dne 10. bezna 2004)

STÁTNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ESKÉ REPUBLIKY. (schválená usnesením vlády eské republiky. 211 ze dne 10. bezna 2004) STÁTNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ESKÉ REPUBLIKY (schválená usnesením vlády eské republiky. 211 ze dne 10. bezna 2004) Praha 2004 1 Obsah Státní energetické koncepce (SEK): str.: Vize, cíle, nástroje SEK 3 Sumarizace

Více

ZDRAVOTNÍ PLÁN ZDRAVÉHO MSTA VSETÍN

ZDRAVOTNÍ PLÁN ZDRAVÉHO MSTA VSETÍN ZDRAVOTNÍ PLÁN ZDRAVÉHO MSTA VSETÍN Priorita 1: ZDRAVÍ MLÁDEŽE (Zdraví 21 - cíl. 4) 1.1. Budou realizovány dlouhodobé programy pro podporu zdraví mládeže Skupina aktivit: 1.1.1. Systematicky podporovat

Více

SCHVÁLENÝ ROZPOET NA ROK 2001 (v tis. K) SR UR I.PÍJMY CELKEM 79 878 82 340

SCHVÁLENÝ ROZPOET NA ROK 2001 (v tis. K) SR UR I.PÍJMY CELKEM 79 878 82 340 P í l o h a. 3 SCHVÁLENÝ ROZPOET NA ROK 2001 (v tis. K) SR UR I.PÍJMY CELKEM 79 878 82 340 z toho: daové 39 068 39 068 nedaové 11 928 14 387 kapitálové 5 777 5 777 dotace neinvestiní 21 670 21 673 FRBMS

Více

Hlavní aktivitou projektu je podpora spoleného vzdlávání zástupc veejných subjekt jako aktivního nástroje na podporu spolupráce v eskoslovenském

Hlavní aktivitou projektu je podpora spoleného vzdlávání zástupc veejných subjekt jako aktivního nástroje na podporu spolupráce v eskoslovenském Projekt APVS Cílem projektu APVS - Akademie peshraniního vzdlávání zamstnanc samosprávy je vytvoení nové a prohloubení stávající spolupráce slovenských a eských samosprávných celk v oblasti vzdlávání,

Více

OECD Regions at a Glance. Translated title. Prvodce tenáe. Summary in Czech. Pehled v eském jazyce. Pro Struný pohled na regiony OECD?

OECD Regions at a Glance. Translated title. Prvodce tenáe. Summary in Czech. Pehled v eském jazyce. Pro Struný pohled na regiony OECD? OECD Regions at a Glance Summary in Czech Translated title Pehled v eském jazyce Pro Struný pohled na regiony OECD? Prvodce tenáe V posledních letech se do politického programu mnoha zemí OECD vrátila

Více

Pracovní dokument útvar Komise. Shrnutí konzultace o reform spolené rybáské politiky. Neúední pekla

Pracovní dokument útvar Komise. Shrnutí konzultace o reform spolené rybáské politiky. Neúední pekla CS CS CS EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu, 16. duben 2010 SEK(2010) 428 final Pracovní dokument útvar Komise Shrnutí konzultace o reform spolené rybáské politiky Neúední pekla CS CS OBSAH Pracovní dokument útvar

Více

Roní plán pro 1.roník

Roní plán pro 1.roník Roní plán pro 1.roník ( Nakladatelství Fraus) 1.období záí íjen dodržuje zásady bezpeného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Orientuje se v budov školy, vysvtlí rozdíl v chování o

Více

Aktualizace energetické koncepce ČR

Aktualizace energetické koncepce ČR Aktualizace energetické koncepce ČR Ing. Zdeněk Hubáček Úvod Státní energetická politika (SEK) byla zpracována MPO schválena v roce 2004 Aktualizace státní energetické politiky České republiky byla zpracována

Více

Příloha 6 Vazba strategie na relevantní strategické dokumenty

Příloha 6 Vazba strategie na relevantní strategické dokumenty Příloha 6 Vazba strategie na relevantní strategické dokumenty Relevantní strategické dokumenty na krajské, regionální a lokální úrovni nejsou v rozporu se Strategií komunitně vedeného místního rozvoje

Více

bezpené msto s nízkým výskytem spoleensky nepíznivých jev a s vysokou úrovní jejich prevence,

bezpené msto s nízkým výskytem spoleensky nepíznivých jev a s vysokou úrovní jejich prevence, CELKOVÁ VIZE ROZVOJE MSTA Horní Slavkov je v roce 2028 regionáln významným a vyhledávaným centrem oblasti Slavkovského lesa, dynamicky a vyvážen se rozvíjejícím a funkním místem, nabízejícím vhodné podmínky

Více

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 05.06.2006

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 05.06.2006 Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 05.06.2006 Usnesení. 544 Rada msta bere na vdomí kontrolu usnesení ze dne 29.05.2006. Usnesení. 545 Rada msta souhlasí s umístním pedzahrádky ped provozovnou Desperado

Více

2008-2010 PŘÍLOHA 3: PROVÁZANOST OPATŘENÍ PRIORIT PROGRAMU S VYBRANÝMI KONCEPCEMI A PLÁNY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE

2008-2010 PŘÍLOHA 3: PROVÁZANOST OPATŘENÍ PRIORIT PROGRAMU S VYBRANÝMI KONCEPCEMI A PLÁNY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Program rozvoje Královéhradeckého 2008-2010 I. Priorita Podnikání a zaměstnanost Priority / opatření PRK A) Podpora stávajících firem jako stabilizujícího prvku regionální ekonomiky a zaměstnanosti 1.

Více

Organizaní ád Mstského úadu Jevíko

Organizaní ád Mstského úadu Jevíko Organizaní ád Mstského úadu Jevíko Smrnice. 1-T/2013 Úinnost od 1. 7. 2013 Za vcnou správnost odpovídá tajemník MÚ Bc. Pavel Sedlák. Smrnice je závazná pro zamstnance Msta Jevíko zaazené do Mstského úadu

Více

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 02.04.2007

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 02.04.2007 Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 02.04.2007 Usnesení. 332 Rada msta bere na vdomí kontrolu usnesení ze dne 26. 3. 2007. Usnesení. 333 Rada msta rozhodla zveejnit zámr pronájmu vleky Brloh sestávající

Více

Páteřní infrastruktura

Páteřní infrastruktura Páteřní infrastruktura SENÁT PČR, 23. 1. 2014 petr.moos@rek.cvut.cz mobilita, energetika, ICT, sítě ŽP Východiska, Priority SMK, NPR 2 Východiska Klíčové strategie pro budoucí kohezní politiku: Dopravní

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA NÁKUP VYBAVENÍ LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Více

JAVORNÍK ZMNA.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE (UPRAVENÝ A POSOUZENÝ NÁVRH) POIZOVATEL: Mstský úad Svitavy

JAVORNÍK ZMNA.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE (UPRAVENÝ A POSOUZENÝ NÁVRH) POIZOVATEL: Mstský úad Svitavy ZMNA.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE (UPRAVENÝ A POSOUZENÝ NÁVRH) JAVORNÍK POIZOVATEL: Mstský úad Svitavy ZPRACOVATEL: AUA - Agrourbanistický ateliér Praha 6 Šumberova 8 Název územn plánovací dokumentace - ÚPD:

Více

Seminář Operační program Životní prostředí a nízkonákladové čištění odpadních vod v menších obcích, Dolní Moravice, 26.11.2009

Seminář Operační program Životní prostředí a nízkonákladové čištění odpadních vod v menších obcích, Dolní Moravice, 26.11.2009 Seminář Operační program Životní prostředí a nízkonákladové čištění odpadních vod v menších obcích, Dolní Moravice, 26.11.2009 Ascend s.r.o. Korunní 859/18, 120 00 Praha 2 RNDr. Lubomír Paroha, paroha@ascend.cz,

Více

ÚAST VEEJNOSTI V INTEGROVANÉM POVOLOVÁNÍ

ÚAST VEEJNOSTI V INTEGROVANÉM POVOLOVÁNÍ Zpracování této analýzy podpoila nadace Trust for Civil Society in Central & Eastern Europe Výhradní odpovdnost za obsah analýzy nese Ekologický právní servis. ÚAST VEEJNOSTI V INTEGROVANÉM POVOLOVÁNÍ

Více

Projekt SOL v eské republice

Projekt SOL v eské republice Projekt SOL v eské republice Úvod Bezpenost silniního provozu, ochrana zdraví a ochrana životního prostedí mají jeden významný spolený prvek, jejich základem je zodpovdný pístup každého z nás k sob samému

Více

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 14.05.2007

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 14.05.2007 Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 14.05.2007 Usnesení. 508 Rada msta bere na vdomí kontrolu usnesení ze dne 7. 5. 2007. Usnesení. 509 Rada msta rozhodla zveejnit zámr pronájmu ásti pozemku zapsaného

Více

Severočeské doly a.s. Chomutov

Severočeské doly a.s. Chomutov Severočeské doly a.s. Chomutov leader a trhu hnědého uhlí Jaroslava Šťovíčková specialista strategie a komunikace základní fakta o naší společnosti největší hnědouhelná společnost v ČR vznik 1. ledna 1994

Více

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí Rada msta Vimperk v souladu s 102 odst. (2) písm. n) zákona. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znní a zákonem. 85/1990 Sb., o právu petiním,

Více

2. roník 2 hodiny týdn, celkem 68 hodin

2. roník 2 hodiny týdn, celkem 68 hodin Ministerstvo školství a tlovýchovy eské republiky Tématický plán Obor: Informaní technologie Pedmt: Ekonomika Vyuující: Ing. Danuše Savková 2. roník 2 hodiny týdn, celkem 68 hodin Téma tématický celek

Více

Oznámení p edb žných informací sm rnicí 2004/18/ES

Oznámení p edb žných informací sm rnicí 2004/18/ES Page 1 of 6 Evidenní íslo zakázky: 228684 Evidenní íslo formuláe: 7201011028684 Datum odeslání do TED: 20.08.2012 Typ: ádný NoDocExt: 2012-353090 Evropská unie Vydání dodatku k Úednímu vstníku Evropské

Více

Termín pohovor výb rového ízení. Kontaktní osoba. Up es ující údaje

Termín pohovor výb rového ízení. Kontaktní osoba. Up es ující údaje VÝZVA k výbrovému ízení pro zájemce o pracovní pozici Asistent prevence kriminality II Asistent prevence kriminality bude zamstnancem Mstské policie Vimperk. Výbrové ízení je souástí realizace individuálního

Více

O spole nosti OSAM TRADE s.r.o.

O spole nosti OSAM TRADE s.r.o. O spolenosti OSAM TRADE s.r.o. Kontakty OSAM TRADE s.r.o. U Jeslí 619 370 01 eské Budjovice +420 602 428 817 Velkoobchod: +420 728 815 256 Technická podpora: +420 774 774 209 www.osamtrade.cz info@osamtrade.cz

Více